Zhodnocení fungování turistického informačního centra ve Slatiňanech. Hana Chmelíková

Zhodnocení fungování turistického informačního centra ve Slatiňanech

Hana Chmelíková

Bakalářská práce 2015

ABSTRAKT Bakalářská práce je napsána za účelem zhodnocení fungování turistického informačního centra ve Slatiňanech. Hlavním cílem práce je navrţení opatření pro zlepšení fungování informačního centra a nabízených sluţeb za účelem zvýšení atraktivity ve směru k zákazníkům. V první části práce je provedena rešerše teoretických poznatků z problematiky rozebírané v části druhé. Pro zhodnocení slouţí SWOT analýza, která je sestavena na základě komparace turistického informačního centra ve Slatiňanech s ostatními v mikroregionu Chrudimsko-Hlinecko a na základě vyhodnocení ankety, na kterou odpovídali návštěvníci turistického informačního centra ve Slatiňanech. V závěrečné části je pak navrţeno ono opatření ke zlepšení fungování a zatraktivnění informačního centra pro zákazníky. Klíčová slova: cestovní ruch, turistické informační centrum, komparace s konkurencí, anketa, SWOT analýza

ABSTRACT The target of this bachelor thesis is valorization of touristic information centre in Slatiňany. Main aim of this thesis are suggestions that would lead to improvement of this touristic information centre and services that centre provides to make it more interesting for customers. In firts part of the work there is research of theoretical findings that are used as a foundations for the practical part. Comparation of other turistic centers and results from questionnaire were used as a foundation for SWOT analyses. Based on this analysis the final valorization of touristic centre was made. In the final part of this work there are written suggestions for improvements and better attractiveness of touristic centre in Slatiňany.

Keywords: Tourism, Touristist information Centre, Comparison with competitors, Questionnaire, SWOT analysis

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 9 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 11 1 CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................. 12 1.1 HISTORIE ......................................................................................................... 12 1.2 TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU ..................................................................... 12 1.3 CESTOVNÍ RUCH JAKO SYSTÉM ........................................................................ 13 1.3.1 Subjekt a objekt cestovního ruchu.................................................... 14 1.3.2 Prostředí cestovního ruchu ............................................................... 14 1.4 PRODUKT CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................................ 15 1.5 ORGÁNY KOORDINACE CESTOVNÍHO RUCHU ................................................... 16 1.5.1 Ministerstvo pro místí rozvoj ........................................................... 16 1.5.2 Kraje a obce ...................................................................................... 17 1.5.3 Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR) .................................................................................... 17 1.5.4 Další organizace ............................................................................... 17 2 TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA (TIC) .................................................. 18 2.1 JEDNOTNÁ KLASIFIKACE TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER ČESKÉ REPUBLIKY ...................................................................................................... 18 2.1.1 Poţadavky k získání certifikátu ........................................................ 19 2.1.2 Proces certifikace ............................................................................. 20 2.1.3 Poţadavky na pracovníka TIC ......................................................... 21 2.2 FINANCOVÁNÍ TIC .......................................................................................... 22 3 MARKETINGOVÝ PRŮZKUM ............................................................................ 23 3.1 VÝZKUM TRHU VE SLUŢBÁCH .......................................................................... 24 3.2 TŘÍDĚNÍ MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU ........................................................... 24 3.3 PROCES MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU ............................................................ 25 3.4 ANKETA........................................................................................................... 26 3.4.1 Druhy otázek .................................................................................... 27 4 SITUAČNÍ ANALÝZA ............................................................................................ 28 4.1 SWOT ANALÝZA ............................................................................................. 29 4.1.1 Analýza vnitřního prostředí .............................................................. 29 4.1.2 Analýza vnějšího prostředí ............................................................... 30 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 31 5 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU CHRUDIMSKO-HLINECKO ..... 32 5.1 TURISTICKÁ OBLAST CHRUDIMSKO-HLINECKO ............................................... 33 5.1.1 Chrudim ............................................................................................ 34 5.1.1.1 Kulturní a společenské vyţití ........................................................... 35 5.1.1.2 Sportovní vyţití a volný čas ............................................................. 36 5.1.2 Hlinsko v Čechách............................................................................ 36 5.1.2.1 Kulturní a společenské vyţití ........................................................... 36 5.1.2.2 Sportovní vyţití a volný čas ............................................................. 37 5.1.2.3 Skanzen Veselý kopec ...................................................................... 37 5.1.3 Nasavrky ........................................................................................... 38

6

7

8

9

5.1.3.1 Zámek Nasavrky............................................................................... 38 5.1.3.2 Keltský archeopark ........................................................................... 39 5.1.3.3 Přírodní rezervace Krkanka a Strádovské peklo .............................. 39 5.1.4 Vlastivědná stezka a pramen řeky Chrudimky ................................. 40 5.1.5 Heřmanův Městec............................................................................. 40 5.1.6 Chrast................................................................................................ 41 5.1.7 Luţe .................................................................................................. 41 5.1.8 Ronov nad Doubravou...................................................................... 41 5.1.9 Seč .................................................................................................... 42 5.1.10 Skuteč ............................................................................................... 42 5.1.11 Třemošnice ....................................................................................... 42 MĚSTO SLATIAŇANY .......................................................................................... 43 6.1 HISTORIE ......................................................................................................... 43 6.2 ZÁMEK SLATIŇANY A ANGLICKÝ PARK ........................................................... 43 6.3 ŠVÝCÁRNA SLATIŇANY ................................................................................... 44 6.4 KOČIČÍ HRÁDEK A VRCHLICKÉHO NÁVRŠÍ ....................................................... 45 6.5 REKREAČNÍ LESY PODHŮRA ............................................................................ 45 TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM SLATIŇANY ................................. 46 7.1 A.T.I.C. ČR A CZECH TOURISM ...................................................................... 46 7.2 FINANCOVÁNÍ .................................................................................................. 47 7.3 POSKYTOVANÉ SLUŢBY ................................................................................... 47 7.3.1 Typy na výlet .................................................................................... 47 7.3.2 Ubytování a stravování ..................................................................... 48 7.3.3 Zdravotnictví .................................................................................... 48 7.3.4 Sport a volný čas .............................................................................. 49 7.3.5 Knihovna .......................................................................................... 49 7.3.6 Zboţí a ostatní sluţby a informace TIC ve Slatiňanech ................... 49 OSTATNÍ TIC V TURISTICKÉ OBLASTI CHRUDIMSKOHLINECKO .............................................................................................................. 51 8.1 CHRUDIM ......................................................................................................... 51 8.2 HLINSKO .......................................................................................................... 52 8.3 SEČ .................................................................................................................. 54 8.4 LUŢE................................................................................................................ 55 8.5 TŘEMOŠNICE ................................................................................................... 56 8.6 NASAVRKY ...................................................................................................... 58 8.7 SKUTEČ ........................................................................................................... 59 8.8 HEŘMANŮV MĚSTEC ....................................................................................... 60 8.9 ZHODNOCENÍ OSTATNÍCH TIC ......................................................................... 62 ANKETA ................................................................................................................... 63 9.1 DEMOGRAFICKÉ OTÁZKY ................................................................................. 63 9.2 BYDLIŠTĚ ........................................................................................................ 64 9.3 POVOLÁNÍ........................................................................................................ 65 9.4 ZDROJE ............................................................................................................ 66 9.5 PERSONÁL ....................................................................................................... 67

9.6 INFORMOVANOST PERSONÁLU ......................................................................... 69 9.7 ZMĚNY ............................................................................................................ 70 9.8 DOPORUČENÍ ................................................................................................... 71 9.9 PŘIPOMÍNKY .................................................................................................... 71 10 SWOT ANALÝZA TIC VE SLATIŇANECH ...................................................... 72 10.1 SILNÉ STRÁNKY ............................................................................................... 72 10.2 SLABÉ STRÁNKY .............................................................................................. 72 10.3 PŘÍLEŢITOSTI ................................................................................................... 73 10.4 HROZBY........................................................................................................... 73 11 NAVRH OPATŘENÍ ............................................................................................... 74 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 76 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.............................................................................. 77 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 81 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 82 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 83 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 84 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 85

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

9

ÚVOD Cestovní ruch je jedním z nejvýznamnějších společensko-ekonomických fenoménů, který se v kaţdodenní praxi dále obměňuje a rozvíjí. Svůj význam má v mezinárodním měřítku stejně jako uvnitř daného státu. Důleţitou součástí je rozvoj turistických oblastí v rámci jednotlivých krajů republiky. Právě problematika turismu je popsána v teoretické části bakalářské práce. Podstata samotného turismu, historie a typologie. Pohled na cestovní ruch jako na systém ukazuje rozdělení do různých prvků, společně s jejich popisem a významem. Další podkapitola je věnována produktu cestovního ruchu. Důleţitým prvkem turismu je jeho legislativní část. Proto jsou zde charakterizovány orgány, které koordinují veškerou činnost cestovního ruchu uvnitř státu. Popsán je jejich význam a funkce. Vzhledem k hlavnímu tématu bakalářské práce je jedna podkapitola věnována Asociaci turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR), v jejímţ zájmu je koordinace činností právě turistických informačních center (TIC). V další kapitole je provedena rešerše odborné literatury týkající se TIC. Definice vymezující pojem TIC napomáhají k pochopení jeho podstaty. Jednotná klasifikace turistických informačních center České republiky je jedním ze stěţejních dokumentů věnujících se TIC. Na jejím základě jsou popsány poţadavky na proces k získání certifikátu a poţadavky určené personálu TIC. Marketingový výzkum tvoří podstatnou část podniků působící na současném trhu. Vysvětlen je rozdíl mezi marketingovým výzkumem a průzkumem. Rozepsané jsou různé metody a druhy, jakoţto i samotný proces marketingového výzkumu. Hlavním nástrojem pro zjištění spokojenosti zákazníků byla zvolena metoda ankety, která je taktéţ teoreticky popsána. Závěr teoretické částí je věnován analýze současného a popisu budoucího stavu, a proto je zde také popsána jedna z nejdůleţitějších situačních analýz, SWOT analýza. Ta je pak dále aplikována v praktické části v souvislosti s TIC ve Slatiňanech. První kapitola praktické částí bakalářské práce je věnována turistické oblasti ChrudimskoHlinecko. Je proveden popis jednotlivých měst mikroregionu s ohledem na přínos v oblasti cestovního ruchu. V další části je představeno město Slatiňany, jeho nejvýznamnější místa, která jsou hlavními cíli turistů a rovněţ mají velký význam pro oblast cestovního ruchu v celém mikroregionu.


10

TIC města - jeho historii, právní formě, personálu a způsobu financování je věnována následující kapitola. Dále je proveden popis jednotlivých sluţeb a oblastí informací, které TIC ve Slatiňanech nabízí svým klientům. Jelikoţ TIC ve Slatiňanech není jediné v oblasti Chrudimsko-Hlinecko, dalším tématem je popis ostatních TIC, která v mikroregionu leţí. Hlavním záměrem je zjištění oblasti nabízených sluţeb, produktů, lokace TIC, přístupnost, personál a v neposlední řadě otevírací doba. Pro správné zhodnocení fungování nesmí být opomenut názor návštěvníků TIC. K tomuto účelu je zvolena anketa, která je sestavena z jedenácti otázek. Výsledek slouţí k zjištění objektivního náhledu na zkoumanou problematiku. Prostřednictvím porovnání ostatních TIC v okolí a vyhodnocením anketního šetření se dosahuje relevantnějších podkladů k tvorbě SWOT analýzy TIC ve Slatiňanech. Závěrečná část praktického oddílu se věnuje návrhům na zlepšení fungování TIC ve Slatiňanech. Návrhy vyplývají z výsledků jednotlivých oblastí SWOT analýzy a povedou ke zlepšení fungování TIC ve Slatiňanech a k jeho zatraktivnění vzhledem k jeho zákazníkům.

I TEORETICKÁ ČÁST


1

12

CESTOVNÍ RUCH

„Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ (Jakubíková, 2009, s. 18) Pro pojem cestovní ruch se vyuţívá několik dalších označení, například turismus, turistika, rekreace, zotavení, atd. Je povaţován za prostředek ke zlepšení ţivotní úrovně dané země a jejich jednotlivých oblastí. Zlepšuje ekonomické příleţitosti všech zainteresovaných jednotek. Uspokojuje nejrůznější potřeby svých klientů. Existuje vzájemná závislost mezi cestovním ruchem a ekonomikou dané oblasti (Hesková, 2011, s. 10).

1.1 Historie Cestovnímu ruchu se systematicky začalo věnovat začátkem minulého století. V první řadě byla snaha o vymezení pojmu turismus od pojmu cestování. V pozdější době se stal cestovní ruch předmětem zkoumání jiných disciplín. Vznikaly pojmy jako ekonomie cestovního ruchu, geografie cestovního ruchu, sociologie cestovního ruchu, psychologie cestovního ruchu, atd. V průběhu času byly napsány publikace a byly vytvořeny studie o turismu, které mají význam i pro dnešní dobu (Hesková, 2011, s. 9–10). Velkým mezníkem se stal rok 1841, který je spojován se vznikem novodobého cestovního ruchu. Tohoto roku se pořádal první hromadně organizovaný výlet. Před druhou světovou válkou bylo cestování privilegiem zejména zámoţnějších jedinců. Cestovní ruch se rozvíjel díky lázním, kam si lidé jezdili zlepšovat své zdraví. Lázeňské pobyty byly také místem společenského a kulturního dění. Po druhé světové válce přicházela doba obnovy ekonomiky. Většina odvětví začala pomalu prosperovat. Lidé měli prostředky pro cestování. Začal se rozvíjet masový turismus, vznikaly nové destinace a turismus se stal celosvětovým odvětvím (Jakubíková, 2009, s. 17).

1.2 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch lze rozdělit do různých druhů a forem, které se v kaţdodenní praxi dále rozvíjejí a obohacují v přímé závislosti na zvyšující se poptávce na trhu cestovního ruchu. Klasifikace podle druhu znamená jeho dělení podle motivace zákazníků. Podle toho, za jakým účelem klienti vyuţívají sluţeb cestovního ruchu (například rekreační, sportovní náboţenský, lázeňský cestovní ruch) (Hesková, 2011, s. 19–20).


13

Dále pak formy představují členění podle příčin, jimiţ je ovlivňován a podle důsledků, které přináší. Členění z geografického hlediska můţe být na domácí, zahraniční, mezinárodní, vnitřní, národní nebo regionální cestovní ruch; nebo podle počtu klientů na individuální, skupinový, masový nebo ekologický. Podle délky pobytu pak lze turismus dělit na krátko, středně a dlouhodobý. Klasifikačních hledisek je mnoho, záleţí na tom, z jakého pohledu se na problematiku nahlíţí (Jakubíková, 2009, s. 19–20).

1.3 Cestovní ruch jako systém V rámci systémové teorie se na cestovní ruch nahlíţí jako na problematiku sloţenou z určitých částí, které mezi sebou tvoří vazby a určitým způsobem se navzájem ovlivňují. Základem systému cestovního ruchu je uváděno vnitřní prostředí tvořené subjektem cestovního ruchu a objektem cestovního ruchu. Kolem nich je dále tvořeno vnější prostředí, které se skládá z dalších jednotlivých podsystémů (Hesková, 2011, s. 10–11).

Politické prostředí

Ekonomické prostředí

Cestovní ruch

Subjekt cestovního ruchu

Objekt cestovního Sociální

ruchu

Ekologické prostředí

prostředí

Technicko-technologické prostředí Zdroj: Hesková, 2011, s. 11; Vlastní zpracování Obr. 1: Cestovní ruch jako systém


14

1.3.1 Subjekt a objekt cestovního ruchu Subjekt je zastoupen účastníky. Vytváří poptávku a je spotřebitelem sluţeb, které se nabízejí na trhu cestovního ruchu. Účastník dále můţe být nazýván jako návštěvník, turista či výletník (Hesková, 2011, s. 11). Objekt je místo nebo cíl subjektu cestovního ruchu. Zahrnuje v sobě přírodu, kulturu, historii, hospodářství, atd. Vytváří nabídku na trhu cestovního ruchu. Cílové místo je moţné rozdělit na dva druhy, primární a sekundární nabídku. Primární nabídka znázorňuje přírodní a kulturní potenciál dané oblasti. Sekundární nabídka představuje různorodé infrastrukturní zázemí. Sekundární nabídka je odvozena od primární (Hesková, 2011, s. 11–12). 1.3.2 Prostředí cestovního ruchu Prostředí tvoří vnější činitelé, které působí přímo či nepřímo na subjekt a objekt cestovního ruchu. Je tvořeno prostředím ekonomickým, politickým, sociálním, technickotechnologickým a ekologickým. Je zřejmé, ţe mezi vnějším prostředím a vnitřním prostředím existuje vzájemná kooperace, která se podílí na rozvoji cestovního ruchu v určité zemi. Na tomto základu existuje aktuální i zpětná vazba, okolí má vliv na cestovní ruch a zpětně má pak sám cestovní ruch vliv na své okolí (Hesková, 2011, s. 14). Ekonomické prostředí má velký dopad na rozvoj cestovního ruchu státu. Rozděluje se na pozitivní a negativní faktory. Mezi ekonomické vlivy patří například ekonomický růst, nezaměstnanost, inflace. Všechny tyto faktory ovlivňují subjekt cestovního ruchu, který, jak jiţ bylo řečeno, je nositelem poptávky na trhu cestovního ruchu (Hesková, 2011, s. 14– 15). Politické prostředí cestovního ruchu dané země záleţí na tom, zda je daný stát přístupný trhu, zdali je otevřený či uzavřený pohybu lidí. Velký vliv mají i mírové smlouvy a dohody mezi různými státy. Mnoho lidí se obává vycestovat do zemí, kde panují nepokoje, kde by mohlo být ohroţeno zdraví turistů, ohroţen jejich majetek, atd. Dále pak stát sám přímo ovlivňuje turismus, protoţe právě on vytváří politiku cestovního ruchu, vytváří právní normy, má pod svou záštitou programy na rozvoj regionů, budování infrastruktury, vytváření podmínek pro cizince atd. Avšak cestovní ruch má i svůj zpětný hospodářskopolitický vliv, kde s jeho pomocí dochází k vzájemnému poznávání způsobu ţivota, kultur jiných zemí a dochází k upevňování mírových vztahů (Hesková, 2011, s. 15–16).


15

Sociální prostředí je dáno společenským zřízením daného státu. Týká se oblasti pracovních i mimopracovních podmínek a sociální politiky státu. Mezi pracovní podmínky se můţe řadit délka pracovní doby, podmínky pro vykonávání práce atd. Volný čas a jeho vyuţívání patří do mimopracovních podmínek. Záleţí také na tom, v jaké míře stát podporuje občany, kteří nedisponují ţádným pracovním příjem (Hesková, 2011, s. 16). Technické a technologické podmínky se týkají hlavně oblasti infrastruktury. Dopravní infrastruktura je dána například vybudováním dálničních sítí, hustotou ţelezniční sítě, rozmachem letecké, nebo lodní dopravy. Významným technologickým faktorem je existence nových technologií usnadňujících celkové poskytování sluţeb klientům cestovního ruchu (Hesková, 2011, s. 16–17). Ekologické faktory jsou další důleţitou součástí vnějšího prostředí. Ekologie má čím dál tím větší význam, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Zásady cestovního ruchu musí přijímat a respektovat poţadavky na ochranu ţivotního prostředí. Musí se zachovávat rovnováha země a jejích prvků (půdy, vody, ovzduší). Nedodrţování zásad ochrany přírody a ţivotního prostředí můţe vést i k celkové likvidaci cestovního ruchu v dané oblasti (Hesková, 2011, s. 17–18).

