Zhodnocení vymezení kulturních krajin oblastí v ZÚR Olomouckého kraje z roku 2008 pro změny v dalším období: Pro hodnocení kulturních krajin oblastí (dále KKO) jsou vzaty dle názoru zpracovatele relevantní hodnotové kruhy. Jsou to: I. Památkové hodnoty hmotné kultury II. Hodnoty kulturně historické III. Reprezentativnost zastoupení vzácných typů krajin IV. Zvlášť hodnotný krajinný ráz krajin Rozbor: I.
Památkové hodnoty hmotné kultury
Na území Olomouckého kraje jsou zvlášť chráněnými památkami plošného rozsahu zejména: Městská památková rezervace Olomouc, Lipník. Vesnická památková rezervace Příkazy. Městská památková zóna Štíty, Branná, Hranice, Javorník, Litovel, Mohelnice, Potštát, Prostějov, Přerov, Tovačov, Uničov, Vidnava, Zlaté Hory, Šternberk, Šumperk. Vesnické památkové zóny - na Šumpersku - Dlouhomilov, Jakubovice, Pakoním, - na Jesenicku - Rejvíz a Údolí, - na Olomoucku - Rataje, Senička, na - Přerovsku - Lhotka a Stará Ves. Mimo to jsou v přípravné fázi vymezeny návrhy na krajinné památkové zóny – Čechy pod Kosířem (I.a), Žádlovice (I.b), Jesenická kotlina (I.c), Moravská Brána (I.d), Nové Zámky (I.e). Tyto navrhované krajinné zóny celkem pokrývají většinu hlavních památkově významných prostorů v kraji. Ve výčtu prostorů je však vidět částečná jednostrannost přístupu k těmto hodnotám. Součástí seznamu tak například jsou zámecké areály Čechy pod Kosířem, Žádlovice i Nové Zámky. Chybí však zcela fenomén zámeckého areálu v Javorníku (I.f.) s čelními svahy Rychlebských hor, který dominuje i u nás celé okolní krajině, z Polské strany však tvoří zásadní krajinnou dominantu Niského Slezska. Zvýšenou památkovou ochranu by zasloužil i prostor Žulová-Boží Hora (I.g). Nespornou krajinně památkovou hodnotu má bezesporu krajinná kompozice některých, především barokních poutních areálů, zejména Svatý Kopeček (I.h), Dub nad Moravou (I.ch), Jesenec (I.i), Stará Voda (I.j), Bílá Voda (I.k), s poutními cestami doprovázenými drobnými sakrálními stavbami. Z nich je jako KKO navržen pouze areál Sv. Kopečku, přitom však v nelogických územních vazbách. Naopak navrhovaná ochrana areálu Nových Zámků je diskutabilní vzhledem k současnému a již nehnutelnému stavu areálu (rozdělen a radikálně narušen dálnicí) a vzhledem k poloze v CHKO Litovelské Pomoraví je a vždy bude limitován ve všech snahách po jeho zahradnické či architektonické revitalizaci. Zvýšený stupeň ochrany krajiny (včetně kulturní) zde tak zajišťuje a bude zajišťovat právě CHKO. II.
Hodnoty kulturně historické
Území Olomouckého kraje se vyvíjelo v korelaci s historickým vývojem ostatních částí republiky. Ač nerovnoměrně bylo historicky rozděleno do dvou státních útvarů – Moravského markrabství a Niského knížectví. Zvláštní akcent zasluhuje připomínka specifického vývoje Moravy, jak v době Velké Moravy a byzantských vlivů s ní spjatých, tak i později - jako faktické sekundogenitury Přemyslovců a Lucemburků. Olomouc (II.a), jako hlavní město Moravy, tvoří zásadní centrum historie kraje a jeho ochrana je z historických hledisek zcela prioritní.
