3. ročník / duben 2013 ZŠ a MŠ Sokolovská 1, Svitavy
Ze života naší školy Eko a vše s tím spojené Zeměpisná olympiáda V kraji jsme se neztratili Badatelé potřetí Projektové aktivity s vodním živlem Prvňáčci v Králově zahradě Třeťáci v Oucmanicích
Za Shakespearem do Brna Rozhovory s ... Tentokrát trojitá dávka!!!
Móda & Styl Píšeme – básníme – tvoříme Komiks
Zajímavosti aneb cesta za ... O osobnosti Výprava do živočišné říše Největší námořní katastrofa Charakteristika znamení Fantazy – oreády,dryády a najády
Knižní okénko paní učitelky Chybové +něco navíc
Zábavné hádanky Do světa nám odchází naše sluníčko 1
Určitě všichni víte, že naše škola nese titul EKOŠKOLA a tento titul se musí po několika letech obhajovat. Projekt Ekoškola je mezinárodní vzdělávací program, jehož hlavním cílem je, aby žáci snižovali ekologický dopad školy a svého jednání na životní prostředí a zlepšili prostředí ve škole a jejím okolí. Tenhle rok je právě tím „obhajovacím,“ a proto na naší škole existuje tým- EKOTÝM, jehož členy jsou učitelé, další zástupci školy a také samozřejmě zástupci jednotlivých tříd, kteří se podílejí na tom, aby na škole fungovaly všechny ekologické činnosti z hlediska šetření vody, energie, ochrany přírody, třídění odpadů, dopravy... Všichni se také podílí na realizaci plánovaných aktivit.
jj
Ve výše uvedeném článku bylo zmíněno, že se titul Ekoškola musí obhajovat. S tím také souvisí obnovování třídních ekokodexů. V některých třídách si žáci již vytvořili nový, v některých zatím ne. Zde je pár ukázek z jejich tvorby.
Prostorový ekokodex žáků 6. třídy
Na opeřence vsadili žáci 5. B
2
Ve dnech 4. a 9. dubna se konala v sále Domu hudby v Pardubicích Krajská přehlídka dětských recitátorů „Dětská scéna 2013“. 24. února se v budově Gymnázia ve Svitavách uskutečnila Zeměpisná olympiáda, které se účastnili i 3 žáci naší školy.
Žáci soutěžili v těchto kategoriích: A – 6. ročník + Prima B – 7. ročník + Sekunda C – 8. a 9. ročník + Tercie a Kvarta
Právě sem se vydali po svých úspěšných výkonech v okresním kole Gabriela Sauerová za IV. kategorii a Dan Zoicas za kategorii I. Gabča se mezi svými vrstevníky dostala do 2. postupového kola (8 nejlepších recitátorů).
Gabču trochu zradily hlasivky, ale i přes tento handicap zvládla oba texty výborně.
Dan si přivezl Čestné uznání.
Soutěžící měli před sebou 3 úkoly: 1) Práce bez atlasu 2)Práce s atlasem 3)Praktická část
A jak naši zástupci uspěli? Kategorie Jméno a příjemní A Veselý Vít B Melicherová Anna C Plíhal Jan
Pořadí 7. 13. 10. Porota určitě ocenila nejen pěkný přednes, ale i milý ,,kukuč“ Dana.
Zúčastněným moc gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů!
Oběma moc gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů! 3
V rámci ověřování projektu Badatelé Sdružení Tereza jsme si vyzkoušeli další badatelskou lekci s názvem Peří, chlupy, šupiny. Celá lekce byla zaměřena na tělní pokryv obratlovců. Po zhlédnutí inspiračních krabic s ukázkou různých druhů tělního pokryvu (šupiny a kůže ryby, svlečka hada, různé druhy peří, krunýř želvy, chlupy savců, srst africké zvěře,…) jsme zkoumali odlišnosti ve zbarvení, funkci a uspořádání tělního pokryvu. Vytvářeli jsme hypotézy a vlastním výzkumem se je snažili ověřit i s pomocí odborné literatury, internetu nebo mikroskopovací techniky. Ve skupinách jsme pak získané znalosti zpracovali a vytvořili prezentaci každý dle svého zájmu - Proč chameleon mění barvu? Jaký je rozdíl mezi rohem a parohem? Může želva shazovat krunýř? Proč mají ptáci peří? Liší se zbarvení srsti u savců? … Další hodinu jsme pak prezentovali před celou třídou získané znalosti. Ostatní se zaujetím poslouchali, na co přišli jejich spolužáci.
V pátek 22. 3. probíhaly v rámci projektového dne na téma VODA ve všech vyučovacích hodinách různé aktivity spojené právě s tímto živlem. Tím jsme navázali na zkušenosti s projektovou výukou z projektu EU – Moderní formy projektového vyučování. K velmi zajímavým patřila aktivita šesťáků, kteří připravili pro své spolužáky ze 4. B a 5. A několik stanovišť, kde se seznámili s VODOU z různých pohledů: pozorovali odebrané vzorky různých druhů vod (rybník, potok, jezírko), sledovali jejich průhlednost a možné příčiny jejich znečištění zjišťovali degustační vlastnosti vybraných vzorků (čich, chuť, pach, ...) při práci s atlasy si uvědomili rozložení světového oceánu a jeho částí porovnávali množství sladké a slané vody hodnotili různé adaptace živočichů na vodní prostředí s pomocí turistických map zjišťovali vodní zdroje v našem okolí měřili průhlednost vody s pomocí trubice uvědomili si rozdíly v různých částech vodního toku (rychlost, šířka, tvar údolí, druhy ryb, činnost řeky,…) hodnotili dodržování pitného režimu zapojili význam slova VODA do hrátek z českého jazyka a hudební výchovy Ve smíšených skupinách (4., 5., 6. třída) obcházeli jednotlivá stanoviště, šesťáci pomáhali splnit zadaný úkol a společně vyluštili indicii KOLOBĚH, kterou si pak vysvětlili a nakreslili. Za informace a foto děkujeme paní učitelce Šimkové a jejím svěřencům
4
Ve chvíli, kdy se v příkopech u cesty ještě schovávaly poslední mrazíky a po cestě běžela voda ze zbytků tajícího sněhu, sluníčko nesměle polechtalo zemi a probudilo cibulky prvních jarních kytiček. Ze země vyrazily lístky a bílé zvonečky bledulí. Ani nejlepší počtář by nespočítal, kolik jich v Králově zahradě u Semanína vykvetlo, protože kam oko dohlédlo, bylo bílo. Jarního počasí využili prvňáčci ke svému prvnímu letošnímu výletu. Projeli se vláčkem, proběhli se po lese a našli si i novou čtyřnohou kamarádku kočičku. Bylo to super. Radost jim kazilo jen pomyšlení, že to bylo naposledy, kdy s nimi byla paní vychovatelka Zdenička, ta nás totiž v květnu opustí.
