Zhotovování kefalometrických rentgenových snímků - dotazníkové šetření Cephalometric radiographv - a questionnaire survey

ročník 14 č. 3. 2005

Odborná práce

ORTODONCIE

Zhotovování kefalometrických rentgenových snímků - dotazníkové šetření Cephalometric radiographv - a questionnaire survey

MUDr. Jakub Stuchlík, Prof. MUDr. Milan Kamínek, DrSc, MUDr. Martin Kotas Ortodontické oddělení, Klinika zubního lékařství, LF UP Olomouc Department of Orthodontics, Clinic of Dental Medicine, Medical Faculty of Palacký University in Olomouc Souhrn Cílem dotazníkového šetření bylo získat informace týkající se využívání kefalometrických snímků pro diagnostiku ortodontických anomálií, informace o zastoupení jednotlivých typů kefalometrických přístrojů v ortodontických praxích, o spolupracujících rentgenologických pracovištích a eventuálních změnách těchto vztahů. Většina ortodontistů považuje kefalometrické vyšetření pacienta za přínosné pro diagnózu a plánování léčby ortodontických anomálií. Změna RTG přístroje je jevem poměrně častým, jakož i celkově rozmanitá skladba používaných přístrojů. V provozu jsou RTG přístroje s kefalometrickým ramenem osmi továrních výrobců i přístroje individuálně konstruované. (Ortodoncie, 2005, 14, č. 3, s. 26-35)

Abstract The questionnaire surveyaimedat collecting the Information on the use of cephalometric radiography in diagnostics of orthodontic anomalies, on different ty pes of cephalostats ušed in orthodontic practices, on cooperating radiological departments and on eventual changes in the cooperation and relationship. Most orthodontists state that cephalometric analysis is of benefit to diagnostics as well as to orthodontic treatment planning. Acquisition ofa new cephalostat is quite frequent, and there is a wide variety of equipment used. X-ray machines with cephalostat of eight different producers as well as individually constructed equipment are used. (Ortodoncie, 2005, 14, Nr. 3, p. 26-35)

Klíčová slova: kefalometrie, kefalostat, dotazníkové šetření Key-Words: cephalometrics, cephalostat, questionnaire Úvod Telerentgenografie existuje již téměř třičtvrtě století. Jejízavedení bylo mimo jiné motivováno i snahou o vytvoření univerzálního kefalometrického diagnostického systému, který by doplnil a rozšířil Angleovu okluzální diagnostiku. Stěžejní práce k této problematice pocházejí z roku 1931 od Broadbenta a Hofratha [4, 5], kteří nezávisle na sobě propracovali metodiku zhotovování bočních dálkových snímků lidské lebky. První zmínky v české (resp. československé) literatuře lze nalézt již v roce 1934, kdy MézI [14] zmiňuje výhody větší vzdálenosti ohniska od filmu. V letech 1936 a 1937 26

Introduction Cephalometric radiography has been in use for nearly 75 years. Its introduction has been also motivated by the efforts to establish a universal cephalometric diagnostic system that would supplement and extend Angle's occlusal diagnostic system. The major works by Broadbent and Hofrath [4,5] dáte back to 1931. The two men worked independently, one in the U.S.A. and the other in Germany, and detailed the method of taking lateral cephalometric pictures of human head. First references in the Czech (or Czechoslovak) literatuře may be found as early as in 1934. MézI [14] www.orthodont-cz.cz

e-mail: [email protected]

Odborná práce

ORTODONCIE

Škaloud popisuje nejen telerentgen, nýbrž i kefalostat vlastní konstrukce [15]. Telerentgenologií se zabývá také druhá česky psaná učebnice autorů Wachsmana a Škalouda [17] z roku 1937. V letech těchto prvních pracíse telerentgen většinou skládal z klasického zubního rentgenu, doplněného o drobná technická vylepšení, sloužící k vymezení svazku záření, zacílení centrálního paprsku apod. Později se stávaly součástí telerentgenů výkonnější rentgenky, určené původně například k snímkování hrudníku či břicha. Do konce 80. let minulého století se v našich zdravotnických zařízeních nacházely převážně přístroje, které představovaly originální produkty zlepšovatelského hnutí. S uvolněním tržních podmínek se začínají zejména větší klinická pracoviště a nemocnice vybavovat továrně vyráběnými přístroji především zahraničního původu, i když se na trhu objevuje i přístroj domácí provenience (BMT, Avantex). Se vznikem nestátního zdravotnického sektoru se podobné rentgenové přístroje objevují i v ordinacích soukromých ortodontistů, kde v současné době převažují novější přístroje vyrobené v zahraničí. O současné situaci lze najít jen velmi málo informací, což také byl jeden z faktorů, který nás motivoval k provedení dotazníkového šetření zabývajícího se technickými a organizačními charakteristikami kefalometrie v dnešních podmínkách. Materiál a metodika Provedli jsme jednorázový kvantitativní výzkum realizovaný formou poštou rozesílaného dotazníku, který obsahoval čtyři uzavřené dichotomické (kategorické) otázky. Zajímala nás stávající situace v České republice, týkající se významu kefalometrického snímku, distribuce kefalometrických přístrojů, zastoupení jednotlivých typů, jejich využití a frekvence změny kefalometrického přístroje. Dotazník proto obsahoval tyto otázky: Otázka 1: Jsou pro Vás boční dálkové RTG snímky lebky důležité při diagnostice ortodontických anomálií a plánování jejich léčby? Otázka 2: Zhotovujete boční dálkové RTG snímky lebky na vlastním přístroji nebo odesíláte pacienta do jiného zdravotnického zařízení? Otázka 3: Používali jste dříve jiný přístroj? Otázka 4: Uvažujete o koupi nového zařízení ke zhotovování bočních dálkových RTG snímků lebky? Dotazník s výše uvedenými otázkami jsme rozeslali dle seznamu poskytnutého Českou ortodontickou společností do celkem 253 praxí, provozovaných specialisty v oboru čelistní ortopedie. Abychom dosáhli co možná nejvyšší návratnosti, byl každý dotazník mimo průvodního dopisu vybaven i obálkou se zpáteční adresou. Vrácené dotazníky byly následně zpracovány metodami deskriptivní statistiky. www.orthodont-cz.cz

