v
....,."...,
_
ZEMEMERIUSHY
Do nové - osvobozené práce. z 1. ledna 1939 přirovnávali
Když jsme v úvodním článku Zeměměřičského Věstníku
naši republiku,
okleštěmYu Mnichovem na podzim r. 1938, k domu, s něhož byla stržena střecha, v němž se však vše hlýbe vůlí nenechat zemřít národ v jeho kořenech, netušili jsme, že jsme teprve na počátku běd a hrůz, jež byly našemu národu a lidu předpověděny v knize Osudu. Velikášská horečka,
a státníky,
dostoupi,la vrcholu.
zde, vpadli
Hordy organisovaných
příslušníků
národní a lidské
na jaře 1939 k nám, aby na podzim, neukojeni tučnou kořistí, již našli
nesnášenlivosti a povýšenosti vtrhli
tak zápas, v němž našli vlastní
podle svých představ a dávných přání!
vracet staletou a osobitou naši kulturu,
smrt.
Organisovaně a promyšleně začali
Opanovali veřejnou správu, vnikli
zahájivše
tyto
převraty
zavřením
všech českých
vysokých
v památný den 17. listopadu 1939. A postupně, jak se válečné štěstí počínalo na obzoru kalit, zpupnost mohla
drzá vojácká
dílčí úspěchy -
přibývalo
-
škol
třebaže
na 8'/,1ea ukrut-
nostech bědám, jimž byl náš národ vystaven. Kypící
nenávist a podvědomý strach z důsledků strašného zá-
pasu, jenž
téměř celý vpravdě kulturní
proti Němcům postavil
svět, vtiskly
samozvaným
vládcům našich zemí
a připravován
a nejlepší
p'lody. Přesto
základ
a kořeny
nerozborné, hluboce zachycené v zdravé, hluboké zemi vlasti. Národ nedělil se na strany OJ
povolání, stál pevně jako celek, zatínaje zuby a s ohýnkem
nenávisti
v očích skláněl
zůstaly
a třidy, hlavu
pevné,
hodnosti
jen
tehdy,
když nová rána doléhala na jeho nepokleslá bedra, aby ji zakrátko opět hrdě pozvedl. Stál a vydržel, aby se dočkal slavných jarních avšak i z rudých
přírody,
praménků
měsíců letošního roku,
kdy z jásavých
barev květnové
krve revolučnígh bojovníků povstal osvobozený, nezdeptaný, radostný,
mladý, s vůlí svobodně a radostně žít a tvo.řit. Jak velká a radostná byla doba, kterou jsme prožili v. uplynulých týdnech a jak ra
lidských
schopností, schopnost rychle
zapomínati na zlé, schvátila nás
me-li si dny a hodiny našich běd v úvodních slovech svého obnoveného časopisu, činíme tak abychom
je připomněli
příštím
generacím,
jimž,
bohdá, již nikdy
abychom pOděkovali našemu odboji domácímu i zahraničnímu
nebude prožívati
Stalina, Churchila
nesvobody,
v čele s panem presidentem Edvardem Bene-
šem a velkým armádám Sovětského svazu, Anglie a Spojených států severoamerických velikých státníků
jen proto,
utrpení
a Roosewelta a konečně vzpomněli
těch, kteří
pod vedením stejně
se nedočkali,
doufajíce
s námi v porobě stejně neochvějně, že po černé noci nastane jásavé, slunné jitro. Neboť život šel, a mnozí z našich milých a známých se nedočkali proto, že plamének jejich slavného května letošního roku nevydržel, či proto, že nit rukou politické
jejich
nenávisti. I v našich řadách máme mučedníky,
v koncentračních
života
byla násilně
života do
přervána
vražednou
kteří trpěli a zemřeli pro svou lásku k vlasti
táborech a věznicích národa, chvástajícího se, že chce dát světu nový, lepší řád. Jmenujme
z nich alespoň profesora jenž jako redaktor
České vysoké školy technické Dr. E. Beneše v Brně Dr. Bohumila
našeho časopisu pomáhal budovat úsek národní kultury,
K I a d i v u,
svěřený naší péči. Jmenujeme
jej v uznání jeho zásluh vědeckých i národníc1í, jmenujeme jej však i jako symbol našich kolegů a spolupracovníků,
kteří padli, abychom my mohli žít; symbol, jenž nám bude zářit bílým světlem velkých lidských
ideálů, pro které lidé odvěky umírali. A budoucnost? vývojového
Jak
Jejich čest a sláva je naším závazkem!
mocné perspektivy
období, jež dává budovatelskou
otvírají příležitost
se všem Čechům a Slovákům dobré vůle na počátku na poli
kultury,
hospodářství
a politiky'v
Evropě
zničené válkou. Jakým hříchem, páchaným na národu a budoucích jeho generacích by bylo, kdybychom využili
těchto možností, nevybudovali
a nevtiskli
poválečnému vývoji
Tato příležitost
Evropy
si nejlepší předpoklady
hmotného i duchovního blahobytu
ne-
v republice
a světa co nejvíce znaků našeho národního tvořivého ducha a práce!
nesmí býti opominuta nikým,· nesmí býti opominuta
především československými
inženýry.
Z války, kterou jsme právě skončili, vyrůstá novÝ světový řád společenský, řád socialistický.
V tomto
řádu činnost inženýrská
a technická
ztrácí
svou úlohu
1945/1
služebnice individualisticko-liberalistického
světa
Zeměměflěský Obzor SIA roěnfk 6/33 (1945) l!islo 1
a stává Ire nástrojem, proti
technickému
s jehož ponwci bude vybudován
pokrok1u; naopak, podporuje
blo,hobyt pro všechny. Moderní sociali8mus nestaví se
techfJ,ik1ujako
hmotnou, duchovní i mravní úroveň života národů a liltstva. ního nomtele technického funkci
šiřeji,
pokroku
k tomu, aby opustil
v jistém Bmyslu politicky.
prostředek
8Vého boje
8Vá úzká hledi8ka technicko-odborná
o
lepm
a pojal
3'VOU
Práce technická není sama sobě účelem; je toliko prostředkem k 00-
ideálů.' Ten, kdo ji koná, musí znát~.!yto
BaŽení určitých
nejúčinnějm
To ovšem zavazuje zejména inženýra, jako před-
ideály, neboť jejich
práci neustále zaměřoval k danému cíli, jenž je formulován
politickými
býti vědom toho, jakým
způsobem jeho stavební dílo má sloužiti
býti jasno, že vyráběný
stroj
má co nejvíce zbaviti
znalost mu dovolí, aby svou
programy.
Stavební inženýr
blo,hobytu lidu;
člověka dřiny
strojnímu
a co nejdříve
vyrobiti
musí si
inženýru
musí
potřebné statky.
te.dy znawst i představu o cílech, k nimž jejich odborně techtnická činnost Bměřuje. To zna-
Oba musí míti
mená, že musí být politicky
vzděláni a orientováni.
počty, nákresy, zkumavkami, být skutečným
kapitánem
být tedy politický
-
pouhým nástrojem,
Moderní inženýr
nýbrž i se sociálními, hospodářskými,
neBmí již pracovati
kulturními
jen se svými
a politickými
vý-
problémy, má-li
v hospodářském životě, jak to na něm žádá život a jak si to přeje on sám. Musí
jako má být politickou
na př~, moderní armáda -
nikoliv
apolitický,
nechce-li zůstati
jenž může být každým zneužit ..
Také zem'ěměřičský inženýr práce tvoří důležitou
v osoobozené republice musí být ve vyšmm slova smyslu politickým.
součást hospodářského života státního;
ten, kdo ji koná,musí
Jeho
si neustále uvědomovati,
k čemu tato práce slouží a jak ji lze provésti tak, aby danému účelu sloužilo, co nejlépe.
V této orientaci litický,
kulturní.
má mu býti nejlepšim pomocníkem ti8k. Pochopitelně předevmm tisk hospodářský, p0-
A však ani tisk technický
neBmí přehlížet
nadřaděná hlediska
ideová, má-li
být skutečně
OObrým rádcem 8Vého čtenáře. Uvědomujice si to, budeme se snažit ihned z počátku o to, aby Zeměměřičský Obzor jak po stránce odborně-technické,
se
mě&>zeměměřičské inženýrstvi
povahy z oboru geodesie a výkonného měřičství
v národním životě,
o
tak i po stránce ideově-progrOllnOVé byl ukazovatelem
u nás ubirat. měřičství
To znamená, že 1orom článků budeme zařa20vati
cest, jimiž by
vědecké a technicko-odborné
i pojednání o povaze a poslání země-
jeho problémech ideových, sociálních a kulturních,
o
tom, co zeměměřičství je
a čím by mělo být. Pevně věříme, že zeměměřičský časopis, v němž takto bude spojena idea s technikou, bude časopisem, jímž nejlépe bude poslouženo naši práci a jímž se budeme moci představiti
i cizině jako kulturní
činitelé v oboru technickém. Praktické ,nickém
provádění
tohoto redakčního programu
geodetický
časopis, jenž snese 8Tovnání s podobnými
snížit, naopak neustále zvyšovat! ské a praktické
změn ve vědeckém a odborně-tech-
výchovy (reforma
niBmu, součinnosti jimž
při veřejných
listy
zahraničrnmi;
podařilo
se nám vybuikJvati
jeho odbornou
úroveň
neBmíme
Po ideologické stránce však btuUmte si více než d"ve všimat otdzek školvysokoškolského studia, školení pomocných sil, výchova mimoškolní
• organi8ace naši Práce v úřadech i civilních proudy,
nebude ZMmenati
zaměření listu. ÚsilovfIQU prací všech našichzeměměřičskýchinženýrů
atd.),
kancelářích, problémů pozemkových reforem všeho druhu, urba-
stavbách a pod. Podnětem k těmto úvahám nám budou nové myšlenkové
bude v poválečné době vystaven náš iivot
v republice;
mocnou vzpruMu
nám však buikJu
i. myšlenky upZatňované jinde. V tom ~ chceme si intensivně všimati poměrů v zahraničí a informovati 8Vé čtenáře o všem zajimavém, co se.v zeměměřičství děje v cizině. Oasopis tak širokého programu chce přijímat,
může být se zdarem vybudován
jen kolektivní
prací
nás všech. KOO
musí dovést. i dávat. Každý ve 8Vé pTáci nachází neustále nová poznání, nové podněty stejně
zajímavé pro sebe i pro jiné. Nesmí si je ponechávat pro sebe, nechce-li, aby i jiní tak činili a ochuzovali jej
o poznání. Musí nalézti čas i chuť je napsat. Jen tak vmikne časopis, jehož pestrá mosaika pojednání i zpráv Mtone pro budoucí generace dokumentem naší odborné i všeobecné úrovněvzdělo,nostní i naši vůle přispěti k pokroku
lidstva.
Zahajujíce
nové vydávání
náře i přispivatele,
Zeměměřičského
Obaoru po násiZném přerušení, zdravíme všechny 8Vé čte-
zveme je k pilné spolupráci, kterou chceme ze všech sil pod;porovat a přejeme jim i celému
n4rodu, aby ideály, s nimiž do O8VObozenéhoživota a práce vstupujeme, přestaly být co nejdříve ideály a staly se krásnou, radostnou,
československou skutečnosti.
Ing. Bo humi jménem redakčního
1945/2
1 Pour,
sboru Zeměměřičského
Obzoru.
ZeměmUIl!tlkt Obzor SIA rOOnfk 6{33 (1945) ěfslo
1
Po znovuzřízení našeho státu počaly se odborné kruhy zeměměřičské zabývati otázkou nové organisace státní měřické služby v CSR. Ačkoli její řešení je záležitostí příslušných úředních míst, chci zde projeviti svůj skromný názor, k němuž mne opravňuje nejen opravdu živelný zájem všeho členstva odboru SIA, projevený na poslední členské schůzi i při jiných příležitostech, ale i upřímná snaha, aby novou organisací bylo dosaženo jejího zlepšení oproti stavu v roce 1938 po stránce organisační i s hlediska hospodárného provádění zeměměřičských prací ve státní správě. Vzhledem k tomu, že jest tento článek určen zeměměřičské veřejnosti považuji za zbytečné popisovati stav organisace v roce 1938. Nemohu se však nezmíniti o podstatné změně, která nastala zřízením Zeměměřičského úřadu v r. 1942, jenž - alespoň prozatím - nadále vykonává svoji působnost stanovenou vI. nařízeními č. 298/42 a 272/44 Sb. z. a Dlužno podotknouti, že i když byl tento úřad zřízen v době okupace, představuje hlavní část onoho soustředění zeměměřičských složek, o něž čsl. zeměměřiči usilují již od roku 1919. Upozorňuji na tuto skutečnost jenom proto, poněvadž snahy - na štěstí jen zcela ojedinělé - po obnovení stavu z r. 1938 by brzdily přirozený organísační vývoj.
n.
Hlavní zásada, aby novou organisací bylo sledováno účelné s o u s tře d ě n í státní měřické služby, je až na zmíněné výjimky všeobecně uznávána. K tomu poznamenávám, že obdobné snahy soustřed'ovací se projevují i v jiných oborech státní správy, na př. službě vodohospodářské. Poněvadž jsme se zmínil o částečně provedeném soustředění v Zeměměřičském úřadě, je třeba po téměř tříleté zkušenosti zmíniti se i o kladech a závadách, jež toto soustředění sebou přineslo, i když nutno míti na zřeteli, že německé vedení sledovalo zejména přízpůsobení německým poměrům, jemuž čeští zaměstItanci ~měř s naproJ:ltým úspěchem čelili. V Zeměměřičském úřadě jsou v podstatě soustředěny veškeré geodetické základy polohopisné i výškopísné včetně .prací mezinárodního významu, práce mapovací včetně měření topografických a příslušné agendy reprodukční, práce hraníční (státní hranice) a konečně agenda týkající se jednotícího vedení zeměměřičských prací všeobecně a zvláště pak pokud jde o podrobné práce výškopisné a jejich vzájemné využití. Tedy s výjimkou prací pozemkového katastru a jiných poměrně menších měřických složek rázu více či méně resortního jsou zde soustředěny hlavní měřiéké agendy. 'úzká spolupráce jednotlivých jeho složek - možná právě jen v takovém sloučení - se s hlediska odborného plně osvědčila, a to i při
těžkopádném, administrativním, německém vedení. Měřičskému personálu - a to je velkým kladem soustředění - byl umožněn výcvik v různých oborech služby se zřetelem na speciální zájmy a snahy jednotlivců. Sledováním a usměrněním zejména podrobných prací výškopisných bylo dosaženo účelné spolupráce sdvilními inženýry, jejíž prospěch je stále patrnější. Podstatnou závadou ve funkci tohoto úřadu však bylo, že obsahoval v téže úrovni složky správní i výkonné, kterážto závada z~ejasňovala poměr jeho k jiným veřejným úř~dům, zejména ústředním. Z toho je patrno, že při zamýšleném soustředění jest nutno dbáti jak otázek rázu odborného tak i správního a plně to odůvodňuje, proč nelze budovati soustředění kolem dnešního Zeměměřičského úřadu. Po pečlivém uvážení všech okolností je zřejmo, že soustředění lze uskutečniti v rámci některého ministerstva. Na prvém místě tu přichází v úvahu ministerstvo financí, a to nejen s ohledem na ustavený již zeměměřičský odbor, avšak zejména proto, poněvadž sloučení v tomto ministerstvu vhodně by navázalo na dosavadní, celkem osvědčené, rozčlenění služby pozemkového katastru. Soustředěním v ministerstvu financí nerozumím ovšem jen prosté přičlenění dalších agend k dnešním složkám katastrálním, nýbrž i nové organisování těchto složek se zřetelem na úkoly zeměměřičsko-technické, jež budou převažovati v dosavadní jejich funkci. Při budování nové organísace nutno míti na zřeteli v prvé řadě všechny dosavadní i příští úkoly měřické služby v oboru c i v i 1 n í státní správy, vzešlé ze zvýšených požadavků na technický a jiný mapový materiál, aniž by tím trpěly zájmy naší nové armády, která své speciální úkoly, pokud je nemůže splniti správa civilní, svěří svému zeměpisnému ústavu a zvláštním měřickým oddílům. Přihlédneme-li pak blíže k vlastním požadavkům civilní správy, je zřejmo, že musí převzítí veškerou agendu, jak byla výše uvedena, s ohledem na spolupráci s příslušnými složkami vojenskými. Jen takové řešení bylo by lze z důvodů hospodárnosti připustiti. Se zřetelem· k tomu, že »vyměřování a mapování« je podle dohody ústřední vlády s Národní radou Slovenskou záležitostí celostátní, bude třeba při nové organisaci pamatovati i na požadavky zástupců slovenských. Poznamenávám, že - jak jsem z předběžných informativních rozhovorů zjistil nebude s jejich strany námitek proti uvedeným zásadám. Bylo by si jen přáti, aby nová organisace byla uskutečněna ještě v tomto roce, aby čsl. zeměměřičtí inženýři mohli radostně nastoupiti v roce 1946 za nových lepších pracovních podmínek k výstavbě svého milovaného státu v oboru státní měřické služby.
1945/3
Zeměměřiěský Obzor SIA roěnik 6'133 (1945) ěislo 1
:Měřeninově v)'bodovaných geodetických základen v Uechách. Měření geodetické základny k určení rozměru větší trig. sítě je událostí dosti vzácnou. Uběhlo 80 let než došlo znovu v Oechách k provedení takového gtť>detického díla zaměřením a rozvinutím základny u Poděbrad .. Použito bylo invarových drátů a nejposlednějších zkušeností domácích i zahraničních; jsou shrnuty a podány v článku pro potřebu našich geodetů. lnvarové dráty úpZně vyřadily dřívější tyčová měřítka; dnes zase studium interference světla a radiových vZn slibuje nový mOŽ'Yllýobrat v měření délek. Zatím ale měření dráty či invarovými pásmy dosud vládne a nové methody zůstávají ve stadiu pokusů. Měření základny bylo sledováno s potěšitelnou pozorností zeměměřičskou veřejností. Naši kolegové je shlédli přímo na místě nebo viděli ve filmu a slyšeli. v rozhlase. Olánek jim jistě osvěží vzpomínky a objasní leckterou podrobnost. Měl vyjíti již roku 1944 a býZ napsán, censurován i vytištěn ještě za doby nesvobody, a jen zastavení časopisu znemožnilo jeho uv~ejnění. Děje se tak nyní,. aniž by se text či vyobrazení měniZy.
Zvláštní povaha invarových drátů používaných k přesnému měření důležitých geodetických délek vyžaduje, abychom sledovali jejich vlastnosti od prvého dne použití. Proto se zmíníme alespoň stručně o všech předcházejících měřeních geodetických základen, kde naše dráty byly v poli. Vídeňský zeměpisný ústav zakoupil v r. 1907 od firmy Car pen t i e r v Paříži dráty č. 164, 165, 166 a 167 s celou výzbrojí. Jeden drát stál sám 120 f:r;'anků. Etalonovány byly v »Bureau international des poids et mesures« a tam stanovena jejich roztažnost. Bylo jimi zaměřeno několik základen podružného významu (srovn. MitteiZungen des MiZitiirgeographischen lnstitutes, 1911). Pro nás má jedině cenu jejich každoroční etalonáž na srovnávací zá]dadně u Neukirchen 240 m dlouhé, ukazující tehdejší vývoj jejich délek, o kterém v pozdější kapitole ještě bude zmínka. V r. 1909 zakoupila v témž závodu uherská triangulačni kancelář dráty č. 192, 193, 194 a 195. Bližši údaje o jejich použití chybějí, a zřejmě byly tyto dráty v poli teprve r. 1918 u Josefova. Monarchie rakousko - uherská a Německo se v r. 1918 dohodly na .sjednocení středoevropských geodetických základů. Základna u Josefova, 5257 m dlouhá, která již koncem 19. století dala rozměr vojenské trigonometrické síti celé severni části monarchie, byla nyni zvolena za mezinárodni srovnávací základnu pro etalonáž základnových měřítek. Němci zaměřili základnu Besselovým přístrojem a invarovými dráty č. A 27, 36, 37, 38 (G r o'n w a I d, Die deutsche Doppelmessung der Grundlinie bei Josefstadt in Bohnien, MitteiZungen des Reichsamts fur Landesaufnahme - Sonderheft 10, roč. 1934). Rakušané použili tyčového .přístroje Bordova a osmi invarových drátů rakouských i uherských: č. 164-167, č. 192-195. (Popis měřeni a výsledky byly sděleny od »Hauptvermessungsabteilung« ve Vídni dopisem Zeměměřičskému úřadu Čechy a Morava v březnu 1943. Měření plně potvrdilo výsledky z r. 1862.) V době převratu (1918) byly dráty rakouské i uherské ještě u Josefova a přešly tím do vlastnictví Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Při budováni jednotné trigonometrické sítě katastrální v roce ·1921 až 1928 určil jeji tvůrce Ing. K ř o v á k rozměr sítě z identických bodů ralmuské triangulace v Čechách, tedy nepřímo opět z Íněření
josefovské základny v r. 1862. To dalo takto rozměr celé trigonometrické síti na územi Československé republiky. Ostatní základny z téže doby pouze rozměr sítě ověřovaly. Vojenský zeměpisný ústav v Praze zaměřil v roce 1928 základnu u Mukačeva, 9600 m dlouhou, na býv. Podkarpatské Rusi, protože tudy probíhala triangulace mezinárodního poledníkového oblouku Boškoviéova. Měřeni řídil plk. Dr. B e n e š a použil k němu invarových drátů č. 164, 165,166, 167. V r. 1936 byla týmž ústavem zaměřena základna u Feledinců na Slovensku, o délce 6287 m, pod vedením pplk. Ing. D v o ř á k a. Do pole bylo vzato sice všech osm invarových drátů, pro měření použito však jen čtyř drátů č. 165, 166, 193, 195. Na obou základnách bylo použito měřické soupravy Carpentierovy (kladek, napínacích kozlíků a stativů). Měření feledinské základny spadalo již do rámce budování nové základní sítě trigonometrické. Tato nová základní síť neměla pouze ověřovati dosavadní jednotnou síť, ale měla býti součástí mezinárodních geodetických základů budovaných ve střední Evropě. Zabýval se jí tehdejší Národní komitét geodetický a geofysikální za spolupráce vysokých škol a zúčastněných ministerstev již od r. 1925. Bylo navrženo několik základen a v r. 1936 byla vytvořena subkomise pro měření základen a základnových síti, která počala ihned s uskutečňováním stanoveného rozvrhu prací. V r. 1937 byla stabilisována 13536 m dlouhá základna u Piešťan na Slovensku Ing. Dr. Bez d ě k o u z VZÚ. V následujícím roce byla stabilisována srovnávací základna v Praze v oboře Hvězda, k jejímuž použití však nedošlo, ježto později byla vedle ní vybudována nová srovnávaci základna o stejné délce 960 m. V témže roce zakoupil Ing. Dr. Pokorný pro Ti-iangulačni kancelář od pařížské firmy Secrétan čtyři nové invarové dráty č. S 7, S 8, S 9, S 10. S navijecim bubnem a dalšim 8 m dlouhým drátem stály 6500 franků (8700 Kč). Zapojení českomoravského prostoru v r. 1939 do územi Velkoněmecké říše, která v té době rychle budovala svou jednotnou trigonometrickou siť I. řádu, urychlilo i zaměření naši základni sitě. Pro určení rozměru české sitě byla zvolena základna u Poděbrad a v moravské síti základna u Kroměřiže. Při rozděleni býv. Vojenského zeměpisného ústavu po-
1945/4
Zeměměřiěský Obzor SIA roěník 6133 (1945) ěislo 1
(viz Dr. J. R y š a v ý, Vyšší geodesie, 1938). Považujeme-li první trigonometrickou stranu, odvozenou ze základny za bezvadnou, roste vlivem chyb v měřených směrech nejistota v rozměru sítě se vzdáleností od základny. Závisí jednak na velikosti střední chyby f.J, v měřených směrech, jednak na konfigu.ra:ci sítě (na tvaru jednotlivých trojúhelníků, nebezPečné jsou hlavně ostré úhly), což nejlépe vyjadřuje součinitel »t u h o s t i sít ě« R. Zlomek ve vzorci určujícím R má pro trojúhelníkové řetězce hodnotu 0,75 a v závorce jsou log. diference sinů úhlů, pomocí kterých bychom museli zvolenou trigonometrickou stranu počítati z první strany určené měřením základny. Na přehledu českomoravské základní sítě (obr 1) jsou na obvodu sítě uvedeny součinitelé tuhosti v jednotltách 6. místa logaritmu některých trigonometrických stran. K nim připsané poměrné přesnosti byly vypočteny pro předpokládanou střední chybu v měřeném směru -t- 0,40". Největší hodnota (R = 42, 1: 145000) objevuje se u strany »Velký Javor-Boubín«.Strany na slovenské hranici, počítané z podě· bradské základny, měly by součinitele R větší než 60 jednotek. Volba kroměřížské základny zvýšila tuhost moravské sítě, takže na styku s českou sítí (»Horni les.Roh«) činí jen 28 jednotek (1 : 180000). Volba základny uprostřed české sítě jistě by zvýšila její tuhost, ale tam nebyly vhodné podmínky pro její umístění (základna vyžaduje co nejdelšího území s nepatrným sklonem a možností příznivého rozvinutí na nejbližší stranu základní sítě). Také základnová či rozvinovací síť musí míti dobrou tuhost: u Poděbrad má nejpříznivější výpočetní postup součiniteReko~noskace. le R = 8, u Kroměříže 15 jednotek 6. log. místa. Rozložení základen v síti se řídí podle mezinárodně Velká tuhost poděbradské základnové sítě je způsouznaného vzorce pro tak zv. 't u h o s t sít ě: bena také tím, že základna 12,4 km dlouhá se rozvinuje jen na trojnásobnou stranu trigonometrickou 4 m210gb =-3 f.J, .2 R , »Sadská-Veli,š« (39 km). U Kroměříže se základna 9,3 km dlouhá násobí úhlovým měřením 4,5krát na stranu »Brdo-Javorník« (42 km). Po předběžném studiu na mapách, vykonaných Dr. B uch are m, rekognoskoval základnu u Podě1) Provedli ji pod vedením dr. Lampe-ho dva měř kobrad předběžně v červenci 1941 Ing. S o uch a, komisaři (Ing. Czapek a autor) triangulační kanceláře:
nechal si »Kriegsvermessungsamt« čtyři dráty (č. 164, 167, 192, 194) a zbylé dráty (č. 165, 166, 193, 195) připadly Zeměpisnému ústavu ministerstva vnitra. Po jeho sloučení 's Triangulační kanceláří mi· nisterstva financí a jinými měřickými složkami v Zeměměřičský úřad Čechy a Morava má tento úřad celkem osm invarových drátů pro měření základen. Dříve než podrobně vylíčíme vybudování a zaměření uvedených základen, načrtněme stručně časový postup jednotlivých prací: V r. 1941 bylo vyšetřeno na mapách, jak bude mož· no umístiti a rozvinouti nové základny, a provedena rekognoskace v poli pro základnu u Poděbrad. V r. 1942 byla poděbradská základna budována (vytyčena, signalisována a stabilisována), práce však nebyla ještě v onom roce skončena. Na jaře byla provedena etalonáž drátů v Praze v Cejchovním ředitel· ství. a v říŠ. ústavu »Physikalisch-technische Reichsanstalt« (PTR) v Berlíně-Charlottenburgu.l) V r. 1943 byla dokončena výstavba poděbradské základny a na podzim došlo k jejímu změření invarovými dráty. Před tímto měřením a po něm byla změřena srovnávací základna ve Hvězdě, čemuž opět předcházela a následovala etalonáž drátů v Cejchovním ředitelství. Stejným postupem byla změřena v listopadu srovnávací základna v Postupimi. Na sklonku téhož roku byla provedena rekognoskace základny u Kroměříže. Na podzim byly zaměřeny i úhly v základnové síti, kterou byla základna u Poděbrad připojena na trigonometrickou stranu »SadskáVeliš«.
1945/5
Zeměměfll!ský Obzor 81A rol!nfk 6/33 (1945) l!fslo 1
~
I I
300
360
f
UO I I
t
Podibrady V~l""
CldŘI\od •••
I t'---"'tI
...M •••.
I
I
,
T
ť,,
-----------1QO
I
Nadm.
v.ýlka Obr. 2. Profily základen.
nečnou osu základny a koncové body určil v listopadu E. B o hli c k e.*) Základna začíná v lesíku Babín, 3,2 km jv. Nymburka (v nadmořské výšce 187 m); běží vesměs po polích, protkaných četnými odvodňovacími příkopy, celkem v málo zvlněném území severovýchodním směrem a končí na malé vyvýšenině před dvorem Deblice severně od Dymokur (v nadmořské výšce 211 m). U konce základny, v úseku zhruba 100 m dlouhém, činí stoupání půdy asi 5%, a sklon osy základny se musel upraviti na nejvýše přípustnou hodnotu 3% vyššími koly a rampami. Její profil - spolu s profily ostatních základen je graficky znázorněn na obr. 2; poloha a základnová síť jsou zakresleny na připojeném obr. 3. Výškový rozdíl obou koncových bodů základny u Poděbrad činí 24 m při délce 12 434 m (518 kladů drátu po 24 m, nedoměrek asi 2 m se rozdělil na jednotlivé klady). Terénní vlny, které poněkud ztěžovaly přehlednost základny, zvýšily průměrný výškový rozdíl v jednom kladu na 20 cm. Pří měření základnové sítě se ukázalo, že volba koncového bodu nebyla nejšťastnější. Záměra na bod rhombu »08kobrh« šla blízko věže kostela v Dymo'ó kurech a mimo to bylo pro ni nutno provésti lesní průsek, aby se ztnímilo nebezpečí refrakce. Srovnávací základnu ve Hvězdě, 960 m (40 kladů) dlouhou, vybudoval Ing. Dr. Bez d ě k a na jaře 1943. Vedení Zeměměřičského úřadu se rozhodlo, zříditi ji po vzoru srovnávací základny v Postupimi. Tomu nevyhovovaly stabilisace původní základny z r. 1937 á také hradní správa činila námitky proti zasazení stá· lých kolů uprostřed hlavní aleje. Proto byla nová základna umístěna na okraji aleje, kde ostatně jest i dobře chráněna proti větru a slunci. Představuje veliký komparátor v přírodě, kde lze invarové dráty i jiná geodetická měřítka etalonovati mnohem přes. něji než v laboratoři. Protože se měří také stejným nářadím i osobami jako základna geodetická, zmír~ ňuje se značně vliv různých systematických chyb měřických. Je ovšem nutno, aby její délka byla Určena mnohokrát, za různých okolností, pokud možno i různými měřickými soupravami a osobami. Aby se dala sledovati stálost jejich koncových bodů, byl stabilisován jeden bod uprostřed, rozdělující základnu na dva úseky po 480 m. .. *) Zásah jmenovaného Němce nebyl šťastný. Ceskými měřičskými úředníky nalezená výhodná osa základny byla změněna v neprospěch věci. Ztíženo bylo rozvinutí základnové sítě. napřed šla záměra od severního konce základny na bod Oškobrh přes kostelní věž; po přesunu už sig-nalisovaného konce základny neobešlo se rozvinutí sítě ~ průseku v lese u Dymokur.
Rozdíl nadm. výšek vých bodů . . Počet kladů drátu Jejich střední výško Přev. O- 50 cm » 50-100cm :. ) 100 cm . Maxim. výško rozdíl
konco. . .
9,10 40 0,29 32 8
2,30
40 0,07
rozdíl.
40 .
23,81
518 •
0,20
468 42 8 1,27
0,86
ti
tEU! .• ~•...•;..,,: Jil/n .'
... , # ••••
,.
,'
,
.........,'tt6t..! ," :i
,."
....•.
,'. ~
1ftlLJ':,~".. ' ,,' .. : .\ •....• I' ..,~. ! :\~,...
,
•
l "
..
,l I:
".,
~
t.
::,,''.'. "..
.....~
JíJ,iIIMj
:
:
. ....•• ! •
. .
:
:
,.,f
:
:
, ,: •
NJWW~! ,,:'"
••
;
:
,
• . jlllslN K,J/o.
1
\~: . .....•..:.~ \~:
-_. __ ""
Východní konec (počátek) má nadmořskou výšku 370 m, střed tutéž výšku a západní konec (u letohrádku) 368 m. Terén jest téměř zcela rovný a průměrný výškový rozdíl na jeden klad činí jen 7 cm. (Poznámka. Srovnávací základna v Postupimi je rovněž 960 m dlouhá; základna »Nummela« ve Finsku je dlouhá 864 m.)
Při stabilisaci bylo podle zahraničních zkušeností upuštěno od těžkých kamenných bloků; provedla se jednotným způsobem podle obrázku 4. V hloubce asi 2 m spočívá železobetonová deska, vybíhající dlouhým čepem až do pevné zemní vrstvy, někde až do 5 m.
1945/6
Zeměměflčský Obzor SIA ročnlk 6/33 (1945) číslo 1
Čep brání horizontálnímu i vertikálnímu posunu desky; prostor okolo ní je volný a je chráněn s boku betonovými stěnami, shora poklopem. Uprostřed desky je zalita mosazná značka, končící jehlou: její pata je počátkem (koncem) základny. Základna byla rozdělena na přibližně dvoukilometrové úseky, které se dají změřiti během jednoho dne tam i zpět. Oba koncové body byly stabilisovány stejným způsobem; kromě toho však byly ještě zajištěny vždy čtyřmi postranními podzemními stabilisacemi, asi 10 m vzdálenými: dvěma ve směru osy základny a dvěma ve směru příčném. K této stabilisaci bylo použito žulových kvádrů. Po zaměření základny se podzemní stabilisace (po vložení lahví s dokumenty o současné době a vylíčením měřických prací) zasypaly a osadily kameny. Koncové body všech základnových úseků jsou současně i body trigonometrické sítě. Pozemky okolo konců základny byly, případně budou vyvlastněny. Nejlepší geologické poměry se vyskytly ve Hvězdě, kde spodní konec čepů sedí ve tvrdé skále (opuka). U Poděbrad bylo rovněž v menší či větší hloubce dosaženo pevné vrstvy opuky. Stabilisaci i ostatní přípravné práce u Poděbrad provedl Ing. Pit tne r.
... ~ . . ~ . =-+l . .... .. ', ., . ~ ..•.. : ..•r~.:c.'•.' '.' ~·.·:::':"·:··:···::'S
·,,:,:.y::.,::2ff(:
;,,1r~'. 'hHlfPa#
. " .
Hned po rekognoskaci byla základna proměřena pásmem po svahu a koncové body posunuty tak, aby do silnic či příkopů padlo co nejméně kolů; pak se vykolíkovaly po 24 m koncové body příštích kladů drátů. Konce základny i úseků se signalisovaly měřickými věžemi. U Poděbrad pro měření základnové sítě musela se postaviti stanoviska strojů 21 m a 24 m vysoká. Koncové body úseků se signalisovaly již menšími věžemi, z nich se měřily jejich určovací směry (jako u trigonometrických bodů); dále se zjišťovalo z nich vybočení Jaderinových značek z přímky a měřily i vrcholové úhly, ježto jednotlivé úseky základny tvoří vlastně polygonální pořad. Přímky se však povedly vždy téměř dokonale, vybočení rozdělovacích bodů úsekových činilo jen několik centimetrů a redukční oprava na přímou spojnici nedo-
sáhla ani 0,001 mm. U Poděbrad byly signalisovány i liché kilometry, protože se podél základny vedl dvojitý řetězec o kilometrových stranách. Na těchto kilometrových úsecích byla vyzkoušena paralaktická polygonometrie podle Dan i lov a, o čemž bude v pozdějším článku podána zvláštní zpráva. U Poděbrad musely býti překonány četné terénní překážky. Bylo nutno překlenouti 40 příkopů: zřízena řada krátkých lávek přes silniční příkopy a 16 m dlouhý můstek. Na konec byly do země beranem zaraženy 250 cm dlouhé koly se záhlavím 90 cm nad povrchem země. Do nich se bezprostředně před měřením zašroubovaly Jaderinovy značky s jemnou odečítací ryskou. Na dymokurském konci základny bylo nutno zaraziti koly mnohem delší, končící až 310 cm nad zemí, pro zmírnění sklonu základny; okolo nich byly postaveny ochozy se schůdky, a to celkem na šesti kladech (viz obr. 5).
Přístroje. Zeměměřičský úřad má tři různé soupravy pro měření základen. Car pen t i e r o v a s o u p r a v a má kladky malého průměru otáčející se na příliš pevné ose. S o u p r a v a f i r myS e c r é t a n o v y má kladky velmi dobře vypracovány, velkého průměru, s lehce pohyblivou osou otáčenÍ. Jejich průměr byl úmyslně zvolen stejný, jaký mají etalonážní zařízení v Paříži a v Praze; měřický postup je však značně pomalý. Kromě toho zapůjčil »Reichsamt flir Landesaufnahme« Zeměměř. úřadu t. zv. s o u p r avu Bonsdorffovu, která byla zavedena v se-
1945/7
zeměměřiěský Obzor SIA roěník 6/33 (1945) číslo 1
struny, protože nedochází ke kroucení (torsi) drátů. Jejich dostatečná délka zaručuje, že napínací síla závaží působí vose základny i drátu (řetězovky) a také dovoluje zabodnouti berličky dále od kolu. Závaží byla před měřením i po něm pře*oušena v Cejchovním ředitelství. I s nimi bylo opa1\ně zacházeno, aby se nezmenšila váha otlučením laku; také se nekladly nikdy na zem, aby se nepřilepovaly částečky hlíny (na délku drátu má totiž vliv každý gram, o nějž se změní napětí). Odečítací značky byly zhotoveny z mosazi, na jedné straně zkoseny, se stříbrnou ploškou nahoře, na níž je vyryta ryska. Končí dole šroubem k upevnění do dřeva a jsou opatřeny i krycí čepičkou
(obr. 7).
verských zemích sdružených v t. zv. Baltické komisi (včetně SSSR), a která se velmi dobře osvědčila (dá se lehce ovládat a rychle se s ní měří). Po zkouškách byla zvolena tato souprava i pro naše základnová měření. Nejdůležitější jsou ovšem invarové dráty, 24 m dlouhé, o síle 1,65 mm. Jsou zapojeny do invarových stupnic 8 cm dlouhých, dělených po milimetrech a končících očkem, kterým se před měřením zavěsily do 170 cm dlouhé pásky, vedené přes kladku a zatížené 10kilogramovým závažím (obr. 6). Kladky mají vesměs kuličková ložiska a musí býti pečlivě čištěny a olejovány, aby se zabránilo zbytečně velkému tření. U Bonsdorffových napínacích tyčí, pro které se ujal název »b e r Ii č k y«, jsou kladky volně zavěšeny, takže se vždy snadno postavily do roviny základny (do osy). Napínací pásky. 6 mm široké a 0,16 mm silné, jsou velmi ohebné - jsou ze stejné oceli jako hodinová péra - a osvědčily se lépe než
O invaru a invarových drátech jest již obsáhlá literatura (Guillaume, Gigas a j.). Uvedeme jen některé, pro měření velmi důležité vlastnosti této slitiny 36% niklu a 64% železa. Složením a zpracováním porušuje se do té míry její vnitřní molekulární rovnováha, že nabývá zvláštních nekovových vlastností. Na jedné straně je to velmi vítaná necitlivost k teplotním změnám, která někdy zabíhá až do paradoxní roztažnosti záporné, na druhé straně mají invarové dráty nepříjemně malou pružnost (snadno se nalomí) a jakési, jakoby svévolné změny v délce. Na př. silným otřesem se délka zkrátí až o 30 .u a pak drát jen zvolna se vrací zpět na původní délku. Navíjením na buben a otřesy při dopravě se drát zpravidla prodlouží. Kromě těčhto naprosto nepravidelných změn se dráty - byť i volně zavěšené a vůbec nepoužívané - časem samy pozvolna prodlužují. Platí to i pro tuhá měřítka invarová, která mají své časové (sekulární) rovnice. Na př. čtyřmetr PTR v Charlottenburgu se prodlužuje asi o 3 .u ročně, čtyřmetr Cejchovního ředitelství asi o 2 .u. Říkáme tomu, že dráty »dozrávají« či »stárnou«; skutečně také nově vyrobené dráty jsou ke změnám délky mnohem náchylnější než dráty staré. Skupiny drátů vyrobené ze stejné »várky« invaru, mají stejné nebo málo odlišné vlastnosti fysikální. K jejich prodlužování přispívá také to, že každý drát má po celé délce mnoho ohybů a zákrutů, větších nebo jen mikroskopických, které se časem narovnávají. Z odborné literatury známe již výsledky tisíců pokusů, jaké s invarem prováděli fysikové B e n o i t a G u i I I a u m e a ve kterých bylo pokračováno vždy a všude při měření základen. Odolnost drátů vůči změnám délek se zvyšuje již v továrně hned po výrobě. Podrobují se velkému množství otřesů a teplotních změn, čímž se jejich stárnutí uměle urychluje. S -dráty bylo vždy velmi opatrně zacházeno. Především byl k očku dělené stupnice přivázán motouz, za nějž byl drát jedině držen při zavěšování či sundavání. Zásadně nebyto dovoleno měřickým skupinám dotknouti se drátu či uchopiti jej za dělenou stupnici. Čištění či navíjení na buben se dělo za dohledu vedoucího prací. Navíjecí bubny byly dva: aluminiový (od firmy Secrétan) a dřevěný, vyrobený v Praze podle návrhu Ing. Dr. K o lom a zn í k a. Dřevěný je lepší, protože se teplem neroztahuje; u obou končí navinuté dráty na pérovaných závěsech. Navíjelo se zvolna a opatrně; tím, že se
1945/8
Zeměměřiěský Obzor SIA ročnik 6/33 (1945) ěislo 1
držel drát za motouz, dávala se mu vůle, aby se navíjel bez zkroucení (obr. 8). Se zřením na velkou roztažnost aluminia byly pod dráty při navíjení vkládány kousky tvrdého papíru, které se po navinutí vytáhly. Při dopravě drátů se dbalo vší možné opatrnosti. Na základnách byly dráty po měření zavěšovány v přenosné boudě 25 m dlouhé, ve Hvězdě byly vyvěšovány v letohrádku. :Měřické skupiny byly napřed zacvičeny důkladně s c v i č n Ý m i dráty, dříve než jim byly svěřeny dráty měřické (obr. 9). Dráty se přenášely tak, aby se nedotýkaly ze~ě.
Etalonáž drátů. V dřívějších letech byly dráty zasílány k etalonáži do Paříže (do Bureau international des Poids et Mesures) , od r. 1936 provádí ji přednosta fysikál. oddělení Cejchovního ředitelství v Praze doc. Dr. N u s s ber g e r, který vybudoval laboratorní základnu na Smíchově po vzoru pařížském (Dr. J. N u s s ber g e r, Metronomie délek, Knihovna Ceské matice technické, Praha 1937.2)
dohledu oba pozorovatelé a u prvního kladu zavěsili drát do karabinky napínací pásky. Při všech úkonech drželi drát za motouz .Povely dával vždy' přední pozorovatel. Závaží se zvolna zavěsila, »berličkáři« přivedli hranu dělené stupnice lehkým dotykem k odečítací rysce značkové hlavice. Pootočením v kloubech karabinek si pozorovatelé upravili polohu stupnice, což ohlásil zadní pozorovatel slovem »h o t o v 0«. Zapisovatel zatím uklidnil kapesníkem uprostřed drát a přešel k přednímu měřiči (A), který při měření byl vždy na levém konci kladu, bez ohledu na směr měření (tam či zpět). Celý úsek byl vždy v obou směrech měřen po jedné straně, jak ani jinak úprava značkových hlavic nepřipustila
(obr. 10).
V podstatě se metrový platiniridiový prototyp přenese na tuhý invarový čtyřmetr (občas) a tento čtyřmetr se znásobí pomocí sedmi ve zdi zapuštěných mikroskopů na vzdálenost 24 m. Pod krajními mikroskopy se dráty etalonují při střídání různých míst dělené stupnice. Chyby tohoto dělení, poměrná hrubost rysek pod mikroskopy atd. působí nejistotu etalonáže asi 1: 1000000. Etalonáží na srovnávací základně a užitím většího počtu drátů dá se přesnost délkového určení drátů podstatně zvýšiti. Našich osm drátů (čI. 165, 166, 193, 195, S 7 až S 10) pochází ze tří různých slitinových várek o přibližné roztažnosti 6.10-1, 1.10-7 a 3.10-1 pro jeden stupeň teploty, tedy 20 až 110krát menší než u oceli.
