Anatomie a morfologie rostlin

kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez

Anatomie a morfologie rostlin 1. B130P35 pro specializaci biologie odborná 2. B130P62 pro učitelské kombinace s biologií

Doc. Jana Albrechtová – Katedra fyziologie rostlin Doc. Lubomír Hrouda – Katedra botaniky


Anatomie a morfologie rostlin 1. B130P35 pro specializaci biologie odborná 2. B130P62 pro učitelské kombinace s biologií

Anatomie: Doc. Jana Albrechtová – Katedra fyziologie rostlin do 8.11.2007 Morfologie: Doc. Lubomír Hrouda –

Katedra botaniky

1


Anatomie a morfologie rostlin Přednášky: 1) čtvrtek, 8:10-9:50, Krajinova (B14) posluchárna, B2, 2. mezipatro 2) čtvrtek, 14:00-15:30, Krajinova (B14) posluchárna, B2, 2. mezipatro


Anatomie a morfologie rostlin Cvičení: rozvrh

2


Podmínky pro získání zápočtu

MB130P35

1.

2. 3.

Účast na cvičení Je možné akceptovat maximálně dvě omluvené absence za semestr. Nahrazování cvicení je obvykle nemožné, či velmi problematické, vzhledem k velkému počtu posluchačů a kapacitě učeben. V případě delší absence je nutno individuálně domluvit další postup buď s vedoucím cvičení nebo s přednášejícím. Správně vedené protokoly Protokoly musí být na konci každého praktického cvičení zkontrolované a odsouhlasené vedoucím cvičení. 2 testy během semestru


Zkouška Podmínky pro možnost vykonání zkoušky: 1. MB130P35 : získaný zápočet 2. MB130B62: aktivní účast na praktických cvičeních (účast, protokoly) 2. Zkouška: test na základě výsledku testu student bude buď rovnou oklasifikován nebo bude odkázán na jiný, opravný termín zkoušky (v případu neuspokojivého výsledku testu).

3


Základní literatura 1. české učebnice: Slavíková, Z (2001).: Morfologie rostlin, Vydavatelství Karolinum,UK Praha Votrubová,O. (2001): Anatomie rostlin, Vydavatelství Karolinum,UK Praha,ISBN 80-246-0367-5 Votrubová, O, Pazourek, J (1997): Atlas anatomie rostlin. Vydavatelství PERES, Praha, ISBN 80-901691-2-0 2. anglické ucebnice: Buchanan B, Gruissem W, Jones R, eds. (2000): Biochemistry & Molecular Biology of Plants. American Society of Plant Physiologists. Esau K (1977): Anatomy of seed plants. John Wiley & Sons, New York, Chichester, Brisbane. Fahn A (1990): Plant Anatomy. 4th ed., Pergamon Press, Oxford, New York. Mauseth JD (1988): Plant Anatomy. The Benjamin/Cummings Publishing Company, Inc. Menlo Park, CA, Reading, MA, pp. 560


Základní literatura 1.

české učebnice: Slavíková, Z (2001).: Morfologie rostlin, Vydavatelství Karolinum,UK Praha Votrubová,O. (2001): Anatomie rostlin, Vydavatelství Karolinum,UK Praha,ISBN 80-246-0367-5 Votrubová, O, Pazourek, J (1997): Atlas anatomie rostlin. Vydavatelství PERES, Praha, ISBN 80-901691-2-0

2. anglické ucebnice: Buchanan B, Gruissem W, Jones R, eds. (2000): Biochemistry & Molecular Biology of Plants. American Society of Plant Physiologists. Esau K (1977): Anatomy of seed plants. John Wiley & Sons, New York, Chichester, Brisbane. Fahn A (1990): Plant Anatomy. 4th ed., Pergamon Press, Oxford, New York. Mauseth JD (1988): Plant Anatomy. The Benjamin/Cummings Publishing Company, Inc. Menlo Park, CA, Reading, MA, pp. 560

4


Základní webové zdroje a doplňující přednášky: 1. Webové stránky kurzu: http://kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez/ 2. B130P31Fyziologická anatomie rostlin Votrubová O. , Soukup A. http://kfrserver.natur.cuni.cz/kfrserver/studium/prednasky/anatomie/ 3. B130P34 Struktura a funkce rostlinné buňky Žárský V., Cvrčková F.: http://kfrserver.natur.cuni.cz/kfrserver/studium/prednasky/bunka/index.html

4. http://www.sci.muni.cz/~anatomy/cytology/


Základní webové zdroje a doplňující přednášky:

– atlas anatomických mikrofotografií: Votrubová O. , Soukup A. http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/prednasky/anatomie/index.html

5


Osnova kurzu 1. 2. 3.