e-mail: [email protected]

ročník 14 č. 3. 2005

mentions advantage of the focus more distant from the film. In 1936 and 1937 Škaloud described both X-ray device for taking cephalometric pictures and cephalostat which he himself constructed [15]. The second Czech textbook of orthodontics by Wachsman and Škaloud [17] of 1937 deals with cephalometrics as well. At that time cephalometric device usually consisted of a traditional dental X-ray machine with technical improvements serving to limit the beam, to target the central beam etc. Later on the more powerful Xray machines became the component part of such cephalometric devices, they were originally ušed e.g. to také pictures of thorax or abdomen. By the 80s of the last century there were mostly devices representing originál products of a socialist suggestion-scheme in our health care institutions. With the free market, there are coming new products from abroad to our departments; however, there is also new Czech equipment (BMT, Avantex). In practices of private orthodontists there prevail new devices from abroad. We had only little information about the current situation. This was one of the reasons for launching the questionnaire survey aimed at technical and organizational features of cephalometrics today. Material and methods We applied a single quantitative research carried out as a questionnaire distributed via mail. The questionnaire involved four dosed dichotomie (categorical) questions. We were interested in the current situation in the Czech Republic in terms of the importance of cephalometric radiography, distribution of cephalometric devices, types of different X-ray machines in use, their utilization and frequency of their exchange. The questionnaire involved the following questions: Ouestion 1: Are the cephalometric X-ray pictures important for you in the diagnostics of orthodontic anomalies and in the treatment planning? Ouestion 2: Do you také the cephalometric X-ray pictures yourself (i.e. by means of your own device) or do you send a patient to another surgery? Ouestion 3: Did you use a different type of the device before? Ouestion 4: Do you consider buying a new equipment to take cephalometric X-ray pictures? The questionnaire was sent to 253 orthodontic practices (the list was provided by the Czech Orthodontic Society). To get as many responses as possible the questionnaire was accompanied with an envelope and our return address. The questionnaires we got back were processed by deseriptive statistics methods. 27

Obr. 1: Celková návratnost odeslaných dotazníků. Procentuální podíl vrácených dotazníků a dotazníků bez odpovědi. Figure 1: Overall return of the questionnaires. Proportion (in %) of questionnaires returned and questionnaires not responded.

Obr. 2: Graf procentuálního podílu vrácených dotazníků a dotazníků bez odpovědi dle krajů České republiky. Figure 2: Graph of proportion (in %) of questionnaires returned and questionnaires not responded according to the CR regions.

Z celkového počtu 253 odeslaných dotazníků se nám jich zpět vrátilo 164, tj. 64,8% (Obr. 1). Muži i ženy se na celkové návratnosti podíleli, z hlediska procentuálního podílu, téměř stejně, tzn. odpovědělo 64,6% mužů, respektive 64,9% žen. V absolutních číslech však ženy převažovaly nad muži zcela jasně, 188 ku 65, vzhledem k jejich většímu zastoupení v základním souboru, jakož i v jednotlivých krajích. Podíl odpovědí se rovněž lišil podle krajů (Obr. 2). Procentuálně nejvyšší návratnost bylaz kraje Plzeňského a Olomouckého (oba 78,6%), následovaly kraje Moravskoslezský (76,7%), Pardubický (75%), Zlínský (71,7%), kraj Vysočina (70%), Karlovarský (66,7%), Praha (64,8%), kraj Jihomoravský (63,9%), Ústecký (55,6%), Jihočeský (53,8%), Středočeský (50%), Královehradecký (46,2%) a Liberecký kraj (42,9%).

Out of the 253 questionnaires sent, 164 were returned, i.e. 64.8% (Fig. 1). Males and females' proportion was virtually 1:1, i.e. we got answers from 64.6% males and 64.9% females, respectively. However, in the absolute value the females prevailed (the proportion 188:65). The fact was due to that we addressed more women, and there were also more women in the regions monitored. The proportion of answers was different in different regions as well (Fig. 2). The most responses we got from the regions of Plzeň and Olomouc (both 78.6%), followed by Moravskoslezský (76.7%), Pardubice (75%), Zlín (71.7%), Vysočina (70%), Karlovy Vary (66.7%), Praha (64.8%), Jihomoravský (63.9%), Ústí nad Labem (55.6%), Jihočeský (53.8%), Středočeský (50%), Hradec Králové (46.2%) and Liberec (42.9%).

