Hodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka. Bakalářská práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Hodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka Bakalářská práce

2013

Andrea Beierová

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Hodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace V Brně, dne: ................................................. podpis studenta

Poděkování Děkuji panu Ing. Martinu Svátkovi, Ph.D. za jeho cenné komentáře k příslušným hodnocením a rady při konzultacích. Dále bych chtěla poděkovat Správě CHKO Jeseníky, především panu Mgr. Jindřichu Chlapkovi za poskytnutí užitečných materiálů a dobrou spolupráci. Poděkování náleží i mojí rodině za jejich morální a finanční podporu při studiu.

Abstrakt Andrea Beierová: Hodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka V této bakalářské práci bylo hodnoceno celkem šest maloplošných zvláště chráněných území na Jesenicku o celkové rozloze 147,86 ha. U všech vybraných území byl hodnocen jejich stav i péče. U čtyř území byl vyhodnocen celkový stav jako dobrý (stupeň 2), u dvou území byl konečný stav zhodnocen jako průměrný (stupeň 3). Souhrnné vyhodnocení péče se shoduje s předchozím zhodnocením stavu vybraných území (čtyři území s dobrou péčí, dvě území s péčí průměrnou). Klíčová slova: hodnocení, Jesenicko, maloplošná zvláště chráněná území, péče, stav

Abstract Andrea Beierová: Assessment of state and management of selected protected areas of Jeseníky Mountains In this bachelor thesis six small-scale protected areas in the region of Jeseníky Mountains were evaluated. Their total area is 147,86 hectare. Assessment of state and management of selected areas was accomplished. State of four areas was evaluated as good. The average state was find in two areas. Management of the areas corresponded with their state (management of four areas was found to be good while two areas had an average management). Key words: assessment, Jeseníky Mountains, management, small-scale protected areas, state

OBSAH: 1

ÚVOD........................................................................................................................ 9

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................. 10

3

CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ V CHKO JESENÍKY............ 11

4

3.1

Geomorfologie ................................................................................................. 11

3.2

Geologie ........................................................................................................... 11

3.3

Pedologie .......................................................................................................... 12

3.4

Klimatické poměry ........................................................................................... 13

3.5

Hydrologie........................................................................................................ 14

3.6

Flóra a fauna ..................................................................................................... 15

3.7

Lesní vegetace .................................................................................................. 16

OCHRANA PŘÍRODY V CHKO JESENÍKY ....................................................... 19 4.1

CHKO Jeseníky................................................................................................ 19

4.2

Současná ochrana přírody v CHKO Jeseníky .................................................. 20

5

NATURA 2000 ....................................................................................................... 22

6

METODIKA A POSTUP PRACÍ ........................................................................... 23

7

6.1

Poloha vybraných území .................................................................................. 23

6.2

Metodika .......................................................................................................... 24

6.3

Postup prací ...................................................................................................... 26

6.4

Terminologie .................................................................................................... 27

VÝSLEDKY HODNOCENÍ ................................................................................... 28 7.1

PP Černé jezero ................................................................................................ 28

7.2

PP Chebzí ......................................................................................................... 37

7.3

PR Jelení bučina ............................................................................................... 45

7.4

PR Niva Branné................................................................................................ 53

7.5

PR Sněžná kotlina ............................................................................................ 61

7.6

PR Šumárník .................................................................................................... 70

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ......................................................................................... 78

8

8.1

Výsledné hodnocení stavu a péče .................................................................... 78

8.2

Výsledky hodnocení jednotlivých kritérií stavu v souboru hodnocených

MZCHÚ ...................................................................................................................... 80 Výsledky hodnocení jednotlivých kritérií péče v souboru hodnocených

8.3

MZCHÚ ...................................................................................................................... 83 NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ ........................................................ 86

9 10

DISKUZE ............................................................................................................ 88

10.1

Srovnání hodnocení průměrných kritérií stavu a péče ................................. 88

10.2

Srovnání s jinými pracemi shodného tématu................................................ 93

11

ZÁVĚR ................................................................................................................ 95

12

SUMMARY ......................................................................................................... 97

13

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ............................................. 98

Seznam použitých zkratek: AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky BK – buk lesní EVL – Evropsky významná lokalita CHKO – chráněná krajinná oblast CHKOJ – chráněná krajinná oblast Jeseníky CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod IP – inventarizační průzkum ISŽP – Informační systém životního prostředí JR – jeřáb ptačí KL – javor klen k. ú. – katastrální území LVS – lesní vegetační stupeň MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území MŽP – Ministerstvo životního prostředí NPR – Národní přírodní rezervace OP – ochranné pásmo PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace SCHKO – Správa chráněné krajinné oblasti SM – smrk ztepilý ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů SES – Systém ekologické stability ZCHÚ – zvláště chráněné území Poznámka: Všechny fotografie uvedené v práci byly pořízeny autorkou.

1

ÚVOD Lesní společenstva zaujímají v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky 80 %

plochy území a řadí tak Jeseníky mezi nejlesnatější CHKO v České republice. Plocha CHKO Jeseníky zaujímá 740 km2. I přes to, že se na většině území vyskytují nepůvodní lesní ekosystémy (většinou se jedná o monokultury smrku), jsou tyto pozměněné porosty důležitou stabilizační složkou jesenických svahů. (SCHKO Jeseníky, 2003) Lokality přírodě blízké na některých místech doplňují smrkové monokultury, a jsou považovány za cenná společenstva. Jejich jedinečnost je podtržena výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Jejich prostorová stratifikace je umocněna různorodou vertikální a horizontální členitostí a smíšeným složením dřevin. Výskyt porostů pralesovitého charakteru na lokalitách, kde nedošlo k výraznému antropickému ovlivnění, případně došlo k časnému zásahu před jejich zkulturněním pomocí orgánů ochrany přírody, je možný (viz PR Jelení bučina). Právě tyto a další vzácné ekosystémy stály za vyhlášením maloplošných zvláště chráněných území (jakými jsou přírodní památky, přírodní rezervace, národní přírodní památky a národní přírodní rezervace). Pro získání souhrnného přehledu o stavu a péči maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) byla v roce 2005 vytvořena metodika (Svátek, Buček, 2005). Nezávislý pohled hodnotitele může napomáhat orgánům ochrany přírody při řešení nedostatků péče o daná území nebo naopak vyzdvihnout její dosavadní průběh. Předmětem této práce je šest MZCHÚ na Jesenicku, z nichž pět se nachází v CHKO Jeseníky a jedno území leží při její hranici. Jedná se o heterogenní území s různými předměty ochrany. Dvakrát jsou to lesní společenstva (Přírodní rezervace Jelení bučina a PR Sněžná kotlina). Další území jsou poměrně rozdílná. Je to luční společenstvo se vzácnými druhy rostlin (Přírodní památka Chebzí). Přirozený vývoj koryta řeky byl zkoumán v jednom případě (PR Niva Branné), v dalším šlo o uměle vzniklé jezero s přilehlými tůňkami (PP Černé jezero). Hlavním předmětem ochrany posledního území je skalní výchoz a na něj vázaná štěrbinová vegetace (PR Šumárník).

9

2

CÍL PRÁCE Jedním z cílů této bakalářské práce je zhodnocení současného stavu přírodních

společenstev v šesti maloplošných zvláště chráněných územích Jesenicka. Jedná se tak o porovnání skutečného stavu území s deklarovaným předmětem ochrany. Jelikož aktuální stav území většinou odpovídá předchozí péči o dané MZCHÚ, klade si tato práce za cíl zhodnotit i dosavadní péči o vybraná maloplošná chráněná území. Po zhodnocení kritérií péče vybranou metodikou (Svátek, Buček, 2005; viz kap. Metodika) je možné zjistit, zdali dochází k dosahování cílů ochrany. Účelem je zhodnotit z pohledu nezávislé osoby dosavadní práci orgánů ochrany přírody a poukázat tak na klady a nedostatky péče, ke kterým došlo při plánování managementu o vybraná území.

10

3

CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ V CHKO JESENÍKY

3.1 Geomorfologie Dle Šafáře (2003) má CHKO Jeseníky následující geomorfologické zařazení: Systém: Hercynský Subsystém: Hercynské pohoří Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Krkonošsko – jesenická Oblast: Jesenická Celek: Hrubý Jeseník Podcelek: Keprnická hornatina, Medvědská hornatina, Pradědská hornatina Celek: Zlatohorská vrchovina Podcelek: Bělská pahorkatina a Rejvízská hornatina Celek: Hanušovická vrchovina Podcelek: Hraběšická hornatina a Branenská vrchovina Nejvyšším bodem CHKO Jeseníky je Praděd (1492 m n. m.), naopak nejnižším bodem je hladina řeky Bělé v Mikulovicích s nadmořskou výškou 320 m n. m. (Šafář, 2003). Nejnižší bod z vybraných MZCHÚ leží v PP Chebzí s nadmořskou výškou 520 m n. m. (Štencl, 2011), naopak nejvyšší bod z vybraných území leží v přírodní rezervaci Sněžná kotlina a dosahuje až k 1320 m n. m. (Nožířová a kol., 2006).

3.2 Geologie Geologická stavba na území CHKO Jeseníky je komplikovaná, jelikož území prošlo složitým vývojem. To se odráží ve vymezení řady podcelků. Přibližně současnou podobu dostalo pohoří při saxonském vrásnění v třetihorách (Roleček, 2013). Centrální část Hrubého Jeseníku je dle Šafáře (2003) rozdělena na keprnickou a desenskou klenbu. Keprnická klenba je na západě omezena ramzovskou linií, východní hranici tvoří zóna Červenohorského sedla (Voženílek, 2002). Zóna Branné lemuje západní okraj keprnické klenby. Jsou v ní vyčleňovány tři oddíly. Spodní tvoří devonský plášť keprnické klenby s fylity, kvarcity. Ve středním oddílu převažují kvarcity a čisté vápence, ke svrchnímu oddílu jsou přiřazovány 11

chlorotické břidlice, amfibolity, kvarcity. Zóna Červenohorského sedla leží mezi jadernými částmi keprnické a desenské klenby. Desenská klenba tvoří východní část Hrubého Jeseníku. Základními horninami jsou biotitické a dvojslídné ruly. (Voženílek, 2002) Rejvízská oblast složená z biotické pararuly, kvarcitu a svoru představuje pokračování zóny Červenohorského sedla za bělským zlomem. V jižní části zasahuje do CHKO Jeseníky sobotínský amfibolitový masív s amfibolity a amfibolickými rulami, v severní části je to jesenický amfibolitový masív (těleso v prostoru mezi Domašovem, Jeseníkem,

Rejvízem

a Velkými

Kuněticemi),

tvořený

pestrým

souborem

metamorfovaných hornin (amfibolity, amfibolické ruly a břidlice). Na území CHKO Jeseníky zasahuje i pásmo vrbenské skupiny. Horniny vrbenské skupiny tvoří plášť jaderného krystalinika desenské klenby. (SCHKO Jeseníky, 2003; Anonymus, 2013) Vrbenské pásmo je tvořeno slepenci přecházející v kvarcity, v jejich nadloží se vyskytují různé druhy fylitů a je rozšířeno na východních svazích Hrubého Jeseníku a zasahuje až na jih k Uničovu. Na sever pokračuje přes Vrbno p. Pradědem ke Zlatým Horám, kde je poté ondřejovským zlomem odděleno od hornin rejvízské oblasti. Žulovský masív je nejrozsáhlejší intruzivní těleso v sileziku. Tvoří samostatnou větev Rychlebských hor – Žulovskou pahorkatinu, vystupující na ploše cca 125 km2 severně od keprnické klenby. Typické pro tento masív jsou horniny jako diorit, granodiorit a granit. (SCHKO Jeseníky, 2003)

3.3 Pedologie Culek a kol. (1996) uvádějí, že v nejvyšších polohách (přibližně nad 1050 m n. m.) převládají humuso – železité podzoly, místy zamokřené a zrašelinělé. Šafář (2003) píše, že v rozpojených porostech na rozhraní 8. a 9. lesního vegetačního stupně (LVS) a v 9. LVS se jedná o humusový podzol drnový. Dle Šafáře (2003) v 6. a částečně v 7. LVS převládají horské hnědé půdy – kryptopodzoly. V nižších polohách, t.j. do 6. LVS se v závislosti na charakteru substrátu a na reliéfu terénu vyvinula mozaika nasycených a nenasycených hnědých půd – kambizemí. Jedná se o kambizemě mezotrofní na živných stanovištích, na kyselých stanovištích o kambizemě oligotrofní. 12

V nižších částech údolních svahů a při okrajích pohoří se vyskytují i dystrické kambizemě. Zcela podružně se vyskytují i víceméně nasycené typické kambizemě, nepatrné ostrůvky hnědých rendzin na vápencích a ovšem půdy nevyvinuté – litozemě na strmých srázech se skalními výchozy (Vel. Kotlina, Břidličná aj.). Na rašeliništích na Rejvízu, na Skřítku a omezeně i jinde jsou vyvinuty organozemě. (Culek a kol., 1996) Na vlhkých stanovištích a podél toků ve sníženinách se nacházejí kambizemě a kryptopodzoly pseudoglejové, pseudogleje a gleje (Šafář, 2003).

3.4 Klimatické poměry Pohoří Hrubého Jeseníku leží na rozhraní dvou klimatických oblastí. Západní hranice kontinentálního klimatu se zde setkává s doznívajícími vlivy klimatu oceanického. Vyznačuje se vysokou relativní vlhkostí a převládajícím západním větrným prouděním, které přináší značné množství srážek. (SCHKO Jeseníky, 2003) Vrcholové části CHKO Jeseníky jsou řazeny do chladné oblasti. Podle Quitta (1971) je nižší horská část v oblasti CH7, vyšší nad 900 m je v oblasti CH6 a hřbety nad 1200 m jsou v CH4, která je v ČR nejchladnější. Pro chladnou oblast je charakteristické velmi krátké léto, chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima velmi dlouhá, chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky (Šafář, 2003). Z MZCHÚ hodnocených v této bakalářské práci spadá PP Černé jezero do oblasti CH7 tak jako PR Niva Branné a PP Chebzí. Pro PR Šumárník je charakteristická oblast CH6. Pro PR Sněžná kotlina je to CH4 ve vrcholových partiích, spodní partie by mohly spadat pod CH6. PR Jelení bučina se nachází na rozhraní klimatické oblasti CH7 a CH6. (CENIA, 2013) Na vrcholech a vyšších hřbetech se uplatňuje dle Culka a kol. (1996) vrcholový fenomén. Významným jevem jsou anemo – orografické systémy, jejichž funkcí je dle Šafáře (2003) vysvětleno velké hromadění sněhových hmot, obohacování návětrných poloh o minerální i organické částice, čímž je vysvětlena i bohatost a pestrost květeny jesenických karů.

13

Tab. 1: Klimatické poměry v zájmové oblasti (zdroj: Anonymus, 2013). CH4

CH6

CH7

Prům. teplota v lednu (°C)

(-6 až -7)

-4 až -5)

(-3 až -4)

Prům. teplota v červenci (°C)

12–14

14–15

15–16

Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)

600–700

600–700

500–600

Srážkový úhrn v zimním období (mm)

400–500

400–500

350–400

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

140–160

120–140

100–120

3.5 Hydrologie Vodní toky na území CHKO Jeseníky náleží ke dvěma povodím, k povodí Odry (Bílá, Střední a Černá Opava, Bělá, Podolský potok a Moravice) tekoucí do Baltského moře a k povodí Moravy (Branná, Desná, Merta), které jsou součástí úmoří Černého moře. Hlavní evropská rozvodnice vede napříč celým územím po hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku ve směru od jihu přes vrchol Pradědu na severozápad přes vrchol Šeráku. (Šafář, 2003) Na Divoké Desné je vybudována dolní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně, jejíž výstavba závažně ovlivnila zdejší krajinu. Výstavba tohoto vodního díla představovala velmi hrubý zásah do krajinného rázu v podobě odříznutého vrcholu Dlouhé Stráně (1350 m n. m.). (ACTAEA, 2010) V CHKO Jeseníky se nacházejí známé lázně s minerálními prameny, např. Karlova Studánka, Jeseník a Lipová Lázně (Šafář, 2003). Prakticky všechny toky hydrografické sítě CHKO Jeseníky (CHKOJ) pramení uvnitř oblasti a nejsou ovlivňovány přítoky z jiných oblastí. Tato skutečnost vedla k zařazení celé CHKO vládním nařízením č. 40/1978 Sb. do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jeseníky (CHOPAV). Masív Hrubého Jeseníku, tvořící centrální část CHKO, patří z hlediska regionů povrchových vod k nejvíce vodným oblastem ČR, průměrný specifický odtok je v oblasti Keprníku a západně od Pradědu vyšší než 25 l.s-1.km-2, retenční schopnost území je vysoká a povrchový odtok lze označit za vyrovnaný, odtokový součinitel je vyšší než 0,60. (SCHKO Jeseníky, 2003)

14

3.6 Flóra a fauna Současná flóra Hrubého Jeseníku je výslednicí dlouhodobého vývoje od poslední doby ledové ve starších čtvrtohorách. Podle fytogeografického členění ČR náleží většina území CHKO do fytogeografické oblasti oreofytikum. Převažuje zde extrazonální horská vegetace montánního až subalpínského stupně a až na nepatrné výjimky chybějí teplomilné druhy. (Šafář, 2003) Většina plochy území CHKO Jeseníky leží v oreofytiku fytogeografického okresu Hrubý Jeseník (zde leží z území hodnocených v této bakalářské práci PR Jelení bučina, PR Šumárník, PR Sněžná kotlina) (CENIA, 2013). Nevelká hraniční část CHKO je dle Šafáře (2003) řazena do oblasti mezofytika (PP Chebzí, PR Niva Branné). Na hranici mezofytika a oreofytika leží PP Černé jezero, do fytogeografického

podokresu

Rychlebská

vrchovina

spadá

PP

Chebzí,

v Hanušovické vrchovině nalezneme PR Niva Branné (CENIA, 2013). Fauna CHKO Jeseníky je méně prozkoumána než květena. I na současném stupni poznání však lze tvrdit, že CHKO Jeseníky je významným útočištěm mnoha živočišných druhů, které jsou na jiných místech ohroženy postupujícím civilizačním procesem. (Šafář, 2003) Pro severní část CHKO Jeseníky, kde se nachází vybraná MZCHÚ, jsou významné následující druhy (výčet druhů byl převzat z plánů péče). Jedná se o druhy, které jsou předmětem ochrany, nebo se jedná o druhy významné, a jejich přítomnost byla zaznamenána v inventarizačních průzkumech. Dle vyhlášky č. 395/92 Sb. jsou to tyto kriticky ohrožené druhy: čolek karpatský (Triturus montandoni), zmije obecná (Vipera berus); druhy silně ohrožené: čolek horský (Triturus alpestris) a č. obecný (T. vulgaris), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), slepýš křehký (Anguis fragilis), čáp černý (Ciconia nigra), chřástal polní (Crex crex), krahujec obecný (Accipiter nisus), lednáček říční (Alcedo atthis), pisík obecný (Actitis hypoleucos); druhy ohrožené: ropucha obecná (Bufo bufo), užovka obojková (Natrix natrix), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), krkavec velký (Corvus corax), lejsek šedý (Muscicapa

striata),

ťuhýk

obecný

(Lanius

collurio).