4.

5. 6.

Úvod: Historie oboru, úloha rostlinné anatomie v současné biologii rostlin. Charakteristika rostlinných organismů. Charakteristika rostlinné buňky Specifické součásti rostlinných buněk plastidy, vakuoly a buněčná stěna Histologie: a. Meristémy, jejich úloha v růstu a vývoji rostlin a význam pro interakce rostlin a prostředí, b. Klasifikace rostlinných pletiv: trvalá pletiva - struktura a funkce pletiv krycích, vodivých a základních. Parenchym, kolenchym a sklerenchym. c. Vodivá pletiva Stavba vegetativních orgánů - primární rostlinné tělo: a. List b. Kořen a mykorhiza c. Stonek Sekundární rostlinné tělo: druhotné tloustnutí stonku Generativní orgány


Přednáška

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Rozvržení obsahu 6 přednášek anatomie rostlin 1.

Úvod: Historie oboru, úloha rostlinné anatomie v současné biologii rostlin. Charakteristika rostlinných organismů 2. Charakteristika rostlinné buňky Specifické součásti rostlinných buněk - plastidy, vakuoly a buněčná stěna 3. Histologie: a. Meristémy, jejich úloha v růstu a vývoji rostlin a význam pro interakce rostlin a prostředí, b. Klasifikace rostlinných pletiv: trvalá pletiva - struktura a funkce pletiv krycích, vodivých a základních. Parenchym, kolenchym a sklerenchym. c. Vodivá pletiva 4. Stavba vegetativních orgánů - primární rostlinné tělo: a. List b. Kořen c. Stonek

5. Sekundární rostlinné tělo: druhotné tloustnutí stonku (Generativní orgány)

6


Přednáška 1: Osnova • Vývoj oboru: Definice anatomie rostlin, historické milníky • Vývoj a charakteristika rostlin • Fylogeneze buněk: Prokaryotní x eukaryotní buňka, rozdíl od buňky živočišné, • Rostlinná buňka a její součásti: úvod, typické rostlinné struktury: membránové systémy, vakuola, jádro

kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez •Vývoj oboru: Definice anatomie rostlin, historické milníky

1. Definice anatomie rostlin: Anatomie rostlin se zabývá strukturou, vnitřní stavbou těla rostlin a porozuměním funkcím struktur, tedy vztahu mezi strukturou a jejími funkcemi. V užším smyslu: nauka o pletivech V širším smyslu: základy cytologie - nauky o struktuře rostlinných buněk od řeckého anatemno (řežu, rozřezávám).

7


Vývoj oboru v souvislosti s dalšími vědními obory: Systematická botanika Rostlinná fyziologie Molekulární biologie rostlin Fytopatologie Evoluční biologie , fylogeneze Atd. anatomie:

fyziologická, vývojová, ekologická, aplikovaná, fytopatologická, experimentální, kvantitativní


• Mikroskop •1590 - Hans & Zacharias Janssen z Middleburgu v Holandsku, sestrojili první mikroskop

Odkazy URL: http://microscopy.fsu.edu/primer/museum/index.html

8


• Mikroskop •1680 - John Yarwell English Tripod Microscope

Odkazy URL: http://microscopy.fsu.edu/primer/museum/index.html http://kfrserver.natur.cuni.cz/cz/edu/anatomie/index.html


• Mikroskopy a historie http://kfrserver.natur.cuni.cz/cz/edu/anatomie/index.html

9


Theophrastus (369 – 262 B.C.) „Otec botanických věd“


Základ rostlinné anatomie •1665 - Robert Hooke (1635-1703) – book Micrographia

http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Hooke http://kfrserver.natur.cuni.cz/kfrserver/studium/prednasky/anatomie/historie.htm

