Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Andrea Hrdličková

Nikola Václavíková

Brno 2011

Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Andree Hrdličkové, vedoucí mé bakalářské práce, za její ochotu, trpělivost, cenné rady a čas, který mi při zpracování bakalářské práce věnovala.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech“ vypracovala samostatně za odborného vedení JUDr. Andrey Hrdličkové a že veškeré použité zdroje jsou uvedeny v seznamu literatury. V Jihlavě dne 13. května 2011

__________________

Abstract Václavíková, N. Evalution of health company ability to inform about their benefits. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2011. The aim of the thesis is to find out the rate of awareness of the population about the benefits of the health insurance companies, to detect preferred sources which the insured people draw the knowledge from and to propose some possible orders to heighten the people´s awareness about the benefits provided. In the theoretical part I demarcated subjects of the public health insurance and its duties. Part of this consists of determination of height and way of calculation of the insurance rate. The practical part is dividend into two main parts. The first one deals with comparation of benefits of 5 most significant health insurance companies in the market. The evaluation is performed by assigning of the benefits to segments defined in advance. In the second part the quantitative research was realized with help of public opinion poll. The result are commented on and ordered into graphs and charts. The fundamental part is formed of the proposal of the activities leasing to raise of people´s awareness of contributions of the health insurance companies. Keywords Public health insurance, health insurance company, benefit, research.

Abstrakt Václavíková, N. Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Cílem práce je zjistit míru informovanosti populace o výhodách zdravotních pojišťoven, odhalit preferované zdroje, ze kterých pojištěnci čerpají poznatky a navrhnout možné postupy ke zvýšení povědomí o poskytovaných benefitech. V teoretické části dojde k vymezení subjektů veřejného zdravotního pojištění a jejich povinností. Součást tvoří stanovení výše a způsobu výpočtu pojistného. Praktická část se dělí na dva hlavní okruhy. První z nich se zabývá komparací benefitů 5ti nejvýznamnějších zdravotních pojišťoven na trhu. Zhodnocení je provedeno přiřazením jednotlivých benefitů k předem definovaným segmentům. Ve druhém okruhu byl proveden kvantitativní výzkum pomocí techniky anketního dotazování. Výsledky jsou okomentovány a uspořádány do grafů a tabulek. Stěžejní část tvoří návrh aktivit vedoucích ke zvýšení povědomí o příspěvcích zdravotních pojišťoven. Klíčová slova Veřejné

zdravotní

pojištění,

zdravotní

pojišťovna,

příspěvek,

výzkum.

8

Obsah

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod......................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 14

2

Metodika

15

3

Teoretická část

16

4

3.1

Účel zdravotního pojištění ...................................................................... 16

3.2

Legislativní vymezení .............................................................................. 16

3.3

Definice základních pojmů...................................................................... 16

3.4

Základní principy veřejného zdravotního pojištění................................ 17

3.5

Vymezení subjektů zdravotního pojištění............................................... 17

3.5.1

Pojištěnec .........................................................................................18

3.5.2

Plátce zdravotního pojištění ............................................................ 19

3.5.3

Zdravotní pojišťovny........................................................................22

3.5.4

Poskytovatelé zdravotní péče ..........................................................27

3.5.5

Vztahy mezi subjekty zdravotního pojištění ...................................27

3.6

Povinnost platit pojistné ........................................................................ 28

3.7

Oznamovací povinnost ........................................................................... 29

3.7.1

Zaměstnavatel................................................................................. 29

3.7.2

OSVČ ............................................................................................... 29

3.7.3

Pojištěnec ........................................................................................ 30

Praktická část

31

4.1

Cíle ........................................................................................................... 31

4.2

Komparace poskytovaných benefitů ....................................................... 31

4.2.1

Definice pojmu benefit ....................................................................32

4.2.2

Stanovení tzv. „persony“..................................................................32

4.2.3

Vlastní komparace benefitů.............................................................34

4.2.4

Fond prevence ................................................................................ 38

Obsah

9

4.2.5 4.3

Diskuze............................................................................................ 39

Dotazníkové šetření ................................................................................ 40

4.3.1

Cíle................................................................................................... 40

4.3.2

Pracovní hypotézy ........................................................................... 40

4.3.3

Metoda a technika výzkumu ............................................................41

4.3.4

Členění výzkumného procesu ......................................................... 42

4.3.5

Interpretace výsledků ..................................................................... 42

4.3.6

Přehled nejvýznamnějších informací plynoucích z dotazníkového .. šetření...............................................................................................61

4.3.7

Ověření hypotéz .............................................................................. 62

4.3.8

Diskuze............................................................................................ 62

4.3.9

Návrh řešení pro zvýšení informovanosti o produktech zdravotních pojišťoven ........................................................................................ 63

5

Závěr

69

6

Literatura

72

Anketa použitá při výzkumu

78

10

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Struktura pojistného produktu

26

Obr. 2

Vztahy mezi subjekty zdravotního pojištění

28

Obr. 3

Pohlaví

43

Obr. 4

Věk

44

Obr. 5

Nejvyšší dosažené vzdělání

45

Obr. 6

Zastoupení plátců veřejného zdravotního pojištění

47

Obr. 7

Jaká je Vaše zdravotní pojišťovna?

48

Obr. 8

Vlastnosti ovlivňující výběr zdravotní pojišťovny

49

Obr. 9

Měnil/a jste někdy svou zdravotní pojišťovnu?

50

Obr. 10 Porovnání míry informovanosti, zájmu o příspěvky a znalosti produktu

52

Obr. 11

53

Nejčastěji uváděné benefity

Obr. 12 Čerpal/a jste někdy příspěvek v rámci bonusového programu?

54

Obr. 13

Jak jste se o čerpaném příspěvku dozvěděl/a?

55

Obr. 14

Z jaké oblasti jste příspěvek čerpal/a?

57

Obr. 15

Jak často příspěvek využíváte?

58

Obr. 16

Proč nežádáte o příspěvky pravidelně?

59

Obr. 17 Byl/a byste ochoten/ochotna kvůli zajímavému bonusu např. ve výši 3 000 Kč přestoupit k jiné zdravotní pojišťovně? 60 Obr. 18 Máte povědomí o tom, kolik % je Vám měsíčně sraženo ze mzdy/z platu jako pojistné na veřejné zdravotní pojištění? 61

Seznam tabulek

11

Seznam tabulek Tab. 1

Přehled založení zdravotních pojišťoven v ČR

24

Tab. 2

Stav pojištěnců zdravotních pojišťoven k 1. 1. 2010

32

Tab. 3 Výše příspěvků vybraných zdravotních pojišťoven odpovídající personě č. 1

34


35

Tab. 5 Výše příspěvku vybraných zdravotních pojišťoven odpovídající personě č. 3

36


37

Tab. 7 Částka, kterou se budou rodiče jednotlivých zdravotních pojišťoven podílet na ozdravném pobytu pro dítě 38 Tab. 8

Tvorba a čerpání Fondu prevence v roce 2009

38

Tab. 9

Pohlaví

43

Tab. 10

Věk

44

Tab. 11


45

Tab. 12

Ekonomická aktivita

46

Tab. 13

Plátce pojistného

46

Tab. 14


47

Tab. 15

Co Vás vedlo k výběru zdravotní pojišťovny?

48

Tab. 16


49

Tab. 17


50

Tab. 18 Zajímáte se o příspěvky nebo slevy, které poskytuje Vaše zdravotní pojišťovna? 51

12

Seznam tabulek

Tab. 19 Myslíte si, že jste o výhodách Vaší zdravotní pojišťovny dostatečně informován/a?

51

Tab. 20 Dokázal/a byste vyjmenovat alespoň jeden příspěvek, který Vaše zdravotní pojišťovna poskytuje? 51 Tab. 21 Pokud byste chtěl/a získat informace o programech, příspěvcích a slevách poskytovaných Vaší zdravotní pojišťovnou, kde byste tyto informace vyhledal/a? 53 Tab. 22 Čerpal/a jste někdy příspěvek od v rámci bonusového programu?

54

Tab. 23


55

Tab. 24


56

Tab. 25


57

Tab. 26


58

Tab. 27 Byl/a byste ochoten/ochotna přestoupit kvůli zajímavému bonusu ve výši např. 3 000 Kč k jiné zdravotní pojišťovně? 59 Tab. 28 Máte povědomí o tom, kolik % je Vám měsíčně sraženo ze mzdy/z platu jako pojistné na veřejné zdravotní pojištění? 60 Tab. 29 Počet spotů vysílaných v uvedených dnech a vysílacích časech

66

Tab. 30

67

Vyčíslení nákladů na odvysílání spotů

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Vybrat si, zda budeme platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění, nebo si raději přímo uhradíme lékařské ošetření, v České republice tuto možnost nemáme. Přispívat do systému veřejného zdravotního pojištění odváděním pojistného je pro všechny občany ČR povinností. Každému zaměstnanci se měsíčně srazí částka na sociální a zdravotní pojištění, osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy, osoba bez zdanitelných příjmů má nastavenu sazbu vypočtenou z minimální mzdy. Do další kategorie spadají tzv. státní pojištěnci, za které platí pojistné stát. Tato částka znamená však poměrně nízký příjem do pokladen zdravotních pojišťoven. Státní pojištěnci, jmenovitě např. důchodci, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce apod., přesahují dle Českého statistického úřadu (2010) hranici 41 % obyvatelstva staršího 15ti let, z čehož se na tomto počtu podílí téměř 55 % starobní důchodci. Za státní pojištěnce přitéká do rozpočtu zdravotních pojišťoven pouze stanovená nutná výše. Paradoxně tato skupina pojištěnců obecně čerpá z těchto prostředků nejvíce. Právě tento nepoměr vyvolává kolísání rozpočtu a i přes přerozdělování pojistného Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky může dojít k záporné bilanci v hospodaření zdravotních pojišťoven. Vývoj hospodaření zdravotních pojišťoven ovlivnila také ekonomická krize. Jako názorný příklad slouží státem zřízená Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, která do roku 2008 hospodařila po tři roky s přebytkem, v roce 2009 se ve zdravotnictví naplno projevily dopady ekonomické krize do příjmů, i když limity byly stanoveny v přecházejícím roce s výhledem opětovného přebytku. Naopak došlo k recesi. V roce 2010 doznívaly negativní vlivy ekonomické krize, náklady na zdravotní péči opět téměř stagnovaly. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky omezila vlivy vyvolané ekonomickou krizí rezervami vytvořenými do roku 2008, poskytovatelé zdravotní péče tedy deficit nepocítili. Výhled do roku 2011 předpokládá zejména udržení vyrovnané bilance a snížení nákladů na zdravotní péči při minimálních rezervách. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA shledává, dle vyjádření na 110. Žofínské fóru na téma „Úsporná opatření a jejich dopad do oblasti zdravotnictví“ konaném v prosinci roku 2010, za velmi nutnou reformu ve zdravotnictví nejen kvůli demografickým změnám. Hlavním aspektem je zvyšující se podíl ekonomicky neaktivní populace, která znamená snižování plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění na jedné straně a na straně druhé zvyšující se počet chronicky nemocných pacientů vyžadujících vysoké prostředky na léčbu a ošetření. Mezi další aspekty, které působí na kvalitu zdravotnictví, patří neustále se rozšiřující technologie, zvyšující se význam vědy a výzkumu ovlivňující možnosti lékařské vědy, nároky zdravotníků na vyšší platové ohodnocení a jejich nespokojenost gradující enormními

14

Úvod a cíl práce

požadavky na komfort, špičkové zacházení a používání nejnovějších postupů ze strany pacientů. Významnou vadu na kráse celého systému vidí ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky v neexistujícím smluvním vztahu mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Pojištěnec pojímá lékařské ošetření a proplacení příslušného úkonu jako samozřejmost, zdraví bere jako nutný a závazný benefit. Pojištěnec není zainteresován na prevenci a dodržování doporučení a pokynů při léčbě. Nezbytným krokem je apelovat na veřejnost, aby se starala o své zdraví a nepodceňovala prevenci. Nemocní pojištěnci, kteří mají ke svému zdraví laxní přístup, tvoří nejdražší a mnohdy zbytečnou položku výdajů. Zdravotní pojišťovny se snaží nabídkou svých benefitů nastínit problematiku civilizačních chorob a odměnit pojištěnce za aktivní přístup ke svému zdraví. Zejména z tohoto důvodu, pokud pomineme konkurenční boje, poskytují zdravotní pojišťovny svým klientům benefity a příspěvky. Čím více budou využívány, čím více budou lidé chodit na preventivní vyšetření, starat se o sebe, tím dříve se může onemocnění odhalit a tím méně zdravotní pojišťovna uhradí na následné léčbě. Důležitost prevence již byla diskutována. Nyní vyvstává otázka, do jaké míry se lidé opravdu zajímají o příspěvky nabízené zdravotní pojišťovnou. Zda vůbec existuje zájem ze strany pojištěnců o čerpání benefitů. Zajímavým poznatkem pro každého pojištěnce by také bylo zjištění, kolik Kč na příspěvcích by mohl získat od každé ze zdravotních pojišťoven na trhu vystupujících. Zda mu záleží na příspěvcích natolik, že by kvůli peněžité odměně změnil zdravotní pojišťovnu, nebo by zkrátka jen využil, co se mu nabízí.

1.2 Cíl práce Hlavní cíl této bakalářské práce tkví ve zjištění míry informovanosti populace o benefitech poskytovaných zdravotními pojišťovnami a následné ověření, zda tuto tematiku shledává veřejnost zajímavou. Stěžejní pro tyto činnosti se stává analýza dat plynoucích z výzkumu provedeného na vzorku veřejnosti v kraji Vysočina. Na základě výsledků kvantitativního výzkumu budou navrženy možné aktivity vedoucí ke zvýšení povědomí veřejnosti o nabídce produktů zdravotních pojišťoven formou propagace. Dílčím cílem je zobrazit možnosti čerpání příspěvků vybraných zdravotních pojišťoven stanovenými segmenty klientů zdravotních pojišťoven. Provedenou komparací dojde k vyhodnocení, která zdravotní pojišťovna přinese danému segmentu nejvyšší možný zdroj příjmu.

Metodika

15

2 Metodika Bakalářská práce se sestává ze dvou částí, z nichž první se nazývá teoretická část a druhá praktická část. Před samotným sepsáním teoretické části došlo k prostudování odborné literatury se zaměřením na veřejné zdravotní pojištění. Jako významný zdroj posloužily také právní předpisy a zákony. Snahou práce je vymezit základní pojmy a souvislosti mezi subjekty veřejného zdravotního pojištění, způsob výpočtu pojistného a stanovení vyměřovacího základu u jednotlivých účastníků. Zvolenou metodou se stává deskripce. Praktickou část tvoří dva okruhy, jmenovitě komparace a výzkum. V prvním okruhu dochází ke srovnávání benefitů jednotlivých zdravotních pojišťoven zapsáním do tabulek s vyhodnocením, která zdravotní pojišťovna poskytuje vytvořeným segmentům optimální podmínky. Informace jsou zjištěny prostudováním nabídek platných pro rok 2010 uveřejněných na internetových stránkách vybraných zdravotních pojišťoven. Druhý stěžejní okruh charakterizuje výzkum čítající sestavení dotazníku, sběr dat a interpretaci výsledků. Výzkumem se zjišťuje zájem respondentů o nabídky příspěvků zdravotních pojišťoven, četnost čerpání benefitů a zejména zdroje, ze kterých respondenti informace o výhodách získávají. Vyzkoumané informace následně slouží k definování možností prezentace produktů. Samotný výzkum probíhá v několika etapách, nejprve dochází ke stanovení cíle a objektu výzkumného úkolu, dále ke stanovení místa a času výzkumu. Před sběrem dat se provádí předvýzkum, který v této práci odhalil jisté nedokonalosti ankety, a na základě něhož došlo k upravení její stávající verze. Metodou výzkumu se stává anketní dotazování, pro které platí typický znak v podobě ne přesně definovaného základního souboru. Při sestavování dotazníku a následné interpretaci dat je brán zřetel na poznatky získané studiem literatury zabývající se výzkumem. Při zpracování dat dochází k sumarizaci absolutních i relativních četností a uspořádání výsledků do tabulek a grafů.

16

Teoretická část

3 Teoretická část 3.1 Účel zdravotního pojištění Veřejné zdravotní pojištění patří do kategorie zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci. (Němec, 2008). Placením pojistného se pojištěnec zprostí nutnosti platit si veškerá ošetření nebo lékařský výkon sám v závislosti na míře a četnosti potřebné zdravotní péče.

