Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie (LDF)

Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Vypracoval: Bc. Jiří Šmerda

Brno 2010 1

Zadání diplomové práce (viz vložený list)

2

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne 22. 4. 2010 Bc. Jiří Šmerda

3

Děkuji Ing. Martinu Svátkovi, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce a poskytování cenných rad a informací při konzultacích. Moje poděkování směřuje také k pracovníkům Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky, zejména potom panu Ing. Karlu Kavalcovi, za poskytnutí potřebných dat, zejména plánů péče.

4

Abstrakt Název práce: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka Autor: Bc. Jiří Šmerda Abstrakt: Diplomová práce měla za cíl zhodnotit stav vybraných maloplošných zvláště chráněných území a péči o ně. Pro hodnocení byl vybrán soubor 16 chráněných území v oblasti Jesenicka a použita Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek a Buček, 2005). Základem vlastního hodnocení byl terénní průzkum, kterému předcházelo získání dostupných informací o dotčených chráněných územích. Z hodnocení vyplynulo, že stav vybraných území je vynikající ve 3 případech a ve zbývajících 13 je stav dobrý. Péče o chráněná území je vynikající ve 4 případech, v 11 je dobrá a pouze v jednom území je péče zhodnocena jako průměrná. Na základě terénních průzkumů byla každému území také navrhnuta základní optimalizační opatření k zachování, případně ke zlepšení stavu předmětů ochrany. Výsledky této diplomové práce mohou informovat správce dotčených území o aktuálních problémech a nedostatcích v nich a mohou posloužit jako zdroj informací nejen právě pro dotčené orgány státní správy, ale i pro širší veřejnost. Klíčová slova: hodnocení, metodika, optimalizační opatření, terénní průzkum, zvláště chráněné území

5

Abstract Title: Assessment of current condition and management of chosen protected areas in a region of Jesenicko. Author: Bc. Jiří Šmerda Abstract: The purpose of the diploma thesis was to evaluate state and management of group of small-scale protected areas. There were 16 small-scale protected areas chosen for the evaluation in a region of Jesenicko and there was also a Methodology of evaluation of state and management of small-scale protected areas (Svátek & Buček, 2005) used for the evaluation. The principle of its own evaluation was a field survey, which was preceded by getting all available information about the protected areas. As resulted from all of the evaluations, the state of areas was found as excellent in 3 cases and good in remaining 13 cases. A management of protected areas was found as excellent in 4 cases, in 11 cases as good and in just 1 area as average. On the basis of the field survey there were proposed a general arrangements to keep or to better a condition of subjects of protection. The results of this diploma thesis could inform a manager of area about all important actual problems refers to the area and could serve as an information source not only for a state administration bodies, but for a public in general. Key words: evaluation, field survey, methodology, optimizing measures, protected area

6

Seznam zkratek AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

EVL

Evropsky významná lokalita

Hpéče

hodnocení péče

Hstav

hodnocení stavu

CH

chladná

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHKOJ

chráněná krajinná oblast Jeseníky

CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod CHPV

chráněný přírodní výtvor

IP

inventarizační průzkum

KNV

Krajský národní výbor

lvs

lesní vegetační stupeň

M

měřítko

MT

mírně teplá

MZCHÚ

maloplošné zvláště chráněné území

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

OP

ochranné pásmo

PO

ptačí oblast

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

ÚSOP

Ústřední seznam ochrany přírody

ZCHÚ

zvláště chráněné území

Použité zkratky kritérií současného stavu a péče v MZCHÚ Zach

zachovalost

Stru

struktura

VD

významné druhy

Rep

reprodukce

Nar

narušení obnovy

Invz

invazní a expanzivní druhy

Odp

skládky a odpad 7

Jiné

jiné negativní vlivy

Dok

dokumentace

Znč

značení hranic

Cst

cesty

OP

ochranné pásmo

Neg

omezování vnějších negativních druhů

POb

péče o obnovu

Zás

zásahy

Cíle

dosahování cílů ochrany

VŠ

velmi špatný (á)

Š

špatný

N

nedostatečná

P

průměrný (á)

D

dobrý (á)

V

vynikající Latinská jména rostlin použitá v práci byla převzata z Klíče ke květeně České

republiky (Kubát et al., 2002).

8

OBSAH 1

ÚVOD...................................................................................................................... 11

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................. 12

3

CHARAKTERISTIKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ A PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK JESENICKA ...................................................................................... 13

4

3.1

Lokalizace ......................................................................................................... 13

3.2

Geologie............................................................................................................ 15

3.3

Geomorfologie .................................................................................................. 18

3.4

Pedologické poměry ......................................................................................... 19

3.5

Klima ................................................................................................................ 21

3.6

Hydrologické poměry ....................................................................................... 22

3.7

Vegetace a flóra ................................................................................................ 23

3.8

Fauna ................................................................................................................ 26

VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV OCHRANY PŘÍRODY NA JESENICKU .......... 27 4.1

Historie ochrany přírody v Jeseníkách ............................................................. 27

4.2

Ochrana přírody v současnosti .......................................................................... 28

5

NATURA 2000 V JESENÍKÁCH .......................................................................... 30

6

METODIKA ............................................................................................................ 33

7

6.1

Cíl a principy zpracování .................................................................................. 33

6.2

Zdroje informací ............................................................................................... 33

6.3

Kritéria současného stavu a péče v MZCHÚ ................................................... 33

6.4

Váha kritérií a výsledné hodnocení .................................................................. 35

6.5

Výstupy hodnocení ........................................................................................... 36

VÝSLEDKY HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH MZCHÚ .................................... 37 7.1

NPP Rešovské vodopády .................................................................................. 37

7.2

PR Skalské rašeliniště ....................................................................................... 46

7.3

PP Pasák ........................................................................................................... 52

7.4

PR Vysoký vodopád ......................................................................................... 58

7.5

PP Smrčina ....................................................................................................... 64

7.6

PP Zadní Hutisko .............................................................................................. 70

7.7

PR Pod Jelení studánkou .................................................................................. 76

7.8

PR Pstruží potok ............................................................................................... 82

7.9

PR Borek u Domašova ..................................................................................... 88 9

7.10 PR Pod Slunečnou strání .................................................................................. 94 7.11 PR Rabštejn .................................................................................................... 100 7.12 PR Filipovické louky ...................................................................................... 106 7.13 PR Franz-Franz ............................................................................................... 112 7.14 PR Přemyslovské sedlo .................................................................................. 119 7.15 PR Bučina pod Františkovou myslivnou ........................................................ 125 7.16 PR Františkov ................................................................................................. 131 8

SOUHRN VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O MZCHÚ JESENICKA .......................................................................................... 137

9

8.1

Souhrn výsledků hodnocení současného stavu MZCHÚ ............................... 137

8.2

Souhrn výsledků hodnocení péče o MZCHÚ ................................................. 139

ROZBOR VÝSLEDNÝCH HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH KRITÉRIÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O MZCHÚ JESENICKA.............................. 141 9.1

Kritéria současného stavu MZCHÚ ............................................................... 141

9.2

Kritéria péče o MZCHÚ ................................................................................. 148

10 NÁVRH ZÁKLADNÍCH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ ........................... 155 11 DISKUSE............................................................................................................... 161 12 ZÁVĚR .................................................................................................................. 167 13 SUMMARY .......................................................................................................... 169 14 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................... 171 15 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................... 177 16 SEZNAM TABULEK ........................................................................................... 181

10

1

ÚVOD Tradice chráněných území v českých zemích je více než stoletá. První chráněná

území byla u nás vyhlášena v první polovině 19. století. Tehdy vyhlášená chráněná území byla jedna z prvních rovněž v rámci celé Evropy. Od té doby prošla ochrana přírody na území našeho státu mnoha změnami. V ochraně přírody a krajiny docházelo ke změně legislativy a samozřejmě také k vyhlášení mnoha dalších chráněných území níže uvedených kategorií, kterých je dle AOPK ČR (2010) v současnosti na území České republiky přes 2200 (stav k 10. 4. 2010). V oblasti legislativy ochrany přírody můžeme za jeden z milníků označit schválení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento moderně koncipovaný zákon mimo jiné stanovuje všechny kategorie zvláště chráněných území, kterými jsou od té doby „národní park“, „chráněná krajinná oblast“ (tyto dvě kategorie byly zakotveny již v předchozí legislativě), „národní přírodní rezervace“, „národní přírodní památka“, „přírodní rezervace“ a „přírodní památka“. Poslední čtyři kategorie označujeme jako zvláště chráněná území maloplošná. V roce 2005 vznikla metodika (Svátek a Buček, 2005), která umožňuje uvedená maloplošná chráněná území hodnotit. Do té doby prakticky neexistoval podobný dokument, který jednoduchým způsobem, za pomoci 16 kritérií, komplexně hodnotí stav chráněných území a péči o ně. V práci bylo k hodnocení vybráno celkem 16 MZCHÚ na Jesenicku, z nichž 13 leží na území CHKO Jeseníky, zbývající v blízkosti její hranice. Vybraná zvláště chráněná území byla vyhlášena pro rozličné předměty ochrany. Ve většině z nich je hlavním, popř. vedlejším předmětem ochrany lesní společenstvo, někde společenstvo nelesní, ve 4 případech je hlavním předmětem ochrany abiotický fenomén. Výjimečně bylo území vyhlášeno k ochraně dvou nebo více různých fenoménů živé či neživé přírody.

11

2

CÍL PRÁCE Cílem práce je pomocí metodiky (Svátek a Buček, 2005) zhodnotit stav a péči o

vybraná maloplošná zvláště chráněná území a každému území poté, na základě výsledků hodnocení, navrhnout základní optimalizační opatření k zachování, příp. zlepšení současného stavu předmětů ochrany. Hodnocení jednotlivých území se bude opírat především o vlastní průzkum založený na terénní pochůzce, v menší míře také o rešerši disponibilních materiálů, zejména plánů péče o ZCHÚ, inventarizačních průzkumů nebo internetové verze Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP). Souhrnné hodnocení všech vybraných ZCHÚ poskytne přehlednou informaci o současném stavu ZCHÚ a předmětů ochrany, pro něž byla území vyhlášena, zároveň bude souhrnně vyhodnocena péče o tato území. Tabelární výsledky hodnocení stavu a péče budou následně porovnány s jinými autory zhodnocenými soubory zvláště chráněných území jiných oblastí, ať už se jedná o maloplošná ZCHÚ v kompetenci některé ze správ CHKO či krajských úřadů, nebo v kompetenci některého ze středisek AOPK ČR.

12

3 CHARAKTERISTIKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ A PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK JESENICKA Širší územní vztahy a přírodní poměry uvedené níže v této kapitole charakterizují CHKO Jeseníky, neboť hodnocená MZCHÚ leží v územním obvodu tohoto velkoplošného chráněného území, popř. v těsné blízkosti jeho hranic (PR Přemyslovské sedlo, PR Skalské rašeliniště a NPP Rešovské vodopády).

3.1 Lokalizace CHKO Jeseníky se nachází v severovýchodní části ČR v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Od vzniku CHKOJ v roce l969 do roku 1995 se území CHKO Jeseníky rozkládalo na části okresu Bruntál a okresu Šumperk. Od 1. 1. 1996 je území CHKO Jeseníky situováno na části území tří okresů, a to Bruntál, Jeseník a Šumperk. Severní hranicí CHKOJ v oblasti Mikulovic a Ondřejovic dochází ke kontaktu se státní hranicí s Polskou republikou. Územím CHKO Jeseníky prochází historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem. (SCHKO Jeseníky, 2003) Jak uvedeno výše, maloplošná ZCHÚ, která jsou v této diplomové práci předmětem hodnocení (viz tab. 1), se nacházejí na území CHKO Jeseníky nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Poloha všech hodnocených ZCHÚ je znázorněna v mapě na obr. 1.

13

Tab. 1 Seznam hodnocených ZCHÚ (řazeno dle kódu ÚSOP)

∗

Kód ÚSOP

kat.

368 393 944 945 946 947 1357 1358 1524 1525 1526 1527 2086 2129 2434 2496

NPP PR PP PR PP PP PR PR PR PR PR PR PR PR PR PR

Výměra ZCHÚ (výměra OP, je-li vyhlášeno) [ha]] 1 71,6100 2 45,2474 3 3,3800 4 141,4095 5 1,2031 6 0,2965 7 138,4200 (403,5500) 8 21,1400 9 13,5453 10 14,9948 11 20,0000 12 2,1106 13 18,7919 14 5,3288 (16,4930) 15 25,4856 16 20,8780

Název území Rešovské vodopády∗ Skalské rašeliniště∗ Pasák Vysoký vodopád Smrčina Zadní Hutisko Pod Jelení studánkou Pstruží potok Borek u Domašova Pod Slunečnou strání Rabštejn Filipovické louky Franz-Franz Přemyslovské sedlo∗ Bučina pod Františkovou myslivnou Františkov

ZCHÚ leží mimo území CHKO Jeseníky

Zdroje: AOPK ČR, 2010 2 Kvita a Žárník, 2009 3 Halfarová, 2004 4 Nožířová et al., 2006 5 Duhonský a Schmidtová, 2006 6 Duhonský a Schmidtová, 2006 7 Kavalec, 2000 8 Kavalec a Kavalcová, 2000 9 Nožířová et al., 2006 10 Halfarová, 2004 11 Kavalec, 2000 12 Kavalcová, 2004 13 Duhonský, 1999 14 Ecological consulting, 2006 15 Kavalec, 2005 16 Halfarová, 2004 1

14

Datum hodnocení 25. 10. 2009 6. 8. 2009 5. 10. 2009 20. – 21. 8. 2009 20. 6. 2009 6. 6. 2009 6. – 8. 9. 2009 7. 8. 2009 19. 9. 2009 4. 10. 2009 23. 8. 2009 13. 6. 2009 3. 10. 2009 27. 7. 2009 28. 8. 2009 9. 9. 2009

Obr. 1 Mapa hodnocených ZCHÚ (Zdroj: AOPK ČR, CENIA, 2010)

15

3.2 Geologie (Zdroj: SCHKO Jeseníky, 2003) Z geologického hlediska patří CHKO Jeseníky do severní části moravsko–slezské zóny, a to do jednotky východosudetské (silezika), kterou na severozápadě odděluje od západních Sudet (lugika) ramzovská a nýznerovská tektonická line. Východní předěl je tvořen hranicí mezi Hrubým a Nízkým Jeseníkem, kde je patrná změna facie nejsvrchnějšího devonu a mění se rovněž metamorfní stupeň a tektonický styl. Za jižní hranici silezika je považován systém zlomů, z nichž nejvýznamnější je zlom bušínský a zlomové pásmo Hané. Na severu pokračuje silezikum východně od zóny niemczy a jižně od oderského zlomu. Území CHKO Jeseníky je budováno 8 geologickými jednotkami silezika, jimiž jsou: -

keprnická klenba

-

zóna Branné

-

desenská klenba

-

pásmo vrbenské skupiny

-

rejvízská oblast

-

andělskohorské souvrství kulmu Nízkého Jeseníku

-

jesenický a sobotínský amfibolitový masív

-

žulovský masív (pluton) Keprnická klenba je na západě omezena ramzovskou linií, východní hranici tvoří

zóna Červenohorského sedla. Severní a jižní omezení je rovněž tektonické. Předdevonské jádro keprnické klenby je tvořeno mnoha druhy mezozonálně metamorfovaných hornin – biotitickými pararulami, staurolitickými svory, migmatity a ortorulami. Dále jsou zastoupeny krystalické vápence, erlány, křemence, amfibolity, amfibolicko – biotitické ruly. Zóna Branné lemuje západní okraj keprnické klenby a vystupuje v podloží ramzovské linie. Jsou v ní vyčleňovány tři oddíly: -

spodní, tvořící devonský plášť keprnické klenby. Jedná se především o fylity s vložkami vápenců, laminované křemence a horniny původně drobového charakteru.

-

střední kvarcitový, kde převažují křemence a velmi čisté krystalické vápence. 16

-

svrchní, k němuž jsou přiřazovány chloritické a aktinolitické břidlice, amfibolity, drobové břidlice, kvarcity a kvarcitový konglomerát. Desenská klenba tvoří celou východní část Hrubého Jeseníku. Je rozdělena

mladými příčnými poruchami do několika segmentů, které jsou seskupeny ve dvou větších krách. Hranici mezi nimi tvoří bělský zlom. Jižně od něj leží kra pradědská, v níž jsou zastoupeny horniny z vyšší části jádra. Severně od zlomu leží kra orlická, obnažená denudací do větších hloubek. Základními horninami předdevonského jádra desenské klenby jsou biotitické a dvojslídné ruly slabě migmatitizované. Rozšíření hornin ortorulového charakteru, známé v keprnické klenbě, je zde mnohem menší. Horniny vrbenské skupiny tvoří plášť jaderného krystalinika desenské klenby. Je rozšířeno na východních svazích Hrubého Jeseníku a zasahuje daleko na jih k Libině a Uničovu. Na sever pokračují přes Vrbno pod Pradědem ke Zlatým Horám a stáčejí se k západu, kde jsou severojižním ondřejovickým zlomem odděleny od hornin rejvízské oblasti. Bázi vulkanosedimentárního komplexu vrbenského pásma tvoří slepence přecházející v kvarcity. V jejich nadloží se vyskytují různé typy fylitů s vložkami eruptiv intruzivní a efusivní povahy. Nejmladšími členy komplexu jsou drobně krystalické vápence s fylity, vyskytující se zejména v okolí Vrbna pod Pradědem, kde na ně přímo navazují sedimenty spodního karbonu. Rejvízská oblast představuje pokračování zóny Červenohorského sedla za bělským zlomem. Předdevonský podklad budují biotitické pararuly, horniny devonského pláště zastupují kvarcity a granáticko – staurolitické svory. Horniny slezského kulmu reprezentuje ve východní části zájmového území pruh andělskohorského souvrství. Jedná se o první souvrství Nízkého Jeseníku, vyvinuté ve flyšovém vývoji. Je charakteristické rytmickým střídáním břidlic a středně zrnitých drob. Místy jsou zastoupeny rovněž skluzové slepence. V nadloží andělskohorského souvrství leží vrbenský devon. Pozice obou jednotek je chápána jako tektonické sblížení podél andělskohorského nasunutí. Směrem k východu andělskohorské souvrství prudce vykliňuje. Jesenický amfibolitový masív je komplikované prstovitě se rozmršť ující těleso v prostoru mezi Domašovem, Jeseníkem, Rejvízem a Velkými Kuněticemi. Převážně se jedná o metamorfované bazické vulkanity, méně jsou zastoupeny intruzivní horniny typu gaber, gabrodioritů až dioritů. Hojně se zde vyskytují tufové a tufitické horniny přeměněné v páskované amfibolity, amfibolicko – erlánové stromatity, aktinolitické 17

břidlice apod. Sobotínský amfibolitový masív intrudoval zejména u Sobotína, ale jeho četné výběžky sahají k jihu do oblasti Nového Malína a Strupšína a rovněž k severu do jižní části pradědské kry a do zóny Červenohorského sedla. Na rozdíl od jesenického masívu obsahuje méně metavulkanitů. Jsou zde zastoupeny středozrnné až hrubozrnné amfibolity, amfibolické ruly a metadiority, chloritické – aktinolitické břidlice, mastkové břidlice, aktinolitovce, serpentinity a krupník (topfstein). Žulovský masív je nejrozsáhlejší intruzivní těleso v sileziku. Tvoří samostatnou větev Rychlebských hor – Žulovskou pahorkatinu, vystupující na ploše asi 125 km2 severně od keprnické klenby. Vznikl řadou po sobě následujících intruzí s běžným diferenciačním trendem od starších amfibolicko – biotitických dioritů a granodioritů přes hlavní masu biotitického granitu až ke křemenem bohatým granodioritům. Z hlediska zájmového území je významný kontakt masívu s okolními horninami, náležejícími jaderné části keprnické klenby a zóně Branná.

3.3 Geomorfologie Výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje Jeseníků jsou táhlé a zaoblené hřbety se širokými sedly (Červenohorské, Ramzovské, Videlské). Známé skály (Petrovy kameny, Vozka, Obří skály či vrchol Keprníku) jsou výsledkem intenzivního mrazového zvětrávání v předpolí ledovce v dobách ledových a tvoří již z dálky viditelné dominanty (tzv. mrazové sruby). Díky mrazivému klimatu docházelo, kromě těchto mrazových srubů, také k tvorbě zajímavých terénních půdních tvarů, jako jsou například kamenná moře na Břidličné, Ztracených kamenech, Borku, Suchém vrchu nebo polygonální půdy na holích. Přímým působením horského ledovce vznikl kar Velké kotliny. Ve Velké kotlině dodnes padají laviny a poslední zbytky sněhu odtávají až začátkem července. V době poledové vznikly rašeliniště na Rejvízu, mezi Keprníkem a Vozkou. Typický horský ráz Jeseníků dotvářejí hluboce zaříznutá údolí s bystřinami, které často překonávají velký spád menšími vodopády (vodopády Bílé Opavy, Vysoký vodopád na Stříbrném potoce). (Anonymus, 2010) Zařazení území CHKO Jeseníky dle mapy geomorfologického členění ČR v M 1 : 500 000 (Demek a Mackovčin, 2006): -

Provincie: Česká vysočina

-

Soustava (subprovincie): Krkonošsko – Jesenická 18

-

Podsoustavy (oblast): Jesenická Demek a Mackovčin (2006) řadí do CHKO Jeseníky následující jednotky: IV C 7

Hrubý Jeseník, IV C 3 Hanušovická vrchovina, IV C 5 Rychlebské hory, IV C 6 Zlatohorská vrchovina a IV C 8 Nízký Jeseník.

3.4 Pedologické poměry (Zdroj: SCHKO Jeseníky, 2003) Na většině ploch se půdní podmínky v lesních porostech odvíjejí od půdotvorného substrátu, jen v menší míře se lesní půda nachází na úzkých aluviích podél potoků. V nižších polohách, tj. do 6. lvs se v závislosti na charakteru substrátu a na reliéfu terénu (množství a charakteru svahovin) vyvinula mozaika nasycených a nenasycených hnědých půd – kambizemí. Na živných stanovištích převládají kambizemě mezotrofní. Půda je převážně středně hluboká až hluboká, písčitohlinitá až hlinitopísčitá, tmavěji zbarvená. Příznivější je nasycenost sorpčního komplexu a sorpční kapacita. Formou nadložního humusu je mullový moder. Poměrně příznivá je i biologická aktivita. Obsah skeletu se pohybuje v rozmezí 20–40 %, půda je čerstvě vlhká, občas vysychavá, půdní reakce mírně kyselá. Na kyselých stanovištích převažují kambizemě oligotrofní až podzolované – dystrické, převážně mělké až středně hluboké, hlinitopísčité až písčité, místy značně skeletovité půdy. Formou nadložního humusu je morový moder až mor. Ostatní části půdního profilu mají větší či menší stupeň podzolizace. Reakce je kyselá až silně kyselá, sorpční kapacita malá. Jedná se o sorpčně nenasycené, ve svršku prosychavé půdy. Ve vyšších polohách, tj. v 6. a částečně 7. lvs, převládají horské hnědé půdy – kryptopodzoly. Na živných stanovištích kryptopodzoly mezotrofní, které bývají písčitohlinité, středně hluboké, rezivě okrově hnědé barvy, středně kyselé, sorpční komplex

nenasycený.

Na

kyselých

stanovištích

kryptopodzoly

oligotrofní,

hlinitopísčité, mělké až středně hluboké, značně skeletovité, světle rezavě okrové barvy, silně kyselé, sorpční komplex výrazně nenasycený. Nad nimi se vyskytují humusové podzoly, které vznikly na kyselých horninách v humidním klimatu horských poloh. Jsou to mělké a středně hluboké půdy s mocnou

19

vrstvou humusu, silně kyselé. Humusová forma je mor. V rozpojených porostech na rozhraní 8. a 9. lvs a v 9. lvs se jedná o humusový podzol drnový. Na kamenitých a skalnatých lokalitách se vyskytují rankery, kambizemě a kryptopodzoly rankerové. Na vlhkých stanovištích a podél toků ve sníženinách se nacházejí kambizemě a kryptopodzoly pseudoglejové, pseudogleje a gleje. Nepatrně je zastoupena organozem na rašeliništích Rejvíz a Skřítek, v horských sedlech a v terénních pokleslinách hřebenové oblasti. Tab. 2 Zastoupení půdních typů v CHKO Jeseníky (%) Půdní typ

Litozem Regozem Ranker

Kambizem

Podzol

Kryptopodzol

Pseudoglej

Subtyp

Výskyt

Celkem %

typická

skalnaté výspy, ostrohy

silikátová až bazická

skalnaté výspy, ostrohy

+

psefitická

kamenité až balvanité příkré svahy na hřebenech

kambický

příkré až srázné kamenité svahy, hřbety

+ 3

podzolový

kupy, hřbítky, skalní ostrohy, srázné svahy

6

litický

kamenité hřbety, náhorní plošiny

+

mezotrofní

mírné svahy, náhorní plošiny

9

oligotrofní

mírné až příkré svahy, náhorní plošiny

11

dystrická

temena kup, plošiny, svahy

2

rankerová

mírné až příkré kamenité svahy

3

pseudoglejová

úžlabiny, plošiny

1

humusový

náhorní plošiny, mírné svahy

21

glejový

náhorní plošiny, poklesliny

+

oligotrofní

mírné až příkré svahy

21

mezotrofní

mírné až příkré svahy

10

rankerový

příkré kamenité svahy

7

pseudoglejový

úžlabiny, prohlubně, svahy

3

typický

plošiny, roviny, sníženiny

+

rašelinový

roviny, poklesliny

+

kambický

plošiny, úžlabiny, prameniště, mírné svahy

1

rašelinový

ploché mísy

+

Organozem

fibrická

náhorní plošiny, sedla

1

kambická

rovinatá dna údolí

+

Fluvizem

psefitická

rovinatá dna údolí

+

pseudoglejová

úžlabiny s potokem

+

Glej

Celkem

100

Pozn.: + zastoupení méně než 1 %

20

3.5 Klima CHKO Jeseníky leží na rozhraní dvou klimatických oblastí. Západní hranice kontinentálního klimatu se zde setkává s doznívajícími vlivy klimatu atlantického. V CHKO Jeseníky převládá západní větrné proudění, které do oblasti přináší velké množství srážek. (SCHKO Jeseníky, 2003) Horská část CHKO Jeseníky patří, dle Klimatických oblastí Československa (Quitt, 1971), k chladné oblasti (CH), zbývající část patří k mírně teplé oblasti (MT). Quitt (1971) charakterizuje jednotlivé oblasti následovně: CH4 – léto velmi krátké, chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH6 – léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH7 – velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim, zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. MT7 – normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT9 – dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

21

Tab. 3 Charakteristiky klimatických oblastí podle Quitta (1971) CH4

CH6

CH7

MT7

MT9

0–20

10–30

10–30

30–40

40–50

Počet dnů s průměr. tepl. 10 °C a více

80–120

120–140

120–140

140–160

140–160

Počet mrazových dnů

160–180

140–160

140–160

110–130

110–130

60–70

60–70

50–60

40–50

30–40

–6 až–7

–4 až–5

–3 až–4

–2 až–3

–3 až–4

12–14

14–15

15–16

16–17

17–18

Prům. teplota v dubnu (°C)

2–4

2–4

4–6

6–7

7–8

Prům. teplota v říjnu (°C)

4–5

5–6

6–7

7–8

7–8

Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více

120–140

140–160

120–130

100–120

100–120

Srážkový úhrn ve veget. období v mm

600–700

600–700

500–600

400–450

400–450

Srážkový úhrn v zimním období v mm

400–500

400–500

350–400

250–300

250–300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

140–160

120–140

100–120

60–80

60–80

Počet dnů zamračených

130–150

150–160

150–160

120–150

120–150

30–40

40–50

40–50

40–50

40–50

Počet letních dnů

Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu (°C) Prům. teplota v červenci (°C)

Počet dnů jasných

3.6 Hydrologické poměry Vodní toky na území CHKO Jeseníky patří k povodí Odry, která je součástí úmoří Baltického moře a k povodí Moravy, která patří k úmoří Černého moře. Masív Hrubého Jeseníku, tvořící centrální část CHKO, patří z hlediska regionů povrchových vod k nejvíce vodným oblastem ČR. Průměrný specifický odtok je v oblasti Keprníku a západně od Pradědu vyšší než 25 l.s-1.km-2, retenční schopnost území je vysoká a povrchový odtok lze označit za vyrovnaný, odtokový součinitel je vyšší než 0,60. Ve východní části Pradědské hornatiny retenční schopnost území slábne, povrchový odtok je slabě rozkolísaný, odtokový součinitel zde kolísá mezi hodnotami 0,45–0,60. Celá oblast CHKO Jeseníky byla vládním nařízením č. 40/78 Sb. zařazena do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jeseníky (CHOPAV). (SCHKO Jeseníky, 2003) Mezi hlavní odtokové osy v povodí Odry patří Bělá (plocha povodí 222,24 km2), Opava (plocha povodí 167,95 km2) a Moravice s Podolským potokem (plocha povodí 119,26 km2). V povodí Moravy jsou to potom Desná s Mertou a Klepáčovským potokem (plocha povodí 171,35 km2), Branná (plocha povodí 66,10 km2) a Oskava (plocha povodí 48,95 km2). (SCHKO Jeseníky, 2003) 22

Mezi vodohospodářsky významné toky patří Branná, Desná, Hučivá Desná, Merta, Oskava, Černá Opava, Střední Opava, Opava, Bělá, Staříč, Moravice, Podolský potok, Kotelný potok, Borový potok. Uvedené toky jsou v horních úsecích místy regulovány hrazenářsky. Rozsáhlejší úpravy toků, které jsou zaměřené na ochranu zastavěných území před účinky přívalových vod, jsou realizovány na jejich podhorských úsecích (např. Bělá, Staříč, Desná, Bílá Opava, Opava, Podolský potok). (SCHKO Jeseníky, 2003) Na území CHKO Jeseníky se minerální vody řadí ke dvěma typům, a to kyselky na východním úbočí Hrubého Jeseníku a sirné prameny ve Velkých Losinách. Prostá železitá kyselka v Karlově Studánce vyvěrá z devonských fylitů s žilami diabázů do náplavů Bílé Opavy, kde je ředěna s prostou podzemní vodou. Ojedinělým typem minerální vody v Českém masívu jsou prosté sirné teplice a prosté studené sirné vody ve Velkých Losinách. Voda dostává charakter minerální vody jednak teplotou 27 °C a dále obsahem sirovodíku. (Anonymus, 2010)

3.7 Vegetace a flóra Dle regionálního fytogeografického členění území ČR, patří zhruba 75 % rozlohy CHKO Jeseníky do fytogeografického obvodu České oreofytikum, fytochorionu 97 Hrubý Jeseník. Okrajově do CHKO Jeseníky zasahuje České mezofytikum, které je zde zastoupeno fytochoriony 73a Rychlebská hornatina, 73b Hanušovická vrchovina, 74a Vidnavsko – osoblažská pahorkatina a fytochorionem 75 Jesenické podhůří. (SCHKO Jeseníky, 2003) Hrubý Jeseník je oblastí extrazonální horské vegetace a květeny, v níž, až na nepatrné výjimky nejsou zastoupeny teplomilné druhy. Vyskytují se zde druhy psychrofilní a mezofilní. Podle vegetační stupňovitosti se jedná o oblast převážně montánní a subalpínskou, lokálně s alpínskou vegetací. V Hrubém Jeseníku plošně převažuje zastoupení lesních fytocenóz. V minulosti převládala v Hrubém Jeseníku klimaxová společenstva lesa. Plošně převažovaly bučiny, v nižších polohách a na živných substrátech květnaté bučiny, na chudších horninách kyselé bučiny a dál, se stoupající nadmořskou výškou klenové horské bučiny, horské smrčiny a v nejvyšších polohách bezlesé hole. Hranice lesa se pohybovala přibližně na úrovni hranice 23

současné, což je průměrně 1350 m n. m. V komplexu lesních společenstev byly lokálně vyvinuty specifické fytocenózy vázané na rašeliniště, prameniště, skály. I v současné době převažují v Hrubém Jeseníku společenstva lesní, vlivem antropizace druhotné smrčiny. (SCHKO Jeseníky, 2003) Podstatná část CHKO Jeseníky leží od 5. lvs výše. Zanedbatelnou měrou jsou zastoupeny 2. – 4. lvs (1,43 %), vyskytují se pouze ve III. zóně (zde 2,25 % rozlohy zóny). Dubový, tj. 1. lvs se v CHKO Jeseníky nenachází vůbec. I. zóna CHKO Jeseníky je z 67,78 % v 8. (smrkovém) lvs a nachází se zde prakticky veškeré lesy 9. (klečového) lvs. Podstatná část II. zóny se nachází v 6. – 7. lvs a většina III. zóny postihuje 5. – 6. lvs. (SCHKO Jeseníky, 2003) Tab. 4 Zastoupení lesních vegetačních stupňů podle zón (SCHKO Jeseníky, 2003) Lesní vegetační stupeň

I. zóna ha

II. zóna %

ha

III. zóna %

ha

CELKEM %

ha

%

1. dubový

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2. bukodubový

0,00

0,00

0,00

0,00

49,28

0,13

49,28

0,08

3. dubobukový

0,00

0,00

0,00

0,00

277,32

0,74

277,32

0,47

4. bukový

0,00

0,00

0,73

0,00

513,22

1,38

513,95

0,88

5. jedlobukový

65,24

1,33

1666,34

10,20

14981,50 40,21

16713,08 28,57

6.smrkobukový

321,68

6,55

4291,83

30,14

16653,84 44,71

21897,35 37,45

7.bukosmrkový

617,60

12,58

5913,16

36,21

4467,69

11,99

10998,45 18,80

8.smrkový

3327,16

67,78

3816,55

23,37

313,72

0,84

7457,43

12,74

9. klečový

577,46

11,65

13,65

0,08

0,00

0,00

591,11

1,01

CELKEM

4909,14

100,00

16332,26 100,00

37256,57 100,00

58497,97 100,00

Současná dřevinná skladba lesa je významným činitelem ovlivňujícím stabilitu lesních ekosystémů. Z tohoto hlediska je závažné, že podíl jehličnatých dřevin, zejména smrku, se až do nedávné doby neustále zvyšoval a v současnosti dosahuje jeho zastoupení přes 83 %, v l. věkovém stupni pak dokonce přes 90 %, ačkoliv podle výhledových cílů dle hospodářských souborů by jeho zastoupení mělo činit asi 40 % a celkové zastoupení jehličnatých dřevin by nemělo přesáhnout 70 %. Ani takovéto celkové porovnání zastoupení dřevin však nedává úplný obraz o disproporci mezi optimálním a skutečným stavem, protože většina lesů je pěstována jako monokultury,

24

zatímco původní a optimální struktura lesů je tvořena převážně lesy smíšenými. (SCHKO Jeseníky, 2003) Pro pohoří Hrubého Jeseníku jsou charakteristická a z přírodovědeckého hlediska nejvýznamnější společenstva horských holí. Určují přírodní charakter pohoří, a byť rozlohou nevelká, jsou izolovanými ostrovy v moři hercynské lesní vegetace a kulturní krajiny. Vynikají vysokou diverzitou jednotlivých biocenóz. Jsou cenné výskytem endemických, reliktních a penetrantních taxonů a utvářením unikátních biocenóz. Svým složením a funkcemi jsou jedinečné nejen na celé Moravě, ale v mnoha ohledech i ve střední Evropě. Komplexy vrcholových skal, alpínských tunder, vysokostébelných niv, sedlových rašelinišť , pramenišť a subalpínských křovin nemají srovnání ani v Krkonoších nebo Vysokých Tatrách. (SCHKO Jeseníky, 2003) Pro CHKO Jeseníky je příznačné, že významná květena je soustředěna na několik lokalit, jejíž diverzita reprezentuje bohatství celého Hrubého Jeseníku. V tomto smyslu to platí zejména o Velké kotlině. Přibližně s 480 druhy cévnatých rostlin a 40 společenstvy je řazena mezi nejvýznamnější lokality ČR, předčí i lokality Krkonoš (Úpská jáma 220 druhů, Malá Sněžná jáma 216 druhů). Velká kotlina je místem výskytu dvou endemických poddruhů – jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata Hoppe subsp. sudetica) a hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus). Petrovy kameny jsou místem výskytu dalších dvou endemitů Hrubého Jeseníku – lipnice jesenická (Poa riphaea) a zvonek jesenický (Campanula gelida). Dalšími neopominutelnými lokalitami jsou Malá kotlina, Rejvíz, vrchol Pradědu – Tabulové skály, Keprník, Sněžná kotlina, Červená hora, Šumárník, Malý a Velký Děd, Vozka. (SCHKO Jeseníky, 2003) Z rostlin patří ke glaciálním reliktům v CHKO Jeseníky například vrba laponská (Salix lapponum), která roste u Tabulových kamenů, nebo lepnice alpská (Bartsia alpina), rostoucí v okolí pramenišť ve Velké a Malé kotlině (Kočí, 2007).

