Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí (biologický monitoring)

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Subsystém 5

Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí (biologický monitoring)

Odborná zpráva za rok 2005

Státní zdravotní ústav Praha

Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám - biologický monitoring _____________________________________________________________________________

Praha, červen 2006

Ústředí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Praha

Ředitel ústavu: MUDr. Jaroslav Volf, Ph.D.

Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová

Garant subsystému: Prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. Odborná skupina genetické toxikologie

Řešitelé: Prof. MUDr. Milena Černá, DrSc.; RNDr. Hana Bavorová; Mgr. Andrea Batáriová; RNDr. Bohuslav Beneš, CSc.; Ing. Mája Čejchanová; RNDr. Dana Očadlíková; Ing. Jiří Šmíd, Ing. Věra Spěváčková, CSc., Mgr. Linda Zítková.

Spolupracující organizace: Zdravotní ústavy

Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 369/91 ISBN 80-7071-269-4

________________________________________________________________________________________ SZÚ Praha, Ústředí monitoringu zdravotního stavu, červen 2006

2


Obsah Základní informace o subsystému Organizace subsystému …............................................................................................... Přehled analýz – rozdělení podle matric ………………………………………………. Přehled analýz – rozdělení podle analytů ……………………………………………… Organizace a osoby odpovědné za odběry vzorků …………………………………….. Organizace a osoby odpovědné za analýzy …………………………………………….

4 5 5 5 6

Metodická část Odběry biologického materiálu ………………………………………………………... Principy použitých metodik a základní postupy ………………………………………..

7 7

Výsledky Monitorování populace ………………………………………………………………... Výsledky analýz ……………………………………………………………………….. Látky anorganické povahy Kadmium ………………………………………………………………………………. Rtuť ……………………………………………………………………………………. Olovo …………………………………………………………………………………... Měď ……………………………………………………………………………………. Selen …………………………………………………………………………………… Zinek …………………………………………………………………………………... Látky organické povahy Polychlorované bifenyly, dioxiny a dibenzofurany ……………………………………. Chlorované pesticidy …………………………………………………………………... Ochratoxin ……………………………………………………………………………... Cytogenetická analýza .................................................................................................. Závěr …………………………………………………………………………………. Conclusion …………………………………………………………………………..

9 9 10 12 13 14 15 15

16 19 20 20 23 24 Výsledky biologického monitoringu publikované v mezinárodních i 25

tuzemských časopisech Seznam tabulek a grafů ………………………………………………………………... 29 31 Tabulky 43 Příloha – průvodky k biologickému materiálu


3


Základní informace o subsystému Úvod Subsystém vychází z usnesení vlády České republiky č. 369 z roku 1991. V rutinním provozu je od roku 1994 pod garancí Státního zdravotního ústavu v Praze. Do roku 2002 byl realizován ve spolupráci s příslušnými krajskými a okresními hygienickými stanicemi, od r. 2003 ve spolupráci s příslušnými zdravotními ústavy. V roce 2004 byla dokončena a vyhodnocena první desetiletá etapa biologického monitoringu (1994 – 2003), v roce 2005 byly aktivity biologického monitoringu zahájeny v dalších vybraných městských oblastech Ostrava, Praha, Liberec a Zlín. Předmětem této zprávy jsou výsledky získané v prvním roce biologického monitoringu v těchto nových oblastech.

Cíle subsystému Výsledky biologického monitorování poskytují podklady k hodnocení celkového přívodu toxických látek do organismu z různých mediálních zdrojů, k určení referenčních hodnot pro populaci v našich podmínkách a k odhadu úrovně zátěže, k signalizaci potenciálního zdravotního rizika zvýšené expozice a k určení trendů expozice v dlouhodobých časových řadách. Současně přinášejí údaje o saturaci populace vybranými benefitními prvky. Biologický monitoring navazuje na výsledky monitorování toxických látek v ovzduší, vodě a potravě.

Organizace subsystému Sledované oblasti Subsystém byl od r. 1994 do 2003 aplikován v okrese Benešov, Žďár nad Sázavou, Plzeň a Ústí nad Labem s převážným zaměřením na městskou populaci. Od roku 2005 je biologický monitoring realizován v Ostravě, Praze, Liberci a Zlíně (resp. v Kroměříži a Uherském Hradišti).

Sledované populační skupiny Sledované populační skupiny představují základní skupiny obyvatelstva žijící ve sledovaných lokalitách. V roce 2005 se jednalo o následující skupiny: Dospělí, věk 20 - 59 let (dárci krve) Kojící matky 2-8 týdnů po porodu Počet osob zařazených do systému monitorování je stanoven na cca 100/oblast/ rok.

Sledované parametry Biologický monitoring zahrnuje biomarkery expozice, resp. interní dávky (kontaminanty nebo jejich charakteristické metabolity, cytogenetické změny) i biomarkery saturace vybranými benefitními prvky analyzované v tělních tekutinách jednotlivých populačních skupin. Matrice a analyty jsou uvedeny v následujícím přehledu: ________________________________________________________________________________________ SZÚ Praha, Ústředí monitoringu zdravotního stavu, červen 2006

4


Přehled analýz - rozdělení podle matric • • • •

Krev dospělí kovy a stopové prvky (plná krev) – Cd, Hg, Pb, Cu, Se, Zn ochratoxin A (sérum) indikátorové PCB a chlorované pesticidy (sérum) cytogenetická analýza (plná krev)

Moč dospělí • kovy a stopové prvky – Cd, Hg, Pb, Cu, Se, Zn, (I) Mateřské mléko • indikátorové kongenery PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) • chlorované pesticidy (suma DDT, DDT4,4, DDE 4,4, β-HCH, γ-HCH, HCB)

Přehled analýz - rozdělení podle analytů Kovy a stopové prvky • krev - dospělí (Cd, Hg, Pb, Cu, Se, Zn) • moč – dospělí (Cd, Hg, Pb, Cu, Se, Zn) • sérum - dospělí • mateřské mléko • sérum – dospělí

Ochratoxin A Indikátorové kongenery PCB a chlorované pesticidy

Cytogenetická analýza • cytogenetická analýza periferních lymfocytů krve dospělých Monitorování vzorků prostředí • mutagenita suspendovaného prachu (PM10) v ovzduší (leden – březen, dokončení odběrů zimního období 2004/05 v původních oblastech)

Organizace a osoby odpovědné za odběry vzorků, jejich skladování a transport v jednotlivých letech realizace biologického monitoringu ZÚ Ostrava ZÚ Praha ZÚ Liberec ZÚ Zlín SZÚ Praha

RNDr. Jaromíra Kůsová, MUDr. Lydie Ryšavá, Ph.D., Ing. Věra Kubačková MUDr. Olga Tománková, MUDr. Alena Lindovská MUDr. Ludmila Stillerová, Ivana Spinová MUDr. Jarmila Číhalová, Hana Achillesová RNDr. Dana Očadlíková, RNDr. Hana Bavorová, Mgr. Andrea Batáriová, Mgr. Linda Zítková, Adéla Šraibrová


5


Analyzující laboratoře v roce 2005 - spektrum činnosti Analyt Stopové prvky

QAQC Kreatinin Kotinin Ochratoxin A PCB (indik. kong.), chlor. pesticidy

Matrice Krev dospělí

Organizace SZÚ-CHŽP

Moč dospělí

ZÚ Jihlava, pob. Žďár n.S. ZÚ Ostrava SZÚ, ZÚ Jihlava pobočka Žďár n. S. SZÚ-CHŽP SZÚ-CHŽP ZÚ Hradec Kr. ZÚ Ostrava

Moč - jodurie Prvky - externí kontrola kvality Moč Moč Sérum Mateřské mléko

Cytogenetika

Sérum Krev dospělí

Mutagenita

Ovzduší - PM10

Zpracování dat, údržba databáze

ZÚ Ostrava SZÚ, ZÚ Ostrava, Liberec, Zlín SZÚ-CHŽP

SZÚ-CHŽP

Odpovědné osoby Ing. V. Spěváčková, CSc. Ing. M. Čejchanová Ing. R. Hladká Ing. J. Kubačková Ing. V. Spěváčková, CSc. – koordinátor RNDr. B. Beneš, CSc., Mgr. L. Zítková Mgr. L. Zítková Doc. RNDr. F. Malíř, Ph.D.

RNDr. R. Grabic RNDr. R. Grabic RNDr. D. Očadlíková RNDr. H. Bavorová MUDr. A. Pastorková, CSc. Ing. J. Šmíd MUDr. M. Černá, DrSc. Ing. J. Šmíd Mgr. A. Batáriová MUDr. A. Pastorková, CSc.

Zhodnocení a interpretace výsledků: Prof. MUDr. Milena Černá, DrSc., Ing. Věra Spěváčková, CSc., RNDr. Dana Očadlíková, Mgr. Andrea Batáriová, Ing. Jiří Šmíd, RNDr. Bohuslav Beneš, CSc., MUDr. Anna Pastorková, CSc.

Vypracování odborné zprávy: Prof. MUDr. Milena Černá, DrSc.


