Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd
Zdroje financování malých a středních podniků Bakalářská práce
Autor:
Filip Šašek Bankovní management, Bankovní manažer
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Petera
Duben, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
podpis ………………. V Teplicích, dne 15. 4. 2010
Filip Šašek
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Petru Peterovi za vedení, cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji řediteli společnosti Unifrax s.r.o. Ing. Petru Škvárovi a Ing. Štěpánce Hejdové za poskytnuté informace a podporu.
Anotace Cílem bakalářské práce je představit zdroje financování malých a středních podniků a na vybraném podniku analyzovat financování jeho činnosti. Teoretická část práce vymezuje malé a střední podnikání a jeho význam pro ekonomiku. Dále se zabývá finančním řízením a možnostmi financování podniku pomocí interních a externích zdrojů. První kapitola praktické části představuje společnost Unifrax s.r.o. a její finanční situaci. Další kapitola porovnává dva způsoby financování konkrétní investice. Cílem srovnání využití leasingu a úvěru je poskytnout přehled o výhodách a nevýhodách těchto forem financování. Závěr praktické části uvádí finanční analýzu podniku pomocí rozdílových a poměrových ukazatelů.
Annotation The aim of this bachelor thesis is to present sources of financing for small and medium enterprises and to analyze the financing of activities of the selected company. The theoretical part defines small and medium business and its importance for the economy. It also deals with financial management and financing of the company with internal and external resources. The first chapter of the practical part presents the company Unifrax Ltd. and its financial situation. Another chapter compares two methods of financing of the particular investment. The aim of the comparison of leasing and credit is to provide an overview of the advantages and disadvantages of these forms of financing. Conclusion of the practical part presents the financial analysis using the differential and financial ratios.
Obsah: Úvod ...................................................................................................................................... 7 1
Vymezení malého a středního podnikání a jeho význam pro ekonomiku ............... 8 1.1 Význam malých a středních podniků ........................................................................ 8 1.2 Finanční řízení podniku ........................................................................................... 10 1.2.1
Finanční analýza podniku ............................................................................ 11
1.2.2
Majetková a kapitálová struktura ................................................................ 13
1.3 Druhy financování malých a středních podniků ...................................................... 14 2
Zdroje financování malých a středních podniků ..................................................... 15 2.1 Interní zdroje financování........................................................................................ 15 2.1.1
Odpisy.......................................................................................................... 15
2.1.2
Nerozdělený zisk ......................................................................................... 17
2.1.3
Rezervní fondy ............................................................................................ 18
2.1.4
Rezervy ........................................................................................................ 19
2.2 Externí zdroje financování ...................................................................................... 20
3
2.2.1
Vklady vlastníků a základní kapitál............................................................. 20
2.2.2
Dluhopisy .................................................................................................... 22
2.2.3
Úvěry ........................................................................................................... 23
2.2.4
Faktoring...................................................................................................... 25
2.2.5
Forfaiting ..................................................................................................... 26
2.2.6
Leasing ........................................................................................................ 27
2.2.7
Rizikový kapitál (venture capital) ............................................................... 29
Charakteristika podniku Unifrax s.r.o. .................................................................... 31 3.1 Finanční situace ....................................................................................................... 33
4
3.1.1
Majetková struktura společnosti .................................................................. 34
3.1.2
Kapitálová struktura společnosti ................................................................. 36
Analýza zdrojů financování podniku Unifrax s.r.o. a návrh na optimalizaci ....... 38 4.1 Interní zdroje financování........................................................................................ 38 4.2 Externí zdroje financování ...................................................................................... 38 4.2.1
Srovnání výhodnosti leasingového a úvěrového financování ..................... 39
4.3 Investiční činnost podniku ....................................................................................... 44 4.4 Finanční analýza ...................................................................................................... 46 4.4.1
Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................... 46 5
4.4.2 4.4.2.1 4.4.2.2 4.4.2.3 4.4.2.4
Analýza poměrových ukazatelů................................................................... 47 Ukazatele likvidity................................................................................... 47 Ukazatele aktivity .................................................................................... 47 Ukazatele zadluženosti ............................................................................ 48 Ukazatele výnosnosti ............................................................................... 49
Závěry a doporučení.......................................................................................................... 50 Seznam použité literatury ................................................................................................. 52 Seznam tabulek .................................................................................................................. 54 Seznam obrázků................................................................................................................. 54 Seznam grafů ..................................................................................................................... 54
6
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma zdroje financování malých a středních podniků. Malé a střední podniky představují důležitý článek v tržní ekonomice. Nemalou měrou ovlivňují zaměstnanost a hospodářský rozvoj země. Způsob financování činnosti podniku a zajištění provozní činnosti je vedle rozhodování o majetkové struktuře významným prvkem k jeho úspěšnému fungování. V současné době je velmi důležité z jakých finančních zdrojů podnik svůj majetek, který používá ke své podnikatelské činnosti, získává. Důležité je zvolení takové strategie financování, která bude přispívat k dalšímu růstu podniku a tím i k maximalizaci tržní hodnoty společnosti, jež je považována za primární cíl. Jednotlivé druhy zvoleného financování budou mít své klady a zápory a je na vedení podniku nebo finančním managementu, aby zvolil takové financování, které bude nejvíce optimalizovat kapitálovou strukturu daného podniku. Hlavním cílem mé práce je představit zdroje financování malých a středních podniků a na vybraném podniku analyzovat financování jeho činnosti. V teoretické části práce vymezím malé a střední podnikání a uvedu jeho význam pro ekonomiku. Čtenáře obecně seznámím s důležitosti finančního řízení, které zajišťuje kapitál pro potřeby podniku, rozhoduje o rozdělení zisku, popřípadě vyrovnání ztráty a v neposlední řadě také zajišťuje celkovou finanční stabilitu podniku. Následně představím možnosti financování podniku pomocí interních a externích zdrojů, jejich výhody a nevýhody. V praktické části bakalářské práce se zaměřím na charakteristiku podniku Unifrax s.r.o., majetkovou a kapitálovou strukturu a popsání současné finanční situace. Zmíním investiční činnosti podniku a na dvou konkrétních investicích se pokusím zhodnotit možné způsoby financování. V prvním případě provedu komparaci výhodnosti financování pořízení osobního automobilu prostřednictvím leasingu a úvěru. Za druhé uvedu investici společnosti do systému detekce požáru a pro tuto investici porovnám vhodnost využití investičního úvěru poskytnutého ze skupiny Unifrax s komerčním úvěrem poskytnutým bankou. Cílem těchto srovnání je poskytnout přehled o výhodách a nevýhodách jednotlivých forem financování. V závěru praktické části mé práce provedu finanční analýzu podniku pomocí rozdílových a poměrových ukazatelů z účetních výkazů, které mi byly podnikem Unifrax s.r.o. poskytnuty. 7
1 Vymezení malého a středního podnikání a jeho význam pro ekonomiku V České Republice vymezuje podnikání Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník § 2) jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Rozlišujeme drobné (mikro), malé, střední a velké podniky. Rozhodujícím kritériem pro toto členění je počet zaměstnanců, obrat nebo aktiva uvedená v rozvaze – viz následující obrázek. Obrázek 1: Kriteria pro zařazení podniků mezi malé, střední nebo mikro podniky
Kategorie podniku
Počet zaměstnanců
Roční obrat
Roční bilanční suma
STŘEDNÍ
< 250
< 50 mil. €
< 43 mil. € NEBO
MALÝ
< 50
< 10 mil. €
< 10 mil. € NEBO
MIKRO
< 10
< 2 mil. €
< 2 mil. € NEBO
Zdroj: Dostupný z WWW:
; čerpáno z dokumentu: Uživatelská příručka a vzor prohlášení malých a středních podniků; vlastní úpravy
1.1 Význam malých a středních podniků Malé a střední podniky hrají důležitou roli při tvorbě pracovních příležitostí, hospodářského rozvoje a jsou významným článkem tržní ekonomiky. Jsou hnací silou podnikatelské sféry a konkurenceschopnosti. Dle Ministerstva průmyslu a obchodu se 8
v roce 2008 malé a střední podniky v České Republice podílejí 61,52 % na zaměstnanosti a 35,17 % na tvorbě HDP1. Tabulka 1: Podíl malých a středních podniků na vybraných makroekonomických ukazatelích (v %) Ukazatel
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Počet podniků
99,78
99,80
99,71
99,81
99,85
99,81
99,84
99,85
99,84
99,84 99,83
Počet zaměstnanců
57,91
58,84
59,42
59,73
61,34
61,63
61,48
61,63
61,76
61,62 61,52
Výkony
53,03
53,63
51,53
51,44
52,46
52,79
52,29
52,42
52,94
51,90 51,53
Účetní přidaná hodnota
52,25
53,17
51,93
51,33
52,98
54,46
53,02
53,68
55,12
54,01 54,57
Mzdové náklady /bez OON/
53,93
54,57
54,42
55,72
55,82
55,90
55,61
55,88
56,03
56,06 55,90
Investice
41,53
41,06
40,48
37,81
44,52
49,88
51,43
52,57
55,33
55,78 56,00
Vývoz
36,25
36,54
36,15
35,74
34,16
34,0
34,3
40,7
45,2
45,41 46,04
Dovoz
48,84
50,74
49,43
47,12
50,33
49,8
52,5
54,7
56,3
54,45 56,01
31,54
31,17
31,63
34,59
34,86
34,69
34,44
36,86
35,76 35,17
1)
HDP
2008
1)údaje nejsou k dispozici
Zdroj: Dostupný z WWW: ; oficiální webové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu; vlastní úpravy
Mezi výhody malých a středních podniků zejména patří2: relativní pružnost, rychlost odezvy (vč. vzniku a zániku podniku) na změny podmínek, relativně vysoká schopnost absorpce pracovní síly díky pružnosti, schopnost vyplnit mezeru ve struktuře obchodních vztahů mezi velkými podniky (role subdodavatele). Naopak nevýhody jsou dány: obtížnějším resp. nákladnějším přístupem ke kapitálu, informacím a znalostem, menší schopností eliminovat důsledky výkyvů vnějších vlivů v počátečním stadiu svého vývoje (startu), menšími zábranami při uvolňování nadbytečné pracovní síly.
1
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008; plný text zprávy. Dostupný z WWW: ; data z roku 2008 2 Krátká tematická analýza, Malé a střední podniky (jejich místo a role v české ekonomice). Dostupný z WWW: 9
1.2 Finanční řízení podniku Cílem každého podniku je maximalizace jeho tržní hodnoty. Hlavním úkolem finančního řízení je opatřovat kapitál pro potřeby podniku, rozhodovat o umístění kapitálu investováním do majetku, rozhodovat o rozdělení zisku a v neposlední řadě také zajišťovat celkovou finanční stabilitu podniku jako je např. solventnost nebo likvidita3. Obrázek 2: Hierarchie podnikových cílů Maximalizace tržní hodnoty
Základní cíl:
Sekundární cíle:
Terciální cíle:
Maximalizace interních finančních zdrojů
Zajištění likvidity
Maximalizace zisku
Maximalizace odpisů
Ostatní finančně obtížné vyjádřitelné cíle
Maximalizace ostatních interních finančních zdrojů
Zdroj: MAREK, Petr a kol. Studijní průvodce financemi podniku. Ekopress, s.r.o. 2009. Str. 20.
