ZHODNOCENÍ VÝVOJE ŠKODLIVÉHO PŮSOBENÍ PTAČÍCH RYBOŽRAVÝCH PREDÁTORŮ V ČESKÉM RYBÁŘSTVÍ

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

ZHODNOCENÍ VÝVOJE ŠKODLIVÉHO PŮSOBENÍ PTAČÍCH RYBOŽRAVÝCH PREDÁTORŮ V ČESKÉM RYBÁŘSTVÍ Bakalářská práce

Brno 2011 Vedoucí práce:

Vypracoval:

Prof. Ing. Petr Spurný, CSc.

Ladislav Nezhyba

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ZHODNOCENÍ VÝVOJE ŠKODLIVÉHO PŮSOBENÍ PTAČÍCH RYBOŽRAVÝCH PREDÁTORŮ V ČESKÉM RYBÁŘSTVÍ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana LDF MENDELU v Brně. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne…………………………………………………………….. Podpis diplomanta…………………………………………………..

2

Abstrakt

Primární zaměření této bakalářské práce je na škodlivý vliv kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), na rybnících a tekoucích vodách České republiky. Další část problematiky rybožravých predátorů se věnuje problematice volavky popelavé (Ardea cinerea), a velmi okrajově čápu černému (Ciconia nigra). Obsahuje informace o početním vývoji predátorů, škodách jimi způsobených za posledních 10 let. V práci jsou také zahrnuty údaje o stavbě těla, rozšíření, způsobu života, rozmnožováním a potravním chování popisovaných druhů. Při zpracovaní této literární rešerše jsem vycházel z dostupných literárních a elektronických zdrojů hlavně od českých autorů, protože se práce týká populací kormoránů a volavek na území ČR. Do rešerše jsem také použil i zdroje zahraničních autorů z důvodu popisu vývoje v Evropě. Při zpracovávání literárních podkladů jsem zjistil, že se počty kormoránů i volavek, shodují. Pro příkald bych vzal rok 2001, kdy studie Českého rybářského svazu udávala přibližně 22 000 a zpráva Ministerstva zemědělství taktéž uvádí přibližně 22 000 kormoránů. Údaje o volavce se z identických studií také shodují a to na počtu přibližně 17 000 volavek. Nezávisle na zdroji lze říci, že počty jedinců druhů vzrůstají. Údaje o výši škod způsobených těmito druhy závisí na chovatelích ryb. Získávání náhrad od státu není jednoduché a kompenzace je nedostatečná. Tyto náhrady pokrývají zhruba 4% skutečných škod, a to vztahující se pouze na kormorána. Ekologický i ekonomický dopad je zřejmý u obou druhů. Způsobují škody jak na komorových, tak i produkčních rybnících. Nejvyšší škody způsobují na tekoucích vodách a to zejména v sekundárních pstruhových pásmech. Klíčová slova: kormorán, volavka, potravní chování, působení škod, vývoj populací

3

Abstract

The aim of this bachelor thesis is to highlight harmful effect of cormorant (Phalacrocorax carbo), on ponds and rivers of Czech republic. Next problems with fisheating predators put brain to problems with gray heron (Ardea cinerea) and very marginally black stork (Ciconia nigra). My work includes informations about numerical development of predators, damages they have done in last ten years. There is information about bodily structure, spread, lifeway, reproduction and foraging behaviour of described species included in my work. In this search, i have available literary and electronic sources, mainly written by czech authors, because this work is related to population of cormorant a gray heron in czech territory. To the search I also used foreign writer’s sources for reasons of cescribing development in Europe. When I was processing literary background, I found out that the numbers of both cormorants and gray herons are identical. I would like to take year 2001 as an example. Czech fishing association study shows that there are about 22 000 cormorants and Ministry of Agriculture report also says there are about 22 000 cormorants. Data about gray heron from identical studies are also identical at count of approximately 17 000. Independently of the source we can say the numbers of subjects are increasing. Data about damage caused by these species depends on fish breeders. Obtaining damages from country is not easy and losses compensation is insufficient. These damages cover approximately 4 % of real loss, možná including only damage caused by cormorant. Ekological and economical impact is obvils with both species. They are inflicting losses on both chambers and productive ponds.

Key words: cormorant, gray heron, foraging behaviour, cause damages, development of predators

4

1 ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 2 CÍL PRÁCE ............................................................................................................................... 7 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED........................................................................................................... 8 3.1 Kormorán velký .................................................................................................................. 8 3.1.1 Charakteristika ............................................................................................................. 8 3.1.2 Rozšíření a biotop ........................................................................................................ 9 3.1.3 Způsob života............................................................................................................. 10 3.1.4. Potravní chování........................................................................................................ 11 3.2 Volavka popelavá.............................................................................................................. 12 3.2.1 Charakteristika ........................................................................................................... 12 3.2.2 Rozšíření a biotop ...................................................................................................... 13 3.2.3 Biologie...................................................................................................................... 13 3.2.4 Potravní chování......................................................................................................... 14 3.3 Čáp černý .......................................................................................................................... 15 3.3.1 Charakteristika ........................................................................................................... 15 3.4 Odhad způsobených škod.................................................................................................. 16 3.5 Výpočet škody způsobené kormoránem ........................................................................... 20 3.6 Výpočet škody způsobené volavkou ................................................................................. 20 3.7 Náhrada škody............................................................................................................... 22 3.8 Řešení situace................................................................................................................ 23 3.9 Socioekonomická studie sportovního rybolovu v České republice................................... 26 3.9.1 Názor sportovních rybářů na ochranu kormorána velkého a volavky popelavé ........ 27 3.10 Vývoj početnosti kormorána velkého v Evropě a evropských zemích ........................... 29 3.10.1 Úvod......................................................................................................................... 29 3.10.2 Vývojový trend ,,sinensis-subpopulace“ v Evropě .................................................. 29 3.10.3 Působení kormoránů v rybnících.............................................................................. 30 3.10.4 Legislativní ochrana a kontrola kormoránů v členských zemích EIFAC................. 31 3.10.5 Závěrečné stanovisko k řízení problému Kormoráni a k tlaku predátoru v Evropě 32 4 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ........................................................................ 33 5 DISKUSE................................................................................................................................. 34 6 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 37 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................... 38

5

1 ÚVOD

Člověk využívá přírodu od počátku své existence. Vždy ji přetvářel pro svůj prospěch. Později, s rozvojem rybníkářství začala další role kormorána a volavky, kdy se tito ptáci stali nenáviděným a nechtěným návštěvníkem vod. Budeme li uvažovat v celoevropských rozměrech, patřil kormorán velký mezi ptáky, kteří původně žili hlavně na mořském pobřeží a v deltách velkých řek. Velkým lákadlem se u nás pro kormorány staly až rybníky určené převážně k chovu kaprů. První z nich vznikly v souvislosti s kolonizací ve 12. století. Ale i tak chybí záznamy o konfliktech mezi rybníkáři a těmito ptáky. Výjimkou jsou registry výplat za odstřelené na rybnících města Olomouce z druhé poloviny 17. století. Jménu kormorán náleží zajímavá etymologie. Plinius ve své Přírodní historii mluví, doslovně přeloženo, o vodním krkavci. Označení kormorán pochází ze staré francouzštiny (cormareng), povstané ze šloženiny corp (z latinského corpus – havran, krkavec) a marenc = mořský, moři náležející (z latinského marinus). Jako cormorant je doloženo r. 1379 (do angličtiny vzešlo cormorant, doloženo 1697). Na našem území je kormorán velký nepůvodní druh. V posledních 15 letech na našem území (od poloviny listopadu do poloviny března) zimuje. Pokračuje v šíření napříč celou Evropou.