6


Metodická část Odběry biologického materiálu Postup při odběrech vzorků biologického materiálu byl pro každý rok definován Standardním operačním postupem (SOP - Protokol odběru a manipulace se vzorky), který podrobně popisoval populační skupiny, počet vzorků, dobu odběru, odběrové nádobky a jejich přípravu před odběrem, odběr jednotlivých matric, značení vzorků, manipulaci s materiálem po odběru, teplotní požadavky na skladování vzorků, způsob předávání vzorků k analýzám a zodpovědnost jednotlivých osob. Na základě jednotného SOP si každá pracovní skupina odebírající vzorky vypracovala vlastní podrobný odběrový protokol. SZÚ zajistil pro všechny zúčastněné oblasti odběrové nádobky - vacutainery pro odběry krve vhodné pro analýzu kovů a pro cytogenetickou analýzu, PE lahvičky na vzorky moče a skleněné lahvičky na odběr mateřského mléka. Odběru biologického materiálu předcházel informovaný souhlas - po vysvětlení účelu každá osoba vyjádřila písemně souhlas s odběrem materiálu a jeho použitím pro biologický monitoring. Při odběru biologického materiálu bylo každé osobě při vyplnění vstupního dotazníku se základními údaji přiděleno kódové číslo charakterizující oblast, populační skupinu, rok a pořadí odběru. Veškeré údaje a výsledky analýz jsou pak v databázi vedeny anonymně pod tímto kódem.

Principy použitých metodik a základní postupy Analýza prvků Ve všech participujících laboratořích byla použita metoda atomové absorpční spektrofotometrie (AAS) a to jak v bezplamenovém, tak plamenovém uspořádání. Rtuť byla stanovena pomocí jednoúčelového analyzátoru AMA 254, selen technikou AAS buď v bezplamenovém uspořádání nebo ve spojení s hydridovou technikou. Stanovení bylo prováděno v mineralizátech nebo přímo bez úpravy vzorku (stanovení rtuti). Laboratoře analyzující prvky jsou akreditovány ČIA a úspěšně se zúčastňují národních i mezinárodních okružních testů. Meze detekce (µg/l):

Krev Moč

Cd 0,3 0,2

Cu 50 5

Hg 0,2 0,2

Pb 7,0 7,0

Se 4,0 1,0

Zn 100 50

Mn 5

As 2

Stanovení organochlorových látek Stanovení kongenerů PCB a OCP metodou GC/MS/MS. Princip stanovení: Metoda izotopového ředění a vnitřního standardu. Ke vzorku je před zahájením extrakce nebo čištění přidán vnitřní standardy obsahující 13C12 mono až dekachlorované CB (10 PCB – 3, 15, 31, 52, 118, 153, 180, 194, 206, 209), 13C12 značené pesticidy (gama HCH a ppDDE) popřípadě další látky. Navážený vzorek je po přidání izotopicky značených standardů zředěn demineralizovanou vodou (čištěnou 30 min. hexanem) v poměru min. 1:1. Je k němu přidán amoniak (cca 2 ml na 10g vzorku), etanol (metanol pro vzorky krevního séra) v objemu ředící ________________________________________________________________________________________ SZÚ Praha, Ústředí monitoringu zdravotního stavu, červen 2006

7


vody a vzorek je prudce protřepán. Extrakce je provedena opakovaně směsí hexanu s dietyleterem (1:1), min. 1/10 celkového objemu vzorku. Pro odstranění případně vzniklých emulzí je použito odstředění při 3000 rpm. Vzorky procházejí několikastupňovým čištěním v závislosti na matrici a obsahu koextrahovaných látek. Vzhledem k tomu, že séra obsahují cca 0,5% tuku, je použit zjednodušený čistící postup. Vzorky jsou čištěny kolonovou chromatografií na sloupci pouze silikagelu deaktivovaného konc. H2SO4. Ke vzorku je přidán standard na korekci chyby zakoncentrování, nástřiku a driftu citlivosti MS (tzv. recovery standard – 13C12 PCB 70), vzorek je pak zakoncentrován na finální objem do heptanu a analyzován GC/MS/MS. Analýza je prováděna na kolonách typu DB5ms (30 nebo 60m x 0,25 mm ID x 0,25 µm fáze). PCB i OCP jsou detekovány metodou MS/MS, kdy jsou sledovány dceřinné ionty odpovídající ztrátě jednoho nebo dvou atomů chlóru (HCl v případě některých pesticidů). Pro kvantifikaci jsou použity standardy firmy Wellington Laboratories ( BP-MS) obsahující 62 kongenerů PCB a AccuStandard (OCP). Metoda je validována a akreditována dle ČSN EN 17 025 s použitím certifikovaných referenčních materiálů s co nejvyšším obsahem PCB kongenerů a OCP – SRM 1588 cod liver oil, SRM 1589a human serum a BCR CRM 430, které se blíží analyzovaným matricím. Stanovení ochratoxinu A v krevním séru (metoda je akreditována ČIA) Extrakce chloroformem, úprava pH okyselením, reextrakce, odpaření, rozpuštění v metanolu, analýza pomocí kapalinového chromatografu Spectra System s fluorescenčním detektorem Jasco. Mez detekce: 0,1 µg/l. Stanovení mutagenity prašného aerosolu (PM10) ovzduší (metoda je akreditována ČIA) Vzorky byly odebírány velkokapacitním odběrovým zařízením HVPM 10 (GrasebyAnderson). Frakce prachových částic PM10 (o velikosti částic se střední hodnotou 10 µm) jsou zachyceny na filtr ze skelných vláken s teflonovým povrchem. K extrakci byl použit dichlormetan. Po částečném odpaření se gravimetricky určí extrahovatelné organické látky (EOM), vzorek se převede do DMSO a mutagenita extraktu se stanoví Amesovou metodou s použitím bakteriálních indikátorových kmenů Salmonella typhimurium TA98 v přítomnosti i nepřítomnosti externího metabolického systému a YG1041 bez přidání externího metabolického systému. Mutagenní potence je určena pomocí Bernsteinova modelu lineární regresní analýzy. Výsledek je vyjádřen počtem revertant (mutací změněných kolonií) na 1 µg EOM a přepočten na počet revertant/m3. Cytogenetická analýza periferních lymfocytů krve (metoda je akreditována ČIA) Krátkodobou (50 hod.) kultivací periferní krve byla stanovena úroveň chromozómových aberací ve 100 mitózách / osobu. Byly hodnoceny 4 kategorie chromozómových aberací: chromatidové a chromozómové zlomy, chromatidové a chromozómové výměny. Buňky vykazující zlomy nebo výměny byly klasifikovány jako aberantní. Gapy byly pouze zaznamenávány, nepočítaly se jako aberace.


8


Výsledky Monitorování populace Charakteristika populačních skupin Údaje byly čerpány ze základních dotazníků (tzv. průvodek) vyplňovaných při odběrech biologického materiálu jednotlivých osob. Data jsou zpracována formou popisné statistiky. Vzory dotazníků jsou uvedeny v příloze. Dospělí V období 2005 byly odběry biologického materiálu uskutečněny u celkem 409 osob - dárců krve s relativně vyrovnaným zastoupením mužů (58%) a žen (42%) průměrného věku 34 let (rozmezí 18-59). Délka pobytu v lokalitě činila v průměru 25 let (Tab. 1). Hmotnostní a výškové údaje odebíraných osob jsou uvedeny v Tab. 2. Průměrná hmotnost mužů je 83 kg a žen 67,5 kg se značnými individuálními rozdíly. Kouření představuje základní faktor, který může ovlivňovat absorbovanou dávku sledovaných xenobiotik i jejich biologický efekt. Informace o kuřáctví jsou obsahem Tab. 3. Celkové zastoupení kuřáků je 118 osob (29%), z toho 75 (32%) mužů a 43 (25%) žen. Průměrný počet vykouřených cigaret za den je u mužů 11 s rozmezím 1 - 40, u žen 10 s rozmezím 1 – 20 (Tab. 4). Průměrná délka kouření byla za celé období u obou pohlaví 12 let (Tab. 5). Ženy po porodu V roce 2005 bylo odebráno celkem 356 vzorků mateřského mléka žen průměrného věku 28 let (Tab. 6). Kouření udává v celé skupině 27 matek (8%), zastoupení bývalých kuřaček je 83, tj. 23%. Prašný aerosol (PM10) venkovního ovzduší Vzorky polétavého prachu velikosti PM10 z ovzduší byly v r. 2005 odebírány naposledy v původních monitorovaných oblastech v období leden – březen. Výsledky byly uvedeny ve zprávě za období 1994 – 2003 (červen 2005).

Výsledky analýz Výsledky jsou prezentovány v tabulkách ve formě agregovaných dat pro jednotlivé oblasti i souhrnně pro celou populační skupinu. V případě zjištění koncentrace analytu v matrici pod mezí detekce byla pro další hodnocení použita hodnota rovna 1/2 meze detekce dané metody. U analytů, kde počet vzorků s hodnotou pod detekčním limitem byl vyšší než 50%, jsou výsledky komentovány pouze slovně. K hodnocení a interpretaci výsledků je nutno přistupovat s vědomím nejistot ovlivňujících správnost a přesnost analytických výsledků, značných interindividuálních rozdílů typických pro výsledky biologického monitoringu a pravděpodobnostního charakteru zjištěných dat.


9


Látky anorganické povahy Kovy, metaloidy a stopové prvky Vybrané toxické (Cd, Hg, Pb) a benefitní (Cu, Se, Zn) prvky byly v r. 2005 monitorovány v krvi a moči dospělých. Výsledky jsou presentovány formou deskriptivní statistiky v Tab. 7a (benefitní prvky) a 7b (toxické prvky). Koncentrace v moči jsou uvedeny jak v přepočtu na kreatinin (Tab. 8a), tak na litr moče (Tab. 8b). Výsledky jodurie nebyly v době vyhotovení zprávy k dispozici.