Pohled na konečně probouzející se jaro nám poskytla paní učitelka Škraňková
5
V prvním jarním týdnu odjeli třeťáci do Ekocentra PALETA, které se nachází v Oucmanicích. Během týdne se v programu nazvaném Polem-nepolem zúčastnili mnoha aktivit. Vyzkoušeli si práci se dřevem, řezání, štípání, ale i drobnou řezbářskou práci – všichni si vydlabali malou lžičku. Oživili si znalosti o tříděném odpadu a bádali téměř detektivně, kam se poděly věci, které skončily v kompostu. Poznávali hlasy známých ptáků, vyzkoušeli si ptačí rozcvičku a po vzoru Milerova Krtečka zpracovávali len. Jenom na ty kalhotky nedošlo, každý si ze lnu vyrobil nějakou drobnost – děvčata náramek, kluci fousy. První jarní den nás zaskočil sněžením, a tak dvouhodinovka Pole se musela odehrávat v učebně Sýpka. Nakreslili a vymysleli jsme si mapu chleba a ten jsme si potom také ve venkovní peci upekli. Nejdříve jsme si samozřejmě museli nařezat a naštípat dříví, aby bylo na čem péct. Ke chlebu jsme si stloukli máslo a společně s lektorkou Káťou udělali sýr a jogurt. Jaro jsme oslavili jarními hrami na vsi – tloukli jsme špačky, hráli kamínky, gorodky, skákali gumu... Předposlední den jsme vyrazili na výlet. Cesta lesem přes rokli a Čertovu lávku nebyla příliš schůdná, ale zvládli jsme to. Cestou jsme se zastavili u pomníku J. A. Komenského, vylezli jsme na zříceninu hradu nad Brandýsem a cestu jsme zakončili v cukrárně. Trochu jsme zmokli, trochu nám sněžilo, zima se prostě nechtěla tak lehce vzdát. Poslední den jsme vařili čaje z bylinek, každá skupina si namíchala svůj čaj a ochutnávali jsme, komu se nejvíce povedl. Někomu voněl mátou, jinému meduňkou, další upřednostnili šalvěj nebo heřmánek. Na závěr ti odvážnější ochutnali pelyněk a určitě na něj jen tak nezapomenou. Toto vyjmenované slovo chutnalo velice hořce. Po obědě přijel autobus a vydali jsme se zpět do Svitav. Byl to velmi poučný týden.
Děti si vše, co prožily, pečlivě zaznamenávaly do svých deníků:
Ráchel Kellerová: Další program byla živá a mrtvá voda. Káťa donesla čistou vodu ze studny a špinavou z rybníčka. Dělali jsme pár pokusů. Říkali jsme si, na co všechno potřebujeme vodu. Z obalených papírů jsme sestavovali potrubí a Káťa nám do toho lila vodu. Pak jsme šli ven. Káťa nám venku ukazovala žumpy a odtékání špinavé vody. Natálie Fadrná: První den jsme se seznámili s ekocentrem a lektorka se jmenovala Káťa. Potom jsme měli jít pracovat ven, ale sněžilo. Tak jsme byli v učebně Sýpka. Vyrobila jsem si lžičku. Lucie Motlová: Třetí den jsme po snídani dělali máslo, jogurt a sýr. V této lekci bylo ještě to, že jsme šli do stáje vyhřebelcovat osla a kozu. Ve čtvrtek jsme byli na výletě. Viděli jsme Čertovu lávku, pomník Jana Amose Komenského, Brandýs, bludiště a hrad. A Ráchel byla nemocná, také s námi nebyla. Vendula Frantová: Dnes ráno jsme měli aktivitu bylinky. Vařili jsme různé čaje a pak jsme je ochutnávali. Používali jsme šalvěj, mátu, meduňku, heřmánek a jiné. Samuel Zoicas: Ráno jsme přijeli a ubytovali se. Museli jsme povlíct polštář a peřinu, moc nám to s Danem nešlo. 6
Dominik Boček: Povídali jsme si o živé a mrtvé vodě. Zajímavé bylo to, že obě vody byly živé a zároveň mrtvé. To proto, že čistá (pitná) voda byla upravená a nejsou v ní živé organizmy. Tak je mrtvá. Ale je i živá, protože se dá pít. Julie Křečková: Večer jsme předváděli pantomimu a také říkali pohádku O perníkové chaloupce po slovech. Potom jsme šli na pokoj, zavolali rodičům a možná i babičkám a dědečkům, umyli jsme se a četli jsme si. Ve 21.00 hodin nás paní vychovatelka uložila, protože byla v devět večerka. Den se mi moc líbil.
O dojmy z Oucmanic se s námi podělila paní učitelka Chybová a její třeťáčci 7
26. března jsme se již posedmé vydali za kulturou do Brna. Tentokrát jsme zavítali do Mahenova divadla, a to nebyla jediná změna. Doteď jsme měli možnost zhlédnout spíše muzikálová vystoupení, ale tentokrát paní učitelka vsadila na Shakespearovu komedii Veselé paničky windsorské. Nemohli jsme si sice užít zpěv, ale nebylo třeba litovat, jelikož jsme se i tak úžasně bavili! Nádherné prostředí Mahenova divadla, vtipné hlášky herců, občasné zapomínání textů, ... to vše jsme měli možnost vidět a věřte, bylo to super! Za úžasný večer plný zážitků opět děkujeme paní uč. Andresové a paní uč. Pospíšilové. Změnou v podobě návštěvy jiného divadla nepohrdly ani jiné paní učitelky, a nebylo jich málo. Paní učitelka Půlkrábková, Škraňková, Chybová, Sirková a p. uč. Komůrková.