1.4 Produkt cestovního ruchu Produktem se rozumí veškerá nabídka, která je poskytována na trhu cestovního ruchu. Má za úkol uspokojovat potřeby svých zákazníků. Produkt je vnímán jako soubor sluţeb, které na sebe vzájemně navazují a doplňují se. Patří sem nabídka primární i sekundární. Pokud je nahlíţeno na produkt cestovního ruchu z hlediska ekonomického, lze uvést, ţe se jedná o volný statek, sluţbu, zboţí nebo veřejný statek. Všechny tyto formy jsou předmětem spotřeby zákazníků cestovního ruchu (Hesková, 2011, s. 96–97). Produkt má tyto následující tři části:  všeobecný produkt – tvoří jádro produktu, nabídka specializovaných sluţeb cestovního ruchu, z pohledu zákazníka je jádro samozřejmostí;  očekávaný produkt – produkt, se kterým se zákazník doopravdy setká, odlišení se od konkurence, tato vrstva vyplývá z očekávání zákazníka;  širší produkt – je tzv. dodatečný uţitek nebo přidaná hodnota, to co zákazník neočekává, co ho překvapí, můţe to být i forma nadstandardních sluţeb (CR pro odborné a VS, 98–99).


16

Sluţby jsou nejdůleţitější součástí produktu cestovního ruchu. Komplexnost tvoří nespočet jednotlivých

heterogenních

sluţeb.

Jsou

zajišťovány

různými

podnikatelskými

i nepodnikatelskými subjekty, které se nacházejí v místě nabídky i poptávky. Heterogenita sluţeb umoţňuje jejich dělení do určitých skupin dle různých klasifikačních hledisek. Členění je moţné například podle místa, způsobu úhrady, způsobu zabezpečení, atd. (Jakubíková, 2009, s. 22–23).

1.5 Orgány koordinace cestovního ruchu Jak jiţ bylo popsáno ve vnějším prostředí cestovního ruchu, velký vliv na rozvoj turismu určitého státu má sám stát. Hlavním koordinátorem je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Poslanecká sněmovna se prostřednictvím svého podvýboru zabývá problematikou cestovního ruchu a krizovými regiony (Hesková, 2011, s. 86). 1.5.1 Ministerstvo pro místí rozvoj Hlavním metodickým a koordinačním orgánem všech subjektů cestovního ruchu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Je v kooperaci s dalšími ministerstvy, orgány a organizacemi, které působí v oblasti turismu. Spolu řeší specifické problémy. Oddělení pro cestovní ruch pod vedením Ministerstva pro místní rozvoj je rozděleno do tří částí. První je oddělení integrace a konkurenceschopnosti; další je oddělení komunikace a zahraniční spolupráce a posledním je oddělení intervencí (Hesková, 2011, s. 86–87). CzechTourism neboli Česká centrála cestovního ruchu je státní příspěvkovou organizací. Zřízena byla Ministerstvem pro místní rozvoj jako orgán, který se zabývá státní správou České republiky v oblasti cestovního ruchu. Hlavním cílem této organizace je zviditelnění České republiky jako cílové destinace na domácím i zahraničním trhu. K uskutečnění tohoto cíle plní mnoho úkolů, které přímo ovlivňují oblast turismu. CzechTourism má pod svou správou zahraniční zastoupení v několika různých zemích světa (CzechTourism, ©2005–2003). Český systém kvality sluţeb je nástroj slouţící k podpoře turismu pomocí zvyšování kvality sluţeb organizací zainteresovaných na trhu cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci tohoto systému spolupracuje s ostatními organizacemi a asociacemi působícími v oblasti cestovního ruchu. Hlavním cílem je systematické zvyšování kvality a zjištění potřeb zákazníka. Oceněním pro úspěšné podniky je certifikát ověřené kvality, který má nadnárodní uznání (Český systém kvality sluţeb, ©2000–2015).


17

1.5.2 Kraje a obce Důleţitou součástí rozvoje cestovního ruchu jsou jednotlivé kraje a obce. V rámci krajů jsou vytvářeny jednotlivé turistické oblasti, které napomáhají růstu cestovního ruchu. Jelikoţ je kraj samostatně správní subjekt, má právo vydávat své vlastní vyhlášky, koordinovat územní rozvoj, schvalovat územně-plánovací dokumentace, předkládat návrhy zákonů atd. Obce pak prosazují své zájmy prostřednictvím různých svazků obcí, které přímo či nepřímo ovlivňují cestovní ruch dané oblasti (Hesková, 2011, s. 87). 1.5.3 Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR) A.T.I.C. ČR je definována jako profesní organizace informačních center. Sdruţuje TIC, zvyšuje odbornou úroveň členů, hájí jejich zájmy, je povaţována za centrum informační sítě cestovního ruchu a společně s jinými organizacemi upravuje legislativu týkající se TIC. Pomáhá k rozvoji cestovního ruchu v České republice. Společně s agenturou CzechTourism vytvořila Jednotnou klasifikaci turistických informačních center České republiky (Hesková, 2011, s. 87). 1.5.4 Další organizace V České republice existuje několik dalších organizací, které se zabývají jednotlivými oblastmi cestovního ruchu. Jejich hlavním a společným cílem je rozvoj turismu České republiky. Mezi tyto organizace patří Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky, Asociace hotelů a restaurací České republiky, Asociace cestovních kanceláří České republiky, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Sdruţení průvodců České republiky, Česká asociace wellness a Asociace sluţeb cestovního ruchu (Hesková, 2011, s. 89–94). Všechny uvedené organizace podporují cestovní ruch České republiky na národní i mezinárodní úrovni. Mezí jejich další funkce se řadí hájení zájmů svých členů, vytváření kvót kvality, zvyšování kvality sluţeb a podobně (Hesková, 2011, s. 89–94).


2

18

TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA (TIC)

TIC je zařízení, jenţ poskytuje svým zákazníkům sluţby a informace, které úzce souvisejí s oblastí turismu. Mezi nejhlavnější funkce patří vytváření databank obsahujících veškeré informace vztahující se k cestovnímu ruchu v dané oblasti. Na poţádání pak tyto informace poskytuje bezplatně svým klientům. TIC spolu s poskytováním informací nabízí také doprovodné sluţby, které tvoří součást cestovního ruchu. TIC je většinou členem různých organizací, například A.T.I.C. ČR (Jakubíková, 2009, s. 33–34). Jednotná klasifikace turistických informačních center České republiky definuje TIC jako viditelně označené a přístupné místo určené pro širokou veřejnost. Návštěvníci zde získávají informace týkající se cestovního ruchu, kultury a rekreace. Dále můţe nabízet produkty a placené sluţby, které úzce souvisí s oblastí cestovního ruchu. Avšak tyto produkty a sluţby nesmí narušovat podstatu platných právních předpisů (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 5). TIC je povaţováno za veřejnou sluţbu. Je součástí informačního systému cestovního ruchu. Provozováno je díky společenské objednávce, kterou tvoří samospráva či státní správa. TIC plní úlohu nejdůleţitějšího prostředku k propagaci města, regionu a státu (A.T.I.C. ČR, ©2007–2015).

2.1 Jednotná klasifikace turistických informačních center České republiky Jiţ v dřívější době v České republice fungovalo několik certifikačních schémat, která popisovala činnost TIC. Tato schémata se od sebe v zásadě nelišila. Avšak později přišla potřeba odstranění duplicity a vzniku jednotného standardu a řádu. Proto se A.T.I.C. ČR společně s agenturou CzechTourism za podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky rozhodly sestavit Jednotnou klasifikaci turistických informačních center České republiky. Součástí je i jednotná certifikace (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 5). Součástí jednotné klasifikace je standard činností a sluţeb TIC, který je definovaný A.T.I.C. ČR a je doplněn o poţadavky agentury CzechTourism. Klasifikace zahrnuje kvóty pro udělování certifikátu, vymezuje dobu platnosti certifikátu, popisuje podstatu, průběh kontroly, atd. Certifikace slouţí k zajištění a udrţení kvality poskytovaných sluţeb v rámci


19

cestovního ruchu. Standardizace a kategorizace jednotlivých informačních center má za účel zvýšení důvěryhodnosti TIC ve směru k veřejnosti (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 5). Jednotný certifikát má mnoho výhod pro jednotlivá TIC i pro jejich zákazníky. V prvé řadě dokazuje, ţe určité TIC disponuje deklarovaným rozsahem sluţeb a činností. Dále slouţí k získávání dotací, které dopomáhají k podpoře TIC a cestovního ruchu v rámci celého kraje. Jednotná klasifikace je také jednou z podmínek získání certifikátu, který se ukládá v rámci Českého systému kvality sluţeb (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 2–3). 2.1.1 Poţadavky k získání certifikátu Jednotná klasifikace je prováděna pod záštitou A.T.I.C. ČR a agentury CzechTourism. Pro udělení certifikátu je nutné nejprve splnit předem stanovené podmínky, které jsou rozděleny do dvou částí. První z nich je tzv. minimální standard sluţeb, který musí splňovat kaţdé TIC. Dále tu jsou doplňující poţadavky, které slouţí k rozřazení do příslušných klasifikačních tříd (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 5). Minimální standard sluţeb se dále rozděluje na dvě skupiny poţadavků, závazné a doporučené. Jak jiţ jejich název napovídá, závazné poţadavky TIC musí bez výjimky splňovat. Doporučené poţadavky slouţí k lepšímu provozu a lepší kvalitě celkových sluţeb TIC. Závazné poţadavky se týkají oblastí:  lokalizace a navigace k TIC;  informace o TIC pro k veřejnosti;  činnosti TIC;  databáze TIC ;  vybavenosti TIC; 

zpětná vazba (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 5).

V rámci jednotné klasifikace se provádí rozřazení do tří klasifikačních tříd, které jsou označeny velkými písmeny A, B a C. Kaţdá z nich se liší svými poţadavky. Klasifikační třída A je nejvyšším oceněním a tudíţ obsahuje nejvíce poţadavků


20

(Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 9). 2.1.2 Proces certifikace Proces jednotné klasifikace a udělení certifikátu má standardizovaný postup, který vytvořili a za jehoţ chod odpovídají organizace A.T.I.C. ČR a CzechTourism. Obsah procesu lze rozdělit do šesti částí:  udělení, obnova, odmítnutí certifikátu;  certifikát samotný – jeho obsah a platnost;  symbol pro certifikované TIC;  komise – pravomoci, sloţení, předseda, atd.;  kontrola – certifikační a průběţná;  poplatek (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 10–12). A.T.I.C. ČR uvádí, ţe TIC nemusí být nutně členem asociace, aby mu byl udělen certifikát. Členové i nečlenové asociace však musí projít jistým standardizovaným postupem, aby jim byl certifikát udělen a aby byli zařazeni do určité klasifikační skupiny. Tento postup se skládá celkem z jedenácti kroků:  opatření platné verze jednotné klasifikace;  vyplnění a zaslání přihlášky;  obdrţení přihlášky sekretariátem A.T.I.C. ČR a odpovědnou osobou v rámci kraje;  poplatek (jen pro ty, jenţ nejsou členy A.T.I.C. ČR);  sjednání návštěvy kontrolora;  kontrola;  předání protokolu kontroly a stanovení návrhu pro zařazení do klasifikační třídy;  certifikační komise posuzuje podklady od kontrolora;  zaslání certifikátu a označení certifikovaného subjektu;  TIC vyvěsí ve vhodném místě provozovny a na internetových stránkách certifikát;  TIC vyvěsí ve vhodném místě vstupu provozovny označení (samolepku) (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 13).


21

Certifikované TIC má povinnost nahlásit jakoukoli změnu kontaktních údajů, odpovídat na emaily obdrţené organizacemi A.T.I.C. ČR a CzechTourism a oznámit případné zrušení provozu. Všechny tyto skutečnosti mají svoji lhůtu, do kdy musí být nahlášeny. Tyto lhůty jsou uvedeny v Jednotné klasifikaci turistických informačních center České republiky (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 15). 2.1.3 Poţadavky na pracovníka TIC Kaţdé TIC je zaloţené za účelem poskytování vysoce kvalitních sluţeb svým zákazníkům. Proto jsou definovány kvalitativní parametry, které se týkají obsluhy návštěvníků TIC. Parametry jsou určené pro pracovníky TIC a jejich povinností je tyto dodrţovat. Rozdělují se do tří částí. Kaţdá z částí v sobě obsahuje soubor pravidel týkajících se provozu, znalostí a komunikace s klienty TIC. Jejich rozdělení je následující:  všeobecná pravidla: o přístupnost – TIC by mělo být přístupné pro všechny typy zákazníků a doporučuje se maximalizace opatření pro zpřístupnění (pro osoby se sníţenou mobilitou, pro důchodce, pro těhotné, atd.); o prostory – čisté, přehledné, produkty označené cenovkami, pravidelné doplňování propagačních materiálů, atd.; o oblečení a úprava personálu – musí odpovídat ročnímu období, musí podléhat společenským konvencím, apod.; o obsluha návštěvníka – dodrţování pořadí, atd.; o znalosti personálu – informace o turisticky zajímavých místech okolí, tipy na výlety; historické údaje, atd.; o zodpovědný turista – poskytování informací o kultuře okolí, o kulturním dědictví, o tradicích, atd.; o práva spotřebitelů – podávání informací o podmínkách a zvyklostech, které souvisejí s poskytováním sluţeb v ČR, atd.; o ţivotní prostředí – provoz by neměl v ţádném případě ohroţovat ţivotní prostředí, patří sem i poskytování informací o likvidování odpadu, atd. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 21–22).


22

 Osobní komunikace – definuje, jak se má personál chovat a jak postupovat směrem ke klientům TIC. Definuje tyto oblasti: o pozdrav; o chování; o vyjasňování otázky; o poskytování informací; o poznámky klientů; o soukromé telefonáty o setkání s jinou činností; o pití, jídlo, odpočinek; o oslovení při odchodu klienta (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 22-23).  Telefonická komunikace – stejně jako komunikace osobní definuje, jak se má personál zachovat při telefonickém kontaktu s klientem. Definuje tyto oblasti: o pozdrav; o chování o vyjasňovací otázky; o poskytování informací; o setkání s jinou činností (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace turistických informačních center ČR a CzechTourism, 2013, s. 24).

2.2 Financování TIC Financování TIC pochází z více zdrojů. Lze jej rozdělit do tří částí podle toho, jakému účelu finance slouţí. První pocházejí z veřejných zdrojů podle předem stanoveného kalkulačního vzorce. Tyto finance slouţí k provozu hlavní činnosti, kterou je poskytování informací veřejnosti (Metodika turistických informačních center, 2007–2015). Druhý zdroj získávání financí jsou výtěţky z doplňkové činnosti - tou je prodej výrobků spojených s cestovním ruchem. Tyto finance jsou dále pouţity právě pro pokrytí nákladů doplňkové činnosti. Posledním zdrojem můţe být získávání financí od soukromých investorů, grantů a také z dotací z veřejných fondů. Finance od těchto zdrojů se pouţívají pro realizaci projektů TIC (Metodika turistických informačních center, 2007–2015).


3

23

MARKETINGOVÝ PRŮZKUM

Marketingový výzkum je proces, který identifikuje marketingové příleţitosti a definuje problémy, monitoruje a ohodnocuje marketingové konání a veškeré poznatky předkládá managementu podniku (Kotler, Bowen a Makens, 2010, 124–125 s.).1 „Na rozdíl od průzkumu trhu, který chápeme především jako jednorázovou záleţitost, zjišťující zvolenou výzkumnou technikou aktuální situaci na trhu a poskytující zadavatelům především základní popis této situace, je marketingový výzkum dlouhodobější prací, kombinující hned několik výzkumných postupů, uplatňující náročnější postupy statistického zpracování, porovnávající a vyhodnocující výsledky získané z různých zdrojů a docházející k hlubším poznatkům a souvislostem.“ (Foret a Stávková, 2003, s. 13) Výzkum trhu je dynamicky se vyvíjející disciplína, která má svou teoretickou i aplikační část. Jedním z hlavních mezníků ve vývoji byl začátek pouţívání informačních technologií. Výzkum trhu se opírá o poznatky z dalších disciplín: matematiky, statistiky, informatiky, psychologie, sociologie, atd. (Bártová, Bárta a Koudelka, 2004, 109). Výzkum trhu se stal nejdůleţitější součástí marketingově orientovaného podniku. Jeho prostřednictvím se firma spojuje s trhem a zákazníky. Díky informacím získaných výzkumem se podnik dozvídá uţitečné informace, které můţe dále aplikovat pro úspěšný chod podniku. Díky těmto informacím je podnik schopen identifikovat případné příleţitosti a definovat problémy, které mohou v budoucnu nastat a připravit se, jak tyto situace řešit. Vyuţívá se při rozhodování strategickém, taktickém i operativním. (Kincl a kol., 2004, s. 48)

1

Marketing research is a process that identifies and defines marketing opportunities and problems, monitors

and evaluates marketing actions and performance, and communicates the finding and implications to managements.


24

3.1 Výzkum trhu ve sluţbách V rámci marketingu sluţeb tvoří výzkum trhu velice důleţitou část. I přes tento fakt byl výzkum dlouhou dobu opomíjen. Postupem času manaţeři firem přišli na jeho nenahraditelnost. Mezi nejzákladnější okruhy, kterým se výzkum trhu ve sluţbách věnuje, patří:  pomoc při rozhodování o podstatných činnostech firmy a omezení nejistoty;  nejoptimálnější určení všech prvků marketingového mixu ve spojení s konkrétními podmínkami daných sluţeb;  pozorování výsledků marketingových aktivit a jejich kontrola (Janečková a Vaštíková, 2000, s. 42).

3.2 Třídění marketingového výzkumu Jako základní rozlišení marketingového výzkumu je uváděn primární a sekundární marketingový výzkum. Primární výzkum představuje soubor informací, který musí podnik sám nebo za pomoci externí organizace získat. Jedná se o tzv. průzkum v terénu. Sekundární marketingový výzkum pak zahrnuje ty informace, které jiţ dříve někdo shromáţdil a zpracoval. Jedná se o tzv. průzkum od stolu. Nevýhodou sekundárních informací je jejich krátká ţivotnost, neúplnost a neobjektivnost (Kyncl a kol., 2004, s. 51). Dle knihy, kterou napsal Jan Kyncl a kolektiv (2004, s. 49) se marketingový výzkum můţe dělit podle předmětu výzkumu na následující nejčastější druhy:  výzkum trhu - zaměřen na výzkum trhu jako takového, jeho umístění, vývoj, charakteristika, atd.;  výzkum výrobků - zaměřen na spotřebitele a jeho spokojenost se stávajícími či novými produkty a sluţbami;  výzkum propagace – zaměřen na média a jejich výběr, nebo na zhodnocení jednotlivých komunikačních forem;  výzkum konečného spotřebitele - zaměřeno na spotřebitele, snaţí se pochopit jeho chování na trhu, jeho postoje a názory ke konkrétnímu produktu či sluţbě;  výzkum konkurence - zaměřen na konkurenci přímou i nepřímou a analyzuje podrobně jejich chování;


25

 výzkum prodeje - zaměřuje se na proces prodeje, jeho výsledky nebo například na sezónnost. Další rozdělení se uvádí podle praktického vyuţití marketingového výzkumu. Klasifikační hlediska jsou následující: podle cílů výzkumu; podle pouţívaných materiálů potřebných k získání informací; nebo například podle metod, jak získat a analyzovat data. Nejčastěji vyuţívané druhy výzkumu jsou:  kvantitativní výzkumy;  kvalitativní výzkumy;  výzkumy médií a výzkumy účinnosti propagace;  průmyslový výzkum (B2B) (Bártová, Bárta a Koudelka, 2004, 110). Jako důleţitá část výzkumu trhu se uvádí i činnosti sociálního výzkumu:  výzkum veřejného mínění;  výzkum menšin a konkrétních skupin populace (Bártová, Bárta a Koudelka, 2004, 110). Výzkum trhu lze také rozdělit podle toho, kdo informace shromaţďuje, analyzuje a vyhodnocuje:  výzkum uskutečňovaný vlastními sílami podniku;  výzkum uskutečňovaný externí institucí (Bártová, Bárta a Koudelka, 2004, 110).