6

2 CÍL PRÁCE

Cílem této bakalářské práce je zpracování literární rešerše. Dle informací z dostupných literárních zdrojů zhodnotit škodlivý vliv ptačích predátorů v České republice, s prioritním zaměřením na kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), jeho působení na rybnících a tekoucích vodách. Doplňkově se zaměřit na působení škod volavkou popelavou (Ardaea cinerea). Vyhodnotit ekologický i ekonomický dopad a zachytit vývojový trend za posledních 10 let.

7

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Kormorán velký Třída :

Ptáci – Aves

Řád:

veslonozí – Pelecaniformes

Čeleď:

kormoránovití – Phalacrocoracidae

Rod:

kormorán – Phalacrocorax

Druh:

Kormorán velký – Phalacrocorax carbo

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo), (dále jen kormorán), patří do třídy ptáci (Aves), řádu veslonozí (Pelecaniformes), a čeledi kormoránovití (Phalacrocoracidae). Kormorán velký je nejčastěji se vyskytujícím druhem kormorána, neboť žije na pěti kontinentech. Život kormoránů a jejich chování se přizpůsobuje ročním obdobím, ale i rozdílným oblastem, v nichž žijí. Na lokalitách ve vnitrozemí si kormoráni často vybírají ke hnízdění klidné ostrůvky uprostřed rybníků. Kormoráni se začali na vnitrozemských vodách objevovat i mimo dobu hnízdění, a proto je rybáři začali považovat do jisté míry za své konkurenty.

3.1.1 Charakteristika

Charakteristické znaky kormorána - středně velcí ptáci s dlouhým krkem a silným zobákem, který je zakončen ostrým zahnutým hákem. Jsou to výborní plavci. Pod vodou se pohybují odrazy nohou a ke kormidlování využívají křídel i ocasu. Mají čtyřprsté nohy, prsty jsou spojeny plovací blánou. Nohy jsou posunuty k zádi těla, takže při vzpřímené chůzi působí pták poněkud nemotorně. Při vzletu se po hladině rozbíhají, letí s nataženým krkem a ve skupině se často řadí do klínu. Při plavání je tělo hluboce ponořené, ocas splývá s hladinou, krk je natažený a zobák směřuje šikmo vzhůru. Dospělí ptáci ve svatebním šatě jsou převážně černí. Peří hřbetu, lopatek a svrchní strany křídel je bronzové s černými lemy a černými ostny. Na hrdle, tvářích a po stra-

8

nách lýtek jsou bílé skvrny. Okolí oka, brada, část krku jsou okrově žluté a lysé. V květnu až říjnu přepeřují dospělí ptáci do šatu prostého, v kterém chybí bílé skvrny a který je celkově matnější (podobně jako šat mláďat). Rozdíly ve velikosti obou pohlaví jsou nevýrazné. Křídlo je dlouhé až 38 cm, ocas až 19 cm a zobák až 7,5 cm. Hmotnost samce dosahuje až 2,8 kg, samice 2,6 kg. (Červený a kol., 2004)

3.1.2 Rozšíření a biotop

Kormorán má velmi rozsáhlý areál rozšíření v Evropě, Asii, Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. V České republice hnízdí v jižních Čechách a na jižní Moravě. Jeho výskyt je vázán na rybniční soustavy, vodní díla a velké řeky. Díky výstavbě Novomlýnských nádrží na jižní Moravě došlo v letech 1985 – 1989 k výraznému zvýšení početnosti až na 650 hnízdících párů. Naše populace kormoránů jsou tažné. Východní Středozemí je jejich nejčastějším zimovištěm. Od roku 1995 na našem území pravidelně zimuje. Přehled výskytu v jednotlivých oblastech se provedl stejně jako v minulosti, s přihlédnutím a nutnosti srovnáním výsledků v EU:

Tab.1 Přehled počtu predátorů (Tým rady specialistů ČRS, 2001) Oblast

Upřesňující informace

Počet kusů

Jihomoravský region

Letní – hnízdící populace včetně vyvedených mláďat Zimní – tažné populace

Jihočeský region

Letní – hnízdící populace včetně vyvedených

region a Praha

3.000 ks 600 ks

mláďat Zimní – tažné populace

Středočeský

1.000 ks


1.100 ks 500 ks

mláďat Zimní – tažné populace 9

1.100 ks

Západočeský region

Severočeský


220 ks


930 ks

Zimní – tažné populace

1.430 ks

region Východočeský region

Severomoravský kraj

Celkem


70 ks


700 ks


70 ks


1.200 ks


2.460 ks


19.060 ks

Celkem

21.520 ks

3.1.3 Způsob života

Kormorán hnízdí v koloniích, kam přilétá v prvních březnových dnech. Kolonie se obvykle usazují na málo navštěvovaných ostrůvcích rybníků a jezer. Hnízda staví vysoko do korun stromů tak, že na jednom stromě může být až 20 hnízd. Základ hnízda tvoří především různě silné větve, hnízdní kotlinka je vystlána rostlinnými zbytky, trávou a rákosem. Vnější průměr hnízda dosahuje až 60 cm. Hnízdo stavějí oba rodiče. Kormoráni často vytvářejí smíšené kolonie s jinými druhy ptáků (např. volavkami popelavými, kvakoši nočními). V druhé polovině března snaší samice první vejce. V úplné snůšce jsou obvykle 2 až 3 vejce. Ta jsou světle modrá nebo modrozelená a na jejich povrchu je silný vápenitý povlak s nepravidelnými vyvýšeninami. Na sezení se podílejí oba rodiče a po 23-24 dnech se postupně líhnou krmivá mláďata. Mezi mláďaty je značný rozdíl ve velikosti. Jsou téměř holá a po třech dnech otevírají oči. Také krmení obstarávají oba

10

rodiče společně. Natrávenou potravu i vodu jim nosí v hrdelním vaku. Po dvou měsících jsou mláďata schopna letu, pohlavně dospívají ve věku 2-3 let. Hlasové projevy kormoránů jsou velmi skromné a můžeme se s nimi setkat jen v období hnízdění, kdy se nejčastěji ozývají hlubokým, hlasitým „kokokokoko“. Kormoráni nemají žádné přirozené nepřátele. Velmi omezeným způsobem může na vnitrozemských vodách proti nim vystupovat jen člověk. Pokud tedy kormorána v jednom vyváženém ekosystému nic neomezuje, pak je ekologická rovnováha narušena a zákonitě dochází k destabilizaci takového systému (Anonym, 2007). Kormoráni jsou přitom velmi zdatní a učenliví lovci, s vyvinutým smyslem pro techniku efektivní lovecké metody. To má vazbu i na současná menší hejna ptaků, v jejichž rámci mohou jednotliví kormorání mezi sebou při lovu lépe kooperovat (ve srovnání s minulostí, kdy převažovala větší hejna. Důsledkem mírných zim a tedy jen zřídka kdy silnějšího zámrazu tekoucích vod mohou kormoráni i na nejmenších lokalitách lovit celoročně (Anonym, 2007).