http://www.ndbrno.cz/uploads/gallery/full/4943.jpg
Okouzlující prostředí Mahenova divadla
http://www.ndbrno.cz/cinohra/vesele-panicky-windsorske?idp=12585
Tato Shakespearova komedie patří k hrám, které si natrvalo vydobyly přízeň publika a které nemusíme zvlášť představovat. Vznik komedie ze Shakespearova středního období je zajímavý už jen tím, že se o něj údajně zasloužila sama královna Alžběta I., která si přála vidět Falstaffa, komickou postavu prostopášného šlechtice z historických her o Jindřichovi IV. v roli zamilovaného. Traduje se, že autor měl na tvorbu komedie jen čtrnáct dní a že současně pracoval na druhém dílu Jindřicha IV., odkud převzal některé postavy pro Veselé paničky windsorské. Královna se měla účastnit premiéry, proto hra obsahovala v textu i poklony pro Alžbětu, ale ta nakonec nedorazila. Komedie prodělávala drobné úpravy při změnách obecenstva a existuje i několik písemných verzí různého rázu. Vystupují zde obyčejní měšťané, jejich sloužící i zchudlí šlechtici, žádný velmož nebo významný šlechtic. Svou pointou a některými příhodami (celkový děj je protkán mnoha příběhy) hra připomíná zábavné středověké historky o tom, jak potrestat někoho, kdo se chová namyšleně a chce odloudit ženu jinému. Přitom nikomu nehrozí poprava, ale veřejná ostuda a zesměšnění. Dílo zahrnuje mnohé aktuální narážky a komediální atmosféru. 8
Společnost „Za vnímání kulturních hodnot“ 100 80 60 40
Kluci ve společenském oděvu prokoukli
uděluje
OSVĚDČENÍ Východ
Dominiku Starému Západ Sever
20
za absolvování Shakespearovy komedie
VESELÉ 1. čtvrt. 2. čtvrt.PANIČKY 3. čtvrt. 4. čtvrt. WINDSORSKÉ
0
a za zvládnutí pravidel společenského chování 26. března 2013 v Mahenově divadle v Brně
Naše početná skupina zaujala při fotografování kolemjdoucí studenty, které můžete vidět v popředí.
Za společnost: Petra Andresová, Jitka Pospíšilová
Zeptali jsme se šesťáků a sedmáků, proč jezdí do divadla: Renata Součková: ,,Do divadla jsem jela, protože všichni říkali, že je to báječný. Mě zajímalo, co je na tom tak baví. Tak jsem jela, a už se nedivím! Dostanu se do úplně jiného prostředí, to je asi to, co se mi nejvíce líbí. Učím se, abych se chovala kultivovaně. Až bude další divadlo, ráda zase pojedu.“ Leona Zoicasová: ,,Do divadla jezdím hlavně proto, že mám ráda kulturu a divadlo mě baví. Navíc sama chodím do dramatického kroužku. Také se mi líbí Za společnost: Petraže Andresová divadla jako budovy. Doufám, zase na nějaké pojedeme.“ Miloš Sonnewend: ,,Protože mě divadlo baví a můžu být s kamarády jinde než ve škole. Také z toho mám nezapomenutelný zážitek a radost.“ Petr Adámek: ,,Jezdím tam, protože je to tam krásné a chvíli si odpočineme od školy. Hodně se mi tam líbilo a chtěl bych jet zase.“ Vít Veselý: ,,Vždycky mě baví, že tam jedeme skoro celá třída. Líbí se mi příběh, o kterém se hraje, a jeho ztvárnění. Je to lepší než v televizi, protože to herci musí umět nazpaměť a když to zapomenou, tak hezky improvizují. Také tam jezdím, protože máme rozchod na náměstí. A nakonec celá ta krása divadla!“ Anna Melicherová: ,,Za poznáním, pro pobavení, nákupy, zábava, relax, zážitek, ...“ Kristina Kösslerová: ,,Je tam velká legrace, žáky vidím v elegantním oblečení. Líbí se mi divadelní představení. Byla jsem tam dvakrát a moc mě to zaujalo. Chtěla bych jezdit dál. Jsem moc ráda, že s námi jezdíte.“
Pavel Strýček: ,,Do divadla jezdím za kulturou, ale
nejen proto, že si můžu užít představení, ale můžu si užít i s kamarády. Byl jsem tam dvakrát a bylo to tam super. Těším se na další.“ Jan Lustyk: ,,Hlavním důvodem je odpočinek a den zpestřený trochou kultury. Procházet se po Brně nikdy neuškodí. Za tu dobu, co jsem na této škole, jsme třikrát jeli buď na muzikál, nebo divadlo.“ Karolína Hynková: ,,S rodiči se do divadla moc často nedostaneme, tak jsem ráda, že mám tu možnost alespoň ve škole. Ráda jezdím také proto, že mohu nejen spolužáky, ale i učitele poznat mimo školu. V divadle jsem byla již čtyřikrát a pokaždé to bylo super. Těším se na další.“ Lukáš Samek: ,,Protože je to suprový a baví mě to. Podíváme se na divadlo nebo muzikál. Prostě si uděláme dobrý den s divadlem.“ Nikola Neumeisterová: ,,Do divadla jezdím, protože mě to baví a mám ráda divadelní prostředí. Nejlepší, co jsem viděla, byly Veselé paničky Windsorské. Pobavily mě víc jak muzikál.“ Sabina Machová: ,,Jezdím tam, protože je divadlo můj sen. Vždy se chci podívat, jak to tam probíhá. Líbí se mi, jak to herci mají v malíčku, jak třeba dokážou improvizovat. Prostě tam ráda jezdím.“ Karolína Chovancová: ,,Můžu se odreagovat od školy a nemusím se učit. Mám z divadla spoustu veselých zážitků...“
9
Už od pohledu působí velmi klidně a pohodově, jen tak ji něco nerozhází; kromě svých tří dospělých dětí má plnou třídu třeťáků; i když učí na prvním stupni všechny předměty, nejblíže má k češtině; pravidelně nám přispívá do knižního okénka...