3.3 Proces marketingového výzkumu V nejobecnější rovině se jedná o sběr, analýzu a zobecnění informací. Aby byl marketingový výzkum efektivní, musí projít určitým procesem. Tento proces se skládá z pěti základních kroků:  definování problému a určení cílů;  plán výzkumu;  shromaţďování informací;  analýza a interpretace informací; 

prezentace výsledků a navrţení opatření (Janečková a Vaštíková, 2000, s. 47).

Největší potíţí firem je jasné definování problému a přesné určení cíle. Určený cíl musí být definován ve vztahu k finančním prostředkům podniku. Součástí tohoto kroku je také vyslovení hypotéz, eventualit, které mohou za daných situací nastat (Janečková a Vaštíková, 2000, s. 47).


26

V druhém kroku jde o analýzu situace, kde se zjišťuje, jaké informace jiţ podnik má ze sekundárních zdrojů, a které musí dodatečně získat. Dochází ke zhodnocení, jaké nástroje přístupu a výzkumné přístupy podnik zvolí. Dále řeší vhodný výběr respondentů, a jaké metody kontaktu budou pouţity. Příprava výzkumu také zahrnuje určení, kdo se výzkumem bude zabývat, a jak bude financován (Janečková a Vaštíková, 2000, s. 47–48). Shromaţďování informací se týká získávání primárních informací. Jejich zajišťování se uskutečňuje způsobem, jaký je definován v plánu výzkumu. V tomto kroku je moţné se dopustit mnoha chyb. Je nutné, aby si je podnik dobře uvědomoval a snaţil se jim vyvarovat (Janečková a Vaštíková, 2000, s. 47–48). Po shromáţdění údajů se z nich následně odvozují určité závěry. Rozdílné postupy jsou u kvalitativního výzkumu a u kvantitativního. U kvantitativního výzkumu se jedná o statistické analýzy, sestavování tabulek, atd. U kvalitativního se posuzují informace dle psychologického přístupu, příčin výskytu, motivů, atd. Před posledním krokem je nutné informace roztřídit a klasifikovat (Kyncl a kol., 2004, s. 60). Poslední krok se zabývá jiţ zpracovanými informacemi, které jsou jasně konkretizovány a musejí být verbálně vyjádřitelné. Na základě těchto informací se navrhne opatření a postupy, které povedou ke zlepšení podnikových aktivit. Tato závěrečná zpráva by měla být detailně rozpracována, měla by být přehledná a měla by disponovat velice vysokou odbornou úrovní. (Janečková a Vaštíková, 2000, 47–51; Kyncl a kol., 2004, s. 59–60)

3.4 Anketa Anketa je vedle dotazníku řazena do písemné komunikace. Převáţně se pouţívá pro prvotní představení firmy a oslovení veřejnosti. Na rozdíl od dotazníku anketa obsahuje jednu nebo několik málo otázek vztahujících se k určitému tématu. Nejčastější je anketa publikovaná v tisku, vysílaná v televizi nebo rozhlase, rozdávaná při různých událostech. Anketa především slouţí ke zjištění názoru zákazníků. Další formou ankety můţe být hlasování zákazníků v rámci nejrůznějších soutěţí Tak jako kaţdá technika marketingového výzkumu i anketa má svoje problémové části. Jednou z nich je nízká návratnost. Ta se dá do značné míry ovlivnit příslibem odměny při vyplnění ankety. Nejčastější odměnou bývá losování anketních lístků (Foret a Stávková, 2003, s. 43). Anketa se řadí mezi tzv. výzkum kvantitativní, proto bývá uvedeno, ţe na úkor většího počtu respondentů je skladba vzorku nereprezentativní. Velkou skupinu odpovídajících lidí


27

tvoří respondenti, kteří disponují větším mnoţstvím volného času (důchodci, ţeny na mateřské dovolené, atd.). Velice málo se anket účastní lidé, kteří jsou ekonomicky aktivní (Foret a Stávková, 2003, s. 43). I přes uvedené nevýhody má anketa i svoje světlé stránky. Je velice důleţitým nástrojem pro komunikaci se zákazníky. Oslovuje zákazníky, navazuje a upevňuje vztahy. Díky anketě respondenti mohou vyjádřit svůj názor k určitému tématu (Foret a Stávková, 2003, s. 43). 3.4.1 Druhy otázek Důleţitou zásadou pro tvoření ankety by měla být snadná orientace a jednoduché vyplnění, na první pohled by anketa měla být zajímavá a nabádat respondenty k zodpovězení. Druh otázek u anket je podobný jako u dotazníkového šetření. Hlavní poţadavek pro formulaci otázek je jednoznačnost a srozumitelnost. Otázky by měly být kladeny tak, aby dosahovaly co nejvyšší validity, aby se skutečně dostalo odpovědí, které jsou relevantní. Při sestavování ankety je nutné vyvarovat se záporně kladených otázek, dlouhých nesrozumitelných otázek a sugestivních otázek (Foret a Stávková, 2003, s. 34–35). Nejzákladnější rozdělení otázek je do následujících tří skupin: otevřené, uzavřené, polootevřené. Otevřené otázky mohou být různého typu. U volných otevřených otázek se nechává odpovídajícímu absolutní volnost pro jeho odpověď. U asociační otázky se odpovídá jedním slovem, které respondenta napadne jako první při vyřčení určitého pojmu. Dalším typem otevřené otázky můţe být volné dokončení věty, nebo dokončení povídky, tematického námětu či obrázku (Foret a Stávková, 2003, s. 35–36). Uzavřené otázky jsou sestaveny s jiţ předem stanovenými moţnými odpověďmi. Respondentovi se nabízí několik variant odpovědí. Dotazovaný nemá jinou moţnost neţ vybrat z uvedených moţností. Velkou výhodou uzavřených otázek je jejich snadnost a rychlost vyplnění a následného zhodnocení. Nevýhodou je jejich sugestivnost, zároveň umoţňují respondentovi odpovědi bez jakéhokoli přemýšlení. Uzavřené otázky se dělí na několik typů: dichotomické (dvě moţnosti odpovědi), výběrové (více moţností odpovědí, dotazovaný vybere jen jednu moţnost), výčtové (moţnost výběru více moţností) a polytomické s určením pořadí (Foret a Stávková, 2003 s. 37–39).


4

28

SITUAČNÍ ANALÝZA

Situační analýza je velice důleţitým prvkem marketingového a strategického plánování kaţdého podniku. Vztahuje se k jiţ existujícím firmám na trhu. Zaobírá se nejen současnou marketingovou situací, ale i tou, která můţe pro podnik nastat v budoucnu. Analyzuje prostředí určitého podniku (makroprostředí) a podnik samotný (mikroprostředí) (Jakubíková, 2009, s. 95). Náplň situační analýzy lze pojmenovat 5C:  Company – analýza vnitřního prostředí firmy;  Collaborators – analýza spolupracujících firem a osob;  Customers – analýza zákazníků a segmentů;  Competitors – analýza konkurence;  Climate/Context

–

analýza

vnějšího

prostředí

firmy

(makroprostředí),

makroekonomické faktory (Jakubíková, 2009, s. 95–96). Pro potřeby cestovního ruchu se zpravidla pouţívá také analýza prostředí metodou 4C:  Customers – zákazníci;  Country – národní faktory;  Cost – náklady;  Competitors – konkurenti (Jakubíková, 2009, s. 96–97). Na základě situační analýzy jsou pak vypracovávány strategie, které vedou k naplnění předem definovaných cílů podniku. Hlavním cílem provádění situační analýzy je nalezení vyváţeného stavu mezi příleţitostmi, které trh nabízí a moţnostmi podniku (zdroji a schopnostmi) (Jakubíková, 2009, s. 96). Marketingová situační analýze se skládá ze tří částí:  informační část – jedná se o získávání informací a jejich hodnocení;  porovnávací část – zde vyvstávají různé strategie, které připadají v úvahu;  rozhodovací část – moţná vítězná strategie (Jakubíková, 2009, s. 96). Důleţitou součástí situační analýzy je i určování budoucího vývoje prostředí. Mnohými odborníky je tato část povaţována za důleţitější neţ vyhodnocování současného stavu prostředí. Důvodem je dynamika prostředí, které připravuje pro podniky nekonečně mnoho hrozeb a příleţitostí, které mohou v budoucnu nastat. Na základě uvědomění si tohoto faktu můţe být firma připravena na další vývoj (Jakubíková, 2009, s. 96–97).


29

4.1 SWOT analýza Je to komplexní analýza, která pomáhá identifikovat veškeré interní a externí faktory firmy, které ovlivňují její současný i budoucí stav. Tyto faktory se vztahují k silným a slabým stránkám podniku a k hrozbám a příleţitostem, které mohou pro podnik nastat. SWOT analýza můţe být souhrnem několika různých analýz - například analýzy dodavatelů, analýzy zákazníků, analýzy cen, analýzy výrobků atd. (Jakubíková, 2009, s. 97). Název SWOT v sobě skrývá 4 oblasti, které tato metoda zkoumá:  S – Strenghts – silné stránky, interní faktory;  W – Weaknesses – slabé stránky, interní faktory;  O – Opportunities – příleţitosti, externí faktory;  T – Threats – hrozby, externí faktory (Jakubíková, 2009, s. 97). 4.1.1 Analýza vnitřního prostředí Jedná se o analýzu silných a slabých stránek podniku. Je třeba zaměřit se na mnoho faktorů, které jsou v kompetenci samotné firmy. Výhoda těchto faktorů spočívá v tom, ţe je firma můţe snadno ovlivňovat. Mezi nejčastěji zkoumané oblasti patří například:  analýza personálu firmy (kvalifikace, zkušenosti, rychlost, schopnost, atd.);  analýza techniky a technologie firmy (vybavení, modernost, inovace, atd.);  analýza zdrojů firmy (kapitál, financování, produktivita práce, atd.);  analýza marketingového mixu (produkt, cena, propagace, distribuce, fyzické atributy, atd.) (Janečková a Vaštíková,2000, s. 78–80). V oblasti silných míst podniku se analyzují ty činitelé, které mají přínos jak pro podnik samotný, tak pro jeho zákazníky. Skutečnosti, které dělají firmu jedinečnými, odlišitelnými od konkurence a vytvářejí silnou pozici na trhu. Naopak slabá stránka podniku je ta, kde má právě konkurence náskok. Co oslabuje pozici na trhu, to co firma nedělá dobře (Jakubíková, 2009, s. 97).


30

4.1.2 Analýza vnějšího prostředí Jedná se o analýzu hrozeb a příleţitostí podniku. Ve sféře vnějšího prostředí leţí ty faktory, které je schopna sama firma z části ovlivnit, nebo není je schopna ovlivnit vůbec. Vnější prostředí se skládá z::  makroprostředí – politicko-právní, ekonomické, socio-kulturní, technologické, ekologické;  mezoprostředí – konkurence, zákazníci, dodavatelé, média (Janečková a Vaštíková, 2000, s. 74–75). Ve skupině příleţitostí jsou faktory, které mohou zvýšit úspěch podniku, poptávku po jejich výrobcích a sluţbách nebo mohou zajistit lepší uspokojení potřeb zákazníků. Hrozby se týkají skutečností, které naopak sniţují poptávku po jejich výrobcích a sluţbách. Ohroţují stávající pozici na trhu a mohou znemoţnit další rozvoj podniku (Jakubíková, 2009, s. 97).

Externí původ

Interní původ

Příznivé pro podnik

Nepříznivé pro podnik

Silné stránky

Slabé stránky

(Strenghts)

(Weaknesses)

Příleţitosti

Hrozby

(Opportunities)

(Threats)

Zdroj: Jakubíková, 2009, s. 97; Vlastní zpracování Obr. 2: SWOT analýza


II

PRAKTICKÁ ČÁST

31


5

32

CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU CHRUDIMSKOHLINECKO

Pardubický kraj je jedním ze čtrnácti krajů České republiky. Leţí na pomezí Čech a Moravy. Centrálním městem kraje je město Pardubice, které je vzdálené 100 km na východ od hlavního města Prahy. Velká výhoda města Pardubice je jeho poloha při hlavní ţelezniční trati, která spojuje Berlín a Vídeň. Pardubice také vlastní svoje letiště, které se řadí mezi pět nejvýznamnějších České republiky (Krajský úřad pardubického kraje, ©2011). Pardubický kraj se nachází v turistickém regionu Východních Čech a je rozdělen do pěti hlavních turistických oblastí: Pardubicko (číslo 20 na obrázku níţe), Chrudimsko-Hlinecko (číslo 21 na obrázku níţe), Orlické hory a Podorlicko (číslo 19 na obrázku níţe), Českomoravské pomezí (číslo 23 na obrázku níţe) a Kralický Sněţník (číslo 22 na obrázku níţe). Společně tvoří kraj bohatý svou historií a kulturou, průmyslem nedotčenou přírodou, významnými galeriemi a muzei a rozmanitým sportovním zázemím. Díky klimatickým podmínkám se zde nabízí místa k dlouhodobé i krátkodobé rekreaci, a to jak v zimních tak letních měsících (Krajský úřad pardubického kraje, ©2011).

Zdroj: CzechTourism, ©2005–2013 Obr. 3: Turistické oblasti České republiky


33

5.1 Turistická oblast Chrudimsko-Hlinecko Turistická oblast Chrudimsko-Hlinecko je svou polohou ohraničena dvěma chráněnými krajinnými oblastmi. Na jiţní straně je to chráněná krajinná oblast Ţďárské vrchy a na straně jihozápadní to jsou Ţelezné hory. Nejsou sice těmi nejvyššími horami v České republice, ale jsou proslulé svými rozmanitými přírodními podmínkami, svojí nedotčeností a mnohými moţnostmi pro návštěvníky (Pardubický kraj, ©2006–2015). Hlavní řekou regionu je řeka Chrudimka, která se vlévá ve městě Pardubice do řeky Labe. Pramen řeky Chrudimky je jednou z mnoha turistických záleţitostí regionu ChrudimskaHlinecka. U jejího pramene také začíná jedna z nejznámějších naučných turistických stezek zvaná „Vlastivědná stezka krajem řeky Chrudimky“

(Pardubický kraj,

©2006–2015). Hlavními dominantami regionu jsou dvě města, podle kterých nese oblast název. Úplnost turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko pak dotvářejí společně s Hlinskem a Chrudimí města Heřmanův Městec, Chrast, Luţe, Nasavrky, Ronov nad Doubravou, Seč, Skuteč, Slatiňany a Třemošnice (Pardubický kraj, ©2006–2015). „Krajina záţitků“, i tak se dá oblast Chruidimska-Hlinecka nazvat, je kraj s bohatou historií a k té neodmyslitelně patří mnoho kulturních památek a zajímavostí. K nejznámějším v oblasti patří prehistorická památka keltského oppida v Hradišti u Nasavrk. Turisty oblíbenou atrakcí je Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém kopci a Betlému, kde se nachází spousty dobových roubených chalup. Mezi další kulturní skvosty kraje se můţou řadit hrady, zámky, zříceniny hradů, kostely, kaple a jiné stavební památky (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 2). Všechna města na Chrudimsku i Hlinecku pečlivě pečují o své umělecké sbírky. Proto v kaţdém městě návštěvníci naleznou galerie, muzea, a místa pro výstavní expozice. Mezi nejznámější patří Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, Regionální muzeum v Chrudimi, Městské muzeum s galerií v Hlinsku, Městské muzeum ve Skutči, Městské muzeum v Chrasti a Hipologické muzeum ve Slatiňanech (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 2). Jak jiţ bylo řečeno, Chrudimsko-Hlinecko má díky své přírodě vybudovanou základnu pro pěší turistiku. To však není jediný způsob, jak v tomto regionu trávit dovolenou aktivním způsobem. Jednou z dalších oblíbených aktivit je cykloturistika, pro kterou nechal region


34

vystavit spletitou síť cyklistických stezek. Většina z nich je charakterizována jako málo nebo středně náročná (Pardubický kraj, ©2006–2015). Jednou z dalších moţností, jak si aktivně zpříjemnit dovolenou, je moţnost provozování vodních sportů na Sečské přehradě, eventualitou je i lanový park v Rekreačních lesích Podhůra, nebo trochu netradičně hippoturistika. Velký zájem v regionu pak vzbuzuje i rozvíjející se tradice golfu. Ve Svobodných Hamrech je připraveno náročnější devítijamkové hřiště. V zimních měsících stezky pro běţkové lyţování a ski areály umoţňují aktivní způsob trávení dovolené (Mikroregion Chrudimsko, ©2008–2015a).

Zdroj: Český statistický úřad Obr. 4: Mikroregion Hlinecko-Chrudimsko 5.1.1 Chrudim Bývá také nazýváno„Athény východních Čech“. Chrudim je okresním městem a rovněţ i centrem pro sdruţení obcí mikroregionu Chrudimsko. Osídlení na území, kde dnes leţí město Chrudim, je historicky doloţeno jiţ z doby mladšího paleolitu (dříve neţ 8000 př. n..l.). Avšak první písemná zmínka, která se můţe brát za spolehlivou, se datuje k roku 1055 (Kobetič a kolektiv, 2005, s. 54).


35

Chrudim má bezpochyby velký význam pro oblast cestovního ruchu. Proto je o ni zmínka i v prvním souhrnném průvodci po Čechách z roku 1882. Od té doby se město dále rozvíjí v oblasti turismu a přizpůsobuje mu kaţdodenní ţivot. I kdyţ je město navštěvované spíše pro krátkodobé pobyty, nejsou výjimkou ani delší pobyty turistů. Vzhledem ke své poloze je Chrudim strategickým bodem pro pokračování do dalších oblastí Pardubického kraje (Kobetič a kolektiv, 2005, s. 190). 5.1.1.1 Kulturní a společenské vyžití Mezi hlavní dominantu obce patří gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící na Resslově náměstí. Uvnitř je vystaven soubor obrazů od místního malíře Josefa Ceregettiho, který nese název Kříţová cesta. Dodnes je kostel aktivně vyuţíván pro konání bohosluţeb a koncertů. Zároveň je velice oblíben mezi turisty (Kobetič a kolektiv, 2005, s. 67, 68, 76). Nedaleko Resslova náměstí se nachází renesanční Mydlářovský dům. Stavba známá svými arkádami a věţí zvanou hvězdárna. V roce 1972 se tento dům stal sídlem loutkářského muzea. Muzeum je oblíbené nejen mezi nadšenci loutkového divadla, ale především mezi dětmi. Kaţdoročně Muzeum loutkářských kultur pořádá na přelomu června a července festival loutkového divadla Loutkářská Chrudim. Letos se bude konat jiţ 64. ročník. Událost bývá kaţdoročně cílem mnoha návštěvníků ze všech koutů České republiky (Kobetič a kolektiv, 2005, s. 101). Ke kulturnímu zázemí města Chrudim bezpochyby patří i Regionální muzeum, které bylo vystaveno v letech 1897–1901. Kaţdoročně je muzeum vyuţíváno pro pořádání velkolepých společenských a kulturních událostí, koncertů, plesů, výstav, přednášek atd. Dále nabízí výukové programy pro školy a vydává odborné publikace (Kobetič a kolektiv, 2005, s. 100). Dalším důleţitým kulturním střediskem je Chrudimské divadlo Karla Pippicha. Jeho slavnostní otevření se konalo roku 1934 a jako první představení divadlo uvedlo Smetanovu Libuši. Dnes je divadlo vyuţíváno nejen pro účely divadelnictví. Kaţdoročně se zde koná mnoho zajímavých a návštěvníky velice oblíbených výstav (Kobetič a kolektiv, 2005, s. 31–32).