25

3.8 Fauna Z hlediska Biogeografického členění České republiky (Culek et al., 1996) se téměř celé území CHKO Jeseníky nachází v Jesenickém bioregionu (1.70), okrajová část území CHKO Jeseníky v přechodné a nereprezentativní zóně. NPP Rešovské vodopády se nachází v bioregionu Nízkojesenickém (1.54). Zoogeograficky je území CHKOJ začleněno do provincie Středoevropské pohoří, podprovincie variských pohoří a úsek Český masív; faunisticky areál Hrubý Jeseník, obvod Jeseníky (SCHKO Jeseníky, 2003). Fauna CHKO Jeseníky je méně prozkoumána než květena, i přesto však můžeme říci, že CHKO Jeseníky je významným útočištěm mnoha živočišných druhů, které jsou na jiných místech ohroženy postupujícím civilizačním procesem. Ochrana přírody sleduje jak zabezpečení vhodných životních podmínek pro současnou faunu, tak možnosti alespoň částečné rekonstrukce původního či v nedávné době známého složení fauny. Pro tyto účely jsou zpracovány nebo se zpracovávají projekty, týkající se např. mihule potoční, sokola stěhovavého, tetřeva hlušce, rysa ostrovida nebo obojživelníků. Ověřují a zkoumají se původní biotopy jednotlivých živočišných druhů nebo skupin druhů s cílem zajistit jejich případnou obnovu a územní ochranu. (Mackovčin, 2003) K postglaciálním reliktům živočichů v CHKO Jeseníky patří ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), sýc rousný (Aegolius funereus), kos horský (Turdus torquatus) a myšivka horská (Sicista betulina), byl pozorován i datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Mezi endemické taxony patří mj. zdejší poddruh okáče menšího (Erebia sudetica subsp. sudetica). (Mackovčin, 2003) V CHKO Jeseníky se v současnosti vyskytuje velké množství ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb. nebo v Červených seznamech specifikovaných na poměry CHKO Jeseníky. Úplné seznamy těchto druhů lze najít např. v plánu péče o CHKO Jeseníky – rozborová část (SCHKO Jeseníky, 2003).

26

4

VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV OCHRANY PŘÍRODY NA JESENICKU

4.1 Historie ochrany přírody v Jeseníkách (Zdroj: Kočí a Skuhravá, 2009) Dlouho před vytvořením prvního zákona, který upravoval ochranu přírody a krajiny, je možné vystopovat osvícené snahy tehdejšího majitele části lesů v Jeseníkách směřující k ochraně jedinečných přírodních hodnot. Ne nadarmo se Jeseníky pyšní první rezervací na Moravě. Již v roce 1904 byl Janem II. Lichtenštejnem v oblasti mezi Vozkou a Keprníkem vyhlášen tzv. Lichtenštejnský prales. V roce 1946 byl dán základ současnému systému ochrany přírody založenému na přírodních rezervacích, zahrnujících nejcennější části přírody. Oznámením tehdejší okresní správní komise v Šumperku byly vyhlášeny „přísné rezervace“ Velká kotlina, Petrštýn (Petrovy kameny), Tabulové skály, Moosbruch (Rejvíz) a Lichtenštejnský prales. V roce 1954 následovalo z popudu nestora českého lesnictví a ochrany přírody profesora Aloise Zlatníka vyhlášení rezervace Františkov. Hned v dalším roce byly, v souladu s čerstvě schváleným zákonem o ochraně přírody, vyhlášeny státní přírodní rezervace Velká kotlina, Malá kotlina, Petrovy kameny, Vrchol Pradědu, Divoký důl, Rašeliniště Skřítek, Rejvíz, Bučina pod Františkovou myslivnou a Šerák-Keprník. V roce 1963 doplnila rezervace v oblasti Pradědu ještě Bílá Opava se svými pralesovitými smrčinami. Dne 19. 6. 1969 došlo k potvrzení jedinečnosti jesenické přírody a potřeby její systematické ochrany vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Sídlo správy bylo v Malé Morávce, začínalo se s pěti pracovníky a velice omezenými kompetencemi, finančními prostředky i vybavením, ale o to větší chutí do práce. V roce 1990 došlo sloučením šesti rezervací v oblasti Pradědu ke vzniku největší národní přírodní rezervace v ČR – NPR Praděd s celkovou rozlohou 20,3 km2. Další významný impuls pro ochranu přírody přišel v 90. letech v souvislosti s novým zákonem o ochraně přírody (č. 114/92 Sb.). Na celém území ČR se začala vytvářet síť územních systémů ekologické stability. Tento systém je tvořený biocentry, která jsou vzájemně propojeny biokoridory. V CHKO Jeseníky byla vymezena dvě tzv. nadregionální biocentra celorepublikového významu – Rejvíz a Praděd. 27

Počátkem nového tisíciletí se začala v souladu s evropskými směrnicemi vytvářet soustava chráněných území evropského významu Natura 2000. V CHKO Jeseníky je tvořena Ptačí oblastí Jeseníky a 13 evropsky významnými lokalitami. V roce 2008 byla na 6,5 km2 vyhlášena přírodní rezervace Břidličná a v roce 2009 doplnila soustavu jesenických chráněných území národní přírodní památka Javorový vrch, chránící druhé nejvýznamnější zimoviště netopýrů v ČR v systému štol nedaleko Malé Morávky.

4.2 Ochrana přírody v současnosti V současné době je hlavním subjektem na úseku ochrany přírody a krajiny na Jesenicku Správa CHKO Jeseníky. Dle AOPK ČR (2010) jsou dnes v kompetenci CHKO Jeseníky 4 NPR, 1 NPP, 19 PR a 5 PP. Většina vybraných maloplošných zvláště chráněných území, která jsou v této práci předmětem hodnocení, leží právě v územním obvodu CHKO Jeseníky. V PR Přemyslovské sedlo a PR Skalské rašeliniště je správcem krajský úřad, v jehož územním obvodu se ZCHÚ nachází, v NPP Rešovské vodopády je správcem AOPK ČR středisko Ostrava. Na správě CHKO Jeseníky pracuje 16 zaměstnanců, kteří mají na starosti území o rozloze 740 km2. Správa CHKO vykonává administrativní činnost, podílí se na přípravě a schvalování územních plánů, vyjadřuje se ke všem záměrům a aktivitám na území CHKO, její souhlas je potřebný téměř k veškeré stavební činnosti, správa vyhlašuje nová chráněná území, přírodní rezervace a přírodní památky. Správa také o rezervace pečuje a v atraktivních přírodních lokalitách zřizuje naučné stezky. Ve spolupráci s téměř 40 dobrovolnými strážci chrání nejcennější přírodní klenoty. Vydává nejrůznější informační materiály pro veřejnost. (Kočí, 2007) Využívání území chráněné krajinné oblasti Jeseníky probíhá podle zón odstupňované ochrany, celé území je rozděleno do 4 zón (viz tab. 5).

28

Tab. 5 Přehled plošného zastoupení zón v CHKO Jeseníky (SCHKO Jeseníky, 2003) Rozloha (ha)

Rozloha (%)

I. zóna

5 393,60

7,25

II. zóna

17 280,00

23,23

III. zóna

48 772,40

65,56

IV. zóna

2 945,10

3,96

celkem

74 391,10

100,00

První zóna představuje nejcennější a nejhodnotnější partie CHKO Jeseníky. Lesy I. zóny jsou tvořeny porosty pralesovitého charakteru či lesy přírodě blízkými, málo pozměněnými člověkem. Patří sem i ekosystémy vysokohorského bezlesí a rašeliništní biotopy hlavního hřebene Hrubého Jeseníku a jeho blízkého okolí. Ostatní lesy první zóny charakterizuje přirozená či přírodě blízká druhová skladba a věková a prostorová struktura. Tato území CHKO Jeseníky jsou nejhodnotnější i z hlediska krajinářsky estetického. (Anonymus, 2010) Dle AOPK ČR (2010) je součástí I. zóny CHKO Jeseníky 12 z celkových 16 v této práci hodnocených MZCHÚ – PR Borek u Domašova, PR Bučina pod Františkovou myslivnou, PR Filipovické louky, PR Františkov, PP Pasák, PR Pod Jelení studánkou, PR Pod Slunečnou strání, PR Pstruží potok, PR Rabštejn, PP Smrčina, PR Vysoký vodopád a PP Zadní Hutisko. Druhá zóna je tvořena především hospodářským lesem a zemědělsky využívanou krajinou a tvoří jakési ochranné pásmo pro první zónu. Druhou zónu CHKO Jeseníky tvoří kromě hospodářských lesů s pozměněnou druhovou skladbou i prostorovou a věkovou strukturou, také zachovalá mozaika přírodě blízkých společenstev. Plošně malá část II. zóny je tvořena přírodními, nelesními lučními společenstvy, jakými jsou rašelinné louky (Růžová, Slatinný potok), druhově bohaté kulturní louky (Chebzí, Domašovské louky, louky v Horním a Dolním Údolí, Heřmanovicích a Ludvíkově, Morgenland aj.), společenstva lesních lemů a potočních niv s významnou květenou. Rovněž území druhé zóny je esteticky velmi významné. (Anonymus, 2010) Třetí zóna je v rámci CHKO Jeseníky plošně nejrozsáhlejší a zahrnuje člověkem výrazně pozměněné ekosystémy. Lesy III. zóny mají nepřirozenou druhovou skladbu, jsou věkově a prostorově málo strukturované, často se jedná o monokultury. I zde se však fragmentárně vyskytují přírodní a přírodě blízké biotopy, které jsou zpravidla 29

podchycené jako biocentra či interakční prvky v rámci územního systému ekologické stability. (Anonymus, 2010) Dle AOPK ČR (2010) je součástí III. zóny CHKO Jeseníky v této práci hodnocené ZCHÚ – PR Franz-Franz. Vymezení čtvrté zóny respektuje zastavěnou část jednotlivých sídelních útvarů zpravidla tak, jak jsou v katastrálních mapách vyznačené původní intravilány obcí (Anonymus, 2010).

30

5

NATURA 2000 V JESENÍKÁCH Evropsky významné lokality (EVL) jsou spolu s ptačími oblastmi (PO) jedním ze

dvou pilířů evropské sítě chráněných území Natura 2000. Povinnost států Evropské unie vyhlásit EVL a jejich prostřednictvím chránit v rámci Evropy vzácné a ohrožené druhy živočichů, rostlin a tzv. typů přírodních stanovišť , vychází z evropské směrnice “O stanovištích“ (č. 92/43/EHS). Do evropského seznamu EVL bylo, dle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., zařazeno 13 lokalit na území CHKO Jeseníky. Největší lokalitou je EVL Praděd, která zahrnuje největší počet významných biotopů a druhů. Jsou to především alpínské a subalpínské biotopy nad horní hranicí lesa, rašeliniště, smrčiny a bučiny. Z evropsky významných druhů se zde vyskytují dva jesenické endemity – zvonek jesenický (Campanula gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaea), mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) a střevlík hrbolatý (Carabus variolosus). V lokalitě Keprník jsou chráněny horské smrčiny, mozaika subalpínských a alpínských společenstev a otevřených vrchovišť , z evropsky významných druhů se zde vyskytuje střevlík hrbolatý. Lokalita Rejvíz byla navržena k ochraně zachovalých rašelinišť , podmáčených a rašelinných smrčin, blatkových borů a vlhkých luk, vyskytuje se zde střevlík hrbolatý a mech šikoušek zelený. Poslední lokalitou, ve které jsou chráněny jak typy stanovišť , tak významné druhy, je Rabštejn, který byl navržen k ochraně květnatých bučin a suť ového lesa, z druhů je to opět šikoušek zelený. Zbývajících 9 lokalit bylo navrženo především pro ochranu populací významných druhů. V lokalitě Šumárník je to játrovka mozolka skalní (Mannia triandra), v Údolí Malínského potoka šikoušek zelený. Lokality Branná hrad, Javorový vrch a štola FranzFranz byly navrženy k ochraně netopýrů, zlatý lom v Suché Rudné k ochraně čolka velkého (Triturus cristatus), Karlova Studánka a Heřmanovice pro čolka karpatského (Triturus montandoni) a lokalita Sokolí potok pro střevlíka hrbolatého. (Kočí, 2007) Významným krokem pro ochranu přírody v Jeseníkách směrem k zajištění příznivého stavu populace vybraných druhů ptáků a jejich stanovišť bylo vyhlášení ptačí oblasti Jeseníky v rámci soustavy Natura 2000. Ptačí oblast byla vyhlášena v roce 2004 na ploše téměř 70 % rozlohy CHKO pro dva druhy ptáků. V lesních komplexech je to jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), v travních porostech chřástal polní (Crex crex), 31

který je jedním ze dvou našich ptačích druhů považovaných za celosvětově ohrožené. (Kočí, 2007) Tab. 6 Překryv hodnocených MZCHÚ se soustavou Natura 2000 (AOPK ČR, 2010) Překryv s NATURA 2000 kód

kat.

368 NPP Rešovské vodopády∗ 393 PR Skalské rašeliniště∗ 944 PP Pasák 945 PR Vysoký vodopád 946 PP Smrčina 947 PP Zadní Hutisko 1357 PR Pod Jelení studánkou 1358 PR Pstruží potok 1524 PR Borek u Domašova 1525 PR Pod Slunečnou strání 1526 PR Rabštejn 1527 PR Filipovické louky 2086 PR Franz-Franz 2129 PR Přemyslovské sedlo∗ 2434 PR Bučina pod Františkovou myslivnou 2496 PR Františkov

∗

EVL (kód NATURA)

PO Jeseníky CZ0711017

EVL Sovinec (CZ0810018) EVL Skalské rašeliniště (CZ0815031) EVL Praděd (CZ0714077) EVL Praděd (CZ0714077) EVL Rabštejn (CZ0714078) EVL Štola Franz-Franz (CZ0813765) EVL Praděd (CZ0714077) -

ano ano ano ano ano ano ano ano ano -

název území

ZCHÚ leží mimo území CHKO Jeseníky

32

6

METODIKA

(Zdroj v kap. 6.1–6.4: Svátek a Buček, 2005)

6.1 Cíl a principy zpracování Cílem metodiky je rychlé získání aktuálních informací o stavu maloplošných zvláště chráněných území a o adekvátnosti a efektivnosti péče o tato území. Výsledky hodnocení stavu a managementu jednotlivých chráněných území upozorňují nejen na klíčové problémy jednotlivých území, ale především umožňují získat přehledné aktuální informace o stavu a péči v lokálních a regionálních sítích chráněných území. Metodika je založena na principu jednoduchosti, univerzálnosti, rychlosti a principu komplexnosti. Základem hodnocení je rychlý terénní průzkum, soustředěný na získání aktuálních informací o reálném stavu území a výsledcích péče. Terénní průzkum je základem hodnocení všech kritérií stavu a péče kromě dvou, jimiž jsou „dokumentace“ a „významné druhy“. Stav dokumentace je posuzován na základě existujících dokumentů o chráněném území; k posouzení přítomnosti významných druhů nestačí rychlý terénní průzkum, proto musí být jako hlavní zdroj informací o jejich výskytu použity plány péče či inventarizační průzkumy; terénní průzkum pak může sloužit k doplnění či zpřesnění těchto údajů.

6.2 Zdroje informací Kromě plánů péče o zvláště chráněná území a inventarizačních průzkumů (IP) bylo využito také informací internetové verze Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) (AOPK ČR, 2010).

6.3 Kritéria současného stavu a péče v MZCHÚ K posouzení stavu a managementu v jednotlivých ZCHÚ metodika využívá 16 kritérií uvedených v tab. 7 a tab. 8. Při hodnocení je třeba posuzovat všechna kritéria stavu i péče. Pouze výjimečně, není-li hodnocení daného kritéria možné či smysluplné, je přípustné kritérium vypustit. 33

Hodnotitel musí uvést důvody, proč nebylo kritérium hodnoceno. V žádném případě nelze vypustit kritérium „zachovalost“ a „dosahování cílů ochrany“. U každého kritéria je základním principem hodnocení vždy srovnání aktuálního skutečného stavu (či péče) s optimálním stavem (či péčí) daného území. Optimální stav (péče) je takový stav (péče) území, při kterém jsou nejlépe naplněny cíle jeho ochrany a chráněné území tak nejlépe plní svůj účel. Tab. 7 Kritéria hodnocení současného stavu území Kritéria hodnocení současného stavu území název kritéria

stručná charakteristika hodnocení kritéria

zachovalost

posouzení zachovalosti území z hlediska předmětu ochrany

struktura

hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz

významné druhy

hodnocení stavu a vývoje populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů

reprodukce

hodnocení schopnosti reprodukce populací

narušení obnovy

posouzení závažnosti a rozsahu narušení obnovy


s důrazem na výskyt invazních neofytů a neozoí

skládky a odpad

s ohledem na jejich rozsah a dopad na současný stav území


hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území

Tab. 8 Kritéria hodnocení péče o území Kritéria hodnocení péče o území název kritéria

stručná charakteristika hodnocení kritéria

dokumentace

posouzení kvality existující dokumentace o území

značení hranic

hodnocení kvality značení hranic území

cesty

posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, fragmentace)

ochranné pásmo

hodnocení funkčnosti ochranného pásma i všech jevů v něm se vyskytujících

omezování vnějších negativních vlivů

posouzení eliminace všech významných a zřetelných negativních vlivů z okolí

péče o obnovu

hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umožňují či podporují

zásahy

hodnocení veškerých zásahů a opatření ovlivňujících stav území


celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů ochrany

Každé z 16 výše uvedených kritérií je ohodnoceno stupněm dle následující verbálně numerické stupnice (tab. 9).

34

Tab. 9 Verbálně numerická stupnice číslo stupně

označení stupně

0

extrémně nízký

1

velmi špatný

2

špatný

3

průměrný

4

dobrý

5

vynikající

6.4 Váha kritérií a výsledné hodnocení Pro odlišení důležitosti jednotlivých kritérií má každé z nich přidělen násobný koeficient (multiplikátor). Násobný koeficient je pevně stanoven (viz Svátek a Buček, 2005), hodnotitel jej nemění. Násobným koeficientem se vynásobí udělený stupeň a získá se tak příslušný počet bodů pro dané kritérium. Takto získané body se sečtou pro všechna hodnocená kritéria současného stavu; obdobně se sečtou i body pro všechna hodnocená kritéria péče. Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ (Hstav) je pak vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria stavu získat; obdobně výsledné hodnocení péče o ZCHÚ (Hpéče) je vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria péče získat. Tab. 10 Stupnice k výslednému hodnocení stavu ZCHÚ Hstav

výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ

0–30

velmi špatný (VŠ)

31–50

špatný (Š)

51–70

průměrný (P)

71–90

dobrý (D)

91–100

vynikající (V)

35

Tab. 11 Stupnice k výslednému hodnocení péče o ZCHÚ Hpéče

výsledné hodnocení péče o ZCHÚ

0–30

velmi špatná (VŠ)

31–50

nedostatečná (N)

51–70

průměrná (P)

71–90

dobrá (D)

91–100

vynikající (V)

6.5 Výstupy hodnocení Pro zpracování výstupů hodnocení je v prostředí Microsoft Excel připraven program (Svátek a Svátek, 2005), poskytující potřebné výpočty, tabulkové a grafické výstupy. První část výstupního hodnocení je tvořena základními informacemi o ZCHÚ, další potom tvoří dvě tabulky, z nichž jedna hodnotí 8 kritérií současného stavu území, druhá potom, pomocí dalších 8 kritérií, péči o území. Udělení stupně každému kritériu je v obou tabulkách doprovázeno stručným slovním odůvodněním. Další částí výstupů jsou výsledná hodnocení v podobě grafů a tabulek, rovněž se slovním zhodnocením stavu a péče o území. Na závěr hodnocení je připojena tabulka s posouzením existující dokumentace k ZCHÚ a níže je také doplněna fotodokumentace. Pro hodnocení dle výše uvedené metodiky (Svátek a Buček, 2005) bylo vybráno celkem 16 MZCHÚ v oblasti Jesenicka, jejichž výčet, spolu s uvedením výměry a data hodnocení ZCHÚ, je uveden v tab. 1.

36

7

VÝSLEDKY HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH MZCHÚ Hodnocení NPP Rešovské vodopády (kap. 7.1) a PR Franz-Franz (kap. 7.13) bylo

zaměřeno zejména na lesní část ZCHÚ.

7.1 NPP Rešovské vodopády Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Rešovské vodopády

Kód ZCHÚ:

368

Kategorie ZCHÚ:

Národní přírodní památka

Zřizovací předpis:

vyhláška Okresního národního výboru Bruntál ze dne 25. 10. 1989

Kraj:

Moravskoslezský kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Rýmařov Katastrální území:

Rešov, Ruda u Rýmařova

Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ:

71,61 ha

Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno (je-li vyhlášeno)

Správce ZCHÚ:

Ministerstvo životního prostředí

Plán péče:

platný, pro období 2001–2010 (Kubenka a Kalíšková, 1999)

Jiná dokumentace:

Floristický seznam druhů vyšších rostlin (Knížetová, 1974) Malakozoologický výzkum (Mácha, 1975) IP botanický (Vansa, 1983) IP lesnický (Balhar, 1983) Jarní aspekt cévnatých rostlin (Duda, 1983) Hydrobiologický průzkum (Hotzler, 1987) 37

Seznam druhů cévnatých rostlin (Bureš a Burešová, 1991) Hodnocení

geomorfologických

a

geologických

poměrů (Kirchner, 1993) Mechorosty (Duda, 1993) Mechorosty (Duda, 1994) Jarní aspekt cévnatých rostlin (Duda, 1994) IP lesnický (Holuša, 1997) Pavouci (Araneae) (Bezděčka a Růžička, 2001) Zoologický průzkum (Bezděčka, 2001) IP entomologický – jepice, vážky (Záruba, 2002) IP mechorostů (Plášek, 2004) IP ornitologický (Polášek, 2004) IP botanický (cévnaté rostliny, biotopy) (Dančák, 2005)

Předmět ochrany:

Hlavní předměty ochrany dle Kubenka a Kalíšková (1999): 1. Geomorfologie Kaňonovitá hluboce zaříznutá skalní průrva říčky Huntavy a Tvrdkovského potoka s 200 m dlouhou soutěskou s vodopády (nejvyšší 10 m), skalními věžemi a stěnami (Soví skála 32 m) a velkým počtem skalních mezo- a mikroreliéfů s balvany, převisy, hřbety apod. 2. Geobiocenologie Civilizačním procesem dosud málo narušené lesní porosty svojí druhovou skladbou ± blízké skladbě přirozené a poměrně bohaté na zástupce členů říše rostlinné a živočišné.

38

3. Hydrologie Oba hlavní vodní toky včetně úpatních částí svahů podél vodotečí představují nejcennější biotopy s trvalou autoregulací a vysokou rezistencí vůči nepříznivým vnějším vlivům. 4. Výskyt vzácných a chráněných druhů -

Hnízdiště čápa černého (Ciconia nigra).

-

V r. 1975 tu Mácha našel zástupce měkkýšů Clausilia parvula.

-

Duda (1993) popsal výskyt vzácných druhů jako je lišejník Peltigera sp. a mechu Isothecium myosuroides Brid. var. rivulare Limpr.

-

V bylinném patru se vyskytují: Isopyrum thalictroides

(zápalice

žluť uchovitá),

Dryopteris expansa (kapraď podobná), Melica uniflora (strdivka jednokvětá). -

Botanické průzkumy (Burešová, 1991) a (Duda, 1993) dále prokázaly výskyt celkem 122 více méně běžných druhů.

Cíl ochrany:

Cíle ochrany dle Kubenka a Kalíšková (1999): 1. Zachovat

unikátní

geomorfologický

fenomén

kaňonovitého zářezu říčky Huntavy a Tvrdkovského potoka se skalní soutěskou, vodopády a peřejemi a charakteristickým souborem erozně – denudačních a evorzních mezo- a mikrotvarů. 2. Zachovat celistvost a dosavadní biologickou stabilitu lesních porostů a tím i optimální podmínky samovolného zmlazení dřevin a keřů provázejících přirozené ekosystémy oblasti Nízkého Jeseníku. 39

Dosáhnout postupně stavu, kdy se porosty s vysokým podílem smrku ztepilého více blíží svou druhovou skladbou lesům přirozeným. 3. Dosažení výše popsaného stavu umožní vytvářet optimální

podmínky

níže

položeným

úpatním

biotopům s četným zastoupením velmi citlivých zástupců živočišné a rostlinné říše vázaných na chladné a vlhké mikroklima.

Poznámka:

Hodnocení současného stavu území

stupeň

Tab. 12 Hodnocení současného stavu NPP Rešovské vodopády

zachovalost

4

struktura

3

významné druhy

n

Kategorie území:


Název území:


Datum 25. 10. 2009 hodnocení: Předmět ochrany (lesní porosty) je zachován tam, kde mají lesní společenstva charakter smíšených porostů, tj. zejména v údolí v okolí vodního toku a na svazích s východní a jihozápadní až západní expozicí v jižní polovině ZCHÚ. Na ostatní ploše přírodní památky v porostu jasně dominuje smrk ztepilý (Picea abies) na úkor ostatních druhů přirozené druhové skladby. Dalo by se říci, že s nadmořskou výškou stoupá zastoupení smrku v porostu, který má někde až monokulturní charakter. V severozápadním cípu ZCHÚ se vyskytuje nepůvodní borovice vejmutovka (Pinus strobes). Geomorfologie NPP není nijak narušována a tento předmět ochrany je zachován. Struktura porostů je jak druhově, tak věkově a vertikálně diferencována v okolí vodního toku a výše na svazích v jižní části ZCHÚ. V těchto místech se nachází také velké množství dřevní hmoty k tlení. Ve středních a vyšších polohách především severní poloviny NPP se nacházejí porosty s dominancí smrku ztepilého (Picea abies), ostatní dřeviny jsou zde pouze vtroušeny. Porosty zde mají téměř monokulturní charakter a neleží zde tolik mrtvého dřeva, které hraje v přirozeném lesním ekosystému důležitou roli. Při východní hranici ZCHÚ u chat se nachází smrková monokultura. V severozápadním cípu ZCHÚ se vyskytuje několik jedinců nepůvodní borovice vejmutovky (Pinus strobus). Struktura geomorfologických fenoménů není na území NPP nijak narušena. Z významných druhů živočichů Kubenka a Kalíšková v plánu péče (1999) uvádějí čápa černého (Ciconia nigra). Mezi významné druhy rostlin potom Kubenka a Kalíšková (1999) řadí zápalici žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides), kapraď podobnou (Dryopteris expansa) a strdivku jednokvětou (Melica uniflora). Během vlastního terénního průzkumu nebyly výše uvedené

40

významné druhy pozorovány.

reprodukce

4

narušení obnovy

4


3

skládky a odpad

4


5

Přirozené zmlazení především buku lesního (Fagus sylvatica), dále javoru klenu (Acer pseudoplatanus), smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bělokoré (Abies alba) se objevuje hlavně v zářezu údolí v okolí vodního toku a ve vyšších polohách jižní části NPP. Výše, především na severněji položených svazích, dominuje zmlazení smrku ztepilého na úkor reprodukce listnáčů. Ve vyšších polohách severní poloviny a jihovýchodu ZCHÚ kromě smrku ztepilého hojně přirozeně zmlazuje jedle bělokorá (Abies alba), která je navíc v severovýchodní části ZCHÚ podsazena. Při vlastním terénním průzkumu bylo nalezeno pouze ojedinělé poškození obnovy lesních porostů. Jednalo se o okus jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) zvěří v severovýchodní části ZCHÚ a na hřbetě v centrální části národní přírodní památky. V jižní části ZCHÚ, zejména v blízkosti tzv. Fialova mlýna a podél řeky Huntavy, se objevují populace expanzivní kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). V nejsevernějším cípu ZCHÚ dominuje v podrostu ostružiník maliník (Rubus idaeus) a kopřiva dvoudomá. Podél značených cest ve vyšších polohách NPP se místy objevuje ostružiník křovitý (Rubus fruticosus). V severozápadním cípu ZCHÚ zmlazuje nepůvodní borovice vejmutovka (Pinus strobus). Na území NPP se podél značených turistických cest ojediněle objevují drobné odpadky. V blízkosti Fialova mlýna se nachází, kromě několika odpadků, také odpad kovový. Ve zvláště chráněném území se neprojevuje působení dalších negativních vlivů. Vysoká turistická návštěvnost ovlivňuje území pouze velmi mírným znečištěním v podobě drobných odpadků (viz skládky a odpad).

Jméno hodnotitele: Šmerda Jiří

Hodnocení péče o území

stupeň

Tab. 13 Hodnocení péče o území

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

5

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

25. 10. 2009

Plán péče (Kubenka a Kalíšková, 1999) je po obsahové stránce úplný. Na území NPP bylo provedeno velké množství inventarizačních a jiných průzkumů s různým zaměřením (viz základní údaje o území). Rezervační tabule se státním znakem v severovýchodním cípu NPP je umístěna nevhodně, asi 50 m vně ZCHÚ. Tabuli při východní hranici ZCHÚ chybí velký státní znak. NPP je opatřena dvěma informačními tabulemi a její hranice jsou přehledně označeny pruhovým značením. ZCHÚ je zpřístupněno dvěma turistickými stezkami, které se táhnou podél vodních toků. V délce stezek napříč ZCHÚ je zbudováno množství dřevěných lávek se zábradlím nebo žebříků a posezení. Stezky zpřístupňující území nepůsobí negativně na předmět ochrany.

41

ochranné pásmo

3


5

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

V jižní části ochranného pásma se nachází tzv. Fialův mlýn, kolem něhož se vyskytují některé ruderální druhy jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) nebo ostružiník maliník (Rubus idaeus), množství odpadků a malá skládka s kovovým odpadem. V jihozápadní části OP se nachází smrková monokultura. Tento monokulturní porost je značně náchylný k působení abiotických a biotických činitelů, ztrácí tak svoji ochrannou funkci. Turisté a návštěvníci NPP jsou při pohybu v ZCHÚ usměrňováni značenou stezkou, která je každoročně obnovována. Nedochází tak k pronikání turistů mimo značené stezky na strmé svahy ZCHÚ. Na území NPP je individuálně chráněno přirozené zmlazení jedle bělokoré (Abies alba). Individuální ochrana je hojně aplikována především na hřbetu v okolí skalních výchozů v centrální až východní části ZCHÚ. Zmlazení jedle bělokoré je dále chráněno na svazích v severovýchodní části NPP. Vhodné by bylo chránit také přirozené zmlazení jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) před působením zvěře. Na hřbetu v centrální části ZCHÚ je umístěn feromonový kůrovcový lapač. Přirozené zmlazení jedle bělokoré je místy doplňováno podsadbami pro docílení optimální druhové skladby porostu. Podsadby jsou individuálně chráněny. Vhodnými zásahy je nutné přeměnit zejména smrkovou monokulturu k prostorově diferencovanému porostu cílové druhové skladby. Na velké části ZCHÚ je nutné zejména upravit druhovou skladbu lesních porostů, v nichž převažuje smrk ztepilý tak, aby porosty druhově směřovaly ke skladbě přirozené. Jedná se o střední a vyšší polohy území NPP.