3.2 Legislativní vymezení Legislativní rámec veřejného zdravotního pojištění je upraven v následujících zákonech: • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZP), • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Významnou roli hrají také nařízení Evropské unie pro oblast zdravotního a sociálního pojištění (Červinka, 2010): • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, stanovující prováděcí pravidla k nařízení 883/2004. Nositeli zdravotního pojištění jsou zdravotní pojišťovny. Oblast fungování zdravotních pojišťoven zákon upravuje zvlášť pro státem zřízenou Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky a dále pro zaměstnanecké pojišťovny. • zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

3.3 Definice základních pojmů Zaměstnavatel – fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, nebo organizační složka státu, v níž vykonávají zaměstnanci pracovní činnost, nebo služební úřady, v nichž vykonávají zaměstnanci svou služební povinnost. Zaměstnanec – fyzická osoba, která dosahuje příjmu ze zaměstnání.

Teoretická část

17

Pojistné na zdravotní pojištění – částka, kterou je povinen plátce pojistného zaplatit ve stanovené době zdravotní pojišťovně. Vyměřovací základ – úhrn příjmů, ze kterého se vypočítává pojistné. Sazba pojistného – v České republice stanovena zákonem v pevné výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Rozhodné období – období, za které se zjišťuje vyměřovací základ.

3.4 Základní principy veřejného zdravotního pojištění Český systém veřejného zdravotního pojištění se opírá o řadu principů, mezi které patří (Šatera, 2009): • sociální solidarita, která se projevuje sounáležitostí zdravých, bohatých a schopných přispívat do systému s chudými, nemocnými a lidmi v nouzi na straně druhé (Vančurová, Klazar, 2008), • svobodná volba zdravotní pojišťovny, • svobodná volba lékaře a zdravotnického zařízení, • vysoký podíl samosprávy, • stejná dostupnost poskytovaných služeb pro každého pojištěnce, • povinná participace, tedy povinnost být zdravotně pojištěn, která platí pro každou osobu samostatně, • nemožnost vystoupení ze systému veřejného zdravotního pojištění, ale možnost pojištění přerušit.

3.5 Vymezení subjektů zdravotního pojištění Mezi subjekty veřejného zdravotního pojištění se zahrnuje pojištěnec, plátce pojistného, zdravotní pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče. Sociálně pojistný model funguje na principu regulace státem. Financování je zajištěno z příspěvků sociálního pojištění, úhrada zdravotní péče se uskutečňuje na základě smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. (Pavel, Vítek, Ochrana, 2010) „Cílem vlády je zajistit dostupnou a kvalitní péči pro občany na principu skutečné solidarity v rámci mantinelů ústavního nároku na bezplatnou zdravotní péči, možností veřejného zdravotního pojištění a ekonomické úrovně země.” (Šatera, 2009)

18

Teoretická část

3.5.1

Pojištěnec

Pojištěncem se pro účely ZVZP rozumí osoba, která je účastníkem zdravotního pojištění a má nárok na plnění ve formě hrazené zdravotní péče. V českém zdravotním systému neplatí, že nárok na plnění má jen ten, kdo do systému skutečně prostřednictvím placením pojistného přispívá. Nárok na ochranu zdraví, bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky vzniká občanům ČR již zakotvením práva v Článku 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen LZPS). Osobní rozsah zdravotního pojištění Zdravotní pojištění je v České republice (dále jen ČR) podle ZVZP povinné pro osoby s trvalým bydlištěm na území ČR (bez ohledu na státní příslušnost) a pro osoby, které na území ČR trvalé bydliště nemají, ale jsou zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR. Dle ZVZP je separována skupina osob, která do zdravotního pojištění nepatří. Jde především o osoby, které: • nemají trvalý pobyt na území ČR a konají činnost v ČR pro zaměstnavatele, který využívá diplomatických výhod a imunit, • nemají trvalý pobyt na území ČR a konají činnost pro zaměstnavatele, který nemá sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, • dlouhodobě (tj. po dobu delší než 6ti měsíců) pobývají v cizině, v případě že se předem z českého systému zdravotního pojištění odhlásí. Učinit tak mohou pouze pokud platí pojistné na zdravotní pojištění v cizině, nebo se pohybují v zemi, která má s ČR podepsanou smlouvu o bezplatném poskytování zdravotní péče. Povinnost platit v ČR pojistné zaniká až dnem uvedeným v „Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině“. Osoba, která je ze zdravotního pojištění vyřazena, tedy nemusí platit pojistné, ale zároveň ztrácí nárok na bezplatnou zdravotní péči. Vznik a zánik zdravotního pojištění Povinnost pojištěnce být zdravotně pojištěn vzniká dnem (ZVZP): • narození, jedná-li se o osobu s trvalým pobytem na území ČR, • kdy se osoba, která nemá trvalý pobyt na území ČR, stala zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, • získání trvalého pobytu na území ČR. Povinnost pojištěnce být zdravotně pojištěn zaniká dnem (ZVZP): • úmrtí pojištěnce nebo dnem prohlášením za mrtvého,

Teoretická část

19

• kdy osoba, která nemá trvalý pobyt na území ČR, přestala být zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, • ukončení trvalého pobytu na území ČR. 3.5.2

Plátce zdravotního pojištění

Plátcem zdravotního pojištění se rozumí osoba, u které trvá povinnost platit pojistné. Podle Vančurové a Klazara (2008) má tato definice svou logiku, jelikož neexistuje přímý vztah mezi povinností platit pojistné, respektive uskutečněním platby a nárokem na plnění. Plátce pojistného je možno rozdělit do čtyř základních skupin: zaměstnavatel, stát, osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů. V následujících kapitolách bude u jednotlivých skupin plátců vždy podrobně rozepsán způsob stanovení vyměřovacího základu, souhrnně pak výpočet a splatnost pojistného. Zaměstnavatel Rozložení pojistného mezi zaměstnance a zaměstnavatele je dáno zákonem. Pro přihlášení zaměstnavatele ke zdravotnímu pojištění a zapsání do registru plátců pojistného slouží formulář Přihláška zaměstnavatele. Výši pojistného je plátce povinen vypočítat si sám, tato výše činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel odvádí pojistné zaokrouhlené na celé koruny nahoru za každého svého zaměstnance té pojišťovně, u které je konkrétní zaměstnanec pojištěn. (Červinka, Daněk, 2010) Na placení pojistného se podílí zaměstnanec i zaměstnavatel, skladba pojistného je následující: • zaměstnavatel strhne zaměstnanci ze mzdy jednu třetinu z 13,5 %, • zbylé dvě třetiny z 13,5 % uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Vyměřovacím základem zaměstnance se rozumí souhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny. Dále se musí jednat o příjmy, které byly zaměstnanci zúčtovány v souvislosti se zaměstnáním. Minimálním vyměřovacím základem je stanovena minimální mzda, platná v měsíci, za které se pojistné odvádí. Maximální vyměřovací základ se rovná částce 1 781 280 Kč, tj. 72násobek průměrné mzdy. Pokud této částky zaměstnanec v roce 2011 dosáhne, zaměstnavatel za něj přestává odvádět pojistné a jeho vyměřovací základ se rovná nule. (Červinka, Daněk, 2010) S účinností od 1. 1. 2010 je zaměstnavatel povinen vždy v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce za každý kalendářní měsíc předložit jednotlivým zdravotním pojišťovnám všech svých zaměstnanců „Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“. Tento přehled

20

Teoretická část

poskytuje souhrnné informace o počtu zaměstnanců, pojištěných u konkrétní pojišťovny, součet vyměřovacích základů a úhrnnou výši pojistného. (Trnková, Ženíšková, 2007, Červinka, Daněk, 2010) Osoba samostatně výdělečně činná Další skupinou plátců jsou osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ). V této kapitole bude předpokládáno, že samostatná výdělečná činnost je jediným důvodem zapojení se do systému jako plátce pojistného na zdravotní pojištění. Dosažení jakéhokoliv druhu příjmu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti tedy znamená pro pojištěnce povinnost platit pojistné. Za OSVČ se považuje osoba podnikající v zemědělství, osoba provozující živnost, společník veřejné obchodní společnosti a komplementář komanditní společnosti, osoba vykonávající činnost mandatáře apod. Úplný výčet osob, které patří mezi OSVČ, je uveden v ZVZP. (Vančurová, Klazar, 2008, Červinka, Daněk, 2010) Zvláštností u této skupiny plátců je roční rozhodné období. To zakládá plátci povinnost platit ze svých příjmů měsíční zálohy na pojistné. Minimální zákonná výše zálohy činí pro rok 2010 1 601 Kč, maximálně může OSVČ na zálohách zaplatit měsíčně 19 250 Kč. Vyměřovací základ činí 50 % příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti se zohledněním odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Z vyměřovacího základu je vypočteno pojistné ve výši 13,5 %. Případný doplatek musí plátce uhradit své zdravotní pojišťovně. Dále je na základě příjmů a výdajů v příslušném roce vypočtena záloha na pojistné pro následující kalendářní rok. (Červinka, Daněk, 2010) Stát Okruh osob, které se účastní veřejného zdravotního pojištění, tedy pojištěnců, je mnohonásobně početnější než okruh těch, kteří jsou povinni platit pojistné. Stává se tomu tak z důvodu, že stát akceptuje postavení některých skupin obyvatelstva z hlediska nemožnosti získání vlastního příjmu z činnosti a přebírá za ně povinnost platit pojistné. Tyto osoby představují více než polovinu populace ČR a je možné mezi ně zařadit zejména nezaopatřené děti, příjemce starobního důchodu nebo osoby v důchodovém věku, osoby registrované na úřadě práce jako nezaměstnaní, příjemce rodičovského příspěvku dle zákona o sociální podpoře, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené, ženy v domácnosti pečující o děti mladší 15 let apod. (Němec, 2008) Pro rok 2011 je stanoven vyměřovací základ fixní částkou 5 355 Kč, výše pojistného tedy činí 13,5 % z této částky a je rovna 723 Kč za každého pojištěnce, za kterého platí pojistné stát. (Kučerová, 2011)

Teoretická část

21

Osoba bez zdanitelných příjmů Systém zdravotního pojištění v ČR se zakládá na předpokladu, že každý pojištěnec se bude podílet na veřejném zdravotním pojištění, nepřispívá-li za něj stát. Nelze tedy z tohoto systému vyřadit ani osoby bez zdanitelných příjmů (dále jen OBZP). (Vančurová, Klazar, 2008) OBZP se rozumí každý pojištěnec, který po celý kalendářní měsíc není zaměstnancem, OSVČ, ani za něj neplatí pojistné stát. Klasickým případem jsou ženy v domácnosti, které soustavně nepečují o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, studenti, kteří ukončili studium a v dané lhůtě se nezaregistrovali u příslušného úřadu práce, osoby pracující výhradně na základě dohod o provedení práce, nezaměstnaní, kteří nejsou evidování na úřadu práce apod. (Vančurová, Klazar, 2008). Vyměřovací základ pro OBZP je odvozen od minimálního vyměřovacího základu zaměstnanců, tedy od minimální mzdy. Minimální mzdou se pro rok 2011 rozumí částka 8 000 Kč. Pokud bude pojištěnec celý měsíc veden jako OBZP, zaplatí pojistné ve výši 1 080 Kč, tedy 13,5 % z 8 000 Kč. (Vančurová, Klazar, 2008) Výpočet pojistného Pojistné na zdravotní pojištění se vypočítá na základě jednoduchého vzorce (Vančurová, Klazar, 2008): PojRR =

kde:

PojRR VZRR RR s

= = = =

s ∗ VZ RR 100

pojistné za příslušné rozhodné období vyměřovací základ za příslušné rozhodné období rozhodné období sazba příslušného pojistného

Splatnost pojistného Stanovení data splatnosti pojistného je důležitým aspektem nejen pro správné vyhodnocení plnění povinnosti platit pojistné, ale také pro účely případné penalizace. Splatnost pojistného se stanovuje zvlášť pro každého plátce v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení. Pojistné placené zaměstnavatelem za kalendářní měsíc má splatnost od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Záloha na pojistné u OSVČ je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, nejpozději však do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Případný doplatek se splácí do 8 dnů po podání daňového přiznání. Lhůta splatnosti pro osoby bez zdanitelných příjmů je do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Do poslední kategorie spadají státní pojištěnci, stát má povinnost splatit pojistné do 20. dne předcházejícího

22

Teoretická část

kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém vznikla tato povinnost. (Červinka, Daněk, 2010) 3.5.3

Zdravotní pojišťovny

Instituce, které mají za úkol výběr pojistného a úhradu vykázané zdravotní péče poskytovatelům této péče, se nazývají zdravotní pojišťovny. Zákonem stanovené zdravotní pojištění tedy nabízí pojištěncům možnost vyhnout se přímým výdajům za zdravotní péči. (Němec, 2008) Zdravotní pojišťovny zaručují financování ústavní péče (nemocnice, sanatoria atd.), ambulantních zařízení, léků, nákladů na léčení v zahraničí, lázeňské péče, dopravy a záchranné služby. (Pavel, Vítek, Ochrana, 2010) Hlavním příjmem je pojistné získané od plátců stanovené nezávisle na riziku pojištěnce. Dotace z veřejných rozpočtů představují další příjem finančních prostředků a fungují jako doplňkový zdroj, který pokrývá související činnosti, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se např. o vědu a výzkum nebo vzdělávání pracovníků. (Pavel, Vítek, Ochrana, 2010) Každá zdravotní pojišťovna má ze zákona povinnou také revizní funkci, která zahrnuje kontrolní, regulační a expertní dílčí činnosti. Kontrolní činnost, kterou vykonávají revizní lékaři, spočívá v posouzení kvality a objemu poskytnuté zdravotní péče a dodržení smluvních a platebních podmínek. V rámci regulační funkce rozhodují revizní lékaři předem o úhradě zdravotní péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tato činnost tedy dává zdravotní pojišťovně možnost ovlivňovat množství zdravotnických zařízení počtem uzavřených smluv s příslušnými zdravotnickými zařízeními. Expertní funkce zahrnuje zpracování odborných medicínských posouzení. (Revizní činnost, 2011) Povinností zdravotní pojišťovny je vydat pojištěnci průkaz pojištěnce, který slouží jako doklad o pojistném vztahu mezi příslušnou pojišťovnou a pojištěncem. Od 1. 6. 2004 vydává každá zdravotní pojišťovna tzv. Evropský průkaz zdravotního pojištění, který garantuje přístup k veřejným zdravotním službám v ostatních zemích EU. (Zdravotní ošetření v zahraničí, 2010, Evropská karta zdravotního pojištění, 2006) Založení zdravotních pojišťoven Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen VZP ČR), která poskytuje veřejné zdravotní pojištění v souladu s platnými právními předpisy, byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb. s účinností od 1. 1. 1992. K tomuto datu se stali všichni občané ČR pojištěnci VZP ČR. Strukturu zdravotních pojišťoven rozšířily konkurenční zaměstnanecké zdravotní pojišťovny upravovány zákonem č. 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, které postupně vznikaly a umožňovaly občanům zvolit si zdravotní pojišťovnu svobodně.

Teoretická část

23

Zaměstnaneckou pojišťovnu zřizuje po podání žádosti podnikatelských subjektů nebo příslušného ministerstva svým rozhodnutím ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. (zákon č. 280/1992 Sb.) Žadatel musí pro vznik zaměstnanecké pojišťovny splnit zákonem stanovené podmínky. Ke zřízení zaměstnanecké pojišťovny musí podle zákona č. 280/1992 Sb. doložit: • že zaměstnává nejméně 20 000 zaměstnanců, tuto podmínku lze z jedné poloviny nahradit zájemci o pojištění u příslušné zaměstnanecké pojišťovny, pokud registrovaní zájemci nejsou zaměstnanci žadatele, • rozvrh předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny a pojistný plán, • závazek, že dokáže pokrýt pořizovací náklady, • návrh statutu zaměstnanecké pojišťovny, • souhlas většiny zaměstnanců nebo souhlas příslušných odborových orgánů, působí-li alespoň polovina zaměstnanců v odborech. V současné době působí v ČR osm zdravotních pojišťoven – VZP ČR a 7 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Přehled založení, případně sloučení jednotlivých zdravotních pojišťoven poskytuje následující tabulka č. 1.