10


Základ rostlinné anatomie •1665 - Robert Hooke (16351703) – kniha Micrographia •Termín buňka

. . . I could exceedingly plainly perceive it to be all perforated and porous. . . these pores, or cells, . . . were indeed the first microscopical pores I ever saw, and perhaps, that were ever seen, for I had not met with any Writer or Person, that had made any mention of them before this. http://www.ucmp.berkeley.edu/history/hooke.html

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/a/aa/Hooke%27s_cork.png


Základ rostlinné anatomie •1665 - Robert Hooke (16351703) – kniha Micrographia •Termín buňka

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c2/Hooke-microscope.png

11


Základ rostlinné anatomie Marcello Malpighi (1635-1703) •1672– kniha Anatome Plantarum zakladatel rostlinné anatomie


1682 Nehemiah Grew „The Anatomy of Plants“

Termín: pletiva

12


• Antonius van Leeuwenhoek – 17.stol.

Jednobuněčné organismy pozoroval buněčná jádra


19. stol: • Robert Brown (1773–1858) Termín: buněčné jádro (1828)

Cvrčková: http://kfrserver.natur.cuni.cz/kfrserver/studium/prednasky/bunka/index.html

13


19. stol: • Robert Brown (1773–1858) pozoroval pylová zrna: Brownův pohyb

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Misc_pollen.jpg


19. stol: • Robert Brown pozoroval pylová zrna: Brownův pohyb

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Misc_pollen.jpg

14


19. stol: • Jan Evangelista Purkyně: • (1787-1869) • termín protoplasma,

Svůj nejvýznamnější objev prezentoval Purkyně na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v Praze roku 1837, kde mezi prvními na světě přisoudil buňkám jejich stěžejní význam pro život. http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Evangelista_Purkyn%C4%9B

1850 - Praha


19. stol: • Ve 30. letech 19. století tak byly položeny základy buněčné teorie (1838-1840): 1. všechny organismy se skládají z jedné nebo více buněk 2. buňka je základní strukturní jednotkou všech organismů

botanik Matthias Schleiden a zoolog Theodor Schwann (.

15


Tradice na UK • Julius von Sachs: • členění trvalých rostlinných pletiv na pletiva krycí, základní a vodivá. • Popis klíčení • Objev lokalizace škrobových zrn v chloroplastech • Studie gravitropismu



Tradice na UK Praha Bohumil Němec - (1873 - 1966)

http://kfrserver.natur.cuni.cz/cz/BN/BNhistory.htm

16







17


Tradice na katedře fyziologie rostlin, UK PřF

Jaroslav Pazourek (1925 – 1999)


• – 20.stol. • Rozvoj mikroskopických a histochemických metod • Počítačové techniky – digitalizace obrazu • Kvantitativní metody

Dříve anatomie popisná, nyní anatomie funkční, vývojová

18


Anatomie funkční


Anatomie funkční List

Stonek

kořen

půda

19


Anatomie funkční List Průduch


•Vývoj a charakteristika rostlin

Vývoj života na Zemi a rostlin • 3 800 000 000 - Původ života –– první buňky • 3 500 000 000 – vznik autotrofie – stromatolity – kyslík do atmosféry (chlorofyl, bakteriochlorofyl) • 2 800 000 000 – fotosyntéza, anaerobie (kyslík toxický) • 2 000 000 000 – tolerance ke kyslíku • 1 400 000 000 – eukaryotické buňky (jádro, organely) – aerobní respirace • 670 000 000 – Metazoa – mnohobuněční • 550 000 000 – řasy – vodní prostředí

• 420 000 000 – přechod na souši

20

A “clock” view of life’s history

bacteria appear very early on

Raven & Johnson 1992



life began changing the atmosphere Raven & Johnson 1992

21



cells got more complex (eukaryotes)



multicellular life appears bacteria appear very early on

cells got more complex (eukaryotes)


22

Early Life

Raven & Johnson 1992

Stromatolites, modern “rock” formations built as sediment sticks to mats of bacteria (Australia, ~3,000 yr old)

