Zhodnocení současného stavu organizované turistiky KČT Středočeská oblast a návrhy na zlepšení činnosti do budoucna

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch

Zhodnocení současného stavu organizované turistiky KČT Středočeská oblast a návrhy na zlepšení činnosti do budoucna

Autor: Bc. Lenka Sešínová Vedoucí práce: doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Zhodnocení současného stavu organizované turistiky KČT Středočeská oblast a návrhy na zlepšení činnosti do budoucna vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

Praha 10. prosinec 2013

.......................... Bc. Lenka Sešínová

Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí diplomové práce, doc. Ing. Jarmile Indrové, CSc., za její odbornou spolupráci a za cenné rady a připomínky, jež mi pomohly při psaní této práce. Další poděkování patří všem turistům z řad KČT za poskytnuté materiály, informace a připomínky.

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 1 1

Klub českých turistů ........................................................................................ 4 1.1

Historie .................................................................................................... 4

1.2

Organizační struktura .............................................................................. 7

1.3

Členství a jeho výhody ............................................................................ 9

1.4

Činnost klubu jako celku ....................................................................... 11

1.4.1 Pořádání turistických akcí (pochodů) .............................................. 11 1.4.2 Značení turistických tras.................................................................. 11 1.4.3 Turistické mapy ............................................................................... 12 1.4.4 Časopis Turista ................................................................................ 13 1.4.5 Turistické chaty KČT ........................................................................ 13 1.4.6 Turistické infocentrum .................................................................... 14 1.4.7 Muzeum turistiky ............................................................................ 14 1.4.8 Slevový systém Eurobeds a obrazový atlas ..................................... 15 2

Středočeský kraj ........................................................................................... 16 2.1

Základní údaje ....................................................................................... 16

2.2

Členění................................................................................................... 16

2.3

Geografie ............................................................................................... 17

2.4

Hospodářství ......................................................................................... 18

2.5

Doprava ................................................................................................. 19

2.6

Cestovní ruch ve Středočeském kraji .................................................... 19

2.6.1 Přírodní a kulturní památky ............................................................ 20 2.6.2 Návštěvnost ..................................................................................... 21 3

Klub českých turistů Středočeská oblast ...................................................... 23 3.1

Historie .................................................................................................. 23

3.2

Organizační struktura ............................................................................ 28

3.3

Členská základna ................................................................................... 28

3.4

Výhody členství v KČT SO ...................................................................... 29

3.5

Analýza turistiky oblasti ........................................................................ 30

3.6

Analýza činnosti oblasti ......................................................................... 31

3.6.1 Činnost oblastního výboru .............................................................. 31 3.7

Dotazníkové šetření .............................................................................. 36

3.7.1 Členství v KČT .................................................................................. 36 3.7.2 Otázky pro členy KČT ....................................................................... 37

3.7.3 Otázky pro nečleny KČT................................................................... 43 3.7.4 Doplňující otázky ............................................................................. 45 3.7.5 Závěr dotazníkového šetření ........................................................... 47 3.8

Potenciál organizované turistiky KČT SO dle jednotlivých segmentů ... 48

3.8.1 Rodiny s dětmi ................................................................................. 49 3.8.2 Mládež ............................................................................................. 50 3.8.3 Dospělí ............................................................................................. 52 3.8.4 Senioři.............................................................................................. 54 4

Návrhy na zlepšení činnosti .......................................................................... 55 4.1

Zapojení informačních technologií........................................................ 55

4.2

Zlepšení propagace a prezentace ......................................................... 55

4.3

Rozšíření nabídky .................................................................................. 56

4.4

Metodika typu akcí ................................................................................ 57

4.5

Zlepšení komunikace ............................................................................. 57

4.6

Vzdělávání členů.................................................................................... 57

4.7

Znovurozdělení ...................................................................................... 58

Závěr .................................................................................................................... 59 Seznam použité literatury ................................................................................... 61 Knižní zdroje .................................................................................................... 61 Internetové zdroje .......................................................................................... 62 Dokumenty a další interní zdroje .................................................................... 62 Seznam obrázků, tabulek a grafů ........................................................................ 63 Přílohy ................................................................................................................. 64

ÚVOD Turistika a cestování vůbec patří po staletí k nejoblíbenějším způsobům trávení volného času. Kořeny organizované turistiky ale zas až tak hluboko nesahají. První zmínky o organizované turistice nalezneme v 19. století, kdy se začaly objevovat první turistické spolky. První vycházky do přírody u nás pořádala tělovýchovná jednota Sokol, resp. Sokol Pražský, který byl založen v roce 1862. Zájem o organizovanou turistiku byl natolik veliký, že v roce 1888 došlo k založení Klubu českých turistů. Tato organizace následně přežila první i druhou světovou válku, nacistickou i komunistickou nadvládu a funguje až dodnes. Během 125leté historie prošel Klub českých turistů celou řadou změn, z nichž některé ho ovlivnily více, některé méně. Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením organizované turistiky Klubu českých turistů (dále jen KČT) ve Středočeském kraji, která je zde zastoupena Středočeskou oblastí KČT. KČT se již delší dobu potýká s klesající členskou základnou, je tedy třeba důkladně zpracovat analýzu organizované turistiky, najít důvody, které k tomu vedou, a také přijít na způsob, jak členskou základnu znovu navýšit, jak si udržet současné členy a jak přilákat členy nové. Hlavním cílem této práce je analýza současného stavu organizované turistiky Klubu českých turistů ve Středočeském kraji a navržení opatření a změn, které přispějí k jeho zlepšení. Dílčími cíli jsou pak zhodnocení potenciálu organizované turistiky dle jednotlivých segmentů (rodiče a děti, mládež, dospělí, senioři) a v neposlední řadě zjištění příčin klesající členské základny a navržení opatření. Pro naplnění cílů byly stanoveny tyto dvě hypotézy: 1. Odbory oblast pro svou činnost nepotřebují, oblast pro odbory nic nedělá. 2. Lidé nemají dnes už o organizovanou turistiku zájem. Metodika zpracování diplomové práce spočívá v rozdělení diplomového tématu na část teoretickou a praktickou. Diplomová práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol a dále pak do několika podkapitol. V první kapitole bude představen Klub českých turistů jako organizace, která už 125 let nepřetržitě působí na poli turistiky, cestování,

1

organizování akcí nejen pro své členy ale i pro širokou veřejnost, stavby chat, vydávání turistických map a v neposlední řadě značení turistických tras, u kterých je známo, že patří k těm nejlepším v Evropě a dokonce i na světě, včetně krátkého pohledu do historie; důraz bude přitom kladen na organizační strukturu, která je důležitá pro další práci. Podrobněji bude rozebrána také činnost klubu jako celku. V druhé kapitole bude představen Středočeský kraj z pohledu cestovního ruchu a turistiky. Obě tyto kapitoly tvoří teoretický rámec této práce. V praktické části bude detailně analyzována činnost Středočeské oblasti KČT včetně zhodnocení potenciálu organizované turistiky ve Středočeském kraji dle jednotlivých segmentů – mládež, rodiny s dětmi, dospělí a senioři. K analýze bude použita metoda SWOT. Cílem je zhodnotit to, co oblast pro turistiku v kraji dělá, a to jak z vnitřního, tak vnějšího pohledu – co dělá pro své odbory a co dělá pro veřejnost. Druhým cílem této části a vůbec celé práce je hledání důvodu, proč členská základna v celém klubu a tedy i ve Středočeské oblasti klesá a proč nepřichází členové noví. Součástí tohoto zkoumání bude i dotazník, který bude jednak distribuovaný zástupcům členů všech oblastí, především funkcionářům (předsedům odborů), u kterých se předpokládá, že mají o dění v KČT zájem a data od nich získaná budou relevantní, a jednak turistům, kteří v KČT nejsou. Řešena bude i historie oblasti, která je pro její činnost velice důležitá především v tom smyslu, že Středočeská oblast jako taková vznikla složením z několika menších oblastí teprve v roce 2003. Na závěr se autorka pokusí podat návrhy na zlepšení činnosti v budoucnosti a pro zvýšení členské základny. Při vypracování této diplomové práce bude využito několik metodologických přístupů. První dvě kapitoly, které tvoří teoretickou část, jsou zpracovány deskriptivní metodou. Základními metodologickými postupy při tvorbě praktické části jsou deskriptivní a analytický přístup, dotazníkové šetření využívá empirický přístup. Co se týče literatury, problematika Klubu českých turistů a vůbec celé organizované turistiky u nás není v literatuře příliš zpracovaná. V této práci budou proto

2

kromě klasických knižních zdrojů využity zdroje internetové, interní zdroje jako evidence členů, zápisy z konferencí a schůzí a další materiály a především pak vlastní zkušenosti. Informace pro kapitoly týkající se historie KČT budou čerpány především z knihy Z historie organizované turistiky (Havelka, 2011) a dále pak ze Sborníků vydaných k 50., 110. a 120. výročí klubu a také z příspěvků v časopisu Turista. Informace o organizaci a činnosti klubu budou získány jednak již ze zmíněných Sborníků a dále pak z interních zdrojů klubu. Údaje o Středočeském kraji a předpokladech pro rozvoj organizované turistiky v tomto kraji budou čerpány z publikace Czech Republic Portraits of Regions (MMR, Kolektiv autorů, 2005) a z ročenek MMR a Czech Tourismu a dále pak z oficiálních webových stránek Středočeského kraje. Zdroji pro kapitoly o KČT Středočeská oblast budou především interní materiály a dále pak již dříve zmíněné Sborníky.

3

1 KLUB ČESKÝCH TURISTŮ „Turistika a lyžařství má význam nejenom jako sport a ušlechtilá zábava, nýbrž i jako hospodářská činnost, která uchovává a přináší státu a jeho lidu milionové hodnoty.“1 Klub českých turistů je nezisková organizace (občanské sdružení), která byla založena skupinou nadšenců okolo Vojty Náprstka v roce 1888 za Rakouska-Uherska. KČT je největší českou turistickou organizací, která sdružuje občany, jejichž společným zájmem je cestování a turistika, poznávání nových míst a pobyt v přírodě. KČT vytváří podmínky pro aktivní turistiku a zabezpečuje všestranný turistický program, jehož hlavními složkami jsou poznávací činnost a pobyt v přírodě. Kromě tvorby programu patří mezi hlavní poslání klubu značení a údržba sítě značených turistických tras, ochrana přírody a krajiny, péče o kulturní památky a tvorba metodického materiálu.2 Klub se v současnosti neorientuje nejen na pěší výlety, ale také na cykloturistiku, lyžařskou turistiku, mototuristiku, vodáckou turistiku, vysokohorskou turistiku, hipoturistiku (turistiku na koni) a speleoturistiku (turistiku na povrchu a v podzemí krasové nebo pseudokrasové oblasti). Každý člen platí u svého mateřského odboru podle věkové kategorie roční příspěvek složený z příspěvku stanoveného ústředím (konferencí), příspěvku oblasti a příspěvku odboru. Člen po zaplacení členského příspěvku dostává jako známku ke své průkazce slevovou kartu Eurobeds, na kterou lze čerpat slevy u smluvních partnerů (prodejců zboží, poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb, vstupné do muzeí, hradů či zámků a další).

1.1 Historie Za počátek české organizované turistiky by se dalo považovat založení tělovýchovné organizace Sokol v roce 1862. Sokol kromě gymnastiky organizoval i turistické výlety či setkání na místech, které byly pro český národ významné (např. na

1

Zdroj: Padesát let Klubu československých turistů: 1888-1938. Praha: Klub československých turistů, 1938. 2 Zdroj: Stanovy Klubu českých turistů z 26. 4. 2011

4

Řípu). To započalo éru sokolských výletů, která trvala celých dvacet let. Na takto široké zaměření činnosti spolek však sám nestačil, a proto se staral o založení samostatné české turistické organizace a někteří jeho význační členové se pak stali jejími zakladateli (jako např. Dr. Vilém Kurz). První turistické kluby u nás byly německé a začaly vznikat v českém pohraničí v šedesátých letech 19. století. Tyto německé kluby podnítily myšlenku, aby si i Češi založili vlastní turistické spolky, což vedlo v roce 1884 k založení Pohorské jednoty Radhošť – nejstarší a dodnes existujícího turistického klubu u nás. Myšlenka založit český turistický spolek v Praze vzešla z prostředí Národní jednoty severočeské3. Spoluprací těchto dvou organizací byl na valné hromadě v Praze za přítomnosti 48 členů dne 11. června 1888 založen Klub českých turistů. O jeho vznik se zasloužili především Vojta Náprstek a Dr. František Čížek. Prvním předsedou klubu (tehdy starostou) byl zvolen právě Vojta Náprstek. První akcí, kterou klub po svém založení zorganizoval, byla velká výprava českých turistů na Světovou výstavu do Paříže na jaře 1889, která měla obrovský úspěch a přinesla do klubu nemalé finanční prostředky. Další podnikání KČT se pak soustředilo na stavbu turistických chat, nocleháren, rozhleden, úpravu a značení turistických tras a další zařízení pro veřejnost. Ve svých počátcích se klub zaměřoval (kromě velkého množství zájezdů) především na pěší pohyb, ale mezi aktivity rychle přibyla i lyžařská turistika, směřující především do Krkonoš a do Jizerských hor. Dále byla také čím dál tím oblíbenější vodácká a horolezecká (vysokohorská) turistika. Od roku 1889 byly zakládány i další odbory – mimopražské – první v Berouně, Jilemnici a Rychnově nad Kněžnou, první odbor na Moravě byl založen v roce 1894 v Brně. Tyto odbory měly za úkol nejen vyznačovat turistické trasy, ale také hledat přijatelné ubytování pro turisty a vytipovávat vhodná místa ke stavbě nových rozhleden a turistických chat. Klub se v této době zasloužil i o opravu a zpřístupnění několika hradních zřícenin (např. zřícenina hradu Frýdštejn). Koncem roku 1888 měl klub 225 členů, v roce 1895 to bylo již 2 600 členů a v roce 1913 téměř 5 400 členů. V roce 1901

3

Národní jednota severočeská byla nevládní organizace - spolek založený 22. března 1885, který bojoval o zachování českého života v severních Čechách.

5

bylo v KČT evidováno již 3 529 členů a tento počet stoupl před 1. světovou válkou nad 7 000. Po první světové válce došlo ve světě k obrovským změnám mimo jiné i společenským. Lidé začali trávit více času v přírodě a turistika se pro mnoho lidí stala „módou“. Turistika a cestování vůbec začali výrazně ovlivňovat ekonomické ukazatele zemí. Nastala první vlna bouřlivého rozvoje cestovního ruchu. Následkem války došlo sice k poklesu členské základny, tento pokles byl však velice rychle nahrazen novými členy a již v roce 1922 klub tvořilo 30 000 členů ve 170 odborech. Vzhledem ke vzniku republiky a rozšíření o Slovensko a Podkarpatskou Rus se z českého klubu stal v roce 1920 československý klub turistů (KČST). Větší důraz byl kladen na mládež, ale také třeba na ochranu přírody. V roce 1938 následkem Mnichovské dohody ztratil KČST jen v českých zemích 41 chat, 15 000 km značených cest a 79 odborů s více než 10 000 členy. Majetek KČST na Slovensku byl zabrán a předán nově vytvořenému Klubu slovenských turistov a lyžiarov (KSTL). Začátkem roku 1939 došlo ke sloučení KČT se Svazem dělnických turistů a později v roce 1940 i s Českou obcí turistickou. V roce 1943 měl KČT 45 654 členů ve 241 odborech. V červnu 1947 se zástupci KČT a KSTL dohodli na obnovení Klubu československých turistů. Konec samostatného KČT znamenal rok 1948, kdy byl klub začleněn do tzv. obrozeného Sokola. Po spojení KČT a České obce sokolské (ČOS) následovalo pro klub ne zrovna příznivé období, které trvalo více než 40 let. Ihned po sametové revoluci byl v roce 1990 klub obnoven. Nově přijaté stanovy se ve všem podstatném podobaly těm původním. Ustavující konference mimo jiné také rozhodla, že KČT zůstane jako samostatná právnická osoba sdružená v rámci tehdejšího ČSTV. Hned po znovuobnovení se klub snažil získat zpět zabavený majetek, navrácena mu byla však pouze malá část objektů. Předsedou byl zvolen Dr. Jiří Linhart, ten ale hned o rok později odstoupil a na jeho místo byl zvolen Ing. Jan Havelka. V roce 1991 měl klub zhruba 52 000 členů v 700 odborech, za dva roky klesl však tento počet téměř na polovinu, neboť někteří lidé již neměli o činnost v „novém“ resp. 6

obnoveném klubu zájem. V průběhu roku 1991 byly ustanoveny první tři oblasti KČT – Plzeňsko, Jeseníky a Praha, do června 1992 bylo oblastí celkem již 18. V roce 1993 došlo ke vzniku Asociace turistických oddílů mládeže (ATOM). Její členská základna čítá přes 7 000 členů4 a mezi její hlavní aktivity patří činnosti spojené s turistikou a tábornictvím, stále oblíbenější jsou Turistické závody pro děti i dospělé, kde se v podstatě jedná o skloubení běžeckého terénního běhu se základními turistickými dovednostmi jako je např. orientace na mapě a v terénu, překážková dráha, poznávání přírodních zajímavostí a kulturních památek, vázání uzlů a další. Na celostátní konferenci v roce 1997 bylo schváleno vystoupení KČT z ČSTV. V této době měl klub celkem 34 oblastí. Když došlo zákonem 320/2002 ke zrušení okresů, rozhodlo se Ústředí KČT ke sloučení oblastí do „nových“ oblastí, které odpovídají území krajů.