Finanční řízení je ovlivněno časem a rizikem. Vlivem času rozumíme to, že koruna získaná dnes má větší hodnotu než koruna získaná v budoucnu. Dnes můžeme korunu investovat do projektu, který nám přinese efekt. „Vliv rizika spočívá v nebezpečí, že očekávané výnosy nebudou dosaženy nebo investovaný kapitál bude ztracen.“4 Snížení rizika lze dosáhnout například diverzifikací výroby a investic. Mezi obecná pravidla pro práci s rizikem patří5: při stejném riziku preferujeme větší výnos před menším, 3
KALOUDA, František., Finanční řízení podniku, str. 14. VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kolektiv., Podnikání malé a střední firmy, str. 146. 5 VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kolektiv., Podnikání malé a střední firmy, str. 146. 4
10
při stejném výnosu preferujeme vždy menší riziko před větším, za větší riziko požadujeme větší výnos, preferujeme peníze obdržené dříve (kratší časový horizont zahrnuje méně neznámých faktorů). Finanční řízení zahrnuje6: zajišťování finančních zdrojů pro chod a další rozvoj podniku, volbu optimální kapitálové struktury, financování a řízení oběžného majetku, vlastní investování peněžních prostředků do dlouhodobého majetku, rozdělování podnikového zisku s přihlédnutím k daňové politice státu, provádění finanční analýzy (analýza rentability, aktivity, solventnosti, likvidity), finanční plánování.
1.2.1 Finanční analýza podniku Finanční analýza slouží k posouzení finanční a ekonomické situace podniku. Zdroje informací pro finanční analýzu podnik získává z rozvahy, výkazu zisku a ztrát a z přílohy k účetní závěrce. K provedení finanční analýzy podniky a jiní uživatelé (investoři, banky atd.) využívají specifických metod např. vertikální, horizontální a poměrová analýza. Horizontální analýza porovnává ukazatele v čase v rámci jednoho řádku rozvahy nebo výsledovky. Vyjadřuje změnu v určité položce procentem nebo indexem (řetězový, bazický index). Např. o kolik procent se změnil hospodářský výsledek oproti minulému roku. Vertikální analýza za pomoci techniky procentního rozboru vypočítává procentní podíl jednotlivých položek rozvahy na aktivech a položek výsledovky na součtu tržeb za prodané zboží a tržeb za vlastní výrobky a služby7.
6 7
VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kolektiv., Podnikání malé a střední firmy, str. 147. SYNEK, Miloslav a kolektiv., Manažerská ekonomika, str. 353. 11
Poměrové ukazatele tvoří základ finanční analýzy. Vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů. Poměrové ukazatele dělíme do těchto skupin8: ukazatele likvidity (měří schopnost podniku uspokojit své běžné závazky), ukazatele aktivity (měří schopnost podniku využívat svá aktiva), ukazatele zadluženosti (měří rozsah, v jakém je podnik financován cizím kapitálem), ukazatele výnosnosti (měří celkovou účinnost řízení podniku), ukazatele tržní hodnoty podniku (měří cenu akcií a majetek podniku). Mezi ukazatele likvidity patří například tyto poměrové ukazatele: -
běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky,
-
rychlá likvidita = oběžná aktiva – zásoby / krátkodobé závazky,
-
hotovostní likvidita = krátkodobý finanční majetek / krátkodobé závazky
Mezi ukazatele aktivity například patří: -
obrat zásob = tržby / průměrná zásoba
-
obrat stálých aktiv = tržby / stálá aktiva v zůstatkových cenách
-
obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva
-
doba obratu zásob = 365 / obrat zásob
Mezi ukazatele zadluženosti zejména patří: -
zadluženost = celkový dluh / celková aktiva
-
úrokové krytí TIE = EBIT / placené úroky
-
ukazatel překapitalizování = vlastní kapitál / stálá aktiva
-
ukazatel podkapitalizování = vlastní kapitál + dlouhodobý cizí kapitál / stálá aktiva
8
SYNEK, Miloslav a kolektiv., Manažerská ekonomika, str. 356. 12
Finanční analýza představuje pro vedení podniku nástroj pro rozhodování a udržení finančního zdraví podniku. Poskytuje managementu zpětnou vazbu a veškerá finanční rozhodování by měla být podložena finanční analýzou.
1.2.2 Majetková a kapitálová struktura Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání9. Kapitálová struktura podniku je ve finanční teorii charakterizována jako struktura dlouhodobého kapitálu finančních zdrojů, ze kterého je financován dlouhodobý majetek, tj. fixní majetek a trvalá část majetku oběžného10. Majetkovou strukturu nalezneme v rozvaze na straně aktiv, kapitálová struktura je zachycena na straně pasiv. „Podle klasického (tradičního) přístupu, který většinou převládá, se za optimální kapitálovou strukturu považuje takové složení dlouhodobého kapitálu podniku, při němž jsou průměrné náklady kapitálu minimální.“11 Podnik by se měl řídit ‚,zlatým bilančním pravidlem12‘‘, které říká, že dlouhodobý majetek je vhodné krýt dlouhodobými zdroji, zatímco krátkodobý majetek je možné financovat zdroji krátkodobými. V momentě, kdy bude podnik financovat krátkodobý majetek dlouhodobými zdroji, nebude toto financování efektivní. Naopak zase při financování dlouhodobého majetku krátkodobými zdroji je pro podnik drahé a mohly by vznikat finanční potíže s krytím krátkodobých závazků. Při pořizování dlouhodobých investic by měl podnik sledovat tři základní cíle13: zajistit ekonomicky zdůvodněnou rozpočtovanou výši kapitálu na podnikem předpokládané investice, splňující požadovanou míru výnosnosti, dosáhnout co nejnižších průměrných nákladů kapitálu na požadované investice, nenarušit finanční stabilitu (nezvýšit podstatně finanční riziko firmy).
9
Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník § 6. VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 264. 11 VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 288. 12 VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 260. 13 VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 261. 10
13
1.3 Druhy financování malých a středních podniků Zajištění finančních zdrojů, získávání potřebných statků a úhrady na činnost podniku lze nazvat jako financování. Obstarávání prostředků je obsaženo v rozvaze na straně pasiv, kde můžeme vidět, jaká část kapitálu byla poskytnuta podnikem-vlastní kapitál a z jaké části je podnik financován např. bankovními úvěry a jinými věřiteli-cizí kapitál. Financování podniku můžeme rozlišit dle následujících kritérií14: původ kapitálových zdrojů podniku (vlastní a cizí kapitál), doba splatnosti použitých finančních zdrojů (zdroje s krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou splatností), pravidelnost financování podnikové činnosti (běžné – provozní, mimořádné), interní a externí zdroje, měna, v jaké jsou finanční zdroje podniku poskytovány. Za interní zdroje dlouhodobého financování se považují finanční zdroje, které vznikají na základě vnitřní činnosti podniku. Vlastní finanční zdroje je pojem širší, zahrnují interní zdroje a tu část externích zdrojů, která má charakter vkladů vlastníků (např. členské vklady aj.). Naopak cizí zdroje dlouhodobého financování jsou pojem užší než externí zdroje. Zahrnují veškeré externí zdroje snížené o vklady vlastníků15.
14 15
MAREŠ, Stanislav., Zdroje financování podniku, str. 9. VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 261. 14
2 Zdroje financování malých a středních podniků 2.1 Interní zdroje financování Za interní zdroje považujeme finanční zdroje, které vznikají vnitřní činností podniku. Patří mezi ně: odpisy, nerozdělený zisk, rezervní fondy, rezervy.
2.1.1 Odpisy Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podnik využívá několik let, a proto nemůže být podnikem zahrnován do provozních nákladů najednou, ale postupně, v jednotlivých letech životnosti. Odpisy můžeme označit jako postupné, systematické rozvrhování pořizovací ceny dlouhodobého majetku do nákladů na činnost podniku po dobu jeho životnosti. Odpisy vyjadřují stupeň opotřebení majetku v penězích. Je důležité zmínit, že odpisy musíme odlišovat od oprávek. Oprávky představují kumulovaný souhrn již provedených odpisů k určitému okamžiku16. Odpisy mají i další význam pro finanční hospodaření podniku17: jako součást provozních nákladů ovlivňují výši vykazovaného hospodářského výsledku, a tím i základ daně ze zisku a rentabilitu podnikání, do doby obnovy dlouhodobého majetku vystupují jako volný finanční zdroj, použitelný k jakémukoliv účelu. Jsou sice součástí provozních nákladů, ale nejsou peněžním výdajem, tzn., že nepředstavují odliv peněžních prostředků firmy.
Ve většině průmyslově vyspělých zemí, jsou odpisy podstatným zdrojem krytí kapitálových potřeb firem na obnovu, popřípadě rozšíření fixního majetku. Dle Valacha by 16 17
VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 315. VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 315. 15
odpisy měly v zásadě v neinflačním prostředí sloužit k zajištění obnovy stávajícího dlouhodobého majetku, což ovšem neznamená, že nemohou být použity v průběhu životnosti na jiné účely18. Odpisy jsou také brány na rozdíl od zisku (po zdanění a úhradě dividend) jako poměrně stabilní zdroj financování. A to z následujících důvodů19: odpisy nejsou ovlivněny tak velkým množstvím proměnlivých faktorů jako zisk, podnik je má k dispozici i v těch případech, kdy nevytvořil žádný zisk a tržby pokrývají pouze úroveň nákladů. V České Republice rozlišujeme účetní odpisy a daňové odpisy. Účetní odpisy jsou nákladem podniku. O jejich výši a způsobu odepisování rozhoduje podnik sám na základě odpisových plánů. Podnik se však musí řídit zákonnými předpisy a dodržovat je. Dlouhodobý majetek se odepisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví a má být odepisován tak, aby to odpovídalo běžným podmínkám jeho používání20. Účetní odpisy ovlivňují hospodářský výsledek. Daňové odpisy upravuje zákon o dani z přijmu21 a slouží ke stanovení daně z příjmu. Zákon o dani z příjmu rozděluje dlouhodobý majetek do skupin a podnik následně tento majetek zařadí do určené skupiny, kde je vymezena i doba odepisování. O daňových odpisech se neúčtuje, mimoúčetně se o ně upravuje vykazovaný zisk. Podnik si může zvolit pro dlouhodobý majetek způsob odepisování na rovnoměrný nebo zrychlený. Tento způsob pak ovšem musí dodržovat po celou dobu odepisování majetku22. Majetek se odepisuje ze vstupní ceny. Vstupní cenou může být23: pořizovací cena (pořízení majetku za úplatu), vlastní náklady (pořízení ve vlastní režii podniku), reprodukční cena (ostatní případy – darování, přecenění).
18
VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 317. VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 317. 20 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §28. 21 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. 22 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu §26 a další 23 KALOUDA, František., Finanční řízení podniku, str. 194. 19
16
2.1.2 Nerozdělený zisk Nerozdělený zisk patří současně s odpisy k nejvýznamnějším zdrojům financování. Obecně můžeme nerozdělený zisk nebo také někdy používaný pojem „zadržený zisk“ charakterizovat jako tu část zisku po zdanění, která není použita na výplatu dividend či na tvorbu fondů ze zisku24. Výhodou použití nerozděleného zisku k financování investic podniku patří především to, že se nezvyšuje počet akcionářů či věřitelů (nezvyšování závazků) a tím se snižuje finanční riziko podniku (zadlužení). Zisk proto podniky využívají jako zdroj financování a jeho hodnotu využívají pro výpočet hodnot ukazatelů, např. ukazatel efektivnosti podnikání nebo vztah k vlastnímu i cizímu kapitálu. Tvorbu nerozděleného zisku ukazuje následující obrázek. Obrázek 3: Tvorba nerozděleného zisku
Výsledek hospodaření běžného roku před zdaněním: - Daň ze zisku - Příděl rezervnímu fondu - Příděly jiným fondům (např. fond sociální) - Tantiémy (odměny členům představenstva, dozorčí rady) - Výplata dividend či podílů na zisku - Ostatní použití zisku (např. ke zvýšení zákl. kapitálu, úhradě ztrát z minulých let) = Nerozdělený zisk běžného roku + Nerozdělený zisk z minulých let = Nerozdělený zisk koncem roku
Zdroj: KALOUDA, František., Finanční řízení podniku, str. 194.