Výsledné hodnocení

3 2,5 2 1,5

12 7,5

narušení obnovy

4

1,5

6

invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy

3 4 5

1 1 1,5

3 4 7,5

výsledné hodnocení současného stavu:

6

Hstav = 77 dobrý

počet bodů

4 3 n 4

Hodnocení péče o NPP Rešovské vodopády

násobný koeficient


zachovalost struktura významné druhy reprodukce

počet bodů

stupeň

Hodnocení současného stavu NPP Rešovské vodopády

Tab. 15 Hodnocení péče o NPP Rešovské vodopády stupeň

Tab. 14 Hodnocení současného stavu NPP Rešovské vodopády

dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších neg. vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany

5 4 5 3

1 1 1,5 1,5

5 4 7,5 4,5

5

1,5

7,5

4 4 4

2 2,5 3

8 10 12

výsledné hodnocení péče:

42

Hpéče = 84 dobrá

100 90

5 Cíle

4

70

3

Jiné

Odp

Zás

Invz

2 50

1

Nar


zásahy

péče o obnovu

omezování negativních vlivů

ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Rep

0

POb

Neg

30 Stru

OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Obr. 2 Grafické znázornění hodnocení NPP Rešovské vodopády

Současný stav NPP Rešovské vodopády je vyhodnocen jako dobrý. Hlavním negativem v celkovém hodnocení současného stavu ZCHÚ je nevhodná druhová skladba lesních biocenóz ve výše položených částech zvláště chráněného území, kde v porostu převažuje smrk ztepilý na úkor ostatních druhů přirozené druhové skladby. Na druhou stranu jako pozitivní je hodnoceno hojné přirozené zmlazení listnáčů v níže položených partiích ZCHÚ a zejména potom úspěšná reprodukce jedle bělokoré (Abies alba), která zmlazuje téměř na celém území NPP. Pozitivní je rovněž nevýznamné narušení obnovy ze strany zvěře.

Péče o NPP Rešovské vodopády je vyhodnocena jako dobrá. Celkové hodnocení péče je ve svém výsledku lepší, než hodnocení současného stavu ZCHÚ, z čehož lze předpokládat příznivý vývoj z hlediska předmětu ochrany. Průměrně bylo hodnoceno pouze ochranné pásmo NPP, z důvodu výskytu smrkové monokultury a také odpadu. Jako pozitivní lze označit péči správce o cestní síť nebo péči o zmlazení druhů cílové skladby lesních společenstev.

43

Tab. 16 Podrobné hodnocení stavu dokumentace NPP Rešovské vodopády: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

ano

ne

5

Obr. 3 Nejvyšší vodopád v NPP Rešovské vodopády

Obr. 4 Lesní porosty na svazích v severozápadní části NPP

Obr. 5 Zpřístupnění NPP Rešovské vodopády

44

Obr. 7 Individuální ochrana podsadeb jedle bělokoré (Abies alba)

Obr. 6 Jeden z tzv. doupných stromů

Obr. 8 Dřevní hmota v různých stádiích rozkladu v okolí vodního toku

45

7.2 PR Skalské rašeliniště Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Skalské rašeliniště

Kód ZCHÚ:

393

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní rezervace


výnos

Ministerstva

kultury

České

socialistické

republiky č. j. 11.079/70 – II/2 ze dne 3. 9. 1970

Kraj:



Skály u Rýmařova


45,2474 ha (Kvita a Žárník, 2009)


Správce ZCHÚ:

Krajský úřad Moravskoslezského kraje

Plán péče:

platný, pro období 2000–2009 (Kvita a Žárník, 2009)

Jiná dokumentace:

Zpráva o mykologickém průzkumu (Kuthan, 1975) Jarní aspekt cévnatých rostlin (Duda, 1993) Mechorosty (Duda, 1993) Vážky (Odonata) – Bakalářská práce (Oppeltová, 2002) Inventarizační průzkumy PR Skalské rašeliniště (Dančák et al., 2008)

Předmět ochrany:

Rašeliniště přechodného typu s prvky vrchovištními, horskými i slatinnými (Kvita a Žárník, 2009).

Cíl ochrany:

Postupným odlesňováním trvale vytvářet podmínky pro rozšiřování slatinné (přírodní biotop R2.2) a rašelinné (přírodní biotop R2.3) vegetace, která je hlavním předmětem ochrany v ZCHÚ. Odlesňování 46

provádět postupně na kontaktu se slatinnou a rašelinnou vegetací. Péči o nelesní vegetaci volit primárně

tak,

rašeliništní vegetace,

aby

vyhovovala

nízkoproduktivní která

je

rovněž

rozvoji

nelesní

ostřicovomechové biotopem

srpnatky

fermežové (Hamatocaulis vernicocus) a bažinníku kostrbatého (Paludella squarrosa). Zcela samovolný vývoj části lesní vegetace. (Kvita a Žárník, 2009)

Poznámka:


stupeň

Tab. 17 Hodnocení současného stavu PR Skalské rašeliniště

zachovalost

5

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

5

narušení obnovy

5


4

skládky a odpad

4

Kategorie území:


Název území:


Datum 6. 8. 2009 hodnocení: Populace níže uvedených expanzivních druhů rostlin jsou na cenných plochách mizivé a k narušení ekologických nároků chráněných druhů nedochází. Vlivem správné péče naopak dochází k rozšiřování areálu s podmínkami vhodnými pro cenná společenstva. V nejcennějších partiích rašelinné louky se expanzivní druhy (viz invazní a expanzivní druhy) vyskytují pouze jednotlivě. V západní části dolní rašelinné louky byl nalezen nálet olše lepkavé (Alnus glutinosa). Mezi zvláště chráněné druhy rostlin v území se vyskytující patří dle plánu péče (Kvita a Žárník, 2009) ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a tučnice obecná (Pinguicula vulgaris). Dále se v území vyskytují dva zvláště chráněné druhy brouků z čeledi zlatohlávkovitých a dva silně ohrožené druhy plazů (Kvita a Žárník, 2009). K datu provedení vlastního terénního průzkumu patrná vitální populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Podmínky pro reprodukci a vývoj ohrožených druhů rostlin a živočichů jsou na plochách rašelinných luk příznivé. K narušení obnovy z hlediska předmětu ochrany v ZCHÚ nedochází. V severovýchodní a západní části dolní rašelinné louky se vyskytuje několik jedinců rákosu obecného (Phragmites australis). Rákos obecný se také roztroušeně vyskytuje v lesním podrostu při severním okraji dolní rašelinné louky. V průběhu vlastního terénního průzkumu byl nalezen jednotlivý odpad v jižní části území při okraji louky, která slouží k extenzivní pastvě dobytka a dále zbytky drátěného oplocení v severní části ZCHÚ při hranici.

47


5

Během vlastní terénní pochůzky nebylo zjištěno žádné další negativní působení na ZCHÚ.



stupeň

Tab. 18 Hodnocení péče o PR Skalské rašeliniště

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

5

ochranné pásmo

5


5

péče o obnovu

5

zásahy

4


5

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

6. 8. 2009

Jako zdroj informací pro hodnocení území byl použit připravovaný plán péče pro období 2010–2020 (Kvita a Žárník, 2009), který obsahuje všechny potřebné náležitosti. Před koncem platnosti plánu péče (Kvita a Žárník, 2009) je plánováno provedení komplexního inventarizačního průzkumu botanického (floristický a vegetační), bryologického, ornitologického, herpetologického, batrachologického a dílčího entomologického (Coleoptera) inventarizačního průzkumu. Pruhové značení hranic ZCHÚ na stromech a sloupcích je zřetelné a přehledné. Jedna tabule s malým státním znakem je však umístěna nevhodně asi 50 m mimo hranici uvnitř chráněného území. Chybí informační tabule o ZCHÚ. V chráněném území se nenacházejí žádné cesty, stezky či pěšiny. Část ochranného pásma slouží k extenzivní pastvě v systému ekologického zemědělství. Část je tvořena loukami k seči. Nebyly v něm zjištěny žádné negativní jevy. Téměř celé území je ohraničeno dřevěnými nebo železnými kůly s drátěným ohradníkem, dobytek se tak dostane pouze na místa k pastvě určená. Na ostatní plochy uvnitř ZCHÚ nemá díky ohradníku přístup. V ZCHÚ jsou kosena luční společenstva, likvidovány expanzivní druhy rostlin (viz invazní a expanzivní druhy) a náletové dřeviny. Patrné je také rozšiřování ploch luk na úkor lesa. Na horní i dolní rašelinné louce jsou patrné poslední částečné seče. Část luk je pokosena a na zbytku plochy ponechány biopásy, které budou pokoseny v následujícím roce. Deponie biomasy ze sečí jsou soustřeďovány na okraje lesa. Hmota hráně je uložena v lesích, někdy však nevhodně přímo uprostřed rašelinných luk. Ve východní části dolní rašelinné louky je vykolíkována zkusná plocha za účelem průzkumu ekologických nároků ohrožených druhů rostlin. Kritériu byl udělen nejvyšší stupeň. Jsou realizována všechna potřebná opatření a zásahy vedoucí k udržení či zlepšování stavu předmětu ochrany.


48

Výsledné hodnocení Tab. 19 Hodnocení současného stavu PR Skalské rašeliniště

3 2,5 2 1,5

15 10 8 7,5

narušení obnovy

5

1,5

7,5


4 4 5

1 1 1,5

4 4 7,5

Hstav = 91 vynikající


počet bodů

počet bodů

5 4 4 5




Hodnocení péče o PR Skalské rašeliniště

stupeň

stupeň

Hodnocení současného stavu PR Skalské rašeliniště

Tab. 20 Hodnocení péče o PR Skalské rašeliniště


5 4 5 5

1 1 1,5 1,5

5 4 7,5 7,5

5

1,5

7,5

5 4 5

2 2,5 3

10 10 15


Hpéče = 95 vynikající

100 90 Jiné

5

Cíle

Odp

4

70

Invz Zás

3

Nar

2 50

Rep

POb

1

Obr. 9 Grafické znázornění hodnocení PR Skalské rašeliniště

49


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

VD

30

Stru

Neg

OP

Cst Zach

0

Znč Dok

Současný stav PR Skalské rašeliniště je vyhodnocen jako vynikající. Hned polovině kritérií byl udělen nejvyšší stupeň. Větší nedostatky nebyly při terénní pochůzce zjištěny. V území jsou úspěšně redukovány náletové dřeviny. Úspěšný je také boj s expanzivním rákosem, jež je zastoupen pouze jednotlivci a netvoří tak monocenózy. Území není ohroženo působením jakýchkoli negativních jevů zvenčí.

Péče o PR Skalské rašeliniště je vyhodnocena jako vynikající. Jen dvěma kritériím, které vykazují pouze menší nedostatky, nebyl udělen nejvyšší stupeň. Správce ZCHÚ Skalské rašeliniště plně realizuje zásahy a uskutečňuje opatření, která podle všeho vedou k dosahování cílů ochrany definovaných v plánu péče. Při současném trendu péče o chráněné území lze očekávat příznivý vývoj z hlediska předmětu ochrany.

Tab. 21 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Skalské rašeliniště: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

Obr. 10 Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)

ano

ne

5

Obr. 11 V ZCHÚ ojedinělý výskyt rákosu obecného (Phragmites australis)

50

Obr. 12 Provedená seč týkající se částí rašelinných luk

Obr. 13 Ohradník zamezující vstupu dobytku do ZCHÚ

51

7.3 PP Pasák Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Pasák

Kód ZCHÚ:

944

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní památka


vyhláška Rady SM KNV v Ostravě, usnesení č. 268/19 ze dne 24. 8. 1982

Kraj:

Olomoucký kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Šumperk Katastrální území:

Branná u Šumperka

Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ:

CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

2,3800 ha (Halfarová, 2004)


Správce ZCHÚ:

Správa CHKO Jeseníky

Plán péče:

platný, pro období 2005–2014 (Halfarová, 2004)

Jiná dokumentace: Předmět ochrany:

Rozsáhlý, morfologicky zajímavý útvar s význačnými rostlinnými a živočišnými druhy (Halfarová, 2004).

Cíl ochrany:

Cílem je dosáhnout různověkých, vertikálně a horizontálně

členěných

porostů

s

rozvinutou

přirozenou obnovou a s přírodě blízkou až přirozenou druhovou skladbou (Halfarová, 2004).

Poznámka:

52


stupeň

Tab. 22 Hodnocení současného stavu PP Pasák

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

3


2

skládky a odpad

4


5

Kategorie území:


Název území:

Pasák

Datum 5. 10. 2009 hodnocení: Dostupná místa skalních útvarů jsou mírně narušována turisty, kteří odlamují části horniny nebo do ní vrývají nápisy. Přes mírné narušení turisty je předmět ochrany zachován. Lesní porosty mají na většině území PP druhovou a prostorovou skladbu vyhovující, výjimku tvoří smrkový porost v severních partiích a smrková mlazina na jihovýchodním svahu ZCHÚ. Prostorová a věková struktura lesního porostu je vyhovující na většině území přírodní památky. V severních partiích ZCHÚ se však nachází smrkový porost a na jihovýchodním svahu plošně nerozsáhlá smrková mlazina, obě lokality mají téměř monokulturní charakter. Téměř v celém ZCHÚ leží množství dřevní hmoty k tlení. Skalní útvary jsou mírně narušovány turisty, kteří na některých místech odlamují úlomky horniny nebo vrývají nápisy do skalních stěn. V plánu péče (Halfarová, 2004) je uveden netopýr brvitý (Myotis emarginatus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), krkavec velký (Corvus corax), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Během vlastního terénního průzkumu nebyly výše uvedené významné druhy pozorovány. Na celém území PP se objevuje přirozené zmlazení buku lesního (Fagus sylvatica) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Zmlazení těchto dvou dřevin je ve vrcholových partiích doplněno zmlazujícím smrkem ztepilým (Picea abies) nebo lípou srdčitou (Tilia cordata). Na prosvětlených místech (skalní plošiny) hojně zmlazuje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V ZCHÚ nebylo nalezeno přirozené zmlazení jedle bělokoré (Abies alba). Téměř v celém území přírodní památky dochází k poškozování přirozeného zmlazení dřevin zvěří. Okusem je narušována obnova javoru klenu v celém ZCHÚ, zejména pak ve vrcholových partiích. Poškozování smrku ztepilého ohryzem a loupáním zvěří se týká rovněž značné plochy PP. V jižní části přírodní památky se vyskytuje souvislý porost ostružiníku maliníku (Rubus idaeus). Jeho silný výskyt je vázán také na prosvětlená místa podél značené naučné stezky. V těchto místech se vyskytují také populace ruderálních druhů z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). V okolí skalních útvarů a kolem značené naučné stezky byly výjimečně nalezeny drobné odpadky, které zde zanechávají turisté. V území se neprojevuje působení žádných dalších negativních vlivů jiných, než uvedeno výše.


53


stupeň

Tab. 23 Hodnocení péče o PP Pasák

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

4

ochranné pásmo

3


5

péče o obnovu

3

zásahy

4


3

Kategorie území:


Název území:

Pasák

Datum hodnocení:

5. 10. 2009

Inventarizační průzkumy dosud nebyly v ZCHÚ provedeny. V plánu péče (Halfarová, 2004) je navrhována realizace IP geologického a zoologického (ornitologického). Plán péče je po obsahové stránce úplný. Veškerá existující dokumentace k území je uložena na Správě CHKO Jeseníky v rezervační knize ZCHÚ. Pruhové značení hranic ZCHÚ na stromech je v pořádku. Jedna tabule se státním znakem je umístěna nevhodně uvnitř ZCHÚ asi 50 m od hranice přírodní památky. Ve vrcholových partiích u skal je umístěna informační tabule. Územím prochází značená turistická naučná stezka Pasák, kolem níž se výjimečně objevují drobné odpadky. Vrcholové partie ZCHÚ v okolí skalních výchozů jsou protkány sítí turisty vyšlapaných pěšinek. Na většině plochy OP se vyskytují smrkové porosty, z nichž některé mají až monokulturní charakter a nechrání tak dostatečně samotné ZCHÚ. Tyto porosty jsou navíc často poškozovány zvěří, která mladší jedince dřevin narušuje loupáním nebo ohryzem. V ochranném pásmu zvěř poškozuje okusem také listnáče. V jižní a východní části OP se vyskytují silné populace expanzivního ostružiníku maliníku (Rubus idaeus). Horolezecká činnost je na území PP Pasák zakázána. Na území nepůsobí z okolí žádné negativní vlivy. Při terénním průzkumu nebyla nalezena individuální nebo plošně rozsáhlejší ochrana přirozeného zmlazení dřevin. Ochrana je přitom žádoucí z důvodu poškozování obnovy lesních porostů zvěří (viz narušení obnovy). V severní části ZCHÚ byla provedena asanační těžba s tím, že dřevní hmota byla ponechána na místě. V území však nejsou dostatečně realizována opatření k ochraně obnovy porostů. Ve vztahu k lesním porostům by bylo vhodné zlepšit péči o přirozené zmlazení dřevin, které je poškozováno zvěří. Provedení dosadeb jedle bělokoré (Abies alba) by bylo vhodné pro docílení přirozenější dřevinné skladby.


54


12 10

narušení obnovy

3

1,5

4.5


2 4 5

1 1 1,5

2 4 7.5


6

Hstav = 77 dobrý

počet bodů

3 2,5 2 1,5


4 4 n 4

Hodnocení péče o PP Pasák

stupeň


Hodnocení současného stavu PP Pasák

počet bodů


Tab. 25 Hodnocení péče o PP Pasák

stupeň

Tab. 24 Hodnocení současného stavu PP Pasák


5 4 4 3

1 1 1,5 1,5

5 4 6 4.5

5

1,5

7.5

3 4 3

2 2,5 3

6 10 9


Hpéče = 74 dobrá

100 90

5 4

70

3

Jiné Cíle Odp Invz

2

Nar

Zás

50 Rep

1

POb

Obr. 14 Grafické znázornění hodnocení PP Pasák

55


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

VD

0

Neg 30 Stru

OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Současný stav PP Pasák je vyhodnocen jako dobrý. Kromě hlavního předmětu ochrany, kterým jsou skalní útvary, jsou v území chráněny také lesní porosty. Lesní porosty jsou sice strukturně diferencované, ale místy v porostu nevhodně dominuje smrk ztepilý a reprodukce těchto porostů, ať už listnáčů nebo smrku, je v současnosti významně narušována zvěří. Na území přírodní památky se rovněž vyskytují velké populace expanzivního ostružiníku maliníku (Rubus idaeus). Územím prochází naučná stezka, která nemá na jeho stav významnější negativní vliv.

Péče o PP Pasák je vyhodnocena jako dobrá. Hodnocení je srovnatelné s hodnocením současného stavu území. Největším nedostatkem v péči o území jsou jednoznačně nedostatečná opatření k ochraně zmlazujících jedinců dřevin před zvěří. Dalším negativem je snížená funkce ochranného pásma pro výskyt smrkových porostů, které mají místy monokulturní charakter. Na druhou stranu hranice ZCHÚ jsou označeny zřetelně, stejně tak jako přírodní památku křižující naučná stezka pro turisty.

Tab. 26 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Pasák: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

Obr. 15 PP Pasák jako jedna ze zastávek naučné stezky "Pasák"

ano

ne

5

Obr. 16 Dominantní a esteticky nejzajímavější skalní útvar chráněného území PP Pasák

56

Obr. 17 Kalcitické amfibolity mající zelenošedou barvu

Obr. 18 Jedinec smrku ztepilého (Picea abies) poškozený ohryzem spárkatou zvěří

Obr. 19 Mírné narušení předmětu ochrany turisty – odlamování kusů horniny

57

7.4 PR Vysoký vodopád Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Vysoký vodopád

Kód ZCHÚ:

945

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška č. 2/98 Správy CHKO Jeseníky ze dne 6. 5. 1998

Kraj:

Olomoucký kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Jeseník Katastrální území:

Domašov u Jeseníka


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

141,4095 ha (Nožířová et al., 2006)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2007–2016 (Nožířová et al., 2006)

Jiná dokumentace:

IP bryologický (Zmrhalová, 1999)

Předmět ochrany:

Posláním přírodní rezervace je ochrana horského lesa, největšího vodopádu v Hrubém Jeseníku a vzácných mechových společenstev. Morfologicky souvisí se skalní hradbou. (Nožířová et al., 2006)

Cíl ochrany:

Dřevinná skladba blízká přirozené, plné uplatnění přírodních procesů – ponechání samovolnému vývoji (Nožířová et al., 2006).

Poznámka:

58


stupeň

Tab. 27 Hodnocení současného stavu PR Vysoký vodopád

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

5

narušení obnovy

4


3

skládky a odpad

4


5

Kategorie území:


Název území:

Vysoký vodopád

Datum 20. – 21. 8. 2009 hodnocení: Na většině plochy ZCHÚ můžeme mluvit, co do stupně přirozenosti lesních porostů, o výskytu lesa přírodě blízkého. V nižších polohách rezervace místy v druhové skladbě příliš dominuje smrk ztepilý (Picea abies) na úkor listnáčů. V nejnižší úrovni porostu najdeme dostatek jedinců přirozeného zmlazení dřevin. Mluvíme-li o struktuře porostu, tak ta v některých, zejména níže položených částech ZCHÚ, není dostatečně vertikálně a věkově diferencovaná. Zejména v údolí podél dolních partií toku Studeného potoka leží velké množství mrtvého dřeva, stejně tak je tomu i v okolí vodopádu. Tlející dřevo tak poskytuje prostředí mnoha druhům hmyzu a hub vázaným právě na odumřelou dřevní hmotu. Dle plánu péče (Nožířová et al., 2006) se v území vyskytuje 7 zvláště chráněných druhů ptáků, 1 silně ohrožený druh obojživelníka a 5 zvláště chráněných druhů rostlin. Mezi zvláště chráněné rostliny patří oměj šalamounek (Aconitum plicatum), stračka vyvýšená (Delphinium elatum), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), plavuň jedlová (Huperzia selago) a kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) (Nožířová et al., 2006). Při terénní pochůzce byl pozorován silně ohrožený druh třídy ptáci lejsek malý (Ficedula parva), kritérium však nebylo hodnoceno. V celém ZCHÚ dochází k přirozenému zmlazení dřevin. Ve vyšších polohách rezervace, zejména na prosvětlených místech, zmlazuje smrk ztepilý (Picea abies). Jinde zmlazuje také buk lesní (Fagus sylvatica) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Na vlhčích stanovištích v nižších polohách ZCHÚ zmlazuje i olše lepkavá (Alnus glutinosa). Na vhodných světlinách nejvyšších poloh ZCHÚ byly provedeny podsadby jeřábu ptačího pro dosažení cílové druhové skladby porostu. V přírodní rezervaci je k ochraně zmlazení dřevin před poškozením zvěří využito především individuální ochrany nebo také oplocenek. Při terénním průzkumu bylo ve vyšších polohách ZCHÚ nalezeno pouze výjimečně narušení obnovy lesních porostů v podobě okusu jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) zvěří. Kolem zpevněné cesty se místy vyskytují populace ostružiníku maliníku (Rubus idaeus). Na území přírodní rezervace se vyskytují pouze místy jednotlivé drobné odpadky kolem modře značené turistické stezky, které v území zanechávají turisté. Během vlastního terénního průzkumu nebyly zjištěny žádné další vlivy negativně působící na zvláště chráněné území.


59


stupeň

Tab. 28 Hodnocení péče o PR Vysoký vodopád

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

5

ochranné pásmo

3


5

péče o obnovu

4

zásahy

5


5

Kategorie území:


Název území:

Vysoký vodopád

Datum hodnocení:

20. – 21. 8. 2009

V plánu péče (Nožířová et al., 2006) je navrhováno provedení zoologického IP zvláště chráněného území a pokračování v monitoringu populací vzácných a ohrožených druhů rostlin. K existující dokumentaci k území patří bryologický inventarizační průzkum (Zmrhalová, 1999). Chybí pruhové značení severozápadního cípu hranice ZCHÚ. Zbývající část území je po obvodu značena přehledně pruhovým značením na stromech, umístěním tabulí se státním znakem a při turistické stezce v severní části území nechybí informační tabule. Územím prochází značená turistická stezka v některých místech opatřená můstky a zábradlím. Rezervací dále prochází cykloturistická stezka, která je asi na 2/3 svojí délky v ZCHÚ zpevněná. Stezky nemají negativní vliv na stav území. V severní části ochranného pásma při hranici ZCHÚ byla provedena mýtní těžba. V rezervaci tak vznikla porostní stěna, která není chráněna před působením například bořivých větrů. V OP jsou umístěny, stejně tak jako v ZCHÚ, kůrovcové lapače a prostředky na ochranu přirozeného zmlazení dřevin. V rezervaci je omezen pohyb cykloturistů, kteří mohou využívat pouze cyklotrasu. Modře značená turistická stezka, která prochází jádrem rezervace, je pouze pro pěší. U hranice v západní části rezervace se nachází menší funkční oplocenka. Na celém území ZCHÚ je potom pečováno o zmlazující jedince dřevin pomocí individuální ochrany. Stupeň 4 byl udělen za mírné poškození přirozeného zmlazení (viz narušení obnovy), které se týká jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Chráněni by měli být veškeří zmlazující jedinci tohoto vtroušeného druhu. V rezervaci se roztroušeně vyskytují kůrovcové lapače. Všechny zásahy a opatření uvedené v plánu péče (Nožířová et al., 2006) jsou realizovány. Veškeré mrtvé dřevo je ponecháno na místě, zmlazující jedinci dřevin jsou chráněni individuálně nebo oplocením a v území jsou umístěny kůrovcové lapače. Cílem ochrany je, jak uvedeno v plánu péče (Nožířová et al., 2006), dosažení dřevinné skladby blízké přirozené s následným uplatněním přírodních procesů. Nejvyšší stupeň byl udělen, protože zásahy bezprostředně spojené s péčí o obnovu, patří mezi nejdůležitější kritéria v oblasti péče o ZCHÚ a tyto jsou plněny v takové kvalitě, že jejich realizace vede k dosažení cílů ochrany.


60

Výsledné hodnocení Tab. 29 Hodnocení současného stavu PR Vysoký vodopád

7,5

narušení obnovy

4

1,5

6


3 4 5

1 1 1,5

3 4 7,5

12 10

Hstav = 83 dobrý


počet bodů

3 2,5 2 1,5


4 4 n 5

Hodnocení péče o PR Vysoký vodopád

stupeň



počet bodů

stupeň

Hodnocení současného stavu PR Vysoký vodopád

Tab. 30 Hodnocení péče o PR Vysoký vodopád


5 4 5 3

1 1 1,5 1,5

5 4 7,5 4,5

5

1,5

7,5

4 5 5

2 8 2,5 12,5 3 15



100 90

5

Cíle Jiné

4

70

3

Odp Invz

2

Zás

Nar 50 POb

1

Obr. 20 Grafické znázornění hodnocení PR Vysoký vodopád

61


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

Rep Neg 30

Stru

OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Současný stav PR Vysoký vodopád je vyhodnocen jako dobrý. Téměř v celém území je patrné příznivé zachování předmětu ochrany. Jen v některých místech chybí větší strukturní nebo druhová různorodost porostů. K narušení reprodukce díky vhodné péči o zmlazující jedince dřevin téměř nedochází. Jediný průměrný stupeň byl udělen za výskyt expanzivních druhů rostlin, jejichž rozšíření se váže na lesní cestu. V území se vyskytuje pouze drobný odpad podél značené turistické stezky, který souvisí s vysokým počtem návštěvníků rezervace.

Péče o přírodní rezervaci Vysoký vodopád je vyhodnocena jako vynikající. Jen třem kritériím péče o území nebyl udělen nejvyšší stupeň. Průměrně bylo hodnoceno pouze ochranné pásmo ZCHÚ, jehož severní část nemůže plnit svoji funkci z důvodu výskytu holoseče. Péče o obnovu je naopak velmi dobře realizována zásahy a opatřeními, které zamezují poškozování zmlazení dřevin ze strany zvěře a podporují růst a vývoj mladých jedinců z náletu nebo umělé dosadby.

Tab. 31 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Vysoký vodopád: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

ano

ne

5

Obr. 22 Dřevní hmota k tlení ponechaná v porostu Obr. 21 Informační tabule při značené turistické stezce na hranici ZCHÚ

62

Obr. 23 Zpřístupnění PR Vysoký vodopád

Obr. 24 Koryto potoka v přírodní rezervaci Vysoký vodopád

Obr. 25 Individuální ochrana zmlazujících dřevin v ZCHÚ Vysoký vodopád

Obr. 26 Severní část ochranného pásma, kde byla provedena mýtní těžba

63

7.5 PP Smrčina Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Smrčina

Kód ZCHÚ:

946

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška Rady SM KNV Ostrava, č. j. 286/19 ze dne 24. 8. 1982

Kraj:

Olomoucký kraj


Sobotín


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

1,2031 ha (Duhonský a Schmidtová, 2006)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný,

pro

období

2006–2015

(Duhonský

a

Schmidtová, 2006)

Jiná dokumentace:

Sanace

přírodní

památky

Smrčina

(Campanula

Barbata, 1999)

Předmět ochrany:

Největší ložisko krupníku v ČR, otevřené jámovým lomem. Součástí ochrany je rovněž halda pod lesní cestou

s doprovodnými

horninami

a

výskytem

významných minerálů, štola délky cca 40 m, která vede z lomu k haldě a několik drobnějších hald v přilehlém okolí. (Duhonský a Schmidtová, 2006)

Cíl ochrany:

Zachování lomových stěn po téměř vydobytém ložisku krupníku. Udržení prostoru lomu, haldy, štoly a drobných hald v takovém stavu, aby nedocházelo k 64

nepříznivým

změnám,

ať

už

samovolně

nebo

nevhodnou činností člověka. (Duhonský a Schmidtová, 2006)

Poznámka:


stupeň

Tab. 32 Hodnocení současného stavu PP Smrčina

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

n

narušení obnovy

n


3

skládky a odpad

4


4

Kategorie území:


Název území:

Smrčina

Datum 20. 6. 2009 hodnocení: Hornina krupník je sběrateli minerálů rozrušována na lomových stěnách, kde se objevují nápisy a odkud je uskutečňován její odnos. Viditelné jsou známky sesuvů půdy v severní části lomu v blízkosti lesní cesty. Dochází k četným výkopovým aktivitám na hlavní haldě jižně od lomu. Ústí štoly v jižní části lomu je zasutěno. Narušení uvnitř vlastního lomu není rozsáhlé a netýká se hlavní reprezentativní stěny lomu, ale pouze míst dosažitelných z jeho dna a některých úlomků horniny na dně lomu. Předmět ochrany je místy narušován na stěnách lomu sběrateli minerálů. Dno a terasy lomu na některých místech sukcesně zarůstají náletovými dřevinami (viz invazní a expanzivní druhy). Zřetelné jsou výkopy po hledačích minerálů v severních partiích lomu a na četných místech na hlavní haldě jižně od lomu. Viditelné jsou známky sesuvů v severní části lomu v blízkosti lesní cesty. Ústí štoly je zasutěno. Dle plánu péče (Duhonský a Schmidtová, 2006) není v území v současnosti evidován výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Jak však uvádějí v plánu péče Duhonský a Schmidtová (2006), v roce 2006 byl ve štole zaznamenán zimující jedinec vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Tento netopýr je, dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., zvláště chráněným druhem v kategorii kriticky ohrožený. Kritérium nebylo hodnoceno. Předmětem ochrany je abiotický fenomén, tedy neživá část přírody. Kritérium nebylo hodnoceno. Předmětem ochrany je abiotický fenomén, tedy neživá část přírody. Na dně lomu a jeho terasách se šíří náletové dřeviny s převahou druhů javor klen (Acer pseudoplatanus) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Drobné odpadky se nacházejí v okolí dřevěného schodiště a vyhlídkové plošiny na dně lomu v jeho jižní části. Odpadky se vyskytují také na haldě jižně od lomu. Při východní hranici ZCHÚ se nachází tzv. Sokolská chata, v jejímž bezprostředním okolí se nachází odpad a malá skládka. Odpad odtud může pronikat do chráněného území.


65


stupeň

Tab. 33 Hodnocení péče o PP Smrčina

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

4

ochranné pásmo

4


3

péče o obnovu

n

zásahy

3


3

Kategorie území:


Název území:

Smrčina

Datum hodnocení:

20. 6. 2009

V plánu péče (Duhonský a Schmidtová, 2006) je navržena realizace bryologického a malakozoologického inventarizačního průzkumu. Dalším existujícím dokumentem k území je projekt prací Sanace přírodní památky Smrčina (Campanula Barbata, 1999). Jediným nedostatkem je nezřetelnost pruhového značení hranice na některých stromech jižní části ZCHÚ. Ze schodiště se zábradlím vybíhají do ZCHÚ pěšinky ke štole, k hlavní reprezentativní stěně lomu a do severních partií lomu. Území křižuje v jeho jižní části nefrekventovaná nezpevněná lesní cesta. Sokolská chata ve východní části ochranného pásma může být potenciálně zdrojem znečištění. I přes důsledné ohrazení vyhlídkové plošinky a schodiště dochází ze strany sběratelů minerálů k překonávání bariér a nedovolenému vstupu do volného prostoru lomu. Vhodné by byly častější kontroly a monitoring ze strany správce ZCHÚ. Kritérium nebylo hodnoceno. Předmětem ochrany je abiotický fenomén, tedy neživá část přírody. Je vhodné provést opětovné odstranění náletů dřevin. Potřebná je také realizace zabezpečení severní jakož i jižní části lomu proti sesuvům. V jižní části lomu došlo k zasutění ústí štoly, je vhodné suť odklidit. K dosažení cílů ochrany v ZCHÚ je především nutná likvidace náletových dřevin, redukce aktivit sběratelů minerálů a v neposlední řadě také realizace opatření, které zabrání dalším sesuvům půdy.