15

Sporadicky

se

v Jeseníkách

vyskytuje

i

rys

ostrovid

(Lynx

lynx)

(Hnutí Duha, 2013). Zásadní vliv na přirozený vývoj ohrožených druhů rostlin a živočichů měla na konci 20. století lidská aktivita. Například úpravy mnohých toků brání přirozené migraci živočichů. Na vodní faunu má v některých případech negativní vliv i budování a obnova malých vodních elektráren. (Šafář, 2003)

3.7 Lesní vegetace Významnou část lesních porostů tvořily bučiny. Dnes však jsou tato společenstva téměř vytěžena a nahrazena smrkovými monokulturami. Poslední zbytky přirozených bukových porostů zůstaly zachovány např. v přírodní rezervaci Jelení bučina či údolí Střední Opavy. (Voženílek, 2002) Záznamy Julia Micklitze z roku 1857 dokládají invazi smrku a přeměnu většiny lesů na smrkové monokultury. Jeho studie ukazuje, že druhové složení Hrubého Jeseníku bylo mnohem pestřejší, než je dnes. Smrkové porosty zabíraly pouze 24 % území, bukové porosty 48 %, zbytek pokrývaly lesy smíšené, v nichž tehdy ještě převládal buk. Pro srovnání, podíl smrku v dnešních porostech činí asi 83 %. (Míček, 2002) Nejrozsáhlejší oblasti zaujímaly tzv. květnaté bučiny, které se dle Šafáře (2003) v Hrubém Jeseníku zachovaly do nadmořské výšky okolo 1000 m jako přirozené nebo polopřirozené porosty s charakteristickým druhově bohatým bylinným patrem a najdeme je např. v údolí Branné či Bělé a jejich výskyt je vázán na svažitý a členitý reliéf. Společenstva přirozených horských smrčin lemují vrcholy Jeseníků ve výškách okolo 1100–1350 m n. m. Tato společenstva se však zachovala pouze ve zbytcích, zejména v NPR Praděd a částečně v NPR Šerák – Keprník. V sedlech a na mírných svazích hřbetů jsou vyvinuta vrchovištní, rašeliništní a prameništní společenstva, např. mezi Vozkou a Keprníkem. Mezi hodnotná společenstva patří i horské nivy, vyskytující se především na úpatí východních svahů jesenických hřbetů. Nejvyšší partie Hrubého Jeseníku pokrývají alpínské hole. Jsou to travinná a keříčkovitá společenstva na chudém silikátovém podkladu. Vyskytují se nad horní hranicí lesa v nadmořské výšce nad cca 1350 m. Z dřevin zde rostoucích lze jmenovat smrk, jeřáb ptačí, vzácně 16

jalovec obecný nízký a kleč, která je v Jeseníkách nepůvodní a dnes se šíří na úkor vzácnějších rostlin. Zmrhalová (2007) uvádí, že zalesnění holí klečí probíhalo především v letech 1874–1928. (Voženílek, 2002; Zmrhalová, 2007) Culek a kol. (1996) uvádějí, že jsou v jesenickém bioregionu zastoupeny vegetační stupně od 4. bukového po 9. klečový, a potenciální vegetace je řazena do květnatých bučin. Podstatná část CHKO Jeseníky leží od 5. LVS výše. Zanedbatelnou měrou je zastoupen 2.– 4. LVS (1,43 % rozlohy CHKO), vyskytující se pouze ve III. zóně (zde 2,25 % rozlohy zóny). Dubový, tj. 1. LVS se v CHKO Jeseníky nenachází vůbec. I. zóna CHKO Jeseníky je z 67,78 % v 8. LVS a nachází se zde prakticky veškeré lesy 9. alpínského LVS. Podstatná část II. zóny se nachází ve 6.–7. LVS a většina III. zóny postihuje 5.–6. LVS. (SCHKO, 2003) Na území CHKOJ je nejvýznamnějším cílovým hospodářským souborem soubor HS 55 – hospodářství živných stanovišť vyšších poloh (45,92 %). V rozmezí 5 – 13 % se pohybují hospodářské soubory 75 – hospodářství živných stanovišť horských poloh, 73 – kyselá stanoviště horských poloh, 53 – hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh, 51 – hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh, 02 – ochranné vysokohorské lesy pod horní hranicí stromové vegetace. Mezi převažující lesní typy z I. – III. zóny CHKOJ patří 6S svěží smrková bučina (22 %), 5S svěží jedlová bučina (14 %), 7S svěží buková smrčina (10 %). Zdravotní stav značné části lesů Hrubého Jeseníku není uspokojivý. Mladé porosty jsou z velké části silně poškozené zvěří, často po sněhových i hmyzích kalamitách. Ztráty na zalesnění velmi kolísají, pohybují se v rozmezí od 10 % až do 50 %, ve vysokých horských polohách dosahují až 70 %. Příčin špatného zdravotního stavu lesa je zřejmě celá řada. Výraznou úlohu sehrála ve vývoji lesních ekosystémů v Hrubém Jeseníku podstatná změna dřevinné skladby, k níž docházelo od poloviny minulého století. Velmi výrazně jsou smrkové porosty v horských polohách poškozovány námrazou a sněhem a to zejména v porostech starších. Je to zřejmě důsledek hustých umělých výsadeb a opomíjené výchovy, čímž vznikly stejnověké monokultury smrku – navíc nevhodné provenience. Mimořádné kalamity působí především bořivé větry a to zejména v lesních částech podél návětrných hřebenů, na podmáčených stanovištích a v dalších exponovaných polohách. I přes to, se na některých místech zachovala řada smíšených porostů 17

s vhodným zastoupením smrku, buku místy i jedle a ostatních dřevin. Je třeba využít všech prostředků k udržení této skladby i v další generaci. Tyto významné porosty jsou zastoupeny převážně v I. a II. zóně CHKO Jeseníky. (SCHKO, 2003) Tyto významné porosty tvoří kostru Systému ekologické stability (SES), což je dle zákona č. 114/1992 Sb. vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jeho cílem je mimo jiné dle zákona č. 114/1992 Sb., obnovit ekologicky méně stabilní krajinu, případně znovuobnovit přirozený genofond krajiny.

18

4

OCHRANA PŘÍRODY V CHKO JESENÍKY

4.1 CHKO Jeseníky Vyhlášení CHKO Jeseníky předcházelo, stejně jako u ostatních chráněných území, studium a poznání zdejší přírody. Franz von Mückush se poprvé odborně zmiňuje o jesenické přírodě již v 1. polovině 19. století a soustřeďují se zejména na oblast Velké kotliny. V roce 1904 byla v pralesovitých porostech horských smrčin mezi Vozkou a Keprníkem na ploše 172 ha zřízena knížetem Janem z Lichtenštejna první rezervace na Moravě, tzv. Lichtenštejnský prales. Další rezervace byly vyhlašovány v letech 1946 a 1955, jednalo se např. o Velkou a Malou kotlinu, Petrovy kameny, Vrchol Pradědu, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek. Snahy o celistvou ochranu jesenické přírody a krajiny vyvrcholily 19. 6. 1969 vyhlášením CHKO Jeseníky. (Schmidtová a kol., 2009) V 90. letech minulého století v souvislosti se vznikem nového zákona o ochraně přírody (114/92 Sb.) se na celém území ČR začala vytvářet síť územních systémů ekologické stability. Tento systém je tvořený biocentry, která jsou vzájemně propojena biokoridory. V CHKO Jeseníky byla vymezena dvě tzv. nadregionální biocentra celorepublikového významu – Rejvíz a Praděd. (ACTAEA, 2009) CHKO Jeseníky se nachází v severovýchodní části ČR v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Od 1. 1. 1996 se vznikem nového okresu Jeseník je území CHKO Jeseníky situováno na části území tří okresů, a to Bruntál, Jeseník a Šumperk. Severní hranicí CHKO Jeseníky v oblasti Mikulovic a Ondřejovic dochází ke kontaktu se státní hranicí s Polskou republikou. Územím CHKO Jeseníky prochází historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem. (SCHKO Jeseníky, 2003) Posláním CHKO je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků tak, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí. K typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, jakož i rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, sídlištní struktura oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i monumentální nebo dominantní stavební díla. (Šafář, 2003) 19

4.2 Současná ochrana přírody v CHKO Jeseníky (zdroj: Anonymus, 2013) Chráněnou krajinnou oblastí se podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny rozumí rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. I. zóna CHKO Jeseníky Pro první zónu CHKO Jeseníky jsou charakteristické zbytky pralesovitých porostů a

přírodě

blízkých

nebo

člověkem

málo

pozměněných

lesů,

ekosystémy

vysokohorského bezlesí a rašeliništní biotopy hlavního hřebene Hrubého Jeseníku a jeho bezprostředního okolí. Ostatní lesy I. zóny mají přirozenou nebo přírodě blízkou druhovou skladbou a prostorovou i věkovou strukturu. Z pohledu krajinně – estetického se jedná o mimořádně hodnotná území. První zóna zaujímá plochu asi 7 % plochy CHKO. II. zóna CHKO Jeseníky Zóna je tvořena především hospodářským lesem a zemědělsky využívanou krajinou. Druhou zónu CHKO Jeseníky tvoří také zachovalá mozaika přírodě blízkých společenstev. Plošně malá část II. zóny je dotvářena přírodními, nelesními lučními společenstvy – rašelinné louky (Růžová, Slatinný potok, Pstruží potok), druhově bohaté kulturní louky (např. Chebzí, Domašovské louky), společenstva lesních lemů a potočních niv s významnou květenou. Plošně ucelené komplexy I. a II. zóny pak umožní zachovat a dotvořit podmínky pro udržení a rozšíření areálů velkých šelem a realizaci záchranných projektů a záchranných chovů např. kurovitých ptáků (tetřev, tetřívek, jeřábek). Zaujímá 23 % plochy CHKO Jeseníky. 20

III. zóna CHKO Jeseníky Třetí zóna CHKO Jeseníky svým největším plošným (asi 65,5 % z plochy CHKO) zastoupením představuje jakousi plošnou výplň CHKO a zahrnuje člověkem výrazně pozměněné ekosystémy, lesy s nepřirozenou druhovou skladbou, věkově a prostorově málo strukturované, monokultury a většinu nezastavěného území mimo les. I zde se fragmentárně vyskytují přírodní a přírodě blízké biotopy, které jsou zpravidla podchycené jako biocentra či interakční prvky v rámci územního systému ekologické stability. IV. zóna CHKO Jeseníky Vymezení čtvrté zóny respektuje zastavěnou část jednotlivých sídelních útvarů zpravidla tak, jak jsou v katastrálních mapách vyznačené původní intravilány obcí. Na zemědělském půdním fondu ve IV. zóně je vhodné preferovat ekologické způsoby hospodaření a usilovat o převedení orných půd na trvalé travní porosty. Zaujímá plochu asi 4 % z celkové plochy CHKO.

21

5

NATURA 2000 Cílem soustavy NATURA 2000 je zachovat biologickou rozmanitost v rámci celé

Evropské unie prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin, živočichů a stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy lidskou činností nebo patří k tomu nejvzácnějšímu, co se na evropském kontinentě zachovalo. (Anonymus, 2013) V rámci evropské soustavy chráněných území Natura 2000 byla v roce 2004 vymezena v CHKO Jeseníky ptačí oblast (Schmidtová a kol., 2009). Tato ptačí oblast zaujímá plochu 52164,5 ha a zaujímá tak 70 % rozlohy území CHKO, na délku měří 42 km a v nejširším místě 23 km (ISŽP, 2013). Předmětem ochrany se staly dva hnízdící druhy a to chřástal polní (Crex crex) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia) (ISŽP, 2013). Domovem jeřábka lesního jsou smíšené lesy s křovinami a podrostem borůvek a brusinek. Ve střední Evropě se dnes vyskytuje jen místy, v severovýchodní Evropě a zvláště pak ve Skandinávii je dosud hojný. Chřástal polní přilétá v polovině května z tropické Afriky do evropských domovů. Vyhledává si suchá místa v polích a na loukách. (Felix, 1975; Felix, 2000) Do vyhlášených ptačích oblastí dle soustavy NATURA 2000 a její směrnici o ptácích (79/409/EHS), podle které se navrhují ptačí oblasti sem z vybraných MZCHÚ spadá PP Chebzí díky výskytu chřástala polního (Štencl, 2011), jeřábek lesní zaznamenán v PR Šumárník a PR Sněžná kotlina (Nožířová a kol., 2006). Za evropsky významnou lokalitu, dle směrnice o stanovištích (92/43/EHS) byla vyhlášena tato území: PR Šumárník – jediná lokalita mozolky skalní (Mannia triandra) v ČR, PR Sněžná kotlina (překryv s EVL Keprník) a PP Černé jezero pro výskyt čolka karpatského (Triturus montandoni).

22

6

METODIKA A POSTUP PRACÍ

6.1 Poloha vybraných území Vybraná území, hodnocená v této bakalářské práci, se nachází převážně v CHKO Jeseníky, jedno území (PP Černé jezero) leží v její blízkosti. PR Sněžná kotlina náleží do Evropsky významné lokality (EVL) Keprník, kde se nachází evropsky významný druh střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) a typy přírodních stanovišť jako např. horské třtinové smrčiny, papratkové smrčiny, podmáčené a rašelinné smrčiny, vrchoviště a komplex biotopů alpínského bezlesí (ACTAEA, 2013). PP Černé jezero do EVL Zlaté Hory – Černé jezero, chráněné pro výskyt čolka karpatského (Triturus montandoni). Nadmořská výška všech území se pohybuje zhruba od 520 m n. m. do 1320 m n. m. Nejníže položená je PP Chebzí (Štencl, 2011), naopak nejvyšší bod přírodní rezervace Sněžná kotlina dosahuje až k 1320 m n. m (Nožířová a kol., 2006). Vybraná území se nachází v rozmezí od 4. bukového lesního vegetačního stupně a 5. jedlobukového LVS a zasahují až do 9. klečového LVS (PR Sněžná kotlina).

Obr. 1: Mapa vybraných MZCHÚ na Jesenicku. (zdroj mapového podkladu: GEPRO, 2013)

23

6.2 Metodika Pro vypracování této práce byla použita Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005), dále jen „metodika“. Následující odstavce byly převzaty z této metodiky. Cílem metodiky je rychlé získání aktuálních informací o stavu maloplošných zvláště chráněných území a o adekvátnosti a efektivnosti péče o tato území. Výsledky hodnocení stavu a managementu jednotlivých chráněných území upozorňují nejen na klíčové problémy jednotlivých území, ale především umožňují získat přehledné aktuální informace o stavu a péči v lokálních a regionálních sítích chráněných území. Metodika je založena na čtyřech následujících principech. Jednoduchost, univerzálnost, rychlost a komplexnost. Stav i péče jsou hodnoceny na základě jednoznačných a snadno hodnotitelích kritérií pomocí verbálně numerické stupnice. Kritéria a ukazatele byly vybrány tak, aby je bylo možno využít ve všech kategoriích zvláště chráněných území s rozmanitými předměty ochrany a také v dalších územích se zvláštním statutem ochrany. Současný stav chráněného území je hodnocen podle osmi kritérií uvedených v tabulce 2: Tab. 2: Kritéria hodnocení současného stavu. Kritéria hodnocení současného stavu území název kritéria

stručná charakteristika hodnocení kritéria

zachovalost

posouzení zachovalosti území z hlediska předmětu ochrany

struktura

hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz

významné druhy

hodnocení stavu a vývoje populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů

reprodukce

hodnocení schopnosti reprodukce populací

narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad

posouzení závažnosti a rozsahu narušení obnovy

jiné negativní vlivy

s důrazem na výskyt invazních neofytů a neozoí s ohledem na jejich rozsah a dopad na současný stav území hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území

24

Péče o chráněné území je hodnocena podle osmi kritérií uvedených v tabulce 3: Tab. 3: Kritéria hodnocení péče o území. Kritéria hodnocení péče o území název kritéria stručná charakteristika hodnocení kritéria dokumentace posouzení kvality existující dokumentace o území značení hranic hodnocení kvality značení hranic území posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, cesty fragmentace) hodnocení funkčnosti ochranného pásma i všech jevů ochranné pásmo v něm se vyskytujících omezování vnějších posouzení eliminace všech významných a zřetelných negativních vlivů negativních vlivů z okolí hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umožňují či péče o obnovu podporují hodnocení veškerých zásahů a opatření, ovlivňujících zásahy stav území celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů dosahování cílů ochrany ochrany

U každého kritéria je základním principem hodnocení vždy konfrontace aktuálního skutečného stavu (či péče) s optimálním stavem (či péčí) daného území. Optimální stav (péče) je takový stav (péče) území, při kterém jsou nejlépe naplněny cíle jeho ochrany a chráněné území tak nejlépe plní svůj účel. Vysoké výsledné hodnocení současného stavu území neznamená, že jde o území vysoce významné, ale že současný stav území vysoce odpovídá představě o optimálním stavu daného území. Při hodnocení chráněného území je tedy posuzována míra souladu jeho současného stavu s optimálním stavem, nikoliv významnost či hodnota chráněného území. Každé z 16 kritérií uvedených v tab. 2 a v tab. 3 je ohodnoceno stupněm dle následující verbálně numerické stupnice: Tab. 4: Numerická stupnice hodnocení jednotlivých kritérií. číslo stupně

označení stupně

0

extrémně nízký

1

velmi špatný

2

špatný

3

průměrný

4

dobrý

5

vynikající

U každého kritéria znamená udělení stupně 0 nejhorší (nejnižší) ohodnocení; stupeň 5 značí nejlepší (nejvyšší) hodnocení. U všech kritérií tedy platí zásada: čím vyšší stupeň, tím lepší hodnocení. Každému kritériu je přidělen násobný koeficient (ten je 25

v metodice pevně stanoven – blíže viz Svátek, Buček, 2005) a získá se tak počet bodů pro dané kritérium. Výsledné hodnocení stavu (či péče) zvláště chráněných území (ZCHÚ) je pak vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria stavu (či péče) získat. Současný stav Hstav je hodnocen následujícím způsobem: Tab. 5: Stupnice k výslednému hodnocení ZCHÚ. Hstav

výsledné hodnocení současného stavu

0–30

velmi špatný (VŠ)

31–50

špatný (Š)

51–70

průměrný (P)

71–90

dobrý (D)

91–100

vynikající (VY)

Péče o území Hpéče je hodnocena stejným způsobem.

6.3 Postup prací Před samotným terénním průzkumem došlo k prostudování dostupných materiálů – plánů péče, které byly získány z digitálního registru Ústředního seznamu ochrany přírody (AOPK ČR, 2013). Byl pořízen pracovní zápisník pro zapisování a zakreslovaní zpozorovaných skutečností v terénu. Do obrysové mapy v pracovním zápisníku byly zaznamenány poznatky (nedostatky, nález významných druhů apod.) nabyté z terénního průzkumu. Ke každému území byla pořízena fotodokumentace. Jako první byla uskutečněna rekognoskace terénu spočívající v nalezení příslušné hranice chráněného území, posléze byl proveden samotný terénní průzkum v MZCHÚ (ten byl nejdůležitějším zdrojem informací, poukazuje na nedostatky či vypichuje klady předchozí péče). Jednotlivá kritéria stavu a péče byla numerickou stupnicí ohodnocena vždy po terénní pochůzce. Terénní průzkumy vybraných území byly provedeny na jaře, v létě a na podzim roku 2012 a také na jaře roku 2013. V případě PR Sněžná kotlina o rozloze 104 ha byl terénní průzkum rozvržen do více časových úseků. U ostatních území trval terénní průzkum 1 den.