3.1.4. Potravní chování

Potravu mláďat i dospělých kormoránů tvoří především ryby. Nejčastěji se jejich kořistí stávají ryby o velikosti 20-25 cm, zřídka větší, jakéhokoli druhu. Vzácněji se v potravě objeví hmyz, měkkýši, obojživelníci nebo různé rostlinné zbytky. Denní spotřeba ryb je 0,70-1 kg. Za potravou se kormoráni potápějí až do hloubky 9 – 30 m a pod hladinou vydrží téměř 70 vteřin. Nejčastěji loví ve skupinách tak, že nahánějí ryby do mělké vody, kde je lov snadnější. Protože kormoráni nemají jako některé jiné druhy vodního ptactva (kachny, husy) mastné peří, vysedávají po lovu v typické poloze s poloroztaženými křídly a suší se (Červený a kol., 2004). Povodí nebo rybník navštěvují tak dlouho, pokud není vyžrána (protože dobře poznají, kdy se už nevyplácí investovat fyzickou energii na omezený úlovek). Poté táhnou dál, na jinou lokalitu. Jejich akční rádius činí kolem 30 km. Takovému stylu potravního chování pak odpovídá konstatování, že kormoráni nemohou být řazeni mezi ty živočichy, u nichž funguje mechanizmus zákonitého a přirozeného vztahu mezi dravcem a úlovkem. (Mze, 2009). 11

3.2 Volavka popelavá

Třída :

Ptáci – Aves

Řád:

brodiví - Ciconiiformes

Čeleď:

volavkovití - Ardeidae

Rod:

volavka - Ardeidae

Druh:

volavka popelavá – Ardea cinerea

Volavka popelavá (Ardea cinerea), (dále jen volavka), patří do třídy ptáci (Aves) , řádu brodiví (Ciconiiformes).


Volavka je velký štíhlý pták s dlouhým klínovitým zobákem a dlouhýma nohama. Palec je nasazen ve stejné výši jako ostatní prsty, krátká plovací blána je jen mezi kořeny středního a vnějšího prstu. Nehet prostředního prstu má na vnitřní straně hřebínek, sloužící k úpravě peří. Volavky mají bohaté měkké opeření udržované drobivým prachem, kostrční mazová žláza je zakrnělá. Součástí svatebního šatu jsou narůstající dlouhá ozdobná pera na hlavě a na prsou. Díky anatomickému uzpůsobení 6. krčního obratle mohou volavky esovitě ohnout krk a harpunovat kořist. Zahnutý krk je také typickým znakem siluety letící volavky popelavé (Červený a kol., 2004). V období svatebního šatu je hlava bílá, jen pruh od oka do týla je chocholka jsou černé. Krk je šedobílý a z obou stran lemovaný černými skvrnami seskupenými v souvislé čáry. Tělo včetně ocasu je popelavě šedé. Ruční a loketní letky jsou černé. Spodní strana těla je šedá, směrem ke středu světlejší až bílá. Zobák je žlutohnědý, lysá kůže uzdičky a kolem oka žlutá, nohy tmavohnědé, nahoře žluté, duhovka oka žlutá s oranžovým kroužkem. Šat prostý je velmi podobný šatu svatebnímu, bez protáhlých temenních per. Obě pohlaví jsou téměř stejně velká, liší se však hmotností. Křídlo je dlouhé až 49 cm, ocas až 21 cm a zobák až 13,5 cm. Hmotnost samce dosahuje až 2 kg, samice 1,1 kg (Červený a kol., 2004).

12

3.2.2 Rozšíření a biotop

Hnízdí ostrůvkovitě v celé Evropě, ale také v Severní Americe, Malé Asii, severní Číně, také od Dálného východu až po Japonsko. V České republice hnízdí především v rybničnatých oblastech jížních Čech a jižní i severní Moravy. V současné době je odhadována velikost hnízdící populace na 1500 párů. K hnízdění vyhledává stojaté i tekoucí vody s bohatým stromovým porostem. Za loviště jí slouží bažinaté plochy a břehové partie vodních nádrží a rybníků. Často loví nebo odpočívá na polích. Za potravou se toulá i do vyšších nadmořských výšek.

Tab.2 Přehled počtu predátorů, rozšíření (Tým rady specialistů ČRS, 2001) Počet průměrně se vyskytujících

Oblast

jedinců Jihomoravský region

4.200

Jihočeský region

3.100

Středočeský region a Praha

2.600

Západočeský region

2.800

Severočeský region

1.162

Východočeský region

1.500

Severomoravský region

1.800

Celkem

17.162

3.2.3 Biologie

Volavky se v hnízdištích objevují v únoru, první vejce snášejí obvykle začátkem března. Podobně jako kormoráni hnízdí v koloniích (často smíšených). Hnízdo stavějí oba rodiče vysoko v korunách listnatých stromů (až 35 m). Hnízda jsou umístěna jak těsně u kmene, tak na postranních větvích. Na jednom stromě může být několik obsazených hnízd, dokonce i těsně vedle sebe. Výjimečně zahnízdí i v rákosinách. Základním

13

stavebním materiálem jsou větve až do síly 2 cm. Hnízdní kotlinka je vystlána materiálem. Stará hnízda mohou mít až 1 m v průměru. Vejce snáší samice v v 2-4 denním intervalu. Kompletní snůšku představují nejčastěji 3 až 4 vejce. Jejich základní barva je světle modrozelená. Skořápka je mírně zrnitá, nelesklá, se zřetelnými póry. Inkubační doba je 25-28 dní. Samice zasedne již na první vejce, proto se mláďata líhnou postupně a je mezi nimi výrazný rozdíl ve velikosti. Na vejcích se střídají oba rodiče, stejně tak krmí mláďata. Zpočátku je krmí do zobáku, později jim natrávenou potravu vyvrhují do hnízda. Ve stáří 8-9 týdnů již mláďata dobře létají, pohlavně dospívají ve dvou letech. Volavky se zejména za letu a na hnízdišti ozývají drsným ,,kréik“. Mláďata se na hnízdě vytrvale ozývají pronikavým ,,kekeke“. Většina našich volavek je tažných, zimu trávících jak v oblasti středozemního moře, tak v severní, a také západní rovníkové Africe. Za poslední roky se díky mírnějším zimám můžeme i u nás setkat se zimujícími volavkami stále častěji (Červený a kol., 2004).

3.2.4 Potravní chování

Živí se výhradně živočišnou potravou zastoupenou hlavně rybami, méně často obojživelníky, plazy, drobnými savci, výjimečně ptáky, ale také larvami vodního hmyzu, korýši, měkkýši a červy. Z ryb dává přednost druhům pohybujícím se nejčastěji při hladině, délky od 14 do 16 cm. Pokud může, dává přednost rybám mrtvým před živými. Nejčastější kořistí jsou různé druhy kaprovitých ryb (kapr obecný, cejnek malý, cejn velký, lín obecný, aj.). Ve zbytcích mláďaty vyvržené potravy byly např. identifikovány také části hryzce vodního, hraboše polního, mláděte slípky zelenonohé, krtonožky obecné, larvy potápníka, znakoplavky aj. Dospělý pták spotřebuje denně asi 330 g potravy, za níž zalétá až 20 km daleko.

14

3.3 Čáp černý

Třída :

Ptáci – Aves

Řád:

brodiví – Ciconiiformes

Čeleď:

čápovití – Ciconiidae

Rod:

čáp – Ciconia

Druh:

Čáp černý – Ciconia nigra


Čápovití mají 17 – 18 krčních obratlů a krk je v letu natažený. Drápy na prstech jsou poměrně krátké a nemají hřebínek. Palec je zkrácen. Potravu loví obvykle při pomalé chůzi. Čáp černý (Ciconia nigra) je typicky lesním druhem, je téměř celý černý, jen spodní část břicha má bílou. Hnízdí obvykle na stromech, vzácně na skalách nebo dokonce na zemi. Snáší 1 – 6 vajec,která zahřívá 32 dnů. Rozhodující složku potravy tvoří ryby, dále různí drobní obratlovci (myši, žáby) a bezobratlí (housenky). Vyskytuje se jednotlivě v lesních oblastech celé České republiky. V posledních desetiletích jeho počet narůstá. Jeho zimoviště leží ve střední a jižní Africe, kam na rozdíl od čápa bílého netáhne úzkou tahovou cestou, ale mnoha proudy přes jižní Evropu.