Kadmium Biologický monitoring Zátěž organismu Cd lze sledovat vyšetřením jeho hladiny v krvi, moči a vlasech. Každý materiál má poněkud odlišnou vypovídací schopnost. Hladina Cd v krvi vyjadřuje především aktuální celkovou expozici. Hladina Cd v krvi poskytuje spolehlivý odhad průměrného příjmu Cd v posledních měsících. Výrazný faktor zvyšující hladinu Cd v krvi je kouření. Obvykle udávané hodnoty u nekuřáků jsou mezi 0,2 – 0,8 µg Cd/l, u kuřáků 1,4 – 4,5 µg Cd/l. Cd v moči je především indikátorem celkové tělesné zátěže a poskytuje informace o množství Cd kumulovaného v organismu. Biologický poločas se odhaduje na 15 - 30 let, depot v organismu v 50 letech 15 mg (nekuřák) až 30 mg (kuřák). Hladina Cd v moči se pohybuje obvykle v rozsahu 0,1 – 0,7 µg/g kreatininu u nekuřáků, o něco vyšší hodnoty se obvykle vyskytují u kuřáků. Pravděpodobnost tubulární dysfunkce se signifikantně zvýší nad hodnotu pozadí při hladině Cd v moči nad 2 µg/g kreatininu, při níž dochází k biochemické alteraci s projevem β2-mikroglobulinémie. Tato hodnota by měla být považována za maximální tolerovatelnou interní dávku pro populaci a zhruba odpovídá koncentraci 50 mg/kg v kortexu ledvin. Nastane u nekuřáků po 50 letech orálního denního přívodu 1 µg Cd/kg hmotnosti. Vysoká pravděpodobnost (až 20%) tubulární dysfunkce (zvýšená exkrece β2-mikroglobulinu v moči) nastává při zvýšení hladiny Cd v moči nad 10 µg/g kreatininu, což odpovídá kritické koncentraci kadmia 200 mg/kg v kortexu ledvin. Obsah Cd ve vlasech není příliš významným prediktorem expozice. U kuřáků lze očekávat asi o 22% vyšší hodnoty než u nekuřáků. Hladina je vyšší v hustěji osídlených oblastech. Je nutno vždy zvážit možnost zevní kontaminace vlasů z prostředí. Výsledky Koncentrace kadmia v krvi v r. 2005 se shodují s údaji předchozích monitorovacích období a jednoznačně potvrzují zásadní význam kouření; hladiny u kuřáků jsou cca trojnásobné ve srovnání s nekuřáky (Graf 1). Koncentrace v krvi pasivních kuřáků jsou nesignifikantně vyšší než u nekuřáků. Při odhadu expozice, sledování trendů a stanovení referenčních hodnot je proto nutno pracovat pouze s hodnotami získanými u nekuřáků. Referenční hodnota pro českou dospělou nekuřáckou populaci v období 2001-2003 byla odhadnuta na 1,1 µg/l. Výsledky v r. 2005 (Tab. 7b) se shodují s údaji předchozích let.


10


Graf 1: Koncentrace Cd v krvi kuřáků a nekuřáků (Cadmium in blood of smokers and non-smokers) 3.5 Medián

25%-75% kvantil

5%-95% kvantil

3.0 Nekuřáci 2.5

µg/l

2.0

1.5 1.3

1.0 0.7 0.6

0.5

0.5

0.5 0.4

0.4

0.4

0.0 Celkem

LB AB

KM OS

Kuřáci UH

Pasivní kuřáci

Koncentrace Cd v moči české populace není u kuřáků signifikantně vyšší než u nekuřáků – hodnota mediánu 0,33 µg/g kreatininu (Tab. 8a) se shoduje s údaji předchozích 3 let (0,31 µg/g kreatininu).


11


Rtuť Vyskytuje se ve formě kovové rtuti, či jako anorganické a organické sloučeniny. K expozici dochází ingescí, inhalací i kožní resorpcí. V poslední době se zvažuje význam expozice parám kovové rtuti u zubních lékařů a u osob s amalgamovou zubní výplní a expozice organickým sloučeninám rtuti (metylrtuti) v důsledku konzumace některých druhů ryb. EFSA (Evropská komise pro bezpečnost potravin) věnuje obsahu metylrtuti v rybách a jeho zdravotnímu významu ve vztahu ke konzumaci ryb výraznou pozornost. Metylrtuť se absorbuje z 90% z gastrointestinálního traktu, kumuluje se v mozku a u těhotných žen prochází placentou. Hlavní riziko expozice představuje neurotoxické působení metylrtuti. Toxikologické příznaky u chronické expozice se mohou projevit především postižením mozku (neurastenie, třes, motorické a mentální poruchy a pod.). Rizikovou skupinu představují těhotné ženy pro možnost poškození plodu a následné neuropsychické poruchy u dětí. Biologický monitoring Matrice vhodné pro sledování hladiny rtuti v lidském organismu jsou krev, moč a vlasy. Koncentrace v moči se vztahuje především k expozici kovové rtuti či jejím anorganickým formám. U neprocesuálně exponované populace jsou hodnoty obvykle pod 10 µg/l; jsou ovlivněny počtem amalgamových zubních výplní. Při hladinách 25 - 35 µg/g kreatininu mohou být již pozorovány časné nežádoucí změny nervového systému a poškození ledvin. Z hlediska výskytu pozorovaných nežádoucích efektů se udává možnost výskytu tubulárního poškození ledvin u koncentrace v moči 50 µg/l, tremor a psychomotorické poškození při koncentraci 100 µg/l. Hladina Hg v moči v rozsahu 25 - 100 µg/l signalizuje řadu nespecifických toxických symptomů. Koncentrace v krvi má vztah především k organickým formám rtuti (metylrtuti), jejichž zdrojem jsou zejména ryby. Referenční hodnoty pro dospělou populaci bez amalgamových výplní v SRN jsou 2 µg/l. Koncentrace vyšší než 5,8 µg/l již signalizuje možné nežádoucí zdravotní účinky. Hladina rtuti ve vlasech odráží především zátěž organickou formou, která představuje zhruba 80% celkově naměřených hodnot. Výsledky analýzy metylrtuti ve vlasech je možno užít k retrospektivnímu odhadu expozice matky během těhotenství. Obsah 10 - 20 µg/g vlasů (odpovídá koncentraci v krvi 40 - 80 µg/l) signalizuje zvýšené riziko psychomotorické retardace pro plod. Koncentrace rtuti v krvi dospělé české populace: Výsledky získané v České republice v rámci studie MONICA začátkem 90. let ukázaly celkovou hladinu Hg v krvi v průměru kolem 1 µg/l. Obdobné výsledky byly získány i v rámci monitorovacích aktivit MZSO. Mediánové koncentrace Hg monitorované v krvi dospělé populace se v období 1996 – 2003 pohybovaly v rozsahu 0,79 – 0,96 µg/l s nahodilým kolísáním nesouvisejícím s časovým vývojem. Referenční hodnoty pro českou populaci v období 2001-2003 byly odhadnuty na 3,1 µg/l u mužů a 4,0 µg/l u žen. Údaje o počtu amalgamových výplní nejsou sledovány. V r. 2005 byla u sledovaných osob zjištěna hodnota mediánu u mužů 0,91 a u žen 1,16 µg/l krve (Tab. 7b). Koncentrace rtuti v moči dospělé české populace: Hodnota mediánu pro období 1996-2000 je udávána ve výši 0,68 µg/l, pro období 2001-2003 pak 0,63 µg/l. Navržená referenční hodnota pro toto období je 6,8 µg/g kreatininu bez ohledu na množství amalgamových výplní. U populace sledované v r. 2005 byly zjištěny hodnoty mediánu 1,6 µg/l moče (1,3 µg/g kreatininu) a 95% percentilu 8 µg/g kreatininu (Tab. 8a, b).