Po předběžném upozornění bylo provedeno 5 čtení na stupnici za sebou, vždy na povel pozorovatele A slůvkem »t e ď«. Oba měřiči odečítali současně, přední hlásil čísla (cm, mm, desetiny mm) vedle stojicímu zapisovateli ihned a tiše, zadní B po vteřině čekání hlasitě. Mezi každým čtením posunul A stupnici asi o 1 cm, takže se čtení konala na pěti růz-
Způsob měření. Nejbezpečnější a nejspolehlivější úschovou pro dráty je laboratoř Cejchovního ředitelství. Odtud se dráty, navinuté na bubnech, dopravily na základnu, kde se volně vyvěsily. Druhý den sundali drát za 2) Německé i jiná zahraniční etalonovací zařízení popisuje Ing. E. G i g a s v »Handbuch rur die Verwendung von Invardrahten bei Grundlinienmessungen«, Berlin 1934.
1945/9
ZeměměfU!ský Obzor SIA roěnfk
Ctení na stupnici Císlo kladu
O
2
A
3
4
Zataženo I 11°
1
I
I
Slunce Vítr I 11°
I
6
I I I
7
I
Kontro)oval:
!
+ 9,200
-66
+9,lS4!
-66
+2,834/
I
+ 2,900
I
436 592 676 768 791
I
I
I
I
I
B (vpředu):
+7,1321
I -66
+ 28,100
'-~i
+28,0341
I + 17,100
-65
+ 17,0351
-62
+ 11,918
+ 17,10,
~~
'I +
+ 120 120 120 120 119
11,980
"I
I
I
+ 25,52
I -63
+ 25,520
I
I
+ 25,457
1
I
I I I
\
I
I
I
I
I
Hynek
-68
+ 7,20.
+ 256 254 256 256 254
I
A (vzadu):
Ing. Žák
I
+171 170 172 171 171
I
Pozorovatel
Pozorovatel
I + 11,98
I
S8
Ing. C. Holý
I + 28,10
I
Císlo drátu:
I
+2~9:
+ 281 282 281 281 280
10
I I
+ 9,20
+71 .[ + 7,200 72 .72 72 73 .
I
611 572 433 342 220
180 338 420 512 537
I I
I
+ 30 29 29 30 27
I
I
1
I
i
+ 92 91 92 93 92
361 438 556 679 781
571 452 313 222 101
11'
192 301 397 495 657
I
1
11"'
9
I
11'1
I
8
740 632 412 366 588
190 268 384 508 610 5
7
149 244 352 492 654
459 350 181 085 258
I
SV
6
I
10" 1
4
5
I
Poznámky
tól
mm
I
I
3
Střed
670 590 566 690 766
078 . 172 280 420 581
Součet
~l:l,
sl. 7+8 l:l,~ O .•.•
mm
I
11°
I
I
I
640 561 537 660 739
1
2
I
100 210 305 402 565
I
Bezvětří' ,
>1) OS •....•
B
[B) [A) [A). [B) nebo [B). [A)
10'00
I
",>Střed
Co
počasí
:t
B-A
T
Cas
8/33 (1945) ěfslo
I
1945/10
I
Zapisovatel:
Chán
1
Zeměměfičský Obzor SIA ročník 6/33- (1945)čisto 1
Úsek: O-
Drát:
střed.
S 8.
I. Serie měřeni.
Pozorovatel: Ing. C. HolÝ-Klapka. Nap. tyč: 15-16. Měření Klad
0-
výsledek včetně opravy z teploty 1 2 3 4 5 6 7 8 9
9,134 2,834 7,132 28,034 17,035 _11,918 25,457 11,336 28,355 23,815
9-10
Měření
tam
výsledek včetně opravy z teploty
teplo
9,252 3,052 7,333 28,135 17,132 11,912 25,555 11,520 28,480 23,955
+11,0
I
zpět T-Z
+ 13,4
-0,118 - 218 - 201 - 101 - 97 6 98 - 184 - 125 - 140
+
I 10-11 12 13 14 15 16 17 18 19 19-M
29,155 20,515 21,395 20,237 19,297 22,920 27,580 19,738 16,798 40,219
Provážení
Výsledek
29,008 20,304 21,165 19,984 19,165 22,785 27,567 19,625 16,725 40,084
+ 12,1
I
+ 12,2
+ 402,738 + 1,201
+ 402,904 + 1,201 + 404,105
+ 11,5
I
(výměna pozorovatelů)
, :E
Poznámky
tepl.
I 404,022
+ 403,939
ných místech. Na lichých kladech se drát posunoval tahem (od B), na sudých strkem (ku B) pro vylou'Čení vlivu tření kladek. V okamžiku čtení se žádný pozorovatel nedotýkal drátu, a rovněž ne stupnice či napínací pásky. Zapisovatel současně počítal pětrozdílú obou čtení (B-A); nelišilYcli se navzájem o více než 0,3 mm, zvolal »d á I e«; .pozorovatelé uchopením za motouz nebo napínací pásku si zajistili drát proti možnému škubání, figuranti na daný povel současně odepjali závaží a celá skupina pochodovala k dalšímu kladu. Drát zústal zapjat v' karabinách pásky, ale byl nesen pozorovateli dbajícími, aby nikde nenarazil (obr. 11). Ukázal-li se rozdíl větší než 0,3 mm, vymazalo se všech pět čtení a měření se provedlo znovu. Tento případ se však vyskytl jen velmi zřídka. Celá měřická skupina čítala 7 osob: 2 pozorovateléinženýři, 2 figuranti »berličkáři«, 2 u závaží a 1 zapisovatel. Osmý člen počtář - stranou hned výsledky zpracovávall. Současně se měřilo čtyřmi dráty a měřické skupiny šly za sebou. Púvodně měli zapisovatelé i teploměry k odečítání teplot. Protože časově nestačili a teploměry rozbíjeli, nosil později zvláštní zaměstnanec teploměry a zapisovatelúm všech skupin odečtené teploty hlásil.
mim
+ + + +
+ + + + + I +
147 211 230 253 132 135 13 113 73 135
I
+ 0,166 + 12,8
+ 0,166 I
Aby se vyloučily systematické chyby osob a přístrojú. vyměnili si v první a třetí čtvrtině dvoukilometrového úseku pozorovatelé svá místa; figuranti s nářadím je při tom sledovali. Každý úsek se týž den měřil i zpět. Znaménka výsledkú (B-A) vycházela samočinně (viz přílohu »polní zápisník«). Při měření »zpět« začali pozorovatelé v obráceném
1945/11
Zeměměříčský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo ~
pořadí, než skončíli. Tím se systematické chyby projevily dvojnásobně při porovnání výsledků na jednotlivých kladech z měření tam a zpět (viz přílohu »sestavení kladů«, pro kterou byl vybrán případ značnějších osobních chyb). Po výcviku se zaměřil 1 km přibližně za 1 hodinu. Tento rychlý postup, mající příznivý vliv i na přesnost měření (omezil pohyby kolů, změny teploty atd.), lze označiti jako přednost Bonsdorffovy soupravy. Přes veškeré zákazy při měření základny »H v ě zd a 1.« uchopil jeden figurant drát č. 165 při sundavání, za dělenou stupnici. Drát se ohnul v nejnebezpečnějším místě (t. j. tam, kde je zapuštěn do stupnice) a zkrátil se tím o 150 Jl. Protože to bylo hned zpozorováno podle většího výsledku měření než se podle etalonáže čekalo, mohl ještě včas být doc. Dr. Nussbergrem narovnán; měření »Hvězda 1.« se jím mohlo znovu provésti a etalonáž přezkoušeti. Po narovnání se' vrátil přesně do původní délky. Podobný případ se již nikdy při měření základen neopakoval.
laktického úhlu theodolitem »Wild T 3,« postaveným na kolmici k ose základny v koncovém bodě úseku ve vzdálenosti 637 cm (převodný koeficient pro gradové dělení: každý cgr paralaktického úhlu odpovídal 1 mm excentricity). Měřeno bylo s obou stran, aby se získala kontrola a mohla stanoviti střední chyba provážení. Na středním bodu základny ve Hvězdě bylo tímto způsobem provažováno od počátku. Nivelace. Všechny koncové body úseků se připojily přesnou nivelací k síti výškových bodů. Mimo to současně s měřením dráty - se zanivelovaly dvojím směrem také odečítací značky. Část posledního úseku o velkém sklonu (u Dymokur) byla nivelována čtyřikrát, vše s přesností více než postačující (obr. 12 ukazuje nivelaci ve Hvězdě). Usměrnění značek. Kromě vrcholových úhlů v rozdělovacích bodech úseků, které se lišily všude jen o několik vteřin od 180°, se měřilo vybočení každé odečítací značky z přímky určené koncovými body úseku. Nad těmi se přibily záměrné značky (»mire«), na protějším konci se postavil theodolit a vybočení se měřilo posuvnou značkou na přístrojku s dělenou stupnicí, který se nasazoval kůl od kolu na značkovou hlavici (obr. 13). Organisace práce. Každé měřické skupině byly přiděleny dva invarové dráty. Všechny čtyři skupiny s počtáři a měřičem teploty čítaly 33 osob. U Poděbrad byla jedna skupina, jež měřila vybočení značek (4 osoby), dále dvě nivelační dkupiny (13 osob), jedna provažovací skupina (4 osoby), počtářský oddíl s vedoucím (Ing. Br o ž e m), kancelář (2 osoby), vedení (Ing. Dr. Ba h m) a dozor na přístroje (Ing. Czapek). Kromě toho byli dva kuchaři - zřízena byla polní kuchyně, zapůjčená vládním vojskem a pomocná četa (6 osob) pro osazování značek, stě-
Ostatní měření. Provažování. Jedině při měření »H v ě z d a 1.« byl hrot jehly podzemní stabilisace provažován na jejích koncích zvláštními optickými přístroji firmy StarkeKammerer a Secrétan. Tento způsob působil však obtíže, značky se daly odečítat jen s jedné strany, přístroje se musely neustále urovnávat v obou polohách a úchylky kolimační a z libely půlit. Přístroj firmy Secrétan vyhovoval dobře, ale druhý byl rozviklán a zdržoval měření. Bylo proto pro všechna další měření od tohoto způsobu upuštěno, na koncích úseků postaveny pevné čtyřbočky, do nich zašroubovány odečítací značky a jejich excentricita vůči podzemní stabilisaci zjišťována měřením para-
hování boudy a výpomoc v kuchyni. Celkem bylo na poděbradské základně zaměstnáno 65 osob. Ve Hvězdě odpadla pomocná četa a skupina měřící vybočení značek (to se zaměřilo v prvý a poslední den měření při osazování či odstraňování značek).
1945/12
(Pokračování. )
zeměměřičský ročník
Obzor
SIA
6{33 (1945) čislo
1
Starý způsob určování centračních prvků a jeho nevýhody. Měření paralaktického ného přístroje. Výhody nového způsobu a posouzení p~esnosti.
úhlu a popis pamoc-
ka otočí kolem svislé osy o 1800 tak, že nezačerněná polokoule jest obrácena ven, světlomet se rozsvítí a světlo se ztlumí reostatem. V zorném poli dalekohledu pak vidíme vlákno žárovky, jak slabě žhne. Při určování centračních prvků ve Warthegau zjed~odušil jsem celý postup ještě v tom směru, že není třeba měřit vzdálenost d. Měření této délky, i když se nekladou velké požadavky na přesnost - stačí ji znát ve většině případů na 1 dm - zdržuje zejména tam, kde terén v okolí věže je neschůdný, skalnatý, zarostlý stromy a křovisky a pod. Na bednu světlometu nebo prakticky na obvod kružnice dané poloměrem PS nebo PR se postaví jednoduchý přístroj sestávající z prkénka Pt' jež nese dva trojúhelníkové terčíky, a z prkénka P2 se dvěma stavěcími šrouby (obr. 3). Vzdálenost obou terčíků je konstantní a dá se mimo to překontrolovat čas od času milimetrovým měřítkem. Prkénko s terčíky se postaví kolmo na směr ke stroji podle pravoúhlého dřevěného trojúhelníka, jehož jedna odvěsna se nacílí na stroj. Po zaměření úhlu a ve dvou nebo třech skupinách změří se té! úhel (3 mezi oběma terčíky. Ze známé vzdálenosti Z obou terčíků bylo by možno vypočítati vzdálenost PR nebo PS ze vzorce I .p " d - l . cotg {3= {l' Není toho však třeba, neboť kolmou složku e' excentricity získáme jednoduchou úměrou
e'=~
.
"
{3"
Centrační oprava se vypočte jako prve.
Z
R
Centrační oprava bude pak dána bez ohledu na znaménko, které se určí z obrázku, výrazem
,"
ó"=~L s
V našem případě (viz obr. 1) je kladná. Tento způsob má zejména v základní síti tu výhodu, že vypočtená centrační oprava se vztahuje na žárovku světlometu, to jest na bod, na který bylo skutečně měřeno. Před měřením paralaktického úhlu se žárov-
Obr. 2. 61'
1945/13
= 0,0102
= 0,0047
=
ID 63' 0,0101 Tri~. bod X: stanovisko stroje 8' Z .•. ,. ()O b. l~Ol ..•.• 2640 6= 0,011 ID ID
62'
ID
Zeměměfičský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo 1
Jde-li o určení centračních prvků stanoviska stroje
8' pro výpočet centračních oprav na střed (obr. 2),
1. O zjištění centračních prvků se získá skutečný protokol, který se vloží do operátu před výpočet centračních oprav.
provedeme podobné měření ze dvou neb tří stanovisek. S centra jest ovšem nutno zachytiti tato stanoviska 2. Odstraňuje se nepříjemné přímé měření vzdálena jeden směr sítě, což stačí provésti v jedné skupině. ností d i větších e."l:centricit zejména v případech, V grafickém vyhodnocení získáme v prvém případě které často nastávají, když světlomet jest umístěn na stanovisko stroje jako průsek dvou paprsků, v dr1~-, pomocném stanovisku zřízeném na zábradlí obserhém případě - měřilo-li se ze tří stanovisek - je vační podlahy. Místo toho získáme měřením kolmou zase výsledkem malý odchylkový trojúhelníček. Strasložku excentricity, která činívá několik centimetrů, ny trojúhelníka při pečlivém zaměření dosahují neboť světlomety jsou stavěny příbližně do směru na i v měřítku 5:1 nebo 10:1 délky několika milimetrů. bod, pro který se svítí. Má-li být složka e' excentricky určena s milimetrovou 3. Způsob je naprosto nezávislý na viditelnosti. přesností, stačí odhadem nalézti těžiště trojúhelníka, Stačí, postavíme-li se s úhloměrným strojem jen které je stanoviskem stroje. Je-li trojúhelník větší, zcela při b I i žně do směru na bod, na němž se měří můžeme získati stanovisko stroje m e t o d o u B e rvodorovné úhly. Předpokládejme, že kolmá složka t o t o vou. Počtářské řešení pro svou zbytečně vyexcentricity e' činí 20 cm; s úhloměrným strojem sokou přesnost není na místě, neboť neodpovídá duchu . nechť stojíme na bodu P ve vzdálenosti 50 m, a to dané úlohy. na kolmici 3 m od správného směru. Potom paralaktický úhel na bodu P' (stanovisku přesně ve směru) se liší od paralaktického úhlu na zvoleném stanovisku P o pouhé 3". Této chybě odpovídá v kolmé složce excentricity délka 0,0007 m. To je ovšem krajní případ, ke kterému v praxi sotva kdy dojde; světlomet stojí totiž málokdy tak nepřesně ve směru a světlometčík zná svůj směr také mnohem přesněji. V tomto případě by totiž světelný kužel světlometu míjel staPoužitý přístroj (obr. 3) jest opatřen dvěma stanici vzdálenou 30 km ve vzdálenosti 1800 m vpravo věcími šrouby. Prkénko nesoucí terčíky se dá sklopit nebo vlevo! na prkénko, jež nese stavěcí šrouby. Celý přístroj se 4. Způsob zaručuje vysokou přesnost, kterou posupak pohodlně vloží do desek s polními zápisníky. zujeme při měření se tří kolíků podle velikosti odchylSklopné prkénko má po páru terčíků na obou strakového trojúhelníka a při měření kolmé složky e' nách takže se celý přístroj dá postavit na věži, pod s jednoho kolíku ve směru podle střední chyby v měvěží 'i kdekoli jinde do nejvhodnější polohy. Vzdáleřeném paralaktickém úhlu. Změří-li se úhly (l, tJ ve nost terčíků na obou stranách prkénka není stejná třech skupinách (theodolitem "W i I d T3 nebo T2"), a proto oba páry značek jsou označeny I a II. Přístro~ pohybuje se střední chyba aritmetického průměru l'Ie urovná podle pokynů pozorovatele do vodorovne paralaktického úhlu {3 mezi oběma terči v mezích polohy a kolmo na stanovisko stroje. Nato pozoro0,7" -;- 1,0". Střední chyba úhlu a mezi centrem Z vatel hlásí zapisovateli, kterých terčíků užije a vše a žárovkou světlometu (signální tyčí, stanoviskem je připraveno k měření. stroje) bývá o něco vyšší. Je závislá na jakosti signaShrneme-li v závěru výhody tohoto způsobu určolisace a jen zřídka kdy překročí hodnotu 2,0". vání centračních prvků, je třeba především poukázati na toto:
LITERÁ.RlWÍ
lWO"INIi.Y
Posudku. Ph. Dr. K. Č u p r, Úvod do nomo~rafie, Praha 1944" Elektrotechnický svaz českomoravský v Praze, 92 stran,' 70 obrázků, za K 60,-. Cuprův úvod do nomografie vyšel v dubnu 1944 ve sbírce »Praktické přÍručky«, které vydává Elektrotech· nický svaz. Českomoravský v Praze. Je psán pro nejširŠÍ kruhy praktické' způsob podání i rozsah látky autor čerpal ze zkušenosti. získaných ve dvouhodinových přednáškách o nomografii. které konal na brněnské technice každý druhý studijní rok. Obsah spisku je rozdělen do 5 kapitol. V k a pit o I e I.. autor vysvětluje pomocné věty, potřebné v dalším zpracování (dělící poměry, větu MeneIaovu. dvojpoměry pro-. jektivní řady bodů; stanoví plochu trojúhelníku ze souřadnic jeho vrcholů a determinant 3. stupně; pohyblivý bod. parametrickou rovníci křivek a rovnici křivky v pravoúhlých souřadnicích).
Ve II. k a pit o I e probírá druhy stupnic, jejich používání při konstrukci grafů kvadratic~é a logaritmi.cké z~vislosti; dále interpolaci, extrapolacI, regula falsl; dvoJstupnice. Ve III. k a pit o I e jedná o přímkových nomogramech nejčastěji se vyskytujících tvarů, především obecně a pak na příkladech. IV. k a pit o I a je věnována nomogramům s křivočarými stupnicemi. Spisek uzavírá k a pit o I a V., v níž jsou probrány síťové nomogramy. • Předností spisku je, že autor předeslal vysvětlení vsech teoretických pojmů potřebných ve vlastním zpracování předmětu, čímž je 'velmi usnadněno porozumění čtenáře. zejména takového. kterÝ hledá rychlé a snadné poučenÍ. Hojnost přI1dadů teoretických (z matema~iky a geometrie), i praktických (z fysiky, elektrotechmky), podporuje rovněž proniknutí probíraných konstrukcí.
1945/14
Zeměmětičský ObzorSIA ročn1k 6/:13 (1945)čfslo 1
Předložený s.pisek znamená zdařilé obohacení naší odborné literatury a příspěvek k porozumění nomografii. bez níž se žádný obor technických věd, zejména geodésie, neobejde. Proto jej doporučujeme. Dr. Tichý. Ing. Dr. Václav literatura knihoven Praha 1944, stran výt. 94 K. Vydala Kounicích.
Elznic: Geo-bibliojtrafie, jteodetická vysokÝch škol v Čechách a na Moravě, 182, rozměr 210/148 mm. cena brož. a vytiskla Národní knihtiskárna v Dol.
Knihu kterou čtenářům zde doporučujeme, vznikla vlastně z cyklu osmi přednášek, které uspořádala Inženýrská komora v Praze pro své členy v lednu 1944. Znamenití odborníci ze stavebnictví a organisování podniků sdělují své poznatky ze současných poměrů o plánovitém řízení práce, podložené vědeckými analysami k problému se vztahujícími.
Stavební podnikání. jako činnost převážně individuelního soukromého podnikání. málo dbala - obyčejně z tradicionelního konservativismu - o racionalisaci práce ať již na stavbě nebo v kanceláři. Uvědomíme-li si však. že staVyšla příručka. kterou už dávno nutně potřebovali vebnictví je velmi důležitou složkou národohospodářského všichni zeměměřiči, jimž denní lopota nemohla vzíti zájem života, je třeba, aby do stavebnictví byly vneseny prvky o odbornou knihu a jež bude dvojnásob vítána těmi, kdo přísné hospodárnosti S prací jak duševní tak manuelní. neměli možnost osobně listovati v seznamech knihoven vysokých škol a byli tedy odkázáni na všelijaká většinou Do plánovitého řízení prací ve stavebnictví zahrnuje se nepřímá zprostředkování. Jim ušetřila Elznicova záslužná tedy nejen plánovíté provedení vlastm110 stavebmno díla, práce zbytečné výdaje a čas. To ale není její jediný klad; ale i příprava k jeho uskutečnění, to jest projekt. Ten jsem jist, že každého, kdo ji dostane do rukou - i když sám má býti vyhotoven tak, aby umožňoval provedení dodosud neměl z jakékoliv příčiny správný vztah k vlastníkonalého díla po stránce technické, ale také vyhovujícího mu duševnímu obohacování jistě podnítí k odborné s hlediska hospodárnosti. To znamená stavbu uskutečniti četbě, jež je samozřejmou podmínkou jak obstáti na zvos vynaložením nejmenších pracovních a materiálových náleném pracovním kolbišti. kladů za cenu největšího technického a hospodářského efektu. K rozřešení tohoto problému dospěje se po důsledObsah této knihy je bohatý,; na 3000 titulků dobře ném studiu řízení veškeré technické práce se stavebnictvím vyčerpalo skupiny, do nichž autor roztřídil látku. Každý související. titulek nese jméno spii:i'ovatele, místo a rok vYdání knihy Cenným přínosem po stránce methodologické k řešení a signaturu jedné nebo i několika knihoven našich vysonaznačených otázek je llrvní přednáška Ing. Dr. B. S v a rkých škol: tří technik*) a dvou universit v Praze a Brně, c e, civilního inženýra na thema: »Zásady vědeckého řízení vysoké zemědělské v Brně a báňské v Příbrami. Podle práce ve stavebnictví.« Autor rozvádí úvahy o pracovní signatur bude možno knihu vypůjčiti. ekonomii a o zásadách vědeckého řízení práce jako činObsahové skupiny zvolil Dr. Elznic takto: nosti, uspořádané podle určitých, předem stanovených záI. geodetické počtářství, sad. V dalších statích zmiňuje se o únavě při práci, stupňování pracovního efektu, o fysiologii práce a o tom jaký II. triangulace a měření země, význam má psychologie při sledovaní duševní kondice praIII. praktická astronomie a nautika, cujíClno, přímo souvisící s jeho pracovními výkony. ZdůIV. geofysika, razňuje význam pokusnictví a výzkumnictví, kterým je.· třeba kontrolovati. zda-li jsou správně vynaloženy vejlkeré V. kartografie a mapy, finanční hodnoty investované do provedených staveb. Ke VI. praktická geometrie, konci pojednání shrnuje do 10 bodů směrnice pro vědecké VII. topografická měření a fotogrametrie, řízení práce ve stavebnictví a zdůrazňuje požadavek, aby VIII. měřické přístroje a optika. v nastíněných všeobecných záSadách byly zahrnuty i veIX. díla povahy technicko-právní a řejné finance, které by bez úrokovýchztrát pečovaly vždy o pohotovost potřebného provozního kapitálu pro soulad' X. různá díla. stavitelství s ostatní výrobou a spotřebou. Snad by bylo možno dalším vydání zařaditi sem ještě Hon. doc. Ing. Dr. Stanislav S pač e k v přednášce na aspoň některé základní práce z ryzí matematiky, geothema »Organisace duševní práce inženýra« promlouvá metrie a fysiky. Z našich by to byli asi autoři: Bydžovský, vlastně k všem technikům. Toto pojednání by měl čísti Cech, Čupr, Čuřík. DusI, Jarm'k, Hlavatý, Hostinský, Hrokaždý inženýr, aby si uvědomil své ethické poslání v lidnec. KQssler, Nachtikal, Novák, Petr, Rychlík, Sobotka. ské společnosti a zároveň velikou odpovědnost, kterou na· Strouhal, Studnička, Vojtěch a Weyr, z ,cizích: Biebersebe bere, vstupuje-li do života s vůlí státi se inženýrem. bach, Blaschke, Goursat, Kowalewski, LeJeune-Dirichlet, Upozorňuje na technickou kulturu a význam technicko-_ Scheffers, Serret atd. hospodářského myšlení. Klade zvýšenou váhu na povšechMimo to mohla být zařaděna do skupiny 1/3 díla sigono- né vzdělání inženýrů, zvláště na znalosti hospodářské, orvaná v knihovnách jako: Gebauer: Aplikovaná matemaganisačni, sociotechnické a správní. Není nezbytností veltika, Biermann: přibližné metody, Bruns: vědecké počítálG učenost inženýra, nýbrž znalost jak rychle nalézti a ní, Liiroth, Mehmke. Runge-Konig a Montessu-Adhédovésti užíti vše potřebné pro řešení vyskytnuvšího se mar: numerické počítání, Markov, Norlund: diferenční problému. Zavrhuje zbytečné přepínání mysli různými forPOČeta mn. j. Vím ovšem, že tu při výpočtu prací musí mnlkami, které se najdou v příručkách. být postavena jakási hranice, aby se pak z odborného kaDále pojednává o organisaci duševní práce inženýra. což talogu pro geodeta nestal vědecký soupis všeobecný, jenž je v podstatě uměti čísti a uměti studovati knihy. Ač jeby byl přJ.1iš objemný. to činnost tak samozřejmá, je tolik našimí techniky opomiDrobné nedostatky obsahové (jako na př.: dUa čís. 1658 jena! Také připomíná, že nedostatečností jasného vYjadřoa 1679 měla jíti za sebou, ježto jde o téhož autora, nebo vání svého názoru jak ústně tak písemně, často inženýři opakování týchž prací pod čísly 398/400. 680/1242 a n. .1.) prohrávají v boji o uplatnění před odbornJky jiných stavů. neubírají Elznicově knize nikterak na hodnotě. Soudím, Ještě v celé řadě krásných myšlenek mluví autor do že' soupis bude brzy rozebrán, poněvadž ie užitečný a duše inženýra, aby nezanedbával a nepodceňoval pravý u nás jediný svého druhu. Stván. význam svého poslání jakožto tvůrce a organisátora šťastnějšího života a neomezoval se na pouhého profesioPlánovité řízení práce ve stavebnictví. Uspořádal Ing. nálního odborm'ka-technika. Bohumil Pour. Knihu vydal v březnu 1945 Orbis v Praze. Další přednáška je od ing. Josefa St e h li k a s náRozměr 145X210 mm o 190 stránkách s 8 obrázky v texzvem »Organisace kanceláře«, který s hlediska komerciatu. Cena brož. K 50,-. listy a organisačního znalce předvádí organisační zásady při vedení práce v kanceláři. OSiVětluje methody orgoani*) Posudek byl psán v r. 1944; od května 1945 byla sace plánování práce, pracovního rozvrhu, dělbu práce a. knihovna býV. něm. techniky v Brně převzata knihovnou vhodného způsobu jednání se zaměstnanci jako spolupraBenešovY techniky. Knihovny vYS. škol bratislavských covm'ky podniku. Jasné výklady autorovY prozrazují praknebyly do publikace pojaty. tika s bohatými zkušenostmi. Článek přináší cenné ná-.
v
1945/15
zeměměřičský Obzur SIA ročnfk 6/33 (1945)číslo 1
měty k organisování inženýrské kanceláře, která často zaujímá významnou složku inženýrského podniku. Rovněž zajímavé a neméně významné zkušenosti přinášejí autoři Ing. Bohumír F I' i d I' i c h v přednášce »Plánovité řízení staveb pozemních«, Doc. Ing. Dr. Zdeněk B až a n t mL v přednášce »Plánovité řízení staveb inženýrských«, Ing. Jaroslav Br á z d i 1 na thema »Základy kalkulací ve stavebnictví«, Ing. Otto H á n y š v přednášce »Kalkulační technika« a Ing. Josef Bys tři n e c v před~ nášce »Organisace účetnictví ve stavebnictví«. Ačkoliv publikace je v prvé řadě určena stavebním technikům za příručku, doporučujeme ji také zeměměřičským inženýrům pro její bohatost podnětů k přemýšlení a k praktickému uskutečňování různých organisačních změn i v jejich technických kancelářích. Jiří Brousek. Obnovené »Zprávy veřejné služby technické«. Počátkem ,července t. r. bylo obnoveno vydávání odborného časopisu »Zprávy veřejné služby technické« v jeho původci formě
o
,
a to společně ministerstvem dopravy, Masarykovou 'Akademií Práce a Inženýrskou komorou v Praze. Redakce bude zase jako dříve ochotně uveřejňovati odborné příspěvky a zprávy z oboru zeměměřičství. Do redakční rady byl za zeměměřičskou službu delegován vrchní měř. rada Zeměměřičského úřadu Ing. O. K I' Č m á ř. Vybízíme kolegy autory z řad' zeměměřičských. aby mu umožnili splnění jeho úkolu zasíláním vhodných příspěvků z oboru své působnosti, které by zapadaly do celkového rámce časopisu. Zeměměřičské veřejnosti a zájmům stavu bude jistě na prospěch, jestliže kromě našeho vlastruno odborného časopisu budou přinášeti občasné články a zprávy z oboru zeměměřičství i »Zprávy veřejné služby technické< a tak informavtt i širší technickou veřejnost o naší práci a našich snahách. Upozorňujeme již nyní, že Z. V. S. T. vydají k 28. říjnu 1945 jubilejní číslo s rozšířeným obsahem. Jest nejvýš žádoucí, aby v tomto čísle též zeměměřičská služba byla důstojně zastoupena. Příspěvky zasílejte jmenovanému zástupci v redakční radě, Praha VII., Veletržní palác Č. 2194/4. Kr.
ZPRÁVY
RUZNE Prvních tisíc zeměměřičských inženýrů z vysoké školy speciálních nauk v Praze. Začátkem srpna 1945 překročil zápis ve zkušebním protokolu o druhé státní zkoušce zeměměřičského inženýrství čísla 1000. Přes mimořádně obtížné poměry, způsobené válkou a zejména násilným uzavřením českých vysokých škol a jejich velkým poškozením, byly už v červnu t. r. zahájeny nejen přednášky, ale přijímány i žádosti o připuštění ke II. státní zkoušce. Řada kandidátů zeměměřičského inženýrství měla písemnou část státní zkoušky již hotovou. neboť na ní pracovala v onom listopadovém týdnu 1939, kdy došlo k uzavření vysokých škol. V nové republice se konaly už dvakrát státní zkoušky zeměměřičského inženýrství: po prvé 23. června 1945, kdy zkoušku složilo 14 kandidátů a dne 2. srpna 1945, kdy z pražské vysoké školy technické vyšlo dalších 15 zeměměřičských inženýrů. Podle pokynů ministerstva školství a osvěty, poskytuje profesorský sbor a zkušební komise novým kandidátům jisté úlevy. spočívající zejména v tom. že se jim promíjí některé prospěchové zkoušky z předmětů označenÝch ve studijním programu římskou dvojkou, požaduje se však frekvence a absolvování cvičení z těchto předmětů a nepromíjí se prospěchové zkoušky z předmětů státnicových. ve studijním programu označených dvěma hvězdičkami. Povoluje se kolise předmětů a promíjí dříve předepsaná lhůta mezi první a druhou státní zkouškou; zkušební taxy' se zatím neplatí. ., Písemná část druhé státní zkoušky byla zprvu redukována na dvě třetiny a těm kandidátům, kteří mohli věrohodně prokázat, že po delší dobu pracovali pod vedením zeměměřičského odborníka a konali práce počtářské anebo katastrální, byla písemná část státní zkoušky zredukována na třetinu. Toto řešení bylo prozatímní a týkalo se jen starších posluchačů, kteří uzavřením českÝch vysokých škol byli nejvíce· poškozenÍ, V ministerstvu školství a osvěty se připravuje nová úprava jednotného provádění státních zkoušek na všech vysokých školách. Nakonec třeba poznamenati, že přes mimořádné poměry a dlouhé přerušení studií, zeměměřičští inženýři, kteří nyní odcházejí z pražské vysoké školy, jsou dobře připraveni na vážné a velké úkoly, které je očekávají. O jejich kvalitě a úrovni svědčí i výsledný prospěch, dosažený při druhé státní zkoušce: z 29 nových kandidátů zeměměřičského inžeriýrství byl jeden uznán »jednomyslně způsobilý s vyznamenáním ze všech skupin«. 2 kandidáti s vyHlavní a odpovědný redaktor: Ing. Bohumil Pour. knihtiskárny »Typus« v Praze XVI. Telefon 410-62. redaktora Praha
znamenáním ze tří zkušebních skupin. 4 kandidáti s vyznamenamm ze dvou skupin a 3 kandidáti s vyznamenáIÚm z jedné zkušebIÚ skupiny; dalších 14 kandidátů siožilo státní zkoušku s posudkem »jednomyslně velmi způsobilý< a zbývajících 5 kandidátů s výsledkem »jednomyslně ~Působilý«. Klobouček. Česká matice technická vydá tiskem »G e ode s i i v y šš í« prof. Ing. Dr. J. R y š a v é h o, jejíž rukopis má autor delší dobu připraven. Matice technická se rozhodla znovu vydati i druhou příručku téhož autora, »Praktickou geometrii« (N i ž š í g e ode s i i), na: kterou 'má v záznamu téměř tisíc nových objednávek z řad inženýrů v praxi a ze Slovenska. Posluchači zeměměřičského inženýrství i posluchači lesního inženýrství, kteří těchto příruček používají jako studijních pomůcek, a kteří je nutně potřebují, budou muset být ještě nějakou dobu trpěliví, neboť brzké vydání je stěžováno dosud neutěšenými poměry knihtiskárenskými. Klobouček. ReorJranisace měřické služby pozemkového katastru. Rozhodnutím ministra financí Dr. V. Šrobára ze dne 8. června 1945 čj. 3169/45-P/1 byl v min. financí zříze~ pro věci zeměměřické samostatný odbor (X, zeměměřický), vedený min. radou Ing. V. IDaV'sOll:0rganisace odboru (rozdělení agendy na oddělení a personální obsazení) neIÚ ještě hotova, ale lze čekat, že bude to v brzku. Podobně i u obou zemských finančIÚch ředitelství (y.JI~e_A-BPlěJ jsou pro věci zeměměřické zřízeny samostatné odbory (v Praze VI, v Brně X) se zeměměřičskými inženýry včele. OrganisacetE;cntO odborů je již hotova: V Praze je přednostou odboru vrch. měř. rada Ing. Karel P ul~ it a odbor má 5 oddělení. V Brně je přednostou odboru vrch. měř. rada Ing. František F alt a...a odbor má 2 oddělení. Obsah ročníku 5/32 Zeměměřičského Obzoru. Z příkazu nacistických okupantů byl koncem srpna 1944 zastaven Zeměměřičský Obzor tak náhle, že nebylo možno čtenáře o tom ani řádně zpraviti, tím méně formálně ukončiti byť neúplný ročník. Proto teprve nyní připojujeme titulIÚ list a obsah nedokončeného ročnfku, jenž měl toliko 8 čísel. Ročník letošní 6/33 zahajujeme číslem 1 s datem 25. srpna 1945. Další čísla vyjdou pravidelně vždy 25. každého měsíce až do konce roku, takže tento ročm'k bude mít pouze 5 čísel. Majetm'k a vydavatel Spolek českých inženýrů. Tiskem Redakční korespondence budiž řízena na adresu hlavIÚho XIV., Krušinova 42.
1945/16
ZElUĚlUĚŘIUSIiÝ
Měření nově vybudovaných geodetických základen v Čechách.
Měření základen. Uvedeme pořadí, v jakém jednotlivá základnová měření následovala s vylíčením některých okolností (atmosférických poměrů atd.), důležitých pro měření. Etalonáž I. byla provedena v. několika seriích v Cejchovním ředitelství v březnu 1943. Po ní zůstaly dráty volně vyvěšeny v laboratoři. H v ě z daL Po předběžném důkladném výcviku personálu bylo provedeno toto první základnové měření v době od 28. IX.-1. X. 1943. Dráty byly dopraveny již 27. IX. autem a ihned rozvinuty a vyvěšeny v letohrádku. Základna byla zaměřena ve třech seriích, vždy všemi osmi dráty tam i zpět, tedy celkem 48krát. Jedna serie se zpravidla zaměřila v jednom dni. Základna leží ve stínu stromů, takže slunce dráty přímo neozařovalo; měření bylo také chráněno před větrem. Průměrná teplota byla 11,4°, největší 18,2°, nejmenší 6,9°. Měření »tam a zpět« byla prováděna rychle za sebou, průměrné teploty obou směrů jsou stejné. Každý úsek (480 m) byl počítán samostatně, největší zjištěné rozdíly mezi měřením tam a zpět činí pro úsek asi 1 mm. Nivelace a vybočení značek se měřily den před a den po měření délkovém. Poděbrady. Již 2. října 1943 byly dráty s ostatními přístroji dopraveny nákladním autem na poděbradskou základnu. Bedny byly obloženy slamou a po dlažbě se jelo krokem. Dráty byly ihned vyvěšeny v kryté boudě. S měřením prvního úseku (u Babína) bylo započato 5. října; začínalo se obvykle v 8 hodin, během dopoledne se došlo až na konec dvoukilometrového úseku. Po polední přestávce, kdy dráty byly volně zavěšeny, se měřilo zpět. Takto byly zaměřeny dva úseky (4 km); pak se dráty navinuly na buben a převezly k 6. kilometru, kamž se přemístila i bouda. Odtud se zaměřily úseky 6.-4. km a 6.-8. km, načež se bouda převezla a dráty přenesly na 10: kilometr, odkud se zaměřily zbývající úseky 10.-8. km a 10.-12. km. Měření »t a m« (ve směru rostoucího číslování kolů) nebylo tedy vždy prováděno jako první (dopolední). Po zaměření posledního úseku byly dráty navinuty a i s boudou dopraveny znovu na počátek základny. První úsek byl znovu změřen, aby se zjistilo, jak změnily dráty během zaměření celé základny své délky. Výsledek byl jen 0,5 mm menší na 2 km, což by svědčilo o průměrném prodloužení drátů o 6 M' Dne 22. října bylo měření dokončeno. Měření u Poděbrad na nechráněné rovině bylo již vystaveno celé i'adě atmosférických vlivů. Jasné slunné počasí, jakým měření bylo po celou dobu obdařeno, bylo výhodné pro tempo práce (suchá půda),
ale na druhé straně bylo provázeno zjevy, jejichž vlivy musíme bedlivě sledovati. Téměř každý den měření měl tento průběh: ráno chladno (+ 6° C) a mlha, kterou brzy prozářilo slunce svítící pak po celý den. Teplota vzduchu rychle stoupala a na konci úseku byla průměrně o 8° vyšší. Odpoledne při měření opačným směrem v 6 dnech stoupala mírněji dále, ve třech případech se ustálila a ve třech mírně klesala. Průměrná teplota činí 13,3°; nejmenší 0°, největší 20,3°. Průměrný rozdíl odpoledních a dopoledních teplot jest asi 5°. Je velmi pravděpodobné, že během dopoledne, kdy vzduch byl chladný a sluneční záření silné, teplota drátů předbíhala teplotu vzduchu (údaje na teploměrech), a to proto, že čistý vzduch propouští tepelné paprsky a ohřívá se až od pevných předmětů. Nedbá-li se této okolnosti, výsledky měření se zmenšují. Zatím co dopoledne bylo povětří celkem klidné, vanul zpravidla odpoledne východní vítr o rychlosti až 3 m za vteřinu. Drát se vychýlil z přímky jen zcela nepatrně a měření nebylo rušeno. Přesto vliv větru vedl k systematickému zvětšování výsledků proti skutečnosti. Oba vlivy se navzájem rušily, ale přispívaly k tvoření záporných rozdílů: dopolední-odpolední měření. Protože se tu projevují i vlivy další, vrátíme se k věci v kapitole o měřických chybách. Že žádná z uvedených okolností neměla nebezpečný vliv na přesnost měření, dokazují rozdíly mezi měřením tam a zpět, které nepřesáhly 2 mm a průměrně činí jen -+- 1 mm pro dvoukilometrový úsek. Měření základny u Poděbrad se těšilo živé pozornosti technické veřejnosti, jak svědčily četné výpravy na základnu. Bylo zachyceno rozhlasem i filmovým týdeníkem, což posloužilo propagaci zeměměřičské práce v širší veřejnosti. Hvězda II. Dráty byly dopraveny 23. X. nákladním autem do Hvězdy a ihned vyvěšeny. Srovnávací základna pak zaměřena ve dnech 26.-28. X. všemi dráty ve třech seriích. Jak již bylo zmíněno, vítr a oblačnost zde neovlivňují měření. Průměrná teplota byla + 9,3° C, nejmenší 5,8°, největší 13,3°; průměrné teploty obou směrů měření se liší o 0,7°. Hvězda III. byla změřena obvyklým způsobem ve třech seriích v době od 9. do 13. listopadu 1943. Teplota: 0,0° až 8,30; průměrná + 4,6° C. Postupim I. Tato německá srovnávací základna byla změřena v době od 18. do 22. XI. všemi dráty ve čtyřech seriích, tedy 64krát. Dráty byly dopraveny 16. XI. drahou ve voze pro výpravu předem zamluveném, z Anhaltského nádraží po »S-Bahn« do Postupimi a odtamtud drožkou s gumovými koly na základnu. Tam byly vyvěšeny v budově »Reichsamtu fiir Landesaufnahme«, který má tu uschovány též
1945/17
Zeměměřičský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo !'
díl
pro
drátu: Bonsdorff - Secrétan = Je to hodnota velmi malá a potvrzuje, že vhodným způsobem měření lze vliv tření kladek vyloučiti. Etalonáž V. následovala v červnu hned po měření Hvězdy V. Měření Hvězdy VI. bylo provedeno v říjnu 1944 jen ve 3 jednoduchých seriích každým z 8 drátů. Již i u Hvězdy V. bylo upuštěno od bezprostředního měření týmž drátem tam a zpět, protože obě měření se provádí za týchž atmosférických i jiných podmínek a dávají jen málo odchylné výsledky. Etalonáž VI. drátů byla provedena v listopadu 1944. Porovnání invarového čtyřmetru 8 prototypem. Základ všech etalonáží, invarový čtyřmetr Cejchovního ředitelství, byl dosud kontrolován ve své délce (vztažené na teplotu 20° C) : v Paříži v VI. 1930 4 m - 11,5 [L » IX. 1935 4 m + 4,8 [L » XI. 1938 4 m + 4,3 [L. -1,8
své dráty. Základna probíhá širokým lesním průsekem a je dobře chráněna proti větru a slunci (obr. 14). Písečná půda poněkud ztěžuje chůzi a nízké, betonové koly nutí pozorovatele k předklonům; přesto tempo práce bylo obvyklé (1 km za hodinu). Výprava čítala 30 osob, z nichž byly vytvořeny 3 skupiny měřické, 1 nivelační a 1 provažovací. Poslední sene byla zaměřena v silné mlze, takže bylo nutno dráty otírati od vodních kapek; výsledek byl o 0,5 mm větší, než ostatní. Teplota byla stálá od - 2,3° do + 2,4°; průměrná teplota je 0,2°. Válečné události 5. roku války zasáhly výpravu leteckÝmi útoky v místě ubytování (Berlín). výsledky měření dvěma dráty z první sene shořely a měření bylo opakováno. Doprava zpět byla dosti obtížná; bedny s dráty musely býti místy ručně přenášeny, než byly umístěny ve vlaku. Přesto neutrpěly příliš dopravou a vrátily se do Prahy jen průměrně o 13 tJ delší. Hvězda IV. byla zaměřena bezprostředně po Postupimi ve dnech 26.-30. listopadu ve třech seriích. Teplota se pohybovala od - 2,0° do 7,2°, průměr činí 3,4°. Etalonáž III. byla provedena obvyklým způsobem v Cejchovním ředitelství v prosinci 1943. Výsledky všech etalonáží budou později přehledně uvedeny. Zkou,§ky vlivu tření kladek, tření stupnice o odečitací značku a torse drátů na měřenou délku byly provedeny na jaře 1944 na laboratorní základně Cejchovního ředitelství. Zajímavé výsledky budou uvedeny v kapitole o měřických chybách. Etaloná.& IV. byla provedena v Cejchovním ředitelství počátkem května 1944. Hvězda V. Měření bylo provedeno v květnu. Aby bylo vyzkoušeno. zda použité nářadí (hlavně tření kladek) má vliv na naměřené výsledky, bylo vždy týž den a těmitéž dráty měřeno jak soupravou Bonsdorffovou, tak i soupravou firmy Secrétan (kladky větší, přesněji vypracované a s menšim třením, umístěné na trojnohých stativech). Každou soupravou bylo měřeno 8 dráty ve 4 seriích - tedy 32krát a porovnání výsledků - ať podle jednotlivých serií (dní) či podle jednotlivých drátů - dalo tento roz-
+
+
+
II
1
klad
-+- 3,9
.11.