Výsledky Results Otázka 1: Význam kefalometrického snímku Ouestion 1: The importance of cephalometric radiography Z 164 respondentů odpovědělo kladně na otázku „Jsou pro Vás boční dálkové RTG snímky lebky důležité From the sample of 164 respondents, 150 (i.e. při diagnostice ortodontických anomálií a k plánování 91.5%) gave the question „Are the cephalometric Xjejich léčby?" 150, tj. 91,5%. Jen 14 (8,5%) ortodonti- ray pictures important for you in the diagnostics of stů, naopak kefalometrické snímky za důležité nepo- orthodontic anomalies andin the treatment planning?" važuje a rutinně je ke stanovení diagnózy a plánování the affirmative reply. Only 14 (8.5%) orthodontists do léčby nepoužívá. Zastoupení ortodontistů považují- not consider cephalograms important and they do cích, nebo naopak nepovažujících kefalometrický sní- not use them as a routine. The proportion of the two groups is shown in the table (Table 1). mek za důležitý je patrné z tabulky (Tab. 1). Otázka 2: Organizace zhotovování kefalogramu Ouestion 2: Organization of cephalometric examinaOdpovědi na druhou otázku dotazníku „Zhotovujete tion boční dálkové RTG snímky lebky na vlastním přístroji The responses to the second question „Do you také nebo odesíláte pacienta do jiného zdravotnického zaří-the cephalometric X-ray pictures yourself (i.e. by means zení?" jsou obsaženy v grafu (Obr. 3). Ze 150 ortodon- of your own device) or do you send a patient to another tistů, kteří v současnosti rutinně zhotovují kefalome- surgery?" are shown in the chart (Fig. 3). Out of 150 orthotrické RTG snímky jich 114 (76%) odesílá pacienty do dontists currently working with cephalometric headplajiného zdravotnického zařízení a 36 (24%) má k dispo- tes, 114 (76%) send their patients to another surgery zici vlastní RTG přístroj. and 36 (24%) own the necessary equipment. 28

www.orthodont-cz.cz

e-mail: [email protected]

ORTODONCIE

ročník 14 č. 3. 2005

Odborná práce

Otázka 3: Změna RTG přístroje Na otázku „Používal jste dříve jiný RTG přístroj než v současnosti?" odpovědělo ze všech 164 respondentů 71 (43,3%) ANO, dříve používali ke zhotovení kefalogramu jiný přístroj než v současnosti. Z celkem 150 respondentů, kteří rutinně zhotovují kefalogramy se 69 (46%) setkalo se změnou rentgenového přístroje (Obr. 4). Ve zbylých 81 (54%) případech nedošlo po dobu provozování praxe ke změně vlastního RTG přístroje nebo spolupracujícího rentgenového pracoviště. Otázka 4: Koupě kefalometrického RTG přístroje Na čtvrtou otázku dotazníku „Zvažujete koupi nového RTG přístroje?" odpovědělo 11 (6,7%) lékařů, že nákup nového RTG zařízení do budoucna zvažuje. Zbylých 153 (93,3%) ortodontistů je spokojeno se stávající situací a nehodlají do budoucna měnit.

Question 3: The change of cephalometric X-ray device The question „Did you use different X-ray equipment before?" The answer YES was sent from 71 (43.3%) of 164 respondents. Out of 150 respondents who take cephalograms, 69 (46%) experienced a new X-ray equipment (Fig. 4). The rest of the respondents, 81 (i.e. 54%), did not experience the change of the RTG equipment either in their surgery or in the cooperating radiological department. Ouestion 4: Purchase of cephalometric device The fourth question „Do you consider purchase of new X-ray equipment?" 11 (6.7%) of orthodontists gave the affirmative answer. The rest of them, 153 (i.e. 93.3%), expressed their satisfaction with the current situation and they stated that they did not mean to buy a new device in the future.

Zastoupení jednotlivých typů RTG přístrojů Types of RTG equipment in use Sortiment přístrojů v českých ortodontických praxích The assortment of the equipment of the Czech nebo ve spolupracujících rentgenových pracovištích uka- orthodontic practices and cooperating radiological zuje graf (Obr. 5). Celkem bylo šetřením zjištěno 77 RTG departments is given in the chart (Fig. 5). We found that přístrojů s kefalometrickým ramenem. V 72 (93,5%) přípa- there were 77 X-ray machines with cephalostat. 72 dech se jedná o sériově vyráběné přístroje, v 5 (6,5%) pří- (93.5%) of the machines are seriál products, 5 (6.5%) padech o přístroje individuálně zhotovené v podmínkách were made individually, before 1989, within the so-calsocialistického zlepšovatelského hnutí před rokem led socialist innovatory programmes (suggestion 1989. Z výrobců převažují zavedené značky Instrumenta- schemes). Among the producers there prevail wellríum Imaging (Finsko) v 23 kusech, tj. 31,9% a Planmeca known companies Instrumentarium Imaging (Finnland) (Finsko) v 17 kusech, tj. 23,6%, dále Gendex (Itálie) v počtu - 23, i.e. 31.9%; Planmeca (Finnland) -17, i.e. 23.6%; 16 kusů (22,2%) a tuzemský výrobce BMT (Brněnská Gendex (Italy) - 16, i.e.22.2%; and the Czech brand medicínská technika) v počtu 10 kusů (13,0%). Zastou- BMT (Brno Medical Technologies) -10, i.e. 13.0%. Otpení ostatních továrních značek nepřesahuje 2 kusy. 74 her producers are represented by 1 or 2 pieces. 74 Tabulka 1: Odpovědi na Otázku 1: Význam kefalometrického snímku Table 1: Question 1 answers: The role of cephalogram. Important for dg

150

91.5%

164

100.0%

8.5%

Not important Total

Taking cephalograms

29

ročník 14 č. 3. 2005

Odborná práce

ORTODONCIE

Odborná práce

ORTODONCIE

(96,1 %) kefalometrických RTG přístrojů je analogových, 3 (3,9%) přístroje jsou digitální (Tab. 3).

ročník 14 č. 3. 2005

(96.1%) cephalometric radiographs are analogous, 3 (3.9%) are digital (Table 3).

