Zdroje, formy a funkce monastické historiografie raného novověku v českých zemích 12. ČERVEN 2014, OLOMOUC KAPLE BOŽÍHO TĚLA PROGRAM WORKSHOPU

Historický ústav AV ČR

Zdroje, formy a funkce monastické historiografie raného novověku v českých zemích

12. ČERVEN 2014, OLOMOUC – KAPLE BOŽÍHO TĚLA

Evidence, popis a klasifikace řádových pramenů historiografického charakteru

PROGRAM WORKSHOPU

9:30-9:45 zahájení workshopu 9:45-10:45 představení projektu Zdroje, formy a funkce monastické historiografie raného novověku v českých zemích 10:45-11:00 přestávka na kávu

11:00-12:15 MNIŠSKÉ ŘÁDY, ŘEHOLNÍ KANOVNÍCI A DĚJEPISECTVÍ JINDRA PAVELKOVÁ Historiografické práce B. Pitra, A. Habricha a G. Lefevra v archivu rajhradského kláštera JIŘÍ WOLF Osečtí cisterciáci doby barokní Malachias Welcker a Anton Edelmann a jejich rukopisné kroniky JINDŘICH ZDÍK CHAROUZ Prameny k dějinám želivského kláštera, uložené v Želivě 12:15-13:00 oběd

13:00-14:40 MENDIKANTI A DĚJEPISECTVÍ PETR ZEMEK Monumenta conventus ordinis Praedicatorum Hunno-Brodae v kontextu narativních pramenů města Uherský Brod MAREK BRČÁK Kroniky českých a moravských kapucínských řeholních domů z 17. a 18. století VERONIKA ČAPSKÁ Servitská diária a problematika asketického autorství LENKA MARTÍNKOVÁ Podivné sepsání. Neznámé prameny k dějinám karmelitánského kláštera v Pacově nalezené ve fondu Děkanský úřad Pacov 14:40-14:55 přestávka na kávu

15:00-15:45 JEZUITÉ A DĚJEPISECTVÍ MIROSLAV HEROLD Historia collegii Jiczinensis Societatis Jesu jako historiografický pramen KLÁRA ZÁŘECKÁ Diarium Colegii Reginae-hradecensis a jeho autor – rektor P. Václav Kolčava SI 15:45-15:55 přestávka na kávu

16:00-16:45 ŘEHOLNICE A DĚJEPISECTVÍ; PRAMENY BIOGRAFICKÉ JAN ZDICHYNEC Raně novověká historiografie cisterciáckého řádu. Sonda do situace ženských klášterů a kláštera v Oseku

ONDŘEJ BASTL Prameny k osudům řeholníků zrušených klášterů a k reformě duchovní správy ve druhé polovině 18. století 16:45-17:00 přestávka na kávu 17:00-18:00 Závěrečná diskuse nad metodami a možnostmi databázového zpracování řádové historiografie POZNÁMKA:

Na každý příspěvek je vyhrazeno 15 minut; prosíme o maximální respekt vůči tomuto požadavku. Svůj příspěvek prosíme formulujte jako diskusní. Bezprostředně po každém příspěvku bude následovat 5-10 minutová diskuse.

ANOTACE PŘÍSPĚVKŮ ONDŘEJ BASTL Prameny k osudům řeholníků zrušených klášterů a k reformě duchovní správy ve druhé polovině 18. století Prameny k osudům řeholníků zrušených klášterů a k reformě duchovní správy ve druhé polovině 18. století na území pražské arcidiecéze jsou uloženy především v Národním archivu Praha ve fondech Arcibiskupství pražského a Českého gubernia. Jedná se především o následující písemnosti: 1) Seznamy mnichů s výkazy o schopnosti k duchovní správě (protokoly o zkouškách aj.) 2) Seznam nově zřízených far a lokálií v letech 1782-1800 3) Soupis pražských i venkovských duchovních podle vikariátů 1793-4 a na počátku 19. století 4) Seznamy kněží pobírajících plat nebo pensi od náboženského fondu 1791-1809. Každý rok předkládal ordinariát přehled a zemřelých duchovních/řeholnících, resp. o jejich inkardinaci do jiné diecéze, přestupu do jiného kláštera nebo odchodu. 5) Rozdělení far v pražské arcidiecézi po zrušení klášterů 1783) Dalšími prameny použitelnými pro sledování osudů řeholníků zrušených klášterů je aktový materiál, vzniklý z jejich korespondence s arcibiskupskou konsistoří a guberniem či vídeňským dvorem (žádosti, oznámení, hlášení apod.), nejrůznější diaria, kroniky. Nesmí se zapomenout ani na šlechtické či vojenské archivy, neboť řada řeholníků sloužila v soukromých službách nebo jako vojenští kaplani.