1
Starosídelní úrodná krajina Hané (II.b) by měla být jedním z hlavních předmětů ochrany kulturních krajin Olomoucka. Vzhledem k její masivní velkovýrobní přeměně a devastaci však je její reprezentace v Krajinných památkových zónách i Přírodních parcích prakticky nulová. Přesto je důležité nové reprezentativní území vybrat a cílevědomě rozvíjet v základních atributech. Jednou z důležitých kulturních daností Hané je, i komunismus přeživší, religiozita obyvatelstva. Nejvýznamnějším prostorovým projevem této charakteristiky je hustá síť poutních kostelů, v čele s krajinnou dominantou Sv. Kopečku u Olomouce. Převážně v baroku vytvořená síť mariánských poutních míst (II.c) je v našich zemích zcela ojedinělá soustava 23 navzájem pohledově propojených kostelů s mariánským zasvěcením! Z nich 18 leží přímo v Olomouckém kraji. Z rozložení v kraji je přitom jasně vidět korelaci mariánských zasvěcení se vždy českou, starosídelní krajinou. Do oblastí, dříve poněmčených, mariánský kult zasahoval mnohem méně. Zásadně odlišný byl vývoj v území historického Slezska. Jesenicko, jako dílčí část Niského knížectví, posléze trvale spojeného s Vratislavským biskupstvím, se řídilo odlišnými zákonnými normami, i odlišnými sociálními podmínkami. Ač bylo území s přilehlými částmi Moravy kulturně jednotné (německá kolonizace), odlišné právní i státní prostředí jej autonomizovalo. Kulturním symbolem tohoto celku je Javorník (II.d) s letním sídlem biskupů. V důsledku sedmileté války bylo území odtrženo od původního historického jádra v dnešním Polsku a stalo se periférií uměle vytvořeného Rakouského Slezska. Zatímco vazby na Moravu jsou dodnes marginální, vazby na Nysu a Wroclaw přirozeně porostou, úměrně se snižováním významu státních hranic. Z hlediska historického jsou nejvýznamnějšími centry tohoto území města Javorník, Žulová, Vidnava a Jeseník (II.e). Odlišné historické podmínky také odlišily toto území od zbytku Moravy v období slavných čarodějnických procesů (II.f). Ty vznikly a rozvíjely se především v tehdejším Slezsku a na Moravu zasahovaly jen okrajově a vždy v německém jazykovém okruhu. Rozvíjely se především v jádru knížectví v Nyse a až v druhé řadě v Jeseníku, Šumperku a Velkých Losinách. Z logiky, dle tehdejšího veřejného mínění opravdu existujících, okultních praktik (které ostatně žijí i dnes) se centrum pověrčivosti skutečně vyskytovalo v nejvyšších Jesenických horách a pověst Petrových kamenů (II.g) v lidu skutečně žila. Krutost a zločinnost využití tohoto fenoménu byla ovšem strašlivá. Projev zaslepenosti a hamižnosti se tak bohužel stal symbolem právě této části kraje (Velké Losiny, Šumperk a Jeseník). Je ovšem logické, že zatímco všechny ostatní upomínky na předválečné obyvatelstvo se snažil minulý režim zapomenout, tento aspekt byl bohatě prosazován a je dodnes dobře prezentován. III.
Reprezentativní zastoupení vzácných typů krajin
Metodická východiska i vlastní popisy a vymezení jednotlivých krajinných typů v rámci ČR jsou popsány v závěrečné zprávě výzkumného úkolu VaV/640/01/03 (Biosféra) MŽP ČR „Typologie české krajiny“ (LÖW & spol., s r.o. Brno, 2005), krajinné typy Olomouckého kraje a jejich zastoupení bylo předmětem „Studie krajinných typologií pro zpracování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje“ (LÖW & spol., s r.o. Brno, 2007). Z těchto podkladů vychází i toto zhodnocení. V Olomouckém kraji se nachází celkem 47 rámcových krajinných typů. Z nich 6 (2Z1, 3L2, 3M2, 3Z2, 5M2 a 4M3) jsou nejběžnější typy v ČR (spolu s dalšími dvěma mimo kraj) zabírají celkem 57% území státu. Uvedená studie typologií Olomoucka vyhodnocuje tři skupiny krajinných typů z hlediska jejich vzácnosti. Zvýšený význam mají první dvě: I. skupina jsou rámcové typy vyskytující se pouze v Olomouckém kraji. Tato skupina by měla být reprezentativně chráněn, jejich ochrana by měla být především celostátním zájmem.