1.2 Organizační struktura V současné době má klub 31 896 členů5, kteří jsou organizovaní v 15 oblastech – 14 oblastí je totožných s územními celky NUTS 3 (kraji), poslední oblast – oblast Kostka – je fiktivní oblastí sdružující členy Asociace turistických oddílů mládeže (dále jen AGraf 1 - Základní organizační struktura KČT

ÚSTŘEDÍ OBLAST ODBOR ODDÍL

OBLAST

ODBOR

ODBOR

ODDÍL

ODDÍL

Zdroj: vlastní zpracování 4 5

Zdroj: Evidence KČT 23. 11. 2013 Zdroj: Evidence KČT k 31. 12. 2013

7

ODBOR ODDÍL

TOM), kteří nejsou členy v jiné oblasti. Tato oblast byla zřízena pouze jako dočasná, nově připravované stanovy již s touto oblastí nepočítají. Každá oblast (kromě oblasti Kostka) se dále člení na odbory a ty pak mohou mít žádný, jeden či více oddílů nebo skupin podle potřeb a zájmů členů (např. oddíl mládeže, oddíl mototuristiky, oddíl VHT6 aj.) Nejvyšším orgánem oblasti je oblastní konference, která se koná nejméně 1x ročně a na níž jsou pozváni zástupci všech odborů oblasti. Mezi konferencemi je nejvyšším orgánem oblasti oblastní výbor složený z členů volených konferencí. Statutárními zástupci oblasti jsou předseda a místopředsedové. Přesný počet místopředsedů a vůbec celkově členů výboru stanoví Organizační řád oblasti, příp. vlastní stanovy oblasti. Předseda oblasti se automaticky svým zvolením stává členem Ústředního výboru KČT a podílí se tak na řízení klubu. Přehled všech oblastí a jejich přesných názvů je zobrazen v obrázku níže. Obrázek 1 - Oblasti Klubu českých turistů 1…KČT Praha 2…KČT Středočeská oblast 3…KČT Jihočeského kraje 4…KČT Plzeňského kraje 5…KČT Karlovarský kraj 6…KČT oblast Ústecký kraj 7…KČT Liberecká oblast 8…KČT Královéhradeckého kraje 9…KČT Pardubický kraj 10…KČT Vysočina 11…KČT Jihomoravská oblast 12…KČT Olomoucký kraj 13…KČT oblast Moravskoslezská 14…KČT Valašsko-Chřiby Zdroj: Slepá mapa - http://www.kct.cz/cms/vyber-oblasti, zpracování vlastní

Nejvyšším orgánem klubu je členská schůze (konference), která se koná každý rok na jaře. Konference se skládá z delegátů všech oblastí. Ti jsou navrhováni odbory, a dále pak voleni na oblastních konferencích v počtu 1 delegát na 500 započatých členů oblasti. V období mezi konferencemi je nejvyšším orgánem KČT Ústřední výbor, který se schází nejméně 2x ročně a který tvoří 23 členů (14 předsedů oblastí, 7 konferencí volených členů Předsednictva KČT, statutární zástupce Asociace TOM a generální

6

Vysokohorská turistika

8

sekretář KČT). Funkční období jsou čtyři roky. Zmíněné Předsednictvo KČT je výkonným orgánem KČT, který zabezpečuje činnost klubu mezi zasedáními Ústředního výboru. Předsednictvo se schází jednou měsíčně. Statutárními zástupci klubu jsou předseda a místopředsedové. Generální sekretář KČT organizačně a administrativně zabezpečuje činnost orgánů KČT a řídí ústřední sekretariát, který sídlí v Praze – od léta 2012 na nové adrese v ulici Revoluční. Se vznikem a platností nového Občanského zákoníku dojde v roce 2014 ke změně Stanov KČT a tím i ke změně organizační struktury vedení. Vedení KČT (nynější Předsednictvo) bude pouze 5členné (předseda, místopředseda, zástupce A-TOM a dva další členové), ústřední výbor bude mít členů 25 (14 zástupců oblastí, členové Vedení a dalších 6 volených členů, z nichž jeden bude z Asociace TOM). Kontrolním orgánem klubu je Revizní komise. Ta kontroluje veškerou činnost orgánů a dodržování stanov, nejvíce se zaměřuje na účetnictví a hospodaření. Revizní komise se schází a kontrolu provádí dle potřeby, obvykle jednou za čtvrt roku. Revizní komisi zřizuje také každá oblast a odbor. S novými stanovami se revizní komise přejmenuje na komisi kontrolní.

1.3 Členství a jeho výhody Členem KČT se může stát každý, kdo vyplní přihlášku a svým podpisem vysloví souhlas s platnými stanovami klubu, a kdo u jednoho z odborů zaplatí příspěvek. Členský příspěvek se skládá z příspěvku pro ústředí, příspěvku pro oblast a příspěvku pro odbor. Členstvím v KČT nevznikají pro člena žádné povinnosti, snad jen povinnost dodržovat stanovy klubu. Naopak je pro členy připravena celá řada výhod: -

Slevová karta Eurobeds Každý člen při vstupu do klubu obdrží společně s členskou průkazkou i slevovou kartu Eurobeds. S touto kartou může člen uplatnit slevy na zakoupené zboží či poskytnuté služby uvedené v katalogu slev na konkrétní rok a na webových stránkách www.eurobeds.cz. Místa, která slevy poskytují, jsou zpravidla označená samolepkou Eurobeds. Slevy se týkají především

9

ubytování na turistických chatách KČT, na vybraných chatách na Slovensku, na chatách ÖTK (Österreichischer Touristenklub), na chatách Naturfreunde a na chatách Fichtelgebirgsverein a dále je možné s touto kartou získat slevu na vstupné do památkových objektů, na veletrhy, do divadel a jiných kulturních zařízení, u cestovních kanceláří či cestovních agentur a v různých obchodech (outdoorové obchody, knihkupectví, obchody s oblečením, lékárny, optiky a další). -

Časopis Turista Člen KČT má nárok na zvýhodněné předplatné časopisu Turista (běžná cena 470 Kč/rok, cena pro člena 366 Kč/rok).7

-

Sleva na mapy Klub jakožto vydavatel turistických map poskytuje svým členům slevu na nákup map ve výši cca 20 %. Slevu je možné uplatnit v Turistickém informačním centru KČT v Praze nebo objednat přímo u společnosti Trasa s. r. o. či regionálních distributorů.

-

Slevy na startovném U některých pořadatelů turistických akcí je možné po předložení průkazky získat slevu na startovném (zpravidla se jedná o slevu ve výši 50 %).

-

Slevy na dopravu ČD KČT má uzavřenou smlouvu se společností České dráhy, a. s., o poskytování slev na určité produkty. Po předložení platné karty Eurobeds získá člen přímo na pokladnách ČD slevu na tyto produkty: In-karta IN 50 s platností na 1 rok a In-karta IN Senior. Přes oblast si člen může objednat se slevou též Kilometrickou banku.

Velkou výhodou členství je to, že platí po celé republice a některé slevy (především ty na ubytování) platí dokonce i v sousedních státech.

7

Uvedené ceny platí v roce 2013

10

1.4 Činnost klubu jako celku V následujících podkapitolách jsou zmíněné hlavní oblasti působení Klubu českých turistů.

1.4.1 Pořádání turistických akcí (pochodů) Pořádání turistických akcí neboli pochodů je jednou z hlavních a nejvýznamnějších činností KČT. Jedná se o turistické akce všech přesunových prostředků, tj. pěší, cyklo, lyžařské, vodácké atd. Akce pořádají jednotlivci, odbory či oblasti KČT. Programovou činnost na ústředí zaštiťuje Programová rada. První dálkový pochod se šel 1. června 1963 po tělese nedostavěné dálnice D1 na trase Čechtice–Praha a jeho trasa byla dlouhá 100 km. V tento rok vznikl ještě jeden stokilometrový pochod, celková účast na těchto pochodech byla 37 lidí. V dalších letech přibývaly pro velký zájem veřejnosti i pochody o nižších délkách. Přesto byly „stovky“ stále oblíbenější. V roce 1965 bylo organizováno 10 pochodů s celkovou účastí 825 lidí, v roce 1987 – o 22 let později – se 102 akcí zúčastnilo 6254 lidí. Roku 1987 se 1718 pochodů o všech délkách zúčastnilo 572 143 pochodníků. 8 Mezi současné významné pravidelné akce klubu lze zařadit např. pochod Za posledním puchýřem, který se koná v listopadu k ukončení turistické sezony, a to vždy na jiném místě, přičemž se klade důraz na to, aby se v pořádání střídaly Čechy a Morava; dále pak týdenní putování kolem Vsetína – Mezinárodní týden turistiky na Valašsku, Líšeňské pochody Českým rájem, pochod Za povidlovým koláčem v Benešově, kde účastníci v cíli dostanou opravdový povidlový koláček a samozřejmě Pochod PrahaPrčice, který však mezi „pravými“ turisty ztrácí stále více na popularitě.

1.4.2 Značení turistických tras Značení turistických tras a jejich pravidelná údržba patří k jedné z nejdůležitějších aktivit členů KČT. Značení má v České republice dlouholetou tradici. Ještě před vznikem KČT začaly v 70. letech 19. stol. v pohraničních oblastech značit cesty německé turistické kluby. Od roku 1889 tuto činnost vykonává již Klub českých turistů. První trasa byla

8

Zdroj: ZAJÍČEK, Jan a Jiří CALETKA. Dálkové pochody - naše láska

11

vyznačena v okolí tehdejších Svatojánských proudů podél Vltavy (při příležitosti oslav 125. výročí založení klubu bude tato trasa v roce 2013 obnovena). Ještě v témže roce bylo vyznačeno celkem 55,5 km cest. Značených tras hodně přibývalo a v roce 1920 bylo v celém Československu vyznačeno kolem 25 000 km, v roce 1938 kolem 40 000 km značených tras. Na konci roku 2008 bylo v České republice vyznačeno celkem 40 782 km pěších tras. V současné době se již nové cesty zpravidla neznačí, nové přibývají pouze tehdy, když je potřeba přeznačit trasu starou nebo když vznikne nějaká nová atraktivita (např. rozhledna), která si zaslouží, aby k ní značka vedla. Od roku 1997 se KČT věnuje značení lyžařských tras a cyklotras, od roku 2005 se pak spolupodílí na značení hipotras – stezek pro koně. V současné době se KČT potýká s problémem, že velká část značkařů nejsou vůbec členy KČT. Novým evropským trendem je Certifikace turistických tras a KČT v tomto nezůstává pozadu. Jako pilotní trasa byla zvolena hřebenovka v Krušných horách. Aby trasa certifikaci získala, musí obdržet příslušný počet bodů za každý úsek o délce 4 km. Bodováno je např. to, jestli se zde nacházejí stravovací a ubytovací zařízení, jestli trasa nejde příliš dlouho po silnici, jestli je trasa dobře značená nebo jestli je pro návštěvníky atraktivní. Na tuto certifikaci byly získány finanční prostředky z Evropské unie. „Stezka podél Lužnice“ – to je nový projekt KČT, jehož cílem je vybudování certifikované trasy podél toku řeky Lužnice od ústí do Vltavy u Týna nad Vltavou až k prameni u rakouské obce Karlstif.

1.4.3 Turistické mapy V roce 1991 začal klub opět po 42 letech vydávat turistické mapy. Edice zelených turistických map KČT v měřítku 1:50 000 (2 cm = 1 km) pokrývá celou Českou republiku. Dříve byly mapy vydávány na kvalitním vojenském mapovém podkladu. Dnes to zákon však již dále neumožňuje, a tak nové resp. aktualizované mapy vychází na kartografickém podkladu Zeměměřického úřadu. Mapy vydává společnost Trasa s. r. o. (dceřiná společnost KČT), která také vydává cyklistické mapy v měřítku 1:100 000. Na zadní straně každé mapy nalezneme místopis společně s fotografiemi vybraných významných míst.

12

V roce 2011 začala Trasa navíc vydávat Cykloturistické mapy v měřítku 1:50 000, a to ve dvou variantách: zelená mapa je v podstatě stejná jako mapa ze zelené edice, trošku více jsou zde zvýrazněny cyklotrasy; hnědá mapa se liší tím, že neobsahuje na zadní straně místopis, místo něj je zde druhá mapa – hnědé mapy jsou oboustranné. Tyto mapy mají lehce odlišný klad listů. Novinkou roku 2013 jsou laminované mapy, které jsou voděodolné a mají tak výrazně delší životnost.

1.4.4 Časopis Turista Již koncem roku 1888, kdy měl klub pouhých 225 členů, se rozhodlo, že bude každý měsíc vydávat vlastní časopis. Měsíčník „Časopis turistů“ byl vydáván nepřetržitě od roku 1889 (dále např. pod názvem Turistika-Horolezectví) až do roku 1948 a pokud můžeme prohlásit časopis „Turista“ za jeho pokračovatele, vychází až do dnes. Řadí se tak k nejstarším českým časopisům. Prvním redaktorem Turisty byl Dr. Vilém Kurz. Významným redaktorem byl také Jiří Guth-Jarkovský, který časopis redigoval celých třicet let. V současnosti je již několik let šéfredaktorkou Mgr. Svatava Pátková. Časopis Turista vychází 10x ročně a čtenářům nabízí články o přírodních, kulturních, historických či technických zajímavostech s celé republiky, vždy zde nalezneme i článek o některé ze zajímavostí Slovenska. V každém čísle je přehled nově vydaných map KČT, upoutávky na turistické akce a úplně vzadu Zprávy KČT (zpráva o činnosti klubu, nově udělená vyznamenání, zpráva o činnosti A-TOM aj.).

1.4.5 Turistické chaty KČT Před rokem 1948 vlastnil klub celou řadu chat, které si turističtí nadšenci většinou postavili vlastníma rukama a svépomocí. Po roce 1948 byly tyto chaty bohužel státem zabaveny. Po roce 1990 se klub snažil, aby mu byl zkonfiskovaný majetek navrácen, jeho požadavkům nebylo ale vyhověno. V současné době spravuje Ústředí KČT pouze 14 turistických chat. Tyto chaty poskytují členům klubu slevy na ubytování. Chaty provozují chataři – nájemci, kteří uspěli ve výběrovém řízení. Další chaty pak vlastní ještě některé odbory a oblasti KČT.

13

KČT má také na starosti certifikaci turistických ubytoven v celé ČR. Jedním z největších projektů KČT v posledních letech je obnova (stavba) Bezručovy chaty na Lysé hoře v Beskydech. Stavba by měla být dokončena v roce 2015. V listopadu 2013 je dokončena hrubá stavba.

1.4.6 Turistické infocentrum Informační centrum Klubu českých turistů Praha nalezneme v Praze 2 na Fügnerově náměstí nedaleko stanice metra I. P. Pavlova. Návštěvníci se zde dozvědí veškeré informace o KČT, o činnosti a členství v klubu a o dění a pořádaných akcích. Prodávají se zde všechny turistické mapy zelené edice KČT (1:50 000) v nejnovějším vydání, žluté cyklomapy KČT, nové cykloturistické mapy, slovenské turistické mapy VKÚ a také laminované mapy. Dále je zde možno zakoupit kalendáře turistických akcí všech oblastí, časopis Turista a Obrazový atlas turistických cílů, velké množství turistických odznaků, nášivky a samolepky, turistické oblastní i tematické záznamníky, vybrané sběratelské karty, turistické známky a turistické vizitky, ale také třeba oblečení značky Craft a Jitex a další. Pražské infocentrum se také stará o propagaci KČT. Každý rok jezdí na 10–12 nejvýznamnějších akcí s největší návštěvností s prodejním stánkem a širokou nabídkou propagačních materiálů týkajících se nejen KČT, ale i turistických atraktivit po celé ČR. Do projektu S námi za zdravím a poznáním se mohou zapojit všechny subjekty působící na poli cestovního ruchu a přiblížit tak svůj produkt, atraktivitu, město, oblast či region širokému spektru turistů po celé republice. V prostorách infocentra mají své sídlo oblasti KČT Praha a Středočeská a některé pražské odbory. V zasedací místnosti probíhají četné schůze nejen uvedených oblastí.