12


Olovo Environmentální expozice olovu představuje zdravotní riziko především pro dětskou populaci; prenatálně v důsledku průchodu olovem placentární bariérou a v časném postnatálním období předškolního věku. Neurobehaviorální a vývojové změny, které olovo v jejich organismu vyvolává, jsou v poslední době opakovaně prokazovány již při relativně malých dávkách doprovázených koncentrací olova v krvi kolem 100 µg/l a pravděpodobně i nižších. Je uváděn pomalejší mentální i fyzický vývoj, nižší inteligence, snížená schopnost učení i snížená syntéza hemoglobinu. Biologický monitoring Metodou volby je sledování hladiny olova v krvi (plumbémie). Zátěž olovem lze dále sledovat analýzou mléčných dětských zubů či analýzou obsahu olova ve vlasech. Hladina olova v moči nemá jednoznačnou výpovědní hodnotu. Koncentrace olova v krvi běžné, profesionálně neexponované populace se dle literárních údajů od začátku 80. let postupně snižují. Pokles je spojen se snižující se zátěží prostředí a nižší následné expozice, zejména v souvislosti s ukončením používání olovnatého benzinu (u nás vyhláška ministerstva dopravy a spojů 244/1999 Sb.). V našich podmínkách z konce 80. let jsou pro běžnou populaci k dispozici např. výsledky v rámci studie MONICA s průměrnou hodnotou 51,8 µg/l krve. Koncentrace olova v krvi dospělých v průběhu minulého monitorovaného období 1996 – 2003 vykazují setrvalý sestupný trend. Hladina je významně ovlivněna pohlavím (vyšší hodnoty u mužů) a věkem. Referenční hodnoty olova v krvi byly pro českou populaci na základě výsledků MZSO v letech 1996 – 1998 odhadnuty na 95 µg/l (muži), 80 µg/l (ženy) a 60 µg/l (děti). Pro období 2001-2003 byly referenční hodnoty aktualizovány: pro muže 80 µg/l, ženy 65 µg/l a děti 55 µg/l. Výsledky Koncentrace olova v krvi dospělých v r. 2005 se shodovaly s údaji roku 2003: medián muži 35,4 µg/l a ženy 26,6 µg/l (Tab. 7b, Graf 2). Graf 2: Koncentrace Pb v krvi mužů a žen (Lead in blood of men and women) 120

Medián

25%-75% kvantil

5%-95% kvantil

Muži Ženy

100

µg/l

80

60

40

35

36

37

37 33

31

31

27

29

26

27

21

20

0 Celkem

AB

LB

OS

KM

UH

Celkem

AB

LB

OS

KM

UH


13


Měď Biologický monitoring Hladinu mědi lze sledovat v plné krvi či séru, v moči i ve vlasech. Referenční hodnoty mědi v séru jsou obecně udávány v rozsahu cca 800 - 1300 µg/l. Monitorování hladiny mědi v krvi české dospělé populace vykazovalo od roku 1999 vzestupný trend, od roku 2001 se hodnoty stabilizovaly. Vyšší hodnoty jsou opakovaně prokazovány u žen. Na základě výsledků MZSO v letech 1996 - 1998 byly odhadnuty referenční hodnoty mědi v krvi pro naši dospělou populaci ve výši 970 µg/l (muži) a 1450 µg/l (ženy). Výsledky Koncentrace mědi v krvi zjištěné v r. 2005 (medián 870 µg/l u mužů a 1020 µg/l u žen) odpovídá údajům předchozích let monitorování (Tab. 7a, Graf 3). Určitá tendence ke snížení musí být prověřena v dalších letech. Snižující se trend naznačují i nižší mediánové koncentrace v moči v r. 2005 (Tab. 8a, b - 5,2 µg/g kreatininu, 7,4 µg/l moče) ve srovnání s obdobím 1996 – 2000 s hodnotami 13,5 µg/g kreatininu u žen a 7,9 µg/g kreatininu u mužů. Nicméně výsledky monitoringu v SRN (GerES) v letech 1990 - 1992 uvádějí hodnotu mediánu v moči dospělé německé populace obdobnou jako u české populace - 6,7 µg/g kreatininu. Graf 3: Koncentrace Cu v krvi mužů a žen (Copper in blood of men and women) 1800 Medián

25%-75% kvantil

5%-95% kvantil

Ženy

1600 Muži

µg/l

1400

1200 1150 1100 1020

1000 920

900 870

800

1020 990

970 890 850 800

600 Celkem AB

LB

OS

KM

UH Celkem AB

LB

OS

KM


UH

14


Selen Biologický monitoring je využíván především pro určení deficience tohoto prvku, který má výrazný význam v prevenci oxidačního stresu. Hladinu selenu lze sledovat v krvi či krevním séru, v moči i ve vlasech. Koncentrace selenu v krevním séru se pohybuje obvykle v rozsahu 60 - 120 µg/l, koncentrace v erytrocytech jsou o něco vyšší. Hladina nižší než 50 µg/l je již považována na signál deficience a hodnoty mezi 50 - 100 µg/l jako hodnoty hraniční. U české populace byla koncentrace selenu u dárců krve v roce 1987 uváděna v rozsahu 37 143 µg/l (průměr 77 µg/l). Výsledky V rámci monitorovacích aktivit je od roku 1996 pozorován vzestupný trend hladiny selenu v krvi dospělé české populace. Tomu odpovídají i údaje zjištěné v monitorovaných oblastech v r. 2005, kdy hodnota mediánu dosahovala 111 µg/l (Tab. 7a). Vylučování močí se rychle mění v souvislosti s příjmem selenu a hodnoty se pohybují v rozsahu 10 až 600 µg/den podle charakteru přijímané stravy. Koncentrace selenu v moči monitorované populace se pohybuje v dolní části tohoto rozmezí (medián 12.0 µg/g kreatininu, 16 µg/l moče), což signalizuje, že saturace české populace selenem dosud není optimální. (Tab. 8a, b).

Zinek Biologický účinek Význam tohoto prvku je u profesionálně neexponované populace především benefitní. Zn je součástí více než 200 důležitých enzymů, podílí se na syntéze proteinů, je obsažen v insulinu. Spolu s mědí je zastoupen v antioxidačním enzymu superoxidismutáze, který patří mezi ochranné mechanismy aterogenních a onkogenních procesů. Biologický monitoring Hladinu zinku lze sledovat v krvi či séru, v moči i vlasech. Vzhledem k přítomnosti zinku převážně v erytrocytech jsou koncentrace v plné krvi asi 3x vyšší než v séru. NHANES 1996 (Second National Health and Nutrition Examination Survey v USA) uvádí normální rozmezí hodnot v séru populace USA 500 - 1290 µg/l. V séru české populace se hladiny zjištěné v několika studiích pohybovaly kolem 1000 µg/l, v moči pak v rozmezí cca 200 - 400 µg/l. Koncentrace v plné krvi se obvykle pohybují v rozsahu 4000 - 6000 µg/l. Výsledky V období 1998 - 2003 se koncentrace zinku v krvi české dospělé populace pohybovaly v rozsahu 6870 µg/l (medián 1998) až 6380 (medián 2003) s nesignifikantní sestupnou tendencí. U žen jsou prokazovány nižší koncentrace než u mužů. Výsledky zjištěné v r. 2005 (medián 6450 µg/l) jsou v souladu s předchozími údaji (Tab. 7a). Koncentrace zinku v moči nevykazují časově ani sexuálně vázané změny a pohybují se u dospělé populace stabilně kolem 300 µg/g kreatininu. Tomu odpovídají i výsledky zjištěné v r. 2005 s hodnotou mediánu 275 µg/g kreatininu, tj. 357 µg/l moče (Tab. 8a, b).


15


Látky organické povahy Polychlorované bifenyly, polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany Základní údaje Polychlorované bifenyly (PCB) jsou směsí 209 kongenerů, z nichž u 36 byl popsán jejich výskyt v prostředí, asi 15 je detekováno v lidském organismu a 12 kongenerů odpovídá za 80% celkové zátěže člověka. PCB se začaly vyrábět ve 20. letech, jejich průmyslové použití se však rozšířilo především v 50. letech a v důsledku širokého komerčního využití těchto substancí i jejich persistence stoupala jejich koncentrace v prostředí, zejména v potravním řetězci. Současně se však prokazovaly i jejich nežádoucí zdravotní účinky. Proto byla produkce PCB v druhé polovině 70. let zakázána (u nás v r. 1984). Bylo regulováno i používání PCB a hladiny PCB v prostředí postupně klesaly. Hlavní expoziční cestu těchto látek u člověka představuje z více než 90% potrava. Biologický monitoring Vzhledem k persistenci a rozpustnosti v tuku se tyto látky kumulují v tělních tekutinách a tkáních, především ve tkáni tukové. Proto je pro sledování expozice, resp. zátěže populace, využíván jejich průkaz v tělních tekutinách a tkáních obsahujících tuk. Nejdéle a nejčastěji používaná matrice je mateřské mléko; v posledních letech je stále častěji používána krev, popř. sérum či plazma. Obsah tuku v séru je však cca 10 x nižší než v mateřském mléce, takže tato matrice je náročnější na množství i na analytické postupy. V literatuře lze však najít práce prokazující PCB a dioxiny i v méně obvyklých matricích jako je placenta, srdeční sval, mozek apod. Historicky byly výsledky koncentrace v biologickém materiálu nejprve prezentovány jako suma PCB (v 70. – 80. letech), později byla prováděna kongenerová analýza se zaměřením na indikátorové kongenery, z nichž v živočišných tucích, tedy i u člověka, převažují kongenery (IUPAC) 138, 153 a 180. Orientačně lze součet hodnot kongenerů 138, 153 a 180 vynásobený koeficientem 1,7 (popř. 1,64, popř. 2,0) považovat za hodnotu srovnatelnou s hodnotou sumy PCB. Pro sledování celkového dioxinového účinku se analyzují kongenery PCB, PCDD a PCDF se stanovenou hodnotou toxického ekvivalenčního faktoru (TEF). Výsledná hodnota TEQ (toxický ekvivalenční kvocient) se pak stanoví vynásobením koncentrace příslušného kongeneru jeho hodnotou TEF a součtem těchto hodnot. Tento přístup je velice náročný na přístrojové vybavení laboratoří i kvalifikaci personálu a provádění analýz vyžaduje vyšší finanční zabezpečení. V r. 2005 se analýza látek s dioxinovým účinkem neprováděla. Výsledky V r. 2005 byly indikátorové PCB sledovány v krevním séru a v mateřském mléce. Krevní sérum V r. 2005 byly indikátorové PCB analyzovány v celkem 203 vzorcích séra (cca 50 vzorků v jedné oblasti). Výsledky, uvedené v Tab. 9 a v Grafu 4, potvrzují vzestup hodnot s věkem a lokální rozdíly s vyššími koncentracemi u vzorků z Uherského Hradiště, ale i u mužů z Ostravy. Ve shodě s literaturou jsou hladiny indukátorových PCB v krevním séru zhruba dvojnásobné ve srovnání s výsledky analýzy mateřského mléka. Pro tato data nelze zatím vytvořit časovou řadu, jediné předchozí výsledky byly získány v r. 2002.