Životním mottem:
„Co tě nezabije, to tě posílí.“ se řídí paní učitelka
MARTA CHYBOVÁ Čím jste chtěla být, když jste byla malá? Malá, no když jsem byla úplně malá, tak jsem chtěla být zpěvačkou a pak jsem později chtěla být novinářkou. Čím byste pravděpodobně byla, kdybyste nebyla učitelkou? Vyzkoušela jsem si i jiné profese, několik let jsem externě dělala průvodkyni v cestovní kanceláři a také jsem rok pracovala v rozhlase ve zpravodajství a v činohře. Nestudovala jsem na gymnáziu, ale na obchodní akademii a pedagogická fakulta nebyla moje první a jediná volba. Dnes jsou jiné možnosti, kdybych byla mladá a měla si znovu vybrat, studovala bych jazyky a hledala uplatnění asi jinde než ve školství. Je něco, co byste ve svém povolání změnila? Ano, spoustu zbytečného papírování. Kolika jazyky mluvíte? Jaké byste se chtěla naučit? Německy a rusky jsem se učila ve škole a chodím na angličtinu s paní učitelkou Andresovou a bojujeme s ní. (s angličtinou samozřejmě, pozn red.) Kromě angličtiny, kterou považuji za nezbytnou, se už nechci učit žádný cizí jazyk. Myslím, že angličtina nám dá ještě hodně zabrat. Nejlepší vztah mám samozřejmě k češtině. Jaký předmět vyučujete nejraději, který naopak ,,nemusíte“? Nejraději mám češtinu. Měla jsem na základce vynikajícího, ale velmi přísného učitele. Velký vliv na mě měl také táta, měl rád knihy, historii, hudbu, takže jsem v tom vyrůstala. Také mám ráda zeměpis, vlastivědu. A který předmět nemusím? Ve škole jsem nemusela matematiku, fyziku, chemii, ale učit matematiku mi nevadí, učím ráda všechny předměty, není to aspoň jednotvárná práce. Spíš bych řekla, že jsou v některých předmětech kapitoly, které mám méně oblíbené.
Paní učitelka jako studentka Jaký máte vztah k žákům vaší třídy? Žáky své třídy mám vždycky tak trošku jako vlastní, tak to má asi každý kantor. Když s nimi prožijete 5 let, od první do páté třídy, znáte dobře jejich povahu a sledujete je až do té doby, než opustí školu. Vždycky mě zajímá, co se s nimi děje dál, ve vyšších třídách a v životě vůbec. Jsou prostě „moji“. Když někoho dobře znáte, víte, co od něj můžete čekat, a líp se vám s ním pracuje. To platí o dětech i o dospělých. Vzpomínáte si na nějakou situaci ve třídě, která vás opravdu rozesmála, nebo naopak naštvala? O humorné situace není nouze během celé školní docházky. Dříve jsem si psala některé perličky z písemných prací – zvláště z přírodovědy a vlastivědy, tomu se člověk zasměje i po delší době. Vzpomínám si také na jednoho žáčka v 1. třídě, který si o přestávce ustřihl rukávy od mikiny, protože mu bylo vedro, jeden žák mi přinesl do školy kočku, další odpálil slzný plyn a museli jsme opustit třídu atd. Stejně tak se člověk občas i naštve – např. když vidí, jak žáci dělají to, co by si doma nikdy nedovolili, nebo někomu bezdůvodně ubližují.
10
Prozradíte nám něco o vašich dětech? Mám 3 děti, všechny jsou v Praze. Nejstarší dcera Bára vystudovala Karlovu univerzitu, teď pracuje na Akademii věd v Ústavu pro jazyk český. Syn Ondřej studoval vysokou školu v Brně, ale nedokončil ji. Má se dvěma společníky firmu na sportovní management, učí se španělsky a hodně cestuje, hlavně do Barcelony. Sleduje mladé fotbalisty a jezdí hlavně tam, kde se hraje fotbal. A nejmladší Tereza studovala chov koní na České zemědělské univerzitě v Praze, ale přestoupila a nyní studuje ekonomii a kulturologii. Máme vlastního koně Versita a Terka s ním závodí, jezdí military, což je drezúra, parkur a terénní závod.
Dcera Tereza na závodech Máte nějaký cíl? Teď už těch cílů mnoho nemám – v relativním zdraví se dožít důchodu, abych mohla uskutečnit některé cesty. Máte nějaká splněná a nesplněná přání? Myslím si, že můžu být docela spokojena se svojí rodinou i se zaměstnáním, což je takové splněné přání. Také jsem měla díky rodičům krásné dětství, což není vždy samozřejmostí. A nesplněná přání? Ta má asi každý. Ta moje jsou převážně z oblasti cestování. Jak trávíte volný čas? Volný čas? Když už nějaký mám, tak čtením nebo někam jedu nebo si jdu s kamarádkou sednout do kavárny na kafe. Podle toho kolik toho času je. Také velmi ráda cestuju. Změnila byste nějaké své rozhodnutí, kdybyste měla možnost? Ne. Každá zkušenost je dobrá a pro život jsou důležité i prohry. Co vám v životě udělalo největší radost? Narození dětí, to byla taková největší radost. Také jsem ráda, že jsou soběstačné, samostatné a občas přijedou domů. Teď se nám narodí první vnouče, to je také velká radost.
Dospělé děti paní učitelky – Bára, Ondra a Terka Vaříte ráda? Jakou kuchyni upřednostňujete? Musím vařit každý víkend, takže nemůžu říct, že bych vařila nějak ráda. Možná bych radši dělala jiné věci, než vařila, ale zase to není takový problém. Kuchyni mám ráda českou, italskou a miluju sushi. S kým Vám to tady ve škole nejvíc ,,klape“? Myslím, že vyjdu se všemi. Ráda cestuju s Monikou Škraňkovou a studuju s Petrou Andresovou. S Monikou se znám od dětství a s Petrou z minulé školy. Máte nějaký zlozvyk? Nevím o žádném. Co byste vzkázala žákům naší školy? Mnohdy řešíme jejich chování, takže aby se chovali tak, jak by si přáli, aby se ostatní chovali k nim. A také aby si uvědomili, že pokud udělají pro svoje vzdělání maximum, je to první krok k tomu, aby se měli v životě lépe. Většinou to tak funguje.
BLESKOVÝ VÝSLECH Oblíbené ovoce: žluté melouny Oblíbená kniha: John Irving – Modlitba za Owena Meanyho Oblíbená hudba: Jaromír Nohavica Moře, nebo hory - moře Růže, nebo tulipán - tulipán Cestování, nebo doma – cestování Výlet na lodi, nebo letadlo – obojí Výlet do přírody, nebo nákupy do přírody
Děkujeme paní učitelce za rozhovor a přejeme hodně štěstí!
Rozhovor vypracovala děvčata ze sedmičky – Sabča a Kristýna
11
Půvabné a stále se usmívající blondýnky si na 2. stupni všiml snad každý. Radka Chmelinová je studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a na naší škole vykonávala třítýdenní praxi. Vyzkoušela si ve čtyřech třídách výuku českého jazyka a výchovy k občanství a ke zdraví. Jak se jí u nás líbilo a další zajímavosti o ní si můžete přečíst nyní v krátkém rozhovoru. Nakonec ještě napsala dopis pro nás všechny.