36

5.1.1.2 Sportovní vyžití a volný čas Pro aktivní výletníky nabízí Chrudim nespočet moţností jak trávit volný čas. Město vybudovalo tenisové kurty, sportovní haly, venkovní i zastřešená hřiště, letní i zimní koupaliště, fitcentra, atd. Městské parky pak mohou slouţit jako místa pro volný čas a odpočinek (Kobetič a kolektiv, 2005, s. 54). Velkým fenoménem se v posledních letech stala cyklistická turistika. Městem Chrudim protíná celkem 8 cyklistických stezek, které dále pokračují do různých koutů Pardubického kraje. Vzhledem k rozhodnutí zástupců mikroregionu Chrudimsko o rozvoji cykloturistiky, se stále vytvářejí nové trasy, které se napojují na jiţ vzniklé nebo připravované trasy pro cyklisty (Mikroregion chrudimsko, ©2015). 5.1.2 Hlinsko v Čechách Město Hlinsko leţí na povodí řeky Chrudimky a spadá do okresu Chrudim. Bylo určeno jako centrální město sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko Počátky osídlení na místě, kde se dnes rozkládá město Hlinsko, spadají jiţ do 12. století, kdy na návrší stála malá osada s kostelíčkem. První písemná zmínka o městě se datuje k roku 1349. Své jméno nese od bývalých loţisek jílu a jeho dávných zpracovávatelů. Postupem času se město stalo středobodem společenského ţivota, kultury, průmyslu a rozmáhajícího se trhu v oblasti Hlinecka (Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015a; Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 44). Malebná krajina okolí města láká po celý rok nejen návštěvníky z různých koutů země, ale i slavné malíře, spisovatele či básníky. Ti se nechávají inspirovat malebným okolím a mnozí z nich zde vytvořili svá významná umělecká díla. Jedním z nich byl například Karel Václav Rais, slavný spisovatel a učitel (Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015a). 5.1.2.1 Kulturní a společenské vyžití Nejznámější části Hlinska je bezpochyby historická část, která je zasazena přímo do centra. Památková rezervace lidové architektury Betlém Hlinsko vznikla v roce 1995. Jedinečný soubor roubených domků patřil v minulosti drobným řemeslníkům (hrnčířům, řezníkům, tkalcům, truhlářům, hračkářům a sedlákům). Před nedávnem osada Betlém prošla značnou renovací. Její součástí bylo postavení několika informačních panelů, které návštěvníky provedou souborem staveb. Revitalizace se dočkalo i pár stavení a do jednoho z nich bylo nově zasazeno TIC Hlinsko. Betlém láká jak turisty, kteří se zajímají o historii a lidovou


37

architekturu, ale i rodiny s dětmi. Právě pro ně je zde přichystána expozice s názvem „Příběh dřevěné panenky“ (Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015b). K Hlinsku patří také galerie a muzeum, které jsou jedny z nejstarších na území České republiky. Pod záštitou těchto dvou institucí se kaţdoročně pořádá kulturní událost „Výtvarné Hlinecko“, kde vystavují svá díla přední čeští výtvarníci. Ke konci léta město pořádá „Adámkovy folklórní slavnosti“. Jedná se o festival věnovaný folklórním sborům. Jednou z dalších událostí typických pro Hlinsko je „Léto s Rychtářem“. Jde o sérii kulturních akcí konaných v Hlinsku, kterou pořádá tamější pivovar Rychtář (Mikroregion Hlinecko, ©2007–2013a). Mezi největší zajímavosti Hlinska a jeho přilehlého okolí patří tradice Masopustu, který řazen od roku 2010 mezi nehmotné dědictví UNESCO. Jedná se o jeden z nejstarších zvyků zdejšího kraje. Při těchto slavnostech se oblékají masky a jejich krása a pestrost se předvádí v ulicích a společně s tradičními rituály (Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015c). 5.1.2.2 Sportovní vyžití a volný čas Sportovní dění v Hlinsku se dělí na dvě části, letní a zimní. Zatímco v letních měsících se všechna pozornost obrací k cyklokrosu, v zimním období přichází na řadu Ski areál Hlinsko. Na cyklokrosové trati mohou diváci kaţdoročně shlédnout Mistrovství republiky v cyklokrosu nebo Národní pohár v cyklokrosu. Ski areál Hlinsko nabízí pro své návštěvníky dva lyţařské vleky. Svůj volný čas zde lidé mohou strávit například i v lanovém centru nebo v krytém plaveckém bazénu, který nabízí i sluţby sauny, solária, fitcentra a squashovou halu. V zimě pak okolí Hlinska nabízí, mimo zmíněný ski areál, i několik upravených tratí pro běţecké lyţování (Mikroregion Hlinecko, ©2007–2013a). 5.1.2.3 Skanzen Veselý kopec Skanzen Veselý kopec patří do Souboru lidových staveb Vysočina. Malá osada roubených stavení umístěna mezi hlubokými lesy na svahu nad řekou Chrudimkou, 8 km západně od města Hlinska. Právě zde leţí ukázka tradiční venkovská zástavba této oblasti. Jen pár stavení z osady je původních, zbytek byl dovezen z různých koutů České republiky (Mikroregion Hlinecko, ©2007–2013b). Historie se datuje kolem 18. a 19. století. Stavení slouţila jako domov pro řemeslníky a rolníky, kteří si v podmínkách zdejší přírody zajišťovali základní obţivu. Právě tamější příroda a zachovalý stav původních stavení zapříčinily, ţe se právě zde začalo od roku


38

1970 s restaurováním a dováţením podobných staveb z jiných částí republiky. V dnešní době skanzen vlastní téměř 30 tradičních roubených stavení (Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015d). V jednotlivých domech jsou vystavené expozice, které návštěvníkům přibliţují ţivoty našich předků. Vedle typických obytných staveb zde návštěvníci naleznou i lidové technické památky. Stálé expozice jsou několikrát do roka doprovázeny událostmi, které jsou také zaměřeny na lidové tradice, zvyky, svátky a řemesla tehdejší doby. Nejvýznamnější z nich se konají vţdy v okolí Vánoc a Velikonoc (Mikroregion Hlinecko, ©2007–2013b). 5.1.3 Nasavrky První doloţená zmínka o městě sahá do roku 1318. Na místě, kde nyní stojí zámek, kdysi stála rozlehlá tvrz, která slouţila jako stráţiště zajišťující bezpečnost na zemských cestách. Z původní tvrze je dochována pouze část zdiva. Celá oblast Nasavrk i s hradem Strádovem patřila v minulosti králi Karlu IV. V pozdější době byla tvrz svrhnuta a na jejím místě byl vystavěn zámek s dvěma patry (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 16). 5.1.3.1 Zámek Nasavrky Zámek byl v průběhu let mnohokrát přestavován a rekonstruován. Nejrozsáhlejší rekonstrukce zámku probíhala koncem 20. století. Zprvu zámek slouţil jako hlavní panské sídlo do doby, neţ šlechta přesídlila na zrekonstruovaný zámek ve Slatiňanech. Poté slouţil zámek ke správě panství, případně jako ubytování při příjezdu vzácných hostů (Stehlíková, Štěpán, 2014, s. 31–32). V dnešní době je zámek pouţíván k mnoha účelům. Nasavrcký zámek má pro město velký potenciál, protoţe se v něm pořádají mnohé kulturní události. Kaţdoročně zde probíhají výstavy, kulturní večery, svatby, vítání občánku atd.

Jednou ze stálých expozic

v zámeckém interiéru je výstava s názvem „Po stopách Keltů“, kteří ţili nedaleko Nasavrk. V přízemním patře sídlí TIC spolu s cestovní kanceláří (Městský úřad Nasavrky, ©2010–2015a).


39

5.1.3.2 Keltský archeopark Nad řekou Chrudimkou na ostrovu u Křiţanovické přehrady se nachází místo, které si oblíbili uţ Keltové v mladší době ţelezné (2.–1. století př. n. l.). Právě zde vybudovali svoje hradiště, které se stalo jedním z největších keltských opevněných sídel V České republice (Městský úřad Nasavrky, ©2010–2015b). Díky archeologickým nálezům je patrné, ţe Keltové byli první prokazatelní obyvatelé, kteří se usídlili v okolí Ţelezných hor. Oppidum bylo velké asi 20 hektarů. Umístěno bylo strategicky tak, aby bylo přirozeně chráněné strmými svahy a řekou Chrudimkou. Valy a příkopy, které zde Keltové vybudovali, jsou jediným dodnes patrným pozůstatkem keltské osady. Osada byla velice významným centrem pro průmyslové i náboţenské dění. Nachází se zde dosud zachovalý kruh z kamenů, který slouţil k uctívání bohů (Městský úřad Nasavrky, ©2010–2015b Další moţnost, jak strávit výlet na tomto území, je vydat se po naučné stezce věnované Keltům. Cesta je dlouhá 9,5 kilometrů a po celé délce je rozestavěno 20 naučných tabulí, které seznamují návštěvníky se ţivotem starých Keltů.

Začátek i konec je u zámku

v Nasavrkách. Kromě starého keltského oppida zde návštěvníci procházejí kolem rozhledny Boiika a kolem přírodní rezervace Krkanka. (Městský úřad Nasavrky, ©2010–2015b). 5.1.3.3 Přírodní rezervace Krkanka a Strádovské peklo Krkanka i Strádovské peklo leţí nedaleko města Nasavrky. Rozmanitost přírody tohoto území vedla časem k vyhlášení přírodních rezervací. Krkanka se stala přírodní rezervací roku 1991 a o tři roky později Stradovské peklo. Obě dvě rezervace leţí v údolí řeky Chrudimky a spadá do krajiny Ţelezných hor (Sáblík, 2003, s. 54–55). Krkanka je známá jako jedno z nejkrásnějších míst povodí řeky Chrudimky. Zasazena hluboko do tvrdých skalnatých valů a vytváří vskutku prozaické údolí. Řeka, která je plná spadlých balvanů ze skal, vytváří peřeje, které dodávají místu nezapomenutelnou atmosféru. Nejpříhodnější doba pro výlet je v období větších dešťů, kdy je zde vidět i třímetrový vodopád. (Mafra, a.s., ©1999–2015). Strádovské peklo je součástí Slavické obory. Která zabírá plochu 680 hektarů. Byla zaloţena roku 1776 kníţetem Auerspergem. Obora je známá chovem jelenů a východní část je určena pro chov muflona. Dále zde návštěvníci mohou naleznout kaštanové aleje,


40

jedlé kaštany, skupiny mohutných dubů a pár rybníků. Další zajímavostí je chov kladrubského vraníka. Nad údolím se tyčí zřícenina bývalého hradu Strádov ze 14. století. (Sáblík, 2003, s. 54–55). 5.1.4 Vlastivědná stezka a pramen řeky Chrudimky U pramene leţícího u Filipova začíná Vlastivědná stezka krajem Chrudimky. Původní stezka byla vybudována mezi lety 1972-1973 a její rekonstrukce proběhla roku 1997. Její cesta vede převáţně po značených turistických stezkách a kopíruje povodí řeky. Po celé délce trasy je vedeno číslování zastávek, od pramene řeky Chrudimky aţ po město Chrudim (Kobetič a kolektiv., 2005, s. 54–55). Jak její název naznačuje, ţe tato stezka v sobě skrývá poznání. Po celé délce trasy jsou umístěny informační tabule, které seznamují turisty s historií dané oblasti s přírodními úkazy vyskytující se v okolí řeky. Délka trasy měří celých 82 km (Info Česko, ©2002–2015). Vede přes několik přírodních památek, rezervací a historických stavení turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko. Stezka protíná například město Hlinsko, Trhovokamenické rybníky, les Polom, Sečskou přehradu, Keltské hradiště, přírodní rezervace Krkanka a Strádovké peklo, Slatiňany a nakonec Chrudim. Z toho je patrné, ţe řeka Chrudimka je jakýmsi pojítkem oblastí Chrudimsko a Hlinecko (Info Česko, ©2002–2015). 5.1.5 Heřmanův Městec Heřmanův Městec leţí 10 km západně od města Chrudimě na severních svazích Ţelezných hor. Součástí města jsou místní části Chotěnice, Konopáč, Radlín, Nový Dvůr a Nová Doubrava. V části Konopáč se nachází přírodní koupaliště a autokemp. První písemná zmínka se datuje k roku 1325. V minulosti bylo město významným obchodním centrem celého okolí, a to díky tzv. Trstenické stezce, která vedla z Moravy do Prahy (Městský úřad Heřmanův Městec, ©2003–2015a). Významnou součástí města jsou ţidovské památky, které připomínají zaniklou ţidovskou obec. Mezi tyto památky patří synagoga společně s rabínským domkem a ţidovským hřbitovem. Kulturní památkou je i barokní kostel sv. Bartoloměje. Stojí na hlavním náměstí v Heřmanově Městci. Díky své vysoké věţi je patrná z dalekého okolí. Kostel je vzácným příkladem svého stylu. Ojedinělá stavba, která není k vidění v celých Východních Čechách. Další důleţitou památkou je zámek se zahradou anglického stylu. Zámek prošel


41

četnými úpravami z původního renesančního zámku do podoby pozdně barokní. Zámecká zahrada vznikla z bývalé obory, nachází se v ní rybník s mnoha vzrostlými duby (Městský úřad Heřmanův Městec, ©2003–2015a). 5.1.6 Chrast Chrast leţí 13 km jihovýchodně od města Chrudimě. K městu patří místní části Podlaţice, Chacholice a Skála. Město bylo zaloţeno v polovině 13. století. Historické centrum je městskou památkovou zónou. V okolí města Chrast vedou turistické trasy okolo řeky Ţejbro, nebo cyklistické stezky do všech koutů Pardubického kraje. (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 34). Nejstarší památkou je benediktinský klášter v Podlaţicích, kde byla napsána Ďáblova bible. Kniha však byla ukradena za švédských válek. Další památkou je kostel Nejsvětější trojice, areál barokního zámku se zahradou a kapličkou. Dominantou města je Městské muzeum, které bylo zaloţeno roku 1893. Stálé expozice se nesou v duchu zaniklých řemesel, historického vývoje města, paleontologii a vývoji člověka, geologii a další (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 34). 5.1.7 Luţe Původně na místě, kde leţí město Luţe, bývala osada. O té je první zmínka roku 1250. Osada byla významným centrem obchodu a řemesel. Centrum města je vyhlášeno za chráněnou kulturní památkovou zónu (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 35). Nejvýznamnější kulturní památkou je zřícenina hradu Košumberk v gotickém slohu. Později k němu byla přistavena renesanční část. Další dominantou města je kostel zasvěcený Panně, pomocnici křesťanů. Tento kostel z období vrcholného baroka je významným poutním místem (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 35). 5.1.8 Ronov nad Doubravou Město jinak nazývané jako „Městečko na dlani“, a to díky filmu, jehoţ část se v tomto městě natáčela. První písemná zmínka o Ronově se datuje k roku 1137. Náměstí bylo pojmenováno podle známého krajináře Antonína Chittussiho, který se v tomto městě narodil. Dominantu náměstí tvoří kostel sv. Vavřince. Uvnitř kostela jsou stropní malby podle originálů italských malířů. Součástí Ronova jsou domky známé jiţ zmíněnou lidovou architekturou (Město Ronov nad Doubravou, ©2008–2015).


42

5.1.9 Seč Seč se nachází 16 km na jihozápad od města Chrudimě. Leţí na povodí řeky Chrudimky. Jednou z prvních záznamů je zmínka z roku 1318. Na toku řeky Chrudimky leţí přehrada, která patří městu. Tato přehrada byla vybudována v letech 1924-1934 (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 17). Seč je známá jako turistické a rekreační středisko. Přehradu obklopuje několik autokempů a rekreačních objektů. Nádrţ je příhodným místem pro přírodní koupání, potápění, provozování vodních sportů nebo třeba pro rybaření. Nepřehlédnutelnou dominantou na ostrohu nad hladinou přehrady je zřícenina hradu Oheb. Pro letní měsíce se zde nabízí mimo vodních radovánek i moţnost cykloturistiky, pěší turistiky. V posledních letech zde byly vybudovány koňské stezky (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 17). 5.1.10 Skuteč Skuteč leţí mezi městy Chrudim a Hlinsko. První písemná zmínka se datuje k roku 1289. V minulosti byla Skuteč jedním z největších měst v kraji. Historickou část města tvoří dva kostely, Nanebevzetí Panny Marie a Boţího těla (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 34). Město má i svoji kulturně společenskou stránku. Nejvýznamnější událostí je Tomáškova a Novákova hudební Skuteč. Jde především o setkání příznivců klasické hudby a sborového zpěvu. Ke sportovnímu zázemí města patří venkovní i halové stadiony, koupaliště, hřiště a tenisové kurty (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 34). 5.1.11 Třemošnice Třemošnice se nachází 25 km na jihozápad od města Chrudimě. Leţí v lesích patřící do chráněné krajinné oblasti Ţelezných hor. Historie města se odvíjí od dějin hradu Lichnice. První písemná zmínka o městu však patří do roku 1564. Město se v 19. století po vzniku ţelezné hutě stalo průmyslovým střediskem a centrem pro pracovní příleţitosti (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 3). Hrad Lichnice byl vystaven ve 13. století a váţe se k němu bohatá historie plná pověstí. Ve své době se vystřídala spousta majitelů a díky své velikosti a mohutnosti se hrad stal terčem pro útoky zahraničních nájezdníků. V dnešní době je hrad cílem výletníků z blízkého i vzdáleného okolí. Z místa, kde stojí pozůstatky hradu je rozlehlý výhled do rozlehlého okolí (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 3).


6

43

MĚSTO SLATIAŇANY

Slatiňany neboli „Brána Ţelezných hor“ se nachází na úpatí Ţelezných hor, 4 km jiţně od Chrudimi. Rozkládá se po obou březích řeky Chrudimky. Jeho název byl odvozen od nedalekých slatin, které se nacházejí jiţně od města. Ke Slatiňanům patří v dnešní době tři městské části: Kunčí, Škrovád, a Trpišov. Patří k památkové zóně Slatiansko-Slavicko (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 22). Díky okolní přírodě, kulturním zajímavostem a historickým památkám má město charakter často vyhledávaného a vhodného místa pro turisty. Navíc díky své poloze zajišťuje vynikající dostupnost. Slatiňany jsou vhodné pro výletníky všech věkových skupin (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 22).

6.1 Historie První písemná zmínka o městě pochází z roku 1294. O století později byla vystavěna dřevěná gotická tvrz, která stála na skalnatém ostrohu, na místě, kde v dnešní době stojí zámek. V 15. století, po vpádu Uhrů do Čech, byla tvrz společně s celou osadou vypálena (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 22). Na místě původní tvrze byl vystaven zámek, který postupem let prošel nesčetnými úpravami a renovacemi. Jedněmi z nejvýznamnějších majitelů tohoto sídla se stal rod Auerspergů, který se zapsal hluboko do historie města Slatiňan a jeho okolí. Za jejich působení se panství rozrůstalo, nakupovaly se další statky, vznikl cukrovar a vedly se rozsáhlé renovace (Stehlíková a Štěpán, 2014, s. 22).