16


Graf 4: Hladiny indikátorových kongenerů PCB v krevním séru mužů a žen (138+153+180) * 1,7 (Levels of PCB congeners (138, 153 and 180) * 1.7 in blood serum of men and women) 8000 Medián

25%-75% kvantil

5%-95% kvantil

7000

6000

µ g/kg tuku

5000

4000

3000

2846 2130

2000

1887

1766 1394 1153

1000

0 Celkem

AB

LB

OS

KM

UH

Mateřské mléko Indikátorové kongenery PCB jsou v mateřském mléce kontinuálně monitorovány od roku 1994. Výsledky vykazují v prvních pěti letech monitorovacích aktivit signifikantní sestupný trend, v období 1999 – 2003 byly pak koncentrace stabilizované. Data získaná analýzou vzorků odebraných v r. 2005 v jiných oblastech jsou uvedena formou popisné statistiky v Tab. 10 a v Grafu 5. Byla potvrzena pozitivní korelace s věkem a (ve shodě s výsledky předchozích studií koordinovaných WHO) vyšší hodnoty u vzorků z oblasti Uherské Hradiště.


17


Graf 5: Hladiny indikátorových kongenerů PCB v mateřském mléce (138+153+180)* 1,7 (Levels of PCB congeners (138, 153 and 180) * 1.7 in breast milk) 2200 Medián

25%-75% kvantil

5%-95% kvantil

2000 1800 1600

µg/kg tuku

1400 1200 1046 1000 886 800

779 697

711

Praha

Liberec

728

600 400 200 Celkem

Ostrava

Kroměříž

Uherské Hradiště


18


Chlorované pesticidy Obecné informace Tato skupina zahrnuje deriváty DDT (suma DDT, DDT-p.p., DDD-p.p., DDE-p.p.), α-, β-, γa δ-HCH (hexachlorcyklohexan), HCB (hexachlorbenzen), heptachlor, endosulfan, methoxychlor, aldrin, dieldrin, endrin. Jedná se o persistentní lipofilní látky, které byly používány jako pesticidy. HCB vzniká rovněž v průběhu technologických procesů. Expozice a biotransformace K expozici člověka dochází téměř výhradně potravou. Podobně jako PCB se tyto látky kumulují v tukové tkáni organismu a jsou vylučovány v mateřském mléce. Biologický monitoring Obdobně jako u polychlorovaných bifenylů se pro sledování zátěže populace využívá analýza chlorovaných pesticidů v tělních tekutinách a tkáních obsahujících tuk. Nejčastěji je používáno mateřské mléko, v posledních letech i krevní sérum. Koncentrace jsou vyjadřovány ve vztahu na lipidickou složku. Výsledky V r. 2005 byla sledována suma DDT (tj. DDT a jeho metabolity), HCB a deriváty HCH v krevním séru a v mateřském mléce. Krevní sérum V r. 2005 byly chlorované pesticidy analyzovány v celkem 203 vzorcích séra (cca 50 vzorků v jedné oblasti). Výsledky jsou uvedené v Tab. 9. Pro tato data nelze zatím vytvořit časovou řadu, jediné předchozí výsledky byly získány v r. 2002.

Mateřské mléko Koncentrace výše uvedených zástupců chlorovaných pesticidů byly od roku 1994 každoročně monitorovány ve vzorcích mateřského mléka. Data získaná analýzou vzorků odebraných v r. 2005 v jiných oblastech jsou uvedena formou popisné statistiky v Tab. 10.


19


Ochratoxin A Ochratoxin je toxickým produktem plísní druhu Aspergillus a Penicillium. K expozici dochází potravou. Potenciální karcinogenita (zařazení dle IARC do skupiny 2B) se projevuje pravděpodobně negenotoxickým mechanismem, i když je prokazována i tvorba DNA aduktů. Ze zdravotních důsledků expozice je zdůrazňováno poškození ledvin a jater a předpokládá se souvislost s tzv. Balkánskou endemickou nefropatií, která postihuje hospodářská zvířata (vepře), ale i člověka. U chronické renální insuficience může docházet ke kumulaci ochratoxinu A v organismu. Biologický monitoring Ochratoxin A lze sledovat v séru, plazmě, popřípadě i v plné krvi. Výsledky V roce 2005 byla hladina ochratoxinu A analyzována v celkem 202 vzorcích krevního séra. Výsledky jsou uvedeny v Tab. 11. V souladu s výsledky předchozích let monitorování se i v nově monitorovaných oblastech hodnoty mediánu pohybují v rozmezí 0,1 – 0,2 µg/l séra.

Cytogenetická analýza Biologický monitoring Cytogenetická analýza periferních lymfocytů je využívána pro biologické monitorování populačních skupin potenciálně exponovaných genotoxickým faktorům v pracovním i komunálním prostředí. Zjištěná frekvence chromozómových aberací ve sledované skupině, vyjádřená např. procentem detekovaných aberantních buněk ( % AB.B.), je nejen důkazem přítomnosti genotoxicky aktivních látek v prostředích (voda, ovzduší, potrava, životní styl) působících na člověka, ale indikuje i míru schopnosti jedinců ve sledovaných souborech tuto zátěž tolerovat a kompenzovat pomocí ochranných mechanizmů (buněčné reparační systémy, buněčná imunita). Významně vyšší hodnoty AB.B. než jsou hodnoty referenční pro jednotlivé sledované populační skupiny mohou tak signalizovat zvýšenou expozici genotoxickým látkám z komunálního prostředí, a/nebo nedostatečnou obrannou kapacitu populace. Ta může být způsobena řadou příčin, např. nedostatkem ochranných a benefitních prvků a vitamínů v organizmu, jejich nevhodným poměrem, a/nebo zvýšenou expozicí genotoxickým xenobiotikům z prostředí. Referenční hodnoty (nebo také hodnoty spontánní frekvence) chromozómových aberací (CH.A.) byly získány v průběhu několika let v četných oblastech ČR u různých populačních skupin, u kterých byla vyloučena možnost profesionální expozice genotoxinům. V průběhu monitoringu byly získány hodnoty CH.A. u třech populačních skupin: novorozenci, děti 8 10 let, dospělí – dárci krve 18 - 59 let. Díky monitorovacím aktivitám vznikla tak zcela unikátní databáze údajů o spontánní frekvenci chromozómových aberací u běžné, profesionálně neexponované populace v ČR v různých věkových kategoriích. Výsledky cytogenetické analýzy získané v r. 2005 u celkem 381 dospělých (Tab. 11) potvrzují vzestupný trend, resp. návrat k spontánním hodnotám charakteristickým v období do roku 1989, zatímco v období 1994 – 1999 vykazovala frekvence chromozómových aberací trend sestupný (Graf 6 a 7). Příčiny tohoto vzestupu je nutno pečlivě analyzovat ve vztahu k úrovni expoziční zátěže z prostředí a přívodu ochranných látek vyváženou stravou.


20


Graf 6: Dlouhodobý časový trend frekvence chromozómových aberací v průběhu celého monitorovacího období. Poslední sloupek reflektuje výsledky v nových monitorovaných oblastech (Long-term time trend in the frequency of chromosomal abberations during the whole monitored period. Last column reflect the results obtained in new monitored regions.) 4.0 Průměr

0.95*směrodatná odchylka

3.5

% aberantních buněk

3.0

2.5 2.05 2.0

1.81 1.65 1.40

1.5

1.26 1.03

1.06

1.0

0.5

N = 179

N = 626

N = 330

N = 366

N = 392

1993

1994

1996

1999

2001

N = 381

N = 381

0.0 2003


2005

21


Graf 7: Frekvence chromozómových aberací v jednotlivých oblastech monitorovaných v r. 2005 (Frequency of chromosomal aberration monitored in individual regions in 2005) 4.5 Průměr

Průměr±SmCh

Průměr±SmOdch

4.0

3.5

% AB. B.