Fossil stromatolite, ~ 3.5 billion yr old

The age of fossil stromatolites suggest bacteria may have appeared almost as soon as the planet was cool enough to permit life, ~3.9 billion years ago (MY) Campbell & Reece 2002

23

Evolution of the Earth’s atmosphere % of today’s oxygen

100%

10%

1%

0.1%

Graedel & Crutzen 1995



Whittaker’s “5 Kingdom” system

Fylogenetický vývoj života

Cvrčková: http://kfrserver.natur.cuni.cz/kfrserver/studium/prednask y/bunka/index.html

24

3 domains of life

Emphasizes the differences between 3 main groups, based on their phylogeny Freeman 2005



Whittaker’s “5 Kingdom” system Co jsou rostliny obecně?

• Zelené? • Fotosyntetizující ?

25

3 contrasting opinions of what constitutes the “plant kingdom”

- should we include their closest algal relatives, the charophyceans, who share so many features with land plants?

3 contrasting opinions of what constitutes the “plant kingdom”

- should we include green algae (chlorophytes), who share the same photosynthetic machinery?

26



Whittaker’s “5 Kingdom” system Co jsou rostliny obecně?


Classification by metabolism Mode of Nutrition

Energy Source

Carbon Source

Type of Organism

Autotroph (make your own food) Photoautotroph

Light

Chemoautotroph

Inorganic CO2 compounds

some prokaryotes

Organic compounds

many prokaryotes, protists, fungi, animals

CO2

cyanobacteria, plants, algae

Heterotroph (eat stuff) Organic compounds

27

3 domains of life

Emphasizes the differences between 3 main groups, based on their phylogeny Freeman 2005



Co jsou rostliny obecně?

Whittaker’s “5 Kingdom” system


Embryophyta - často

28



Fylogenetický vývoj života


Unlike green algae, terrestrial plants have different cell and tissue types

Coleochaete orbicularis, a disc-shaped charophycean showing simple structure

Polypodium sp., a terrestrial plant with greater cell & tissue complexity

29



• • • • • •

Adaptace životu na souši

vývoj ochrany proti vyschnutí transport živin, vody Výměna plynů s prostředím – velký povrch způsob rozmnožování bez vypuštění gamet do vodního prostředí – převaha sporofytu nad gametofytem, semena mechanická opora rostlinného těla, formace určitých typů pletiv s určitou funkcí

Fossil Cooksonia, a seedless plant with water-conducting tissue in stems but no true roots or leaves

30

The Plant Kingdom What are the problems of the transition from water to land? Problem 1: Desiccation Solution: waxy cuticle covers surfaces of leaves. Problem 2: Waxy cuticle also impermeable to gases… how does gas exchange occur? Solution: stomata – small pores typically found on the underside of leaves. The opening and closing of the pores can be controlled as needed. Problem 3: Structural support… there is no water to hold the plants up Solution: lignin – an organic polymer that when deposited during secondary thickening, makes the plant woody and therefore rigid. Problem 4: Source of water and nutrients? Solution: Water and nutrients are taken up by the root and vascular systems. Problem 5: Reproduction – fertilization and dispersal without a liquid medium Solution: Use complex systems to employ wind, water, and different organisms for both fertilization and dispersal… more later…

Trends in Plant Evolution: Increasing adaptation to a terrestrial environment Progressive reduction of gametophyte and increasing dominance of sporophyte Increased protection (esp. reproductive parts) Increased height, structural strength, and more complex transport tissues Campbell & Reece 2002

31

The Plant Kingdom – Reproduction Alternation of Generations

The Plant Kingdom – Reproduction

Mosses:

32


Ferns:


Gymnosperms:

33

The Plant Kingdom – Angiosperm Reproduction

The Plant Kingdom – Angiosperm Reproduction

34



• • • • • •

Adaptace životu na souši

vývoj ochrany proti vyschnutí transport živin, vody Výměna plynů s prostředím – velký povrch způsob rozmnožování bez vypuštění gamet do vodního prostředí – převaha sporofytu nad gametofytem, semena mechanická opora rostlinného těla, formace určitých typů pletiv s určitou funkcí