6.2 Zámek Slatiňany a Anglický park Zámek Slatiňany se od roku 1746 stal sídlem rodu Auerspergů. Důvodem byla mimo jiné i rozsáhlá přestavba v honosném barokním stylu. Do podoby, jak je zámek známý dnes, však prošel mnoha dalšími renovacemi a úpravami. V blízkosti se nachází kostel sv. Martina. Úplnost zámku pak dotváří zámecká zahrada v anglickém stylu, která se rozkládá na ploše 16 hektarů a návštěvníci v ní mohou vidět mnoho zajímavých stromů a keřů. Součástí zámku je také hřebčín, kde je chováno plemeno starokladrubského koně (Stehlíková a Štěpán, 2014, s. 35–37).


44

V průběhu let se zámek stal centrem kulturního a společenského dění města. Konají se zde několikrát do roka různé výstavy, koncerty a přednášky. Jednou z hlavních nabídek je moţnost uskutečnění svatby v zámeckých prostorách (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 22). Zámek disponuje stálou expozicí, které ukazuje příběhy ze ţivota kníţecího rodu. Jsou zde prezentovány jak prostory určeny pro panstvo, tak prostory pro sluţebnictvo. V zámku je také umístěno hipologické muzeum. Vzhledem k tomu, ţe region Východních Čech má dlouhou hippologickou tradici, můţe se zámek Slatiňany prezentovat se sbírkou, která je ojedinělá a uznávaná v celé Evropě. Expozice představuje ţivot koně, jeho původ a vývoj, ukazuje jeho hrdost a majestátnost, jeho krásu a jeho vyuţití člověkem (Zámek Slatiňany, ©2015). Anglický park, který patří k zámku, navazuje na pastviny, na kterých byly vybudovány ohrady pro koně. Na nich lze vidět chov kladrubského plemena. Toto plemeno je unikátní v tom, ţe je to jediné, které pochází původně z Čech. Dalším unikátem je výběh koně Převalského, který je poslední ukázkou ţijícího divokého koně. Prohlídky hřebčína a projíţďky kočárem jsou další moţnosti, jak vyuţít čas strávený ve městě Slatiňany (Zámek Slatiňany, ©2015).

6.3 Švýcárna Slatiňany K jedněm z nejnovějších projektů města Slatiňany patří přestavba budovy zvané Švýcárna, která byla zahájena roku 2010 a byla dokončena roku 2012. Objekt leţí jihozápadně od zámku. Nyní se zde nachází Interaktivní muzeum starokladrubského koně (Město Slatiňany, 2012, s. 2-5). O samotné budově se dochovalo mnoho starých fotografií a historických materiálů. Součástí expozice je ukázka historie a současnosti města Slatiňany. To vše mohou návštěvníci vidět v prostorách muzea prostřednictvím filmů. Dále jsou zde promítány filmy o starokladrubském koni, o tom, jak kůň přichází na svět, o celém jeho ţivotě, o koňských závodech, spřeţeních a mnoho dalšího. Ve výstavních prostorách jsou vidět různé uzdy, biče, chomouty, ostruhy a dalších věcí, které jsou nedílnou součástí chovu koně (Město Slatiňany, 2012, s. 2–5).


45

6.4 Kočičí hrádek a Vrchlického návrší Kočičí hrádek představuje miniaturu hradu, která leţí na křemencové skalce v lese. Nachází se v jihozápadní části zámeckého lesoparku. Hrádek nechala postavit Vilemína Auersbergová pro své děti Je to jedena z nejoblíbenějších atrakcí pro nejmenší návštěvníky (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 22). Vrchlického návrší leţí jiţně od zámku. Na návrší se rozkládá třešňová sad s vyhlídkou do kraje. Toto místo bylo oblíbené českým spisovatelem, básníkem a dramatikem Jaroslavem Vrchlickým, který ve Slatiňanech trávil pravidelně své prázdniny. Tuto skutečnost připomíná pamětní deska, která je zde umístěn a (Okresní úřad, městské a obecní úřady, s. 22).

6.5 Rekreační lesy Podhůra V roce 2004 se část lesů poblíţ města Slatiňany transformovala z hospodářských účelů na les pro zvláštní vyuţití, les s rekreační funkcí. Hlavní myšlenkou tohoto projektu byla přestavba, která by zachovala ráz tamější krajiny a zároveň ho přizpůsobila k potřebám člověka a jeho relaxaci a odpočinku (Městské lesy Chrudim, s.r.o., ©2008–2015a). Postupem času se z lesů stala rekreační oblast, kde byla vybudována naučná stezka s tématikou lesního poznání. Byla postavena rozhledna Bára azlepšilo se turistické značení. Vytvořila se místa pro sport a volný čas. Mezi ně patří lanový park a lesní posilovna (Městské lesy Chrudim, s.r.o., ©2008–2015b). Rozhledna Bára má unikátní tvar trojbokého komolého jehlanu. Tato konstrukce je k vidění pouze na tomto místě. Výhled z této rozhledny je velice rozmanitý. Na jiţní a západní straně je viditelný hřbet Ţelezných hor, okolí měst Chrudimě a Pardubic, a při dobré viditelnosti jsou v dáli vidět výběţky Krkonošských a Orlických hor (Městské lesy Chrudim, s.r.o., ©2008–2015b). Lanový park a lesní posilovna jsou jedny z moţností, jak strávit čas v těchto rekreačních lesích. Přináší v sobě zábavu a zároveň i odpočinek od kaţdodenního stresu. Lanový park je zkonstruován v korunách stromů zdejšího lesa. Připraveny jsou zde cesty s niţší i vyšší obtíţností (Městské lesy Chrudim, s.r.o., ©2008–2015c).


7

46

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM SLATIŇANY

TIC ve Slatiňanech vzniklo 1. června 2003 za podpory Pardubického kraje. Leţí na adrese T. G. Masaryka, číslo popisné 36, vedle restaurace a penzionu U Zámku. Infocentrum je součástí budovy Městského úřadu Slatiňany. Nachází se poblíţ zámeckého areálu a proto je snadné pro turisty jej najít. Umístěno je v přízemí budovy společně s prostory městské knihovny a je zajištěno bezbariérovým přístupem. Vchod do TIC naleznou návštěvníci na rohu budovy od parkoviště restaurace a penzionu U Zámku. Slouţí jak pro občany Slatiňany, tak pro návštěvníky města (Městská knihovna Slatiňany, ©2007–2014).

7.1 A.T.I.C. ČR a Czech Tourism TIC ve Slatiňanech je členem profesní organizace A.T.I.C. ČR. Členství bylo zahájeno dne 10. 9. 2013. Dále disponuje certifikátem, který uděluje A.T.I.C. ČR společně s organizací Czech Tourism. Tento certifikát je udělován na základě Jednotné klasifikace turistických informačních center ČR, který je jediným současným systémem certifikace TIC. Infocentrum ve Slatiňanech se stalo drţitelem certifikátu klasifikační třídy B. Tyto třídy se od sebe navzájem odlišují podle rozsahu poskytovaných sluţeb. Platnost certifikátu je vyměřena do dne 12. 6. 2015 (Interní zdroje). Poté, podle Jednotné klasifikace turistických informačních center České republiky, nastane fáze tzv. recertifikace. Jejíţ součástí je plánovaná kontrola z řad A.T.I.C. ČR. Kontrola se zaměřuje na chod TIC v souladu s poţadavky, které jsou stanovené v jednotné klasifikaci. Ověřuje poskytované sluţby a plnění poţadavku v rámci třídy, kterou je TIC ve Slatiňanech součástí. Výsledkem je prodlouţení nebo zaniknutí certifikátu. Popřípadě zařazení do jiné klasifikační třídy (Interní zdroje). Plánované kontroly však nejsou jedinými kontrolami konanými v rámci A.T.I.C. ČR. Součástí jsou i takzvané neplánované formou mystery shoppingu. Při níţ přijde člen A.T.I.C. ČR do provozovny TIC a chová se jako běţný zákazník. Úkolem je ohodnotit kvalitu sluţeb. V rámci této kontroly získalo TIC ve Slatiňanech ohodnocení vyšší neţ 95%. Jediným nedostatkem bylo okolí TIC, které však není samotné TIC schopno ovlivnit (Interní zdroje).


47

7.2 Financování Financování TIC ve Slatiňanech pochází ze dvou zdrojů. Prvním z nich je prodej upomínkových předmětů, publikací a dalších produktů. Druhým zdrojem je pak v rámci Destinační společnosti Východní Čechy. TIC ve Slatiňanech získává finanční prostředky na základě vedení databází o aktualitách, událostech, atd. Ty se následně odevzdávají Destinační společnosti Východní Čechy, které provádí kontroly za určené období. Finance pak TIC získává za počet aktualit a přehlednosti o svém kraji působnosti (Interní zdroje).

7.3 Poskytované sluţby Mezi nejhlavnější poskytované sluţby TIC patří podávání informací svým zákazníkům. Ať uţ se jedná o informace spojené s turistickými eventualitami v okolí, kde se infocentrum nachází, nebo informace o ubytování, stravování, společenských a kulturních aktivitách, atd. (Interní zdroje). Sluţby, které poskytuje TIC ve Slatiňanech, mohou být rozděleny do sekcí s názvy: typy na výlet, ubytování a stravování, zdravotnictví, sport a volný čas, knihovna a zboţí a ostatní sluţby a informace. Tyto informace se mohou zákazníci dočíst na internetových stránkách TIC nebo se mohou dozvědět od personálu TIC ve Slatiňanech (Interní zdroje). 7.3.1 Typy na výlet Asi nejdůleţitější sluţbou všech TIC je poskytování informací o turisticky zajímavých místech pro trávení prázdnin, dovolené a veškerého volného času. Na internetových stránkách informačního centra ve Slatiňanech je tato sekce rozdělena na dvě skupiny: „u nás“ a „okolí“ (Infocentrum Slatiňany, ©2014). V takzvané oblasti „u nás“ je míněno město Slatiňany a jeho městské části. TIC poskytuje informace o nejvýznamnějších a nejzajímavějších místech, které jsou často navštěvovány turisty. Nejčastěji se jedná o zámek ve Slatiňanech, Švýcárnu, Hřebčín, Kočičí hrádek nebo kostel sv. Martina (Infocentrum Slatiňany, ©2014). Druhou oblastí jsou informace o blízkém i vzdálenějším okolí města Slatiňany. Návštěvníci se mohou dozvědět vše o Rekreačních lesích Podhůra, městě Chrudimě, blízkých hradech a zámcích, obcích a místech a to nejen těch, co patří do turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko (Infocentrum Slatiňany, ©2014).


48

7.3.2 Ubytování a stravování Pokud se turisté rozhodnou o strávení více neţ jednoho dne ve městě Slatiňany, určitě uvítají sluţby o poskytování informací týkající se ubytování. Na webových stránkách TIC jsou ve stejnojmenné sekci „ubytování“ vypsané moţnosti, kde mohou návštěvníci případně strávit jednu či více nocí. Moţností je zde více Jedná se o penziony v okolí, ubytovny pro turisty nebo například přespání v chatkách. Zájemci zde také naleznou, jak velké pokoje si mohou pronajmout, cenu za pronajatou jednotku, kontakty, webové stránky i moţnosti vyuţití volného času v okolí ubytování (Infocentrum Slatiňany, ©2014). Pokud se návštěvníci rozhodnou raději o osobní kontakt, mohou zajít do TIC, kde jim budou personálem poskytnuté podrobnější informace o moţnostech ubytování v okolí. Personál je ochoten pomoci s nalezením nejvhodnějšího ubytování podle přání turistů, dále jim mohou zařídit případnou rezervaci v jimi vybraném objektu (Interní zdroje). V sekci „stravování“ se návštěvníci mohou dozvědět, kam si zajít na jídlo a pití, nebo například na dezert. Jsou zde vypsány restaurace, hospůdky a cukrárny, které lze nalézt ve Slatiňanech a okolí. Ke kaţdé moţnosti jsou přiloţeny adresy, telefonické kontakty, popřípadě emailové adresy a webové stránky (Infocentrum Slatiňany, ©2014). Stejně tak jako u informací o ubytování, tak i u informací o stravování se návštěvníci mohou dozvědět více u personálu TIC. Personál návštěvníkům pomůţe s nejlepším výběrem dle přání zákazníka a poradí například i cestu, jak se dostat k cíli (Interní zdroje). 7.3.3 Zdravotnictví Pro případ, ţe by návštěvníci potřebovali vyhledat lékařskou pomoc, je tu sekce „zdravotnictví“. Na webových stránkách TIC jsou vypsány nejdůleţitější informace o nejbliţších zdravotnických střediscích a lékařích. Společně s nimi jsou zde vypsány telefonní kontakty (Infocentrum Slatiňany, ©2014). Za další jsou zde uvedeny zdravotní instituce a organizace společně s internetovými stránkami, kde se návštěvníci mohou dočíst více informací. Poslední část tvoří unie a sdruţení, které jsou doplněny o telefonní kontakty a internetové adresy. Pokud se však návštěvníci chtějí dozvědět podrobnější informace. Personál TIC je ochoten zodpovědět veškeré otázky (Interní zdroje).


49

7.3.4 Sport a volný čas Zdravé trávení volného času je rychle se rozvíjejícím fenoménem nejen ve světě, ale i v České republice. Proto TIC ve Slatiňanech poskytuje informace právě o sportovním vyţití a vyuţití volného času. Personál je ochoten odpovědět na veškeré otázky týkající se sportovních areálů, koupališť, sportovních hřišť, cvičení ve městě, atd. (Interní zdroje). Na internetových stránkách se návštěvníci mohou dočíst o nabídkách, jak trávit svůj volný čas na sportovní bázi, kam patří návštěva venkovní posilovny, vyuţití vybudovaných cyklotras či půjčení koloběţek. Pro ty, kteří se rozhodnou pro trávení volného času způsobem relaxace, se pak mohou dočíst například o moţnosti návštěvy plovárny. Rodiny s dětmi pak budou zajímat například hřiště pro děti (Infocentrum Slatiňany, ©2014). 7.3.5 Knihovna Jak jiţ bylo řečeno, k TIC ve Slatiňanech patří i městská knihovna. Knihovna nabízí běţně sluţby knihoven. Mimo půjčování knih se zde nabízí sluţba veřejného internetu, který je k dispozici prostřednictvím jednoho počítače. Výhodou spojení TIC a knihovny je bezesporu moţnost čtení denního tisku, periodik, regionálních knih a jiţ zmíněného veřejného internetu (Městská knihovna Slatiňany, ©2007–2014). Knihovna je rozdělena na část pro dospělé a část pro děti a mládeţ. V prostorách knihovny je nabízeno téměř 16 000 svazků, kde největší část zaujímá beletrie, dále naučná literatura pro dospělé a pro děti. Dále se v prostorách knihovny pořádají besedy pro děti a mládeţ, nebo soutěţe pro děti i dospělé (Městská knihovna Slatiňany, ©2007–2014). 7.3.6 Zboţí a ostatní sluţby a informace TIC ve Slatiňanech Ke kaţdému TIC neodmyslitelně patří i prodej upomínkových předmětů, které se úzce váţe s turistickými zajímavostmi okolí. Proto není výjimkou ani TIC ve Slatiňanech. Mezi nejhlavnější produkty, které se zde prodávají, se mohou řadit turistické známky a turistické vizitky. Na obou těchto produktech jsou vyobrazeny dominanty města Slatiňany a jeho blízkého okolí. Návštěvníci tak mohou vybírat z řady různých vyhotovení. Dále pak TIC ve Slatiňanech nabízí další upomínkové předměty, publikace, mapy a nejvýznamnější část poslední doby představují regionální produkty (Interní zdroje).


50

V sekci ostatních sluţby, které jsou poskytovány turistům, se můţe řadit:  veřejný internet;  kopírování;  laminování;  skenování;  poskytování informačních materiálů;  prodej vstupenek;  příjem plakátů do infocentra;  průvodcovské sluţby;  ztráty a nálezy (Interní zdroje). Součástí fungování Infocentra ve Slatiňanech je vytváření databanky, která obsahuje seznam a kontakty na podnikatele, podniky, organizace, apod., které se nachází v místě jeho působnosti. Je moţné zde naleznout různé servisy a půjčovny kol a lyţí; peněţní instituce; čerpací stanice; taxisluţby; prodejny s potravinami; sběrný dvůr atd. (Interní informace) (Interní zdroje).

V sezóně (červenec-srpen)

Mimo sezónu (září-červen)

Pondělí

8:00-11:00

12:00-16:00

8:00-11:00

12:00-16:00

Úterý

8:00-11:00

12:00-16:00

8:00-11:00

12:00-16:00

Středa

8:00-11:00

12:00-18:00

8:00-11:00

12:00-18:00

Čtvrtek

8:00-11:00

12:00-18:00

8:00-11:00

12:00-18:00

Pátek

8:00-11:00

12:00-16:00

8:00-16:00

zavřeno

Sobota

9:00-12:00

13:00-16:00

zavřeno

zavřeno

Neděle

9:00-12:00

13:00-16:00

zavřeno

zavřeno

Zdroj: Městská knihovna Slatiňany, ©2007–2014 Tab. 1: Otevírací doba TIC Slatiňany


8

51

OSTATNÍ TIC V TURISTICKÉ OBLASTI CHRUDIMSKOHLINECKO

V této kapitole jsou charakterizována TIC v turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko. Jedná se o města Chrudim, Hlinsko, Seč, Luţe, Třemošnice, Nasavrky, Skuteč a Heřmanův Městec. Jsou popsány oblasti, ve kterých podávají informace návštěvníkům, poskytované sluţby a otevírací doba. Veškeré uvedené informace jsou zjišťované přes oficiální stránky zmíněných

TIC

a

přes

internetovou

stránku

www.czecot.cz.

Informace

dopomáhají následnému sestavení SWOT analýzy TIC ve Slatiňanech.

8.1 Chrudim Jak jiţ bylo řečeno, Chrudim je jedno z center turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko. Jeho rozloha je podstatně větší, neţ rozloha Slatiňan, a proto se předpokládá větší škála nabízených sluţeb. Infocentrum v Chrudimi se nachází přímo na Resslově náměstí v budově staré radnice. Vstup je zajištěn pro vozíčkáře bezbariérovým přístupem. Stejně tak jako TIC ve Slatiňanech je i Chrudim členem A.T.I.C. ČR, a disponuje i stejným certifikátem klasifikační skupiny B (Mikroregion Chrudimsko ©2008–2015b). Personál infocentra je zajištěn dvěma osobami. Vstřícnost a ochota je zásadou veškerého personálu, který pracuje ve všech TIC. Jazyková vybavenost je pro podmínky provozování infocentra ve Chrudimi dostačující. Personál je schopen se domluvit českým, anglickým, německým a slovenským jazykem. Internetové stránky jsou provozovány v rámci portálu www.návštěvník.cz,

kde

je

k dispozici

velice

málo

informací

(Mikroregion

Chrudimsko, ©2008–2015b). Oblasti informací, které TIC v Chrudimi poskytuje:  kulturní a společenské;  sportovní a volný čas;  ubytování a stravování;  turistické moţnosti regionu;  dopravní spojení;  kontakty (telefonní čísla a adresy) (Mikroregion Chrudimsko, 2008-2015).