26

6.4 Terminologie Stupně ohrožení jednotlivých druhů: červený seznam – Červený a černý seznam cévnatých rostlin České republiky (Procházka, 2001) vykazuje následující čtyři kategorie: C1 druhy kriticky ohrožené, C2 druhy silně ohrožené, C3 druhy ohrožené a C4 vzácnější taxony vyžadující další pozornost (C4a méně ohrožené druhy, C4b nedostatečně prostudované druhy). Druh kriticky ohrožený, druh silně ohrožený, druh ohrožený – dle prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Geograficky nepůvodní druh: druh, který není přirozenou součástí určitého regionu. V ČR jsou to tato přirozená stanoviště dřevinné vegetace: borovice kleč – Krkonoše, modřín opadavý – Nízký Jeseník; mimo území ČR jsou to: smrk pichlavý a douglaska tisolistá – Severní Amerika, jírovec maďal – jihovýchodní Evropa. Nepůvodní bylina: křídlatka (zároveň druh invazní) – východní Asie. NATURA 2000: a její směrnice o ptácích (79/409/EHS), druh zařazený dle této směrnice do seznamu evropsky významných druhů soustavy NATURA 2000.

27

7

VÝSLEDKY HODNOCENÍ

7.1 PP Černé jezero Základní údaje o území Název ZCHÚ:

Černé jezero

Kód ZCHÚ:

2131

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní památka

Zřizovací předpis:

Nařízení č. 3/2001, vydal Okresní úřad Jeseník dne 2. 5. 2001

Kraj:

Olomoucký kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Jeseník Katastrální území:

Zlaté Hory v Jeseníkách

Výměra ZCHÚ:

5,3630 ha

Výměra ochranného pásma:

Výměra ochranného pásma (OP) byla zcela zásadně rozšířena v roce 2012 na 206,2737 ha. V tomto roce taktéž zpracován nový PP.

(je-li vyhlášeno) Správce ZCHÚ:

AOPK ČR středisko Olomouc

Plán péče:

Pro účely hodnocení bylo čerpáno převážně z plánu péče pro období 2005–2016 (Koutný a kol., 2005), v r. 2012 vypracován nový PP, který je platný pro období 2012–2016 (Kostkan, 2012).

Jiná dokumentace:

Inventarizační průzkum (IP) entomologický (Linhart, 2001), IP batrachologický (Linhart, 2001), IP Výskyt mravenců rodu Myrmica Latreille a záplavový režim na totenových loukách (Bezděčka, Bezděčková, 2008).

Předmět ochrany:

Lokalita

představuje

unikátní

biotop

izolované

populace kriticky ohroženého druhu čolka karpatského (Triturus montandoni), vzdálené vzdušnou čarou asi 100 km severozápadně od oblasti souvislého výskytu v Karpatech. Jedná se o perspektivní lokalitu, která by mohla sloužit jako genetická banka pro repatriaci 28

čolka

karpatského

do

oblasti

Jeseníků.

Čolek

karpatský je zařazen do Přílohy II. směrnice Rady č.92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V mělkých částech nádrží vytváří silně ohrožený hvězdoš

podzimní

(Callitriche

hermaphroditica)

porosty asociace Callitrichetum hermaphroditicae. Podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka, 2001) je tento druh hvězdoše kriticky ohrožený (kategorie C1). Lokalita je biotopem řady zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů. (Koutný a kol., 2005) Cíl ochrany:

Základním dlouhodobým cílem ochrany celé lokality je udržet dostatečně velkou a životaschopnou populaci čolka karpatského (Triturus montandoni). Je žádoucí vytvořit podmínky pro zachování populací všech zjištěných

druhů

obojživelníků

a

plazů.

Toto

mimořádně druhově pestré společenstvo převyšuje svým významem regionální charakter. Proto je dalším cílem plánu péče zachovat území jako celistvý funkční ekosystém mokřadních, lesních a nelesních společenstev. Území je od středověku s různou intenzitou využíváno a prakticky všechny biotopy rozmnožování

obojživelníků

jsou

sekundární,

nezbytným nástrojem k trvalému zachování těchto populací bude soustavná péče o území. Udržování sekundárních biotopů vyžadují i některé druhy plazů, např. populace ještěrky živorodé, která osídluje především hráze obou vodních nádrží. (Kostkan, 2012)

29

Hodnocení současného stavu území

stupeň

Tab. 6: Hodnocení současného stavu PP Černé jezero.

zachovalost

3

struktura

3

významné druhy

n

reprodukce

3

narušení obnovy

4

Kategorie území:


Název území:

Černé jezero

Datum hodnocení:

10. 8. 2012, 6. 10. 2012

Hodnoceno s přihlédnutím k plánu péče (Koutný a kol., 2005). Hlavním předmětem ochrany je čolek karpatský (Triturus montandoni). Tento druh na lokalitě při terénním průzkumu nebyl zaznamenán, hodnocena je tedy především kvalita biotopu tohoto druhu. Území je tvořeno vodními plochami, tůňkami a na jihu se přidává i jasanová olšina. PP lemuje dřevinná vegetace. V severozápadní části území byl nalezen smrkový porost. Zachovalost vodních ploch, které mají podpořit výskyt tohoto kriticky ohroženého druhu snížená, asi polovina tůněk v jižní části území (v mokřadu nad Horní nádrží) ve stavu nepříznivém (viz kritérium péče o obnovu). Struktura je tvořena Horní (HN) a Dolní nádrží (DN). Na jižní straně k HN přiléhá mokřad s tůňkami a jasanová olšina s heterogenní strukturou. Oslunění tůněk je kvůli bezprostřední blízkosti olše lepkavé na některých místech nedostatečné (tůň č. I–1). Tůně I–2 a I–3 jsou znečištěné opadem. Území je lemováno smíšenými dřevinami (buk lesní, bříza bělokorá, smrk ztepilý, jírovec maďal, olše lepkavá). Olše lepkavá s jasanem ztepilým se nachází i v jižní části území. Modřín opadavý a keřové formy vrb se vyskytují mezi HN a DN, a způsobují zástin tůně II–2. Strukturu narušuje hustý smrkový porost nacházející se v severozápadní části území. Významným druhem PP je čolek karpatský (Triturus montandoni), který je zde zároveň hlavním předmětem ochrany. Od r. 2004 nebyl zpracován jiný batrachologický průzkum (Kostkan, 2012). Kritérium není hodnoceno, při vlastní terénní pochůzce nebyl na území tento druh nalezen. Dalšími významnými zvláště chráněnými druhy jsou obojživelníci a plazi např. Salamandra salamandra, Bufo bufo, Vipera berus, Lacerta agilis a další viz plán péče (Koutný a kol., 2005). Z rostlin se v mělkých částech nádrží se vyskytuje silně ohrožený hvězdoš podzimní (Callitriche hermaphroditica) (Kostkan, 2012). Při vlastním terénním průzkumu 10. 8. 2012 v PP nalezeni jedinci ropuchy obecné. Při hodnocení podmínek pro reprodukci čolka karpatského je nutné přihlédnout k současnému stavu tůněk, které byly dle Koutného a kol. (2005) v roce 1995 a následně v roce 2000 uměle vystavěny pro zlepšení reprodukce. Jejich stav hodnocen stupněm 3 – dobrý. I když dochází k čištění tůněk, některé v jižní části území (na tůňkách č. I–2 a I–3) jsou silně zaneseny opadem a také zastíněny nálety dřevin. Tůňka č. II–2 je prorostlá zelenou řasou a zastíněna. Samotné nádrže (Horní i Dolní) jsou čisté, viditelnost do vzdálenosti cca 1,50 m od břehu a hloubky 0,5 m. K zhoršeným možnostem vývoje populace čolků v jižní části území bohužel přispívá zanesení tůněk odumřelou vegetací a zastínění náletovými dřevinami. Nádrže jsou však čisté a vhodné pro reprodukci čolka.

30

Při terénní pochůzce byla nalezena křídlatka (Reynoutria sp.) východně od DN u cesty, zabírá plochu cca 4×2 m. 4 Návrh opatření k jejímu zlikvidování viz Koutný a kol. invazní a expanzivní druhy (2005). Na území byly při terénním průzkumu nalezeny jednotlivé skládky a odpad 4 odpadky v jasanové olšině v jižní části území. Území se nachází ve vodním pásmu II. stupně, vstup na lokalitu je částečně zakázán. V území je přítomné i jiné negativní vlivy 4 turistické odpočívadlo. Může docházet k mírnému rušení populací obojživelníků a plazů. Jméno hodnotitele: Andrea Beierová

Obr. 2: Severní pohled na Dolní nádrž.

Obr. 3: Jihovýchodní pohled na Horní nádrž.

Obr. 5: Tůňka č. I–1 zastíněna olší lepkavou. Obr. 4: Křídlatka a v pozadí jírovec maďal.

31

Hodnocení péče o území

stupeň

Tab. 7: Hodnocení péče o PP Černé jezero.

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

4

ochranné pásmo

4

omezování negativních vlivů

vnějších

4

péče o obnovu

3

zásahy

3

dosahování cílů ochrany

3

Kategorie území:


Název území:

Černé jezero

Datum hodnocení:

10. 8. 2012, 6. 10. 2012

Dokumentace je kompletní. Platný plán péče (Koutný a kol., 2005), dále je to IP entomologický a batrachologický (Linhart, 2001), IP výskyt Výskyt mravenců rodu Myrmica Larteille a záplavový režim na totenových loukách (Bezděčka, Bezděčková, 2008). Jelikož v roce 2012 došlo k rozšíření území, byl zpracován nový plán péče (Kavalec, 2012), který se v hlavních bodech opírá o plán předchozí. Byl doplněn i cíl péče o území (viz výše Základní údaje o území). V nedávné době bylo obnoveno pruhové značení hranic, přítomny jsou i tři informační tabule a cedule se státním znakem. K území vedou dvě štěrkovité přibližovací cesty kategorie 3L, které umožňují vstup turistům a dále také orgánům ochrany přírody (komunikace je určena i pro vozidla). Tato komunikace kopíruje východní hranici území. Případný průjezd vozidly by mohl negativně ovlivnit volnou migraci živočichů. Ochranné pásmo tvoří lesní porosty. Východní stranu PP lemují bučiny. Les smíšený se nachází u západního boku nádrže. Jedná se o lesy hospodářské. Z OP na severozápadě proniká smrk ztepilý do PP. Hodnocené území je "ukryto" v lese. Může docházet k mírnému rušení populací obojživelníků a plazů vlivem turismu. V severozápadní části území z OP proniká nálet smrku ztepilého. Dochází k pravidelnému čištění tůněk (zpozorováno při druhém vlastním terénním průzkumu v říjnu), nicméně tůňky č. I–2 a č. I–3 jižně od HN jsou odsouzené k zániku (téměř vyschlé a zapadané opadem). U tůněk č. I–4 (v jihozápadní části) a I–5 (v jihovýchodní části území) došlo k prosvětlení, nicméně tůňka č. I–1 v jihozápadní části území u Horní nádrže je silně zastíněna, je nutné nálety olše redukovat. Tůň č. II–2 zarůstá zelenou řasou. Vhodné je zhotovení nových tůněk nebo pokračovat v obnovení a čištění tůněk stávajících. Dochází k zásahům (čištění některých tůněk), nicméně v péči o území byly rozpoznány nedostatky (viz kritérium péče o obnovu). Nutná je redukce smrku ztepilého, který v severozápadní části území tvoří husté a nepropustné porosty. Při podzimním terénním průzkumu bylo zpozorováno, že nedošlo k likvidaci křídlatky. Likvidace geograficky nepůvodního jírovce a modřínu vhodná. Vyskytují se roztroušeně. Péče o území směřuje k cílům ochrany, avšak s určitými nedostatky. Dochází k vytvoření podmínek pro zachování populací všech druhů obojživelníků a plazů pomocí údržby tůněk stávajících. Nicméně byly zpozorovány nedostatky při údržbě o tůňky (zanesené opadem, zastíněny náletovými dřevinami). Je nutná redukce nepůvodních a invazních rostlin (křídlatka, jírovec maďal, modřín opadavý). Vhodná by byla redukce smrku, který

32

se nachází na severozápadním okraji území. Smrkový hustý zápoj znemožňuje vývoj listnatým a pro daný biotop hodnotnějším dřevinám (např. olším, vrbám apod.). Jméno hodnotitele: Andrea Beierová

Obr. 6: Tůň č. I–2 zanesena listovým opadem. Obr. 7: Tůň č. I–3 zanesena bahnem.

Obr. 9: Odbahněné tůně č. I–4 a č. I–5. Obr. 8: Smrkový porost lemující severozápadní hranici rezervace.

33

Výsledné hodnocení

3 3 n 3

3 2,5 2 1,5

9 7,5

narušení obnovy

4

1,5

6

invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy

4 4 4

1 1 1,5

4 4 6

dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších neg. vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany

4,5

Hstav = 68

výsledné hodnocení současného stavu:

výsledné hodnocení péče:

průměrný

počet bodů

zachovalost struktura významné druhy reprodukce

5 5 4 4

1 1 1,5 1,5

5 5 6 6

4

1,5

6

3 3 3

2 2,5 3

6 7,5 9

stupeň

Hodnocení péče o PP Černé jezero

násobný koeficient

Tab. 9: Hodnocení péče o území.

počet bodů

stupeň

Hodnocení současného stavu PP Černé jezero


Tab. 8: Hodnocení současného stavu území.

Hpéče = 72 dobrá

100 90

5 4

70

3

Jiné

2

Odp 50

1

Cíle

Zás

Invz POb


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad

invazní a expanzivní druhy

narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

Nar Neg 30

Rep OP Stru

Cst Znč

Zach

0

Dok

Obr. 10: Graf s hodnocením jednotlivých kritérií (vlevo) a výsledným hodnocením (vpravo) stavu a péče PP Černé jezero.

34

Tab. 10: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Černé jezero. Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5

Současný stav území je hodnocen jako

Péče

dobrý. Vlastní nádrže (Horní a Dolní) jsou

vyhodnocena jako dobrá. Na základě

čisté, dochází však k zanášení přilehlých

vlastního terénního šetření bylo zjištěno,

tůněk

je

že dochází k čištění tůněk od spadlého

považováno za nevhodné vzhledem k

opadu, ale i přesto je stav některých

tomu, že by tyto biotopy měly primárně

tůněk nepříznivý. Je také nutná redukce

sloužit pro reprodukci obojživelníků. V

nepůvodních a invazních rostlin. Kladně

území nalezen i geograficky nepůvodní

bylo hodnoceno značení hranic, které

druh – Aesculus hippocastanum, který se

bylo nedávno obnoveno. Na území se

vyskytuje roztroušeně a také invazní

nachází také tři informační tabule, které

Reynoutria sp. při pravém břehu u cesty.

informují jak o biotě daného území, tak o

opadem

a

bahnem,

což

o

PP

Černé

jezero

byla

evropsky významné lokalitě, pod kterou Černé jezero spadá.

35

Obr. 11: Mapa PP Černé jezero s lokalizací tůněk a nalezených nedostatků (nevyhovující je tůň č. I–1, I–2, I–3 a II–2). (zdroj mapového podkladu: ÚHÚL, 2013)

36

7.2 PP Chebzí Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Chebzí

Kód ZCHÚ:

2153

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška Správy CHKO Jeseníky č. 3/2001 ze dne 21. 2. 2001

Kraj:

Olomoucký kraj


Studený Zejf

Velkoplošné ZCHÚ:

CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

2,8454 ha

Výměra ochranného pásma: 0,7940 ha (sahá asi 13 m od hranice území, OP nebylo vyhlášeno v části území, která hraničí s cestou) (je-li vyhlášeno)

Správce ZCHÚ:

AOPK ČR Správa CHKO Jeseníky

Plán péče:

Platný, pro období 2011–2020 (Štencl, 2011).

Jiná dokumentace:

Zpráva o stavu zvláště chráněných druhů rostlin na PP Chebzí a okolí v roce 2006 (Niklová, 2006), IP chráněného území (Růžička, 2001).

Předmět ochrany:

Posláním přírodní památky ochrana luk s výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin a zajištění podmínek k perspektivnímu vývoji populací těchto druhů – zejména vstavačovitých.

A. Ekosystémy: T 1.1 Mezofilní ovsíkové louky 70 % (převážná část luk v PP) a T 2.3 Podhorské a horské smilkové trávníky na 15 % plochy území.

B. Druhy: vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), 37

vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea

subsp.

conopsea),

vemeník

dvoulistý

(Platanthera bifolia), vratička měsíční (Botrychium lunaria). (Štencl, 2011)

Cíl ochrany:

Cílem ochrany území je zachování komplexu druhově pestrých lučních společenstev s výskytem zvláště chráněných

a

vzácných

druhů

rostlin,

udržení

vhodných podmínek pro další existenci těchto luk a všech na ně vázaných rostlinných i živočišných druhů. (Štencl, 2011)

38


stupeň

Tab. 11: Hodnocení stavu PP Chebzí.

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

5

reprodukce

4

narušení obnovy

4


4

Kategorie Přírodní památka území: Název Chebzí území: Datum 28. 7. 2012, 7. 5. 2013 hodnocení: Společenstva luk jakými jsou mezofilní ovsíkové louky, na které navazují podhorské a horské smilkové trávníky jsou zachována. Nevhodně se však jeví políčko p. Běčáka, které je využíváno hlavně k pěstování léčivých rostlin, nachází se severně od domu s č. p. 103 v k. ú. Studený Zejf uprostřed Běčákovy louky. Tento nevhodný antropický prvek neodpovídá předmětu ochrany. Ekosystém luk může být narušen nálety dřevin z OP (viz hodnocení kritéria ochranné pásmo), dále je nevhodně umístněno již zmíněné políčko uprostřed tzv. Běčákovy louky. Dle plánu péče (Štencl, 2011) se jedná plochu asi 1,5 aru. Na tomto políčku je vysazována zelenina, různé byliny a při jeho okraji při vlastním terénním průzkumu spatřeny ovocné stromy. Dle plánu péče (Štencl, 2011) se v území nachází 7 zvláště chráněných druhů rostlin a 3 zvláště chránění živočichové. Kriticky ohroženým druhem je vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium) vyskytující se pouze exemplárně (Štencl, 2011). Vstavač mužský (Orchis mascula subsp. signifera), byl nalezen při vlastním terénním srpnovém šetření v jižní části Horní louky (desítky jedinců). Jedinci silně ohroženého prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) se vyskytují v horní části Běčákovy louky (nalezeni na jaře 2013). Dalším kriticky ohroženým druhem zde vyskytujícím se, je saranče vrzavá (Psophus stridulus), což značí zlepšení stavu populací, druh nebyl v plánu péče (Štencl, 2011) prozatím zaznamenán. Při vlastní pochůzce 28. 7. 2012 bylo zaznamenáno asi 8–10 exemplářů. Zaznamenán i perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia). Druh Orchis mascula subsp. signifera má v současnosti největší zastoupení na území (v r. 2008 napočítáno asi 342 kvetoucích rostlin) (Štencl, 2011). Přítomnost vstavačovitých poukazuje na jedinečnost lokality. Dochází k jejich přirozené reprodukci. Tu je však nutné neustále podporovat kosením či extenzivní pastvou, aby nedocházelo k sukcesi agresivních trav a dřevin. Políčko způsobuje eutrofizaci a zvýhodňuje tak vývoj travin na úkor vstavačovitých. K narušení obnovy vstavačovitých může přispívat tzv. políčko, které se nachází severně uprostřed Běčákovy louky. Dochází zde k šíření ruderálních druhů. Nevhodné hospodaření urychluje sukcesi a ohrožuje druhy zde vzácné. Bylo by vhodné políčko postupně zmenšovat a následně tuto plochu zařadit do navazující louky. Zbylá plocha PP se jeví jako příhodná pro reprodukci, nicméně obnovu mohou narušovat náletové dřeviny (smrk ztepilý, buk lesní, jeřáb ptačí, borovice lesní), které byly nalezeny v Horní louce. Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) nalezena při okraji s cestou, která kopíruje jihovýchodní hranici území.