Jak se Vám líbilo na škole?
Pokud mluvíme o škole jako budově, tak tu znám již ze svých studijních let, neboť jsem navštěvovala 4 roky gymnázium, proto jsem relativně věděla, do jakých prostor se chystám. Co se týče školy jako kolektivu lidí, tak jsem moc spokojená. Vedení školy i učitelé byli ke mně velmi milí a chovali se přátelsky, což mi v situaci, kdy mi někteří žáci dávali dost zabrat, velmi pomáhalo. Musím ale zmínit i žáky, kteří mi můj „učitelský“ začátek velmi ulehčovali tím, že v hodinách spolupracovali a mé nedostatky opomíjeli.
Ve které třídě se Vám nejlépe učilo?
Nemohu vybrat pouze jednu třídu, ale řekla bych, že se mi nejlépe pracovalo v 5. B a 8. A, kde jsem měla více hodin, a tak jsem žáky mohla lépe poznat. Tím nechci říct, že by se mi v 9. A a 7. A nepracovalo dobře, ale z časové dotace hodin jsem tam měla hodinu, dvě, z čehož se to nedá moc posoudit.
Chtěla byste učit na naší škole?
Těžká otázka, teď abych někoho neurazila nebo nezklamala. Jak už jsem říkala dříve, díky tomu, že jsem se v kolektivu učitelů a v některých třídách cítila velmi příjemně, tak bych na této škole klidně i učila. Na druhé straně můj obor je zaměřen i na střední školy, což mě také láká vyzkoušet, takže ještě vůbec nemám představu, kam mě osud zavane.
Jaké třídě byste chtěla dělat třídní?
Myslíte na vaší škole? Asi v 5. B nebo v 8. A, jelikož se mi v těchto třídách pracovalo vždy velmi příjemně. Na druhou stranu je otázkou, zda bych vůbec třídnictví dělat chtěla, protože vím, co to obnáší za povinnosti a kolik papírování je s tím spojeno. Udivíme, nikdy neříkej nikdy …
S kým z učitelů jste byla nejraději?
Tak tohle je jednoznačná odpověď. Nejraději a nejčastěji jsem čas trávila s paní učitelkou Petrou Andresovou, neboť jsem u ní absolvovala všechny hodiny českého jazyka a byla mojí vedoucí. Za mě osobně bych řekla, že jsme si sedly i po lidské stránce, proto jsem velmi ráda, že jsem se s ní mohla setkat.
Jaké si berete zkušenosti do života?
Stejně tak, jako lidé po období zamilovanosti ztrácejí růžové brýle, i já si z této první praxe beru jasné
prozření do „reality“ učitelské profese. Nemyslím to však vůbec negativně. Když člověk studuje vysokou školu, konkrétně učitelství, je nabádán k určitým praktikám, jak s žáky pracovat, jaké nastavit podmínky, které metody používat atd. A realita je nakonec úplně někde jinde. Zmíněné prozření jsem díky některým hodinám prožila i já a do své budoucí praxe si tak beru fakt, že se člověk (učitel) musí na věci dívat střízlivě, bez růžových brýlí. Na druhé straně je nutností, aby bral svoji profesi jako poslání k těm, kteří o ni stojí, a z toho pak bral energii do budoucna… Takže ve zkratce, nenechat se zničit třídou, která o příjemné hodiny nemá zájem, ba naopak, věnovat svoji energii těm, kteří o netradiční chvíle v hodinách stojí.
Jaké je vaše první kniha, kterou jste přečetla?
To je záludná otázka. Ale myslím si, že to byla kniha „Pohádka o ptáku Klabizňákovi“ od Václava Čtvrtka. Jedná se o značně ilustrovanou knížku, kde je jen poskromnu textu, proto jsem ji četla pořád dokola. Pamatuji si, že jsem v této knížce objevila poprvé písmenko q a byla jsem v šoku, že vůbec existuje, a nemohla jsem se s ním vůbec srovnat.
Co nosíte v létě za oblečení?
Velmi ráda se oblékám žensky, proto jste si i v rámci mé praxe mohli všimnout, že vyhledávám sukně, šaty aj. Léto je proto jedno z mých nejoblíbenějších ročních období, neboť mohu kalhoty zavřít do skříně a nosím tedy nejčastěji sukně, tílka a šaty v nejrůznějších barevných kombinacích a střizích.
Jaká je vaše nejoblíbenější barva? Modrá a fialová.
Jaké máte nejraději zvíře? Psa. Bude se Vám stýskat?
Bude. Přestože jsem po první odučené hodině řekla, že už se na konec praxe těším, nyní jsme opravdu na konci a mně smutno je. Potkala jsem zde spoustu inspirativních lidí a s některými třídami navázala velmi příjemné vztahy, proto jsem jen stěží udržovala slzy, když se se mnou loučili.