52

Mezi jejich další sluţby se řadí:  poskytování informačních materiálů;  prodej upomínkových a turistických předmětů;  prodej map, pohledů, kalendářů, průvodců a publikací;  veřejný internet;  kopírování, faxování, skenování, tisknutí;  průvodcovské sluţby;  zajišťování exkurzí;  předprodej vstupenek do chrudimského divadla a kina;  předprodej vstupenek v síti Ticketportal a Ticketstream;  příjem plakátů do výlepové sluţby;  půjčovna nordicwalking holí a audioprůvodců (Mikroregion Chrudimsko, ©2008–2015b). Velkou výhodou TIC v Chrudimi je moţnost placení platební kartou, přijímají se zde platební karty: EuroCard, MasterCard, Maestro, VISA a VISA Electron (Mikroregion Chrudimsko, ©2008–2015b) V sezóně (červen-září)

Mimo sezónu (říjen-květen)

Pondělí

8:00-12:00

12:30-17:00

8:00-12:00

12:30-16:00

Úterý

8:00-12:00

12:30-17:00

8:00-12:00

12:30-16:00

Středa

8:00-12:00

12:30-17:00

8:00-12:00

12:30-16:00

Čtvrtek

8:00-12:00

12:30-17:00

8:00-12:00

12:30-16:00

Pátek

8:00-12:00

12:30-17:00

8:00-12:00

12:30-16:00

Sobota

9:00-12:00

12:30-17:00

8:00-12:00

zavřeno

Neděle

9:00-12:00

12:30-17:00

8:00-12:00

zavřeno

Zdroj: Mikroregion Chrudimsko, ©2008–2015b Tab. 2: Otevírací doba TIC Chrudim

8.2 Hlinsko Hlinsko je druhou centrálou turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko. Stejně jako město Chrudim je i Hlinsko podstatně větší, neţ Slatiňany. TIC v Hlinsku se nově nachází v historické části města zvané Betlém. Tato část leţí ve středu města po pravé straně řeky


53

Chrudimky. Vstup je zajištěn bezbariérovým přístupem (Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015e) Informační

centrum

je

také

členem

A.T.I.C.

ČR.

Avšak

kromě

certifikátu

třídy Budělovaného A.T.I.C. ČR a organizací Czech Tourism, má TIC dále ještě celkem dva certifikáty. První z nich je certifikát Českého systému kvality sluţeb. Druhým je certifikát, který nese název „Cyklisté vítáni“ (Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015e). Zaměstnanci TIC v Hlinsku jsou tři lidé. Tito lidé se starají o celý chod informačního centra a mimo to zajišťují například organizaci různých společenských aktivit a událostí, nebo řídí chod Hlineckých novin. Jazyková vybavenost personálu se pohybuje kolem jazyka českého, německého a anglického. Internetové stránky fungují v rámci internetových stránek města Hlinsko, stránky jsou sice přehledné, ale je zde uvedeno velice málo informací (Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015e). Oblasti informací, které TIC v Hlinsku poskytuje:  kulturní a společenské;  sportovní a volný čas;  ubytování a stravování;  turistické moţnosti regionu;  dopravní spojení;  kontakty (telefonní čísla a adresy);  sluţby, obchody, instituce (Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015e). Mezi jejich další sluţby se řadí:  poskytování informačních materiálů;  prodej upomínkových a turistických předmětů;  prodej map, pohledů, kalendářů, průvodců a publikací;  veřejný internet;  kopírování, faxování, skenování, tisknutí;  rezervace a prodej vstupenek na divadelní představení, koncerty, festivaly a kino;  prodej vstupenek sítě Ticketstream;  prodej regionálních produktů (medu, medoviny a včelích produktů atd.);  prodej dřevěných výrobků a hraček;  příjem inzerce a článků do Hlineckých novin;  správa expozice dřevěných hraček (Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015e).


54

V sezóně (30. května-13.září)

Mimo sezónu (14. září-29. květen)

Pondělí

8:00-17:00

8:00-16:30

Úterý

8:00-17:00

8:00-16:30

Středa

8:00-17:00

8:00-16:30

Čtvrtek

8:00-17:00

8:00-16:30

Pátek

8:00-17:00

8:00-16:30

Sobota

9:00-16:00

zavřeno

Neděle

9:00-15:00

zavřeno

Zdroj: Městský úřad Hlinsko, ©2008–2015e Tab. 3: Otevírací doba TIC Hlinsko

8.3 Seč TIC Seč leţí v centru města. Je členem A.T.I.C. ČR. Disponuje certifikátem klasifikační skupiny C udělovaným A.T.I.C. ČR a organizací Czech Tourism. Personál je schopen se domluvit jazykem českým, německým, anglickým, ruským a slovenským (CZeCOT, ©2002–2015). Přístup do budovy je jen z části přizpůsobený osobám s pohybovým postiţením. Dále je i částečně přizpůsoben pro občany se zrakovým postiţením. Prostory TIC jsou součástí prostor městské knihovny. Platit se dá pouze hotově českou měnou. Internetové stránky jsou součástí internetových stránek města, návštěvníci nemají přístup k velikému mnoţství informací (CZeCOT, ©2002–2015). Oblasti informací, které TIC v Seči poskytuje:  kulturní a společenské;  sportovní a volný čas;  ubytování a stravování;  turistické moţnosti regionu;  dopravní spojení (CZeCOT, ©2002–2015). Mezi jejich další sluţby se řadí:  poskytování informačních materiálů;  prodej upomínkových a turistických předmětů;  prodej map, pohledů, kalendářů, průvodců a publikací;


55

 veřejný internet;  kopírování, faxování, skenování, tisknutí;  prodej poštovních cenin;  prodej rybářských povolenek;  předprodej vstupenek na kulturní a společenské události;  průvodcovské sluţby;  ztráty a nálezy (CZeCOT, ©2002–2015). V sezóně (15. června-14. Září)

Mimo sezónu (15. Září-14.června)

Pondělí

09:00-12:00

13.00-17:00

8:00-12:00

13:00-17:00

Úterý

09:00-12:00

13.00-17:00

8:00-12:00

zavřeno

Středa

09:00-12:00

13.00-17:00

8:00-12:00

13:00-15:00

Čtvrtek

09:00-12:00

13.00-17:00

8:00-12:00

13:00-15:00

Pátek

09:00-12:00

13.00-17:00

zavřeno

13:00-17:00

Sobota

09:00-12:00

13.00-17:00

8:00- 2:00

zavřeno

Neděle

09:00-12:00

13.00-17:00

zavřeno

zavřeno

Zdroj: CZeCOT, ©2002–2015 Tab. 4: Otevírací doba TIC Seč

8.4 Luţe Informační centrum leţí na náměstí Plukovníka Josefa Koukala. V červnu roku 2011 se TIC v Luţi stalo členem A.T.I.C. ČR. Podobně jako ve Slatiňanech, tak i v Luţi disponují certifikátem klasifikační třídy B (Město Luţe, ©2008–2015). Budova TIC je částečně přizpůsobena osobám s pohybovým postiţením a osobám se zrakovým postiţením. Jediný jazyk personálu, kterým jsou schopni se domluvit, je český. Platit se zde dá pouze hotově českou měnou. Internetové stránky TIC jsou součástí internetových stránek města Luţe. Návštěvníci lze nemají moţnost dozvědět se mnoho informací (Město Luţe, ©2008–2015). Oblasti informací, které TIC v Luţi poskytuje:  historie města,  kulturní a společenské;  sportovní a volný čas;


56

 ubytování a stravování;  turistické moţnosti regionu;  dopravní spojení;  sluţby, obchody, instituce;  kontakty (telefonní čísla a adresy) (Město Luţe, ©2008–2015). Mezi jejich další sluţby se řadí:  poskytování informačních materiálů;  prodej upomínkových a turistických předmětů;  prodej map, pohledů, kalendářů, průvodců a publikací;  veřejný internet;  kopírování, faxování, skenování, tisknutí;  příjem plakátů na výlepové plochy;  předprodej vstupenek na kulturní události (Město Luţe, ©2008–2015). V sezóně (15. červen-15. září)

Mimosezónu (16. září-14. června)

Pondělí

7:30-11:30

12:00-15:00

7:30-11:30

12:00-15:00

Úterý

7:00-11:30

12:00-17:00

7:00-11:30

12:00-17:00

Středa

7:00-11:30

12:00-17:00

7:00-11:30

12:00-17:00

Čtvrtek

7:00-11:30

12:00-15:00

7:00-11:30

12:00-15:00

Pátek

7:00-11:30

12:00-14:00

7:00-11:30

12:00-14:00

Sobota

10:00-17:00

zavřeno

10:00-17:00

zavřeno

Neděle

10:00-17:00

zavřeno

10:00-17:00

zavřeno

Zdroj: Město Luţe, ©2008–2015 Tab. 5: Otevírací doba TIC Luže

8.5 Třemošnice Informační centrum v Třemošnici se nachází na hlavní ulici 1. máje. Je členem A.T.I.C. ČR. Disponuje certifikátem TIC klasifikační skupiny B. Vchod do budovy i její prostory jsou přizpůsobeny osobám s pohybovým postiţením. Stejně tak jsou prostory vhodné pro osoby se zrakovým postiţením (Informační centrum a Městská knihovna Třemošnice, ©2009–2015).


57

Personál TIC v Třemošnici je vybavený znalostmi českého anglického a jazyka. Placení je moţno jen hotově českou měnou. Infocentrum má své vlastní internetové stránky, kde jsou přehledně a podrobně vypsány informace, které by návštěvníky mohly zajímat (Informační centrum a Městská knihovna Třemošnice, ©2009–2015). Oblasti informací, které TIC v Třemošnici poskytuje:  kulturní a společenské;  sportovní a volný čas;  ubytování a stravování;  turistické moţnosti regionu;  dopravní spojení;  sluţby, obchody, instituce; (Informační centrum a Městská knihovna Třemošnice, ©2009–2015). Mezi jejich další sluţby se řadí:  poskytování informačních materiálů;  prodej upomínkových a turistických předmětů;  prodej map, pohledů, kalendářů, průvodců a publikací;  veřejný internet;  kopírování, faxování, skenování, tisknutí;  předprodej vstupenek na kulturní události;  předprodej vstupenek v sítích Ticketportal, Ticketart a Ticketstream;  sluţby knihovny (Informační centrum a Městská knihovna Třemošnice, ©2009–2015). V sezóně (červen-září)

Mimo sezónu (říjen-květen)

Pondělí

7:30-12:00

12:00-17:00

7:30-12:00

12:30-17:00

Úterý

7:30-12:00

12:00-17:00

7:30-12:00

12:30-17:00

Středa

7:30-12:00

12:00-17:00

7:30-12:00

12:30-17:00

Čtvrtek

7:30-12:00

12:00-17:00

7:30-12:00

12:30-17:00

Pátek

7:00-12:00

12:30-17:00

7:00-12:00

12:30-14:30

Sobota

9:00-11:00

zavřeno

zavřeno

zavřeno

Zdroj: Informační centrum a Městská knihovna Třemošnice, ©2009–2015 Tab. 6: Otevírací doba TIC Třemošnice


58

8.6 Nasavrky TIC v Nasavrkách je umístěno v zámku na dolním konci hlavního náměstí. Stejně jako výše zmíněná TIC je součástí A.T.I.C. ČR. Je vlastníkem certifikátu třídy B. Prostory TIC v Nasavrkách nejsou uzpůsobeny osobám s pohybovým ani zrakovým postiţením (Turistické informační centrum Nasavrky, ©2011–2015). Personál je schopen se domluvit českým, ruským a anglickým jazykem. Placení je moţnou pouze českou měnou a hotově. TIC Nasavrky vlastní svoje internetové stránky, kde nemoţno nalézt přehledně a podrobně vypsané všechny potřebné informace (Turistické informační centrum Nasavrky, ©2011–2015). Oblasti informací, které TIC v Nasavrkách poskytuje:  historie města;  kulturní a společenské;  sportovní a volný čas;  ubytování a stravování;  turistické moţnosti regionu;  dopravní spojení;  sluţby, obchody, instituce;  kontakty (telefonní čísla a adresy) (Turistické informační centrum Nasavrky, ©2011–2015). Mezi jejich další sluţby se řadí:  poskytování informačních materiálů;  prodej upomínkových a turistických předmětů;  prodej map, pohledů, kalendářů, průvodců a publikací;  veřejný internet;  kopírování, faxování, skenování, tisknutí;  předprodej vstupenek na kulturní události;  průvodcovské sluţby;  zajišťování expozice;  rezervace ubytování;  prodej vstupenek sítě Ticketportal;  rezervace a předprodej vstupenek na kulturní a společenské události (Turistické informační centrum Nasavrky, ©2011–2015).


V sezóně (červenec-srpen)

Mimo sezónu (listopad-březen)

59 Mimo sezónu (duben-červen, září, říjen)

Pondělí

9:00-17:00

8:30-16:30

8:30-16:30

Úterý

9:00-17:00

8:30-16:30

8:30-16:30

Středa

9:00-17:00

8:30-16:30

8:30-16:30

Čtvrtek

9:00-17:00

8:30-16:30

8:30-16:30

Pátek

9:00-17:00

8:30-16:30

8:30-16:30

Sobota

9:00-17:00

zavřeno

13:00-16:00

Neděle

9:00-17:00

zavřeno

13:00-16:00

Zdroj: Turistické informační centrum Nasavrky, ©2011–2015 Tab. 7: Otevírací doba TIC Nasavrky

8.7 Skuteč TIC se Skutčí se nachází v centru města na Rybičkově ulici. Je členem A.T.I.C. ČR a je vlastníkem certifikátu klasifikační skupiny B. Prostory budovy TIC jsou přizpůsobeny osobám s pohybovým postiţením a je částečně uzpůsobené pro osoby se zrakovým postiţením (Mikroregion Chrudimsko, ©2008–2015c). Personál je vybaven znalostmi jazyků českého, německého a anglického. Platit se zde dá pouze hotově a českou měnou. Internetové stránky TIC Skuteč jsou vedeny v rámci portálu návštěvník.cz. Informace jsou přehledné, ale nejsou rozsáhlé (Mikroregion chrudimsko, ©2008–2015c). Oblasti informací, které TIC ve Skutči poskytuje:  kulturní a společenské;  sportovní a volný čas;  ubytování a stravování;  turistické moţnosti regionu;  dopravní spojení;  sluţby, obchody, instituce (Mikroregion Chrudimsko, ©2008–2015c). Mezi jejich další sluţby se řadí:  poskytování informačních materiálů;  prodej upomínkových a turistických předmětů;


60

 prodej map, pohledů, kalendářů, průvodců a publikací;  veřejný internet;  kopírování, faxování, skenování, tisknutí;  průvodcovské sluţby;  turistické programy a balíčky;  prodej vstupenek na kulturní a společenské události;  prodej poštovních cenin;  rezervace ubytování;  bezbariérové WC (Mikroregion chrudimsko, ©2008–2015c). Celoročně Pondělí

9:00-12:00

13:00-17:00

Úterý

9:00-12:00

13:00-17:00

Středa

9:00-12:00

13:00-17:00

Čtvrtek

9:00-12:00

13:00-17:00

Pátek

9:00-12:00

13:00-17:00

Sobota

9:00-12:00

13:00-17:00

Neděle

9:00-12:00

13:00-17:00

Zdroj: Mikroregion chrudimsko, ©2008–2015c Tab. 8: Otevírací doba TIC Skuteč

8.8 Heřmanův Městec TIC v Heřmanově Městci se nachází na náměstí Míru. Stejně jako všechny TIC v turistické oblasti Chrudismka-Hlinecka je součástí A.T.I.C. ČR. Je vlastníkem certifikátu skupiny B udělující organizace CzechTourism a A.T.I.C. ČR. Prostory jsou vhodné pro osoby s pohybovým postiţením. Není však uzpůsobeno pro osoby se zrakovým postiţením (Městský úřad Heřmanův Městec, ©2003–2015b). Personál disponuje jazykem českým, anglickým, německým a ruským. Platit se zde dá pouze českou měnou hotově. Internetové stránky TIC jsou součástí stránek města Heřmanův Městec. Jsou nepopsány základní informace. Podrobnější informace jsou pak podány při osobní návštěvě TIC (Městský úřad Heřmanův Městec, ©2003–2015b).


61

Oblasti informací, které TIC v Heřmanově Městci poskytuje:  kulturní a společenské;  sportovní a volný čas;  ubytování a stravování;  turistické moţnosti regionu;  dopravní spojení;  certifikovaní prodejci mikroregionu Heřmanoměstecko (Městský úřad Heřmanův Městec, ©2003–2015b). Mezi jejich další sluţby se řadí:  poskytování informačních materiálů;  prodej upomínkových a turistických předmětů;  prodej map, pohledů, kalendářů, průvodců a publikací;  veřejný internet;  kopírování, faxování, skenování, tisknutí;  prodej vstupenek na kulturní a společenské události;  prodej vstupenek do kina;  zajišťování přednášek a seminářů;  průvodcovské sluţby;  tvorba turistických balíčků a programů;  zajišťování expozic (Městský úřad Heřmanův Městec, ©2003–2015b). V sezóně (červenec-srpen)

Mimosezónu (září-červen)

Pondělí

8:00-16:00

8:00-16:00

Úterý

8:00-16:00

8:00-16:00

Středa

8:00-16:00

8:00-16:00

Čtvrtek

8:00-16:00

8:00-16:00

Pátek

8:00-16:00

8:00-16:00

Sobota

9:00-13:00

zavřeno

Neděle

9:00-13:00

zavřeno

Zdroj: Městský úřad Heřmanův Městec, ©2003–2015b Tab. 9: Otevírací doba TIC Heřmanův Městec


62

8.9 Zhodnocení ostatních TIC Informace poskytované TIC v oblasti Chrudimsko-Hlinecko se od sebe razantním způsobem neliší. Všechny TIC nabízejí informace v oblasti, ubytování a stravování, kulturní a společenské, sport a volný čas, dopravní spojení; dále pak informace týkající se turistických zajímavostí okolí města a v celé oblasti Chrudimsko-Hlinecko. Výjimku tvoří oblast poskytování kontaktů (telefonních čísel a adres), kterou poskytují TIC ve městech Chrudim, Luţe, Třemošnice a Nasavrky. Odlišností jsou i informace o sluţbách, institucích a organizacích v okolí TIC, ty poskytují TIC v Luţi, Třemošnici, Nasavrkách a Skutči. Ojedinělou oblastí poskytovaných informací disponuje město Heřmanův Městec, kde zdejší TIC nabízí výčet certifikovaných prodejců v mikroregionu Heřmanoměstecko. Tato oblast je velice zajímavá tím, ţe podporuje menší podnikatele, kteří jsou oceňovány za své produkty a sluţby platnými certifikáty kvality. V oblasti sluţeb se vytváří několik odlišností. V zásadě kaţdé TIC nabízí sluţby v oblasti poskytování informačních materiálů; prodej upomínkových a turistických předmětů; prodej map, pohledů, kalendářů, průvodců a publikací; veřejný internet; kopírování, faxování, skenování, tisknutí. Avšak jen pár z nich nabízí průvodcovské sluţby, zajišťování exkurzí nebo tvorbu turistických programů a balíčků. V oblasti kulturních a společenských událostí se vyskytuje řada odlišností zejména v předprodeji vstupenek na různé kulturní a společenské události. Dále jen pár TIC nabízí moţnost předprodeje vstupenek v sítích Ticketportal, Ticketstream nebo Ticketart. Některá zde uvedená TIC pak nadále poskytují sluţby příjmu inzerátů a článků do místních novin nebo příjem plakátu do výlepových ploch. Další sluţbou je prodej poštovních cenin, které se nabízí jen v TIC Seč a Skuteč. Ve městě Seč pak v TIC návštěvníci mohou zakoupit i rybářské povolenky. Ojedinělou sluţbou je i provozování ztrát a nálezů, kterou nabízí město Seč. Sluţby knihovny pak nabízí jen infocentrum ve městě Třemošnice. Další sluţbou je půjčování nordwalking holí a audioprůvodců, kterou mohou návštěvníci vyuţít v infocentrum Chrudim. I přesto, ţe několik TIC má bezbariérový přístup pro osoby se sníţenou pohyblivostí, jen TIC ve Skutči nabízí bezbariérové WC. Obdobným způsobem se jedná i o veřejné WC, které v rámci TIC nabízí taktéţ jen TIC ve Skutči.