24
VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 326. 17
Aby mohl být účetně vykazovaný zisk použit jako zdroj financování, je velice důležitá jeho přeměna na peněžní prostředky. Mnoho podniků může vykazovat zisk běžného roku, ale nemusí disponovat odpovídajícími peněžními prostředky na své financování25.
2.1.3 Rezervní fondy Rezervní fondy jsou součástí vlastního kapitálu. Vytvářejí se z výsledku hospodaření běžného roku a slouží ke krytí rizik podniku. Mohou být dočasně do určitě míry využity jako interní zdroj financování rozvoje26. Rozlišujeme 2 druhy rezervních fondů: povinné (obligatorní), dobrovolné (fakultativní). Povinné rezervní fondy jsou tvořeny u akciových společností a u společností s ručením omezeným. Jsou určeny pouze ke krytí ztrát podniku a k opatřením, které pomáhají překonat nepříznivé hospodaření podniku. Minimální výše povinného rezervního fondu u společnosti s ručením omezeným, není-li vytvořen již při vzniku společnosti, se tvoří dle obchodního zákoníku27: z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce, za rok, v němž poprvé zisk vytvoří a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, ne více než 5 % z hodnoty základního kapitálu, dále se doplňuje nejméně o 5 % z čistého zisku až do dosažení výše rezervního fondu, nejméně však do výše 10 % základního kapitálu. Minimální výše povinného rezervního fondu u akciové společnosti se tvoří následujícím způsobem28: z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce, za rok, v němž poprvé zisk vytvoří a to ve výši nejméně 20 % z čistého zisku, ne více než 10 % z hodnoty základního kapitálu, dále se doplňuje nejméně o 5 % z čistého zisku až do dosažení výše rezervního fondu, nejméně však do výše 20 % základního kapitálu. 25
VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 327. VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 330. 27 Zákon č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník, §124 28 Zákon č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník, §217 26
18
Dobrovolné rezervní fondy mohou i mimo akciových společností a společností s ručením omezeným tvořit i veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a fyzické osoby. U akciových společností a společností s ručením omezeným jsou tyto fondy zřizovány nad rámec zákonem danou výši povinných rezerv. Vznikají na základě dobrovolného rozhodnutí podniku a mají vymezený účel použití. Mimo krytí mimořádných ztrát mohou být tvořeny i na pořízení větších investic podniku.
2.1.4 Rezervy Kromě rezervních fondů existují ještě tak zvané rezervy. Ty slouží k úhradě budoucích nákladů nebo jiných nepředvídatelných událostí29. Od rezervních fondů se liší hlavně svou tvorbou a menší účelovostí jejich použití. Obvykle se zahrnují do nákladů podniku a v bilanci je nalezneme buď pod cizím, nebo ostatním kapitálem. Rozlišujeme zákonné a ostatní rezervy. Zákonné rezervy vymezuje daňový zákon, tyto rezervy jsou daňově uznatelným nákladem podniku. Ostatní rezervy si zřizuje podnik sám a rozhoduje o jejich použití. Rezervy se v podnicích mohou vytvářet na různé účely30: rezervy na technický rozvoj, rezervy na opravy hmotného dlouhodobého majetku, rezervy na nedobytné pohledávky, rezervy na daň ze zisku, rezervy na dividendy, rezervy na kursové ztráty. Dále se můžeme setkat s pojmem „tiché rezervy“. Tiché rezervy nejsou zachyceny v bilanci a vytvářejí se podhodnocováním majetku (zásoby, pohledávky, hmotný a nehmotný investiční majetek) nebo nadhodnocováním závazků.
29 30
WAWROSZ, Petr., Zdroje financování podnikatelské činnosti, str. 170. VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 331. 19
2.2 Externí zdroje financování Za externí zdroje považujeme finanční zdroje, které jsou dodané do podniku zvenčí. Mezi externí zdroje se řadí: vklady vlastníků a základní kapitál, dluhopisy, úvěry, faktoring, forfaiting, leasing, rizikový kapitál (venture capital).
2.2.1 Vklady vlastníků a základní kapitál Vklady vlastníků jsou velice důležité pro vznik firmy. Ve skutečnosti se žádné podnikání neobejde bez vlastního kapitálu. Fyzické a právnické osoby, které se rozhodnou podnikat a založí firmu, nazýváme společníky. Nově vzniklé obchodní společnosti mohou mít podobu např. společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo družstva. Neakciové obchodní společnosti mohou získat základní kapitál formou peněžních vkladů, ale také prostřednictvím nepeněžitých majetkových vkladů společníků. Peněžité vklady jsou složeny na bankovní účet, který byl založen za účelem podnikání. Vklad může být také uskutečněn formou bezhotovostního převodu. Při zakládání obchodní společnosti neakciového typu nebo při zvyšování základního kapitálu lze použít i nepeněžní vklady např. movitý či nemovitý majetek, které musí být vždy oceněny. Účetní předpisy rozlišují tyto formy kapitálových vkladů majetkových hodnost do podnikání31: peněžité vklady, movité věci (např. dopravní prostředek nebo zboží), 31
MAREŠ, Stanislav., Zdroje financování podniku, str. 17. 20
nemovité věci (pozemek, budova), pohledávky (za jinými subjekty), zaknihované cenné papíry (jejichž emitenty jsou jiné subjekty), know-how (patenty, licence atd.), vklad jiného podniku anebo jeho části do daného podniku. Základní kapitál akciových společností vzniká upisováním různých druhů akcií. Upisování akcií se uskutečňuje v těchto případech32: při zakládání akciové společnosti, při rozšiřování akciové společnosti, při finanční restrukturalizaci (např. náhradě obligací akciemi). Akcie můžeme dělit na několik druhů:
Obrázek 4: Druhy akcií
NA JMÉNO
LISTINNÉ
VEŘEJNĚ
NA MAJITELE
ZAKNIHOVANÉ
SOUKROMÉ
OBCHODOVATELNÉ
DRUHY AKCIÍ:
KMENOVÉ
PRIORITNÍ
ZAMĚSTNANCKÉ
ZLATÉ
Zdroj: MAREŠ, Stanislav., Zdroje financování podniku, str. 19 - 21.; vlastní grafická úprava
32
VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 342. 21
2.2.2 Dluhopisy Emitováním dluhopisů si podnik zajišťuje finanční zdroje. Dluhopisy emitované podnikem jsou cenné papíry, které vyjadřují závazek podniku vůči věřiteli. Dluhopis je cizí kapitál a na rozdíl od akcie je splatný za určitou dobu, za předem stanovený úrok a věřitel se nemůže podílet na rozhodování podniku. Existuje mnoho různých druhů dluhopisů, které můžeme rozlišovat např. dle emitenta (podnikové, státní), dle úroků (s pevným či pohyblivým úrokem), podle způsobu emise (veřejné, soukromé) nebo dle ručení (zaručené, nezaručené)33. Z hlediska financování podniku mají dluhopisy tyto výhody34: úrok nezávisí na hospodářském výsledku, je pevně stanoven, majitel dluhopisů se nepodílí na zvýšeném zisku, placený úrok z dluhopisů je obvykle nižší než dividenda z kmenových i prioritních akcií, akcionáři neztrácejí svou kontrolu nad činností podniku při vyšším užívání dluhopisů, úrok z dluhopisů je plně odpočitatelnou položkou pro účely daně z příjmu, pružnost v tvorbě finanční struktury při event. předčasném splacení dluhopisů (zvláštní typ dluhopisů s předčasným splacením za vyšší než jmenovitou hodnotu). Naopak mezi nevýhody dluhopisů můžeme zařadit následující35: nutnost pevné splátky, zejména v situaci, kdy zisk kolísá, vysoké riziko změn podmínek, za kterých byly dluhopisy emitovány s ohledem na dlouhou dobu jejich splácení, emisní náklady, zvyšování finančního rizika, což od určité míry zadluženosti znamená podstatné zvýšení nákladů na pořízení kapitálu.
33
MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 428. MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 429. 35 MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 429. 34
22
2.2.3 Úvěry Úvěr můžeme charakterizovat jako smluvní vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Jde o návratný vztah, kde věřitel poskytuje dlužníkovi určité konkrétní hodnoty vyjádřené v peněžní podobě k dočasnému užívání dlužníkovi a dlužník se zavazuje ke splacení těchto hodnot v době předem stanovené36. Úvěry můžeme dělit na: finanční (jejich předmětem je půjčení určité peněžní částky), dodavatelské (zbožové). Úvěry dle splatnosti na: krátkodobé (doba splatnosti do 1 roku), střednědobé (doba splatnosti do 5ti let), dlouhodobé (doba splatnosti nad 5 let). Dále pak: úvěry úvěrově vázané, úvěry k volnému použití, úvěry zajištěné a nezajištěné. Ve své práci zmíním z krátkodobých úvěrů pouze kontokorentní úvěr a dále pak dlouhodobé úvěry. Krátkodobé úvěry podniky využívají hlavně k provoznímu financování. Nejčastěji využívaným krátkodobým bankovním úvěrem je kontokorentní úvěr. Jde o úvěr na běžném účtu podniku. Jde tu vlastně o zvláštní typ běžného účtu, kde je možné s povolením banky přecházet do záporného zůstatku. Kontokorentní úvěr vzniká na základě smlouvy mezi bankou a klientem. Důležitým smluvním ujednáním je stanovení úvěrového limitu. Úvěrový limit závisí na potřebách klienta, na možnostech banky a také na tom, jak banka vyhodnotí úvěrovou způsobilost klienta. V porovnání s jinými bankovními úvěry je kontokorentní úvěr relativně drahý. Banka totiž nikdy neví, kolik klientů a v jakém rozsahu bude k určitému okamžiku čerpat tento úvěr. I přes vyšší cenu je
36
WAWROSZ, Petr., Zdroje financování podnikatelské činnosti, str. 174. 23
však kontokorentní úvěr pro podnik přijatelný hlavně proto, že je úvěr poskytován v pohyblivé výši v rámci povoleného debetu37. Nejčastější možnosti efektivního využití kontokorentního úvěru představují tyto alternativy38: a) kontokorent
může
být
využíván
k vyrovnávání
výkyvů
běžného
hospodaření jako rezervní zdroj, b) dále může podnik využít kontokorent pro financování dočasně zvýšené potřeby oběžných aktiv v obdobích zvýšené poptávky na cílových trzích, c) jestliže dojde k prolongaci kontokorentu, pak může podniku dočasně sloužit jako jeden z doplňkových zdrojů financování trvale vázaných oběžných aktiv, d) další alternativa umožňuje využití kontokorentního úvěru pro nějaký specifický účel např. úhrada leasingových splátek. Nejčastějšími dlouhodobými finančními úvěry jsou termínové úvěry. Většinou jde o úvěry na rozšiřování dlouhodobého majetku, a proto se nazývají investičními úvěry39. Mohou však sloužit i k rozšiřování oběžného majetku. Poskytovateli termínovaných půjček jsou zejména banky. Ty poskytují úvěry na základě úvěrové smlouvy. Ve smlouvě se typicky uvádí např. lhůta splatnosti úvěru, podíl interních zdrojů podniku na krytí předmětu úvěru, zajištění úvěru a v neposlední řadě také analýza budoucích finančních efektů úvěrované investice. Pro podnik je důležité rozdělit splátku na úmor a úrok, protože úroky představují daňově uznatelný náklad, splátka úvěru nikoliv40. Dalším dlouhodobým bankovním úvěrem je hypotekární úvěr. Podnik nabídne bance jako záruku svou nemovitost, banka si zajistí zápisem do pozemkových knih zástavní právo a emituje hypoteční zástavní listy. Ty banka většinou nepředává podniku, ale prodá je sama na trhu. Z prodeje hypotečních zástavních listů banka získává peněžní prostředky,
37
MAREŠ, Stanislav., Zdroje financování podniku, str. 39-40. MAREŠ, Stanislav., Zdroje financování podniku, str. 40. 39 MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 430. 40 VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 369. 38
24
které poskytne ve formě úvěru podniku. Podnik platí úroky a splátky dluhu bance a banka vyplácí úrok majitelům hypotečních zástavních listů. Dodavatelské úvěry. Jedná se o úvěry, které poskytují dodavatelé zejména velkých investičních celků (stavební a stroje, technologická zařízení) a podniky je mohou splácet postupně. Dodavatelé poskytují dlouhodobý úvěr buď přímo, nebo pomocí refinancování prostřednictvím bankovních úvěrů, což bývá častější případ. Zvolení první varianty se může podniku zdát levnější, většinou je tomu naopak a pro podnik je výhodnější zvolit variantu refinancování prostřednictvím finančních institucí. Dodavatelé totiž většinou cenu předmětu koupě při dodání na úvěr navyšují 41.