MAREK BRČÁK Kroniky českých a moravských kapucínských řeholních domů z 17. a 18. století V příspěvku autor nejdříve obecně představí kapucínskou řádovou praxi, která se uplatňovala při sepisování historických událostí za účelem jejich uchování pro příští generace, přičemž zvláštní pozornost bude věnována provinčním nařízením, na jejichž základě kapucínské kroniky převážně vznikaly. Tyto předpisy určovaly i tematickou strukturu těchto narativních pramenů, proto se kapucínské pamětní knihy vzniklé ve stejném časovém období tematicky neliší. Vlastním jádrem příspěvku bude pak popsání jednotlivých tematických oddílů (např. Fundatio conventus et Fabrica, Ecclesia, Eleemosyna, Benefactores atd.), kterým se kapucínští kronikáři věnovali.

VERONIKA ČAPSKÁ Servitská diária a problematika asketického autorství Příspěvek představí tradici vedení konventních diárií v servitském observantním prostředí a přinese základní charakteristiku tohoto typu pramenů. Autorka se zaměří na možnosti a meze interpretace diárií, zejména na problematiku asketického autorství a pokusí se ji vztáhnout k dalším praxím asketického psaní. MIROSLAV HEROLD Historia collegii Jiczinensis Societatis Jesu jako historiografický pramen V tomto příspěvku přiblížím otázku autorství a časového zařazení tohoto písemného pramene jezuitské provenience. Analýzou obsahové i formální stránky Historie a jejím porovnáním s dalšími historiografickými prameny vážícími se k jičínskému řádovému domu Tovaryšstva Ježíšova se pokusím dospět k základní vymezení historie domus či kroniky domu jako zvláštní typologie jezuitské písemnosti. K tomu poslouží stručné srovnání s případem dochované Historie jezuitského kolegia v Klatovech. JINDŘICH ZDÍK CHAROUZ Prameny k dějinám želivského kláštera, uložené v Želivě Archiv Kanonie premonstrátů v Želivě je jako celek uložený ve Státním oblastním archivu v Třeboni a obsahuje většinu dokumentů k dějinám kláštera nejen pro sledované období. Vedle materiálů, přístupných badatelům jakožto součást jiných archivních fondů, především archivu strahovského kláštera, se několik pozoruhodných exemplářů nachází přímo v želivském

klášteře, kam se dostaly nejen v rámci restitucí, ale i dalšími cestami. Vedle několika svazků klášterních análů, uložených v Třeboni, se v klášteře nachází tři svazky pokračování těchto análů z let 1661–1784, Diarium monasterii Siloënsis (1685–19. století), Album dobrodinců s iluminovanými šlechtickými erby (17.–19. století), rukopis dějin kláštera od Viktora Bezděky z 19. století a dva svazky pamětní knihy želivské fary z let 1735–1926. Specifickou část předmětných materiálů představují písemnosti z pozůstalosti Jana Nepomuka Václava Pikla O.Praem., který v 60. a 70. letech minulého století přepsal a přeložil farní kroniky z Humpolce, Vojslavic a Jiřic, které buď byly založeny již v 17. století, nebo přepisují staré dokumenty. Sám sepsal několik prací, které je nutno zde rovněž uvést (ač se nejedná o prameny z dávných staletí), protože vychází z dokumentů, které velmi často celé přepisuje a dnes jsou zřejmě nedochované nebo nedostupné. Věrohodnost jeho údajů je pozoruhodně vysoká: Klášter Želiv v XVII. a XVIII. století, Senožatská vzpoura, Katalog členů premonstrátského kláštera v Želivě, Želivská epigrafika. LENKA MARTÍNKOVÁ Podivné sepsání. Neznámé prameny k dějinám karmelitánského kláštera v Pacově nalezené ve fondu Děkanský úřad Pacov V Moravském zemském archivu v Brně – Státním okresním archivu Pelhřimov se ve fondu Děkanský úřad Pacov nachází několik kartonů obsahujících zlomkovitě dochovaný materiál z 18. století, který přináší řadu informací nejen k dějinám této církevní instituce, ale také k historii kláštera karmelitánů v Pacově. Právě jemu až do zrušení v době josefínských reforem náleželo patronátní právo k pacovskému farnímu kostelu i k farnímu beneficiu. Dochované prameny budou podrobeny pramenovědnému i věcnému rozboru, který se pokusí zodpovědět zejména otázku o původu těchto záznamů z 18. století. JINDRA PAVELKOVÁ Historiografické práce B. Pitra, A. Habricha a G. Lefevra v archivu rajhradského kláštera V archivu rajhradského benediktinského kláštera jsou uloženy historiografické práce, které v 2. polovině 18. století ve zdejších zdech sepsali probošt Bonaventura Pitr, knihovník a archivář Alexius Habrich a Gerad Lefevre, francouzský benediktin, který v rajhradském klášteře našel na krátkou dobu útočiště před vojsky napoleonských válek. Všichni tři autoři se věnovali především dějinám kláštera, pouze A. Habrich ve svých spisech zaměřil pozornost i na další lokality na území Moravy a Čech, jeho práce tak představují významný pramen pro dějiny např. městeček a far pod správou či v okolí kláštera.