9

63

ANKETA

Vzhledem k faktu, ţe TIC fungují za účelem přímého styku se zákazníky a uspokojování jejich potřeb, je nutné nahlédnout na zhodnocení TIC ve Slatiňanech z pohledu zákazníka. Anketa slouţí ke zjištění objektivního názoru nejdůleţitějšího prvku na jakémkoli trhu. Na základě sebraných informací a jejich vyhodnocení je moţné sestavit objektivní SWOT analýzu pro zhodnocení TIC ve Slatiňanech. Na úvod ankety je napsáno pár vět s vysvětlením, k jakému účelu anketa slouţí, kdo ji připravil a proč by ji zákazníci měli vyplnit. Anketa je rozdělena na celkem 11 otázek. Obsahuje otevřené i uzavřené otázky týkající se zhodnocení personálu, informací, prostoru TIC, atd. Hlavní cílovou skupinou jsou návštěvníci a klienti TIC ve Slatiňanech bez rozdílu věku a pohlaví. Šetření proběhlo v období od 9. března do 10. dubna 2015. Anketa byla umístěna v prostorách TIC ve Slatiňanech. Odpovědělo celkem 103 respondentů. Vyhodnocení sesbíraných dat a jejich vyhodnocení je rozepsáno v následujících podkapitolách.

9.1 Demografické otázky Otázky s čísly jedna a dva vedou čistě ke zjištění demografických údajů. První otázka se ptá ke zjištění pohlaví dotazovaných. Záměrem je zjistit, kolik procent respondentů činí ţeny a kolik muţi. Po vyhodnocení odpovědí se došlo k závěru, ţe 66% tvoří ţeny, coţ tvoří celkem 68. Naopak muţů je celkem 35, tedy 34%. Otázka číslo dvě se ptá na věk. Je patrné, ţe největší skupinu respondentů tvoří věková skupina od 31 let do 40 let, celkem 40 lidí, z nichţ je celkem 25 ţen a 15 muţů. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří rozmezí věku 21 aţ 30 (28 ţen a 2 muţi). Skupina respondentů ve věkové skupině 41-50 tvoří 15 lidí, z nichţ 6 jsou ţeny a 9 muţi. Poté následuje skupina 60 let a více, 51-60 a poslední místo patří věkové skupině pod 20 let. V následujícím grafu jsou zaznamenány odpovědi, graf je rozdělej podle věkových skupin a následně pak podle toho, v kolik kaţdé skupině tvoří ţeny a kolik muţi. Svislá osa znázorňuje počet lidí a na hlavní vodorovné leţí jednotlivá rozmezí věku lidí.


64

Demografické otázky 45 40 35 30 25 25 Ženy 20

Muži

28

15

6

10

2

15 5 0

9 3 0 <20

2 21–30

4

7

2 31–40

41–50

51–60

61>

Zdroj: Vlastní zpracování Graf 1: Grafické otázky

9.2 Bydliště Třetí otázka se ptá, z jakého kraje respondenti přijeli. V nabídce odpovědí byl Pardubický kraj, Královehradecký kraj, kraj Vysočina, Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj, Středočeský kraj a poslední moţnost odpovědi byla otevřená, kam respondenti popřípadě dopsali, z jakého kraje pocházejí. Z odpovědí je patné, ţe většina návštěvníků pochází z Pardubického kraje, celkem 60 lidí. 19 návštěvníků pochází z kraje Vysočina a 15 z Královehradeckého kraje. Další odpovědi jsou zaznamenány v následujícím grafu.


65

Zastoupení krajů 19

Pardubický kraj

15

1

1

KrajVysočina

5

Královehradeckýkraj

4

Středočeský kraj

Olomoucký kraj 2

Jihomoravský kraj Jihočeskýk kraj

60

Zdroj: Vlastní zpracování Graf 2: Zastoupení krajů

9.3 Povolání Záměr čtvrté otázky je zjistit, zdali jsou respondenti v současné době ekonomicky aktivní. Moţné odpovědi byly následující: ekonomicky aktivní; v domácnosti (na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, atd.); nezaměstnaný (veden na úřadu práce); důchodce/důchodkyně; invalidní důchodce/důchodkyně; student/studentka; nebo moţnost otevřené odpovědi, pokud ţádná z moţných nabízených moţností respondentům nevyhovovala. Po vyhodnocení všech odpovědí se zjistilo, ţe celkem 46 respondentů je v současné době ekonomicky aktivní. Druhé místo s 31 odpověďmi patří lidem, kteří jsou nyní v domácnosti, na mateřské dovolené neb rodičovské dovolené. Tento fakt je zcela očekávatelný, neboť právě matky/otcové s dětmi jsou z jednou z hlavních skupin návštěvníků, kteří volí jako cíl svých výletů právě město Slatiňany. Celkem 10 respondentů zvolilo moţnost důchodce/důchodkyně. Ostatní odpovědi jsou názorně zobrazeny v následujícím grafu.


66

Zdroj: Vlastní zpracování Graf 3: Povolání

9.4 Zdroje Pátá otázka se ptá, jakým způsobem se respondenti dozvěděli o TIC ve Slatiňanech. Zdali se o něm dozvěděli z oficiálních stránek TIC, nebo z jiných internetových stránek, z propagačních materiálů, případně od rodiny, přátel či známých, od ostatních TIC; z veletrhů a výstav a jako poslední moţnost byla opět volná odpověď. Vyhodnocení ukázalo, ţe většina dotazovaných získalo povědomí o TIC ve Slatiňanech díky oficiálním stránkám TIC (45 lidí), dále pak díky jiným internetovým stránkám (39), mezi ně se dají zařadit například stránky www.výletník.cz, www.návštěvník.cz, atd. Celkem 11 respondentů odpovědělo, ţe vědí o fungování TIC díky svým rodinám, přátelům či známým. Moţnost volné odpovědi byla vyplněna celkem 3 respondenty stejnou opovědí, ţe TIC ve Slatiňanech znali jiţ dříve. Ostatní odpovědi jsou zaznamenány v následujícím grafu.


67

Zdroj: Vlastní zpracování Graf 4: Zdroje

9.5 Personál V pořadí šestá otázka byla sestavena pro účely zjištění spokojenosti zákazníků s personálem TIC ve Slatiňanech. Obsahovala celkem čtyři podotázky, s nimiţ se měli respondenti ztotoţnit pomocí výběru jedné z pěti odpovědí (rozhodně souhlasím, souhlasím, nevím, nesouhlasím a rozhodně nesouhlasím). První výrok zněl: Dojem z prvního kontaktu s personálem byl velice příjemný. Nejvíce respondentů se ztotoţnilo s odpovědí „rozhodně souhlasím“, celkem 67 lidí. Odpověď „souhlasím“ vybralo celkem 31 dotazovaných, celkem 3 respondenti vybrali otázku „nevím“ a pouze dva odpověděli otázkou „nesouhlasím“. Z této bilance je patrné, ţe zaměstnanci TIC ve Slatiňanech zanechávají velice dobrý první dojem, který obzvlášť v oblasti sluţeb je nezanedbatelnou stránkou. Další podotázka zněla: Personál TIC je nanejvýš vstřícný. Z odpovědí je patné, ţe personál Slatiňanského TIC se o své zákazníky dobře stará a s ochotou jim pomáhá se všemi jejich dotazy. V součtu 91 respondentů se ztotoţnilo s odpovědí „rozhodně souhlasím“, 10 dotazovaných vybralo odpověď „souhlasím“ a po jednom respondentovi jsou zastoupeny odpovědi „nevím“ a „nesouhlasím“.


68

Třetí výrok je následující: Zájem o zákazníka ze strany personálu je vysoký. Rovněţ je vidno, ţe personál se o své zákazníky zajímá a je ochoten jim se vším pomoci. Celkem 87 respondentů odpovědělo moţností „rozhodně souhlasím“, dále pak 15 vybralo odpověď „souhlasím“ a pouze jeden se ztotoţnil s moţností „rozhodně nesouhlasím“ Poslední výrok vypadá takto: Nečekal/a jsem na obslouţení personálem TIC. Jak všichni lidé ze své vlastní zkušenosti ví, není moc příjemné čekání na obslouţení. Vzhledem k tomu, ţe v TIC ve Slatiňanech pracují pouze dvě osoby, je v některých situacích obtíţně obslouţit zákazníky tak, aby nemuseli čekat. Odpovědi byly následující. Celkem 45 lidí se ztotoţnilo s odpovědí „rozhodně souhlasím“, 53 vybralo odpověď „souhlasím“, po 3 respondentech má moţnost „nevím“ a 2 respondenti vybrali moţnost „nesouhlasím“. V závěru této obsáhlejší otázky je nutno říci, ţe personál Slatiňanského TIC je ohodnocen více neţ přívětivě. Samozřejmě jsou tu i oblasti, ve kterých se můţou zdokonalovat, ale co se týká obsluhy zákazníka a zajištění jeho pohody a pohodlí má personál TIC co nabídnout. Následující graf názorně ukazuje zaznamenané odpovědi dle jednotlivých výroků.

Zdroj: Vlastní zpracování Graf 5: Personál


69

9.6 Informovanost personálu Sedmá otázka v sobě rovněţ jako předešlá skrývá další podotázky. Výsledkem je zjištění, jak respondenti vnímají kvalitu informací, které získávají v TIC Slatiňany. Celkem 6 podotázek měli respondenti ohodnotit známkami od 1 do 5, kdy 1 znamenala nejvyšší ohodnocení a 5 naopak nejniţší. Poslední moţností volby byla odpověď „nevím“, která slouţí pro ty návštěvníky, kteří se o informace z jednotlivých oblastí nezabývají, a proto je nemohou objektivně posoudit. První podotázka se zaměřovala na informace týkající se eventualit výletů ve Slatiňanech a okolí. V součtu 81 dotazovaných ohodnotili tyto informace nejvyšší známkou 1. Dále 21 dotazovaných vybraly známku 2 a pouze jeden se přiklonil k známce 3. Jak jiţ bylo řečeno, město Slatiňany je cílem návštěvníků s dětmi, další podotázka se zaměřuje na kvalitu informací, které se týkají právě moţnosti vyţití s rodinou a dětmi. Rovněţ se dostalo velice vysokého hodnocení, 80 dotazovaných vybraly známku 1, 12 vybralo moţnost „nevím“, 8 respondentů ohodnotilo informace známkou 2, a pouze 3 respondenti se přiklonili k číslu 3. Informace o kulturním vyţití byly náplní třetí podotázky. Celkem 69 respondentů ohodnotilo tyto informace známkou 1, 18 respondentů vybralo odpověď „nevím“, 13 se přiklonilo ke známce 2. Po jednom a dvou respondentech má známka s číslem 3 a 4. Slatiňany jsou spíše místem pro kratší návštěvy, zejména jednodenní výlety. Avšak výjimku netvoří ani moţnost pobytu na více dní. Proto je další podotázka věnována právě informacím o ubytování. V součtu 91 respondentů vybralo moţnost „nevím“, 8 respondentů ohodnotilo informace známkou 2, 3 respondenti vybrali známku 1 a pouhý jeden dotazovaný vybral známku 4. Pátá podotázka se zajímala o kvalitu informací v oblasti stravování. Jako turisticky navštěvované místo musí mít pevnou základnu restaurací, hospod, kaváren a cukráren. Z odpovědí je zřejmé, ţe personál je vybaven všemi potřebnými informacemi vztahující se k oblasti stravování. Celkem 93 respondentů ohodnotilo tyto informace nejvyšší moţnou známkou 1, 8 respondentů vybralo známku 2 a pouhé dva vybrali moţnost „nevím“. Jak jiţ bylo zmíněno, oblast sportu a zdravého pohybu je velice oblíbenou záleţitostí posledních let. Proto bylo nutné zjistit kvalitu informací nabízejících z oblasti sportu a sportovního vyţití. Celkem 58 lidí ohodnotilo tyto informace známkou 1, 38 respondentů


70

vybrali moţnost „nevím“, 5 dotazovaných vybralo známku 2 a po jednom respondentovi mají moţnosti 3 a 5. V celkové sumarizaci můţeme zhodnotit kvalitu poskytovaných informací za velice vysokou. Hlavní zásadou je tyto informace neustále obnovovat a udrţovat jejich vypovídající kvalitu. Názorně jsou všechny odpovědi vyobrazeny na následujícím grafu.

Zdroj: Vlastní zpracování Graf 6: Informovanost personálu

9.7 Změny V pořadí osmá otázka se zajímala o názor návštěvníku, co by se podle nich mohlo změnit ohledně TIC ve Slatiňanech. Na výběr bylo z těchto eventuálních odpovědí: lokace, otevírací doba, navigační systém, kvalita nabízených sluţeb, sortiment nabízených výrobků v prostorách TIC, informace poskytující internetové stránky, přístup personálu, informovanost personálu, jazyková vybavenost personálu, informační materiály TIC, výzdoba prostoru TIC, design internetových stránek, mnoţství informací internetových stránek a poslední moţnost odpovědi byla otevřená, kam návštěvníci mohli napsat svoji vlastní odpověď.


71

Celkem 49 lidí se shodlo na tom, ţe by TIC pomohla změna lokace. 30 respondentů odpovědělo, ţe by jim vyhovovala jiná otevírací doba. V součtu 2 respondenti stojí za rozšíření nabízených produktů. Ţádná jiná odpověď nebyla návštěvníky vyplněna. V otevřené otázce se nacházela odpověď, ţe by TIC pomohlo rozšíření prostor, kde se právě nachází.

9.8 Doporučení Devátá a desátá otázka se týkala doporučení na sluţby TIC ve Slatiňanech. V první řadě se jedná o otázku dichotomickou, kde návštěvníci volí odpověď „ano“ nebo „ne“ na otázku, zdali by doporučili návštěvu TIC ve Slatiňanech. V návaznosti na tuto otázku se pojí otázka další, kde jsou respondenti ţádáni o vysvětlení jejich odpovědi na předešlou otázku. Odpověď „ano“ vybralo celkem 92 (89%) respondentů, přičemţ odpověď „ne“ pouhých 11 (11%). Při vyhodnocení následující otázky bylo zjištěno, ţe nejčastějším důvodem, proč by doporučili návštěvu TIC ve Slatiňanech, je získání potřebných informací o turistických zajímavostech,

ochota

a vstřícnost

personálu

a

zakoupení

turistických

známek

a samolepek. V poslední řadě ano doporučili všem turistům, kteří si vedou svoje turistické deníčky, protoţe v TIC je poskytováno razítko, které slouţí jako důkaz přítomnosti turisty. Respondenti odpovídající na předešlou otázkou „ne“ pak dále popsali, ţe je zbytečné chodit osobně do TIC, protoţe na internetových stránkách je dostatek informací. Dále by nedoporučovali pro ty, kteří jiţ Slatiňany znají. Jednou kuriózní odpovědí je ta, ţe by to nedoporučovali pro rodiny s dětmi, protoţe děti chtějí utrácet za upomínkové předměty. Výsledkem těchto dvou otázek je zjištění, ţe většině turistů se vyplatilo TIC navštívit a dozvědět se nové uţitečné informace. Někteří však dávají přednost samotnému vyhledávání na internetu neţ osobním stykem s personálem.

9.9 Připomínky Poslední otázka byla zcela otevřená a vyzývala návštěvníky k napsání nejrůznějších připomínek, které by mohly pomoci ke zlepšení fungování a kvality sluţeb TIC. Vyplněna byla pouze jedna odpověď, ve které bylo, ţe by rozhodně celému městu prospěla renovace hlavního vlakového nádraţí. Nádraţí je povaţováno za bránu do města, mnoho návštěvníků vyuţívá vlakové dopravy a z tohoto důvodu by cestovnímu ruchu města prospěla renovace. I přes fakt, ţe odpověď nebyla zcela odpovědí na danou otázku, postřeh tohoto návštěvníka má dopad i na chod TIC.


72

10 SWOT ANALÝZA TIC VE SLATIŇANECH Jak jiţ bylo v teoretické části řečeno, SWOT analýza slouţí k uvědomění si silných a slabých míst organizace a zároveň k určení příleţitostí a hrozeb, které mohou v budoucnu pro daný subjekt nastat. V této kapitole je sestavena SWOT analýza pro TIC ve Slatiňanech. Analýza slouţí ke zhodnocení TIC. Na základě výsledků pak bude navrţeno opatření k eliminaci slabých stránek TIC a k navrţení moţných postupů, jak v budoucnu naloţit s nabízejícími se příleţitostmi.

10.1 Silné stránky  Člen A.T.I.C. ČR;  certifikát klasifikační skupiny B;  bezbariérový přístup;  příznivé ceny upomínkových předmětů;  spojení TIC s knihovnou;  informovanost personálu;  vstřícnost a ochota personálu;  rozsáhlé informace na internetových stránkách;  zázemí pomocí turisticky zajímavých míst;  moţnost rezervace ubytování;  jazyková vybavenost personálu;  letitá zkušenost personálu;  dobré dopravní spojení;  předprodej vstupenek na události ve Slatiňanech.

10.2 Slabé stránky  Nevhodnost pro osoby se zrakovým postiţením;  nevhodnost pro osoby se sluchovým postiţením;  nezřízené WC ani bezbariérové WC;  malé město;  lokace;  malé prostory;  nemoţnost platit jinak neţ hotovostí;

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky  nemoţnost platit v jiné měně neţ české;  nenabízí předprodej vstupenek do sítí jako je Ticketportal, Ticketstream apod.;  krátce určené sezónní období (jen červenec-srpen);  pouhý jeden certifikát určený pro TIC.

10.3 Příleţitosti  Získání prostředků na rekonstrukci dalších objektů;  získání prostředků na lepší propagaci;  účast na více veletrzích a výstavách;  moţnost placení kartou;  získání dalších certifikátů pro TIC;  rozšíření doby sezónnosti;  vybudování bezbariérového WC;  smlouva se sítěmi jako jsou Ticketportal, Ticketstream apod.;  zpřístupnění prostorů a informací pro zrakově a sluchově handicapované lidi;  tvorba turistických balíčků a programů;  provozování průvodcovských sluţeb po městě Slatiňany.

10.4 Hrozby  Zhoršení ekonomické situace trhu;  zhoršení infrastruktury;  nepřízeň klimatických podmínek;  ztráta certifikátu klasifikační skupiny B;  ztráta stálých zaměstnanců;  znehodnocení turistických zajímavých míst oblasti.