2.2.4 Faktoring Jeden z externích zdrojů financování představuje faktoring. Tato finanční služba, kterou poskytují takzvaní faktoři42, je definována jako krátkodobý odkup pohledávek. Faktoring musí splňovat následující podmínky43: doba splatnosti pohledávek není delší než 180 dní (v závislosti na faktorovi se však podmínka délky splatnosti pohledávky může měnit), pohledávka není zajištěná a vznikla na základě obchodního úvěru, s pohledávkou nejsou spojena práva třetích osob, a postoupení pohledávky na jiného věřitele není vyloučeno. Faktoring členíme
44
dle převzetí úvěrového rizika faktorem, počtu smluvených odkupů,
způsobu postoupení pohledávky a podle sídla dodavatele a odběratele.Ve své práci podrobněji zmíním faktoring dle převzetí úvěrového rizika na pravý (bezregresní) a nepravý (regresní) a dle způsobu postoupení pohledávky na zjevný a tichý (skrytý). U pravého faktoringu přejímá faktor úvěrové riziko a garantuje úhradu pohledávky a to i v případě, že odběratel nezaplatí. Oproti tomu riziko u nepravého faktoringu zůstává u dodavatele. V tomto případě tak tedy slouží pouze jako úvěrový nástroj. Jestliže odběratel nezaplatí, dodavatel má povinnost vrátit faktorovi již předplacenou částku včetně úhrady
41
VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 372. Faktorem může být banka nebo specializovaná instituce. 43 MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 346. 44 MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 347. 42
25
úroků a jiných smluvních plateb. Úvěr je obvykle poskytován ve výši 60 až 80 % hodnoty pohledávky45. Mezi výhody faktoringu patří například rozšíření možností odbytu a prodeje na základě nezajištěného obchodního úvěru poskytnutého odběratelům, aniž by podnik byl vystaven riziku platební neschopnosti či platební nevůle odběratele. Další výhodu představuje možnost posílit konkurenční pozici na cílových trzích tím, že nemusí být doložen zajišťovací instrument po odběrateli. A v neposlední řadě faktoring dává šanci snížit podniku riziko vzniku finanční nestability tím, že nezajištěné pohledávky za odběrateli nahradí pohledávkami za faktoringovou společností46. Za nevýhodu faktoringu se dá považovat procentuální srážka z nominální hodnoty pohledávky tzv. faktoringová provize, která je kalkulována tak, aby pokryla náklady faktoringové společnosti. Mezi náklady faktoringové společnosti můžeme zařadit náklady na mzdy, energii, spotřebu času a v neposlední řadě je důležité zahrnout riziko. Riziko je závislé na délce splatnosti pohledávek, bonitě a kredibilitě odběratelů47.
2.2.5 Forfaiting Forfaitigem znamená odkup středně nebo dlouhodobých pohledávek forfaitingovou společností tzv. forfaiterem. Odkup pohledávek opět musí splňovat následující podmínky48: doba splatnosti pohledávek je obvykle delší než 180 dní, výjimečně může činit i několik let, pohledávky jsou zajištěné (bankovní aval, pojištění, apod.), s pohledávkou nejsou spojena práva třetích osob, a postoupení pohledávky na jiného věřitele není vyloučeno. Forfaiting se od faktoringu liší tím, že pohledávky jsou zajištěné, forfaiter nemá možnost uplatnit zpětný postih vůči vývozci (ale pouze vůči ručiteli), doba splatnosti pohledávek je delší, odkupují se v podstatě vždy jen jednotlivé pohledávky, odkup může být prováděn i
45
MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 347. MAREŠ, Stanislav., Zdroje financování podniku, str. 93-94. 47 MAREŠ, Stanislav., Zdroje financování podniku, str. 92-93. 48 MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 349. 46
26
během splatnosti pohledávky a není spojen s doplňkovými službami49. Za významnou výhodu forfaitingu pro dodavatele můžeme považovat okamžitou úhradu pohledávky a přenesení rizika z možného nezaplacení odběratelem na forfaitera50.
2.2.6 Leasing Hmotný majetek představující dlouhodobá aktiva (budovy, stroje, přístroje, dopravní prostředky, počítače aj.) podnik získává buď koupí, nebo nájmem (leasem). Ke koupi potřebuje podnik nashromáždit potřebného množství peněz buď zadržováním zisku, vydáním nových akcií, přibráním dalších společníků, nebo jejich získání půjčkou. Nájem (leasing) umožňuje firmě užívat stálá aktiva, aniž by je nakoupila. Takto pronajaté věci se nestávají majetkem podniku, ale zůstávají ve vlastnictví leasingové společnosti (pronajímatele). Vztah mezi účastníky leasingového vztahu je určen smlouvou, ve které jsou práva na užívání stálých aktiv na určitou dobu pronajímatelem poskytnuta nájemci. Leasing přináší výhodu v tom že, šetří hotovost, snižuje riziko ztrát vznikající ze zastarání hmotného majetku v průběhu smlouvy. Dále pak přenáší daňové úlevy na nájemce, leasingové splátky se účtují do nákladů, zatímco splátky úvěrů se účtují ze zisku. Na druhou stranu leasing bývá dražší. Poplatky, které nájemce platí pronajímateli, zahrnují nejen náklady spojené s vlastnictvím, ale i zisk51. Nejčastěji se rozlišují dva základní typy52: provozní (operativní) leasing finanční (kapitálový) leasing Od sebe se liší délkou pronájmu, přechodem vlastnického práva k pronajímanému majetku na konci leasingu a účelem, kterému slouží53. Provozní leasing má krátkodobý charakter, kdy doba pronájmu je kratší než ekonomická životnost majetku a nájemné formou splátek od jednoho nájemce zahrnuje jen určitou část pořizovací ceny. Minimální délka provozního leasingu není limitována. Po uplynutí nájemní lhůty se vrací předmět leasingu pronajímateli. Nájemce nemá právo na koupi najatého majetku. Při provozním leasingu pronajímatel obstarává většinou i údržbu, opravy 49
MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 349. MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 432. 51 SYNEK, Miloslav a kolektiv., Manažerská ekonomika, str. 312. 52 VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 391. 53 VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 391. 50
27
a servis majetku. Důležité u tohoto typu leasingu je i to, že pronajímatel nese všechna rizika, která plynou z vlastnictví majetku. Provozní leasing bývá v praxi využíván hlavně pro pronájem osobních automobilů, počítačů, kopírovacích strojů apod.54 Finanční leasing je charakterizován jako dlouhodobý pronájem majetku, kdy pronajímatel převádí ekonomicky na nájemce některá rizika a výnosy, spojené s fungováním zařízení. Doba finančního leasingu kryje podstatnou nebo celou dobu ekonomické životnosti pronajímaného majetku, a leasingové splátky pokrývají pořizovací cenu pronajatého zařízení a ziskovou marži pronajímatele. Minimální dobu trvání finančního leasingu stanovují daňové zákony. Leasingová smlouva je v podstatě nevypověditelná. U finančního leasingu pronajímatel obvykle neposkytuje servisní služby. Údržba, opravy i pojištění majetku je většinou na straně nájemce. Po uplynutí nájemní lhůty má nájemce většinou právo na odkoupení majetku. Finanční leasing tak slouží k trvalému pořízení majetku. Pořízený majetek není ve vlastnictví podniku, podnik je většinou neodepisuje. Splátky jsou nákladem, který snižuje daňovou základnu. V České Republice je vykazován pronajatý majetek u nájemce jen v příloze k účetní závěrce a není zachycen v bilanci podniku55. Finanční leasing rozlišujeme v různých formách56: přímý finanční leasing (direct lease) nepřímý finanční leasing (prodej a zpětný pronájem), (sale and lease back) zadlužený (úvěrový) leasing (leverage leasing). U přímého finančního leasingu pronajímatel zpracuje podmínky leasingu (splátky, akontace apod.), majetek nakoupí od výrobce a na základě leasingové smlouvy pronajme nájemci. Ten splácí pronajímateli leasingové splátky a obvykle si odpovídá za opravy, údržbu, pojištění a daně57. U nepřímého finančního leasingu podnik prodá svůj majetek leasingové společnosti a následně si tento majetek zpět pronajme. Tato operace přinese podniku peněžní prostředky, na druhé straně však podnik ztrácí vlastnické právo k prodanému majetku58.
54
VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 391. VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 392. 56 MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 438. 57 MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku, str. 438. 58 MAREK, Petr a kol., Studijní průvodce financemi podniku. str. 438. 55
28
U zadluženého leasingu jde o třístranný vztah, kde vystupuje pronajímatel, nájemce a věřitel. Nájemce si určí druh majetku, který potřebuje. Pronajímatel ho koupí do svého vlastnictví. Určitou část kryje pronajímatel vlastním kapitálem a na zbytek si půjčuje peníze od věřitele (banka, pojišťovna). Tento typ leasingu se používá u rozsáhlejších investic59.
2.2.7 Rizikový kapitál (venture capital) Rizikovým kapitálem rozumíme umisťování kapitálu prostřednictvím rizikového fondu hlavně do malých a středních podniků, kde investor zasahuje do řízení daného podniku. Nejvýznamnější díl investic rizikového kapitálu proudí do stadia počátečního rozvoje. V České Republice jsme se mohli poprvé setkat s rizikovým a rozvojovým kapitálem na začátku 90. let minulého století, kdy došlo k přechodu z centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní. Avšak význam těchto investic není zatím u nás na úrovni vyspělejších ekonomik60. Rizikový kapitál může mít následující znaky61: primárními investory jsou většinou institucionální finanční investoři – banky, pojišťovny, individuální investoři, peněžní prostředky jsou soustředěny ve fondu rizikového kapitálu, kde dochází k alokaci peněz na jednotlivé projekty, fond rizikového kapitálu poskytuje peněžní prostředky klientské společnosti na základě detailní analýzy projektu a podniku, investoři podstupují velké riziko, proto požadují vysokou výnosnost investičních projektů (uvádí se 30 - 35 %), rizikový kapitál je typický tím, že nezůstává v podniku trvale, investoři po určité době odcházejí z podniku.