3.0

2.5 2.24

2.17

2.0 1.81

1.81 1.66

1.5 1.14

1.0

0.5

0.0 Celkem

AB

LB

OS

KM

UH


22


Závěr Předložená zpráva sumarizuje výsledky Subsystému 5 – Biologický monitoring za rok 2005. Výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů a jsou doplněny seznamem publikovaných prací vztahujících se k výsledkům Subsystému 5. Monitoring toxických a benefitních prvků: Nalezené hodnoty jsou vesměs ve shodě s literárními údaji pro jiné neprofesionálně exponované populační skupiny a pohybují se v rozsahu referenčních hodnot definovaných pro českou populaci v předchozích několika letech monitorovacích aktivit. Pro některé analyty jsou pozorovány rozdíly dle věku či pohlaví, ne však ve vztahu k monitorované oblasti. Opakovaně je potvrzeno, že hladina kadmia v krvi je u dospělé české populace výrazně ovlivněna kouřením. Hodnoty kadmia v moči nejsou naopak kouřením výrazně ovlivněny. Vyšší hodnoty jsou prokazovány v moči žen. Koncentrace olova v krvi se shoduje s výsledky předchozích let monitorování; hladina se zvyšuje v korelaci s věkem. Vyšší hodnoty jsou pozorovány u mužů. Koncentrace rtuti v krvi i moči české populace je v souladu s daty obvyklými v jiných evropských státech. Vyšší hodnoty jsou prokazovány u žen. Koncentrace selenu v krvi i moči dospělé populace navazuje na signifikantní vzestupný trend pozorovaný v předchozích letech; hodnoty však dosud nedosáhly optimální saturace. Hladina zinku a mědi v krvi je vcelku stabilizovaná a je závislá na pohlaví – ženy mají v krvi vyšší hodnoty mědi a nižší hodnoty zinku než muži. Monitoring organických látek: Persistentní chlorované organické látky (PCB, vybrané chlorované pesticidy) byly sledovány v návaznosti na předchozí monitorovací aktivity v mateřském mléce a nově i v krevním séru. Výsledky analýzy PCB pozitivně korelují s věkem a vykazují lokální rozdíly s vyššími hodnotami u populace z oblasti Uherské Hradiště a u vzorků krevního séra i u mužů z oblasti Ostravska. Ve shodě s literaturou jsou hladiny indikátorových PCB v krevním séru zhruba dvojnásobné ve srovnání s výsledky analýzy mateřského mléka. Výsledky analýzy HCB a sumy DDT jsou v souladu se sestupným trendem koncentrací v mateřském mléce pozorovaným v předchozím období. Koncentrace ochratoxinu A v séru nesignalizuje vysokou zátěž české dospělé populace ani výrazné časově vázané trendy. Výsledky potvrzují možnost regionálních a lokálních rozdílů ovlivněných podmínkami prostředí a způsobem života. Cytogenetická analýza: Výsledky cytogenetické analýzy v roce 2005 potvrzují vzestupný trend frekvence chromozómových aberací, pozorovaný již od roku 2001, po sestupném trendu v období 1994 – 1999. Vzestup spontánní úrovně chromozómových poškození na úroveň před rokem 1990 vyžaduje detailnější analýzu příčin ve vztahu k možnostem primární prevence.


23


Conclusion The report summarizes the results of the Human Biomonitoring project obtained in the year 2005. The results are presented in Tables and Figures iand are completed with the List of publications related to the results obtained in this survey in the past years. Monitoring of toxic and benefit elements: The levels of toxic metals are basically in agreement with other data published in the literature and are related to the reference ranges defined for the Czech population in the past years. In several analytes the sex- or age-related depenence, but not the regional differences were observed. It was continuously observed that the blood cadmium, but nor urine cadmium levels, has been substantially increased with smoking habit. The level of cadmium in urine is higher in women than in men. The blood lead concentration is in relation with the results obtained in previous years of monitoring; plumbemia is positively related with age. Higher levels are observed in men than in women. The concentration of mercury in blood and urine of the Czech population are in agreement with the data obtained in other European countries. Increased levels are observed in women. The concentrations of selenium in blood and urine showed a significant upward trend, however, they did not reach optimum values. The levels of copper and zinc in blood are stabilized and show the significant sex-related dependence with the higher levels of copper but lover levels of zinc in women compared to men. Monitoring of organic compounds: Persistent chlorinated organic compounds (indicator PCBs and selected chlorinated pesticides) were monitored in human milk and blood serum. A significant positive correlation of PCB levels with age was observed in both matrices. Local differences were found with the increased values in the population from Uherské Hradiště, as well as in menfrom Ostrava. In agreement with the literature, the levels of indicator PCBs in human blood are about twofold in comparison with human milk. The levels of HCB and DDT confirm the downward trend observed in the last decades. The concentrations of other monitored pesticides (HCH-derivatives) are mostly below the limit of detection of the used method. The levels of ochratoxin A in serum of adults did not show any substantial exposure of the Czech population to this mycotoxin. However, local-related differences may be observed due to differences in environmental condition and in the lifestyle. Cytogenetic analysis: The results obtained in 2005 confirm the upward trend in the level of chromosomal aberrations in human peripheral lymphocytes of the Czech population observed since 2001 after the previous downward trend in the period 1994 – 1999. The reason, why the frequency of chromosomal aberrations reached the levels typical for the Czech population before 1990, needs more detailed analysis.


24


Výsledky biologického monitoringu publikované v mezinárodních i tuzemských časopisech • Batáriová, A., Černá, M., Spěváčková, V., Čejchanová, M., Beneš, B., Šmíd, J.: Whole selenium content in healthy adults in the Czech Republic. Sci Total Environ, 338, 2005,183-188. • Batáriová, A., Spěváčková, V., Beneš, B., Čejchanová, M., Šmíd, J., Černá, M.: Blood and urine levels of Pb, Cd and Hg in the general population of the Czech Republic and proposed reference values. Int. J. Hyg.Environ.-Health, 209, 2006, 359-366. • Beneš, B., Černá, M., Batáriová, A., Šmíd, J.: Monitorování zdravotního stavu populace ve vztahu k prostředí: Jodurie u české populace v období 1995 – 2000. Hygiena, 2002, 47, 3, 157161. • Beneš, B., Jakubec, K., Šmíd, J., Spěváčková, V.: Determination. of 32 Elements in Human Autopsy Tissue, Biolog. Trace Elem. Res., 75, 2000, 195-203. • Beneš, B., Sladká, J., Spěváčková, V., Šmíd, J.: Determination of normal concentration levels of Cd, Cr, Cu, Hg, Pb, Se and Zn in hair of the children population in the Czech Republic. Cent. Eur. J. Publ. Health 11, (4), 2003,.184-186. • Beneš, B., Černá, M., Batáriová, A., Šmíd, J.: Monitorování zdravotního stavu populace ve vztahu k prostředí: Jodurie u české populace v období 1995 – 2000. Hygiena, 2002, 47, 3, 157161. • Beneš, B., Spěváčková, V., Šmíd, J., Batáriová, A., Čejchanová M., Zítková, L.: Effects of age, BMI, smoking and contraception on levels of Cu, Se and Zn in the blood of the population in the Czech Republic. Cent. Eur. J. Publ. Health, 2005, 13, 4, 202-207. • Beneš, B., Spěváčková, V., Šmíd, J., Čejchanová, M., Černá, M., Šubrt, P., Mareček, J.: The concentration levels of Cd, Pb, Hg, Cu, Zn, and Se in blood of the population in the Czech Republic. Cent. Eur. J. Publ. Health, 8, 2000, 117-119. • Beneš, B., Spěváčková, V., Šmíd, J., Čejchanová, M., Kaplanová E., Černá, M.,Gajewská, V., Blatný, J.: Determination of normal concentration levels of Cd, Pb, Hg, Cu, Zn, and Se in urine of the population in the Czech Republic. Cent. Eur. J.Publ. Health, 10, 2002, 3-5. • Crhová, Š., Černá, M., Grabic, R., Tomšej, T., Ocelka, T.; Polybrominated flame retardants in human adipose tissue in Czech Republic inhabitants, Organohalogen Compounds Vol 58, 2002. • Černá, M., Grabic, R., Crhová, Š., Šmíd, J., Kubínová, R.: Body burden of the Czech population with dioxins and other persistent chlorinated organic compounds. Workshop „Persistent toxic substances contamination of the European Region. Brno, 10. – 12. 11. 2003. Book of Abstracts, ISBN 80-210-3256-1, s. 93-95. • Černá, M., Spěváčková, V., Beneš, B., Čejchanová, M., Šmíd, J.: Reference values for lead and cadmium in blood of the Czech population. IJOMEH, 14, 2001, 189-192. • Černá, M., Pastorková, A., Šmíd, J. et al.: Mutagenicity monitoring of urban air particles PM10 in the Czech Republic. Environ. Molec. Mutagen., 2002, vol. 39, Suppl. 33, p. 17. • Černá, M. Pastorková, A., Šmíd, J.: Mutagenicity of organic extracts from urban air particulate matter in the Czech Republic. Mutat. Res., 2001, vol. 483 (suppl.), S79. • Černá, M., Bajgar, L., Crhová, Š., Grabic, R., Kozák, J., Kratěnová, J., Malý, M., Volf, J., Šmíd, J., Žejglicová, K.: Levels of PCDDs, PCDFs, and PCBs in the blood of the nonoccupationally exposed residents living in the vicinity of a chemical plant, comparison with a background level for the Czech population. Organohalogen Compounds, 2004, Vol. 66: 26372641. • Černá, M., Balasová, V., Čížková, M., Grabic, R., Šmíd, J.: PCB congeners, PCDDs, and PCDFs in the adipose tissue of the Czech population. In: PCBs. Recent advances in the environmental toxicology and health effects. L.W. Robertson, L.G. Hansen (Eds.), The University Press of Kentucky, 2001. • Černá, M., Bencko, V.: Biological monitoring of human exposure to persistent organic chlorinated compounds in the Czech Republic. In Kovačičová, J. a Prachar, V. 7th Regional