66


narušení obnovy

n

1,5


3 4 4

1 1 1,5

12 10

3 4 6

Hstav = 78 dobrý


počet bodů

3 2,5 2 1,5


4 4 n n

Hodnocení péče o PP Smrčina

stupeň



Hodnocení současného stavu PP Smrčina

Tab. 35 Hodnocení péče o PP Smrčina počet bodů

stupeň

Tab. 34 Hodnocení současného stavu PP Smrčina


5 4 4 4

1 1 1,5 1,5

5 4 6 6

3

1,5

4.5

n 3 3

2 2,5 3

7.5 9


Hpéče = 70 průměrná

100 90

5 4 70

Jiné

3 Odp

2 50

Cíle

Invz Zás

1

Obr. 27 Grafické znázornění hodnocení PP Smrčina

67


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Stru

0

30

Neg OP

Cst Zach

0

Znč Dok

Současný stav PP Smrčina je zhodnocen jako dobrý. Hned tři kritéria nebyla hodnocena, protože předmětem ochrany je abiotický fenomén. V území se rychle šíří náletové dřeviny, jejichž výskyt narušuje celkovou reprezentativnost skalních defilé. Dále velmi často dochází k pronikání turistů a sběratelů minerálů mimo pěkně zrekonstruovaný dřevěný chodník. Tyto osoby svojí činností negativně působí na předmět ochrany.

Péče o přírodní památku Smrčina je zhodnocena jako průměrná. Zásahem, který povede ke zlepšení úrovně péče o území, je odstranění náletových dřevin především z defilé stěn, které mají reprezentovat horninu krupník, pro niž bylo chráněné území vyhlášeno. Zabránění dalším sesuvům půdy v severní části lomu, pravidelný úklid lomu od odpadků či omezení neoprávněných kutacích činností sběratelů minerálů jsou dalšími úkoly k dosažení cílů ochrany. Realizací těchto zásahů a opatření by bylo vhodné péči zintenzivnit, aby v budoucnu nedošlo ke zhoršení stavu území.

Tab. 36 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Smrčina: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

Obr. 28 PP Smrčina jako jedna ze zastávek naučné stezky Sobotín – Maršíkov

ano

ne

5

Obr. 29 Známky narušování hornin a půdy sběrateli minerálů

68

Obr. 31 Sokolská chata v ochranném pásmu PP Smrčina Obr. 30 Dřevěný chodník, u jehož začátku je umístěna informační tabule

69

7.6 PP Zadní Hutisko Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Zadní Hutisko

Kód ZCHÚ:

947

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška Rady SM KNV Ostrava, č. j. 286/19 ze dne 24. 8. 1982

Kraj:

Olomoucký kraj


Vernířovice u Sobotína


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

0.2965 ha (Duhonský a Schmidtová, 2006)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný,

pro

období

2006–2015

(Duhonský

a

Schmidtová, 2006)

Jiná dokumentace:

Sanace přírodní památky Zadní Hutisko (Campanula Barbata, 1999)

Předmět ochrany:

Druhý nejvýznamnější výskyt krupníku v ČR (stěnový lom po vytěženém krupníkovém tělese včetně přilehlého území se zbytky nevytěženého ložiska krupníku) (Duhonský a Schmidtová, 2006).

Cíl ochrany:

Zachování lomových stěn po vytěženém krupníku. Udržení prostoru lomu i dosud nevytěženého ložiska v takovém stavu, aby nedocházelo k nepříznivým změnám, ať už samovolně, nebo nevhodnou činností člověka. (Duhonský a Schmidtová, 2006) 70


stupeň

Tab. 37 Hodnocení současného stavu PP Zadní Hutisko

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

n

narušení obnovy

n


3

skládky a odpad

4


5

Kategorie území:


Název území:

Zadní Hutisko

Datum 6. 6. 2009 hodnocení: Hlavní reprezentativní čelo lomu mimo dosah sběratelů minerálů není dotčeno. Narušena jsou přístupná místa na stěnách lomu a úlomky horniny na dně lomu. Na dně lomu se vyskytují některé expanzivní druhy (viz invazní a expanzivní druhy). Ložiska jsou narušena ve spodních částech lomových stěn sběrateli minerálů. Divoké rozrušování horniny se týká jejích úlomků ležících na dně lomu. Na stěně prostřední terasy lomu se nacházejí vryté nápisy. Náletové dřeviny uvnitř lomu jsou eliminovány, vyskytuje se zde pouze několik jedinců druhu bříza bělokorá (Betula pendula) a na dně lomu některé expanzivní druhy křovin. Dle plánu péče (Duhonský a Schmidtová, 2006) v území není evidován výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Kritérium proto nebylo hodnoceno. Kritérium nebylo hodnoceno. Předmětem ochrany je abiotický fenomén, tedy neživá část přírody. Kritérium nebylo hodnoceno. Předmětem ochrany je abiotický fenomén, tedy neživá část přírody. Na terasách lomu se jednotlivě vyskytuje náletová dřevina bříza bělokorá (Betula pendula). Na dně lomu je přítomen expanzivní keř ostružiník maliník (Rubus idaeus). Na dně lomu bylo v průběhu vlastního terénního průzkumu nalezeno několik drobných odpadků. Se zřetelem na předmět ochrany nebylo zjištěno žádné další negativní působení jiné, než uvedeno výše.


71


stupeň

Tab. 38 Hodnocení péče o PP Zadní Hutisko

dokumentace

5

značení hranic

3

cesty

3

ochranné pásmo

4


3

péče o obnovu

n

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Zadní Hutisko

Datum hodnocení:

6. 6. 2009

Jak uvedeno v plánu péče (Duhonský a Schmidtová, 2006), je vhodná realizace bryologického a malakozoologického inventarizačního průzkumu. K další existující dokumentaci k území patří projekt prací Sanace přírodní památky Zadní Hutisko (Campanula Barbata, 1999). Lomové body hranic území jsou osazeny plastovými znaky. Území je po obvodu značeno dřevěnými kůly, na nichž však již není čitelné pruhové značení. Tabule s malým státním znakem při severní hranici území je nepřehledně umístěna v hustém porostu. V území se nachází pouze krátký povalový chodník se zábradlím zakončený vyhlídkou na skalní defilé. Uvedené zpřístupnění ZCHÚ je však ve stádiu rozpadu. Z místa dříve ohrazené vyhlídky vede do horních partií ZCHÚ pěšinka využívaná sběrateli minerálů, kteří poškozují předmět ochrany. Z ochranného pásma se do ZCHÚ šíří expanzivní bříza bělokorá (Betula pendula) či ostružiník maliník (Rubus idaeus). V jihozápadní části ochranného pásma nad cestou dochází k plošně nepříliš rozsáhlé erozi půdy. Nedostatečné je zamezení vstupu sběratelů minerálů do areálu lomu. Vhodné by bylo opravit a ohradit dnes již zaniklou vyhlídkovou plošinku a také dřevěný chodník se zábradlím. Kritérium nebylo hodnoceno. Předmětem ochrany je abiotický fenomén, tedy neživá část přírody. V ZCHÚ je patrná redukce expanzivních druhů křovin, dochází však k jejich přirozenému zmlazení. Nutná je obnova technického zařízení, zejména pak vyhlídkové plošinky se zábradlím. Cesta k zajištění cílů ochrany území povede určitě přes znovuobnovení technického zařízení v území, konkrétně pak opravu a ohrazení vyhlídkové plošinky. Nutná je také pravidelná likvidace náletových dřevin pro udržení potřebné reprezentativnosti lomových stěn.


72


narušení obnovy

n

1,5


3 4 5

1 1 1,5

12 10

3 4 7.5

Hstav = 81 dobrý



5 3 3 4

1 5 1 3 1,5 4.5 1,5 6

3

1,5 4.5

n 4 4

2 2,5 3


počet bodů

3 2,5 2 1,5


4 4 n n

Hodnocení péče o PP Zadní Hutisko

stupeň



Hodnocení současného stavu PP Zadní Hutisko

Tab. 40 Hodnocení péče o PP Zadní Hutisko

počet bodů

stupeň

Tab. 39 Hodnocení současného stavu PP Zadní Hutisko

10 12

Hpéče = 75 dobrá

100 90

5 4

70

Jiné Cíle

3 Odp

2 50

Invz Zás

1

Obr. 32 Grafické znázornění hodnocení PP Zadní Hutisko

73


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Stru

0

Neg 30 OP Cst Zach

0

Znč Dok

Současný stav PP Zadní Hutisko je zhodnocen jako dobrý. Hned tři kritéria stavu území nebyla hodnocena z důvodu abiotického předmětu ochrany. K narušování předmětu ochrany dochází zejména v důsledku neoprávněných aktivit ze strany sběratelů minerálů a jiných osob. Hornina krupník, jako předmět ochrany PP Zadní Hutisko, je jimi rozrušována a její části jsou odnášeny. Dno lomu je místy porostlé expanzivními druhy křovin.

Péče o území PP Zadní Hutisko je hodnocena jako dobrá. Hodnocení péče o ZCHÚ je nepatrně horší než hodnocení stavu území. Hlavním úkolem bude zabránění pronikání osob, které mají v úmyslu poškozovat ložisko krupníku, do areálu lomu. Tedy oprava a ohrazení chodníčku a malé vyhlídky na jeho konci. Oprava značení hranic území a pravidelná likvidace expanzivních druhů rostlin je dalším krokem k dosažení cílů ochrany.

Tab. 41 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Zadní Hutisko: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

Obr. 33 Reprezentativní část PP Zadní Hutisko

ano

ne

5

Obr. 34 Stopy neoprávněných aktivit sběratelů minerálů

74

Obr. 35 Texty vryté do horniny turisty či sběrateli minerálů Obr. 36 Povalový chodníček, jež zpřístupňuje PP Zadní Hutisko

75

7.7 PR Pod Jelení studánkou Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Pod Jelení studánkou

Kód ZCHÚ:

1357

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška Okresního národního výboru v Bruntále ze dne 25. 10. 1989

Kraj:



Karlov pod Pradědem, Žďárský potok


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

138,42 ha (Kavalec, 2000)

Výměra ochranného pásma: 403,55 ha (Kavalec, 2000) (je-li vyhlášeno)

Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2001–2010 (Kavalec, 2000)

Jiná dokumentace:

IP myrmekologický (Bezděčka, 1982) Inventarizace mravenišť u Alfrédovy chaty (Kula, 1984) IP ornitologický (Baláž, 1984) IP myrmekologický (Bezděčka, 1997)

Předmět ochrany:

Masový výskyt mravenců druhu Formica lugubris – lokalita

evropského

významu;

lesní

porosty

s

významným zastoupením horského ekotypu smrku (Kavalec, 2000).

Cíl ochrany:

Cílem je ekologicky stabilní lesní ekosystém, věkově a výškově diferencovaný se zachovaným bohatstvím rostlinných a živočišných druhů (Kavalec, 2000).

Poznámka: 76


stupeň

Tab. 42 Hodnocení současného stavu PR Pod Jelení studánkou

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

5

narušení obnovy

4


5

skládky a odpad

4


5

Kategorie území:


Název území:


Datum 6. – 8. 9. 2009 hodnocení: Stav území vyhovuje ekologickým nárokům mravenců téměř na celé ploše ZCHÚ. Výjimkou je pouze nepříliš rozsáhlá plocha v jihovýchodní části rezervace, kde došlo k narušení lesního porostu a podrostu vlivem pravděpodobně větrné kalamity. Lesní porosty jsou místy mírně poškozeny ve vyšších polohách rezervace působením imisí. Struktura mravenišť je narušena pouze v části ZCHÚ postižené kalamitou. Lesní porosty mají optimální věkovou a prostorovou strukturu. Smrkové porosty jsou na některých místech ve vyšších polohách rezervace poškozeny imisemi. Na většině plochy ZCHÚ leží velké množství dřevní hmoty k tlení, která poskytuje životní prostředí mnohým druhům hmyzu a hub. Dle plánu péče (Kavalec, 2000) je na lokalitě mimořádně vysoká koncentrace kolonií mravenců rodu Formica, zejména druhu Formica lugubris. Jak uvádí Kavalec (2000), v ZCHÚ bylo zjištěno celkem deset druhů mravenců. V průběhu vlastního terénního průzkumu nebyly rozlišovány jednotlivé druhy mravenců, avšak populace rodu Formica byly obecně nalezeny v příznivém stavu. Podmínky pro obnovu populací mravenců jsou příznivé v celém území rezervace. V lesním porostu hojně zmlazuje smrk ztepilý (Picea abies) a především v nižších polohách rezervace také jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Hlavní předmět ochrany, tedy kolonie mravenců, není v procesu reprodukce a vlastního vývoje narušován. Poškozována je však obnova lesních porostů zvěří. Doslova decimováno je téměř v celém území přirozené zmlazení jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Okus přirozeného zmlazení se v malé míře týká také smrku ztepilého (Picea abies). Udělený stupeň hodnotí nulové narušení obnovy hlavního předmětu ochrany, tedy mravenců a pouze částečně potom poškození obnovy lesních porostů. Samotné narušení obnovy lesních porostů zvěří, zejména potom jeřábu ptačího, by bylo ohodnoceno stupněm 2. V ZCHÚ se nevyskytují invazní a expanzivní druhy, které by svou přítomností narušovaly přirozená a pro lokalitu typická společenstva. Kolem turistické stezky a v blízkosti chaty v jižní části ZCHÚ se výjimečně vyskytují odpadky, které zde zanechávají turisté. V jižní části rezervace se nachází dnes již nefunkční lyžařský vlek. V území se neprojevuje působení žádných dalších negativních vlivů jiných, než uvedeno výše.


77


stupeň

Tab. 43 Hodnocení péče o PR Pod Jelení studánkou

dokumentace

5

značení hranic

3

cesty

4

ochranné pásmo

4


5

péče o obnovu

4

zásahy

5


4

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

6. – 8. 9. 2009

Plán péče (Kavalec, 2000) je po obsahové stránce úplný. V území byl proveden inventarizační průzkum myrmekologický (Bezděčka, 1982), IP ornitologický (Baláž, 1984), inventarizace mravenišť u Alfrédovy chaty (Kula, 1984) a znovu IP myrmekologický (Bezděčka, 1997). Kavalec (2000) v plánu péče navrhuje provedení lesnického inventarizačního průzkumu a opakování inventarizace mravenců cca po 10 letech. Je potřeba obnovit pruhové značení hranic v celém obvodu rezervace, protože je nezřetelné. Území je opatřeno dvěma informačními tabulemi. Přírodní rezervací prochází pouze jedna značená turistická stezka. Kolem této stezky se jen výjimečně objevují drobné odpadky a místy z ní vycházejí vyšlapané pěšinky do ZCHÚ. V ochranném pásmu se nachází asi tří hektarová holina, která vznikla pravděpodobně v důsledku větrné kalamity. Ve vyšších polohách východní části ochranného pásma dochází k masivnímu okusu jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) zvěří. K poškozování porostu zvěří, které se týká i jehličnanů, dochází i jinde, především ve vyšších polohách ochranného pásma. V západní vrcholové části ochranného pásma se nachází jedna velká a jedna malá oplocenka na ochranu zmlazujících dřevin. Značená turistická stezka procházející rezervací je pouze pro pěší, cyklistům není povoleno vjíždět do území rezervace. Z okolí nepůsobí na ZCHÚ žádné negativní vlivy. Péče o obnovu kolonií mravenců by byla ohodnocena udělením stupně 5. V oblasti péče o lesní společenstva by ale byl udělen stupeň 2 z důvodu nulové ochrany zmlazujícího jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a smrku ztepilého (Picea abies) před okusem zvěří. Především přirozené zmlazení jeřábu ptačího je zvěří značně poškozováno (viz narušení obnovy). Udělený stupeň 4 zohledňuje péči o obnovu lesních porostů jen částečně. V území je rozmístěno několik kůrovcových lapačů. Dřevní hmota je ponechávána v porostech k tlení a místy bývá odkorňována. V plánu péče (Kavalec, 2000) je jako hlavní cíl ochrany území uveden ekologicky stabilní lesní ekosystém. Lesní společenstva mají sice na většině plochy ZCHÚ optimální strukturu, ovšem chybí větší snaha chránit přirozené zmlazení dřevin, které tak poškozuje zvěř.


78

Výsledné hodnocení Tab. 44 Hodnocení současného stavu PR Pod Jelení studánkou

3 2,5 2 1,5

12 10 8 7,5

narušení obnovy

4

1,5

6


5 4 5

1 1 1,5

5 4 7,5


Hstav = 86 dobrý

počet bodů

počet bodů

4 4 4 5




Hodnocení péče o PR Pod Jelení studánkou

stupeň

stupeň

Hodnocení současného stavu PR Pod Jelení studánkou

Tab. 45 Hodnocení péče o PR Pod Jelení studánkou


5 3 4 4

1 1 1,5 1,5

5 3 6 6

5

1,5

7,5

4 5 4

2 8 2,5 12,5 3 12


Hpéče = 86 dobrá

100 90

5

Jiné Cíle

4

70

Odp Invz

3

Nar

Zás

2 50

Rep

1

POb

Obr. 37 Grafické znázornění hodnocení PR Pod Jelení studánkou

79


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

VD

0

Neg 30 Stru

OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Současný stav PR Pod Jelení studánkou je zhodnocen jako dobrý. Výše výsledného hodnocení se blíží hodnocení vynikajícímu. Hlavní předmět ochrany, tedy masový výskyt mravenců, je v území zachován, stejně tak jako jsou v území zajištěny stanovištní podmínky respektující ekologické nároky tohoto hmyzu. Dalším předmětem ochrany v území jsou lesní společenstva. Tato jsou sice strukturně optimálně rozrůzněna, avšak dochází k výraznému poškozování přirozeného zmlazení především porostů listnáčů zvěří.

Péče v PR Pod Jelení studánkou je vyhodnocena jako dobrá. Výsledné hodnocení je shodné s hodnocením současného stavu území. Nejnižší stupeň byl udělen kritériu "značení hranic" pro nezřetelnost pruhového značení. V oblasti péče o masivní kolonii mravenců dochází k naplňování cílů ochrany. V oblasti péče o lesní společenstva není dostatečně chráněno přirozené zmlazení dřevin, které je narušováno zvěří. Poškozovány jsou především listnáče, které mají upravovat druhovou strukturu lesa. Přírodní rezervace je chráněna rozsáhlým ochranným pásmem, v jehož území nebyly zjištěny žádné výrazné negativní jevy.

Tab. 46 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Pod Jelení studánkou: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

Obr. 38 Informační tabule s informacemi o poslání PR Pod Jelení studánkou

ano

ne

5

Obr. 39 Mraveniště v PR Pod Jelení studánkou

80

Obr. 40 Porosty ve vyšších polohách rezervace, místy částečně poškozeny imisemi

Obr. 41 Zmlazující jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), který je poškozen okusem zvěří

Obr. 42 Lyžařský vlek, který dnes již není v provozu

81

7.8 PR Pstruží potok Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Pstruží potok

Kód ZCHÚ:

1358

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška Okresního národního výboru Bruntál ze dne 25. 10. 1989

Kraj:



Stará ves u Rýmařova


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

22,14 ha (Kavalec a Kavalcová, 2000)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2001–2010 (Kavalec a Kavalcová, 2000)

Jiná dokumentace:

Geobotanické zhodnocení CHPV Pstruží potok (Bureš a Burešová, 1991) IP entomologický – Lepidoptera (Beneš et al., 1999)

Předmět ochrany:

Ekosystém bezlesých rašelinných luk (Kavalec a Kavalcová, 2000).

Cíl ochrany:

Cílem je udržet bezlesí rašelinných luk s heliofilní vegetací

(např.

Oxycoccus

palustris,

Drosera

rotundifolia), mokřadních luk se Salix rosmarinifolia, Dactylorhiza majalis, D. fuchsii subsp. fuchsii, Menyanthes trifoliata, Viola palustris a loučky s Nardus stricta, Pedicularis sylvatica. Uměle založené porosty pak postupně během výchovy a obnovy 82

převádět na lesní porosty s přirozenou dřevinnou skladbou. Přirozený nálet redukovat pouze v případě, že by ohrožoval hlavní předmět ochrany. (Kavalec a Kavalcová, 2000)

Poznámka:


stupeň

Tab. 47 Hodnocení současného stavu PR Pstruží potok

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

5


2

skládky a odpad

5


5

Kategorie území:


Název území:

Pstruží potok

Datum 7. 8. 2009 hodnocení: Příznivé podmínky pro existenci a vývoj cenných lučních společenstev, které představují předmět ochrany, jsou narušeny v místech přítomnosti expanzivních druhů rostlin (viz invazní a expanzivní druhy). Jinde jsou chráněná společenstva zachována. Struktura chráněných společenstev je narušena v místech výskytu expanzivních druhů rostlin (viz invazní a expanzivní druhy), zejména podél potoka na severní louce a v centrální a jižní části louky jižní. Mezi významné druhy rostlin, které se v ZCHÚ vyskytují, patří všivec lesní (Pedicularis sylvatica), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův pravý (D. fuchsii subsp. fuchsii), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a violka bahenní (Viola palustris) (Kavalec a Kavalcová, 2000). Při vlastním terénním průzkumu nebyl zaznamenán žádný z výše uvedených významných druhů. Reprodukce cenných společenstev je významně potlačena při potoku na severní louce. Ohrožené druhy, které nejsou konkurenčně zdatné, jsou z těchto míst vytlačovány expanzivním rákosem obecným (Phragmites communis). K poškozování či ničení obnovy z hlediska předmětu ochrany v ZCHÚ nedochází. Na několika místech chráněného území se vyskytují populace rákosu obecného (Phragmites communis). Nejdominantnější populace se nachází při potoku na okraji severní louky. Další potom v jižní a centrální části jižní louky. Na jižní louce u pravého ramene potoka se nachází populace třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). V podrostu lesa v blízkosti cenných luk se hojně vyskytuje ostružiník maliník (Rubus idaeus). V území nebyl v průběhu vlastního terénního průzkumu učiněn žádný nález skládky či samostatného odpadu. Během vlastního terénního průzkumu nebyly zjištěny žádné další vlivy negativně působící na zvláště chráněné území.

83


stupeň

Tab. 48 Hodnocení péče o PR Pstruží potok Kategorie území:


Název území:

Pstruží potok

Datum hodnocení:

7. 8. 2009

V plánu péče (Kavalec a Kavalcová, 2000) je navrhováno zpracování lesnického, botanického a zoologického inventarizačního průzkumu území. K další existující dokumentaci k území patří Geobotanické zhodnocení CHPV Pstruží potok (Bureš a Burešová, 1991) a IP entomologický – Lepidoptera (Beneš et al., 1999). Pruhové značení je na některých stromech v celém obvodu hranice ZCHÚ již nevýrazné a potřebuje obnovit. Tabule s malým státním znakem u polní cesty je vyvrácená. Informační tabule umístěná u polní cesty je od chráněného území nevhodně vzdálená asi 100 m.

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

5

V území se nenacházejí žádné cesty, stezky nebo pěšiny.

ochranné pásmo

5

Ochranné pásmo je částečně tvořeno zatravněnými pozemky a částečně lesními porosty. Nebyly v něm zjištěny žádné negativní jevy.


5

Na území nepůsobí z okolí žádné negativní vlivy.

péče o obnovu

4

zásahy

4


3

Luční porosty jsou pravidelně koseny. Tento zásah však zatím není, zejména ve snaze o redukci rákosu obecného (Phragmites communis), zcela účinný. Naopak se daří likvidovat náletové dřeviny, které se díky tomu na rašelinných loukách nevyskytují. Na ploše obou luk je patrné provedení pravidelné seče. Kosení bylo provedeno jen na části lučních ploch, na loukách tedy byly ponechány nepokosené biopásy. Na pokosených plochách však dochází k rychlému opětovnému nárůstu rákosu obecného (Phragmites communis). Obě bezlesé enklávy, tedy severní a jižní louka, byly propojeny vykácením pruhu lesního porostu, který obě enklávy odděloval. Biomasa, jež zbyla po zásazích, je ukládána v lesích při okraji luk. V ZCHÚ jsou, na některých místech i dominantně, rozšířeny expanzivní druhy rostlin. Pravidelnými zásahy uvedenými v plánu péče by mělo v budoucnu dojít k jejich eliminaci.


84


12 10

narušení obnovy

5

1,5

7,5


2 5 5

1 1 1,5

2 5 7,5

6

Hstav = 83 dobrý


počet bodů

3 2,5 2 1,5


4 4 n 4

Hodnocení péče o PR Pstruží potok

stupeň



Hodnocení současného stavu PR Pstruží potok

Tab. 50 Hodnocení péče o PR Pstruží potok

počet bodů

stupeň

Tab. 49 Hodnocení současného stavu PR Pstruží potok


5 4 5 5

1 1 1,5 1,5

5 4 7,5 7,5

5

1,5

7,5

4 4 3

2 2,5 3

8 10 9


Hpéče = 84 dobrá

100 90

5 Jiné

4

Cíle

70 Odp

3

Zás

Invz

2 50

Nar

POb

1

Obr. 43 Grafické znázornění hodnocení PR Pstruží potok

85


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

Rep

30

Stru

Neg

OP

Cst Zach

0

Znč Dok

Současný stav PR Pstruží potok je zhodnocen jako dobrý. V chráněném území nejmarkantnějším, a v postatě také jediným problémem, je výskyt některých expanzivních druhů rostlin. Proto byl, kritériu hodnotícímu fenomén expanzivních druhů, udělen nízký stupeň. Je však nutno uvést, že zvláště chráněné území je bez jakýchkoli odpadků či skládek, a že není jeho okolím nijak negativně ovlivňováno či ohrožováno.

Péče o přírodní rezervaci Pstruží potok je zhodnocena jako dobrá. Výsledné hodnocení se v podstatě rovná výši výsledného hodnocení současného stavu chráněného území. Problém výskytu expanzivních druhů rostlin v území je řešen zásahy v podobě kosení lučních společenstev a i když to v době vlastního terénního průzkumu tak nevypadalo, v budoucnu by mělo dojít k ústupu rákosu obecného (Phragmites communis), obzvláště v případě, že zásahy budou prováděny pravidelně a ve vhodném termínu.

Tab. 51 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Pstruží potok: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

Obr. 44 Pohled na severní rašelinnou louku

ano

ne

5

Obr. 45 Část severní louky s expanzivním rákosem obecným (Phragmites communis)

86

Obr. 46 Ochranné pásmo PR Pstruží potok

Obr. 47 Pokosená část lučních porostů

87

7.9 PR Borek u Domašova Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Borek u Domašova

Kód ZCHÚ:

1524

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška Správy CHKO Jeseníky č. 1/98 ze dne 6. 5. 1998

Kraj:

Olomoucký kraj




CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

13,5453 ha (Nožířová et al., 2006)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2007–2016 (Nožířová et al., 2006)

Jiná dokumentace:

IP geologický (Jedlička, 1982) IP lesnicko – historický (Hošek, 1983) IP lesnický (Kavalec a Kovářová, 1983) Zpráva o výsledcích monitoringu – čáp černý – za rok 2008 (Baláž, 2008)

Předmět ochrany:

Reliktní bor na suti devonského křemence (Nožířová et al., 2006).

Cíl ochrany:

Ochrana přirozeného porostu v extrémním stanovišti na suti bloku devonského křemence, který obsahuje fosilizované zbytky devonské fauny. Porost poskytuje genetický materiál. Dlouhodobým cílem je ponechání ekosystému samovolnému vývoji – sutě. Zbytek

88

rezervace trvalá péče za účelem vytvoření přírodě blízkého lesního ekosystému. (Nožířová et al., 2006)

Poznámka:


stupeň

Tab. 52 Hodnocení současného stavu PR Borek u Domašova

zachovalost

5

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

5

narušení obnovy

4


4

skládky a odpad

5


5

Kategorie území:


Název území:

Borek u Domašova

Datum 19. 9. 2009 hodnocení: Předmět ochrany, pro který bylo ZCHÚ vyhlášeno, je zachován. Reliktní bory se v rezervaci vyskytují na kvarcitové suti a výše nad ní v okolí skalních výchozů. Stupeň 4 byl udělen za výskyt monokulturní smrkové mlaziny ve východní části ZCHÚ. Na zbytku plochy rezervace jsou lesní porosty věkově a vertikálně rozrůzněny, mají přirozenou druhovou skladbu a nechybí zde přirozené zmlazení nebo zmlazení z dosadeb, které se týká jedle bělokoré (Abies alba). Jak je uvedeno v plánu péče (Nožířová et al., 2006), z rostlin se v ZCHÚ vyskytuje ohrožený vranec jedlový (Huperzia selago). Mezi zvláště chráněné druhy živočichů v území patří zmije obecná (Vipera berus), rys ostrovid (Lynx lynx) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) (Nožířová et al., 2006). Během vlastního terénního průzkumu nebyly výše uvedené významné druhy pozorovány, kritérium proto nebylo hodnoceno. Nejhojněji v celém území zmlazuje smrk ztepilý (Picea abies). Ve východní části rezervace byla podsazena jedle bělokorá (Abies alba). V nejcennějších partiích ZCHÚ, tedy na suti a nad ní na skalních výchozech, zmlazuje, kromě cenné borovice lesní (Pinus sylvestris), také bříza bělokorá (Betula pendula), buk lesní (Acer pseudoplatanus) nebo jedle bělokorá. Podél severní hranice ZCHÚ na hřbetu a níže pod ním dochází k poškozování porostu loupáním zvěří. Stopy po loupání a okusu zvěří byly během terénní pochůzky nalezeny také v jižní části ZCHÚ. V okolí Zaječího potoka u hranice v jižní části rezervace roste ostružiník maliník (Rubus idaeus) a ruderální druhy čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Ostružiník maliník byl nalezen také v kotlíku na severovýchodě rezervace. V území se nenachází žádné znečištění ať už v podobě odpadků nebo skládek. Lesní porosty leží, z hlediska působení imisí, v pásmu ohrožení C a mohou být ohrožovány působením těchto látek. Narušení však není patrné.


89


stupeň

Tab. 53 Hodnocení péče o PR Borek u Domašova

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

5

ochranné pásmo

5


5

péče o obnovu

4

zásahy

5


5

Kategorie území:


Název území:

Borek u Domašova

Datum hodnocení:

19. 9. 2009

Plán péče (Nožířová et al., 2006) je po obsahové stránce úplný a je v něm navrhováno provedení zoologického průzkumu a botanické inventarizace. K existující dokumentaci k území patří IP lesnický (Kavalec a Kovářová, 1983), IP lesnicko – historický (Hošek, 1983), IP geologický (Jedlička, 1982) a Zpráva o výsledcích monitoringu – čáp černý – za rok 2008 (Baláž, 2008). Hranice ZCHÚ jsou zřetelně označeny pruhovým značením na stromech. Při hranicích jsou umístěny 2 rezervační tabule se státním znakem a na jihu území u zpevněné cesty je umístěna informační tabule. Jižní částí rezervace prochází zarůstající nezpevněná lesní cesta, která nemá negativní vliv na území. Ochranné pásmo zcela plní svoji funkci. Jediným negativem může být výskyt expanzivních druhů rostlin v jeho východní části podél toku potoka. Tyto druhy se však významněji do ZCHÚ nešíří. V severní části OP jsou umístěny oplocenky na ochranu přirozeného zmlazení a feromonové lapače. Území není ovlivňováno žádnými vnějšími negativními vlivy. Ve vyšších polohách hřbetu podél severní hranice ZCHÚ je zbudováno 9 oplocenek na ochranu zmlazujících jedinců borovice lesní (Pinus sylvestris), smrku ztepilého (Picea abies) a listnáčů. Dvě z nich jsou poškozeny a tedy nefunkční. Na hřbetu je zmlazení chráněno i individuálně oplůtky. Zmlazení je na území rezervace i v jeho ochranném pásmu chráněno oplocenkami nebo individuálně. V nejvýchodnější části ZCHÚ byly provedeny dosadby jedle bělokoré (Abies alba) pro dosažení cílové druhové skladby porostu. Na severu území je umístěn feromonový kůrovcový lapač. Přirozené zmlazení porostu borovice lesní na suti, která je hlavním předmětem ochrany, je v území dostatečně chráněno před zvěří. Zvěř působí pouze nepatrné škody na porostech smrku ztepilého, které místy poškozuje loupáním. V určitých částech rezervace by bylo vhodné upravit druhovou skladbu porostů z důvodu nepřirozené dominance smrku. V oblasti péče o ZCHÚ je dosahováno cílů ochrany.


90

Výsledné hodnocení Tab. 54 Hodnocení současného stavu PR Borek u Domašova

7,5

narušení obnovy

4

1,5

6


4 5 5

1 1 1,5

4 5 7,5

15 10




5 5 5 5

1 5 1 5 1,5 7,5 1,5 7,5

5

1,5 7,5

4 5 5

2 8 2,5 12,5 3 15


počet bodů

3 2,5 2 1,5


5 4 n 5

Hodnocení péče o PR Borek u Domašova

stupeň



počet bodů

stupeň

Hodnocení současného stavu PR Borek u Domašova

Tab. 55 Hodnocení péče o PR Borek u Domašova


100 90 Jiné

5

Cíle

Odp

4 70

3

Invz

Zás

Nar

2 50

1

POb Rep

Obr. 48 Grafické znázornění hodnocení PR Borek u Domašova

91


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

Neg Stru OP

30

Cst Zach

0

Znč Dok

Současný stav PR Borek u Domašova je vyhodnocen jako vynikající. Cenná lesní společenstva na suti jsou zachována a jejich přirozené zmlazení je na většině území rezervace dostatečně chráněno. Jedinými nedostatky je na určitých místech v rezervaci nepřirozená druhová skladba porostu s dominancí smrku ztepilého nebo mírné narušení obnovy porostů zvěří. Území rezervace není jakkoli znečištěno a nepůsobí na něj další vnější negativní vlivy.

Péče o PR Borek u Domašova je vyhodnocena jako vynikající. Pouze kritériu "péče o obnovu" nebyl udělen nejvyšší stupeň. Důvodem je nefunkčnost dvou oplocenek na ochranu přirozeného zmlazení dřevin. Ostatní kritéria péče, která byla ohodnocena nejvyšším stupněm, zaručují setrvání či zlepšování již tak příznivého stavu předmětu ochrany. Dochází tedy k naplňování cílů ochrany a k zachování předmětu ochrany, pro který bylo zvláště chráněné území vyhlášeno.