24 Tab. 1

Teoretická část Přehled založení zdravotních pojišťoven v ČR

Kód Zdravotní pojišťovna (datum založení) Datum sloučení 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (1. 1. 1992) 228 Zdravotní pojišťovna MÉDIA (23. 2. 2009) 28. 3. 2011 207 Oborová ZP bank a pojišťoven (15. 9. 1992) 212 Stavební ZP STAZPO (1. 11. 1992) 10. 10. 2000 211 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (1. 10. 1992) 203 ZP GRÁL (15. 9. 1991) 1. 5. 1997 214 Regionální ZP REZAPO (10. 11. 1992) 1. 1. 1998 216 ZP SALVUS (15. 3. 1993) 1. 5. 1996 218 ZP CRYSTAL (6. 9. 1993) 1. 11. 1997 220 ZP PRIMA (13. 6. 1994) 1. 4. 1996 209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (15. 10. 1992) 201 Vojenská zdravotní pojišťovna (18. 12. 1992) 213 Revírní bratrská pokladna (1. 2. 1993) 206 Moravská ZP (1. 10. 1992) 1. 9. 1996 217 Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE (1. 6. 1993) 205 Česká podnikatelská zdravotní pojišťovna (1. 10. 2010) 205 Hutnická ZP (1. 10. 1992) 1. 10. 2009 227 ZP AGEL (19. 12. 2007) 1. 7. 2009 208 ZP ATLAS (15. 10. 1992) 1. 7. 1996 222 Česká národní ZP (24. 6. 1994) 1. 10. 2009 Zdroj: Počty pojištěnců ZP 2011 (2011)

V budoucnu se očekává sloučení Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR a Vojenské zdravotní pojišťovny. Dohodly se na něm expertní týmy vlády v červnu roku 2010. Sloučením vznikne největší zaměstnanecká zdravotní pojišťovna v ČR. Ze sdělení ředitele Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR a prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven však vyplývá, že ke sloučení dojde nejdříve na počátku roku 2012 poté, co vyjde v platnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zdravotním pojišťovnám fúzi umožní. (Bartoňová, 2010) Změna zdravotní pojišťovny Podle ZVZP má pojištěnec právo na výběr zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění. Němec (2008) definuje zdravotní pojišťovny jako otevřené navzájem si konkurující systémy, jejichž pojištěncem se může stát každý občan, který o konkrétní pojišťovnu projeví zájem. Zdravotní pojišťovna nesmí žádného pojištěnce odmítnout pojistit. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za kalendářní rok a to vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. Volba zdravotní pojišťovny je podle Červinky (2010) omezena nebo naopak rozšířena pouze v případech:

Teoretická část

25

• kdy pojišťovna vstoupí do likvidace, u zdravotní pojišťovny je zavedena nucená správa nebo Ministerstvo zdravotnictví zjistí nerovnováhu v hospodaření a nařídí den pro změnu zdravotní pojišťovny – pojištěnec je oprávněn změnit pojišťovnu v kratší lhůtě, vždy však k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve k 1. dni kalendářního měsíce následujícího po vzniku jedné ze tří uvedených skutečností, • narození dítěte – dítě automaticky získává zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěna jeho matka, ke změně pojišťovny může dojít dříve než po 12 měsících, vždy však k 1. dni kalendářního čtvrtletí, • sloučení nebo splynutí zdravotní pojišťovny, kdy přecházejí všichni pojištěnci zrušené pojišťovny podle zákona k nové pojišťovně, • kdy vojáci v činné službě ukončili tuto službu nebo žáci vojenských škol ukončili studium na vojenské škole, od 1. dne následujícího kalendářního měsíce se stávají pojištěnci té zdravotní pojišťovny, u které byli pojištěni před přechodem k VoZP, • osob podléhajících koordinaci EU – v tomto případě může být svobodná volba zdravotní pojišťovny omezena, pokud jsou v ČR pojištěni i rodinní příslušníci výdělečně činných osob na základě Nařízení Rady, kteří nemají trvalý pobyt v ČR, je celá rodina nutně pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny. Pojistný produkt Němec, ve své publikaci Principy zdravotního pojištění (2008), definuje pojistný produkt. Ten vytyčuje rozsah zdravotní péče chráněné pojištěním a stanovuje podmínky její úhrady ze strany pojišťovny. Pojistný produkt si lze představit jako tříúrovňovou strukturu, jejíž základ tvoří pojistně technické jádro produktu, které se shoduje se souborem podmínek v pojistné smlouvě. Pojistný produkt je však potřeba nabídnout trhu, inkasovat pojistné, podporovat rozvoj a modifikace produktu. Souhrn těchto a podobných služeb tvoří úroveň servisního zajištění produktu. V neposlední řadě je třeba se zaměřit na vnímání produktu na trhu, tedy na image produktu, která představuje výsledek marketingových a obchodních aktivit zdravotních pojišťoven. Ve veřejném zdravotním pojištění mohou být utlumeny obchodní aktivity z důvodu povinnosti být pojištěn. Marketingové aktivity však vzkvétají, protože zdravotní pojišťovny jsou obchodní společnosti, chtějí dosahovat zisku prostřednictvím dobrého hospodaření spojeného s vysokým počtem klientů.

26

Obr. 1

Teoretická část

Struktura pojistného produktu

Zdroj: Němec (2008)

Přerozdělování mezi zdravotními pojišťovnami V systému, kde účinkuje více zdravotních pojišťoven, které si navíc mohou pojištěnci svobodně zvolit, se velmi často stává, že má každá pojišťovna jiné složení pojištěnců. Důvodem mohou být již zmíněné libovolné přesuny pojištěnců, významnějším faktorem je však věková a sociální struktura pojištěnců. Starší pojištěnci – důchodci – potřebují více zdravotní péče, jsou pro pojišťovnu drazí, naopak do systému moc nepřispívají, jelikož jsou státními pojištěnci. V důsledku různého zatížení pojistného kmene rizikovými faktory se v některých pojišťovnách finanční prostředky hromadí, v jiných je jich nedostatek. Z tohoto důvodu probíhá mezi zdravotními pojišťovnami na základě zákona přerozdělení finančních prostředků s cílem kompenzovat vynaložené náklady zdravotní pojišťovně s nevýhodným složením pojistného kmene. (Němec, 2008) S účinností od 1. ledna 1993 zavádí zákon č. 592/1992 Sb. do praxe mechanismus přerozdělování v ČR prostřednictvím zvláštního účtu zdravotního pojištění, který spravuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Původní kritérium přerozdělování ztělesňoval počet a věk pojištěnců, za které hradí pojistné stát. Cílem bylo vyrovnat podíl státních pojištěnců v jednotlivých pojišťovnách. Přerozdělování podstoupilo 60% vybraného pojistného. (Přerozdělování zdravotního pojištění, 2004) Aktuální princip přerozdělování, který byl zaveden k 1. 1. 2005, odhlíží od systému zjišťování počtu a struktury státních pojištěnců, předmětem přerozdělování je celkový počet pojištěnců zkoumaný podle míry nákladovosti pojištěnců a stupně nákladné péče. Přerozdělování podléhá 100% vybraného pojistného. (Přerozdělování pojistného, 2010) Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. na 110. Žofínském fóru konaném v prosinci roku 2010 uvedl, že mechanismus přerozdělování vyžaduje změnu, jelikož současný systém není spravedlivý. Z nevysvětlitelných důvodů je totiž největší podíl těžce nemocných pacientů pojištěno u VZP ČR. Pravděpodobně půjde o zavedení indexu nemocnosti. V rámci tohoto opatření bude zkoumáno, jaké procento jednotlivých diagnóz se vyskytuje u pojištěnců každé zdravotní pojišťovny bez vlivu na věk pacienta. Další možností by bylo zaměřit se na konzumované léky, které poukazují na závažnost onemocnění

Teoretická část

27

pojištěnců jednotlivých zdravotních pojišťoven. Nový systém přerozdělování by měl být implementován do zákona v roce 2011. (Infoservis VZP, 2011) Svaz zdravotních pojišťoven Svaz zdravotních pojišťoven (dále jen SZP ČR) funguje od roku 1997 jako nástupce Sdružení zdravotních pojišťoven, které bylo v roce 1993 zřízeno na základě dobrovolné účasti a vstupu. Od 1. 10. 2009 se v něm sdružuje všech 7 zaměstnaneckých pojišťoven. (Svaz zdravotních pojišťoven, 2011) Cílem SZP ČR se stala reprezentace a hájení společných zájmů zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče. Hlavním pilířem spolupráce je zkvalitňování služeb pro klienty. (Svaz zdravotních pojišťoven, 2011) SZP ČR se dále zasluhuje o rozvoj zdravotního pojištění vyhledáváním nových možností a předpokladů pro zvýšení funkčnosti zdravotního systému, podílí se na stanovování standardů kvality, prosazuje základní principy zdravotního pojištění a usiluje o zkvalitňování služeb pro klienty prostřednictvím edukačních akcí zaměřujících se na prevenci. (Svaz zdravotních pojišťoven, 2011) 3.5.4

Poskytovatelé zdravotní péče

Osoby, které nabízejí zdravotnické služby a mají odbornou nebo speciální způsobilost, se nazývají poskytovatelé zdravotní péče. Odpovědnost za zajištění zdravotní péče nesou zdravotní pojišťovny, které uzavírají zvláštní smlouvy s poskytovateli této péče. Na základě vzniklých smluvních vztahů si poskytovatelé účtují od zdravotních pojišťoven pacientů úhradu poskytnutých služeb. Zdravotní pojišťovny uzavírají smlouvy o zajištění a proplacení zdravotní péče s praktickými lékaři, stomatology, poskytovateli ambulantní specializované a diagnostické péče, lékárnami, poskytovateli ozdravné, ústavní a lázeňské péče, dále se zdravotní záchrannou službou a dopravní zdravotní službou, v neposlední řadě s pobytovými zařízeními sociálních služeb. (Smluvní vztahy, 2011) 3.5.5


Ve zdravotnictví každé vyspělé země vystupují za předpokladu vzájemné provázanosti tři základní subjekty – pacienti jako spotřebitelé zdravotní péče, poskytovatelé zdravotní péče a orgány, které tuto péči financují. Jelikož zdraví populace představuje politickou hodnotu a veřejné bohatství, je právo na zdraví a zdravotní péči implementováno do LZPS. Stát má prostřednictvím státní správy právo vstoupit mezi tyto tři subjekty, a to např. prováděním lékové politiky, regulací zdravotnických služeb, alokací plateb ze státního rozpočtu, garancí ochrany zdraví apod. (Sobolová, 2005)

28

Teoretická část

Obr. 2


Zdroj: Háva (2010)

3.6 Povinnost platit pojistné Pojistné se odvádí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn. Platbu lze provést výhradně v české měně. Povinnost platit pojistné vzniká dle ZVZP pojištěnci dnem: • nástupu do zaměstnání, • zahájení samostatné výdělečné činnosti, • kdy se stal osobou bez zdanitelných příjmů, • ke kterému se přihlásil se u příslušné zdravotní pojišťovny, po dlouhodobém pobytu v zahraničí a po splnění podmínek stanovených v zákoně, • návratu do ČR po nepřetržitém pobytu v zahraničí, pokud pobyt začal dříve než 1. 1. 1993 a návrat byl uskutečněn po 30. 4. 1995, • návratu do ČR po nepřetržitém pobytu v zahraničí, pokud pobyt začal mezi 1. 1. 1993 a 1. 7. 1993 a návrat byl uskutečněn po 30. 4. 1995, pokud byl pojištěnec v zahraničí zdravotně pojištěn, nečerpal v uvedeném období zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění a zpětně požádal příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup. Povinnost zaměstnavatele platit pojistné za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení pracovního poměru s výjimkami stanovenými v zákoně. (zákon č. 48/1997 Sb.) Povinnost státu platit pojistné za státní pojištěnce vzniká dnem, kdy se stát stává plátcem pojistného a zaniká dnem, kdy stát přestává být plátcem pojistného. (zákon č. 48/1997 Sb.)

Teoretická část

29

V případě, že plátce pojistného nezaplatí pojistné ve stanovené lhůtě, příslušná zdravotní pojišťovna má nárok vymáhat na dlužníkovi zaplacení pojistného včetně penále. (zákon č. 48/1997 Sb.)

3.7 Oznamovací povinnost 3.7.1

Zaměstnavatel

Zaměstnavatel má dle Trnkové a Ženíškové (2007) stanovenu oznamovací povinnost, za jejíž nesplnění smí být pokutován. Veškerá oznámení musí být provedena na příslušných formulářích do 8 kalendářních dnů od vzniku skutečnosti. Zaměstnavatel je povinen sdělit obchodní název, právní formu, sídlo, identifikační číslo a číslo bankovního účtu, ze kterého bude uskutečňovat platbu pojistného. Pokud zaměstnavatel vystupuje jako fyzická osoba, sděluje též jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Změny v jakémkoliv z těchto údajů je zaměstnavatel povinen oznámit do 8 dnů. (Trnková, Ženíšková, 2007) Oznamovací povinnost plní zaměstnavatel pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele, ve kterém formou dohodnutých kódů oznamuje příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti týkající se zaměstnanců. Jde především o jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance. Mezi další skutečnosti patří den nástupu do zaměstnání, nástup zaměstnankyně na mateřskou nebo na rodičovskou dovolenou, ukončení mateřské nebo rodičovské dovolené, přiznání a odejmutí důchodu, ukončení evidence uchazeče o zaměstnání, výplata dávek nemocenského pojištění zaměstnanců s trvalým pobytem na území ČR po ukončení zaměstnání, nástup na vojenské cvičení a jeho ukončení apod. (Pavésková, 2007) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci a kompletní dokumentaci všech oznamovacích skutečností. (Červinka, Daněk, 2010) 3.7.2

OSVČ

Povinností OSVČ je dle Červinky a Daňka (2010) oznámit zahájení a ukončení provozování samostatné výdělečné činnosti, a to do 8 kalendářních dní od vzniku této skutečnosti. Dále je OSVČ povinna do 1 měsíce ode dne podání daňového přiznání doložit Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud dojde ke změně v Přehledu o příjmech a výdajích, je OSVČ povinna tuto změnu ohlásit stejně tak, pokud dojde ke změně jména, příjmení, trvalého pobytu, rodného čísla, obchodního jména, sídla nebo místa podnikání, identifikačního čísla a čísla bankovního účtu. Při změně zdravotní pojišťovny má OSVČ povinnost při registraci předložit doklad o výši záloh na pojistné.

30

3.7.3

Teoretická část

Pojištěnec

Pojištěnec oznamuje zdravotní pojišťovně skutečnosti ovlivňující vznik a zánik povinnosti státu platit za něj pojistné, nebo vznik a zánik povinnosti zaměstnavatele odvádět za něj pojistné. Změnu jména, příjmení, bydliště a rodného čísla je pojištěnec povinen ohlásit do 30 kalendářních dnů. Do 8 kalendářních dnů oznamuje ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, ve stejné době je pojištěnec povinen vrátit průkaz pojištěnce při přechodu k jiné zdravotní pojišťovně, při ukončení trvalého pobytu na území ČR, nebo při dlouhodobém pobytu v cizině. Do 8 dnů po narození dítěte je zákonný zástupce povinen zaregistrovat dítě u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte. (Červinka, Daněk, 2010) V den nástupu do zaměstnání musí zaměstnanec sdělit zaměstnavateli, u jaké zdravotní pojišťovny je pojištěn. V případě změny zdravotní pojišťovny je zaměstnanec povinen oznámit tuto skutečnost zaměstnavateli do 8 kalendářních dnů. Zaměstnanec má právo požadovat od zaměstnavatele písemné potvrzení o přijetí tohoto sdělení. (Jak se zaregistrovat k VZP, 2011)

Praktická část

31

4 Praktická část Praktická část se skládá ze dvou hlavních oblastí. První oblast pomocí komparace výhod poskytovaných pojištěncům zdravotní pojišťovnou povede ke zjištění, která z vybraných zdravotních pojišťoven poskytuje navrženým segmentům optimální peněžité i nepeněžité výhody. Ve druhé stěžejní oblasti dojde k vyhodnocení dotazníkového šetření, následné verifikaci stanovených hypotéz ohledně schopnosti zdravotní pojišťovny informovat své klienty o nabízených benefitech porovnáním s mírou informovanosti vybraného vzorku veřejnosti. Na základě výsledků výzkumu budou navrženy možnosti pro zvýšení obecné znalosti produktů zdravotních pojišťoven.

4.1 Cíle Cílem praktické části bakalářské práce zabývající se komparací benefitů je zjistit maximální možný příspěvek poskytovaný konkrétním pojištěncům v rámci programu prevence vybranými zdravotními pojišťovnami, tedy zjistit: • kolik Kč poskytuje každá z vybraných zdravotních pojišťoven stanoveným segmentům, • zda škála příspěvků koresponduje s výší fondu prevence zdravotní pojišťovny. Cílem zásadní části praktické části zahrnující analýzu postojů vybraného vzorku veřejnosti je: • ověřit, jaká zdravotní pojišťovna na trhu převládá, • zjistit, zda se lidé zajímají o příspěvky zdravotních pojišťoven, • odhalit možné důvody, kvůli kterým pojištěnci nežádají o poskytované příspěvky, • rozpoznat zdroje, ze kterých lidé nejčastěji získávají informace o zdravotní pojišťovně a poskytovaných benefitech, • vytvořit návrh aktivit vedoucích ke zvýšení povědomí pojištěnců o výhodách zdravotních pojišťoven.