1.4.7 Muzeum turistiky 2. července 2006 bylo v jihočeské Bechyni slavnostně otevřeno 1. turistické muzeum u nás. Muzeum se nachází v budově bývalé židovské synagogy v centru města. Expozice dokumentuje vývoj turistiky na našem území i v Evropě, především se pak zaměřuje na historii Klubu českých turistů včetně jeho činnosti a historických objektů a představuje jeho významné osobnosti. V roce 2007 zakoupil KČT sousední objekt a v něm

14

zbudoval stálou expozici k výročí 120 let od založení klubu. V rámci budování nové certifikované trasy Stezka podél Lužnice byly získány finanční prostředky z Evropské unie a část těchto prostředků bude použita právě na Muzeum turistiky v Bechyni.9

Obrázek 2 - Muzeum turistiky v Bechyni

Zdroj: http://www.kct.cz/cms/muzeum-turistiky-v-bechyni

1.4.8 Slevový systém Eurobeds a obrazový atlas Slevový systém Eurobeds vznikl před více než deseti lety a je určen především, avšak nejenom, členům KČT. Spolu s průkazkou obdrží všichni členové klubu modrou plastovou kartu Eurobeds (velikosti kreditní karty), která je opravňuje k čerpání slev, které obchodní partneři na daný rok nabízejí. Jsou to především slevy na ubytování na chatách KČT i na jiných turistických chatách a ubytovnách, na chatách zahraničních (slovenských, německých a rakouských) klubů a dále pak slevy u prodejců sportovního zboží, slevy na vstupné nejen na památky, slevy na zájezdy cestovních kanceláří a další. Podrobnější popis slev je uveden výše v kapitole 1.3. Obrazový atlas turistických cílů je pravidelně každý rok v lednu vydáván již od roku 1999. Atlas je vždy zaměřen na určité téma, např. v roce 2013 jsou tématem atlasu Církevní památky ČR. Atlas je k dostání v tištěné, ale i v elektronické podobě, a to na webových stránkách http://www.obrazovy-atlas.cz/.

9

Zdroj: SEŠÍNOVÁ, Lenka. Zhodnocení přínosu nových projektů KČT pro rozvoj cestovního ruchu v ČR. Praha, 2011. Bakalářská práce. VŠE v Praze. Vedoucí práce Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.

15

2 STŘEDOČESKÝ KRAJ 2.1 Základní údaje Středočeský kraj je samosprávná územní jednotka České republiky ustavená správní reformou 1. ledna 2000. Společně s Prahou je jediným územně správním celkem, jehož území zůstalo touto reformou nezměněno, v současné podobě existuje prakticky již od r. 1960. Středočeský kraj patří svou rozlohou, počtem obyvatel i počtem obcí k největším krajům České republiky. Jeho rozloha 11 015 km2 zabírá 14 % území ČR.10 K 31. 12. 2012 měl kraj 1 291 816 obyvatel11 a patří tak mezi 4 kraje, na jejichž území žije více jak jeden milion obyvatel. Jako jediný nemá Středočeský kraj své sídlo umístěné na vlastním území, nýbrž na území Hlavního města Praha. Středočeský kraj leží uprostřed Čech, obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s Libereckým krajem, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Hejtmanem Středočeského kraje se po volbách v roce 2012 stal Josef Řihák.

2.2 Členění Administrativně se kraj dělí na 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které nahradily bývalé okresní úřady. K 1. 1. 2003, kdy nabyla platnosti reforma státní správy, byly zrušeny okresní úřady, ne však okresy jako územní jednotky. Současně byly ustaveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně. Největším správním obvodem obce s rozšířenou působností je obvod Mladá Boleslav, do kterého spadá 98 obcí, naopak správní obvod Lysé nad Labem tvoří pouze 9 obcí.

10

Zdroj: Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.wikipedia.org 11 Zdroj: Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.czso.cz

16

Na území kraje se nachází celkem 1 146 obcí. Území kraje se dělí na 12 okresů s 10 okresními městy. Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je pak Praha-západ (5 % rozlohy kraje). Statut města je přidělen 82 obcím. Na území Středočeského kraje existuje přes 110 mikroregionů, mezi které jsou započítány jak svazky obcí, tak sdružení obcí, které byly založeny podle Občanského zákoníku. Obrázek 3 - Administrativní členění Středočeského kraje

Zdroj: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_stredoceskeho_kraje

Zvláštním typem organizace jsou Místní akční skupiny (MAS). Jedná se o společenství obcí, neziskových organizací a podnikatelů z jednoho regionu, kteří chtějí společnými silami pomoci rozvíjet daný region. Ve Středočeském kraji působilo k 1. 1. 2011 17 MAS.

2.3 Geografie Přírodní podmínky kraje jsou značně různorodé. Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z

17

rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část kraje. Nejvyšším bodem území s nadmořskou výškou 846 metrů nad mořem je vrchol Tok v Brdské pahorkatině na jihozápadě kraje v okrese Příbram, naopak nejnižším bodem je hladina řeky Labe u Dolních Beřkovic na severních hranicích kraje v okrese Mělník (153,1 m n. m.). V kraji převažují dva typy krajiny. Jeho severovýchodní polovinu tvoří převážně rovinaté nížiny kolem řeky Labe, kde převažuje zemědělsky využívaná půda, doplněná listnatými a borovými lesy. Jihozápad kraje má charakter vrchoviny, kde naopak převažují smrkové a smíšené lesní porosty.

2.4 Hospodářství Poloha

Středočeského

kraje

významně

ovlivňuje

jeho

ekonomickou

charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem či hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy – metropole celorepublikového významu – a středních Čech – periferie Prahy – je pro kraj nevýhodou. Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra regionu, do určité míry limituje rozvoj kraje. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál. Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v Česku je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst. Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Škoda Auto, a. s., v Mladé Boleslavi se stala podnikem celostátního významu, pokračuje výroba malých aut v TPCA Czech, s. r. o., v Kolíně. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. Pro Středočeský kraj je také charakteristická rozvinutá zemědělská výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje,

18

kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou – pěstováním pšenice, ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Rozvíjí se pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky.

2.5 Doprava Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v Česku pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje.

2.6 Cestovní ruch ve Středočeském kraji Středočeský kraj má významný potenciál cestovního ruchu, který vychází z přírodních a kulturně historických předpokladů. Počtem všech památek je Středočeský kraj dokonce na 2. místě. Kraj se řadí mezi průměrné přírodně atraktivní lokality. Střední Čechy jsou nejvýznamnějším příměstským rekreačním zázemím obyvatel Prahy a zároveň i celé České republiky. Středočeský kraj je velice dobře dostupný a disponuje hustou dopravní sítí – silniční, železniční, ale třeba i vodní. Středočeský kraj je regionem tří turistických oblastí, kterými jsou Střední Čechy – západ, Střední Čechy – jihovýchod a Střední Čechy – severovýchod–Polabí. Významný potenciál cestovního ruchu vychází z přírodních a kulturně historických předpokladů zejména v jeho jižní a jihozápadní části a v nejsevernějších oblastech. Turisticky atraktivní lokality jsou roztroušeny po celém kraji, rozsáhlé oblasti na sever a východ od Prahy však výrazný turistický potenciál nemají. Středočeský kraj disponuje ve srovnání s ostatními kraji zejména vysokým potenciálem pro pěší turistiku (ve vrchovinných územích), cykloturistiku, vodní turistiku, venkovskou turistiku a kulturně-poznávací turistiku (hlavně v jižní části kraje a na Kutnohorsku). K tomu přistupuje kongresová a incentivní turistika a lázeňství v Poděbradech.

19

2.6.1 Přírodní a kulturní památky Vzhledem ke krásné a zajímavé krajině jsou mnohá místa Středočeského kraje vyhledávanými cíli turistů. Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek. Prakticky všechna města ve Středočeském kraji se právem mohou pyšnit středověkým historickým centrem. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. V českém seznamu městských památkových rezervací středních Čech kromě Kutné Hory figuruje jen Kolín. Nejproslulejšími hrady jsou Karlštejn a Točník na Berounsku, Křivoklát na Rakovnicku, Český Šternberk na Benešovsku a Kokořín na Mělnicku. Nejvýznamnějšími zámky jsou Konopiště na Benešovsku, Žleby a Kačina na Kutnohorsku, Lány na Rakovnicku, Nelahozeves nebo mělnický zámek. Nejzajímavějšími zříceninami jsou Žebrák na Berounsku a Okoř v okrese Praha-západ. Na území kraje se nachází 5 chráněných krajinných oblastí (Kokořínsko, Křivoklátsko, Český ráj, Blaník a Český kras). Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací a která je také jedním z adeptů na vyhlášení nového národního parku. Na tuto oblast navazuje geologicky zajímavá oblast Českého krasu. Jedná se o největší krasovou oblast v Čechách se známými Koněpruskými jeskyněmi. Kraj je i vstupní branou do Českého ráje. Dalšími přírodně zajímavými oblastmi jsou Brdy, kde byl v roce 2009 vyhlášen přírodní park „Hřebeny“, a Džbán. Kromě toho zde leží zcela nebo z části 222 maloplošných zvláště chráněných území, a to 15 národních přírodních památek, 16 národních přírodních rezervací, 112 přírodních památek a 79 přírodních rezervací. Kraj kolem Mělníka patří k nejteplejším a nejsušším místům v celé republice. Oblíbeným místem tuzemských i zahraničních rekreantů jsou toky zdejších velkých řek. Územím kraje protéká mnoho známých řek – Berounka, Vltava, Jizera, Labe či Sázava, které vytvářejí malebné scenérie a romantická zákoutí. Jejich okolí využívá mnoho lidí k trávení svého volného času. Vodní díla na Vltavě jsou častým cílem návštěvníků především v letních měsících. Středočeský kraj jako celek tedy disponuje:

20

-

výhodnou polohou v těsné blízkosti hlavního města Prahy

-

nádhernou přírodou a scenérií CHKO Českého ráje a biosférickou rezervací UNESCO Křivoklátsko

-

jeskyněmi (Český kras, Koněpruské jeskyně)

-

významnými kulturními, historickými a architektonickými atraktivitami (Karlštejn, Křivoklát, Konopiště)

-

lázeňstvím (Poděbrady, Lázně Toušeň)

-

možnostmi pěší turistiky, poznávací turistiky, cykloturistiky, sportů, rekreace (Český ráj, při vodních plochách aj.), venkovské turistiky, agroturistiky, hipoturistiky, kongresové a incentivní turistiky, industriální turistiky.

Lze konstatovat, že Středočeský kraj souhrnně disponuje dostatečným potenciálem pro využití území v cestovním ruchu.

2.6.2 Návštěvnost12 V roce 2012 přijelo dle údajů ČSÚ do hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji celkem 714 056 návštěvníků, což je téměř o 19 tisíc více než v předchozím roce, došlo tak k meziročnímu nárůstu v počtu ubytovaných o 2,7 %. Počet přenocování dosáhl 1 798 730 – o 0,38 méně než je celorepublikový průměr. Průměrná délka pobytu jednoho hosta byla 2,52 nocí. Mezi nejčastější hosty ubytovacích zařízení Středočeského kraje patřili v roce 2012 tuzemští návštěvníci (74,7 %). Hostů přijíždějících ze zahraničí přijelo o 11,8 % více. To přispělo ke zvýšení celkové návštěvnosti kraje a zároveň se navýšil podíl zahraničních návštěvníků o 2,1 procentních bodů na 25,3 %. Největší skupinu hostů ze zahraničí tvořili již tradičně občané Německa (podíl 25,4 % na zahraničních hostech). Druhou nejpočetnější skupinu tvořili hosté ze Slovenska (10,9 %), následovali Jihokorejci (9,5 %), Poláci (7,3 %) a Rakušané (5,5 %). Průměrná délka pobytu u zahraničních návštěvníků ve Středočeském kraji činila 2,39 nocí, tj. o 0,17 méně než u tuzemských návštěvníků. Délka pobytu cizinců v kraji byla zároveň o 0,48 noci kratší než celorepublikový průměr.

12

Zdroj: Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.czso.cz

21

Lázeňská ubytovací zařízení Středočeského kraje navštívilo v roce 2012 celkem 26 179 hostů, tj. o 2 370 hostů méně než v předchozím roce. Lázeňské komplexy v kraji zaznamenaly pokles návštěvnosti, a to o 8,3 %. V lázeňských zařízeních v České republice naopak došlo k meziročnímu nárůstu o 1,2 %. Na poklesu návštěvnosti lázeňských zařízení v kraji se podíleli pouze hosté z tuzemska, jejichž počet příjezdů meziročně klesl o 11,9 %. Přesto zde i nadále tvořili tuzemští hosté 84 % z celkové klientely. Průměrný pobyt lázeňského hosta činil 8,4 nocí. V roce 2012 proběhlo v šetřených HUZ na území Středočeského kraje 659 konferencí/kongresů s celkovým počtem 76 386 účastníků. V porovnání s předchozím rokem se uskutečnilo o 28 konferencí více, přesto celkový počet účastníků klesl o 4 tisíce (tj. 5 %).

22

3 KLUB ČESKÝCH TURISTŮ STŘEDOČESKÁ OBLAST Středočeská oblast Klub českých turistů je jednou ze 14 oblastí KČT a pokrývá území Středočeského kraje. Společně s krajem (oblastí) Vysočina nehraničí se žádným jiným státem a neudržuje tak přeshraniční kontakt.

3.1 Historie Středočeská oblast KČT byla založena až jako poslední a to především ze dvou důvodů. Prvním důvodem je nekompaktnost Středočeského kraje a jeho prstencový tvar kolem Prahy. Druhým důvodem je pak velký počet zakládajících (původních) oblastí a z toho vyplývající složitá komunikace mezi jejich představiteli. Středočeská oblast vznikla sloučením oblastí Polabí, Podblanicko, Příbram, Berounka, Dolní Povltaví – Kladensko a části oblasti Český ráj a Pojizeří – viz obrázek č. 4.

Obrázek 4 - Mapa původních oblastí KČT

Zdroj: interní dokumenty KČT (+ vlastní zpracování)

23

V průběhu roku 2003 začal pracovat přípravný výbor oblasti, který se skládal ze zástupců oblastí stávajících. Jeho hlavním úkolem bylo připravit na podzim toho roku ustavující konferenci. Ustavující konference Středočeské oblasti KČT (dále jen SO KČT) se sešla 11. října 2003 v Praze na ústředí KČT na Lužinách, ustavila Středočeskou oblast a pověřila přípravný výbor, aby v březnu roku 2004 uspořádal řádnou volební konferenci, na které bude zvolen nový oblastní výbor. Během následujícího půl roku proběhly všechny náležitosti spojené se založením nové oblasti – registrace oblasti na Ministerstvu vnitra, založení účtu a ustanovení prvního sídla (původní sídlo oblasti bylo v Berouně). Jednotliví členové přípravného výboru si vzájemně ověřili, že každá z původních oblastí byla provozována jinak. Rozdíly se nacházely téměř všude – ve stylu práce jednotlivých výborů, v programu, v metodice. Zvolením nových členů oblastního výboru ukončil činnost výbor přípravný. První řádná konference oblasti se konala 6. března 2004 na ústředí KČT v Praze na Lužinách. Jednání konference bylo zkomplikováno skutečností, že původní oblast Polabí dosud neukončila svou činnost a s touto počítala ještě pro rok 2004. Projednáváním se prodloužil čas konání konference a rozpočet oblasti se musel obejít bez členských příspěvků z tohoto regionu. Tato situace se v průběhu roku urovnala a k datu konání podzimní konference byla již oblast kompletní. Na této historicky první volební konferenci byl zvolen nový výbor v čele s předsedou Ing. Miroslavem Králíkem. V období mezi touto konferencí a konferencí, která se konala téhož roku na podzim, byl navázán kontakt s úřadem Středočeského kraje. Byla také navázána spolupráce s výborem KČT Praha (např. práce na přípravě a vydání společného kalendáře akcí pro rok 2005). Díky spolupráci s KČT Praha také v průběhu roku došlo k přesunu sídla Středočeské oblasti z Berouna na Fügnerovo náměstí do Prahy, kde se kromě sídla KČT Praha nacházelo a stále ještě nachází Turistické informační centrum KČT. Jednotlivé odbory pořádaly dálkové a turistické pochody, cykloturistické jízdy a jiné podobné aktivity. Celé území Středočeského kraje bylo pokryto vyhlášenými oblastními a tematickými odznaky, které zpravidla spravovaly jednotlivé odbory KČT. Byl

24

již zavedený systém soutěže Turistické závody (místních kol, krajského poháru a mistrovství kraje), které pořádají především oddíly A-TOM. Některé z bývalých oblastí pořádaly (zejména na jaře) jednodenní srazy turistů daného regionu. V této době měla Středočeská oblast cca 3 500 členů v 56 odborech a bylo nutné sjednotit tento velice obsáhlý turistický program a pomáhat těmto aktivitám metodicky, propagací a také finančně. Aby bylo možné turistický program oblasti ujednotit, výbor oblasti se rozhodl uspořádat 1. programový seminář, a to ve dnech 26. a 27. listopadu 2005 v Berouně. Stěžejním bodem programu tohoto semináře bylo sestavení Programové rady oblasti. Měly zde být zastoupeny jednotlivé přesuny a pokud možno co nejvíce zástupců z bývalých oblastí. Ve dnech 24.–26. listopadu 2006 se ve Mšeně u Mělníka konal druhý programový seminář, jehož se zúčastnilo zhruba 37 osob z 20 odborů. V průběhu roku 2006 pokračovala spolupráce s Českým rozhlasem Region Střední Čechy. Také proběhlo jednání s hejtmanem Středočeského kraje Ing. Petrem Bendlem; výsledkem jednání byla dohoda o spolupráci Středočeského kraje, Krajského úřadu a KČT při rozvoji turistiky a cestovního ruchu ve Středních Čechách. 4.–8. 7. 2007 oblasti Praha a Středočeská uspořádali Celostátní sraz cykloturistů 2007 „S kolem kolem Prahy“. Srazu se zúčastnilo 236 osob. Ve druhé polovině roku 2007 byl založen internetový odbor Středočeši. 12.–14. 10. 2007 se uskutečnil první Sraz pěších turistů Středočeské oblasti, který pro turisty nejen z oblasti uspořádal v rámci oslav 95. výročí založení odbor KČT v Rakovníku. Program srazu byl připraven a zajišťován na velmi dobré úrovni a zúčastnilo se na 120 spokojených pochodníků, pro které byly připraveny trasy v délce 7–50 km. Ve dnech 23.–25. 11. 2007 se uskutečnil třetí Programový seminář oblasti tentokrát v Benešově. Semináře se zúčastnilo 38 lidí z 21 odborů. V roce 2008 se konala druhá volební konference oblasti. Přítomno bylo 51 delegátů. Předseda zůstal stejný.

