Zimní semestr 95-96
V letošním roce máme větší počet studentů než vloni (největší na škole) a proto jsem požádal o přidělení dalšího ateliéru a o dalšího asistenta. Druhý ateliér je v opačném křídle školy v přízemí )v bývalém ateliéru odb. asistenta Jiřího Davida) a dalším odborným asistentem je ak. malíř Milan Perič, který již v našem ateliéru jako asistent působil, když zastupoval zraněného Jana Macha. Rád bych, aby se studenti rozdělili do ateliérů tak, aby ti, kteří pracují dlouhodoběji a systematičtěji přímo ve škole byli pohromadě v jednom a ti, jejichž práce nevyžaduje stálou přítomnost, využívaly ateliér druhý. Zdůrazňuji, že budu vyžadovat důslednější docházku do školy a důslednější plnění zadáním, zápočty z teoretických i dalších praktických předmětů, jinak nebudou připuštěni k postupovým zkouškám. Od studentů nižších ročníků vyžaduji návštěvu večerního aktu a chci, aby mi byly výsledky pravidelně bez požádání předkládány (ne jako vloni). Od těch posluchačů, kteří se rozhodli (nebo jim bylo uloženo) malovat či modelovat, požaduji, aby zásadní úkoly byly vypracovávány ve školním ateliéru, aby tak byla možnost stálé diskuse a tím pádem vyvarování se zbytečných a později těžko napravitelných omylů, návyků, zavádějících řešení. II.ročník Cihlářová Andrea Jelikož se studentka vloni pokusila o obraz na kterém pracovala doma a přinesla jej až ve finále, kdy už nebylo možné na něm dál pracovat a tím pádem nemohl být připuštěn jako součást postupových zkoušek, je třeba aby letos důsledně pracovala ve škole a to jak na obrazech, tak i na objektu střední velikosti, který bude jejím dalším úkolem. Studentka na začátku I. Ročníku uvedla zajímavým objektem na biblické téma a rovněž se velmi výrazně projevila v ateliérových cvičeních s personifikacemi předmětů. Ovšem její velký objekt ze II. Semestru už nedosahoval kvalit věcí předešlých, byl trochu velkohubý, vágní a technicky těžko realizovatelný. Takové byly i další objekty, které zůstaly v návrzích. Objekt na kterém bude pracovat v tomto semestru, vedle každodenní malby na obraze, by měl být inspirován nějakým literárním dílem, dějem, postavou. Chci, aby studentka, alespoň z počátku, se mnou důsledně diskutovala všechny kroky. V úvodu semestru se bude věnovat kresbě a malbě aktu podle modelu. Grosseová Isabela Tato studentka přichází z malířského ateliéru a před tím absolvovala střední školu, jejíž manýrou je trochu poznamenána. Navrhuji, aby se po úvodu stráveném kresbou a malbou aktu, kde kladu důraz na jednoduchost a preciznost provedení, věnovala malbě kruhového obrazu, kruhového panoramatu. V přípravné práci je třeba určit zda-li půjde o malbu na vnitřní straně válcového pláště nebo na vnější či na obou zároveň. Rovněž je třeba pečlivě zvolit velikost obrazu a druh ( a vůbec smysl) vstupu do něj. Vargová Petra Přichází z ateliéru prof. Šejna, kde patřila mezi nejlepší žáky. Její loňská instalace byla nadaná, ale nedotažená do koncentrovaného výrazu i když minalizmus a elegance použitých prostředků tento dojem vyvolávaly. Přál bych si, aby tento semestr a možná celý tento rok, posloužil studentce k tomu, aby se naučila pracovat v procesu, kde je prvotní pocit dlouhodobou, důslednou a úpornou prací převeden do koncentrovaného výrazu na kterém už za daných okolností nelze téměř nic měnit,. Její návrh na sochu vztahující se k lidské figuře za pomoci vzduchových polštářů je třeba maximálně technologicky zjednodušit a dovést k realizaci. Doporučuji modelování, které bude mít zpočátku formu nezávazné hry s hlínou a možnostmi jejího formování. Rovněž si přeji, aby se věnovala kreslení podle modelu a to jak v ateliéru, tak samozřejmě na večerním kreslení. Navržená projekt „paruk“ působí