39

skládky a odpad jiné negativní vlivy

5 4

Na území se nevyskytují odpadky ani skládky. Nálety dřevin z OP u Horní louky (viz obr. 18).

Jméno hodnotitele: Andrea Beierová

Obr. 12: Saranče vrzavá (Phophus stridulus).

Obr. 13: Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina).

Obr. 14: Pohled na tzv. Pastvinu, vepředu jeřáb ptačí, v pozadí bříza bělokorá.

40


stupeň

Tab. 12: Hodnocení péče o PP Chebzí. Kategorie území:

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

4

ochranné pásmo

4

omezování vnějších negativních vlivů

4

péče o obnovu

4

zásahy

4


4


Název území:

Chebzí

Datum hodnocení:

28. 7. 2012, 7. 5. 2013

Dokumentace kompletní. Plán péče (Štencl, 2011), IP chráněného území (Růžička, 2001), Zpráva o stavu zvláště chráněných druhů rostlin na PP Chebzí (Niklová, 2006). Pruhové značení hranic je na některých místech nepřehledné (viz obr. 18). Na území je přítomna jedna informační tabule i cedule se státním znakem na úbočí cesty u Horní louky. Plocha s názvem pastvina v severovýchodní části území je oplocena. Hranicí přírodní památky je cesta z mechanicky obalovaného kameniva, která je zároveň cyklostezkou a zároveň spojkou k místní chatařské oblasti. Občasný ruch a turistika nemají negativní vliv na vývoj společenstev. Podél cesty přítomna třtina křovištní. V OP zaznamenáno prorůstání ostružiníku maliníku (Rubus idaeus) do přírodní památky a to v severozápadním předělu louka – les u „Horní louky“. Jinak se v ochranném pásmu jedná o smíšené lesy s převahou smrku ztepilého, javoru klenu, buku lesního, jeřábu ptačího. Nutné zabránit eventuální sekundární sukcesi těchto dřevin do PP. Pro vstavačovité může být osudná jejich krása a jedinečnost, která může návštěvníky nutit je sbírat, což je zákonem přísně zakázáno. Návštěvnost je ojedinělá, udělen nejvyšší stupeň. Zaznamenány nálety dřevin z OP (viz obr. 18). V průběhu měsíce července až srpna probíhá na Horní louce a v Loučce OP ruční kosení vždy po odkvetení vstavačovitých. Běčákova louka je kosena majitelem mozaikovitě v různou dobu v průběhu roku podle svých potřeb (Štencl, 2011). Nutné odstranit zmiňované políčko uprostřed Běčákovy louky. Na území dochází k potřebným zásahům a opatřením. Kladně je zhodnoceno mozaikovité kosení luk (zdokumentováno při vlastním terénním šetření). Vhodné by bylo podpořit pastvou ovcí, viz plán péče (Štencl, 2011). Dobrá by však byla zejména redukce ovocných dřevin v políčku a náletů dřevin na okrajích PP. Na území dochází k dosahování cílů ochrany, nicméně jsou zde přítomny nedostatky, které by měly být v průběhu dalších let redukovány (viz kritérium narušení obnovy). Stabilita toho antropicky vzniklého ekosystému se nachází v ekologické rovnováze (což dokazuje výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů).


41

Obr. 15: Mozaikovité kosení luk.

Obr. 16: Políčko s bylinami, v pozadí OP složené ze smíšených dřevin.

Obr. 17: Severovýchodní pohled při hranici PP (komunikace třídy 2L a od ní napravo potok Chebzí).

Obr. 18: Mapa s nalezenými nedostatky a významnými nálezy v PP Chebzí. (zdroj mapového podkladu: ÚHÚL, 2013)

42


12 10 10 6

narušení obnovy

4

1,5

6


4 5 4

1 1 1,5

4 5 6


Hodnocení péče o PP Chebzí dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších neg. vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany

Hstav = 84 dobrý


5

počet bodů

3 2,5 2 1,5


4 4 5 4

Hodnocení současného stavu PP Chebzí

5 4 4 4

1 1 1,5 1,5

5 4 6 6

4

1,5

6

4 4 4

2 2,5 3

8 10 12

stupeň

počet bodů


stupeň


Tab. 13: Hodnocení současného stavu území. Tab. 14: Hodnocení péče o území.

Hpéče = 81 dobrá

100 90

4

Jiné

3 70

Odp

Cíle

Invz

2

Nar

Zás

1 50

Rep


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

POb

0

VD Neg 30 Stru

OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Obr. 19: Graf s hodnocením jednotlivých kritérií (vlevo) a výsledným hodnocením (vpravo) stavu a péče PP Chebzí.

43

Tab. 15: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Chebzí. Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný:

ano ne

Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

5

Současný stav PP Chebzí je vyhodnocen Dochází k plnění cílů ochrany. Přes to, že se jako dobrý. Zachovalost území je dobrá, ale v území nachází nedostatky (viz výše pokud by bylo možné zařadit políčko zmiňované políčko), PP je ve stavu dobrém (soukromý pozemek p. Běčáka) k ostatním a existence zvláště chráněných rostlin a lučním společenstvům a snažit se zamezit živočichů v území dokazuje jedinečnost šíření ruderálních druhů, docílilo by se k lokality, kterou je potřeba chránit. Pro jisté celistvosti území. Předmět ochrany je podporu výskytu vstavačovitých a vratiček zachován, při vlastním terénním průzkumu je vhodné využít extenzivní pastvu ovcí. nalezeny desítky jedinců druhu z čeledi vstavačovitých

Orchis

mascula

subsp.

signifera, dále Dactylorhiza sambucina a i téměř ohrožená Farkač a kol. (2005) saranče vrzavá.

44

7.3 PR Jelení bučina Základní údaje o území Název ZCHÚ:

Jelení bučina

Kód ZCHÚ:

1306

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní rezervace


Vyhláška Ministerstva životního prostředí (MŽP) České republiky č. 6/1991 ze dne 14. 12. 1990

Kraj:

Moravskoslezský kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Ludvíkov pod Pradědem Katastrální území:

Ludvíkov pod Pradědem


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

25,5521 ha


–


AOPK ČR Správa CHKO Jeseníky

Plán péče:

Platný, pro období 2004–2013 (Kavalec, 2002).

Jiná dokumentace:

IP: Botanický (Kavalcová, 1982), Lesnický (Kavalec, 1982), Geobotanické zhodnocení (Bureš, Burešová, 1991), mechorosty (Hradílek, 2004), malakologický (Lacina, 2010).

Předmět ochrany:

Lesní porost pralesovitého charakteru, typický pro nižší polohy Hrubého Jeseníku, umožňující sledovat vývoj přírodě blízkého ekosystému a uchování určitých druhů a biocenóz. (Kavalec, 2002)

Cíl ochrany:

Dlouhodobým cílem je dosažení stavu bližšího potenciální vegetaci a zachovat cenný genofond původního ekotypu smrku nižších horských poloh, který

je

přizpůsoben

otevřenému

působení

klimatických činitelů, což však bude velmi obtížné, neboť smrk z Jelení bučiny rychle mizí. Určitou 45

možností záchrany jsou vegetativní metody množení reprodukčního materiálu. Dlouhodobým cílem je dosáhnout přírodě blízké dřevinné skladby v dnešních mladých, uměle založených smrkových porostních skupinách, což přesáhne generaci těchto porostů, které byly do rezervace zařazeny proto, aby hranice rezervace byla totožná s hranicí rozdělení lesa. (Kavalec, 2002)

46


stupeň

Tab. 16: Hodnocení současného stavu PR Jelení bučina.

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

3

reprodukce

4

narušení obnovy

3


4

skládky a odpad

4

Kategorie území:


Název území:

Jelení bučina

Datum hodnocení:

3. 7. 2012, 21. 4. 2013

Lesní porosty převládají s přírodě blízkou skladbou. Dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) – příměs tvoří javor klen (Acer pseudoplatanus), smrk ztepilý (Picea abies). Bučina je ve fázi lesa závěrečného ve stadiu dorůstání, viditelné je i stadium rozpadu. Buková mlazina dorůstá okolní dospělý porost, v severozápadní části území je až expanzivní. V jižní části území byl vysazen smrk a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Smrková monokultura v této části vytváří hustý zápoj, a co se druhové rozmanitosti týče, je tato část území chudá. Douglaska je druh nepůvodní, tudíž i nežádoucí, vyskytující se vtroušeně cca do 20 %. Současná struktura je dobrá. Jedná se o smíšený les s výraznou vertikální členitostí. Nachází se zde různověký porost buku lesního, přítomnost tlejících ležících i stojících kmenů a pozoruhodné rozměry některých stromů vytváří vzhled pralesovitého charakteru. Střední a spodní vrstva lesa se vyznačuje postupným odrůstáním stromů mladé generace. Menší mezery vzniklé v porostním zápoji po vypadnutí zbytku stromů jsou žádoucí a dávají možnost zapojit javor klen, který je na většině území vytlačován bukem. Javor klen je chráněn v oplocenkách. Strukturu však narušuje uměle vysazený smrk v jižní části rezervace, u kterého dochází k výchovným zásahům a k jisté diferenciaci tohoto společenstva. V inventarizačním botanickém průzkumu byly zaznamenány tyto ohrožené druhy rostlin: vranec jedlový (Huperzia selago) a plavuň pučivá (Lycopodium annotium) (Bureš, Burešová, 1991). Dospělá generace jilmu horského (Ulmus glabra) je zastoupena, avšak mladá populace tohoto druhu chybí. Nejsou zde zastoupeni ani vyspělí mateřští jedinci jedle bělokoré (Abies alba). Jedle byla uměle vysázena ve východní části území. Přirozená obnova buku na většině území. Autochtonní smrk se nezmlazuje. Jedle jsou chráněny v individuálních ochranách. Pro nedostatek světla jsou však neschopny dalšího fyziologického přírůstku. Uměle vysazený smrk se zde dobře zmlazuje. Na některých místech je javor klen chráněn v oplocenkách. Obnova silně ohrožena okusem spárkaté zvěře, zejména javor, jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), buk. V rezervaci bylo zpozorováno 7 oplocenek, které pomáhají odrůst přirozenému zmlazení, čtyři z nich jsou však v současnosti nefunkční. Buk lesní se chová až expanzivně. Individuální ochrany jedle bělokoré na některých místech popadány. Na území nalezen expanzivní druh, jednotlivý výskyt třtiny křovištní při východní hranici s cestou. Nalezeny byly pouze jednotlivé odpadky při okraji západní hranice rezervace.

47

Hodnoceno mírně sníženým stupněm. Turistická cesta kopíruje východní hranici území, poblíž zaznamenán odhoz jiné negativní vlivy 4 jednotlivých odpadků. Dle plánu péče (Kavalec, 2002) území pod vlivem imisí. Jméno hodnotitele: Andrea Beierová

Obr. 20: Silné poškození jeřábu ptačího ohryzem nebo loupáním.

Obr. 21: Autochtonní smrk dosahující nadprůměrných rozměrů.

Obr. 22: Buková mlazina a tyčkovina. Obr. 23: Struktura pralesovitého charakteru.

48


stupeň

Tab. 17: Hodnocení péče o PR Jelení bučina.

dokumentace

5

značení hranic

3

cesty

4

ochranné pásmo

4


4

péče o obnovu

3

zásahy

3


3

Kategorie území:


Název území:

Jelení bučina

Datum hodnocení:

3. 7. 2012, 21. 4. 2013

Plán péče (Kavalec, 2002) zpracován dobře. Na serveru www.drusop.nature.cz chybí mapové přílohy. Zpracovány inventarizační průzkumy v 80. letech; z novějších jsou to: IP: mechorosty (Hradílek, 2004), malakologický (Lacina, 2010). Hranice v jihovýchodní části rezervace není zaznačena, pruhové značení začíná až od bukového porostu. Přítomnost malého státního znaku poukazujícího na přírodní rezervaci. Chybí informační cedule. Dle Haviry (2012) bude rezervace nově rozšířena o bukové porosty na severozápadních a západních svazích Žárového vrchu, jižní část stávající rezervace, kde je převažující dřevinou smrk, bude vypuštěna. Hranicí rezervace je lesní cesta, která slouží k odvozu dřeva. V rezervaci nebyly nalezeny cesty, které by umožňovaly vstup turistům. Cesta kopíruje východní hranici území (zároveň slouží jako cyklostezka), turistický ruch je minimální, zaznamenány jednotlivé odpadky poblíž cesty. V ochranném pásmu byly zaznamenány pouze jednotlivé odpadky. Jinak se zdá být téměř v pořádku. Ochranné pásmo tvoří smíšené porosty, v severovýchodní a jihozápadní části se vyskytuje i monokultura smrku. Z okolí nepůsobí žádné negativní vlivy, které by nějak zásadně narušovaly chráněné území. Negativním vlivem může být těžba v okolních lesích, která může způsobovat hluk. Jedná se však o zásah jednorázový, který rezervaci nijak zvláště nezatěžuje. Potřebná opatření jsou částečně realizována. Většina oplocenek sloužící pro lepší zmlazení náletu je v nedostatečném stavu. Oplocenky pravděpodobně nevydržely nápor sněhové pokrývky. Nálet mimo i uvnitř oplocenky nestačí vlivu zvěři odrůst. Území je převážně ponecháváno samovolnému vývoji, prořeďování porostu je přirozené. Řidší zápoje, které takto vzniknou, jsou klíčové pro vývoj náletu javoru klenu a zesílení jedle. Jedle je chráněna v individuálních ochranách. Výskyt oplocenek ochraňující zmlazení ve stavu nepříznivém. Dochází k probírkovému zásahu uměle založených smrkových porostů se snahou docílit k jejich vertikální mnohotvárnosti, ale i přes to jsou některá místa druhově jednotvárná. Na většině území se nachází les pralesovitého charakteru. Ve smrkové monokultuře v jižní části území dochází k probírkovým zásahům, její porostní zápoj je však stále přehoustlý, místy ji doplňují i listnáče (jeřáb ptačí, buk, klen). Jeřáb silně trpí okusem zvěří. Autochtonní smrk se v rezervaci objevuje v řádu jedinců a jeho odhadované stáří je 150–200 let, zmlazení mladé generace toho druhu zde chybí. Vhodné je mírným zásahem uvolnit hustou bukovou mlazinu na západě (hmotu ponechat na místě) a vytvořit tak lepší ekologické podmínky pro růst již zmíněných listnáčů.


49

Obr. 24: Poškozená oplocenka patrně vlivem vysoké sněhové pokrývky.

Obr. 25: Individuální ochrany jedle bělokoré.

Obr. 26: OP při jihozápadní hranici: podsadba javoru klenu a smrku ztepilého.

Obr. 27: Mapa terénního hodnocení PR Jelení bučina. (zdroj mapového podkladu: ÚHÚL, 2013)

50


12 10 6 6

narušení obnovy

3

1,5

4,5


4 4 4

1 1 1,5

4 4 6


dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších neg. vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany

Hstav = 75 dobrý


5 3 4 4 4

1 1 1,5 1,5

3 3 3

2 2,5 3

1,5

počet bodů

3 2,5 2 1,5


4 4 3 4

Hodnocení péče o PR Jelení bučina

stupeň

počet bodů


Hodnocení současného stavu PR Jelení bučina

stupeň



5 3 6 6 6 6 7,5 9

Hpéče = 69 průměrná

100

5

90

4 70

3

Jiné Odp

2

Cíle

Invz 50

1

Nar


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

Rep VD

Zás

POb Neg

30 Stru

OP

Zach

Znč

Cst

0

Dok

Obr. 28: Graf s hodnocením jednotlivých kritérií (vlevo) a výsledným hodnocením (vpravo) stavu a péče PR Jelení bučina.

51

Tab. 20: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Jelení bučina. Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5

Současný stav PR Jelení bučina je celkově

Péče o PR Jelení bučina je hodnocena jako

hodnocen

dobrá.

jako

převládají

dobrý.

porosty

V

rezervaci

pralesovitého

Rezervace

je

výjimečná

svým

pralesovitým charakterem. Bylo by však

charakteru, dominuje buk lesní. Předmět

vhodné

ochrany je tedy zachován. V jižním cípu

vysazeného smrku ztepilého v jižní části

rezervace se nachází uměle vysazený

rezervace, který zde vytváří husté porosty,

smrkový

porost.

smrk

na některých místech je až monokulturní. V

dosahuje

až

rozměrů.

rezervaci dochází většinou k přirozenému

Jelikož se území nachází daleko od hlavní

zmlazení, nicméně jsou zde i oplocenky,

komunikace

cesty

které slouží k ochraně před okusem zvěří a

vnějším

podporují zmlazení stromů, 4 z nich jsou

nedochází

Autochtonní

nadprůměrných a

zde

mimo k

turistické

výrazným

negativním vlivům, což je považováno za

provést

prořezávku

uměle

však nefunkční.

přínosné.

52

7.4 PR Niva Branné Základní údaje o území Název ZCHÚ:

Niva Branné

Kód ZCHÚ:

2147

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška Správy CHKO Jeseníky č. 2/2001 ze dne 18. 12. 2001

Kraj:

Olomoucký kraj


Branná u Šumperka


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

9,0216 ha


9,0922 ha zaujímá vzdálenost cca 50 m od severní hranice území a končí u silnice II. třídy. Na jihu pak zabíhá cca 100 m od hranice rezervace.


AOPK Správa CHKO Jeseníky

Plán péče:

Platný, pro období 2012–2021 (Chlapek, 2012).

Jiná dokumentace:

IP botanický (Chlapek, 2007), IP ornitologický (Šaj, 2011).