Od té doby nebyl čtyřmetr přesně porovnáván. V Cejchovním ředitelství se sice nalézal z Paříže dovezený platinoiridiový prototyp, ale chyběly dva přesné mikroskopy. Porovnání čtyřmetru se vykonalo jen pomocí malých mikroskopů a invarových metrů, stanovena jeho prozatímní délka a podle ní i délkové konstanty drátů. V květnu 1944 konečně přišly objednané mikroskopy ze Švýcarska, byly hned namontovány, proměřeny a čtyřmetr v listopadu 1944 porovnán s prototypem s výsledkem: Praha v XI. 1944.
4 m
+ 6,7
f.l
pro T=
+ 20° C.
Pomocí časové rovnice stanovena byla jeho délka pro různá data etalonáží, a certifikáty o konstantách drátů byly opraveny. výpočty délek Hvězdy i základny u Poděbrad byly už provedeny dříve s prozatímními konstantami drátů. Po porovnání čtyřmetru s prototypem byly připojeny všem délkám jednoduché opravy podle pro všechny dráty stejných oprav délky v jednotlivých etalonážích a tím obdrženy délky již definitivní.
Početní opravy. Matematické zkoumání měřického postupu s dráty a odvození početních oprav, které je nutno k naměřeným výsledkům připojovati, bylo již tolikrát uveřejněno v odborné literatuře (G u i II a u m e, G igas, Ryšavý, Čupr a j.), že stačí, omezíme-li se na přehled některých dat a výsledků. Napjatý drát tvoří řetězovku, jež na počátku a konci svírá s tětivou úhel q.J. Označíme dále napětí N, vlastní váhu 1 ID drátu p = 17,32 g, q = p/2 N = = 0,000 866, modul pružnosti E (13000-16000 kg/mm2) a průřez drátu F = 2,14 mm2• Je-li drát napjat silou 10 kg ve vodorovné poloze, činí úhel q.J asi ln 11,8'; průhyb drátu uprostřed je 125 mm a rozdíl délky řetězovky od tětivy 1,7 mm. O ten se ostatně nemusíme starati, protože dráty se etalonují rovněž zavěšeny a přes kladky napjaty silou 10 kg. Důležité jsou následující početní opravy, které počítáme nebo vyjímáme z tabulek v mikronech a
1945/18
Zeměměřičský Obzor SIA ročnfk 6/33 (1945) číslo 2
jejichž velikosti pro jednotlivé základny budou později sestaveny. 1. Oprava z teploty. Dráty se etalonují při teplotě kolem 9° a jejich délkové konstanty se přepočítávají v Cejchovním ředitelství na jednotnou vztažnou teplotu 20() C. Měření se koná za teplot tJ odlišných od vztažné teploty o LJ t = t - 200 C. Dosadíme-li tento vztah do obvyklého vzorce pro roztažnost drátů: 8 = 80 (1 at (3 t2)J
+
+ +
dostaneme pro opravy z teplot vztah: k, =24m.
LJ
t
+ (3 (LJ t + 40)].
[a
Tyto opravy se sestavily pro každý drát do tabulky. Odtud se pro každou měřenou teplotu vybíraly a zapisovaly i odečetly hned v polních zápisnících. Při teplotách nižších 20° byly vesměs záporné. Teploměry byly v Cejchovním ředitelství přezkoušeny. 2. Provážení koncových bodů úseku. Provažování na témž úseku či srovnávací základně se dělo několikrát v témž dni za sebou. Proto byla oprava z excentricity odečítací značky - k2 - přidávána k výsledkům hned v polních zápisnících (sestavení kladů). 3. Redukce na přímku:
a2
ka=-2S'
a2 k'=-48m
.
Jde tu jednak o redukci lomené základny, JeJlz konce úseků (o délce 8 . 2 km) vybočují z osy základny a jednak o vybočení jednotlivých odeěítacích značek z přímky, spojující oba konce úseku. Hodnota a znamená vždy rozdíi vybočení obou konců či značek. 4. Oprava z výškového rozdílu značek. Různá výška obou odečítacích značek téhož kladu vyvolá několik nutných oprav k určení jejich horizontální vzdálenosti. Všechny tyto opravy, jakož i oprava z redukce na přimku, byly vyjímány z tabulek uvedeného díla Gigasova. Výškový rozdíl označíme h (v metrech) a délku lrladu: 8 = 24 m d. Redukci šikmé tětivy na vodorovnou provedeme podle vzorce '. h2 .h' h2 h2 2 ks=- 48 - B-: 243TÚ2' d--2-:243·d
+
+
Při hledání oprav používalo se délek naměřených drátem č. 165, který má téměř přesně délku 24 m. Různá výška značek má za následek také deformaci řetězovky a z toho plynoucí opravu: kg
=
+ 1/3 h
2 q2
S
(8 je délka řetězovky rovná přibližně 24 m). Tato oprava dosahuje při výškovém rozdílu asi 50 cm teprve hodnoty 1 11' Sklonem drátu se mění též jeho napětí a musíme zavésti opravu:
13) Baltická komise použivá vzorců jinak upravených, v nichž všechny opravy zaviněné různou výškou značek jsou úhrnně spojeny. Upravil je O I a n der v Zeitschrift fur Vermesun.qswesen, r. 1934.
Váha dělené stupnice (38,3 g), karabinky (43,0 g) a napínací pásky (22,1 g u Poděbrad; řídí se to výškou kolů), dohromady P = 103 g, zmenšuje napětí závažím, svou složkou P. sin ({J' úhel jejich sklonu ({J dostupuje hodnoty asi 1°13' a sin ({J 0,0213. Pokud jde o klady vodorovné, není třeba dbáti této okolnosti, protože stejně působí i při etalonáži. Jakmile však levý konec kladu (vždy, jak se jeví pozorovatelům při měření) je vyšší než pravý, zmenší se úhel ({J na pravém konci kladu přib1ižně o h/24 a napětí drátu se tím zvětší oP. h/24. Okolnosti na levém konci kladu nerozhodují, protože tam se drát táhne nebo strká, a tření kladek a stupnice o značku vzniklá napětí podržují. Je-li levý konec kladu nižší, působí váhy přívažků opačným znaménkem. Protože každý gram, o nějž se napětí změní, změní délku drátu o 1,04 JI, zavedeme pro celý měřený úsek opravu:
=
Hz-Hp
ks=1,04.P·--24-'
(v 11)'
kde Hl je nadmořská výška levého a Hp pravého konce úseku (v metrech). 5. Změna napětí drátu působí na délku drátu dvojím způsobem: mění tvar řetězovky (velikost průhybu drátu uprostřed) a zároveň mění i pružné roztažení drátu. Oba vlivy sečteme a délku dohromady opravíme o k 9
= + dNN
(~ Q 3 ·
283
= 1,04 11 pro
+
dN
8. N ) E.F
=
= 1 g.
Tato hodnota je velmi významná pro svůj systematický ráz. Kdybychom etalonovali dráty s tímtéž nářadím a závažím, jako při měření, odpadla by· korekce kg a stačilo by udržovati závaží v čistotě. V našem případě je tomu jinak. V Cejchovním ředitelství mají závaží přesně 10 kg, napětí zvyšuje 50 cm drátu s očkem (o 1,50 'g), karabinka s drátem napětí zmenšují složkou 58,5 . 0,0213.= 1,25 g. Dráty při etalonování jsou napínány silou 10 kg 0,25 g. U zapůjčených Bonsdorffových souprav váží 10 cm pásky 1,771 g, háček pro závaží průměrně 18,63 g a kromě toho jsou na nich upevněny zvláštní přívažky - prstence - o průměrné váze 26,30 g, pravděpodobně jako protiváha ke tření kladek. Zato naše závaží byla průměrně o 2,28 g lehčí, rovněž karabinka a páska na řetězovce napětí zmenšovaly. Protože vliv tření kladek bude posuzován odděleně, byly veškeré přívažky a protiváhy vzaty do počtu. Průměrná výška závaží nad zemí byla na různých základnách jiná, protože výšky kolů byly různé. Proti etalonáži byla vypočtena tato větší napětí: v Postupimi 45,40 g, u Poděbrad 47,21 g a ve Hvězdě 48,10 g. 6. Změna tíže zemské. Závaží jsou proměřována v Cejchovním ředitelství v Praze; na základnách však o jiné zeměpisné šířce a nadmořské výšce jest i tíže zemská poněkud odlišná o d g od tíže Cejchovního ředitelství. Musíme proto zavésti pro každý klad drátu opravu:
+
+
1945/19
+
+
k,o = S . N • dg
= 7,02 mm. dg
g
g
E.F
zeměměřlčský Obzor SIA ročník &/33 (1945) ěíslo 2
Rozdíl tíže na dvou místech zemského elipsoidu o šířkách rp a nadmořských výškách H má tuto velikost: d Y = Y2 -
+ 0,00031
+
Y, = 2,59 (cos 2 rp, - cos 2 rp2) H2) rozdíl anomalií tíže na obou místech.
+
(H, -
Hodnoty Y se vloží v galech: Měření tíže v r. 1944 provedená umožnila místo teoreticky odvozených hodfl.ot použíti přímo naměřených rozdílů tíže. 7. Oprava ze sklonu dělené stupnice. Dělená stupnice není při měření vodorovná, nýbrž skloněná pod úhlem· rp. Při etalonáži jsou krajní mikroskopy až na zlomek milimetru - 24 m od sebe, na základně jsou značky od sebe vzdáleny zpravidla (24 m c) (c • 1 cm), což je záměrné z početních důvodů, aby rozdíly čtení B - A byly kladné. Již při vytyčení základny se volí úseky poněkud delší, než násobek 24 m. Doměrek má hodnotu c. Tento na jednotlivé klady rozvržený doměrek byl stále měřen skloněnou stupnicí a musí se redukovati na vodorovnou (pro celý úsek najednou):
+
k,,= - 0,5
q2 S2
,:E c = - 0,000 216 . :E c.
Ó I a n der
uvádí tuto korekci o dvě jednotky posledního místa vyšší, odchylka nemá však praktického významu. 8. Redukce naměřené délky na hladinu moře. Je-li B naměřená délka základny a A její azimut, M, N poloměry křivosti uprostřed základny, dále Hm jejich střední nadmořská výška aHa výška hladiny moře (geoidu) nad referenčním elipsoidem, vypočteme velikost redukcí: H
k12---B~
r
Hm2-
+B---r2
1 cos A sin A -=--+-r M N
kn
S r o v n á v a c í základny se neredukují na hladinumoře, nýbrž se ponechává jejich délka v jejich nadmořských výškách. Jsou to totiž zdokonalené komparátory pro určení délek drátů. 9. Změny délek drátů. O dočasných i trvalých změnách délek drátů před, po a během měření pojednáme podrobně v kapitole o měřických chybách. Bráníme se jim symetrickým uspořádání~ měření, na př. »H v ě 2 d a - Pod ě br a d y - H v ě z d a«. Do počtu se mohou vzíti jednak časovou interpolací podle vývoje délek drátů, jednak opětným změřením prvního úseku základny a interpolací rozdílu na jednotlivé úseky. Takto byla rozvržena na jednotlivé úseky malá změna průměrných délek a stanovena oprava k'4 u Poděbrad; pro celou základnu však součet oprav dal nulu, protože etalonáže byly provedeny symetricky a platí pro střed základny. 10. Vliv tření kladek bude rovněž uvážen mezi měřickými chybami. U základny poděbradské se tento vliv vylučuje tím, že se naměřená délka vyjádřila v jednotkách srovnávací základny Hvězdy, která se měřila s použitím stejných kladek, Vliv tření však musel býti zkoumán právě pro určení konečrié délky srovnávací základny. Byla vykonána řadu pokusů a měření v Cejchovním ředitelství dokázalo se, že vliv tření se vylučuje měřickou methodou. 11. Tížnicová úchylka: vliv této úchylky při provažování hluboko položené podzemní značky ke znač. ce odečítací má jen theoretický význam. Jedna vteřina úchylky by způsobila při 3 m výšky chybu 0,015 mm, což je pod mezí přesnosti vlastního provažovacího výkonu.
Ho k'R =-B --;:-'
2
K vyhledání M, N z tabulek stačí znáti zeměpisnou šířku středu základny na minuty a azimut na stupně. Nadmořské výšky, dané výsledky nivelace, dávají výšku nad nulovou hladinovou ploch01,l (geoidem) a nikoliv nad elipsoidem, na který se vztahují výsledky triangulace. Poslední opravu budeme znáti, až budou provedena gravimetrická měření, ze kterých budeme moci určiti dynamické výšky.
2
Početní oprava (v mm)
1 Oprava z teploty 2 Provážení konCOvÝch bodů • :1 Redukce na přímku (úseků) 4 Vybočení značek z přímky. 5 Výškový rozdíl značek . 6 Deformace řetězovky z různé výšky značek 7 Změna napětí úklQnem . pásky 8 Sklon stupnice, karabinky, 9 Rozdíl napětí proti etalonáži 10 Změna tíže zemské . 11 Sklon dělené stupnice 12 Redukce na hladinu moře 13 Redukce na elipsoid . 14 Změna délek drátů 15 Tření kladek 16 Tížnicová úchylka
.
Hvězda II.
Postupim
Poděbrady
960m
960m
12434 m
}
(provádí se v pol. zápisnících) -
.
+ + + +
-
0,000 0,020 5,503 0,000 0,000 0,010 2,000 0,010 0.189 ?
?
0,000 0,079 994,976 0,251 0,255 0,107 25,434 0,074 0.477 373.996 ?
?
?
?
-
+ + + + +
0,000 0,066 118,337 0,033 0,033 0,042 1,888 0,074 0,014
-
+ + + + +
-
1945/20
Zeměměfiěský Obzor SIA roěnfk 6/33'(lHS. ěislo 2
Měřické chyby. Jako každé pozorování, tak i základnové merení je' provázeno řadou chyb nahodilých i systematický<:h, kterým čelíme, jak nejlépe umíme, úpravou měřické metody. Jako' u nivelace, tak i zde se sčítá velké množství jednotlivých měření a chyby systematické, třeba i velmi malé, značně se uplatňují. Uve. deme postupně různé zdroje chyb při. měření základen s odhadem jejich vlivu na výsledky.
je téměř konstanta, odvislá hlavně od průřezu a napětí drátu a poněkud proměnná podle teploty a tlaku vzduchu a rychlostí větru. Pro naše poměry stačí tabulka, kde jsou podle barometrického tlaku a teploty sestaveny vždy dvojice hodnot a.lučinitele O, horní pro v = 2 m a dolní pro v --:... 5 m. Lineární interpolaci můžeme vypočísti hodnotu O. Vítr o rychlosti 3 m muže zkrátiti tětivu řetězovky nejvíce o 6 ~ pří rychlosti 4 m již o 18 ~ atd. Nebezpečí roste rychle se stoupajícm v, stejně však klesá s úhlem a. -Rychlost se musí měřit ve výšce měření; ve větší výšce bývá hodně větší. Vzorec také platí pro stálou rychlost větru. Ta zpravidla kolísá a drát je v pohybu. Při silnějším rozechvění dělené stupnice nedá se vůbec měřiti.
1. Ohyby osobní. Každý pozorovatel jinak odhaduje desetiny milimetru a mnohý má sklon odhad systematicky buď zvětšovati nebo zmenšovati. Odhad může též' kolísati podle osviítlení dělené stupnice a pod. Kdyby pozorovatelem A byla stále táž osoba, hromadila by se chyba, majíc stále ste~aménko. Tabulka součinitelů C: Vymění-li si pozorovatelé místo ve čtvrtinách úseků, mají jejich ošobní chyby pro každou polovinu úseku Teplota"'Tlak 7f!Omm 760mm I jiné znaménko a tím se vyloučl. Nejlépe se to ukáže sestaví-li se jednotlivé klady měření tam i zpět a vy0,073 .0,083 v=2m 0° tvoří-li se jednotlivé rozdíly. V místě, kde' se pozo{ I 0,066 0,074 v=5m rovatelé vymění, se často nápadně změní znaménko v=2m 0,062 0,070 20' rozdílů. Jako přílohu pro sestavení kladů jsme 0,056 0,063 v=5m úmyslně zvolili případ dvou silně rozaílných osobních chyb. Součet rózdílů »tam - zpět« v první 6. Torse drátů. Obě dělené stupničky jsouzpračásti (10 kladů). čiÍIí 1,442 mm, v druhé části, "vidla vůči sobě stočené a jejich úprava k odečtení kde si pozorovatelé vYměnili místo, -1,276 mm. se neobejde Bez mírného zkrOUCénídrátu. U souprav, Dvojnásobná osobní chyba činí 1,442 1,276) : kde se přes kladku vede,struna nebo 'drát, mohli by 40 = 0,07. mm. pozorovatelé, kdyby natáčeli sóustavně stupnice protisměrně, časem přivoditi torsi drátu o několika otoč2. Ohyby v dělení stupnice se vylučují etalonáží i měřením opakovaným na různých místech dělené kách; To není možné u napínacích pásek, kde se torse hned' zpozoruje z jejich natočení. Dříve patřila stupnice. Zkoušky v Cejchovním ředitelství neukák oMvanÝDl chybám a někteří autoři uvádějí všezaly žádné hrubší chyby v dělení. obecně její velký vliv na délku drátu. Finské pOkusy 3. Změny poláhy odečítacích značek mohly by nav r. 1938 (K a I a j a, Veroffentlíchungendes finnistati mezi miířenítn, a to hlavně za přechodu na další schen geodiitischen lnstituts, 1942) ukázaly, že tu klad. Srovnáním velkého. počtu měření dráty i výjde o tři různé vlivy: sledků nivelace se ukázalo, že koly, beranem zara1. Torse drátu sama o sobě zkracuje'jen nepatrně žené do hloubky asi 160 cm, mají velmi dobrou stadélku drátu o 0,3 ~ při jedné, o 1,1 tt při dvou bilitu, jež se nemění ani za několik dní. Nebezpečí otočkách atd.; chyb zmirňuje jejich nahodilý ráz, rychlý postup 2. stočení napínacípásky tím způsobené zvětšuje měření a dlouhá napínací 'páska, která nedovoluje moment setrvačnosti kladky a zvyšuje napětí a tím zabodnouti »berličku« až u samého kolu. i délku drátu ažo 5 f.l; 4. Změna váhy drátu. V matematických rovnicích 3. torse má velký vliv na dráty, jejichž podélná pro řetězovku se uplatňuje 'fP, t. j. čtverec váhy osa jest spirálovitě zvlněna, zvláště u drátů nově vyjedrioho metru drátu. Každá změna této veličiny se robených; torse tu zpravidla -:- bez ohledu na směr velmi zřetelně projevuje; vzroste-li váhá celého drátu o d P, zkrátí se tětiva řetězovky o d s = 0,008 d P kroucení - drát prodlužuje. Z měření pod mikroskopy provedených autorem (d P se vyjádří v gramech, d 8 vyjde v milímetrech). v Cejchovním ředitelství vyplynul tento vliv jedIié Prachem" orosením za mlhy nebo vodními kapkami celé otočky drátu na jeho délku (v mikronech): za deště mohly by nastati značné systematické chyby. (-2),195 (O), S7 Je proto nutno zbavovati drát prachu, čistiti jej a u č. 165 (0),166 (+3),193 (-9), S8 (+ 1), S9 (O) S10 (-2). za deštivého počasí či mlhavého, raději vůbec ne7. Určení teploty a roztažnosti-oDík vlastnostem měřiti. Posledni serle měření v Postupimi byla z toho invaru nemají nahodilé chyby v měření teploty + 1° důvodu při tvoření výsledků vypuštěna. vliv na přesnost měření. Při průměrné roztažnosti 5. Působení větru. Vliv větru jest různými autory našich drátů 3.10--7 činí na jeden klad + 7 f.l' na nestejně. oceňován. Nejpodrobnější studie o tom jest od Dra R e i c h e n e der a (v Mitteikmgen des jeden kilometr + 0,05 mm. Větší hodnotou by se Reichsamts fur Landesaufnahmer. 1937), který od- uplatnilo předbíhání teploty drátů proti vzduchu, trvající delši dobu; na př. o 4° by činilo na jeden vodil vzorec pro korekci měřené délky: kilometr ~ 1,2 mm. Pravá teplota drátu by se dala ds=-O.v4.sín4 a, v poli zjistit jediněelektrlckým proudem (měřením kde v je rychlost větru v metrech za vteřinu, a je jeho odporu). Přesnost měření by se poněkudzvýšiIa úh(ll, který svírá směr větru s osou základny a O za cenu ztráty čásu'a zvýšení nákladů; považujeme
+
I
.{ I
+
(+
+
r
+
1945/21
Bohm: Měření nových geodetických základen v Čechách.
22
Rok
Místo
1907
Paříž
1909 V. 1938 IX. 1938 I. 1942 V. 1943
Paříž Praha Paříž
Zeměměfíčský Obzor SIA ročník 6[33 (1945) číslo 2
Drát čís. 165
+
-
95 26
+ 611 ~ 222 + 497 - 84 + 672
Praha
-
Praha
(koeficienty
436
166
+
-
+ + +
-
95 26
193
+
+
695 338 527 103 574 75
302 286 78 345 56 349 88 302
+ + + + + +
S7
195
+ 302 + 286 + 161 + 276 + 149 + 256 + 137 + 309
.
+ 295 + 148
S8
+
+
263 139
S9
+ 261 + 145
S 10
+ 260 + 69
proti I. 1942 nezměněny).
to za zbytečné. Jak později ukážeme, neprojevily se na našich základnách tak velké vlivy nepřesné teploty a také není účelné stupňovat přesnost měření do nadměrné výše, když ji hned v zápětí pozbudeme úhlovým měřením v základnové síti. Další chyby tkví v redukci z teplot, a to ve vzorci pro roztažnost drátů. Uvedeme napřed časový vývoj koeficientů roztažnosti našich drátů. První číslice značí koeficient a . 109, druhé f3 .1011• (Viz hořejší tabulku.) Z uvedeného přehledu je dobře patrno, jak dráty ze stejné várky mají přibližně stejné roztažnosti, dále jak se roztažnost časem mění a jak se různí dvě měření na rozličných zařízeních provedená (Praha a Paříž v r. 1938). Z toho se dá zhruba odhadnouti též nejistota dilatačních vzorců, při tom však pražské výsledky považujeme za lepší pro naprostou dokonalost pražské laboratoře, u níž se při určování roztažnosti měří celý drát nejmodernějším zařízením. V literatuře lze sledovati, že u některých drátů se ukázaly značně odlišné koeficienty roztažnosti pro stoupající a klesající teploty (až 1,10-7 u a a 2,10-9 u f3). U našich drátů se křivka délek při stoupající i klesající teplotě dosti shodovala. Nejistota v našich dilatačních rovnicích je nepatrná a na konec se uplatní jenom rozdílem průměrné teploty měření proti teplotě etalonáže (9°). Rovněž se snižuje současným použitím několika drátů. 8. Tření kladek. Třebaže jsou kladky opatřeny kuličkovým ložiskem a stále mazány, uplatňuje se u nich tření,' takže teprve přidaním závažíčka na jednu stranu uvede se drát do samovolného pohybu. Zatím co v Cejchovním ředitelství se tak stalo průměrně přívažkem 15 g, bylo třeba u Poděbrad přidati průměrně 45 g, ve Hvězdě III. 50 g, v Postupimi a ve Hvězdě IV. 55 g. Přívažek dává součet tření obou kladek, bylo by však mylné domnívati se, že napětí drátů bylo stále o polovinu přívažku zmenšováno. Výkyvy závaží a lehké chvění drátu, způsobené měřením či větrem, mírní účinky tření. Dále vylučuje tření měřický postup, kde tahem drátu se napětí o tření pravé kladky zvětšuje, strkem pak zmenšuje. Třením levé kladky a dělené stupnice o povrch značky se tyto stavy napětí ustalují. Celou věc však činí složitější mimostřednost osy otáčení u kladek, jež někdy převáží vliv tření tak, že drát se dá do pohybu a nedá se na některém určitém čtení vůbec nastaviti.
G u i I I a u m e určil vliv tření u svých kladek na 14 !l' G i g a s pomocí interference světla na 24 !l (použité Carpentierovy kÍadky měly tření až trojnásobné proti našim), Finové v roce 1938 (K a I a j a) zjistili v laboratoři, že tření se tahem a strkem zcela vylučuje; jejich kladky se dávaly do pohybu již při přívažku 10 g. Také téhož roku zaměřili srovnávací základnu Nummela finskými velmi citlivými a švédskými málo citlivými kladkami. Výsledky se lišily jen o 1 !l na 1 klad (viz »Zvláštní zprávu Baltické komise č. 8«). Po ukončení polních prací byly autorem podrobně vyšetřeny v poli použité kladky. V laboratorní základně Cejchovního ředitelství byly upevněny Bonsdorffovy tyče s kladkami, střídavě na ně a na kladky Cejchovního ředitelství byl zavěšován drát a mikroskopy proměřován při tahu i při strku. Byly vystřídány všechny kladky ve svých různých polohách a pokaždé provedeno 20 čtení (10 tahem, 10 strkem). Takových ucelených měření bylo provedeno 63 (1260 určení délky drátu mikroskopy s našimi kladkami). Výsledky jsou velmi zajímavé. Polovina měření byla provedena na jediné předem zvolené rysce, v druhé polovině bylo čtení prováděno na 10 různých místech dělené stupnice. Před každým měřením byly kladky pootočeny a měřeno tření. Casto se dával drát do pohybu při různých přívažcích na různých stranách, na př. do leva při 70 g, do prava při 20 g. Někdy se dával drát do samovolného pohybu bez položení přívažků. Tu, abychom udrželi zvolenou rysku pod mikroskopem, bylo nutno na jedné straně položiti přívažek až 10 g. Byl tedy zde součet tření obou kladek na jedné straně drátu 80 g na druhé - 10 g. Tak se projevovala nesymetričnost kladek, v tomto případě byl pak výsledek zmenšen o 10 !l. Při jedné rysce byly na našich soupravách naměřeny dráty delší o 45 !l -I- 4 !l' Výsledky kolísaly mezi 26 až 68 !l. Při měření na více místech dělené stupnice kolísaly výsledky mezi 16 !l až 85 !l a průměr činil 50 !l -I- 6 !l' Protože dráty byly o 45,4 g více zatíženy než na kladkách Cejchovního ředitelství a měly proto býti o 47,2 !l delší, ukazovaly by pokusy, že tření kladek se při našem měřickém způsobu ve výsledcích neuplatňuje. Při měření našimi soupravami spočívala dělená stupnička lehce na mosazné podložce, takže bylo měřeno za poměrů jako na základnách, kde se stupnička
+
1945/22
+
Zeměměříčský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo 2
dotýká značky. Byly provedeny i další pokusy, kdy snížením kladek bylo tření při tomto dotyku zvýšeno na velkou míru, jaká se v poli ani nevyskytla. Na výsledky tento stav neměl vůbec vlivu. Další zkouškou bylo měření Hvězdy V. v květnu 1944, kde týž den bylo měřeno jak soupravou Bonsdorffovou, tak i Secrétanovou (trojnohé stativy a kladky velkého průměru). Poloha kladek byla symetricky vystřídána a tření všude často měřeno. Také zde nebyl nalezen žádný vliv tření na výsledky měření.
s dráty po větším množství otřesů a napnutí než v úseku AJ činí tento rozdíl - 110 ti' kdežto na úsek A připadá - 12 ti. To potvrzuje náš úsudek. Dráty se tedy vracely do letohrádku průměrně o 6 tl delší. Největší odolnost ukázal drát č. 193 (O ti), nejvíce se prodlužoval drát č. S 10: Další zkušenost učiníme srovnáním výsledků po sobě jdoucích serií měření. Na srovnávacích základnách se lišil výsledek třetí serie měření proti první o tento počet mikronů:
Z velkého počtu tohoto druhu měření provedených na všech základnách, jeví se téměř stálá střední chyba jednoho provážení -+- 0,04 mm. Protože ve Hvězdě i na úsecích základen bylo provážení každé stabilisace provedeno nejméně 4krát, má provažování na obou koncích vliv na výsledky asi -+- 0,02 m ve Hvězdě a -+- 0,03 mm v úseku základen. Výsledky z různých dnů ukazují na velkou stálost značek ve čtyřbočkách; za 24 hodiny se jejich poloha změnila průměrně jen o 0,03 mm.
což nápadně potvrzuje, že měřením způsobené prodlužování drátů bylo trvalé a dráty vyvěšením přes noc se nevrátily do původní délky. Průměrný rozdíl činí - 330 ti (8 ti na délku drátu). U Poděbrad ukázalo nové přeměření prvního úseku jen průměrné prodloužení o 6 ti. Pro velký vliv atmosférických poměrů nedá se to tak bezpečně stanovit jako ve Hvězdě. Zjištěné prodlužování drátů svědčí jednak o opatrném zacházení, protože ohnutím a nárazy se dráty zkracují, jednak o jejich neustálé snaze své délky prodlužovati. U drátů Secrétanových se to dá vysvětliti, protože zde jde o dráty mladé, které prodělávaly svůj první křest. Podle zahraniční literatury je to zjev obvyklý; Finové na př. nemohli výsledků naměřených dráty nově zakoupenými v r. 1933 a 1937 první dobu vůbec použíti pro silné změny jejich délek. U našich starších drátů se dá dnešní jejich prodlužování vysvětliti dřívějšími ne zcela bezvadnými manipulacemi s nimi. U všech drátů se pravděpodobně nyní vyrovnávají četné, okem téměř neznatelné ohyby a zákruty vzniklé při jejich výrobě či dřívějších měřeních.
9. Provažování.
10. Měření vybočení z přímky a nivelace. Značky byly vždy pečlivě osazovány vose úseku. Celková oprava z jejich vybočení je tak nepatrná, že ani chyby několikamilimetrové při měření vybočení nemají početní vliv na délky. Nivelace byla prováděna nadmíru přesně a výškové rozdíly značek byly určeny s přesností několika desetin milimetru. I kdybychom při~ustili chybu '0,5 mm, uplatní se na délku kladu 0,5 mm. h/24 (h je průměrný výškový rozdíl dvou značek v metrech), tedy hodnotou ve Hvězdě -+- 1 ti, u Poděbrad -+- 4 ti atd. Při jejím nahodilém rázu by dostoupila na 1 km hodnoty pouze -+- 0,03 mm.
-
549,
-
479,
-115,
-
270,
-
485
11. Změny délek drátů. Nejsou zde myšleny změB. N a p í n á n í drátů silou 10 kg, nejde-li o škubny způsobené nalomením drátů, silným otřesem nebo nutí, nemá na ustálené dráty vlivu, jak svědčí četné jiným hrubým zacházením, kterým se zničí výsledky údaje v literatuře. etalonáže; to nejde žádným počtem napraviti. Svým . C. N a v í jen í na buben zpravidla drát poněkud molekulárním složením podléhají délky drátů i při a trvale prodlužuje. Bon S d o r f f udává průměr nejopatrnějším zacházení sice malým, ale ustavičným 4 ti na jedno navinutí. změnám, které nejvíce ze všech měřických chyb ovlivňují konečný výsledek měření. D. D o p r a v a drátů na bubnu svými otřesy zpravidla velmi působí na délku drátů, jak se pozná - po A. O tře syp ř i měř e n í. Bonsdorff (viz Zpránávratu ze základny - při jejich etalonáži na srovva finského geodetického ústavu č. 20 z r. 1934) vynávací základně. Někdy jde o značné hodnoty: od šetřil z četných měření základen, že drobné otřesy při měření zkracují dráty průměrně o 4 ti na 100 Mukačeva se vrátily 3 dráty průměrně o 80 ti kratší, od Feledinců (1936) všechny průměrně o 120 ti delší, kladů. Pozdější pokusy (K a I a j a z r. 1942) ukázaly, ze Charlottenburgu r. 1942 průměrně o 125 ti delší že i pouhým přenášením zkracují se dráty asi o 2,5 ti (bedna došla poškozena), od Poděbrad o 34 ti delší, na kilometr; po vyvěšení však nabudou za několik z Postupimi o 13 tl delší. hodin puvodní délku. Naše dráty byly po této stránce Jako příklad uveďme změnu délek po zaměření podobře vyzkoušeny měřením ve Hvězdě. Pokaždé se vyšlo od letohrádku, měřilo napřed »z p ě t« a hned děbradské základny. Etalonáž drátů podle »Hvězdy 1.« a »Hvězdy II.« platí pro průměr všech tří serií. nato »t a m«. Kdyby Se dráty měřením zkracovaly, měly by rozdíly »T-Z« býti převážně kladné. Uve- Podle úvah v odstavci A již dráty opouštěly »Hvězdu deme tyto průměrné rozdíly ze 3 serií (ze 24 rozdí- 1.« o 9 ti delší a přišly na »Hvězdu II.« o 9 ft kratší, lů), jak vyšly při jednotlivých měřeních Hvězdy a než ukazují etalonáže. O 6 ti se prodloužily na poděbradské základně, takže pro obě dopravy tam i zpět Postupimi: zbývá 12 ti čili prodloužení asi o 6 tl na jednu dopra+ 144, - 200, - 436, - 51, - 65 (v mikronech) vu. Průměr obou etalonáží je zde nejsprávnější pro Znaménka svědčí o opaku. Naše dráty se měřením určení délkových konstant, jak svědčí i relativní p0zpravidla prodlužovaly. Průměrný rozdíl »T-Z« ze měr délek drátů navzájem (viz výsledky). všech měření činí - 122 ti. V úseku BJ blíže letoNa konci kapitoly bude sestaven vývoj délek jedhrádku, kde se s měřením započalo a kam se vrátilo notlivých drátů od počátku jejich použití. Nutno však
+
1945/23
Zeměměřlčský Obzor SIA rOČ1Úk
sledovat jen etalonáže na stejném místě provedené, protože různá místa (Paříž, Praha, Charlottenburg) mají často systematicky odlišné' komparátory. Ze zahraničních výsledků uvedeme finské zkušenosti: nové dráty měly vždy silné výkyvy délek, po ustálení průměrně 15 /-l po návratu na srovnávací základnu (největší změny kolem 40 /-l). Na německých základnách (Ing. Dr. K u h I m a n, Bericht uber die Basismessungen, 1941) činila střední změna 25 !l (u některých drátů až 90 /-l). E. O b n o ven í m o I e k u I á r n í s tab i I i t y. Někdy se v drátu časem nastřádá určité vnitřní napětí a prvním větším otřesem v poli se uvolní, molekulární rovnováha obnoví a drát pop.ěkud zkrátí. Tento zjev dá se i v našich výsledcích sledovat; v každém úseku či Hvězdě průměrně u jednoho drátu je výsledek proti ostatním odlišný více, než by se podle měřických chyb dalo čekati. Aby takové vnitřní napětí nezůstalo utajeno při etalonáži v laboratoři (ve Hvězdě to nepřichází v úvahu), doporučují někteří odborníci uděliti drátu před etalonáží řadu nárazů o koberec. F. Sekulární (dlouhodobé) změny. V tabulce a na diagramu o vývoji délek drátů se dá sledovat jejich neustálé prodlužování s časem, a to i když se jimi v poú neměří. U drátů fy Secrétanovy nemůžeme ještě stanoviti roční průměr tohoto prodloužení, u drátů starších činí asi 20 /-l ročně. U finských drátů se uvádí 20 /-l ročně. Finové foto-
+
Paříž (Bureau) Neukirchen POIříž
Jose/ov Paříž. POIříž (po Mukačevě) Praha - Cejch. ředit. Praha (po Feledincích)
XI.-1907 . V.-1908 . { V.-1909 . IV.-1909 . VI.-1909 . V.-1910 . X.-1916 . { X.-1917 . VI.-1918 . X.-1918 . III.-1928 . XII.-1928 . IX.-1936 . XII.-1936 .
č.165
166
· -400 -
· -
Tento vztah určil G u i I I a u m e empiricky z mnoha drátů a nelze jej zaváděti jako početní korekci. Vysvětlí však často podivné chování drátů a nabádá. abychom se vystříhali vysokých teplot při měření; . doporučuje se měřiti v době podzimní, kdy teplota tak nekolísá a blíží se teplotě etalonáže. H. Z á věr. Všechny uvedené okolnosti působí, že nikdy neznáme absolutní délku svých drátů při polním měření. Není vyloučen ani případ (G i g a s),
193
195
+ 80{)
50 + 630
· 50 · + 100 · -460 · -490 • -550
+ + + + +
· · · ·
+ + + +
-490 - 500 - 252 - 136
-170 -360 570 + 140 810 720 650 460 + 60 660 580 782 + 278 + 154 888 + 447 + 304
+x
164
+ + +
Hvězda I .. Hvězda II. Cejch. ředit. Hvězda III. Hvězda IV. Cejch. ředit. Cejch. ředit. Hvězda V. Cejch. ředit. Hvězda VI. Cejch. ředit.
II . III. IV. V.. VI.
XII.-1941 . III.-1942 . III.-1943 . IX.-1943 . X.-1943 . XI.-1943 . XI.-1943 . XI.-1943 . 1.-1944 . V.-1944 . V.-1944 . VI.-1944 . X.-1944 . XII.-1944 .
· - 180 · -231 - 32 - 48 - 6 - 44 - 46 - 34 .+ 10 .+ 2 - 44 - 20 - 39 - 30
.
. .
.
+ 790' + 390 + 240 +716 +301 +174 + 938 + 498 + 358 + 936 + 493 + 339 + 978 + 517 + 378 + 946 + 526 + 376 941 + 498 + 349 + 958 + 532 + 352 + 970 + 510 + 370 + 972 + 502 + 372 + 941 + 466 + 368 + 970 + 490 + 380 + 952 + 470 + 384 + 970 + 470 + 380
+
1945/24
(/1):
167
190550540 +
192
300 O 120
+
+ + + + +
530 720 560 550 570
-1480 () - 1270 + 360 + 1340 -1200 -1170
+ + + +
540 450 660 760
-1070 - 1150 960(-1410) 860
45
+ -
338 310 705
+
498
13
+
498
-
122 172
-
90 155
+
234
+
312
+ + + + + + + + + + + + + +
1530 1472 1652 1656 1690 1667 1666 1679 1681 1678 1664 1672 1672 1672
+ 1070
S8
S7
Praha ••. Charlottenburq Praha - Cejch. ředit. I ..
~
Příklad: Teplota úschovy = + 100, teplota počátku měření + 200; drát se zkrátí o 23 /1.
+ 330 O
číslo
G. N á h I é z měn y tep I oty. Byl-li drát po týdny uschován při stálé teplotě t2 a potom náhle přenesen do prostředí o rozdílné teplotě tI' působí to jako náraz na jeho molekulární stavbu. V novém chladnějším prostředí se dráty prodlužují, v teplejším zkrátí. Tato věc nesouvisí nijak s rovnicí roztažnosti, která platí nezměněně dále. Uvedené změny působí totiž delší dobu a jen zvolna se dráty vracejí do původních délek. Pro jejich velikost platí přibližný vzorec: ds =-0,00325.10-6• s. (t/ - t/) pro dráty: ds=0,078 (t,2-t22) /-l'
Dr á t y: 24 m Datum
(1945)
grafováním stínu drátů a jeho vyšetřením pod mikroskopem zjistili, že každý drát má množství nepatrných ohybů, které jej značně zkracují. Jejich vyrovnáváním (napřímením) se dráty - nepřihlížeje k molekulárním změnám - prodlužují.
Etalonáž Místo
6/33
S9
+ 2680 + 2680 + 2890 +2660 +2668 +2814 + 2808 + 2808 + 2988 4!791 2839 + 2986 + 2842 + 2867 + 3038 + 2856 + 2846 + 2986 + 2843 + 2838 + 3028 + 2854 2856 + 3037 + 2840 + 2870 "+ 3060 + 2842 + 2872 + 3042 + 2860 + 2840 + 3027 + 2830 + 2850 + 3030 + 2864 + 2848 + 3030 + 2830 + 2850 + 3030
+
+
+
(+ 1200)
+ no
S10 + + + + + + + + + + + + + +
2750 2673 2848 2910 2904 2846 2874 2876 2820 2822 2858 2850 2869 2880
Zeměměřlčský Obzor SIA ročnfk 6/33 (1945) č[slo 2
Paříž 1907-1928 Paříž 1928-1938 Paříž 1909-1938 Paříž-Mukačevo-Paříž 1928 Praha---Feledince-Praha 1936 Praha 1936-1941 Praha---Charlottenburg-Praha Hvězda I.-Poděbrady-Hvězda Poděbrady (měření v poli) Hvězda lI.-Et. lI.-Hvězda III. Hvězda III.-Postupím-Hvězda
.......
- 90 · + 300 -
· + · (Et. I.) + II. .+ · (14 dní) IV .. .+
....
Drát
č.
195
S 7
+ 330 220
+
10 - 80 116 + 106 40 -100 150 + 150 42 + 42 4 24 + 40 37 12 + 17
+ 570
+ 610
+ 170 50 + 110 + 24 + 10 19 + 35
+ 150 60 + 120 + 38 + 12 29 3 +
-
+ 130 + 51 + 32 1 + + 11
+ 130 + 28 12 30 + 18
+100 + 52 + 20 10 9 +
+ 100 6 7 + 29 2 +
+ 135 63 + 124 + 34 6 + 24 + 13
P o zná m k y. Drát č. 165 v době 1907-1928 pravděpodobně utrpěl nějaký. úraz. Ostatní dráty vykazují PrIbližně stejná prodloužení 20/L ročně. Značná zvětšení déleknastala při některých transportech (Feledince, Charlottenburg). Po prvním byly dráty v Paříži napravovány a vrátily se asi o polovinu k původní délce. druhé prodloužení zůstalo trvale. Po Poděbradech se dráty během čtrnáctidenního vyvěšení a etalonáže na laboratorní základně vrátily ze dvou třetin na svou délku. kdy drát změnil svou délku hned po etalonáži a později opačným nějakým pochodem se vrátil zpět, takže podle druhé etalonáže by se jevil jako stálý. Proto při měření základen stále bedlivě sledujeme i relativní poměr jednotlivých drátů vúči prnměru drátů všech. Někde byla stabilisována také pomocná srovnávací základnička na základnách, 24 m dlouhá, kam se dráty denně před a po měření dopravovaly a proměřovaly (na př. u Feledinců). Toto opatření nemá valného významu a je spíše ke škodě drátům, které nutno často navíjeti a přepravovati. Centrace podzemních stabilisací a čtení bez mikroskopů nedá větší přesnost než 0,1 mm, takže lze zjišťovat zase jen délky relativní; ty však denně dostáváme tím, že porovnáme výsledky získané jednotlivými dráty v každém úseku. Zřízení přesného komparátoru na základně naráží na technické potíže a opět by nutil k navíjením a dopravám drátů. Ani interference světla nerozřeší uspokojivě tento problém: krátké· křemenné měřítko může dopravou a teplotními rozI
díly rovněž změniti svou délku, jež se pak násobí velkým číslem. Za daných okolností proto nezbylo, než aby se dráty etalonovaly před vlastním měřením i po něm ve Hvězdě, aby se s nimi velmi opatrně zacházelo, omezilo navíjení a doprava na nejmenší nutnou míru a stále porovnávaly relativní délky drátů. Ty se zjišťují z odchylek od průměru z měření všemi dráty, protože střední rozdíl měření »T-Z« činil u Poděbrad na 2 km asi 1 mm; byly relativní délky dvou drátů navzájem určeny s přesností 1 :3 000 000 (vůči průměru ze všech drátů s přesností ještě vyšší). V přehledném sestavení délkových konstant drátů jsou uvedeny výsledky všech etalonáží od r. 1907. Jejich přesnost v laboratořích můžeme odhadnouti na ± 24 /L, na srovnávacích základnách na ± 7 /L. Casový vývoj se dá sledovati srovnáním výsledků vždy jen na témž komparátoru (Paříž, Praha atd.). Přehled ukazuje velikost změn délek při některých měřeních nebo dopravách drátů. (Pokračování.)
Výsledk)' agrárnich operaci na Moravě s hlediska pozemkového katastru. Ovod vývoj agrárních operací na Moravě Spolupráce agrárních úřadů s úřady pozemkového katastru. Přesnost měřických a zobrazovacích prací agrárních úřadů Výměry převzaté od agrárních úřadů; příčiny a oprava jich příp. nesouladu s výměrami vypočtenými při vedení pozemkového katastru. ~ávěr.