Dostupnost Availability Z uvedených údajů byla dále zjištěna dostupnost We also dealt with the availability of X-ray examinaRTG vyšetření pro rentgenované pacienty ze 150 pra- tion for the patients of 150 practices using cephalocovišť, která kefalometrické snímky standardně použí- grams as a routine. 36 (24%) of surgeries háve their vají. V 36 (24%) případech se RTG přístroj nachází na own equipment, 97 (64.7%) orthodontists cooperate vlastním ortodontickém pracovišti, v 97 případech with radiological departments in the samé town, 17 (64,7%) se ortodontistovo pracoviště a spolupracující (11.3%) X-ray departments cooperating with orthoRTG pracoviště nacházelo ve stejném městě, v 17 dontists are located in a different town (Fig. 6 and Table (11,3%) případech se pracoviště nacházela v různých 4). městech (Obr. 6 a Tab. 4). Discussion Diskuse 253 orthodontic surgeries listed by the Czech Dle seznamu České ortodontické společnosti bylo orthodontic association were addressed and asked osloveno 253 ortodontických specialistů působících na to answer the four questions involved in the questionúzemí České republiky jednoduchým dotazníkem sestá- naire. The questions dealt with indications for and vajícím ze 4 otázek, týkajících se jejich indikací a organi- organization of taking cephalograms. zace zhotovování kefalometrických snímků lebky. A questionnaire survey is considered appropriate in Dotazníkové šetření se většinou považuje za čase where it is necessary to collect relatively simple vhodné tam, kde je třeba shromáždit relativně jedno- data from a large number of persons. In comparison duché údaje od velkého množství osob. Oproti jiným to other methods of quantitative research (e.g. intermetodám kvantitativního výzkumu (např. rozhovor) je view), the method is less time demanding, less costly v těchto případech méně náročné časově, finančně and involves more persons. The respondents háve i personálně. Dává také respondentům více času na more time to fill in the questionnaire, the situation is vyplnění odpovědí, udržuje větší standardizaci situace more standardized (there is no risk of e.g. influence (vylučuje ovlivnění např. osobou tazatele, způsobem by the personality of an inquirer, by the way of formukladení otázek apod.) a umožňuje snadno získat odpo- lating a question, etc). It is also relatively easy to get vědi od osob, které jsou od nás prostorově vzdáleny. the answers from persons who live far from us. Z hlediska metodologického je třeba, aby otázky From the viewpoint of methodology it is required byly formulovány stručně, jednoznačně a byly bezpro- that the questions be brief, unambiguous and directly středně spojené s problematikou zkoumaného pro- connected with the problém under review. Closed cablému. Uzavřené kategorické otázky také splňují do- tegorical questions meet requirements for the simple bře požadavky na jednoduchost zpracování. statistical processing of the data. Návratnost dotazníků byla 64,8%, nekonsistentní The proportion of the questionnaires returned was s tvrzením odborné literatury zabývající se problemati- 64.8%, i.e. it was inconsistent with the statements gikou kvantitativního výzkumu [63, 64], dle které se me- ven in works on problems of quantitative research/surtodou rozesílaného dotazníku často nepodaří získat vey [63, 64]. The literatuře says the method of mailed reprezentativní vzorek a uvádí návratnost v rozmezí questionnaires is not suitable for getting a representa5-30%. Obecně se také za dostatečnou považuje ná- tive sample and states the rate of return is between 5 vratnost 50%. Velkou návratnost lze částečně vysvětlit and 30%. In generál, the return of 50% is considered rozesláním dotazníků poměrně úzce specializované sufficient and successful. The relatively high number of skupině respondentů (ortodontisté) se zájmem o da- the questionnaires returned may be explained by the nou problematiku. character of respondents addressed (i.e. experts in Podíl odpovědí kolísal podle jednotlivých krajů orthodontics) who are interested in the given prov rozmezí 78,6% (Plzeňského a Olomouckého kraj) blems. a 42,9% (Liberecký kraj). The rate of return varied in different regions between Za příznivý jev z hlediska kvality diagnostiky a prognózy 78.6% (Plzeň and Olomouc regions) and 42.9% (Libeléčby pacienta lze považovat fakt, že ze 164 respondentů rec region). 150, tj. 91,5%, považuje rutinní zhotovování kefalometricThe fact, that out of 164 respondents 150, i.e. kých snímků za důležité pro diagnostiku ortodontických 91.5%, consider routine taking of cephalograms imanomálií a plánování léčby jejich pacientů. Jen 14, portant in diagnostics of orthodontic anomalies and tj.8,5% ortodontistů naopak kefalometrické snímky za dů- treatment planning, is very favourable from the viewležité nepovažují. To je v souladu s Hansenovým [65] zji- point of diagnostics quality and a patients' treatment www.orthodont-cz.cz

e-mail: [email protected]