4.2 Komparace poskytovaných benefitů Každá zdravotní pojišťovna nabízí nad rámec veřejného zdravotního pojištění také určité výhody a příspěvky pro různé skupiny pojištěnců. Je na uvážení zdravotní pojišťovny, zda některý segment upřednostní, nebo bude příspěvky rozdělovat rovnoměrně, aby získal nárok každý klient. Některá zdravotní pojišťovna může orientovat své příspěvky na matky s dětmi, které často rozhodují o výběru zdravotní pojišťovny pro celou rodinu. Jiná využívá systému

32

Praktická část

získávání příspěvků výměnou za nasbírané body, další zohledňuje při rozdělování benefitů například délku pojistného vztahu. V následujícím textu bude definováno 5 vybraných modelových klientů se stanovením konkrétních charakteristik tak, aby bylo možné provést porovnání poskytovaných výhod napříč pojišťovnami. Do výběru bylo zařazeno 5 pojišťoven s celorepublikovou působností, které zároveň vykazují nejvyšší počet pojištěnců vztažený k 1. 1. 2010. Tab. 2

Stav pojištěnců zdravotních pojišťoven k 1. 1. 2010

Zkratka

Kód

Stav pojištěnců k 1. 1. 2010

VZP ČR

111

6 238 085

ZPMV ČR ČPZP OZP VoZP RBP ZPMA

211 205 207 201 213 217

1 125 885 709 290 686 397 591 083 412 979 400 518

ZPŠ

209

133 316

ZPM

228

38 601

Zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR ZP Ministerstva vnitra ČR Česká průmyslová ZP Oborová ZP1 Vojenská ZP Revírní bratrská pokladna ZP Metal-Aliance Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ZP Média Zdroj: Počty pojištěnců ZP 2010 (2010)

4.2.1

Definice pojmu benefit

Pro pojem benefit existuje v literatuře celá řada významů. Pro následující práci je tedy důležité nalézt optimální význam tohoto pojmu, který se bude v textu nadále běžně vyskytovat. Benefit, nebo také výhoda či příspěvek je tzv. nadstandard, který zdravotní pojišťovna nabízí svému klientovi. Benefit může být poskytován v peněžité formě nejčastěji za účelem částečné úhrady zdravotní péče nebo spíše prevence vzniku této péče. Takový příspěvek však nedostane pojištěnec automaticky, ve většině případů si o něj musí prostřednictvím konkrétního formuláře zažádat. Benefity mohou být poskytovány i v nepeněžité formě, názorným příkladem je např. nárok na preventivní prohlídku nebo onkologické vyšetření. 4.2.2

Stanovení tzv. „persony“

Cílem této části práce je přiřadit optimální zdravotní pojišťovnu konkrétní skupině klientů. Při samotné komparaci bude odhlíženo od jednotlivých vlastností pojišťovny a zájem bude zaměřen pouze na poskytované benefity bez 1

Úplný název: Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví.

Praktická část

33

ohledu na stabilitu, pověst nebo image zdravotní pojišťovny či preferenční chování klienta. Pro následující účely dojde k rozdělení trhu klientů zdravotního pojištění do segmentů definováním tzv. persony. Marketingový pojem persona (také avatar) slouží ke snadnějšímu pochopení potřeb klienta. Co nejpodrobnější popis klienta, který zahrnuje konkrétní typické vlastnosti, koníčky, vzhled, ale třeba i jméno, znamená dosažení kýženého výsledku. Pro přehlednost komparace benefitů bude zvolen zjednodušený model persony zastupující určitý segment klientů zdravotní pojišťovny, který se aktivně stará o své zdraví a zajímá se o příspěvky poskytované zdravotní pojišťovnou. Snahou by mělo být pokrytí veškerých příspěvků dostupných pro uvedený segment a získaní maximální možné výše příspěvku. Mezi modelové klienty patří: Persona č. 1 – těhotná žena, 25 let Persona č. 2 – dívka, 15 let • studentka základní školy, • registrovaná ve sportovním klubu, • nosí brýle, • plánuje očkování proti rakovině děložního čípku, • ortodontista jí doporučil léčbu fixními zubními aparátky. Persona č. 3 – muž, 68 let • kuřák (snaha přestat kouřit) Persona č. 4 – bezpříspěvkový dárce krve • v roce 2010 absolvoval 3 odběry, • celkem absolvoval 9 odběrů. Persona č. 5 – chlapec, 7 let • astma, • oba rodiče pojištění u stejné zdravotní pojišťovny. Charakteristika jednotlivých person byla zvolena tak, aby nevyhovovala pouze jedné konkrétní zdravotní pojišťovně. Segmenty byly vytvořeny na základě předchozí znalosti jednotlivých benefitů, avšak žádný segment nebyl „šitý na míru“ s cílem některou zdravotní pojišťovnu zvýhodnit či znevýhodnit.

34

Praktická část

Informace o poskytovaných příspěvcích byly vyhledány na internetových stránkách vybraných zdravotních pojišťoven. 4.2.3

Vlastní komparace benefitů

Samotná komparace benefitů bude provedena zápisem do tabulek, do nichž budou vepsány všechny příspěvky dostupné danému segmentu. Na základě srovnání sum příspěvků u jednotlivých pojišťoven dojde k vyhodnocení, která zdravotní pojišťovna přinese vybranému segmentu nejvyšší možný zdroj příjmu. Tabulky obsahují hodnoty v Kč. Persona č. 1 – těhotná žena, 25 let Tab. 3

Výše příspěvků vybraných zdravotních pojišťoven odpovídající personě č. 1

Příspěvek Manažerka svého mateřství Zdravotní program pro maminky Vitamíny Kondiční tělocvik Celkem

VZP ČR

Zdravotní pojišťovna ZPMV ČR ČPZP OZP

VOZP

.

.

1 500

.

.

.

.

.

1 500

.

. . 0

. . 0

. . 1 500

. . 1 500

100 1 000 1 100

Zdroj: www.vzp.cz, www.zpmvcr.cz, www.cpzp.cz, www.ozp.cz, www.vozp.cz + vlastní práce Vysvětlivky: . zdravotní pojišťovna uvedený příspěvek neposkytuje

Z tabulky vyplývá, že nejvyšší možný benefit 1 500 Kč získá těhotná žena pojištěná u ČPZP. Ve stejné výši poskytuje příspěvek i OZP, který je možné čerpat na doplňky stravy, předporodní kurzy, nadstandardní vyšetření spojená s těhotenstvím, pohybové aktivity nebo očkování pro matky s dětmi do 12ti měsíců apod. VoZP nabízí těhotným částku 1 100 Kč na vitamínové preparáty a kondiční tělocvik. VZP ČR a ZPMV ČR příspěvek pro tento segment neposkytuje.

Praktická část

35

Persona č. 2 – dívka, 15 let, studentka základní školy, registrovaná ve sportovním klubu, nosí brýle, plánuje očkování proti rakovině děložního čípku, ortodontista jí doporučil léčbu fixními zubními aparátky Tab. 4


Příspěvek Očkování Třetí dávka zdarma Ošetření chrupu a fluorizace Prevence úrazovosti Léčebný tělocvik Pobyty organizované školami Fixní zubní aparátky Vitamíny Preventivní prohlídka dětí – sportovců registrovaných v klubech Brýlové obruby Pobyt v prostorách se solnými inhaláty Echo srdce pro sportovce Celkem

VZP ČR 500

Zdravotní pojišťovna ZPMV ČR ČPZP OZP 200 500 *

VOZP 350

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

.

.

.

.

150

. .

. .

. .

. .

500 350

.

.

300

.

1 000

.

.

.

.

300 částka neuvedena

. .

. .

. . 1 500

1 200 .

200

300 .

.

200 200

.

.

.

500

. 1 200

. 1 500**

500 1 500

. 5 650

Zdroj: www.vzp.cz, www.zpmvcr.cz, www.cpzp.cz, www.ozp.cz, www.vozp.cz + vlastní práce Vysvětlivky: * pokud pojištěnec OZP využije očkování proti rakovině děložního čípku, nemůže již čerpat příspěvek na jiné očkování, příspěvek na očkování lze použít pouze jednorázově a pouze na jeden typ očkování ** preventivní programy pro děti a mládež do 18ti let včetně je možné čerpat pouze do celkové částky 1 500 Kč . zdravotní pojišťovna uvedený příspěvek neposkytuje

36

Praktická část

Dívka s výše popsanými charakteristikami, která se aktivně zajímá o příspěvky poskytované zdravotní pojišťovnou, má možnost získat až 5 650 Kč. Příspěvek v této výši po zohlednění veškerých možností dostupných pro tento segment poskytuje VoZP. Benefity zahrnuté v uvedené částce tvoří např. příspěvek na organizované pobyty školami, prevence úrazovosti – jedná se o helmy, chrániče a jiné pomůcky, které dítě chrání před úrazem, příspěvek na nesnímatelné zubní aparátky apod. Příspěvky dalších pojišťoven jsou mezi sebou srovnatelné, VZP ČR, ČPZP a OZP mohou zmíněnému segmentu nabídnout až 1 500 Kč, ZPMV ČR 1 200 Kč. Všechny vybrané zdravotní pojišťovny se podílí na projektu 3. dávka zdarma, jehož podstatou je proplacení třetí dávky očkování proti rakovině děložního čípku. Persona č. 3 – muž, 68 let, kuřák (snaha přestat kouřit) Tab. 5

Výše příspěvku vybraných zdravotních pojišťoven odpovídající personě č. 3

Příspěvek Preventivní očkování Program pro seniory Prevence rakoviny kůže Příspěvek na plavání Odvykání kouření Pobyt v prostorách se solnými inhaláty Léčebný tělocvik

VZP ČR

Zdravotní pojišťovna ZPMV ČR ČPZP OZP

VOZP

.

.

300

.

500

.

.

.

.

500

.

.

500

.

.

.

.

.

.

300

.

.

.

.

1 000

.

.

.

.

500

. 0

. 0

. 800

. 0

350 3 150


Největší možný bonus nabízí seniorům VoZP, která i pro tento segment v roce 2010 poskytuje řadu výhod za účelem prevence zdraví. Mezi tyto výhody patří např. program pro seniory zahrnující příspěvek na mobilní zařízení, dále akce prevence rakoviny kůže, příspěvek na plavání, léčebný tělocvik nebo pobyt v prostorách se solnými inhaláty v celkové výši 3 150 Kč. Prevenci rakoviny kůže a preventivní očkování hradí pojištěncům také ČPZP, u ostatních vybraných pojišťoven nebyl žádný příspěvek pro tento segment nalezen.

Praktická část

37

Persona č. 4 – bezpříspěvkový dárce krve – v roce 2010 absolvoval 3 odběry, celkem absolvoval 9 odběrů Tab. 6


Příspěvek Vitamíny Kredit pro dárce krve Ozdravný pobyt v lázeňském zařízení Program Zdravý život Dárková poukázka

Zdravotní pojišťovna VZP ČR ZPMV ČR ČPZP OZP částka částka částka 80 neuvedena neuvedena neuvedena

VOZP .

.

.

.

500

.

.

2 300

.

.

.

300

.

.

.

.

.

.

.

.

300

300

2 300

80

500

300


Dárce krve v roce 2010 nejvíce odměňuje ZPMV ČR, která kromě vitamínů (poskytují všechny uvedené zdravotní pojišťovny kromě VoZP) nabízí dárcům také roční příspěvek ve výši 2 300 Kč na ozdravný pobyt v lázeňském zařízení. Od VZP ČR může dárce krve získat 300 Kč na pohybové nebo rehabilitační aktivity, nebo využít příspěvku 300 Kč na očkování nehrazená z veřejného zdravotního pojištění. Pojištěnci OZP, kteří v roce 2010 podstoupili minimálně tři odběry plné krve nebo krevních derivátů, získají kredit 500 Kč, který je možno využít na očkování nebo na další aktuální programy prevence. VoZP má připravenou pro dárce krve dárkovou poukázku po každém třetím odběru v hodnotě 300 Kč. Persona č. 5 – chlapec, 7 let, astma, oba rodiče pojištění u stejné zdravotní pojišťovny Pro tento segment není z dostupných informací možné vyčíslit konkrétní částku, jakou zdravotní pojišťovny přispívají na ozdravný pobyt, všech 5 vybraných pojišťoven se však spolupodílí. V následující tabulce je uvedena částka, kterou budou muset rodiče dětí na ozdravný pobyt vynaložit. V tomto případě by měla být vybrána jako nejvýhodnější alternativa ta, která vykazuje nejnižší částku, avšak rozdíly v pobytech u jednotlivých pojišťoven co do destinace nebo délky pobytu jsou natolik rozdílné, že částky se nedají objektivně porovnávat. Pro ilustraci bude použit jako příklad pobyt u moře se zohledněním, že oba rodiče jsou pojištěni u stejné zdravotní pojišťovny jako dítě.

38

Praktická část

Tab. 7 Částka, kterou se budou rodiče jednotlivých zdravotních pojišťoven podílet na ozdravném pobytu pro dítě

Příspěvek Ozdravný pobyt u moře

VZP ČR 7 000

Zdravotní pojišťovna ZPMV ČR ČPZP OZP 6 000

4 500

7 000

VOZP 5 000

Zdroj: www.vzp.cz, www.zpmvcr.cz, www.cpzp.cz, www.ozp.cz, www.vozp.cz + vlastní práce

4.2.4

Fond prevence

Fond prevence je upraven § 16 odst. 4 písm. b) a § 19 odst. 1 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona slouží především k financování preventivních programů, podpoře zdravého životního stylu a hrazení zdravotní péče nad rámec veřejného zdravotního pojištění. Z důvodu dostupnosti výročních zpráv zdravotních pojišťoven až ve 3. čtvrtletí následujícího kalendářního roku, jsou v uvedené tabulce zobrazeny údaje týkající se roku 2009. V dalších úvahách budou brány tyto údaje za srovnatelné a relevantní vůči roku 2010. Tab. 8

Tvorba a čerpání Fondu prevence v roce 2009

Ukazatel Fondu prevence Počáteční zůstatek k 1. 1. 2009 Celková tvorba v roce 2009 Čerpání v roce 2009 Konečný zůstatek k poslednímu dni sledovaného období

VZP ČR

ZPMV ČR

ČPZP

OZP

VOZP

113 828

49 137

336 751

722 383

207 918

452 476

139 431

574 522

178 376

70 801

523 362

188 568

149 557

379 656

77 011

42 942

0

761 716

521 103

201 708

Zdroj: Výroční zprávy vybraných zdravotních pojišťoven (2010)

Fond prevence se skládá z počátečního zůstatku a dále je tvořen zdroji podle zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, které reprezentuje např. příděl ze zisku po zdanění. Dalšími zdroji jsou úroky vytvořené na bankovním účtu Fondu prevence, dary a zúčtování s pojištěnci s vazbou na vyúčtování preventivních programů. Fond prevence je čerpán zejména na preventivní programy, dále na bankovní poplatky, úroky z úvěru na posílení Fondu prevence, zúčtování s pojištěnci s vazbou na vyúčtování preventivních programů apod.