V roce 1944 bylo tomu právě 50 roků, co moravské agrární úřady předaly finanční správě poprvé pomůcky pro vyhotovení nového katastrálního operátu a ukončily tak první úřední scelení hospodářských pozemků v katastrálních územích ~()choř (okres Přerov) a Němčice (okres Kroměříž). Tím byla zahájena spolupráce úřadů pozemkového katastru s úřady agrárními, která trvá až dodnes. Jejím výsledkem jest vyhotovení nových katastrálních map ve ?12 ka1!l~
strálních územích. Z toho jen pro devět katastrálních území jsou katastrální mapy vyhotoveny vje
1945/25
Zeměměřičský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo 2
1: 2880 a pro katastrální území Němčice v měřítku 1: 2500. Je to první použití polygonové metody pro účely pozemkového katastru na Moravě. Agrární úřady staly se tak průkopníkem měření touto metodou a zobrazení měřických výsledků na katastrální mapě, vyhotovené ve větším měřítku než 1 : 2880. Uplynulých 50 let od odevzdání prvních pomůcek je již dosti dlouhá doba, aby mohl býti posouzen význam agrárních operací pro pozemkový katastr na Moravě a aby mohly býti zhodnoceny dosažené výsledky s hlediska služby katastrální. K tomu účelu nutno se nejprve zmínit o vývoji agrárních operací na Moravě a alespoň o nejdůležitějších normách pro tuto službu vydaných. .
i na území Čech. Citované vládní nařízení obsahuje kromě moravských zemských zákonů též první předpisy pro povinné scelování. V roce 1943 vychází pak další vlád. nař. č. 208 Sb. Spolupráce agrárních úřadů s úřady pozemkového katastru.
Úpravy pozemkové držby prováděné agrárními úřady jsou trojího druhu a to: 1. scelování hospodářských a lesních pozemků, 2. dělení společenských pozemků a úprava užíváni a správy těchto pozemků a 3. očišťování lesů od cizích pozemků a vyrovnání lesních hranic. Pro provedení těchto úprav v pozemkovém kavývoj agrárních operací na Moravě. tastru a pozemkové knize jsou agrární úřady povinny První scelování hospodářských pozemků na Moradodati potřebné pomůcky. K tomu účelu vyhotovují vě bylo provedeno r. 1857 v ~cl
1945/26
Zeměměřičský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo 2
měření z r. 1904 nebo s Návodem A pro měřické práce při obnovení pozemkového katastru, jsou ihned patrny některé rozdíly, které měly podstatný vliv na přesnost měřických prací agrárních úřadů. Tato nejednotnost byla odstráněna teprve v r. 1939, kdy ministerstvo zemědělství uložilo agrárním úřadům na Moravě, aby se při svých pracích řídily předpisy Návodů A a B pro katastrální měřické práce.4) V praksi však dodržovaly jmenované úřady ustanovení Návodu A většinou ihned po jeho vydání v r. 1932 tedy při všech svých měřických pracích, jejichž podkladem byla jednotná trigonometrická síť katastrální. Jeví se tedy nesoulad v předpisech vydaných pro službu agrárních operací a pro službu pozemkového katastru jen v těch měřických pracích a v katastrálních mapách, které byly vyhotoveny v zobrazovací soustavě svatoštěpánské. Všimněme si nyní některých ustanovení Instrukce pro agrární operace a důsledků, které z nich vyplývají pro vyhotovitele geometrických (polohopisných) plánů a pro vedení pozemkového katastru. Podle ustanovení § 22 této instrukce měla býti založena trigonometrická síť čtvrtého řádu podle těchto zásad: 1. Trigonometrické body měly býti zvoleny tak, :aby byla umožněna volba přímých polygonových pořadů a aby bylo možno použíti těchto bodů též k založení měřických přímek. 2. Vzdálenost trigonometrických bodů neměla býti větší než polygonový pořad o dvaceti stranách. Další podmínkou bylo, aby jeden trigonometrický bod připadl při průměrné velikosti parcely 60 arů na 50 ha, při velikosti od 40-60 a na 40 ha a konečně při velikosti parcely od 10-40 a na 30 ha. 3. Trigonometrické body měly býti zvoleny tak, :aby z každého bodu bylo možno zaměřiti co nejvíce jiných trigonometrických bodů. Věže kostelů, zámků, bleskosvody a pod. měly býti do sítě rovněž pojaty. 4. Vodorovné úhly měly býti zaměřeny ve 3 skupinách a souřadnice trigonometrických bodů vypočteny metodou nejmenších čtverců. Grafické vyrovnání méně důležitých bodů bylo rovněž přípustné. O něco obsáhlejší jsou ustanovení jmenované instrukce pro volbu, zaměření a výpočet souřadnic polygonových bodů. Pro založení polygonové sítě bylo stanoveno celkem devět základních zásad, které až na menší změny dosud nepozbyly platnosti. Rovněž směrnice pro měření vodorovných úhlů a hodnoty maximálně přípustných odchylek v závěrech polygonových pořadfi jsou tytéž jako v Instrukci pro polygonové měření z r. 1904. Teprve předpisy pro měření polygonových stran a pro jeho přesnost, jakož i maximálně přípustné délkové odchylky polygonových pořadů jsou odlišné od příslušných předpisů a hodnot Instrukce pro polygonové měření z r. 1904, případně Návodu A. Podle Instrukce pro agrární operace mohly býti zaměřeny polygonové strany vedlejších pořadů jednou pásmem nebo latí a podruhé opticky. Optické měření bylo jen kontrolní a při 'výpočtu souřadnic bodů těchto pořadů nebralo se vůbec v úvahu. Výnos ministerstva zemědělství z 6. září 1939 47.360/VU C 1939.
4) Č.
Polygonové strany hlavních pořadů bylo nařízeno měřiti dvakráte. Při tom druhé měření mělo býti provedeno opačným směrem a rozdíl naměřených hodnot neměl přesahovati maximálně přípustnou odchylku vypočtenou při měření v městech a místních tratích podle vzorce
+
+
Lls = 0,00015 s 0,005 Vs O}015 a při měření v ostatních tratích podle vzorce
+
+
=
Lls 2. (0,00015 s 0,005 Vs 0,015). Hodnoty odchylek vypočtených podle uvedených vzorců jsou patrny z tabulky la) a IIa).
Tab u Ik a la: Měření měst a místních tratí. Maximálně
přípustné
odchylky
při dvojím měření délek. 03
03
~
ol
~
~ ~
..<::= E= .g., ~= .g., ~= ~= A:> o> A:> o> A> 03
03
14
..<::= .g.,
03
198
o>
475
4
12
27
20
229
513
5
13
·45
21
262
551
6
14
65
22
295
591 15
7
23
329
88
631 16
8 113
24 671
365 9
17
140
25
401
712
10
18
168 ,
437
.11 19 198 475 Při měření ve velmi příznivém terénu zmenšují se hodnoty o 25%, při měření ve velmi nepříznivém terénu se zvětší o 25%. Tab u I k y Ua: Měření jiných objektů. Maximálně
přípustné 03
odchylky při dvojím měření délek. 03
03
~
~ ~
03
~
..<::= ]= ]= .g., ~= ]= .g., ~= .g., ~= .g., ~= A:> o> o> A> o> A> A> o> 03
11
03
••
82
7 17
190 15
94 8
23
16 119
10 40
26
28
21
14
36 427
29 303
22 190
35 409
286
175
34 391
27
20
13
33 373
270
161
70
25
19
12
32 355
253
147
60
24
18
11
31 338
237
133
50
320
221 17
9
03
23 206
106
31
82
03
37 446
30 320
38 465
39 484 Při měření v nepříznivém terénu zvětší se hodnoty o 25%.
1945/27
Zeměměřičský Obzor SlA ročník 6/33 (1945) číslo 2:
Tabulka lb. Měření měst a místních tratí. M/1;Ximální přípustné délkové odchylky při výpočtu polygonových pořadů. ::l
::l
"O
"O
),..«l o
~S ~:> 'Q)
......,
Cl~
S
'"
:>
o
~S
r.t:l
~:>
~
Cl~
40
'Q)
......,
r.t:l
~
17
~
22
Průměrná 40
50
60
---------
při výpočtu
délka jedné strany v m
80100120 _- 140 - 100180
200 300
..
Maximálně
přípustná
odchylka v m
1'0 "
~ 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
52 1502 53 1567
1084
0,6 0,7 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6 1,9 2,2 2,5
0,6 0,7 0,9 1,1 1,4 1,6 1,9 2,3 2,6 3,0 v,
0,6 0,8 1,0 1,3 1,5 1,9 2,2 2,6 3,0 3,5 ,
0,7 0,9 1,2 1,5 1,9 2,3 2,8 3,3 3,9 4,4
0,7 1,0 1,3 1,8 2,3 2,8 3,4 4,0 4,7 5,4
0,7 l.1 1,5 2,1 2,6 3,3 4,0 4,8 5,6
-
,
0,8 1,2 1,7 2,3 3,0 3,6 4,6 5,5
-
0,8 1,3 1,8 2,5 3,3 4,2 5,2 -
0,9 1,4 2,0 2,8 3,5 4,7 -
--
0,9 1,5 2,2 3,0 4,0
1,1 1,9 3,0 -
-
-
-
-
-
-
,
v "' V nepnZlllvem terenu zvetsl se udaJe tabulky o 25%.
54
I
1634 46
1140
55 1702
47 1197
56 1772
48 1255
57 1842
.49 1315
r.t:l
51
45
40
~
.g ~
1438
1030
39
S
':>"
50
44
38
827
......,
Cl~
43
37
31 452
~> 'Q)
42
36
780
~S
1376
977
734
o
1315
926
690
PI ili.
1]
41
35
30
~
876
647
417
......,
Cl~
'-'
827
605
384
~>
> r.t:l
34
29
21
S
33
28
20
o
~S 'Q)
Maximální
"O
32
27 352
167
r.t:l
565
322
147
......,
526
292 19
S
'>"
Cl~
26
18 127
~> OQ)
25 265
109
o
~S
488
238
92
),..Ol
24
16 77
::l
"O
452
213
63
::l
),..os
23
15
190
S
'>"
190 14
51
::l
),..os
"O
),..os
Tab u I k a IIb. Měření jinÝch objektů. přípustné délkové odchylky polygonových pořadů.
58 1914
Údaje první tabulky jsou totožné s odchylkami uvedenými v tabulce I a) Instrukce pro polygonové měření z r. 1904 a s hodnotami tabulky Ul Návodu A. Tedy polygonové délky pořadů zvolených pro zaměření místních tratí měly agrární úřady zaměřiti se stejnou přesností jaká je stanovena pro měřické práce pozemkového katastru, kdežto v polních tratích mohly býti polygonové strany měřeny s přes-, ností poloviční. Také pro posouzení přípustnosti odchylek v souřadnicových rozdílech polygonových pořadů bylo stanoveno opět dvojí kriterium a hodnoty maximálně přípustných délkových odchylek byly seřazeny ve dvou tabulkách [viz tabulku lb) a Ub)]. Jedině směrová odchylka polygonových pořadů neměla pře. 2 ([,s] -;- 100) sahovatJ !hodnotu L1 a 8 a to bez. ohledu na to, zda měření bylo provedeno v místní trati nebo tratích polních. Pokud jde o měřické přímky, nestanovila Instrukce pro agrární' operace žádné maximálně přípustné odchylky pro rozdíly mezi délkou naměřenou a délkou vypočtenou ze souřadnic, určila pouze, že měřické přímky mají být zaměřeny týmž způsobem jako polygonové strany. Z tabulek č. U a) a II b) je patrno, že pro polygonové pořady připojené na body, jejichž souřadnice byly určeny početně, jsou hodnoty maximálně přípustných odchylek příliš velké oproti odchylkám stanoveným pro měření místních tratí, respekt. pro službu pozemkového katastru. V polygonovém pořadu sestávajícím z deseti stran o délkách 100 m nebude překročena maximálně přípustná délková odchylka podle tabulky lIb) ani v tom případě, když v některé polygonové straně bude chyba 1 m, jestliže
tato chyba bude opačného znaménka než skutečná délková odchylka pořadu. Také maximálně přípustné odchylky podle tabulky U a) mohly býti dodrženy bez zvláštních obtíží a opatrnosti, zejména když bylo měřeno v rovinném terénu. Proto také docílily agrární úřady při tomto měření často lepších výsledků a jen ve svahovitém terénu dosahovaly rozdíly obou měření velikosti odchylek stanovených v tabulce U a). Širší technické veřejnosti nejsou většinou známy rozdíly v předpisech služby agrárních operací s předpisy služby pozemkového katastru, přesto, že tato okolnost měla rozhodující význam na přesnost měření a dosažené výsledky. Proto jsou mnohdy neprávem kladeny na výsledky tohoto měření tytéž požadavky jako na měřické práce provedené podle instrukce pro polygonové měření z r. 1904. Také dosavadní předpisy pro vedení pozemkového katastru nečiní rozdíl mezi oběma druhy měření a považuji je s hlediska přesnosti za rovnocenné. Podle ustanovení § 11, odst. 7 Návodu B nemá přesahovati délková a směrová odchylka nového polygonového pořadu hodnoty uvedené v § 244 Návodu A, bez ohledu na to, zda měřické práce pro vyhotovení katastrální mapy, do které má býti pořad zakreslen, byly provedeny podle Instrukce pro agrární operace nebo podle Instrukce pro polygonové měření z r. 1904, případně podle Návodu A. Tedy délková odchylka přímých pořadů O" 8 - 8' a délková odchylka zalomených pořadů 0,,= ýO!l2 -Ox2 nesmí býti větší než přípustná odchylka uvedená v tabulce XVII Návodu A, jejíž hodnoty byly vypočteny podle vzorce L1 8 = 0,012 ý[sJ 0,06, kde [s J je součet délek všech stran pořadu. Směrová odchylka nesmí pak přesahovati hodnotu vypočtenou 2 ([sJ 100) podle vzorce L1 a = 8 --. Vzhledem k do-
=
+
+
+
volené menší přesnosti měřických prací agrárních úřadů bude možno splniti ustanovení § 11, odst. 7 Návodu B jen výjimečně, kdežto ve většině případů bude nutno posuzovati přípustnost délkových odchylek polygonových pořadů podle tabulky U b Instrukce pro agrární operace.
1945/28
Zeměměřlěský Obzor SIA roěník 6/33 (1945) ělslo 2
Méně pronikavě projevuje se rozdíl v předpisech Návodu B a Instrukce pro agrární operace, pokud jde o přesnost zákresů. Tuto rozdílnost lze však posouditi jen u polygonových stran, poněvadž Instrukce pro agrární operace všímá si jen přesnosti zákresů trigonometrických a polygonových bodů, pro jejichž zobrazení stanoví v § 35, odst. 8, že rozdíl mezi délkou polygonové strany odsunutou z mapy a délkou naměřenou nebo vypočtenou nesmí 'překročiti odchylky uvedené v tabulce I a) nebo II a) zvětšené o hod-
M
'
notu 10 000 ' kde M je měřítko mapy. Toto ustanovení platí pro zobrazení trigonometrických a polygonových bodů na originální mapě agrárních operací, o jejímž účelu a způsobu vyhotovení bude zmínka v následující kapitole. Ohledně přesnosti zobrazení grafických podkladů se Instrukce pro agrární operace výslovně nezmiňuje. V § 42, odst. 4 jest pouze stanoveno, že při vyhotovení grafickkého podkladu pro katastrální mapu má .se postupovati obdobně jako při originální mapě agrárních operací. Při tom jmenovaná instrukce nazývá grafický podklad »kopii originální mapy« a lze proto usuzovati, že měl býti vyhotoven se stejnou přesností jako originální mapa. Za tohoto předpokladu byl tedy zákres v grafickém podkladu správný, nepředkročil-li rozdíl mezi naměřenou délkou polygonové strany a délkou odsunutou z katastrální mapy v měřítku 1: 2500 následující hodnoty: a) pro polygonovou stranu v místní trati v délce » » »
100 m hodnotu 33 cm, 200 m » 37 cm, 300m» 40 cm, 400 m » 42 cm atd.
b) pro polygonovou stranu mimo místní trať v délce » » » » »
100 m hodnotu 41 cm, 150 m » 45 cm, 200m» 48 cm, 250 m » 51 cm, 300m» 54 cm, 400 m » 60 cm atd.
Porovnáním těchto hodnot s odchylkami uvedenými v tabulce VlIIl1 Návodu B zji!ltíme, že maximálně přípustná odchylka, vypočtená pro polygonovou stranu mimo místní trať, je u strany dlouhé 250 m jen o 2 cm větší než připouští Návod B. U strany dlouhé 300 a 400 m činí tento rozdíl pouze 4 a 7 cm. Naproti tomu jsou ostatní vypoětené odchylky menší než v tabul~e VlIIl1 Návodu B. Tedy Návod B požaduje pro zákres polygonových stran mimo místní trať, jsou-li dlouhé 250 m nebo delší, větší přesnost než byla požadována v Instrukci pro agrární operace při vyhotovení grafického podkladu. Jak patrno z tohoto srovnání, je v předpisech Instrukce pro agrární 'Operace a Návodu B podobný nesoulad jako mezi ustanovením §§ 264 a 265 Návodu A a § 22, odst. 5 Návodu B, o jehož příčinách a důsledcích pojednal v Zeměměřickém obzoru prof. Dr. Ing. Pavel Potužák v článku »Opravy hranic«.5)
Výměry převzaté od agrárních úřadů a příčiny jejích eventuelního nesouladu s výměrami vypočtenými při vedení pozemkového katastru.
Výpočet výměr početních skupin a jednotlivých parcel provádí agrární úřady obdobně jako úřady pozemkového katastru, avšak nikoliv na grafických podkladech pro katastrální mapu, nýbrž na vlastní originální mapě, která je zpravidla vyhotovena na jednom listě v délce 1,8 m a výšce 1,3 m (viz § 35 Instrukce pro agrární operace). V případě potřeby vyhotoví se i více mapových listů a jejich rozhraní tvoří pak hranice dráhy, silnic, cest, potoků a pod., tedy hranice totožné s hranicemi parcel v přírodě. Sekční čáry mapových listů nové katastrální mapy se v originální mapě agrárních úřadů nevyznačují a při výpočtu výměr početních skupin a jednotlivých parcel se na ně nebere zřetel. Předměty měření zakreslují se do této mapy vynesením úseček a pořadnic na polygonové strany nebo měřické přímky, jejichž koncové body se zobrazují souřadnicemi pomocí rámce k tomu účelu sestrojenému, v pozdější době pak souřadnicovým přístrojem (koordinatografem). Výměry parcel, vypočtené na takto vyhotovené originální mapě, přejímají se po ukončení scelovacího řízení z pomůcek dodaných agrárními úřady přímo do nového písemného katastrálního operátu. Uvedený postup agrárních úřadů má svůj význam pro vedení pozemkového katastru a' nutno k němu přihlížeti, když se zjistí, že rozdíl mezi nově vypočtenoli výměrou a výměrou zapsanou v pozemkovém katastru přesahuje maximálně přípustnou odchylku. Je zřejmo, že při výměrách převzatých od agrárních úřadů mohou míti tyto závady tři příčiny a to: 1. chybné zobrazení příslušné parcely na katastrální mapě, 2. chybné zobrazení na originální mapě agrárních úřadů a 3. chybu početní. V prvém případě byla příslušná parcela zobrazena chybně jen na grafickém podkladě, který byl po doplnění převzat jako katastrální mapa. Původní výpočet výměry provedený buď z měr přímo měřených nebo graficky podle originální mapy agrárních úřadů je proto správný. K odstranění této závady je proto třeba opraviti chybný nebo nepřesný zákres na katastrální mapě a nikoliv plošnou výměru dotčených parcel. V druhém případě je příčinou chybné zobrazení příslušné parcely na originální mapě agrárních úřadů. Poněvadž zákres na katastrální mapě je v tomto případě správný, postačí opraviti jen nepřesné nebo chybně vypočtené výměry parcel přicházejících v úvahu. Obdobně je tomu, když jde o chybu početní. Z hořejších vývodů je patrno, že před opravením nepřesnosti zákresu nebo chyby ve výměře převzaté od agrárních úřadů je třeba vždy zjistiti původ nesrovnalosti srovnáním s polními náčrty a výpočty ploch agrárních úřadů a podle výsledku zaříditi ten či onen způsob opravy. Při tom nerozhoduje, zda výpočet výměr provádí se v katastrální mapě vyhotovené v soustavě svatoštěpánské nebo v jednotné soustavě, poněvadž agrární úřady počítají dosud vý-
1945/29
Zeměměflčský Obzor SIA ročnlk 6/33 (1945) číslo Z
měry parcel na své vlastní originální mapě i když se jinak řídí předpisy Návodu A. Teprve v poslední době byl učiněn první pokus vyhotoviti originální mapu tak, aby mohla býti převzata jako grafický podklad pro katastrální mapu. Pro tento účel byla vyhotovena originální mapa jednoho katastrálního uzemí na Moravě přímo na hliníkových deskách v rozměrech sekčních listů. To mělo ovšem svůj důsledek i na výpočet výměr parcel a tak toto katastrální území je první území, kde agrární úřad počítal již plošné výměry jednotlivých parcel se zřetelem na mapové listy nové katastrální mapy. Je záslužné, že tento prvý pokus nebyl současně pokusem posledním a že se pro další katastrální území vyhotovuje originální mapa rovněž na hliníkových deskách do sekčních rámců (> rozměrech stanovených pro listy mapy katastrální přes to, že se tím pracovní postup agrárních úřadů zejména při grafickém vyšetřování náhradních pozemků značně ztíží.
agrární operace budou tedy směrodatné tyto odchylky: 1. Maximálně přípustné ódchylky při dvojím měření délek: a) v místní trati .. '. podle tabulky III Návodu A, b) v polních tratích ... podle tabulky II a) Instrukce pro agrární operace, 2. Maximálně přípustné délkové odchylky při výpočtu nových polygonových pořadů: a) u pořadů připojených na početně určené trigonometrické body nebo na polygonové body pořadů zvolených agrárními úřady pro zaměření místních tratí ... podle tabulky XVII Návodu A za předpokladu, že rozdíly dvojího měření délek nepřekročí odchylky v tabulce III tohoto Návodu, b) u pořadů připojených na ostatní polygonové body agrárních úřadů ... podle tabulky II b) Instrukce pro agrární operace. Pro zaměření změn musí však býti mnohdy zvoleny pomocné měřické přímky a vypočteny souřadZávěr. nice jejich koncových bodů, případně souřadnice průsečíků těchto přímek se sekční čárou. Pokud se přiPo prohlášení Návodu A a B za platné normy pro práce agrárních úřadů pozbyla platnosti všechna, pojují tyto měřické přímky na polygonové pořady, ustanovení Instrukce pro agrární operace, která po- zaměřené s přesností stanovenou v tabulce I a), tedy jednávají o pracích uvedených v jmenovaných návo"' se stejnou přesností jakou žádá Návod A, je zřejmo, dech. Všechny tyto zrušené kapitoly znamenají dnes že rozdíl délky naměřené a vypočtené ze souřadnic nesmí překročiti maximálně přípustnou odchylku popro službu agrárních operací již jen příspěvek k historickému vývoji jednoho z úseků její činnosti. dle tabulky XXIII jmenovaného návodu. V ostatních případech chybí však pro podobné posouzení přesNaproti tomu mají pro pozemkový katastr i nadále svůj význam, poněvadž k důsledkům z nich vyplývanosti měření potřebné kriterium, neboť Instrukce jících nutno přihlížeti při zaměřování změn, při vý- pro agrární operace nezabývá se vůbec výpočtem souřadnic měřických bodů a proto nejsou v ní stanopočtu polygonových pořadů a výměr parcel a při pracích zobrazovacích. Z tabulek II a) a lIb) je patrno" veny potřebné maximálně přípustné odchylky pro že maximálně přípustné odchylky těchto tabulek byly' tyto rozdíly. Při měřických pracích zaměřovaly převzaty do Instrukce pro agrární operace z »In-< agrární úřady předměty měření výhradně na polystruktion flir Messtischaufnahme« z r. 1907. Proto' gonové strany a proto zakládaly mnohem hustší síť polygonových bodů, než bývá zvykem u úřadů ponutno posuzovati přesnost měřických prací agrárních' zemkového katastru. Měřických přímek bylo použito, úřadů mimo místní trať jako při měření stolovém, přesto, že tyto práce byly provedeny číselnou meto- jen v ojedinělých případech a přesnost jejich zamědou polygonovou. Při zaměřování změn pro doplnění, ření byla posuzována zpravidla podle tabulky IIa) katastrálních map vyhotovených podle Instrukce pro Instrukce pro agrární operace.
Odedávna existují mezi filosofy dva tábory: idealistický a materialistický. Přívrženci filosofie idealistické tvrdí, že J. S t a Ii n: O dialektickém a his~rickém materialismu. reálně existuje jen duch, idea, lidská vědomí a jen ve vjeKnihovna Rovnosti sv. 3, Brno 1945. Cena K 8,-. mech, představách a pojmech tohoto vědomí se tvoří hmoMalá knížka, kterou by si měl přečíst inženýr, jemuž ta, příroda, vše to co je kolem nás. Naproti tomu mateinženýrství není pouhou technickou manýrou, nýbrž urči- rialistická filosofie prohlašuje. že objektivní skutečnosti tým ideovým programem, posláním. nabývajícím zvlášt- jsou příroda, hmota; ty jsou zdrojem naši41hvjemů. naního důrazu v socialistickém společenském řádu. Světový šich představ a našeho vědomí. Duch. myšlenka, vědomí názor socialistický vychází z filosofického materialismu, jEOUtedy druhotné, jsou pouhÝm snímkem skutečna, jak v němž je jako vědecké methody k zkoumání hmotných se vytvořil v nás. Tuto materialistickou filosofii převzal skutečností používáno dialektiky; odtud název socialistic- mcialismus. Považuje za prokázané, že svět a jeho zákokého světového názoru: dialektický materialismus. To je nitosti jsou plně poznatelné. že naše poznatky o zákonech názor, jenž nejen vysvětluje, nýbrž i ospravedlňu.ie půpřírody, ověřené zkušeností, praksí, jsou poznatky jisté, sobnost přírodovědeckéhoa technického poznání a konání, mající význam objektivních pravd, že ve světě není nekdykoliv je právě pro jejich materialismus na ně útočeno. poznatelnÝchvěcí, nýbrž že jsou jen věci nepoznané. které Je to tedy názor, jenž může bÝt vlastiú všem technikům budou objeveny a poznány úsilím vědy a prakse. Pro toto a inženýrům. kteří přemýšlejí o smyslu a vyšším poslání tvrzení, že hmotný, smyslově vnímatelnÝ svět, k němuž techniky a své práce a kteří používají theorií a závěrů sami patříme. je jediné skutečno, uvádí materialistická fidialektického materialismu proti těm, jež t~chnice upírají losofie množství důkazů z fysiky, chemie, biolog-ie,atd. schopnost přinésti světu, nový řád a nový životní názor. Důkazy provádí t. zv. methodou dialektickou, t . .i. způsoUveďme zde hlavní zásady dialektického materialismu bem, který si všímá přírody v jejím neustálém pohybu, v několika stručných větách podle spisu J. Stalina. vývoji, jenž je dán jako výsledek vzájemného působení Posudku.
1945/30
Zeměměřičský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo 2
protikladných sil v přírodě. Podle dialektické methody nesmí ani jeden jev v přírodě být brán osamoceně, nýbrž vždy v souvislosti s ostatními jevy a vždy se zřetelem na jejich plynulý vývojový tok, se zřetelem na zrod a odumírání každého organísmu i jevu v přírodě. Celá příroda, všechny jevy v ní, jsou vystaveny neustále vnitřním rozporům, neboť vše co má svou zápornou a kladnou stránku, svou minulost a budoucnost »to své, co dožívá a to své, co se vyvíjí a boj těchto protikladů, boi mezi starým a novým, mezi tím co odumírá a tím, co se rodí, mezi tím, co dožívá a tím co se vyvíjí, tvoří vnitřní nái>1ň procesu vývoje« říká J. Stalin na str. 7 spisu. Všechno závisí na podmínkách, na mistu a na času. Principy této dialekticko-materialistické theorie jsou jasné a snadno pochopitelné každému školenému technikovi a každému inženýru, neboť vycházejí ze zásad, na nichž jsou budovány vědecké theorie techniky. Socialismus použil pak zásad platných pro 'hniotu a přírodu i na lidskou společnost. Také materielní život sPolečnosti je objektivní skutečností, řízenou ve svém, růstu stejnými výVojovými zákony jako příroda. Mohou být tedy přes veškerou složitost jevů společenského života společenské vědy vybudovány ve vědy stejně exaktní, jako jsou vědy přírodní a technické. OV,šem také společenské idee, theorie, politické názory a instituce, jež společnost vytváří, aby usnadnila tvoření materielních podmínek života, podléhají stejným zákonům jako příroda, jsou podrobeny zákonům zrodu, růstu a odumírání jako vše hmotné kolem nás. Materialismus takto pojímaný ve vztahu k historickému výVoji společnosti nazýVá se materialismem historickým. Theorie dialektického a historického materialismu mají pro inženýry zvláštní význam neboť prokazují, že právo i vůle inženýrů, zúčastniti se v organisaci lidské společnosti není právem, které by si inženýři osobovali bez zvláštních důo
vodů. Jako vědecky školeným technikům může jim být materialistická filosofie přirozenou filosofii životní; jsou jim známy principy, jimiž je určován výVoj jevů v přírodě a není jim proto nesnadné pochopiti a aplikovati zákony vývoje přírody a v přírodě na výVoj lidské společnosti podle zásad historického materialismu. Odtud jejich právo, odtud ono postavení techniky a techniků v socialistickém sovětském Svazu, ona myšlenková technická kultura, odtud také práce a povinnost inženýrů promlouvati do otázek společenské organisace u nás. Ing. B. Pom'. Ing. Ant. Pro k e š: »GONIO 5«, pětimístné tabulky přirozených hodnot Jtoniometriekých funkci v setinném dě. lení kvadrantu. Brno 1945. Náklad a tisk Národní knihtiskárny v Dol. Kounicích. Stran 32, formát B 5, cena brož. výt. 50 K. Osmé Prokšovo tabulkové dílo je, stejně jako všechna pi'edcházející, pěkně vytištěno a prakticky upraveno. Předpokládá gradové dělení limbu. Poněvadž pořady volíme zpravidla přímé, umístil autor obě základní goniom. funkce vedle sebe tak, že má na každé dvojstránce vpředu pět gradů argumentu; listování proto téměř odpadne. Funkci tg sestavil zvlášť po desíti gradech na dvojstránce a zařadil do zadu spisku. Jelikož při pěti místech hodnot tabelovaných v minutovém intervalu připadá na 100 cent. vteřin u sinů a kosinů maximální diference 16 a u tangent 32 jednotek, je možno z taĎulek ihned přečísti každou hodnotu funkce i bez počítání v postranních tabulkách PP. Vykonal jsem ze zájmu porovnání věnovaného mi výtisku a Brandicourtových osmimístných tabulek se zřejmým úmyslem najíti sebemenší rozdíl nebo tiskovou chybu; neměl jsem však úspěchu a tak jsem povinen označiti Prokšovy nové tabulky za zdařilé a bezvadné. Štván.
,
,
ZPBAVY
RUZ:NE . Z Benešovy techniky v Bmě. Třebaže bylo Brno o 14 dní dříve zbaveno nacistické okupace než Praha, zaPočal prázdninový běh až počátkem července. Zavinila to válečná litice, která zle pocuchala budovu techniky; nechyběly ani přímé zásahy granátů. Studenti se ale přičinili: odklidili trosky a střepy skla, dováželi nábytek, knihy a přístroje z býValé německé techniky atd. Přednášky se zahájily, i když nebylo dosud sklo v oknech a ve zdích zely otvory po střelách; postupně ale i tyto nedostatky mizely a učebny, laboratoře a kabinety dostávají řádný vzhled. Přičinil se o to i sám rektor Ing. Arch. Jaroslav S y ř i š t ě se závodní radou, jež byla zvolena jediná pro celou techniku. Odbor zeměměřického inženýrství je přidružen k inženýrskému stavitelství vedenému děkanem Ing. Janem B až a n tem. Patří mu dvě stolice: geodesie I. (g. nižší, topogTafie, geod. počtářství I. a"II.) a geodesie II. (g. vyšší, astronomie, kartografie a geod. počt. III.). Poslední byla zvlášť krutě postižena válkou: vedoucí prof. Dr. B. K I ad i v o zemřel na následky'věznění, oba asistenti Dr. Jar. :M r k o s a Ing. Jar. Pot o č e k zahynuli v koncentračních táborech. Jejich světlá památka byla uctěna při zahájení přednášek této stolice. K tomu i kabinet prof. Dr. Kladiva utrPěl výbuchem granátu .. Vedení stolice geodesie I. se opět ujal prof. Dr. Augustin Sem e l' á d, nauku o katastru převzal docent vrchní měř. rada Ing. Š i m e k. Z osiřelých výlučně zeměměřičských nauk ujal se' Ing. Dr. A. F i ker (správa železnic) fotog-rametrie; předměty II. stolice geodesie (kterou administrativně vede prof. Ing. Jan Z a vad i 1) byly dlouho bez obsazení, až se nabídl k suplování Ing. Dr. Jos. B o h m (Zeměměí-ičský úřad), jehož nabídka byla přijata. Přednášky, cvičení,hojné zkoušky posluchačů ze starších ročníků a reorganisace stolic daly věru dosti práce a starostí. Již během letního běhu byly liliromažďovány knihy, nalezeny invarové dráty, teodolity. čtyřkyvadlový přístroj gravimetrický, různé přístroje atd. Byly uvedeny v chod astronomické hodiny, iež zůstaly ve sklepě, z ostatních strojů ale (velkého dalekohledu, pasážruno stroje) byly odcizeny optické součásti a tyto byly i jinak silně po-
škozeny; jejich obnovu nelze zatím uskutečniti. Jsou i jiné potíže: psací stroj je vzácností, rovněž tak i stroje počítací, většinou poškozené. Na opravách se ale již pracuje, Přednášky kursů končily většinou dne 8. září, přestávka do zahájení nového školního roku bude využita k vybavení ústavů vším potřebným. Do prázdninového běhu byli přijímáni posluchači mající zapsaný rok 1939/40. Bylo přijato do prvmno ročníku 14, do druhého 16. do třetího 30, celkem 60 posluchačů, Úlevy ve studiu byly poskytnuty obdobně jako v Praze; podáváme tento seznam přednášenýcli nauk s počtem hodin přednášek a cvičení: I. ročník: Deskriptivní geometrie (4 + 4), matematika (6 + 3), fysika (4 +·3). právo veřejné (2), zemědělství I a II (3 +1); celkem 19 + 11 hodin. II. ročník: Matematika (3), geodesie nižší (5), geodetické počtářství I. (2), právo soukromé (2), zákony o knihách pozemkových (1), pedologie (2 + 1); celkem 13 + 3 hodin, k tomu hlavní cvičení geodetické v poli. / III. ročník: Geodesie vyšší (3), astronomie (1), geod. počtářství II. (6), geod. počtářství III. (5), fotog-rametrie (2 + 1), topografie (2), nauka o katastru (2), agrární (operace (2 + 2). stavba měst (1); celkem 13 + 14 hodin a hlavní cvičení z fotogrametrie a topografie. Hodin geod. počt. III. bylo použito i pro přednes přehledu kartografie s důkladnějším pro bráním zobrazení použitých v našich mapách a trigonometrických sítích (i se cvičením). Posluchači projevili porozumění pro důležitost znalosti mrttematických podkladů našich map a přihlašují se i ke zkouškám z kartografie. Posluchači starších ročníků podstoupili ve značném počtu prospěchové zkoušky ze všech předmětů. Také II. státní zkouška se konala již ve dvou termínech: 21. VI. a 9. VIII.; příští termín je stanoven počátkem října. Předsedou zkušební komise je prof. Dr. Semerád, členy prof, Ing. Dr. J. Zavadil, prof. Ing. Dr. K. Jůva, prof. JUDr.J, Grňa, vrchní měř. rada Ing, J. Šimek, vládní rada Ing. B. Mráz a měř. rada Ing. F. Čtvrtlík. V uvedených dvou termínech
1945/31
Zeměměřlčský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo 2
složili II. státní zkoušku 24 kandidáti. Také absolventi prázdninového kursu se přihlašují ke zkouškám; ti z III. ročníku ve snaze ještě letos jako hotoví inženýři zúčastníti se výstavby nové republiky. Pro školní rok 1945/46 se zatím předběžně přihlásilo 35 maturantů. Profesorský sbor Benešovy techniky projevil vzácné porozumění pro naše stavovské požadavky. Podal včas samostatný návrh na rozšíření zeměměřičského studia na 8 semestrů, celkem málo odlišný od téhož návrhu pražské techniky. Zde nám již připravil půdu zemřelý prof. Dr. K I a d i v o, jehož již v době před okupací podané osnovy se použilo za základ pro nový návrh. Stejně se zasazuje profesorský sbor i o rozšíření počtu zeměměřičských ústavů na technice, o zachování zeměměřičského úřadu a co největšího soustředění této služby pro vědecký pokrok, pro výběr schopných jednotlivců a pro potřeby dnes tak rozvinutého technického podníkání. Ve všech těchto připadech vyžádal si děkan odboru dobrozdání našich na škole působících kolegů. Mezi jinými věnoval těmto otázkám a škole vůbec mnoho svého volného času měř. rada Ing. A. Š tvá n. Ač nepřijal ž'iidnou docenturu, staral se od prvních dnů o reorganísaci našich ústavů, zejména knihoven, informoval vysokou školu o našich potřebách atd. Také odbočka SIA v Brně projevila zájem o uspořádání poměrů na techníce a stavovsky podepřela všechny naše požadavky. Bohm. Zeměměřičský inženÝr a goeofysika. Každé povolání je povinno upravovat čas od času předmět svojí činnosti a má právo ji překládat nebo rozšiřovat, když potřebou doby nebo techníckým pokrokem se objeví nové oblasti činnosti. Tak jest také pro zeměměřičského inženýra naléhavou nutností zajímati se o vědní obory, které jsou mu s ohledem na jeho vzdělání a činnost blízké. Geo!ysika, která tvoří na vysokých školách cizozem.ských důležitou součást učebné osnovy, nabýVá s rostOucím praktickým upotřebením stále více na význartlU. Zeměměřičský inženýr má k aplikované geofysice vefmi blízko, protože je na vysoké škole už od počátku veden k přesnému a pečlivému měření a jeho kritickému zhódnocení. Svoje schopnosti k takovýmto pracím prokazuje na př. při různých geodetických pracích vysoké přesnosti (měřeni geodetických základen, triangoulační práce na bodech vyšších řádů, nivelace vysoké přesnosti a P.) Jak velký zájem je geofysice jinde věnován, dokazuje řada vědeckých časopisů obírajících se teoreetickou i aplikovanou geofysikou. Jiné časopisy přinášejí velmi často články z tohoto oboru. U nás, bohužel, jediný časopis tohoto druhu, »Hornický věstník«, před několika lety zanikl. Tím radostněji možno vítat snahu redakce Z. O. poskytnout zeměměřičskému inženýru ve vlastním časopise příležitost k osvěžení a rozšíření vědomostí alespoň z té části geofysiky, ke které má svým zaměřením nejblíže (t. j. dynamická geodesie) a tak podchytit jeho zájem. Rozšíření oboru jeho činnosti a znalosti na tomto poli může být zeměniěřičskému· inženýru vždy jen prospěšné. Při této příležitosti bych rád konstatoval ještě jeden radostný zjev: Zeměměřičský Obzor se skutečně čte a to nejen poznámky a referáty z po,slední strany, jak bývalo často špatným zvykem, nýbrž i články úvodní. Dá se předpokládat, že zvýšený zájem čtenářů je způsoben vhodným výběrem článků. A co nás ještě více může llotěšit je, že o náš časůpis roste zájem i mimo okruh zeměměřičských inženýrů. To ověřuje jeho úroveň. Lze'6i jen přát, aby v nastoupené cestě bylo pokračováno. Stk. Země~ěřičský inženýr členem Masarykovy akademie práce. Ustřední výbor Masarykovy akademie práce, zřízenó zákonem ze dne 29. ledna 1920, Č. 86 Sb. z. a n., ve smyslu jednacího řadu čI. 7., základního řádu čI. 9., zvolil po návrhu stavebně-inženýrského odboru ve své poradě. konané 27. června t. r. Ing. Dr. techn. Josefa K 10 b o u k a členem jmenovaného odboru Akademie. P-'r.
c-
Hlavní a odpovědný redaktor: Ing. Bohumil Pour. knihtiskárny »Typus« v Praze XVI. Telefon 410-62. redaktora, Praha
Přírůstky v knihovně odboru zeměměřičských inienýrů SIA. V číslech 4, 6, 7-8 roč. 1940 Z. O. bYl uveřejněn seznam inventárních čísel knihovny odboru zeměměřič· ských inženýrů SIA, uložené v Brně. Knihovna je neustále doplňována časopisý;v"yměňóvanymi za náš Obzor, dary i koupí; tak zejména v poslední době bylo možno ji doplnit nákupem knih z částky, která byla knihovně přidělena při likvidaci fondu na podporu vdov a sirotků po zemřelých úřednících měřičské služby. Určitých prostředků bylo použito i na vazbu cennějších přírůstků knihovny. Uveřejňujeme seznam přírůstků knihovny od r. 1940 do jara 1944 a připomínáme, že knihy půjčuje knihovník odboru kol. Ing. Stanislav Led aby I, Brno, Zemský úřad. Při té příležitosti také vyzýváme kolegy, aby na naši knihovnu pamatovali dary knižními i peněžitýn'1i, aby ji bylo lze neustále doplňovati na patřičnou úroveň. V uvedené době byla knihovna doplněna těmito přírůstky: N á z e v k ni h y n e b o č a s o p i s u.
Inv. č.
1. Bildmessung und Luftbildwesen, roč. 1940,* 1941 a 1943.* 2. Časopis Č. inženýrů (Technický Obzor), roč. 1940, 1941 * a 1943.* 3. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, roč. 69.* 8. Zemědělská Jednota, roč. 1929.* 1930.* 9. Journal des géometres-experts Fral1l;;ais, roč. 1940, 1941, 1942, 1943. 11. Maanmittaus, roč. 1940. 1941, 1942. 15. Práce a vynálezy, roč. 1932. 22. Sborník Č. společnosti zeměpisné, roč. 1940:41, 24. Tijdschrift voor het Kadaster en Landmeetkunde, roč. 1940,* 1941. 25. Vermessungsnachrichten. Allgemeine, roč. 1940, 1941, 1943.* 26. Měrniecibas Un Kulturtechnikas Věstnesis. roč. 1939. 27. VěstnÍk inženýrské komory, roč. 1940, 1941, 1942, 1943. 30. Věstník ministerstva spravedlnosti, roč. 1940, 1941, 1942, 1943.* 31. Zeitschrift der behord. aut. Zivil-Geometer in Oesterreich, roč. 1919. 32. Zeitschrift fiir Vermessunswesen, roč. 1940. 1941, 1942,1943. 34. Zeitschrift flir Vermessungswesen, Schweíz, roč. 1940, 1941. 1942. 1943.* 37. Zprávy veřejné služby technické. roč. 1940.* 115. Glasnik Geometarski i. Geodetski. roč. 1940, 1941.* 116. Journal of the Surveyors Institution, roč. 19391940.* 119. Revista Cadastrala, roč. 1930.* 168. Bulletin officiel de l'Union des Geómetres Exp. Franl,;ais, 1936.* 221. Věstník Č. akademie zemědělské, roč. 1940, 1941, 1942, 1943.* 262. Mitteilungen des Reichsamtes flir Landesaufnahme, 1940. 1941, 1942. 269. Argus, roč. 1940, 1941, 1942, 1943.* 270. Rivista del Catasto e dei servizi Tecnici erariali, roč. 1940,* 1941, 1942. (Pokračování.)
*
Hvězdička u ročníku značí. že ročník není úplný.
Prosíme čtenáře, aby prominuli, nedostanou-li náš časopis včas. Způsobuje to současná situace na trhu práce; tiskárna při velkém pracovním zatížení nemá dostatek sil, štočkárna nemůže zaručit včasné dodání štočků, objevují se obtíže expediční. Věříme však, že vbrzku budou tyto závady odstraněny a že časopis bude jako dříve na stole čtenářů pravidelně koncem každého měsíce. Do doby než se tak stane, je zbytečné urgovati redakci, administraci i tiskárnu. Majetrn'k a vydavatel Spolek českÝch inženýrů. Tiskem Redakční korespondence budiž řízena na adresu hlavního XIV., Krušinova 42.
1945/32
ZEMĚMĚŘI(;SIiÝ
Přesná redukce v terénu měřených délek je značně pracná. K jejímu usnadnění slouží tato práce, je2 je též vhodným navázáním na současně otiskované pojednání Ing. Dr. J. Bohma o měření nových geodetických základen.