59
VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 393. MAREŠ, Stanislav., Zdroje financování podniku, str. 75-76. 61 VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 349. 60
29
V praxi se uplatňuje několik typů poskytování rizikového kapitálu62: předstartovní (zárodečné) financování podniku (seed cupital) – jde o financování prvních kroků v podnikání např. peníze na vývoj nových výrobků, patentová ochrana apod., startovní financování (start up capital) – investuje se do počáteční činnosti založené firmy, hlavně na nákup prvních zásob a fixního majetku, financování rozvoje podniku (development capital) jde o: -
financování počátečního rozvoje do existující firmy, která má nízký zisk a nemůže si obstarat úvěr, ale je u ní pravděpodobný další rozvoj,
-
financování pozdějšího stadia rozvoje do fungujícího podniku, jenž chce více expandovat pomocí technologických inovací nebo na nových trzích,
náhradní financování (debt replacement capital) se využívá při vysokém zadlužení podniku, kde je ovšem dobrý rozvojový program, transakční financování (transaction capital) – financují se vlastnické transakce: nákupy jiných společností nebo jen částí, spojení podniku nebo odkup podniku vlastními či cizími manažery, záchranné financování (rescue capital) – pro upadající podniky, které mají finanční potíže, hrozí jim zánik, ale existuje ještě šance na záchranu v podobě kvalitního programu. Mezi výhody využívání rizikového kapitálu lze zařadit, že podnik dokáže realizovat projekty, na které nemá dostatek interních zdrojů a nemůže na ně získat úvěr. Využitím rizikového kapitálu dochází k posílení vlastního kapitálu (i když se mění vlastnická struktura). A investoři přinášejí nejen peněžní prostředky, ale zároveň zkušenosti, kontakty a informace.63 Nevýhodou je především rozšíření počtu vlastníků, kteří ovlivňují rozhodování firmy a také vysoký požadavek výnosnosti pro investory.64
62
VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 350. VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 351. 64 VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 351. 63
30
3 Charakteristika podniku Unifrax s.r.o. V následující kapitole blíže charakterizuji společnost Unifrax s.r.o. 65, kterou jsem si vybral jako příkladovou pro praktickou část své práce. Pro lepší pochopení považuji za důležité čtenáře krátce seznámit s touto společností. Společnost Unifrax s.r.o. patří mezi středně velké stabilní zaměstnavatele v teplickém okrese. Tento výrobní podnik sídlící v Dubí u Teplic k lednu 2009 zaměstnával 117 pracovníků. V důsledku finanční krize se skupina Unifrax rozhodla restrukturalizovat výrobní činnosti ve svých evropských závodech. V závodě v Dubí vlivem zastavení výrobní linky došlo k propuštění 46 zaměstnanců.
Obrázek 5: Pobočky skupiny Unifrax ve světě
Zdroj: www.unifrax.com
Informace o společnosti Unifrax jsem čerpal z rozhovorů se zaměstnanci Unifrax s.r.o., (s ředitelem společnosti Ing. Škvárou a Ing. Hejdovou) a také z internetových stránek společnosti (http://www.unifrax.com). 65
31
Vývoj fyzického počtu pracovníků výroby a technickohospodářských pracovníků je zobrazen v následující tabulce: Tabulka 2: Vývoj fyzického počtu zaměstnanců společnosti Unifrax s.r.o.
2007 2008 2009
Pracovníci výroby 81 82 43
THP 33 35 28
Celkem 114 117 71
Zdroj: Výroční zprávy společnosti Unifrax s.r.o.
Skupina Unifrax se řadí mezi celosvětově největší výrobce žáruvzdorných izolačních vláken a výrobků z nich. Závod v Dubí se po uzavření linky, která vyráběla prvotní surovinu - keramické vlákno, specializuje na finální výrobky s přidanou hodnotou. Tyto výrobky ve formě takzvaných „tvarovek“, desek a modulů se zpracovávají nejen z keramických vláken. Unifrax s.r.o. dováží vlákna vyráběná v sesterských závodech ve Francii a Anglii (biorozpustná nebo keramická vlákna) nebo vlákna nakupuje od externích dodavatelů (minerální vlákna). Skupina Unifrax v současné době soustřeďuje své výrobní aktivity v Dubí do dvou výrobních středisek. Během roku 2009 proběhl transfer technologie pro výrobu modulů z francouzského závodu. Dle vyjádření ředitele firmy se další přesuny technologií ze zahraničí chystají na rok 2010. Přispívá tomu dobrá strategická poloha, dobrá jazyková i znalostní vybavenost zaměstnanců a nižší náklady na pracovní sílu než v západoevropských závodech Unifraxu. Unifrax má dobře zavedenou obchodní značku. Výrobky prodávané pod obchodními jmény Fiberfrax®, Isofrax® a Insulfrax® poskytují řešení kontroly tepla a žáru (aplikace cca 900 až 1400 °C). Mezi odvětví, kde se výrobky Unifrax využívají, patří: slévárenství, metalurgie, požární ochrana, energetika, chemie, keramický a sklářský průmysl, automobilový i letecký průmysl66.
66
Více o skupině Unifrax na WWW: 32
Finální produkty z vláken jsou v Unifraxu s.r.o. vyráběny na těchto třech provozech: 1) automatická linka na výrobu desek a jednoduchých tvarovek, 2) poloautomatická výroba složitějších tvarovek, 3) výroba modulů.
Obrázek 6: Ukázka sortimentu a logo Unifrax s.r.o.
Zdroj: propagační materiály Unifrax s.r.o.
3.1 Finanční situace Unifrax s.r.o. (dříve Keraunion a.s.), závod v Dubí, je od roku 2007 součástí nadnárodní skupiny Unifrax, zaměstnávající více než 1000 lidí po celém světě. Skupinu Unifrax získal americký strategický partner AEA67. Strategií investora AEA je rozvoj firem, které vlastní, jejich maximální zhodnocení a následný prodej. To znamená pro pobočky firmy podporu jejich investičních záměrů hlavně do modernizace současných technologií. V roce 2007 hospodařila společnost Unifrax s.r.o. se ztrátou 971 tis. Kč. Tato ztráta byla způsobena akvizičními náklady na koupi podniku a spojenými náklady finančními. Základní kapitál činil 200 tis. Kč. K rozvahovému dni roku 2008 došlo ke zvýšení základního kapitálu o 5.000 tis. Kč. Jak již bylo zmíněno výše, v roce 2008 se rozhodl 67
Více o strategickém partneru AEA na webových stránkách: http://www.aeainvestors.com/ 33
vlastník zastavit od roku 2009 provoz linky na výrobu hlinito-křemičitého vlákna. Zejména z tohoto důvodu společnost Unifrax s.r.o. hospodařila v roce 2008 se ztrátou 42.478 tis. Kč. Ztráta běžného období byla způsobena zejména zaúčtováním opravných položek a rezerv, vytvořených z důvodu opatrnosti. V roce 2009 došlo k realizaci nového výrobního oddělení na výrobu vakuovým tvarováním a výroby modulů včetně přesunu strojů. Hlavním cílem společnosti Unifrax s.r.o. v roce 2009 bylo omezit vliv globální hospodářské krize a zastavení linky na výsledcích hospodaření podniku. Hospodaření skončilo ztrátou 15.441 tis. Kč.
Graf 1: Obrat společnosti Unifrax s.r.o.
Obrat společnosti Unifrax s.r.o. 250000
Hodnoty v tis. Kč
200000
150000 Obrat celkem 100000
50000
0 2007
2008
2009
Rok
Zdroj: Výroční zprávy společnosti Unifrax s.r.o.
3.1.1 Majetková struktura společnosti Složení majetkové struktury podniku Unifrax s.r.o. je dáno oblastí, ve které společnost působí. Jedná se o odvětví poměrně náročné na výši dlouhodobého hmotného majetku, jako jsou například výrobní haly, technologie a skladovací prostory. Následující tabulka zobrazuje vývoj celkových aktiv a dlouhodobého majetku za sledované období 2007-2009.
34
Graf 2: Vývoj celkových aktiv, dlouhodobého a oběžného majetku Unifrax s.r.o.
Vývoj celkových aktiv, dlouhodobého a oběžného majetku 300000
Hodnoty v tis. Kč
250000 200000 Aktiva celkem 150000
Dlouhodobý majetek Oběžný majetek
100000 50000 0 2007
2008
2009
Rok
Zdroj: Účetní výkazy společnosti Unifrax s.r.o.
Na základě sledovaných výkazů musím konstatovat trend klesajících celkových aktiv i dlouhodobého majetku. Pro porovnání, právní předchůdce Keraunion a.s. vykazoval v roce 2005 celková aktiva v netto hodnotě 141.701 tis. Kč, z toho 58.512 tis. Kč činil dlouhodobý majetek. V roce 2006 dosahovala celková aktiva v netto hodnotě výše 152.857 tis. Kč, z toho tvořil dlouhodobý majetek 61.497 tis. Kč. Tabulka 3: Podíl dlouhodobého a oběžného majetku na celkových aktivech Unifrax s.r.o.
Aktiva celkem (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) Podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech Oběžný majetek (v tis. Kč) Podíl oběžného majetku na celkových aktivech
2007 239420 143447 59,91% 94878 39,62%
2008 173664 94184 54,22% 78332 45,10%
2009 144481 91588 63,39% 52003 35,99%
Zdroj: Účetní výkazy společnosti Unifrax s.r.o.
Dle vysvětlení ředitele společnosti Ing. Petra Škváry vedlo ke snížení aktiv několik faktorů. Nejvýznamnějším bylo snížení hodnoty aktiv pomocí tvorby opravných položek z důvodu opatrnosti, neboť se počítalo se zastavením výrobní linky. 35
3.1.2 Kapitálová struktura společnosti Vlastní kapitál, cizí zdroje a ostatní pasiva tvoří kapitálovou strukturu podniku. Prostřednictvím těchto položek podnik financuje svou činnost. V následujícím grafu je zobrazena struktura kapitálu společnosti Unifrax s.r.o. v letech 2007-2009. Graf 3: Kapitálová struktura Unifrax s.r.o.
Kapitálová struktura Unifrax s.r.o. 300000 250000
Hodnoty v tis. Kč
200000 150000 Pasiva celkem 100000
Vlastní kapitál Cizí zdroje
50000 0 2007
2008
2009
-50000 -100000 Rok
Zdroj: Účetní výkazy společnosti Unifrax s.r.o.
Položka vlastního kapitálu podniku se pohybuje ve sledovaném období 2007-2009 v záporných hodnotách. Společnost Unifrax s.r.o. sice v roce 2008 zvýšila základní jmění na 5.200 tis. Kč, ale je i nadále ztrátová. Dlouhodobé závazky se podílejí významně na bilanční sumě. Je to způsobeno hlavně směnkou k úhradě ve výši 174.000 tis. Kč. Tato směnka je za nákup podniku Unifrax s.r.o. od právního předchůdce Keraunion a.s. Při prodeji podniku došlo k dohodě mezi oběma stranami, částka 174.000 tis. Kč je splatná k 31. květnu 2012. Mateřská společnost Unifrax vypořádá závazek s prodejcem a podniku Unifrax s.r.o., závod Dubí tak vznikne dluh vůči své mateřské společnosti. Tento závazek ve výši 174.000 tis Kč bude však následně majiteli kapitalizován. Dojde k navýšení vlastního kapitálu.
36
Položka krátkodobých závazků postupně klesá. Při zohlednění záporného vlastního kapitálu tvoří cizí zdroje více než 100 % kapitálové struktury podniku. Z hlediska dlouhodobé finanční rovnováhy by mělo platit, že dlouhodobý majetek je financován z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů. Firma nesplňuje v letech 2007-2009 zlaté bilanční pravidlo, k financování dlouhodobého majetku využívala hlavně cizích zdrojů. Tabulka 4: Pasiva společnosti Unifrax s.r.o.
Hodnoty v tis. Kč Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond a fondy ze zisku HV minulých let HV běžného období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Ostatní pasiva
2007
2008
239420 -200 200 0 573 -2 -971 239620 0 175888 63732 0 0
Zdroj: Účetní výkazy společnosti Unifrax s.r.o.
37
173664 -38251 5200 0 0 -973 -42478 211916 5442 165171 41303 0 0
2009 144481 -53692 5200 0 0 -43451 -15441 199333 2010 163856 33467 0 0
4 Analýza zdrojů financování podniku Unifrax s.r.o. a návrh na optimalizaci Předmětem této kapitoly je představení zvolených zdrojů financování podniku Unifrax s.r.o. a následné zhodnocení společnosti pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy.