Tab. 56 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Borek u Domašova: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

Obr. 49 Porost borovice lesní (Pinus sylvestris)

92

ano

ne

5

Obr. 50 Reliktní bor na kvarcitové suti

Obr. 51 Kamenné moře tvořené kvarcity v PR Borek u Domašova Obr. 52 Jeden z tzv. doupných stromů

Obr. 53 Detail kvarcitu – metamorfované horniny složené převážně z křemene Obr. 54 Přirozené zmlazení dřevin v PR Borek u Domašova chráněné oplůtkem

93

7.10 PR Pod Slunečnou strání Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Pod Slunečnou strání

Kód ZCHÚ:

1525

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky č. 1/2003 ze dne 8. 1. 2003 (Halfarová, 2004)

Kraj:

Olomoucký kraj


Nové Losiny


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

14,9948 ha (Halfarová, 2004)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:


Jiná dokumentace:

IP lesnický – část historická (Hošek, 1980) IP geologický (Aichler, 1982) IP ornitologický (Kovářová, 1982) IP lesnický (Kavalec a Kovářová, 1983)

Předmět ochrany:

Přirozené ekosystémy smíšených porostů na suti s různou věkovou a dřevinnou skladbou v 6. vegetačním stupni, včetně hnízdišť vzácných druhů ptáků a současně ochrana genofondu původních druhů rostlin a živočichů (Halfarová, 2004).

Cíl ochrany:

Všechny plánované zásahy by měly směřovat k dosažení různověkých, vertikálně a horizontálně členěných porostů s rozvinutou přirozenou obnovou a 94

s přírodě blízkou až přirozenou druhovou skladbou (Halfarová, 2004).

Poznámka:


stupeň

Tab. 57 Hodnocení současného stavu PR Pod Slunečnou strání Kategorie území:


Název území:


Datum 4. 10. 2009 hodnocení: V celém ZCHÚ je předmět ochrany zachován. Smíšené porosty s různou věkovou a druhovou skladbou se vyskytují v okolí vodního toku a celkově v jižní přibližně polovině ZCHÚ. V severněji položených partiích rezervace se místy nachází spíše les listnatý s dominantním zastoupením buku lesního (Fagus sylvatica). V celém území rezervace jsou lesní porosty věkově a vertikálně rozrůzněny a objevuje se zde různě odrostlá přirozená obnova téměř všech cílových dřevin. V severních partiích ZCHÚ v druhové skladbě jasně dominuje buk lesní na úkor ostatních dřevin přirozené skladby a leží zde méně dřevní hmoty k tlení než v okolí vodního toku a v jižní části ZCHÚ. V plánu péče (Halfarová, 2004) je z významných druhů uveden pouze holub doupňák (Columba oenas), který v průběhu vlastního terénního průzkumu nebyl pozorován. V celém území rezervace hojně zmlazuje buk lesní (Fagus sylvatica). V severních partiích ZCHÚ dominantně zmlazuje právě buk. V jižních částech ZCHÚ, tedy kolem vodního toku a na suťové stráni, zmlazuje kromě buku i javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a smrk ztepilý (Picea abies). Pro dosažení cílové druhové skladby je v ZCHÚ podsazena jedle bělokorá (Abies alba). V nejstarší jádrové části rezervace byl v průběhu vlastního terénního průzkumu zaznamenán okus jeřábu ptačího zvěří. V okolí vodního toku dochází místy k ohryzu a loupání zvěří mladých jedinců smrku ztepilého a k okusu javoru klenu. Na území rezervace nebyly během vlastní terénní pochůzky nalezeny invazní nebo expanzivní druhy rostlin a živočichů.

zachovalost

5

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

5

narušení obnovy

4


5

skládky a odpad

4

V jižní části ZCHÚ bylo nalezeno kolo z těžké lesní techniky.


5

Území rezervace není ohroženo negativními vlivy jinými, než uvedeno výše.


95


stupeň

Tab. 58 Hodnocení péče o PR Pod Slunečnou strání Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

4. 10. 2009

V plánu péče (Halfarová, 2004), který je po obsahové stránce úplný, je navrhováno opakování realizace inventarizačního průzkumu lesnického, zoologického (ornitologického) a geologického. K dokumentaci k území patří IP ornitologický (Kovářová, 1982), IP lesnický (Kavalec a Kovářová, 1983), IP geologický (Aichler, 1982) a IP lesnický – část historická (Hošek, 1980). Pruhové znační hranic ZCHÚ na stromech bylo obnoveno. Při hranicích rezervace jsou umístěny 4 rezervační tabule se státním znakem. Na tabuli umístěné na severu rezervace u zpevněné lesní cesty tento znak chybí. Chybí rovněž informační tabule o ZCHÚ.

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

5


ochranné pásmo

5

V ochranném pásmu nebyly zjištěny žádné negativní jevy nebo činnosti. Jediným mírným negativem může být výskyt ruderálních druhů při severovýchodní hranici ZCHÚ podél lesní cesty a při lesní cestě u západního cípu rezervace. Tyto druhy ovšem do ZCHÚ nepronikají.


5


péče o obnovu

4

zásahy

5


5

V nejstarší, tedy jádrové části rezervace je podsazena jedle bělokorá (Abies alba), která je před zvěří chráněna individuálně. Individuálně jsou v těchto místech také chráněny podsadby jilmu horského (Ulmus glabra) a přirozené zmlazení javoru klenu (Acer pseudoplatanus). U několika jedinců je však tato ochrana poškozena. V území je umístěno velké množství ptačích budek a nachází se zde mnoho doupných stromů. Zejména v centrální nejstarší části ZCHÚ je podsazeno mnoho dřevin cílové druhové skladby. V okolí vodního toku se nachází velké množství dřevní hmoty k tlení, která byla v některých případech odkorněna. Kritérium bylo ohodnoceno nejvyšším stupněm, neboť jsou dostatečně realizována taková opatření a zásahy, které vedou k ochraně obnovy lesních společenstev. Dochází k eliminování hlavního škodlivého vlivu na ZCHÚ, kterým je působení lesní zvěře na porosty.


96

Výsledné hodnocení Tab. 59 Hodnocení současného stavu PR Pod Slunečnou strání

7,5

narušení obnovy

4

1,5

6


5 4 5

1 1 1,5

5 4 7,5

15 10



počet bodů

3 2,5 2 1,5


5 4 n 5

Hodnocení péče o PR Pod Slunečnou strání

stupeň



počet bodů

stupeň

Hodnocení současného stavu PR Pod Slunečnou strání

Tab. 60 Hodnocení péče o PR Pod Slunečnou strání


5 4 5 5

1 1 1,5 1,5

5 4 7,5 7,5

5

1,5

7,5

4 5 5

2 8 2,5 12,5 3 15



100 90

5

Jiné

4

Odp 70

3

Cíle

Invz Zás Nar

2 50

1

POb Rep


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Neg

0

Stru 30

Cst Zach

0

Obr. 55 Grafické znázornění hodnocení PR Pod Slunečnou strání

97

OP

Znč Dok

Současný stav PR Pod Slunečnou strání je vyhodnocen jako vynikající. V hodnocení jednotlivých kritérií lze najít pouze malé nedostatky. Jedním z nich je druhová skladba, která v části rezervace neodpovídá smíšenému porostu. Dalším nedostatkem je mírné narušení obnovy v některých částech ZCHÚ zvěří. Na druhou stranu lesní porosty jsou věkově a vertikálně diferencované, přirozená reprodukce je v celém ZCHÚ dostačující, případně doplňována podsadbami, a v území se nevyskytují žádné invazní nebo expanzivní druhy rostlin a živočichů.

Péče o PR Pod Slunečnou strání je vyhodnocena jako vynikající. Až na malé výjimky je dostatečnou realizací opatření a prováděním zásahů dosahováno cílů ochrany definovaných v plánu péče (Halfarová, 2004). Přirozené zmlazení dřevin je, pro dosažení cílové druhové skladby, doplňováno podsadbami. Zmlazení je navíc chráněno proti zvěři a k poškozování obnovy tak dochází jen výjimečně. V ZCHÚ se nachází velké množství dřevní hmoty k tlení a také tzv. doupné stromy. Ochranné pásmo plní svoji funkci.

Tab. 61 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Pod Slunečnou strání: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

ano

Obr. 57 Tlející dřevní hmota Obr. 56 Nejstarší jádrová část PR Pod Slunečnou strání

98

ne

5

Obr. 58 Doupný strom

Obr. 59 Individuální ochrana jedle bělokoré (Abies alba) před poškozováním zvěří

99

7.11 PR Rabštejn Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Rabštejn

Kód ZCHÚ:

1526

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška Okresního národního výboru Šumperk ze dne 8. 11. 1990

Kraj:

Olomoucký kraj


Bedřichov u Oskavy


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

20,00 ha (Kavalec, 2000)


Správce ZCHÚ:

CHKO Jeseníky

Plán péče:


Jiná dokumentace:

Inventarizační průzkum lesnický (Kavalec, 2000)

Předmět ochrany:

Zbytek lesních společenstev s relativně přirozenou dřevinnou skladbou na strmých, převážně suť ových svazích. Skalní útvary ve vrcholové části až 30 m vysoké, tvořené strukturně založenými diabasy. (Kavalec, 2000)

Cíl ochrany:

Cílem je ekologicky stabilní lesní ekosystém, věkově a výškově diferencovaný, s přirozenou skladbou dřevin a se zachovalým bohatstvím rostlinných a živočišných druhů (Kavalec, 2000).

Poznámka:

100


stupeň

Tab. 62 Hodnocení současného stavu PR Rabštejn

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

4


4

skládky a odpad

4


4

Kategorie území:


Název území:

Rabštejn

Datum 23. 8. 2009 hodnocení: Téměř na celé ploše území mají lesní společenstva relativně přirozenou dřevinnou skladbu, jsou věkově a tedy i výškově značně diferencována. Výjimkou je západní část ZCHÚ, kam zasahuje smrková monokultura. Skály ve vrcholových partiích ZCHÚ nejsou narušovány turisty ani horolezci. Věková, horizontální i vertikální struktura lesních společenstev je optimální na většině území, kromě místa výskytu smrkové monokultury. Ta se nachází v západní části ZCHÚ. Nejvíce mrtvého dřeva leží v místech dominantního výskytu buku lesního (Fagus sylvatica), méně pak tam, kde je hlavní dřevinou smrk ztepilý (Picea abies), tedy v západních až severozápadních partiích ZCHÚ. V plánu péče (Kavalec, 2000) nejsou uvedeny žádné zvláště chráněné nebo sozologicky významné druhy rostlin a živočichů. Při terénní pochůzce nebyly takové druhy pozorovány. K dostatečnému přirozenému zmlazení dřevin dochází na většině území rezervace. Na prosvětlených místech zmlazuje hlavně buk lesní (Fagus sylvatica). Porosty zmlazují v menší míře pouze v severních partiích při hranici ZCHÚ v blízkosti tábořiště. Stopy po okusu zmlazujících jedinců dřevin spárkatou zvěří byly nalezeny jen místy. Zmíněné narušení bylo pozorováno v západní části rezervace a v jižní části při hranici ZCHÚ. Snížená reprodukce dřevin při hranici v severní části ZCHÚ je pravděpodobně způsobena sešlapem turisty, kteří se v těchto místech hojně pohybují. V centrální části ZCHÚ při úpatí skalních masivů se místy vyskytují malé populace kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). V území se vyskytují drobné odpadky zejména podél značené turistické stezky vedoucí na vrchol Rabštejn, nepatrně potom roztroušeně v okolí skal. V ZCHÚ se nachází síť neoznačených stezek vyšlapaných turisty nebo horolezci, podél kterých se v území šíří drobné odpadky.


101


stupeň

Tab. 63 Hodnocení péče o PR Rabštejn

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

4

ochranné pásmo

4


4

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Rabštejn

Datum hodnocení:

23. 8. 2009

V plánu péče (Kavalec, 2000) je navrhováno provedení lesnického, botanického a zoologického inventarizačního průzkumu. V ZCHÚ byl realizován IP lesnický (Kavalec, 2000). Hranice zvláště chráněného území jsou označeny pruhovým značením a rezervačními tabulemi se státním znakem. V místě, kde turistická stezka křižuje hranici rezervace, je umístěna informační tabule. Na vrchol Rabštejn vede značená turistická stezka, která je v nejvyšších partiích ZCHÚ opatřena zábradlím. Na samotný vrchol skalního masivu se turisté dostanou po dřevěném žebříku. Území je také v okolí skal protkáno sítí turisty a horolezci vyšlapaných pěšinek. Vedle tábořiště v severní části OP se místy nacházejí odpadky. Ve východní, západní a severozápadní části ochranného pásma se nachází smrková monokultura. Monokulturní smrkové porosty jsou velmi náchylné vůči abiotickým i biotickým činitelům a ochranné pásmo tak v těchto místech ztrácí svoji funkci. Vysoká turistická návštěvnost zatěžuje menší část území sešlapem a drobným znečištěním. Turisty by bylo vhodné důrazněji usměrňovat k pohybu pouze po značených stezkách. V území se nacházejí dvě přibližně stejně velké oplocenky na ochranu přirozeného zmlazení dřevin. Oplocenka v severní části ZCHÚ je funkční. Oplocenka umístěná jihovýchodně od skal funkční není, došlo k jejímu poškození vývraty stromů. Při úpatí skal je proti okusu zvěří individuálně chráněno několik zmlazujících jedinců buku lesního (Fagus sylvatica). Je žádoucí rozšířit individuální ochranu dřevin v podobě oplůtků nebo repelentů do dalších částí ZCHÚ kde, i když zřídka, dochází k okusu spárkatou zvěří. V místě mladé smrkové monokultury by bylo dobré prořezávkou a jinými vhodnými zásahy vytvářet prostor pro zmlazující jedince cílové druhové skladby porostu. V severní části ZCHÚ při hranici je umístěn kůrovcový lapač. V oblasti dosahování cílů ochrany existují jen menší nedostatky. Můžeme mezi ně zařadit ne úplně dostatečnou realizaci ochrany přirozeného zmlazení dřevin. Zlepšení péče o předmět ochrany povede také přes redukci pohybu turistů v ZCHÚ mimo značené stezky.


102


12 10

narušení obnovy

4

1,5

6


4 4 4

1 1 1,5

4 4 6

6

Hstav = 80 dobrý


počet bodů

3 2,5 2 1,5


4 4 n 4

Hodnocení péče o PR Rabštejn

stupeň


Hodnocení současného stavu PR Rabštejn

počet bodů


Tab. 65 Hodnocení péče o PR Rabštejn

stupeň

Tab. 64 Hodnocení současného stavu PR Rabštejn


5 5 4 4

1 1 1,5 1,5

5 5 6 6

4

1,5

6

4 4 4

2 2,5 3

8 10 12


Hpéče = 83 dobrá

100 90

5 Jiné

4

Cíle

70 Odp

3

Invz

2 50

Zás

Nar POb

1

Rep

Obr. 60 Grafické znázornění hodnocení PR Rabštejn

103


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Neg

0

30

Stru

OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Současný stav PR Rabštejn je zhodnocen jako dobrý. Nejvýznamnější kritérium stavu území, tedy kritérium zachovalosti, bylo, stejně jako šest dalších kritérií, ohodnoceno druhým nejvyšším stupněm. Důvodem je dobrá druhová, věková, horizontální a vertikální struktura lesních společenstev na převážné většině plochy zvláště chráněného území. V území se vysoká turistická návštěvnost nebo provozování horolezectví projevují negativně jen v malé míře.

Současná péče o PR Rabštejn je zhodnocena jako dobrá. Výsledné hodnocení péče mírně převyšuje hodnocení současného stavu území. V této souvislosti tak můžeme očekávat příznivé trendy v oblasti vývoje předmětu ochrany. Reprodukce dřevin je narušena pouze výjimečně v některých místech rezervace. Narušení způsobuje především zvěř, která okusuje zmlazující jedince. Omezení pohybu turistů mimo značené stezky pomůže odstranit mírné znečištění odpadky, které se v území vyskytují.

Tab. 66 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Rabštejn: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

Obr. 61 Informační tabule s uvedením základních údajů o ZCHÚ

ano

ne

5

Obr. 62 Lesní porosty v PR Rabštejn

104

Obr. 63 Individuální ochrana zmlazujících dřevin v centrální části ZCHÚ Rabštejn

Obr. 64 Oplocenka poškozená vývraty stromů

105

7.12 PR Filipovické louky Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Filipovické louky

Kód ZCHÚ:

1527

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška č. 2/2000 Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky ze dne 20. 12. 2000

Kraj:

Olomoucký kraj




CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

2,1106 ha (Kavalcová, 2004)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2004–2013 (Kavalcová, 2004)

Jiná dokumentace:

Geobotanické zhodnocení (Bureš a Burešová, 1991)

Předmět ochrany:

Fragment

původně

rozsáhlejších

mokřadních

ekosystémů v submontánním vegetačním stupni Hrubého Jeseníku. Rašelinné a mezofilní louky s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin, hmyzu, obojživelníků a ptáků. Louky hraničí s lesem, zemědělsky a rekreačně využívanými pozemky. Přírodní

potenciál

rezervace

zvyšuje

krajinnou

hodnotu širšího území. (Kavalcová, 2004)

Cíl ochrany:

Zachování druhové pestrosti a krajinné rozmanitosti, vytvoření odpovídajících podmínek pro existenci

106

populací ohrožených a regionálně významných druhů rostlin a živočichů (Kavalcová, 2004).

Poznámka:


stupeň

Tab. 67 Hodnocení současného stavu PR Filipovické louky

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

5

reprodukce

4

narušení obnovy

5


3

skládky a odpad

4


5

Kategorie území:


Název území:

Filipovické louky

Datum 13. 6. 2009 hodnocení: Podmínky zachování chráněných společenstev jsou narušeny pouze přítomností expanzivních druhů rostlin (viz invazní a expanzivní druhy). Tyto jsou rozšířeny zejména při okrajích tůní a v jižní pramenné stružce nad tůněmi. Malá populace těchto druhů se nachází při okraji lesa v severní části ZCHÚ. Expanzivní druh orobinec širokolistý (Typha latifolia) expanduje při hranici ZCHÚ v jeho jižní části pod chatami. Vyskytuje se také při hranici lesa v severní části území. Devětsil lékařský (Petasites hybridus) se nachází v pramenné stružce na jihu území. Oba druhy potom v okolí tůní. Populace prstnatce májového (Dactylorzhiza majalis) byla v době vlastního terénního průzkumu viditelně vitální. V území se dle plánu péče (Kavalcová, 2004) vyskytuje dalších sedm významných druhů rostlin. Podle Kavalcové (2004) mezi ně patří škarda měkká (Crepis mollis ssp. Succisifolia), bradáček vejčitý (Listera ovata), štírovník bažinný (Lotus uliginosus), prvosenka vyšší (Primula elatior), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris) a starček potoční (Tephroseris crispa). Z významných druhů živočichů se v území vyskytuje kriticky ohrožený druh zmije obecná (Vipera berus), šest zvláště chráněných druhů obojživelníků, čtyři ohrožené druhy ptáků, dva silně ohrožené druhy plazů a čtyři významné druhy plžů (Kavalcová, 2004). Podmínky pro reprodukci jsou dobré v celém území vyjma lokalit s výskytem níže uvedených expanzivních druhů rostlin. Refugia ohrožených druhů živočichů jsou v příznivém stavu. K poškozování či ničení obnovy z hlediska předmětu ochrany v ZCHÚ nedochází. V území je expanzivním druhem orobinec širokolistý (Typha latifolia), který se vyskytuje v severní části území při okraji lesa, ve středu území pod tůní a zejména při hranici ZCHÚ v jeho jižní části. Dále je to devětsil lékařský (Petasites hybridus) rozšířený zejména v pramenné stružce v jižní části území a v blízkém okolí tůní. V území byl v průběhu vlastního terénního průzkumu nalezen drobný roztroušený odpad v zalesněné severní části území v okolí vodního toku. Během vlastní terénní pochůzky nebyly zjištěny žádné další negativní vlivy působící na zvláště chráněné území.


107


stupeň

Tab. 68 Hodnocení péče o PR Filipovické louky

dokumentace

5

značení hranic

3

cesty

5

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

5

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Filipovické louky

Datum hodnocení:

13. 6. 2009

V území je dle plánu péče (Kavalcová, 2004) nutné doplnit zejména bryologický inventarizační průzkum pro odborně podložený management území. K další existující dokumentaci k území patří Geobotanické zhodnocení (Bureš a Burešová, 1991). Chybí označení nejzápadnějšího lomového bodu hranice území. Hranice východní části území, jež sousedí s obhospodařovanými pozemky, je tvořena sloupky s nezřetelným pruhovým značením. Území je po obvodu označeno také třemi rezervačními tabulemi se státním znakem. Na území PR Filipovické louky se nenacházejí žádné cesty, stezky či pěšiny. Dle zřizovacího předpisu (vyhláška SCHKO Jeseníky č. 2/2000) není veřejnosti vstup do chráněného území povolen. Během vlastního terénního průzkumu byla nalezena malá skládka v hraničních křovinách pod chatami v jižní části OP. Roztroušený odpad se nachází při severní hranici ZCHÚ. Hojný je výskyt expanzivních druhů (viz invazní a expanzivní druhy) v jižní části ochranného pásma. Ostružiník maliník (Rubus idaeus) roste v západní části OP. Dřevěné ohrazení východní části území, které jej odděluje od sousedních obhospodařovaných pozemků je zastaralé a místy chybí. Vhodná by byla jeho oprava a doplnění. Reprodukce chráněných společenstev je podporována realizací zásahů a opatření uvedených v plánu péče (Kavalcová, 2004), zejména pravidelnou sečí a likvidací náletových dřevin. V území rašelinné louky je ponecháno pouze několik solitérů dřevin, které nenarušují reprodukci vzácných společenstev. Na většině plochy území jsou jasně viditelné pozitivní výsledky realizace zásahů uvedených v plánu péče (Kavalcová, 2004). Pouze v některých částech ZCHÚ se vyskytují expanzivní druhy rostlin (viz invazní a expanzivní druhy). Kritérium je plněno jen s mírnými nedostatky. Mezi ty lze zařadit výskyt, i když nevýrazný, expanzivních druhů. Dále nepřesnosti ve značení hranic území nebo expanzivní druhy a odpad v jeho ochranném pásmu.


108

Výsledné hodnocení Tab. 69 Hodnocení současného stavu PR Filipovické louky

3 2,5 2 1,5

12 10 10 6

narušení obnovy

5

1,5 7,5


3 4 5

1 3 1 4 1,5 7,5


Hstav = 86 dobrý

počet bodů

počet bodů

4 4 5 4




Hodnocení péče o PR Filipovické louky

stupeň

stupeň

Hodnocení současného stavu PR Filipovické louky

Tab. 70 Hodnocení péče o PR Filipovické louky


5 3 5 3

1 1 1,5 1,5

5 3 7,5 4,5

4

1,5

6

5 4 4

2 2,5 3

10 10 12


Hpéče = 83 dobrá

100 90

5

Jiné

4

70

Odp

Cíle

Invz

3

Nar

Zás

2 50

Rep

1

POb

Obr. 65 Grafické znázornění hodnocení PR Filipovické louky

109


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

VD

0

Neg 30 Stru

OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Současný stav PR Filipovické louky je vyhodnocen jako dobrý. Nebýt v území se vyskytujících dvou hlavních expanzivních druhů rostlin, výsledné hodnocení mohlo být vynikající. Tyto druhy totiž negativně ovlivňují hodnocení dalších kritérií stavu území, kterým by tak mohl být udělen nejvyšší stupeň. Mírné znečištění okolí vodního toku je dalším mínusem v hodnocení stavu území.

Péče o zvláště chráněné území PR Filipovické louky je hodnocena jako dobrá. Výsledná známka je srovnatelná s celkovým hodnocením současného stavu území. Při stávajících tendencích v oblasti péče o území tak lze očekávat jeho pozitivní vývoj z hlediska předmětu ochrany. Nedostatky v oblasti značení hranic nebo ochranného pásma mohou být jednoduše odstraněny.

Tab. 71 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Filipovické louky: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

ano

ne

5

Obr. 67 Fytocenologicky nejvýznamnější část ZCHÚ Filipovické louky s dominantním výskytem suchopýru širolistého (Eriophorum latifolium) Obr. 66 Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) 110

Obr. 69 Expanzivní druh orobinec širokolistý (Typha latifolia) na okraji tůně

Obr. 68 Expanzivní druh devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Obr. 71 Skládka v hraničních křovinách pod chatami Obr. 70 Chátrající dřevěné ohrazení

111

7.13 PR Franz-Franz Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Franz-Franz

Kód ZCHÚ:

2086

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky č. 1/2000 ze dne 6. 6. 2000

Kraj:



Horní Moravice, Nová ves u Rýmařova


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

18,7919 ha (Duhonský, 1999)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2000–2009 (Duhonský, 1999)

Jiná dokumentace:

Inventarizace netopýrů (Řehák a Buřič, 1994) Geomorfologické,

geologické,

hydrogeologické,

tektonické a ložiskové poměry na území PR FranzFranz (Schmidtová, 1999)

Předmět ochrany:

Současné

předměty

ochrany

podle

významu

(Duhonský, 1999): 1. Jedno

z nejvýznamnějších

zimovišť

zvláště

chráněného druhu vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) ve střední Evropě. 2. Fragmentární pozůstatek pralesovitého porostu, který se svým druhovým složením a prostorovým uspořádáním blíží lesům přirozeného charakteru. 112

Na tento pralesní biotop je svým životem vázána řada významných druhů živočichů. 3. Historické důlní dílo s rozsáhlým podzemím po těžbě železných rud, jehož počátky sahají před 16. století. 4. Zalesněný hřeben jako celek, tvořící významný ekosystém s různorodými biotopy propojenými vzájemnou

vazbou

ekologických

vztahů

nadzemních i podzemních částí.

Cíl ochrany:

Dlouhodobým

cílem

je

udržení

současných

optimálních podmínek v podzemí tak, aby nedošlo k poškození podzemí jako celku nebo jeho částí. To znamená nepřipustit na povrchu činnost, která by mohla způsobit nežádoucí vlivy. Dále zamezit rušení zimujících

letounů

nepovolenými

návštěvníky

podzemí, to znamená zabezpečit známý vstup tak, aby přístup byl nežádoucím osobám znemožněn. Ve vztahu k pralesovité jádrové části je cílem uchovat, případně zlepšit stav, který se svou druhovou skladbou a prostorovým uspořádáním blíží přírodnímu lesu a vytváří škálu biotopů pro řadu dalších organismů, z nichž mnohé jsou druhy zvláště chráněnými. Ve vztahu k dalším lesním porostům a skupinám porostů usměrňovat (řízeně) jejich vývoj tak, aby zde postupně došlo ke změně skladby a struktury směrem k lesům přirozeného charakteru. (Duhonský, 1999)

Poznámka:

113


stupeň

Tab. 72 Hodnocení současného stavu PR Franz-Franz

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


2

Kategorie území:


Název území:

Franz-Franz

Datum 3. 10. 2009 hodnocení: Pralesovitý porost blížící se svou druhovou skladbou a prostorovým uspořádáním lesům přirozeného charakteru je zachován v jádrové části rezervace. V severní a jihozápadní části ZCHÚ v porostu převažuje smrk ztepilý (Picea abies). Ve východní části rezervace se nachází úzký smrkový monokulturní porost, na který směrem jižním navazuje mladá smrková monokultura. Strukturu porostů narušuje mladá smrková monokultura v jihovýchodní části ZCHÚ a úzký smrkový porost táhnoucí se podél hřbetu ve východní části ZCHÚ. Ostatní plochy ZCHÚ, zejména pak ty v jádrové části rezervace, zabírají optimálně věkově a výškově rozrůzněné porosty. Zejména v jádrové části ZCHÚ leží velké množství mrtvého dřeva, které hraje důležitou roli v lesním ekosystému. Nejvyšší stupeň nebyl udělen z důvodu výskytu výše uvedených monokultur smrku ztepilého. V plánu péče (Duhonský, 1999) je uvedeno 6 druhů letounů, z nichž vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) patří, dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., do kategorie druhů kriticky ohrožených, další 3 druhy letounů patří do kategorie silně ohrožených a 2 jsou zařazeny v kategorii druhů ohrožených. Ze zvláště chráněných druhů ptáků a savců byli dále zaznamenáni tito: výr velký (Bubo bubo), sýc rousný (Aegolius funereus), žluva hajní (Oriolus oriolus), holub doupňák (Columba oenas), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čáp černý (Ciconia nigra), plch lesní (Dryomys nitedula), rejsek horský (Sorex alpinus) a veverka obecná (Sciurus vulgaris) (Duhonský, 1999). Při vlastním terénním průzkumu byl zpozorován čáp černý a ořešník kropenatý. K masivnímu přirozenému zmlazení buku lesního (Fagus sylvatica) dochází v centrální části ZCHÚ pod skalami. V centrální pralesovité části rezervace a v jižní části ZCHÚ kromě buku také hojně zmlazuje javor klen (Acer pseudoplatanus) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Nálety dřevin přirozené skladby lesa se objevují i v jiných částech ZCHÚ, vyjma lokalit s monokulturami smrku ztepilého (Picea abies), proto nebyl kritériu přidělen nejvyšší stupeň. Podmínky pro reprodukci netopýrů jsou příznivé, neboť došlo k zamezení vstupu nepovolaných osob do podzemních prostor. V nejcennější, tedy centrální části rezervace, je místy narušena reprodukce javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a buku lesního (Fagus sylvatica) okusem zveří. Pod skalními výchozy je okusem značně postižen jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Smrk ztepilý (Picea abies) je poškozován ohryzem a loupáním zvěří v místech, kde v porostu dominuje (viz struktura). V těchto místech dochází také k narušování obnovy vtroušených listnáčů. Podél hranic ZCHÚ v jeho celém obvodu se vyskytují některé ruderální druhy. Patří mezi ně například ostružiník maliník (Rubus idaeus), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus) nebo kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Ruderální druhy se vyskytují i uvnitř ZCHÚ, na některých místech v dominantních populacích.

114

skládky a odpad

4


3

Při vlastním terénním průzkumu bylo nalezeno pouze několik drobných odpadků při vstupech do ZCHÚ a v okolí vstupů do podzemních prostor. Jihozápadní část rezervace je ohrožena působením bořivých větrů v důsledku odkácení cípu lesa v ochranném pásmu při západní hranici. Ve smrkové monokultuře v jihovýchodní části ZCHÚ bylo nalezeno poškození porostu větrem.



stupeň

Tab. 73 Hodnocení péče o PR Franz-Franz

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

5

ochranné pásmo

3


5

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Franz-Franz

Datum hodnocení:

3. 10. 2009

Jak uvádí v plánu péče Duhonský (1999), v roce 2000 měla být uzavřena realizace dendrologického inventarizačního průzkumu. Mezi nejvíce žádoucí IP, které by bylo vhodné v ZCHÚ realizovat, řadí Duhonský (1999) průzkumy se zaměřením na ornitologii, entomologii, malakofaunu a herpetologii, dále botanické průzkumy se zaměřením na byliny, lišejníky a mechy. K existující dokumentaci k území patří Inventarizace netopýrů (Řehák a Buřič, 1994). Na stromech je zřetelně obnovené pruhové značení hranic. Hranice jsou navíc osazeny 9 rezervačními tabulemi se státním znakem a 2 tabulemi informačními. V území se nacházejí pouze malé pěšinky vedoucí k dnes již zamřížovaným vstupům do podzemí, které na území nemají negativní vliv. Většina plochy ochranného pásma je tvořena loukami nebo extenzivně využívanými pastvinami. Jižní část OP je tvořena smrkovým porostem téměř monokulturního charakteru. V jihozápadní části OP byla vykácena část porostu a v těchto místech je tak ZCHÚ potenciálně více ohroženo větry. V těchto místech ochranného pásma jsou také přítomny populace ruderálních druhů rostlin. Vstupy do podzemních prostor byly v roce 2000 opatřeny mřížemi a zábradlím. Pronikání skotu z okolních pozemků využívaných k extenzivní pastvě do ZCHÚ je zabráněno umístěním elektrického ohradníku na hranicích rezervace. Ke zlepšení podmínek po reprodukci a přezimování netopýrů výrazně přispělo zamřížování vstupů do podzemí. Přirozené zmlazení dřevin je v severovýchodní části ZCHÚ chráněno velkou oplocenkou. Ta je však na jednom místě poškozena a zvěř tak mladé porosty uvnitř místy poškozuje. V území nebyla nalezena žádná individuální ochrana přirozeného zmlazení dřevin. V roce 2000 byly zamřížovány vstupy do podzemních prostor a v území jsou rozmístěny kůrovcové lapače. Chybí ovšem větší snaha chránit přirozené zmlazení dřevin a v místě smrkové monokultury podporovat listnáče na úkor smrku ztepilého (Picea abies). V celkové péči o předmět ochrany je nutno kladně hodnotit zejména zamezení rušení netopýrů zamřížováním vstupů do podzemí. Ve vztahu k jádrovým cenným pralesovitým

115

porostům by bylo vhodné více chránit zmlazující jedince lesních společenstev. V nevhodných smrkových porostech, které mají místy až monokulturní charakter, zatím není naplňován cíl ochrany, kterým je dosažení požadované prostorové struktury a druhové skladby porostu. Jméno hodnotitele: Šmerda Jiří


3 2,5 2 1,5

12 10 8 6

narušení obnovy

4

1,5

6


2 4 3

1 1 1,5

2 4 4,5

Hstav = 75 dobrý


počet bodů

4 4 4 4

Hodnocení péče o PR Franz-Franz


počet bodů


Hodnocení současného stavu PR Franz-Franz

stupeň


Tab. 75 Hodnocení péče o PR Franz-Franz

stupeň

Tab. 74 Hodnocení současného stavu PR Franz-Franz


5 5 5 3

1 1 1,5 1,5

5 5 7,5 4,5

5

1,5

7,5

4 4 4

2 2,5 3

8 10 12


Hpéče = 85 dobrá

100 90

5 Cíle

4

70

Jiné Odp

3

Invz

Zás

Nar

2 50

Obr. 72 Grafické znázornění hodnocení PR Franz-Franz

116


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

1

Rep

POb

VD

Neg

30

OP Stru Cst

Zach

0

Znč Dok

Současný stav PR Franz-Franz je vyhodnocen jako dobrý. Šesti kritériím byl udělen druhý nejvyšší stupeň. Vysoké hodnocení v sobě odráží především dobrou věkovou a výškovou diferencovanost porostů na většině plochy rezervace, spojenou také s přirozenou druhovou skladbou porostu. Narušení struktury způsobuje smrková monokultura. Negativně je hodnocen vysoký výskyt expanzivních druhů rostlin v území a negativní působení větru, které je spojeno s výše zmíněnými monokulturními smrkovými porosty. V rezervaci také místy dochází k poškozování přirozeného zmlazení dřevin okusem zvěří.