25

Po konferenci v roce 2008 již nebyla obnovena Programová rada. Místo ní byly ustaveny sekce jednotlivých přesunových prostředků (pěší turistika, cykloturistika, VHT, vodní turistika, mototuristika, lyžařská turistika, rodinná turistika). Oblastní akcí ke 120. výročí založení KČT se stala akce Výstup na Blaník, která se konala 31. 5. 2008 a organizačně ji zajišťoval odbor KČT v Benešově. Akce byla zařazena mezi 14 akcí financovaných z ústředí KČT ve výši 10 tisíc korun. Nad touto akcí přijal záštitu hejtman Středočeského kraje. Oslavy 120 let KČT na Velkém Blaníku se zúčastnilo 465 účastníků za účasti hejtmana Středočeského kraje Ing. Bendla a starostky Louňovic Pod Blaníkem Ing. Kučerové. Ve dnech 10.–12. října 2008 se uskutečnil v pořadí již 2. sraz pěšáků SO tentokrát v Mladé Boleslavi. Účast na tomto srazu nebyla nikterak velká, což bylo také jedním z důvodů, proč se již další sraz nekonal. Na 23. listopadu 2008 byla svolána mimořádná konference a zároveň programový a informační seminář Středočeské oblasti, který byl od založení oblasti poprvé jednodenní. V listopadu 2009 se na území kraje uskutečnil celostátní pochod k ukončení turistické sezony Za posledním puchýřem, a to v Mladé Boleslavi. Nad touto akcí převzal záštitu hejtman Středočeského kraje Dr. David Rath, záštitu převzal také nad akcí S kolem kolem Prahy. Novou akcí, kterou oblast pro středočeské turisty připravila, bylo Turistické léto. Jednalo se o 8 vedených tras během osmi týdnů (největší účast byla na trase v Posázaví – 112 lidí). Akce se konala ve spolupráci s Českým rozhlasem Region Střední Čechy. Na akci Turistické léto navázala oblast opět ve spolupráci s Českým rozhlasem akcí s názvem Turistický trojlístek. Ta se uskutečnila 21. 8. 2010 v Českém Šternberku a jeho okolí. Důraz byl kladen na pěší trasu pro rodiny s dětmi a dětskými kočárky. Novým partnerem oblasti se stal zámek Berchtold, kde se na podzim uspořádal bez finančních nároků majitele podzimní seminář. SO KČT byla naopak odborným partnerem při přípravě naučné stezky v okolí zámku. Důležitou změnou bylo sjednocení postavení odborů KČT. U některých odborů bylo nutno vyřešit jejich odtržení od TJ a zajistit, aby odbory KČT měly samostatnou 26

registraci v rámci KČT. Díky novele zákona O sdružování bylo nutné, aby všechny odbory měly své vlastní IČO. Bohužel, část odborů (18 %) tuto byrokracii odmítla a přestala býti součástí KČT. 3. 9. 2011 výbor uspořádal turistickou akci Loučení s prázdninami na zámku Berchtold. Pro účastníky všech věkových kategorií byly připraveny trasy pěší i cyklo, kočárková trasa a dokonce i trasa pro vozíčkáře. Akce se účastnilo kolem 230 lidí a byla tak hodnocena jako velice úspěšná. Do celoevropské akce Eurorando – Voda ze střechy Evropy se odbory Středočeské oblasti příliš nezapojily. Oblastní akce byla uspořádána spolu s oblastí KČT Praha v Radotíně, nesla název Kde se snoubí Berounka s Vltavou a za SO ji zajistil odbor Jíloviště, kde startovala pěší trasa. Cyklotrasa pak startovala v Berouně. Výroční konference, která se konala 25. 2. 2012 v Praze opět na stejném místě, byla tentokrát volební. Zvolen byl nový výbor, který se se starým shodoval pouze ve dvou lidech. Předsedkyní se stala Bc. Lenka Sešínová. Rok 2012 pro nový výbor nebyl vůbec jednoduchý. Téměř všichni nově zvolení členové výboru v minulém výboru nepůsobili, a proto zabralo hodně času, než se ve svých nových funkcích zorientovali. To se pochopitelně odrazilo i na fungování a aktivní činnosti výboru. V dubnu bylo uspořádáno školení týkající se geocachingu s praktickou ukázkou v terénu. Školení se účastnilo 8 lidí. V červnu se oblast účastnila veletrhu cestovního ruchu v Dobříši, kde propagovala organizovanou turistiku ve Středočeském kraji. Byl uspořádán 2. ročník turistické akce Loučení s prázdninami na zámku Berchtold. Za podpory Hornického muzea v Příbrami výbor pro delegáty z odborů připravil v pořadí již 8. programový seminář, který byl tentokrát dvoudenní. 13. 9. 2013 otevřel klub v Kladrubech v areálu rehabilitačního ústavu v pořadí již sedmou bezbariérovou turistickou trasu – modré a červené obtížnosti – první ve Středočeském kraji. V listopadu 2013 se uskutečnil 9. programový seminář ve Zdicích.

27

3.2 Organizační struktura Organizační struktura klubu jako celku byla zmíněna výše. Organizační struktura všech oblastí je velmi podobná. Středočeská oblast se stejně jako ostatní oblasti dělí na odbory. K 24. 3. 2013 je v KČT SO celkem 46 odborů13. Seznam všech odborů je uveden v příloze č. 1. Některé odbory se dále ještě dělí na oddíly, a to buď oddíly mládeže ATOM (těch je v oblasti celkem 17) nebo oddíly KČT (celkem 9 oddílů). Nejvyšším orgánem oblasti je konference, která se schází nejméně jednou ročně, zpravidla v únoru. Volební konference se koná jednou za čtyři roky. Jak již bylo řečeno, SO KČT vznikla v říjnu roku 2003, v roce 2004 se konala první volební konference a další volby následovaly v letech 2008 a 2012. Konference volí oblastní výbor ve složení předseda, místopředseda a 7 členů, kteří si následně rozdělí tyto funkce – sekretář, hospodář, vedoucí programu, metodik, klasifikátor, propagace oblasti, databáze oblasti a další dle potřeby. Konference dále také volí předsedu a dva členy Revizní komise oblasti. S organizací oblasti pomáhají tzv. aktivisté.

3.3 Členská základna Z grafů 2 a 3 je patrné, že členská základna má dlouhodobě klesající tendenci. Klesající počet členů je bohužel problémem celého klubu a ne jenom Středočeské oblasti. Velký pokles odborů v roce 2010 byl způsoben změnou zákona a tím nutností, aby každý odbor měl své vlastní IČO. Ve spoustě odborů s vysokým věkovým průměrem již nebyl kdo by se u tuto agendu staral, a tak odbory zanikly nebo se odpojily od KČT a zůstaly jen pod tělovýchovnými jednotami. Počet členů v odborech se může i různit podle finančních poměrů v odboru – odbory, které mají majetek, z kterého mají příjmy, mohou svým členům poskytovat více výhod při pořádání společných akcí, proto mívají větší členskou základnu; v odborech bez majetku to je zpravidla jen parta nadšenců pro turistiku.

13

Zdroj: Evidence KČT (databáze členů a akcí)

28

Graf 2 - Vývoj počtu odborů v oblasti

Graf 3 - Vývoj počtu členů v oblasti

Počet odborů

Počet členů

70

4000

60

3500 3000

50

2500

40

2000 30

1500

20

1000

10

500

0

0

Počet členů

Počet odborů

Zdroj: Evidence KČT (databáze členů a akcí), zpracování vlastní

K 2. 10. 2013 je v KČT Středočeská oblast evidováno celkem 2416 členů. Z toho 521 (21,5 %) členů je mládež do 26 let, 573 dospělí a 1 097 (45,4 %) senioři. Zbytek tvoří rodiny a tělesně postižení. 45,9 % členů jsou muži a 54,1 % členů jsou ženy.14

3.4 Výhody členství v KČT SO Výhody členství v KČT všeobecně jsou uvedeny v kapitole 1.3. Níže jsou popsány konkrétní případy, kdy se finančně vyplatí (tj. výše slev přesáhne výši zaplacených členských příspěvků) být členem Klubu českých turistů ve Středočeské oblasti. Dospělý člověk zaplatí za členství v KČT Středočeská oblast přibližně 200 Kč za rok. Za tuto částku obdrží členskou průkazku spolu se slevovou kartou Eurobeds. Aby se členství vyplatilo, tj. hodnota slevy dosáhla alespoň 200 Kč, musí člen za rok např. -

navštívit 7 muzeí či galerií (průměrné vstupné 30 Kč, sleva 50%),

-

zakoupit 18 map KČT v Turistickém infocentru (sleva na 1 mapu je 11 Kč),

-

zúčastnit se 20 turistický akcí (startovné 20 Kč, sleva 50% pro členy),

14

Zdroj: Evidence KČT (databáze členů a akcí)

29

-

strávit 3 noci na chatě Výrovka v Krkonoších (sleva na ubytování na jednu noc je 70 Kč),

-

zakoupit si zájezd např. u CK Matoušek za 4 000 Kč (sleva 5%),

-

zakoupit si funkční oblečení či jinou turistickou výbavu v outdoorovém obchodě za 2 000 Kč (slevy 10%),

-

další slevy – ubytování na chatách Ústředí Klubu slovenských turistů – sleva 50 %; ubytování na turistických chatách ÖTK (v Rakousku) – sleva 40 %, ubytování na chatách Naturfreunde (v Rakousku) – slevy 30 %; vstupné na veletrh CR (Regiontour, Památky,..) – sleva 70 %; časopis Turista – sleva 24 %

Z výše uvedeného je patrné, že členství v klubu se opravdu vyplatí a zaplacené členské příspěvky se mohou navrátit již při prvním turistickém výletu či dovolené.

3.5 Analýza turistiky oblasti V tabulce č. 1 jsou uvedeny počty akcí jednotlivých přesunových prostředků či druhů akcí v KČT Středočeská oblast v roce 2013. Nejvíce akcí je pěších a cyklistických. Naopak akce lyžařské a vysokohorské turistiky nejsou v oblasti žádné, což odráží přírodní podmínky Středočeského kraje. Přestože krajem vede tzv. Středočeská jezdecká stezka15, nekoná se v oblasti žádná akce turistiky na koni. Pokud vede nějaká hromadná akce územím Chráněné krajinné oblasti, měla by tato akce být na příslušnou CHKO nahlášena. K tomu oblast zřizuje funkce tzv. garantů CHKO. Na území Středočeského kraje se nachází celkem 5 CHKO (Kokořínsko, Křivoklátsko, Český kras, Český ráj a Blaník), oblast má tedy 5 garantů CHKO. 27 akcí ve Středočeské oblasti je zařazeno mezi akce IVV, na 16 akcích mohou účastníci plnit podmínky turistického odznaku Dvoustovka turistických akcí 16. Na 37 akcích (což je zhruba polovina všech akcí v SO) obdrží člen KČT slevu na startovném.

15 16

Středočeská jezdecké stezka byla otevřena 27. 5. 2006 a je dlouhá cca 700 km. Jedná se o 200 nejvýznamnějších akcí KČT.

30

Tabulka 1 - Počty jednotlivých druhů akcí v roce 2013 v KČT SO

Druh turistiky

Počet akcí

Pěší turistika

75

Cykloturistika

45

Lyžařská turistika

0

Vysokohorská turistika

0

Vodní turistika

1

Mototuristika

1

Turistika na koni

0

Turistika zdravotně postižených

2

Turistika mládeže

37

Rodinná turistika

38

Akce A-TOMu

16

Novoroční čtyřlístek

5

Akce IVV

27

Akce 200

16

Zdroj: Evidence KČT, zpracování vlastní

3.6 Analýza činnosti oblasti 3.6.1 Činnost oblastního výboru Oblastní výbor se schází zpravidla jednou měsíčně a na svém zasedání řeší celou řadu věcí, které udržují oblast v chodu. Podle Organizačního řádu Středočeské oblasti by oblastní výbor měl vykonávat činnosti uvedené níže. U každé činnosti je uvedeno zda, a pokud ano, v jaké míře toto oblast splňuje. 1) Koordinovat a metodicky ovlivňovat turistický program odborů v oblasti, případně přímo organizovat významné akce s dosahem na širší veřejnost – v současné době má oblastní výbor pouze malý vliv na turistický program odborů. Oblast předává dále na odbory informace z ústředí týkající se celoklubové

31

programové činnosti. Může se jednat o informace o probíhajících akcích (např. Eurorando – Voda ze střechy Evropy v roce 2011 nebo Vystup na svůj vrchol v letech 2012-2015). Metodiku přebírá oblast pouze z ústřední metodické sekce. Co se týče organizování akcí, v posledních letech organizoval oblastní výbor turistickou akci Loučení s prázdninami na zámku Berchtold, v roce 2013 se už ale tato akce nekonala a do příštích let se nepočítá s jejím obnovením. Naopak by tento rok mělo dojít k obnovení akce Turistické léto, kde by se jednalo o sérii akcí o letních prázdninách, které by pořádaly jednotlivé odbory za podpory oblastního výboru. 2) Vykonávat organizační a administrativní činnost, zabezpečovat vedení evidence členské základny, vedoucích a cvičitelů turistiky, vyznamenání a výkonnosti členů KČT registrovaných v odborech oblasti – oblast obstarává administrativu spojenou s chodem oblasti, vede evidenci členské základny (ale zároveň se snaží tuto činnost přenést na jednotlivé odbory, které databázi pak udržují aktuálnější a zanáší změny okamžitě). 3) Získávat pro činnost v oblasti finanční a materiální prostředky – v posledních letech se oblasti podařilo získat pár finančních dotací, a to především na Kalendáře turistických akcí a na vydání dvou brožur Rozhledny a Naučné stezky Středočeského kraje. 4) Organizovat školení, semináře a zkoušky vedoucích a cvičitelů turistiky dle zásad platné metodiky – viz bod č. 1. 5) Zabezpečovat na území Středočeského kraje značení pěších, cyklistických a lyžařských turistických tras, jeho údržbu, aktualizaci a vybavení informačním systémem – značení v oblasti má na starosti Krajská komise značení, která je společná pro Prahu a Středočeskou oblast a její činnost jde mimo oblastní výbor. 6) Zastupovat KČT při jednáních s orgány státní správy a samosprávy v kraji – oblast spolupracuje dlouhodobě s Odborem regionálního rozvoje Středočeského kraje, spolupráce je však pouze velice okrajová. 7) Spolupracovat v kraji s organizacemi, v jejichž programové náplni jsou i některé formy turistiky, táboření a ochrany přírody – Středočeská oblast v tuto chvíli nespolupracuje přímo s žádnou jinou organizací.

32

8) Propagovat turistickou činnost v regionu, její cíle a výsledky v médiích a turistickém tisku – spolupráce se Středočeským krajem zahrnuje i umístění turistického kalendáře akcí na portálu Middleczech.cz. Další propagace ze strany oblasti v tuto chvíli neprobíhá. 9) Předávat ústředí KČT podněty ke zlepšení metodické, programové, organizační, případně další činnosti KČT – oblast zasílá na ústředí pouze podněty vyplývající z jednání oblastního výboru, odbory v tomto směru s oblastí příliš nekomunikují a na nic si „nestěžují“. 10) Plnit úkoly uložené usnesením oblastní konference – výbor vždy během roku splní úkoly dané usnesením konference. 11) Odpovídat na podněty a připomínky ze zápisů OKČT – odbory bohužel, ač je to jejich povinnost, zápisy ze svých schůzí na oblast nezasílají.17 K zabezpečení těchto činností zřizuje oblast odborné orgány vedené zpravidla členy OV KČT, popřípadě jmenuje zkušené aktivisty. Výbor se stará o správný chod oblasti. Každý rok na podzim vydává oblastní Kalendář turistických akcí a pořádá jednodenní či dvoudenní programový seminář. Výbor rozděluje příspěvky a dotace od ústředí na činnost odborům. Podporuje významné akce oblasti. 3.6.1.1

Funkce oblasti Oblast tvoří spojovací článek mezi ústředím a odbory. Odborům předává

informace z ústředí, částečně koordinuje jejich program. Oblastní výbor by se neměl příliš věnovat pořádání akcí a toto spíše přenechat odborům. Oblast by měla spíše shánět finanční prostředky na svou činnost a hlavně pro odbory. Oblast by měla odborům poskytovat metodickou pomoc, pomáhat se zákonem vyžadovanou administrativou a účetnictvím (podvojné účetnictví, daně). Oblast se také stará o propagaci organizované turistiky v kraji, spolupracuje s krajskými orgány a dalšími subjekty cestovního ruchu.