15

3.4 Odhad způsobených škod

Použitá metodika:

Kronika (2001) uvádí, že při vyhodnocování výsledků byly použity přehledy o výskytu predátorů u členů Rybářského sdružení ČR (dále jen RS ČR) v roce 2000. Přehledy od jednotlivých subjektů obsahovaly počty sledovaných predátorů v lokalitě, dobu pobytu dní v roce, způsobené škody a počet ulovených zvířat v daném roce. V metodice odhadu počtu bylo počítáno na jeden den pobytu kormorána velkého na příslušné lokalitě 0,5 kg ryb na přímou potravu, u volavky popelavé 0,2 kg ryb. Průměrné ceny ryb byly uvažovány u volavky popelavé ve výši 50 Kč/kg, u kormorána velkého 70 Kč/kg (z části zahrnuje i zraněné ryby). Členové RS ČR zpřesnili škody na obsádkách ryb v návaznosti na vyhlášku č. 360/2000 Sb., o stanovení způsobu výpočtu výše náhrady škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy. Poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy se zabývá zákon č. 115/2000 Sb, s účinností od 5. dubna 2000 a upravuje vyhláška č. 360/2000 Sb., ze dne 2.10. 2000. Když zákon nabyl své účinnosti, tak říkal, že náhradu škody na rybách lze poskytovat jen, pokud škoda byla způsobena kormoránem velkým v období od 1. dubna do 15. července kalendářního roku. Škody na rybách v tekoucích vodách a v rybářských revírech nejsou řešeny vůbec, neboť u těchto ryb nelze určit vlastníka. Rybářovým vlastnictvím se stanou až v okamžiku, kdy je uloví. Po prvním roce platnosti tohoto zákona došlo k novelizaci. Novela říká, že škody na rybách způsobené kormoránem se hradí celoročně.

Škody, vliv predačního tlaku: Nepřímé škody, které při lovu predátoři způsobují jsou obtížně hodnotitelné,. Jedná se o poškozování uniklých druhů ryb, zvednutí ryb z loží v komorách, stresový faktor při lovu hejn kormoránů. Zhodnocení přínosů redukce stavu odstřelem: Odstřel kormorána velkého a volavky popelavé zůstává prozatím jedinou metodou, která v našich podmínkách, lokálně a krátkodobě může vést ke snížení škod na rybích obsádkách a rybích společenstvech tekou16

cích vod. Současnou úroveň odstřelu je možné zvýšit systematickým přístupem přibližně na dvojnásobek, tj.: 6000 ks kormorána velkého – 300 Kč/ks, 5000 ks volavky popelavé – 100 Kč/ks. Odhad nákladů na odstřel v roce 2001:

-

kormorán velký – 1 800 000 Kč

-

volavka popelavá – 500 000 Kč

Pro výpočet snížené škody na rybách uvažujeme, že za odstřeléného kormorána velkého nenastoupí do 30 dnu jiný a za odstřelenou volavku popelavou do 90 dní jiná.

Tab.3 Výpočet snížené škody na rybách Výpočet snížené škody

Cena (Kč)

kormorán velký

6000 ks x 30 dní x 35 Kč/den

6 300 000 ,-

volavka popelavá

5000 ks x 90 dní x 10 Kč/den

4 500 000 ,-

Celkové

snížení

10 800 000 ,-

škod Náklady na odstřel

2 300 000 ,-

Ekonomický

8 500 000 ,-

přínos

Závěr (rok 2001) Kronika (2001) uvádí, že v hnízdící populaci kormorána velkého došlo v roce 2000 k podstatnému snížení počtu jedinců v ČR (790 ks) ve srovnání s rokem 1999 (1330 ks). Škody na rybách jsou rovněž vyšší, protože se nemění metodika výpočtu. Produkční rybáři žádají každoročně o výjimky povolující regulaci kormorána velkého, především odstřelem. Kvóta kormoránů, které je povoleno usmrtit, závisí na konkrétních podmínkách, především početnosti druhů v dané oblasti, subjektivním názoru orgánů ochrany přírody, výši působených škod a ochranném statusu lokality. Kormorán velký z výše uvedených důvodů nepatří mezi ohrožené druhy a měl by být vyňat z vyhlášky č. 395/1992 Sb.

17

Volavka popelavá je početností populace poměrně stabilní, přičemž v roce 2000 se snížil počet jedinců o 10 ks na 9084 ks. Přestože škody na obsádkách ryb způsobené vysokými početními stavy jsou značné, nevěnují někteří členové RS ČR odpovídající pozornost odstřelu volavky popelavé v souladu s vyhláškou č. 134/1996 Sb., kterou provádí zákon o myslivosti, v době od 16. 8. – 30. 11. na plůdkových rybnících a výtažnících (Ing. Kronika, 2001). Tab.4 Přehled o výskytu predátorů u členů RS ČR v letech 1999 a 2000(Kronika 2001) Počet Živočich

Počet jedinců

Škody v tis. Kč

1999

2000

1999

2000

1330

790

6000

5 133

ulove-

ných kusů 1999

2000

-

200

Kormorán velký (hnízdící populace) Kormorán velký (tažné populace)

12 985

14 595

20548

26 684

1 982

3 004

Volavka popelavá

9 187

9 084

12 985

15 364

2 085

2 753

39 533

47 181

Celková škoda

K vyhodnocení výsledků byly použité přehledy o výskytu predátorů u členů RS ČR v roce 2001. Průměrné ceny ryb byly brány v potaz u volavky popelavé ve výši 60 Kč/kg a u kormorána velkého 70 Kč/kg. Po dni vyhlášení (31.12.2001) nabyl platnost zákon č. 476/2001 Sb., kterým došlo ke změně zákona č. 115/2000 Sb., v tom smyslu, že se zrušilo období od 1. dubna do 15. července pro uplatnění škody způsobené kormoránem velkým na rybách chovaných k hospodářským účelům. V těchto případech je možno škody hradit celoročně (Kronika, 2002). Kronika (2002), uvádí údaje a komentuje rozdíly v metodice. Cena 1 kg ryb byla stanovena na 80 Kč a uvažuje se s průměrným korekčním faktorem 1,25 z důvodu silného stresujícího faktoru počtu zraněných jedinců a vyvrhování ulovených ryb při náhlém vyplašení a opakovaném návratu na loviště. V případě volavky představovala škoda 43 milionů Kč při uvažované ceně 50 Kč/kg s dobou pobytu 250 dní. 18

Tab.5 Přehled o výskytu predátorů u členů RS ČR v letech 1999 a 2000(Kronika 2002) Počet Živočich

Počet jedinců

Škody v tis. Kč

2000

2000

2001

ulove-

ných kusů

2001

2000

2001

5 945

200

-

Kormorán velký (hnízdící populace)

790

5 133

Kormorán velký (tažné populace) -

letní

3 891

11 506

985

-

zimní

6 517

19 057

2 349

Celkem Volavka popelavá Celková škoda

14 595 9084

10 408

26 684

30 563

3 004

3 307

15 364

34 089

2 753

-

47 181

70 597

Dle Kroniky (2003) došlo ke změně metodiky, kdy se počítalo na jeden den pobytu kormorána velkého na příslušné lokalitě 0,65 kg na přímou potravu, u volavky popelavé 0,20 kg. Členy RS ČR došlo ke zpřesnění škody na rybích osádkách v návaznosti na zákon č. 115/2000 Sb., vyhlášku č. 360/2000 Sb., a změnu zákona č. 476/2001 Sb. Průměrná cena ryb byla ve výpočtech souhrnných škod, podle příslušných predátorů, stanovena na 50 Kč/kg pro volavku popelavou a 75 Kč/kg pro kormorána velkého. Škody na rybích obsádkách u kormorána velkého tažného i hnízdícího, z důvodu silného stresu - následek poranění jedinců a vyvrhování ulovených ryb při náhlém vyplašování a návratu na loviště) došlo k úpravě korekčním faktorem 1,25.