Charakteristiky rostlin obecně: • Fotoautotrofní způsob života • Nepohyblivost • Neukončený růst • Vysoká regenerační schopnost

35



cévnaté rostliny



Cévnaté rostliny • Stélkaté rostliny - Thallophyta • – řasy, mechorosty (mechy a játrovky) • Cévnaté rostliny – Tracheophyta: – nižší cévnaté rostliny výtrusné (Pteridophyta)

– Vyšší cévnaté rostliny semenné Spermatophyta (nahosemenné, krytosemenné) –

36



General Sherman Tree

Sekvojovec obrovský / Sekvojovec mamutí (Sequoiadendron giganteum) - Sequoia NP, USA

• Sequoia National Park Estimated age: 2300-2700 years Height Above Base: 274.9 ft • (více než 80m!) • Maximum Diameter at Base: 30.5 ft Height of First Large Branch: 130 ft Diameter of Largest Branch: 6.5 ft Volume of Trunk: 52,500 cubic feet



Redwoods

Sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens) - Redwood NP, USA

37



Redwoods

http://kfrserver.natur.cuni.cz/kfrserver/obecne/fotogalerie /svetrostlin.html

Power of 10: http://micro.magnet.fsu.edu /primer/java/scienceopticsu /powersof10/index.html

http://micro.magnet.fsu.edu/primer/java/scienceopticsu/powersof10/index.html

38

Úrovně pozorování

General Sherman

App. 200 nm

App. 0,2 nm

Smallest dimension seen by light microscope Usual dimension recognized by electron microscopy

Úrovně pozorování

App. 200 nm

App. 0,2 nm

39

kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez •Fylogeneze buněk: Prokaryotní x eukaryotní buňka

3. Fylogeneze buněk: prokaryotní buňka:

Méně organizovanosti: Organely: Ribosomes Flagella


Eukaryotní buňky:

http://sun.menloschool.org/~cweaver/cells/ před 1 400 000 000 lety

40


Prokaryotní x Eukaryotní buňka:



Eukaryotní buňky: Rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou :


41


Specific components of plant cells

Vakuola Buněčná stěna plastidy

Buchanan et al.


• Rostlinná buňka a její součásti:

Rostlinná buňka a její součásti:

Votrubová

http://sun.menloschool.org/~cweaver/cells/

42



Rostlinná buňka a její součásti Buněčná stěna Protoplast: plazmalema, cytoplazmatická membrána cytoplazma Kontinuum




Membránové systémykompartmentace: -Různé reakční prostory Kompartment metabolický x morfologický (vnitřní a vnější povrch membrány hotovost látky v kompartmentu: pool

Buchanan et al. 2OOO

43



Kontinuum stěna – cytoplasma skrze plazmodesmy

http://fig.cox.miami.edu/~cmallery/150/cells/plasmodesmata.jpg



Kontinuum stěna – cytoplasma skrze plazmodesmy Hechtovy provazce

Buchanan et al.

http://www.rsbs.anu.edu.au/profiles/Brian_Gunning/Web%20PCB/Images/Hecht.htm

44


• Endomembránový systém buňky

Endomembránový systém 1. cytoplazmatická membrána 2. endoplazmatické retikulum 3. Golgiho aparát 4. Blána jaderná 5. tonoplast 6. oleozómy




1. Cytoplazmatická membrána: Je vpodstatě fosfolipidová dvouvrstva?

Buchanan et al.

45



1. Cytoplazmatická membrána: Je vpodstatě fosfolipidová dvouvrstva?

Buchanan et al.



1. Cytoplazmatická membrána:

PUMPA Buchanan et al.