Předmět ochrany:

Ochrana

přirozeně

utvářeného

koryta

Branné

a ohrožených rostlin a živočichů vázaných na jeho nivu včetně těchto stanovišť. Dále to jsou ekosystémy jako meandrující přirozeně formovaný vodní tok, pak je to jasonoolšový luh s klenem s bohatým bylinným jarním aspektem v nivě potoka. (Chlapek, 2012) Ekosystémy: vodní tok 10 % plochy ZCHÚ (meandrující přirozeně formovaný tok), jasanoolšový luh 40 % plochy ZCHÚ (olšina s jasanem a klenem

53

s bohatým bylinným jarním aspektem v nivě potoka). (Chlapek, 2012) Cíl ochrany:

Cílem ochrany je zachování možnosti spontánního vývoje koryta vodního toku a samovolného vývoje nivní vegetace tvořících dohromady biotop zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. (Chlapek, 2012)

54


stupeň

Tab. 21: Hodnocení současného stavu PR Niva Branné.

zachovalost

5

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

5

narušení obnovy

4


3

skládky a odpad

3

Kategorie území:


Název území:

Niva Branné

Datum hodnocení:

5. 8. 2012

Přirozeně formující se koryto řeky Branné, jehož vývoj započal dle Chlapka (2012) v roce 1997 po povodních, je zachováno. Navzdory tomu, že byl říční tok částečně upraven, Chlapek (2012) uvádí, že v minulosti byla niva toku zemědělsky využívaná pro sklizeň, pastvu, na části nivy mohla být před odsunem Němců orná půda – nabývá dojmu přirozeného. Koryto je tvořeno říčními nánosy, bujnou vegetací a velmi cenným jasanoolšovým luhem – ten byl podpořen výsadbou lužních druhů (javor klen, olše lepkavá, jasan ztepilý) mezi léty 2011–2008, tento rok uvádí Chlapek (2012). Niva řeky Branné i s touto výsadbou bude ponechána samovolnému vývoji (Chlapek, 2012). Struktura území je poměrně různorodá. Při vlastním terénním průzkumu bylo zpozorováno, že olše lepkavá poměrně výrazně zastiňuje javor klen, což může vést k tomu, že olše se v budoucnu stane dominantní. Na svazích přítomny pionýrské dřeviny (bříza bělokorá, topol osika) a dále smrk ztepilý. Vzhledem k předmětu ochrany jsou to druhy stanovištně nežádoucí. Dále to jsou keřové formy vrb Salix sp. Veškerá vegetace bude dle plánu péče (Chlapek, 2012) ponechána spontánnímu vývoji. Bující bylinnou vegetaci, která vytváří vysoké a husté fytocenózy, zastupují druhy jako devětsil lékařský (Petasites hybridus) a pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), vyskytující se převážně v jižní části území. Chlapek (2007) uvádí, že na celém území se vyskytuje velmi hojně sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), v několika početných ohniscích v jižní části rezervace i bledule jarní (Leucojum vernum). Dále je to oměj pestrý (Aconitum plicatum) v levobřežní části rezervace. Tyto tři druhy dle Procházky (2001) patří do kategorie C3 (druhy ohrožené). V plánu péče (Chlapek, 2012) jsou také uvedeni zástupci živočichů, a to např. zmije obecná, ještěrka živorodá, chřástal polní atd. Hodnocení vychází z plánu péče (Chlapek, 2012). U sněženky (Galanthus nivalis) dochází k výborné reprodukci, tomu odpovídají tisíce nalezených jedinců, zaznamenáno v plánu péče (Chlapek, 2012). I nově vysázené výsadby stromků budou dle plánu péče (Chlapek, 2012) ponechány spontánnímu vývoji. Chlapek (2012) uvádí, že zvěř okusem poškozuje sněženky a bledule v jižní části rezervace. Nově vysázené stromy (javor klen, olše lepkavá) byly opatřeny individuálními ochranami. Javor klen je na některých místech zastíněn olší lepkavou. Na území nalezen expanzivní druh Calamagrostis epigejos v pravobřežní části území blízko cesty, hloučkovitě. Expanzivní je pcháč zelinný podél naučné stezky Pasák a podél toku devětsil lékařský. Na území nalezeny jednotlivé odpadky, nicméně v severní části u odpočívadla se tvoří skládky. V plánu

55

péče (Chlapek, 2012) je plánován jejich každoroční úklid.


4

Území se nachází u silnice druhé třídy, dochází k zastavení aut u odpočívadla a skládkování. Antropické zatížení poříční nivy je poměrně zanedbatelné.


Obr. 29: Přirozeně formující se koryto řeky Branné.

Obr. 30: Pcháč zelinný vytvářející vysoké a husté fytocenózy.

56 Obr. 31: Východní hranice rezervace a pohled do OP.


stupeň

Tab. 22: Hodnocení péče o PR Niva Branné.

dokumentace

5

značení hranic

3

cesty

4

ochranné pásmo

4


4

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Niva Branné

Datum hodnocení:

5. 8. 2012

Dokumentace je kompletní. Vypracován plán péče (Chlapek, 2012), existují inventarizační průzkumy: IP botanický (Chlapek, 2007), IP ornitologický (Šaj, 2011). Pruhové značení hranic v jižní části území místy nepřehledné. Nalezeny cedule s malým státním znakem, jedna cedule u odpočívadla chybí. Chybí taktéž informační tabule o přírodní rezervaci. Přítomna pouze tabule o naučné stezce Pasák. Územím prochází naučná stezka Pasák. Přírodní rezervace není nijak turisticky zatěžována. Mírným negativním vlivem je občasné zastavení aut na odpočívadle a hromadění odpadků. OP kopírující hranici komunikace II. třídy na západě (na východě je OP od hranice rezervace vzdáleno cca do 70 m) tvoří louky, které jsou pravidelně koseny, což se uvádí v plánu péče (Chlapek, 2012). Možné je využít tyto louky k extenzivní pastvě. V OP se nachází již dříve zmíněné odpočívadlo (viz obr. 36). Nutností je omezit a postupně úplně zabránit skládkování odpadků, ke kterému hlavně dochází u automobilového odpočívadla. Chlapek (2012) uvádí v plánu péče, že v letech 2001– 2008 bylo na území vysázeno 8675 stromů, zejména olše lepkavé, jasanu ztepilého a javoru klenu. V jižní části území byly výsadby provedeny zejména po levém břehu, tyto mladé dřeviny jsou chráněny v individuálních ochranách proti okusu zvěří. Dle Chlapka (2012) může zvěř poškozovat spásáním cenné bylinné patro (sněženky, bledule). Olše lepkavá a javor klen si na mnoha místech konkurují, růst klenu je výrazně omezen. Dobré by bylo udržovat naučnou stezku, která v létě zarůstá bujnou vegetací. Péče směřuje k dosahování cílů ochrany. Drobné nedostatky se dají napravit (sběr odpadků, údržba naučné stezky Pasák). Území je po příslušných výsadbách ponecháno samovolnému vývoji. Při terénním průzkumu bylo zpozorováno, že dochází k přirozenému transportu a sedimentaci splavenin v korytě (vytváření erozních a protilehlých nánosových břehů). Prozatím nejsou nutná speciální opatření, vývoj vodního toku je přirozený.


57

Obr. 32: V pozadí olše lepkavá, v popředí výsadba javoru klenu.

Obr. 33: Špatně viditelné pruhové značení hranic.

Obr. 34: Chybějící cedule s malým státním znakem.

58


15 10 8 7,5

narušení obnovy

4

1,5

6


3 3 4

1 1 1,5

3 3 6


Hstav = 84 dobrý

Hodnocení péče o PR Niva Branné dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších neg. vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany výsledné hodnocení péče:

počet bodů

3 2,5 2 1,5


5 4 4 5

stupeň

počet bodů


Hodnocení současného stavu PR Niva Branné

stupeň



5 3 4 4

1 1 1,5 1,5

5 3 6

4

1,5

6

4 4 4

2 2,5 3

8 10 12

Hpéče = 80 dobrá

100 90

5 Jiné

4

Odp 70

3

Cíle

Invz Nar

2 Zás 50

1

Rep


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

VD

0

Obr. 35: Graf s hodnocením jednotlivých kritérií (vlevo) a výsledným hodnocením (vpravo) stavu a péče PR Niva Branné.

POb

Neg 30

Stru OP Cst Zach

0

Znč Dok

59

Tab. 25: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Niva Branné. Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5

Přirozeně formující se koryto Branné je Péče o rezervaci byla mezi léty 2001–2008 zachováno. Struktura území je vyvážená, podpořena výsadbou 8675 stromů, zejména cenný je jasanoolšový luh s jarním aspektem olše lepkavé, jasanu ztepilého a javoru klenu. podél koryta. Pcháč zelinný se chová až (Chlapek,

2012).

Obnovení

pruhového

expanzivně a spolu s devětsilem lékařským značení hranic je žádoucí. Nutností je omezit vytváří velice husté fytocenózy.

a

postupně

úplně

zabránit

skládkování

odpadků, ke kterému hlavně dochází u automobilového odpočívadla.

Obr. 36: Mapa terénního šetření (pozn. modře jsou zaznačeny výsadby listnáčů). (zdroj mapového podkladu: ÚHÚL, 2013)

60

7.5 PR Sněžná kotlina Základní údaje o území Název ZCHÚ:

Sněžná kotlina

Kód ZCHÚ:

1952

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška Správy CHKO Jeseníky č. 3 / 98 ze dne 6. 5. 1998

Kraj:

Olomoucký kraj


Adolfovice


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

104,3353 ha


–



Plán péče:

Platný, pro období 2007–2016 (Nožířová a kol., 2006).

Jiná dokumentace:

IP bryologický (Zmrhalová, 1999), IP botanický (Chlapek, 2000).

Předmět ochrany:

A. Společenstva: Spol. alpínských holí sv. Juncion trifidi, as. Empetro hermafroditi–Juncetum trifidi, subalpínské krátkostébelné trávníky sv. Nardion, as. Festuco

supinae–Nardetum,

subalpínské

louky

s třtinou chloupkatou sv. Calamagrostion villosae, as. Sileno

vulgaris–Calamagrostietum

Vaccinion, as.

Villosae,

sv.

Rhodococco–Vaccinietum myrtilli,

smrková bučina sv. Luzulo–Fagion 7 % plochy, as. Calamagrostio villosae–Fagetum, klenová bučina sv. Fagion as. Aceri–Fagetum, třtinové smrčiny sv. Piceion

excelsae,

as.

Calamagrostio

villosae–

Piceetum 80 % plochy v ZCHÚ, papratkové smrčiny 61

sv.

Athyrio

alpestris-Piceion,

as.

Athyrio

alpestris–Piceetum na 5 % plochy B. Druhy: hořec tečkovaný (Gentiana punctata), plavuník alpínský (Diphasiastrum alpinum), okružnice stlačená (Nardia compressa)

C. Útvary

neživé

přírody:

Strmé

karovité údolí. (Nožířová a kol., 2006)

Cíl ochrany:

Dlouhodobým cílem pro dané území je podpoření přirozené

dynamiky

subalpínského

ekosystému

karoidu v pramenné oblasti Černého potoka s řadou strží a okolním komplexem smrkových bučin, třtinových a papratkových smrčin. Postupná redukce borovice kleče a olšičky zelené v hřebenové části rezervace a ve stržích. Zachování podmínek pro druhovou

diverzitu

mechových

společenstev.

(Nožířová a kol., 2006)

62


stupeň

Tab. 26: Hodnocení současného stavu PR Sněžná kotlina.

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4

Kategorie území:


Název území:

Sněžná kotlina

Datum hodnocení:

11. 9. 2012, 25. 11. 2012

Území je charakteristické pro své výrazné výškové převýšení (340 m), kde nejnižší bod rezervace je v cca 980 m n. m. a nejvyšší je v cca v 1320 m n. m. (Nožířová a kol., 2006). Jedná se na převážné části území o přírodě blízké biocenózy, předměty ochrany však narušuje uměle vysazená borovice kleč (viz obr. 46) zabírající cca 1/5 plochy území. Ve vyšších polohách PR navazuje na kleč olšička zelená a proniká i do lesa, vyskytuje se roztroušeně. Stržovitý uzávěr údolí Černého potoka je ponechán samovolnému vývoji. U přidružených lesních společenstev dochází k občasným intervencím prostřednictvím asanaci kůrovce či podpůrnou výsadbou stanovištně odpovídajících dřevin. Jedná se o nehomogenní přírodní rezervaci, podle Nožířové a kol. (2006) s převahou třtinových smrčin na 80 % území. Na území se nachází strmé karovité údolí s navazujícími výše jmenovanými společenstvy a je hlavním předmětem ochrany. Nežádoucí je nepůvodní a uměle vysazená borovice kleč, která se nachází při horní hranici lesa, je přítomna rozvolněně i ve stržích. Zasahuje do oblasti alpínského bezlesí, kde mění jeho původní strukturu. Lavinová dráha je ponechána přirozenému vývoji. Zmlazuje se zde smrk ztepilý. Směrem k horní hranici lesa dochází k rozvolňování lesního zápoje. Hlavním předmětem ochrany dle Nožířové a kol. (2006) je např. hořec tečkovaný (Gentiana punctata), plavuník alpínský (Diphasiastrum alpinum), okružnice stlačená (Nardia compressa). Při vlastní terénní pochůzce pro účely této bakalářské práce byla nalezena plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), jedná se o silně ohrožený druh (C2). Dále nalezen hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) – druh ohrožený (C3), montánní druh žebrovice různolistá (Blechnum spicant), druh méně ohrožený C4, šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum) – druh ohrožený (C3). Tyto druhy zmiňovány i v plánu péče (Nožířová a kol., 2006). Hodnocení kritéria vychází z vlastního průzkumu. Na celém území dochází k přirozenému zmlazení smrku ztepilého (Picea abies), je to dominantní dřevina zmlazující se jak v kalamitním území, tak i v lavinových stržích. Buk lesní (Fagus sylvatica) subdominuje a taktéž u něj dochází k přirozenému zmlazení. V jihozápadní části území (na okraji území poblíž turistické cesty) provedeny podsadby jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), buku lesního, javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a místy i smrku ztepilého. Snížený stupeň kvůli zmlazování kleče, olšičky. Na území dochází k narušení obnovy dřevin spárkatou zvěří. V okolí chaty Černohorky jsou okusem poškozeny druhy jako jeřáb ptačí či buk lesní. Jejich obnova je podporována ochranným postřikem. Jeřáb ptačí je v západní části území rezervace v individuální ochraně.

63


2

skládky a odpad

4


4

V horní hranici lesa se vyskytuje geograficky nepůvodní a kontroverzní borovice kleč (Pinus mugo) a chová se expanzivně. Nalezeny byly pouze jednotlivé odpadky a to v té části území, která hraničí s turistickou trasou. Území není zatěžováno rekreační činností. Při hranici rezervace vede turistická cesta, jejíž návštěvnost je v průběhu roku poměrně vysoká, ale negativní vlivy jsou zanedbatelné (odhoz odpadků). Nožířová a kol. (2006) uvádějí, že výsadba jeřábu, smrku v hřebenové partii trpí drsnými klimatickými podmínkami.


Obr. 37: Smíšený lesní porost.

Obr. 39: Semenáček smrku ztepilého vyrůstající na tlejícím dřevě.

Obr. 38: Viditelná postupná sukcese dřevin na lavinové dráze.

Obr. 40: Žebrovice různolistá (Blechnum spirant).

64


stupeň

Tab. 27: Hodnocení péče o PR Sněžná kotlina.

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

5

ochranné pásmo

4


4

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Sněžná kotlina

Datum hodnocení:

11. 9. 2012, 25. 11. 2012

Plán péče (Nožířová a kol., 2006) je úplný, v příloze jsou i jednotlivé mapy. IP bryologický (Zmrhalová, 1999), IP botanický (Chlapek, 2000). Hranice rezervace značeny pruhovým značením. Po obvodu rezervace se nachází i malé státní znaky. U Vřesové studánky (která se však nachází mimo rezervaci – západně od turistické žluté stezky), se nachází i informační tabule. Při vlastním terénním průzkumu 25. 11. 2012 bylo zpozorováno obnovení pruhového značení hranic. Turistická trasa se s územím stýká podél západní hranice území při horní hranici lesa. Těžce průchozí zápoj kleče nenutí k návštěvě této rezervace. K samotné rezervaci vede štěrkovitá cesta na východě, která se na samotném rozhraní s rezervací mění na lovecký chodník. Území je propleteno těmito loveckými chodníky vedoucími po vrstevnici, nemají negativní vliv na PR. Východní hranici území tvoří smrkové porosty, nejsou zde turistické trasy, pouze zpřístupňovací komunikace. Na některých místech porosty v OP mají více rozvolněný zápoj, otevírají porostní stěny a je možné poškození abiotickým činitelem (větrem). Do OP zasahuje i turistická trasa. Dochází k větrné disturbanci horní hranice lesa s rozvolněným zápojem, nacházejícího se na závětrné straně Červené hory. Péče o obnovu je realizována chemickým postřikem proti okusu zvěří a to zejména na buk, jeřáb ptačí. Jeřáb ptačí je taktéž chráněn pomocí individuálních ochran. Na ploškách s rozvolněným zápojem dochází k podsadbám se snahou zvýšit diferenciaci lesního společenstva. Buk je však na některých místech okusován spárkatou zvěří. Na dílčích plochách dochází k zásahům proti kůrovci (jedná se o porosty smrku ztepilého). Hroubí ve fázích vyspělé kmenoviny je po příslušném asanačním zásahu ponecháno na místě. V území také patrné ostrůvky smrčin po náletu lýkožrouta smrkového a jsou ponechány bez ošetření samovolnému vývoji. Bylo provedeno i odkornění nastojato. V segmentu po polomu z r. 2009 (tento rok uvádějí Nožířová a kol. 2006) byly provedeny taktéž podsadby buku, smrku a jeřábu ptačího. V horních partiích Sněžné kotliny zaznamenány i zásahy proti borovici kleče. Redukce olšičky nebyla v rámci terénního průzkumu zaznamenána. Buk lesní není na některých místech chráněn proto okusu zvěří. Současná péče směřuje k dosahování cílů ochrany. Jak postupovat v managementu s kontroverzní, geograficky nepůvodní borovicí klečí je publikováno v mnoha odborných studiích. Dle Vítka (2009) je nejvhodnější technologií redukce kleče uřezání hlavní větve co nejblíže kořenovému krčku, a ideální je biomasu kleče odstranit z lokality nebo také provést likvidaci štěpkováním. Redukce kleče musí navazovat na likvidaci olšičky zelené

65

(Vítek, 2009). Třtinové a papratkové smrčiny a komplexy smrkových bučin jsou v PR zachovány. Na většině území se jedná o lesy se stanovištně odpovídající dřevinnou skladbou. Geograficky nepůvodní borovice kleč a olšička zelená se nacházejí při horní hranici lesa. Jméno hodnotitele: Andrea Beierová

Obr. 41: Asanační zásah s odkorněním hroubí. Obr. 42: Individuální ochrany jeřábu ptačího.

Obr. 43: Ochrana buku lesního postřikem. Obr. 44: Asanace kůrovce, následně území ponecháno samovolnému vývoji.

66


12 10 8 6

narušení obnovy

4

1,5

6


2 4 4

1 1 1,5

2 4 6


Hodnocení péče o PR Sněžná kotlina dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších neg. vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany

Hstav = 77 dobrý

počet bodů

3 2,5 2 1,5


4 4 4 4

5 5 5 4

1 1 1,5 1,5

5 5 7,5 6

4

1,5

6

4 4 4

2 2,5 3

8 10 12

stupeň

počet bodů


Hodnocení současného stavu PR Sněžná kotlina

stupeň




Hpéče = 85 dobrá

100

5 90

4 Cíle Jiné

3

70 Odp

2

Invz

Zás

Nar

1


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

50 Rep

POb

VD

Neg

30

OP Stru Cst

Zach

0

Znč Dok

Obr. 45: Graf s hodnocením jednotlivých kritérií (vlevo) a výsledným hodnocením (vpravo) stavu a péče PR Sněžná kotlina.