19

3.5 Výpočet škody způsobené kormoránem Díky zcela úplným informacím o počtech kormoránů zimní populace z jednotlivých regionů bylo zaznamenáno 21.520 ks kormoránů. Při průměrné denní spotřebě 0,5 kg na kus za dobu hnízdění (polovina listopadu – polovina března) kormoráni celkem spotřebovali 10.760 kg ryb za 1 den v průměrné ceně 80 Kč na kg ryb. To znamená, že škoda způsobená jen přímou predací zimních populací je 860.800 Kč. Dále je nutné započítat vedlejší ztráty, proto musíme násobit cenu za přímou predaci koeficientem 1,4, což je 1,205.120 Kč. Celková škoda za dobu pobytu (120 dní) zimních populací na lokalitách činí 144,614 mil. Kč (Tým specialistů rady ČRS, 2001). Letní populace, do které byli započítáni hnízdící i přelétaví jedinci, spotřebovala 1.230 kg za 80 Kč/kg. Škoda způsobená letními populacemi se dostala až na 98.400 Kč. Dále se uvedená cena násobila koeficientem 1,1. Následná cena je 108.240 Kč. Celosezonní pobyt přelétavých jedinců (365 dní), a vzhledem k době hnízdění (120 dní), uvádíme průměrně 242 dní, takže škoda činí 26,194.080 Kč. Škody způsobené výskytem 21.520 kormoránů na území našeho státu činí tedy celkem 154,27 mil. Kč (Tým specialistů rady ČRS, 2001)

3.6 Výpočet škody způsobené volavkou Tým řešitelů studie zjistil, že škody způsobené volavkou popelavou lze odvodit od počtu kusů 17.162 za 250 dní (což je doba pobytu), a jako potravu 0,2 kg ryb (bylo přihlíženo k dalšímu pestrému potravnímu spektru). Takže škoda činí 858.100 kg ryb. Pokud vezmeme v úvahu cenu 50 Kč/kg je způsobená škoda celkem 42,905.000 Kč (Tým specialistů rady ČRS, 2001)

20

Tab.6 Přehled počtu predátorů v ČR Přehled počtu predátorů v letech 2000-2006 v rámci České republiky druh

kormorán

volavka

rok

počet

škoda

počet

škoda

1998

15000

93,9

13000

47

1999

15930

70,9

18200

45,5

2000

16246

81,2

15715

39,3

2001

21520

154,3

17162

42,9

2002

26141

193,1

12104

30,3

2003

52880

402,1

11673

29,2

2004

-

-

-

-

2005

63921

651,78

13348

33,37

2006

72185

777,4

20298

51,5

*v roce 2004 nebylo provedeno šetření (situační a výhledové zprávy Mze 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, Tým specialistů rady ČRS)

Tab.7 Přehled o počtu predátoru v ČR za rok 2007 Přehled o počtu predátorů a způsobených škodách na rybách v roce 2007 v rámci subjektů Rybářského sdružení ČR Druh

Počet jedinců

Škody v tis. Kč

Kormorána

10 459

75 853

8 349

21 004

velký Volavka popelavá Celková škoda

96 857

(výhledová zpráva Mze, 2008)

21

Tab.8 Přehled o počtu predátoru v ČR za rok 2008 Přehled o počtu predátorů a způsobených škodách na rybách v roce 2008 v rámci subjektů Rybářského sdružení ČR Druh

Počet jedinců

Škody v tis. Kč

Kormorána

10 364

81 240

8 465

23 201

velký Volavka popelavá Celková škoda

96 857

(výhledová zpráva Mze, 2009)

3.7 Náhrada škody

Touto problematikou se zabývá zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Dle tohoto zákona se náhrada škoda vztahuje pouze na ryby chované k hospodářským účelům, v rybnících, sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových odchovech a pstružích farmách. U kormorána se však nepředpokládá vznik škody na sádkách, tj. objektech, které jsou z hlediska lovu kořisti nedostupné díky přítomnosti lidí, jejich poloze, čí malé ploše hladiny. Škody na hospodářsky nevýznamných druzích ryb, je možné hradit pouze, pokud byly ve škodném období žadatelem nasazeny a žadatel je tedy schopen doložit cenu této násady. Náhrada škody se vztahuje pouze na primární škody (způsobené přímou konzumací ryb). Sekundární škody vzniklé v důsledku poranění ryb kormoránem nelze k velké rozmanitosti ve velikosti rybníků, hustotě obsádek a počtu lovících kormoránů dobře přepočítat pomocí koeficientu. V případě poškození se musí nutně dodržet podmínku pro uplatnění náhrady škody 6 měsíců od vzniku škody (zákon č. 115/2000 Sb.)

22

Tab.9 Přehled vyplacených částek (v mil. Kč). Jedná se o souhrn dat poskytnutých Ministerstvem financí a krájskými úřady Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Celkem

Škody

0

1,71

3,13

8,66

23,46 21,33 23,63 26,49 35,96 32,19 176,560

Graf 1. Vyčíslení vyplacených škod státem během let 2000-2009 (z tab.8)

Škoda je státem nedostatečně nahrazována. Za rok 2001 byla náhrada škody 1,1%, v roce 2003 2,2%, v roce 2006 byly vyplaceny náhrady ve výši 3,3% prokázaných škod (Anonym).

3.8 Řešení situace

Řešitelé studie pro ČRS z roku 2001 stanovili zásady pro řešení situace následovně:

1. Vycházet z reálných stavů na území České republiky 2. Reálným stavům přizpůsobit legislativu. Tím jsou míněny zásadní změny zákona 114/1992 Sb, jeho prováděcích předpisů a koncepční přepracovávání zákona 115/2000 Sb. Těmto skutečnostem přizpůsobit přístup státní správy, včetně stanovení normovaných stavů. 23

3. Zajistit ekonomické náhrady postiženým chovatelům a uživatelům rybářského práva, včetně spoluodpovědnosti za přemnožení. 4. Zmocnit příslušné orgány státní správy k provádění systémové regulace stavu predátorů.

Autoři práce konstatovali, že žádný z chráněných organizmů, jakožto předmět této studie, není jako druh na území našeho státu ohrožen. Tyto druhy mají tendence zhušťovat své populace v osídlovaných oblastech a pronikat do doposud nevyužívaných prostor. Místy už má určitý druh charakter přemnožení s velmi negativními důsledky na postižené lokality. Jejich stavy a únosné počty z hlediska plošné rovnováhy v přírodě může regulovat pouze člověk, a to díky tomu, že tito predátoři nemají prakticky žádné přirozené nepřátele. Dle názoru řešitelů, jsou stavy predátorů natolik silné, že je třeba neprodleně přikročit k zásadním regulačním opatřením (Tým specialistů rady ČRS, 2001).

