ZDRAVOTNICKÉ KNIHOVNY V ČESKÉ REPUBLICE Helena Bouzková, Národní lékařská knihovna v Praze Článek charakterizuje stručně organizaci národní sítě veřejných informačních služeb ve zdravotnictví a poskytovaných knihovnickoinformačních služeb. Der Artikel beschreibt in aller Kürze die Gesundheitswesen, die Organisation des Netzes der medizinischen Bibliotheken und die Arten der Informationsdienste in den medizinischen Bibliotheken in der Tschechischen Republik. Die Bildung der Benutzer und Bibliothekaren und die Zusammenarbeit der medizinischen Bibliotheken ist auch beschrieben. The national network of medical libraries providing access to information services in the Czech Republic is shortly described. The core of the information services provided by most medical libraries covers circulation, interlibrary loans, document delivery, information retrieval from medical databases and electronic fulltexts and training of end-users and librarians. České zdravotnictví Česká Republika patří k menším evropským zemím s populací 10,3 milionu obyvatel a hustotou 131 obyvatel na km2. Zdravotnictví v České republice charakterizujeme údaji o celkových výdajích, které v roce 2001 činily 129 626 mil. Kč, tj. 7,49 % hrubého domácího produktu, dále počtem 26 270 registrovaných zdravotnických zařízení (státní zařízení resortu zdravotnictví a dalších rezortů, zařízení spravována kraji, městy nebo obcemi a privátní zařízení), v nichž v roce 2002 pracovalo 39 784 lékařů, 5 115 farmaceutů, 6 404 jiných odborných pracovníků a 111 654 středních zdravotnických pracovníků. Výdaje na zdravotní péči jsou hrazeny z veřejných zdrojů, které tvoří státní rozpočet a územní rozpočty a pojistné vybrané zdravotními pojišťovnami a soukromými prostředky jednotlivců. Síť veřejných informačních služeb ve zdravotnictví Odborné zdravotnické informace vznikají v procesu poskytování lékařské péče, vědecké práce a dalšího vzdělávání. Získávání, zpracování, ukládání a zpřístupňování odborných zdravotnických informací v ČR zajišťují zdravotnické knihovny. Rozvoj vlivem informačních technologií v oblasti
97
knihovnických a informačních systémů usnadňuje rychlý přístup k publikovaným, případně nepublikovaným informacím a umožňuje tak uživatelům získat informace o diagnostice, terapii, nejnovějších léčebných postupech podporujících efektivní klinickou praxi na úrovni aktuálního stavu poznatků lékařské vědy. Síť zdravotnických knihoven, zajišťujících veřejné informační služby ve zdravotnictví, se ustavila v roce 1994 a transformovala se z bývalého Odvětvového systému vědeckých, technických a ekonomických informací. Knihovny jsou registrovány jako knihovny specializované a základní podle knihovního zákona 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Zákon stanoví typy veřejných knihovnických a informačních služeb, poskytovaných neziskově tak, aby byl zajištěn rovný přístup ke všem informacím ve veřejných knihovnách, stanoví povinnost spolupráce při zajišťování meziknihovních výpůjčních služeb nedostupných dokumentů a stanoví postup evidence knihoven, správy a ochrany knihovních fondů. Ve 14 krajích ČR existuje cca 150 typově různých informačních a knihovnických pracovišť v oboru medicíny, která jsou součástí různých typů zdravotnických zařízení, spadajících do gesce Ministerstva zdravotnictví (MZ), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstva pro místní rozvoj a dalších. Národní síť veřejných informačních služeb ve zdravotnictví se formuje na principech: regionálních center, center pro integrované činnosti lékařských fakult a fakultních nemocnic, specializovaných vzdělávacích, výzkumných a léčebně-preventivních pracovišť a jiných ústředních specializovaných pracovišť, s nepominutelnou úlohou Národní lékařské knihovny. Tato pracoviště vytvářejí vyspělejší centra sítě, schopná poskytovat delegované služby dalším, v rámci obdobně definovaných služeb spolupracujícím pracovištím sítě. Zákonem a návaznými předpisy uznávanou specializovanou knihovnou pro oblast zdravotnictví je Národní lékařská knihovna (NLK). NLK je veřejně přístupnou knihovnou, organizační složkou státu, jejímž zřizovatelem je MZ ČR. Zajišťuje informační podporu rozvoje vědy a vzdělávání v oblasti medicíny a příbuzných oborů, buduje a spravuje státem dotovaný fond domácích a zahraničních informačních zdrojů s povinností národní depozitní funkce. Vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti pro oblast zdravotnických informací. Plní celostátní funkce: vytváří národní registrující lékařskou bibliografii, buduje oborové souborné katalogy, spravuje sbírky Zdravotnického muzea, plní funkci Dokumentačního centra Světové zdravotnické organizace v ČR, vytváří českou verzi amerického tezauru MeSH (Medical Subject Headings) a další.