velmi atraktivně, ale je třeba, aby byl důkladnou prací se zvažováním možností doveden do realizace. Která bude postrádat jakékoliv senzačnosti. OBECNÝ ÚKOL povinný pro II. a III. ročník Literární popis cesty školního výletu Z hlediska a) vůní – pachů b) jídla, popř. pití c) rozdílnosti nebo podobnosti prostorů-prostředí d) jiných dojmů nebo zkušeností Nemíchat jednotlivé zadání. III. ročník Gilmanová Františka Poněvadž studentka přichází z malířského ateliéru, kde její obrazy byly vždy nějakým způsobem závislé na výchozím reálném tvaru a barevná škála byla redukována na „vkusnou“ míru, což by mohlo po čase vést k určitému stereotypu, (který by pak limitoval vyjadřovací možnosti studentky) navrhuji, aby se pokusila o malbu 1) bez pocitů 2) bez záměrů 3) bez témat 4) bez formy Vím, že je to téměř nemožné, ale jde mi o to, aby tento pokus učinila. Tím, že (obrazně řečeno) skočí do obrazu, bude se válet v barvách, nebude mít žádný předem daný rozměr, nebude chtít dosáhnout žádného cíle, zničí vytvořené obrazy, přestane myslet na malbu, malování a to, že je malířka, má šanci alespoň trochu porušit své limity. Pokud se nám tento experiment v I. Semestru povede, bude možné řešit v II. semestru odlišné úkoly. Kypastová Radka V loňském roce byla všechna témata, kterými se studentka zabývala, velmi sociální a navíc přímo spjata s osobou autorky. Je třeba se v tomto semestru pokusit o neosobní téma. V podstatě by bylo možné pracovat (tak trochu) bez určitého, předem stanoveného, tématu, aby byly sociální prvky potlačeny. Tím nechci tvrdit, že umění nemá být sociální, naopak si myslím, že sociálnost je často velmi silným prvkem, jež se v umění objevuje. Bojuji však tímto (jako i jinde) proti předčasnému zúžení výrazových možností. Souhlasím se studentkou, že by bylo dobré začít semestrální práci malbou, ovšem v tomto případě požaduji důslednou docházku do školy a každodenní práci v ateliéru. Rovněž pravidelnou návštěvu večerního aktu. Pokud tomu tak nebude, je třeba hledat jiná řešení. Ovšem pokud se studentka nepřinutí k pravidelné školní práci, obávám se, že se tím sama připraví o možnost dalšího plynulého vývoje. IV. ročník Kintera Krištof Tč. Na stáži v USA. Program bude stanoven až po diskusi se studentem po jeho příjezdu. Salák Milan Při první diskusi projevil student touhu pracovat na tzv. „čistém“ objektu tzn. Takovém, kde nebude třeba preferovat žádné předem dané výtvarné prostředky jak tomu bylo v době, kdy navštěvoval malířský ateliér, kde byla samozřejmě preferována malířská stránka. V další debatě se problém posunul ještě někam jinam. Objekt, jak si ho student představuje, je vždycky nějakou simulací reality a tedy vzdálen představě klasického objektu, který je spíše materiálově i významně samonosný. Z toho důvodu se všechny studentem uvažované objekty pohybují v jedné názorové oblasti. Problém minimální změny (většinou rozměru) něčeho důvěrně známého, aby tak došlo k „zpodivnění“ předmětu a jeho následného vnímání, je velmi zajímavé téma, dnes aktuální. Je ovšem třeba velmi obezřetně volit jak předmět, který je modifikován,, tak i stupeň modifikace. Z těchto důvodů věřím, že by bylo vhodné opustit studentovu poměrně pracnou techniku výroby simulovaných objektů a pokusit se nejdříve o postižení podobného problému za pomoci klasičtějších, méně materiálově a technicky náročných objektů. Rád bych v tomto případě navrhl studentovi pracovat na jednom z dalších
typických vstupních cvičení. Např. objekt, který obsahuje (v propojení, které nezvýznamňuje žádnou následující složku) : Klasické výtvarné dílo nebo jeho část, Vůni, která mizí a zase přichází, Pocit marnosti, Led nebo let, Slovo Možná, že při práci na takovémto úkolu dojde k změně či posunu studentova dosavadního kreativního myšlení. V. ročník Demčáková Tatiana Studentka začala v loňském roce pracovat na obraze, který nebyl dokončen a zůstal jen v podobě banálních estetických skvrn. Letos je třeba tento obraz dodělat a tak jak jinde volám po opuštění tématu, odklonu od sociálnosti, po větší abstrakci, tak v tomto případě žádám přesný opak. Rád bych, aby se v letošním roce studentka vyvarovala některých módních stylizací, které se (údajně záměrně) objevily v jinak zdařilé sérii loutek. Další část této zmíněné instalace – text divadelní hry – mi připadá natolik inspirativní, že věřím, že by bylo pro studentku dobré pokusit se vyjít z tohoto (nebo podobného) textu k nějakým jednodušším, méně literárním, přesto na slovu stojícím, realizacím. Projekt s kterým studentka přišla – modelované autobiografické sochy, tzn. Sochy obsahující torza jejího vlastního těla modelovaného jiným umělcem, čili určitý princip předem objednané koláže, považuji ta velmi dobrý, ale je třeba udělat řadu předběžných skic a dílčích studií. Kalný