Péče o PR Franz-Franz je vyhodnocena jako dobrá. Hodnocení je znatelně lepší než hodnocení současného stavu zvláště chráněného území a v této souvislosti lze očekávat pozitivní vývoj v PR z hlediska předmětu ochrany. Negativně je z několika důvodů ohodnoceno ochranné pásmo a také pouze částečná péče o zmlazující jedince dřevin. Naopak kladné je hodnocení omezování vnějších negativních vlivů v důsledku zamezení vstupu nepovolaných lidí do podzemí, či výborné značení hranic ZCHÚ.

Tab. 76 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Franz-Franz: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

Obr. 73 Jádrová část PR Franz-Franz, kterou tvoří 140 let starý smíšený porost

ano

ne

5

Obr. 74 Populace ruderálních druhů rostlin při hranicích PR Franz-Franz 117

Obr. 75 Smrkový porost poškozený větrem

Obr. 76 Smrková monokultura v jihovýchodní části přírodní rezervace Franz-Franz

Obr. 77 Informační tabule se základními údaji o předmětech ochrany v PR FranzFranz

Obr. 78 Zamřížované vstupy do podzemních prostor

118

7.14 PR Přemyslovské sedlo Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Přemyslovské sedlo

Kód ZCHÚ:

2129

Kategorie ZCHÚ:



nařízení Okresního úřadu Šumperk č. 34/2001 ze dne 12. 2. 2001

Kraj:

Olomoucký kraj


Přemyslov


5,3288 ha (Ecological consulting, 2006)

Výměra ochranného pásma: 1,6493 ha (Ecological consulting, 2006) (je-li vyhlášeno)

Správce ZCHÚ:

Krajský úřad Olomouckého kraje

Plán péče:

platný, pro období 2007–2015 (Ecological Consulting, 2006)

Jiná dokumentace:

Geobotanické zhodnocení (Bureš a Burešová, 1990) Dokumentace managementu PR Přemyslovské sedlo (AOPK ČR Olomouc, 2003)

Předmět ochrany:

Ochrana společenstev rašelinných a mokrých luk s vysokou druhovou diverzitou a výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Tato společenstva jsou v dané nadmořské výšce v předmětné části Hrubého Jeseníku zcela ojedinělá. (Ecological Consulting, 2006)

Cíl ochrany:

Trvalá

péče

za

účelem

zachování

hodnotného

sukcesního stádia ekosystému, a tedy zachování

119

biotopu

ohrožených

druhů

rostlin

(Ecological

Consulting, 2006).

Poznámka:


stupeň

Tab. 77 Hodnocení současného stavu PR Přemyslovské sedlo

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

4


3

skládky a odpad

4


4

Kategorie území:


Název území:


Datum 27. 7. 2009 hodnocení: Chráněná společenstva jsou ohrožena výskytem expanzivních druhů rostlin (viz invazní a expanzivní druhy) zejména podél vodního toku, při parkovišti a v centrální části území na okraji olšiny. V území byly nalezeny stopy po rozrušování podmáčeného půdního povrchu zvěří. Struktura cenných společenstev je narušena v místech výskytu expanzivních druhů rostlin (viz invazní a expanzivní druhy). Tyto druhy se nacházejí hlavně podél vodního toku a u parkoviště, odkud je možné jejich šíření dále do území. U olšiny na okraji nejcennější části rašelinné louky se vyskytuje populace rákosu obecného (Phragmites australis). Mezi zvláště chráněné druhy rostlin, které se v území vyskytují, dle plánu péče (Ecological Consulting, 2006) patří: všivec lesní (Pedicularis sylvatica), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longibracteata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), koprníček bezobalný (Mutellina purpurea), tolije bahenní (Parnassia palustris), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum). V území se vyskytuje silně ohrožený druh živočicha chřástal polní (Crex crex) (Ecological consulting, 2006). V průběhu vlastního terénního průzkumu nebyly výše uvedené významné druhy pozorovány, kritérium proto nebylo hodnoceno. Podmínky pro reprodukci jsou dobré v celém území, vyjma lokalit s výskytem níže uvedených expanzivních druhů rostlin. Při terénním průzkumu bylo zjištěno mírné narušení obnovy zvěří, která rozrývá půdní povrch při severní hranici ZCHÚ. Rákos obecný (Phragmites australis) se vyskytuje v části rašelinné louky při okraji olšiny. Silná populace devětsilu lékařského (Petasites hybridus) potom podél potoka v jihovýchodní části ZCHÚ. Populace ruderální kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) se nacházejí pod náspem parkoviště ve východní části rezervace. Během vlastního terénního průzkumu byl nalezen kovový a sklo-keramický odpad na haldě kamení v severní části porostu olšiny. Drobné odpadky se nacházejí při hranici chráněného území v sousedství lyžařského vleku a pod náspem parkoviště. Silnice při východní hranici ZCHÚ není příliš frekventovaná a není velkým zdrojem znečištění. Z místního parkoviště a sousedního lyžařského vleku však pronikají do chráněného

120

území odpadky. Jméno hodnotitele: Šmerda Jiří


stupeň

Tab. 78 Hodnocení péče o PR Přemyslovské sedlo

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

5

ochranné pásmo

4


4

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

27. 7. 2009

V plánu péče (Ecological Consulting, 2006) je doporučeno v území provést kromě botanického průzkumu také průzkum entomologický, bryologický či mykologický. Mezi existující dokumentaci k území patří Geobotanické zhodnocení (Bureš a Burešová, 1990) a Dokumentace managementu PR Přemyslovské sedlo (AOPK ČR Olomouc, 2003). Několik stromů uvnitř ZCHÚ je opatřeno pruhovým značením, i když těmito místy hranice chráněného území neprochází. Chybí informační tabule o ZCHÚ. Na území PR Přemyslovské sedlo se nenacházejí žádné cesty, stezky či pěšiny. V severní části OP bylo v průběhu terénní pochůzky zjištěno působení zvěře na půdní povrch jeho rozrýváním. Východní část ochranného pásma v okolí parkoviště je bohatá na ruderální druhy rostlin. Hranice ZCHÚ se sousedním lyžařským svahem by bylo dobré zvýraznit dalšími tabulemi se státním znakem. Obnova cenných společenstev je dostatečně podporována zásahy v podobě pravidelných sečí a likvidace náletových dřevin. Opatřeními, kterými by se zamezilo pronikání zvěře do ZCHÚ, by mohlo být eliminováno narušení obnovy v podobě rozrývání povrchu půdy. Na většině plochy chráněného území jsou jasně viditelné pozitivní výsledky provádění zásahů uvedených v plánu péče. Pouze v některých částech území se nedaří eliminovat některé expanzivní druhy rostlin (viz invazní a expanzivní druhy). Nálety dřevin jsou na plochách s chráněnými společenstvy průběžně odstraňovány. Mezi významnější nedostatky v dosahování cílů ochrany lze zařadit pouze výskyt expanzivních druhů rostlin jak v určitých partiích ZCHÚ, tak v části jeho ochranného pásma.


121

Výsledné hodnocení Tab. 79 Hodnocení současného stavu PR Přemyslovské sedlo

12 10

narušení obnovy

4

1,5

6


3 4 4

1 1 1,5

3 4 6

6

Hstav = 79 dobrý



5 4 5 4

1 5 1 4 1,5 7,5 1,5 6

4

1,5

6

4 4 4

2 2,5 3

8 10 12


počet bodů

3 2,5 2 1,5


4 4 n 4

Hodnocení péče o PR Přemyslovské sedlo

stupeň



počet bodů

stupeň

Hodnocení současného stavu PR Přemyslovské sedlo

Tab. 80 Hodnocení péče o PR Přemyslovské sedlo

Hpéče = 84 dobrá

100 90

5 Jiné

4

Cíle

70 Odp

3

Invz

2 50

Zás

Nar POb

1

Rep

Obr. 79 Grafické znázornění hodnocení PR Přemyslovské sedlo

122


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Neg

0

30

Stru

OP

Cst Zach

0

Znč Dok

Stav PR Přemyslovské sedlo je k datu uskutečnění vlastního terénního průzkumu vyhodnocen jako dobrý. Téměř všem kritériím jeho současného stavu byl udělen druhý nejvyšší stupeň. Jedinou výjimku tvoří invazní a expanzivní druhy. Důvodem je jejich zvýšený výskyt v některých částech území. Obnova populací významných druhů je mírně narušována působením zvěře, která proniká do chráněného území. Tab. 81 Podrobné hodnocení

Péče o PR Přemyslovské sedlo je vyhodnocena shodně jako stav chráněného území, je tedy dobrá. Správce ZCHÚ realizuje potřebná opatření a zásahy, jež vyžaduje péče o předmět ochrany. Jsou tak vytvářeny vhodné podmínky pro existenci významných rostlinných společenstev. Doporučením pro snížení narušování obnovy může být realizace opatření pro zamezení či omezení pronikání zvěře do území.

stavu dokumentace PR Přemyslovské sedlo:

Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

ano

ne

5

Obr. 80 Centrální část PR Přemyslovské sedlo Obr. 81 Populace devětsilu lékařského (Petasites hybridus) na levém břehu potoka 123

Obr. 82 Porost rákosu obecného (Phragmites australis) při okraji rašelinné louky

Obr. 83 Lyžařský svah bezprostředně sousedící s PR Přemyslovské sedlo

Obr. 84 Stopy po rozrývání podmáčené půdy zvěří

124

7.15 PR Bučina pod Františkovou myslivnou Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Bučina pod Františkovou myslivnou

Kód ZCHÚ:

2434

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška č. 4/2000 Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky ze dne 12. 12. 2000

Kraj:

Olomoucký kraj


Rejhotice


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

25,4856 ha (Kavalec, 2005)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:


Jiná dokumentace:

IP lesnicko – historický (Hošek, 1983) IP lesnický (Kavalec a Kovářová, 1983) IP ornitologický (Baláž, 1983) IP botanický (Kavalcová, 1984) Návrh směrnic péče o přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou (Báčová, 1996)

Předmět ochrany:

Zbytek původního bukového pralesa s javorem na suť ovitém

terénu;

subasociace

Aceri-Fagetum

adenostyletosum (Kavalec, 2005).

Cíl ochrany:

Cílem managementu v PR Bučina pod Františkovou myslivnou je uchovat přírodě blízký lesní porost s převahou listnatých stromů odpovídající současnému druhovému spektru a s nesníženým zastoupením všech 125

charakteristických

druhů

bylinného

patra

této

rezervace. Dlouhodobě se pak jedná o zabezpečení samovolného vývoje území. (Kavalec, 2005)

Poznámka:


stupeň

Tab. 82 Hodnocení současného stavu PR Bučina pod Františkovou myslivnou

zachovalost

4

struktura

3

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

4


4

skládky a odpad

4


5

Kategorie území:


Název území:


Datum 28. 8. 2009 hodnocení: Na většině plochy rezervace je předmět ochrany zachován a můžeme zde, co do hodnocení přirozenosti lesních porostů, mluvit o lesu přirozeném. V severní části ZCHÚ se však vyskytuje smrková monokultura. V nejcennější centrální části ZCHÚ chybí výraznější věková a vertikální diferencovanost porostu. Struktura lesních biocenóz je narušena v severní části ZCHÚ, kde se nachází mladá smrková monokultura. V centrální části ZCHÚ, chybí podúroveň, tedy větší věková a vertikální rozrůzněnost porostů. V níže položených částech ZCHÚ je podúroveň nevhodně tvořena výhradně smrkem ztepilým (Picea abies). V celém ZCHÚ leží velké množství mrtvého dřeva (hodnoceno pozitivně). V plánu péče (Kavalec, 2005) je uveden v přehledu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin holub doupňák (Columba oenas), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), vranec jedlový (Huperzia selago), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), koprníček bezobalný (Mutellina purpurea) a oměj šalamounek (Aconitum callibotryon). V průběhu vlastního terénního průzkumu nebyly výše uvedené významné druhy pozorovány. K masivnímu přirozenému zmlazení především buku lesního (Fagus sylvatica) dochází v centrální části přírodní rezervace. Na výše položených rozvolněných místech rezervace zmlazuje hojně kromě buku i smrk ztepilý (Picea abies), níže potom zejména zmíněný buk lesní. K přirozenému zmlazení listnáčů nedochází v severním cípu ZCHÚ z důvodu výskytu hustě zapojené mladé smrkové monokultury. Poškození obnovy lesních porostů okusem spárkatou zvěří bylo nalezeno pouze na několika místech v horních partiích a centrální části ZCHÚ. Narušení se týká zmlazujících jedinců buku lesního (Fagus sylvatica) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Podél potoka a pramenišť se v podrostu místy vyskytuje ostružiník maliník (Rubus idaeus). V centrální části ZCHÚ byl nalezen kovový odpad, který byl v minulosti pravděpodobně součástí oplocenky. V území se v současnosti neprojevuje působení dalších, výše neuvedených negativních vlivů. Přírodní rezervace je potenciálně ohrožena zejména větrem. V roce 2002 postihla

126

nejvyšší partie ZCHÚ vichřice a vyvrátila zde část smrkového porostu. Jak uvádí plán péče (Kavalec, 2005), vzniklá holina byla zalesněna smrkem ztepilým (Picea abies) a bukem lesním (Fagus sylvatica) cestou přirozeného zmlazení i výsadbou. Jméno hodnotitele: Šmerda Jiří


stupeň

Tab. 83 Hodnocení péče o PR Bučina pod Františkovou myslivnou Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

28. 8. 2009

V plánu péče (Kavalec, 2005) je navrhováno opakování realizace výše zmíněného IP ornitologického, botanického a IP lesnického. Tyto byly provedeny naposledy v první polovině 80. let minulého století. Mezi další existující dokumentaci k území patří Návrh směrnic péče o přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou (Báčová, 1996). Pruhové značení severní hranice ZCHÚ na stromech je nezřetelné a potřebuje obnovit. Rezervační tabuli západního cípu území chybí malý státní znak a rezervační tabule při východní hranici u potoka je poškozená. V západní části ZCHÚ u Františkovy myslivny je umístěna informační tabule.

dokumentace

5

značení hranic

3

cesty

5

V území se nacházejí dva lovecké chodníky, které nemají negativní vliv na stav území.

ochranné pásmo

3

V západní části OP se nachází chata Hubertka a Františkova myslivna. V okolí chaty Hubertky byly nalezeny drobné odpadky. V severní a částečně i jižní části OP se vyskytují smrkové porosty téměř monokulturního charakteru. Tyto porosty neplní dostatečně ochrannou funkci ZCHÚ. Zejména z tohoto důvodu byl kritériu udělen stupeň 3.


5

Na území nepůsobí z okolí žádné negativní vlivy. Veřejnosti není ZCHÚ zpřístupněno.

péče o obnovu

4

zásahy

4

Na příkrém svahu v centrální části ZCHÚ a pod tímto svahem je umístěno velké množství dřevěných oplůtků pro ochranu zmlazujících jedinců dřevin, z nichž jsou však některé poškozené a tedy nefunkční. Fungující individuální ochrana zmlazení je vidět v horních partiích ZCHÚ na holině. Chráněno je zejména zmlazování javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a buku lesního (Fagus sylvatica). Jak je uvedeno v plánu péče (Kavalec, 2005), pro péči o obnovu v ZCHÚ jsou dnes přednostně používány nátěry repelenty. V nejvyšších partiích ZCHÚ zasažených vichřicí jsou ponechány vývraty, v některých případech odkorněné. Vhodné by bylo provést prořezávku smrku ztepilého (Picea abies) v severní části ZCHÚ a podpořit tím vtroušené listnáče včetně jejich zmlazení. V těchto místech je nutné upravit druhovou skladbu porostu.

127


Ke zdárnému dosažení cílů ochrany bude nutné upravit druhovou skladbu porostu severní části ZCHÚ. Věková nebo vertikální rozrůzněnost porostu je dalším cílem ochrany území, který by měl být v budoucnu naplněn, protože jedinců přirozeného zmlazení je v území dostatek a péče o ně je na dobré úrovni.

4



3 2,5 2 1,5

12 7,5

narušení obnovy

4

1,5

6


4 4 5

1 1 1,5

4 4 7,5


6

Hstav = 78 dobrý


počet bodů

4 3 n 4




Hodnocení péče o PR Bučina pod Františkovou myslivnou

počet bodů

stupeň

Hodnocení současného stavu PR Bučina pod Františkovou myslivnou

stupeň

Tab. 85 Hodnocení péče o PR Bučina pod Františkovou myslivnou

Tab. 84 Hodnocení současného stavu PR Bučina pod Františkovou myslivnou

5 3 5 3

1 1 1,5 1,5

5 3 7,5 4,5

5

1,5

7,5

4 4 4

2 2,5 3

8 10 12

Hpéče = 82 dobrá


100 90

5 4

70

3

Jiné

Cíle

Odp Invz

2 50

1

Nar

Zás

POb


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Rep

0

Neg 30 Stru

Cst Zach

0

Obr. 85 Grafické znázornění hodnocení PR Bučina pod Františkovou myslivnou

128

OP

Znč Dok

Současný stav PR Bučina pod Františkovou myslivnou je zhodnocen jako dobrý. Kritériu "struktura" byl sice udělen průměrný stupeň, avšak ostatní hodnocená kritéria byla ohodnocena nadprůměrně. Struktura společenstev není optimální z hlediska nízké věkové a výškové diferencovanosti a zejména kvůli výskytu monokulturního porostu smrku v části ZCHÚ. Na druhou stranu v území dochází k dostatečnému přirozenému zmlazení dřevin, které již není zvěří likvidováno v takové míře, jak tomu bylo ještě donedávna. Z hlediska ohrožení předmětu ochrany je tak eliminováno určitě největší nebezpečí.

Péče o PR Bučina pod Františkovou myslivnou je zhodnocena jako dobrá. Průměrně bylo ohodnoceno kritérium "značení hranic" a "ochranné pásmo", v jehož území se vyskytují monokulturní porosty nevhodné druhové skladby. Ve zvláště chráněném území se ovšem daří eliminovat největší hrozbu, kterou je poškozování přirozeného zmlazení dřevin okusem zvěří. Úspěšnou ochranou raných vývojových stádií porostu je tak zajištěn trvale pozitivní vývoj území a setrvalé zlepšování jeho stavu například z hlediska, v současnosti nepříliš vhodné, struktury lesních biocenóz.

Tab. 86 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Bučina pod Františkovou myslivnou: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

Obr. 86 Centrální část PR Bučina pod Františkovou myslivnou s nejstaršími porosty

ano

ne

5

Obr. 87 Severní část PR Bučina pod Františkovou myslivnou

129

Obr. 89 Holina v nejvyšších partiích ZCHÚ vzniklá větrnou kalamitou v roce 2002

Obr. 88 Nepůvodní hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea)

Obr. 90 Poškozená dřevěná individuální ochrana přirozeného zmlazení dřevin v ZCHÚ Bučina pod Františkovou myslivnou

130

7.16 PR Františkov Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Františkov

Kód ZCHÚ:

2496

Kategorie ZCHÚ:



výnos

Ministerstva

kultury

České

socialistické

republiky č. j. 14 200/88-SÚOP ze dne 29. 11. 1988

Kraj:

Olomoucký kraj


Nové Losiny


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

20,8780 ha (Halfarová, 2004)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:


Jiná dokumentace:

IP lesnicko – historický (Hošek, 1980) IP lesnický (Kavalec a Kovářová, 1983) IP ornitologický (Kovářová, 1983) Zpráva o výsledcích monitoring – čáp černý – za rok 2008 (Baláž, 2008)

Předmět ochrany:

Ochrana smíšeného lesního porostu ve smrkobukovém vegetačním stupni s typickou florou a faunou (Halfarová, 2004).

Cíl ochrany:

Všechny plánované zásahy by měly směřovat k dosažení různověkých, vertikálně a horizontálně členěných porostů s rozvinutou přirozenou obnovou a s přírodě blízkou až přirozenou druhovou skladbou (Halfarová, 2004). 131


stupeň

Tab. 87 Hodnocení současného stavu PR Františkov

zachovalost

3

struktura

3

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

4


4

skládky a odpad

5


5

Kategorie území:


Název území:

Františkov

Datum 9. 9. 2009 hodnocení: Předmět ochrany, tedy smíšený les, je zachován jen v centrální a severovýchodní části ZCHÚ. Na zbytku plochy rezervace se nacházejí porosty s převahou smrku ztepilého (Picea abies), někde až monokulturního charakteru. Jedním z důvodů je, jak uvedeno v plánu péče (Halfarová, 2004), větrná kalamita, která rezervaci postihla v roce 1980. Věková diferenciace a druhová skladba lesních porostů je odpovídající především v centrální části ZCHÚ, na zbytku plochy rezervace nejsou lesní porosty tolik rozrůzněny. Problém nevhodné prostorové struktury a druhové skladby porostu se týká zejména smrkové monokultury v jihovýchodní části ZCHÚ. Mrtvé dřevo leží hlavně ve vyšších partiích rezervace. V níže položených částech rezervace je odumřelé dřevní hmoty méně, místy není přítomna vůbec. Údaje převzaté z inventarizačního průzkumu (Kovářová, 1983) uvádějí v území zaznamenaný výskyt čtyř zvláště chráněných druhů ptáků. Patří mezi ně čáp černý (Ciconia nigra), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a lejsek malý (Ficedula parva). Zmíněné druhy ptáků nebyly v průběhu vlastního terénního průzkumu pozorovány. Zvláště chráněné druhy rostlin, dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., se v PR Františkov nevyskytují (Halfarová, 2004). Téměř v celé rezervaci, zejména potom v centrální a severovýchodní části, zmlazuje buk lesní (Fagus sylvatica). Reprodukce listnáčů je v místech dominantního výskytu smrku ztepilého nízká, místy úplně chybí, proto nebyl kritériu udělen nejvyšší stupeň. V centrální části rezervace je vidět, mimo jiné, i obnova jedle bělokoré (Abies alba). V ZCHÚ byly během vlastního terénního průzkumu nalezeny stopy po okusu přirozeného zmlazení dřevin listnáčů zvěří při východní a západní hranici rezervace. V jižní polovině území jsou mladé smrkové porosty silně poškozovány loupáním a ohryzem zvěří. V severovýchodním cípu ZCHÚ se v okolí zpevněné lesní komunikace nacházejí populace kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). V území nebylo nalezeno žádné znečištění v podobě odpadu nebo skládky. V území se neprojevuje působení žádných dalších negativních vlivů jiných, než uvedených výše.


132


stupeň

Tab. 88 Hodnocení péče o PR Františkov Kategorie území:


Název území:

Františkov

Datum hodnocení:

9. 9. 2009

V plánu péče (Halfarová, 2004) je navrhováno opakování lesnického a ornitologického inventarizačního průzkumu, které byly provedeny naposledy v roce 1983. K další existující dokumentaci k území patří Zpráva o monitoringu – čáp černý – za rok 2008 (Baláž, 2008). Území rezervace je přehledně označeno pruhovým značením a rezervačními tabulemi s malým státním znakem. Chybí pouze informační tabule o ZCHÚ.

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

5


ochranné pásmo

3

Území rezervace je ze všech stran obklopeno různě starými lesními porosty s převahou smrku ztepilého (Picea abies). Ve východní, severní a jihozápadní části ochranného pásma mají tyto porosty monokulturní charakter. Tyto porosty jsou velmi náchylné k působení jak abiotických, tak i biotických činitelů, a proto neplní svoji ochrannou funkci.


5


péče o obnovu

3

zásahy

4


4

Při hranici ve východní části rezervace byla zbudována oplocenka na ochranu přirozeného zmlazení dřevin o výměře cca 1 ha. Oplocenka je však na některých místech poškozena a zvěři je tak umožněno do ní pronikat. Kolem zmíněné oplocenky jsou individuálně chráněni zmlazující jedinci jedle bělokoré (Abies alba). V jižní části rezervace by bylo vhodné více chránit mladé smrkové porosty, které značně poškozuje zvěř ohryzem a loupáním. V místě smrkové monokultury na jihovýchodě ZCHÚ je patrné provedení prořezávky mladého smrkového porostu. V místech dominantního výskytu smrku ztepilého v porostech by bylo vhodné vytvářet prostor pro zmlazení listnáčů a podporovat jejich vývoj a postupně tímto upravovat druhovou skladbu lesa směrem k cílové. Na území rezervace jsou místy nedostatečně chráněny lesní porosty, které tak poškozuje zvěř. Nedostačující ochrana se týká přirozeného zmlazení dřevin a zvláště pak smrkových porostů, u nichž jsou poškozovány i odrostlí jedinci. Intenzivnější ochrana těchto porostů a úprava druhové skladby lesa jak v území, tak v jeho ochranném pásmu, je důležitým krokem k dosažení cílů péče.


133


9 7.5

narušení obnovy

4

1,5

6


4 5 5

1 1 1,5

4 5 7.5

6

Hstav = 75 dobrý



5 4 5 3

1 5 1 4 1,5 7.5 1,5 4.5

5

1,5 7.5

3 4 4

2 2,5 3


počet bodů

3 2,5 2 1,5


3 3 n 4

Hodnocení péče o PR Františkov

stupeň


Hodnocení současného stavu PR Františkov

počet bodů


Tab. 90 Hodnocení péče o PR Františkov

stupeň

Tab. 89 Hodnocení současného stavu PR Františkov

6 10 12

Hpéče = 81 dobrá

100 90

5 4

70

3

Jiné

Cíle

Odp Invz

2 50

1

Nar

Zás

POb

Obr. 91 Grafické znázornění hodnocení PR Františkov

134


zásahy

Neg péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Rep

0

30

VD

Stru

OP Cst Znč

Zach

0

Dok

Současný stav PR Františkov je vyhodnocen jako dobrý. Na současném stavu rezervace se velkou měrou podepsala větrná kalamita, která postihla především výše položené partie zvláště chráněného území. V důsledku toho nejsou na většině území dostatečně vertikálně a horizontálně rozrůzněny lesní porosty a také druhové složení není, neboť někde došlo na místech postižených kalamitou k výsadbě smrkových kulticenóz, optimální. Na druhou stranu pozitivně lze zhodnotit zanedbatelný výskyt expanzivních druhů rostlin nebo nulové znečištění území přírodní rezervace.

Péče v PR Františkov je vyhodnocena jako dobrá. Průměrnými stupni byla ohodnocena kritéria "ochranné pásmo" a "péče o obnovu". Ochranné pásmo je na většině své plochy tvořeno smrkovými monokulturami a vystavuje tak samotné zvláště chráněné území mnoha ohrožením. Jedním z nich může být vyšší koncentrace zvěře, pro kterou je území rezervace kvůli pestřejšímu druhovému složení porostu lákavější. V přírodní rezervaci jsou zvěří poškozovány, kromě zmlazujících listnáčů, také smrkové porosty. Úspěšná ochrana porostu před zvěří je jedním z hlavních cílů v oblasti péče o chráněné území.

Tab. 91 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Františkov: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

ano

ne

5

Obr. 93 Ohryzem nebo loupáním poškozený smrk

Obr. 92 Centrální část PR Františkov 135

Obr. 94 Porosty v níže položených částech PR Františkov

Obr. 96 Nefunkční oplocenka na ochranu přirozeného zmlazení dřevin

136

Obr. 95 Individuální ochrana jedle bělokoré (Abies alba) před okusem zvěří

8 SOUHRN VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O MZCHÚ JESENICKA

8.1 Souhrn výsledků hodnocení současného stavu MZCHÚ

zachovalost

struktura

významné druhy

reprodukce

narušení obnovy


skládky a odpad


výsledné hodnocení stavu

Tab. 92 Hodnocení současného stavu všech ZCHÚ

1524 1525 393 1357 1527 945 1358

PR PR PR PR PR PR PR

Borek u Domašova Pod Slunečnou strání Skalské rašeliniště Pod Jelení studánkou Filipovické louky Vysoký vodopád Pstruží potok

5 5 5 4 4 4 4

4 4 4 4 4 4 4

n n 4 4 5 n n

5 5 5 5 4 5 4

4 4 5 4 5 4 5

4 5 4 5 3 3 2

5 4 4 4 4 4 5

5 5 5 5 5 5 5

92 VY 92 VY 91 VY 86 D 86 D 83 D 83 D

947 1526 2129 946 2434 368 944 2086 2496

PP PR PR PP PR NPP PP PR PR

Zadní Hutisko Rabštejn Přemyslovské sedlo Smrčina Bučina pod Františkovou myslivnou Rešovské vodopády Pasák Franz-Franz Františkov

4 4 4 4 4 4 4 4 3

4 4 4 4 3 3 4 4 3

n n n n n n n 4 n

n 4 4 n 4 4 4 4 4

n 4 4 n 4 4 3 4 4

3 4 3 3 4 3 2 2 4

4 4 4 4 4 4 4 4 5

5 4 4 4 5 5 5 3 5

81 80 79 78 78 77 77 75 75

D D D D D D D D D

4,1 3,8 4,3 4,4 4,1 3,3 4,2 4,7 82

D

Hodnocení současného stavu

kód

kat.

název území

aritmetický průměr

Pozn.: n – kritérium nebylo hodnoceno Z celkového počtu 16 ZCHÚ byl vyhodnocen současný stav jako vynikající ve 3 územích (18,7 %), ve zbývajících 13 územích (81,3 %) byl současný stav zhodnocen jako dobrý. Aritmetický průměr výsledného hodnocení stavu všech ZCHÚ je dobrý (Hstav=82). Jak dokládají aritmetické průměry jednotlivých kritérií, nejčastějším problémem v hodnocených územích je výskyt invazních a expanzivních druhů nebo nevyhovující struktura (týká se především hodnocení předmětu ochrany v podobě lesních společenstev). Naopak nejlépe bylo v konečném výsledku vyhodnoceno kritérium jiné negativní vlivy následující kritériem hodnotícím reprodukci. 137

Obr. 97 Výsledné hodnocení současného stavu všech ZCHÚ [%]

Obr. 98 Výsledná hodnocení současného stavu jednotlivých ZCHÚ

138

8.2 Souhrn výsledků hodnocení péče o MZCHÚ

dokumentace

značení hranic

cesty

ochranné pásmo

omezování vnějších neg. vlivů

péče o obnovu

zásahy


výsledné hodnocení péče

Tab. 93 Hodnocení péče o všechna ZCHÚ

kód

kat.

1524 1525 393 945 1357 2086 368 1358 2129

PR PR PR PR PR PR NPP PR PR

Borek u Domašova Pod Slunečnou strání Skalské rašeliniště Vysoký vodopád Pod Jelení studánkou Franz-Franz Rešovské vodopády Pstruží potok Přemyslovské sedlo

5 5 5 5 5 5 5 5 5

5 4 4 4 3 5 4 4 4

5 5 5 5 4 5 5 5 5

5 5 5 3 4 3 3 5 4

5 5 5 5 5 5 5 5 4

4 4 5 4 4 4 4 4 4

5 5 4 5 5 4 4 4 4

5 5 5 5 4 4 4 3 4

97 96 95 91 86 85 84 84 84

VY VY VY VY D D D D D

1526 1527 2434 2496 947 944 946

PR PR PR PR PP PP PP

Rabštejn Filipovické louky Bučina pod Františkovou myslivnou Františkov Zadní Hutisko Pasák Smrčina

5 5 5 5 5 5 5

5 3 3 4 3 4 4

4 5 5 5 3 4 4

4 3 3 3 4 3 4

4 4 5 5 3 5 3

4 5 4 3 n 3 n

4 4 4 4 4 4 3

4 4 4 4 4 3 3

83 83 82 81 75 74 70

D D D D D D P

5,0 3,9 4,6 3,8 4,6 4,0 4,2 4,1 84

D

Hodnocení péče

název území

aritmetický průměr

Pozn.: n – kritérium nebylo hodnoceno Péče o ZCHÚ byla celkem ve 4 případech (25,0 %) vyhodnocena jako výborná, v 11 územích (68,8 %) byla péče shledána jako dobrá a pouze v případě 1 ZCHÚ (6,2 %) byla péče zhodnocena jako průměrná. Z 8 hodnocených kritérií péče o území dopadlo v průměru nejlépe kritérium hodnotící stav dokumentace ZCHÚ, kritérium hodnotící péči o cestní síť a kritérium, které hodnotí omezování vnějších negativních vlivů. Naopak v průměru nejhůře dopadlo hodnocení kritéria “ochranné pásmo” a “značení hranic”. Aritmetický průměr výsledného hodnocení péče o všechna ZCHÚ je 84.

139

Obr. 99 Výsledné hodnocení péče o všechna ZCHÚ [%]

Obr. 100 Výsledná hodnocení péče o jednotlivá ZCHÚ

140

9

ROZBOR VÝSLEDNÝCH HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH KRITÉRIÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O MZCHÚ JESENICKA V této kapitole bude postupně zhodnoceno všech 16 kritérií současného stavu a

péče o maloplošná zvláště chráněná území. U každého z nich budou obecně uvedeny stěžejní problémy a nedostatky zjištěné při vlastních terénních pochůzkách, které vedly k tomu, že kritériu nebyl udělen nejvyšší stupeň. Konkrétní návrhy optimalizačních opatření pro jednotlivá zvláště chráněná území budou uvedena až v kapitole 10. Problémy a negativa, které byly důsledkem sníženého hodnocení každého kritéria současného stavu a péče budou, bude-li to účelné, pro přehlednost rozdělena do tří skupin podle toho, zda-li jsou hlavním (popř. vedlejším, hodnoceným) předmětem ochrany v území lesní společenstva, nelesní společenstva nebo je předmětem ochrany v území abiotický fenomén.