Provádíme-li v běžné technické praxi délkové měření ocelovým pásmem, stačí obvykle, má-li se dosíci .žádané přesnosti, zavést do výsledků opravy ze sklonu pásma. Jinak je tomu, žádáme-li přesnost značně - vyŠŠí.*) Pak je nutno volit již určitý vhodný měřický postup a zavésti všechny opravy, jejichž nedbáním by byla ohrožena ona žádaná mez přesnosti. Pro redukce naměřených hodnot byly sestaveny diagramy a nomogramy, které práci značně usnadní. Při redukci délek naměřených pásmem přicházejí v úvahu opravy:
Kp ... z průhybu pásma Kp=Kc
•••
02.L3 2482
z nesprávné délky pásma (cejchování) KC=~2-~1
Ks ... ze sklonu; Ks = (L2 -h2)'i'-L nebo též po rozvedení v 'řadu a sloučení:
= -( :~
K,I
ro
P
~= 2L
2
,1 a .::11 1 2L
Ks = - (,11 K7""
+ 8h~3); = ,1 2
+ ,12)
z teploty: při zanedbání malého kvadratického koeficientu roztažnosti (3 bude K7'=L (T-To).
a
H
KV=-R:L Kz ... z projekce do roviny (délkové zkreslení)
(ml +
4:0
Y>
+m2
Pro naše účely platí s dostatečnou přesností Kz =-Lmo 1) Viz Dr. S t a ně k. »Měření délek a jeho kritika«. Zeměměřičský obzor r. 1944.
2) m=651,1422 co~,S (viz »Instru1©
délka T teplota při měření To ..• teplota při cejchování R '" poloměr země (6370 km) O ... váha jednoho metru ocelového pásma v kg (pro rozměry 13 mm X 0,25 mm jest O = 0,025 675 kg/m) H ... nadmořská výška 8 '" napětí (10 kg) h ... výškový rozdíl koncových bodů jednotlivých úseků a ... teplotný koeficient roztažnosti ocelových pásem (0,000 0117) mlJ mu mo ••• délková zkreslení zobrazovacích rovnoběžek procházejících koncovými body a středem ,měřené délky. (jI' (j2'" opravy z cejchování příslušné oněm místům pásma, kde bylo provedeno odečtení. L
Oprava z roztažení pásma tahem následkem pružnosti nepřichází zde v úvahu, protože se při práci venku používá stejného napětí jako při cejchování. Chyba z nepřesného zařízení pásma do přímky je nepatrná a lze ji zanedbati (pro pásmo dlouhé 25 ma vybočení 2 cm ze směru činí přibližně 0,01 mm). Každý z připojených nomograIIÍů má tři stupnice, z nichž dvě představují hodnoty známé. Na tyto stupnice naneseme graficky dané hodnoty a průsečík spojnice takto získaných bodů s třetí stupnicí dá hledanou hodnotu.
Poznámky k jednotlivým opravám. Při sestavování diagramů a nomogramů bylo přihlédnuto k potřebné přesnosti jednotlivých údajů tak, aby celková chyba v každé určované korekci nepřesahovala hodnotu asi ± 2 mm, u dílčích oprav (pro jednotlivé úseky) asi ± 0,5 mm. Přesnost byla určována diferencováním vztahů, při čemž diferenciálům byla přisouzena vlastnost chyb.3) Tuto charakteristiku možno však přisoudit všeobecně pouze malým změnám.
K v ... z nadmořské výšky
Kz=-L
V hořejších vzorcích jest:
O p r a v a Kp: vyhledá se pro každou volně visící část pásma na spodní stupnici příslušného g r a f i k on u. Pro zaokrouhlené délky pásma jsou opravy Kp uvedeny také' číselně.
Ac pro kata3)
strální měřické práce a příslušné tabulky).
Viz prof Dr. R y š a V ý, Vyšší ~eodesie.str. 89-90,
Praha 1938.
1945/33
.
. Zeměměřičský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo •
o
L
I
.1.: , ,
Kp o
" T
25
s
K
24.S'
Grafikon je sestaven pro běžný průřez pásma (13 mm X 0,25 mm). Pro pásma jiného průřezu a váhy G kg/m určíme opravu Kp tak, že hodnotu odečtenou na grafikonu násobíme zlomkem ( O o~ který je pro pásmo konstantní. ' 57
a
5
Hodnoty platné pro větší změny se získají řešením vzorce pro Kp.
): dSkg dG%
Vliv deformace řetězovky z převýšení koncových bodu mužeme zanedbati, protože podle vzorce LI L
a pro h = 5 m, L
•
B pásma = 13 mm . 0,25 mm G = 0,025 675 kg/m S = 10 kg Spec. váha = 7,9
G'.L3 p=-
I
:1 "'.I.' :'1":'.I''':'l'''~i:'''~''':I:
0.5
'T a b u I k a I. udává (pro 8 = 10 kg), s jakou přesností musíme napínat pásmo (v kg) a jak se smí lišit jeho váha v procentech, aby pro různé délky nepřekročila chyba v Kp (d Kp) hodnotu ± 0,5 mm. Z tabulky I. vidíme, že u krátkých vzdáleností (do 10 m) b~ mělo napínání celkem pořadný význam, takže by je bylo možno prováděti bez kontroly, kdyby nebylo nutno přihlížeti k pružnému protažení pásma. Protažení je dáno vzorcem
= + !3 L (h28G,2
= 30 m činí oprava LI L = 0,42 mm.
Přesnost, s jakou je nutno napínat pásmo, dostaneme diferencováním vztahu: G2V Kp=- 2482-;
LlL=8.L,
E.P
G2V
kde E kg/cm2 značí modul pružnosti a P cm2 plochu příčného prořezu pásma. Na př. pro L 25 m, E 2,10 kg/cml! d 8 = 1 kg jest LI L = 0,42 mm.
dKp=-·d8
1283
=
napínací síly (přibližně á.ž:
platí pro malý přírůstek do 1 kg).
=
a
Oprava z cejchování (přJldad). Pásmo
Zkušební list č. ....
Č •....................
Znaménko u Ke jest stejné jako u (~2 -
Ke=~2-~
- - '- -1-- - -l---
-- -
.
-
-- --
~)
-
-
-
-
I
- -- --
---
-- -- -
- --
-
-
-
--
-
-
.-
-
.-
::-:l=
_
.-
.
-
-
-
-
-/-
-
+-
--
I-
.-
-
-
'-r
-f
-
I-
-
-
I
--
--
-
"
I
I
--
---- --
,
i
-- -
- - -- -- -~ -- ~- -
-
f--
--
-
- --
-- --
I
1
Měřená vzdálenost A-B: ~ ... oprava pro odečtení pásma v A ~2 ••• oprava pro odečtení pásma v B
--r--:
Odchylky od 2 m: ~L'
~L
0-2 m 0,0 mm 8-10 m .. - 1,0 mm 2-4 + 1,5 » 10-12 0,0 » 4-6 0,0 » 1~14 -1,5 » 6-8 0,0 » 14-16 1,0 » Správná délka celého pásma = 25,0025 m.
+
Obr. 2.
1945/34
~L
16-18m 18-20 20-22 2~24 24-25
.. -1,5mm 0,0 » 0,0 » 1,0 » -lm O,Om
+
+
Zeměměflěský Obzor SIA roěnfk 6/33 (1945) ěfslo 3
8taněk-Sindelář:
35
Redukce měřených iMlek.
Nomoln"am délkové opravy ze sklonu pásma.
4'"
o
lili
10
J
6zmm o
~,mm 220
zo
6"
62=
2L
30
40
9,0 200
3 60
4
70
oJ 10,0
-
5
80
'50 II
6
100 11.0
7
116
110
I 120 12,0,
g 130
MO 13,0
150
1110
14,0
170 l~,O lBO
t 16,0
17,0
í
6,·--~ZL 190
<,6
lm
2,>
-
200
-
210
•
h", Obr.3. 6,mm
1945/35
I
220mm
Zeměměflčský Obzor 8IA ročnlk 6/33 (1945) ěfslo 3
něji je nutno měřiti příslušný výškový rozdíl, event. úhel sklonu. Diferencováním výrazu
"m
0001
podle Ksa h dostaneme při zanedbání druhého členu (bez ohledu na znaménko)
.oo!
dKs=
~t
h L dh.
:t 't
:t
-tt
:!lOt
""t
"a
~
l",
'00
"! ,,+ "I
Lm --0,5 1,0 2,0 5,0 10,0
:t ]
10
5
15
hm
20
25
80
25 12 6 2 1
31 15 7 3 1
± d hmm -
---
---------
5 2 1
-
-~.-
--
10 5 2 0,8
15 7 3,5 1,5 0,6
--
20 10 4,5 2 0,9
Lm
"I
t
11
.oot
••
"I
"0
'(l
2Di
11
n
Znaménko
Kv jest vždy:
,.
Obr. 5.
•• "
Vidíme, že při nepřesném napínání by mohla tato chyba, zejména u delších úseků, překročit žádanou mez přesnosti. Změna váhy pásma znečištěním nevybočí zpravidla z dovolených mezí (na 3Ometrové pásmo je dovolen přírustek v G dG ='= 2,3 dkg).
17
.J
<'s' r'l;
2~
O p r a va Ke: na zkušebním listě, kerý je ke každému cejchovanému pásmu přiložen, jsou uvedeny odchylky ~ každého. dvoumetruod správné délky (mezinárodního metru). K ulehčení práce sestaví se podle uvedeného vzoru pro každé pásmo diagram (vysvětlivky jsou na diagramu). Op r a v a Ks. Z technických důvodu tiskových mužeme reprodukovati jen jeden ze tří navržených nomogramu. Ctenář, mající zájem na jejich praktickém použití, může si nomogram pro kratší i pro větší délky sestrojiti podle uvedeného vzoru sám. Všechny uvedené grafické pomucky budou pravděpodobně dány ve Voj. zeměpisném ústavě do prodeje. Na nomogramu odečeme hodnotu ,11' K ní a k uvažované délce L vyhledáme ještě na malém pomocném nomogramu hodnotu ,12' abychom dostali úplnou opravu Ks = - (,11 + ,12)' Oprava Ks může dosáhnouti značných hodnot. Cím větší sklon, tím přes-
1945/36
20
21
•• 20
~ J1 J2 .>3 34
'"J6
" J6
.l9 4Q
f<,.mm
Znaménko u Kr jest stejné jako u (T -
Obr. 4.
To)
1945/37
PoznjmJll:'
m.pŘy
dfdyrdfflU.
é,s/.
I'
N(Jm;/eno()
wrcl V rnrolekce :/ de/kovyc/J't. 0't/ do / pro cesl!ou.J "edno!nou SI
38
8taněk-Bindelář:
Redukce měřených, délek.
zeměměfll!skt Obzor 8IA rol!nik 6/33 (1945) l!fslo 3
_____________________________________
Tabulka n. ukazuje, s jakou přesností je nutno určiti výškový rozdíl h, aby pro určitou délku L nepřekročila chyba dKs v opravě Ks hodnotu ± 0,5 mm. Vidíme, že výškové rozdíly u krátkých vzdáleností je nutno měřit velmi přesně. Diferencováním VÝraZu Ks=-L (1-cos a) a při stejném postupu jako v případě předchozím dostaneme
Tabulka IV. udává, s jakou přesností (ve stupních Celsia) je nutno zjistit rozdíl teplot Tr (při cejchování a při měření), aby pro různé délky chyba v opravě KT (d KT) nepřekročila hodnotu ± 2 mm.
a p r a vaK
v; vysvělivek
Příklad. Pro
Kv
Lm
10
5
15
du
UO
9,8 3,3 2,0 1,0 0,5
19,7
1 3 5 10 20
6,6 S,9
2,0 1,0
20
25
30
4,9 1,6 1,0 0,5 0,2
3,9 1,3 0,8 0,4 0,2
3,3 1,1 0,7 0,3 0,2
= -12,8 mm.
Leží-li některá z daných hodnot mimo rámec nomogramu, vyhledá se oprava K v pro její zlomek a vyhledaná hodnota se vynásobí převratnou hodnotou zlomku.
,
7,4 2,4 1,5 0,8 0,4
není zapotřebí.
Příklad. Dáno: L=320m
a H= 450m
Vyhledáme opravu K v pro L = 107 a H= 450 m: 3
Tabulka m. ukazuje, s jakou přesností (v minutách) je nutno měřiti výškový úhel, aby pro určitou délku L nepřekročila chyba d Ks v opravě Ks hodnotu ± 0,5 mm. V nomogramech jsou uvedeny opravy Ks jen pro obvyklé hodnoty délky a sklonu. Tam kde nomogram nestačí, nebo získáme-li tím m9žnost přesnějšího odečtení Ks, můžeme h i L násobit libovolným zlomkem a naleznou opravu Ks pak jeho převratnou hodnotou.
J1:= 202,6mm.
L
h
A=12mm
= 101,3,
2
'
KS=_102,5 2
Leží-li případ výjimečně mímo rámec nomogramu nebo měří-li se vertikální úhly, vypočtou se opravy Ks podle vpředu uvedeného vzorce. KT:
vysvětlivek
není zapotřebí.
Příklad. Je-li dáno
=
L=1l5m,
T-To
KT= Diferencováním
dostaneme d KT
Lm
+,15°C
+ 20,2mm
vztahu
= 0,000012
KT
a) dKv=
(T-To)
L
HL
L
b) dKv= --dR
[idH
R2
50
100
150
255
127
85
200
64
300
I
4Q
Tabulka V. udává, s jakou přesností nutno znát nadmořskou výšku (pro H do 2000 m), aby pro určitou délku nepřekročila d K v v opravě K v hodnotu ±2mm. Ze vztahu b) vyplývá, že poloměr země R stačí pro všechny případy zavést s přesností ± 100 km.
2=0,900m
2=4,000.
a Kv=-22,5mm.
' , vzta h u Kv = - -H L podle H a poD'f 1 erencovamm dle R dostaneme R
dHm
L=8,OOO
op r a v a
""3 =-7,5mm
Lm
Příklad. Dáno:
~1
Kv
=
T-To
Tr
= 0,000 012 . L . d Tr•
200
900
0,9
0,6
a p r a v a Kz• Hodnoty Kz jsou pro délku 100 m udány přimo na příslušných projekčních rovnoběžkách. Aby bylo usnadněno správné umístění bodu vzhledem k těmto čarám, jsou v diagramu zakresleny hranice speciálních map (1: 75000) a vyznačeny klady základ. triangulačních listů (na okraji). Příklad. Měřeno v Praze a dáno L=125m; Kz = -1,25 X 9,5 mm = -11,9
mm.
Přesnost určené opravy Kz vyplývá z díagramu a je v žádaných mezích. Při uvedených redukcích se postupuje tak, že nejprve se jednotlivé dílčí délky opraví o korekci Kp, Ke li Ks (z průhybů, cejchování a ze sklonu) a pak se sečtou; ostatní korekce se zjistí pro celou délku. V připojeném zápisníku (na straně 39) uvedený příklad znázorňuje praktické uspořádání měření a zavedeni oprav. Op r a v a: V diagramu oprav z projekce má býti Kz a u čáry procházející mezi Prahou a Brnem - 10 mj m (místo uvedené O). Obr. 1 až 6, SIA, Praha - Ing. Dr. V, Staněk - IngC, K. Slndelát.
1945/38
PiHř-l
úsek
2-3
1-2
·1
1945/39
I
I
16,873
16,938
17,081
0,063
0,208
19,729
0,000
0,154
19,655
19,575
0,000
0,081
19,318
0,193
19,212
0,086
I
19,125
0,000
II
I
I
konec
pásma
začátek
čtení
I
I
I
i
I
-0,0165
Ks
16,873.
16,8559
-0,0000
Ke
873
875
-0,0013
16,8737
Kp
16,873
19,5684
-Ó,0040
Ks
I
19,574.
0,0021
-0,0002
-
Ke
Kp
19,5747
575
57'
19,575
19,1106
-0,0127
Ks
19,1251
.
-0,0001
-0,0019
Ke
Kp
19,1253
Korekce a opravený úsek
125
126
19,125
Měřený úsek
II-I
5-6
4-5
3-4
úsek
I
I
0,196
0,075
0,000
0,172
0,034
0,000
0,140
0,071
0,000
I
začátek
I
I
I
15,987
15,867
15,792
19,594
19,505
19,421
19,619
19,551
19,478
II
konec
čt611í pásma
I
I
I
I
15,791.
791
792
15,792
19,4211
422
421
19,421
19,479 •
479
480
19,478
Měřený úsek
U-I
-0,0020
Ks
15,7886
-0,0000
15,7917
19,4077
-0,0115
-0,0001
-0,0020
19,4213
19,4738
- 0,0031
Ke
I
I
I
I
úsek
.
- 0,0001 6-Dvc
- 0,0011
Ks
Ke
Kp
Ks
Ke
-0,0020
19,4790
IKp
I
I
I
Korekce a opravený úsek
Kp
1---
I
.
11,749.
749
I
Ks
Ke
Kp
Ks
I Ke
Kp
Ks
Ke
Kp
I
I
I
I
I
11,7439
-0,0047
-0,0000
-0,0004
11,7490
I I
Kz
Kv
KT
EI
I
I
Kzl
Kv
Kr
lEz
IKvl
Kr
121,9450
-0,0091
-0,0160
+0,0212
121,9489
Součet opra" vených úseků Další korekce a výsledná délka
I
I
749
11,749
Korekce a opravený úsek
I
11,962
11,835
11,749
II
Měřený úsek
II-I
I
I
I
I
konec
pásma
I
I
I
I
0,213
0,086
0,000
I
začátek
čtení
Zeměměřlčský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo S
Běřeni nově vybudovaných geodetických základen v Uechách.
12. Úhrnný vliv systematickJých chyb. Sluneční záření, rychlé stoupání teploty dopoledne, vítr, prodlužování drátů nebo jejich zkracování v době měření a nejistota koeficientů roztažnosti jsou zdroje chyb, které působí již systematicky na celou řadu kladů a zpravidla v témže smyslu po celý den nebo aspoň po celé jednosměrné měření. Některé vlivy se neuplatní po každé, ba jiný den mohly působiti i jiným směrem (znaménkem) a proto musíme tu raziti nový pojem »systematické chyby určitého dne«, ke kterým pak patří též střední chyba z provážení v onen den provedeného. Zjistiti velikost chyb není lehké a theoretické úvahy nemusí vždy vésti ke správným výsledkům - ne že by byly pochybené, ale že praxe často stojí proti nim. Na př. u korekce z působení větru se předpokládá stálý, nikoliv kolísavý či nárazový vítr, jaký ve skutečnosti vždy je a jímž se drát rozkývá; vnitřní teplota drátu bude vždy neznámou, nechceme-li užíti jistého ale pro polní měření málo vhodného měření odporu elektrickým proudem. Pokusíme se proto o bezpečnější, byť theoreticky jen přibližný způsob jejich určení. Na srovnávacích základnách jsme mohli ze stále záporných rozdílů měření »T-Z« zjistiti malé prodlužování drátů během
měření. Protože měření tam i zpět bylo provedeno v krátké době asi 2 hodin, nemohly se uplatnit a projevit v rozdílech odchylné poměry atmosférické a zůstaly i s chybou z provážení utajeny. Zato u Poděbrad byl každý úsek měřen jedním směrem dopoledne a druhým odpoledne, a to zpravidla za značně rozdílných poměrů zejména ovzdušních. Dopolectne byly dráty »odpočaty« po nejméně celodenním vyvěšení, vítr byl slabý nebo žádný a teplota, z počátku nízká, rychle stoupala, a to zpravidla za silného slunečního záření. Odpoledne byla teplota asi o 5° C vyšší a ustálenější, vítr silnější a dráty měly za sebou řadu otřesů a asi 100krát byly napjaty. Úhrnný vliv těchto okolností musel se projeviti při seřazení průměrných rozdílů měření dopoledních a odpoledních. V následujícím sestavení označíme průměrnou dopolední teplotu t, rozdíl prúměrné odpolední a dopolední teploty LI t, sílu větru oceníme stupni I,II,III,jež odpovídají přibližně rychlostem 2, 3, 4 m (za vteřinu) při téměř stálém, asi o 60° odchýleném směru od osy základny. Podle vzorce Reichenedrova bude míti rozdíl síly větru odpoledne-dopoledne pro II-Iváhu 1, pro III-IIváhu 2, pro III-Iváhu 3. (Při uvážení, že se vítr postupně zesiloval.) .
Dává vÝsI~dek Působí, že rozdíl Nezná- Váhový souproti skutečnosti »dop.-odp.«je má činitel
PřWina 1. Prodlužování (či zkracování) drátu (denně) 2. Teplota drátu předbíhá při slunečném lotu vzduchu 3. Odpoledne silnější vítr než dopoledne 4. Chyba v koeficientu roztažnosti a : ± 5. Chyba v koeficientu roztažnosti P : ±
během měření menší dopoledni tepmenší větší + +
. . .-
Každý úsek byl měřen vždy jen jedenkrát každým drátem tam a zpět a takto byl v jednom dni změřen celkem 4 dráty. Průměrné rozdíly »dop.-odp. měření« jsou téměř všechny záporné, což ihned nápadně ukazovalo na přítomnost systematických chyb. za po-
Datum
t
5.X. B.X. 7.X. 8.X. l1.X. 12.X. lB.X. 14.X. lB.X. 17.X. 18.X. 19.X.
+ 13,7 + 10,0 + 14,1 +13,0 +12,2 + 9,0 + 9,7 + 5,2 + 8,6 + 8,9 + 15,8 + 15,3
LI
t
+4,3 + 8.8 ) + 5,0 + 6,0 + 5,3 + 5,8 +6.1 + 3,8 } + 1,6 +2,4 + 3,6 3,2} +
Dopolední oblačnost
slunečno
zataženo I ečno sun
+
Xi
+'1
X#
+1 +1 až +3
Xa XI
++-
X5
LIt
2 t . LI t + LI t2
všimnutí stojí, že některé systematické chyby působí stejně rozdíly zápornými, ale při tom se protichůdně uplatňují ve výsledku měření. Rovnice oprav byly sestaveny takto (absolutními členy jsou rozdíly odp. - dop. měření) :
Vítr dop.-odp. I-II I-II I-II I-III I-II I-II II-II I-I I-I I-III II-III
O-O
1945/40
Rovnice oprav :l:i+X#+ :l:a+ Xi+X#+ Xa+ Xi + XII+ Xa+ X", + XCI + 3xa + Xi + Xa + Xa+ Xll.+XCl+ Xa+ Xd.+~+ +
0,43XI+ 0,88XI+ 0,50XI+ 0,60XI + 0,53XI + 0,58XI+ 0,61XI +
1,36 X5 2,53 X5 1,66 X5 1,92X5 1,57 X5 1,38 X5 1,56X5
+ Xi+ . + Xd+ . + 3x3+ Xi + XCI + 2:1:3+ Xi1+X<2+ +
0,16 X. 0,24 X. 0,32 x. 0,36 X.
0,30 X6 0,48 X5 1,11X5 1,23X5
+ + + +
+ + + + + +
0,43 = Vi 0,44= V'2 0,28= Va 0,94= VI 0,21= V5 0,25= Ve 0,18= V7 -0,94 0,01= VO + 0,66 = ViO + 0,50= VU 0,04 = ViII
Zeměměřiěský Qbzor SIA roěnfk 6/33 (1945) ěfslo 3
Rovnice oprav pro den 14. X. byla z počtu vyloučena, protože dávala příliš velkou opravu a bylo jisto, že jde o jedno náhodné seskupení měřických chyb téhož znaménka (jak i Gaussův zákon připouští), které by příliš ovlivnilo velikost neznámých x4 a x5• Po této úpravě byly sestaveny a vyřešeny normální rovnice. Řešení dalo výsledky s velmi malou váhou pro koeficienty roztažnosti (d a = 24 10-i! -+± 29 .10-i! a d f3 = -15 .1(TH) -+- 11 .10-~O) a hned při vyrovnání bylo zřejmo, že teplotní rozdíl 5° C je příliš malý pro jejich spolehlivé určení. Také poslední dvě neznámé působily nepříznivě na váhové koeficienty ostatních. Bylo proto jejich určení v laboratoři považováno za mnohem dokonalejší a byly vyřešeny normální rovnice jen pro první tři neznámé~.Střední chyba jednotky váhy vyšla -+- 0,12 mm, poměrně malá vzhledem k nepříznivému přimísení nahodilých chyb. Velikosti neznámých (pro průměrný úsek 2,07 km čili 86 kladů) byly takto určeny:
+
obloze se teplota teplotou vzduchu.
o
prodlužování drátů během měření předbíhání teploty drátů. vítr
2. Při dopoledním slunečním záření předbíhaly dráty v teplotě vzduch (x2 = - 0,102 -+- 0,084 mm). Řešení dalo jen hodnotu 0,2°. Při zatažené obloze teploty dopoledne stoupaly jen zvolna, takže pro zrychlování či zpožďování teploty drátů nebylo důvodu. Předbíhání teploty drátů není veliké a dá se soudit, že při rychle stoupající teplotě a zatažené
A (480m+ II.
mm
mm
8
7
8
8
8 9 810
165 166 193 195
Průměr
T Z
403,9 4,4
405,1 5,3
T Z
404,1 3,9
T Z
T Z
T Z
T Z
T Z
T Z
T Z
Úsek mm
+ + 1,08 mm -+- 0,66 mm
Abychom mohli lépe sledovati různá kriteria přesnosti, kterých lze pro. měření základny a posouzení jeho výsledků použíti, uvedeme jako příklad první měření srovnávací základny ve Hvězdě.
.. )
III.
0,65 mm ± 0,58 mm 0,23 mm -+- 0,19 mm 1,96 .~m ± 0,24 mm
Přesnost výsledků.
+
I.
-
Tyto zajímavé výsledky ukazují, jak některé systematické chyby působí protichůdně, takže celkový účinek je pak hodně menší. Přesto, že řešení je jen přibližné, opravíme základnu o - 1,08 mm, jakožto hodnotu nejpravděpodobnější. V podstatě jde o opravu z působení větru, zmenšenou částečně ostatními vlivy. Střední chybu jejího určení použijeme při stanovení přesnosti konečných výsledků. Menší prodlužování drátů než ve Hvězdě lze vysvětliti polední přestávkou.
+
Úsek
bude spíše zpožďovati za
3. Působení větru ukázalo zkracování tětivy řetězovky a tím zvětšování výsledků (x3 = - 0,289 -+-+- 0,036 mm), a to pro úhel větru asi 60° a rychlost 3 m/vteř., o 4,2 Jl na klad, pro v = 4 m o 13,2 Jlo Tyto hodnoty dosti dobře souhlasí se vzorcem Reichenederovým. Podle počtu půldnů, kdy jednotlivé chyby se uplatňovaly, projevil se jejich vliv na výsledek celé poděbradské základny těmito hodnotami:
1. Dráty se měřením prodlužovaly, jak to daly zkušenosti z Hvězdy očekávati (Xl = 0,109 -+± 0,097 mm). Odpoledne byly průměrně o 1,3 Jl delší než odpoledne, a večer o 2,5 Jl delší než ráno. Podle měření I. úseku (opakovaného) se dráty vracely k svým původním délkám po delším vyvěšení a přemísťování.
Drát čís.
drátů
I.
B (480m + .. ) II. III.
mm
mm
mm
404,9 4,7
363,0 3,5
362,7 3,0
362,8 2,3
403,7 3,9
404,1 4,3
361,7 1,1
362,2 2,1
361,5 1,4
400,9 0,9
401,0 0,9
400,6 0,9
359.5 9,0
359,0 8,8
358,5 8,7
402,7 2,5
402,8 3,3
402,2 2,3
360,7 0,5
360,8 0,1
359,5 9,7
461,3 1,5
461,4 1,2 .
461,8 1,5
419,7 20,2
419,4 9,0
·420,0 0,0
441,9 1,0
442,4 1,8
441,8 1,7
400,6 0,4
399,4 9,9
399,9 9,8
451,2 0,6
450,7 1,1
450,8 0,6
409,1 9,5
408,6 8,5
408,5 7,9
454,1 3,6
454,2 4,2
454,0 3,5
411,6 2,2
412,1 1,4
411,4 1,8
427,5 427,3
427,7 427,7
427,5 427,5
385.7 385,8
385,5 385,3
385,3 385,2
1945/41
Poznámky
Naměřené výsledky jsou zaokrouhleny na desetiny milimetru
zeměměřičský Obzor 81A ročník 6/33 (1945) čislo J
Drát ě í s. 8 7 8 8 8 9 810
165 166 193 195
I.
Úsek A II.
-0,5 +0,2 O +0,2 -0,2 +0,9 +0,6 +0,5
-0,2 -0,2 +0,1 -0,5 +0,2 +0,6 -0,4 O
Průměr lineární Průměr kvadratický
III.
Úsek II.
I.
.
+0,2 -0,2 -0,3 -0,1 +0,3 +0,1 +0,2_ +0,5 "~
-0,4 +0,6 +0,5 +0,2 -0,5 +0,2 -0,4 -0,6
B
Celá
-0,3 +0,1 +0,2 +0,7 +0,4 -0,5 +0,1 +0,7
III.
I.
+0,5 +0,1 -0,2 -0,2
-0,9 +0,8 +0,5 +0,4 -0,7 +1,1 +0,2 -0,1
O +0,1 +0,6 -0,4
základna II. -0,5 -0,1 +0,3 +0,2 +0,6 "+0,1 -0,3 +0,7
III. +0,7 -0,1 -0,5 -0,3 +0,3 +0,2 +0,8 +0,1
± 0,30
± 0,34
± 0,44
± 0,37=DA
± 0,41=DB
± 0,55=DA+B
v y s vět li v k y: Pro 0,67. D
A, B bylo 28 rozdílů kladných, 20 záporných, 24 menších než 0,67. D, 24 větších než (pravděpodobný rozdíl). DA2+DB2=DA+B2
...•...
(372+412)'/'=±55
Střední chyby výsledků, počítané z rozdílů D MA= ± 0,18, MB= ± 0,20, MA+B=
± 0,27
HVĚZDA 1.
Výsledky Drát čís. 8 7 8 8 8 9 810
165 166 193 195
8
opravami 14-k11 a délkovými konstantami (podle etalonáže I), Výsledky zaokrouhleny na desetiny milimetru.
I.
Úsek II.
460,4 460,3 460,8 459,7 460,9 460,3 460,9 461,1
A
461,5 460,1 460.8 460,1 460,7 460,9 461,0 461,5
III.
Průměr
I.
461,0 460,5 460,6 459,3 461,1 460.6 460,8 461,0
461,0 460,3 460,7 459,7 460,9 460,6 460,9 461,2
415,7 413,8 415,3 413,8 415,6 415,5 415,5 415,3
Prdměr 460,5
M=± M."
8 7 8 8 8 9 810
165 166 193 195
Úsek B III. II. 415,3 41,4,6 414,9 413,7 414,8 414,6 414,7 415,2
415,0 413.9 414,6 412,9 415,6 414,9 414,4 415.0
Průměr
I.
415,3 414,1 414,9 413,4 415,3 415,0 414,9 415,2
876,1 874,1 876,0 873,5 876,4 875,9 876,5 876,4
460,8 460,6 460,7 0,20 0,19 0,17 z odchylekserií od průměru 0,09
415,1 414,7 414,5 414,8 0,28 0,24 0,30 0,18 0,15
-0,4 + 0,1 -0,7 + 0,2 + 0,7 +0,1 -0,3 O O +0,8 +0,7 + 1,3 -0,4 + 0,1 -0:5 + 0,2 -0,1 O -0,2 -0,2 -0.4 -0,6 -0,7 -0,4
-0,6 + 1,3 -0,2
0,17
-0,3 +0,4" O + 1,0 -0,2 + 0,1 -0,2 -0,5
+ 1,3 -0,5 -0,4 -0,4 -0,2
-0,5 -0,5 -0,6 + 0,1 + 0,6 +0,7 -0,1 -0,2 -0,1 + 1,0 + 1,6 + 1,4 -1,1 -0,1 -0,5 -0,2 + 0,1 -0,4 0,0 + 0,1 -0,1 -0,5 -0,5 -0,4
Cel á základna III. Průměr II. 876,8 874,6 875,8 873,8 875,6 875,6 875,7 876,7
876,0 874,3 875,3 872,2 876,7 875,5 875,2 876,0
876,3 874,4 875,7 873,1 876,2 875,7 875,8 876,4
Drát 8 7 8 8 8 9 810
165 166 193 195
875,6 875,6 875,1 875,4 Průměr 0,40 0,35 0,49 M 0,41 li( . 0,15
-0,5 + 1,5 -0,4 +2,1 -0,8 -0,3 -0,9 -0,8
-0,9 -1,2 + 1,0 +0,8 -0,2 -0,2 + 1,8 0,0 0,0 -0,1 -1,1
+2,9 -1,6 -0,4 -0,1 -0,9
-0.9 + 1,0 -0,3 + 2,3 -0,8 -0,3 -0,4 -1,0
8 7 8 8 8 9 810
165 166 193 195
-
V[VV]=± 56
017 •
0,19
0,20
0,17
0,28
0,18
0,30
1945/42
0,24
0,41
0,35
0,49
0.40 V[VV] .56
Zeměměfičský 01)zor SIA ročník 6/33 (1945) čisto 3
M =
8 7 8 8 8 9 810
165 166 193 195
+ 0,6 0,0 -0,1 0,0 0,0 + 0,3 0,0 + 0,1
V[v;]
-0,5 0,0 + 0,2 -0,2 -0,1 + 0,1 +D.4 -0,4 -0,2 +0,2 -0,3 0,0 -0,1 + 0,1 -0,3 + 0.2
Průměr + 0,12 -
0,16 +0,04
± 0,31 0,11 0,06 0,22 0,11 0,17 0,06 0,15
± 0,09
M =
-0,4 +0,3 -0,4 -0,4 -0,3 -0,5 -0,6 -0,1 -
0,0 + 0,3 -0,5 + 0,2 0,0 + 0,3 -0,3 + 0,5 + 0,5 -0,3 +0,4 + 0,1 + 0,2 +0,5 0,0 + 0,2
V[V;j ± 0,21 0;24 0,18 0,29 0,26 0,27 0,33 0,09
0,29 + 0,04 + 0,25 ± 0,15
M =
6
+ 0,2 +0,3 -0,3 -0,4 -0,2
-0,5 + 0,3 -0,2 + 0,1 -0,1 +0,4 -0,7 + 0,9 + 0,6 -0,5 -0,2 + 0,1 + 0,2 -0,7 + 0,1 +0,6 0,0 -0,3 +0,4
I. Chyby pomocných měření: v nivelaci, provažování, měření vybočení z přímky a v redukci 10' mené základny. II. Nahodilé chyby měřické: metrových stupnic drátů.
m.
při odečítání mili-
Chyby atmosférické: z měření teploty, z různých teplot grátu a vzduchu, z nejistoty součinitelů roztažnosti a z působení větru.
IV. Ch~by v určení délkových konstant drátů. První dvě skupiny chyb a chyba z měření teploty mají ráz nahodilý. Ostatní atmosférické vlivy působí zpravidla systematicky na celou řadu kladů, ale sdruženy v takové skupiny kladů mají pak rovněž nahodilý charakter. Chyby poslední jsou ryze systematické a zpravidla na konec převýší vliv všech ostatních chyb. Při rozboru, jak působí jednotlivé skupiny chyb na přesnost výsledku, zvolíme si za míru přesnosti );s tře dní c h y b u j e dno h o měř e n í j e d Iií m d r á tem n a j e den k m«, kterou nadále budeme nazývati prostě »kilometrovou chybou« a označovati písmenem m. Střední chyba výsledků, označená M, se odvodí z této jednotkové »kilometrové chyby« podle počtu provedených měření (tam a zpět, případně ve více seriích), podle počtu nasazených drátů a s přihlédnutím k délce úseku či celé základny. Počet měření a drátů snižují střední chybu s odmocninou. Při rostoucí délce základny roste chyba s odmocninou jen u chyb nahodilých, kde na př. kilometrová chyba -+- 1 mm znamenala u poděbradské základny -+- 3,5 mm (1: 3600 000), kdetžo nejistota v délce drátu -+- 24 Il (1 : 1000000) znamená nejistotu ve výsledku -+- 1 mm na 1 km a -+- 12,4 mm pro základnu, i kdybychom tímto drátem sebevícekráte základnu proměřovali. Zde-pomáhá jen nasazení většího počtu drátů, jejich přesná etalonáž na srovnávací základně a úzkostlivé zacházení s nimi.
± 0,24 0,15 0,22 0,48 0,35 0,10 0,38 0,20
8 7 8 8 8 9 810
165 166 193 195
- 0,17 - 0,12 + 0,29 ± 0,15 Průměr
p o zná m k y: Souhlas středních chyb s odchylkami není zde absolutní, protože jde z původních hodnot, které jsou počítány na tisíciny milimetru. Průměry se tvořily jednak jednak z výsledků naměřených jednotlivými dráty (svisle). Vznikly takto dvojí odchylky obou středních chyb, jakož i předešlé střední chyby ul'čené z rozdílů měření »T - Z« jsou nosti měření a odhad velikosti jednotlivých chyb, což je předmětem následující kapitoly.
Rozdělení chyb . .v předešlé kapitole uvedené chyby, mající vesměs vliv na přesnost výsledků, můžeme rozděliti do čtyř skupin:
V[VV]
o výsledky zaokrouhlované ze serií měření (vodorovně), od průměrů. Různá velikost podkladem pro studium přes-
Nebezpečné systematické chyby na delší vzdálenosti převáží vždy vliv chyb nahodilých. Proto byl každý úsek geodetické základny zaměřen každým drátem jen jednou tam a zpět. Opakování měření by nezvýšilo přesnost výsledku v celé základně téměř vůbec. Na srovnávací základně, která jest nepoměrně kratší, by se chyby nahodilé ještě uplatňovaly, mimo to jedině ony ovlivňují přesnost etalonáže drátu, ~terou tu vlastně provádíme. Proto bylo měřeno ve vice seriích, zpravidla třech, protože další pokles střední chyby by již nebyl úměrný většímu vynaloženému úsilí, případně by se získaná etalonáž mohla zbytečným protahovánim měření a manipulacemi s dráty porušiti. Z výsledků měření »Hvězda 1« je zřejmo, že střední chyba průměru ze tří serií, získaného libovolným drá'tem, činí -+- 0,29 mm, což znamená nejistotu etalonáže -+- 81l (1: 3000000) pro jeden drát. Výsledek ze všech drátů a serií je zatížen chybou -+- 0,15 mm, takže průměr ze všech etalonáží 8 drátů jest určen s přesností 1 : 6 400 000.
Mír
y
pře s n o s ti.
1. Dvojí nivelace.
Chyby v určení výškOVých rozdílů značek mají vliv jen na přesnost, s níž se určí početní opravy; stojí jaksi stranou všech ostatních měřických chyb a nejsou odvislé od počtu serií či použitých drátů. Závisí přímo na průměrném výškovém rozdílu 24metrového úseku (značkových dvojic) a na odmocnině z počtu kladů. V kapitole o chybách jsme připustili největší střední chybu ± 0,5 mm, takže kilometrová chyba ml činí ve Hvězdě ± 0,01 mm, v Postupimi ± 0,04 mm, u Poděbrad ± 0,03 mm. Protože roste s odmocninou délky, činí střední chyba z nivelace pro celou základnu ml: pro Hvězdu ± 0,01 ~m, Postupim ± 0,04 mm, u Poděbrad ± 0,10 mm. Při kvadratickém sčítání s ostatními mnohem většími nahodilými chybami úplně zaniká a nebudeme ji dále uvažovati. Oprava z vybočení značek z přímky jest sama o sobě tak nepatrná, že její střední chyba při našem způsobu měření se početně vůbec neuplatní.
1945/43
Zeměměřičský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) čislo 3
lI. Rozdíly z pěti čtení milimetrových
stupnic.
Z většího množství měření byly zjištěny tyto střední chyby: jednoho odečtení ± 0,06 mm, jednoho rozdílu ± 0,09 mm a průměru ze všech. 5 rozdílů ± 0,04 mm. Na této střední chybě mají podíl chyby v odhadu desetin milimetru, chyby v dělení stupnic i měnící se tření kladky, vesměs to chyby nahodilé. Za dobrého osvětlení a bezvětří byly výsledky lepší, za větru horší. Nejistotě v měření tohoto původu odpovídá kilometrová chyba m2 = ± 0,27 mm. Táž chyba při 3 čteních by se nepatrně zvýšila, a to na ± 0,35 mm, nepatrnou to hodnotu pro jeden drát ~ jedno měření. Zdánlivě by stačilo čísti jen třikrát, ale nezapomínejme, že větším počtem čtení a posunů drátem vylučujeme lépe systematické chyby v dělení stupnice a tření, a proto raději přidáme další dvě čtení, která časově už nic neznamenají. Ve výsledku pro celou základnu se tyto měřické chyby z odečtení uplatňují rovněž jen nepatrně. Ve Hvězdě (1 km, 48 měření) činí ± 0,04 mm, u Poděbrad (12,4 km, 16 měření) ± 0,24 mni (1: 50 000 000). lIl. Rozdíly vrýsledků měření tam a zpět.
Kdyby zůstalo při uvedených chybách, čekali' bychom střední rozdíl, mezi měřením »tam a zpět« ve Hvězdě ± 0,38 mm a na dvoukilometrovém úseku u Poděbrad ± 0,54 mm. Skutečné rozdíly činí průměrně ve Hvězdě ± 0,55 mm, u Poděbrad ± 1,00 mm (na 2 km). Projevuje se tu účinek další skupiny chyb, které ve Hvězdě pÍtsobí stejnou velikostí jako chyby předešlé (sčítají se kvadraticky: 0,552- 0,382 = 0,402) a které na nechráněné základně u Poděbrad mnohonásobně je převyšují. Jde tu o další chyby v dělení stupnic, zbytek osobních chyb, chyby z torse, tření kladek z nepravidelných změn délek drátů, z nejistého určení teploty, z nárazů větru a z jiných příčin nahodile působících. Kromě nich se však uplatňují již systematické chyby určitých dní, hlavně atmosférického rázu, které působí na celou řadu kladů či celý úsek. Rozdílů »T-Z« můžeme teprve po odečtení vlivu všech posleně jmenovaných chyb použíti k výpočtu středních chyb podle známých vzorců platných pro měření délková: [d dJ D2 m2 D2 mi M!
= --, r.k.n
= --, 2s
= --. k.n
Ve vzorcích značí: d jednotlivé rozdíly měření »tam a zpět«, r počet úseků, k počet drátů, n počet serií měření, s délku (na delších základnách průměrná) úseku. Veličina D představuje kvadratický průměr všech rozdílů d, m je střední kilometrová chyba jednoho měření jedním drátem a M střední chyba výsledku. Ve Hvězdě, kde měření tam i zpět proběhlo často za pouhé dvě hodiny, lze považovati rozdíly'd za následek n a hod i l Ý c h chyb měřických a teplotních. Chyba z provážení zatěžuje oba směry měření stejnou hodnotou a v rozdílu d se neuplatní. Průměrný rozdíl D pro celou základnu činí v našem početním příkladě »Hvězda 1« ± 0,55 m a je kvadratickým součtem průměrných rozdílů D jednotlivých půlek základny: ± 0,37 mm a ± 0,41 mm. Svědčí to o nahodilosti chyb,
jež daly vznik rozdílům d. Malé prodlužování drátů by mělo hodnotu D pro celou základnu zvýšiti, ale zase odpadá chyba z provažování uprostřed základny. Rozdílům D odpovídá kilometrová chyba mH ± 0,39 mm, představující výsledek všech nahodilých chyb měřických čili vnitřní přesnost měřické methody. Také u pozdějších měření Hvězdy pohybuje se hodnota této kilometrové chyby okolo± 0,40 mm. Střední chyba výsledku z »Hvězdy 1« (48 měření): MR = ± 0,06 mm (1 : 16000000). U Poděbrad po opravě rozdílů d o systematické chyby (vítr atd.) činil střední rozdíl D pro dvoukilometrový úsek ± 0,87 mm a kilometrová chyba mR = ± 0,43 mm. Pro výslední délku celé základny dávají tyto nahodilé chyby mizivou střední chybu: ± 0,38 mm (1:33000000). Chyba roste s odmocninou délky a proto její relativní velikost klesá s délkou základny. Při měřeních Hvězdy můžeme tuto vnitřní přesnost měřického výkonu zjistit i jiným způsobem. Základna je stabilisací rozdělena na přibližně stejné dvě půlky; rozdíl obou polovin A-B byl na př. při měření »Hvězda 1« určen na 42,1 mm (prostým měřením, bez početních korekcí z převýšení a j.). Ten si ale můžeme vytvořiti 48krát z každého průběžného měření celé základny libovolným drátem. Různost jejich délkových konstant či jejich nejistota ani systematické chyby atmosférické se tu neuplatní. Z těchto 48 rozdílných hodnot utvoříme průměr, ze 48 odchylek od tohoto průměru pak střední chybu jednoho rozdílu A-B, která nám dává vliv čistě nahodilých chyb na vzdálenost 480 + 480 = 960 m. U pozdějších měřeních Hvězdy opravdu dostáváme takto hodnoty pro mR rovněž okolo 0,40 mm, za to u »Hvězda 1« hodnoty větší (0,7 mm), protože zde ještě se užívalo optického provažování, kde přístroj byl každou chvíli opravován v nastavení, jež se tak měnilo pro měření jednotlivými dráty. .