12
Má milá ZŠ a MŠ Svitavy, jsou to již tři týdny, co jsem k vám s obavami a strachem nastoupila ke své třítýdenní praxi. Na začátku se ten čas zdál nekonečný, nyní mi přijde, že to uteklo jako voda. Bylo mi s vámi moc hezky a děkuji všem za atmosféru, kterou jste mi vytvořili, ale také paní ředitelce za příležitost prožít první učitelské momenty právě u vás. Konkrétně děkuji žákům z 5. třídy za to, že se mnou vždy aktivně pracovali a na rozloučenou mi připravili takové překvapení, na které jen tak nezapomenu a které mi i nyní vlévá slzy do očí. Děkuji také 8. A, která sice nepracovala již s takovým zalíbením jako páťáci, ale zato jsme dokázali diskutovat o zajímavých tématech a tím se dozvídali o sobě i něco navíc. Avšak abych nebyla jen pozitivní, poděkovat chci i za problémy a „negativní“ momenty v 7. třídě. A že jich bylo… Právě tyto prožitky mě změnily a posunuly dál. Tím však nechci nikoho nabádat k tomu, aby svoji paní učitelku vytáčel, provokoval a neposlouchal. Ti, kterých se tato poznámka týká, jednou dospějí a bude se jim jejich chování zdát trapné a hloupé, ale k tomu všemu je zapotřebí čas. Mluvím z vlastní zkušenosti. V 8. třídě jsme se spolužáky svého čerstvě vystudovaného učitele provokovali, neposlouchali, až jsme jej donutili k odchodu jen proto, že se nám nelíbil. Kéž bych se mu nyní mohla omluvit, protože vím, jak se cítil. Zkuste jednou nebýt srabi, co si dovolují na nezkušenou praktikantku, či svoji spolužačku anonymně nazvou na tabuli vulgárním slovíčkem, ale buďte osobami, u kterých se může člověk spolehnout na slovo a nemusí kroutit hlavou nad jejich zbabělostí. V neposlední řadě mé poděkování patří také paní Petře Andresové, která mě svojí pílí a individuálním přístupem ke každé vyučovací hodině nepřestala nikdy udivovat. Je neuvěřitelné, jak dokáže každý den s nasazením vstupovat do tříd, kde již dopředu ví, že její snaha nebude u všech oceněna. Bylo to pro mě setkání, na které se nezapomíná. Všem přeji hodně štěstí a zdaru v překonávání životních překážek a těším se třeba zase někdy na viděnou. Radka Chmelinová
Rozhovory ještě nekončí Poslední zápas svitavských Turů jsme si, nejen jako redaktorky časopisu, nemohly nechat ujít, a proto jsme se šly podívat na samotný zápas a zeptat se na pár otázek jednoho z hráčů. Stejně jako jsme před rokem připravily rozhovor s Tomášem Macelou, letos byl náš vyvolený Michael Brandon Deloach. Odkud jste? Ze Severní Karolíny. Máte sourozence? Ano, mám 2 bratry. Řekl byste nám něco o vaší rodině? … mají rádi basketbal! Jak jste se dostal k basketbalu? Přivedl vás k němu někdo? Nebo vy sám? Můj bratr, který byl zároveň mým učitelem. Jak dlouho se věnujete basketbalu? 17 let. Máte nějaký vzor? Michaela Jordana. Za jaké týmy jste hrál? Na univerzitě jsem hrál v NCAA, potom Siarka Jezioro (Polsko), nyní Tuři Svitavy. Proč jste se přistěhoval do ČR? A proč zrovna do Svitav?‘ Mám rád český basketbal a můj kouč mě sem pozval. Líbí se vám Svitavy? Ano, ale velmi málo. Jsou v pohodě. Jak dlouho jste tady, v ČR? Jeden a půl roku.
13
Věnujete se ještě něčemu jinému, Hmm, ani ne… možná tanec, ale nejsem v něm moc dobrý . Jak vycházíte s vaším týmem? Jsou jako moji bratři. Mám je rád. Slyšely jsme, že přestupujete do jiného klubu. Kam? Ještě nevím, nejsem si jistý. Prvně pojedu domů a potom se uvidí. Jak jste spokojen s výsledky Turů? Nejsem moc spokojený, mohlo by to být mnohem lepší. Chtěl byste se v něčem zlepšit? Vždycky je něco, v čem se mohu zlepšovat. Chtěl bych hrát více hlavou a více o hře přemýšlet. Máte oblíbené fanoušky ze Svitav? Myslím, že zde mám mnoho fanoušků, ale mými oblíbenými fanoušky jsou naše roztleskávačky. Co plánujete do budoucna? Pořád hrát basketbal a doufám, že se budu moct basketu věnovat co nejdéle. Řídíte se nějakým mottem? Neřídím se žádným mottem, ale je pro mě moc důležité hrát pro svoji rodinu. Mohl bych to považovat za své motto. O další rozhovor s jedním ze svitavských basketbalistů se postaralo TRIO z devítky, které si přizvalo na pomoc dalšího stěžejního hráče svitavských TURŮ, Luboše Moravce. Ten děvčatům pomáhal překonávat případnou jazykovou bariéru.
Sníh už nám začíná pomalu mizet a to znamená, že je potřeba vyměnit nejen pneumatiky na autech, ale i zimní obuv za jarní botičky. Pár tipů si pro nás opět připravilo naše TRIO. Taky tak rádi nosíte tenisky? My jo! A proto vám tady ukážeme nějaké super barevné kecky, které se hodí skoro ke všemu. A pro ty, kteří mají raději něco méně sportovního, máme také něco. Tak si snad vyberete! Samozřejmě nezáleží jen na tom, kolik boty stojí, ale také na tom, abychom se v nich cítili pohodlně a přitom vypadali hezky. Pokud rádi nosíte sportovní obuv, máme pro vás tipy na některé světové značky, které jsou známé svou kvalitou.
Tady jsou nějaké obrázky nejen tenisek, které se nám líbí. Samozřejmě má každý jiný vkus, takže je na vás, jaké si vyberete.
14
V 5. B se o přestávce místo divočení zase tvořilo. Komixový tým – Honzík, Domča a Lucka vám přináší nový díl KUKUKOMIXU.
15
Celým jménem: Stephen Robert „Steve“ Irwin Narodil se: 22. února 1962 Zemřel: 4. září 2006 Bob Irwin (otec) byl velký obdivovatel plazů, a tak se s rodinou přestěhoval do Queenslandu. V roce 1970 založil malý park s plazy v Beerwah na Slunečním pobřeží. Až do roku 1991 kdy Bob a Lyn (matka) odešli, svěřili vedení Austrálie ZOO jejich synovi, Stevovi. K šestým narozeninám dostal jako dárek to, co vždy chtěl - svou vlastní zakrslou krajtu! Ta byla 3,6 metru dlouhá a zatímco většina jeho vrstevníků krmila svoje kočky nebo psy, Steve chytal ryby a hlodavce, kterými krmil svoje krokodýly a hady. Protože bydleli v ZOO, vyrůstal se zvířaty všeho druhu, a tak se staral o jejich denní krmení a ještě měl na starosti péči o údržbu jejich vozu. Od roku 1991, kdy australskou ZOO převzal, začal podnik pod jeho vedením vzkvétat. Steve dostal dokonce příležitost ukázat jeho různorodé zvířecí talenty v televizních pořadech. Vzal pramici a natočil první dokumentární film - "Lovec krokodýlů". Dokument měl velký úspěch, rychle se vyžadovalo natočení dalších dílů, takže v příštích třech letech natočil 10 hodinových epizod, které viděli televizní diváci po celém světě. Po neobyčejném úspěchu Steve natočil dalších 70 epizod "Lovec krokodýlů", 53 epizod "Seznamy krokodýlů", 43 epizod "Krokodýlí deníky". Jeho další televizní série uvedená v roce 2005 se jmenuje "Mladí veterináři".
Steve Irwin zemřel na následky bodnutí rejnokem přímo do srdce. Kristýna Kvasnicová ze sedmičky
Tentokrát se s Luckou z osmičky podíváme do podmořského světa, a to k velice známým a velmi oblíbeným živočichům - DELFÍNŮM.