Praktická část

39

Konečný zůstatek k poslednímu dni sledovaného období vznikne jako součet počátečního zůstatku a celkové tvorby v uvedeném roce snížený o čerpání v uvedeném roce. 4.2.5

Diskuze

Před samotným shrnutím vyvstává nutnost podotknout, že cílem této části práce v žádném případě není apelovat na veřejnost, aby přestoupila k jiné zdravotní pojišťovně jen kvůli finančnímu zvýhodnění ve formě příspěvků. Snahou je poukázat na zdroje příjmů nebo benefity, kterých může pojištěnec svým aktivním přístupem dosáhnout. Každá zdravotní pojišťovna zahrnuje do svých výdajů Fond prevence, který pro pojištěnce představuje již zmíněné možné finanční zvýhodnění. Každá zdravotní pojišťovna má také svá pravidla pro čerpání. Každý klient se může svobodně rozhodnout, zda se o příspěvky bude zajímat a zvýší tak svůj rozpočet o několik stokorun až tisícikorun ročně, nebo bude pouze spokojeně využívat služeb veřejného zdravotního pojištění a příspěvky přenechá jiným. Z výše uvedené komparace benefitů by se mohlo zdát, že na prevenci vynakládá nejvíce prostředků VoZP, která u dvou ze čtyř zkoumaných segmentů dosáhla nesrovnatelně lepšího výsledku v podobě maximální výše příspěvku a u dalších dvou segmentů výsledku srovnatelného s ostatními zdravotními pojišťovnami zahrnutými do výběru. Tabulka č. 8, týkající se tvorby a čerpání Fondu prevence z roku 2009, však ukazuje, že VoZP v tomto roce vynaložila na prevenci pouze 77 011 000 Kč, což je nejnižší hodnota v porovnání s ostatními vybranými zdravotními pojišťovnami. Také konečný zůstatek v roce 2009 vykazuje průměrnou hodnotu. Z této nerovnosti tedy vychází, že v úvahu je nutno vzít i jiné faktory působící na velikost a disponibilní možnosti Fondu prevence, např. počet pojištěnců jednotlivých zdravotních pojišťoven nebo ekonomickou situaci zdravotní pojišťovny. V roce 2009 vyčerpali nejvíce prostředků na prevenci pojištěnci VZP ČR a pojištěnci OZP, jak vyplývá z tabulky č. 8. Závěrem lze shrnout, že těhotné ženě v roce 2010 nejvíce přispívala OZP a ČPZP, finanční výhodu mohla klientka získat též od VoZP. Z výsledků komparace vzešlo, že VoZP v příslušném roce nabízela benefity v hodnotě výrazně vyšší oproti ostatním zdravotním pojišťovnám 15tileté studentce, využívající velké množství rozličných příspěvků. Další segment muž kuřák mohl obdržet nejvíce peněžních prostředků od VoZP. ZPMV ČR nabízela bezpříspěvkovým dárcům krve nebo krevních derivátů poukaz v hodnotě 2 300 Kč na ozdravný pobyt v lázeňském zařízení. Pokud by o tento druh příspěvku neměl dárce zájem, mohl využít nabídky VZP ČR a OZP v podobě kreditu pro dárce krve. Bylo zjištěno, že na ozdravné pobyty u moře či na horách připívají všechny hodnocené zdravotní pojišťovny. Po důkladném prostudování nabídky benefitů jednotlivých zdravotních pojišťoven je možno vyvodit závěr, že největší rozmanitostí příspěvků v roce 2010 oplývala VoZP.

40

Praktická část

4.3 Dotazníkové šetření V praktické části bakalářské práce zabývající se dotazníkovým šetřením budou prezentovány výsledky výzkumu provedeného od podzimu roku 2010. Za téma výzkumu byla vybrána problematika zdravotních pojišťoven, konkrétně výhod poskytovaných pojištěncům. Tato oblast se dále člení na tři základní okruhy. V prvním okruhu dojde ke stanovení hypotéz, přiblížení metody a techniky dotazování a dále budou vysvětleny jednotlivé etapy výzkumu. Na tuto část navazuje stěžejní okruh, který je tvořen interpretací výsledků. Posledním okruhem vyplývajícím ze zjištěných výsledků, bude konkrétní návrh opatření ke zvýšení povědomí a obecné informovanosti populace o nabízených benefitech. 4.3.1

Cíle

Cílem výzkumné části práce, jak již bylo uvedeno výše, je zjistit, zda složení dotázaných souhlasí s rozložením pojištěnců u jednotlivých zdravotních pojišťoven dle statistických údajů. Za dílčí cíl se považuje ověření, zda se lidé zajímají o příspěvky zdravotních pojišťoven a zda mají v této oblasti přehled. Odhalení možných důvodů odrazujících pojištěnce podávat žádosti o příspěvky znamená splnění dalšího dílčího cíle. Za významné je také považováno uvědomění si preferovaných zdrojů, ze kterých lidé nejčastěji čerpají informace. Na tyto cíle navazuje cíl klíčový, a to vytvořit návrh možných aktivit vedoucích ke zvýšení povědomí o výhodách zdravotní pojišťovny. Za objekt výzkumu se považují občané kraje Vysočina – muži i ženy různých věkových skupin a sociálních kategorií. Pro výzkum je zvolena metoda náhodného výběru. 4.3.2

Pracovní hypotézy

Pro stanovení hypotéz musí být splněn předpoklad výchozí znalosti zkoumané problematiky. Hypotéza je vědecké tvrzení, které vychází z ucelené koncepce a obsahuje buď explicitně, nebo implicitně vyjádřené nové poznání, jak uvádí Surynek, Komárková, Kašparová (2001). Tomuto předpokladu bylo dostáno prostudováním literatury vztahující se k tomuto tématu, obecným přehledem, aktivním vyhledáváním aktualit na dané téma a zejména osobní pracovní zkušeností v kontaktním centru VZP ČR v Jihlavě. Jako inspirace pro vytvoření hypotéz sloužila také Dílčí zpráva z výzkumu „Postavení VZP v roce 2010“ (2010). Výzkum byl proveden v roce 2010 agenturou STEM. Zkoumány byly postoje ke zdravotnímu pojištění a názory veřejnosti na VZP ČR. Výsledky byly zpracovány pro celou Českou republiku a zvlášť pro kraj Vysočina. Pro stanovení i ověření hypotéz jsou použity údaje týkající se pouze kraje Vysočina.

Praktická část

41

Hypotéza č. 1: Lidé se nezajímají o nabídky služeb jednotlivých zdravotních pojišťoven. Hypotéza vyplývá z výzkumu provedeného agenturou STEM. Mezi obyvateli kraje Vysočina jsou ve většinovém zastoupení pasivní pojištěnci ve vztahu ke zdravotnímu pojištění. Pouze 23 % dotázaných se vyjádřilo, že sledují, jaké služby a výhody jednotlivé zdravotní pojišťovny nabízejí. Platnost této hypotézy bude ověřena otázkami č. 4 a 6. Hypotéza č. 2: Lidé preferují dostupnou zdravotní péči před příjmy plynoucími pojištěncům od zdravotní pojišťovny. Ke stanovení této hypotézy dochází na základě předchozí komunikace s klienty různých zdravotních pojišťoven v kontaktním centru VZP ČR Jihlava. Příjmem od zdravotní pojišťovny je myšlen jednak příjem ve formě příspěvku na prevenci, tak i příspěvek za přeregistraci k jiné zdravotní pojišťovně. Platnost této hypotézy bude ověřena pomocí otázky č. 2 a 13. Hypotéza č. 3: Za nejdůležitější jsou veřejností pokládány informace od praktických lékařů (86 %), zdravotnického personálu (73 %) a také od pracovníků zdravotních pojišťoven, s nimiž se lidé setkávají na pobočkách (72 %). Uvedené tvrzení bylo uveřejněno v Dílčí zprávě z výzkumu „Postavení VZP v roce 2010“. Platnost této hypotézy bude ověřena otázkou č. 7. 4.3.3

Metoda a technika výzkumu

Za metodu, odpovídající zdrojům informací, bylo pro tento výzkum zvoleno dotazování. Tato metoda se zakládá na výpovědích dotázaných a získávají se z ní primární data, která slouží k dalšímu zpracování. Výhodou této metody je především intimita pro vyjádření a anonymita. Technikou výzkumu, která navazuje na obecnější pojem metoda, se stalo anketní dotazování, jehož charakteristickým znakem je předávání k vyplnění zpravidla ne přesně definovanému základnímu souboru, případně výběr respondentů není v moci výzkumníka, tvrdí Nový, Surynek (2002). Při vytváření ankety bylo dbáno na správné sestavení otázek, které vychází z poznatků získaných studiem vhodné literatury. Anketa zahrnuje 18 otázek – 14 obsahových a 4 identifikační. Na počátek bloku otázek je umístěna vstupní otázka, která má respondenta příznivě naladit a motivovat k vyplnění, dále se v dotazníku objevuje otázka filtrační. Pravidlo posloupnosti otázek a střídání bloků snadnějších otázek na vyplnění s těmi náročnějšími a na závěr snadnými otázkami při zohlednění respondentovy koncentrace, bylo také splněno. V anketě se vyskytují pouze uzavřené nebo polouzavřené otázky. Respondent má tedy vždy možnost výběru z předem stanovených odpovědí a v některých případech má možnost uvedení vlastní alternativy, pokud si z uvedených nevybral. V anketě se používá více druhů uzavřených otázek, patří mezi ně (Lefner, 2011):

42

Praktická část

• alternativní otázky – existují pouze dvě krajní možnosti odpovědi (např. ano x ne, muž x žena), • výběrové otázky – výběr pouze jedné možnosti z uvedených, • výčtové otázky – možný výběr více možností z uvedených, • škálové – respondent stanovuje pořadí důležitosti. 4.3.4

Členění výzkumného procesu

Činnosti při výzkumu jsou rozděleny podle jednotlivých, relativně uzavřených etap, kde každá má svůj cíl (Surynek, Komárková, Kašpárková, 2001): 1. Přípravná etapa 2. Realizační etapa 3. Vyhodnocovací etapa Přípravná etapa Samotný název vypovídá o tom, že se jedná o fázi přípravy před vlastním zahájením výzkumu. Tato etapa započala v listopadu 2010 důkladným prostudováním pramenů a shromážděním materiálů. Následovalo stanovení cíle, techniky, předmětu a objektu výzkumu a bližší poznání zkoumaného problému. Dílčím prvkem bylo také provedení předvýzkumu, jehož úkolem je poukázat na nedostatky ve formě např. nesrozumitelných, nepochopených či zbytečných otázek. Výsledky předvýzkumu se do samotného výzkumu nezahrnují z důvodu možných změn a odlišností ankety od finální verze. Realizační etapa Tato etapa pojímá samotný terénní sběr dat. Data byla získávána v průběhu listopadu a prosince roku 2010. Dotazovanými se stali obyvatelé kraje Vysočina, kteří v uvedeném období navštívili kontaktní centrum VZP ČR v Jihlavě a byli ochotni anketu vyplnit. Celkový počet respondentů čítá 150 osob. Data byla uchována s ohledem na budoucí zpracování. Vyhodnocovací etapa Po získání všech vyplněných anket, přichází na řadu jejich třídění, vyhodnocování a formulace závěru. Všechny ankety byly nejprve zkontrolovány, ty špatně nebo neúplně vyplněné byly vyřazeny. Ostatní data byla zpracována v programu Microsoft Excel do přehledných tabulek zahrnujících vždy absolutní i relativní vyjádření. Na základě tabulek byly vytvořeny sloupcové a výsečové grafy, výběr s ohledem na přehlednost a počet možných variant odpovědí. 4.3.5

Interpretace výsledků

V této části práce jsou umístěny vyhodnocené údaje dotazníkového šetření. Jak již bylo uvedeno, zpracováno bylo 150 anket. Nejprve přichází na řadu

Praktická část

43

okomentování výsledků identifikačních otázek členících výzkumný soubor z demografického hlediska a z hlediska získaného sociálního statusu. Tyto otázky se vyskytují v anketě na konci jako tzv. odlehčující otázky, pro následnou interpretaci budou tyto otázky rozebrány na začátku, následovat budou otázky obsahové. Zjištěné výsledky jsou uspořádány do grafů a tabulek doplněné o slovní komentář. Charakteristika výzkumného vzorku Otázka č. 15: Pohlaví Tab. 9

Pohlaví

Odpověď

Absolutní četnost 88 62 150

Žena Muž Celkem

Relativní četnost (v %) 59 41 100

Zdroj: Vlastní práce

Výzkumného úkolu se zúčastnilo celkem 150 osob, z toho 88 žen a 62 mužů. V relativním vyjádření to znamená 59 % žen na 41 % mužů. Pohlaví

muž 41% muž žena 59%

Obr. 3

Pohlaví


žena

44

Praktická část

Otázka č. 16: Věk Tab. 10

Věk

Odpověď Do 20 let 21–30 let 31–40 let 41–50 let 51–60 let Nad 60 let Celkem

Absolutní četnost 6 35 31 38 22 18 150

Relativní četnost (v %) 4 23 21 25 15 12 100


Z uvedené tabulky vyplývá, že nejpočetnější věkovou skupinu, která se výzkumu účastnila, tvoří lidé ve věku 41–50 let (25 %). Ve výrazném zastoupení jsou také věkové skupiny 21–30 let (23 %) a 31–40 let (21 %). Vě k 40

38 35

35 31

Počet respondentů

30 25 22 20

18

15 10 6 5 0 Do 20 let

21–30 let

31–40 let

41–50 let Věk

Obr. 4

Věk


51–60 let

Nad 60 let

Praktická část

45

Otázka č. 17: Nejvyšší dosažené vzdělání Tab. 11


Odpověď


Základní Vyučen/a Vyučen/a s maturitou SŠ s maturitou VOŠ VŠ Celkem



Mezi nejčastěji uváděné nejvyšší dosažené vzdělání patří středoškolské s maturitou (34 %) a vyučen/a (30 %). Dotazník byl vyplněn též ze 16 % vysokoškoláky, ze 14 % vyučenými s maturitou a z 5 % osobami se základním vzděláním. Ne jv yšší dosaže né v zdě lání 60 51

Počet respondentů

50

45

40

30 24

22 20

10

7 1

0 Základní

Vyučen/a

Vyučen/a s m aturitou

SŠ s m aturitou

Vzdělání

Obr. 5



VOŠ

VŠ

46

Praktická část

Otázka č. 18: Ekonomická aktivita Tab. 12

Ekonomická aktivita

Odpověď Zaměstnanec OSVČ Student Důchodce Žena na mateřské dovolené Nezaměstnaný evidovaný na úřadu práce Jiné Celkem

Absolutní četnost 92 12 20 18 3

Relativní četnost (v %) 61 8 14 12 2

3

2

2 150

1 100


Otázka týkající se ekonomické aktivity byla zahrnuta zejména z důvodu uvědomění si osoby plátce veřejného zdravotního pojištění. V předvýzkumu se ukázalo, že respondent často neví, kdo za něj odvádí pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Tabulka č. 13 znázorňuje počet respondentů rozdělených dle kategorie plátce veřejného zdravotního pojištění. Tab. 13

Plátce pojistného

Odpověď Zaměstnavatel Respondent Stát Celkem

Absolutní četnost 92 12 46 150

Relativní četnost (v %) 61 8 31 100


Pojistné odvádí za 92 respondentů zaměstnavatel (61 %), 12 respondentů odvádí pojistné samo (8 %). Do kategorie státní pojištěnec je zahrnuto 46 osob, stát tedy platí pojistné za 31 % respondentů.

Praktická část

47


Stát 31% Zaměstnavatel Respondent Stát Zaměstnavatel 61% Respondent 8%

Obr. 6



Interpretace obsahových otázek Otázka č. 1: Jaká je Vaše zdravotní pojišťovna? Tab. 14


Odpověď VZP ČR ZPMV ČR ČPZP OZP VoZP Jiná zdravotní pojišťovna Celkem




Ze všech 150ti respondentů je pojištěno u VZP ČR 123 osob (82 %), u ZPMV ČR 19 osob (12 %) u VoZP 5 osob (3 %). ČPZP uvedly jako svou zdravotní pojišťovnu 3 osoby (2 %), jiné zdravotní pojišťovny nebyly uvedeny.

48

Praktická část

Složení pojištěnců dle zdravotních pojišťoven

ČPZP VoZP 2% 3% ZPMV ČR 13%

VZP ČR ZPMV ČR ČPZP VoZP

VZP ČR 82%

Obr. 7



Otázka č. 2: Co Vás vedlo k výběru zdravotní pojišťovny? Tab. 15

Co Vás vedlo k výběru zdravotní pojišťovny?

Odpověď Dobrá pověst, stabilita Atraktivní příspěvky Široká síť smluvních lékařů Akce pořádané pro pojištěnce Od narození jsem u stejné ZP Jiný důvod Celkem



1

1

117 8 215

78 5 144


U této otázky bylo možné ztotožnit se s více odpověďmi. Celkem bylo uvedeno 215 odpovědí. Nejčastější z nich představovala „Od narození jsem u stejné zdravotní pojišťovny“, kterou si vybralo 78 % osob. Tato odpověď byla jedinou odpovědí pro 61 dotázaných. Zbylých 89 osob si vybralo i jiné varianty, ze kterých se nyní dají stanovit priority při výběru zdravotní pojišťovny.