67

Tab. 30: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Sněžná kotlina. Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5

Současný stav PR Sněžná kotlina byl

Péče o území dobrá, na podzim roku

vyhodnocen jako dobrý. Jedná se o

2012 bylo obnoveno pruhové značení

nehomogenní území, na jehož ploše

hranic. Dochází k podpoře výsadbou

převládají hlavně lesy přírodě blízké

listnatých dřevin (buk lesní, jeřáb

(dle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 60/2008

ptačí), jeřáb ptačí je chráněn v

Sb.). Jedná se hlavně o třtinové

individuální ochraně v západní části

smrčiny a papratkové smrčiny na

území. Mladé dřeviny jsou chráněny

úbočí Červené hory. Nevhodná je však

také

přítomnost

nedostatečná. Olšička taktéž zůstala

geograficky

nepůvodní

borovice kleče ve vrcholových částech

postřikem.

Redukce

kleče

v porostu.

území. Dalším nevhodným a zde uměle vysazeným druhem je olšička zelená.

68

Obr. 46: Mapka popisující strukturu území PR Sněžná kotlina. (zdroj mapového podkladu: ÚHÚL, 2013)

69

7.6 PR Šumárník Základní údaje o území Název ZCHÚ:

Šumárník

Kód ZCHÚ:

1953

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška Správy CHKO Jeseníky č. 4 / 98, platná od 6. 5. 1998

Kraj:

Olomoucký kraj


Adolfovice


CHKO Jeseníky

Výměra ZCHÚ:

0,7451 ha


–



Plán péče:

Platný, pro období 2007–2016 (Nožířová a kol., 2006).

Jiná dokumentace:

studie

Geobotanická

(Bureš,

Burešová,

1995),

Monitoring játrovky (Hradílek, 2005), IP botanický (Štencl, 2007), IP malakologický (Lacina, 2010). Předmět ochrany:

Ochrana unikátních společenstev skal. Jedná se o významnou botanickou lokalitu se zastoupením vápnomilných druhů. Předměty ochrany: A. Biotopy: a) L5.2 Horská klenová bučina sv. Fagion, (as. AceriFagetum), b) A 4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky

sv.

Calamagrostion

arundinaceae

(as.

Bupleuro-Calamagrostietum arundinaceae), c) S 1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin sv. Cystopteridion B. Druhy: mozolka skalní (Mannia triandra),

lilie

zlatohlávek

(Lilium

martagon),

lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata), oměj 70

šalamounek (Aconitum plicatum), pětiprstka žežulník (Gymnadenia

conopsea),

stračka

vyvýšená

(Delphinum elatum), šabřina tatarská (Conioselinum tataricum)

C.

Útvary

neživé

přírody:

Geomorfologický útvar – mrazový srub, izolovaný vrcholový skalní výchoz tvořený erlány (kontaktně přeměněné vápeno – křemičité horniny). (Nožířová a kol., 2006) Cíl ochrany:

Zachování

podmínek

pro

existenci

původních

společenstev a ohrožených druhů rostlin (Nožířová a kol., 2006).

71


stupeň

Tab. 31: Hodnocení současného stavu PR Šumárník.

zachovalost

3

struktura

3

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

4

invazní druhy

3

a

expanzivní

skládky a odpad

5

Kategorie území:


Název území:

Šumárník

Datum hodnocení:

9. 9. 2012

Přírodní rezervace Šumárník je tvořena skalním útvarem a smíšeným lesním porostem. Vrcholový skalní útvar s menšími skalkami na svahu je mimo jiné hlavním předmětem ochrany a je tvořen metamorfovanou vápenosilikátovou horninou (Nožířová a kol., 2006), na skalním útvaru se nachází smrková skupinka. Výskyt subalpínských vysokostébelných trávníků je vázán na tuto horninu jako soubor fytocenóz zvyšující biodiverzitu lokality. Stejnověká smrková monokultura zabírá 0,25 ha z území (Nožířová a kol., 2006) (viz obr. 47), a narušuje strukturu PP. Prozatím nezastiňuje skalky, ale je zde i nadále nutno výchovných zásahů. Je potřeba v těchto zásazích pokračovat. Smrk ztepilý se hloučkovitě vyskytuje i pod skalkou. S přihlédnutím k předmětům ochrany se struktura jeví jako uspokojivá. Subalpínské vysokostébelné trávníky zaujímají dle Nožířové a kol. (2006) 40 % plochy území a jejich výskyt je vázán na vrcholový skalní útvar. Nevhodně se zde však jeví skupinka smrku, která způsobuje zastínění na vrcholu skalky a zmlazuje se (viz obr. 50). Na území v lesní severovýchodní části došlo k podpoře bučiny umělou výsadbou buku lesního a javoru klenu. PR je však antropicky ovlivněna lesnickým hospodařením (smrk pichlavý v OP, smrková monokultura nad skalním útvarem). Vzhledem ke skutečnosti, že byl SCHKO Jeseníky přísně zakázán vstup na skalky, nebylo toto kritérium hodnoceno. Kritický ohrožený druh a v ČR pouze zde vyskytující se mozolka skalní (Mannia triandra) je hlavním předmětem ochrany. Štencl (2007) uvádí, že díky této drobné játrovce byla rezervace zařazena mezi evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000. Při vlastním terénním průzkumu zpozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis), druh silně ohrožený. Přítomny dle plánu péče (Nožířová a kol., 2006) další významné druhy (viz Předmět ochrany). Populace játrovky (Mannia triandra) je permanentně ohrožená (Hradílek, 2009). V přechodné části mezi lesní a skalní vegetací dochází k dostatečnému zmlazení buku lesního a jeřábu ptačího v severovýchodní části území. Reprodukce vápnomilných druhů nehodnocena z důvodu zakázaného vstupu na skalky Správou CHKO Jeseníky. K narušení obnovy a reprodukce významných druhů může dojít, pokud by byla skupinka smrku ponechána v severovýchodní části území, kde způsobuje zastínění skalky. Nepříznivě může na fytocenózy působit buk lesní, který zastiňuje jižní stranu skalního výchozu, což vzhledem k přítomnosti štěrbinové vegetace není optimální. Škody zvěří viz kritérium omezování vnějších neg. vlivů. Expanzivně se chová smrk ztepilý v severní a severovýchodní části území. Maliník se chová taktéž expanzivně poblíž suchého záchodu a chaty. Na území nebyly nalezeny žádné odpadky.

72

V území dochází k nitrifikaci v okolí chaty a suchého záchodu, který se nachází asi cca 20 m východně jiné negativní vlivy 3 od Šumárnické chaty, v okolí chaty a suchého záchodu taktéž ostružiník – maliník (Rubus idaeus). Území je pod vlivem imisí (Nožířová a kol., 2006). Jméno hodnotitele: Andrea Beierová

Obr. 47: Smrková monokultura v severní části území.

Obr. 48: Přirozené zmlazení jeřábu ptačího.

Obr. 49: Výsadby listnáčů ve východní části území.

73 Obr. 50: Smrková skupinka na vrcholu skalky.


stupeň

Tab. 32: Hodnocení péče o PR Šumárník. Kategorie území:


Název území:

Šumárník

Datum hodnocení: 9. 9. 2012 Dokumentace je kompletní, platný plán péče (Nožířová a kol., 2006). Zpracována byla i geobotanická studie (Bureš, dokumentace 5 Burešová, 1995), IP botanický (Štencl, 2007), Monitoring játrovky (Hradílek, 2009), IP malakologický (Lacina, 2010). Přítomny pouze cedule s malým státním znakem poukazující na rezervaci. Cedule se státním znakem u suchého záchodu značení hranic 1 nevhodně umístěna. Chybí pruhové značení, předepsané vyhláškou č. 64/2011 Sb. (dříve 395/92 Sb.). Nalezen byl pouze jeden chybný pruh. Chybí informační cedule. K území nevede žádná turistická cesta, což nenutí neznalé návštěvníky k návštěvě rezervace. Samotným územím vede pouze vyšlapaný chodník, který je užívaný SCHKO Jeseníky. cesty 5 Dle nařízení č.1/2006 Správy CHKO Jeseníky je vstup na území zakázán. Pro účely této bakalářské práce byla hodnotiteli udělena výjimka pro vstup do PP. V OP nalezeny jednotlivé odpadky. Negativně je nutno hodnotit přítomnost geograficky nepůvodního smrku pichlavého, který byl na západním svahu dle plánu péče (Nožířová a kol., 2006) vysazen v roce 1990 poté, kdy bylo ochranné pásmo 3 území poškozeno vlivem imisí. V OP převážně monokultury smrku ztepilého. Chybějící porostní stěna kopírující východní hranici území může mít za následek poškození abiotickými činiteli druhotně vysázené listnaté dřevinné vegetace v PR. Přírodní rezervace je celá oplocena, a to proto, aby omezování vnějších nedocházelo k sešlapávání zvláště chráněných druhů rostlin, 4 plot také brání přístupu zvěři a náhodných turistů na území. negativních vlivů Území se nachází dál od turistické cesty. Území je pod vlivem imisí (Nožířová a kol., 2006). Kladem hodnocení tohoto kritéria je kompletní oplocení celé rezervace. Došlo k podpoře dříve na území přirozeného buku lesního (400 ks), javoru klenu (1400 ks). Byla provedena 2 péče o obnovu 4 podsadba obou těchto druhů na ploše 400 m , viz obr. 49 (Nožířová a kol., 2006). Snížený stupeň udělen z důvodu náletu smrkové skupiny na skálu a zastínění skalky bukem – blíže viz kritérium narušení obnovy. Pokračovat v redukci smrku ztepilého v severní části území PR, neboť smrk vytváří hustou a neprostupnou monokulturu a znemožňuje tak reprodukci jiných významnějších listnatých zásahy 3 dřevin. Dobré je pokračovat zde s výchovnými zásahy. Nutné je však odstranit smrkovou skupinu na skalce, jejíž vegetace je jedním z hlavních předmětů ochrany. Možné je i odstranění náletu buku na skálu. Vzhledem k předmětům ochrany (horská klenová bučin, subalpínské trávníky, štěrbinová vegetace skal) na území existují průměrné nedostatky v dosahování cílů ochrany. Je vhodné nechávat vrcholový skalní útvar nezalesněný, aby nedocházelo k zastínění zvláště chráněných druhů rostlin. dosahování cílů ochrany 3 Nevhodná je v severní lesní části území smrková monokultura, dále také smrková skupina ve skalní části území, v OP nepůvodní smrk pichlavý. Kladně je hodnocena výsadba buku lesního a javoru klenu ve východní lesní části území. Jméno hodnotitele: Andrea Beierová

74

Obr. 51: Nevhodně umístěná tabule s malým státním znakem.

Obr. 52: Smrk pichlavý v OP.

Obr. 53: Buk zastiňující skalní výchoz.

75

Výsledné hodnocení:


3 3 n 4

3 2,5 2 1,5

9 7,5

narušení obnovy

4

1,5

6


3 5 3

1 1 1,5

3 5 4,5


6

Hstav = 68 průměrný

Hodnocení péče o PR Šumárník dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších neg. vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany

5 1 5 3 4

1 1 1,5 1,5

4 3 3

2 2,5 3

1,5

počet bodů


stupeň

Hodnocení současného stavu PR Šumárník

počet bodů

stupeň



5 1 7,5 4,5 6 8 7,5 9

Hpéče = 69 průměrná


100

5

90

4 3 70 Jiné

2

Cíle

Odp

1


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

50

Invz Nar

30

Rep

Stru

Zás

POb

Neg OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Obr. 54: Graf s hodnocením jednotlivých kritérií (vlevo) a výsledným hodnocením (vpravo) stavu a péče PR Šumárník.

76

Tab. 35: Podrobné hodnocení dokumentace PR Šumárník. Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5

Aktuální stav území je poměrně protikladný. Péče o přírodní rezervaci zhodnocena jako I přes to, že se jedná o významnou průměrná.

Je

vhodné

botanickou lokalitu, struktura území je výchovnými

zásahy

poměrně

nevyhovující.

Je

Postupně

smrková

monokultura

v

to

zejména monokultuře.

severní

pokračovat ve

s

smrkové

vliv

smrku

a zmírňovat, rozvolnit zápoj a doplnit jej

severovýchodní části území, dále zarůstání bukem

lesním,

jeřábem

ptačím

nebo

vrcholové plošiny smrkem ztepilým. Nálety javorem klenem. Bylo by žádoucí odstranit buku lesního na skalní výchoz mohou smrkovou skupinku na vrcholové plošině. nepříznivě ovlivnit budoucí vývoj štěrbinové Dále vyznačit pruhovým značením hranice vegetace.

přírodní památky.

Obr. 55: Mapa s lokalizací nedostatků PR Šumárník. (zdroj mapového podkladu: ÚHÚL, 2013)

77

8

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ

8.1 Výsledné hodnocení stavu a péče Výsledný současný stav byl u čtyř území vyhodnocen jako dobrý, u dvou území jako průměrný. Stav PR Šumárník (68) spolu s PP Černé jezero (68) byl vyhodnocen jako průměrný. Procentuálně se tato dvě území blíží k hranici dobrého celkového stavu. U dalších území (viz dále) byl vyhodnocen stav dobrý. PR Sněžná kotlina (77) a PR Jelení bučina (75) mají výsledné hodnocení podobné, stav u PP Chebzí (84) a PR Niva Branné (84) zhodnocen shodným procentuálním podílem. Nejnižší aritmetický průměr v souboru hodnocených MZCHÚ dosáhlo kritérium invazní a expanzivní druhy (3,3), naopak nejlépe bylo vyhodnoceno kritérium skládky a odpad (4,2). Výsledné hodnocení 90 80

Hstav a Hpéče

70 60 50 40

Stav

30

Péče

20 10 0 PR Niva Branné

PP Chebzí

PR PR Jelení PP Černé PR Sněžná bučina jezero Šumárník kotlina

Obr. 56: Graf s výsledným hodnocením stavu a péče, seřazeno dle aktuálního stavu.

výsledné hodnocení stavu


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

struktura

zachovalost

Hodnocení současného stavu

významné druhy

Tab. 36: Hodnocení současného stavu souboru MZCHÚ (řazeno dle výsledného hodnocení).

kód

kat.

název území

2153 2147 1952 1306 2131 1953

PP PR PR PR PP PR

Chebzí 4 4 5 4 4 4 5 4 Niva Branné 5 4 4 5 4 3 3 4 Sněžná kotlina 4 4 4 4 4 2 4 4 Jelení bučina 4 4 3 4 3 4 4 4 Černé jezero 3 3 n 3 4 4 4 4 Šumárník 3 3 n 4 4 3 5 3 aritmetický průměr 3,8 3,7 4,0 4,0 3,8 3,3 4,2 3,8

84 84 77 75 68 68 76

D D D D P P D

78

kód

kat.

název území

1952 2153 2147 2131 1953 1306

PR PP PR PP PR PR

Sněžná kotlina Chebzí Niva Branné Černé jezero Šumárník Jelení bučina aritmetický průměr

5 5 5 5 5 5 5

5 5 4 4 4 4 3 4 4 5 4 4 1 5 3 3 4 4 3,5 4,3 3,8

4 4 4 4 4 4 4

výsledné hodnocení péče


zásahy

péče o obnovu

omezování vnějších neg. vlivů

cesty

značení hranic

dokumentace

Hodnocení péče

ochranné pásmo

Tab. 37: Hodnocení péče souboru MZCHÚ (řazeno dle výsledného hodnocení).

4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 4 3 3 3 3 3 3,7 3,5 3,5

85 81 80 72 69 69 76

D D D D P P D

Výsledné hodnocení péče je podobné jako výsledné hodnocení stavu. Péče o PR Šumárník (69) je zde opět vyhodnocena jako průměrná, výrazně snížené hodnocení u této rezervace bylo u kritéria značení hranic. Péče o PP Jelení bučina (69) byla vyhodnocena taktéž jako průměrná. Celkové hodnocení u těchto dvou zmíněných území je téměř na rozhraní s péčí dobrou. Dobrá péče o PP Černé jezero (72) se svým celkovým zhodnocením řadí za výše zmíněné přírodní rezervace. PP Chebzí (81) a PR Niva Branné (80) byly uděleny shodné stupně hodnocení jednotlivých kritérií kromě kritéria značení hranic, kde se udělený stupeň liší. Dobrou a zároveň nejlepší péči vykazuje PR Sněžná kotlina (85). Kritérium značení hranic (3,5), zásahy (3,5) a dosahování cílů ochrany (3,5) dosáhly nejnižšího a zároveň shodného aritmetického průměru. Nejlepší ohodnocení získalo kritérium dokumentace (5). Celkově má nejlepší hodnocení (stavu a péče) PR Niva Branné a PP Chebzí (viz obr. 56). Přes to, že je struktura území PP Chebzí narušena soukromým pozemkem tzv. „políčkem“ jsou společenstva luk na tomto území zachována (viz obr. 16). PR Niva Branné se nachází mimo turistické trasy (vyjma naučné stezky „Pasák“), antropické narušení je téměř zanedbatelné. Nivní vegetace je ponechána samovolnému vývoji a v budoucnu lze předpokládat dominanci olše lepkavé u nově založených výsadeb. Výsledný stav i péče vybraného souboru MZCHÚ byl zhodnocen 76 % („dobrý“ stav i péče) 79

8.2 Výsledky hodnocení jednotlivých kritérií stavu v souboru hodnocených MZCHÚ Zachovalost Průměrná hodnota uděleného stupně v souboru hodnocených MZCHÚ (dále jen „Průměr“): 3,8 Nejnižší ohodnocení tohoto kritéria (stupeň 3) získala PR Šumárník, poměrně velké množství smrku v území se vzdaluje stavu blízkému potenciální vegetace. Šíření buku lesního bylo nepříznivě zhodnoceno, nalétává na skalní výchoz a brání tak rozvoji štěrbinové vegetace. Stupeň 3 udělen i PP Černé jezero za nepříznivý stav biotopů pro vývoj čolka karpatského. Naopak vynikající zhodnocení zachovalosti je u PR Niva Branné (stupeň 5) díky přirozenému vývoji koryta vodního toku. U ostatních území zachovalost dobrá (stupeň 4), geograficky nepůvodní dřeviny (v PR Sněžná kotlina borovice kleč, v PP Černé jezero jírovec maďal) snižují výsledek hodnocení tohoto kritéria. V PR Jelení bučina je nevhodná smrková monokultura, výjimečnost PP Chebzí je mírně narušena „políčkem“, kterou soukromý majitel využívá jako zahrádku pro pěstování léčivých bylin.

Struktura Průměr: 3,7 Nejhůře je hodnocena struktura u PR Šumárník (stupeň 3) a to proto, že cca na 0,25 ha z celkové plochy území (0,75 ha) se nachází uměle vzniklá smrková monokultura. Smrková skupinka nalétla i na vrchol skalního útvaru. Průměrná struktura (stupeň 3) vyhodnocena i pro PP Černé jezero pro výskyt geograficky nepůvodních dřevin a nepříznivý stav tůněk. Optimální strukturu nemá ani jedno území. Uměle vysázená borovice kleč na úpatí Červené hory (1333 m n. m.) v PR Sněžná kotlina zasahuje do oblasti alpínského bezlesí a mění jeho původní strukturu (došlo tak ke zmenšení plochy pro vznik unikátních biocenóz). Strukturu v PR Jelení bučina narušuje smrkový přehoustlý porost s douglaskou tisolistou. U ostatních území se jedná o drobné nedostatky.