=
IV. Měření v několika smích.
Srovnávací základny byly měřeny v několika seriích, t. j. řadě kalendářních dnů. Průměry z nich jsou přirozeně mnohem cennější, protože se vystřídala různá provážení, různé teploty a atmosférické vlivy, které se až dosud v rozdílech d nemohly projeviti. Kilometrová chyba m4, určená z odchylek jednotlivých serií od průměru, bude o tento vliv přirozeně vyšší a podá nám správnější hodnoty střední chyby odvozené ze všech měřických chyb. Představuje nám »v nit ř ní pře s n o s tmě ř e n í«, jak ji dává naše měřická dovednost a štěstí v počasÍ. Ve »Hvězdě 1« činí střední chyba M4 výsledků ze 3 serií měření pro oba úseky a celou základnu: ± 0,09, ± 0,15 a ± 0,15 mm. Kvadratický součet by dával ± 0,18 mm a měl by býti menší, protože odpadne chyba z provážení uprostřed základny. Podle průměrného rozdílu D = ± 0,55 mm čekali bychom střední chybu výsledku z měřiéké dvojice ± 0,28 mm a z 24 dvojic ± 0,06 mm. Skutečná chyba je tedy mnohem vyšší a podíl na ní má i soustavné a trvalé prodlužování drátů. Kilometrovou chybu jednoho měření jedním drátem nemůžťlme zde určiti prostým násobením pod odmocninou (± 0,15. ý48. ýl,04
1945/44
=
Zeměměfičský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo 3
=
± 1,06 mm), protože tu jde o vliv systematických chyb měnících se sice den ode dne, ale púsobících zpravidla po celý den na všechny dráty tam i zpět. Múžeme určiti jen složku připadající v jednom kilometru na systematické chyby jedn9ho dne (jedné serie): M'3 jedné serie činí ± 0,10 mm, M'. jedné serie ± 0,26 mm. Systematické chyby dne se uplatňují složkou m'. = ± 0,24 mm, jež púsobily po celý kilometr přibližně stejně na každý drát i směr měření po celý den. Vnitřní přesnost měření u Poděbrad nemúžeme získat z měření v několika seriích, ale kvadratickým součtem chyby nahodilé M 3 (pro celou základnu) a nejistoty v určení systematických chyb (na str. ). Dohromady dávají chybu M. = ± 0,76 mm. Druhé ocenění vlivu systematických chyb obdržíme, když pro každý drát vytvoříme rozdíl ze součtu všech dopoledních a odpoledních měření. Pruměrný rozdíl ze všech drátú činí ± 2,83 mm, ačkoliv kvadratickým sečtením rozdílú d jednotlivých úsekú bychom čekali
o držebnostních
pouze ± 2,13 mm. Připadá tedy na složku systematických chyb rozdíl T - Z ± 1,86 mm. Protože tyto systematické chyby púsobily nezměněně přibližně na 4 dráty, jeden směr měření a úsek 2 km, odvodíme z této složky její kilometrovou chybu ± 0,27 mm a vliv na přesnost výsledku celé základny ± 0,66 mm. Dohromady s nahodilými chybami dostáváme pro vnitřní měřickou přesnost opět hodnotu M. = ± 0,77 mm, přibližně stejně jako na začátku odstavce. Chyba M. představuje vnitřní přesnost měření danou nahodilými i systematickými chybami púsobícími při měření. Přes četné vlivy je stále velmi vysoká:
=
Hvězda 1 .. 1:6500000; Poděbrady .. 1: 16 000 000 atd. (čím delší základna, tím menší relativní chyba). Není to přesnost skutečná, protože až dosud bylo k odvození použito opakovaných měření týchž úsekť'1 a nebyla zatím vúbec vzata v úvahu d é I k a d r á t ú. (Pokračování. )
hranicích aje.iich z.iištění při katastrálním
řízellí
Při novém měření musí býti katastrální komisí vyšetřeny takové držebnostní hranice, které budou míti plnou právní hodnotu. Při komisi může jíti pÓdle názoru držitelů o hranici spornou nebo nespornou a pOdle skutečného stavu v přírodě o hranici jédnoznačně nebo nejednoznačně označenou, omezníkovanou nebo neomezníkovanou; tato pak může býti nejasná, nebo vůbec neznatelná. . K zaměření hranic může býti přikročeno tehdy, až všechny nedostatky ve vyznačení nebo uznávání hranice se strany držitelů jsou odstraněny. Púvodní mapy stabilního katastru byly vyhotoveny jen pro účely daňové; jiné požadavky při založení tohoto díla nebyly stanoveny ani sledovány. Teprve postupem času se poznalo, že tak dúležité dílo múže míti mnohostrannějš! použití než jen dávati podklad pro vyměřování pozemkové daně. Tak po r. 1874, kdy vyšel zákon o zakládání pozemkových knih a kdy otisk katastrálních map byl převzat jako podstatná součást pozemkové knihy, dostává se katastrální mapě nového úkolu, sloužiti spolu s pozemkovou knihou k právnímu zajištění nemovitostí. Při púvodním vyměřování byly vyšetřovány u pozemkú držebnostní hranice bez zkoumání jejich právního stavu. Předpisy pro vyšetření hranic .podle instrukce z r. 1824*) byly celkem jednoduché: byla nařízena přítomnost jednoho indikátora a pozvání dotčených vlastníkú pozemkú. Před měřením byly hranice pozemkú vyznačeny jen kolíky, omezníkování provedeno nebylo; tím nebyla zaručena stálost hranic v přírodě a pro budoucnost záruka hranice zobrazené na mapě s hranicí na počátku vyšetřenou a zaměřenou. Použitá methoda měřického stolu ukázala se časem nedostačující při kladení jiných požadavkú na katastrální mapu (na př. při potřebě vytyčení hranic *) Instruction zur Ausfiihrung der zum Behufe des allgemeinen Catasters in Folge des 8 ten und 9 ten Paragraphes des AllerhochstenPatentes von 23. Dezember 1817 angoeordneten Landes.-Vermessungo.
z mapy do přírody při hraničních sporech) a to pro své určité technické nedostatky. K tomu přistoupila okolnost, že nebylo provedeno trvalé stabilisování ani bodú měřických (v širším slova smyslu) ani hraničních; také papír, na kterém byly mapy vyhotoveny, púsobil svými vlastnostmi nepříznivě. Uvedené nedostatky při zjišťování hranic a technické nedostatky při zobrazení u starých mapy zpúsobily vedle' ještě jiných příčin, že právní význam katastrální (knihovní) mapy je sporný. Ant. Hartmann uvádí v komentáři k obecnému zákoníku občanskému (díl II. str. 517), že »prakse ... ji uznávala za integrující část pozemkových knih, která podává plný dúkaz nejen o tom, komu náležejí pozemky, nýbrž i o rozsahu parcel zapsaných na listu podstaty statkové, jejich poloze a ohraničení, jinak, že ani katastrální ani knihovní mapě nelze přiznati konstitutivního významu pro skutečnou výměru nebo rozsah a podobu parcel (rozh. nejvyššího soudu z 21. listopadu 1922, sbírka Vážný č. 2022) ... Svoboda (Právo knihovní str. 9) ji uznává za velmi cennou pomúcku orientační, která však nemá právních účinkú, jež by mohly určovati nebo měniti právní stav kníhovní ... « Rozvoj měřických method (methody číselné spočívající na přesné triangulaci), zdokonalení v použitém materiálu mapovém (papír napiatý na hliníkových deskách) pokrok v methodách reprodukčních, to vše ve spojení s předpisy o stabilisaci měř. bodú a držebních hranic, opravňuje k tvrzení, že bylo
1945/45
---------------------------------------dosaženo u nových katastrálních map po technické stránce dokonale přesného mapového zobrazení hraničních poměru, jež dovolí kdykoliv zpětné, stejně přesné vytyčení do přírody. Je tedy zvládnuta jedna část úkolu a to technického rázu. Neméně důležitý je při vyhotovování mapy druhý úkol, zjistiti a vyšetřiti přesný pruběh držebnostních hranic. Právní hodnota katastrální mapy a celého katastrálního díla bude záviseti na tom, jak správně a pečlivě se vyšetří situace držebnostních hranic. .• Toto poznání vedlo k tomu, že stolová instrukce z r. 1907*) již obsahuje podrobnější ustanovení o vyšetřování držebnostnícQ. poměru při novém měření. V §§ 68-70 stojí mimo jiné, že u příležitosti oznámení prováděného vyměřování se držitelé upozorní, aby před měřením své hranice řádně a trvale omezníkovali. Za účelem zjištění držebnostních poměru koná se pochůzka zaměřované části území za účasti k tomu pozvaných držitelů. Měřičskému úředníku není dovoleno vykonávati přímý vliv na omezníkování tím, aby bez souhlasu držitele pochybné nebo v přírodě neznatelné hranice sám určil; má však při omezníkování takových hranic pomoci poučením a zejména působiti k tomu, aby držebnostní spory byly urovnány. Dále pak stojí, že takové spory patří do kompetence soudů. Všimněme si nyní platných zákonných ustanovení, jež jednají o hranicích pozemků. O omezníkování hranic mluví § 845 obě. zákoníka, jenž uvádí, že při rozdělení pozemku musí býti hranice označeny mezníky, sloupy nebo kolíky, znatelným a nezměnitelným způsobem. Podrobné předpisy o omezníkování jsou obsaženy v ~ 13 vI. nař. ke katastrálhímu zákonu. O druzích držebnostních hranic se mluví v § 12 katastrálního zákona, kde se jedná o sporné a nesporné držebnostní hranici, v ~ 13 vI. nař. ke katastrálnímu zákonu o hranici v přírodě jednoznačně a nejednoznačně označené, v občanském zákoníku v § § 850 a 851 se uvádí hranice neznatelná a sporná. Hranice označené je dno z nač n ě jsou ty, jichž průběh se váže na pevné předměty, jež dovolí stanoviti jen jediný průběh (čáru) hranice. Dalším znakem takové hranice. je stálost a trvalost předmětů, jež hranici určují. Každá jiná hranice, jež uvedené znaky nemá, je hranice v přírodě n e j e dno z nač n ě označená. Na př. u mezí, příkopů, struh, živých plotů může držební hranice sledovati jeden z okrajů nebo jejich střední čáru, dále tyto předměty nezaručuií stálost polohy vůči okolí. Z těchto důvodů je nejednoznačnou hranicí též brázda, neregulovaný vodní tok, hranice vzdělávání, jež by měla určovati též hranici držebnostní a p. Hranice n e z n a tel n é jsou na př. neomezníkované hranice v lesích, pastvinách nebo lukách, kde držitelé znají jen přibližně místa, kde má asi hranice probíhati a při užívání (při kácení, pastvě nebo kosení) se' v případě potřeby dohodnou, aniž hranici trvale označí. Jinak se mohou státi hranice neznatelnými též rozoráním mezí, naplavením písku, bahna *) Instruktion zur Au~fiihrung- der Verme~sung-en mit Anwendung-des Messtisches hehufs Herstellung- neuer Plane fiir die Zwecke des Grundsteuerkatasters.
zeměměflčsk:9' Obzur 8IA ročník. 6/33 (1945) čfslo 3
a p.; do jisté míry je neznatelnou hranicí též brázda u rolí. Jednoznačnost, nejednoznačnost a neznatelnost hranice možno posouditi objektivně. Naproti tomu pochybnost, spornost hranice je posouzení subjektivní a závisí na názoru zúčastněných držitelů; táž hranice, jež bude u jedněch držitelů nesporná, může býti u jiných sporná. Tyto okolnosti možno zjistiti jedině výslechem držitelů. P o c h y b n á hranice je ta, kde jeden nebo oba držitelé mají určité pochybnosti o správnosti užívané hranice, ale nemíní býti pro ni ve sporu; bývá obyčejně v přírodě nejednoznačně označena (mezí, brázdou, živým plotem a p.) a pokojně užívána. Má-li pak býti omezníkována, jsou držitelé ochotni se o ní dohodnouti a trvale ji jednoznačně stabilisovati, obyčejně za účasti třetí osoby. Takto dohodnutou hranicí nutno považovati za platnou a pochybnost za odstraněnou. Nemohou-li se držitelé o hranici dohodnouti, nebo chtějí-li přímo, aby hranice byla určena soudně, je hranice s por n á. Katastrální zákon v § 12 vyžaduje omezníkování před komisionelní pochůzkou; praxe však ukazuje, že držitelé velmi často tuto povinnost nesplní. Někdy proto, že chtějí použíti tímtéž zákonem jim poskytnuté výhody a za přítomnosti katastrální komise vyrovnati nebo zaokrouhliti si hranice a pak teprve je omezníkují. Nejčastěji však tehdy, jsou-li držebnostní poměry nejasné, hranice neznatelné nebo sporné a kdy držitel čeká na měřičského úředníka a členy komise a též na svého souseda, aby hranice byly při této příležitosti definitivně dohodnuty. Jsou celé tratě, kde není na hranicích jediného mezníku. Mezi jednotlivými držiteli jsou často jisté pochybnosti o správnosti dosud užívaných hranic; tito nejen neomezníkují, ale ani nepřipustí omezníkování hranic před komisionelním zjišťováním. Nerozhodnost i jisté napětí mezi držiteli zvyšuje okolnost, že katastrální komise nutí každého držitele v případech dříve nejasných nebo pochybných hranic jednou se rozhodnouti pro určitý definitivní pruběh, tuto hranici uznati a podle ní se říditi. . Měřičský úředník spolupůsobí ve všech těchto případech, kdy se hranice při komisi teprve dojednají, jakož i při mimosoudní obnově a úpravě hranic, jak se o ní zmiňuje v § 853 obč. zákon. Při tom je postupo. vatí jak podle ustanovení katastrálního zákona, tak i v duchu příslušných paragrafů občanského zákona. Mohou tedy při komisionelním řízení nastati tyto případy: A. 1. Hra nic e j e o z nač e n a j e dno z n a čn ě. Setření se pak týká toho, zda držitelé určují průběh hranice souhlasně; na př. u zdí, zídek se vyšetří, ke které ploše se hranice přimyká, nejde-li o zeď společnou, v kterých místech se hranice lomí, vystupuje a p., což se označí trvalou barvou. I u těchto hranic může dojíti ke sporu; ten, nemůže-li býti odstraněn dohodou, vyřídí měřičský úředník sepsáním protokolu o sporné hranici a zasláním příslušnému soudu. 2. Hra nic e jen e o mez n í k o v á n a a j e o z nač e n a n e j e dno z nač n ě, n e boj e v ů b e c n e z n a tel n á. Měřičský úředník vždy vychází ze zásady, že držitelé mají i v těchto případech ukázati
1945/46
Zeměměftěský Obzor SIA ročnfk 6/33 (11145) číslo 3
průběh hranice. Stane-li se tak, a oba při tom uznají míse pravoplatně usnesla o spornosti hranice, sepisuje hranici za pokojnou a platnou, rozhodne, v kterÝGh se protokol z úřední povinnosti a odmítnou-li strany místech má býti omezníkována, aby ohraničení odpo- protokol podepsati, není to na závadu; tato okolnost vídalo zákonným předpisům. Je-li hranice pochybná, se může v protokolu uvésti. Stane se totiž někdy, že a držitelé nemohou ukázati její přesný průběh, snaží strany se nemohou dohodnouti na přesném průběhu se, aby se držitelé dohodli. Tím jistě nepřekročí meze hranice, ale též nechtějí, aby spornost hranice byla své působnosti; neboť při tak důkladné revisi držeboznámena soudu, nejraději by zůstaly při dosavadní nostních poměrů v katastrálním území, jako jsou ko- pokojné držbě s neurčitými hranicemi. Ježto však misionální pochůzky všech držebnostních hranic před . předmětem měření může býti jen určitá a omezníkonovým měřením, neposloužilo by se věci ani držitevah"á hranice, musí měř. úředník takovou hranici lům, kdyby se každý takový případ předával k soud- oznámiti soudu i proti vůli držitelů. nímu vyřízení. Také § 853 obč. zák. dává přednost*) Protokoly o sporných držeb. hranicích zaslané soumimosoudní úpravě hranic, je-li tato možná. Při snadu jsou oznámení směřující k dosažení souladu v poz. ze dosáhnouti dohody, může měřičský úř.edník upokatastru a v knihách a mapách pozemkových 'se skuzorniti strany, že v § 851 obč. zák., podle kterého tečným stavem. Podle § 15 vI. nař. ke k. z. má soud postupuje soudce v nesporném řízení, klade se váha o těchto protokolech zavésti řízení jako o oznámené na poslední pokojnou držbu.**) Také vyzve členy ko- změně (§ 42, odst. 2 k. z.), t. j. jedná o nich jako mise, po případě přítomné staré pamětníky, aby vyo ohlaš. listech. Katastr. měř. úřadu přísluší jistě slovili mínění o průběhu hranice. Pokud se týče sdě- stejné právo domáhati sé vyřízení sporné hranice lení údajů ze staré katastrální mapy (na př. šířky jako u ostatních ohlaš. listů, tím spíše, že v katastrálpozemku a p., když se držitelé ptají »jak je to ní mapě se vyznačují jen hranice definitivně platné v mapě«) doporučuje se opatrnost, neboť i jednoa prozatímní vyznačení sporné hranice je výjimkou, duché zjištění měr předpokládá přezkoušení správjež může býti připuštěna jen dočasně. Ať už pak je nosti zákresu, zjištění srážky a pevných bodů. Při ří- sporná hranice dohodnuta smírem u knihovního souzení je třeba dbáti toho, aby konečná dohoda vyšla du nebo rozhodnutím v nesporném řízení, musí býti od držitelů samých, neboť měřičskému úředníku ne- v přírodě trvale vyznačena a přesně popsána, t. j. přísluší právo rozhodnouti ani určiti hranici, jako na zaměřena a znázorněna na geometr. plánu.*) př. soudci v nesporném řízení při úpravě hranic. Je tedy zákonnými předpisy postaráno o to, aby B. Trvají-li držitelé na protichůdných tvrzeních a pro katastrální mapu byly v každém případě zaměřeny hranice, které mají plnou právní platnost jako není-li možno dospěti k dohodě, usnese se katastrální komise na tom, že hranice je sporná a sepíše o ní hranice držebnostní. Nové katastrální mapy, vyhoto" vené za platnosti novodobých zákonných ustanovení protokol. Tím končí v daném případě její působnost o zjišťování, mezníkování a projednávání sporných a záležitost se postoupí soudu. Jakýkoli nátlak, aby hranic, jsou proti starým katastrálním mapám stabilspor byl vyřízen při komisi, není na místě. Protokol ního katastru jak po technické, tak po právní stránce má míti příslušné formální a věcné náležitosti (obsanepoměrně dokonalejší. Dnešní nová katastrální žené na př. v § 86 služ. řádu úřadů pozemkového kamapa, která už nesleduje jen úzké hledisko daňové, tastru) a bude v něm rozhodnutí předsedy komise, musí dojíti plného uznání i jako základ pro zajištění že protokol bude zaslán přísluš. knih. soudu, aby zavedl řízení jako o oznámené změně. Jakmile se ko- držby. Literatura: *) Zákon trestá uložením nákladů soudního řízení toho Karel F I i e der: O obnově a opravě hranic dle cís. držitele, který zavinil bezdůvodně soudní řízení v přípa- nař. ze dne 22. VII. 1915, č. 208 ř. z. dech, kdy ostatní držitelé byli ochotni k mimosoudnímu Ing. Václav H I a v s a: Ohraničování pozemků (Zem. vymezení hranic. věstník č. 1. roč. 1935). **) Komentář k obec. zákoníku občanskémuuvádí: »Soud J. Tvrdoň: O úpravě hranic pozemků, 1938. tu určí hranice v řízení nesporném podle poslední pokojné Ing. E. Nic k e rl- R a g enf e Id: Grundgrenzen, ihre držby. Důkaz lepšího práva naproti z ř e j mém u s t a v u gerichtlichen und aussengerichtIichen Wiederherstel1ungen. drž e b ním u nelze v tomto nesporném řízení připustiti. Komentář k obecnému zákoníku občanskému, díl III. Tedyi tehdy, když by se snad pravé hranice odkrýti a zjis*) Viz výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 27.VIII. titi daly, musí se nespornÝ soudce říditi poslední pokojnou držbou«.Dále je specifikován pojem poslednípokojnédržby. 1931, Č. 18.282/31. o
RUZ:NE
,
Slovensko a obnova obcí poškozených válkou. V nejbližší době bude na Slovensku vydáno nařízení, kterým se upravuje výstavba měst a obcí válkou zničených nebo poškozených.:r'ímto nařízením je též všemi prostředky podporováno soukromé podnikání v obcích, které válkou poškozeny nebyly, na jejichž výstavbě je však veřejný zájem. Nařízení obsahuje 9 hlav se 40 paragrafy. V h I a v ě p r vn í jsou obsažena základní ustanovení. Především je definován pojem »výstavba měst a obcí«. Je to v prvé řadě oprava, přestavba a nová výstavba vál-
kou poškozených měst a obcí a v druhé řadě stavba obytných domů, hospodářských budov a malých živnostenských provozoven v městech a obcích, kde je toho třeba. Výstavba měst a obcí je prováděna podle regulačních plánů a směrnic vydaných Státnym plánovacím a štatistickým úradom (v daším SpSÚ). Za polohopisný a výškopisný podklad regulačmllo plánu slouží katastrální mapa a její odvozeniny. Stavební obnovovací práce a jejich pořadí jsou řízeny podle plánu vypracovaného a vyhlášeného SpSÚ. Tomuto úřadu je vyhraženo právo pronikavých zásahů i do vydávání stavebních povolení.
1945/47
Zeměměflčský Obzor Ba ročník 6/33 (1945) číslo 3
V h I a věd r u h é je postaráno o možnost získání stavebních míst vyvlastněním. Z vyVlastnění nejsou vyloučena ani různá práva pojící sek nemovitostem. Vyvlastnění může býti provedeno jedná-li se o asanaci, o získání pozemků k rozšíření ulic, hřišť, veřejných prostorů, soudů, hřbitovů, veřejných koupališf a jiných veřejných budov a zařízení. Stavby komunikačně' nebo zdravotně závadné mohou býti vyvlastněny a odstraněny, jestliže ŠPŠÚ je za takové označil a je-li zaručeno, že budou nahraženy stavbami nezávadnými. Vyvlastňovací řízení provede okresní národní výb
|
ustanovení
o náhra-
O úpravě pozemků do tvarů vhodných k zastavění jednají ustanovení h I a v y čtv r t é. Pozemky, potřebné ku stavbám prováděným podle hlavy první, se sloučí a rozdělí tak, jak to vyžaduje reg-ulační p lán nebo s m ě r nic e vydané ŠPŠÚ k provedení účelné vÝstavby. Úpravu pozemků a případně potřebné výškové měřeni provádí příslušný katastrální měřický úřad. O umístění náhradních pozemků rozhodne s konečnou platností okresní soud podle návrhu vypracovaného katastrálním měřickým úřadem. Okresní soud uvede nové majitele do vlastnictví a držby náhradních pozemků. Vyrovnání hodnot nemovitostí se děje v penězích. V h I a v ě p á t é jsou obsaženy předpisy o udělení státní podpory a státního příspěvku na stavby prováděné podle hlavy první. Výška příspěvku je určována podle majetkových poměrů žadatele. výšky škody a nutnosti stavby z veřejnÝch a jinÝch důvodů a příčin. Státní příspěvek nesmí přesahovat výšku zjištěné škody a může být poskytnut v penězích nebo materiálu. Státní podpora může býti udělena na stavbu, přestavbu, nadstavbu nebo opravu rodinného domu o obytné ploše nejvýše 80 m2• dále hospodářských budov malých rolníků, jakož i živnostenských p'rovozoven vystavěných v rámci tohoto nařízení. Na jiné stavby obytných budov je udělována podpora jen tehdy, je-li stavebníkem družstvo, nebo veřejnoprávní korporace. Státní podpora záleží v státní záruce za druhou hypoteku. První a druhá hypoteka smí činit dohromady 80'j~ stavebního nákladu. Stavební podpora a stavební příspěvek mohou dohromady dosáhnout 90% stavebního nákladu. Státní záruky mohou dosáhnouti celkové úhrnné vÝše miliardy korun. Podle ustanovení v h I a věš e sté může být liknavÝ vlastník poškozené nemovitosti donucen ku stavbě nařízením ŠPŠÚ .. Neuposlechne-li. může být nemovitost vyvlastněna. Na možnost získání pracovních sil a materiálu je pamatováno. '"
H I a v a sed m á obsahuje ustanovení o daňových a jiných úlevách na 15-25 let pro stavby dokončené v letech 1945-49. Velmi přísná opatření proti těm, kteří staví bez povolení nebo jinak stavební povolení nedodrží jsou obsažena v h I a v ě o s m é. Tresty mohou být uloženy jak v penězích (až 1,000.000 Kčs), tak na svobodě (až 6 měsíců), případně mohou býti oba tresty uloženy současně. Státní stavební správa může stavebníkovi naříditi odstranění závadné a stavebnímu povolení neodpovídající nebo bez povolení zřízené stavby. V takových případech státní příspěvek musí být vrácen. Podle h I a vyd e vát é o sporných otázkách mezi státem a stavebníkem rozhoduje povereníctvo pre fínancie. Hlavní a odpovědný redaktor: Ing. Bohumil Pour. knihti.-kárny »Typus« v Praze XVI. Telefon 410-62. redakt.ora Praha
Ze stručně uvedeného obsahu připravovaného narlzení je vidna 'pohotovost, ráznost a nesmlouvavost úřadů (hlavně ŠPŠU) s jakou přistupují k' obnově výstavby válkou poškozeného Slovenska. Pro naše poměry je zajímavá i organisační stránka nařízení, to jest zapojení katastrálních měřických úřadů, okresních soudů a okresních národních výborů do obnovovacího řízení a dále skutečnost, že okresní soud rozhoduje s konečnou platností o umístění náhradních pozemků. Povšimnutí zaslouží i skutečnost, že reg-ulační plán může být nahrazen směrnicemi udělenými ŠPŠÚ. Obdobný způsob by byl u nás velmi vhodný pro úpravu a výstavbu menších obcí, pro něž je pořízení regulačního plánu s přípravnými pracemi příliš nákladné. V našich zemích nebylo sice válkou způsobeno tolik 'škod jako na Slovensku. avšak v celku je tu tolik různých úkolů spojených s obnovou obcí a měst, že by bylo žádoucí, kdyby podobné nařízení bylo brzy vydáno i u nás. Zdá se však, že samospráva našich zemí je podvázána buď nedostatkem pravomoci způsobené přílišnou závislostí na ústřední státní správě, nebo vyčkává jakým způsobem bude zapojena a jaké úkoly jí budou uloženy státní hospodářskou radou a státním úřadem plánovacím ve výstavbě zemí a státu. a při obnově válkou poškozených měst, obcí a budov. Německé vcenění na území naší republiky. Kromě klasifikace půd provedené z příkazu Němců za doby okupace v různých částech býv. »Protektorátu«. dostávají se nám nyní do rukou i práce provedené (neznámo dosud v jakém rozsahu) v pohraničí podle německého zákona o ocenění půdy z 16. října 1934. Výsledky německého vcenění mají pro nás velký význam nejen teoretický. ale i praktický a to nejen z úzkého hlediska pozemkové daně, ale i širších hledisek národohospodářských. Srovnáni náhodně objeveného takového operátu s naší katastrální klasifikací poskytlo' výsledky velmi zajímavé. Jest jen litovati, že se těchto operátů asi více někde v koutech n e p o zná n o povaluje. Jest toho tím více litovati, že každá moderní klasifikace půdy jest dnes nedocenitelné hodnoty v územích. kde se provádí osídlování půdy českým živlem s krajem neobeznámeným, jemuž léta potrvá, než se s vlastnostmi půd nového osídlení obeznámí. Národohospodářské ztráty. které v tomto mezidobí určitě r;astanou, byly by podstatně omezeny, kdyby se do povolaných rukou dostaly výsledky nové klasifikace. Dosažení způsobilosti zeměměřičů k užívání inženýrského titulu. K žádosti zeměměřičů absolventů dřivějších kursů pro vzdělání zeměměřičů a k návrhu vysokých škol technických svolilo na základě zmocnění ~ 6 zákona ze dne 14. července 1927. Č. 115 Sb. z. a n., ministerstvo školství a osvěty výměrem čj. A-71.915/45-V/1 adresovaným vysokÝm školám technickým, aby absolventi dřívějších dvouletých kursů pro vzdělání zeměměřičů (geodetických kursů), kteří vykonali státní zkoušku zeměměřičskou podle nařízení býV. ministerstva kultu a vyučování. vydaného v dohodě s ministerstvy vnitra, financí a orby ze dne 4. září 1897, Č. 224 rak. ř. z., mohli do 31. prosince 1949 prokázati způsobilost podle zkušebních předpisů pro zeměměřičské inŽenýrství tím, že vyhoví podmínkám. stanoveným v ~ 2 výnosu ministerstva školství anárodní osvěty ze dne 14. července 1928, Č. 59.671-IV (Věstník 1928, str. 317), a tak nabýti též oprávnění k užívání stavovského označení »inženýr (Ing)«. Absolventům, kteří dostojí stanoveným podmínkám, budiž vydáno vysvědčení o vykonané II. (odborné) státní zkoušce z odděleni zeměměřičského inženýrství, při čemž je přiměřeně použíti ustanovení § 3 shora cit. výnosu. Tímto opatřením je dána možnost i zbytků zeměměřičů, kteří neměli dosud práva užívati inženýrského titulu, aby jej nabyli a postavili se tak po stránce odborné i společenské ostatním svým kolegům. Majetník a vydavatel Spolek českÝch inženýrů. Redakční korespondence budiž řízena na adresu XIV., Krušinova 42.
1945/48
Tiskem hlavního
ZEMĚ~IĚi'ItSIiÝ
:Jlěření nově v,'budovaných geodetickýcll základen v Čecllá(~h.
Abychom dostali skutečné délky, musíme k naměřeným výsledkům přidati za každý klad drátu jeho délkovou konstantu, kterou se liší od 24 m a jež byla zjištěna etalonáží na laboratorní základně či ve Hvězdě. Nejistota v určení těchto konstant, sebe nepatrnější, má velký vliv na přesnost výsledků, protože jde o chybu čistě systematickou, jež se prostě násobí počtem kladů. Zpravidla daleko převýší všecky chyby ostatní. Ve všech dřívějších středních chybách M2> M, a M. se vůbec neuplatnila, ale ihned vystoupí, jakmile spojujeme výsledky docílené různými dráty. V příkladu »Hvězdy I« byly přidá:J.Ydélkové konstanty z 1. etalonáže v Cejchovním ředitelství. V jednotlivých seriích pro týž drát se zvětšily všechny hodnoty o stejnou konstantu. Na odchylky od průměru ze všech serií (ve vodorovném směru) nemůže míti tato konstanta vlivu. Výsledek měření libovolným drátem ve 3 seriích má střední chybu průměrně ± 0,29 mm a pro průměr ze všech 8 drátů čekali bychom ± 0,10 mm. Nejistota konstant různých drátů však zvyšuje odchylky v výsledků jednotlivých drátů od průměru (ve svislici), tou měrou, že se měření dvou různých drátů liší od sebe až o 3 mm, střední chyJ::;avýsledku jedním drátem činí ± 1,12 mm a průměru ze všech drátů M ó ± 0,40 mm. Tyto chyby •
v
,
JSou urceny z vyrazu
'1/'
' d ratem a z vyrazu
V
[vv] k=1
[
k (kvv] -1)
vv
,
pro merení jedmm , , pro vysledek z VlCe
drá:ů (k je počet drátů). O zcela systematickém rázu chyby svědčí, že s počtem serií téměř neklesá, a střední chyba celé základny je lineárním součtem chyb dvou půlek. Nejistota etalonáže jednoho drátu, provedená v Cejchovním ředitelství, zvýšená transportem a povahou invaru vůbec, činí zde 1: 800 000 a pro všech 8 drátů (klesá s odmocninou počtu drátů) jest 1: 2400000. Všechny ostatní střední chyby z nahodilých a polosystematických chyb měřických při kvadratickém sčítání s touto nejistotou pravé délky drátu zanikají. Také by nepomohlo zvyšovati počet serií či měřiti více než dvakrát úseky dlouhé základny. Jen na srovnávací základně má počet 3 serií svůj význam, protože tu jde o etalonáž drátů. Kilometrová chyba nejistoty etalonáže v našem příkladě činí ± 1,12 mm a je systematická pro měření jedním drátem (neklesá vůbec s počtem opakování měření a roste úměrně s délkou). Teprve nasazení většího počtu drátů ji snižuje s odmocninou jejich počtu Vliv nahodilých chyb (± 0,30 mm) byl kvadraticky odečten (zmenšil chybu měření jedním drátem jen o 0,03 mm).
Sledováním jednotlivých drátů během měření vidíme jak na př. drát S 10 byl po připočtení délkové konstanty ve všech seriích i obou půlkách základny vždy kratší proti ostatním, kdežto S 7 a 195 zase dávají soustavně větší výsledky. Po celou dobu měření ve Hvězdě si celkem všechny dráty zachovaly své délky. Každou větší změnu (nalomení drátu atd.) bychom ihned poznali v náhlé změně jeho relativní délky vůči průměru, která je vyjádřena právě odchylkou v. 2 Uve dena' sCd' [vv]. v' re m chy ba M ; = k(k=--i) Je dnes UZl-
vaným mezinárodním měřítkem přesnosti výsledné délky základny (na př. výsledky baltické unie a německé). Je produktem všech měřických chyb i odlišnosti relativních délek drátů proti relativním délkám očekávaným podle etalonáže. Každé měření Hvězdy, kde se přidávaly déIkové konstanty drátů určené podle etalonáží v Cejchovním ředitelství, dávalo přibližně stejné střední chyby: z rozdílů tam a zpět 0,07 mm, vnitřní přesnost 0,15 mm a Mó = 0,40 mm. V Postupimi, kde se použilo ve Hvězdě přesně určených konstant, byla - při stejné vnitřní přesnosti měření - střední chyba M 5 pouze 0,16 mm. Použily se průměrné konstanty z obou etalonáží (Hvězda III a IV), konstanty jen podle Hvězdy III daly Mó = 0,22 mm, jen podle Hvězdy IV, daly Mó 0,11 mm. Zřejmě došlo při dopravě drátů do Postupimi k větším změnám etalonovaných délek drátů než cestou zpět. Stejná pozorování můžeme konati i na poděbradské základně. Pro porovnání uvedeme výsledky z jednoho . úseku a pak z celé základny. Odchylky vaz nich i střední chybu M, odvodíme podle různých etalonáží (pro výslednou délku platí průměr etalonáží Hvězda I a II). Viz tabulku »Základna u Poděbrad« na str. 50. vývoj středních chyb jest podobný jako u ostatních základen. Střední chyba M ó pro celou základnu je téměř šestinásobkem střední chyby v úseku II. Hodnota ± 2,46 mm (1: 5000000) je velmi malá a přesnost výsledků se vyrovná nejlepším měřením zahraničním. Po odečtení vnitřní střední chyby měřické M. zbývá na systematickou chybu z etalonáže ± 2,43 mm, pro jeden drát ± 6,88 mm a kilometrová systematická chyba (z nesouhlasu relativních délek drátů proti délkám z dvojí etalonáže ve Hvězdě) pro jeden drát činí ± 0,55 mm; je příznivěiší než ve Hvězdě, kde se počítá s konstantami určenvmi na laboratorní základně. Konstanty z »Hvězdy II« by ještě lépe vyhovovaly, bylo by však pochybené vzíti proto jen je do počtu a etalonáž »Hvězdy I« z'1mítnouti. Celková chyba pro poděbradskou základnu s připočtením chyb z nivelace a ne;istoty v určení systematických vlivů na měření by činila ± 2,57 mm.
1945/49
=
Zeměměflčský Obzor SIA ročník
Úsek II. . Výsledky Drát v čí s. 1896m+ .. mm mm
165 166 193 195
347,5 349,2 348,6 350,9 347,7 347,6 348,6 347,2
Průměr
348,4
S 7
S 8 S 9 S10
M.=
6/33 (1945) čfslo
4
Celá základna 12432 m + '" mm: Výsledky Etalonáž:
+0,9 -0,8 -0,2 -2,5 +0,7 +0,8 -0,2 + 1,2
2212,1 2219,0 2225,6 2226,2 2209,1 2211,1 2218,1 2209,4
v
v
Hvězda lilI Hvězda I
v
v
Hvězda II
EtaI. lIlI
Rozdíl dop.-odp. měření -4,1 -2,7 -1,6 -2,0 + 1,8 -1,3 + 3,7 -3,9
-10,6 + 4,0 3,2 + 14,0 + 6,0 + 6.4 -12,2 4,4
+4,2 -2,7 -9,3 -9,9 +7,2 + 5,3 -1,8 +7,0
+ 8,7 4,2 4,6 -20,3 + 9,4 + 7,3 - 4,4 + 8,2
-
± 2,46
± 3,67
± 2,17
0,2 1,2 -13,9 + 0,5 + 5,0 + 3,2 + 0,8 + 5,8
-
-1,3
2216,3
± 0,43
Po zavedení průměrných délkových konstant z etalonáže I. a n. ve Hvězdě vykazovaly jednotlivé dráty následující r e Ia t i vn í odchylky od průměru ze všech drátů (v mikronech pro jeden klad, nahodilé
± 3,22
chyby měřické činí nejistotu určení průměrně ± 6 It). Nejde tu také o absolutní změny délek s časem, ale o změny opět jen relativní vůči průměru. ,
Úsek Počet kladů:
S 7 S 8 S 9 S10 165 166 193
1115
Hvězda 40 8 + 3 9 +20 - 4 - 4 + 5 - 2
I.
I. 87 -17 + 4 -25 "":"'10 + 33 3 5 + 12
+
II. 79
III. 74
IV. 97
V. 93
VI. 88
Celá základna 518
HvězdaII. 40
+ 12 -10 3 -32 + 10 + 10 3 + 15
+29 + 1 -28 -31 +12 + 19 -11 +11
+ 5 -13 8 -12 + 15 2 + 2 12
O -21 -25 -14 +11 +30 + 1 + 19
+25 + 9 -18 -21 + 3 + 9 -17 +11
+ 8 5 -18 -19 + 14 + 10 - 3 + 13
+ -
8 3 9
+
4 4 5 2
+
± 0,56
± 0,43
± 0,57
± 0,36
±0,64
± 0,53
± 2,46
Střední rozdíl »T-Z<
± 0,9,!
± 0,86
± 0,90
± 1,48
± 0,76
:t:
0,86
± 2,83
Vnitřní přesnost M.
± 0,35
± 0,30
± 0,35
± 0,46
± 0,31
,± 0,34
± 0,83
M. (mm)
Z přehledu je dobře patrno, že největší změny délek nastaly mezi »Hvězdou 1« a počátkem měření u Poděbrad. Pak již dráty podržely své relativní i pravděpodobně absolutní délky (jak svědčí opakované měření I úseku) a dobře se přimykají náBledovavší etalonáži »avězda IT«. VI. Praktické závěry z dosavadních úvah o původu chyb. Zkušenosti stále získávané od počátku základnových měření vedly k úspornějším způsobům měření i výpočtů. Hvězda se měřila jen ve třech jednoduchých seriích, teplotní opravy se přidávaly najednou pro celou stránku zápisníku a pak pro celý úsek podle průměrné teploty atd. Protože se nahodilé chyby tak málo uplatňují v konečné přesnosti výsledků, byl ojediněle připuštěn i rozdíl 4 mm mezi měřením »tam a zpět« ve dvoukilometrovém úseku. Rozdělíme-li chyby zhruba na dvě skupiny: nahodilé a systematické, kterým přísluší kilometrové chyby m, a mu dojdeme k tomuto přibližnému vzorci pro střední chybu celé základny, jež má délku 8, kde
+ -20 +
-
+
bylo použito k drátů a každým drátem bylo měřeno tam i zpět:
= m2k 2
a)
M2
_1
8
+
m2
--.2. 82
k
= -2k8
+ 2m
(m2
2 2
1
.8)
~a základně 8 km dlouhé, při měření osmi dráty tam i zpět a při kilometrových chybách m, m2 ± 1 mm dávají střední chybu celé základny pouze chyby nahodilé ± 0,7 mm, pouze systematické ± 2,8 mm. obojí dohromady ± 2,9 mm. Rozdě}íme-li si dráty na dvě skupiny a každou polovinu základny měříme jen jednou skupinou drátů tam i zpět, obdržíme střední chybu v délce po I0V i n y základny:
=
2
m1 8 M!=-k'2 2
+ -k-'4=2k 2 ml 8
2
8
2
(m,
=
8)
'2
+m
2
•
Druhá polovina má tutéž chybu. Protože každá byla měřena j i n Ý m i dráty, jde při součtu obou o přiřazení dvou nezávisle měřených veličin a střední chyba celé základny bude k vad r a t i c k Ý n;t. součtem středních chyb obou půlek: b)
1945/50
•
M2=2Mi=2k
8
(2m,"+2m22.8)
zeměměflěský
Obzor
BIA
1'Očník 6/33 (1945) číslo
4
v
témže početním příkladě dávají pouze nahodilé M 5 pak kilometrovou chybu z nejistoty délkových chyby ± 1,0 mm, pouze systematické ± 2,8 mm a konstant drátů. Po takovém rozboru chyb pak snadobojí dohromady ± 3,0 mm nejistoty v délce celé zá- no podle již uvedených zásad stanovíme střední chybu kladny, ač počet měření byl proti případu a) zmenšen výsledné délky základny. na polovinu. Její hodnotu si ověříme druhým způsobem, kde Poučení je hned zřejmé: systematická chyba klesá délku celé základny vypočteme takovým sečtením s počtem nasazených drátů, ale není třeba, aby se všech 4 úseků I + II + III + IV: všechny dráty použily ve všech úsecích základny. I II m IV Stačí, aby se každý uplatnil jen v některém úseku. 1 5 5 1 Systematická chyba by zůstala stejná, i kdybychom 2 6 6 2 rozdělili dráty do čtyř skupin, každou jen pro čtvrti3 3 7 7 nu základny; tomu ale již brání naše zkušenosti .4 4 8 8 s invarem, t. j. nutnost sledovati pozorně délku každé1 6 6 1 ho drátu relativním srovnáváním s délkami více drátů 2 5 5 2 jiných podle naměřených délek celého úseku. Zmen3 3 8 8 šení počtu měření zvyšuje pouze vliv chyb nahodilých 4 4 7 7 a to se do určitých mezí jen nepatrně projevuje v celK výsledné délce celé základny dospějeme dvojí kové střední chybě základny. Tato úvaha vede cestou. Při každém výpočtu se určí čtyřikrát nezák úsporným měřením základen; věru nebylo nutno visle pokaždé jinou dvojicí drátů. Je pak průměrem poděbradskou základnu měřiti všemi dráty ve všech z těchto čtyř určení a 4 odchylky od průměru dají úsecích. Rusové na př. berou na základnu s 3 úseky 6 drátů, • d'Dl chybu cele•. zakladny M _ = ± / If--o vv ] Dostastre měří každý úsek jen dvěma dráty tam a dvěma jiný. "12 mi zpět; v úsecích je kombinují: č. 1, 2, 3, 4 - 3, 4, neme ji ovšem také dvakrát a průměr vezmeme za 5, 6 - 5, 6, 1, 2. Počet čtyř měření se ale zdá býti platný. přece jen malý a pro měření našich základen raději Proti způsobu měření u Poděbrad je měřický výkon navrhneme 8 měření každého úseku. Můžeme na př. poloviční, aniž by přesnost výsledků mohla znatelně použíti v každém úseku všech 8 drátů, když budeme utrpěti. Protože i vybočení značek z osy základny měřiti čtyřmi tam a čtyřmi zpět. Střední chyba M 5 stačí určiti jen jedenkrát, třeba provažovací skupinou, se tak určí jednoduše v jednotlivých úsecích i pro stačí k zaměření základny včetně nivelace i zálohy celou základnu, také relativní srovnání délek všech 25 osob. drátů můžeme pokaždé provésti. Vnitřní přesnost měřického výkonu (t. j. vliv pouze nahodilých chyb) VII. Skutečná přesnost výsled'M <Mlky základny. můžeme si stanoviti provisorní stabilisací poloviny Je právě definovaná a mezinárodní užívaná střední každého úseku (jako ve Hvězdě) a porovnáním 8 naměřených rozdílů obou půlek. Nevýhodou je, že se chyba M 5 skutečným kriteriem přesnosti výsledků? musí vždy čtyři dráty tam a čtyři zpět nésti bez mě- Počítá se z odchylek v výsledků jednotlivých drátů od jejich průměru. Tím se průměr etalonáží drátů ření, což může vésti i k úrazu. (průměrná délková konstanta) považuje za bezvadný Stejnou přesnost dosáhneme, když budeme měřiti a relativní odchylky od něj u jednotlivých drátů mají každý úsek jen čtyřmi dráty, za to každým tam i zpět, dávati nejistotu jejich etalonáže, i s vlivy nahodilých a ty na př. na základně u Kroměříže (4 úseky) kombinovati pro jednotlivé úseky: č. 1, 2, 3, 4 - 3, 4, 5, 6 a částečně i polosystematíckých (dne či půldne) chyb měření. - 5,6,7,8 - 7, 8,1,2. Měření tam i zpět týmž dráTento optimistický předpoklad nebývá však splněn tem není také bez výhod: dává větší jistotu proLi hrubším chybám v měření či neiistému JI1ě;;ení:>:!=l větru i\i ve skutečnosti. Zůstávají utajeny jak systematické mlhv, ukáže na déle trvající atmosférické vlivy a spo- chybyetalonáže (zatěžující každý drát více méně stej. lehlivěji oddělí vliv chyb nahodilých od nejistoty v do- nou hodnotou), tak i změny délek vše c h drátů jedním směrem. Na př. během měření základen se dosud sazených délkových konstantách. Relativní délky drátů lze i tu bezpečně sledovati. První nebo druhý ki- v~echny dráty prodloužily. Relativní poměry jejich délek zachycuje jen nestejný postup těchto změn lometr základny ovšem zII1-ěřímeaspoň jedním směu různých drátů, tedy opět jen změny relativní vůči rem i ostatními dráty před měřením a všemi dráty po změření základny, abvchom dovedli určiti i ab- změně průměrné pro všechny dráty, ;ež zůstává utasolutní· změny délek drátů za dobu měření v poli. jena. Pro tuto možnost mluví jak etalonáže před i po Střední chybu M. v iednotlivvch 6secích stanovíme měření, tak i všeobecné vlastnosti invaru, obzvláště pro skupiny drátů ze stejné »várky« vyrobené. Prolehce z rozdílnvch vvsledkú čtYř drátú. bltéž chybu pro cel~u základnu již ale jen při zachování určitého dlouží-li se všechny dráty stejně, nepoznáme to vůbec postupu, protože chyby M _ v úsecích isou l'm!c\c:;í podle rellitivních odchylek v. chvb nahodilvch i svstemaf.ickvch (m~fení jednotliZ přehledu relativních odchylek délek proti průvých úsekú neif'ou vzáiernně nezávisl:í). měru u základny poděbradské a porovnáním etalonovaných délek před a po měření můžeme na př. usouPostup je možný dvojí. Při prvním určíme z rozdílů měření tam a zpět nebo z měření dopoledních a odpo- diti, že 6 drátů (mimo S 9 a S 10) se více prodloužilo v době mezi »Hvězdou 1« a měřením, drát S 9 zůstal ledních vnitřní přesnost měření a z ní prl'lměrnou střední chybu kilometrovou z chyb nahodilÝch a zpět a prodloužil se až po měření základny a S 10 atmosférických. Jejich kvadratickým odečtením od se neprodloužil vůbec; tím však zůstal zpět za ostat-
1
1945/51
zeměměfičský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo 4
ními a vykazuje výsledky značně vybočující od ostatních, což svádí k mylnému závěru o nespolehlivosti jeho etalonáže. Všechny tyto okolností se dají dobře sledovati na graficky vyneseném průbéhu změn délek. Musíme proto při stanovení pravé nejistoty délkových konstant sledovati nejen relativní délky během celého měření, ale také přesvědčiti se, s jakou délkou šly dráty na základnu a s jakou se vrátily zpět. A jestliže u některého drátu se zjistí délka nezměněná, třeba ještě uvažovati z relativních délek, zda ,během měření příliš silně nekolísala vůči průměru a nepřekročila meze dané měřickými chybami. Pravá střední chyba Me výsledné délky bude kvadratický součet řady chyb; jsou to 1. střední chyba redukcí z nivelace a usměrnění do přímky . ml 2. střední chyba z nahodilých' chyb měřických ms 3. nejistota určení opravy z polosystematických chyb měření (půldenních) . m. 4. nejistota v určení teplotních součinitelů . m'. 5. nejistota délkových konstant drátů . m6 6. nejistota základů etalonáže (srovnávací základny) . m1 Kilometrové hodnoty jednotlivých středních chyb budeme různě sčítati (podle počtu měření, drátů, s odmocninou či násobením) podle jejich nahodilé či polo nebo zcela systematické povahy. Určení pravé střední chyby provedeme jiným způsobem pro srovnávací základnu ve Hvězdě a jiným pro základny ostatní. Délka
a přesnost ve
srovnávací Hvězd ě.
základny
U Hvězdy se obejdeme bez hlubokých theoretických úvah. Byla zaměřena 6krát v. různých dobách a za všech možných atmosférických vlivů. Několikeré nivelace určovaly redukce naměřených délek a délkové konstanty byly dosaženy ze šesti různých etalonáží v Cejchovním ředitelství, které z polovice byly provedeny těsně před a z polovice hned po změření Hvěz,dy. Všechny možné vlivy na časové i jiné změny délek jsou symetricky k těmto etalonážím uspořádány. Velmi důležité jsou i teploty měření; byly vyšší i nižší než je teplota etalonáže (+ 9°) a průměrná teplota všech měření činí + 8,7° C. . Z odchylek jednotlivých naměření Hvězdy od prů:měru můžeme stanoviti jak středni chybu jednoho
Číslo měření I. II. III. IVr V. VI.