Delfín skákavý Má tělo dlouhé 2,5 až 4 metry. Váží 150–200 kg a dožívá se 30–36 let
Život delfínů Žijí ve skupinkách po 5–15 členech, http://nd03.jxs.cz/559/224/be66ff6b6a_66 ale občas tvoří větší 918804_o2.jpg skupiny – až 100 jedinců. Dokážou plavat rychlostí až 50 km/h a rádi se honí s loděmi. Skoky nad hladinou bývají dlouhé až 10 m a 4–5 metrů vysoké.
Kde se vyskytují Vyskytuje se v mořích a oceánech tropického a mírného pásma včetně našich nejbližších moří (Středozemní a Černé)
Inteligence Inteligence je u delfínů značně vyvinutá, většina vědců je považuje za stejně chytré, jako jsou lidé. Je mnoho případů, kdy delfíni zachránili člověka nebo jiného tvora, který se topil.
Zdroje: http://nd01.jxs.cz/391/811/ac4fe719c3_41624244_o2.jpg, http://www.akvaristika-terarium.cz/image.php?idx=64454
16
V roce 1909 zahájila loděnice Harland & Wolff stavbu zaoceánského osobního parníku Titanic, objednaného společností White Star Line. Byl určen pro přepravu osob a poštovních zásilek z Evropy do Ameriky. 10. dubna 1912 se Titanic vydal na svou první plavbu ze Southamptonu do New Yorku. Šlo o největší osobní parník na světě, s hrubou tonáží 46 328 tun. Byl neuvěřitelných 269 metrů dlouhý a 28 metrů široký. Jeho 8 palub se tyčilo do výše 11ti patrové budovy. Titanikem bylo možné převézt více než 2600 osob. Čtyři dny a sedmnáct hodin po začátku plavby se Titanic srazil s ledovcem a byl těžce poškozen. O 2 hodiny a 40 minut později se potopil. Z počtu 2227osob na palubě se jich ve 20 záchranných člunech zachránilo 705. V ledových vodách Atlantiku utonulo 1522 cestujících a členů posádky včetně kapitána Edwarda Smithe. Za rozbřesku 15. dubna dorazil na místo parník Carpathia Cunardovy, který zachytil tísňové volání Titaniku ve vzdálenosti 58 námořních mil a začal sbírat trosečníky. Na příjezd Carpathie do New yorského přístavu čekalo na 30 000 lidí. Čtyři lodě vylovily mezi 17. dubnem a 8. červnem ze severního Atlantiku 328 těl obětí nehody. Do Nového Skotska bylo převezeno 209 utonulých, ostatní byli pohřbeni do moře. Podle této neuvěřitelné, ale přitom skutečné události je natočen film Titanic. Informace o této tragédii připravil Patrik z 5. B a Marťa ze 7. A. Obrázek v pozadí nakreslil Lukáš Kovář z 5.B. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Titanic
Rozhodli jsme se do našeho koktejlu přimíchat novou ingredienci. Každému měsíci náleží jedno či více znamení zvěrokruhu a právě to, které bude náležet určitému měsíci, si představíme i tady v časopise. Tentokrát to bude BÝK, kterého si připravila Verča Petrová z osmičky. Tak co, kdo z vás je býk? Našli jste se v naší charakteristice? Pokud ne, tak nesmutněte, najdete se třeba příště .
Býk 21.4.-21.5. Lidé narození v tomto znamení jsou obdařeni velkou vytrvalostí a rozhodností, silnou vůlí a energií. Bývají přející a umělecky nadaní. Býci se na svět dívají převážně z praktického hlediska. Vytrvale a neúnavně sledují cíle, které si stanovili. Mají vřelý vztah k přírodě a velké pochopení pro umění. Obklopují se pěknými věcmi a rádi si užívají slastí života.
Býk - tito lidé někdy odmítají pečovat o své zdraví. Příčinou jejich zdravotních potíží může být přílišná konzumace jídla, či pití a nedostatek pohybu. Pro býky je láska jako dýchání. http://zivotni-energie.cz/horoskop-znameni-zverokruhu-byk.html
17
Kačka s Barčou z 5. B nás opět provedou říší fantazie, říší elfů, skřítků apod. Tentokrát oreády, dryády a najády. Co že to je? To se dočtete v článku.
Oreády Oreády jsou nymfy horských údolí i horských velikánů. Patří k nejstarším bytostem světa. Život oreád je dlouhý a ony jsou velice trpělivé, stráží skrytá místa ve skalách a najdeme je často i v jeskyních nebo v nerostech, které si přineseme domů. Jejich barvami jsou hnědá, zlatá, stříbrná, šedá a bílá. Není tak těžké s nimi hovořit z lidí mají snad nejmenší strach ze všech víl, protože skála je věčná a jen těžko jí člověk může ublížit. Přesto je těžké se s nimi domluvit, protože mluví dlouze a v hádankách, jak už vyplývá z jejich dlouhého života. Oreády mají nejnižší, nejhutnější vibrace a mohou pomoci s pěstováním trpělivosti a hledáním odpovědí na dávno zapomenuté otázky. Říká se o nich, že jsou to jedny z mála stvoření žijících na povrchu, která jsou schopná se tajnými stezkami dostat až do Agharty, bájné podzemní říše.
Dryády Dryády představují živel stromů nebo přírody. Jsou to nymfy, které žijí v jeskyních, hájích i jednotlivých stromech. Vázal se na ně i jejich osud, a dokonce život. Když zahynul strom stářím, bleskem nebo zásahem člověka, zahynula i jeho dryáda. Dryáda neboli duch stromu, žije uvnitř starých rozložitých stromů v hloubi lesů. Přesto, že je zařazována mezi víly, nejde o stvoření tančící na palouku při měsíčku. Dryády střeží les proti vandalům, kteří by ho ničili. Ovládají svá vlastní kouzla, jako například jakýsi druh přemístění. Zbarvení kůže dryády osciluje mezi bílou a zelenou. Měří asi tak 150 cm. Vyskytuje se zvláště kolem Pentagramu.