Praktická část Tab. 16

49


Odpověď Dobrá pověst, stabilita Atraktivní příspěvky Široká síť smluvních lékařů Akce pořádané pro pojištěnce Jiný důvod Celkem



1

0

8 98

1 101

Při výběru zdravotní pojišťovny preferuje 52 % osob dobrou pověst a stabilitu a 37 % osob širokou síť smluvních lékařů. Atraktivní příspěvky oslovily pouze 11 % osob. Výběr zdravotní pojišťovny dotázaných ovlivnilo také sloučení zdravotní pojišťovny, podmínka zaměstnavatele, nástup do základní vojenské služby a jiné. Vlastnosti ov liv ňující v ýbě r zdrav otní pojišťov ny 50

46

45 40 33

Počet odpovědí

35 30 25 20 15

10

8

10 5

1

0 Dobrá pověs t, s tabilita

Široká s íť Atraktivní přís pěvky s m luvních lékařů

Jiný důvod

Vlastnosti zdravotní pojišťovny

Obr. 8



Akce pořádané pro pojiš těnce

50

Praktická část

Otázka č. 3: Měnil/a jste někdy svou zdravotní pojišťovnu? Tab. 17


Odpověď


Ano Ne Celkem



Z dotázaných měnilo svou zdravotní pojišťovnu pouze 17 % osob, 83 % osob uvedlo, že nikdy neměnily svou zdravotní pojišťovnu nebo si žádnou změnu nepamatují. Mezi důvody ke změně zdravotní pojišťovny u dotázaných patří lepší podmínky, výhodnější benefity, příznivější dotace na léky, lékař neměl smlouvu se ZP, zánik zdravotní pojišťovny nebo neshoda s původní ZP. V odpovědích se také objevilo „nevím“ a „kvůli partnerovi“. Měnil/a jste někdy svou zdravotní pojišťovnu?

Ano 17%

Ano

Ne 83%

Obr. 9



Ne

Praktická část

51

Otázka č. 4: Zajímáte se o příspěvky nebo slevy, které poskytuje Vaše zdravotní pojišťovna? Tab. 18

Zajímáte se o příspěvky nebo slevy, které poskytuje Vaše zdravotní pojišťovna?

Odpověď Ano Ne Celkem




Na tuto otázku odpovědělo kladně 43 % respondentů. Zájem o danou problematiku nesdílí 57 % respondentů. Otázka č. 5: Myslíte si, že jste o výhodách Vaší zdravotní pojišťovny dostatečně informován/a? Tab. 19

Myslíte si, že jste o výhodách Vaší zdravotní pojišťovny dostatečně informován/a?





Z výsledků vyplývá, že 41 % respondentů je o výhodách své zdravotní pojišťovny dostatečně informováno. 60 % dotázaných přiznalo, že se jim informace nedostávají v uspokojivé míře. Otázka č. 6: Dokázal/a byste vyjmenovat alespoň jeden příspěvek, který Vaše zdravotní pojišťovna poskytuje? Tab. 20 Dokázal/a byste vyjmenovat alespoň jeden příspěvek, který Vaše zdravotní pojišťovna poskytuje?





Tato otázka logicky navazuje na předchozí dvě otázky týkající se míry informovanosti a zájmu o benefity poskytované zdravotní pojišťovnou. Jelikož jsou odpovědi až na malé výchylky vyrovnané, dá se z tohoto poznatku vyvodit závěr, že respondenti vyplňovaly otázky svědomitě a pravdivě. O příspěvky zdravotní pojišťovny se zajímá 43 % osob, 41 % osob je o příspěvcích dostatečně informováno a 40 % osob dokázalo uvést alespoň jeden příspěvek, který

52

Praktická část

zdravotní pojišťovna nabízí. Výsledky těchto tří otázek jsou vyvážené, jak uvádí obrázek č. 10. Přehled nejčastěji uvedených výhod zobrazuje obrázek č. 11. Porov nání míry informov anosti, zájmu o příspě v ky a znalosti produktu 100 90

90

89

85

Počet respondentů

80 70

65

61

60

60 50 40 30 20 10 0 Ano

Ne

Zájem o přís pěvky

Obr. 10

Ano

Ne

Dos tatečná inform ovanos t

Ano

Znalos t přís pěvku

Porovnání míry informovanosti, zájmu o příspěvky a znalosti produktu


Ne

Praktická část

53

Nejčastěji uváděné benefity 35 29

Počet odpovědí

30 25

19

20 15

11

10

8

10

7 4

5

é J in

y ín ta m Vi

O

zd

ra v

né

P

po

la vá ní

by ty

če ni m y/ ch rá

Br ýl e

He l

O

čk ov á

ní

0

Bene fit

Obr. 11

Nejčastěji uváděné benefity


Otázka č. 7: Pokud byste chtěl/a získat informace o programech, příspěvcích a slevách poskytovaných Vaší zdravotní pojišťovnou, kde byste tyto informace vyhledal/a? Tab. 21 Pokud byste chtěl/a získat informace o programech, příspěvcích a slevách poskytovaných Vaší zdravotní pojišťovnou, kde byste tyto informace vyhledal/a?

Odpověď V prospektech, časopisech, brožurách, které mi zdarma chodí domů Na internetu Osobně na pobočce, příp. v kontaktním centru ZP U lékaře Rodina, známí

Aritmetický průměr 2,50 2,00 2,49 3,10 3,17


Tato otázka byla sestavena jako otázka uzavřená s odpověďmi ve formě škály. Úkol pro dotazovaného znamenal seřadit uvedené zdroje informací podle vlastní preference. Zdroj s nejvyšší preferencí byl ohodnocen číslem 1, zdroj s nejnižší preferencí číslem 5. Pro vyhodnocení výsledků byl použit aritmetický průměr. Odpověď s nejnižším aritmetickým průměrem je považována za nejlepší a jejím ekvivalentem je odpověď „Na internetu“. Dále by poměrně stejně často jako na

54

Praktická část

pobočce či v kontaktním centru, hledali respondenti informace v prospektech, časopisech nebo brožurách, které jim zdarma chodí domů. Variantami s nejvyšším bodovým ohodnocením, tedy nejméně preferované, se staly odpovědi „U lékaře“ a „Rodina, známí“. Tato otázka je velmi významná pro budoucí návrh řešení ke zvýšení povědomí osob o příspěvcích zdravotní pojišťovny. Otázka č. 8: Čerpal/a jste někdy příspěvek v rámci bonusového programu? Tab. 22

Čerpal/a jste někdy příspěvek od v rámci bonusového programu?

Odpověď


Ano Ne Celkem



Zařazení této filtrační otázky mělo za důsledek oddělení respondentů, kteří příspěvek nikdy nečerpali (57 %), od těch, kteří mají se získáním příspěvku již nějakou zkušenost (43 %). Čerpal/a jste někdy příspěvek v rámci bonusového programu?

Ano 43% Ne 57%

Obr. 12

Čerpal/a jste někdy příspěvek v rámci bonusového programu?


Ano

Ne

Praktická část

55

Otázka č. 9: Jak jste se o čerpaném příspěvku dozvěděl/a? Tab. 23


Odpověď Sám/sama jsem si informace vyhledal/a Někdo mi jej doporučil Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost (v %)

20

31

45 65

69 100


Více než dvě třetiny dotázaných (69 %), kteří v předchozí otázce potvrdili, že již čerpali příspěvek v rámci bonusového programu, o tomto příspěvku slyšeli v okruhu svých známých, v rádiu nebo v jiných komunikačních kanálech. Pouze necelá jedna třetina (31 %) si informace vyhledala z vlastního popudu. Jak jste se o čerpaném příspěvku dozvěděl/a?

31% Sám/sama jsem si informace vyhledala

Někdo mi jej doporučil

69%

Obr. 13



56

Praktická část

Otázka č. 10: Z jaké oblasti jste příspěvek čerpal/a? Tab. 24


Odpověď Očkování Antikoncepce Helmy/chrániče Ozdravné pobyty Pohybové a rehabilitační aktivity Léky, vitamínové doplňky Dioptrické brýle/kontaktní čočky Jiné Celkem


Relativní četnost (v %) 45 12 42 14 9

6 11

17

18

28

3 111

5 171


Respondenti u této otázky samozřejmě mohli vybrat více variant, jelikož někteří z nich čerpají příspěvky opakovaně (viz otázka č. 11). Dotázaní, kteří již mají zkušenost s čerpáním příspěvku, nejčastěji označili odpověď „Očkování“ (45 %). Populárním benefitem byly také helmy/chrániče, které si vybralo 42 % dotázaných a dioptrické brýle či kontaktní čočky, na které si nechalo přispět 28 % osob. Mezi další využívané benefity je možné zařadit léky a vitamínové doplňky (17 %), ozdravné pobyty (14 %), antikoncepce (12 %) a pohybové a rehabilitační aktivity (9 %). Respondenti dále doplnili těhotenské kurzy a příspěvek na plavání.

Praktická část

57

Z jaké oblasti jste příspěvek čerpal/a? 35 29

Počet odpovědí

30

27

25 18

20 15

11

9

10

8

6

5 0

O

ov čk

án

í

He

ya lm

Di

tr op

c

án hr

ick

é

iče

ý le br

/k o

a nt

k tn

ky oč č í

L

y, ék

a vit

m

o ín

vé

d

lň op

ky

O

v ra zd

né

b po

yt y An

P

t ik

y oh

o

e nc

bo

vé

pc

ar

e

eh

il ab

it a

čn

y vit kt i a í

Příspěvek

Obr. 14



Otázka č. 11: Jak často příspěvek využíváte? Tab. 25


Odpověď Pouze 1x Výjimečně Pravidelně Celkem


Relativní četnost (v %) 18 64 18 100


Shodný byl výskyt odpovědí „Pouze 1x“ a „Pravidelně“, obě kategorie dosáhly 18 %. Střední cestu „Výjimečně“ zvolilo 64 % dotázaných.

58

Praktická část

Jak často příspěvek využíváte? 45

41

40

Počet respondentů

35 30 25 20 15

12

12

10 5 0 Pouze 1x

Výjimečně

Pravidelně

Četnost čerpání

Obr. 15



Otázka č. 12: Proč nežádáte o příspěvky pravidelně? Tab. 26


Odpověď Nedostatek informací Nedostatek času Příspěvek již není možné čerpat Složité vyřizování Dlouhé čekání Není jisté, že příspěvek opravdu získám Nemám zájem Jiné Celkem

Absolutní četnost 59 40


26 29 10

19 7

21

14

8 1 195

5 1 130


Tato otázka se týkala pouze těch, kteří příspěvek nikdy nečerpali a těch, kteří u otázky č. 11 odpověděli jinou možnost než „Pravidelně“. Opět bylo povoleno zaškrtnout více variant, celkem bylo nasbíráno 195 odpovědí. Významným

Praktická část

59

aspektem, který brání v čerpání benefitů, je nedostatečná informovanost (39 %) a nedostatek času (27 %). Dalším důvodem, který pojištěnce odrazuje, je složité vyřizování (19 %), dlouhé čekání (7 %) a nejistota skutečně proplaceného příspěvku (14 %). V 17 % případů již není možné atraktivní příspěvek čerpat. 5 % respondentů o benefity nežádá pravidelně, protože o ně nemá zájem. Proč nežádáte o příspěvky pravidelně? 70

Počet odpovědí

60

59

50 40 40 29

26

30

21 20 10

8

10 0 Nedostatek Nedostatek Příspěvek již informací času není možné čerpat

Složité vyřizování

Dlouhé čekání

Není jisté, že příspěvek opravdu dostanu

Nemám zájem

Důvod nepravidelné žádosti

Obr. 16



Otázka č. 13: Byl/a byste ochoten/ochotna přestoupit kvůli zajímavému bonusu ve výši např. 3 000 Kč k jiné zdravotní pojišťovně? Tab. 27 Byl/a byste ochoten/ochotna přestoupit kvůli zajímavému bonusu ve výši např. 3 000 Kč k jiné zdravotní pojišťovně?





Loajální ke své zdravotní pojišťovně je 79 % dotázaných, pouze 21 % zvažuje možnost, že by kvůli peněžnímu přilepšení přešlo k jiné zdravotní pojišťovně.

60

Praktická část

Byl/a byste ochote n/ochotna kv ůli zajímav ému bonusu např. v e v ýši 3 000 Kč pře stoupit k jiné zdrav otní pojišťov ně ?

Ano 21%

Ano

Ne

Ne 79%

Obr. 17 Byl/a byste ochoten/ochotna kvůli zajímavému bonusu např. ve výši 3 000 Kč přestoupit k jiné zdravotní pojišťovně? Zdroj: Vlastní práce

Otázka č. 14: Máte povědomí o tom, kolik % je Vám měsíčně sraženo ze mzdy/z platu jako pojistné na veřejné zdravotní pojištění? Tab. 28 Máte povědomí o tom, kolik % je Vám měsíčně sraženo ze mzdy/z platu jako pojistné na veřejné zdravotní pojištění?





Přehled v otázkách týkajících se veřejného zdravotního pojištění má pouze 8 % dotázaných. 92 % dotázaných odpovědělo, že neví nebo si není jisto, kolik procent měsíčně odvádí ze mzdy nebo z platu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Praktická část

61

Máte povědomí o tom, kolik % je Vám měsíčně sraženo ze mzdy/z platu jako pojistné na veřejné zdravotní pojištění?

Ano 8%

Ano

Ne

Ne 92%

Obr. 18 Máte povědomí o tom, kolik % je Vám měsíčně sraženo ze mzdy/z platu jako pojistné na veřejné zdravotní pojištění? Zdroj: Vlastní práce

4.3.6

Přehled nejvýznamnějších informací plynoucích z dotazníkového šetření

• 82 % respondentů je pojištěno u VZP ČR, • při výběru zdravotní pojišťovny hraje nejdůležitější roli dobrá pověst a stabilita zdravotní pojišťovny a široká síť smluvních lékařů, • zdravotní pojišťovnu někdy změnilo pouze 17 % dotázaných, • téměř 60 % respondentů si myslí, že není dostatečně informováno o nabídkách benefitů zdravotní pojišťovny, • hlavním problémem se pro respondenty v souvislosti s čerpáním benefitů stává nedostatek informací (39 %) a nedostatek času (27 %), • nejrozšířenějším a nejpřijatelnějším zdrojem informací se stal pro dotázané internet, • téměř 70 % dotázaných, čerpajících již někdy příspěvek, se o něm dozvědělo bez vlastní iniciativy, • pouze 8 % dotázaných má přehled v otázkách veřejného zdravotního pojištění.

62

4.3.7

Praktická část

Ověření hypotéz

Na počátku výzkumného procesu došlo ke stanovení třech hypotéz, jejichž platnost byla testována anketním šetřením. Následným krokem je verifikace stanovených hypotéz. Hypotéza č. 1: Obyvatelé Vysočiny (77 %) se nezajímají o nabídky služeb jednotlivých zdravotních pojišťoven. O příspěvky a slevy poskytované zdravotní pojišťovnou se podle výzkumu zajímá 43 %, což je téměř polovina respondentů. Konkrétní produkt zdravotní pojišťovny dokázalo uvést 40 % všech dotázaných. Výsledky dotazníkového šetření tedy nekorespondují s výsledkem výzkumu provedeného agenturou STEM, která uvádí, že mezi obyvateli kraje Vysočina, je pouze 23 % aktivních pojištěnců ve vztahu ke sledování nabídek jednotlivých zdravotních pojišťoven. Hypotéza č. 1 nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2: Lidé preferují dostupnou zdravotní péči před příjmy plynoucími pojištěncům od zdravotní pojišťovny. 89 % dotázaných považuje při uvažování o výběru nebo možné změně zdravotní pojišťovny za prvořadou dobrou pověst, stabilitu a širokou síť smluvních lékařů. Nemalá finanční částka odměnou za přestup k jiné zdravotní pojišťovně zaujala pouze 21 % dotázaných. Tyto skutečnosti poukazují na stálost a nepodplatitelnost pojištěnců. Ti považují za nejpodstatnější spokojenost a bezproblémovost při čerpání služeb veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 2 byla potvrzena. Hypotéza č. 3: Za nejdůležitější jsou veřejností pokládány informace o zdravotních pojišťovnách od praktických lékařů (86 %) nebo zdravotnického personálu (73 %). Respondenti by nejčastěji informace o zdravotní pojišťovně hledali na internetu (koef. 2,00) nebo se vydali na pobočku či do kontaktního centra (koef. 2,49). Jako další přijatelná varianta zdrojů informací se jeví běžně dostupné a bezplatné prospekty, časopisy a brožury vydávané zdravotními pojišťovnami (koef. 2,5). Nejméně často by se respondenti obraceli s otázkami ohledně zdravotních pojišťoven na lékaře (koef. 3,10) a rodinu či známé (koef. 3,17). Hypotéza č. 3 nebyla potvrzena. 4.3.8