17

Zdroj: Organizační řád Středočeské oblasti KČT

33

3.6.1.2

Hospodaření oblasti

Prostředky na svou činnost získává oblast v prvé řadě z podílu na členských příspěvcích KČT (příspěvek oblasti) a z inzerce v Kalendáři turistických akcí oblasti. V ostatních oblastech tvoří velkou část příjmů sponzorské dary či výtěžky z projektů, Středočechům se toto ale moc nedaří. Na oblast také putují finance ze získaných dotací (od ústředí KČT nebo např. od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy), ty ale dále přeposílá oblast na jednotlivé odbory. Dotace od státu na činnost se každým rokem mění a kolikrát ještě v průběhu roku není jasné, jak vysoká dotace na ten rok bude. Nejčastěji dostává oblast pro své odbory dotace na akce mládeže a na akce seniorů. Dotovány jsou také významné akce, jako je např. DP Za posledním puchýřem nebo akce, které mají ten rok jubilejní ročník. Hospodaření oblasti se řídí rozpočtem, který na každý následující rok předkládá OV KČT ke schválení oblastní konferenci. OV KČT postupuje výsledky hospodaření ORK ke kontrole čtvrtletně (nebo v jiných termínech dle plánu práce) a v přehledné písemné formě je prezentuje oblastní konferenci. V tabulce níže je přehled největších položek rozpočtu, částky odpovídají schválenému rozpočtu na rok 2012. Tabulka 2 - Přehled největších položek rozpočtu a částek za rok 2012

Příjmy Příspěvky od odborů Kalendáři akcí (inzerce) Turistické akce (startovné)

Školení, semináře

Výdaje 240 000 Kč Příspěvky na ústředí 63 000 Kč Kalendář akcí 2 000 Kč Turistické akce

133 000 Kč 51 000 Kč 9 000 Kč

Nájem (kancelář)

52 000 Kč

11 000 Kč Školení, semináře

23 000 Kč

Zdroj: interní dokumenty oblasti, zpracování vlastní

Pozn.: nejsou zde uvedeny všechny položky rozpočtu, pouze ty hlavní, a proto se příjmy a výdaje nerovnají. Středočeská oblast může (a již to v minulosti několikrát udělala) požádat o grant (pokud je na daný rok vyhlášen, což v případě Středočeského kraje není pravidlem)

34

Středočeský kraj. Bohužel se stává, že častěji o tento grant požádá oblast KČT Praha, která pořádá akce také na území Středočeského kraje a Středočeská oblast již grant nedostane. Středočeská oblast jako taková nevlastní žádný nemovitý majetek. Z movitého majetku vlastní pouze kancelářské vybavení a dva transparenty „Start“ a „Cíl“ pochodu. Nábytek v sídle oblasti je majetkem KČT Praha. 3.6.1.3

Členové výboru

Konference v únoru 2012 změnila Organizační řád oblasti tak, aby oblastní výbor měl 9 členů. Zároveň se ale nenašlo tolik zájemců o členství ve výboru, a tak byl nakonec zvolen pouze výbor 8členný. Předseda a místopředseda jsou statutárními zástupci18 a jsou voleni konferencí, zbylí členové výboru si pak rozdělí další funkce. Předseda:

vedoucí představitel oblasti, svolává a vede schůze výboru,

zastupuje oblast v Ústředním výboru KČT, zastupuje oblast při jednání s krajem, statutární zástupce, má podpisové právo. Místopředseda:

zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, statutární

zástupce, má podpisové právo. Sekretář:

vyřizuje běžnou administrativní práci a korespondenci, spravuje

oblastní internetový odbor, vytváří zápis ze schůzí, je kontaktní osobou mezi výborem a odbory. Hospodář:

spravuje finance oblasti (hotovostní pokladnu i bankovní účty),

vede účetnictví, připravuje rozpočet, vyplácí cestovní příkazy, vyplácí a vyúčtovává dotace (na akce pro seniory, na jízdné ČD,…). Metodik:

má na starosti organizaci školení a vzdělávání členů, připravuje

doškolovací semináře, udržuje databázi ocenění, kontroluje a schvaluje ocenění. Klasifikátor:

uděluje turistické výkonnostní odznaky na oblastní úrovni

(výkonnostní odznak pěší turistiky, VO lyžařské turistiky, VO cykloturistiky,…; Turista II. a III. stupně).

18

statutární zástupci dle organizačního řádu jednají každý zvlášť samostatně

35

Vedoucí programu:

koordinuje turistický program oblasti, spolupracuje s vedoucími

jednotlivých sekcí oblasti (pěší, cyklo, vodní, VHT,…), vede Programovou radu oblasti, má na starosti akce pořádané oblastním výborem. Propagace, kalendář: člen pro propagaci zajišťuje prezentaci a propagaci oblasti (např. na webových portálech typu Kudyznudy.cz, Turistika.cz a další), shání sponzory a též připravuje kalendář turistických akcí oblasti. Bývá zvykem, že se výborových schůzí účastní předseda (nebo jím pověřený člen) revizní komise a krajské komise značení.

3.7 Dotazníkové šetření Na začátku zkoumání byly stanoveny následující dvě hypotézy: Hypotéza č. 1: odbory oblast pro svou činnost nepotřebují. Hypotéza č. 2: lidé již nemají o organizovanou turistiku zájem. Hypotéza č. 1 zkoumá, co oblast dělá, co by podle odborů měla dělat a zda ji odbory vůbec pro svou činnost potřebují nebo si vystačí sami. Hypotéza č. 2 se zabývá problémem klesající členské základny klubu a důvody tohoto poklesu. K ověření či zamítnutí těchto dvou hypotéz bylo provedeno dotazníkové šetření. Šetření se zúčastnilo celkem 689 lidí v období duben až červen 2013. Dotazník byl určen jak pro členy Klubu českých turistů, tak i pro nečleny. Dotazník byl vytvořen pomocí internetového formuláře a respondentům byl distribuován přes e-mail a sociální sítě. Na sociálních sítí byli zacíleni převážně mladí lidé – členové i nečlenové, adresáty e-mailové pošty pak byli převážně lidé středního a staršího věku – taktéž členové i nečlenové. Emaily byly zaslány do všech 14 oblastí KČT a jejich představiteli pak dále rozesílány do jednotlivých odborů a jednotlivým členům. Přehled všech otázek viz příloha č. 2.

3.7.1 Členství v KČT Z celkového počtu 689 lidí je celkem 59 % respondentů členů Klubu českých turistů. 4 % odpověděla, že sice členy nejsou, ale v minulosti byla, a 6 % lidí by se členy chtělo stát. Druhou nejpočetnější skupinou respondentů (29 %) jsou lidé, kteří provozují 36

turistiku, ale nemají v úmyslu se členy KČT stát. Pouze 2 % lidí nejsou členy a ani neprovozují turistiku, těchto lidí se pak týkaly už jen doplňující otázky. Graf 4 - Jste členem Klubu českých turistů? 2%

Ano, jsem členem KČT 4%

Ne, nejsem členem KČT, ale provozuji turistiku a chtěl/a bych se stát členem

29% 59% 6%

Ne, nejsem členem KČT a nehodlám se stát členem, přestože provozuji turistiku Ne, nejsem členm KČT a neprovozuji turistiku Ne, nejsem členem KČT, ale byl jsem

Následovaly různé otázky v závislosti na předchozí odpovědi.

3.7.2 Otázky pro členy KČT 1. Jak dlouho jste členem? Mezi respondenty převažovali věrní skalní turisté, kteří jsou členy KČT již několik (někdy i desítek) let. Více než 20 let je členem 39 % respondentů, 11–20 let 24 %, 6–10 let 19 %, 1–5 let 14 % a méně než 1 rok pouze 3 % respondentů. 1 % lidí si dobu členství nepamatuje. 2. Proč jste členem KČT? Jaké slevy pro členy využíváte? Respondenti uvedli jako hlavní důvody svého členství to, že rádi chodí na výlety s partou, že klub nabízí zajímavý program a také, že jsou někteří v klubu proto, že jsou tam i členové jejich rodiny či přátelé. Další členy tvoří značkaři a cykloznačkaři, kteří se stali členy právě kvůli značení turistických tras, a dále členové a vedoucí Asociace turistických oddílů mládeže. Jen nepatrná část respondentů oceňuje práci KČT, využívá turistické a cyklistické značky a chce na tuto činnost přispívat. Z odpovědí je také patrné, že se členem KČT lidé rozhodně nestávají kvůli výhodám resp. slevám, které členství poskytuje. Je třeba tyto slevy řádně propagovat, neboť by mohly přivést do klubu další členy. KČT má svůj vlastní slevový systém (Eurobeds), který ale nabízí rok od roku méně slev a tyto slevy lákají do členství pouze 1 % lidí. Na druhou stranu je ale nutné

37

poznamenat, že z celkového počtu 403 respondentů členů KČT jich slevy využívá 97 %. Jako členové k nim totiž mají větší přístup, vědí o nich. Nejoblíbenější jsou slevy na ubytování, na startovné na turistických akcí a slevy na vstupném na hrady, zámky, muzea a další památkové či kulturní objekty. Hojně členové také využívají slevy na mapy a slevy na produkty Českých drah. Nejméně oblíbené jsou slevy v obchodech. Turisté totiž o těchto slevách mnohdy ani nevědí. Katalog slev Eurobeds, který se každý rok vydává, je distribuován se značným zpožděním (až v půlce ledna dlouho po výběru členských příspěvků) a navíc se ze začátku nedostane na každého člena. 14 % turistů nevyužívá slevy žádné. Graf 5 - Proč jste členem KČT? 1% 12% 5%

Kvůli výhodám, které členství poskytuje (slevy,…)

5% 14%

Z nostalgie Protože jsou členy i členové mojí rodiny či přátelé

3%

Rád/a chodím na výlety s partou KČT nabízí zajímavý program 20%

Ze setrvačnosti 40%

Rád/a plním turistické odznaky Jiný důvod

3. Jaká je podle Vás výše členských příspěvků? Zaplatíte příspěvky i na příští rok? Dospělý člen zaplatí např. ve Středočeské oblasti KČT přibližně 200 Kč, děti a mládež do 26 let 100 Kč (příspěvky se liší dle jednotlivých odborů), a to je na dnešní dobu opravdu přiměřená (spíše nízká) částka, jak uznává i většina dotazovaných. Samotná částka na členství a prodloužení členství je nízká a naruší málokterý rodinný rozpočet, problémem však je, že k tomu, aby bylo členství prodlouženo, se člen musí osobně dostavit do sídla daného odboru a tam příspěvky zaplatit. Není tedy divu, že toto v dnešní počítačové době mnoho lidí (a hlavně těch mladších) odradí.

38

Většina respondentů uvedla, že příspěvky na další rok zaplatí. Graf 6 - Jaká je podle Vás výše příspěvků?

Graf 7 - Zaplatíte příspěvky i na příští rok? 2

8 37

18

383

358

Vysoká

Přiměřená

Nízká

Ano

Ne

Ještě nevím

4. Jakých akcí/aktivit KČT se účastníte? Z nabízených možností nejvíce respondenti vybírali turistické pochody a vlastní výlety. O poznání méně členů se účastní pochodů zařazených do IVV či IML nebo plní dříve tolik oblíbené turistické odznaky. Mezi jinými aktivitami převažovalo značení turistických tras, akce A-TOMu – především turistické závody, organizace školení, seminářů a výpomoc při pochodech nebo třeba účast na lyžařských zájezdech, vodáckých či cyklistických akcích. Graf 8 - Jakých akcí/aktivit KČT se účastníte?

Turistické pochody

289

Pochody zařazené do IVV, IML

54

Plnění turistických odznaků

62

Vlastní výlety

251

Jiné

67 0

50

100

150

39

200

250

300

350

5. Podílíte se aktivně na řízení KČT? Ze všech dotazovaných členů KČT se na řízení oblasti podílí nebo podílelo 38 % lidí (11 % jsou nebo v letech 2003–2013 byli členy oblastního výboru, 27 % jsou členové výboru odboru či jiní funkcionáři). Řízením oblasti se rozumí členství ve výboru oblasti či odboru nebo jiná pozice napomáhající správnému chodu oblasti. Mezi tzv. funkcionáři je 19 % respondentů z KČT Středočeská oblast, mezi nefunkcionáři je pak toto číslo nepatrně menší – 15 %. 6. Jak jste spokojeni s prací oblastního výboru? U této otázky měli respondenti práci výboru oznámkovat od 1 (naprosto spokojeni) do 4 (nespokojeni). Průměrná známka u SO vychází na 2,3, zatímco u ostatních oblastí na 1,9. 7. Zaškrtněte tvrzení, se kterými souhlasíte. Tato otázka resp. úkol navazuje na předchozí otázku. Respondenti měli za úkol zaškrtnout to tvrzení, se kterým souhlasí. Tabulka 3 - Zaškrtněte tvrzení, se kterými souhlasíte.

Funkcionáři

Funkcionáři

Středočeská oblast

ostatní oblasti

Odbory ke své činnosti oblast nepotřebují.

19 %

22 %

Oblast se o své odbory dostatečně nestará.

12 %

10 %

Oblast odbory dostatečně finančně nepodporuje. Oblast odbory dostatečně metodicky nepodporuje.

33 %

29 %

9%

10 %

Oblast poskytuje odborům málo informací.

16 %

12 %

Úřední hodiny v sídle oblasti jsou nedostatečné.

2%

4%

Oblast nevychází odborům vstříc.

0%

3%

Oblast nezajišťuje dostatečnou propagaci.

9%

10 %

Dotazníkem bylo zjištěno, že funkcionáři ze Středočeské oblasti i z ostatních oblastí mají na oblastní výbor podobný názor, což je patrné z uvedené tabulky. Že odbory

40

oblast pro svou činnost nepotřebují si myslí až pětina funkcionářů – to je skutečně vysoké číslo, které vypovídá o činnosti oblasti resp. o vztahu mezi oblastí a odbory. Funkcionáři si nejvíce stěžují na to, že se o ně oblast dostatečně nestará, poskytuje jim málo finančních prostředků, informací a metodické pomoci. Nedostatečná je také propagace. 8. Myslíte si, že prstencový tvar kolem Prahy je pro Středočeskou oblast spíše výhoda či nevýhoda? Tvar a poloha Středočeské oblasti jsou diskutovány již od vzniku oblasti. Názory se ale různí. Někomu se zdá prstencový tvar kolem Prahy jako výhoda, jinému to připadá jako velká nevýhoda. Dotazník tuto názorovou rozdílnost jen potvrzuje. Graf 9 - Myslíte si, že prstencový tvar je pro Středočeskou oblast spíše výhoda či nevýhoda?

47%

50%

53%

27% 26% 29% 20% 3%

12% 11%

9% 5%

ROZHODNĚ VÝHODA

SPÍŠE VÝHODA

SO - nefunkcionáři

TAK NAPŮL SO - funkcionáři

SPÍŠE NEVÝHODA

3% 3% 3% ROZHODNĚ NEVÝHODA

Ostatní oblasti - funkcionáři

Tuto otázku nebyla většina respondentů schopna posoudit. Je zajímavé, že více funkcionářů SO si myslí, že prstencový tvar je rozhodně výhoda než nevýhoda, naopak více SO nefunkcionářů si myslí, že je to spíše nevýhoda. 9. Myslíte si, že turistika ve středních Čechách fungovala lépe za starých oblastí? Tato otázka byla určena pouze pro členy KČT SO. Bohužel však většina dotazovaných nefunkcionářů nebyla schopna tuto situaci posoudit. Co se týče funkcionářů, 27 % z nich odpovědělo na tuto otázku kladně a ani jeden záporně. Menší oblasti podle respondentů umožňovaly užší kontakt mezi odbory. Po spojení se

41

nepodařilo překonat „odcizení“ mezi vzdálenými odbory v kraji. Někteří si dokonce myslí, že v budoucnu dojde k opětovnému rozdělení na menší oblasti po vzoru mikroregionů. Staré oblasti totiž působily na mnohem menším území a SO nemůže svojí působností uspokojit všechny odbory na tomto území. Dříve k sobě odbory měly blíže a nebyl tak problém pořádat společné akce a srazy. 10. Oblast (oblastní výbor) by měla: Graf 10 - Oblast (oblastní výbor) by měla Vydávat měsíčník/čtvrtletník pro své členy Vydávat tištěné propagační materiály Shánět slevy pro své členy Být spojovacím článkem mezi krajem a odbory Být spojovacím článkem mezi ústředím a odbory Pořádat turistické akce Pořádat oblastní srazy turistů Pomáhat s propagací odborům Propagovat turistku v daném kraji Shánět sponzory 0%

Ostatní oblasti funkcionáři

5%

SO funkcionáři

10%

15%

20%

25%

SO nefunkcionáři

U této otázky měli respondenti zaškrtnout, co všechno by měl oblastní výbor podle nich dělat. Rozdílné byly názory funkcionářů (středočeských i ostatních) a nefunkcionářů. Funkcionáři si myslí, že by oblast měla pomáhat odborům s propagací, nefunkcionáři si to myslí o dost méně. Naopak si myslí, že by oblast měla pořádat turistické akce. Funkcionáři si zase myslí, že by oblast měla být spojovacím článkem mezi ústředím a odbory a mezi krajem a odbory. Je zajímavé, že jen 7 % nefunkcionářů SO si myslí, že oblast by měla být spojovacím článkem mezi ústředím a odbory. 11. Co dalšího by podle Vás měl oblastní výbor dělat? Podle respondentů by se měl oblastní výbor méně věnovat turistické činnosti, tzn. přenechat pořádání turistických akcí odborům a místo toho více shánět finanční prostředky a pomáhat odborům s nutnou „byrokracií“ – např. s účetnictvím, daněmi atd. 42

Funkcionáři by také měli zapojovat do své činnosti více mladých. Často se v odpovědích objevovala metodická činnost a zajišťování kvalifikace a vzdělávání, poskytování informačního servisu, programová činnost a koordinace. Nejvíce by se výbor měl věnovat propagaci a spolupráci se samosprávnými krajskými orgány a ostatními subjekty v oblasti cestovního ruchu.