,
Doba měření
Průměrná teplota
. oe
Konstant~ podle etalonáže
1943 1943 1943 1943
11,4 9,3 4,6 3,4
I. II. II. III.
V. 1944
12,9
X. 1944
10,7
) V. VI.
IX. X. XI. XI.
8,7 Průměr: Stř. chyby z odchylek od průměru:
fIV.
Váha měření 1.00 0,75 0,75 1,00
měření, tak i střední chybu výsledku, dávajícího ko-, nečnou délku srovnávací základny. Výsledky, opravené již o malé změny plynoucí z konečného porovnání čtyřmetru s prototypem jsou sestaveny v přehledu. Viz dOiejší tabulku. Měření II. a III. byla dána menší váha, protože pro obě byly použity délkové konstanty téže etalonáže. Měření V. byla opět dána váha větší, protože bylo použito průměrných konstant dvou etalonáží. Pro změny konstant předpokládané během dopravy drátů a pro vliv i chyb měřických nebyla zde zvolena váha poloviční Či dvojnásobná, ale 0,75 a 1,50. Vnitřní přesnost jednoho měření, určená z kolísání rozdílu: východní úsek - západní se shoduje s průměrnou vnitřní přesností určenou při jednotlivých měřeních Hvězdy. Za-to celková střec;,aí chyba jednoho měření ± 0,43 mm je vyšší než průměrná střední chyba M 5' jak byla u jednotlivých měření vypočtena z rozdílných výsledků jednotlivých drátů (± 0,36 mm). To se dalo čekati: uplatňují se tu systematické chyby etalonáže či dopravy, ovlivňující všechny dráty více méně stejně. Převažující vliv systematických chyb je zřejmý z toho, že střední chyba celé základny (± 0,18 mm) je lineárním součtem středních chyb obou půlek. Rozdíl obou půlek základny nejen ukazuje na vnitřní přesnost měření (systematické chyby, zvláště nejistota v délkových konstantách drátů se tu neuplatňuje vůbec), ale ověřuje i stálost všech tří stabiIisačních značek základny. Ta byla stabiIisována v květnu 1943 a na podzím již měřena. Doba pro ustálení betonových bloků se zdá dosti krátká - zejména u srovnávací základny, kde se počítá se zlomky milimetru. Malá změna rozdílu obou půlek, pozorovaná na jaře 1944 snad je způsobena dozráním stabilisací během zimy 1943/44. To rozhodnou další měření Hvězdy. Střední chyba v délce základny ± 0,18 mm nám umožňuje etalonovati zde dráty s přesností až 1 : 5300000. Přesnost
základen u Poděbrad a v Postupimi.
Na všech ostatních základnách musíme skutečnou střední chybu odvoditi sečtením všech vlivů na přesnost měření. Chyby z nivelace, nahodilé i polosystematické měřické jsme již určili v předcházejících kapitolách. Nejistotu součinitelů roztažnosti a a f3 mů-
Ú k CI' V'yc h od Dl' Vnitřní se ea řesnost východní západní základna úsek ~ měření 480m+mm480m+mm960m+mm-západní ± M.
460,52 0,16 0,59 0,73
414,64 4,27 4,80 4,69
875,16 4,43 5,39 5,42
45,88 89 79 46,04
0,15 0,15 0,11 0,20
Střední chyba ± Ms 0,40 0,38 0,35 0,44
1,50
0,65
5,10
5,75
45,55
0,10
0,32
1,00
0,47
4,86
5,33
61
0,19
0,22
6,00
460,55 ± 0,07
414,77
875,32
45,79
± 0,11
± 0,18
± 0,07
± 0,16 ± 0,18
± 036 ± 0,43
1945/52
'Zeměměřičský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo «
žeme podle našich i zahraničních zkušeností určiti nejvýše na ± 5 . 10-8 a ± 1 . lO-a pro jeden drát; chyba tohoto původu se uplatní prakticky jen rozdílem LI t průměrné teploty měření a průměné teploty t obou etalonáží (před a po měření základny). Velikost středních chyb pro průměr: z osmi drátů bude činiti ± 2.10-8• ,ft a ± 4.10-10 (2 t. LI t + .d t2). Protože dráty během měření základen vykazují dobrou stálost relativních délek i jen velmi malé změny na konci měření proti jeho počátku, připadají zjištěné změny délkových konstant na vrub nepřesnosti obou etalonáží a dopravy drátů na základnu a zpět. Z Poděbrad přišly dráty průměrně o 34 Il delší (od - 6 Il až + 51 Il), kvadratická průměrná změna pro jeden drát činí ± 38,2 Il. Relativní délky během měření základny se lépe shodují s etalonáží »Hvězda II«, ale jejich spolehlivost není taková, abychom proto dávali II. etalonáži větší váhu. Věc je vůbec složitější i nejistotou součinitelů roztažnosti a jinými vlivy. Také už vylíčené vlastnosti invaru nutí k tomu, abychom vzali I!růměr z obou etalonáží. Nejistotu délkových konstant, pro jeden drát určíme co nejpesimističtěji: plnou polovinou průměrného kvadratického rozdílu konstant z obou etalonáží. (± 19,1 Il). Zádné změny nejsou tak značné, aby bylo nutno některému drátu dáti menší váhu nebo jej dokonce vyloučiti z tvoření výsledků. Z Postupimi se vrátily dráty průměrně o 13 Il delší (od + 2 Il do + 18u, drát 193 o 35 ft), což již téměř odpovídá spojené nepřesnosti obou etalonáží. Kvadratický průměr změny pro jeden drát činí ± 16,5 Il. Délkové konstanty pro výsledek byly vzaty z průměru etalonáží »Hvězda m a IV «. Průměrné změny délek drátů při našich základnových měřeních můžeme porovnati i s dřívějšími a zahraničními výsledky. Od Mukačeva se vrátily dráty pr"'měrně o 65 Il kratší, z Feledinců o 123 Il delší. Průměrná (kvadratická) změna délky drátů při měření německých základen (Ing. Dr. K u h Im a n n, Bericht liber die Basismessungen, 1941) mezi dvěma etalonážemi činila ± 31 Il - u finských drátů se nové dráty první roky měnilY tak silně. že často nebyly pojaty do výsledku, později se ustálily změny na průměrně ± 14 Il, při švédských měřeních v r. 1938 byly změny od ;ednotlivých drátů od - 45 Il do +.33 Il. Změny našich délkovÝch konstant nepřevyšují svou velikostí změny na jiných základnách, jsou jen nápadné neustálým svým zvětšováním. V další přehledné tabulce jsou sestaveny hodnoty jednotlivých středních chyb m pro jeden km (pro jedno měření jedním drátem) i M pro výslednou délku celé základny. Jejich kvadratickým sečtením obdržíme hledanou skutečnou střední měřickou chybu výsledných délek. Základy etalonáží (invarový čtyřmetr, prototyp) až dosud považujeme za bezvadné a bude o nich později pojednáno zvláště.
+
Průměrná teplota měření Průměrná teplota etalonáží Střední nejistota délky jednoho drátu ..... Střední nejistota průměrné délky 8 drátů. . . . .
Poděbrady
Postupim
(12434 m)
(960 m)
+ 13,60 + 10,4
+ 02° + 4,0
0
Střední chyby Nivelacea usměrnění do přímky Nahodilé chyby měřické . . Systematické chyby dne měření Nejistota E:oučinit.roztažnosti a. Nejistota součinit.roztažnosti tJ Nejistota délkových konstant Nejistota v délce srovnávací základny .
0,03 0,43 0,27 0,16 0,08 0,79
0,10 0,38 0.66 0.70 0.35 3,47
0,04 0,43 0,19 0,16 0,05 0,35
0,04 0,06 0,11 005 002 0,12
0,19 2,36 0,19 0,18 0,98
4,34 0,64 0,26
1: 2 900 000 1: 3 700 000
I při našem přísném měřítku zůstává přesnost velmi vysokou. Její původ je velmi poučný: nezávisí tak na počtu měření či rozdílech mezi měřením tam a zpět, jako na počtu nasazených drátů a opatrném zacházení s nimi. Invarové dráty - přes veškeré nectnosti jsou pro geodesii zatím nejvhodnější a nejpřesnější způsob měření délek. Jedině vypracování methody s použitím interference světla či radiových vln může přinésti nový obrat v základnových měřeních. Přepínání požadavku přesnosti není rovněž hospodárné, pro trig. síť stačí zcela přesnost základny 1 : 1 000 000; ta se totiž rychle ztrácí úhlovým měřením a to zpravidla již v základnové síti. VIII. Absolutní přesnost délek základen. Ve skutečné střední chybě M", ke které jsme nakonec dospěli, jest opravdu zahrnut výsledek všech rušivých vlivů a nepřesností celého měření s invarovými dráty. Úmyslně byly dosud ponechány stranou základy veškeré etalonáže, totiž invarový čtyřmetr a prototyp z r. 1929, dopravený Dr. Nussbergrem z Paříže do Prahy. V oblasti českomoravské máme tedy vyjádřeny. základny v »pražské metrové soustavě«. V jiných částech Evropy odvozuje se pro celé velké oblasti základní rozměr z délek prototypů přidělených svého času podle mezinárodní konvence. To by mělo zaručovati dokonalou shodu, protože všechny prototypy byly před rozdělením v Paříži porovnány. Přesto dochází časo k překvapením, jakmile se tytéž dráty etalonují na laboratorních komparátorech nebo srovnávacích základnách různých států. Srovnávací základna u Neukirchen (Rakousy) byla určena Bordovým přístrojem, etalonovaným v Paříži, starší základna v Postupimi (240 m) přístrojem Besselovým. Před měřen1m základny u Josefova v roce 1918 byly dráty raltouské etalonovány v Neukirchen, německé v Postunimi (ta byla ověřena baltickou komisí v r. 1929 a shledána správnou). Výsledky měření josefovské základny byly tyto: m v.
prlstrojem Bordovým
{-
_
1862 1918
rakouskými dráty - 1918 . německými dráty - 1918 . Besselovým přístrojem - 1918 .
0
5257, 5257, 5257, 5257, 5257, až 5257,
4857 4729 4870 4871 4831 5219*)
± 19,1 Il *) Podle toho, jakých vzorců se použilo pro kovový teploměr.
1945/53
Zeměměřiěský Obzur SIA ročník
Nápadná je shoda výsledků docílenÝch invarovými dráty. Přístroj Bordův - ač dal rozměr základně u Neukirchen - u Josefova selhal; u Besselova přístroje byly výsledky různé a jedině invarové dráty rozhodly o správnosti výsledků. To byl přelom doby, kdy byla již otřesena dříve skálopevná důvěra v základnové přístroje s tuhými měřítky a invarové dráty nastupovaly svůj vítězný pochod. B a I f i c k á k o m i s e zvolila srovnávací základnu Santahamina (u Helsinki), 720 m dlouhou, jejíž délku určila v r. 1929---1933 s použitím etalonáží na různých komparátorech (v Paříži, Charlottenburgu, Varšavě, Helsinki, Kodani, Moskvě). Kdežto výsledky ze všech ostatních etalonáží dobře souhlasily, dávala pařížská výsledky menší 063 JL na jeden klad (2,4 JL na 1 m). V r. 1935 opět naměřili Finové postupimskou základnu o 2,3 mm kratší (57 JL na jeden klad, 2,3 JL na 1 m), švédskou základnu na Olanď.u (určenou podle Paříže) o 23 JL na každý klad delší. Když koupili v r. 1937 v Paříži 6 nových drátů (č. 1115-1120) a hned je etalonovali na své srovnávací základně Nummela, zjistili, že podle Paříže jsou o 52 ± 12 JL kratší. Z uvedených údajů si můžeme učiniti obraz, jak někdy i nejpečlivěji stanovená délka základny a její přesnost platí jen v okruhu svého komparátoru (své srovnávací základny) a stává se ihned relativní, jakmile se použije jiného komparátoru (v našem příkladě základny v Postupimi). Odchylky - často větší
Také při našem základnovém měření byl hledán vztah k základním měřítkům (k metru charlottenburskému a srovnávací základně v Postupimi), ve kterých byly vyjádřeny délky okolních německých základen. Etalonáž drátů postupně v Praze, v Charlottenburgu a opět v Praze selhala pro silné (průměrně o 182 p.) změny délek drátů během Jejich dopravy. (Dráty nebyly převáženy pod osobním dohledem, ale odeslány jako zboží.) palo se jen tušiti, že pražský komparátor dává délky drátu asi o 0,1 mm delší. Měření Hvězda III - Postupim - Hvězda IV, kdy se dráty vrátily průměrně jen o 12 p. delší, dává jíž spolehlivější určení vzájemného vztahu obou srovnávacích základen. Výsledky jsou tyto:
Sever-jih mm
m 480,04684 04527
480.01496 01325
Stejné rozdíly sever-jih svědčí, že rozdílnost výsledků leží v použitých konstantách drátů. Na 40 kladů dává etalonáž podle Prahy délky delší o 3,28 mm, na 1 klad o 82 p.. Pražský metr by byl podle toho 03,4 JL kratší než základní metr použitý v Charlottenburgu. Nebylo a v dohledné době ani nebude možno tento nesouhlas vysvětliti porovnáním obou základních měřítek navzájem nebo obou v Paříži. České změření postupimské základny je velmi důležité a uplatní se v budoucnu při spojení a vyrovnání celoevropské trigonometrické sítě, protože pracemi baltické komíse byl určován vztah postupimské základny k ostatním základnám severských a baltických států, Ruska i Polska. Jest jen litovati, že nedošlo k opakování našeho měření v r. 1944, jež by ověřilo získané výsledky i stabilitu Hvězdy. IX.
Určení délky základny u Poděbrad.
Prozatímní délka poděbradské základny byla vypočtena již koncem r. 1943. K naměřeným výsledkům se připojily všechny početní redukce a délkové konstanty drátů, jak byly zjištěny průměrem etalonáží na Hvězdě I a II. Ta byla totiž jen prozatímně určena
f
než střední chyba výsledné délky - dokazují, že přechod z prototypu na netuhá měřítka není stále ještě dokonalý. Počátky k nápravě byly již před válkou započaty - jde totiž o vyjádření délky všech prototypů v délkách světelné vlny, na př. čáry kadmia ve spektru. Náprava dosud nebyla všeobecně provedena, vyžaduje na př. i změnu čárkových měřítek na koncová měHtka. Přenesení tohoto optického způsobu i do polního měření - ať ve formě komparování drátů přímo v poli nebo v sestrojení soupravy umožňující optické určení délky celé základny - odstranilo by mnohé dnešní potíže. Na tomto poli může dojíti ještě k překvapujícím objevům, které mohou změniti jak způsob měření základen, tak i budování a výpočty trigonometrických základních sítí vůbec.
Severní pŮlovina
Zeměměř. úřad Praha Reichsamt f. L.
6/33 (1945) číslo
960,06180 058,52
Vnitř.přesnost mm
31,88 32,02
Střed. chyba mm ± 0,26 ± 0,23·
ze 4 měření a podle ještě neporovnaného čtyřmetru hodnotou 960,87561 m. Konstanta drátu se určovala. takto: k součtu naměřených rozdílů čtení vpřed a vzad se připojily všechny redukce z teploty, sklonu atd. (jen ne na hladinu moře), obdržená hodnota se odečetla od 875,61 mm a zbytek se dělil čtyřiceti (t. j. počtem kladů). Další dvě měření Hvězdy a porovnání čtyřmetru s prototypem upravilo její délku na 960,87532 m podle pražského prototypu; v soustavě postupimské, ale její délka činí 960,872 04 m. Každá tato změna se projeví pro poděbradskou základnu v poměru 518 : 40 (počtem kladů). Pro redukci na hladinu moře jsou zatím jen po ruce ortomerické výšky vztažené na německý nulový bod NN. Převýšení geoidu nad referenčním elipsoidem není dosud stanoveno. Z našich gravimetrických a astronomickÝch měření bvl určen jen místní geoid proložený bodem Ladví. Pravá redukce na elipsoid bude nutná až v budoucnu, kdy dojde ke stanovení geoidu pro celou střední Evropu. Bez této redukce činí délka poděbradské základny: a) v pražské soustavě . b) v postupimské soustavě
1945/54
12 433,837 34 m, 12 433,794 86 m.
Zeměměflěský Obzor SIA ročník
6/33 (1945) číslo
Bohm: Měření MVÝch geodetických základen v Oechách.
4
Oba koncové body (Babín a Dymokury) byly určeny v naši trigonometrické síti jako body m. řádu.· Délka .strany na elipsoidu činí: c) v Křovákově (jednotné české) síti . 12 433,809 m, d) po její afinní transformaci do sítě německé . 12 433,803 m. 'Oběma sítím lépe vyhovuje soustava postupimská (14 mm = 1 : 900000 a 8 mm = 1 : 1500000), což je i historicky podepřeno. Ceská jednotná síť má rozměr odvozený z josefovské základny, na níž byl nale.zen v r. 1918 dobrý souhlas se základnou postupimskou. Střední chyba byla Určena v dřívějších kapitolách a činí podle mezinárodního způsobu ± 2,46 mm (1: 5000000), po rozboru všech pramenů chyb ale ± 4,34 mm (1: 2900000). X. Určení délky trigonometrické strany 8adská-Veliš. Poděbradská základna byla základnovou sítí převe·dena na stranu základní sítě Sadská-Veliš. Observaci této sítě provedl v r. 1943 Ing. Kučera (strojem Wild T3) a Ing. Adámek (Fennel). Měřeno bylo 12 úhlů na obr. 15 vyznačených č. 1-12; čísla v závorce značí váhu, s jakou úhly měly býti měřeny. Tyto úhly a jejich váhy byly stanoveny podle methody Ing. Schlichera uvedené v instrukci Reichsamtu »Dreiecks- und HOhenmessung«, jež a priori si klade podmínku, aby ze záměr se vyloučila nejen úhlopříčna :SV ale i MO (což nelze označiti za šťastné řešení).
Každým strojem se měřily úhly v plné váze, podle 'staničních vyrovnání byla určena střední jednotková chyba pro stroj Wild ± 0,75", pro Fennel ± 0,85", pro průměr z obou ± 0,57". Podle zkušeností by střední chyba pro jednotku váhy z vyrovnání sítě (byly zde 4 úhlové podmínky), měla býti jen málo vyšší; hodnota její ale po vyrovnání činila ± 1,24". Uzávěry všech obrazců obsahujících stranu OD byly veliké (OBD: -0,98", VODM: + 0,85", SMOD: - 0,73", MDOB: - 0,87") a nápadně ukazovaly že
záměra OD nebo Db je zatížena systematickou chybou, zajisté refrakční, protože poblíž bodu Dymokury - jeho nešťastnou volbou - bylo nutno zříditi lesní průsek. Opakované měření úhlů č. 1 a 2 na podzim s málo rozdílnými výsledky, jakož i jiné zkoušky umísťovaly chybu spíše do záměry OD a protože i úhel BOD jako násobící byl důležitější, byla opakována observace na bodě Oškobrh v r. 1944. Tuto observaci vykonal Ing. Brož (strojem Wild T 4) a Ing. Holec (Wild T 3). Byl zde poprvé v poli vyzkoušen astronomický Wild T 4: dává velmi rychle výsledky a celkem se osvědčil. Shledaly se i menší nedostatky: velká opěrná plocha pro vítr, příliš velké zvětšení a nemožnost používati vertikální ustanovku, která ovlivňuje zde i horizontální úhly. Opakováno bylo měření úhlů č. 9 a 10, jež ale dalo proti r. 1943 výsledky jen o 0,08" a 0,05" tozdílné a skvěle potvrdilo dřívější měření. Mimo to ale byly změřeny i nové dva úhly s úhlopříčnou Oškobrh-Mcely: BOM (o váze 24) a MOV (o váze 20). Tím se zavedly do sítě další podmínky: stranová s pólem Mcely a staniční na Oškobrhu. Uzávěry obrazců se směrem DO zůstaly však nadále nezměněny, t. j. blízky 1" a vyrovnání sítě se všemi úhly dalo stále značnou jednotkovou střední chybu ± 1,34". Ta stoupla při vyloučení směru OD dokonce na ± 1,57", při vyloučení záměry DO ale klesla na ± 0,87". Znovu se potvrdilo, že tato záměra je zatížena' stálou téměř vteřinovou refrakční chybou a nebyl proto tento směr vůbec vzat do počtu. V síti zůstalo 5 podmínek, úhel č. 1 ani č. 2 nebyly použity, jen jejich rozdíl (2-1), prostý této refrakční chyby, ale s malou váhou (p = 5), protože je to úhel odvozený. Jest litovati, že nebyl přímo měřen, všechny zkušenosti z této sítě svědčí proti Schlicherově methodě. Ta odporuje základnímu požadavku při výpočtech používati co nejvíce přímo měřených veličin, vede k málo logickému měření úhlů č. 5, 7 a 10. Vyloučení úhlopříčny MO ze záměr zbavuje nás cenné stranové rovnice. Staví příliš na zákonu o přenášení chyb, který však platí jen průměrně pro velký počet případů a jen pro chyby nahodilé. V základnové síti u Kroměříže bylo proto použito kla.!'\ického způsobu Schreiberova. Uvedená různá řešení sestavíme do přehledu, kde výsledné délky Sadská-Veliš odpovídají poděbradské základně určené v pražské soustavě (b =12433,83734 ID ± 4,34 mm):
1943 1943+1944 1943+1944 1943+1944
všechny » bez OD bez DO
4 ± 1,24" 1,34" 6 1,57" 4 0,89" 5
39387,190m ± OM4m 39387,211 m 0,045m 0,067m 39387,196m O,032m 39387,249m
V Ý s led n á d é I k a t r i g. str S a d s k á - Vel i š.
any
Poslední výsledek byl vzat za výslednou délku strany Sadská-Veliš. Ke střední chybě::!: 32 mm nutno ještě kvadraticky připočísti násobenou nejistotu
1945/55
Zeměměfiěský Obzor SIA. roěnfk 6/33 (1945) ěislo 4
v délc~ základny ± 4,34 X 39,4~ 12,4 = ± 14 mm; celková střední chyba výsledné délky z úhlového měření i nejistoty základny pak činí ± 35 mm (1 : 1126000). Délka trigonometrické strany Sadská-Veliš má pak tyto hodnoty odvozené z měřené základny u Poděbrad: a) v soustavě pražské. . b) v soustavě postupimské
V případě c), kde rozměr sítě byl dán málo vzdálenou základnou u Josefova, může redukce s geoidu na elipsoid činiti jen několik milimetrů. V posledním případě ale, kde rozměr sítě byl odvozen třemi zá-' kladnami až v Porýní, může převýšení geoidu nad elipsoidem činiti u nás i několik metrů a redukce strany Sadská-Veliš i několik centimetrů. Jako u základny samé, tak i zde naší síti lépe vyhovuje soustava postupimská (91 mm= 1: 430000). Vysvětlení bylo již podáno dříve.
39387,249 m, 39387,114 m.
Obě tyto délky jsou zatím vztaženy na místní geoid. V trigonometrických sítích, počítaných již na elipsoidu máme tyto délky: c) v Křovákově (české jednotné) síti . . . .'. . . . . d) v základní síti české zapojené do sítě německé. . . . .
S 8 S 9 S10 165 166 193 195
39 387,023 m, 39 386,998 m.
- Úsek: I. 2088m+mm
1896m+mm
1776m+mm
T Z T Z T Z T Z T Z T Z T Z T Z
294,015 295616 290,079 289,598 277,757 279.446 286.073 286.749 53.7,701 538,131 455.301 455.501 494542 493,500 505,998 506,392
234,634 284,153 232,383 234,031 219,906 220,30~ 230.362 231,118 459,259 459,187 380.973 381.828 417.723 418.574 427,909 428,805
242.062 241.528 240,713 241,511 231,668 231,481 240.417 238715 453542 453,432 380,617 379,625 415.218 416,449 425,225 424,881
T Z
392,683 393.117
325.394 326,000
328,683 328.452
Drát
S 7
Dodatkem k článku sestavíme podrobněji výsledky měření u Poděbrad. Čtenář si tak učiní dobrou představu o přesnosti měření, může sledovati i jednotlivé· stupně výpočtů i případně najíti zde látku k různým studiím. .
II.
IV.
III.
2828m+mm
I.
VI.
V. 2232m+mm
2112m+mm
2088m+mm
334,549 336.367 333,200 333.983 318,337 317,113 329.235 327.373 611.186 609.350 517.218 515.724 560,651 559.123 572,736 573.600
287,425 287,596 286,293 285.844 271,527 271,908 280,454 280.388 551,508 550,354 458.253 457.033 502,027 502,710 514,818 513,851
324,224 325,029 322.303 323.361 310.796 311,722 320.455 321.153 577.606 576.050 489.885 489,410 531.797 531.748 541.959 542,392
293.214 290,638 290.884 291.005 277.719 275,918 286.195 285,491 540,190 540.036 455509 454.527 493.558 492,669 505.982 504,251
447,139 446,579
394.038 393,710
427,378 427,608
---------
2'/8
II. Sestavení rozdílů měření d dďm. = dm. zmenšené
měř. výkonu),
dm=
V
ld d] 6
m3 = tomu odpovídající
I.
Celá základna měření [dl =D dop. - odp.
VI.
+ 0,481 -1,648 -0.396 -0,756 + 0,072 -0.855 -0,851 -0,896
+ 0,539 -0,798 + 0,187 + 1,702 + 0,110 + 0,992 -1,231 + 0,344
-1,818 -0.783 + 1,224 + 1,862 + 1,836 + 1,494 + 1,528 -0.864
-0.171 +0,449 -0,381 + 0,066 + 1,154 + 1,220 -0,683 +0,967
-0,805 -1,058 -0,926 -0;698 + 1,556 + 0,475 + 0,049 -0,433
± 1,08 ± 0,96 ± 0,96 ± 1,14 ± 1,10 ± 0,97 ± 1,01 ± 0,70
+ 2,576 -0,121 + 1,801 + 0,704 + 0,154 + 0,982 + 0,889 + 1,731
-3.375 -3.357 -1,981 + 1,500 + 4,298 + 3,096 -0,146 -1,276
-4,11 -2.66 -1,59 -2,04 + 1,77 -1,30 + 368 -3,90
-0,433
-0,606
+ 0,231
-r
0,560
+ 0,328
-0,230
± 1,00
+ 1,089
-0,150
-1,27
± 0,97
± 0,86
± 0,90
± 1,48
± 0,76
± 0,86
± 1,00
± 1,38
± 0,87
± 0,51
± 0,87
± 1,38
± 0,78
± 0,87
± 2.45
± 0,42
± 0,25
± 0,46
± 0,64
± 0,59 ± 0,28
± 0,38
± 0,44
± 0,49
-1,601 + 0,481 -1,689 -0,676 -0,430 -0,200 + 1.042 -0,394
2'/8
'"""
přesnost
V.
S 7 S 8 S 9 S 10 165 166 193 195
ďm
systematických chyb (= vnitřní kilometrová chyba.
zpět) v mm.
IV.
Úsek I.
m
(tam -
nI.
Drát
Y[dd[_d 8 -
o vliv demůch
= T-Z
392,906 391,817
II.
1945/56
± 2,71
± 2,83
"
Zeměměřlčský Obzor SIA ročník 6/33 (1945) číslo 4
III. Sestavení
výsledků
Úsek: I.
se všemi korekcemi (vyjma redukce na NN) a podle etalonáže ve Hvězdě I + II.
II.
III.
IV.
PO
přidání délkovÝch konstant
V.
VI.
Celá základna
I.
I
Drát
2088m +mm
1896m +mm
1776 m +mm
2323m +mm
2232 m +mm
2112m +mm
12432m +mm
2088m +mm
S 7 S 8 S 9 S10 165 166 193 195
467,302 465,500 468,070 466,710 463,009 466,132 465,393 464,809
347,485 349,183 348,617 350,926 347,671 347,611 348,620 347,243
361.843 363,864 366.070 366,262 363,112 362588 364,823 . 363,190
534.807 536,482 536,008 536,364 533,788 535,473 535,006 534,062
360,951 362,904 363,313 362,213 359,917 358,174 360,826 359,153
139,687 141,105 143,498 143,767 141,652 141,095 143,408 140,907
2212,075 2219,038 2225,576 2226242 2209,149 2211,073 2218.076 2209,364
464.951 467,145 466,825 466.681 465.745 466,288 465,025 464,269
Průměr
465,865
348,420
363.969
535,249
360,931
141,890
2216,324
465,866
IV.
V.
VI.
Celá základna
I.
-0,020 -1,973 -2,382 -1,282 + 1,014 + 2,757 + 0,105 + 1,778
+ 2,203 + 0,785 -1,608 -1,877 + 0,238 0,795 -1,518 + 0,983
+ 4,249 -2,714 -9.252 -9,918 + 7,175 + 5,251 -1,752 + 6,960
+ 0,915 -1,279 -0,959 -0815 + 0.121 -0,422 + 0,841 + 1,597
± 0,64
± 0,53
± 2,46
± 0,37
Drát
Úsek: I.
S 7 S 8 S 9 S 10 165 166 193 195
-1,436 + 0,366 -2,204 -0,844 + 2,857 -0.266 + 0,473 + 1,057
II.
III
+ 0,935 -0,763 -0,197 -2,506 + 0,749 + 0,809 -0,200 + 1,177
+ 2,126 + 0,105 -2,101 -2293 + 0,857 + 1,381 -0,854 + 0,779
+ 0,442 -1,233 -0,759 -1,115 + 1,461 -0,224 ~ + 0,243 +1,187
+
, M=
VIVV]
Určení
± 0,43
± 0.56
56
konečné délky u Poděbrad:
± 0,57
±O,36
základny
,Literatura:
J li der in:
Geodetische Llingenmessung dern und ]detalldrlihten.
K naměřenému průměru ze všech 8 drátů bylo při. pojeno ještě několik oprav, které uvedeme již úhrnně pro celou základnu:
Benoit et Guillaume: ses géodésiques.
délka podle prozatímní délky srovnávací základny Hvězdy.
Bon s d o r ff: Baltic Polygon.
.
12434,216324
m
oprava z prodlužování drátů během dne měření . . . . ..
+ 0,000 654 m
z předbíhání teploty drátů za slu· nečného dopoledne. . .
+ 0,000230
m
z působení větru
-0,001964
m
změna opravy ke, z konečného určení tíže na základně . . . . . .
-0,000058
m
redukce na hladinu moře (na N. N.)
-0,373995
m
.
.
.
.
.
G i g a s: Handbuch 1934.
měřítky
netuhými.
of seven Base Lines of the
fiir Verwendung
Ůlander: Die Neigungskorrektion messungen Z. f. V. 1934.
von Invardrlihten
hei den Grundlinien-
Ú u p r: Užití řetězovky při měřeni měřítky. Zeměměř. obzor 1943.
délek invarovými
Ročenky a zprávy Baltické komise.
oprava z konečného určení délky srovnávací základny Hvězdy . . Délka základny v jednotkách ského prototypu. .
La mesure rapide des ba-
R y š a v ý: ]děření délek invarovými ]deasuring
mit Stahlblin-
Ročenky a zprávy finského geodetického Ročenky a zprávy a Reichsamtu f. L.
postupimského
ústavu.
geodetického
Operát a technické zprávy z měření německých den z r. 1941, Operát. z měření českých základen v r. 1943/44.
praž. 12 433,837 338 m
1945/57
ústavu zákla-
Zerněměřičský Obzor SIA ročník 6/~3 (1945) číslo 4
Wildovy typy strojů jistě nepotřebují pochvalných uznání, neboť mají v celém světě pověst výrobků promyšlených po všech stránkách. Odhodláváme-li se podati svým čtenářům historii o tom, jak vznikaly, činíme tak z té příčiny, abychom se zavděčili oněm obdivovatelům z nich, kterým Wildovo' chápání věci imponuje, ne snad jen proto, že je správné, jako spíše, že je u konstruktérů geodetických strojů téměř ojedinělé. Za zmínku stojí, že se továrník, svým vzděláním zeměměřič, tímto článkem vlastně poprvé o své tvorbě rozpovídal, když byl před tím plných třicet let usilovně pracoval a mlčel. Jeho zpověď byla umístěna v čele knihy »Vermessung, Grundbuch und Karte«, o níž jsme v r. 1943 přinesli posudek na str. 73; z ní byl.pořízen tento výtah.