4.1 Interní zdroje financování Společnost Unifrax, s.r.o. nedosahuje zisk ani v jednom ze sledovaných období. V letech 2007-2009 hospodaří se ztrátou, netvoří zákonné rezervy. Významným interním zdrojem financování analyzované společnosti jsou odpisy, protože představují náklad a nejsou peněžním výdajem. Výši odpisů společnosti Unifrax s.r.o., které lze získat z účetních výkazů zobrazuje následující tabulka. Tabulka 5: Výše odpisů dlouhodobého majetku společnosti Unifrax s.r.o. v letech 2007-2009
Hodnoty v tis. Kč Odpisy dlouhodobého majetku
2007 7347
Rok 2008 57015
2009 13123
Zdroj: Účetní výkazy společnosti Unifrax s.r.o.
V roce 2008 vytvořila společnost Unifrax s.r.o. rezervy ve výši 5.442 tis. Kč. Rezervy jsou sice v rozvaze obsaženy v cizích zdrojích, avšak jsou generovány podnikem a považujeme je za interní zdroj financování. Rezervy byly podnikem vytvořeny hlavně z důvodu opatrnosti na rok 2009, kdy se zavřela linka na výrobu hlinito-křemičitého vlákna. V roce 2009 byla podstatná část rezerv čerpána, na konci účetního období byl konečný zůstatek na účtu rezerv 2.010 tis. Kč.
4.2 Externí zdroje financování Sledovaná společnost nevyužila v období 2007-2009 bankovní úvěr. Externí zdroj, který společnost Unifrax s.r.o. využívá k financování dopravních prostředků a k nájmu kopírovacích strojů je leasing. U dopravních prostředků je používán finanční leasing, kopírovací stroje jsou využívány na základě operativního leasingu. Nájem a servis kopírovacích strojů stojí firmu 3.714,- Kč měsíčně. V roce 2007, kdy došlo k prodeji společnosti Keraunion a.s., její právní nástupce podnik Unifrax s.r.o. převzal 3 vozy, u 38
kterých ještě nebyl leasing splacen. U dvou vozidel došlo v roce 2008 ke splacení a v roce 2009 byly nakoupeny další 2 nové vozy. Jak je popsáno v teoretické části, leasingové splátky nejsou evidovány v rozvaze, avšak mají dopad na pravidelnou měsíční potřebu peněžních prostředků. V následující tabulce jsou zobrazeny leasingové závazky na osobní automobily: Tabulka 6: Leasingové závazky
Vozidlo Škoda Octavia Škoda Octavia VW Passat
Výše měsíční splátky 11.084 11.964 25.883
Termín splacení 03/2014 05/2013 10/2009
Zdroj: Unifrax s.r.o., vlastní vyobrazení
4.2.1 Srovnání výhodnosti leasingového a úvěrového financování V této části se budu zabývat porovnáním pořízení dopravního prostředku Škoda Octavia Elegance 1,9 Tdi prostřednictvím konkrétní úvěrové nabídky a prostřednictvím leasingu. Toto srovnání by mělo sloužit jako doporučení, která z výše uvedených variant bude pro podnik výhodnější. Společnou podmínkou je délka splatnosti, která činí 60 měsíců (5 let) a pořizovací cena činí 587.400,- Kč. Banka nabízí tyto podmínky: -
poplatek za vyhodnocení žádosti a smluvní dokumentace činí 25 tis. Kč,
-
měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu 500,- Kč,
-
úroková sazba: 4,70 p.a.
-
výše splátky 11.004,41 Kč měsíčně
39
V následující tabulce je sestaven umořovací plán bankou na základě požadavků společnosti. Tabulka 7: Umořovací plán úvěru a náklady spojené s úvěrem Měsíc
Splátka
Jistina
Úrok
Úrok roční
Úrok celkem
Měsí Splátka c
Jistina
Úrok
1
11 004,41 578 696,24
2 300,65
31
11 004,41
301 114,75
1 217,70
2
11 004,41 569 958,39
2 266,56
32
11 004,41
291 289,71
1 179,37
3
11 004,41 561 186,32
2 232,34
33
11 004,41
281 426,18
1 140,88
4
11 004,41 552 379,89
2 197,98
34
11 004,41
271 524,02
1 102,25
5
11 004,41 543 538,97
2 163,49
35
11 004,41
261 583,08
1 063,47
6
11 004,41 534 663,42
2 128,86
36
11 004,41
251 603,21
1 024,53
7
11 004,41 525 753,11
2 094,10
37
11 004,41
241 584,24
985,45
8
11 004,41 516 807,90
2 059,20
38
11 004,41
231 526,04
946,20
9
11 004,41 507 827,65
2 024,16
39
11 004,41
221 428,44
906,81
10
11 004,41 498 812,23
1 988,99
40
11 004,41
211 291,29
867,26
11
11 004,41 489 761,50
1 953,68
41
11 004,41
201 114,44
827,56
12
11 004,41 480 675,33
1 918,23
42
11 004,41
190 897,73
787,70
13
11 004,41 471 553,56
1 882,65
43
11 004,41
180 641,00
747,68
14
11 004,41 462 396,07
1 846,92
44
11 004,41
170 344,10
707,51
15
11 004,41 453 202,71
1 811,05
45
11 004,41
160 006,87
667,18
16
11 004,41 443 973,34
1 775,04
46
11 004,41
149 629,16
626,69
17
11 004,41 434 707,83
1 738,90
47
11 004,41
139 210,79
586,05
18
11 004,41 425 406,03
1 702,61
48
11 004,41
128 751,63
545,24
19
11 004,41 416 067,79
1 666,17
49
11 004,41
118 251,49
504,28
20
11 004,41 406 692,98
1 629,60
50
11 004,41
107 710,24
463,15
21
11 004,41 397 281,45
1 592,88
51
11 004,41
97 127,69
421,87
22
11 004,41 387 833,06
1 556,02
52
11 004,41
86 503,70
380,42
23
11 004,41 378 347,66
1 519,01
53
11 004,41
75 838,09
338,81
24
11 004,41 368 825,11
1 481,86
54
11 004,41
65 130,72
297,03
25
11 004,41 359 265,27
1 444,57
55
11 004,41
54 381,40
255,10
26
11 004,41 349 667,98
1 407,12
56
11 004,41
43 589,99
212,99
27
11 004,41 340 033,11
1 369,53
57
11 004,41
32 756,30
170,73
28
11 004,41 330 360,49
1 331,80
58
11 004,41
21 880,19
128,30
29
11 004,41 320 649,99
1 293,91
59
11 004,41
10 961,48
85,70
30
11 004,41 310 901,46
1 255,88
60
11 004,41
301 114,75
42,93
25 328,24
20 202,71
25328,24
45 530,95
Úrok roční
Úrok celkem
14 831,01
60 361,96
9 201,33
69 563,29
3 301,31
72 864,60
Zdroj: umořovací plán banky + vlastní úprava
Z umořovacího plánu je zřejmé, že měsíční splátku banka stanovila ve stejné výši 11.004,41 Kč. Pravidelným splácením dochází ke snižování jistiny, což je patrné na nižších úrocích v každém měsíci. Celkové úroky za 5 let splácení jsou v hodnotě 72.864,60 Kč. Částka jistiny a úroku zaplacená za celé období by činila 660.264,60 Kč. 40
Osobní automobil je podle zákona o dani z příjmu zařazen do druhé odpisové skupiny, kde je odepisován po dobu pěti let. V prvním roce ve výši 11 % a dalších letech 22,25 %. Celková výše odpisů a zaplacený úrok tvoří daňový náklad, o který si může snížit daňový základ. Sazba daně z příjmu pro rok 2010 činí 19 %. Tabulka 8: Daňové úspory při použití úvěru
Doba
Úrok
1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok
25 329 20 203 14 831 9 202 3 302
Odpisy
Celkové náklady 89 943 150 900 145 528 139 899 133 999
64 614 130 697 130 697 130 697 130 697
Daňová úspora 19 % 17 089 28 671 27 650 26 581 25 460
Zdroj: vlastní výpočty
Výši splátek při využití leasingu uvádím v následující tabulce. Na výši nájemného má vliv hodnota první splátky tzv. akontace. Tabulka 9: Měsíční splátky při použití leasingu a výše akontace
Jednorázová splátka v %
0
5
10
15
20
Jednorázová splátka v Kč
0
29370
58740
88110
117480
Řádná splátka bez pojištění bez DPH
9438
8966
8494
8022
7551
Řádná splátka bez pojištění vč. DPH
11326
10760
10193
9627
9061
Suma nájemného bez DPH bez pojištění
566280
562435
558590
554745
550960
Suma nájemného vč. DPH bez pojištění
679560
674970
670320
665730
661140
Zdroj: s Autoleasing, a.s.
Z údajů uvedených v tabulce je zřejmé, že čím vyšší první splátka (akontace) je, tím nižší bude i splátka leasingu a následně i celková suma nájemného. Pro další výpočty použiji pouze výši akontace v hodnotě 0 %, 10 % a 20 %. Do daňově uznatelných nákladů se započítává výše hrazeného nájemného. Z těchto daňově uznatelných nákladů se následně vypočítá daňová úspora.
41
V následující tabulce jsou zobrazeny daňové úspory u leasingu při různých výších první splátky (akontace). Tabulka 10: Daňové úspory při využití leasingu
Akontace 0 %
Rok 1. 2. 3. 4. 5.
Akontace 10 %
Akontace 20 %
leasingová splátka
daňová úspora 19%
leasingová splátka
daňová úspora 19 %
leasingová splátka
daňová úspora 19 %
135912 135912 135912 135912 135912
25823,28 25823,28 25823,28 25823,28 25823,28
181056 122316 122316 122316 122316
34400,64 23240,04 23240,04 23240,04 23240,04
226212 108732 108732 108732 108732
42980,28 20659,08 20659,08 20659,08 20659,08
Zdroj: vlastní výpočty
Při porovnání výše uvedených tabulek je patrné, že daňové úspory jsou za pětileté období výhodnější při pořízení majetku prostřednictvím leasingu. Daňová úspora u pořízení automobilu prostřednictvím úvěru činí celkem za 5 let 125.451 Kč. U leasingu při akontaci 0 % 129.116,40 Kč, při akontaci 10 % 127.360,80 Kč a při 20 % akontaci 125.616,60 Kč. Čím vyšší je první splátka (akontace) u leasingu, tím nižší je daňová úspora. Při 20 % akontaci je již daňová úspora téměř shodná s daňovou úsporou u úvěru. Při rozhodování zda pořídit majetek prostřednictvím úvěru či leasingu je vhodné provést porovnání pomocí metody čisté výhody leasingu. Pro výpočet čisté výhody leasingu použiji následující vzorec68: N ČVL =
K-
∑
Ln * (1-d) + d * On (1 + i)n
n=1
kde:
ČVL = čistá výhoda leasingu, K
= kapitálový výdaj,
N
= doba životnosti,
n
= jednotlivá léta životnosti,
i
= úroková koeficient, upravený o vliv daně,
d činí 19 %), 68
= daňový koeficient (sazba daně z příjmu právnických osob pro rok 2010
VALACH, Josef., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 406-407. 42
On Ln životnosti).