3.7.3 Otázky pro nečleny KČT Otázky pro nečleny byly celkem tři. 1. Proč (už) nejste členem KČT? 61 % respondentů nevidí pro členství žádný důvod, což vypovídá buď o tom, že výhody členství nejsou nikterak lákavé anebo je nedostatečná propagace, jak už bylo několikrát výše zmíněno. Přesto je z dalšího grafu (č. 8) patrné, že téměř každý nečlen, který turistiku provozuje, využívá aktivit, které připravuje právě KČT. Dalším důvodem, proč nejsou respondenti členy, je například to, že se zatím neměli možnost s nabídkou klubu nikde setkat, nevědí, co to obnáší, kde se nachází odbor v jejich blízkosti a jak se přihlásit, nemají tedy dostatek informací. Jsou také členy jiných organizací (nebo turistických oddílů, které ale nejsou součástí KČT) a nemají zájem o další členství a další placení příspěvků. Zajímavým poznatkem, který souvisí s jistou částečnou konzervativností klubu, je i to, že ve velkém množství odborů není možné platit příspěvky bezhotovostně, a to v dnešní době jistě velkou část především té mladší generace odrazuje. Řada lidí si myslí, že se členstvím k něčemu zavazují, že pro ně členství znamená určité povinnosti – to je potřeba uvést na pravou míru. Jen malé množství respondentů od členství odrazují vysoké příspěvky. Zbytek si stěžuje na nedostatek času, nedostatek informací o klubu či na to, že v místě jejich bydliště působí odbor s nevyhovující věkovou skupinou. 2. Co by Vás přimělo stát se (znovu) členem KČT? Zde měli respondenti možnost sami napsat, co by je přimělo stát se členy klubu. Jednou věcí, na kterou respondenti velice často poukazují, je nedostatečná či špatná propagace a nedostatek informací, webové stránky, které byly v nedávné době vytvořeny úplně nové, jsou nepřehledné. Lidé nevědí, jaké výhody by jim členství přineslo, nevidí, že když budou využívat slevy, které jim členství nabízí, příspěvky se jim 43

ve velmi krátké době vrátí. Těm, co o slevách vědí, zase připadá, že jich je málo, a to hlavně těch na ubytování. Stále roste zájem o kratší trasy, lidé si chtějí třeba ve všední den po práci projít trasu, která jim nezabere více jak 2 hodinky. KČT má velice zajímavý program pro rodiny s dětmi, ale i zde chybí propagace. Častou odpovědí také bylo, že lidé se nechtějí vázat, nechtějí být členy nikde v žádné organizaci. Rodiny s dětmi by uvítaly snížení příspěvků. Část respondentů by se stala členy, kdyby tak učinili i jejich přátelé. KČT by měl rozšířit svou nabídku – např. pořádat turistické akce spojené s jiným sportem (jóga, zumba) či jinou aktivitou. Turistické akce by měly být něčím ozvláštněné – např. nějakou hrou, sbíráním razítek apod. Nejvíce lidí si samozřejmě stěžuje na nedostatek volného času. 3. Účastníte se akcí/aktivit pořádaných KČT? Kterých? Respondenti se i přesto, že nejsou členy KČT, účastní klubových aktivit. Nejvíce chodí po turistických značkách, účastní se turistických pochodů a kupují si turistické mapy. Jen malá část nečlenů využívá turistického ubytování, kupuje si časopis Turista či navštěvuje Turistické infocentrum. Graf 11 - Kterých akcí/aktivit pořádaných KČT se účastníte?

Účastním se turistických pochodů Chodím po turistických značkách Kupuji si turistické mapy KČT Využívám turistického ubytování Kupuji si časopis Turista Mám kartu Eurobeds Navštěvuji Turistické infocentrum KČT v Praze 0

50

44

100

150

200

250

3.7.4 Doplňující otázky 1. Pohlaví, věk Graf 23 - Věk

Graf 12 - Pohlaví

1 144 286 316 373 258

Žena

Muž

Méně než 15 let

15 - 26 let

27 - 55 let

Více než 55 let

Z celkového počtu 689 respondentů je 54 % žen a 46 % mužů, zastoupení je tedy poměrně rovnoměrné. Co se týče věkového rozložení, respondent mladší 15 let byl pouze jeden, což neodpovídá ani 1 %. Mládeže ve věku 15–26 let se výzkumu zúčastnilo 21 % a střední generace ve věku 27–55 let 37 %. Nejvíce zastoupená pak byla skupina obyvatel starší 55 let – celkem 42 % všech respondentů. 2. Jste…, Nejvyšší dosažené vzdělání Graf 44 - Jste...

Graf 35 - Nejvyšší dosažené vzdělání 17

2 66

90

53

43

67 154

146 276 73

323 Pracující senior

Senior

Pracující

Pracující student SŠ/VŠ

Student SŠ/VŠ

Osoba školou povinná

29 Základní SŠ s maturitou VŠ bakalářské VŠ + vyšší kvalifikace

SŠ bez maturity Vyšší odborné VŠ magisterské

Téměř polovina dotazovaných (49 %) jsou osoby pracující. 23 % respondentů jsou senioři, 8 % pracující senioři. 10 % respondentů ještě studuje a 10 % studuje a k tomu si

45

navíc přivydělává prací. Pouze 2 dotázaní odpověděli, že jsou ještě osoby školou povinné. Co se týče vzdělání respondentů, největší zastoupení v dotazníku mají vysokoškoláci (celkem 46 %), 11 % z nich jsou bakaláři, 22 % absolventi magisterského studia a 13 % absolventi s vyšší než magisterskou kvalifikací. Druhou nejpočetnější skupinou jsou středoškoláci s maturitou (41 %). 6 % respondentů jsou středoškoláci bez maturity a pouze základní vzdělání mají 3 % respondentů. 3. V jakém kraji bydlíte? Tato otázka zjišťovala, kde respondenti bydlí (nikoli, kde mají trvalé bydliště, neboť toto se především u studentů často liší od místa skutečného pobytu). Nejvíce zastoupeným krajem je Hlavní město Praha (35 %) a dále pak Středočeský (19 %), Jihomoravský (11 %) a Olomoucký kraj (8 %). Nejméně zastoupenými kraji jsou kraje Liberecký (1 %), Pardubický (1,2 %) a Vysočina (1,3 %). Graf 56 - V jakém kraji bydlíte? Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královehradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha 0

50

100

150

46

200

250

300

3.7.5 Závěr dotazníkového šetření 3.7.5.1 Hypotéza č. 1 – Odbory oblast pro svou činnost nepotřebují, oblast pro odbory nic nedělá 20 % členů funkcionářů si myslí, že odbory ke své činnosti oblast nepotřebují. Oblast podle nich odbory dostatečně finančně nepodporuje a také jim poskytuje málo informací. Odbory si vystačí samy, oblast potřebují pouze jednou ročně, když potřebují přelepky na další rok. Oblastní výbor pořádá vždy v listopadu programový seminář, na kterém jsou zástupcům odborů přelepky distribuovány, a přestože je pro ně připraven bohatý dvoudenní program, účast na seminářích rok od roku klesá a odbory si přelepky raději vyzvednou v Praze. Odbory jsou vůči „nové“ oblasti trochu skeptičtí, někteří si dokonce přejí znovurozdělení na původní malé oblasti. Velká oblast se podle nich nemůže plně věnovat všem odborům. Kvůli rozložení oblasti (prstencový tvar kolem Prahy) k sobě mají jednotlivé odbory daleko. Z dotazníku tedy vyplývá, že odbory si skutečně myslí, že oblast pro svou činnost jako takovou nepotřebují. Neuvědomují si však, že oblast za ně vyřizuje nezbytnou administrativu týkající se příspěvků a dotací (a s tím spojeným vedením účetnictví). Komunikuje za ně s krajem a pokouší se získat dotace. Oblast je tu pro ně, snaží se jim pomoci a vyjít jim vstříc. Velkým problémem ve Středočeské oblasti je ale netečnost odborů. Pokud odbory nezačnou s oblastí komunikovat a reagovat na její výzvy, nebudou žádat o dotace, na které mají nárok, nebudou o osobě dávat vědět (odbory např. mají zasílat na oblast zápisy ze svých schůzí – ze všech odborů to dělá pouze jeden!), bude se propast mezi oblastí a odbory neustále zvětšovat a zvětšovat až oblast nakonec zanikne. 3.7.5.2

Hypotéza č. 2 – Lidé už nemají o organizovanou turistiku zájem

Je pravda, že lidé v dnešní době nemají již o organizovanou turistiku takový zájem jako v minulosti (neznamená to však, že by o ni neměli zájem vůbec - pouze 2 % dotazovaných odpověděla, že turistiku vůbec neprovozují). Dříve nebylo tolik možností, jak trávit volný čas, jako je dnes, a tak lidem nezbývalo než chodit do Sokola nebo dělat turistiku (ve většině případů pak obojí dohromady). Politická nestabilita, obě války,

47

komunismus a další – to vše lidi stmelovalo a chtěli se sdružovat. Dnešní generace již tuto potřebu nemá. V dnešní době existuje celá řada možností, jak trávit volný čas a není potřeba být členem všech organizací. Členství není pro lidi tak atraktivní, slevy nejsou výrazné, aby je to zaujalo, lidé si myslí, že se jim to nevyplatí, a to i přesto, že si členové nemyslí, že by příspěvky byly vysoké a určitě je zaplatí i na příští rok. Ti, co členy jsou, jimi ale nejsou kvůli výhodám, které členství poskytuje. Nedostatečná ba téměř žádná propagace tomu příliš nepomáhá. Lidé nemají o klubu žádné informace, nevědí tak, o co přicházejí. Mladší generace by uvítala, kdyby šlo členství zařídit a obnovovat přes internet i v jednotlivých odborech, příspěvky platit bezhotovostně. Turisté jezdící na dvou a vícedenní akce také stále více narážejí na problém s ubytováním. Ubývá pořadatelů, kteří mají možnost nabídnout ubytování na podlaze na karimatce a ve spacím pytli. Lidé nejvíce z aktivit KČT využívají turistické značená trasy – k tomu, aby po nich chodili, členy být nemusí. Dokonce ani všichni značkaři nejsou členy. 45 % respondentů nečlenů odpovědělo, že chodí po TZT, 25 % si kupuje turistické mapy a 20 % se účastní turistických pochodů. Značení je stěžejním prvkem KČT, financí je stále nedostatek, a tak se již nyní uvnitř klubu objevují teorie, že by se v budoucnu mohlo za využívání turistických značek platit. Dalším problémem, na který respondenti upozornili, je to, že se klub až moc často tak otevírá veřejnosti, až lidé nemají motivaci v něm být členy. Čím je větší nabídka pro individuální možnost turistiky (zejména na kole), tím více se klubových akcí účastní pouze skalní turisté vyššího věku.

3.8 Potenciál organizované turistiky KČT SO dle jednotlivých segmentů Ke zkoumání potenciálu organizované turistiky ve Středočeské oblasti byla použita SWOT analýza jednotlivých segmentů – rodiny s dětmi, mládež, dospělí a senioři. U prvních dvou segmentů je pomocí grafu nastíněno měsíční rozložení akcí pro daný segment ve Středočeské oblasti a v celé republice. Problémem při tomto zpracování ale

48

je, že neexistuje žádná metodika, která by říkala, jak má akce vypadat, aby se stala akcí pro rodiče s dětmi resp. mládež. Záleží to tedy čistě na rozhodnutí pořadatelů.

3.8.1 Rodiny s dětmi Segment Rodiny s dětmi zahrnuje rodiče, kteří chodí na výlety se svými předškolními či školou povinnými dětmi, často vyráží i s kočárkem. KČT nabízí v roce 2013 celkem 36719 akcí rodinné turistiky, 38 z toho ve Středočeské oblasti. V grafu níže je vidět měsíční rozložení těchto akcí. Graf 67 - Měsíční rozložení akcí rodinné turistiky 60 50 40 30 20 10 0

celá republika

Středočeská oblast

Zdroj: Kalendář turistických akcí, zpracování vlastní

Mezi silné stránky pro segment Rodiny s dětmi se určitě řadí nepříliš členitý terén, který je vhodný pro výlety s kočárky. Mezi akcemi, které odbory pro děti pořádají, jsou tzv. Pohádkové lesy. Jedná se o krátkou cca 5km trasu, na které na několika stanovištích plní děti zábavné úkoly. Slabou stránkou je naopak pokles akcí v období letních prázdnin, kdy právě děti mají nejvíce času. Nedostatečná je propagace, rodiče o klubových aktivitách většinou ani nevědí. Velkou příležitostí v tomto segmentu je rozvinout práci sekce rodinné turistiky na oblastní úrovni a především pak se zaměřit na nový trend v podobě kočárkových tras. Pořadatelé akcí pro rodiny se mohou zapojit do nově vzniklého projektu Toulavý

19

Zdroj: Evidence KČT 2.10.2013

49

kočárek, který již v prvním roce svého fungování (2013) spolupracoval s velice významným sponzorem – firmou Hamé, s. r. o. V budoucnu by bylo vhodné obnovit i projekt Toulavý náprstek, kdy děti obdržely za deset nasbíraných razítek z pochodů hračku – postavičku Náprstka. Měly tak motivaci zúčastňovat se dalších akcí. Stejně jako u akce Toulavý kočárek by ani zde neměl být problém sehnat sponzora (Náprstek měl na zádech baťůžek a v něm Tatranku). Hrozbou naopak je v poslední době velký nárůst ostatních volnočasových aktivit. Často se také stává, že rodiče jsou tak časově vytížení, že dětem dají raději k ruce tablet nebo je posadí k počítači, místo aby s nimi šli ven. Tabulka 4 - SWOT analýza segmentu Rodiny s dětmi

Silné stránky

Slabé stránky

- terén

- málo akcí o prázdninách

- pohádkové lesy

- nedostatečná propagace

Příležitosti

Hrozby

- kočárkové trasy

- nárůst ostatních volnočasových aktivit

- toulavý kočárek

- nedostatek času rodičů

- toulavý náprstek

3.8.2 Mládež Mládeží se pro účely této práce rozumí děti, kteří provozují turistiku bez rodičů (např. v turistických oddílech mládeže) a mládež do 26 let. KČT nabízí v roce 2013 celkem 23420 akcí mládeže, 37 z toho ve Středočeské oblasti. V grafu níže je vidět měsíční rozložení těchto akcí.