2
Již chráněné jsou 2 (2L13, 3L11) Dosud nechráněné jsou rovněž 2 (4R11, 6M12) - 4R11 (rybníky u Hustopečí nad Bečvou) -6M12 (kras u Vápenné) II. skupina jsou typy vzácné v rámci ČR, vyskytující se však i v jiných krajích. I tato skupina by měla být zvlášť chráněna, naléhavost ochrany však musí být diferencovaná. Dnes chráněných rámcových krajinných typů (v rámcích přírodních parků a chráněných krajinných oblastí) je 8 (2L1, 2L11, 5M12, 5L15, 5M15, 6H13, 6L15, 6M15). Nechráněných rámcových krajinných typů je 15 (2M1, 2Z4, 2R11, 2M13, 3L16, 4L3, 4M3, 4Z3, 4M11, 4M12, 4L13, 4M3, 5Z2, 5L5, 5M13). Ochrana rámcových krajinných typů se dnes děje na reprezentativní úrovni v Chráněných krajinných oblastech Jeseníky a Litovelské Pomoraví a v Přírodních parcích BohdalovHartinkov, Březná, Kladecko, Sovinecko, Údolí Bystřice, Žádlovicko. K nim je ještě nutno přidat plošně rozsáhlou Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník. Z hlediska zvlášť významných krajinných typů, dnes zvláště nechráněných, je možno je z prostorového hlediska rozdělit do čtyř kategorií: Rámcové typy Hané (III.a): - 2M1 (v pásu od Čechyně po Vysoký Újezd a okolo Krčmaně) , - 2Z4 (velká pásy po obou stranách širokých niv na Hané), - 2R11 (Tovačovská niva s těžebními jezery), Jde rozsáhlá území, tvořící fakticky jinde neopakovatelné krajiny, dnes zcela bez ochrany. Rámcové typy Žulovska (III.b): - 6M12 (kras u Vápenné) - 3L16 (Žulovské ostrovní hory) Jde o ucelené území s u nás neobvyklými tvary glaciálního georeliéfu a úpatím Rychlebských hor s vložkami vápenců. V současné době zcela bez velkoplošné ochrany. Rámcové typy Karpatské oblasti : - 4L3, 4M3, 4Z3, 4M11, 4M12, 4L13, 4M3 (oblast na jih od Moravské brány) (III.c) Jde o navazující území, plně reprezentována v ZÚR navržené KKO Moravská brána. - 4R11 (rybníky u Hustopečí nad Bečvou) – (III.d) Okrajově do řešeného území zasahující unikátní krajinný typ, ve své vyspělejší formě pokračuje k Choryni v Zlínském kraji, dnes zcela bez ochrany. Rámcové typy čelních svahů Jeseníků (III.e): - 5M13 – čelní svahy Nízkého Jeseníků a Oderských vrchů Jde o pás čelních svahů, tvořících zásadní krajinnou vedutu Hané na severovýchodě, dnes prakticky zcela bez velkoplošné ochrany. Rámcové typy okrajové: - 5Z2 (běžná oblast odlesněných vrchovin) - 5L5 (zcela okrajový zásah kuestových tabulí) - 2M13 (čelní svah Drahanské vrchoviny) Jde o okrajový přesah krajin hercynika (Drahanské vysočiny a Podorlické pahorkatiny), které jsou za západními hranicemi kraje zcela běžné a nevyžadují tedy na Olomoucku speciální ochranu.
3
IV.
Zvlášť hodnotný krajinný ráz krajin
Z individuálních rozborů jednotlivých krajinných oblastí krajinného rázu, provedeného ve zmíněné studii krajinných typologií Olomoucka, vyplývá zvláštní význam některých krajinných prvků pro široké krajinné prostory Olomouckého kraje. Jde přitom o ochranu a rozvoj jejich charakteristik, především v celkovém, dálkovém působení. Zvlášť významné prvky krajinných obrazů Olomouckého kraje jsou: Hlavní krajinné veduty - čelní svahy Oderských vrchů a Nízkého Jeseníku (IV.a) - čelní svahy Rychlebských hor (IV.b) - čelní svahy Maleníku (IV.c) - převýšené vnější svahy Hrubého Jeseníku (IV.d) Z nich je velkoplošně chráněn pouze poslední. Hlavní krajinné póly: - dominantní, převýšené vrchy Velký Kosíř, Svatý Kopeček u Olomouce, Boží Hora u Žulové, Orlík, Praděd, Keprník, Šerák, Smrk a Kralický Sněžník (IV.e) Z nich jsou plošně chráněny všechny mimo Svatý Kopeček (IV.f), Boží Horu (IV.g) a Smrk (IV.h) Tyto krajinné veduty a póly jsou klíčovými znaky převážné většiny krajin v Olomouckém kraji a uchování jejich struktury v dálkových pohledech je rozhodujícím úkolem kraje. V. Vyhodnocení reprezentativnosti zastoupení hodnot v KKO.08: Je zjištěna jistá souběžnost, ale i