25


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Meeting of the Central and East European Section of SECOTOX, Bratislava, Slovakia: Publishing Centre of Slovak Univ. Technol., 25. – 27. 9. 2000, s. 26-28. Černá, M., Bencko, V.: Polyhalogenated hydrocarbons: Body burden of the Czech and Slovak population. I. Polychlorinated biphenyls. Cent. Eur. J.Publ. Health, 7 (2), 1999, 67-71. Černá, M., Pastorková, A., Vrbíková, V., Šmíd, J., Rössner, P.: Mutagenicity monitoring of airborne particulate matter (PM10) in the Czech Republic. Mutation Res., 444, 1999, 373-386. Černá, M., Spěváčková, V., Čejchanová, M., Beneš, B., Rössner, P., Bavorová, H., Očadlíková, D., Šmíd, J., Kubínová, R.: Population-based biomonitoring in the Czech Republic – the system and selected results. Sci. Total Environ., 204, 1997, 263-270. Černá, M., Svobodník, J., Čížková. M., Krýsl, S., Šmíd, J.: Levels of PCBs, PCDDs and PCDFs in human milk of mothers living in four districts of the Czech Republic. Cent. Eur. J. Publ. Health., 8 (Suppl.), 2000, 24-25. Černá, M., Šmíd, J., Svobodník, J., Grabic, R., Crhová, Š., Kubínová, R.: Monitoring of selected polyhalogenated hydrocarbons in breast milk: Czech Republic, 1994 to 2001. FEB, 12, 2003, 203-207. Černá, M.: Body burden of organohalogens in the population of the Czech Republic. Epidemiology, 2001, vol. 12, no. 4 (Suppl.) S98. Černá, M.: Expozice české populace persistentním organickým látkám z prostředí. Sborník konference ERA 2000, Hodnocení rizik pro životní prostředí, Brno, 12. – 15. 3. 2000, s. 153-155. Černá, M.: Expozice naší populace cizorodým látkám v potravním řetězci - přehled publikovaných výsledků v letech 1980 - 1992. Hygiena, 40, (3), 1995, 180-185. Grabic, R., Crhová, Š., Šebestová, M., Pacáková, V.: Stanovení polybromovaných difenyletherů metodou GC-MS/MS, Chemické list, 96, 2002, 809-812. Grabic, R., Novák, J., Pacáková, V.: Optimization of a GC-MS/MS Method for the analysis of PCDDs and PCDFs in human and fish tissue. J. High Resol. Chromatogr., 23, 2000, 595-599. Malíř, F. Jergeová, Z., Severa, J., Černá, M., Šmíd, J., Betbeder, A. M., Baudrimont, I., Creppy, E. E.: The level of ochratoxin A in blood serum of adults in the Czech Republic. Revue Méd.Vét., 149 (6), 1998, p. 710 Malíř, F. Roubal, T., Brndiar, M., Osterreicher, J., Severa, J., Knizek, J., Kacerovsky, J.,Tmejova, M., Betbeder, A. M., Baudrimont, I., Creppy, E. E.: Ochratoxin A in the Czech Republic. J.Toxicol.-Toxin Rev., 20, 2001, 261-274. Malíř, F., Ostrý, V.: Ochratoxin A in: F. Malíř, V. Ostrý (Eds.) Vláknité mikromycety (plísně), mykotoxiny a zdraví člověka, ISBNN: 80-7013-395-3, NCO NZO Brno, 2003, 216-222. Malíř, F., Brndiar, M., Roubal, T., Severa, J., Fixa, P., Kacerovský, J., Zahradnik, J., Malíř, F., Černá, M., Severa, J., Jergeová, Z.: Ochratoxin A - toxikologický význam, expozice člověka a zdravotní riziko. Hygiena, 43, 1, 1998, 49-62. Malíř, F., Ostrý, V., Roubal, T.: Biomarkery dietární expozice vybraným mykotoxinům. Čas. čes. lékárníků, 71(11), 1999, 22-24. Malíř, F., Roubal, T., Severa, J., Černá, M., Brndiar, M.: Stanovení ochratoxinu A (OTA) v lidských ledvinách, Voj. Zdrav. Listy, 71 (1), 2002, 33-36. Malíř, F., Roubal, T., Severa, J., Kačerovský, J., Fixa, P., Zahradník, J., Dvořáčková, I., Černá, M., Rondiak, J.: Ochratoxin A- marker dietární expozice člověka a zdravotní riziko v ČR. Zprávy Centra hygieny potravinových řetězců v Brně 8 (1), 1998, 21-22. Malíř, F., Roubal, T.: Sledování mykotoxinu ochratoxinu A (OTA) v potravinách a biologických materiálech v České republice, Čas. Čes. lékárníků, 73 (1), 2001, 12-13. Malíř, F., Ostrý, V., Černá, M., Kačerovský, J., Roubal, T., Škarková, J., Brndiar, M., Fixa, P.: Stav sledování významných biomarkerů mykotoxinů (ochratoxinu A, aflatoxinu M1) u populace v České republice. Čas. Lék. Čes. 143 (10), 2004, 691-696. Malíř, F., Ostrý, V., Grosse, Y., Roubal, T., Škarková, J., Ruprich, J.: Monitoring the mycotoxins in food and their biomarkers in the Czech Republic. Mol. Nutr. Food Res, 2006, 50, v tisku.


26


• Ostrý V., Malíř F., Roubal T., Škarková J., Ruprich J., Černá M., Creppy E. E.: Proof of Dietary Exposure of Aflatoxins and Ochratoxin A from Toxigenic Microfungi Monitoring of Mycotoxins Biomarkers in the Czech Republic, Bull. CSSM, příloha, 45, 2004, s. 237. • Ostrý, V., Ruprich, J., Škarková, J.: The estimaton of dietary exposure of aflatoxins B1 from toxigenic strains of Aspergillus flavus, Aspergillus parasiticus and Aspergillus nomius by means of the determination aflatoxin M1 in human urine. In: Food microbiology and food safety into the next millenium, eds. Tuijtelaars, A.C.J., Samson R.A., Rombouts, F.M., Notermans, S., Ponsen & Looyen Wageningen, 1999, s. 140-144. • Ostrý, V., Malíř, F., Roubal, T., Škarková, J., Ruprich, J., Černá, M., Creppy, E. E.: Monitoring of mycotoxins biomarkers in the Czech Republic. Mycotoxin Res., 21, 1, 2005, 49-52. • Ostrý, V., Ruprich, J., Škarková, J.: The dietary exposure assessment of aflatoxin B1 in the Czech Republic - the determination of aflatoxin M1 in human urine. In: 5th International Conference Mycotoxins and Dioxins and the Environment, Bydgoszcz, Bydgoszcz University of Kazimierz Wielki, 2000, s. 23-28. • Ostrý, V.: Aflatoxin M1 v lidské moči, marker dietární expozice aflatoxinu B1. 21. Pracovní dny Společnosti pro mutagenezu v zevním prostředí Čs. biol. spol., Brno, IDV PZ, 1998, 8. • Ostrý, V.: Stanovení ultrastopových množství aflatoxinu M1 v lidské moči, biomarkeru dietární a profesionální expozice aflatoxinu B1. XIII. seminář „Kontaminanty a další rizikové látky v potravinách a ekosystémech, Praha, 28-30. 9. 1998, s. 68-70. • Pastorková, A., Černá, M., Šmíd, J., Vrbíková, V.: Mutagenicity of airborne particulate matter PM10. Cent. Eur. J. Publ. Health, 12, Suppl, 2004, S72-S75. • Puklová, V., Batáriová, A., Černá, M., Kotlík, B., Kratzer, K., Melicherčík, J., Ruprich, J., Řehůřková, I., Spěváčková, V.: Cadmium exposure pathways in the Czech urban population. Cent. Eur. J. Publ. Health, 13, 2005, 11-19. • Puklová, V., Černá, M., Šmíd, J., Kožíšek, F., Kratzer, K., Ruprich, J., Řehůřková, I., Kotlík, B., Zimová, M.: Copper saturation pathways of the urban population in the Czech Republic. Cent. Eur. J. Publ. Health., 9, 3, 2001, 119-125. • Rössner, P., Černá, M., Bavorová, H., Pastorková, A., Očadlíková, D.: Monitoring of human occupational genotoxicants. Cent. Eur.J.Publ.Health 3, 1995, (4), 219-223. • Rössner, P.: Cytogenetická analýza lidských periferních lymfocytů v systému biologického monitorování expozice osob genotoxinům. Hygiena, 41 (3), 1996, 159-166. Research, 17 (1), 2001, 39-44. • Rössner, P., Bavorová, H., Očadlíková, D., Švandová, E., Šrám, R. J.: Chromosomal aberrations in peripheral lymphocytes of children as biomarkers of environmental exposure and life style. Toxicology Letters, 2002, 134, 79-85. • Rössner, P., Boffetta, P., Ceppi, M., Bonassi, S., Šmerhovský, Z., Landa, K., Jůzová, D., Šrám, R. J.: Chromosomal aberrations in lymphocytes of healthy subjects and risk of cancer. Environ. Health Perspect., 113, (5), 2005, 517-520. • Rössner P., Šrám R.J., Bavorová H., Očadlíková D., Černá M., Švandová E.: Spontaneous level of chromosomal aberrations in peripheral blood lymphocytes of control individuals of the Czech Republic population. Toxicology Letters 96,97 (1998) 137-142. • Rychlík Š.: Diplomová práce „Analýza mateřského mléka“, PřF UK Praha, 2003. • Řepík, L., Batáriová, A., Černá, M., Šmíd, J.: Saturace české populace selenem.Česká a Slovenská hygiena, 2, 2005, 50-51. • Škarková, J., Ostrý, V., Procházková, I.: An HPTLC Method for Determination of Ultra-Trace Amounts of Ochratoxin A in Human Urine. In: Nyiredy S (Ed.) Planar Chromatography 2005 Milestones in instrumental TLC, International Society for Planar Chromatography, Siófok, Hungary, 29-31. May 2005, s. 609-616. • Škarková, J., Ostrý, V.: HPTLC Determination of ochratoxin A in human urine. The XXVIIIth Symposium „Chromatographic Methods of Investigating the Organic Compounds“, KatowiceSzczyrk, Juneth - 9th , 2004, p. 116.