Diskuze

Cíl výzkumného šetření představoval zjištění míry informovanosti pojištěnců v kraji Vysočina. Sledovaným aspektem byl zejména všeobecný přehled o příspěvcích zdravotní pojišťovny přímo závislý na zájmu o tuto oblast. Na první pohled překvapivým zjištěním bylo rozložení pojištěnců dle zdravotních pojišťoven. Z dotázaných je 82 % pojištěno u VZP ČR a 12 % u ZPMV ČR, ostatní zdravotní pojišťovny jsou v mizivém zastoupení. Dle

Praktická část

63

posledních dostupných informací (Ročenka VZP ČR za rok 2009, 2010) zprostředkovávala VZP ČR k 31. 12. 2009 zdravotní pojištění pro 75 % obyvatel kraje Vysočina. Navíc v následujících letech došlo ke vzrůstajícímu trendu v počtu pojištěnců VZP ČR, dá se tedy očekávat, že na podzim roku 2010, kdy byla anketa rozdána, procento pojištěnců VZP ČR v kraji Vysočina prokazatelně vzrostlo. Výsledek výzkumu tedy odpovídá rozložení pojištěnců v kraji. (Počty pojištěnců ZP 2011, 2011). Zastoupení plátců veřejného zdravotního pojištění přineslo rovněž zajímavé výsledky. Dle Zprávy o činnosti analytické komise dohodovacího řízení o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění (2009) činil podíl počtu státních pojištěnců v 1. polovině roku 2010 58,9 % obyvatel ČR. Pouze u 31 % respondentů byl přiřazen jako plátce zdravotního pojištění stát. Tato nižší hodnota státních pojištěnců mezi dotázanými je evidentně způsobena složením výzkumného vzorku, téměř 70 % dotázaných tvoří lidé ve věkové hranici 21–50 let, tedy lidé v produktivním věku, navíc 61 % dotázaných uvedlo, že je zaměstnáno. Potenciální mobilita v kraji Vysočina je nízká, dle provedeného výzkumu by uvažovalo o přestupu k jiné zdravotní pojišťovně kvůli zajímavému finančnímu bonusu pouze 21 % dotázaných. Skutečně v minulosti změnilo svou zdravotní pojišťovnu 17 % respondentů. Z uvedeného je tedy možné vyvodit závěr, že důležitá je obecná spokojenost a zejména bezproblémovost při čerpání služeb veřejného zdravotního pojištění. Pokud jsou tyto dvě podmínky splněny, lidé nezvažují možnou změnu. Toto tvrzení se dá ověřit výsledkem výzkumu „Postavení VZP ČR v roce 2010“ (2010), kdy 91 % výzkumného souboru potvrdilo spokojenost se svou zdravotní pojišťovnou a pouze 3,1 % dotázaných zvažuje možný přestup k jiné zdravotní pojišťovně. Důležitým zjištěním pro budoucí stanovení aktivit vedoucích ke zvýšení povědomí a informovanosti populace o službách zdravotních pojišťoven je fakt, že pouze 31 % respondentů, kteří v minulosti alespoň jednou čerpali příspěvek, si vyhledalo informace samo. Téměř 60 % všech respondentů uvedlo, že není o výhodách zdravotních pojišťoven dostatečně informováno a 39 % uvedlo jako důvod nepodávání žádostí o příspěvky nedostatek informací. Z uvedeného vyplývá doporučení, že je potřeba aktivně oslovovat klienty a nabízet jim poskytované výhody. Důležitá je zejména propagace, neboť dle výše uvedeného jen menšina skutečně vyhledává možnosti sama. Čím více budou pojištěnci informovaní o škále nabízených příspěvků, tím vzroste i zájem a čerpání těchto příspěvků a obecná spokojenost se zdravotní pojišťovnou. 4.3.9

Návrh řešení pro zvýšení informovanosti o produktech zdravotních pojišťoven

Jak již bylo řečeno, shledává se za potřebné vyvinout úsilí k rozšíření informací o nabízených benefitech. Lidé si povětšinou sami příspěvek nevyhledají (viz otázka č. 9), potřebují podnět, aby si následně o příspěvku sami našli podrobnosti a v případě splnění podmínek o něj zažádali. Nedostatek informací

64

Praktická část

znamená největší problém (viz otázka č. 12), do popředí se dostává nutnost propagace a proaktivní přístup ze strany zdravotní pojišťovny. Možností jak prezentovat své benefity se nabízí mnoho. Do této práce bylo zařazeno osm dílčích variant nebo míst ke zvýšení povědomí o nabídkách zdravotních pojišťoven, a to internet, pobočka zdravotní pojišťovny či kontaktní centrum, adresné zasílání magazínů, prospektů a bulletinů, aktualizované výhody v čekárnách praktických lékařů, plakátovací kampaň, citylight, reklamní bannery a reklama v rádiu. U alternativ s dostupnými informacemi o cenách byl vytvořen orientační finanční plán. Internet Na základě otázky č. 5 byl internet vyhodnocen jako nejčastěji využívaný nástroj k získávání informací. Zdravotní pojišťovny by měly dbát na přehlednost a co nejjednodušší pojetí webových stránek, aby se i méně zkušený uživatel rychle zorientoval a našel požadované sdělení. Výhodou a urychlením práce by bylo rozdělení příspěvků dle segmentů, aby si klient našel jen ty příspěvky, které se týkají jeho osoby. Osm kroků ke vzbuzení důvěryhodnosti a zájmu webových stránek uvádí Špinar (2011): • profesionální design – kvalitní grafické prostředí a propracovaný vzhled, • obsah – kvalita, správná struktura, uvádění veškerých informací, • komunikační otevřenost – co nejširší paleta možností kontaktování, • zosobnění – lidé rádi vědí, s kým komunikují, chtějí si představit existujícího člověka – uvádět ke kontaktu vždy konkrétní jméno případně i fotografii, • značka – vystavovat logo a značku na odiv – lepší zapamatovatelnost a důvěra, • aktualizace – nový obsah, newslettery, aktuality, tiskové zprávy, • reference – testimonialy, diskuze, známé osobnosti, • cenová dostupnost – nezatajovat ceny, v případě zdravotních pojišťoven předkládat vždy úplně informace tzn. podmínky získání příspěvku. Pobočka zdravotní pojišťovny či kontaktní centrum V pobočce či kontaktním centru má klient záruku relevantních informací a výhodu zodpovězení i nestandardních dotazů a podrobností. Ve styku s proškoleným zaměstnancem zdravotní pojišťovny se klient může dozvědět detaily a vyřešit danou situaci přímo s ohledem na jeho osobu. Dále se zde objevuje velké množství zajímavých edukačních materiálů a formuláře v tištěné podobě volně k dispozici. Velmi důležitá je však dostupnost pobočky či kontaktního centra. Ideálně situovaná pobočka se nachází v centru města, je vybavena dostatečným množstvím parkovacích míst a v dosahu městské

Praktická část

65

hromadné dopravy. Významné je také dobré telefonické spojení, které urychluje proces nabytí informací. To ocení především velmi zaneprázdněné osoby nebo osoby nežijící v místě sídla pobočky. Adresné posílání magazínů, letáků a brožur Výzkumem se potvrdila čtenost zasílaných magazínů, letáků a bulletinů. Základem je zaručit, aby se materiály dostaly do každé domácnosti, neboť zejména starší část populace, která mnohdy nemá přístup k internetu, může tištěné informace uvítat a právě z nich čerpat potřebné. Doporučením je uvést možnost, jak zrušit zásílání propagačních materiálů. Někteří odpůrci tiskovin ve schránkách, kteří se navíc o příspěvky nezajímají nebo preferují jiné způsoby získání informací, by tuto alternativu jistě využili. Aktualizované výhody v čekárnách praktických lékařů Další možností, jak propagovat benefity zdravotních pojišťoven, je umístit informace o výhodách do čekáren praktických lékařů. Toto místo evokuje v klientech snahu nějakým způsobem se zabavit při čekání na ošetření a uvedení přehledu výhod jednotlivých zdravotních pojišťoven by mohlo čekajícím přinést zajímavé a přínosné poznatky nebo alespoň vzbuzení zájmu a následné vyhledání podrobných informací na jiném z komunikačních kanálů. Rengl, s. r. o. – plakátovací kampaně po celé ČR Rengl, s. r. o. je společnost zabývající se realizací plakátovacích kampaní, tiskem a výlepem plakátů. Jejich portfolio tvoří více než 3 000 plakátovacích ploch na území 90ti měst po České republice a na Slovensku. (Profil společnosti, 2011) Rozpočet návrhu, tisku a měsíčního výlepu 100 ks plakátů na plakátovací plochy v Jihlavě (Ceník služeb – Jihlava, 2011, Návrhy a tisk plakátů, 2011): Grafická příprava

200 – 550 Kč/1 hod

Tisk plakátů – rozměr A3 (standardní barva papíru)

4,90 Kč/1 ks

Výlep plakátů

3,60 Kč/1 ks/1 den

Celkem

11 500–12 500 Kč

Společnost Rengl, s. r. o. provádí zdarma opravy poškozených vylepených plakátů, proto je důležité dodat o 10 % více plakátů. V Jihlavě je celkem 73 plakátovacích ploch, 100 ks vytištěných a dodaných plakátů by tedy měl být dostatečný počet. Uvedené ceny jsou bez DPH.

66

Praktická část

Citylight Citylight je reklamní nosič známý například ze zastávek MHD. Nespornou výhodou je jeho viditelnost 24 hodin denně2 a možnost uvedení více informací. Lidé mají při čekání na MHD čas přečíst si i delší text. Rozpočet výroby plakátu a měsíčního pronájmu reklamní plochy v Třebíči (Ceník reklamních ploch – CITY LIGHT plochy nových zastávek, 2011): Výroba plakátů (grafický návrh, sazba, tisk)

2 000 Kč/1 ks

Měsíční pronájem plochy

4 000 Kč/1 plocha

Celkem

6 000 Kč

Uvedené ceny jsou bez DPH. Reklama v rádiu Pro stanovení finančního plánu byl osloven obchodní tým HITRÁDIA VYSOČINA. Výhodou propagace formou reklamy v rádiu je schopnost posluchače vnímat informace i při souběžném vykonávání jiné činnosti. Reklamu v rádiu tedy posluchač může zaznamenat např. i při řízení automobilu, v práci, doma a při jiných příležitostech. „HITRÁDIO VYSOČINA poslouchá týdně kolem 200 000 posluchačů ve věku 20–45 let, z toho přibližně 100 000 posluchačů si HITRÁDIO VYSOČINA zapne každý den. Pokrytí má HITRÁDIO VYSOČINA na celé Vysočině a téměř celé dálnici D1“, uvedl obchodní zástupce Pavel Janega. Rozpočet výroby a odvysílání reklamního spotu na HITRÁDIU VYSOČINA: Tab. 29

Den Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Celkem

Počet spotů vysílaných v uvedených dnech a vysílacích časech

6-9 1 1 1 0 1 4

9-12 2 2 2 2 2 10

Vysílací čas (v hod) 12-15 15-18 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 5 6

18-19 1 0 1 2 1 5

Zdroj: Pavel Janega, obchodní zástupce HITRÁDIA VYSOČINA + vlastní práce

2

Plochy se rozsvěcují zároveň s veřejným osvětlením.

19-20 1 1 1 1 1 5

Praktická část

67

Počet spotů a jejich rozvržení bylo konzultováno s obchodním zástupcem Pavlem Janegou a toto řešení bylo shledáno jako optimální v závislosti na poslechovosti v jednotlivých dnech a vysílacích časech. Tab. 30

Vyčíslení nákladů na odvysílání spotů

4 Cena/1 spot Celkem

10

Počet spotů 5 6

5

5

820

1 060

790

620

550

320

3 280

10 600

3 950

3 720

2 750

1 600

Celkem 35 25 900

Zdroj: Pavel Janega, obchodní zástupce HITRÁDIA VYSOČINA + vlastní práce

Výroba 30tivteřinového reklamního spotu

2 290 Kč

Odvysílání 35ti spotů

25 900 Kč

Celkem

28 190 Kč

Reklamní bannery Banner, česky prapor nebo také reklamní proužek, je druh reklamy používaný na webových stránkách. Povětšinou se jedná o interaktivní grafiku umístěnou na stránce, která po kliknutí převede uživatele na webové stránky zadavatele reklamy. Mezi nejčastější druhy patří leaderboard, který je umístěn nahoře po celé šíři stránky před vlastním obsahovým textem, alternativou je rectagle umístěný naopak ve spodní části stránky pod textem. Další možnost nabízí skyscraper, který se posouvá zároveň s textem při rolování, uživatel je v kontaktu s reklamou po celou dobu čtení textu. (Bannerová a videoreklama, 2011) Rozpočet vytvoření a umístění animovaného reklamního banneru na portál Novinky.cz (Ceník Seznam.cz, a. s., 2011, Ceník a forma platby, 2011): Vytvoření reklamního banneru GIF (cena zahrnuje tři probliky)

249 Kč

Týdenní umístění na portálu Novinky.cz:

Celkem

o leaderboard o skyscraper

150 000 Kč 180 000 Kč

o rectangle

75 000 Kč 75 249–180 249 Kč

68

Praktická část

Zhotovení a lokace banneru je finančně poměrně náročná záležitost, konečnou částku ovlivňuje zejména oblíbenost a prestiž vybraných webových stránek a druh banneru. Novinky.cz patří již několik let ke špičce mezi nejnavštěvovanějšími zpravodajskými servery v České republice. Pokrývají celé zpravodajské spektrum a nechybí ani magazínové rubriky. Průměrná denní návštěvnost činí 1 092 968 uživatelů internetu. Strukturu pohlaví tvoří z 55% muži a ze 45 % ženy3 (O společnosti Seznam.cz, 2011). Vybraný portál Novinky.cz zaručuje odpovídající šíři dosahu reklamní kampaně.

3

Sledované období: únor 2011.

Závěr

69

5 Závěr Schopnost prodat se a informovat potenciální i stávající klienty o svých produktech, znamená nutnost, která neplatí pouze pro zdravotní pojišťovnu, ale pro každou společnost či podnikajícího jednotlivce, protože právě kvalitní propagace je základem úspěchu. Uvedené tvrzení se stalo inspirací pro tuto bakalářskou práci na téma „Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech“. Cílem práce bylo zjistit, jak se lidé informují o benefitech poskytovaných zdravotní pojišťovnou, jestli v nich daná problematika vzbuzuje zájem, co je od čerpání benefitů odrazuje a z jakých zdrojů nejčastěji čerpají informace. Tyto podklady následně posloužily ke stanovení konkrétních možností zviditelnění se a prezentace vlastních produktů. V teoretické části bylo provedeno objasnění základních pojmů opírajících se o platné právní předpisy, které byly na počátku vyjmenovány, a v textu na ně bylo mnohdy odkazováno. V této části práce byly vysvětleny pojmy jako základní principy veřejného zdravotního pojištění, jeho účel nebo povinnost platit pojistné. Obsáhlý úsek tvořilo vymezení subjektů veřejného zdravotního pojištění, mezi které se řadí pojištěnec, plátce pojistného a poskytovatelé zdravotní péče. Součástí se stal také výpočet a způsob stanovení výše pojistného pro jednotlivé skupiny plátců. Praktická část se skládá ze dvou hlavních okruhů. V úvodu byly souhrnně stanoveny cíle pro oba okruhy, následně byl každý z nich samostatně rozpracován. Prvním okruhem se stala komparace benefitů zdravotních pojišťoven. Pro zhodnocení bylo vybráno 5 institucí s celorepublikovou působností, které navíc vykazovaly k datu 1. 1. 2010 nejvyšší počet pojištěnců. Do výběru se tedy dostalo 5 nejvýznamnějších zdravotních pojišťoven na trhu. Nejprve byl definován pojem benefit, následovalo stanovení 5ti person, které napomohly komparaci. Ke každé personě byly vyhledány a přiřazeny příslušné benefity a poté vypracována přehledná tabulka se zvýrazněnými nejvyššími hodnotami. Zajímavým poznatkem se stal příspěvek pro 15tiletou dívku. Ta by mohla využít příspěvek ve výši až 5 650 Kč poskytovaný VoZP, přičemž druhý nejvyšší výsledek dosahoval pouze necelých 27 % uvedeného nejvyššího benefitu. Dále byly zhodnoceny příspěvky nabízené pro těhotnou ženu, z kterých vyplynuly téměř shodné částky poskytované ČPZP, OZP a VoZP. Muži kuřákovi se snahou přestat kouřit a orientovat se na zdravý životní styl by mohla nejvíce pomoci VoZP částkou 3 150 Kč. Druhý nejlepší výsledek dosahoval pouze necelých 26 % uvedené částky. Bezpříspěvkový dárce krve mohl získat příspěvek od každé pojišťovny, ten se pohyboval v rozmezí 80 až 500 Kč. Pouze ZPMV ČR přesahuje uvedený interval, nabízí k čerpání až 2 300 Kč na ozdravný pobyt v lázeňském zařízení. Všechny příspěvky se vztahují k roku 2010, uvedené poznatky byly vyhledány na internetových stránkách vybraných zdravotních pojišťoven. Dílčím cílem části zabývající se komparací benefitů bylo zjistit, zda souvisí výsledky uvedené komparace s výší Fondu prevence jednotlivých zdravotních