46



2. Endoplazmatické retikulum - ER - ploché membránové vaky: cisterny, trubice: tubuly - hladké - drsné - ribozómy: syntéza bílkovin

Více v Biologii buňky, Rostlinné buňce….. Buchanan et al. 2OOO



3. Golgiho aparát - GA - diktyozómy + váčky


47



4. Blána jaderná – karyotéka Karyotéka, 2 membrány Vnější – do ER Vnitřní spojena s bílkovinnou sítí, tzv. jaderná lamina Neprotoplazmatický prostor: perinukleární

Buchanan et al. 2000



4. Blána jaderná – karyotéka Jaderné póry


48










49



5. Oleozómy Lipidová tělíska, sférozomy Vznik z váčků ER




6. Tonoplast Jednoduchá membrána, specifické bílkoviny Ergastická, neprotoplazmatická fáze – šťáva buněčná Vznik z váčků GA, ER


50


• Vakuola

Vakuola – osmotický systém Funkce průduchů


• Vakuola

Vakuola – osmotický systém

Votrubová 2001

Osmometr Koncentrace látek: 0,2-0,8 M Turgorový tlak: 5-15 barů

video

Hypertonické vnější prostředí = větší koncentrace iontů

http://www.cells.de/cellseng/1medienarchiv/Zellfunktionen/Memb_Vorg/Plasmolyse/Kuechenzwiebel/index.jsp

51


• Vakuola

Vakuola – osmotický systém Praktické cvičení: Buňky cibule, červený kultivar,

plazmolýza

http://www.sci.muni.cz/%7Eanatomy/cytology/Html/intro_4.htm


• Vakuola

Vakuola - obsah: 1. Meziprodukty buněčného metabolismu 2. Anorganické ionty (zásobní pooly, osmotická funkce) 3. Rezervní sacharidy (často fruktany) 4. Rezervní bílkoviny (např. aleuronová zrna) Praktická cvičení: Aleuronová zrna v buňkách obilky pšenice

52

c) toxic chemicals accidentally “swallowed”: agrochemicals etc d) storage proteins: seed storage—cotyleadons/endosperms

The bigger vacuoles are protein storage and the small ones are lytic vacuoles—in single type of cells (aleurone cell from a barley seed).


• Vakuola

Vakuola - obsah: 1. Meziprodukty buněčného metabolismu 2. Anorganické ionty (zásobní pooly, osmotická funkce) 3. Rezervní sacharidy (často fruktany) 4. Rezervní bílkoviny (např. aleuronová zrna) 5. Sekundární metabolity

http://micro.magnet.fsu.edu/cells/plants/images/plantvacuolesfigure1.jpg

53



Vakuola

Tonoplast, Ergastická, neprotoplazmatická fáze – šťáva buněčná Anthokyany flavonoidy




Buněčná barviva - hydrochromy antokyany podle pH, struktury, vazby na kovové ionty: barva antokyanů; - kyselé roztoky antokyanů bývají červené, - neutrální fialové - zásadité modré

Buňky plodu ptačího zobu

54

b) pigments for coloration: pollination/seed disbursal.


• Vakuola

Vakuola - obsah: Sekundární metabolity: 1) Flavonoidy – antokyany 2) Glykozidy 3) Alkaloidy (např. nikotin, skopolamin, kokain, kodein, kofein, teofylin, teobromin) 4) Třísloviny (ployfenolické látky) 5) Polyterpeny (kaučuk – u pryšcovitých)


55


• Vakuola

Vakuola - funkce: 1. Homeostáze cytoplazmy, např. pH 2. Zásobní 3. odpadní, detoxifikační 4. Interakce rostliny s prostředím 5. Lysozomální kompartment 6. Vodní hospodářství buněk 7. Růst buněk



Specific components of plant cells

Vakuola plastidy Buněčná stěna

Buchanan et al.

56




Semiautonomní organely:

Votrubová

57


• Endosymbiontní teorie



Mitochondrie Buněčné dýchání Tvorba ATP

Mirochondriální kristy

Enzymy Krebsova cyklu

Elektrontransportní řetězec

Buchanan et al.

58



mitochondrie Dělení zaškrcením

Buchanan et al.

http://www.biology.iupui.edu/biocourses/N100/images/ch9chloroplast.jpg

59



Plastidy chloroplasty

http://www.cells.de/cellseng/1medienarchiv/Zellfunktionen/Entw_u_Diff/Plastiden/Plastiden/index.jsp




Buchanan et al.

60



Plastidy

Proplastid Buchanan et al.



Plastidy

Proplastid Buchanan et al.