JIŘÍ WOLF Osečtí cisterciáci doby barokní Malachias Welcker a Anton Edelmann a jejich rukopisné kroniky Příspěvek se bude věnovat charakteristice tří málo využívaných děl cisterciácké barokní historiografie. Dvě z nich pocházejí z pera oseckého cisterciáka Malachiase Welckera (16441712), první nese název Microchronicon, druhé, navazující incipit Reincipit series abbatum ossecensium. Tyto dva rukopisy pak budou stručně srovnány s jiným manuskriptem ze stejného období, nazvaným Liber memorabilium a pohybujícím se na rozhraní klášterní kroniky a deníku, jehož autorem je Welckerův řádový spolubratr z Oseka - Anton Edelmann (1650-1704). KLÁRA ZÁŘECKÁ Diarium Colegii Reginae-hradecensis a jeho autor P. Václav Kolčava SI V příspěvku bude představena osoba a osobnost rektora a autora jediného dochovaného deníku královéhradecké jezuitské koleje – P. Václava Kolčavy SI na základě práce s řádovými prameny Tovaryšstva Ježíšova (catalogi, litterae annuae, elogia) a jeho Diariem Collegii Reginae-hradecensis z let 1662–1666. JAN ZDICHYNEC Raně novověká historiografie cisterciáckého řádu. Sonda do situace ženských klášterů a kláštera v Oseku Bude se jednat o kratičké zamyšlení nad prameny historiografickými u cisterciaček (Pohled, Marienthal, Marienstern) a o spíše evidenčně pojatý přehled toho, co se nachází ve fondu Řád cisterciáků Osek. PETR ZEMEK Monumenta conventus ordinis Praedicatorum Hunno-Brodae v kontextu narativních pramenů města Uherský Brod Uherskobrodští dominikáni v době barokní cítili velkou sounáležitost s historií města. Klášterní bratří, stejně jako měšťané se v době pobělohorské intenzivně zabývali minulostí a hledali kořeny své identity v předkacířských časech. Měli k dispozici nemnoho pramenů, proto využívali k jejich doplnění soudobé historické produkce i lidové pověsti. Prací kronikářů a pisatelů prvních historických děl k dějinám města vznikl typicky barokní konstrukt městské historie, kde se prolíná legendární s popisem reálných historických událostí. Pisatel historie kláštera Monumenta conventus Metoděj Daněk navazuje na díla Matyáše Haškonia, Martina Josefa

Ležáka a především Václava Františka Letochy. Dosud nevydaný pramen je důležitý pro poznání vlastní řádové historie i pro znalost mentálního ovzduší města na počátku 18. století.