70

Závěr

pojišťoven. Z dostupných informací bylo zjištěno, že VoZP, která při komparaci dosáhla ve dvou případech nesrovnatelně lepšího výsledku v podobě maximální výše benefitů k čerpání ve srovnání s ostatními zdravotními pojišťovnami a v dalších dvou případech hodnoty srovnatelné s ostatními zdravotními pojišťovnami, uvolnila do Fondu prevence z vybraných pojišťoven nejnižší obnos na proplácení příspěvků. Z této skutečnosti byl vyvozen závěr, že vysoká disponibilní částka zahrnutá do Fondu prevence neznačí automaticky nejvíce hodnotných benefitů, ale je třeba vzít v úvahu i jiné faktory např. počet pojištěnců, finanční situaci zdravotní pojišťovny apod. Druhý okruh – výzkumná část, která v této práci hraje stěžejní roli, byla zahájena prostudováním vhodné literatury. Ze získaných poznatků došlo nejprve k vytyčení cíle, definování techniky a objektu výzkumu. Po sestavení ankety byl proveden předvýzkum, na základě něhož došlo pro zvýšení srozumitelnosti k upravení původního znění ankety. Celkově vyplnilo anketu 150 osob – občanů kraje Vysočina. Výsledky byly sumarizovány do tabulek a pro lepší přehlednost byla každá otázka doplněna grafem. Došlo k použití dvou typů grafů – sloupcového a výsečového. Výběr byl realizován s upřednostněním přehlednosti podle počtu alternativ odpovědí a subjektivní preference. Výzkumného úkolu se účastnilo 59 % žen a 41 % mužů ve věku povětšinou 21–50 let. Nejčastěji uváděným nejvyšším dosaženým vzděláním se stalo středoškolské s maturitou a vyučen/a. Z dotázaných si 8 % platí pojistné na veřejné zdravotní pojištění samo jako OSVČ, 61 % dotázaných je pojistné sráženo ze mzdy/z platu a za 31 % dotázaných platí pojistné stát, nachází se tedy v kategorii státních pojištěnců. Překvapivé zjištění vyvolalo rozložení pojištěnců dle zdravotních pojišťoven. Ukázalo se, že 82 % respondentů je pojištěno u VZP ČR. Tento výsledek byl diskutován a ověřen faktem, že podle Ročenky VZP ČR za rok 2009, byla tato pojišťovna zprostředkovatelem veřejného zdravotního pojištění pro 75 % pojištěnců v kraji Vysočina. V následujících letech byl navíc zaznamenán růstový trend v počtu pojištěnců VZP ČR, je tedy myslitelné, že se procento pojištěnců VZP ČR na Vysočině do doby rozdání anket ještě zvýšilo. Výsledek průzkumu tedy odpovídá skutečnému rozložení pojištěnců, výzkumný vzorek je reprezentativní. Mezi vlastnosti, mající vliv při rozhodování o změně zdravotní pojišťovny, byla zařazena dobrá pověst a stabilita a široká síť smluvních lékařů. U atraktivních příspěvků a akcí pořádaných pro pojištěnce se neprokázala důležitost. Změnu zdravotní pojišťovny provedlo v minulosti pouze 17 % dotázaných, o změně v důsledku nabídky finanční odměny přemýšlí 21 % respondentů. Zájem o problematiku nabízených benefitů byl zjišťován přímou otázkou. Ukázalo se, že o příspěvky zdravotní pojišťovny se zajímá 43 % dotázaných. Výsledku se přesně rovná také podíl osob, které již někdy příspěvek čerpaly. Přehled v otázkách veřejného zdravotního pojištění byl testován otázkou na výši pojistného, tuto otázku zvládlo zodpovědět pouze 8 % respondentů. Dotaz

Závěr

71

zjišťující přehled v nabídce benefitů zdravotních pojišťoven přinesl 40 % úspěšnost. U 89 % respondentů, kteří se vyjádřili k prioritám při změně zdravotní pojišťovny, hraje důležitost dobrá pověst, stabilita a široká síť smluvních lékařů. Jako velký problém znamenající překážku při žádání o příspěvky se ukázal nedostatek informací, kterým trpí 39 % dotázaných. S tímto souvisí i odpověď na otázku ohledně informovanosti – 60 % respondentů si myslí, že není dostatečně informováno o výhodách zdravotní pojišťovny. Za nejběžnější a nejdostupnější zdroj informací dotázaní považují internet. Pouze 31 % respondentů, kteří již někdy příspěvek čerpali, uvedlo, že si informace o výhodách zdravotní pojišťovny vyhledalo samo z vlastního popudu, zbylým dvěma třetinám příspěvek někdo doporučil nebo se o něm dozvěděli z jiného komunikačního kanálu. Z výše uvedených zjištění vyplývá poznatek, že je nutné vyvinout úsilí ke zvýšení povědomí veřejnosti o nabídkách zdravotních pojišťoven, prokázala se také nutnost propagace. Na základě výsledků výzkumu došlo k navržení osmi možností jak nebo kde prezentovat produkty zdravotních pojišťoven. Nejprve byla věnována pozornost internetu, který se stal zdrojem, ze kterého by respondenti nejčastěji čerpali informace. Významným aspektem se stala přehlednost a jednoduchost, doporučení byla rozšířena o aktivity vedoucí ke zvýšení zájmu a důvěryhodnosti webových stránek. Alternativou je dobře vybavená pobočka nebo kontaktní centrum zdravotní pojišťovny oplývající množstvím informací, zákaznickou linkou a zejména vstřícností ke klientům. Zmínka padla také o adresném zasílání magazínů, brožur a bulletinů a aktualizovaných výhodách v čekárnách praktických lékařů. Následovalo navržení čtyř možností propagace obsahující také finanční plán. Jedná se o plakátovací plochy Rengl, s. r. o., reklamní bannery, citylight a reklamu v rádiu. Dílčím cílem výzkumného šetření se stala verifikace stanovených hypotéz. Hypotézy byly stanoveny celkem tři, z nichž pouze jediná byla potvrzena. Tou se stalo tvrzení, že lidé preferují dostupnou zdravotní péči před příjmy plynoucími pojištěncům od zdravotní pojišťovny.

72

Literatura

6 Literatura Literární zdroje AMBIT MEDIA. INFOSERVIS VZP: Informační kanál pro smluvní partnery Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Č. 1 (leden 2011). Praha: Ambit Media, 2009. Vychází jednou za čtrnáct dní jako příloha Zdravotnických novin. C. H. BECK. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, právní stav ke dni 1. 4. 2011. Praha: C. H. BECK, 2011. 272 s. ISBN 978-80-7400244-1. ČERVINKA, T.; DANĚK, A. Zdravotní pojištění: zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ: s komentářem a příklady 2010. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 151 s. ISBN 978-80-7263-577-1. LEFNER, M. Vliv reklamy na zákazníka. Brno, 2011. 63 s. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. NĚMEC, J. Principy zdravotního pojištění. Praha: Grada, 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2628-1. NOVÝ, I.; SURYNEK, A. Sociologie pro ekonomy a managery. Praha: Grada, 2002. 192 s. ISBN 80-247-0384-X. PAVEL, J.; VÍTEK, L.; OCHRANA, F. Veřejný sektor a veřejné finance: Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: GRADA, 2010. 264 s. ISBN 978-80-247-3228-2. PAVÉSKOVÁ, J. Systém zdravotního pojištění v České republice. Brno, 2007. 44 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. STEM. Dílčí zpráva z výzkumu „Postavení VZP v roce 2010“. 2010. 25 s. SURYNEK, A.; KOMÁRKOVÁ, R.; KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4. TRNKOVÁ, L.; ŽENÍŠKOVÁ, M. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných: podle

Literatura

73

právního stavu k 1. 1. 2008. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2007. 183 s. Prácemzdy -pojištění. ISBN 978-80-7263-426-2. VANČUROVÁ, A.; KLAZAR, S. Sociální a zdravotní pojištění: úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI, 2008. 121 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 978-80-7357-381-2. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2009. 2010. 95 s. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů

Internetové zdroje AMBROŽOVÁ, M. Zpráva o činnosti analytické komise dohodovacího řízení o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. [online]. 2009 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z: . BANERO.CZ – BANNERY LEVNĚ, MODERNĚ A ATRAKTIVNĚ. Ceník a forma platby. [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z: . BARTOŇOVÁ, A. Fúze zdravotních pojišťoven se příští rok zřejmě nestihne. [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Dostupné z: . ČPZP – EKONOMICKÉ INFORMACE. Výroční zpráva ČPZP za rok 2009. [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z: .

74

Literatura

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomické aktivity. [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . EHIC. Evropská karta zdravotního pojištění. [online]. 2011 [cit. 2011-01-30]. Dostupné z: . EVROPSKÁ KOMISE. Zdravotní ošetření v zahraničí – EU. [online]. 2010 [cit. 2010-01-30]. Dostupné z: . HÁVA, P. Zdravotní politika ZS2010. [online]. 2010 [cit. 2010-12-10]. Dostupné z: . KUČEROVÁ, D. Zdravotní pojištění a OSVČ vedlejší v roce 2011. [online]. 2009 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z: . NOVINKY.CZ. O společnosti Seznam.cz. [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z: . ONAS.SEZNAM.CZ. Bannerová a videoreklama. [online]. 2011 [cit. 2011-0421]. Dostupné z: . OZP. Výroční zpráva OZP za rok 2009. [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z: . PRODUKTOVELISTY.CZ. Počty pojištěnců ZP 2010. [online]. 2010 [cit. 201012-17]. Dostupné z: . PRODUKTOVELISTY.CZ. Počty pojištěnců ZP 2011. [online]. 2011 [cit. 201002-03]. Dostupné z: .

Literatura

75

RENGL, S. R. O. - JIHLAVA. Ceník služeb - Jihlava. [online]. 2011 [cit. 2011-0421]. Dostupné z: . RENGL, S. R. O. - JIHLAVA. Návrhy a tisk plakátů. [online]. 2011 [cit. 2011-0421]. Dostupné z: . RENGL, S. R. O. - JIHLAVA. Profil společnosti. [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW:< http://www.rengl.cz/firma/index.php>. SEZNAM.CZ. Ceník Seznam.cz, a.s. [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . SOBOLOVÁ, A. Zdravotní politika a transformace zdravotní péče v ČR. [online]. 2005 [cit. 2010-02-20]. Dostupné z: . SZP ČR. Svaz zdravotních pojišťoven ČR. [online]. 2011 [cit. 2010-03-16]. Dostupné z: . ŠATERA, K. Veřejné zdravotní pojištění v České republice. [online]. Zlín, 2009 [cit. 2011-01-12]. Dostupné z: . ŠPINAR, D. Jak zajistit důvěryhodnost firemních webových stránek. [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z: . VOJENSKÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Výroční zpráva VoZP za rok 2009. [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z: . VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Jak se zaregistrovat k VZP. [online]. 2011 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z: < http://www.vzp.cz/klienti/informace/registrace-k-vzp>. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Přerozdělování pojistného - plátci. [online]. 2011 [cit. 2011-01-30]. Dostupné z: .

76

Literatura

VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Revizní činnost.[online]. 2011 [cit. 2011-01-30]. Dostupné z: . VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Smluvní vztahy. [online]. 2011 [cit. 2011-01-30]. Dostupné z: . VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Výroční zpráva VZP ČR za rok 2009. [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z: . VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. 110. Žofínské fórum. [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: . YASHICA.CZ. Ceník reklamních ploch – CITY LIGHT plochy nových zastávek. [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . ZDRAV.CZ – ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ. Přerozdělování zdravotního pojištění. [online]. 2004 [cit. 2010-01-20]. Dostupné z: . ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA MINISTERSTVA VNITRA. VZ 2009. [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z: .

Příloha

77

Příloha

78


Anketa použitá při výzkumu Vážený respondente, ráda bych Vás požádala o vyplnění této ankety. Prostřednictvím Vašeho názoru se podílíte na praktické části bakalářské práce na téma „Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech“. Anketa je zcela anonymní a vyplňování Vám zabere přibližně 3 minuty. Správné odpovědi křížkujte. Pokud je u otázky prostor pro vlastní odpověď, prosím, doplňte ji. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas strávený nad touto anketou. Nikola Václavíková studentka Mendelovy univerzity v Brně

1. Jaká je Vaše zdravotní pojišťovna? □ VZP ČR □ Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR □ Česká průmyslová zdravotní pojišťovna □ Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví □ Vojenská zdravotní pojišťovna □ Jiná 2. Co Vás vedlo k výběru zdravotní pojišťovny? (u této otázky je možné označit více odpovědí) □ Od narození jsem u stejné zdravotní pojišťovny □ Dobrá pověst, stabilita □ Atraktivní programy nebo poskytované příspěvky □ Široká síť smluvních vztahů s lékaři □ Pořádané akce pro pojištěnce □ Jiný důvod ____________________________ 3. Měnil/a jste někdy svou zdravotní pojišťovnu? □ Ano, z důvodu __________________________ □ Ne 4. Zajímáte se o příspěvky nebo slevy, které poskytuje Vaše zdravotní pojišťovna? □ Ano □ Ne 5. Myslíte si, že jste o výhodách Vaší zdravotní pojišťovny dostatečně informován/a? □ Ano □ Ne


79

6. Dokázal/a byste vyjmenovat alespoň jeden příspěvek, který Vaše zdravotní pojišťovna poskytuje? □ Ano, ___________________________________ □ Ne 7. Pokud byste chtěl/a získat informace o programech, příspěvcích a slevách poskytovaných Vaší zdravotní pojišťovnou, kde byste tyto informace vyhledal/a? (u této otázky stanovte pořadí 1–5; 1 – nejvíce vystihuje, 5 – nejméně vystihuje) ____ V prospektech, časopisech, brožurách, které mi chodí zdarma domů ____ Na internetu ____ 0sobně na pobočce, příp. v kontaktním centru ____ U lékaře ____ Rodina, známí 8. Čerpal/a jste někdy příspěvek v rámci bonusového programu? (pokud odpovíte „ne“, přejděte na otázku č. 12) □ Ano □ Ne → pokračujte otázkou č. 12 9. Jak jste se o čerpaném příspěvku dozvěděl/a? □ sám jsem si informace vyhledal/a □ někdo mi ho doporučil/poradil mi 10. Z jaké oblasti jste čerpal/a příspěvek? (u této otázky je možné označit více odpovědí) □ Očkování □ Antikoncepce □ Helmy a chrániče □ Ozdravné pobyty □ Pohybové a rehabilitační aktivity □ Léky, vitaminové doplňky □ Dioptrické brýle nebo kontaktní čočky □ Jiná oblast _______________________________ 11. Jak často příspěvek využíváte? (pokud odpovíte „pravidelně“, přejděte na otázku č. 13) □ Pouze 1x □ Výjimečně □ Pravidelně → pokračujte otázkou č. 13 12. Proč nežádáte o příspěvky pravidelně? (u této otázky je možné označit více odpovědí) □ Nedostatek informací □ Nedostatek času □ Příspěvek již není možné čerpat □ Složité vyřizování □ Dlouhé čekání □ Není jisté, že příspěvek opravdu dostanu □ Jiná odpověď ____________________________

80


13. Byl/a byste ochoten/ochotna přestoupit kvůli zajímavému bonusu ve výši např. 3 000 Kč k jiné zdravotní pojišťovně? □ Ano □ Ne 14. Máte povědomí o tom, kolik % je Vám měsíčně sraženo ze mzdy/z platu jako pojistné na veřejné zdravotní pojištění? □ Ano, _____% □ Nejsem si jistý/á 15. Pohlaví □ Žena □ Muž 16. Věk □ Do 20 let □ 21–30 let □ 31–40 let □ 41–50 let □ 51–60 let □ Nad 60 let 17. Nejvyšší dosažené vzdělání □ Základní □ Vyučen/a □ Vyučen/a s maturitou □ SŠ s maturitou □ VOŠ □ VŠ 18. Ekonomická aktivita □ Zaměstnanec □ OSVČ □ Student □ Důchodce □ Žena na mateřské dovolené □ Nezaměstnaný evidovaný na úřadu práce □ Jiné

Zhodnocení schopnosti zdravotní pojišťovny informovat o svých benefitech

Recommend Documents