Tyto regulační opatření v zásadě obsahují:

a) Odlov živých predátorů a jejich následný prodej do ZOO či zahraničí, pokud o ně bude zájem. b) Odstřel na úroveň normovaných stavů, který by měl být prováděn nejen v honebních pozemcích, ale i tam, kde se jedná o pozemky ostatní, pokud to objektivní podmínky okolí dovolí. Normovanými stavy pro tyto účely se rozumí počty jedinců na jednotku plochy, jimž bude zaručeno přežití druhu jako takového bez dodatečných nákladů ze strany státu a kdy jimi způsobené škody budou na takové úrovni, že z hlediska majitelů rybníků a uživatelů rybářských revírů nebude účelné je vymáhat. c) Další formy regulace, obsahující např. poškozování vajíček v hnízdech a jiné, které mohou učinit pouze pověřené osoby.

Za únosné stavy kormorána a volavky, při kterých by nemělo docházet k poškození biologické rovnováhy a vytěsňování druhů, které jsou ve volné přírodě předmětem predace a poškozování vlastnických práv, považuje tým řešitelů 2000 ha chráněného území 24

na kus a 10 000 ha na kus u ostatních území u kormorána. U volavky považují řešitelé 750 ha chráněného území na kus a 3500 ha ostatních území na kus. Chráněnými územími jsou řešiteli rozuměny národní parky a národní přírodní rezervace.

Tým řešitelů doporučuje, aby kormorán velký byl na sádkách, komorových rybnících, plůdkových rybnících, výtažnících, pstruhových revírech a lokalitách s prokázaným výskytem zákonem chráněných druhů ryb a v chráněných rybích oblastech předmětem lovu celoročně. Prokazatelně hnízdící jedinci jsou hájení od 1.4. do 30.6. Jedinci nehnízdící, vyskytující se na ostatních vodních plochách mají dobu hájení shodnou s hnízdícími. Ve stejném problému u volavky popelavé řešitelé doporučují dobu hájení na ostatních lokalitách dobu hájení, stanovenou od 1.3. do 30.6. (Tým specialistů rady ČRS, 2001)

Další navrhovaná opatření:

1. Stanovení jednotné metodiky pro celou republiku na tlumení kormorána bez samoúčelných obstrukcí v souladu se směrnicí EU na tlumení kormorána. 2. Změna zákona o myslivosti a jeho prováděcí vyhlášky, týkající se ochrany výše citovaných druhů. 3. Pokračovat ve vyhodnocování výskytu vybraných predátorů i v dalších letech a zapojit do této činnosti nejširší rybářskou veřejnost, včetně podniků správy povodí, hospodařících na vodárenských nádržích. Získané výsledky konfrontovat s výsledky, kterými disponuje státní správa myslivosti. 4. Informovat ve sdělovacích prostředků Českého rybářského svazu a Českomoravské myslivecké jednoty (Tým specialistů rady ČRS, 2001).

25

3.9 Socioekonomická studie sportovního rybolovu v České republice V současné době na území České republiky působí dva rybářské svazy. Český rybářský svaz (ČRS) sdružuje ke konci roku 2009 celkem 254.622 členů, kteří jsou registrováni ve 481 místní organizaci. V Moravském rybářském svazu (MRS) je ke konci roku 2009 registrováno celkem 71.559 členů, kteří jsou organizování ve 103 místních organizací. V České republice je ke konci roku 2009 v obou rybářských svazech registrováno celkem 326.181 členů. Tito členové působí celkem v 584 místních organizacích, na celém území ČR. Za období 2000 – 2009 došlo ke snížení celkového počtu registrovaných rybářů, přibližně o 2,47%. Z toho plyne, že se sportovnímu rybolovu v ČR věnují asi 3% občanů. Český rybářský svaz k roku 2009 obhospodařuje 32.131 ha mimopstruhových revírů. Od roku 2000 došlo k navýšení spravovaných revírů o 1.600 ha. ČRS k roku 2009 obhospodařoval 3.330 ha. Proti roku 2000 to znamená nárůst o 140 ha. Celková plocha obhospodařovaných rybářských revírů je 35.462 ha. Moravský rybářský k roku 2009 obhospodařuje 6.850 ha mimopstruhových revírů a 527 ha pstruhových revírů. Celková plocha, o kterou se stará MRS, čítá celkem 7.377 ha rybářských revírů. Oba rybářské svazy obhospodařují (k roku 2009) celkem 42.839 ha revírů. Z toho jsou mimopstruhové revíry 38.981 ha (91,00%) a revíry pstruhové 3.857 ha (9,00%). Oba hodnocené rybářské svazy nejsou uživateli všech rybářských revírů v ČR. Je odhadováno, že dalších 2.000 – 3.000 ha rybářských revírů mohou obhospodařovat jiné subjekty (Spurný a kol., 2010).

Úlovky sportovním rybolovem z mimopstruhových a pstruhových revírů Úlovky kapra obecného se celorepublikově mírně zvyšovaly do roku 2004 (4.015,1 t) až do roku 2009 na úroveň 3.214 t. Podobný trend je patrný také u úlovků dravých druhů ryb s nárůstem do roku 2004 (434,3 t) a s postupným poklesem do roku 2009 na úroveň 365,9 t. V případě lososovitých ryb dochází k poklesu ročních úlovků od roku 2001 (122,9 t) do roku 2009 na 88,6 t (pokles o 34,3 t, tj. o 27,9%). 26

Výtěžnost rybářských revírů obou svazů stoupaly v letech 2000 – 2003 (ze 119,6 na 131,5 kg.ha-1), v následujících letech je zaznamenáván trvalý pokles (na 102,5 kg.ha-1). U pstruhových vod poklesla výtěžnost, a to ze 44,6 kg.ha-1 na 31,1 kg.ha-1 (Spurný a kol., 2010).

3.9.1 Názor sportovních rybářů na ochranu kormorána velkého a volavky popelavé

Tato část studie se zabývala názorem sportovních rybářů na ochranu rybožravých predátorů. Jmenovitě na kormorána velkého a volavky popelavé. Do šetření byla zapojena i vydra říční. S ochranou kormorána velkého nesouhlasí 84,13% rybářů, s ochranou volavky popelavé 59,57% rybářů. Celých 47,27% rybářů s ochranou souhlasí (8,33% dokonce kategoricky), proti ochraně se vyjádřilo 39,45% (12,97% je kategoricky proti), 10,81% neví a 2,45% respondentů otázku nezodpovědělo. Ochranu volavky popelavé považuje za správnou pouze 28,46% rybářů (za rozhodně správnou 3,96%), proti ochraně je 59,75% dotázaných (25,71% kategoricky proti), 9,99% neví a 1,97% otázku nezodpovědělo. Důvody rozdílného přístupu sportovních rybářů k hodnoceným druhům je obtížné posuzovat. Faktem je, že hejna kormoránů velkého působí v rybářských revírech škody celkově podstatně vyšší. Vyhodnocené údaje najdeme v grafu č.1. Volavka je negativně hodnocena zejména na chovných zařízeních (kanály, výtažníky) a v zimním období potom na říčních pstruhových revírech (Spurný a kol., 2009).

Co se týká státní ochrany rybožravých predátorů, prohlubuje se nesouhlas s přetrvávající ochranou kormorány (o 8,9% dotázaných). Trend ve vývoji, co se týká názorů na ochranu volavky nelze hodnotit, protože tento druh nebyl v předchozí studii zařazen. Vyhodnocení názoru najdeme dále v grafu č.2 (Spurný a kol., 2009).