31

ročník 14 č. 3. 2005

Odborná práce

ORTODONCIE

šťováním názoru o potřebě kefalometrického vyšetření mezi švédskými ortodontisty, kteří v 81 % léčených případů shledali kefalometrické vyšetření jako podstatný podklad pro tvorbu léčebného plánu, ačkoliv na podkladě kefalometrického rozboru změnili léčebný plán pouze v 6% případů a prognózu dalšího vývoje vady pouze v 3% případů.

prognosis. Only 14 orthodontists, i.e. 8.5%, do not consider cephalograms important or necessary. This is in agreement with Hansen's [65] survey on the opinions carried out among orthodontists in Sweden. They considered cephalometric radiography a basis for the treatment pian in 81 % of patients; however, the treatment pian was changed due to cephalometric analysis only in 6% of patients and prognosis of a furZ výsledků zcela jasně vyplývá, že běžnějším způso- ther development of malocclusion was altered only in bem získávání kefalometrického snímku je odeslání pa- 3% of patients. cienta do jiného zdravotnického zařízení disponujícího It clearly follows from the results obtained, that it is příslušným RTG přístrojem. Takto činí více než tři more frequent to send a patient for cephalometric čtvrtiny ortodontistů (76%). Necelá čtvrtina ortodontistů examination to another health-care institution equip(24%) zhotovuje kefalometrické snímky na vlastním příped with the required X-ray machine. This is true for stroji. Pokud je však RTG přístroj v majetku lékaře, většiabout 76% of orthodontists. 24% of orthodontists nou nedochází k jeho změně. Pouze v 6 (4%) případech došlo k modernizaci výměnou starého rentgenu za nový own their own cephalometric device. However, the a jen v jediném případě (0,7%) byl provoz rentgenu equipment possessed by an orthodontist is usually ukončen a pacienti jsou nyní odesíláni do jiného zařízení. a bit outdated. Only in 6 cases (4%) the older radioVětšina ortodontistů (81,1%) vlastnících RTG tak pou- graphic equipment was replaced by the new one. In žívá stále tentýž přístroj, přičemž 12 (8%) z nich dispo- one case (0.7%) the work of the device was finished nuje RTG přístrojem od zahájení provozu soukromé and patients started to be sent to another institution. praxe, 18 (12%) po předchozí spolupráci s jiným spolu- Most orthodontists (81.1 %) who own the machine are pracujícím zdravotnickým zařízením. Z uvedených dat using still the samé equipment - 12 (8%) have been lze vysledovat určitou neochotu vybavit praxi vlastním using the RTG since they started their own private RTG zařízením (107 ze 150 ortodontistů standardně vy- practice, 18 (12%) ušed to cooperate with another užívajících kefalometrii, tj. 71,3%), což je dle našeho ná- health-care centre. The data thus suggest there are zoru způsobeno zejména vysokými finančními náklady, problems to equip a private practice with RTG (107 spojenými s pořízením nového přístroje, ale na druhé out of 150 orthodontists who utilize cephalometrics straně také dobrou dostupností pracovišť, s kterými as a routine, i.e. 71.3%). This is due to the high costs lze navázat spolupráci a pacienty do nich odesílat, ne- as well as to good accessibility of institutions which boť ze všech 114 případů, kdy jsou pacienti odesíláni are eager to cooperate. Out of 114 patients sent to do jiného zdravotnického zařízení, se toto nachází v 97 another institution, 97 (85.1 %) attended radiology in (85,1 %) případech ve místě odesílající praxe a jen v 17 the samé location as the private practice and only 17 (14.9%) had to go to another town. (14,9%) případech v jiném městě. Dále lze konstatovat menší náchylnost ke změně RTG přístroje u ortodontistů, kteří jej mají ve svém vlastnictví. Ze všech ortodontistů, kteří v minulosti nebo v současnosti vlastnili kefalometrický rentgenový přístroj (37 ortodontistů), došlo ke změně jen v 7 (19%) případech, ať už koupí nového přístroje (6 ortodontistů) nebo jeho odstavením a zahájením spolupráce s jiným pracovištěm (jeden). U ortodontistů odesílajících pacienty do jiného zdravotnického zařízení dochází ke změně rentgenu častěji (38,6%). Většinou (44 ortodontisté) mění spolupracující rentgenové pracoviště. Větší "promiskuitu" u ortodontistů odesílajících pacienty je snadné pochopit, neb s ní obvykle není spojena větší finanční ani organizační náročnost ze strany odesílající praxe.

Further, it is possible to statě that the orthodontists using their own cephalometric device do not tend to replace their equipment with a new one. Of all the orthodontists who owned or still posses cephalometric devices (37 orthodontists) only 7 (19%) replaced their equipment - they either bought a new one (6) or started cooperation with another radiological institution (1). Orthodontists who send patients to other surgery change the X-ray machine more frequently (38.6%). They often (44 of them) establish cooperation with another radiological department. This "promiscuity" is quite understandable as it usually doesn't mean the rise in costs on their side.