98
Knihovnické a informační služby Druhy knihovnických a informačních služeb jsou odvislé od typu zdravotnického zařízení, ve kterém je knihovna zřízena. V roce 2003 informační fondy obsahovaly celkem 2 850 tis. knihovních jednotek, s odběrem (předplatným) 3 426 titulů zahraničních periodik a 14 639 českých. Z těchto fondů bylo v roce 2003 poskytnuto 1 090 tis. výpůjček (absenčních i prezenčních) a zpracováno 20 tis. rešeršních požadavků a zhotoveno 3 666 tis. kopií. Výdaje na knihovní a informační fondy činily v roce 2003 celkem 85 mil. Kč. V síti zdravotnických knihoven pracovalo 360 knihovnicko-informačních pracovníků a bylo registrováno 95 tisíc uživatelů. V posledních deseti letech došlo díky dotacím MZ ČR a MŠMT k výraznému rozvoji informačních a knihovnických služeb v ČR. Výrazně posílena (komunikační a informační technika, informační zdroje, knihovnicko – informační systémy – české i zahraniční) byla regionální střediska a vybrané knihovny přímo řízených zdravotnických organizací včetně Národní lékařské knihovny v Praze. Hlavními poskytovanými službami pro vědu, výzkum, vzdělávání a zdravotní péči pro odbornou a ostatní veřejnost jsou výpůjční a meziknihovní (mezinárodní) výpůjční služby a rešeršní služby z databází a fulltextů. Dostupné zdravotnické databáze: Bibliographia Medica Čechoslovaca (CD ROM, online NLK), - Medline - OVID + Silver Platter, - EMBASE – OVID + Silver Platter, - Evidence Based Medicine Reviews - OVID - HealthStar, - Web of Knowledge, - OECD Health Data, - Micromedex, - CINAHL - OVID, - Biological Abstracts atd. a fulltexty: - EIFL Direct (550 titulů časopisů), - Science Direct (260 titulů), - Springer Link (180 titulů), - ProQuest 5000 (300 titulů), - Ideal Online Library (83 titulů), - Wiley Inter Science (51 titulů), - OVID (15 titulů), - LWW (50 titulů) a další.
99
Podle statistických ukazatelů jsou nejvíce využívané informační zdroje Science Direct a ProQuest. Sdílení informačních zdrojů a služeb ( např. vytváření konsorcií pro přístup k elektronickým informačním zdrojům) navazuje na zkušenosti z minulých let, a je díky moderním informačním technologiím stále aktuálnější. Částečně je umožněno také díky dodržování standardů (Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2, formát UNIMARC, nově zaváděný MARC 21 atd., protokol Z39.50) ve zdravotnických knihovnách. Národní lékařská knihovna je řešitelem projektu MŠMT 1N04095 „MedGate – informační brána pro výzkum a vývoj v medicíně – nástroj integrace a efektivního využívání informačních zdrojů“, jehož řešení probíhá v letech 2004-2008. Spoluřešiteli je sedm významných institucí: OVI Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, VLK Institutu klinické a experimentální medicíny, SVLI Ústav hematologie a krevní transfúze, ÚVI 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Praha, ÚVI 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol, Fakultní nemocnice Hradec Králové a LK Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Hradec Králové, IC Lékařské fakulty Univerzity Palackého Olomouc a FN Olomouc. Vzdělávání Nové trendy v knihovnické činnosti vyžadují i nové přístupy ke knihovníkům a uživatelům. Kontinuální vzdělávání obou skupin bylo cílem projektu „Nové přístupy ke kontinuálnímu vzdělávání lékařských knihovníků a uživatelů v ČR“ v roce 2001. Cílem bylo prohloubit připravenost k užívání informačních a komunikačních technologií ve zdravotnických knihovnách. V následujících letech pokračovalo a pokračuje vzdělávání tématy, která jsou orientována na odborné zdravotnické informace. Témata jsou odborně zajišťována OVI IPVZ a ve vybraných regionálních centrech. Spolupráce zdravotnických knihoven Zdravotnické knihovny v ČR spolupracují vzájemně a podílejí se i na spolupráci s dalšími knihovnami v ČR ( Národní knihovna, Státní technická knihovna atd.). V roce 1999 vznikla při NLK Konzultační skupina pro rozvoj regionálních center zdravotnických knihoven REGLEK, která řeší otázky, týkající se činnosti knihoven, rozvoje jejich spolupráce při poskytování služeb uživatelům. Knihovníci a knihovny jsou členy odborných společností a sdružení (Česká společnost zdravotnické informatiky a vědeckých informací České lékařské společnosti J.E. Purkyně, Sdružení knihoven, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Česká informační společnost a další).
100
Partnerství s Evropskou asociací pro lékařské informace a knihovnictví ( EAHIL – European Association for Health Information and Libraries) od roku 1992 přineslo mezinárodní zkušenosti v oblasti poskytování zdravotnických informací. Zdravotničtí knihovníci ČR využívají možností odborných konzultací pro svou práci jednotlivých evropských kolegů. Členství České republiky v Evropské unii předpokládá, že stávající síť informačních zdrojů pro vědu a výzkum v medicíně v ČR bude propojena na evropské obdobné systémy a umožní podporovat a rozšiřovat sdílení informačních zdrojů pro zvýšení kvality poskytované léčebné péče. Budoucnost V návaznosti na schválenou „Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004-2010“ na MK ČR byla týmem expertů zpracována, v síti VISZ oponována a schválena na MZ ČR v červenci 2004 „Koncepce rozvoje sítě zdravotnických knihoven na léta 2005-2010“, která určuje hlavní směry rozvoje českých zdravotnických knihoven. Literatura 1. Lékařské knihovny v České republice. Praha: Ministerstvo zdravotnictví, 1999. 7 s. ISBN 80-85047-12- 8. 2. Národní lékařská knihovna: informační centrum medicíny. Praha: NLK, 2001. 32 s. ISBN 80-238-7621-X. 3. Koncepce rozvoje sítě zdravotnických knihoven na léta 2005-2010. 4. Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010[online]. [Cit. 2004-14-08]. Dostupný z www: http://www.mkcr.cz/artikle.php? id=1033 5. Koncepce rozvoje sítě zdravotnických knihoven na léta 2005-2010[online]. [Cit: 2004-12-08]. Dostupný z www: http://www.mzcr.cz/index.php? kategorie=43
101