27

Graf 1: Názor sportovních rybářů na ochranu kormorána velkého

(Spurný a kol., 2009)

Graf 2: Názor sportovních rybářů na ochranu volavky popelavé

(Spurný a kol., 2009)

28

3.10 Vývoj početnosti kormorána velkého v Evropě a evropských zemích Problematikou vývoje stavu kormorána v Evropě se zabývala konference meziparlamentární skupiny Lov, biodiverzita a krajinné aktivity v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Předneseno ve zkrácené formě, dne 23. května 2007. 3.10.1 Úvod

V současnosti jsou rozeznávány u kormorána velkého (Phalacrocorax carboI) sedm poddrůhů. Pro Evropu jsou rybářsky významné dva poddruhy. Na atlantickém pobřeží je to tzv. atlantický poddruh (Phalacrocorax carbo carbo) a pro evropské vnitrozemí pak tzv. pevninská poddruh (Phalacrorax carbo sinensis). Tato pevninská forma se pak vyskytuje ve dvou velkých subpopulacích – v západní ,,sinensis populaci“, do niž se počítají stavy kormoránů ve střední Evropě, a ve východní ,,sinensis populaci“, s těžištěm v dunajské deltě, oblasti Černého moře a Ukrajiny. Je skutečností, že oba poddruhy vypadají velmi podobně a sotva je mohou ornitologové na pobřeží Norska, Anglie či západní Francie pouhým okem rozeznat. Poddruh z atlantického pobřeží je větší a těžší než druhá populace, má delší zobák, svatební zabarvení dospělých kormoránů působí metalicky stříbrně až tmavomodře a má méně bílých ozdobných pér na hlavě. Pevninský (vnitrozemský) poddruh je menší, dospělí jedinci mají světleji strukturované peří, na hlavě mají více ozdobných pér. Přísnými ochranářskými tendencemi a vlivem nařízení EU se tento pevninský silně přizpůsobivý poddruh v několika málo desetiletích ve střední Evropě nezvykle intenzivně rozšířil. Celkový stav samotné západní ,,sinensis-populace“ je odhadován (k podzimu 2006) více než 1 milion ptáků. Společně s východní ,,sinensis-populací“ obnáší celkový stav více než 2 miliony jedinců (Anonym 2).

3.10.2 Vývojový trend ,,sinensis-subpopulace“ v Evropě

Na mnoha vodách se uměle změnily podmínky, kdy došlo k zadržení vod, namísto dříve tekoucích vod, byly sníženy a meliorovány břehy, mrtvé stromy byly odstraněny a 29

také ochranný status výrazně ovlivnil vývoj stavu populace kormorána. Tyto aspekty vedly k tomu, že se tento značně mobilní a vitální pták výrazně rozšířil. Pevninský poddruh Phalacrocorax carbo sinensis je podle populační ekologie, dá se říci, že ,, oportunistou“. Jeho populační dynamika nenásleduje zákonitý systém ,,kořistdravec“. Pokud je jedno povodí zcela vyžráno, tak táhnou hejna kormoránů dále. Musíme podotknout, že kompletně vyžraná povodí nelimitují další vývoj stavu kormoránů (Anonym 2).

3.10.3 Působení kormoránů v rybnících

Rybníky tvoří pro kormorána ideální přirozený lovecký revír. Následně tomu odpovídají ztráty na rybách a hospodářské škody. Kaprové rybníky zabírají výrazně větší rozlohu a jsou proto, podobně jako celá povodí, v podstatě neochranitelné. Ve zprávě o kapru za rok 2005 (zpracoval ji Spolkový ústav pro zemědělství a výživu, referát 521 – Produkční rybářství, Hamburk) je uvedeno: ,,Stejně jako dříve, i v současnosti jsou kormoráni největším problémem pro rybníkářství“. Zpráva zdůrazňuje těžkosti způsobované kormoránem a že v Sasku se ztráty vyšplhaly z předchozích průměrných 10 až 12% na hrozivých 30%, což překračuje v mnoha podnicích hranici ekonomické únosnosti. V ostatních evropských zemích s rozvinutým rybníkářstvím (Polsko, Česka republika) je situace v podstatě stejná. Také zde je produkce kapra konfrontována s přibývajícími značnými ztrátami. V Nizozemsku muselo být rybníkářství Lelystadt (165 ha rybníků) zcela uzavřeno a to jako důsledek neuvěřitelného predačního tlaku. Dosavadní zkušenosti ukazují, že problematiku kormorána vyřešit nelze. Často se predátoři zaženou na jiná povodí, kde škodí dále. Ochrana ryb na volných vodách (potoky, řeky, jezera, přehradní nádrže, mořské přibřeží) je prakticky nereálná. Je zcela zřejmé, že jeden sportovní rybář nebo rybářský spolek není schopen ochranit před kormorány příslušný rybářský revír, že rybář z povolání nemůžu zabránit hejnům kormoránů v přístupu na jezero (Anonym 2).

30

3.10.4 Legislativní ochrana a kontrola kormoránů v členských zemích EIFAC

V listopadu 2007 se na dvoudenním semináři sešli v Bonnu (Německo) zástupci evropského rybářství, aby projednali vážnou situaci v oblasti predačního tlaku kormorána na ryby a hledali její řešení. Jednání probíhalo pod patronací EIFAC. EIFAC je Evropská poradní komise pro vnitrozemské rybářství při FAO).

Tato legislativní část se zabývá kormoránem velkým v některých evropských zemích. Rakousko: Kormoráni mohou být plašeni stříleni bez vymezeného limitu. Odstřel mohou provádět jen osoby s platnou loveckou licencí. Všeobecně platí, že tato regulační opatření jsou časově a plošně omezena. Primárním smyslem regulace je chránit endemické oblasti pstruha a lipana, chránit ,,citlivé“ lokality jako jsou výtěrová místa. Legislativní odpovědnost za ochranu přírody leží na vládách v jednotlivých zemích (těch je 9). V praxi to znamená, že je devět možných výkladů předpisů, jak s kormorány nakládat. Chorvatsko: Kormoráni jsou chráněni, jejich likvidace je však povolena na místech chovu ryb. Farmy také mohou požádat o finanční odškodnění za způsobené ztráty, v praxi však není snadné tohoto odškodnění dosáhnout. Německo: Zákon o ochraně přírody z roku 2002 zahrnul i nařízení směrem ke kormoránům. Stanoví ochranu těchto ptáků jako zvláště chráněného druhu. Jeho prostřednictvím se zakazuje lovit a zabíjet kormorány, odnášet je z hnízd a hnízdišť, poškozovat je, vyrušovat je pozorováním, fotografováním ani filmováním. Zákon připouští v mimořádných případech výjimky z ochrany, a to v mimořádných případech. V současné době se v polovině spolkových zemí kormorán střílí celoplošně. Slovensko: Celoroční ochranu kormorána zajišťuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Výjimky (odstřel, plašení) může udělit MŽP v případě, že není alternativa k poškozování chovaných ryb či přirozeného prostředí. Kompenzovány mohou být jen škody v chovech ryb, nikoliv na rybách volných vod. Na rybnících s odchovem plůdků či násadového materi31

álu pro volné vody lze s výjimkou střílet kormorána celoročně, na ostatních rybnících pak jen v lovecké sezoně od 1. srpna do 30. listopadu. V současné době je povolen celoplošný odstřel. Lotyšsko: Povolení k odstřelu kormoránů vydává Výbor ochrany přírody při MŽP. Kompenzace škod je plánována, zatím však není zavedena do praxe (Anonym).