Martin Student vlastně až dodnes pracoval s nalezenými objekty, které dával do jiných souvislostí. Jsem zásadně proti tomu, aby tento způsob, který v dalším stádiu může být už jen více či méně inteligentnějším variováním používal i tento rok. Je třeba, aby od začátku pracoval zcela autorsky, tzn. Aby případné objekty, obrazy, sochy neobsahovaly žádné ready-made prvky, ale byly bezezbytku vytvořeny autorem. K tomu je nutné, aby student pracoval ve školním ateliéru s důslednou docházkou, kterou budu vyžadovat. Doporučuji rovněž větší frekvenci diskusí s pedagogy. Polcar Tomáš Předloni, kdy student ještě nebyl v našem ateliéru, se mu nezdařilo dovést do konce tehdejší realizaci a přišel k nám v určitém názorovém zmatku. Během loňského roku se podařilo studentovi zkoncipovat a dovést do finále řadu realizací, které se od sebe sice lišily přístupy i materiály, ale v podstatě se zabývaly jedním tématem a to jakýmsi novým zadefinováním, lépe bych řekl „předefinováním“, lidského těla, osoby, člověka jako takového. Po tomto širokém rozjezdu je třeba, aby letošní rok všechny tyto zisky zúročil v práci, která by byla technologicky jednotnější a formálně vyrovnanější. Doporučuji opět pracovat s fotografií, ale asi trochu pružněji a šířeji než vloni. Poněvadž student se věnuje mimo školu sochařským realizacím v materiálu, přikláněl bych se k tomu, aby se o převedení či přímou práci v nějakém klasickém materiálu pokusil i při řešení školních úkolů. („neklasické představy zvládnout klasickým způsobem“.)
Reinischová Lucie Na stáži v Indii. Program bude ustanoven až po návratu v diskusi se studentkou. Soukup Vít Student, který je u nás na roční stáži, přichází z UMPRUM v Praze. V pracích, které předložil, často převládá velmi subjektivně chápaný koncept, který je někdy prvoplánově prosazován i tam, kde konceptuálnost není pro sdělnost práce nutná. Témata v jeho práci jsou vždy velmi osobní a často vypovídají o zbytečně traumatickém či kritickém vztahu jak k sobě, tak k svému okolí. Z diskuse s ním i z jeho prací jsem měl pocit, že je nutné, aby se student pokusil nalézt jiný vztah ke svému okolí, k svému chápání okolí i sám k sobě a k svým pocitů,. Pochází z jižních Čech, kde je podle jeho slov, tráví hodně času na chalupě v malebné krajině mezi Kaplicí a Krumlovem. Přesto v pracích tam vytvořených se objevuje někdy až malodušný sarkasmus, který vrhá své sarkastické světlo na obě
strany, tzn. Na zobrazované téma i na autora samotného. Navrhuji proto, aby se pokusil o malbu monumentální, heroické a veskrze „pozitivní“ krajiny v které by se snažil vyjádřit onu velebnost jihočeské přírody, kterou vědomě přiznává, ale podvědomě se k ní nehlásí. V dalším stádiu bych navrhoval pokusit se (alespoň torzně) o jakousi informelní malbu, která by trochu uvolnila malířský projev studenta. Nebylo by rovněž od věci, kdyby se pokusil pracovat na podobném vstupním projektu jaký jsem zadal studentovi Salákovi. VI. Ročník Peterková Jana Tato studentka se věnuje velmi intenzivně módnímu návrhářství. Dbal jsem na to, aby se tato její mimoškolní činnost projevila i ve studiu, ale nechtěl jsem, aby zůstala jen v rovině navrhování oděvů, ale dostala se do oblastí procesu, kde hlavní roli hraje lidské tělo, lidské představy a oblek jako štít spojující naše sny i naše strasti. Přeji si, aby práce v tomto roku navázala na loňskou práci ve smyslu větší koncentrace na umělecké aspekty a na razantnější odklon od návrhářství. Je to pořád ten stejný problém podvědomé touhy zúžit se a zakonzervovat. Jak jsem již mnohokrát uvedl, chápu jako jednu z hlavních povinností školy tuto snahu po zakonzervovanosti narušovat a co možná nejvíce rozevírat kleště studentových možností. Navrhuji, aby studentka vytvořila řadu materiálových procesů, kde tělo bude hlavním aktérem. Znovu zdůrazňuji „materiálových“ procesů, poněvadž tu nejde o akci, ale o vztahy mezi předměty (všeho typu) a tělem – člověkem. V pracích minulého roku by někdy přítomen přímý humor a absurdita. Přál bych si, aby letošní práce byly v tomto směru jemnější. Rádl Michal Tento student zrealizoval vloni 2 v podstatě velmi odlišné práce. Sérii vizuálně poetických textů a znaků (kde došel k velmi osobním výsledkům) a zvláštní až podivný konceptuální