Modernisace geodetických strojů byla svého času pozadu za modernisací jiných strojů. Již v posledních letech minulého století vyráběly se na př. zcela nové, od dnešních jen málo odchylné typy triedrů a málo později také dálkoměry na zcela novém podkladě. Konstruktéři geodetických strojů nebrali tuto modernisaci nijak na vědomí; jejich stroje podržely staré, zčásti dokonce velmi staré, formy, a praktik musel si sám pomáhati, jak to šlo. Ještě v r. 1907 nebylo na př. jediného měřického stroje, u něhož by byly jemné šrouby mikrometru chráněny proti prachu a vlhku; jediný dalekohled neměl dostatečného těsnění u výsuvného okuláru, k posunu okuláru většinou ani závitu, nemluvě o dioptrické stupnici. Jemná dělení stříbrných kruhů a čepy horizontálné osy byly uloženy většinou volně; osové systémy daly se »regulovati« několika šrouby a t. zv. osové ustanovky objevovaly se teprve ojediněle. Na jemné nitkové kříže používalo se pavučin, které se získávaly zčásti od pavouků zvláště pěstovaných. Stavěly se zvláštní aparáty k napínání vláken, ale zapomínalo se dáti takové aparáty použivateli ke stroji. Výroba prováděla se vesměs v malých podnicích. S jedním takovým strojem jsem konal na počátku tohoto století triangulaci Dolního WaIlisu. Dne 1. září 1902 byl jsem za nádherného počasí časně na vrcholku Dent du Midi a doufal jsem, že do poledne měření skončím.' Místo toho musel jsem stroj 2-3 hodiny »regulovati«; když to bylo tak dalece hotovo, přišly první známky zdvihající se bouřky. Odpoledne jsme uložili stroj na vrcholku na chráněném místě, přikryJi jej pečlivě kamennými deskami a nastoupili k urychlenému sestupu. (Dnes by nikdo ovšem nenechal svůj lehký stroj nahoře.) Protože napadlo značné množství nového sněhu, bylo pokračování v práci možné až po několika dnech. I když mezidobí mohlo být vyplněno stavěním signálů a j., přece bylo zčásti ztraceno. S moderním strojem, který by byl hned připraven k měření, byl bych mohl měření provésti nejvýše za dvě hodiny. Je samozřejmé, že o stroji, který jinak byl nejlepší v topografické kanceláři, nebyla se mnou žádná řeč. Byly spřádány úvahy nejrůznějšího druhu; ale protože se strany konstrukčních firem nebylo porozumění pro zlepšení strojů, probíhaly zpočátku všecky pokusy v tomto směru bezvýsledně. První zlepšení zasluhující zmínky nastalo, když byl opuštěn repetiční systém. Tím odpadly alespoň zdlouhavé »regulace« dvoj tMlO osového systému a přesnost měření se zvětšíIa. Přitom se ukázala důležitá nesnáz v tom, že se pří odčítá-
ní stroje musíIo obcházeti kolem něho a to byl podnět, že jsem se poprvé (asi 1905) vážně zabýval konstrukcí nového theodolitu. Vešel jsem ve spojení s jednou berlínskou firmou, která tehdy dovedla dělati nejpřesnější kruhová dělení; výsledkem byl stroj, u něhož se sice nemusilo již obcházeti, ale který z jiných důvodů nebyl upotřebitelný, protože berlínská firma podle dnešních pojmů neměla ani zdání o tom, jakje třeba montovati správně a trvale trochu kom· plikovanější optické zařízení. Tento neúspěch zdržel novou úpravu o několik let, a teprve 1908, když jsem měl k disposici velké prostředky firmy Zeiss v Jeně, mohla začíti vlastní modernisace. Když jsem přišel do Jeny, neexistovalo tam z konstrukcí geodetických strojů nic, byly tu ale zkušenosti ve výrobě optických a mechanických součástí jakož i v jejich montáži. Oddělení mikroskopů dělalo velmi dobré šrouby, vedení a pastorky, v oddělení dálkoměrů musely být ve velkém počtu naprosto bezpečně upevňovány mechanické součásti. Byli tu více nebo méně zacvičení konstruktéři, kteří ale nic nevěděli o geodetických strojích. Já osobně jsem se vyznal v zacházení se stroji a v potížích pří jejich upotřebení v. poli; byl mi tudíž dán k disposici šéfkonstruktér pro astronomické stroje a s ním dohromady byl zkonstruován první nivelační stroj. Při tomto stroji byl postup asi takový: Já jsem dal na jevo, že bychom pro osu měli vlastně míti válec, šéfkonstruktér mínil, že to je jistě možné a to vedlo konec konců k novému systému, jenž nepotřeboval rektifikace, k válcové ose z materiálu se stejným koeficientem roztažnosti. Tím byla otázka osy na mnoho let vyřízena, neboť ustavičným zlepšováním způsobu výroby bylo skutečně docíleno pěkné přesnosti. Z mých úvah povstal biaxiální dalekohled, u něhož se jedna strana jako až dosud pohybovala v hlavní trubici. Ježto utěsnění činilo obtiže a wmčasně tu bylo přání co nejvíc zkrátiti dalekohled, vzniklo uspořádání's vnitřní zaostřovací čočkou, které umožnilo zároveň lepší trvalost justování. Nyní chyběla ještě přesnější a pohodlnější pomúcka pro pozorování libely, která by byla použitelná s obou stran. U těchto do jisté míry zjemnělých přání mně můj astronomický konstruktér již mnoho neprospěl, neboť tyto stroje byly mu odlehlé. NezbývalO tudíž nic jiného. než státi se sám šéfkonstruktérem a zaříditi vlastní konstrukční kancelář. Vznikla potom nová hranolová soustava pro koincidenční urovnávání libely, uspořádání reversní libely.zároveň s biaxiálním dalekohledem, změna spodní části atd. s chráněnými šrouby. Tyto stroje byly z počátku dodávány s ne-
1945/58
Zeměměřlěský Obzor SIA ročník
6}33 (1945) číslo
4
postačujícími stativy; povstal pak brzy nový stativ s mnohem větší pevností a menší vahou, který se zachoval až do dneška. Tento stativ byl tehdy (počátkem 1909) prvý, u něhož nebylo třeba při stavění utahovatj žádné šrouby. Pokud jde o schránku, byl již tehdy podniknut prvý pokus s kovem, ale brzy opět opuštěn. Nyní byl k disposici malý nivelační stroj s poměrně velkou přesností, který nebyl v podstatě dražší, m~l mnohem menší váhu a umožňoval rychlejší práci. Nej.lepšími odběrateli byly v oné době kromě vnitrozemí Argentina a Rusko. (V Rusku byla tehdy průměrná doba trvání u stroje starého provedení odhadována na 3 roky.) Když zavádění tohoto prvního zrnodernisovaného stroje velmi dobře postupovalo, byly v krátkém čase stavěny také větší typy. Svého času (kolem 1900) konal jsem mezi Bielem a Neuenburgem přesnou nivelaci, když jsem byl před tím instruován znamenitým Dr. Hilfikerem. Byl mi dán k disposici Seibt-Breithauptův stroj s kompensační latí, jenž byl v oné době z nejnovějších; měl jsem jej vyzkoušet. Těch 30 kilometrů, které trvaly asi jeden měsíc, mi poskytlo plný požitek ž tehdejších strojů: 600krát přitáhnout šrouby u stativu, 2400krát odečíst špatným dalekohledem, 600krát přenést těžký stroj atd. Když jsem v roce 1911 přistoupil ke konstrukci N. J. III, nebyl onen čarokrásný měsíc před 11 lety ještě zapomenut a já jsem hledal nejprve zařízení, abych mohl pracovati při urovnané libele. Poněvadž jsem v koncidenční hranolové soustavě měl již přesné pozorovací zařízení pro urovnání libely, musel k tomu ještě přijiti posun záměry dalekohledu. Aby bylo možno se obejíti bez jakýchkoliv výpočtů, musel být posun rovnoběžný. Byla zavedena silná planparalelní deska upevněná před objektivem se stavěcím mechanismem, který připouštěl odec:ítati rovnoMžný posun na zlomky milimetru. Horizontální nit dalekohledu byla nahrazena dvěma ryskami uspořádanými do tvaru klínu, aby ryska na lati, 1 mm tlustá, mohla být na všechny vzdálenosti pohodlně nastavena do středu. Jako lať přicházelo v úvahu jen zařízení, které by bylo nezávislé od dřeva citlivého na vlhkost. Ježto bylo nutno současně vyloučiti i vliv teploty, byla zkonstruována lať s invarovým pásem. Tu by snad zajímalo, jak jsem došel k onomu velmi pravidelnému a přesnému dělení (asi ± 1/100 mm). Vzal jsem 3 m dlouhý ocelový pás zcela určité tvrdosti, průbojnici s razítkem tvaru čárky, a pomocí 1 m dlouhého skleněného měřítka byla v konstrukční kanceláři vyražena 3metrová šablona, jíž se používalo po mnoho let k stříkání laťových dělení. Na čísla jsem dal vyhotoviti obtiskovací obrázky. První dohotovený přesný nivelační stroj šel do ferganského území v ruské Asii; ukázalo se, že doprav:a bude možná jen, bude-li stativ mnohem kratší. Vznikl tedy nový stativ se zasouvacími nohami. S novým přesným nivelačním strojem (s klínovým nastavením a s latí s invarovým pásem) byla na př. provedena největší část švýcarské . zemské nivelace. Událostí tehdy bylo, když Anglie, která z počátku se stavěla dosti odmítavě, v krátké době koupila 24 přesné nivelační stroje a jimi provedla m. j. novou anglickou zemskou nivelaci. S jakými potížemi bylo při této modernisaci bojovati, vyplývá z tohoto příkladu. Jeden profesor, zatím
zemřelý, prohlásil při prvním předvádění mému zástupci, že velký průměr objektivu je pro přesnost měření nebezpečný, ježto je jím přijímáno příliš mnoho »paprsků« a proto se prý dostaví závady. Jeho inteligentní asistent pochopil výhody stroje a prosadil po nějakém čase jeho nákup. Několik let poté byla pod dohledem tohoto profesora ukončena s novými stroji zemská nivelace a profesor byl obrácen na víru. Mezitím se objektivy ještě podstatně zvětšily a »paprsky« se podřídily také tomuto pořádku. V roce 1912 započalo se s konstrukcí nových theodolitů. První model byl ovlivněn větší zakázkou jednoho cizího státu, při níž byly dány zcela určité podmínky (jako na př. repetiční zařízení, odhadové mikroskopy atd.), takže tento stroj mohl být zrnodernisován jen zčásti. Do vypuknutí světové války mohl být budoucí model nicméně tak dalece ustálen, že pří něm byly splněny hlavní požadavky. Válka přerušila úplně vývoj, neboť do podzimu 1918 nesměly být vyráběny žádné stroje pro civilní potřebu. Koncem roku 1918 chopil jsem se opět z roku 1905 pocházející ale jako zbožné přání pohřbené myšlenky, totiž principu odčítání kruhu koincidencí protilehlých rysek. (Zdvojení měřeného intervalu.) Byl opatřen malý theodolit s vteřinovým dělením v zorném poli a tento stroj zahájil vlastní úpravu nové konstrukce theodolitů. Ježto v důsledku války se staly poměry nesnesitelnými, vrátil jsem se v roce 1921 zpět do Svýcar a v Heerbruggu, ve svatohavelském údolí Rýna vznikl závod: »Heinrich Wild, dílny pro jemnou mechaniku a optiku«. Dosti rychle za sebou povstaly zde dvě velikosti nového theodolitu, které mohly s úspěchem zahájiti soutěž s výrobky světové firmy, u které jsem byl krátce před tím činný. Zatím co v r. 1908 byl učiněn počátek s malým nivelačním strojem, byly v r. 1921 vyřízeny napřed theodolity a potom teprve nivelační stroje. K tomu přišly různé jiné stroje, a jako hlavní konstrukce, nový autograf pro zpracování přesných fotografických snímků. Konstrukci autografu začal jsem již v r. 1920 a to po jisté konferenci, na níž byl učiněn pokus, rozděliti svět na dvě zájmové oblasti pro dva různé existující modely. Ježto jsem obdržel patenty pro novou konstrukci autografu, upustilo se pak od rozdělení světa pro dva druhé modely a po publikaci patentního spisu tvrdilo se jen, že moje konstrukce je neproveditelná. Ale dnes je, přes uváděnou neproveditelnost, velká část Svýcar nově kartirována na tomto autografu, a výsledek se jeví na nových mapových listech 1: 50.000 a na nových přehledných plánech 1 :10.000 knihovního měřeni. Tento autograf došel i v cizině značného rozšířeni. Tu měl rozhodující význam objev, který v dalším blíže popíši. Až do jara 1920 nezabýval jsem se nikdy myšlenkou pojmouti fotogrametrii do svého pracovního oboru, ačkoliv jsem byl již dříve s různých stran k tomu vyzýván. Vedení firmy Zeiss bylo toho mínění, že tato oblast musí zůstat vyhrazena jejímu spolupracovníkovi Dr. Pulfrichovi. Od r. 1919 nebyl jsem již u Zeisse v poměru úředníka, ale slíbil jsem, že až do jara 1921 zůstanu v Jeně jako spolupracovník ve volném poměru. Protože to bylo známo, byl mi učiněn jedním rovněž takovým spolupracovníkeJY' zdržujícím se občas v Jeně, návrh, abych konstruoval převáděcí přístroj, při němž by měla být· ojnice
1945/59
Zeměměřičský Obzor SIA ročník 61'33 (1945) číslo 4
pevně spojena s komorou. Tato myšlenka zdála se mi vyrábí místo mého dřívějšího; konstrukce sama není ode mne. tak svůdná, že jsem se ihned hotovil k tomu navrhnouti takový přístroj. Pokročil jsem již dost daU t.zv. systému Koppeho užívá se jak známo leko v konstrukci a zabýval jsem se tím, že jsem v převáděcím přístroji stejných nebo alespoň velmi myšlenku, t. j. přesnou funkci aparátu, povšechně podobných objektivů jako u snímacích komor (k zne- . zkoumal. Přitom se ukázalo, k mému nemalému ulekškodnění možného skreslení). Tento významný prinnutí, že základní myšlenka, t. j.pevné spojení ojnice cip, který může býti srovnán u theodolitu s eliminací a komory, byla mylná. Zbavil jsem se s velkým zklaosových chyb měřením v druhé poloze, má ale háček, máním svého rádce a byl jsem z počátku bez rady. který nevězí v principu samém, nýbrž je určován nyPři zkoumání funkce posloužila mi tuhá pohlednice nějším stavem techniky. Nemáme totiž do dneška s tužkou prostrčenou středem (jako optická osa). žádný objektiv, jehož astigmatická korekce vykazuje Přitom jsem v rozích lístku, resp. fotografické desky narovnání obrazového pole v celé rozloze obrazu. označil body a pomocí tužky (optické osy) jsem dal U objektivů přicházejících dnes v úvahu odchyluje se tomuto nosiči fotografické desky vykonávati pohyby, v rozsahu % až % maximální velikosti obrazu jeden jak se vyskytovaly u přístroje. Tím jsem právě ob- nebo někdy i oba astigmatické obrazy od rovíny obrajevil omyl na konstrukci a věc jsem z počátku odložil zu a to obyčejně v hodnotách, které podle ohniskové stranou. Po několika dnech vzal jsem si opět lístek vzdálenosti a typu leží mezi 1-2,5 mm. Při jinak s tužkou á rozhodl se vyšetřit, kde by vlastně musely dobré korekci objektivu obdržíme na desce přesto být body v rozích desky, kdyby ~onstrukce pracovala dostatečně ostrý obraz, v němž je tato chyba sotva správně. Tak jsem našel základní myšlenku nového patrná. Jdeme-li nyní s tímto rovinným (určeným autografu; ukázalo se totiž, že nesprávné a správné rovinou desky) obrazem do převáděcího přístroje a body v rozích desky ležely na kruhu, jehož střed ležel pozorujeme-li stejným objektivem narovnaný obraz, v optické ose (tužce). Tím jsem objevil, že když jsem ukazuje se obrácený astigmatismus v plné velikosti. udělil nosiči desky dodatečný pohyb kolem optické To má vliv jako paralaxa, a protože výše uvedeným osy, USpOřádání fungovalo správně. Další zpracování zlomkem vymezený rozsah je důležitý pro vlicovací myšlenky bylo pak povahy matematické; vyšetřil , bodv, vystupuje tu v bodech nejistota, kterou jsem jsem přesný vzorec pro úhel otočení a ježto tento vzo- svého času se zřetelem k pořadovému připojováni rec nebyÍ upotřebitelný pro mechanizaci stanovil jsem snímků pokládal za povážlivou. Ze odstranění chyby přibližný vzorec, jenž zní: ze skreslení nenáleží k obtížným úlohám, dovodil jsem již dříve. Teprve až budou objektivy s úplně rovinnÝm tg e = Ý sin a tg a sin {Hg f3 obrazovÝm polem, nebude proti Koppeho principu možno nic namítati. s přibližností, která přesahuje praktické potřeby. Po-
z
dle tohoto vzorce byl pak zařízen dodatečnÝ pohyb nosiče desky a tím byl nalezen na zcela novém podkladě autograf, jehož konstrukce mohla bÝti udržena v dosti malých rozměrech. Výtka mechanické neproveditelnosti byla pronesena z interesované stranv zřej· mě proto, že kritik nebyl bv dokázal ob;pviti příslušný mechanismus. Konstrukce tohoto zařízení s výpočtem trvala 14 dní a to hlavně proto. že 11 ap~rátu žádná z trigonometrických funkcí obsažených ve vzorci nebyla k disposici v čisté formě. Konstrukční oblast fotogrametrie vyžadovala pllirozeně také stavbu snímacích přístroiů, fototheodolitů pro pozemní snímky a leteckÝch k0!00r pro měření s letadla. První fototheodolitv bvly vyzbro;env tessary 1:6,3. f = 150 mm, ježto jsem tehdv neměl po ruce vlastních objektivtl. Protože jakoClt obrazů u okrajů desky bvla u těchto tessarů nedoCltatečná, muselo se přikročiti k výpočtu novÝch speciálních objektivů 1 :10 pro fototheodolitv a 1: 5 pro letf'cké komory s ohniskovou vzdáleností 165 mm a 240 mm. Tyto objektivv dávalv i pro neikra;něil!!í r:ác,ti obrfl,ZŮ ostrost postačující ve fotogrametrii (předmět ve tvaru rysky s tlouštkou 3 vteřin, t. j. tenký bílý okenní rám· na vzdálenost 2 kilometr"!) bvl ostře zobrazen. Těmito konstrukcemi byla prokázána schopnost soutěže nového švýcarského průmyslu. Protože Koppeho princip použitý u těchto autografů vykazuje jisté nedostatky, navrhl jsem později ještě jednu konstrukci, která Koppeho principu nepotřebuje. Příslušné patenty prodal jsem svého času firmě Wild A.-G. v Heerbruggu, která tyto autografy
O náhodné podobnosti mnou navrženého autografu s a,utografem Santoniho budeme se nejlépe informovati srovnáním obou odpovídajících si německÝch patentn1ch spisů, při čemž bude patrno, že nároky Santoniho jsou docela jinak usměrněny než moje a netýka ií se snad vlastního principu této konstrukce a1!to~fů. Ten se nedal patentovati již mnohem dříve, protože bvl znám. Od několika let, co jsem se usadil zde v Badenu jako svobodnÝ, nezávislý konstruktér, provádím konstrukci nových strojů dále. Stroje jsou nyní dostatečně zmodernisovány, bylo bv na čase. abv také učebnice a příručky g-eodesie atd. (v neiobecnějším smyslu) byly přivedeny na úrovefí, která odpovídá nvnějšímu stavu techniky. V tomto ohledu upozornil bych na jediný, ale tím v1ce odstr"lliující příklad. V roce 1878 sestavil tehdejší '(-Pf nruského zemského měření, g-enerál Schreiber pro úhlová měření v triangulacích 1. řádu předpisv, jež ;SOl1 iel:ítě dnes zčásti zachovávány. Tyto předpisy zakládalv se na tom, že na každém stanovisku 1. řádu mUClelybýt mAřeny všechnv možné úhlv mezi danÝmi směry v určitých polohách kruhu. Bylo to slavné »m~ření ÚhlŮve všech kombinacích« k redukci chvby v rlXlenÍ.Tl1tO metoduisem svého času před počátkem vět~ích měření ve Waadtlandu blíže zkoumal (asi 1904) ft při tom našel, že při určitém počtu směrů a ur;(itÝch. často přicházejících velikostech úhlů nenH!'ltAváeliminace chvby z dělení, která by odpovídala velkému rozsahu měření. Tohoto měření úhlů nebylo pak u švýcarské triangulace použito. Při tom vyžadu-
1945/60
zeměměflěský ročník.
6/33
Obzor
SIA
(1945) číslo
4
je tato metoda takového vynaložení času, že triangulace takto provedená stojí dvakrát tolik, než když se postupuje účelným způsobem. ~e se této metody používalo 60 let a že tím bylo zaviněno plýtvání časem ve velkém stylu, jde především k tíži t. zv. velké literatury a na vrub velkou literaturou ovlivněIl,é výchovy mladých geodetů. Staromódní a zčásti nedostatečná nauka o strojích, která je touto literaturou šířena, nese také v podstatné míře .. odpovědnost za to, že tolik cenného času je utráceno vynálezci amatéry:
~ěkolik
Nepíšu tak proto, že snad nové stroje vyžadují větší znalosti nauky o strojích, neboť je tomu vlastně naopak. Dříve byly stroje neúčelné a jejich znalost často neúplná; dnes dostáváme dobré stroje a i při trochu neúplné znalosti získáváme lepší minimum než dříve. Stroje se ale nestaví tak pečlivě proto, aby se jimi dosahovalo slušného minima, nýbrž proto, ahychom nalezli v měření zalíbení a uložili si nepatrnou námahu a seznámili se se svým strojem tak, abychom docílili maxima přesnosti odpovídajícího osobnímu založení s nejmenší spotřebou času.
Iloznámek k trigollometrické "elké Pralh,-.
V r. 1939, v prvém roce okupace, prosadil Dr. Cisař v ministerstvu financí obnovení pozemkového katastru pro Velkou Prahu. Zasvěceným je všeobecně známo, že hlavním důvodem obnovení bylo zajištění práce značnému počtu kolegů novoměřičů, jichž osud visel tehdy ve vzduchu. Přitom bylo též prozíravě počítáno s technickými potřebami v nové republice včetně stavby podzemní dráhy. Pro obnovení pozemkového ka'tastru bylo třeba především jednotné a· podrobné trigonometrické sítě. :Okol byl velmi obtížný, neboť bylo třeba budovat síť již od druhého řádu a doba na přípravu i dokončení byla krátká. Snad jen vinou válečných poměrů se stalo, že toto tak obtížné, technicky a historicky důležité dílo nebylo dosud zhodnoceno v odborném tisku. Úloha vybudovati trigonometrickou síť byla svěřena velmi svědomitému a zkušenému úředníku triangulační kanceláře Ing. Václavu Stisovi. K spolupráci byli přiděleni pisatel a Ing. Čálek. Během roku 1939 a 1940 byla zbudována potřebná síť. Stojí za zmínku, že během celé práce nebyla proti dosavadním zvyklostem vůbec vykonána tradiční revise nadřízenými orgány. Výsledky, jichž bylo dosaženo jak při měření tak při výpočtech nás plně uspokojovaly, ale zeměměřič ví, že kontrol není nikdy dost a tak bylo čekáno na výsledky odchylek z připojené polygonální sítě. Velký počet mimostředně určovaných bodů byl měřen na střechách a osnova připojována na střed dlouhými a strmými záměrami. To vše bylo tehdy měřeno bez větších zkušeností a tradice. Výsledky a vyrovnání pražské polygonální sítě daly trigonometrické síti to nejlepší vysvědčení. Opravy z vyrovnání, připadající na stometrovou stranu pohybují se většinou kolem 1cm. Průměrné chyby v trig. síti byly tyto:
a pol'ltOnální síti
Řád I m" I v~m I v~m I Z:oo:~uI
I
3 -4
-I
0,91
i
14
0,9!110-
14 9
9 10
--1~1-8---7~ -46 5
I o,571-4- --3I 3,05
16
I 21
----
minimum
I
maximum
Doufám, že popis i výsledky celé práce při budování trigonometrické sítě pro Velkou Prahu budou v brzké době uveřejněny, neboť jde o technické dílo, jež se buduje jednou za sto let a jeho výsledky jsou ctí nejen vyspělosti československých zeměměřičů, ale i dobré technické tradice bývalé triangulační kanceláře ministerstva financí. Pokud jde o pražskou polygonálku, doufám, že i tato bude zveřejněna. Bohužel, že nejen polygonální síť, tak i trigonometrická utrpěla válečnými událostmi. Značný počet bodů zašel při stavbě veřejných protileteckých krytů, část při leteckých útocích, ale největší počet při revoluci stavbou barikád. Právě na nárožích, kde je umíst~no nejvíce polygonů, byla nejčastěji rozkopávána dlažba. Nyní několik poznámek o zkušenostech s polygonálními body.Polygonální body jsou zajištěny žulovými kameny pod dlažbou a v některých čtvrtích jsou kryty litinovými hrnci tvaru a velikosti vodovodn1ch šoupátek. Zjistil jsem, že tato stabilisace není právě vhodná. Vrch kamene je asi 20 cm pod povrchem dlažbv. hrnec má otvor aCli10 cm. Je vp1mi ()ht;;~"pr'lf)střediti olovnici na křížek kamene, poněvadž není přes ni křížek vidět. Toto zajištění je ještě také nevýhodné nebo závadné proto, že do hrnce zatéká bláto s odpa-
1945/61
Zeměměfiěský Obzor SIA ročník
dovým olejem a jinými ·chemikáliemi, které působí na povrch kamene. Po čase je téměř nemožné zjistit křížek, najmě když v pražské síti bylo použito vlivem válečnÝch poměrů kamenů se špatně tesanými křížky. Mnohé kameny nejsou pod hrncem osazeny soustředně a ne"1í-1ikřížek dobře vytesaný, po čase zmizí a my sigmflisujeme bod na střed hrnce, čímž se dopustíme chyby až několik cm. Dospěl jsem k tomu přesvědčení, že pod hrncem bylo by lépe zajišťovati trubkou, která by byla náležitě zabetonována. Zde by potom nebylo pochyby, které místo je daným bodem. Takto
Geodetická literatura SSSR. Pod tímto záhlavím zahajujeme uveřejňování obsahů a posudků geodetické literatury. která vyšla v SSSR pO roce 1918 a která z důvodů politických i všeobecně mezinárodních zůstala nám z největší části neznámá. třebaže velký rozmach g-eodetických prací od r. 1924 v SSSR představuje nejvelkolepější periodu g-eodesie vůbec. Rada knih tohoto oboru se nachází v soukromých knihovnách jednotlivců, o nichž nikdo neví a jen velmi skromnou část nalezneme v kníhovnách veřejných. Při tom všem se jedná téměř vždv o jedíné exempláře v celém státě. Prosíme všechny příslušníky našeho st~vu. aby nám poslali obsahy a posudky takoVÝch knih, nebo knihy zaslali redakci k posouzení. Aby si čtenář mohl učiniti představu o práci, budeme se říditi těmito zásadami informačního sestavování: 1. Autor a název
zajištěný bod bylo by lze použíti i pro přesnější práce než je měření detailu na polygonální stranu. Náklad by nebyl větší než při použití žulových kamenů. Bylo by třeba, aby byly soustředěny zkušenosti všech, kteří pracují v nově vybudované síti. Tyto poznatky by mohly sloužit k nalezení nejvhodnějšího způsobu zajišťování polygonálních bodů v městech. Měřická siť se nebuduje jen pro vyhotovení mapy, ale podle znění návodu B má především sloužit k doplňování změn. Je proto na místě, aby kolegové z tohoto oboru působností sdělili své náměty.
Obsah:
§ 1. Souřadnicové systémy . . . . § 2. Logaritmy trig. funkcí malých úhlů. § 3. Přechod od souřadnic g-eografickÝch k pravoúhlým sférickým souřadnicím § 4. Souřadnice Soldnerovy . . § 5. Souřadnice Gau13-Krligerovy . § 6. Zkreslení. Opravy ze zakřivení. . . . . § 7. Použití Gau13-Kriig-erových souřadnic v geodetických pracích Upravlenija Vojenn. Topografov. Hlava
Hlava
Pojem o funkční stupnici. . Popis logaritmického pravítka . . Vztahy mezi stupnicemi log. pravítka Úměra. Násobení a dělení . . . Umocňování, Odmocňování . . Výpočet výrazů tyPU 11 = a a;2 • V'ypoce • t vyrazu " • t ypu 11 = a 11 = a;' a
x'
§ 8. Výpočet výrazů obsahujících tríg. funkce . . § 9. O některých doplňkových značkách logaritm. pravítek .
9 9 11 14 17 18 21 24 24
27 28 30 36 38 41 45
0-
50 52 59 61 62
IV. Pře d běž n é v Ýpoč t y v triangulaci.
§ 1. Předběžný výpočet trojúhelníků a výpočet sférických excesů. . . . . § 2. Výpočet centračních oprav. . . . . . § 3. Výpočet základních hodnot v Gau13-Kriigerově souřadnicové soustavě . . . . . . . § 4. Výpočet přibližných Gau13-Kriigerových souřadnic a redukcí směrů. . . . .. § 5. Sestavení seznamu redukovanÝch směrů
Hlava VI.
Hlava 1. Log a r i t m i c k é ~ r a vít k o a j e h o použití v praxi geodetíckých výpočtů.
III. Z p r a c o v á ním ě ř e n Ýc h vod rovných úhlů.
§ 1. Vyrovnání úhlů na stanovisku, měřených ve všech kombinacích. Případ 3 směrů . . . . . § 2. Vyrovnání úhlů na stanovisku, měřených ve všech kombinacích. Případ 4 a více směrů, . § 3. Vyrovnání úhlů na stanovisku, měřených methodou Schreíberovou . . . . . . . . § 4. Vyrovnání směrů na stanovisku, měřených ve skupinách (úplné skupiny) . . . .. § 5. Vyrovnání směrů na stanovisku, měřených v neúplných skupinách
Úvod
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
4
Hlava II. G a u 13 - K r li g e r o v y s o ú řad nic e.
Posudku.
§ § § § ~ § § .
6/33 (1945) ěíslo
Vy r o v n á n í z á k I a dní c hře II. řád u.
70 72 75 77 80
t ězců
§ 1. Rovnice Laplaceova. . . . . . . . 92 § 2. Vyrovnání jednotlivého řetězce s podmínkou základnovou a azimutální. . . . . . . 94 § 3. Vložení řetězce mezi dvě dané (pevné) trigonometrické strany. . . . . . . . . 98 § 4. Výpočet vah a středních chyb funkce vyrovnané veličiny pro případ jednoduchého schematického řetězce . . . . . . . . . . . 107 § 5. Vyrovnání systému základních řetězců II. řádu. 111 Hlava VII.
V y r o vn á n í v y p I.ň o v a c í sít ě.
§ 1. Vyrovnání pozorování zprostředkujících. . . 1l~ § 2. Zjednodušený způsob vvrovnání vyplňovací !'ítě 137 § 3. Vložení jednotlivých obrazců. Vyrovnání .bodů iII. řádu. . 148
1945/62
Zeměměftěský Obzor SIA ročník
6/33 (1945) číslo
4
Tabúlka § 1. Vzorce pro trigonom. § 2. Vyrovnání
nivelování .
. 163 164
výšek .
§ 3. Výpočet refrakčního
koeficientu
Přfioha. Tabulka součinitelů (a) = 20,6265 cos a'
+
=-
.
=
.20,6265 sin a, (b)
Ú vod.
Strana.
Význam GauB-Kriigerových souřadníc; všeobecné schema k použití G. K. zobrazení. Předmluva k tabulkám. Označení Vzorce Zpracování a návod k použití tabulek. VZOry a { I. Přesného výpočtu ',' . příklady II. Výpočet specie1. triangulace s poměrně krátkými stranami Konstanty . .
V.-XIV. XV.-XVIII. XIX.-XXIV. XXV.-XXXV. XL.-LIV. LVI.-LXIV. LXV.
Q
na 9 desetin. míst
. 37-52
Q
III. Hodnoty X!4 IV. Hodnoty y-y' V. Logaritmy hodnot
+t
2),
Y.
VII. Logaritmy VIII. Logaritmy
-L
. 53 .54 1)2,
.;,
.;'
aro
11~ 2R~ hodnot (1 2 t2), 2 (l (1- t2), Y. (5 3 t2) _
+
hodnot
,1 y2
RZ
/l
12W
y4
.55-59
»
-Q-
»
XIV.
»
»
XV.
»
12H2
xd
(X2 -
+ Y2)3 69-70
(1/2 -
71
Y1.)
y3 6NZ
.75-76
Zusammenfassung (německy) Inhalt Résumé (anglicky) Contents Oglavleníe .
• 77 .78-79 · 80 · 81
V te~tové části zabývá se prof. K r a s o v s k ý (ředitel Institutu Geodezii i Kartografii) stručně všeobecnými úvahami o výhodách Pf'lužití zobrazovací soustavy GauBKriigerovy se 3° pásy s uvedením maximálních hodnot délkového i úhlového zkreslení. S ohledem na rozlohu SSSR je to jedině vhodný způsob zobrazení. V kapitole »0 b o z nač e n i j a« jsou vysvětleny základní pojmy a jejich označení, kterých je dále použito v kapitole vzorců. Uvedené vzorce jsou sestaveny
pro tyto základní úlohy.
I. Převod geodetických souřadníc
<
a) případ log. výpočtu pro l ± 3~; b) případ log. výpočtu pro l ~ 1° 30'; c) případ nelogaritmického výpočtu l
--==3~.
Q"
4H2'
pořadnice
při
II. Převod pravoúhlých souřadnic i,l;, 1/ na geodetické
<
< 270
km.
<
IV. Převod geodetických azimutů a směrníků do roviny; redukce směrů- a úhlů při převodu s elipsoidu do roviny. a) v triangulaci I. řádu při 8 ~ 40 km a Y m max. ,250 kilometrů; b) v triangulaci I. řádu pří 8 <40 km a Ym max. 120 kilometrů; c) v triangulaci II. řádu při 8 15 km; d) v triangulaci II. řádu při 8 15 km; e) vzorce pro převod směrů a úhlů s elipsoidu do roviny.
> <
.60
+ 61-65
66
RZ
hodnot 10 P, 2RZ
24
+
--L . 7
12R2 IX. VeličinY...!!-
XIII.
(Y1
48H'
I. řádu pro Ym 300 km a 840 kmj b) v triangulaci II. řádu pro Y m < 220 km; c) ve vyplňovací síti II. řádu a v síti bodů III. a niž. řádů.
II. Délky 10' rovnoběžkového oblouku. Logaritmy oprav pro výpočet souřadníc 1/ a rozdílů délek l; veličiny
VI. Logaritmy
-ť~(X~-X1)
a) v triangulaci
I. Délky poledníkových oblouků a ve.v. N llcm -".
8
»
»
III. Přenos délky s elipsoidu do roviny a naopak.
Tabulky:
hodnoty
XII.
. 170
F. N. K r a s o v s k i j: Tablicy, formuly i rukovodstvo dia vYčisleniia koordinat GauBa-KriuJrera dIa širot ot 35° do 700. Pod vedením prof. Krasovského sestavili inženýři geodeti V. J. Zvonov a D. A. Larin. Vydal Gosudarstvennyj Institut Geodezii i Kartogorafii pri Glavnom Geodezičeskom Komitete BCHX SSSR, Moskva 1930. 65 stran textu, 82 stran tabulek a nom~gramů, rozměry 17 X 25 cm. V plátěné vazbě cena 5 rublů 50 kop., vyšlo 3000 výtisků (prodejné).
!'f,
»
. 168
Ruská literatura uvedená v poznámce úvodu: U r m aj e v: O posledovatelnom uravnivaníi trigonometričesklch setěj. (Trudy Gosudar. Instituta Geodezii i Kartografii Č. 3, 1931; U r m a jev: Uravnivanie polygonov v geografičeskich i prjamougolnych' koordinatech (Trudy G. I. G. K. Č. 1, 1931). Autor v této knize shrnuje základy vyrovnání trigonometrických řetězců, navazuje na své 2 práce vyšlé jako samostatné svazky ve sbírce »Trudy Gosudarstvennogo Instituta Geodezii i Kartogorafii« vydané v Moskvě r. 1931. Bohaté a zhuštěné statě jsou doprovázeny tabulkami praktických příkladů, zejména vyrovnání na stanovisku, sestavení podmínečných rovnic a: vyrovnání trig. řetězců jako celku. Tím theoretická část nabývá přehlednosti o praktickém upotřebení. Elznic.
log
XI. Veličiny
Na dalších 12 stranách jsou uvedeny základy a zásady v~'POčtu tabulkové části s uvedením použitých vzorců i pomůcek. Konečně 28 stran závěrečné textové části ob~ahuie číselné příklady k úlohám, pro něž byly dříve uvedeny všechny vzorce. Téměř všechny tabulky jsou původní prací ruských geodetů; stejně i připojené nomogoramy, ulehčující výpočetní práce. Svým rozsahem i původním obsal.,em s výpočetními vzory jsou Krasovského tabulky dílem, které předčí podobná díla německého původu (na př. Anweisun~ und Tafeln zur Berechnungo Gausz-Krii ..•. ~,.~~her Koordinaten, služební předpis R. f. L.). Elznic.
1945/63
Zeměměfiěský Obzor 8IA ročník 6/33 (1945) tíslo 4
o
,
ZPRÁVY
RUZNE Vypsání soutěže. Odbočka Spolku českých inženýrů v Praze rozepisuje mezi svými členy literární soutěž na rok 1945. Účelem je nejen podnítiti inženýrskou činnost vůbec a nabádati členy k publikování. ale též udělením cen odměn. po případě otištěním, veřejně upozorniti na ~ové, původní myšlenky a zkušenosti praktické i theoretické ze všech oborů inženýrské práce v tomto ruce. Předmětem soutěže může býti jakékoliv thema, které má vztah k činnosti technické a má dobrou literární úroveň. Je-li toho třeba, může býti doloženo ~rafickými praeemi a návrhy, nebo jejich fotografiemi. nebo snímky provedených děl. Zvláště jsou vítána themata širšího, všeobecnějšího pojetí, která by zajímala více inženýrskÝch oborů a přispěla k jejich vzájemnému styku. Musí to býti práce vlastní, dosud jinde neodměněné, ani k jiné soutěži nezadané, které buď nebyly uveřejněny, nebo které byly uveřejněny v odborném zdejším tisku v letech 1944 a 1945. aVš!1k jen tehdy, přihlásí-li ie autor k soutěži. Učastníci soutěže musí býti členové pražské Odbočky SIA, kteří splnili své členské poviimosti v r. 1945. Není vyloučena ani společná práce několika členů různých skupin. Podání budiž provedeno u prací dosud neuveřejněných ve třech exemplářích na listech formátu: AJ4. po jedné straně strojem čitelně psaných, u prací již uveřejněných možno-li ve třech zvláštních otiscích. Složitější a nákladnější přílohy mohou býti dodány v jediném exempláři. Články a přílohy buďtež autorem podepsány. Také lze předložiti k soutěži práce anonymní, budou-li opatřeny heslem a bude-li k nim přiložena zapečetěná obálka, tímtéž heslem označená, obsahující jméno a adresu autora. Lhůta k podání prací se končí dne 15. února 1946. Nejdéle do této doby musí býti soutěžné práce podány, nebo doporučeně zaslány Odbočce Spolku českých inženýrů, Praha I.• Jánská 100. Dům SIA, v zapečetěných obálkách, zevně označených nápisem »Soutěž Odbočky SIA v Praze 1945«. nikoliv však jména autora. Ceny a odměny v celkové částce do 25.000,- Kčs mohou b~-ti uděleny výborem Odbočky po návrhu soutěžní poroty. Soutěžní porota má 3 členy. které jmenuje výbor pražské Odbočky SIA. Před rozhodnutím o soutěži je povinností poroty vyžádati si v každé práci písemný posudek poradců z těch oborů. kterých se předložené práce týkají. Tito poradci mají pouze poradní hlas a budou určeni výbory příslušných skupin nebo odborů. Výsledek soutěže bude vyhlášen na řadné valné hromadě pražské Odbočky SlA v př:štím roce. Ze všech podaných soutěžních prací se ponechá po jednom exempláři pro archiv Odbočky SIA. Práce oceněné a odměněné budou Odbočkou doporučeny k otištění ve spolkových časopisech. Zeměměřič v ostravsko-karvinskěm revíru. Znárodněním dolů v naší republice se začala nová éra hornického podnikání. Na zdárném vyřešení or~anisačn:ch otázek závisí úspěch celého velkolepého díla a je proto nejvýš nutno věnovati právě or~anisačním otázkám našeho uhelného průmyslu krajní pozornost. Chtěl bych zde podat aspoň krátkou informaci o činnosti zeměměřických inženýrů v ostravsko-karvinském reviru a ukázat cestu. kudy by se tato práce měla bráti ve svobodné republice, aby byl zajištěn její úspěch ku blahu celku. Zeměměřičtí inženýři v revíru dnes pracují v ústředních měřických odděleních, zřízených u jednotlivých důJn'ch společností, a sice pod vedením horních inženýrů. Tato praxe vyrostla ze začátků zdejšího hornictví, kdy' byl rozsah důlních podniků poměrně malý. takže zprvu práci v měřickÝch odděleních zas.tali samotni horní inženýři. Doba si však pOstupně vynutila přibrání zeměměřických specialistů. Byl' to zejména velký vzestup těžbv v revírech a tím i zvýšené požadavky kladené na měřické oddělení, v poslední době pak i nedostatek horních inžen_ý_ru_o _p_r_o_v_l_a~s_tn_l_' _ú_k_o_l_y_těze_' __b_n_e_' _a_p_r~o_v_ozru __ '_. HI~VJ? a odpovědný redaktor: In~. Dr. Bohumil Pour. kmhhskárny »Typus« v Praze XVI. Telefon 410-62. redaktora Praha
Během let se také značně zvětšil pozemkový majetek jednotlivých důlních společností; dnes činí u všech společností v revíru asi 15.000 hektarů a potřeba udržovati tak veliký (a zde důležitý) majetek v řádné evidenci prostřednictvím a prací odborně školeného zeměměřického inženýra je stejně samozřejmou jako naléhavou. Po reformě zeměměřičského studia v r. 1927 je samozřejmo, že pro měřické práce všeho druhu, a hlavně ovšem na povrchu, je nejlépe připraven zeměměřický inženýr jako specialista. Pohled do studijních programů obou vysokých škol nás přesvědčí, že zeměměřický inženýr, absolvující přednášky měřických disciplin nejruz.. nějších odstínů, je daleko lépe vyzbrojen odbornými poznatky měřickými, než inženýr horní. Zatím co ve studijním programu Vysoké školy báňské je pouze nižší a vyšší geodesie a důlní měřictví, ie studijní program zeměměřičského inženýrství velmi široký a podrobný. Obsahuje vše theoretické, co praxe povrchového měření vyžaduje; důlní měřictví je v poměru k tomu jen malým úsekem jeho studia. Velikou předností zeměměřického. inženýra jako specialisty je. že přichází ihned po absolutoriu do praxe ve svém oboru. kdežto horní inženýr provozuje mě· Hckou praxi jen jako činnost vedlejší, doplňkovou a jen zřídka, možno říci ojediněle. Nemaje praktických zkuše· ností a všestranného odborného vzděláni zeměměřického, nemůže býti průkopníkem nových method měřických i početních a tím ovšem ani racionalisace měřické práce. Horní inženýr je pln~ zaujat úkoly převážně hornickými, jež jsou mu vlastním oborem a znalostem měřickým se během doby stále víc a více odcizuje. až ztratí zcela zájem o tento obor. Tím trpí přirozeně pravidelný chod měHcké služby. neboť zde chybí iniciativa a cílevědomé vedení. Z těehto důvodů a kromě toho i z důvodu r a c i o n aI i s a c e měřick~. práce jsme podali s kol. In~. AI. S t aš e m, jako dlouholetí zaměstnanci v revíru. návrh Ústředí ostravsko-karvinského revíru v M. Ostravě na řešení celého problému. Navrhujeme rozdělení povrchového měřictví OD důlního a sice tak. že by byla přiště důlní měřická oddělení přímo na jednotlivých závodech. Dozorčím or~ánem nad nimi by pak byla jakási Inspekce pro důlní měření, která by vedla současně evidenci důln no maje~ku, propůjčených důlních měr. prodlužování kutacích povolení, archiv ori~inálních listin a j. Všecko povrchové měřictví pak navrhuíeme sloučiti v jeden Pozemkový a měřický úřad (či oddělení) ostravsko-karvinského revíru. jehož vedením by byl pověřen zeměměřický inženýr s delší praxi v revíru. Rozsah práce nového oddělení by byl dán takto: Evidence rozsáhlého pozemkového majetku pro účely vlastnické, daňové a j.; udržování hranic a úprava držby při pozemkových transakcích; udržování a doplňování katastrálních i pozemkových map; místní trian~lace neb její doplnění za účelem sjednocení dosud roztř:štěných souřadnicových systémů v jeden celek; periodické pozorování terénu pomocí přesné nivelace a rozvedení nive111ceod nepoddolovaných bodů na všecky závody; pořizování polohov)'ch ,a yýškopisných plánů pro plánování jak průmyslové, tak osídlovací. Tyto a mnoho jiných úkolů (koupě. prodeje a j.) může s úspěchem provésti jen zeměměřický inženýr. Jsme toho názoru. že nová doba přin
1945/64
Tiskem hlavního
ZEMĚMĚŘICSKÝ ROČ. XXXIII.
VĚSTNíK
ČASOPIS PRO GEODESLI A Z'E M Ě M 'Ě Ř I ČS Tví r
o
P Ř L R.UBRIKA: Hlavní
HA: V Ě S T N ,í K S I A NORMALlSAČNT HLfDKA
a odpovědný
ING.
redaktor:
BOHUMIL
POU,R
Vychází 25. v měsíci, celkem 12 čísel ročně. Roční předplatné 150 Kčs. účet u poštovní spořitelny čís. 16.253. Novinová číslo TISKEM
sazba
povolena
35.468-lIla-40. KNIHTISKÁRNV
-
ředitelstvím pošt a telegrafů Dohlédaci TYPUS
poštovní
úřad
v Praze
Praha
25.
Y PRAZE-SMICHOV~
Ing. Dr. V. Staněk-lngC. K. Šindelář: Redukce měřených délek . . . . . . . . . . . .. 33
Ing. Karej Letocha, měř. komisař: O pozemkových hranicích a ieiich zjištění při katastrálním řízení
Ing. Dr. J. BČlhm:Měření nově vybudovaných geodetických základen v Cechách (Pokračování).
Různé zprávy
SPOLEK
40
ČESKÝCH
Roč. 6/33 (1945)
Ukázka obalu Z. O. roč. 1945 číslo 3, str. 1 obalu
. . . .
INŽENÝRŮ
45
pro průmysl letecký a karosářský Váha cca 250 g, 600 g, 800 9
~Saztma
ve století obrovských tecÍ),nicb"ch Vý'konú, Provoz těch největších podnikli je v:lak závi~;l<'na desetitisících drobných, ale nepostradatcin)"ch technických potřebách. P rClmyslu, obchodu i živnostem stále dobi'e slouží
Jes11iie pravé
poskytují práce
vybrané
suroviny
KOH-I-NOOR,
stavou vzorné zkoušky rnethodami se kontroluje
odborná
tvorba
Citlivými
liřské
Zajímavě
na cestu
záruky,
podrobnosti
kterou
že jest
o zkušebních
zašleme
a předpoJdady
zaručuJíd jistotu
sou-
stroji a přesnými měřiclml
spolehlivou methodach
o tužkách pro
každému
příteli
a každé tužce
pomocnicí K O H ·1·
při kres-
N OOR
technika-,
KOH.I.NOORKY
zdarmL
NA TUŽKY KOH-I-NOOR L. 6
/ Ukázka obalu Z. O. roč. 1945 číslo 3, str. 2 obalu
východisko Jakost
zkoušecirr.i
a mnoho jiných cenných pokynů přináší -Nauka
TovARNY
práce
poslední.
průběh všech podstatných pracovnich pos-Iupu
dostane
pracl.
tato
a autokritíky.
K O H -I-N G O R se přesné
ci zdařilá
obdrží
TECHNICKOU A HOSPODÁŘSKOU LITERATURU
Technické knihkupectví a nakladatelství společnos't s r. o.
'PEA$
Prosime,
abyste
seznamy
nabizených
nám
pfedem knih
zaslali
a časopisů
LANOVÉ SVORKY A KONCOVKY· na drátěná, a napinaci
ZIOVU-
těžni. nosná lana systém
VÝSTAVBA
HEUER-HAMMER
ff A Š, 1f lf
zaručuji naprostou jistotu v provozu a chráni pfed úrazem
e: e~";
gnOuD9 DRDLq TOURnRn nn i:BOUWI ft HOUOut ZDOU Ústfedl:
P R A H A II•• Vodičkova 41. Telefon 370-51 serie.
~
'842 . Ini.tr d 'In 'k6ř , es I - 1945. Praha XlfI,HOVlíčkova
12. Tel. 9M-3Ó
VŠEOBECNÁ ZÁLOŽNA INŽENÝRŮ A ARCHITEKTŮ PRAHA II., SPÁLENÁ 59
t
v ž '. '. y tr°~u,ebpredevslm próce inženy' ~'. ° ~•••:L'_L me u. A y m hl" ov -'~geoo I neruseně,prs/0C:OVOf zo llaidého . POéa , vyrób(me pro ni
Přijímá vklady na knížky a na běžné účty a výhodně ie úročí. Provádí všechny obchody záloženské. • Clenům: poskytuie úvěry, eskontuje směnky, zálohuje, inkasuje a vymáhá postoupené účty, skládá vadia a kauce. Prodeina třídní loterie. • Radí ve věcech finančních, peněžních, obchoduie s cennými papíry, ob· starává správu domů a zastoupeni majitelů akcií na valných hromadách společností. Dotazy ihned zodpoví.
POST. SPORITELNA 39.597 TEL: 220-91, 333-10, 320-09
Ukázka obalu Z. O. roč. 1945 číslo 3, str. 3 obalu
ODBORNÉ
REKTIFIKACE N I VEL A čNí
OPRAVY THEODOLITŮ a TACHYMETRŮ
CH
STROJŮ LÁTAL
OPTICKÉ
A SPOL.,
ZAVODY
TECHNICKÉ ,
~
JOSEF
& JAN
FR I Č
PAPIRY pro
~
GEODESIE Polorisace. Letecké přístroje. Kontrolní přístroje pro průmysl a kotelny.
~
PRAHA XII.. AMERICKÁ 3 TEL E F O N c:. 525-68. 525-81.
@ •.
II
zhotovování
a rozmnožování
plánů
pro kopfrování plánů
LEMOVACí
PŘíSTROJE
A PÁSKY
pro lemování okrajů plánů
PLANOGRAFIE Továrna
KRÁL
chemick;ch
KAREL P RA HA
II.~
papirů
a
planografie
KRÁL, K RA KOV SK
A Č.
25
STROJE ~ C?I!EBNtMI.HŘIOELI PRO KAZDY UČEl
PATZAK PRAHA
-
81 MACHÁČEK
Telefon 205-06, 449-63
THEODOLITY SR8 A ŠTYS, PRAHA Majitel a vYdavatel Spolek českých inženýr6 v Praze. • Casopis řídí hlavní redaktor s redakčním sborem. • UvefejněI1é příspěvky se honorují. • Rukopisy a obrazce se nevracejí, • Separáty z původnlch článků se zhotovují na náklad autorův • • Reklamovaná čísla jsou zdarma jen do vYjití následujícího čísla, jinak stojí jednotlivé číslo 13 Kčs.• Objednávky časopIsu a inserce přijímá administrace v Praze I., Národní třída 37, Dům Platýz, tel. 333-30.• VeSkeré peněžní poukazy se zaa1lajl Spolku českých inženýrů na jeho účet u Po!;t. spoř.•. Praze čís. 16.353 s označením účelu platby.
Ukázka obalu Z. O. roč. 1945 číslo 3, str. 4 obalu