Najády Najády představují vodní živel. Většinou jsou to víly sladkovodní, jezerní, říční, potoční i jednotlivých pramenů. Zabezpečují vláhu a úrodnost půdy. Najády minerálních pramenů mají léčebnou moc. Pokud vyschne jejich zřídlo nebo pramen, umírají s ním. Zdroje obrázků: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dry%C3%A1dy, http://lightsoul77.blog.cz/1002/nymfy-dryadynajady-oready-okeanovny-a-nereovny, http://muj-magicky-svet.blog.cz/0810/najady, http://mudik.blog.cz/1010/nymfy-najadydryady-a-oready
18
Tentokrát si otevřeme knihu pro menší děti, ale kdo má rád poezii, najde si v ní svoje verše. Je to kniha českého esejisty, básníka a spisovatele Ivana Martina Jirouse, známého pod přezdívkou Magor. Jirous byl také manažerem a uměleckým vedoucím známé rockové skupiny The Plastic People of the Universe, která vystupovala dlouhou dobu v opozici proti komunistickému režimu v Československu. Ivan Martin Jirous napsal sbírku veršů pro děti během osmdesátých let, kdy byl vězněn za své politické názory ve Valdicích. Básně věnoval svým dcerkám, Františce a Martě. Těchto 21 básniček je psaných jako vyprávění na dobrou noc, jsou plné lásky a fantazie. Druhé vydání vychází s ilustracemi dcery Marty.
Magor dětem - úryvky Tak už hajinkej, Františko, peřinku dáme na bříško. Slepičky šly už spinkat Ptaly se nebe obláčky: proč mají ptáci zobáčky? taky, Ptal se paprsek sluníčka: utichl vítr, spí i mraky, broučci zalezli do jehličí. proč mají ptáci peříčka? Ptala se mámy holčička: Vzhůru jsou jenom proč mají ptáci očička? andělíčci, aby tě ohlídali v noci Máma jí řekla za chvíli: na nadýchaném obláčku. aby se Františce líbili. Františka tiše zašeptá: Dobrou noc, ty můj a mne se nikdo nezeptá, miláčku. Ať ryby vykulujou oči proč mají myši kožíšky? Zeptej se na to voda se stejně nenamočí Františky. u sporáku se kocour směje Proč mají fousy kočičky? oheň se taky nezahřeje Zeptej se na to usnuli pod kamenem hadi Františky. zima se nikdy nenachladí kominík mával štětkou v síniA Františka ti odpoví: saze se vůbec nezašpiní Pán Bůh je chce mít takový. nad hrncem tančili komáři pára ta už se nevaří a holčičky si pomyslí táta nám napsal nesmysly
Kačka Čepelková z 5.B doporučuje knížky o přírodě
Encyklopedie naší přírody
Rybaříci na Modré zátoce
Autor: Miloš Anděra Naše příroda je bohatá a rozmanitá. To se přesvědčíme právě v této knize. Po dlouhé době se dostává na knižní trh původní publikace, v níž najdeme vše podstatné o naší přírodě. Na rozdíl od běžných obrazových atlasů a příruček ukazuje přírodu uceleně po jednotlivých stanovištích. Autor jich vybral celkem 26 od lužních a horských lesů přes louky a pastviny, jezera, řeky, rašeliniště až po parky a obory, vesnice a města i obnovenou krajinu. Velké množství fotografií a kreseb i textů nám v jednotlivých biotopech představí typické druhy rostlin a živočichů nebo různé vzácnosti. Kniha zároveň nabízí netradiční pohled „za oponu" přírody, upozorňuje na skryté souvislosti a ukazuje rozmanité projevy živých tvorů, které často přecházíme bez povšimnutí.
Autor: Karel Nový Or a Kik byli záplavou vyhnáni ze svého revíru. Dlouho létali, dokud nenašli to, co hledali - Modrou zátoku. Na jaře Kik seděla na vejcích a Or jí sháněl potravu. Když se mláďata vyklubala, začal Or hledal potravu i pro mladé. V létě je učili lovit a létat. Na podzim, když už všichni ptáci kvůli zimě odletěli, našel nejstarší syn místo, kde zimu přečkají. Bylo to ve mlýně, u mlýnského kola. Na jaře se však museli s dětmi rozloučit, aby i oni mohli také vyvést mladé. Zdroj: http://www.cesky-jazyk.cz
19
PÁR HÁDANEK PRO ZASMÁNÍ pro vás připravila Marťa Drápelová ze 7. tř. Víte, jaký rozdíl je mezi kuchyní a záchodem? Nevíte? No tak teda musí u vás doma vypadat ....
Někdy je to velké a někdy zase malé. Někdy tvrdé a někdy měkké. Co je to? Písmeno I.
Víš, jaký je rozdíl mezi psem a autobusem? Ne, tak se vrať do první třídy!
Jak pozná Eskymák, že zamrzl vzduch? Ptáci chodí pěšky.
Víte, proč Bruce Willis nemohl hrát v Titanicu? Protože by všechny zachránil ...
Je to odporné, slizké a když na to šlápnete, tak má ta ropucha smůlu. Co je to?
V autě jedou Laco, Dežo a Jožo, kdo řídí? Policie.
Víte, jak zaměstnáte blondýnku na celý den? Napíšete na papír z obou stran otoč!
Víte, jaký je rozdíl mezi opilcem a kytkou? Opilec klesá k zemi, zatímco kytka roste. Jaký je rozdíl mezi běžícím a letícím zajícem? Letící má na zádech orla.
Který čtyřnohý přítel je člověku nejmilejší? Postel. Zdroj: http://vtipy.nikee.net/,
http://www.omalovanky-zde.cz/novinky_omalovanky/
!!! POZOR, POZOR – ZMĚNA O zábavu se postarala!!! Marťa Drápelová ze 7. tř. V minulém čísle jsme vás upozorňovali na změnu týkající se vystoupení k příležitosti Dne matek, která se přesouvá na konec školního roku. Psali jsme, že se tato akce uskuteční 20. června. Z organizačních důvodů však muselo dojít ke změně termínu, a to na úterý 18. června, tak si to nezapomeňte opravit v kalendáři! Omlouváme se za případné problémy a těšíme se na viděnou.
Do světa odchází naše sluníčko - Zdenička Na začátku května k naší velké lítosti odchází slečna vychovatelka Zdenička. Děti ji mají rády pro její milou a laskavou povahu. Bude se nám po ní moc a moc stýskat. Budeme na ni vzpomínat. Přejeme si, aby se ve světě neztratila a někdy se na nás přišla podívat. Prvňáčci z áčka a paní učitelka Monika
Ke slovům paní učitelky a prvňáčků se připojujeme i my ostatní ze ZŠ a MŠ Sokolovská a přejeme Zdeničce stálý úsměv na tváři, hodně štěstí a jen správná životní rozhodnutí! 20