projekt obrazu koně, jež se ve svém výsledku stal obrazem koně. Navrhuji, aby se letos pokusil použít prvky z vizuální poezie v oblasti malby a nalezl tak nějakou subjektivnější formu výstupu, který by spojil oba zdroje. Z diskuse se studentem vyplynulo, že se v létě zabýval psaním písní a především písňových textů. Představuji si, že by některé jeho textové kreace vycházely právě z těchto textů a zbavovaly by je tak jejich subjektivnosti a soukromnosti, jež téměř všechny texty písní mají. Student také zamýšlí pracovat na „rozmazávání“ svých vizuálních znaků jejich vrstvením a překrýváním. I když tato metoda již byla frekventována, myslím si, že může sloužit jako jeden z výchozích bodů pro následné malířské zpracování. Sůva Pavel Tento student se věnuje fotografii. Doposavad pracoval v ateliéru kresby, kde však svými fotografickými pokusy překročil program a možnosti ateliéru. Jeho fotografie jsou technicky fundované, ale trochu efektní. I vloni předložená série lidí fotografovaných pod závojem vody, která působí konceptem zajímavě a formou monumentálně je vlastně trochu povrchní právě svou efektností. Po shlédnutí většího množství fotografií nejrůznějšího typu nalézám nejpřesvědčivější momenty v jednodušších fotografiích jako jsou např. portréty či statické akty, nebo některé méně efektní reportážní fotografie. Student navrhuje, že zpracuje soubor portrétů živých prasat. Jde mu o portrétní způsob fotografování což nepochybně vyžaduje velké pracovní nasazení. Musím v tomto případě souhlasit s názorem asistenta Macha, že toto téma je příliš „významné“. Prase jako archetyp prochází velkou částí lidské kultury a v dnešním světě symbolizuje velký eticko-ekologický problém. Věřím (a myslím, že nejsem v této víře ojedinělý), že současná témata mají být trochu obyčejná. Technické a technologické prostředky,které používáme, by rovněž neměly být příliš razantní. Jemnost a jednoduchost, které nemají nic společného s primitivností, prostota a podivnost, nezařaditelnost, to jsou aspekty, které jsou asi dnes pro umění důležité a signifikantní. Nejsem proti tomu začít pracovat ze sérií prasečích portrétů, ale bral bych to pouze jako výchozí pokus. Chci ještě přidat přání, aby student tento rok méně pracoval na tzv. „kšeftech“ a pokusil se existovat skromněji ve větším příklonu ke školní práci.
Štěpánová Dita Studentka se až do nedávna věnovala téměř výhradně figurální malbě a po výletu k obrazům s maximálně zvětšenými přírodními objekty, se chce opět vrátit k figurální malbě v parafrázi na historický skupinový portrét. Chápu tuto její snahu pouze jako dílčí a přál bych si, aby také pokračovala v oné
zjednodušující malbě výše zmíněných objektů s tou změnou, že by se nejednalo o objekt reálný, ale o abstraktní tvar zkonstruovaný autorkou pro účel obrazu. Tedy abstraktní malba, kde se budou střídat místa malovaná technikou zdůrazňující pevné tvary, linie a kontury s místy, malovanými zcela volně. Jelikož se studentka doposavad věnovala téměř výhradně velkoformátovým malbám, považuji za užitečné pokusit se někdy o miniaturu.
Uchimura Nao Tato stážistka z Japonska se vloni prezentovala velmi poetickým objektem materializace měsíčního světla a souborem kreseb. Všechny tyto věci však dosti výrazně vycházely z jejího předchozího školení, tzn. Ze studia v oboru sklářství, jež absolvovala v Japonsku. Chtěl bych aby se věnovala studijní kresbě v ateliéru tak, aby se mohla zbavit určité manýry, která jí provátí. Rovněž objekt na kterém bude letos pracovat a která má podle slov autorky vycházet z textu její básně by se měl výrazně lišit (a to jak použitými prostředky, tak i výtvarným myšlením) od objektu minulého. Autorka navrhuje, aby za základ byla použita stejná báseň, která provázela objekt minulý. S tím nesouhlasím. Naopak. Přeji si, aby se autorka pokusila napsat pro tento účel báseň jinou, záměrně (pokud možno ve všech aspektech) se odlišující od loňské básně, popřípadě aby vzala za základ svého objektu báseň jiného autora. Vůbec by mi nevadilo a myslím si, že by to byl pro její práci přínos, kdyby použila českou báseň. S diplomanty Pedrem Penilem, Miroslavou Preslovou, Elen Řádovou a Štěpánkou Šimlovou budou jejich diplomová zadání diskutována jednotlivě.
Prof. Milan Knížák