73


74

11 NAVRH OPATŘENÍ V návaznosti na sestavenou SWOT analýzu se objevilo několik oblastí, ve kterých má TIC ve Slatiňanech určité mezery. Jsou to oblasti, ve kterých jsou jiná TIC hodnocena lepším výsledkem a oblasti, které vyvstaly z názorů návštěvníků TIC ve Slatiňanech Pro tento případ je navrţeno několik úprav a opatření, které povedou k zlepšení celkového chodu TIC a ke zvýšení atraktivnosti pro návštěvníky. V první řadě je nutné říci, ţe hlavní základnu má TIC ve svém personálu. Z vyhodnocených dat anketního šetření vyplynulo, ţe zákazníci TIC jsou velice spokojeni s přístupem personálu. Bylo zjištěno, ţe první dojem, který zanechává personál je velice dobrý. První dojem je nutný k navázání kvalitního a smysluplného kontaktu. Stejně podobně i vstřícnost a zájem o zákazníka se shledal s vysokým hodnocením. Znalosti v oblasti informací týkající se města Slatiňany a jeho okolí je více neţ dobrá. Nelze neţ říci, ţe by si TIC mělo svého personálu váţit, dovolit jim se školit a zdokonalovat v oblasti poskytovaných sluţeb a nenechat si je utéct. Další výhodou plynoucí ze zhodnocení jsou oficiální stránky TIC ve Slatiňanech, které byly v nedávné době vytvořeny a na něţ je personál právem hrdý. Důleţité však je, aby informace poskytované na těchto stránkách podléhaly pravidelné a včasné aktualizaci. Z anketního šetření bylo zjištěno, ţe velkou část návštěvníků tvoří matky/otcové na mateřské či rodičovské dovolené a lidé věku kolem 30 let. Proto jednou z moţností, jak zkvalitnit sluţby vázané na TIC je zlepšit zázemí pro vyţití rodin s dětmi. Například zpřístupněním více turistických tras pro snadnou jízdu dětských kočárků. Další moţností je uskutečňování více doprovodných programů a soutěţí určených právě pro rodiny s dětmi. Velký potenciál pro zlepšení fungování TIC je spojení se sítěmi Ticketportal, Ticketstream apod. Jednoznačným způsobem by to přilákalo více návštěvníků z okolí, kteří by měli zájem o předprodej vstupenek a neměli nebo nechtěli by akceptovat moţnost si je zakoupit jinde. Tato skutečnost by nabyla většího významu, kdyby TIC rozšířilo svou nabídku sluţeb o akceptování platebních karet. Vzhledem k tomu, ţe v dnešní době jiţ málo lidí má u sebe hotovost, ale většina je vlastníkem platebních a kreditních karet. Z komparace TIC bylo zjištěno, ţe Slatiňanské TIC má určenou nejkratší dobu sezónnosti, pouze měsíce červenec a srpen. V této době jsou otevírací hodiny prodlouţené nevyjímaje ani soboty a neděle. V porovnání s ostatními TIC je tato skutečnost nedostačující.


75

Prodlouţení sezónnosti o červen a září, kdy je počasí stále příhodné pro pořádání výletů by mělo za následek příliv většího mnoţství výletníků. Dalším zjištěným nedostatkem je absence veřejného WC, jakoţto i absence WC pro osoby na invalidních vozíčcích. Veřejné WC se sice nachází v areálu Slatiňanského zámku, ale TIC jim nedisponuje. Velkým přínosem by proto bylo vybudování bezbariérového WC v prostorách TIC či městského úřadu, jehoţ je infocentrum součástí. Další oblastí, ve které by se TIC mohlo zdokonalovat je tvorba a pořádání organizovaných programů a turistických balíčků. V jejichţ rámci by si mohli návštěvníci předem vybrat, jakým způsobem stráví svůj volný čas. Jednalo by se o programy jednodenní i programy zahrnující delší pobyt. Dalším skutečnost, která by vedla k zlepšení fungování a k zatraktivnění TIC ve Slatiňanech je změna dosavadních prostor. Ať uţ by se jednalo o změnu celkové lokace přímo do zámeckého areálu, kde by se ocitlo blíţ ke svým zákazníkům a tím pádem by se zapříčinila i vyšší návštěvnost. Další moţností je rozšíření dosavadních prostor infocentra, protoţe jeho nedostatečně velké prostory jsou podstatným nedostatkem. Vzhledem k tomu, ţe infocentrum v sobě zahrnuje i knihovnu, vetší prostory by byly vhodným prostředkem pro zlepšení nynější situace.


76

ZÁVĚR Pro pochopení podstaty cestovního ruchu v oblasti mikroregionu Chrudimsko-Hlinecko byla provedena charakteristika jednotlivých měst a jejich turistických zajímavostí. Popsáno bylo i město Slatiňany a jeho nejvýznamnější místa z pohledu cestovního ruchu. Je patrné, ţe turistická oblast Chrudimsko-Hlinecko a samotné město Slatiňany má pevnou základnu pro rozvíjející trh cestovního ruchu. Z výčtu turistických míst je zřejmé, ţe oblast Chrudimska-Hlinecka je cílem mnoha turistů z různých koutů České republiky. Kraj známý především pro nehynoucí lidové tradice a ojedinělou lidovou architekturou má rozhodně svým návštěvníkům co nabídnout. Historií a kulturou to zajisté nekončí. Díky rozmanitým přírodním podmínkám zde vznikl nespočet přírodních památek a rezervací, jejichţ krása láká nemálo návštěvníků. Způsobů, jak trávit volný čas v zimních i letních měsících, je mnoho. Kaţdý si v tomto kraji najde svoji oblast, která ho zajímá. Popisem TIC ve Slatiňanech bylo ukázáno, ţe infocentrum disponuje širokou škálou nabízených sluţeb. Jejich kvalita se ukázala jako velice vysoká. I přes tento fakt je však zřejmé, ţe svoji nabídku můţe dále rozšiřovat a doplňovat o nové sluţby, které by přilákaly nové návštěvníky. Pro sestavení SWOT analýzy byla provedena analýza TIC ve Slatiňanech a jeho komparace s ostatními TIC v turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko. Objektivního náhledu na věc dostala SWOT analýza díky anketnímu šetření, které bylo prováděno v průběhu jednoho měsíce. Anketa byla určena pro návštěvníky TIC ve Slatiňanech, kteří měli jejím prostřednictvím moţnost vyslovit svůj názor ohledně jeho fungování. Největší silnou stránku má TIC ve svém personálu, který podává nadstandardní výkony. Z anketního šetření je patrné, ţe se o své zákazníky více neţ dobře starají. Jejich vstřícnost a ochota zákazníkům pomoci s kaţdým vyřčeným dotazem má za důsledek vysokou spokojenost klientů. Informovanost personálu, jak se ukázalo, je více neţ dostačující. Hlavním úkolem je tedy si tento personál pečlivě střeţit a udrţovat a rozvíjet jeho kvality. V návaznosti na sestavenou SWOT analýzu byla navrţena opatření, která povedou ke zlepšení celkového fungování TIC ve Slatiňanech a k jeho zatraktivnění pro své současné i budoucí zákazníky. Převáţná většina je zaměřena na prostory a vybavení TIC. Další část tvoří sluţby, o které by se mohla nabídka rozšířit.


77

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. A.T.I.C. ČR, ©2007-2015. Metodika turistických informačních center [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/metodika-turistickych-informacnichcenter/d-1048/p1=53. 2. BÁRTOVÁ, Hilda, Vladimír BÁRTA a Jan KOUDELKA, 2004. Chování spotřebitele a výzkum trhu. 2. přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 243 s. ISBN 80-245-0778-1. 3. CZECOT, ©2002–2015. Turistické informační centrum Seč [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z: http://www.czecot.cz/informacni-centrum/1105_turistickeinformacni-centrum-sec. 4. CZECHTOURISM, ©2005–2013. Statut [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/zakladni-informace/statut/. 5. ČESKÝ SYSTÉM KVALITY SLUŢEB, ©2000–2015. O Českém systému kvality služeb [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.csks.cz/cs/o-ceskemsystemu-kvality-sluzeb/. 6. FORET, Miroslav a Jana STÁVKOVÁ, 2003. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada, 159 s. ISBN 80-247-0385-8. 7. HESKOVÁ, Marie, 2011. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2. upr. vyd. Praha: Fortuna, 223 s. ISBN 978-80-7373-107-6. 8. INFO ČESKO, ©2002–2015. Vlastivědná stezka krajem Chrudimky [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: Dostupné z:http://zajimavosti.infocesko.cz/content/pardubicko-chrudimsko-hlinecko-turistikanaucne-stezky-vlastivedna-stezka-krajem-chrudimky.aspx. 9. INFOCENTRUM SLATIŇANY, ©2014. Infocentrum Slatiňany [online]. [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://infocentrum.slatinany.cz/index.php?page=sluzby. 10. INFORMAČNÍ CENTRUM A MĚSTSKÁ KNIHOVNA TŘEMOŠNICE, ©2009– 2015. Služby a ceník [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://ic.tremosnice.cz/infocentrum/sluzby-a-cenik/. 11. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, 2009. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. 12. JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ, 2001. Marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada, 179 s. ISBN 80-7169-995-0. 13. KINCL, Jan a kolektiv, 2004. Marketing podle trhů. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 172 s. ISBN 80-86851-02-8.


78

14. KOBETIC, Pavel a kolektiv, 2005. Chrudim: Vlastivedná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Milpo Media, 247 s. ISBN 978-809-0348-141. 15. KOTLER, Philip, John T BOWEN a James C MAKENS, 2010. Marketing forhospitality and tourism. 5th ed. Boston: Pearson, 683 s. ISBN 9780132453134. 16. KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE, ©20011. Objevte kouzlo a krásy Pardubického kraje [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/cestovni-ruch. 17. MAFRA, A.S., ©1999–2015. Krkanka a Peklo: přírodní perly v údolí Chrudimky [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/krkanka-a-pekloprirodni-perly-v-udoli-chrudimky-f62-/tipy-navylet.aspx?c=A071106_170840_igcechy_tom. 18. MĚSTO LUŢE, ©2008–2015. Turistické informační centrum [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z: http://www.luze.cz/kultura-volny-cas/turisticke-informacni-centrum/. 19. MĚSTO RONOV NAD DOUBRAVOU, ©2008–2015. Historie města Heřmanův Městec [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.ronovnd.cz/historie-apamatky. 20. MĚSTO SLATIŇANY, 2012. Švýcárna Slatiňany: Interaktivní muzeum starokladrubského koně. 1. vyd. Slatiňany: Město Slatiňany. 21. MĚSTSKÁ KNIHOVNA SLATIŇANY, ©2007–2014. Městská knihovna Slatiňany [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://knihovna.slatinany.cz/o-knihovne.php. 22. MĚSTSKÉ LESY CHRUDIM, S.R.O., ©2008–2015a. O projektu [online]. [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://lesychrudim.cz/rekreacni-lesy-podhura/o-projektu/. 23. MĚSTSKÉ LESY CHRUDIM, S.R.O., ©2008–2015b. O rozhledně [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://lesychrudim.cz/rozhledna-bara-ii/o-rozhledne/. 24. MĚSTSKÉ LESY CHRUDIM, S.R.O., ©2008–2015c. Lanový park Podhůra [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://lesychrudim.cz/lanovy-park/lanovypark-podhura. 25. MĚSTSKÝ ÚŘAD HEŘMANŮV MĚSTEC, ©2003–2015a. Historie města Heřmanův Městec [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: www.hermanuvmestec.cz/mesto-hermanuv-mestec/historie-mesta.


79

26. MĚSTSKÝ ÚŘAD HEŘMANŮV MĚSTEC, ©2003–2015b. Turistické informační centrum Heřmanův Městec [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.hermanuv-mestec.cz/mesto-hermanuv-mestec/infocentrum/. 27. MĚSTSKÝ ÚŘAD HLINSKO, ©2008–2015a. Historie města [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/historie-města. 28. MĚSTSKÝ ÚŘAD HLINSKO, ©2008–2015b. Památková rezervace Betlém [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistikapamatky/historicke-pamatky/2. 29. MĚSTSKÝ ÚŘAD HLINSKO, ©2008–2015c. Masopust [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/masopust. 30. MĚSTSKÝ ÚŘAD HLINSKO, ©2008–2015d. Veselý kopec [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistikapamatky/historicke-pamatky/5. 31. MĚSTSKÝ ÚŘAD HLINSKO, ©2008–2015e. Turistické informační centrum Hlinsko [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/informacnicentrum. 32. MĚSTSKÝ ÚŘAD NASAVRKY, ©2010–2015a. Zámek [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.nasavrky.cz/script/main.php?ac=stranka&id=33&menu=33. 33. MĚSTSKÝ ÚŘAD NASAVRKY, ©2010–2015b. Keltské oppidum [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.nasavrky.cz/script/main.php?ac=stranka&id=39&menu=39. 34. MIKROREGION HLINECKO, ©2007–2013a. Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.hlineckoregion.cz/readarticle.php?article_id=15. 35. MIKROREGION HLINECKO, ©2007–2013b. Veselý kopec [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z:http://www.hlineckoregion.cz/readarticle.php?article_id=41. 36. MIKROREGION CHRUDIMSKO, ©2008–2015a. Co vidět, co zažít na Chrudimsku – Hlinecku [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.navstevnik.cz/co-videtco-zazit/. 37. MIKROREGION CHRUDIMSKO, ©2015. Projekt cykloturistických tras [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.mikroregionchrudimsko.cz/index.php?nid=663&lid=cs&oid=23175.


80

38. MIKROREGION CHRUDIMSKO, ©2008–2015b. Informační centrum města Chrudim [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/sluzby/informacni-centrum/. 39. MIKROREGION CHRUDIMSKO, ©2008–2015c. Informační centrum Skuteč [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://skutecsky.navstevnik.cz/sluzby/informacni-centrum/. 40. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, ASOCIACE TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER ČR A CZECHTOURISM, 2013. Jednotná klasifikace turistických informačních center České republiky. Litomyšl: H.R.G. Dostupné z: http://www.aticcr.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=200039&id_doku menty=1792. 41. OKRESNÍ ÚŘAD, městské a obecní úřady, [b.r]. Průvodce Chrudimskem. Plzeň: Euroverlag. 42. PARDUBICKÝ KRAJ, ©2006–2015. Chrudimsko – Hlinecko [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.info/chrudimsko-hlinecko/. 43. STEHLÍKOVÁ, Jana a Luděk ŠTĚPÁN, 2014. Nasavrcké panství a slatiňanští Auerspergové: utváření sídelní krajiny. 1. vyd. Slatiňany: Město Slatiňany, 129 s. ISBN 978-80-260-6258-5. 44. TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM NASAVRKY, ©2011–2015. Turistické informační centrum [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.inasavrky.cz/informacni-centrum.php. 45. ZÁMEK SLATI ŇANY, ©2015. Hipologická sbírka zámku Slatiňany [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.zamek-slatinany.cz/hipologicka-expozice/. 46. ZÁMEK SLATI ŇANY, ©2015. Hipologická sbírka zámku Slatiňany [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.zamek-slatinany.cz/hipologicka-expozice/.


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK A.T.I.C. ČR Asociace turistických informačních center České republiky TIC

Turistické informační centrum

81


82

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Cestovní ruch jako systém ....................................................................................... 13 Obr. 2: SWOT analýza......................................................................................................... 30 Obr. 3: Turistické oblasti České republiky .......................................................................... 32 Obr. 4: Mikroregion Hlinecko-Chrudimsko ........................................................................ 34


83

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Otevírací doba TIC Slatiňany .................................................................................. 50 Tab. 2: Otevírací doba TIC Chrudim ................................................................................... 52 Tab. 3: Otevírací doba TIC Hlinsko .................................................................................... 54 Tab. 4: Otevírací doba TIC Seč ........................................................................................... 55 Tab. 5: Otevírací doba TIC Luţe ......................................................................................... 56 Tab. 6: Otevírací doba TIC Třemošnice .............................................................................. 57 Tab. 7: Otevírací doba TIC Nasavrky .................................................................................. 59 Tab. 8: Otevírací doba TIC Skuteč ...................................................................................... 60 Tab. 9: Otevírací doba TIC Heřmanův Městec.................................................................... 61


84

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Grafické otázky ....................................................................................................... 64 Graf 2: Zastoupení krajů ...................................................................................................... 65 Graf 3: Povolání ................................................................................................................... 66 Graf 4: Zdroje ...................................................................................................................... 67 Graf 5: Personál ................................................................................................................... 68 Graf 6: Informovanost personálu ......................................................................................... 70


SEZNAM PŘÍLOH PI

Anketa

85

PŘÍLOHA P I: ANKETA Dobrý den návštěvníci Slatiňan. Jmenuji se Hana Chmelíková a jsem studentkou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění krátké ankety týkající se turistického informačního centra ve Slatiňanech (dále jen TIC), která mi pomůţe se zhotovením bakalářské práce. Předem Vám moc děkuji za Váš čas. Prosím, zaškrtněte vhodnou odpověď. 1. Jakého jste pohlaví? o Ţena o Muţ 2. Kolik je Vám let? o Méně neţ 20 o 21–30 o 31–40 o 41–50 o 51–60 o 61 a více 3. Odkud jste přijel/a? o Pardubický kraj o Královehradecký kraj o Středočeský kraj o Olomoucký kraj o Kraj Vysočina o Jihomoravský kraj o Jiné……………………… 4. Jste v současné době ekonomicky aktivní? o Ano, jsem ekonomicky aktivní (OSVČ, zaměstnanec, atd.) o Ne, jsem v domácnosti (na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, atd.) o Ne, nezaměstnaný (veden na úřadu práce); o Ne, jsem důchodce/důchodkyně o Ne, jsem invalidní důchodce/důchodkyně o Ne, jsem student/studentka o Jiné…………………………

5. Jakým způsobem jste se dozvěděl/a o TIC ve Slatiňanech? o Z internetu – oficiální stránky TIC Slatiňany o Z internetu – jiný zdroj o Z propagačních materiálů o Od rodiny/přátel/známých o Z veletrhu a výstavy o Od jiných TIC o Jiné…………………………………………… 6. Do jaké míry se shodujete s následujícími výroky, týkající se personálu TIC? Rozhodně Souhlasím Nevím Nesouhlasím nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Dojem z prvního kontaktu s personálem byl velice

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

příjemný. Personál TIC je nanejvýš vstřícný. Zájem o zákazníka ze strany personálu je vysoký. Nečekal/a jsem na obslouţení personálem TIC.

7. Jak byste ohodnotil/a kvalitu informací? (1-nejlepší, 5-nejhorší) 1 2 Informace o moţnostech výletů

3

4

5

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

Informace o moţnostech ubytování

O

O

O

O

O

Informace o moţnostech stravování

O

O

O

O

O

O

O

O

O

O

Informace o moţnosti vyţití s rodinou/dětmi Informace o moţnostech kulturního vyţití

Informace o moţnostech sportovního vyţití

8. Vyberte z následujících odpovědí, co by se podle Vás mělo změnit? (můţete vybrat více moţností) o Lokace TIC o Otevírací doba TIC o Navigační systém k TIC o Kvalita nabízených sluţeb TIC o Sortiment nabízených výrobků v prostorách TIC o Informace poskytující internetové stránky TIC o Přístup personálu TIC o Informovanost TIC o Jazyková vybavenost personálu TIC o Informační materiály TIC o Výzdoba prostoru TIC o Design internetových stránek TIC o Mnoţství informací internetových stránek TIC o Jiné…………………………………. 9. Doporučili byste návštěvu TIC centra svým známým/přátelům/rodině? o Ano o Ne 10. Prosím, vysvětlete Vámi vybranou odpověď na předchozí otázku (Z jakého důvodu byste doporučili/nedoporučili)? o ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 11. Pokud máte jakoukoli další připomínku týkající se TIC ve Slatiňanech, prosím napište ji. o ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

Děkuji Vám za Vás čas a přeji příjemný čas strávený ve městě Slatiňany.

Zhodnocení fungování turistického informačního centra ve Slatiňanech. Hana Chmelíková

Recommend Documents