61



Plastidy

Chloroplast-grana Buchanan et al.

mezimembránový prostor stromatální thylakoid

vnější obalová membrána chloroplastu

thylakoid

granum

stroma

membrána lumen

vnitřní obalová membrána chloroplastu

granum

stromatální membrána thylakoidu

obalové membrány chloroplastu

struktura chloroplastu thylakoidy

membrána thylakoidu granum stroma

Pavlová

62



Plastidy

Chloroplaststruktura Buchanan et al.



Plastidy

Chloroplast thylakoidy Buchanan et al.

63




Buchanan et al.




Buchanan et al.

64




Buchanan et al.



Plastidy

Chloroplasty dimorfismus Buchanan et al.

kukuřice

65


•List

Monofaciální list

Zea mays (C4)

rostliny C3, C4, CAM C4 – v mezofylu vážou HCO3- na fosfoenolpyruvát C3 PEPkarboxyláza oxalacetát

C4

PEP karboxyláza

fosfoenolpyruvát

oxalacetát

66

v buňkách pochev cévního svazku je produkt C4 dekarboxylován vzniklý CO2 asimiluje Rubisco vznikají sacharidy včetně zásobního škrobu v cytosolu sacharóza

mezofyl

transport

pochva cévního svazku

pochva cévního svazku tvoří výraznou strukturu buněčné stěny jsou na vnější straně ztlustlé a impregnované suberinem cévní svazek



Plastidy

Chloroplasty řas

http://www.cells.de/cells eng/1medienarchiv/Zells truktur/Plastiden/Chloro plastenformen/index.jsp

Obr. 1: Vnitřní stavba buňky rozsivky. Mi – mitochondrie; Ch – chloroplast, Va – vakuola; Py – pyrenoid; Ja – jádro; Dy – diktyozóm (Krautová dle několika autorů)

Chloroplasty řas Buchanan et al.

67



Plastidy

Chloroplasty řas

Chlorophyceae: Chlamydomonadales (Volvocales): Chlamydomonadaceae Chlamydophyceae: Chlamydomonadales: Haematococcaceae Volvocida: Chlamydomonadina: Chlamydomonadidae Haematococcus lacustris (Girod) Rostafiniski, 1871 (Syn.: H. pluvialis Flotow, 1844) (An Illustrated Guide to Freshwater Zooplankton in Japan, 2000) Haematococcus pluvialis Flotow 1844 em. Wille 1903 (Syn.: H. lacustris (Girod) Rostafinski 1871) (Süßwasserflora von Mitteleuropa 9, Chlorophyta I, 1983).


Genus: Unicellular, within a large spherical sheath; two equal-length flagella emerging from anterior end; cell body spherical or ellipsoidal, connected with gelatinous sheath by fine filaments; a single chloroplast cup-shaped, with several pyrenoids (Guide book to the "Photomicrographs of the Freshwater Algae", 1998). Species: Cell body ovoid or spherical, 40-50 μm in diam.; with many pyrenoids (Illustrations of The Japanese Fresh-water Algae, 1977).



Plastidy

Chloroplasty řas

http://www.cells.de/cells eng/1medienarchiv/Zells truktur/Plastiden/Chloro plastenformen/index.jsp


68



Plastidy

Etioplast Buchanan et al.



Plastidy

Etioplast Buchanan et al.

69



Plastidy

Etioplast přeměna na chloroplast Buchanan et al.



Plastidy

Škrobová zrna Buchanan et al.

70



Plastidy

Leukoplast Buchanan et al.



Plastidy

Chromoplasty Buchanan et al.

kukuřice

71



Plastidy

Amyloplast Jako statolit i zásobárna škrobu (u kořenové čepičky cibule) Buchanan et al.



Plastidy


72



Plastidy




Plastidy

Škrobová zrna

polarizace

Buchanan et al.

73



Plastidy

. Model of a starch grain structure. The single lines symbolize starch molecules. They are arranged in a radial pattern. B. Layering of the starch grains. a. Formation center and layer borders, b. Diagram of the refraction conditions. The ordinate shows the refraction index. (according to A. FREY-WYSSLING, 1938)




Plastidy

Cvrčková, Žárský

74



Plastidy

Gerontoplast: irreversibilní odbourání chlorofylu

Buchanan et al.


75

Anatomie a morfologie rostlin

Recommend Documents