20

Zdroj: Evidence KČT 2. 10. 2013

50

Graf 78 - Měsíční rozložení akcí mládeže 50 40 30 20 10 0

celá republika

Středočeská oblast

Zdroj: Kalendář turistických akcí, zpracování vlastní

Hlavní silnou stránkou pro segment mládež je fakt, že turistika jako taková je oproti jiným aktivitám a kroužkům finančně málo náročná a pro žádné rodiče není problém zaplatit roční příspěvek. Není potřeba zvláštního vybavení či výstroje, jako je tomu u jiných aktivit např. u hokeje, fotbalu apod. Navíc jsou akce pro mládež často dotované ústředím resp. státem. Velkou silnou stránkou jsou turistické závody mládeže. Mladí lidé potřebují nějakou výzvu a v tom je TZ jistě nezklamou. Ve Středočeské oblasti se jimi nejvíce zabývá KČT a TOM Kralupy nad Vltavou. Turistickým závodům chybí větší propagace, aby vešly ve známost i široké veřejnosti, a proto se řadí i mezi Příležitosti. Turistika však pro mládež není příliš lákavá, atraktivní, prostě není „cool“. Stejně jako u segmentu Rodiče s dětmi je slabou stránkou nedostatek akcí o prázdninách. Nepříznivá je také vysoká fluktuace. Mládež většinou dlouho nevydrží u jedné aktivity, a tak se především u Turistických oddílů mládeže stává, že každý rok se minimálně třetina členů obmění. Příležitostí, jak získat více mladých členů, je spolupráce se školami. Pražská oblast např. poskytuje slevu na akce školním kolektivům. Na spoustě škol fungují turistické kroužky, je potřeba s nimi navázat kontakt. Jelikož mladí lidé tráví velkou spoustu času na internetu a na sociálních sítí, je potřeba tohoto komunikačního prostředku náležitě využít. KČT Středočeská oblast má sice svoje webové stránky a stránky na Facebooku, nejsou ale příliš hojně využívané. S tím souvisí i větší zapojení moderních digitálních a informačních technologií do činnosti klubu (např. QR kódy na propozicích turistických

51

akcí apod.). Na pochodu Do Okoře bez Oře v posledních ročnících zakomponovali i stále populárnější GPS hru geocaching. Stejně jako u segmentu Rodiny s dětmi je hrozbou rostoucí počet ostatních volnočasových aktivit. Všechny venkovní aktivity mají jednoho velkého nepřítele, a to moderní technologii v podobě počítače a internetu. Není tajemstvím, že mládež tráví u počítačů čím dál více svého volného času. Navíc u turistiky (či jiné aktivity) většinou vydrží jen do té doby, než si založí svou vlastní rodinu. Tabulka 5 - SWOT analýza segmentu Mládež

Silné stránky

Slabé stránky

- finanční nenáročnost

- turistika není „cool“

- dotace od státu

- málo akcí o prázdninách

- turistické závody

- vysoká fluktuace

Příležitosti

Hrozby

- výhody pro školní kolektivy

- nárůst ostatních volnočasových aktivit

- školní turistické kroužky

- počítače a internet

- sociální sítě

- vydrží do té doby, než mají rodinu

- digitální technologie - turistické závody

3.8.3 Dospělí Do kategorie Dospělí spadají všichni dospělí jedinci, kterým je buď více jak 26 let (nebo v případě, že již mají vlastní rodinu i méně) a jsou ekonomicky aktivní. Pro dospělého člověka je vhodné každá akce zařazená do Kalendáře turistických akcí. Téměř každý víkend se nějaká akce koná. Členství v klubu k ničemu nezavazuje, platí se velice nízký roční poplatek, a tak oproti jiným aktivitám není člověku líto, když se zúčastní jen vybraných akcí. Slabou stránkou organizované turistiky tohoto segmentu je nedostatek volného času. Dospělí lidé se musejí často starat o rodinu a nezbývá jim tak volný čas na ostatní aktivity. Ani zájem o skupinové aktivity není zas až tak veliký.

52

Velký rozmach zažívá v poslední době cyklistika, a tedy potenciál určitě mají cyklistické a cykloturistické akce. Ve Středočeské oblasti bylo v roce 2013 celkem 4521 akcí s cyklotrasami. Z celkového počtu 8822 akcí je to přibližně polovina. Dospělí lidé většinou vlastní osobní automobil, kterým cestují raději než hromadnými dopravními prostředky (např. vlakem), a proto má také velký potenciál mototuristika a spolucestování. Další příležitostí jak podpořit organizované akce je větší propagace a rozvoj a modernizace výkonnostní turistiky, pokračování v projektech typu Vystup na svůj vrchol23, Dvoustovka turistických akcí24 apod. Ne všichni turisti ocení za splnění záznamníků odznak, je tedy třeba oslovit sponzory a nabídnout za splnění např. nějakou slevu či jinou výhodu. Hrozbou je prodlužující se pracovní doba a s tím opět spojený nedostatek volného času. Také roste počet aktivit pro individuální turisty (např. již zmíněná hra geocaching). Přibývá stále více lidí, kteří by se chtěli stát členy a k tomuto využijí internetovou přihlášku. Ta ovšem nefunguje zcela správně (např. nezobrazuje háčky, resp. písmena s háčky nezobrazí vůbec), zástupci oblasti ji nemohou sami editovat (např. když dojde ke změně kontaktní adresy), a to by mohlo případné zájemce o členství odradit. Tabulka 6 - SWOT analýza segmentu Dospělí

Silné stránky

Slabé stránky

- velká nabídka akcí

- nedostatek volného času

- nízký roční poplatek

- nezájem o skupinové aktivity

- nezávazné členství Příležitosti

Hrozby

- cyklistika

- prodlužující se pracovní doba

- mototuristika

- nárůst aktivit pro individuály

- výkonnostní turistika

- internetový odbor

21

Zdroj: Evidence KČT 22. 11. 2013 Zdroj: Evidence KČT 22. 11. 2013 23 Jedná se o 3letý projekt na pomoc výstavby Bezručovy chaty na Lysé hoře. Turisté sbírají barevná razítka jednotlivých vrcholů rozřazených do kategorií. Za razítko odevzdají 10 Kč jako příspěvek na stavbu chaty. 24 200 akcí po celé republice, na kterých si turisté dávají razítka do speciálního záznamníku 22

53

3.8.4 Senioři Senioři jsou velice početná skupina obyvatel, která již nepracuje, a má tak více volného času, a která má zájem o skupinové aktivity. Senioři chtějí chodit na výlety se stálou partou, a to jim klub umožňuje. Uvítají, když za ně někdo výlet připraví. Senioři vyhledávají levnější aktivity. Mezi slabé stránky by se dala zařadit skutečnost, že odbory KČT nejsou v každém městě a senioři rozhodně nejsou ochotni za turistikou dojíždět, resp. nejsou ochotni dojíždět za skupinou lidí, která provozuje turistiku. Příležitostí, jak nalákat více seniorů do klubu, je propagace slev, které jim členství nabízí. A to hlavně slev na jízdné Českých drah, neboť již při koupi roční členství a roční karty IN Senior se členství vyplatí. Senioři uvítají více akcí během týdne, aby se pak např. o víkendu mohli věnovat více své rodině. Na akce seniorů je možné získat dotace od ústředí KČT resp. od státu, odbory ve Středočeské oblasti toho ale ani z půlky nevyužívají. Hrozbou je, že čím více je seniorů, tím více je i aktivit pro ně připravovaných. V každém větším či menším městě existuje klub seniorů. Tabulka 7 - SWOT analýza segmentu Senioři

Silné stránky

Slabé stránky

- početně velká skupina obyvatel

- odbory KČT nejsou v každém městě

- více volného času - zájem o skupinovou aktivitu - stálá parta lidí - nižší příjmy Příležitosti

Hrozby

- slevy

- různé další spolky, kluby seniorů

- více aktivit přes týden

- velká nabídka ostatních aktivit

- dotace

54

4 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ČINNOSTI 4.1 Zapojení informačních technologií Do fungování oblasti je třeba zapojit více informační technologie. V dnešní době by měla být samozřejmostí dobře fungující elektronická přihláška do klubu a možnost přihlásit se ke svému profilu, na kterém se zobrazí počátek a případně konec členství, typ a výše příspěvku, objednané služby (např. časopis Turista) a případně další volitelné informace. Do systému by měly být postupně zařazeny všechny odbory tak, aby se zájemce mohl i přes internet stát členem např. KČT Mladá Boleslav. Elektronická přihláška by měla být součástí fungujících a především aktualizovaných vlastních webových stránek oblasti. Členství by se každým rokem automaticky obnovovalo a členovi by tak přišla pouze upomínka platby. S rozvojem technologií souvisí i rozvoj bezhotovostních, a to především elektronických plateb. Pro moderního uspěchaného člověka je přítěží muset přijít v danou dobu na dané místo a tam zaplatit každý rok příspěvky. Moderní člověk chce příspěvky zaplatit převodem na účet (nebo ještě lépe - např. při prvním přihlášení platební kartou online), a to by mu mělo být umožněno. Samozřejmostí je udržování stránek na sociálních sítích (Facebook, Google+,…), které přilákají především mladší generace. A právě na ně by i tyto stránky měly být zaměřeny a tomu by měla odpovídat povaha příspěvků.

4.2 Zlepšení propagace a prezentace Každoročně vydávaný Kalendář turistických akcí, tištěné propozice pochodů, katalog slevového systému Eurobeds – to k propagaci na krajské úrovni nestačí. Kalendáře nejsou příliš efektivně distribuovány – je třeba to napravit a zajistit, aby se kalendáře dostaly do informačních center po celém kraji. Nedostatečná či špatná propagace a nedostatek informací vedou k úbytku počtu členů a nové nepřilákají. Je třeba lidem důkladně vysvětlit, co znamená stát se členem Klubu českých turistů, co členství obnáší a jaké výhody či povinnosti z něj plynou (např. vydáním manuálu Členství v KČT Středočeská oblast a jeho distribucí), zdůraznit výši ročního příspěvku, která je 55

opravdu zanedbatelná. Poté, co lidé zjistí, že by se chtěli stát členy klubu, je důležité, aby měli k dispozici informace, jak se členy stát a kde se v jejich blízkosti nachází odbor KČT. I to by mělo být součástí výše uvedeného manuálu. Význam vlastních webových stránek a stránek na sociálních sítí již byl podtrhnut v kapitole 4.1. Oblast by se měla postarat, aby na jejích webových stránkách byly všechny dostupné propozice turistických akcí pořádaných jednotlivými odbory. Důležité je proniknout do místních médií – televize a rádia (i internetové), noviny (internetové i tištěné) – a pravidelně zde umisťovat upoutávky na nadcházející akce. Kalendáře akcí je nutné také umisťovat na celostátní portály, jako jsou Kudyznudy.cz, Turistika.cz či Atlasceska.cz. Vybraným zájemcům zasílat aktuality e-mailem. Oblastní výbor již více než rok plánuje pravidelné vydávání oblastního čtvrtletníku (nejprve jen elektronického, později i tištěného), ve kterém by přiblížila svou činnost nejenom skutečným, ale i potencionálním členům. Tento plán by měl být co nejdříve naplněn. Oblast by se měla prezentovat na místních „veletrzích“ cestovního ruchu, kterých se lze často zúčastnit (ať už jako návštěvník či jako vystavovatel) úplně zdarma. Ke zvýšení povědomí o oblasti by zajisté pomohlo udělení čestného členství významným osobnostem kraje. Nutno podotknout, že problémy s propagací a prezentací nemá jen Středočeská oblast, nýbrž i ústředí KČT – Rada pro propagaci a prezentaci pracuje v současné době pouze ve dvou členech a navíc bez předsedy.

4.3 Rozšíření nabídky Zlepšení povědomí o klubu a nárůst počtu členů by mohlo přinést rozšíření portfolia nabízených „služeb“. S jinou dobou se mění i zájmy lidí. Jak už bylo zjištěno výše uvedeným výzkumem, lidé mají o turistiku stále zájem, ale inovace a modernizace by měla potkat každou organizaci. Roste poptávka po turistických akcích spojených s další aktivitou – turistické zájezdy doplněné o jiný sport (jóga, zumba,…) či jinou aktivitu, turistické výlety spojené s historickým výkladem či prohlídkou jinak nepřístupné atraktivity, akce něčím ozvláštněné navigační hrou typu geocaching, sbíráním razítek apod.

56

Na oblíbenosti ztrácejí celodenní víkendové akce. Roste zájem o kratší trasy, lidé si chtějí třeba ve všední den po práci projít trasu, která jim nezabere víc jak 2 hodinky. Je potřeba na tuto kategorii zacílit a rozšířit tak nabídku o akce, které se konají přes týden, o víkendu posunout start až na odpoledne.

4.4 Metodika typu akcí K tomu, aby si turisté mohli správně z Kalendáře turistických akcí vybrat tu akci, která je pro ně nejvhodnější, je třeba vypracovat metodiku, podle které bude konkrétní akci v Kalendáři přiřazen statut „akce rodinné turistiky“, „akce mládeže“, „cykloturistická akce“25, „akce zdravotně postižených“ a další. To, o jakou akci se jedná, určují pořadatelé a ani oni mnohdy nevědí, co se pod jednotlivými pojmy ukrývá – např. „akce IVV“.

4.5 Zlepšení komunikace Ke správnému fungování jakékoli organizace je potřeba dobrá komunikace mezi jednotlivými články. Většina komunikace mezi oblastí a odbory funguje přes e-maily, bohužel se i dnes najednou ještě odbory, které e-mailovou schránku nemají a informace se k nim většinou proto nedostanou. Je třeba se s odbory sejít a otevřeně si o dalším fungování oblasti promluvit a domluvit se na další vzájemné spolupráci a podpoře tak, aby to bylo výhodné pro obě strany.

4.6 Vzdělávání členů Oblast se dostatečně nestará o vzdělávání svých členů. Za poslední dva roky oblast neuspořádala žádné školení a ani na rok 2014 se žádné nechystá. Funkcionářům naopak chybí zkušenosti z akcí. Často jsou zahlceni svou funkcí natolik, že už jim na turistiku v pravém slova smyslu nezbývá čas.

25

I cykloturistické akce potřebují jasnou definici, neboť se stává, že pořadatelé akci označí jako cyklistickou, ale pro cyklisty nepřipraví zvláštní trasy a ti pak musí jet po trasách stejných, jako jdou pěší turisté.

57

4.7 Znovurozdělení Jednou z možností, jak rozpohybovat Středočeskou oblast a její odbory, by bylo znovurozdělení na menší oblasti, kde by k sobě měly odbory blíže. Středočeská oblast jako taková by stále fungovala a zajišťovala spojitost s ústředím a samosprávnými orgány. Vznikly by ale 4 podoblasti – Středočeská oblast Sever, Jih, Západ a Východ. Každá podoblast by měla svého předsedu a svůj výbor. Členy oblastního výboru by pak byli předsedové těchto podoblastí, sekretář, hospodář, metodik, člen pro propagaci a prezentaci a samozřejmě předseda oblasti – celkem tedy 9 členů oblastního výboru. Oblastní výbor by se scházel čtvrtletně, v případě nutnosti by byl svolán výbor mimořádný. V době moderních technologií by bylo možné, aby výbor probíhal formou videokonference. Podoblastní výbory tvořené zástupci jednotlivých odborů by se scházeli jednou měsíčně případně dle potřeby a staraly by se především o programovou náplň. Vždy na jaře a na podzim by se konal podoblastní sraz turistů, který by hostila vždy jiná podoblast.

58

ZÁVĚR Klub českých turistů významně ovlivňuje především domácí cestovní ruch v České republice. Členové klubu již 125 let dobrovolně a bez úplaty zajišťují turistický program pro stovky rodin a starají se o to, aby ti, co si chtějí vyjít do přírody na výlet sami, měli kudy chodit – značí turistické cesty. Za to jim patří velký dík. Klub pracuje po celé republice, avšak tato diplomová práce se zabývala pouze jednou ze 14 oblastí – hodnotila současný stav organizované turistiky v KČT Středočeská oblast, pokusila se nastínit návrhy a doporučení, jak tuto činnost zlepšit do budoucna, aby klub zůstal i do budoucna vedoucí organizací na poli nejen pěší turistiky. Klub se již delší dobu potýká s klesající členskou základnou, a tak jedním z cílů práce bylo zjistit příčiny tohoto poklesu a přijít na způsob, jak znovu přilákat další členy. Byly stanoveny následující dvě hypotézy a pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána pravdivost či naopak nepravdivost těchto tvrzení: Odbory oblast pro svou činnost nepotřebují, oblast pro odbory nic nedělá. Lidé nemají dnes už o organizovanou turistiku zájem. První z dvou uvedených hypotéz nebyla potvrzena ani vyvrácena. Faktem je, že odbory si myslí, že oblast pro svou činnost nepotřebují, ale nevidí a neuvědomují si, že bez ní by museli vyřizovat mnohem více administrativy, vést účetnictví (pokud dosud tak nečiní) kvůli dotacím a vyřizovat celou řadu dalších věcí. Druhá hypotéza byla dotazníkový šetřením vyvrácena. Je sice pravda, že členská základna klubu neustále klesá, nových lidí přibývá stále méně, není však pravda, že by lidé neměli o organizovanou turistiku zájem. Mají o ni zájem méně než v předchozích letech, což je ale hlavně způsobeno nárůstem ostatních volnočasových aktivit. Část lidí, kteří nejsou členy klubu, a přesto se turistice věnují (i té organizované v různých turistických spolcích mimo klub), není v KČT kvůli špatné propagaci a prezentaci klubu. Dále práce hodnotila potenciál organizované turistiky podle čtyř segmentů – rodiny s dětmi, mládež, dospělí a senioři. Ke zhodnocení byla použita SWOT analýza.