80

Významné druhy Průměr: 4,0 Uspokojivý stav (stupeň 3) populací významných druhů je v PR Jelení bučina, kde chybí vyspělí mateřští jedinci jedle, a autochtonní smrk se neobjevuje v náletu. U dvou území nebylo toto kritérium hodnoceno, v PR Šumárník byl Správou CHKO Jeseníky zakázán vstup na skalky a v PP Černé jezero nebyl hlavní předmět ochrany - čolek karpatský - zpozorován (průzkum neprobíhal v období, kdy by bylo možné pozorovat populace tohoto druhu). U území, kde toto kritérium nebylo zhodnoceno, byl výčet významných druhů proveden na základě informací z plánů péče nebo z inventarizačních průzkumů, s uvedenou poznámkou, že kritérium nebylo hodnoceno. Přírodní rezervaci Niva Branné byl díky předešlým záznamům významných druhů jarního aspektu, jakými jsou Galanthus nivalis a Leucojum vernum (Chlapek, 2012), udělen stupeň 4. Zlepšování stavu populací (stupeň 5) zaznamenán v PP Chebzí díky výskytu dle červeného seznamu téměř ohrožené saranče vrzavé. Tento druh nebyl prozatím zaznamenán v plánu péče (Štencl, 2011).

Reprodukce Průměr: 4,0 Pouze uspokojivé podmínky pro reprodukci má PP Černé jezero (hodnoceno stupněm 3) kvůli nedostatečné péči o stávající tůňky, které mají přispět k reprodukci čolka karpatského. U čtyř území udělen stupeň 4 – dobrý. V některých územích nenalezeny mladé generace jilmu horského či jedle bělokoré (PR Jelení bučina), nebo je reprodukce ohrožena nevhodným hospodařením (PP Chebzí) či zástinem skal (PR Šumárník). Velmi dobrá reprodukce (stupeň 5) v PR Niva Branné, kde se nachází jasanoolšový luh s bujarým podrostem a s významnými druhy jarního aspektu.

Narušení obnovy Průměr: 3,8 Obnova porostu v PR Jelení bučina je výrazně poškozena spárkatou zvěří (stupeň 3). Kritérium narušení obnovy bylo zhodnoceno u zbývajících území stupněm 4 – dobrý. Vždy se jedná o drobné nedostatky. U lesních společenstev je to okus zvěří, která škodí mladé dřevinné generaci. V PR Šumárník a PP Černé jezero jsou problémem dřeviny, které negativně ovlivňují reprodukci významných druhů, často se jedná o zástin skalky (PR Šumárník) a tůněk (PP Černé jezero). 81

Invazní a expanzivní druhy Průměr: 3,3 Expanzivně se chovající borovice kleč zaznamenána ve vrcholových partiích PR Sněžná kotlina a svou přítomností znemožňuje plynulý rozvoj přirozených společenstev alpínského bezlesí (společenstva vyfoukávaných trávníků sv. Juncion trifidi, vysokostébelné nivy sv. Calamagrostion arundinaceae), přidělen stupeň 2. Křídlatka, která je považována za invazní, byla nalezena v PP Černé jezero (udělen stupeň 4). Pcháč zelinný spolu s devětsilem lékařským vytváří husté fytocenózy v okolí naučné stezky „Pasák“ v PR Niva Branné (stupeň 3). V PR Šumárník (stupeň 3) se expanzivně chová smrk ztepilý. Stupeň 4 – dobrý udělen u zbývajících území, kde se jednotlivě vyskytuje třtina křovištní.

Skládky a odpad Průměr: 4,2 Nejhorší hodnocení kritéria skládky a odpad bylo uděleno PR Niva Branné (stupeň 3), kde dochází ke skládkování (na místě u automobilového odpočívadla). Dle plánu péče (Chlapek, 2012) by mělo docházet k pravidelnému úklidu odpadků. Ve zbývajících územích byly nalezeny jednotlivé odpadky PP Černé jezero, PR Jelení bučina, PR Sněžná

kotlina

(stupeň

4)

anebo

jsou

úplně

bez

odpadků

PP

Chebzí

(stupeň 5), PR Šumárník (stupeň 5).

Jiné negativní vlivy Průměr: 3,8 PR Šumárník má hodnocení z vybraných území nejnižší (stupeň 3), zejména proto, že dochází k nitrifikaci v okolí Šumárnické chaty. Ostatní území zhodnoceny stupněm 4. Mírným negativním vlivem v územích může být turismus.

82

8.3 Výsledky hodnocení jednotlivých kritérií péče v souboru hodnocených MZCHÚ Dokumentace Průměr: 5 U všech území zhodnoceno nejvyšším stupněm. Dokumentace je kompletní, všechna území mají zpracovány plány péče i IP. V jednom případě – PR Jelení bučina chybí mapové přílohy (a to v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody; AOPK ČR, 2013).

Značení hranic Průměr: 3,5 Velmi špatné značení hranic (udělen stupeň 1) v PR Šumárník, rezervace je kompletně oplocena, ale neoznačena. Nalezen byl jeden chybný pruh. Častými nedostatky PR Niva Branné či v jiných MZCHÚ je špatně viditelné pruhové značení (nebo na některých místech chybějící) a nepřehlednost. V PP Černé jezero a PR Sněžná kotlina je značení hranic vynikající (stupeň 5). U některých území chybí informační tabule. Pruhové značení hranic většinou vhodně doplňují malé státní znaky.

Cesty Průměr: 4,3 Vzápětí po dokumentaci jsou cesty kritériem s druhým nejvyšším vysokým hodnocením. Turistické trasy vedou buď po obvodu území, nebo se s územím vůbec nestýkají. Cesty v některých územích, umožňují vstup turistům, jejich návštěvnost může mít mírný negativní vliv na území v podobě odhozu odpadků.

Ochranné pásmo Průměr: 3,8 Nejnižší hodnocení (stupeň 3) zvoleno pro PR Šumárník a to především proto, že se v OP nachází geograficky nepůvodní smrk pichlavý. Nejčastějšími problémy jsou jednotlivé odpadky v OP nebo u lesních porostů nevhodná druhová skladba dřevin, většinou se jedná o monokultury smrku.

83

Omezování vnějších negativních vlivů Průměr: 4,0 V malé míře na území negativně působí činnost člověka. Turistická návštěvnost s sebou přináší úskalí jako odhoz odpadků. Dalším problémem je možné poškození lesních porostů vlivem imisí. U všech území zhodnoceno stupněm 4.

Péče o obnovu Průměr: 3,7 Jako průměrná byla zhodnocena péče o obnovu u PP Černé jezero (stupeň 3), neboť tůňky, které mají přispívat k reprodukci zvláště chráněných druhů, jsou zastíněny nálety olše lepkavé nebo zaneseny listovým opadem. V územích, kde je předmětem ochrany lesní společenstvo, dochází k ochraně proti okusu zvěří (buď formou postřiků, oplocenek nebo individuálních ochran). V PR Jelení bučina (stupeň 3) byla pravděpodobně stabilita oplocenek výrazně narušena vlivem vysoké sněhové pokrývky, následně došlo k okusu terminálu listnatých dřevin spárkatou zvěří. V PR Sněžná kotlina (stupeň 4), tento stupeň snížený proto, že i přes dobrou snahu ochranářů jsou zde místa, která jsou proti poškození zmlazení dřevin méně chráněna. V PP Chebzí dochází k mozaikovitému kosení luk, avšak je potřeba „políčko“ zařadit do stávajících lučních společenstev (stupeň 4). Se snahou zvýšit druhovou diverzitu došlo na území v PR Šumárník k výsadbě listnáčů (stupeň 4), taktéž se stalo i v PR Niva Branné (stupeň 4). U předposlední jmenované však nedochází k redukci nežádoucího smrku ztepilého na skále.

Zásahy Průměr: 3,5 Na většině území dochází k realizaci potřebných zásahů a opatření vzhledem k předmětům ochrany. U třech území bylo toto kritérium vyhodnoceno stupněm 3 (PP Černé jezero, PR Jelení bučina, PR Šumárník), kde prozatím nedošlo k výrazným zásahům. U ostatních území byla provedena většina potřebných opatření (stupeň 4). U lesních společenstev se například jedná o výchovné (PR Jelení bučina) či asanační (PR Sněžná kotlina) zásahy. K potřebným zásahům a opatřením však může docházet v průběhu platností plánů péče.

84

Dosahování cílů ochrany Průměr: 3,5 Průměrný stupeň 3 byl přidělen PP Černé jezero, PR Jelení bučina a PR Šumárník. Stupeň 4 – dobrý připadá zbývajícím třem územím. Toto kritérium souhrnně hodnotí úroveň péče o území.

85

9

NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ

PP Černé jezero 

Pravidelně provádět čištění tůněk, které jsou zaneseny listovým opadem, případně zamezit jejich zarůstání okolní vegetací.



Redukovat nálety dřevin, které zastiňují tůňky.



Pokud jsou tůňky ohroženy zánikem (vyschnutím), vytvořit tůňky nové.



Pokračovat v redukci invazní křídlatky.



Odstranit geograficky nepůvodní jírovec maďal.



Smrk v severozápadní části území postupně odstranit a uvolnit prostor pro okolní listnáče.

PP Chebzí 

Soukromé políčko uprostřed tzv. Běčákovy louky postupně zařadit mezi stávající luční společenstva.



Redukovat nálety dřevin z OP.



Obnovit pruhové značení.

PR Jelení bučina 

Pokračovat v přeměně stávající sekundárně vzniklé smrkové monokultury, která je na některých místech přehoustlá a docílit potřebnými pěstebními zásahy přiblížení k původní dřevinné skladbě.



Zlepšit stav stávajících oplocenek, které pomáhají odrůst zmlazení, většina je nefunkční.



Individuální ochrany zmlazení je také nutno zkontrolovat a případně opravit.



Chránit mladé listnaté dřeviny (především javor klen, jeřáb ptačí, jedli bělokorou) před okusem zvěří, tyčkovinu jeřábu ptačího chránit pletivem proti ohryzu nebo loupání zvěří.



Zaznačit pruhovým značením jihovýchodní hranici území a více zpřehlednit hranici v jihozápadní části území (po obvodu smrkového porostu).



Vhodné by bylo doplnit informační ceduli, neboť území hraničí po své východní hranici s cyklostezkou.

PR Niva Branné 

Pokračovat ve sběru odpadků u automobilového odpočívadla. 86



Doplnit informační ceduli.



Vhodným zásahem, postupně jak budou stromy odrůstat, podpořit vývoj javoru klenu, který je zastiňován olší lepkavou.

PR Sněžná kotlina 

Geograficky nepůvodní borovici kleč (Pinus mugo) v oblasti alpínského bezlesí postupně redukovat.



Zmírňovat negativní vliv zvěře, která okusuje mladou dřevinnou vegetaci např. oplocenkami (v horních partiích na úbočí Červené hory trpí okusem spárkaté zvěře zejména buk lesní, jeřáb ptačí je chráněn v individuálních ochranách).



Dobré je pokračovat v asanačních zásazích ve smrkových porostech a dřevinnou hmotu ponechat na místě.



Stávající informační ceduli umístit z Vřesové studánky například na stezku „po žluté“.

PR Šumárník 

Výchovnými zásahy převést smrkovou monokulturu ke stavu bližšímu potenciální vegetaci (horská klenová bučina).



Odstranit nálety buku lesního ze skalního výchozu.



Odstranit smrkovou skupinu na skále.



Nutné je doplnit chybějící pruhové značení hranic.



V OP redukovat smrk pichlavý (Picea pungens) a taktéž postupně přeměnit stávající smrkový porost a obohatit jej o listnaté dřeviny.



Nevhodně umístěnou ceduli s malým státním znakem přemístit spíše k obvodu rezervace.

87

10 DISKUZE Zhodnocení stavu a péče vybraných MZCHÚ řešených v této práci navazuje na diplomovou práci zpracovanou Jiřím Šmerdou (2010), jehož cílem bylo taktéž zhodnotit stav a management vybraných MZCHÚ v CHKO Jeseníky, dále se v jeho práci jednalo také o území ležící poblíž hranice s CHKOJ (Chráněné krajinné oblasti Jeseníky). Z celkových 29 ZCHÚ na území CHKO Jeseníky bylo metodikou (Svátek, Buček, 2005) zhodnoceno již 18 území a to v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace. Rozlohou nejrozsáhlejší NPR (Praděd, Rašeliniště Skřítek, Rejvíz, Šerák – Keprník) s celkovou výměrou 3701,6 ha však doposud zhodnoceny nebyly. Jedná se o nejcennější lokality v CHKO, na kterých probíhá řada výzkumů, jejich stav a péče je v současné době hodnocen Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v rámci projektu Implementace soustavy Natura 2000 v územích v péči AOPK ČR a jejich monitoring (Fišer a kol., 2009).

10.1 Srovnání hodnocení průměrných kritérií stavu a péče Na Jesenicku prozatím nebylo danou metodikou žádné území zhodnoceno dvěma řešiteli. Hodnocení stavu a péče z této bakalářské práce bude v následující části porovnáno s hodnocením Šmerdy (2010). Průměrné hodnocení kritérií stavu 3,8 4,1 3,7 3,8 4 4,3 4 4,4 3,8 4,1

zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy

Beierová Šmerda

3,3 3,3


4,2 4,2

skládky a odpad 3,8


4,7

0

1

2

3

4

5

Udělený stupeň Obr. 57: Graf s hodnocením kritérií stavu.

Šmerda ve své diplomové práci hodnotil 16 MZCHÚ na Jesenicku, z nichž 3 leží v blízkosti hranice CHKO Jeseníky. Pro svoji práci si vybral území s rozličnými 88

předměty ochrany, ve většině z nich však bylo hlavním nebo případně vedlejším předmětem ochrany lesní společenstvo. (Šmerda, 2010) Z obr. 57 je patrné, že hodnocení kritérií stavu je velice podobné, i přes to, že počet hodnocených území se u těchto dvou kvalifikačních prací liší. Šmerda (2010) ve své práci porovnal 16 území, v této práci bylo zhodnoceno o 10 území méně. Průměrná hodnota kritéria zachovalost se blíží ke stupni 4 taktéž jako kritérium struktura. Tato dvě kritéria mají dle metodiky (Svátek, Buček, 2005) nejvyšší váhu (je jim přidělen nejvyšší násobný koeficient). Nejlépe bylo Šmerdou (2010) zhodnoceno kritérium jiné negativní vlivy (4,7), tato práce se v hodnocení tohoto kritéria liší (3,8) a to téměř o jeden průměrný stupeň. V předkládané práci bylo uděleno pěti územím u tohoto kritéria stupeň 4. Snížený stupeň převážně proto, že jsou lesní porosty ve vyšších polohách poškozovány imisemi, vlivem turistické návštěvnosti pak dochází k odhozu odpadků. Šmerda (2010) se zmiňuje o přítomnosti skládek v OP MZCHÚ, které jsou nejčastějším vnějším negativním činitelem, skládka v OP PR Niva Branné byla popsána i v této práci. Nejhůře bylo oběma řešiteli zhodnoceno kritérium invazní a expanzivní druhy (3,3), kde se průměr přibližuje spíše ke stupni 3. V této práci byla na většině území zaznamenána třtina křovištní, dále se například expanzivně chovaly geograficky nepůvodní druhy (borovice kleč). U obou prací je zmíněno prorůstání maliníku do chráněných území. Je nutné připomenout, že u kritéria významné druhy nedošlo u všech území k udělení příslušného stupně. Důvodů se naskýtá hned několik. Rychlý terénní průzkum není dostačující pro zhodnocení stavu populací, dalším důvodem je, že terénní průzkum nebyl proveden v období, kdy by bylo možné významné druhy pozorovat. Zdrojem informací jsou v tomto případě inventarizační průzkumy a plány péče. Výsledné zhodnocení stavu dosáhlo u 6 vybraných území v této bakalářské práci 76 %, Šmerda zhodnotil všechna svá území 82 %. Lze tedy říci, že stav ve vybraných MZCHÚ je v CHKOJ dobře zachován.

89

Nejčastějším problémem zaznamenaným v této práci, který narušuje strukturu (u předmětů ochrany s lesními společenstvy) jsou druhotně vzniklé smrkové monokultury neodpovídající původní dřevinné skladbě. Obnova porostů bývá často poškozována zvěří ohryzem nebo loupáním (především listnaté stromy), častý je i okus terminálního pupene u náletu. Průměrné hodnocení kritérií péče 5 5

dokumentace 3,5

značení hranic

3,9 4,3 4,6

cesty 3,8 3,8 4

ochranné pásmo omezování vnějších neg. vlivů

4,6

3,7

péče o obnovu

Beierová Šmerda

4

zásahy

3,5


3,5

4,2 4,1

0

1

2 3 4 Udělený stupeň

5

Obr. 58: Graf s průměrným hodnocením péče.

V hodnocení péče se taktéž vyskytují také jemnější odchylky mezi oběma řešiteli, shodné je kritérium dokumentace (5) – což značí pečlivost zpracování dostupných informací ze strany orgánů ochrany přírody. Dalším vysoce hodnoceným kritériem, jsou cesty – území buďto nejsou vůbec zpřístupněna, nebo je negativní vliv turistů nepatrný. Kritérium péče o obnovu a zásahy se přibližují stupni 4. Kritérium dosahování cílů ochrany se liší o šest desetin a přibližuje se taktéž ke stupni 4. Obecným problémem kritéria dosahování cílů ochrany je nedostatečný zásah proti expanzivním druhům, dále je to mimo jiné neuskutečňovaná redukce náletových dřevin, jejichž přítomnost může narušovat vývoj významných druhů. Výsledné zhodnocení péče v této práci dosahuje průměrné hodnoty 76 % (dobrá), u Šmerdy (2010) je výsledné hodnocení taktéž 84 % (dobrá). Stav i péče u obou řešitelů vcelku procentuelně koresponduje. Hodnocení jednotlivých kritérií stavu a péče je u obou řešitelů podobné (viz obr. 57, 58). Oba řešitelé měli v souboru vybraných MZCHÚ pro účely vypracování závěrečné práce, území s rozličnými předměty ochrany. CHKO Jeseníky je nejlesnatější CHKO v České republice, čemuž nasvědčuje i to, že lesní společenstva ve vybraných 90

územích obou řešitelů převažují. Tato skutečnost může být příčinou podobnosti hodnocení jednotlivých kritérií. V lesních společenstvech se často objevuje smrk ztepilý, menší zastoupení má buk lesní, jeřáb ptačí, na některých místech i jedle bělokorá a další. Smrk ztepilý je dřevina, která v CHKOJ výrazně dominuje. Tato dřevina se vyskytuje snad v každém zvláště chráněném území a to buď jen hloučkovitě nebo v podobě nevhodných monokultur. V takto druhově chudých porostech je ve zvláště chráněných územích nutné se výchovnými zásahy přiblížit stavu jejich potenciální vegetace (květnaté bučiny). Negativním vlivem na území bývá často spárkatá zvěř, která okusuje mladou dřevinnou vegetaci a u obou řešitelů je její vliv v několika územích zaznamenán. Toto působení zvěře je častým problémem při obnově mladých porostů. Ačkoliv je poměrně těžké zjistit početnost zvěře, která na daném území působí, je nutná její intenzivnější regulace. Nezapomeňme, že to byl člověk, který přirozené predátory zvěře vyhubil, nyní je tedy jeho úkolem lesní porosty chránit. Další příčinu dobrého hodnocení shledávám v jisté neinformovanosti veřejnosti o významných územích. Ta jsou často ukryta v lese, a díky horšímu zpřístupnění k nim, jsou vnější antropické vlivy minimální. I přes to, že jsou některá území zpřístupněna cestami, jejich negativní působení na území je zanedbatelné (většinou se jedná o jednotlivý odhoz

odpadků,

v ochranném

pásmu

některých

území

dochází

i ke skládkování). U území, kde jsou předmětem ochrany travinobylinná společenstva, by bylo vhodné přístup do území vůbec neumožnit (děje se tak např. v PR Šumárník díky jejímu celkovému oplocení) nebo výrazně omezit. Sešlapávání významné vegetace, případně její sbírání je nežádoucí. Stav území odpovídá jeho předchozímu managementu. Lze tedy říci, že se orgánům ochrany přírody většinu území daří udržovat, se snahou co nejméně ovlivňovat spontánní vývoj, případně provádět pouze příslušná opatření vedoucí ke zlepšení celkové struktury a zachovalosti území.