3.10.5 Závěrečné stanovisko k řízení problému Kormoráni a k tlaku predátoru v Evropě

Bylo vzato do úvahy, že populace kormorána v Evropě se masivně zvýšily, tím pádem se zvýšil jejich významný škodlivý impakt na populace ryb ve volných vodách a lokální biodiverzitu. Stanovisko zdůrazňuje také impakt na rybářství ve volných vodách, chov ryb a na vhodné řízení oblastí Natura 2000 i širších aktivit v krajině v rámci celé Evropy.

32

4 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ

Při zpracování bakalářské práce jsem vycházel pouze z dostupných literárních zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. Mezi zdroje sem zařadil i internetové zdroje. K dispozici jsem měl mimo jiné i odborné články z konferencí, či odborných časopisů. Dále jsem čerpal z odborných studií rybářských svazů ČR, ze situačních a výhledových zpráv Mze. Do práce jsem pro větší názornost zapracoval i přehledové tabulky a grafy.

33

5 DISKUSE

Údaje o počtech predátorů a výši škod jsou závislé na jejich zdroji. Organizace pro její ochranu (tendence podhodnocovat a bagatelizovat) zpravidla uvádějí částečně nižší počty, než rybářské spolky, sdružení a organizace, které mají tendenci počty nadhodnocovat. Působené škody kormoránem a volavkou v českém rybářství, co se týká ekonomického hlediska, jsou vysoké a pohybují se ve stovkách milionů korun za rok. Ekologické hledisko není zanedbatelné, protože často dochází až k likvidaci rybí osádky v napadených lokalitách. Podle trendu vývoje početního stavu populace kormorána velkého a vývoje škod je viditelné, že jak počet, tak i výše škod rostou. Dále dochází k likvidaci chráněných druhů ryb.

34

U kormorána jsou statistické podklady o počtech a způsobených škodách. Dle údajů získaných z literatury a ostatních zdrojů, populace kormorána velkého na území České republiky roste, taktéž i výše škod, kterou způsobují. Silným vlivem může být lidský faktor, na kterém je závislé sčítání jedinců a sčítání škod. Protože někteří chovatelé nesplňují podmínky pro to, aby získaly náhrady škod, tak nemají důvod vynakládat finanční prostředky na odborný či znalecký posudek za účelem zjištění rozsahu škod.

U volavky popelavé jsou také k dispozici údaje o jejich počtech a škodách, které působí.

35

Stavy volavek se podle údajů Ministerstva zemědělství ČR měnily. Do roku 2000 byl zaznamenán mírný pokles, poté do roku 2001 nastal vrchol počtu jedinců. V následujících letech došlo k většímu poklesu početního stavu. Nejnižší počty byly v roce 2003, což se dá považovat za zlomový rok, od kterého početní stavy populací začaly opět stoupat. O působených škodách se dá říci, že zvyšovaly a nebo klesaly úměrně se zvyšujícím se nebo klesajícím početním stavem populací.

36

6 ZÁVĚR Kormorán velký v produkčním rybářství a zejména v pstruhových revírech, pod údolními nádržemi (tzv. sekundární pstruhové revíry) výrazně škodí. A to z důvodu, že v zimě tyto lokality nezamrzají. Výše škod dosahuje desítek až stovek milionů korun ročně. Na druhou stranu je velmi důležitým jedincem přírody, kde zastupuje roli důležitého predátora a pomáhá regulovat přemnožené druhy a slabé jedince. Ale pokud dojde k přemnožení populace v určité lokalitě, nastane decimování ryb a likvidace ekosystémů. Musíme nalézt řešení, jak snížit početnost populací, a na druhé straně zachovat dostatečný počet. Opatření by mělo umožňovat regulaci početnosti kormoránů v závislosti na oblasti rozšíření, rybničních hospodářství a rybnatosti toků a rybníků. V každém případě, základním úkolem by měl být základním úkolem kvalifikovaně stanovit početní stavy v jednotlivých regionech ČR. Jedině s takovým přístupem lze dosáhnout vyváženého stavu v přístupu k ochraně vzácných nebo ohrožených živočichů komplexně. V celoevropském pohledu se populace kormorána neustále zvyšují. Někde dochází i k takovému výskytu, který můžeme přirovnat ke kalamitě. Když už nastane takový kalamitní stav, tak už to nelze běžnými opatřeními zvládnout. EU nechává opatření zcela na členských státech. Docílením únosných stavů dosáhneme toho, že nemělo docházet k poškozování biologické rovnováhy a vytěsňování druhů, které jsou v přírodě předmětem predace.

37

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANONYM., 2007: EIFAC seminář o prevenci a kontrole predace rybožravých ptáků. Listopad 2007. 7s.

ANONYM 2.: K vývoji stavu kormoránů v Evropě. Přednes 23. května 2007, konference meziparlamentární skupiny Lov, biodiverzita a krajinné aktivity v Evropském parlamentu ve Štrasburku. ČERNÝ, J. a kol.: Encyklopedie myslivosti. Ottovo nakladatelství – Cesty. Praha, 2004. 591s. ISBN 80-7181-901-8

KRONIKA, V., 2001: Informační zpráva o výskytu vydry říční, kormorána velkého a volavky popelavé a vlivu predačního tlaku. Rybářské sdružení České Republiky, 5s.



KRONIKA, V., 2005 – 2010: Informační zpráva o výskytu vydry říční, kormorána velkého a volavky popelavé a vlivu predačního tlaku. Rybářské sdružení České Republiky, 5s.

SPURNÝ, P., MAREŠ J., KOPP R., FIALA J., VÍTEK T., 2009:Socioekonomická studie sportovního rybolovu v České republice. Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity v Brně., 36s.

SPURNÝ, P., MAREŠ J., VÍTEK T., 2010: Zhodnocení úrovně zajišťování výkonu rybářského práva rybářskými svazy České republiky v letech 2000 – 2009. Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity v Brně., 46s. 38

SPURNÝ, P., 2003: Acta scientiarum Polonorum: Acta sci. Pol. Piscaria = Rybactwo. Sv. Piscaria 2, s. 247 – 254. ISSN 16440706

TÝM SPECIALISTŮ RADY ČRS., 2001: Studie – Vliv predačního tlaku vydry, kormorána, volavky popelavé a dalších predátorů na rybí společenstva vodních toků – na základě smlouvy o dílo s Mze ČR ze dne 16. 5. 2001 ve spolupráci s dalšími subjekty v rámci Rybářského sdružení České republiky. PRAHA, 28s.

Situační a výhledová zpráva MZe 2002. Ministerstvo zemědělství ČR 2002. 31s.

Situační a výhledová zpráva MZe 2003. Ministerstvo zemědělství ČR 2003. 43s. ISBN 80-7084-264-4



Situační a výhledová zpráva MZe 2007. Ministerstvo zemědělství ČR 2007. 41s. ISBN 978-80-7084-598-1



Zákon č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy

Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti 39

Elektronické dokumenty:

KOL. AUTORŮ: Encyklopedie zvířat. International Masters Publisher s.r.o., 2000. cit [22/02/2011] Dostupné na Word wide web: [http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=1004] RADA ČRS: Přehled počtu predátorů a způsobených škod na rybách v letech 19972005. Hospodářské odd.: Odbor čistoty vody. [22/03/2011] Dostupné na Word wide web: [http://www.rybsvaz.cz/?page=rada/hosp_odd/odbor_vody1] AOPK ČR: Přehled vyplacených náhrad škod. Praha. [16/01//2011] dostupné na Word wide

web: [http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/zakon-c-115-2000-sb.html]

40

ZHODNOCENÍ VÝVOJE ŠKODLIVÉHO PŮSOBENÍ PTAČÍCH RYBOŽRAVÝCH PREDÁTORŮ V ČESKÉM RYBÁŘSTVÍ

Recommend Documents