Costs are also responsible for the lower number of orthodontists who consider purchasing their own Finančními důvody lze pravděpodobně vysvětlit i ni- equipment (6.7%). Overall 46% orthodontists, who žší procento ortodontistů, kteří odesílají pacienty do ji- také cephalograms as a routine part of diagnostics, ného zdravotnického zařízení a do budoucna uvažují were confronted with the change of cephalometric o koupi vlastního rentgenového přístroje (6,7%). equipment. 32

www.orthodont-cz.cz

e-mail: [email protected]

Odborná práce

ORTODONCIE

ročník 14 č. 3. 2005

Celkem se tedy bylo, ze všech ortodontistů zhotoIn tne group of ušed devices tne equipment produvujících rutinně kefalometrické RTG snímky, se změ- ced by factories prevailed. 66 (85.7%) out of 77 nou RTG přístroje konfrontováno 46% lékařů. devices were produced by four companies having V souboru používaných rentgenových přístrojů jedno- thus decisive share of tne business in the Czech marznačně převažují rentgeny továrně vyráběné. Ze 77 zjiště- ket (Instrumentarium Imaging, Planmeca, Gendex, ných přístrojů jich 66 (85,7%) náleží ke čtyřem značkám BMT-Brněnská medicínská technika). The other s rozhodujícím podílem na tuzemském trhu (Instrumenta- brands were represented by 1 or 2 pieces (they were 6 on tne whole, i.e. 7.8%). The fact may be explained rium Imaging, Planmeca, Gendex, BMT-Brněnská medicínská technika). Výskyt ostatních továrních značek je oje-by tne preference given to well-known producers. Redinělý s počtem 1 - 2 kusy (celkem 6 kusů, 7,8%). Vysvě- cent equipment is produced by Instrumentarium Imatlení může být i to, že lékaři dávají přednost na trhu ging and Planmeca; BMT\s responsible for tne equipzavedeným značkám. Novější přístroje totiž pochází od fi- ment at the beginning of the 90s, i.e. before the two rem Instrumentarium Imaging a Planmeca, přístroji firmy above mentioned companies took the share in the BMTse jednotlivá pracoviště vybavila na počátku 90. let, Czech market. Individual products (5 cephalostats), dříve než dvě zmíněné firmy stačily získat rozhodující podíl the result of tne socialist improvement movement, na českém trhu. V provozu je také dosud 5 (6,5%) přístrojů are also still operating (6.5%). zhotovených jako individuální výrobky v rámci socialisticMost devices (96.1 %) use the traditional analogous kého zlepšovatelského hnutí. X-ray film. Apparatuses with digital imaging are still Majoritu (96,1 %) případů tvoří přístroje s výstupem v podobě klasického analogového rentgenového rare (3.9%). However, we can see the tendency for filmu. Přístroje s digitálním výstupem se vyskytují do- tne digital imaging prevalence also in other areas of sud ojediněle (3,9%). S ohledem na postupný trend di- medicine. Nevertheless, the problem of superimposigitalizace zobrazovacích metod jakož i komunikace tion of digital cephalometric images has not been solv jiných oborech lze do budoucna očekávat jejich větší ved satisfactorily yet. zastoupení. Otázka překrývánídigitálních kefalogramů není dosud uspokojivě vyřešena. Závěr Dotazníkové šetření nám poskytlo informace o zastoupení jednotlivých kefalometrických přístrojů v České republice, jakož i některé další údaje s jejich provozem spojené. Vyplynulo z něj, že většina ortodontistů považuje kefalometrické vyšetření pacienta za přínosné pro diagnózu a plánování léčby ortodontických anomálií, dále, že změna RTG přístroje je jevem poměrně častým, jakož i celkově rozmanitá skladba používaných přístrojů. V provozu jsou RTG přístroje s kefalometrickým ramenem osmi továrních výrobců i přístroje individuálně konstruované. Vedle konvenčních RTG přístrojů analogových se začínají postupně prosazovat RTG přístroje digitální.

Conclusion The questionnaire survey gave us tne information on tne distribution of different cephalometric devices in the Czech Republic as well as their functioning. It follows from tne survey that majority of orthodontists consider cephalometric analysis important for tne diagnostics of orthodontic malocclusions and their treatment planning. The change of tne equipment is relatively frequent; there are various types of equipment used. The cephalometric X-ray machines by 8 producers are used as well as apparatuses constructed individually. Analogous machines prevail, however, digital X-ray devices are gradually introduced, too.

Literatura/References 1. Proffit, W. R.; Fields, H. W.: Contemporary orthodontics. 3rd ed., St. Louis: Mosby, 2000. 2. Moyers, R. E.; Bookstein, F. L: The inappropriateness of conventional cephalometrics. Amer. J. Orthodont. 1979, 75, č.6, s.599-617. 3. Daskalogiannakis, J.: Glossary of orthodontic terms, Berlin: Quintessens, 2000. 4. Broadbent, B. H.: AnewX-raytechniqueand itsapplication to orthodontics. Angle Orthodont. 1931,1, s.45-66. Reprinted 1981, 51, s.93-114.

www.orthodont-cz.cz

e-mail: [email protected]

5. Hofrath, H.: Die Bedeutung der Róntgenfern- und Abstandsaufnahme fůr die Diagnostik der Kieferanomalien. Fortschr. Orthodont. 1931,1, s. 232-258. 6. Hořejš, J.: Stomatologická rentgenologie, Praha: Avicenum, 1973. 7. Kamínek, M.: Vyhodnocení dálkového rtg snímku. In: Andrik, P. et al.: Čelustná ortopédia (Ortodoncia). Martin: Osvěta, 1981. 8. Kamínek, M.: Současné fixní ortodontické aparáty, Praha: Avicenum 1976.