59

Všechny ze zmíněných segmentů mají veliký potenciál, jen je potřeba se chopit všech příležitostí a náležitě je využít. V závěru práce byla navržena opatření ke zlepšení činnosti KČT Středočeská oblast. Oblast by měla zapojit do svého běžného fungování více moderních informačních technologií, a tím zacílit i na mladší generaci. Na špatnou propagaci a prezentaci bylo upozorňováno v průběhu celé práce, a tedy i jedno z navržených opatření se týká právě zlepšení postoje vůči veřejnosti. Klub by měl jít s dobou a rozšířit tak svou nabídku o nově poptávané produkty a služby. K tomu, aby si lidé mohli správně vybrat akce z Kalendáře turistických akcí, je nutné vytvořit metodiku, která by přesně určila, jaké parametry má mít která akce. Poslední návrh je návrhem krajním. V případě, že už by nebyla jiná možnost, může oblast přikročit ke znovurozdělení na menší oblasti, resp. oblast zůstane zachována, ale zároveň bude do organizační struktury vložen ještě jeden článek – podoblast.

60

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje 1.

HAVELKA, Jan. Z historie organizované turistiky. Vydání první. Praha: Klub českých turistů ve spolupráci s Asociací TOM, 2011.

2.

Padesát

let

Klubu

československých

turistů:

1888-1938.

Praha:

Klub

československých turistů, 1938. 3.

MOSER, František. Sborník Klubu českých turistů: vydaný ke 110. výročí turistiky v roce 1998. 1. vydání, 192 stran. S&D, 1998. ISBN 80-86050-26-2.

4.

HAVELKA, ING., Jan. Sborník Klubu českých turistů: vydaný ke 120. výročí založení klubu v roce 2008. 1. vydání, 232 stran. S&D, 2008. ISBN 978-80-86899-33-6.

5.

BROŽ, DR., Zdeněk. KLUB ČESKÝCH TURISTŮ. Obecná turistika: učební text pro vedoucí turistiky. Druhé, novelizované vydání. Praha, 1995.

6.

KLEANDR, Vlastimil, Ing. 80. let Klubu českých turistů Mladá Boleslav. Odbor KČT Mladá Boleslav, 1999.

7.

KČT KOLÍN. 35 let činnosti oddílu: 1977-2012.

8.

Klub českých turistů TJ Lokomotiva Zdice: 1923-2003, Osmdesát let organizované turistiky. Vydání první. Zdice: TJ Lokomotiva Zdice, 2003.

9.

Benešovský kalendář: zvláštní číslo. Benešov: Město Benešov, 1992, roč. 92, č. 15.

10.

ROTPORT, Miloslav a Jiří LAIBL. 1912-2012: 100 let Klubu českých turistů v Rakovníku. Rakovník, 2012.

11.

ZAJÍČEK, Jan a Jiří CALETKA. Dálkové pochody - naše láska. Vyd. 1. Mníšek pod Brdy: Klub českých turistů, 2001, 65, [42] s. ISBN 80-861-6207-9.

12.

TOUŠEK, Václav. Czech Republic: portraits of regions. Praha: Ministry for Regional Development of the Czech Republic, 2005, 136 s. ISBN 80-239-6346-5.

13.

HLÁVKA, Karel, RNDr. Prachovské skály: Monografie v jubilejním 60. roce trvání Klubu českých turistů a k poctě nejstarší turistické české oblasti. Vydání I. Praha: Knihkupectví Klubu českých turistů, 1948.

14.

GALVASOVÁ, Iva. Průmysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 262 s. ISBN 978-808-7147-061.

15.

Turista. Praha: Olympia, 1988, XL. 61

16.

PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

17.

INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch (základy). 2. přepracované vydání. Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4.

18.

SEŠÍNOVÁ, Lenka. Zhodnocení přínosu nových projektů KČT pro rozvoj cestovního ruchu v ČR. Praha, 2011. Bakalářská práce. VŠE v Praze. Vedoucí práce Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.

Internetové zdroje 1.

Klub českých turistů. Klub českých turistů: Vaše dobrá značka [online]. 2011-2013. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/

2.

Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.czso.cz

3.

Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.wikipedia.org

4.

Středočeský kraj [online]. 2008 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/portal

5.

Polabské muzeum [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.polabskemuzeum.cz/

6.

Turistický závod. Turistický závod [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-11-23]. Dostupné z: http://turisticky-zavod.cz

7.

Českem na koňském hřbetě. Novinky.cz [online]. 2008 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/138668-ceskem-na-konskem-hrbete.html

Dokumenty a další interní zdroje 1.

Evidence KČT (internetová databáze členů a akcí)

2.

Organizační řád KČT Středočeská oblast

3.

Stanovy Klubu českých turistů (26. 4. 2011)

4.

Zápisy z výborů Středočeské oblasti KČT z let 2005-2012

62

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ OBRÁZEK 1 - OBLASTI KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ ......................................................................................... 8 OBRÁZEK 2 - MUZEUM TURISTIKY V BECHYNI ........................................................................................... 15 OBRÁZEK 3 - ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE ........................................................... 17 OBRÁZEK 4 - MAPA PŮVODNÍCH OBLASTÍ KČT .......................................................................................... 23

TABULKA 1 - POČTY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ AKCÍ V ROCE 2013 V KČT SO ................................................ 31 TABULKA 2 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH POLOŽEK ROZPOČTU A ČÁSTEK ZA ROK 2012 ................................... 34 TABULKA 3 - ZAŠKRTNĚTE TVRZENÍ, SE KTERÝMI SOUHLASÍTE. ................................................................ 40 TABULKA 4 - SWOT ANALÝZA SEGMENTU RODINY S DĚTMI ..................................................................... 50 TABULKA 5 - SWOT ANALÝZA SEGMENTU MLÁDEŽ ................................................................................... 52 TABULKA 6 - SWOT ANALÝZA SEGMENTU DOSPĚLÍ ................................................................................... 53 TABULKA 7 - SWOT ANALÝZA SEGMENTU SENIOŘI ................................................................................... 54

GRAF 1 - ZÁKLADNÍ ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KČT ................................................................................... 7 GRAF 2 - VÝVOJ POČTU ČLENŮ V OBLASTI ................................................................................................. 29 GRAF 3 - VÝVOJ POČTU ODBORŮ V OBLASTI ............................................................................................. 29 GRAF 4 - JSTE ČLENEM KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ? ................................................................................... 37 GRAF 5 - PROČ JSTE ČLENEM KČT? ............................................................................................................ 38 GRAF 6 - ZAPLATÍTE PŘÍSPĚVKY I NA PŘÍŠTÍ ROK? ..................................................................................... 39 GRAF 7 - JAKÁ JE PODLE VÁS VÝŠE PŘÍSPĚVKŮ? ........................................................................................ 39 GRAF 8 - JAKÝCH AKCÍ/AKTIVIT KČT SE ÚČASTNÍTE? .................................................................................. 39 GRAF 9 - MYSLÍTE SI, ŽE PRSTENCOVÝ TVAR JE PRO STŘEDOČESKOU OBLAST SPÍŠE VÝHODA ČI NEVÝHODA? ..................................................................................................................................... 41 GRAF 10 - OBLAST (OBLASTNÍ VÝBOR) BY MĚLA........................................................................................ 42 GRAF 11 - KTERÝCH AKCÍ/AKTIVIT POŘÁDANÝCH KČT SE ÚČASTNÍTE? ..................................................... 44 GRAF 12 - VĚK ............................................................................................................................................ 45 GRAF 13 - POHLAVÍ .................................................................................................................................... 45 GRAF 14 - NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ ................................................................................................. 45 GRAF 15 - JSTE... ........................................................................................................................................ 45 GRAF 16 - V JAKÉM KRAJI BYDLÍTE? ........................................................................................................... 46 GRAF 17 - MĚSÍČNÍ ROZLOŽENÍ AKCÍ RODINNÉ TURISTIKY ........................................................................ 49 GRAF 18 - MĚSÍČNÍ ROZLOŽENÍ AKCÍ MLÁDEŽE ......................................................................................... 51

63

PŘÍLOHY 1) Seznam odborů KČT Středočeská oblast

1. odbor č. 102021: KČT Týnec nad Sázavou 2. odbor č. 102022: KČT Mrač 3. odbor č. 102023: KČT 102 023 Odbor Benešov 4. odbor č. 102024: Klub přátel dlouhých kilometrů 5. odbor č. 102033: KLUB ČESKÝCH TURISTŮ ODBOR ZDICE 6. odbor č. 102035: KČT Žebrák 7. odbor č. 102036: TJ KČT TOM 2. ZŠ Hořovice 8. odbor č. 102039: Ostrovan Zadní Třebaň 9. odbor č. 102041: KČT Stochov 10. odbor č. 102043: KČT TREK Kladno 11. odbor č. 102044: KČT Kladno 12. odbor č. 102045: KČT SLANÝ 13. odbor č. 102053: KČT Lokomotiva Kolín 14. odbor č. 102054: Klub českých turistů, odbor Český Brod 15. odbor č. 102055: KČT Kolín 16. odbor č. 102061: TURISTA 17. odbor č. 102065: KČT - STARÁ PLAVBA 18. odbor č. 102066: KČT REJNOCI VRDY 19. odbor č. 102071: KČT Neratovice 20. odbor č. 102072: KČT, odbor MĚLNÍK 21. odbor č. 102073: KČT Kralupy nad Vltavou 22. odbor č. 102074: Klub českých turistů Veltrusy 23. odbor č. 102081: KČT, odbor Mladá Boleslav 24. odbor č. 102082: KČT, odbor CHLUM 25. odbor č. 102083: KČT Písková Lhota 26. odbor č. 102090: KČT MAŠINKA - MILOVICE 27. odbor č. 102091: KČT Lysá nad Labem 28. odbor č. 102092: KČT Loko Nymburk 29. odbor č. 102093: KČT Poděbrady 30. odbor č. 102094: KČT Jizbice-Zavadilka 31. odbor č. 102100: Klub českých turistů Říčany 32. odbor č. 102101: KČT, odbor TJ Sokol Senohraby 33. odbor č. 102102: KČT Říčany-Radošovice 34. odbor č. 102103: A13BC Říčany 35. odbor č. 102104: KČT TJ Spartak Čelákovice 36. odbor č. 102110: JUKA=Jílovská unie kamarádů 37. odbor č. 102111: KČT Hradištko 38. odbor č. 102112: KČT Středokluky 39. odbor č. 102113: KČT Štěchovice 40. odbor č. 102114: KČT Sokol Mníšek p.Brdy

64

41. odbor č. 102117: KČT, odbor JÍLOVIŠTĚ 42. odbor č. 102122: KČT odbor SK Petrovice 43. odbor č. 102123: KČT Nový Knín 44. odbor č. 102124: KČT TJ Baník Příbram 45. odbor č. 102126: KČT odbor Vltavín 46. odbor č. 102131: KČT Rakovník 47. odbor č. 102201: KČT Středočeši

65

2) Dotazník – přehled otázek Společné otázky pro členy KČT 1. Jste členem Klubu českých turistů (dále jen KČT)? a. Ano, jsem členem KČT b. Ne, nejsem členem KČT, ale provozuji turistiku a chtěl/a bych se stát členem c. Ne, nejsem členem KČT a nehodlám se stát členem, přestože provozuji turistiku d. Ne, nejsem členem KČT a neprovozuji turistiku e. Ne, nejsem členem KČT, ale byl jsem 2. Jak dlouho jste členem KČT? a. Méně než 1 rok b. 1 – 5 let c. 6 – 10 let d. 11 – 20 let e. Více než 20 let 3. Proč jste členem KČT? a. Kvůli výhodám, které členství poskytuje (slevy, ...) b. Z nostalgie c. Protože jsou členy i členové mojí rodiny či přátelé d. Rád/a chodím na výlety s partou e. KČT nabízí zajímavý program f. Ze setrvačnosti g. Rád/a plním turistické odznaky h. Jiné 4. Jaké slevy pro členy využíváte? a. Slevy na mapy b. Slevy na startovném na turistických akcích c. Slevy na ubytování d. Slevy v obchodech e. Slevy na vstupném (hrady, zámky, muzea, ...) f. Slevy Českých drah 5. Jaká je podle Vás výše členských příspěvků? a. nízká b. přiměřená c. vysoká 6. Zaplatíte příspěvky na příští rok? a. ano b. ne c. ještě nevím 7. Jakých akcí/aktivit KČT se účastníte? a. Turistické pochody 66

b. Pochody zařazené do IVV, IML c. Plnění turistických odznaků d. Vlastní výlety e. Jiné 8. Podílíte se aktivně na řízení KČT? a. Jsem nebo byl/a jsem členem oblastního výboru mezi lety 2003–2013 b. Jsem členem výboru odboru či jiný funkcionář c. Nejsem členem výboru a ani nemám žádnou funkci 9. V jaké oblasti KČT jste registrovaní? a. 101 – oblast KČT Praha b. 102 – KČT Středočeská oblast c. 103 – oblast KČT Jihočeského kraje d. 104 – oblast KČT Plzeňského kraje e. 105 – oblast KČT Karlovarský kraj f. 106 – KČT Oblast Ústecký kraj g. 107 – KČT Ještědská oblast h. 108 – oblast KČT Královéhradeckého kraje i. 109 – oblast KČT Pardubický kraj j. 110 – oblast KČT Vysočina k. 111 – Jihomoravská oblast KČT l. 112 – oblast KČT Olomoucký kraj m. 113 – KČT Oblast Moravskoslezská n. 114 – oblast KČT Valašsko – Chřiby o. 115 – oblast KOSTKA Společné otázky pro funkcionáře KČT 10. Jak jste spokojení s prací oblastního výboru? a. 1: Velice spokojen/a b. 2 c. 3 d. 4: Nespokojen/a 11. Zaškrtněte prosím tvrzení, se kterými SOUHLASÍTE. a. Odbory ke své činnosti oblast nepotřebují. b. Oblast se o své odbory dostatečně nestará. c. Oblast odbory dostatečně finančně nepodporuje. d. Oblast odbory dostatečně metodicky nepodporuje. e. Oblast poskytuje odborům málo informací. f. Úřední hodiny v sídle oblasti jsou nedostatečné. g. Oblast nevychází odborům vstříc. h. Oblast nezajišťuje dostatečnou propagaci. 12. Myslíte si, že prstencový tvar kolem Prahy je pro Středočeskou oblast spíše výhoda či nevýhoda? a. Rozhodně výhoda b. Spíše výhoda 67

c. Tak napůl d. Spíše nevýhoda e. Rozhodně nevýhoda 13. Oblast (oblastní výbor) by měla a. Shánět sponzory b. Propagovat turistku v daném kraji c. Pomáhat s propagací odborům d. Pořádat oblastní srazy turistů e. Pořádat turistické akce f. Být spojovacím článkem mezi ústředím a odbory g. Být spojovacím článkem mezi krajem a odbory h. Shánět slevy pro své členy i. Vydávat tištěné propagační materiály j. Vydávat měsíčník/čtvrtletník pro své členy 14. Co dalšího by podle Vás měla oblast (oblastní výbor) dělat? Členové KČT Středočeská oblast 15. Myslíte se, že turistika ve středních Čechách fungovala lépe za starých oblastí? a. Ano b. Ne c. Neumím posoudit 16. Pokud můžete, vysvětlete svou předchozí odpověď. 17. Myslíte si, že prstencový tvar kolem Prahy je pro Středočeskou oblast spíše výhoda či nevýhoda? a. Rozhodně výhoda b. Spíše výhoda c. Tak napůl d. Spíše nevýhoda e. Rozhodně nevýhoda 18. Oblast (oblastní výbor) by měla a. Shánět sponzory b. Propagovat turistku v daném kraji c. Pomáhat s propagací odborům d. Pořádat oblastní srazy turistů e. Pořádat turistické akce f. Být spojovacím článkem mezi ústředím a odbory g. Být spojovacím článkem mezi krajem a odbory h. Shánět slevy pro své členy i. Vydávat tištěné propagační materiály j. Vydávat měsíčník/čtvrtletník pro své členy 19. Co dalšího by podle Vás měla oblast (oblastní výbor) dělat? Nečlenové KČT se zájmem o turistiku

68

20. Proč (už) nejste člen KČT? a. Nevidím důvod b. Vysoké příspěvky c. Výhody členství (slevy, ...) nejsou lákavé d. V místě mého bydliště nepůsobí žádný odbor KČT e. Jiné 21. Co by Vás přimělo stát se (znovu) členem KČT? 22. Účastníte se akcí/aktivit pořádaných KČT? Kterých? a. Účastním se turistických pochodů b. Chodím po turistických značkách c. Kupuji si turistické mapy KČT d. Využívám turistického ubytování e. Kupuji si časopis Turista f. Mám kartu Eurobeds g. Navštěvuji Turistické infocentrum KČT v Praze (Fügnerovo nám.) Doplňující otázky pro všechny 23. Pohlaví a. Muž b. Žena 24. Věk a. Méně než 15 let b. 15 – 26 let c. 27 – 55 d. Více než 55 let 25. Jste a. osoba školou povinná b. student SŠ/VŠ c. pracující student SŠ/VŠ d. pracující e. pracující důchodce f. důchodce 26. Nejvyšší dosažené vzdělání a. Základní b. Středoškolské bez maturity c. Středoškolské s maturitou d. Vyšší odborné e. Vysokoškolské bakalářské f. Vysokoškolské magisterské g. Vysokoškolské + vyšší kvalifikace 27. V jaké kraji bydlíte? a. Hlavní město Praha b. Středočeský kraj c. Jihočeský kraj 69

d. e. f. g. h. i. j. k. l. m. n.

Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

70