= odpisy v jednotlivých letech životnosti, = leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti (doba leasingu = doba
Tabulka 11: Ukazatele pro výpočet čisté výhody leasingu Kapitálový výdaj (K)
587.400,- Kč
Doba životnosti (N)
5 let
Roční leasingová splátka v 1. roce (0 % akontace)
135.912,- Kč
Roční leasingová splátka v 1. roce (10 % akontace)
181.056,- Kč
Roční leasingová splátka v 1. roce (20 % akontace)
226.212,- Kč
Leasingové splátky v dalších letech (0 % akontace)
135.912,- Kč
Leasingové splátky v dalších letech (10 % akontace)
122.316,- Kč
Leasingové splátky v dalších letech (20 % akontace) Daňová sazba (d)
108.732,- Kč 19%
i = i * (1 - daňová sazba)
3,807%
Rovnoměrný odpis v prvním roce
64.614,- Kč
Rovnoměrný odpis v dalších letech
130.697,- Kč
Zdroj: Vlastní výpočty
Pokud je výsledná hodnota kladná platí, že financování prostřednictvím leasingu je výhodnější. V opačném případě je výhodnější financování pomocí úvěru. Leasing s akontací 0 % 135 912 * (1 - 0,19) + 0,19 * 64 614 ČVL =
-
-
587 400 -
135 912 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697 -
(1 + 0,03807)
135 912 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697
135 912 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697
-
(1 + 0,03807)3
135 912 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697
(1 + 0,03807)4
=
(1 + 0,03807)5
(1 + 0,03807)2
- 4 420
Leasing s akontací 10 % ČVL =
-
-
587 400 -
181 056 * (1 - 0,19) + 0,19 * 64 614 (1 + 0,03807)
122 316 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697 (1 + 0,03807)3 122 316 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697 (1 + 0,03807)5
122 316 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697
-
(1 + 0,03807)2 122 316 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697
-
(1 + 0,03807)4
=
- 957
43
Leasing s akontací 20 % ČVL =
-
-
226 212 * (1 - 0,19) + 0,19 * 64 614
587 400 -
(1 + 0,03807)
108 732 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697 (1 + 0,03807)3 108 732 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697 (1 + 0,03807)5
108 732 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697
-
(1 + 0,03807)2 108 732 * (1 - 0,19) + 0,19 * 130 697
-
(1 + 0,03807)4
=
2 455
Z vypočtených hodnot pomocí metody čisté výhody leasingu vychází při 0 % akontaci a při 10 % akontaci výhodněji financování prostřednictvím úvěru. Při akontaci 20 % je již výhodnější leasing. K výše uvedeným variantám a výpočtům je nutné podotknout, že jsem nebral ohled na administrativní náročnost poskytnutí úvěru a leasingu, riziko růstu úrokových sazeb u úvěru, poplatek za poskytnutí a vyřízení žádosti o úvěr a v neposlední řadě také poplatek za vedení úvěrového účtu a zajištění úvěru. V případě, že by byly zahrnuty i tyto výdaje a okolnosti, vychází pro podnik finančně výhodněji varianta financování prostřednictvím leasingu. Pro tento konkrétní případ doporučuji společnosti využít financování prostřednictvím leasingu.
4.3 Investiční činnost podniku Společnost Unifrax s.r.o. realizovala v letech 2007-2009 investiční projekty v celkové částce 9.451 tis. Kč. Nejvýznamnější z nich tvořily investice do informačního systému SAP a do přípravy nových výrobních prostor pro výrobu modulů. Na rok 2010 podnik plánuje investice v celkové částce 11.568 tis. Kč. Hlavní investici představuje systém detekce požáru v hodnotě 4.200 tis. Kč. Podnik Unifrax s.r.o. vždy své investice hradil v hotovosti z příjmů z obchodní činnosti. Měl dostatek finančních prostředků na běžném účtu. V roce 2007 bylo na konci účetního období na účtu společnosti 31.643 tis. Kč. V roce 2008 byla hotovost na účtu v bance ve výši 21.157 tis. Kč. Na začátku roku 2010 disponuje společnost Unifrax s.r.o. finančními prostředky na běžném účtu v hodnotě 9.279 tis. Kč. Tyto prostředky jsou využívány k běžné výrobní činnosti a k zajištění provozu společnosti. 44
Vedení společnosti Unifrax s.r.o. chce i nadále financovat investice pomocí peněz v hotovosti, dokud hotovost vyčleněná pro investice nebude vyčerpána. Po vyčerpání finančních prostředků na běžném účtu může firma využít mezi-skupinovou půjčku či bankovní úvěr. Podnik si může v rámci skupiny půjčit peníze za 5% úrok p.a. Vzhledem k poměrně vysokému úroku mezi-skupinových půjček se budu dále zabývat možností alternativního financování. Možnost využití komerčního úvěru popíši na konkrétním příkladu, na investici do systému detekce požáru. Realizace této investice je plánována na rok 2010 v celkové výši 4.200 tis. Kč. Z dostupných informací a se svolením vedení jsem oslovil banku, zjistil informace a podmínky poskytnutí investičního úvěru bankou. Banka nabízí následující podmínky: -
velikost úvěru 4.200 tis. Kč,
-
splatnost 4 roky,
-
poplatek za zpracování žádosti o úvěr a vyhotovení smluvní dokumentace 25 tis. Kč,
-
poplatek za měsíční vedení úvěrového účtu 500 Kč,
-
úroková sazba: pevná marže 2,20 % + 1Y PRIBOR (aktuální výše 2,04 %) = 4,24 % p.a.
Tabulka 12: Porovnání úvěrů
Hodnoty v Kč
Výše úvěru
Úroková Úroky za 4 roky sazba
Úvěr ze skupiny
4.200.000
5%
442.705
4.642.705
Úvěr poskytnutý bankou
4.200.000
4,24%
363.580
4.612.580
Celková částka zaplacená po 4 letech (úvěr + úroky + ostatní náklady)
Zdroj: údaje poskytnuté bankou a informace ze společnosti Unifrax s.r.o.
Z údajů uvedených v tabulce č. 12 je zřejmé, že hlavní výhodou úvěru poskytnutého bankou podniku Unifrax s.r.o., závod Dubí je teoreticky nižší zaplacená částka po uplynutí úvěru i přes započtení ostatních nákladů jako je poplatek za zpracování žádosti o úvěr a poplatek za měsíční vedení úvěrového účtu. Je to způsobeno úrokovou sazbou, která je
45
nižší než úroková sazba poskytovaná v rámci skupiny Unifrax. Úroková sazba poskytnutá bankou je ovšem garantována pouze v prvním roce úvěru. Podnik tak musí počítat s rizikem zvýšení úrokové sazby v dalších letech. I když se, dle sdělení pracovníka banky, výkyvy úrokové sazby pohybují řádově v desetinách či setinách procent je nutné říci, že v případě zvýšení úrokové sazby by se stal úvěr poskytnutý bankou pro podnik méně výhodný. Na druhé straně hlavní výhodou úvěru poskytnutého ze skupiny Unifrax pro závod v Dubí je úroková sazba, která je fixní na celé období, tj. po celou dobu 4 let. Další přednost představuje možnost podniku pozastavit splácení úvěru v případě finančních problémů a umístění nevyužitých finančních prostředků v jednom závodu, závodu druhému za bezpečné finanční zhodnocení. Varianta pozastavení splácení úvěru je možná i u úvěru poskytnutého bankou, ale za složitějších podmínek a nárůstu nákladů.
4.4 Finanční analýza 4.4.1 Analýza rozdílových ukazatelů Velmi často se vedle poměrových ukazatelů ve finanční analýze používá i rozdílový ukazatel čistý pracovní kapitál. Čistý pracovní kapitál může podnik brát jako část prostředků, které mu dovolí pokračovat v činnosti, pokud je nucen uhradit převážnou část nebo všechny krátkodobé závazky. Čistý pracovní kapitál vypočteme jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků69. Tabulka 13: Vývoj čistého pracovního kapitálu společnosti Unifrax s.r.o. v tis. Kč
Oběžná aktiva Krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál
2007 94878 63732 31146
2008 78363 43727 34636
2009 52003 33466 18537
Zdroj: Účetní výkazy společnosti Unifrax s.r.o.
Z údajů obsažených v tabulce 15 je patrné, že podnik měl nejvyšší čistý pracovní kapitál v roce 2008. V roce 2009 došlo ke snížení, ale čistý pracovní kapitál zůstává i nadále vysoko v kladných číslech, což v případě neočekávaných vyšších peněžních výdajů umožní společnosti Unifrax s.r.o. i nadále pokračovat v činnosti. 69
RŮČKOVÁ, Petra., Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi, str. 51. 46
4.4.2 Analýza poměrových ukazatelů V této části provedu pomocí finanční analýzy dle jednotlivých poměrových ukazatelů ekonomické zhodnocení podniku ve sledovaném období 2007-2009.
4.4.2.1 Ukazatele likvidity Jak již bylo zmíněno v teoretické části práce, likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit své běžné závazky. Likvidita je důležitá pro zajištění finanční rovnováhy společnosti. Tabulka 14: Ukazatele likvidity podniku Unifrax s.r.o.
Ukazatele likvidity
2007 1,49 1,05 0,5
Běžná likvidita Rychlá likvidita Hotovostní likvidita
Rok 2008 1,9 1,35 0,51
2009 1,55 1,15 0,28
Doporučené hodnoty 1,5 - 2,5 0,7 - 1,5 0,2 - 0,5
Zdroj: Účetní výkazy společnosti Unifrax s.r.o.
Společnost Unifrax s.r.o. splňuje v letech 2008 a 2009 doporučované optimální hodnoty běžné likvidity. V roce 2007 je hodnota mírně nižší. Rychlá i hotovostní likvidita je v mezích doporučovaných hodnot ve všech sledovaných letech. Z toho je zřejmé, že situace v oblasti likvidity dosahuje slušných výsledků. Podnik Unifrax s.r.o. je tedy schopen uspokojit své věřitele zaplacením pohledávek.
4.4.2.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost, jak efektivně dokáže podnik hospodařit se svými aktivy. Tedy kolikrát se obrátí každý z jednotlivých druhů majetku za určený časový interval. Tabulka 15: Ukazatele aktivity podniku Unifrax s.r.o.
Ukazatele aktivity
2007 4,11 0,79 0,48 88,8
Obrat zásob Obrat stálých aktiv Obrat celkových aktiv Doba obratu zásob
Rok 2008 9,28 2,48 1,35 39,3
2009 7,36 1,45 0,92 49,6
Zdroj: Účetní výkazy společnosti Unifrax s.r.o.
Z výše uvedené tabulky je zřejmý nárůst obratu zásob a pokles doby obratu zásob. Nejlepších hodnot bylo dosaženo v roce 2008. Z vypočítaných údajů jde vidět snaha 47
společnosti optimalizovat zásoby. Průměrná hodnota doby obratu zásob v odvětví je kolem 55 dní. Společnost Unifrax s.r.o. vykazuje velmi dobré výsledky v letech 2008 a 2009, kdy doba obratu zásob je menší než hodnoty v odvětví. Obrat celkových aktiv se pohybuje v letech 2007-2009 v rozmezí 0,48-1,35. Z 1 Kč aktiv by měla být dosažena nejméně 1 Kč tržeb. Požadovaná minimální hodnota 1 je překročena pouze v roce 2008.
4.4.2.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti vyjadřují míru využívání cizího kapitálu při financování podniku. Určitý stupeň zadlužení nemusí být pro firmu negativním jevem. Každá firma by měla usilovat o optimální kapitálovou strukturu. Až teprve z provedení finanční analýzy lze určit, zda má podnik finanční strukturu optimální, zda je společnost podkapitalizována (má nedostatečnou výši vlastního kapitálu ke stálým aktivám) nebo naopak překapitalizována (nevyužívá v dostatečné míře cizí zdroje např. z důvodu opatrnosti). Tabulka 16: Ukazatele zadluženosti podniku Unifrax s.r.o.
Ukazatele zadluženosti Zadluženost Úrokové krytí TIE Ukazatel překapitalizování Ukazatel podkapitalizování
2007 100% 0,87 -0,00139 1,22
Rok 2008 122% -4,31 -0,4 1,35
2009 138% -0,4 -0,59 1,19
Zdroj: Účetní výkazy společnosti Unifrax s.r.o.