GRANTOVÝ PROJEKT GAČR Zdroje, formy a funkce monastické historiografie raného novověku v českých zemích Přestože v rámci historické obce existuje v současnosti poměrně silné mezioborové badatelské zázemí orientované na řeholní život v českých zemích v 17. a 18. století, jehož členové pracují s narativními prameny, jejich soupis a ujasněná typologie stále chybí. Badatelé se proto potýkají s neujasněnou terminologií, v níž se odráží tradiční a historické názvy pramenů a jejich velká typologická rozrůzněnost. Dalším problémem je specifičnost řádového prostředí nalézající svůj odraz v historiografii, která není z mezioborového hlediska reflektovaná. Projekt GAČR je založen na promyšleném, systematickém sběru dat a analytickém přístupu k textům i práci jednotlivých osobností, jenž vyústí v syntetický pohled na jednotlivé aspekty řádové historiografie a připraví půdu pro ediční zpřístupnění vybraných děl, či jejich částí. Vedle studia konkrétních děl a jejich autorů, bude provedena především nezbytná analýza žánrového spektra pramenů. Ve vztahu k autorů, bude řešena také otázka zadávání historiografické práce a pověřování funkcí řádového (resp. kolejního atp.) historika. Doposud je totiž “sepisování dějin” řeholníky často pojímáno, jako by ve všech případech šlo o osobitý záměrný vklad autora, jehož hlavním životním údělem byla historie, což však zdaleka neodpovídá realitě. V každém řádu měla historiografie jednotlivých domů souvislost s jejich hierarchií – Historie (či jinak nazvané narativní prameny či retrospektivní sepsání dějin) jednotlivých domů se často v těch větších (resp. centrálních/provinciálních) shromažďovaly a sloužily pak jako výchozí práce pro historie provincií atd. Tento proces byl také při studiu oněch historiografických děl, věnujících se větším regionům či celému řádu zatím akcentován minimálně. Pramenná základna, s níž budou týmy projektu pracovat, je v zásadě trojího typu. Na prvním místě stojí vlastní historiografická díla a narativní prameny, jež budou evidovány, klasifikovány a analyzovány. Na cestě identifikaci autorů resp. hlubšímu poznání jejich osobnosti a souvislostí jejich díla s jejich osobní řádovou kariérou, bude využito zejména řádových evidenčních pramenů. Pro poznání mechanismů vzniku jednotlivých děl, mapování jejich funkce v procesu sebeidentifikace a sebeprezentace řádových komunit je nesmírně důležité studium jak pramenů normativní povahy, které větší či menší měrou vymezovaly podobu některých typů spisů, tak korespondence zejména po linii řádové hierarchie, která mnohdy může odhalit důležité informace o vzniku jednotlivých děl či práci konkrétních autorů. Pro zachycení historiografické produkce řeholních institucí v českých zemích v 17. a 18. století budou použity tři platformy: 1. kolektivní monografie 2. workshop a odborná mezinárodní konference a její písemné výstupy 3. bio-bibliografická databáze

PŘEHLED KONTAKTŮ Martin BARUS, Diecézní archiv litoměřického biskupství, [email protected] Ondřej BASTL, Archiv hlavního města Prahy, [email protected] Kateřina BOBKOVÁ-VALENTOVÁ, Historický ústav AV ČR , [email protected] Marek BRČÁK, Ústav českých dějin FF UK, [email protected] Veronika ČAPSKÁ, Ústav historických věd SUO, [email protected] Ivana ČORNEJOVÁ, Ústav dějin UK a Archiv UK, [email protected] Daniel DOLEŽAL, Státní oblastní archiv Praha, [email protected] Michaela FREEMANOVÁ, Etnologický ústav AV ČR, [email protected] P. Petr HAVLÍČEK, SJ, Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, [email protected] Jiří HAVLÍK, Gymnázium prof. Jana Patočky v Praze, [email protected] P. Miroslav HEROLD, SJ, Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, [email protected] Vít HLINKA, Katedra církevních dějin a křesťanského umění CMTF UP, [email protected] Markéta HOLUBOVÁ, Etnologický ústav AV ČR, [email protected] Filip HRADIL, Vlastivědné muzeum Olomouc, [email protected] P. Jindřich Zdík CHAROUZ, OPraem, Kanonie premonstrátů v Želivě, [email protected] Jarmila KAŠPÁRKOVÁ, Katedra historie FF UP, [email protected] Zuzana KORCOVÁ, Knihovna kláštera minoritů v Brně, [email protected] Ondřej KOUPIL, Benediktinské arciopatství Břevnov, Ústav pro jazyk český AV ČR, [email protected] Hedvika KUCHAŘOVÁ, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna, [email protected] Lenka MARTÍNKOVÁ, Ústav archivnictví a pomocných věd historických JČU, [email protected] Karel MAREŠ, Gymnázium Václava Hlavatého, Louny, [email protected] Ladislav MÍČA, Státní okresní archiv Šumperk, [email protected] Miroslava MÍČOVÁ, Státní okresní archiv Šumperk Jiří MIKULEC, Historický ústav AV ČR, [email protected]. Jana OPPELTOVÁ, Katedra historie FF UP, [email protected] Jindra PAVELKOVÁ, Moravská zemská knihovna v Brně, [email protected] Marie PLEVOVÁ, Diecézní archiv Brno, [email protected] Pavla SEMERÁDOVÁ, Collegium Marianum Praha, [email protected] Jiří SMITKA, Státní oblastní archiv Praha, [email protected] Michaela Soleiman pour HASHEMI, Ústav české literatury a knihovnictví MUNI, [email protected] Petr VOIT, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna, [email protected] Jiří WOLF, Muzeum města Duchcova, [email protected] Klára ZÁŘECKÁ, Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby UHK, [email protected] Jan ZDICHYNEC, Ústav českých dějin FF UK, [email protected] Petr ZEMEK, Muzeum J.A. Komenského Uherský Brod, [email protected] Jakub ZOUHAR, Katedra pomocných věd historických a archivnictví UHK, [email protected]