33

ročník 14 č. 3. 2005

Odborná práce

9. Baumrind, S.; Frantz, R. C: The reliability of head film measurement. 1. Landmark identification. Amer. J. Orthodont. 1971, 60, č. 2, s. 111 -127. 10. Rákoši, T.: Klasifikácia kefalometrických analýz. Čs. Stomatol. 1964, 64, č. 2, s. 130-138. 11. Urban, F.: Počátky zubní rentgenologie. Čs. Stomatol. 1987, 87, č. 2, s. 162-165. 12. Skotnický, F.: Význam Schwarzovej róntgenostatiky v kefalometrii. Čs. Stomatol. 1962, 62, č. 6, s. 385-415. 13. Wachsman, K.: Nepravidelnosti chrupu a čelistí. Praha: SZdN, 1958. 14. MézI, Z.: Poznámky k praktickému využití teleroentgenogrammetrie. Zubní lék. 1934, 34, č. 11. Cit: Kamínek, M.: Kefalometrický snímek hlavy při ortodontické terapii fixními aparáty. Doktorská disertační práce, Olomouc, 1986. 15. Škaloud, F.: Přístroj pro telerentgenografii hlavy. Čs. Stomatol. 1937, 37, č. 3, s. 155-160. 16. Škaloud, F.: Nový regulační přístroj a jeho použití. Čs. Stomatol. 1936, 36, č. 11, s. 689-695. 17. Wachsman, K.; Škaloud, F.: Učebnice orthodontie, Praha: Jaroslav Tožička, 1937. 18. Míček, J.; Hořejš, J.: Telerentgenografie ve stomatologii a její technické podmínky. Čs. Stomatol. 1964, 64, č. 2, s. 117-123. 19. Skotnický, F.: Kefalostaty v dial'kovom róntgenovom snímaní hlavy. Čs. Stomatol. 1970, 70, č. 3, s. 171-179. 20. Kamínek, M.: Kefalometrický snímek hlavy při ortodontické terapii fixními aparáty. Doktorská disertační práce, Olomouc, 1986. 21. Ďurovič, E.; Hrubal'a, D. et al.: Atlas stomatologickej radiodiagnostiky. Osvěta 1993. Martin. 22. Battagel, J.M,: A comparative assessment of cephalometric errors. Eur. J. Orthodont. 1993, 15, s. 305-314. 23. Hatcher, D. C: Maxillofacial imaging. In: McNeil, C. ed.: Science and Practise of Occlusion. Chicago: Quintessence Publishing, 1997: 349-364. 24. Quintero, J. C; Trosien, A.; Hatcher, D.; Kapila, S.: Craniofacial imaging in orthodontics. Angle Ortodontist 1999, 69, č. 6, s. 491 -506. 25. Carlsson, G. E.: Errors in X-ray cephalometry. Odontologisk Tidskrift. 1967, 75, č. 2, s. 99-129. 26. Adenwalla, S. T.; Kronman, J. H.; Altarzadeh, F.: Porion and condyle as cephalometric landmarks - An error study. Amer. J Orthodont. Dentofacial Orthop. 1988, 94, č. 5, s. 411 -415. 27. Yoon, Y. J.; Kim, K. S. et al.: Effect of head rotation on lateral cephalometric radiographs. Angle Orthodont. 2001, 71, č. 5, s. 396-403. 28. Baumrind, S.; Frantz, R. C: The reliability of head film measurement. 2. Conventional angular and li34

ORTODONCIE

near measures. Amer. J. Orthodont. 1971,60, č. 5, s. 505-507. 29. Bjórk, A.: The Face in Profile, Lund, 1947, Berlingska Boktryckeriet. 30. Cohen, A. M.: Uncertainty in Cephalometrics. British J.Orthodont. 1984,11, č. 1, s. 44-48. 31. Adams, J. W.: Correction of errors in cephalometric roentgenograms. Angle Orthodont. 1940, 10, č. 1,s. 3-13. 32. Van Aken, J.: Geometrical errors in lateral skuli x-ray projections. Nederlands Tidschrift voor Tandheelkunde. 1963, 70, č. 1, s.18-30. 33. Ahlqvist, J.; Eliasson, S.; Welander, U.: The cephalographic projection. Part I: General consideration. Dentomaxillofac. Radiol. 1982,11, č. 1, s. 117-122. 34. Ahlqvist, J.; Eliasson, S.; Welander, U.: The effect of projection errors on cephalometric length measurements. Eur. J. Orthodont. 1986, 8, č. 2, s. 141-148. 35. Bergsen, E.: Enlargement and distortion in cephalometric radiography. Compensation tables for linear measurements. Angle Orthodont. 1980, 50, č. 3, s. 3-244. 36. Bjórk, A.: The Face in profile. 1947, SvenskTandlákare Tidskrif 40 suppl 5B. 37. Brodie, A.G.: Cephalometric roentgenology. History technique and uses. Journal of Oral Surgery, 1949, 7, č. 2, s.185-198. 38. Franklin, J. B.: Certain factors of aberration to be considered in clinical roentgenographic cephalometry. Amer. J. Orthodont. 1952, 38, č.3, s.335368. 39. Hixon, E. H.: Cephalometrics and longitudinal research. Amer. J. Orthodont. 1960,46, č.1, s.36-42. 40. Salzman, J. A.: Limitations of roentgenographic cephalometrics. Amer. J. Orthodont. 1964, 50, č. 2, s.169-188. 41. Skotnický, F.: Problém der Projektionverzerrung bei Fernróntgenaufnahmen des Shades. Fortschr. Kieferorthop. 1972, 33, č. 3, s. 277-303. 42. Vogel, C. J.: Correction of frontal dimensionsfrom head X-rays. Angle Orthodont. 1967,37, č. 1, s. 1 -8. 43. Wylie, W.L.; Elsasser, W.A.: Undistorted vertical projection of the head from lateral and posterioanterior roentgenograms. Am. J. Roentgenol. 1948, 60, č. 4, s. 414-417. 44. Skotnický, F.; Čáp, P.: Projekčně skreslenie uhlov v dialkovej róntgenografii 1'udskej hlavy. Čs. Stomatol. 1974, 74, č. 5, s. 368-378. 45. Ahlqvist, J.; Eliasson, S.; Welander, U.: The effect of projection errors on angular measurements in cephalometry. Eur. J. Orthodont. 1988, 10, č. 3, s. 353-361. www.orthodont-cz.cz