Zadluženost podniku Unifrax s.r.o. rostla každým rokem až na 138 %. Z pohledu věřitelů dosahuje zadluženost velice nepříznivých hodnot. Takto vysoké hodnoty zadlužení jsou způsobeny záporným vlastním kapitálem. Největší položkou v cizích zdrojích je směnka k úhradě v hodnotě 174.000 tis. Kč, která souvisí s prodejem podniku. Tato směnka, jak již bylo zmíněno výše, bude uhrazena mateřskou společností a následně závazek vůči mateřské společnosti bude kapitalizován. Tímto krokem dojde k příznivému obratu všech vypočtených hodnot. Ukazatel úrokového krytí je kladný pouze v roce 2007. V dalších letech jsou hodnoty záporné, což ukazuje nedostatečnou kapacitu podniku přijímat případný úvěr. Společnost je ve všech sledovaných obdobích podkapitalizovaná.
48
4.4.2.4 Ukazatele výnosnosti K hodnocení úspěšnosti podniku patří ukazatele výnosnosti (rentability). Jde o schopnost podniku vytvářet z investovaného kapitálu zisk a nové zdroje.
Tabulka 17: Ukazatele výnosnosti podniku Unifrax s.r.o.
2007
Rok 2008
2009
Základní výdělečná síla podniku
0,02
-0,23
-0,02
Výnosnost celkových aktiv (ROA)
-0,004
-0,244
-0,106
X
X
X
Ukazatele výnosnosti
Výnosnost vlastního kapitálu (ROE)
Zdroj: Účetní výkazy společnosti Unifrax s.r.o.
Hodnoty ukazatelů výnosnosti (rentability) dosahují záporných hodnot. Pouze v roce 2007 se základní výdělečná síla podniku pohybuje v kladných, avšak velmi nízkých hodnotách. Výnosnost vlastního kapitálu (ROE) neuvádím, protože položky čistý zisk i hodnota vlastního kapitálu dosahuje záporných hodnot. Tento stav poukazuje na ztrátovost společnosti a zadluženost. Nejvyšší záporné výsledky jsou za rok 2008, kdy došlo k uzavření výrobní linky. V roce 2009 se začínají hodnoty základní výdělečné síly podniku a výnosnosti celkových aktiv zlepšovat, ale stále nedosahují kladných hodnot.
49
Závěry a doporučení V teoretické části bakalářské práce jsem upozornil na velký význam malých a středních podniků pro ekonomiku, který vyplývá ze skutečnosti, že jsou důležitými subjekty pro tvorbu pracovních příležitostí a přispívají velkou měrou k hospodářskému růstu. Následující kapitola mé práce patří zdrojům financování. V této části jsem popsal interní a externí zdroje financování, uvedl výhody a nevýhody jednotlivých forem. Cílem teoretické části mé bakalářské práce bylo poskytnout přehled zdrojů financování a uvedené teoretické poznatky využít v aplikační části pro zhodnocení způsobu financování v konkrétním podniku. V rámci přípravy teoretické části jsem provedl rešerši relevantní literatury a na jejím základě jsem dle mého názoru přehledně popsal zdroje financování malých a středních podniků. Tímto jsem splnil jeden z vytyčených cílů mé bakalářské práce. V první kapitole praktické části práce jsem se zaměřil na představení podniku Unifrax s.r.o., který se zabývá výrobou žáruvzdorných izolačních vláken a výrobků z nich. Popsal jsem majetkovou a kapitálovou strukturu společnosti a zmínil finanční situaci podniku ve sledovaném období 2007-2009. Cílem praktické části bakalářské práce bylo analyzovat zdroje financování vybraného podniku, a proto jsem se ve druhé kapitole praktické části zaměřil na tuto problematiku. Společnost Unifrax s.r.o. ve sledovaném období 2007-2009 nedosahovala zisku, významným interním zdrojem financování v těchto letech byly odpisy a rezervy. Na plánované investici, pořízení osobního automobilu, jsem provedl komparaci financování prostřednictvím úvěru a leasingu. V tomto případě jsem zjistil, že je výhodnější financování formou leasingu, a proto jej doporučuji. Nicméně je nutné zvažovat rizika plynoucí ze skutečností, že majetek pořízený formou finančního leasingu není ve vlastnictví společnosti. Využití leasingu oproti bankovnímu úvěru se nedá zhodnotit obecně pro všechny plánované investice, výhodnost využití různých forem financování je nutné posuzovat případ od případu. K financování investičních projektů využívá společnost hotovost z obchodní činnosti, ve třech sledovaných obdobích nebylo využito externích zdrojů financování v podobě bankovního úvěru. V případě nedostatku hotovostních prostředků pro realizaci investičních záměrů bude nucena společnost využít externích zdrojů. V kapitole 4.3 se proto zabývám výhodami, nevýhodami a podmínkami poskytnutí bankovního úvěru proti využití mezi50
skupinové půjčky. Hlavní výhodou úvěru poskytnutého bankou podniku Unifrax s.r.o., závod Dubí nižší zaplacená částka po uplynutí úvěru i přes započtení ostatních nákladů jako je poplatek za zpracování žádosti o úvěr a poplatek za měsíční vedení úvěrového účtu. Je to způsobeno úrokovou sazbou, která je nižší než úroková sazba poskytovaná v rámci skupiny Unifrax. Úroková sazba poskytnutá bankou je ovšem garantována pouze v prvním roce úvěru. Podnik tak musí počítat s rizikem zvýšení úrokové sazby v dalších letech. Na druhé straně hlavní výhodou úvěru poskytnutého ze skupiny Unifrax pro závod v Dubí je úroková sazba, která je fixní na celé období, tj. po celou dobu 4 let. Další přednost představuje možnost podniku pozastavit splácení úvěru v případě finančních problémů a umístění nevyužitých finančních prostředků v jednom závodu, závodu druhému za bezpečné finanční zhodnocení. Varianta pozastavení splácení úvěru je možná i u úvěru poskytnutého bankou, ale za složitějších podmínek a nárůstu nákladů. V případě nedostatku hotovosti na pořízení investice systému detekce požáru doporučuji zvolit společnosti financování prostřednictvím mezi-skupinové půjčky. V závěru praktické části jsem provedl finanční analýzu podniku pomocí poměrových ukazatelů. Tyto ukazatele dávají přehled o likviditě, aktivitě, zadluženosti a výnosnosti (rentabilitě) Unifrax s.r.o. V oblasti likvidity dosahuje sledovaná společnost dobrých výsledků. Tato skutečnost je důležitá především pro zajištění finanční stability podniku a pro věřitele, kterým je společnost schopna zaplatit pohledávky. Ukazatelé aktivity přinášejí informace, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. V letech 2007-2009 dochází k poklesu doby obratu zásob. Tento pozitivní vývoj ukazuje snahu firmy optimalizovat zásoby. V porovnání s údaji z odvětví podnik dosahuje lepších hodnot. Zadluženost podniku Unifrax s.r.o. je ve sledovaných třech letech rostoucí. V roce 2009 dosahuje zadluženost dokonce 138 %, což ovšem způsobuje záporná hodnota vlastního kapitálu. Tento fakt je způsoben směnkou k úhradě v hodnotě 174.000 tis. Kč, která souvisí s prodejem podniku. Tato směnka však bude uhrazena mateřskou společností a následně závazek vůči mateřské společnosti bude kapitalizován. V bakalářské práci se mi podařilo dosáhnout vytyčených cílů. Výsledky mé práce jsem předložil řediteli společnosti Unifrax s.r.o. Dle reakce přinesla má práce ucelený pohled na financování firmy.
51
Seznam použité literatury 1) Česko. Zákon č. 513 ze dne 5. listopadu 1991, obchodní zákoník. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 98, s. 2474 – 2565. Dostupný také z WWW: . 2) Česko. Zákon č. 563 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví. In Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 107, s. 2802 – 2810. Dostupný také z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1991/sb107-91.pdf>. 3) Česko. Zákon č. 586 České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o daních z příjmu. In Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117, s. 3474 – 3491. Dostupný také z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb117-92.pdf>. 4) KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. 2009. Str. ISBN 978-80-7380-174-8. 5) MAREK, Petr a kol. Studijní průvodce financemi podniku. Ekopress, s.r.o. 2009. ISBN 978-80-86929-49-1. 6) MAREŠ, Stanislav. Zdroje financování podniku. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. v edici EUPRESS. 2008. ISBN 978-80-7408-007-4. 7) SYNEK, Miloslav a kolektiv. Manažerská ekonomika. Grada Publishing a.s. 2003. ISBN 80-247-0515-X. 8) VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Ekopress, s.r.o. 2006. ISBN 80-86929-01-9. 9) VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Grada Publishing, a.s.2008. ISBN 978-80-247-2409-6. 10) WAWROSZ, Petr. Zdroje financování podnikatelské činnosti. Nakladatelství Jiří Motloch-Sagit. 1999. ISBN 80-7208-106-3.
52
Další zdroje 11) AEA, strategický partner Unifrax. Dostupný z WWW: . 12) Krátká tematická analýza, Malé a střední podniky. Český statistický úřad. 2010. Dostupný také z WWW: . 13) Oficiální webové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu. Dostupný z WWW: . 14) Účetní výkazy, propagační materiály, firemní časopis společnosti Unifrax s.r.o. 15) Uživatelská příručka a vzor prohlášení malých a středních podniků. Evropská komise. 2006. Dostupný také z WWW: . 16) Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2009. Dostupný také z WWW: .
53
Seznam tabulek Tabulka 1: Podíl malých a středních podniků na vybraných makroekonomických ukazatelích (v %) 9 Tabulka 2: Vývoj fyzického počtu zaměstnanců společnosti Unifrax s.r.o. ...................................... 32 Tabulka 3: Podíl dlouhodobého a oběžného majetku na celkových aktivech Unifrax s.r.o. ............ 35 Tabulka 4: Pasiva společnosti Unifrax s.r.o. .................................................................................... 37 Tabulka 5: Výše odpisů dlouhodobého majetku společnosti Unifrax s.r.o. v letech 2007-2009 ...... 38 Tabulka 6: Leasingové závazky ....................................................................................................... 39 Tabulka 7: Umořovací plán úvěru a náklady spojené s úvěrem ...................................................... 40 Tabulka 8: Daňové úspory při použití úvěru..................................................................................... 41 Tabulka 9: Měsíční splátky při použití leasingu a výše akontace .................................................... 41 Tabulka 10: Daňové úspory při využití leasingu............................................................................... 42 Tabulka 11: Ukazatele pro výpočet čisté výhody leasingu .............................................................. 43 Tabulka 12: Porovnání úvěrů ........................................................................................................... 45 Tabulka 13: Vývoj čistého pracovního kapitálu společnosti Unifrax s.r.o. v tis. Kč.......................... 46 Tabulka 14: Ukazatele likvidity podniku Unifrax s.r.o. ...................................................................... 47 Tabulka 15: Ukazatele aktivity podniku Unifrax s.r.o. ...................................................................... 47 Tabulka 16: Ukazatele zadluženosti podniku Unifrax s.r.o. ............................................................. 48 Tabulka 17: Ukazatele výnosnosti podniku Unifrax s.r.o. ................................................................ 49
Seznam obrázků Obrázek 1: Kriteria pro zařazení podniků mezi malé, střední nebo mikro podniky............................ 8 Obrázek 2: Hierarchie podnikových cílů ........................................................................................... 10 Obrázek 3: Tvorba nerozděleného zisku ......................................................................................... 17 Obrázek 4: Druhy akcií ..................................................................................................................... 21 Obrázek 5: Pobočky skupiny Unifrax ve světě ................................................................................. 31 Obrázek 6: Ukázka sortimentu a logo Unifrax s.r.o.......................................................................... 33
Seznam grafů Graf 1: Obrat společnosti Unifrax s.r.o. ............................................................................................ 34 Graf 2: Vývoj celkových aktiv, dlouhodobého a oběžného majetku Unifrax s.r.o. .......................... 35 Graf 3: Kapitálová struktura Unifrax s.r.o. ........................................................................................ 36
54