9.1 Kritéria současného stavu MZCHÚ Zachovalost

Obr. 101 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Zachovalost“ Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 4,1 Ve 3 ZCHÚ (PR Borek u Domašova, PR Pod Slunečnou strání a PR Skalské rašeliniště) byl kritériu udělen nejvyšší stupeň. Nejčastěji uděleným stupněm byl ten, který hodnotí, dle metodiky (Svátek a Buček, 2005), zachovalost předmětu ochrany jako dobrou, tedy stupeň 4. Pouze v případě PR Františkov byl udělen stupeň 3. 141

Udělením nejvyššího stupně, jednalo-li se o ZCHÚ s hlavním předmětem ochrany v podobě lesních biocenóz, bylo zohledněno zejména optimální druhové a prostorové složení porostu odpovídající stanovišti. Příčinou toho, proč byl kritériu častěji přidělen stupeň nižší, byl výskyt nevhodných smrkových porostů, které mají v některých ZCHÚ až monokulturní charakter. Tyto stanovištně i strukturně nevhodné kultury je nutné postupně přeměňovat (např. dle Štipl (1998); viz níže) na porosty s přirozenou dřevinnou skladbou a prostorovou strukturou. Jak uvádí Štipl (1998), přeměna je taková cílevědomá změna dřevinné skladby (nejen druhové, ale i ekotypové), jež se uskutečňuje předčasnou obnovou porostu, který dosud nedosáhl mýtního věku a nedává záruky, že bude dosaženo provozního cíle (ať pro nevhodnou dřevinnou skladbu, špatný zdravotní stav či z jiných důvodů). Změny druhové skladby při porostních obnovách porostů mýtního věku jsou běžné, ale bez cílevědomosti a „předčasného“ zahájení obnovy je jako přeměny neoznačujeme. Štipl (1998) dále uvádí, že praktickým obecným cílem přeměn, který platí s obzvláštní naléhavostí pro CHÚ všech kategorií, je přeměna stanovištně a geneticky nevhodných porostů na porosty stanovištně vhodné. Přeměny se mohou uskutečňovat jednak jako přímé, jednak jako nepřímé. Přímá přeměna má se zřetelem na nově vytvářený porost značné biologické nevýhody holé seče; omezuje volbu dřevin, snižuje věkovou a výškovou rozrůzněnost následného porostu, a proto jej v CHÚ nepoužíváme (Štipl, 1998). Nepřímá přeměna je pěstební postup zaměřený na pozvolnou změnu druhového složení, přičemž se existující přeměňovaný porost ekologicky využívá pro vytvoření vhodného mikroprostředí a k ochraně dřevin nově vznikajícího porostu. S dřevinou přeměňovaného porostu se částečně počítá buď jako se stanovištně vhodnou, nebo s dřevinou dočasnou v druhovém složení nově vznikajícího porostu, a proto se může uplatňovat částečně i přirozená obnova. Nepřímé přeměny jsou spojené s uplatňováním zásad maloplošného podrostního způsobu hospodaření. (Štipl, 1998) V přírodních rezervacích, kde jsou chráněna nelesní společenstva, byl pro hodnocení kritéria “zahovalost“ rozhodující zejména podíl expanzivních druhů rostlin a náletových dřevin v místech výskytu chráněných druhů a s tímto problémem související

142

míra realizace managementových opatření a zásahů, které jsou zde rozhodující pro zachování předmětu ochrany. V územích, kde je chráněn abiotický fenomén (PP Pasák, PP Zadní Hutisko a PP Smrčina), nebyla zachovalost předmětu ochrany plně vyhovující převážně z důvodu negativního působení turistů či sběratelů minerálů. Struktura

Obr. 102 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Struktura“ Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 3,8 V případě zvláště chráněných území PR Bučina pod Františkovou myslivnou, NPP Rešovské vodopády a PR Františkov byl kritériu udělen stupeň 3, v ostatních územích bylo kritérium ohodnoceno stupněm 4. Při vlastním hodnocení byl rozhodující téměř ve všech ZCHÚ (s předmětem ochrany lesní společenstva) plošný výskyt stejnověkých smrkových porostů, které ve většině rezervací neodpovídají cílové druhové skladbě, rovněž nežádoucí je jejich horizontální i vertikální struktura. Tyto labilní porosty je nutné postupnou výchovou přeměnit na různověké porosty cílové druhové a prostorové skladby (viz výše). Struktura nelesních chráněných společenstev je narušena zejména přítomností expanzivních druhů rostlin a náletů dřevin šířících se z přiléhajících lesních porostů. V PR Přemyslovské sedlo se jako negativní projevuje také působení zvěře, která podmáčené plochy využívá jako svá kaliště a rozrývá půdní povrch. Struktura předmětů ochrany neživé části přírody je mírně narušována působením turistů či sběratelů minerálů.

143

Významné druhy

Obr. 103 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Významné druhy“ Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 4,3 Kritérium bylo hodnoceno pouze u 4 ZCHÚ. Důvodem častého nepřidělení stupně bylo to, že rychlý terénní průzkum není dostačující ke zjištění vývoje a stavu populací významných druhů. Další příčinou bylo i to, že vlastní terénní průzkum probíhal v období, kdy populace chráněných druhů nebylo možné přímo pozorovat, jindy nebyly, jak uváděl vlastní plán péče o ZCHÚ, významné druhy v území zaznamenány. Zdrojem informací tak byly plány péče a inventarizační průzkumy a v hodnocení byl uveden pouze výčet významných druhů z těchto pramenů s uvedením skutečnosti, že kritérium nebylo hodnoceno. Reprodukce

Obr. 104 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Reprodukce“ Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 4,4 Ve dvou případech (PP Zadní Hutisko a PP Smrčina) nebylo kritérium hodnoceno, protože předmětem ochrany (hodnoceným) v těchto ZCHÚ je abiotický 144

fenomén. Celkem 5 rezervacím byl udělen nejvyšší stupeň, zbývajícím 9 byl přidělen stupeň 4. Nejvyššího hodnocení nebylo dosaženo, mluvíme-li o územích s chráněnými lesními společenstvy, z důvodu nedostatečné přirozené obnovy dřevin. Nedostatečným přirozeným zmlazením není myšlena pouze plošně omezená obnova, ale také druhově nevyvážená skladba zmlazujících jedinců. Nevyhovující podmínky pro přirozené zmlazení se opět vážou především na stanovištně nevhodné smrkové monokultury, kde je nutné všemi dostupnými prostředky chránit a podporovat přirozené zmlazení vtroušených dřevin (většinou listnáčů nebo jedle), případně provádět dosadby, podsadby nebo síje, avšak vždy geneticky vhodným materiálem. Míra úspěšné reprodukce dřevin je však závislá primárně na početních stavech spárkaté zvěře. U nelesních společenstev jsou podmínky pro reprodukci nevhodné zejména v místech výskytu expanzivních a invazních druhů rostlin a v místech zarůstání cenných ploch náletovými dřevinami. Expanzivní druhy svým chováním postupně vytlačují konkurenčně méně schopné významné druhy a výmladky dřevin stanoviště cenných společenstev zcela mění. Narušení obnovy

Obr. 105 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Narušení obnovy“ Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 3,8 Ve třech územích (PR Skalské rašeliniště, PR Filipovické louky a PR Pstruží potok) byl kritériu udělen nejvyšší stupeň 5. V PP Pasák je sice hlavním předmětem ochrany neživý přírodní útvar, ale kritérium byl udělen stupeň 3, protože v území jsou chráněny i lesní porosty a tyto také byly předmětem samotného hodnocení. V PP Zadní

145

Hutisko a PP Smrčina nebylo kritérium hodnoceno. Zbývajícím 9 ZCHÚ byl přidělen stupeň 4. V ZCHÚ s chráněnými lesními společenstvy je jednoznačně největším problémem negativní působení zvěře na zmlazující, případně i odrostlé jedince. Narušení přirozeného zmlazení se v největší míře týká listnáčů (buk lesní, javor klen, jeřáb ptačí apod.). Zvěří jsou likvidovány také jehličnaté nárosty jedle bělokoré, jilmu horského a smrku ztepilého. Ze strany zvěře rovněž nezřídka dochází k ohryzu nebo loupání zejména smrku ztepilého. Přirozené zmlazení i zmlazení z dosadeb je proto bezpodmínečně nutné chránit ať už plošně nebo individuálně oplocenkami, jako výhodnější se v poslední době v hodnocených ZCHÚ jeví využití nátěrů zvěř odpuzujícími repelenty. Základem by však v dnešní době mělo být udržování stavů spárkaté zvěře na, pro vývoj lesního ekosystému, únosné úrovni. V hodnocených přírodních rezervacích (PR Přemyslovské sedlo), kde jsou chráněna nelesní společenstva, bylo shledáno, vzhledem k problematice kritéria “narušení obnovy“, jako negativní pouze působení černé nebo vysoké zvěře, která rozrývá podmáčený půdní povrch v místech cenných společenstev. Invazní a expanzivní druhy

Obr. 106 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Invazní a expanzivní druhy“ Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 3,4 Ve dvou případech (PR Pod Jelení studánkou a PR Pod Slunečnou strání) byl při hodnocení udělen nejvyšší stupeň. V těchto ZCHÚ nebyly v průběhu terénní pochůzky zaznamenány žádné populace invazních a expanzivních druhů, které by negativně

146

působily na předmět ochrany. Naopak nízký stupeň (2) byl udělen PR Pstruží potok, PR Franz-Franz a PP Pasák. V přírodních rezervacích s chráněnými lesními společenstvy nebyly nejvyšší stupně obecně uděleny za výskyt nežádoucích expanzivních druhů rostlin v podrostu, jednalo se zejména o silné populace rodu ostružiníků (Rubus) a druhů čeledi kopřivovitých (Urticaceae). V rezervacích s nelesními společenstvy byl jako největší problém shledán výskyt populací rákosu obecného (Phragmites australis), orobince širokolistého (Typha latifolia) nebo některých druhů čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Co se týče přírodních památek, kde hlavním předmětem ochrany je neživá část přírody, tak zde se jako expanzivní druhy braly v úvahu i náletové dřeviny a keře, kterými chráněná území zarůstají, kořeny těchto druhů mohou rozrušovat horninu a nakonec tak PP ztrácí na svojí celkové reprezentativnosti. Skládky a odpad

Obr. 107 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Skládky a odpad” Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 4,2 Nejvyšším stupněm bylo kritérium ohodnoceno pouze ve třech ZCHÚ (PR Borek u Domašova, PR Pstruží potok a PR Františkov). Ve všech zbývajících územích se tak, k datu uskutečnění vlastního terénního průzkumu, vyskytovaly nějaké odpadky nebo skládka. Původci znečištění jsou buď vlastníci pozemků, které sousedí se zvlástě chráněným územím, nebo jsou to turisté. V prvním případě dochází nejčastěji k tvorbě černých skládek v hraničních částech ZCHÚ (často v hraničních křovinách) a následně k pronikání odpadu do ZCHÚ, v druhém případě je znečištění vázáno nejčastěji na turistickou stezku popř. cylkostezku. 147

Jiné negativní vlivy

Obr. 108 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Jiné negativní vlivy” Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 4,2 Pouze třem ZCHÚ byl udělen snížený stupeň 4, důvody jsou různé a značně individuální pro každou přirodní rezervaci nebo přírodní památku. Nejčastějším vnějším negativním činitelem jsou v zájmových územích různé skládky v ochranném pásmu ZCHÚ, z nichž proniká odpad do území, dále to mohou být turisté, kteří za sebou zanechávají odpadky nebo sešlapanou vegetaci. V případě PR Franz-Franz, kde byl udělen stupeň 3, bylo jako velmi negativní zhodnoceno odkácení porostní plochy v jeho ochranném pásmu. Lesní porost je z tohoto směru potenciálně více ohrožen bořivými větry.

9.2 Kritéria péče o MZCHÚ Dokumentace

Obr. 109 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Dokumentace” 148

Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 5,0 Dokumentace byla jako vynikající vyhodnocena pro všechna hodnocená ZCHÚ. Ve všech územích existuje platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ, platný a po obsahové stránce úplný plán péče a téměř ve všech územích byly provedeny inventarizační průzkumy (IP). Inventarizační průzkumy nebyly provedeny pouze na území PP Zadní Hutisko a PP Smrčina, kde bude vhodné tyto průzkumy realizovat. V mnoha případech byly IP realizovány před dlouhou dobou, nutné je proto tyto IP opakovat nejen z důvodu, že IP jsou jedním ze základních podkladů při vytváření plánů péče a návrhů zásahů a opatření v nich. Značení hranic

Obr. 110 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Značení hranic” Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 3,9 Ve třech případech (PR Borek u Domašova, PR Franz-Franz a PR Rabštejn) bylo značení hranic shledáno jako vynikající, tzn., že hranice byly přehledně označeny pruhovým značením na stromech nebo kůlech, na hranicích byly umístěny rezervační tabule s malým státním znakem a v území nechyběla informační tabule o ZCHÚ. Nejvyšší stupeň nebyl kritériu udělen nejčastěji za nepřehlednost pruhového značení, které je tudíž nutné obnovit. Dalšími nedostatky byly například nevhodně umístěné rezervační tabule se státním znakem nebo absence informačních tabulí o ZCHÚ.

149

Cesty

Obr. 111 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Cesty” Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 4,6 U většiny ZCHÚ bylo kritérium hodnoceno nejvyšším stupněm 5. Jedním z důvodů vysokého hodnocení byl samotný fakt, že v území se žádné cesty, stezky nebo pěšiny nenacházely. Dalším potom správná péče správce o stav cestní sítě, která vede k tomu, že tato síť nemá negativní vliv na samotné ZCHÚ. V rezervacích s chráněnými lesními společenstvy působí cestní síť negativně šířením drobných odpadků nebo ruderálních druhů podél cest a výjimečně také poškozováním přirozené obnovy. V hodnocených nelesních rezervacích nebyl shledán negativní vliv cestní sítě na území. Obecně se, co se týče hodnocených ZCHÚ, mírný negativní vliv cestní sítě na území váže na značené stezky v turisticky atraktivních lokalitách. Ochranné pásmo

Obr. 112 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Ochranné pásmo” 150

Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 3,8 Kritériu byl udělen nejvyšší stupeň 5 a ochranné pásmo tak plní svoji funkci celkem u 4 ZCHÚ. V ostatních případech je funkce OP snížena, důvodů je hned několik. Nejčastějším nedostatkem v OP je výskyt monokulturních porostů smrčin, které v některých případech obklopují celá zvláště chráněná území. Tyto porosty jsou velice náchylné působení abiotických i biotických činitelů a ochranné pásmo tak ztrácí svoji primární funkci. Mezi další negativa v OP hodnocených ZCHÚ patří hojný výskyt expanzivních druhů rostlin nebo výskyt skládek a odpadu. Omezování vnějších negativních vlivů

Obr. 113 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Omezování vnějších negativních vlivů” Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 4,6 Kritérium bylo ve většině případů hodnoceno nejvyšším stupněm 5. V PP Zadní Hutisko a PP Smrčina byl udělen stupeň 3 a za hlavního negativního činitele označeno působení sběratelů minerálů na ZCHÚ. V těchto dvou konkrétních případech turisté a jiné osoby provádějí neoprávněné kutací činnosti na území obou přírodních památek a narušují tak přímo hlavní předmět ochrany. V dalších územích, kde nebyl kritériu udělen nejvyšší stupeň, bylo zohledněno negativní působení rovněž především turistů na předmět ochrany.

151

Péče o obnovu

Obr. 114 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Péče o obnovu” Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 4,0 V přápadě PR Skalské rašeliniště a PR Filipovické louky byl kritériu udělen nejvyšší stupeň 5, naopak v hodnocení nejnižší stupeň 3 byl udělen PR Františkov a PP Pasák (v PP Pasák byla předmětem hodnocení, kromě hlavního předmětu ochrany, také lesní společenstva). Ostatním územím byl přidělen stupeň 4, ve dvou případech nebylo kritérium hodnoceno (PP Zadní Hutisko a PP Smrčina). V rezervacích s lesními společenstvy, jako hlavním předmětem ochrany, byl snížený stupeň udělen zejména za nedostatečnou nebo nefunkční ochranu zmlazujících jedinců dřevin. K jejich ochraně se používá oplocenek nebo oplůtků, případně zvěř odpuzujících repelentů. Mechanická ochrana byla v mnohých případech poškozena a neplnila tak svůj účel. V územích s hlavním předmětem ochrany v podobě nelesních společenstev byla péče o obnovu hodnocena zejména na základě provádění pravidelných sečí, likvidace náletových dřevin a dalších zásahů a opatření uvedených v příslušné kapitole plánů péče.

152

Zásahy

Obr. 115 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Zásahy” Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 4,2 Čtyřem přírodním rezervacím (Borek u Domašova, Pod Slunečnou strání, Vysoký vodopád a Pod Jelení studánkou) bylo přiděleno nejvyšší hodnocení kritéria. PP Smrčina byla ohodnocena stupněm 3, zbývajících 11 ZCHÚ stupněm 4. Kritérium úzce souvisí s předcházejícím, neboť především prostřednictvím vlastních zásahů pečujeme o obnovu populací a společenstev. Stejně jako opatření na ochranu obnovy společenstev a druhů, také jednotlivé zásahy jsou uvedeny v plánech péče o ZCHÚ. Nebyl-li kritériu přidělen nejvyšší stupeň, nedostatky byly, mluvíme-li o ZCHÚ s chráněnými lesními společenstvy, nalezeny nejčastěji v oblasti ochrany a péče o přirozené zmlazení dřevin. Hodnocení úzce souviselo se zásahy a opatřeními uvedenými v jednotlivých plánech péče a proto bylo velice individuální pro každé ZCHÚ. V nelesních rezervacích se na výši uděleného stupně nejvíce projevila míra realizace zásahů v podobě pravidelného kosení a odstraňování náletových dřevin. Tyto zásahy jsou opět uvedneny v plánech péče o ZCHÚ. Na území přírodních památek byla v rámco tohoto kritéria hodnocena realizace odstraňování náletových dřevin a expanzivních keřů z defilé lomových stěn, tedy míst, které mají reprezentovat předmět ochrany, pro který bylo ZCHÚ vyhlášeno.

153

Dosahování cílů ochrany

Obr. 116 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Dosahování cílů ochrany” Aritmetický průměr hodnocení kritéria: 4,1 Kritériu byl udělen nejvyšší stupeň ve čtyřech ZCHÚ (PR Borek u Domašova, PR Pod Slunečnou strání, PR Skalské rašeliniště a PR Vysoký vodopád). Přírodní rezervaci Pstruží potok, PP Pasák a PP Smrčina bylo uděleno hodnocení ve výši stupně 3. Zbývajícím 9 ZCHÚ byl udělen stupeň 4. Nedostatky v dosahování cílů ochrany se v rezervacích s chráněnými lesními společenstvy týkaly zejména oblasti péče o zmlazující jedince dřevin; v nelesních rezervacích potom nedostatečné likvidace expanzivních druhů a náletových dřevin; na území přírodních památek potom oblasti malé redukce nadměrného zarůstání reprezentativních ploch náletovými dřevinami a keři. Obecným problémem ohledně dosahování cílů ochrany, týkajícím se některých rezervací, je snížená funkce ochranného pásma, zhoršená péče o cestní síť , nedostatečná regulace turistické návštěvnosti jako hlavního vnějšího negativního vlivu nebo nepřehledné značení hranic.

154

10 NÁVRH ZÁKLADNÍCH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ Zde budou uvedena pro každé území podle mého názoru nejdůležitější opatření vycházející ze skutečností zjištěných během vlastních terénních průzkumů s přihlédnutím k zásahům a opatřením uvedeným v plánech péče o ZCHÚ. Návrhy základních optimalizačních opatření mají za cíl zlepšit, případně, je-li současný stav předmětů ochrany vyhovující, tento stav zachovat, a v různých časových horizontech dosáhnout cílů ochrany definovaných v plánech péče o ZCHÚ. NPP Rešovské vodopády •

Podpora druhů cílové druhové skladby lesních společenstev především v místech dominance smrku ztepilého (Picea abies). Opatření se týká zejména vyšších poloh NPP.

•

Úprava skladby lesních biocenóz v ochranném pásmu NPP, kde se místy nacházejí smrkové porosty monokulturního charakteru.

•

Likvidace nepůvodní borovice vejmutovky (Pinus strobus) v severozápadním cípu ZCHÚ.

•

Likvidace populací ruderálních druhů v blízkosti tzv. Fialova mlýna.

•

Úklid okolí Fialova mlýna od odpadků a malé skládky kovového odpadu.

PR Skalské rašeliniště •

Pokračování v eliminaci rákosu obecného (Phragmites australis) a náletových dřevin v nelesní části ZCHÚ.

•

Odklízení pokosené hmoty a hmoty hráně z míst chráněných společenstev – ponechání v okolních lesních porostech.

•

Umístění informační tabule při polní cestě u hranice východní části ZCHÚ.

PP Pasák •

Realizace opatření na ochranu obnovy lesních společenstev v podobě oplůtků, opocenek nebo aplikace repelentů odpuzujících zvěř v celém ZCHÚ.

•

Dosadby jedle bělokoré (Abies alba) pro dosažení přirozenější druhové skladby lesních společenstev.

155

•

Likvidace populace ostružiníku maliníku (Rubus idaeus) v jižní části PP a podél naučné stezky v ZCHÚ a v části ochranného pásma.

•

Ze strany správce ZCHÚ častější monitoring a kontrola neoprávněných aktivit turistů k omezení či zamezení narušování hlavního předmětu ochrany.

PR Vysoký vodopád •

Důsledná ochrana přirozeného zmlazení zejména vtroušeného jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) ale i dalších druhů cílové sklady lesa před zvěří nátěry či oplocením.

•

Větší podpora stanovištně vhodnějších listnáčů na úkor smrku ztepilého (Picea abies) v nižších polohách rezervace.

•

Doplnění pruhového značení hranic severozápadní části ZCHÚ.

PP Smrčina •

Pokračování v pravidelném odstraňování náletů olše lepkavé (Alnus glutinosa), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a dalších dřevin v prostoru lomu.

•

Realizace opatření k zabránění možným sesuvům půdy v severní části lomu.

•

Odsutění ústí štoly v jižní části lomu, ve které, jak uvádějí v plánu péče Duhonský a Schmidtová (2006), byl zaznamenán v roce 2006 zimující netopýr vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros).

•

Pravidelný úklid odpadků uvnitř lomu, v jeho okolí a ochranném pásmu, které za sebou zanechávají turisté (instalace odpadkových košů).

•

Pravidelný monitoring a kontroly stavu PP ze strany správce ZCHÚ.

PP Zadní Hutisko •

Pravidelná likvidace náletové dřeviny břízy bělokoré (Betula pendula) a expanzivního keře ostružiníku maliníku (Rubus idaeus) v prostorách lomu.

•

Oprava povalového chodníčku a malé vyhlídkové plošiny v ZCHÚ.

•

Ohrazení vyhlídkové plošiny, čímž by mělo dojít alespoň k částečnému omezení pronikání turistů do prostoru lomu.

•

Obnova pruhového značení na kůlech v lomových bodech hranice přírodní památky.

156

PR Pod Jelení studánkou •

Intenzivnější ochrana přirozeného zmlazení především jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) před okusem zvěří. Ochrana jeřábu také na území ochranného pásma PR.

•

Obnovení pruhového značení hranic na stromech v celém obvodu zvláště chráněného území.

PR Pstruží potok •

Pravidelné kosení lučních porostů ve vhodných termínech k účinné eliminaci rákosu obecného (Phragmites australis) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a odvoz biomasy mimo území PR.

•

Likvidace ostružiníku maliníku (Rubus idaeus) na okrajích obou bezlesích enkláv.

•

Obnovení pruhového značení hranic ZCHÚ na stromech a oprava vyvrácené rezervační tabule se státním znakem u polní cesty.

PR Borek u Domašova •

Přeměna monokulturní smrkové mlaziny, která se nachází ve východní části přírodní rezervace, na porost s přirozenou druhovou skladbou a diferencovanou věkovou a prostorovou strukturou.

• Oprava dvou poškozených oplocenek na ochranu přirozeného zmlazení dřevin na hřbetu u severní hranice ZCHÚ. PR Pod Slunečnou strání •

Podpora ostatních druhů přirozené skladby lesa v místech dominance buku lesního (Fagus sylvatica) v porostu.

•

Pokračování v intenzivní ochraně přirozeného zmlazení a podsadeb druhů dřevin cílové skladby lesa před negativním působením zvěře.

•

Instalace informační tabule o ZCHÚ při zpevněné lesní cestě.

PR Rabštejn •

Přeměna smrkové monokultury v západní části ZCHÚ na porost s přirozenější druhovou a prostorovou skladbou.

157

•

Vhodnými zásahy přiblížení porostů v okolí přírodní rezervace přirozenějšímu stavu – podporou druhů přirozené druhové skladby lesa (zejména listnáčů) při výchovných zásazích nebo ochranou přirozeného zmlazení těchto druhů v jinak uniformních smrkových porostech.

•

Intenzivnější ochrana přirozeného zmlazení zbudováním oplocenek, případně aplikací zvěř odpuzujících repelentů.

•

Omezení pronikání turistů mimo značené stezky (zamezení sešlapu přirozeného zmlazení a eliminace rozšiřování drobných odpadků v ZCHÚ). Vhodným řešením k omezení pronikání turistů mimo značenou stezku může být instalace výstražných či informačních tabulí, ve vztahu k šíření odpadu potom instalace odpadkových košů podél turistické stezky.

PR Filipovické louky •

Pokračování v pravidelné likvidaci výmladkových dřevin, expanzivního orobince širokolistého (Typha latifolia) a devětsilu lékařského (Petasites hybridus) v místech jejich výskytu. Uvedené dva expanzivní druhy tlumit dvojím kosením ročně.

•

Eliminace ostružiníku maliníku (Rubus idaeus) a výše uvedených expanzivních druhů v ochranném pásmu přírodní rezervace.

•

Vyčištění území od odpadků (okolí vodního toku) a odstranění malé skládky v hraničních křovinách v jižní části OP.

•

Obnova pruhového značení v některých částech hranice a doplnění informační tabule o ZCHÚ.

PR Franz-Franz •

Úprava druhové skladby a prostorové struktury porostu v místě smrkové monokultury v jihovýchodní části ZCHÚ. Vhodnými zásahy tento porost postupně přeměňovat (viz kap. 9.1) na porost stanovištně vhodnější.

•

Oprava poškozené oplocenky v severovýchodní části rezervace.

•

Individuální nebo plošně rozsáhlejší ochrana přirozeného zmlazení především jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) v místě pod skalními výchozy. Ochrana přirozeného zmlazení javoru klenu (Acer pseudoplatanus) v centrální části ZCHÚ.

158

•

Zabránění mýtním těžebním zásahům v okolních lesních porostech v OP, které by měly za následek vznik holin (zvýšení ohrožení lesních porostů v ZCHÚ bořivými větry).

PR Přemyslovské sedlo •

Pravidelná likvidace rákosu obecného (Phragmites australis) v místě rašelinné louky u okraje olšiny.

•

Eliminace populací devětsilu lékařského (Petasites hybridus) v okolí vodního toku v jihovýchodní část ZCHÚ a kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) pod náspem parkoviště ve východní části rezervace a v jejím ochranném pásmu.

•

Náletové dřeviny jsou úspěšně odstraňovány, nutné je v tomto pokračovat.

•

Případné oplocení nejcennějších částí s chráněnými společenstvy k ochraně před zvěří, která ZCHÚ využívá jako svá kaliště.

PR Bučina pod Františkovou myslivnou •

Přeměna smrkové monokultury v severní části přírodní rezervace k porostu přirozenější druhové skladby a prostorové struktury. Podporovat vtroušené listnáče na úkor smrku, chránit přirozené zmlazení listnáčů, popř. provádět podsadby či síje druhů cílové skladby lesa.

•

Alespoň částečná úprava druhové skladby okolních smrkových porostů, které mají většinou monokulturní charakter (podpora vtroušených druhů).

•

Oprava oplůtků k ochraně přirozeného zmlazení dřevin v nejstrmějších místech území a pokračování v aplikaci repelentů k odpuzování spárkaté zvěře.

•

Obnovení pruhového značení severní hranice ZCHÚ a oprava poškozených rezervačních tabulí se státním znakem při východní hranici území.

PR Františkov •

Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů na velké části území (především jihovýchod) přírodní rezervace podporou druhů cílové dřevinné skladby a eliminací dominantního smrku ztepilého (Picea abies).

•

Úprava druhové skladby porostu směrem k přirozenější také v ochranném pásmu rezervace, kde převládají nevhodné smrkové monokultury.

159

•

Podpora přirozeného zmlazení listnáčů v místech smrkových kulticenóz. Zde bude nutné provést dosadby nebo síje druhů přirozené skladby lesa.

•

Obecně zintenzivnění ochrany přirozeného zmlazení dřevin v celém území PR.

•

Zvýšení ochrany mladých smrkových porostů před ohryzem a loupáním zvěří.

•

Dřevní hmotu ponechávat v porostu k tlení (v některých místech rezervace není mrtvé dřevo přítomno vůbec).

160

11 DISKUSE Jesenicko není první oblastí, kde byla metodika (Svátek a Buček, 2005) použita. Nabízí se tak možnost porovnat výsledky hodnocení ZCHÚ, vybraných pro účely této diplomové práce, se soubory chráněných území jiných oblastí. V oblasti Jeseníků byla metodika použita ve vzorku vybraných ZCHÚ poprvé, nelze tak porovnat výsledky hodnocení těchto území provedených jinými autory, což by jistě prokázalo určitou míru subjektivity, která provází hodnocení právě pomocí metodiky (Svátek a Buček, 2005). Srovnání vlastních výsledků hodnocení několika ZCHÚ s výsledky hodnocení stejných ZCHÚ jiného autora však ve své diplomové práci provedla Jurová (2008). Jurová (2008) ve své práci srovnala vlastní hodnocení 5 ZCHÚ s hodnoceními stejných území, které provedl Švarc (2006). Předmětem hodnocení obou autorů byla PR Tesák, PR Čerňava, PR Sochová, PR Smrdutá a PP Bernátka. Oba autoři hodnotili výsledný stav čtyř z celkových pěti ZCHÚ stejně, pouze v případě PR Sochová se ve výsledném hodnocení stavu neshodli (Jurová hodnotila stav jako dobrý, zatímco Švarc jako průměrný). Důvodem rozdílných hodnocení stavu tohoto ZCHÚ byly různé udělené stupně kritériím “struktura” a “reprodukce”. Těmto dvěma kritériím přiděluje metodika (Svátek a Buček, 2005) vyšší násobný koeficient, a proto tato kritéria způsobyla uvedený rozdíl. Maximální odchylka v hodnocení stavu každého ze souboru ZCHÚ oběma autory nepřekročila 7 % (odchylka 7 % se týká právě PR Sochová). Péči hodnotili oba autoři rozdílně ve dvou ZCHÚ. Prvním je PR Čerňava, kde byla péče Jurovou (2008) hodnocena jako průměrná, Švarc (2006) zde péči hodnotil jako dobrou (rozdíl obou hodnocení péče je opět pouze 7 %). Druhým případem je PP Bernátka, ve které Jurová péči hodnotila jako průměrnou, Švarc jako dobrou (rozdíl obou hodnocení tentokrát 13 %). Jediná “extrémnější” odchylka ve dvou hodnoceních jednoho ZCHÚ (PP Bernátka) je způsobena, jak úvádí ve své práci Jurová (2008), větrnou kalamitou, která v PP vyvrátila část porostní plochy, následovalo vyklizení odumřelé dendromasy k okraji PP. Tuto skutečnost totiž ve svém hodnocení Jurová uvažovala (a hodnotila negativně), naproti tomu hodnocení PP Bernátka, které provedl Švarc, předcházelo větrné kalamitě a kalamita tedy v jeho práci uvažována nebyla. Z uvedeného tedy vyplývá, že jediný významnější rozdíl v hodnocení obou autorů (oněch 13 % ve dvojím hodnocení péče o PP Bernátky) je dán časem uskutečnění obou hodnocení a skutečnostmi, které v daném časovém rozmezí nastaly. Výše uvedená 161

“určitá míra subjektivity” se sice podepíše na hodnocení každého ZCHÚ pomocí metodiky (Svátek a Buček, 2005), ne však takovou měrou, aby pro hodnocení MZCHÚ nemohla být zmíněná metodika použita. Dalším příkladem srovnání a zároveň, mluvíme-li o subjektivitě hodnotitele, důkazem oprávněnosti užití metodiky (Svátek a Buček, 2005), je hodnocení NPP Dunajovické kopce, které provedli Brodská (2008) a Rejžek (2009). Oba uvedení autoři zhodnotili stav NPP Dunajovické kopce jako průměrný; shodně, tedy průměrně, také oba hodnotili péči o tuto NPP (odchylky ve výsledném hodnocení stavu i péče nepřesahují 7 %). Hodnocení kritérií stavu NPP se v obou hodnoceních shodovalo celkem v 5 případech, ve 2 se rozcházelo a jednou nebylo kritérium hodnoceno. V oblasti péče se hodnocení obou autorů shodovalo dokonce v případě 7 kritérií a rozcházelo se pouze v případě jednoho kritéria. V případě NPP Dunajovické kopce jsou drobné rozdíly v hodnocení jednotlivých kritérií uvedenými dvěma autory způsobeny jak individuálním přístupem hodnotitele, tak změnami nastalými v samotném ZCHÚ v době mezi provedením obou terénních průzkumů. V obou výše uvedených případech srovnání sice lze najít odlišný individuální přístup každého hodnotitele k užití metodiky (Svátek a Buček, 2005) a k samotnému hodnocení, tento však ovlivňuje výsledné hodnocení každého ZCHÚ pouze v malé a určitě akceptovatelné míře. V této diplomové práci budou srovnána výsledná hodnocení ZCHÚ Jesenicka se soubory ZCHÚ dalších čtyř oblastí, řešenými rovněž v rámci diplomových prací. První oblastí je okres Vsetín, kde Chajdrnová (2009) ve své práci řešila soubor 18 ZCHÚ. Druhou oblastí je Ostravsko, kde Golisová (2009) hodnotila 15 ZCHÚ. Bubeníková (2009) zhodnotila 12 ZCHÚ v okolí obce Štěpánov a Rejžek (2009) zpracoval hodnocení 19 ZCHÚ v kompetenci CHKO Pálava. Procentuální srovnání výsledných hodnocení stavu a péče o ZCHÚ výše uvedených oblastí uvádí tab. 94, tab. 95, obr. 117 a obr. 118.