e-mail: [email protected]

Odborná práce

ORTODONCIE

46. Sandler, P. J.: Effect of patient repositioning on cephalometric measurements. Brit. J. Ortodont. 1988, 15, č. 1,s. 17-22. 47. Kamínek, M.; Facek, R.: Zaměření kefalostatu. Prakt. zubní Lék. 32,1984, č. 5, s. 145-153. 48. Ahlqvist, J.; Eliasson, S.; Welander, U.: The cephalographic projection. Part II. Principles of image distortion in cephalography. Dento Maxillo Facial Radiology, 1983,12, č. 2, s. 101-108. 49. Tng, T. T. H.; Chan, T. C. K.; Cooke, M. S. et al.: Effect of head posture of cephalometric sagittal angular measures. Amer. J. Orthodont. Dentofacial Orthop. 1993,104, s. 337-341. 50. Houston, W. J. B. et al.: Sources of error in measurements from cephalometric radiographs. Eur. J. Orthodont. 1986, 8, s. 149-151. 51. Hatton, M. E.; Grainger, R. M.: Reliability of measurement from cephalograms at the Burlington orthodontic research centre. J. Dent. Res. 1958, 37, s. 853-859. 52. Slagsvold, O.; Pedersen, K.: Gonial angle distortion in lateral head films: A methodologic study. Amer. J. Orthodont. 1971, 71, č. 5, s. 224-564: 53. Richardson, A.: An investigation intothe reproducibility of some points, planeš and lineš ušed in cephalometric analysis. Amer. J. Orthodont. 1966, 52, č. 9., s. 637-651. 54. Mitgaard, J.; Bjórk, G.; Linder-Aronson, S.: Reproducibility of cephalometric landmarks and errors of measurements of cranial distances. Angle Orthodont. 1974, 44, č. 1, s. 56 - 61. 55. Sandler, P.J.: Reproducibility of cephalometric measurements. Brit. J. Orthodont. 1988, 15, č. 2, s. 105-110. 56. Houston, W. J. B.: The analysis of errors in orthodontic measurements. Amer. J. Orthodont. Dentofacial Orthop. 1983, 83, s. 382-390.

ročník 14 č. 3. 2005

57. van der Linden, F.: A study of roentgenocephalometric bony landmarks. Amer. J. Orthodont. 1971,59, č. 2, s. 111-125. 58. Savara, B.; Takeuchi, Y.: Anatomical location of cephalometric landmarks on sphenoid and temporal bones. Angle Orthodont. 1979, 49, s. 141 -149. 59. Trpkova, B.; Major, P.; Prasad, N.; Nebbe, B.: Cephalometric landmarks identification and reproducibility: A meta analysis. Amer. J Orthodont. Dentofacial Orthop. 1997,112, č. 2, s. 165-170. 60. Wah, P.; Cooke, M. S.; Hágg, U.: Comparative cephalometric errors for orthodontic and surgical patients. Int J Orthod Orthognath Surg. 1995, 10, č. 2, s. 119-126. 61. Skotnický, F.: Panoramatické róentgenové aparáty (Status-X - Panoramix). Čs. Stomatol. 1971, 71, č. 4, s. 218-227. 62. Schneider, F.; Koudelka, F.: Úvod do základů sociologických výzkumů. Olomouc 1993, UP Olomouc. 63. Swoboda, H.: Moderní statistika. Praha: Svoboda 1977. 64. Noelová, E.: Výzkum veřejného mínění.. Praha: Svoboda 1968. 65. Hansen, J.; Bondemark, L: The influence of lateral head radiodiagraphs in orthodontic diagnosis and treatment planning. (Abstrakt). Eur J. Orthodont.2001, 23, č. 4, s. 452-453. 66. Gron, P.: A cephalometric evaluation of image size in dental radiography. J. Dent. Research 1960,39, s. 853-859. 67. Ongkosuwito, E. M. et al.: The reproducibility of cephalometric measurements: a comparison of analogue and digital methods. Eur. J. Orthodont. 2002, 24, č. 6, s. 655-665. MUDr. Jakub Stuchlík Ortodonticke oddělení Klinika zubního lékařství LFUP, Palackého 12, 772 00 Olomouc

www.orthodont-cz.cz

e-mail: [email protected]

35