nesoulad mezi vymezenými KKO a jednotlivými kategoriemi ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny (tedy CHKO a Přírodními parky) i podle zákona o státní památkové péči (Krajinné památkové zóny). Prvním doporučením je proto omezení KKO Hanušovická vrchovina a Jesenická kotlina pouze na oblasti mimo CHKO a úplné zrušení KKO Nové Zámky, s převedením cílů ochrany přímo do režimu ochrany CHKO Jeseníky a Litovelské Pomoraví. Když prověříme návrhy na Kulturní krajiny oblastí ZÚR Olomouckého kraje, ve znění z r. 2008, (dále KKO.08) z hlediska reprezentativnosti zastoupení výše zjištěných krajinných hodnot dostaneme tyto výsledky: KKO.08 Čechy pod Kosířem - ochrana hodnot I.a + IV.e KKO.08 Žádlovice – ochrana hodnot I.b KKO.08 Jesenická kotlina – ochrana hodnot I.c + II.e + II.f KKO.08 Moravská Brána – ochrana hodnot I.d + III.c + IV.a + IV.c KKO.08 Nové Zámky – součást CHKO Litovelké Pomoraví KKO.08 Hanušovická vrchovina – ochrana hodnot IV.h KKO.08 Březná - 0 Když k těmto krajinám přidáme další kategorie ochrany – CHKO a Přírodní parky (mimo KKO) ochrana reprezentativních hodnot se zvýší takto: CHKO Jeseníky vyjmout z památkové zóny a ponechat na ochraně přírody a krajiny (s cílem ochrany hodnot I. c+ II.e + II.f + II.g + IV.d + IV.e CHKO Litovelské Pomoraví ochrana hodnot I.e PP Kladecko – ochrana hodnot I.i Vojenské prostory – I.j Hodnoty bez reprezentativního zastoupení můžeme sloučit do 4 dalších kulturních krajin oblastí:
4
KKO Žulovsko – I.g + III.b + IV.g KKO Čelní svahy Jeseníků – I.h + III.e + IV.a + IV.f KKO Haná – II.b + II.c + III.a KKO Rychlebské hory – I.k + II.d + IV.b Bez velkoplošné ochrany potom zbývají: - síť mariánských poutních míst (II.c) a zejména Dub nad M. (I.ch), - rybníky u Hustopečí nad Bečvou) – (III.d) Síť mariánských poutních míst de facto není souvislou plochou, ale množinou oddělených míst spojených pouze pohledovými osami. Tyto osy mezi Sv. Kopečkem (412 m n.m.) a jednotlivými chrámy, podobně jako paprsky radioreléových spojů, vyžadují válcovitá ochranná pásma, zasahující na zem jen v případě malého převýšení. V praxi to znamená ochranu chrámu na Sv. Kopečku s terasou a ochranu průhledu od jednotlivých kostelů a chrámů, vše formou ochranného pásma příslušných památek. Poutní chrám v Dubu je nutno chránit ve větším měřítku a bylo by proto ideální celý areál zapojit do nové KKO, např. Haná. Rybníky u Hustopečí nad Bečvou jsou na hranicích kraje a shodou okolností přírodě nejbližší a nezachovalejší je tato krajina v sousedním, Zlínském kraji. Vytvoření nové KKO tak je vázáno na kooperaci s ním.
Celkově tedy navrhujeme: Při nejbližší aktualizaci ÚAP a ZÚR Olomouckého kraje upravit hranice i předmět ochrany u současných KKO.08 do podoby KKO.10: KKO.08 Čechy pod Kosířem jako Krajinnou památkovou zónu a Přírodní park KKO.08 Žádlovice jako Krajinnou památkovou zónu KKO.08 Jesenická kotlina jako Krajinnou památkovou zónu a část převést na CHKO KKO.08 Moravská Brána jako Krajinnou památkovou zónu a Přírodní park KKO.08 Nové Zámky zrušit a ponechat pouze ochranu v rámci CHKO Litovelské Pomoraví KKO.08 Hanušovická vrchovina jako Přírodní park KKO.08 Březná jako Přírodní park Nově vytvořit KKO.10 (Kulturní krajinu oblasti pro nejbližší aktualizaci ÚAP Olomouckého kraje): KKO.10 Žulovsko jako Přírodní park KKO.10 Čelní svahy Nízkého Jeseníku jako Přírodní park KKO.10 Haná jako Krajinnou památkovou zónu KKO.10 Rychlebské hory jako Přírodní park KKO.10 Hustopečské rybníky jako společný Přírodní park se Zlínským krajem KKO.10 Mariánská poutní místa jako soubor ochranných pásem památek – kostely v sídlech Sv. Kopeček u Olomouce, Velký Týnec, Cholina, Kojetín, Kralice na Hané, Stará Ves, Mostkovice, Uničov, Slatinice, Hnojice, Protivanov, Dubany, Dub, Olomouc, Myslejovice, Šubířov a Jednov.
5