91

V následující části (obr. 59, 60) je graficky vyjádřeno v procentech výsledné hodnocení stavu a péče všech ZCHÚ vybraných Šmerdou (2010). V závorce jsou pak počty území, které byly takto ohodnoceny. Hstav i Hpéče jsou dle Šmerdy (2010) hodnoceny poměrně vysoce. U hodnocení stavu a péče převažuje výsledek „dobrý“, u 3 území byl stav vyhodnocen jako vynikající, u 4 území byla celková péče zhodnocena také nejvyšším možným procentuálním podílem získaným z celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů. Průměrná péče byla zaznamenána pouze v jednom území, což vzhledem k množství vybraných území vypovídá o kvalitní péči ze strany ochrany přírody. Podobné zhodnocení bylo provedeno i v této práci. Celkový dobrý stav a péče viditelně převažují. Výsledné hodnocení péče o všechna ZCHÚ dle Šmerdy (2010) 6% (1) 25% (4)

výborná dobrá průměrná

69% (11)

Obr. 59: Graf výsledného hodnocení současného stavu všech ZCHÚ dle Šmerdy (2010).

Výsledné hodnocení současného stavu všech ZCHÚ dle Šmerdy (2010) 19% (3)

výborný dobrý

81% (13)

Obr. 60: Graf s výsledným hodnocením péče všech ZCHÚ dle Šmerdy (2010).

92

10.2 Srovnání s jinými pracemi shodného tématu Tato kapitola je věnována porovnání celkových výsledků jiných řešitelů z jiných regionů (ležících mimo CHKOJ) s hodnocením této bakalářské práce. Jedná se o Dvořáka (2012), který je dalším řešitelem této problematiky v rámci své bakalářské práce na Jesenicku, nicméně vybraných 7 území se nachází již mimo CHKOJ. Osm MZCHÚ v CHKO Beskydy zpracoval Přívětivý (2010) taktéž ve své bakalářské práci. Posledním řešitelem je Rejžek (2009) a jeho diplomová práce s 19 vybranými MZCHÚ v CHKO Pálava. Srovnání se Šmerdou (2010) viz výše. Tab. 38: Srovnání stavu vybraných MZCHÚ. počet

Výsledné hodnocení současného stavu územ MZCHÚ (% ) í

Hodnocené MZCHÚ Jesenicko (Beierová) okres Jeseník (Dvořák) CHKO Beskydy CHKO Pálava

VŠ 0,0 0,0 0,0 0,0

N 0,0 0,0 0,0 0,0

P 33,3 28,5 37,5 57,9

D 66,7 43,0 37,5 36,8

VY 0,0 28,5 25,0 5,3

6 7 8 19

Výsledné hodnocení současného stavu MZCHÚ CHKO Pálava

VY

CHKO Beskydy

D

okres Jeseník (Dvořák)

P

Jesenicko (Beierová) 0,0

20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 Výsledné hodnocení v %

Obr. 61: Graf s výsledným hodnocením současného stavu vybraných MZCHÚ.

Mezníkem výsledných hodnocení je „dobrý“ stav – nižší hodnocení („špatný“ či „velmi špatný“ stav) nebylo zaznamenáno. Velice příznivé hodnocení uvádí Dvořák (2012), stav v okrese Jeseník (mimo CHKOJ) je zhodnocen jako vynikající u 28,5 % území, stejně často byl zaznamenán stav průměrný (28,5 %), dobrý stav byl zjištěn v 43 % MZCHÚ. Viditelně odlišné je hodnocení v CHKOJ, kde byl v této práci zhodnocen u většiny území dobrý stav (66,7 %). Stav MZCHÚ v CHKO Pálava byl

93

Rejžkem (2009) zhodnocen převážně jako průměrný (57,9 %), dobrý stav byl zhodnocen v 36,8 % a pouhé 5,3 % odpovídají stavu vynikajícímu. V CHKO Beskydy se výsledný dobrý stav shoduje se stavem průměrným (37,5 %), vynikající stav byl vyhodnocen ve 25 %. Tab. 39: Srovnání péče vybraných území. počet

Výsledné hodnocení současné péče o územ MZCHÚ (% ) í

Hodnocené MZCHÚ Jesenicko (Beierová) okres Jeseník (Dvořák) CHKO Beskydy ) CHKO Pálava

VŠ 0,0 0,0 0,0 0,0

N 0,0 0,0 0,0 0,0

P 33,3 0,0 25,0 52,6

D 66,7 28,6 75,0 36,8

VY 0,0 71,4 0,0 10,5

6 7 8 19

Výsledné hodnocení současné péče o MZCHÚ CHKO Pálava

VY

CHKO Beskydy ) D okres Jeseník (Dvořák) P Jesenicko (Beierová) 0,0

20,0 40,0 60,0 Výsledné hodnocení v %

80,0

Obr. 62: Graf s výsledným hodnocením současné péče vybraných MZCHÚ.

Velmi špatná nebo špatná péče se ve výsledných hodnoceních neobjevuje u žádného území. Výrazně převyšující zhodnocení vynikající péče (71,4 %) bylo uděleno MZCHÚ v okresu Jeseník (Dvořák, 2012). Dobrou péčí 66,7 % vyniká dle této práce Jesenicko, obdobná péče (75 %) byla zhodnocena Přívětivým (2010) pro CHKO Beskydy. V CHKO Pálava (Rejžek, 2009) převažuje průměrná péče (52,6 %), dobrá péče vzápětí (36,8 %) a vynikající péče 10,5 %. Struktura chráněných krajinných oblastí v CHKO Beskydy a na Jesenicku je podobná (převažují lesní biocenózy), viditelné je tedy i podobné hodnocení stavu a péče. CHKO Pálava byla v minulosti výrazněji ovlivněna činností člověka, management je oproti lesnatým CHKO odlišný, i to může být důvodem sníženého hodnocení stavu a péče. 94

11 ZÁVĚR Tato práce si kladla za úkol zhodnotit současný stav i péči ve vybraných maloplošných zvláště chráněných území na Jesenicku, kdy se převážná část vybraných území nachází v CHKO Jeseníky. Celková rozloha vybraných území činí 147,86 ha, z toho plochu 104,34 ha zaujímá PR Sněžná kotlina na východním úbočí Červené hory (1333 m n. m.). Metodikou hodnocení současného stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných území (Svátek, Buček, 2005) byla tato území zhodnocena a závěr je tedy následující. Výsledný stav byl u čtyř území vyhodnocen jako „dobrý“, u dvou území bylo hodnocení sníženo na konečný stav „průměrný“. Nižší („špatný“ stav, „velmi špatný“ stav) ani vyšší hodnocení („vynikající“ stav) nebylo uděleno. Procentuelně jsou na tom nejlépe PP Chebzí a PR Niva Branné. Průměrný stav vykazuje PR Šumárník a PP Černé jezero. Současná péče byla vyhodnocena s obdobnými výsledky. Čtyři území byly vyhodnoceny s péčí „dobrou“. Nejlepší celkovou péči vykazuje PR Sněžná kotlina. PR Šumárník a PR Jelení bučina se nachází na konci tabulky s celkovým výsledkem „průměrný“. Nejnižšího aritmetického průměru při udělování stupňů kritériím stavu dosáhly invazní a expanzivní druhy. Často se jedná o druhy geograficky nepůvodní (borovice kleč, jírovec maďal). Naopak nejlépe bylo vyhodnoceno kritérium skládky a odpad. Odpadky byly v územích nalezeny jednotlivě nebo vůbec. Pouze v ochranném pásmu PR Niva Branné dochází k vyšší produkci odpadků u automobilového odpočívadla. Shodné a zároveň nejnižší průměrné hodnoty udělených stupňů u péče dosáhla tato kritéria: značení hranic, zásahy a dosahování cílů ochrany. V PR Šumárník chybí pruhové značení hranic po celém obvodu území. Dřevinná vegetace zastiňuje plochy, které jsou důležité pro reprodukci významných druhů (např. tůňky, skalní výchoz), k potřebným zásahům však ještě může dojít v průběhu platností plánů péče. Kritérium dosahování cílů ochrany hodnotí péči souhrnně, navazuje tedy na předchozí kritéria péče, a pokud byly zpozorovány nedostatky péče o území i v dalších kritériích, byl obvykle udělen nižší stupeň i u dosahování cílů ochrany. Vhodné je v chráněných územích pokračovat s pěstebními zásahy v lesních společenstvech (ve smrkových monokulturách) a diferencovat tak skladbu porostů. Nejvyšším průměrné hodnoty vykazuje kritérium dokumentace, která byla u všech území zhodnocena nejvyšším 95

stupněm, což značí jistou pečlivost při tvorbě disponibilních materiálů ze strany ochrany přírody. Vzhledem k výsledkům hodnocení celkového stavu a příslušného managementu vybraných území lze říci, že se ochráncům přírody na Jesenicku daří udržovat tyto cenné lokality ve stavu relativně příznivém. Vhodnými zásahy a opatřeními lze pak podporovat jejich další vývoj.

96

12 SUMMARY This bachelor thesis concerned with assessment of current state and management in selected small-scale protected areas in Jeseníky, most of them is located in Jeseníky PLA. Total area of selected areas is 147,86 hectare, area of natural reserve called Sněžná kotlina on the hillside Červená hora is 104,34 hectare. Methodology of evaluation state and management in small-scale protected areas (Svátek, Buček, 2005) was used for evaluation these areas and the conclusion is following. Four protected areas were evaluated with good resulting state, two areas have an average state (PR Šumárník, PP Černé jezero). Lower and higher level was not awarded. The best procentage evaluation of state gained PP Chebzí and PR Niva Branné. Current management approached to an evaluation of resulting state. The best procentage evaluation of management gained PR Sněžná kotlina. PR Šumárník and PR Jelení bučina have an average management. The lowest arithmetic mean was awarded to criterion invasive and expansive species on the contrary the best assessment was for criterion rubbish dump and litter. Rubbish in the protected areas was found in the small amount or no rubbish at all. Small dump in PR Niva Branné was found at its closed protected zone. Criterions with the lowest evaluation are following: border signage, intervention and achievement of protective aims. It is important to continue with interventions in spruce monocultures. On the other hand an excellent assessment gained documentation criterion, which is excellent in each area. To sum up, considering to current condition and management, environmentalists in Jeseniky are quite successful in maintaining these valuable areas. For further development is important to carry out in the convenient interventions and arrangements in these small-scale protected areas.

97

13 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ACTAEA – Společnost pro přírodu a krajinu o.s.: Natura 2000 Jeseníky. [online], citováno 6. 5. 2013. Dostupné na WWW: . ACTAEA – Společnost pro přírodu a krajinu o.s.: Zpravodaj Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Campanula. [online], 1/2009, citováno 19. 3. 2013. Dostupné na WWW: . ACTAEA – Společnost pro přírodu a krajinu o.s.: Zpravodaj Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Campanula. [online], 2/2010, citováno 20. 3. 2013. Dostupné na WWW: . Anonymus, (2013): Správa CHKO Jeseníky. [online] citováno 16. 3. 2013. Dostupné na WWW: . AOPK ČR: Ústřední seznam ochrany přírody [online] citováno 1. 3. 2013. Dostupné na WWW: . Bezděčka, P., Bezděčková, K. (2008): Inventarizační průzkum: Výskyt mravenců rodu Myrmica Latreille a záplavový režim na totenových loukách, dep. in AOPK ČR středisko Olomouc. Bureš, L., Burešová, Z. (1991): Geobotanické zhodnocení PR Jelení bučina, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Bureš, L., Burešová, Z. (1995): Geobotanická studie PR Šumárník, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. CENIA: Portál veřejné správy České republiky, Mapové služby [online] citováno 16. 3. 2013. Dostupný na WWW: . Culek, M., Grulich, V., Povolný, D. (1996): Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. Dvořák, P. (2012): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Jeseník. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. 82 s. Farkač, J., Král, D., Škorpík, M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky – Bezobratlí, AOPK ČR, Praha, 760 s. 98

Fišer a kol. (2009): Operační program životního prostředí. Ochrana přírody 2009 (1). [cit. 26. 4. 2013]. Dostupné na WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/Pece-oprirodu-a-krajinu/operacni-program-zivotni-prostredi.html>. Felix, J. (1975): Ptáci v lesích a horských oblastech. Ilustrace Květoslav Hísek. Praha, Státní zemědělské nakladatelství. Felix, J. (2000): Ptáci zahrad a polí. Ilustrace Květoslav Hísek. Praha, Aventinum, 96 s. Vádemékum. ISBN 80-715-1122-6. GEPRO spol. s.r.o.: WMS Služby v ČR [online] citováno Dostupné na WWW: .

17.

3.

2013.

Havira, M. (2012): Rozšíření a nové vyhlášení přírodní rezervace Jelení bučina, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Hnutí Duha: Šelmy.cz [online] citováno 18. 3. 2013. Dostupné na WWW: . Hradílek, Z. (2004): Mechorosty–inventarizační průzkum PR Jelení bučina, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Hradílek, Z. (2009): Monitoring játrovky Mannia triandra (Scop.) Grolle v PR Šumárník (CHKO Hrubý Jeseník) – zpráva za rok 2009, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Chlapek, J. (2000): Inventarizační průzkum botanický PR Sněžná kotlina, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Chlapek, J. (2007): Inventarizační průzkum botanický PR Niva Branné, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Chlapek, J. (2012): Plán péče pro přírodní rezervaci Niva Branné na období 2012–2021, dep. in Správa CHKO Jeseníky, Jeseník. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 445 s. ISBN 978-80-87457-02-3. ISŽP – Informační systém životního prostředí, (2013): Moravskoslezský kraj [online] citováno 18. 3. 2013. Dostupné na WWW: .

99

Kavalcová, V. (1982): Inventarizační průzkum botanický pro PR Jelení bučina, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Kavalec, K. (1982): Inventarizační průzkum lesnický pro PR Jelení bučina, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Kavalec, K. (2002): Plán péče pro přírodní rezervaci Jelení bučina na období 2004–2013, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Kostkan, V. (2012): Plán péče o přírodní památku Černé jezero na období 2012–2016, PřF Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc. Koutný, J., Kleinová, H., Ondráková, L. (2005): Plán péče o přírodní památku Černé jezero na období 2005–2016, dep. in AOPK ČR, Olomouc. Lacina, A. (2010): Malakologický inventarizační průzkum PR Jelení bučina a PR Šumárník, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Linhart, R. (2001): Inventarizační průzkum entomologický a batrachologický na rybničních lokalitách PP Černé jezero zařazených do projektu Management rybníkářského hospodaření šetrného k přírodě – Průběžná zpráva. In: Projekt– Management rybníkářského hospodaření šetrného k přírodě, dep. in AOPK ČR středisko Olomouc. Míček, M. (2002): Analýza vlivu lesního hospodaření na lesní ekosystémy v CHKO Jeseníky. Hnutí Duha a Přátelé Jeseníků – SOJKA, Brno. Dostupné na WWW: . Niklová, L. (2006): Zpráva o stavu zvláště chráněných druhů rostlin na PP Chebzí a okolí v roce 2006. Ms., RK Chebzí, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Nožířová, R., Kavalcová, V., Hajný, L., Schmidtová, T., Chlapek, J. (2006): Plán péče o přírodní rezervaci Sněžná kotlina na období 2007–2016, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Nožířová, R., Kavalcová, V., Hajný, L., Schmidtová, T., Chlapek, J. (2006): Plán péče o přírodní rezervaci Šumárník na období 2007–2016, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Procházka, F. (ed.) 2001: Červený a černý seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, ISBN 80-86064-52-2.

100

Prováděcí vyhláška č. 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přívětivý, T. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. 118 s. Směrnice rady č. 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků. Směrnice rady č. 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 73s. Rejžek, M. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v kompetenci Správy CHKO Pálava. Diplomová práce. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. 185 s. Roleček, J. (2013): CHKO Jeseníky. [online] citováno dne 5. 3. 2013. Dostupné na WWW: . Růžička, M. (2001): Inventarizační průzkum chráněného území Chebzí. Ms., RK Chebzí, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. SCHKO Jeseníky, (2003): Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Jeseníky – rozborová část. Jeseník, SCHKO Jeseníky, 198 s. Dostupné na WWW: . Schmidtová, T., Hajný, L., Halfar, J., Chlapek, J. (2009): Chráněná krajinná oblast Jeseníky. Ochrana přírody 2009 (1). [cit. 18. 3. 2013]. Dostupné na WWW: Svátek, M., Buček, A. (2005): Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných území. MZLU v Brně. Šafář, J. (2003): Olomoucko. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 454 s. ISBN 80-860-6446-8. Šaj, P. (2011): Ornitologický inventarizační průzkum PR Niva Branné, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník.

101

Šmerda, J. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta. 181 s. Štencl, R. (2007): Botanický inventarizační průzkum PR Šumárník, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. Štencl, R. (2011): Plán péče o přírodní památku Chebzí na období 2011–2020, dep. in SCHKO Jeseníky, Jeseník. ÚHÚL: Mapový server. Oblastní plány rozvoje lesa 2011 [online] citováno 28. 3. 2013. Dostupné na WWW: . Vítek, O. (ed.) 2009: Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky. AOPK ČR, Praha, 159 s. ISBN 978-80-87051-69-6. Voženílek, V. (2002): Národní parky a chráněné krajinné oblasti České republiky. Olomouc, Univerzita Palackého, 156 s. ISBN 80-244-0468-0. Vyhláška č. 60/2008 Sb. o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zmrhalová, M. (1999): Inventarizační průzkum bryologický PR Sněžná kotlina, dep. in Správa CHKO Jeseníky, Jeseník. Zmrhalová, M. (2007): Historický vývoj porostů borovice kleče a vysokohorského zalesňování v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku. In Hošek, J. a kol.: VaV SM/6/70/05, Zpráva o řešení projektu za rok 2007.

102

Hodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Jesenicka. Bakalářská práce

Recommend Documents