162

Tab. 94 Srovnání výsledných hodnocení stavu ZCHÚ různých oblastí oblast hodnocených ZCHÚ okres Vsetín (Chajdrnová, 2009) ZCHÚ v kompetenci CHKO Pálava (Rejžek, 2009) Ostravsko (Golisová, 2009) okolí obce Štěpánov (Bubeníková, 2009) Jesenicko

Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ [%] VŠ Š P D VY 0,0 0,0

5,6

83,3 11,1

0,0 0,0 57,9 36,8

5,3

0,0 0,0 13,3 73,4 13,3 0,0 0,0 25,0 75,0 0,0 0,0

0,0

0,0

81,3 18,7

Obr. 117 Srovnání stavu MZCHÚ různých oblastí Výsledné hodnocení současného stavu vybraných ZCHÚ dopadlo nejlépe na Jesenicku, kde byl jejich stav zhodnocen buď jako vynikající (18,7 %), nebo častěji jako dobrý (81,3 %), nižší hodnocení stavu zde nebylo žádnému ZCHÚ uděleno. Rovněž poměrně kladně hodnotily stav ZCHÚ v okrese Vsetín Chajdrnová

(2009) a na

Ostravsku Golisová (2009), vzhledem k oblasti Jesenicka však udělily současnému stavu některých ZCHÚ též hodnocení průměrné (v 5,6 % resp. 13,3 % případů). Naopak souborem ZCHÚ, jejichž stav byl zhodnocen spíše jako průměrný, jsou území v kompetenci CHKO Pálava, kde bylo více než polovině ZCHÚ (57,9 %) uděleno průměrné hodnocení, v 36,8 % ZCHÚ byl stav vyhodnocen jako dobrý a pouze stav jednoho ZCHÚ (5,3 %) jako vynikající. Nejčastěji byl ve všech pěti uvedených 163

oblastech současný stav ZCHÚ hodnocen jako dobrý, dále potom jako průměrný. Pozitivní je fakt neudělení velmi špatného a špatného hodnocení žádnému ze ZCHÚ všech pěti oblastí, na druhou stranu současný stav byl shledán jako vynikající v nemnoha ZCHÚ, v okolí obce Štěpánov (Bubeníková, 2009) nebylo vynikající výsledné hodnocení stavu uděleno žádnému z území. Tab. 95 Srovnání výsledných hodnocení péče o ZCHÚ různých oblastí oblast hodnocených ZCHÚ

Výsledné hodnocení péče o ZCHÚ [%] VŠ

okres Vsetín (Chajdrnová, 2009) ZCHÚ v kompetenci CHKO Pálava (Rejžek, 2009) Ostravsko (Golisová, 2009) okolí obce Štěpánov (Bubeníková, 2009) Jesenicko

N

P

D

0,0 0,0 22,2 72,2

VY 5,6

0,0 0,0 52,6 36,8 10,5 0,0 0,0 20,0 73,3

6,7

0,0 0,0 25,0 75,0

0,0

0,0 0,0

6,2

68,8 25,0

Obr. 118 Srovnání péče o MZCHÚ různých oblastí Rovněž výsledné hodnocení péče o vybraná ZCHÚ vyznívá ve prospěch oblasti řešené v této diplomové práci, tedy Jesenicka. Péče o ZCHÚ zde totiž byla hodnocena hned ve 25 % území jako vynikající, v 68,8 % území je péče v chráněném území vyhodnocena jako dobrá a pouze v jednom případě (6,2 %) jako průměrná. Stejně jako 164

v případě hodnocení stavu ZCHÚ, i péči o ZCHÚ hodnotily spíše kladně v okrese Vsetín Chajdrnová (2009) a na Ostravsku Golisová (2009); péči o chráněná území v okolí obce Štěpánov hodnotila Bubeníková (2009) naprosto stejně jako jejich současný stav. Nejnižším hodnocením ohodnotil péči o ZCHÚ Rejžek (2009), neboť územím v kompetenci CHKO Pálava nejčastěji udělil průměrné hodnocení (52,6 %), ve 36,8 % případů péči hodnotil jako dobrou, v 10,5 % případů potom jako výbornou. Péče nebyla v žádném ze ZCHÚ všech pěti srovnávaných oblastí shledána jako velmi špatná či nedostatečná, na druhou stranu v případě Bubeníkové (2009) nebyla v žádném ZCHÚ v okolí obce Štěpánov shledána jako vynikající. Hlavní příčinou toho, proč v uvedeném srovnání hodnocení 5 souborů ZCHÚ různých oblastí ČR dopadl právě soubor ZCHÚ na Jesenicku nejlépe, je podle mého názoru odlehlost či nepřístupnost toho kterého zvláště chráněného území. Tím, že není ZCHÚ snadno dosažitelné zejména turistům (a není pro ně ani zpřístupněno), není vystaveno negativnímu působení z jejich strany. Zvláště chráněná území hodnocená v této diplomové práci se často nacházejí v nepřístupném terénu, území jsou nezřídka kdy svažitá a není tak jednoduché tato ZCHÚ zpřístupňovat (ve většině případů to ani není žádoucí). Zpřístupnění není vhodné především v ZCHÚ, ve kterých jsou předmětem ochrany nelesní společenstva (zejména rašeliniště). V této práci se jedná o PR Skalské rašeliniště, PR Pstruží potok, PR Přemyslovské sedlo a PR Filipovické louky. V těchto je půdní povrch značně podmáčený, hladina podzemní vody zde sahá k nejsvrchnějším půdním horizontům a zbudování cestní sítě by tak bylo příliš nákladné. Zpřístupnění ZCHÚ není v několika územích vhodné také z důvodu následného nadměrného rušení ohrožených druhů živočichů, zejména ptáků či savců (např. v PR Franz-Franz bylo zamezeno vstupu do podzemí mřížemi, pro ochranu zimovišť netopýrů). Když už některé z hodnocených území Jesenicka cestní síť vybudovanou má, tak tato potom není zdrojem přílišného negativního působení (výjimku mezi hodnocenými ZCHÚ tvoří PP Smrčina a PP Pasák). Vyšší míru negativního působení turistů na ZCHÚ ve své práci zmiňuje např. Golisová (2009), která uvádí návštěvníky ZCHÚ na Ostravsku jako zdroj největšího negativního působení na předměty ochrany v nich. Chajdrnová (2009) ve své práci hodnotila stav ZCHÚ v okrese Vsetín jako vynikající v případě dvou území. Jedním z nich byla PP Svantovítovy skály, zde Chajdrnová (2009) mj. uvádí, že památka je ve výborném stavu právě proto, že je “ukryta” před turisty v lesích. Jako další příčinu pozitivnějších výsledků hodnocení souboru ZCHÚ Jesenicka ve srovnání všech 5 oblastí, která úzce souvisí s výše uvedeným, vidím v samotné poloze 165

jednotlivých ZCHÚ vůči sídlům či kulturní, obhospodařované krajině. Lidská sídla nebo například zemědělsky obhodpodařovaná krajina, jsou často zdrojem znečištění chráněných území odpadky, zdrojem eutrofizace půdy, nebo šíření ruderálních a expanzivních druhů rostlin. V této práci hodnocená ZCHÚ nebyla pro svoji polohu v jesenických horách těmito problémy ve velké míře dotčena.

166

12 ZÁVĚR Tato diplomová práce měla za cíl zhodnotit stav a péči o soubor maloplošných zvláště chráněných území a navrhnout pro tato území základní optimalizační opatření. K hodnocení bylo vybráno 16 ZCHÚ v oblasti Jesenicka a použita Metodika hodnocení současného stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek a Buček, 2005). Hodnocená ZCHÚ se vyznačovala různými předměty ochrany, které však lze, pro komplexnost výše uvedené metodiky, hodnotit. V územích byla nejčastěji chráněna lesní společenstva, méně pak společenstva nelesní, v několika případech byl předmětem ochrany abiotický fenomén, příp. jejich kombinace. Základem hodnocení každého ze souboru ZCHÚ Jesenicka byl vlastní terénní průzkum, kterému předcházelo získání dostupných informací o jednotlivých územích, především z plánů péče. Všechny terénní průzkumy byly uskutečněny v období červen až říjen roku 2009. Ze souhrnných výsledků hodnocení současného stavu ZCHÚ vyplývá, že z 16 území vybraných pro účely této diplomové práce jsou 3 (18,7 %) ve vynikajícím stavu a zbývajících 13 (81,3 %) ZCHÚ je v dobrém stavu. Největším problémem v ZCHÚ, ve kterých jsou chráněna lesní společenstva, je nevyhovující struktura lesních porostů (smrkové porosty monokulturního charakteru), v územích s ochranou nelesních společenstev je potom největším problémem výskyt expanzivních druhů rostlin. Jako pozitivní je ve většině rezervací hodnocena zejména reprodukce společenstev. Péče o ZCHÚ byla celkem ve 4 (25,0 %) územích vyhodnocena jako vynikající, v 11 (68,8 %) územích byla vyhodnocena jako dobrá a pouze v případě 1 ZCHÚ (6,2 %) byla péče zhodnocena jako průměrná. Nedostatky v péči o ZCHÚ najdeme zejména v oblasti ochranných pásem ZCHÚ, kde se často vyskytují porosty smrkových monokultur, expanzivní druhy rostlin nebo skládky a odpad. Nejlépe byl v oblasti péče o ZCHÚ vyhodnocen stav dokumentace ZCHÚ, péče o cestní síť nebo snahy o omezování vnějších negativních vlivů. Pro oblast Jesenicka, která je řešena v této diplomové práci, jsou značně pozitivní výsledky ze srovnání s dalšími 4 soubory ZCHÚ jiných oblastí ČR řešenými různými autory. Soubor řešených ZCHÚ na Jesenicku dopadl v uvedeném srovnání nejlépe, jak co se týče stavu ZCHÚ, tak i péče o ně.

167

Diplomová práce by měla sloužit jako užitečný aktuální zdroj informací nejen pro dotčené orgány státní správy činné na úseku ochrany přírody, ale pro každého, kdo se zajímá o přírodní bohatství naší země.

168

13 SUMMARY The purpose of this diploma thesis was to evaluate state of the group of the smallscale protected areas and to propose basic arrangement in these areas. There were 16 small-scale protected areas chosen for the evaluation in a region of Jesenicko and there was also Methodology of evaluation of state and management of small-scale protected areas (Svátek & Buček, 2005) used for the evaluation. There were a different subjects of protection in the protected areas (PAs). All of them could be (and was) evaluated, because of a comprehensiveness of the methodology mentioned above. The object of protection in the most areas concerned was either forest ecosystem and its natural processes, meadow phytocoenosis or abiotic subject in a few areas, eventually a combination of them. The main principle of the evaluation of each of protected areas in a region of Jesenicko was field survey. Before its own field survey that was necessary to get all available information about the areas, especially from the management plans. All of the field surveys were realized from June to October 2009. From the summary results of the evaluation of the state of small-scale protected areas follows, that from 16 evaluated areas 3 (18,7 %) areas are in an excellent scale and remaining 13 (81,3 %) areas are in a good scale. There is the biggest problem in unfavourable structure of forest fythocoenosis (spruce forest of monoculture character) in the PAs where the forest ecosystems are protected, while in the areas with meadow phytocoenosis as a object of protection, it is the occurrence of expansive species. On the other hand reproduction is evaluated very positively in a most of evaluated areas. There is an excellent management in 4 (25,0 %) areas, in 11 (68,8 %) areas the management was evaluated as good and just in 1 case (6,2 %) the management is average. There are biggest absences in management in the criterion of buffer zone. In the buffer zone there are negatively evaluated occurrences of spruce forests of monoculture character, expansive species of plants or occurrences of dumps and litters. Criteria evaluating documentation, roads and criterion evaluating elimination of external impacts was evaluated highly positively. The group of the PAs in region of Jesenicko was compared with another four groups of PAs from the different part of the Czech Republic, which were evaluated by a different authors. Group of PAs in region of Jesenicko went best in comparison 169

mentioned. There is a best state and management of evaluated PAs in the region of Jesenicko if you compare these five regions. This diploma thesis should be in service as a useful and actual source of information not only for a state administration bodies engaging in protection of nature, but for anyone who is interested in natural assets of our country.

170

14 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

AICHLER J., 1982: Inventarizační průzkum geologický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník].

[2]

ANONYMUS, 2010: Správa CHKO Jeseníky. [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupné na WWW: http://www.jeseniky.ochranaprirody.cz/.

[3]

AOPK ČR, 2010: Ústřední seznam ochrany přírody. [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupné na WWW: http://drusop.nature.cz/.

[4]

AOPK ČR OLOMOUC, 2003: Dokumentace managementu PR Přemyslovské sedlo. [Depon. in: AOPK ČR Olomouc, Olomouc].

[5]

BÁČOVÁ H., 1996: Návrh směrnic péče o přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou. Diplomová práce. Brno: MENDELU v Brně.

[6]

BALÁŽ P., 1983: Inventarizační průzkum ornitologický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník].

[7]

BALÁŽ P., 1984: Inventarizační průzkum ornitologický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník].

[8]

BALÁŽ P., 2008: Zpráva o výsledcích monitoringu – čáp černý – za rok 2008. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník].

[9]

BALHAR R., 1983: Inventarizační průzkum lesnický. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava].

[10] BENEŠ J., KURAS T. a KONVIČKA T., 1999: Inventarizační průzkum entomologický – Lepidoptera. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [11] BEZDĚČKA P. a RŮŽIČKA V., 2001: Pavouci (Araneae). [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [12] BEZDĚČKA P., 1982: Inventarizační průzkum myrmekologický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [13] BEZDĚČKA P., 1997: Inventarizační průzkum myrmekologický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [14] BEZDĚČKA P., 2001: Zoologický průzkum. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [15] BRODSKÁ M., 2008: Návrh managementu NPP Dunajovické kopce na základě vegetačně – krajinářského studia území. Diplomová práce. Brno: MENDELU v 171

Brně, 100 s. [16] BUBENÍKOVÁ J., 2009: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v okolí obce Štěpánov. Diplomová práce. Brno: MENDELU v Brně, 127 s. [17] BUREŠ L. a BUREŠOVÁ Z., 1990: Geobotanické zhodnocení. [Depon. in: Krajský úřad Olomouckého kraje, Olomouc]. [18] BUREŠ L. a BUREŠOVÁ Z., 1991: Geobotanické zhodnocení CHPV Pstruží potok. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [19] BUREŠ L. a BUREŠOVÁ Z., 1991: Seznam druhů cévnatých rostlin. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [20] CAMPANULA BARBATA, 1999: Sanace přírodní památky Smrčina. [21] CAMPANULA BARBATA, 1999: Sanace přírodní památky Zadní Hutisko. [22] CULEK M. et al., 1995: Biogeografické členění České republiky. 1.vyd. Praha: Enigma, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. [23] DANČÁK M., 2005: Inventarizační průzkum botanický (cévnaté rostliny, biotopy). [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [24] DANČÁK M., PLÁŠEK V., STANOVSKÝ J. a ŽÁRNÍK M., 2008: Inventarizační průzkumy PR Skalské rašeliniště. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. [25] DEMEK J. a MACKOVČIN P., 2006: Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 582 s. ISBN 80-86064-99-9. [26] DUDA J., 1983: Jarní aspekt cévnatých rostlin. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [27] DUDA J., 1993: Jarní aspekt cévnatých rostlin. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. [28] DUDA J., 1993: Mechorosty. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. [29] DUDA J., 1994: Jarní aspekt cévnatých rostlin. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [30] DUDA J., 1994: Mechorosty. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [31] DUHONSKÝ D. a SCHMIDTOVÁ T., 2006: Plán péče o přírodní památku Smrčina na období 2006 – 2015. 9 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. 172

[32] DUHONSKÝ D. a SCHMIDTOVÁ T., 2006: Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko na období 2006 – 2015. 8 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [33] DUHONSKÝ D., 1999: Plán péče pro přírodní rezervaci Franz-Franz na období 2000 – 2009. 16 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [34] ECOLOGICAL CONSULTING, 2006: Plán péče o přírodní rezervaci Přemyslovské sedlo na období 2007 – 2015. 29 s. [Depon. in: Krajský úřad Olomouckého kraje, Olomouc]. [35] GOLISOVÁ M., 2009: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Ostravska. Diplomová práce. Brno: MENDELU v Brně, 147 s. [36] HALFAROVÁ Z., 2004: Plán péče pro přírodní památku Pasák na období 2005 – 2014. 9 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [37] HALFAROVÁ Z., 2004: Plán péče pro přírodní rezervaci Františkov na období 2005 – 2014. 11 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [38] HALFAROVÁ Z., 2004: Plán péče pro přírodní rezervaci Pod Slunečnou strání na období 2005 – 2014. 10 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [39] HOLUŠA J., 1997: Inventarizační průzkum lesnický. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [40] HOŠEK E., 1980: Inventarizační průzkum lesnický – část historická. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [41] HOŠEK E., 1983: Inventarizační průzkum lesnicko – historický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [42] HOTZLER M., 1987: Hydrobiologický průzkum. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [43] CHAJDRNOVÁ L., 2009: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce. Brno: MENDELU v Brně, 166 s. [44] JEDLIČKA J., 1982: Inventarizační průzkum geologický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [45] JUROVÁ A., 2008: Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska. Diplomová práce. Brno: MENDELU v Brně, 86 s.

173

[46] KAVALCOVÁ V., 1984: Inventarizační průzkum botanický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [47] KAVALCOVÁ V., 2004: Plán péče pro přírodní rezervaci Filipovické louky na období 2004 – 2013. 9 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [48] KAVALEC K. a KAVALCOVÁ V., 2000: Plán péče pro přírodní rezervaci Pstruží potok na období 2001 – 2010. 6 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [49] KAVALEC K. a KOVÁŘOVÁ S., 1983: Inventarizační průzkum lesnický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [50] KAVALEC K., 2000: Inventarizační průzkum lesnický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [51] KAVALEC K., 2000: Plán péče pro přírodní rezervaci Pod Jelení studánkou na období 2001 – 2010. 7 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [52] KAVALEC K., 2000: Plán péče pro přírodní rezervaci Rabštejn na období 2001 – 2010. 6 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [53] KAVALEC K., 2005: Plán péče pro přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou na období 2006 – 2015. 17 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [54] KIRCHNER K., 1993: Hodnocení geomorfologických a geologických poměrů. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [55] KNÍŽETOVÁ L., 1974: Floristický seznam druhů vyšších rostlin. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [56] KOČÍ K. a SKUHRAVÁ L., 2009: Zpravodaj Campanula. Jeseník: ACTAEA a AOPK ČR – Správa CHKO Jeseníky, 12 s. Dostupné na WWW: http://www.jeseniky.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=5230.pdf. [57] KOČÍ K. (ed.), 2007: Chráněná krajinná oblast Jeseníky. 1.vyd. Rožnov pod Radhoštěm: ACTAEA, 220 s. ISBN 978-80-254-1561-0 [58] KOVÁŘOVÁ S., 1982: Inventarizační průzkum ornitologický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [59] KOVÁŘOVÁ S., 1983: Inventarizační průzkum ornitologický. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [60] KUBÁT K. et al. (eds.), 2002: Klíč ke květeně České republiky. 1.vyd. Praha: Academica, 927 s. ISBN 80-200-0836-5

174

[61] KUBENKA B. a KALÍŠKOVÁ Š., 1999: Plán péče pro národní přírodní památku Rešovské vodopády na období 2001 – 2010. 17 s. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [62] KULA E., 1984: Inventarizace mravenišť u Alfrédovy chaty. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [63] KUTHAN J., 1975: Zpráva o mykologickém průzkumu. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. [64] KVITA D. a ŽÁRNÍK M., 2009: Plán péče o přírodní rezervaci Skalské rašeliniště na období 2010 – 2020. 24 s. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. [65] MÁCHA S., 1975: Malakozoologický výzkum. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [66] NOŽÍŘOVÁ R., HAJNÝ L. a SCHMIDTOVÁ T., 2006: Plán péče pro přírodní rezervaci Borek u Domašova na období 2007 – 2016. 18 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [67] NOŽÍŘOVÁ R., NIKLOVÁ L., HAJNÝ L., SCHMIDTOVÁ T. a CHLÁPEK J., 2006: Plán péče pro přírodní rezervaci Vysoký vodopád na období 2007 – 2016. 27 s. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jeseník]. [68] OPPELTOVÁ M., 2002: Vážky (Odonata). Bakalářská práce. [69] PLÁŠEK V., 2004: Inventarizační průzkum mechorostů. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [70] POLÁŠEK Z., 2004: Inventarizační průzkum ornitologický. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [71] QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 73s. [72] REJŽEK M., 2009: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v kompetenci CHKO Pálava. Diplomová práce. Brno: MENDELU v Brně, 189 s. [73] ŘEHÁK Z. a BUŘIČ Z., 1994: Inventarizace netopýrů. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jesník].

175

[74] SCHKO JESENÍKY, 2003: Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Jeseníky – rozborová část. Jeseník: SCHKO Jeseníky, 198 s. Dostupné na WWW: http://www.jeseniky.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=403.pdf [75] Sdělení MŽP č. 81/2008 Sb. o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu. [76] SCHMIDTOVÁ T., 1999: Geomorfologické, geologické, hydrogeologické, tektonické a ložiskové poměry na území PR Franz-Franz. [Depon. in: SCHKO Jeseníky, Jesník]. [77] Směrnice Rady č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť , volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. [78] SVÁTEK M. a BUČEK A., 2005: Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. Brno: MENDELU v Brně, 38 s. [79] SVÁTEK O. a SVÁTEK M., 2005: Software pro Metodiku hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. Verze 1.0. 2005. [80] ŠAFÁŘ J. et al., 2003: Olomoucko. In: MACKOVČIN P. a SEDLÁČEK M. (eds.), Chráněná území ČR, svazek VI., Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 456 s. ISBN 80-86064-46-08 [81] ŠTIPL P., 1998: Lesní kulticenózy, s. 579–590. In: MÍCHAL, I. a PETŘÍČEK, V. Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 714 s. ISBN 80-86064-14-X [82] ŠVARC P., 2006: Hodnocení stavu a péče v lesních rezervacích Hostýnských vrchů. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 56 s. [83] VANSA M., 1983: Inventarizační průzkum botanický. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, Ostrava]. [84] Vyhláška Správy CHKO Jeseníky č. 2/2000 ze dne 20. 12. 2000 [85] Vyhláška MŽP ČR č. 114/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. [86] Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

176

15 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1

Mapa hodnocených ZCHÚ

Obr. 2

Grafické znázornění hodnocení NPP Rešovské vodopády

Obr. 3

Nejvyšší vodopád v NPP Rešovské vodopády

Obr. 4

Lesní porosty na svazích v severozápadní části NPP

Obr. 5

Zpřístupnění NPP Rešovské vodopády

Obr. 6

Jeden z tzv. doupných stromů

Obr. 7

Individuální ochrana podsadeb jedle bělokoré (Abies alba)

Obr. 8

Dřevní hmota v různých stádiích rozkladu v okolí vodního toku

Obr. 9

Grafické znázornění hodnocení PR Skalské rašeliniště

Obr. 10

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)

Obr. 11

V ZCHÚ ojedinělý výskyt rákosu obecného (Phragmites australis)

Obr. 12

Provedená seč týkající se částí rašelinných luk

Obr. 13

Ohradník zamezující vstupu dobytku do ZCHÚ

Obr. 14

Grafické znázornění hodnocení PP Pasák

Obr. 15

PP Pasák jako jedna ze zastávek naučné stezky "Pasák"

Obr. 16

Dominantní a esteticky nejzajímavější skalní útvar chráněného území PP Pasák

Obr. 17

Kalcitické amfibolity mající zelenošedou barvu

Obr. 18

Jedinec smrku ztepilého (Picea abies) poškozený ohryzem spárkatou zvěří

Obr. 19

Mírné narušení předmětu ochrany turisty – odlamování kusů horniny

Obr. 20

Grafické znázornění hodnocení PR Vysoký vodopád

Obr. 21

Informační tabule při značené turistické stezce na hranici ZCHÚ

Obr. 22

Dřevní hmota k tlení ponechaná v porostu

Obr. 23

Zpřístupnění PR Vysoký vodopád

Obr. 24

Koryto potoka v přírodní rezervaci Vysoký vodopád

Obr. 25

Individuální ochrana zmlazujících dřevin v ZCHÚ Vysoký vodopád

Obr. 26

Severní část ochranného pásma, kde byla provedena mýtní těžba

Obr. 27

Grafické znázornění hodnocení PP Smrčina

Obr. 28

PP Smrčina jako jedna ze zastávek naučné stezky Sobotín – Maršíkov

Obr. 29

Známky narušování hornin a půdy sběrateli minerálů

Obr. 30

Dřevěný chodník, u jehož začátku je umístěna informační tabule

Obr. 31

Sokolská chata v ochranném pásmu PP Smrčina 177

Obr. 32

Grafické znázornění hodnocení PP Zadní Hutisko

Obr. 33

Reprezentativní část PP Zadní Hutisko

Obr. 34

Stopy neoprávněných aktivit sběratelů minerálů

Obr. 35

Texty vryté do horniny turisty či sběrateli minerálů

Obr. 36

Povalový chodníček, jež zpřístupňuje PP Zadní Hutisko

Obr. 37

Grafické znázornění hodnocení PR Pod Jelení studánkou

Obr. 38

Informační tabule s informacemi o poslání PR Pod Jelení studánkou

Obr. 39

Mraveniště v PR Pod Jelení studánkou

Obr. 40

Porosty ve vyšších polohách rezervace, místy částečně poškozeny imisemi

Obr. 41

Zmlazující jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), který je poškozen okusem zvěří

Obr. 42

Lyžařský vlek, který dnes již není v provozu

Obr. 43

Grafické znázornění hodnocení PR Pstruží potok

Obr. 44

Pohled na severní rašelinnou louku

Obr. 45

Část severní louky s expanzivním rákosem obecným (Phragmites communis)

Obr. 46

Ochranné pásmo PR Pstruží potok

Obr. 47

Pokosená část lučních porostů

Obr. 48

Grafické znázornění hodnocení PR Borek u Domašova

Obr. 49

Porost borovice lesní (Pinus sylvestris)

Obr. 50

Reliktní bor na kvarcitové suti

Obr. 51

Kamenné moře tvořené kvarcity v PR Borek u Domašova

Obr. 52

Jeden z tzv. doupných stromů

Obr. 53

Detail kvarcitu – metamorfované horniny složené převážně z křemene

Obr. 54

Přirozené zmlazení dřevin v PR Borek u Domašova chráněné oplůtkem

Obr. 55

Grafické znázornění hodnocení PR Pod Slunečnou strání

Obr. 56

Nejstarší jádrová část PR Pod Slunečnou strání

Obr. 57

Tlející dřevní hmota

Obr. 58

Doupný strom

Obr. 59

Individuální ochrana jedle bělokoré (Abies alba) před poškozováním zvěří

Obr. 60

Grafické znázornění hodnocení PR Rabštejn

Obr. 61

Informační tabule s uvedením základních údajů o ZCHÚ

Obr. 62

Lesní porosty v PR Rabštejn

Obr. 63

Individuální ochrana zmlazujících dřevin v centrální části ZCHÚ Rabštejn

Obr. 64

Oplocenka poškozená vývraty stromů

Obr. 65

Grafické znázornění hodnocení PR Filipovické louky 178

Obr. 66

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Obr. 67

Fytocenologicky nejvýznamnější část ZCHÚ Filipovické louky s dominantním výskytem suchopýru širolistého (Eriophorum latifolium)

Obr. 68

Expanzivní druh devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Obr. 69

Expanzivní druh orobinec širokolistý (Typha latifolia) na okraji tůně

Obr. 70

Chátrající dřevěné ohrazení

Obr. 71

Skládka v hraničních křovinách pod chatami

Obr. 72

Grafické znázornění hodnocení PR Franz-Franz

Obr. 73

Jádrová část PR Franz-Franz, kterou tvoří 140 let starý smíšený porost

Obr. 74

Populace ruderálních druhů rostlin při hranicích PR Franz-Franz

Obr. 75

Smrkový porost poškozený větrem

Obr. 76

Smrková monokultura v jihovýchodní části přírodní rezervace Franz-Franz

Obr. 77

Informační tabule se základními údaji o předmětech ochrany v PR FranzFranz

Obr. 78

Zamřížované vstupy do podzemních prostor

Obr. 79

Grafické znázornění hodnocení PR Přemyslovské sedlo

Obr. 80

Centrální část PR Přemyslovské sedlo

Obr. 81

Populace devětsilu lékařského (Petasites hybridus) na levém břehu potoka

Obr. 82

Porost rákosu obecného (Phragmites australis) při okraji rašelinné louky

Obr. 83

Lyžařský svah bezprostředně sousedící s PR Přemyslovské sedlo

Obr. 84

Stopy po rozrývání podmáčené půdy zvěří

Obr. 85

Grafické znázornění hodnocení PR Bučina pod Františkovou myslivnou

Obr. 86

Centrální část PR Bučina pod Františkovou myslivnou s nejstaršími porosty

Obr. 87

Severní část PR Bučina pod Františkovou myslivnou

Obr. 88

Nepůvodní hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea)

Obr. 89

Holina v nejvyšších partiích ZCHÚ vzniklá větrnou kalamitou v roce 2002

Obr. 90

Poškozená dřevěná individuální ochrana přirozeného zmlazení dřevin v ZCHÚ Bučina pod Františkovou myslivnou

Obr. 91

Grafické znázornění hodnocení PR Františkov

Obr. 92

Centrální část PR Františkov

Obr. 93

Ohryzem nebo loupáním poškozený smrk

Obr. 94

Porosty v níže položených částech PR Františkov

Obr. 95

Individuální ochrana jedle bělokoré (Abies alba) před okusem zvěří

Obr. 96

Nefunkční oplocenka na ochranu přirozeného zmlazení dřevin 179

Obr. 97

Výsledné hodnocení současného stavu všech ZCHÚ [%]

Obr. 98

Výsledná hodnocení současného stavu jednotlivých ZCHÚ

Obr. 99

Výsledné hodnocení péče o všechna ZCHÚ [%]

Obr. 100 Výsledná hodnocení péče o jednotlivá ZCHÚ Obr. 101 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Zachovalost“ Obr. 102 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Struktura“ Obr. 103 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Významné druhy“ Obr. 104 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Reprodukce“ Obr. 105 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Narušení obnovy“ Obr. 106 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Invazní a expanzivní druhy“ Obr. 107 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Skládky a odpad” Obr. 108 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Jiné negativní vlivy” Obr. 109 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria “Dokumentace” Obr. 110 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Značení hranic” Obr. 111 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Cesty” Obr. 112 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Ochranné pásmo” Obr. 113 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Omezování vnějších negativních vlivů” Obr. 114 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Péče o obnovu” Obr. 115 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Zásahy” Obr. 116 Grafické znázornění četnosti udělených stupňů kritéria ”Dosahování cíl ochrany” Obr. 117 Srovnání stavu MZCHÚ různých oblastí Obr. 118 Srovnání péče o MZCHÚ různých oblastí

180

16 SEZNAM TABULEK Tab. 1

Seznam hodnocených ZCHÚ

Tab. 2

Zastoupení půdních typů v CHKO Jeseníky (%)

Tab. 3

Charakteristiky klimatických oblastí podle Quitta (1971)

Tab. 4

Zastoupení lesních vegetačních stupňů podle zón (SCHKO Jeseníky, 2003)

Tab. 5

Přehled plošného zastoupení zón v CHKO Jeseníky (SCHKO Jeseníky, 2003)

Tab. 6

Hodnocená MZCHÚ a jejich překryv se soustavou Natura 2000 (AOPK ČR, 2010)

Tab. 7

Kritéria hodnocení současného stavu území

Tab. 8

Kritéria hodnocení péče o území

Tab. 9

Verbálně numerická stupnice

Tab. 10

Stupnice k výslednému hodnocení stavu ZCHÚ

Tab. 11

Stupnice k výslednému hodnocení péče o ZCHÚ

Tab. 12


Tab. 13


Tab. 14


Tab. 15


Tab. 16

Podrobné hodnocení stavu dokumentace NPP Rešovské vodopády

Tab. 17


Tab. 18


Tab. 19


Tab. 20


Tab. 21

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Skalské rašeliniště

Tab. 22


Tab. 23


Tab. 24


Tab. 25


Tab. 26

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Pasák

Tab. 27


Tab. 28


Tab. 29


Tab. 30


Tab. 31

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Vysoký vodopád 181

Tab. 32


Tab. 33


Tab. 34


Tab. 35


Tab. 36

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Smrčina

Tab. 37


Tab. 38


Tab. 39


Tab. 40


Tab. 41

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Zadní Hutisko

Tab. 42


Tab. 43


Tab. 44


Tab. 45


Tab. 46

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Pod Jelení studánkou

Tab. 47


Tab. 48


Tab. 49


Tab. 50


Tab. 51

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Pstruží potok

Tab. 52


Tab. 53


Tab. 54


Tab. 55


Tab. 56

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Borek u Domašova

Tab. 57


Tab. 58


Tab. 59


Tab. 60


Tab. 61

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Pod Slunečnou strání

Tab. 62


Tab. 63

Hodnocení péče o PR Rabštejn

Tab. 64


Tab. 65

Hodnocení péče o PR Rabštejn 182

Tab. 66

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Rabštejn

Tab. 67


Tab. 68


Tab. 69


Tab. 70


Tab. 71

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Filipovické louky

Tab. 72


Tab. 73


Tab. 74


Tab. 75


Tab. 76

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Franz-Franz

Tab. 77


Tab. 78


Tab. 79


Tab. 80


Tab. 81

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Přemyslovské sedlo

Tab. 82


Tab. 83

Hodnocení péče o PR Bučina pod Františkovou myslivnou

Tab. 84


Tab. 85

Hodnocení péče o PR Bučina pod Františkovou Myslivnou

Tab. 86 Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Bučina pod Františkovou myslivnou Tab. 87


Tab. 88


Tab. 89


Tab. 90


Tab. 91

Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Františkov

Tab. 92

Hodnocení současného stavu všech ZCHÚ

Tab. 93

Hodnocení péče o všechna ZCHÚ

Tab. 94

Srovnání výsledných hodnocení stavu ZCHÚ různých oblastí

Tab. 95

Srovnání výsledných hodnocení péče o ZCHÚ různých oblastí

183

184

Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka

Recommend Documents