27


• Spěváčková V., Rychlík Š., Čejchanová M., Spěváček V.: Monitorování stopových prvků v mateřském mléce, Sborník ze semináře: Mikrolelementy 2003, str. 13-19, vydavatel 2-Theta, Český Těšín, ISBN 80-86380-20-3. • Spěváčková, V., Korunová, V., Čejchanová, M., Vobecký, M.: Sampling procedure and a radioindicator study of mercury in whole blood by using an AMA 254 atomic absorption spectrometer, Analytical and Bioanalytical Chemistry 380, 2003, 46-350. • Spěváčková, V., Šmíd, J.: Determination of lead in teeth of children for monitoring purposes by ETAAS, Spectrochimica Acta, B, 54 (1999) 865-871. • Sysalová, J., Spěváčková, V.: A study of sample mineralization methods for arsenic analysis of blood and urine by hydride generation and graphite furnace atomic absorption spektrometry, Cent. Eur. J. Chem. 2, 2003, 108-120. • Škarková, J., Ostrý, V.: An HPTLC Method for Confirmation of the Presence of Ultra,Trace Amounts of Aflatoxin M1 in Human Urine. J. of Planar Chromatography, 13, (1,2), 2000, s. 42- 44. • Škarková, J., Ostrý, V.: Vývoj konfirmační metody pro stanovení aflatoxinu M1 v lidské moči. Sborník přednášek ze semináře Analýza organických látek v životním prostředí, Komorní Lhotka, 9.- 12. 11. 1998, 137-141. • Šrám R. J., Rössner P., Šmerhovský Z.: Cytogenetic analysis and occupational health in the Czech Republic, Mutat. Res. 566, 2004, 21-48.


28


Seznam tabulek Tab. č.

Název Dospělí – struktura odebraného souboru v roce 2005 Dospělí – základní charakteristika souboru Údaje o kouření Počet cigaret / den Délka kouření Porody - základní charakteristika souboru Koncentrace benefitních prvků v krvi dospělých (2005) Koncentrace toxických prvků v krvi dospělých (2005) Koncentrace kovů v moči dospělých (2005 - µg/g kreatininu) Koncentrace kovů v moči dospělých (2005 - µg/l moče) Koncentrace organických látek v séru dospělých (2005) Koncentrace organických látek v mateřském mléce (2005) Cytogenetická analýza a koncentrace ochratoxinu A v séru dospělých (2005) Analyty s více než 50% hodnot pod mezí stanovitelnosti

1 2 3 4 5 6 7a 7b 8a 8b 9 10 11 12

List of Tables Tab. No. 1 2 3 4 5 6 7a 7b 8a 8b 9 10 11 12

Title Adults - make-up of series under study in 2005 Adults - basic data Data on smoking Number of cigarettes /day Duration of smoking Accouchement - basic data Concentration of essential elements in blood of adults (2005) Concentration of toxic metals in blood of adults (2005) Concentration of metals in urine of adults (2005 - µg/g creatinine) Concentration of metals in urine of adults (2005 - µg/l urine) Concentration of organic compounds in serum of adults (2005) Concentration of organic compounds in human milk (2005) Cytogenetic analysis and concentration of ochratoxin A in serum (2005) Analytes with >50% of values under the limit of quantification


29


Seznam grafů Graf č.

Název Koncentrace Cd v krvi kuřáků a nekuřáků Koncentrace Pb v krvi mužů a žen

1 2 3 4

Koncentrace Cu v krvi mužů a žen Hladiny indikátorových kongenerů PCB v krevním séru mužů a žen (138+153+180) * 1,7 Hladiny indikátorových kongenerů PCB v mateřském mléce (138+153+180) * 1,7 Dlouhodobý časový trend frekvence chromozómových aberací v průběhu celého monitorovacího období. Poslední sloupek reflektuje výsledky v nových monitorovaných oblastech. Frekvence chromozómových aberací v jednotlivých oblastech monitorovaných v r. 2005

5 6

7

Str. 8 10 11 14 15 18

19

List of Figures Fig. No.

Title Cadmium in blood of smokers and non-smokers

1 2 3 4

Lead in blood of men and women Copper in blood of men and women Levels of PCB congeners (138, 153 and 180) * 1.7 in blood serum of men and women Levels of PCB congeners (138, 153 and 180) * 1.7 in breast milk Long-term time trend in the frequency of chromosomal abberations during the whole monitored period. Last column reflect the results obtained in new monitored regions. Frequency of chromosomal aberration monitored in individual regions in 2005

5 6

7

Page 8 10 11 14 15 18

19

Přílohy Průvodky k biologickému materiálu.


30


Tab. 1

Dospělí - struktura odebraného souboru v roce 2005 Adults - make-up of series under study in 2005 Odběry Sampling Počet osob Number of subjects Počet mužů Number of males % mužů % males Počet žen Number of females % žen % females Pobyt v lokalitě (prům.-roky) Avg stay in locality (years) Rozmezí Range

Praha

Liberec

Ostrava

Kroměříž 51 34 67 17 33 25

Uherské Hradiště 51 29 57 22 43 30

Celkem Total 409 237 58 172 42 25

106 49 46 57 54 24

100 66 66 34 34 23

101 59 58 42 42 27

2-58

3-43

1-56

1-44

4-45

1-58

Celkem Total 32 (8 %) 319 (78%) 58 (14 %) 34

Tab. 2

Dospělí - základní charakteristika souboru Adults - basic data

Vzdělání

Education

ZŠ SŠ VŠ

Průměrný věk - celkem Avg age - total Rozmezí Range Hmotnost [kg] - muži (průměr) Weight [kg] - males (avg) Rozmezí Range Hmotnost [kg] - ženy (průměr) Weight [kg] - females (avg) Rozmezí Range Výška [m] - muži (průměr) Height [m] - males (avg) Rozmezí Range Výška [m] - ženy (průměr) Height [m] - females (avg) Rozmezí Range

Praha

Liberec

Ostrava

Kroměříž

6 79 21 34

11 77 12 32

6 79 16 34

7 41 3 34

Uherské Hradiště 2 43 6 34

18-58 83

20-45 82

19-59 84

19-44 83

22-45 85

18-59 83

60-106 67

56-135 67

52-117 69

67-109 68

62-125 65

52-135 67.5

50-95 180

50-90 179

50-100 179

57-85 179

53-89 182

50-100 180

159-194 152-200 169 169

162-198 168

165-198 168

169-196 166

152-200 168

156-180 160-180

152-180

160-177

158-176

152-180


31


Tab. 3

Údaje o kouření Data on smoking

Počet osob Number of subjects Počet kouřících osob Number of smokers % kouřících % smokers Počet mužů kuřáků Number of male smokers % mužů kuřáků % male smokers Počet žen kuřaček Number of female smokers % žen kuřaček % female smokers Počet bývalých kuřáků Number of ex-smokers - males Počet bývalých kuřaček Number of ex-smokers - females Počet pasivních kuřáků (celkem) Number of passive smokers (total)

Praha

Liberec

Ostrava

Kroměříž 51 17

Uherské Hradiště 51 19

Celkem Total 409 118

106 31

100 20

101 31

29 15

20 17

31 22

33 11

37 10

29 75

31

26

37

32

34

32

16

3

9

6

9

43

28

9

21

35

41

25

8

8

9

6

7

38

7

1

6

1

4

19

22

31

40

6

9

108

Kroměříž

Uherské Hradiště

Celkem Total

Tab. 4

Počet cigaret / den Number of cigarettes / day Praha Počet cigaret/den - muži < 10 cig. 10 - 20 cig. > 20 cig. Průměr [cig./den] Avg [cig./day] Rozmezí [cig./den] Range [cig./day] Počet cigaret/den - ženy < 10 cig. 10 - 20 cig. > 20 cig. Průměr [cig./den] Avg [cig./day] Rozmezí [cig./den] Range [cig./day]

Liberec

Ostrava

Number of cigarettes/day - males 6 9 8 8 0 1 11 10

6 15 1 13

3 8 0 11

3 7 0 10

27 46 2 11

1-20

5-25

3-20

1-15

1-40

4 5 0 9

2 4 0 9

2 7 0 10

16 27 0 10

1-20

8-10

4-20

1-20

1-40

Number of cigarettes/day - females 7 1 9 2 0 0 10 10 2-20

5-15


32


Tab. 5

Délka kouření Duration of smoking

Muži Males 1 - 9 let 1 - 9 years 10 - 20 let 10 - 20 years > 20 let > 20 years Průměrná doba kouření [roky] Avg duration of smoking [years] Rozmezí Range Ženy Females 1 - 9 let 1 - 9 years 10 - 20 let 10 - 20 years > 20 let > 20 years Průměrná doba kouření [roky] Avg duration of smoking [years] Rozmezí Range

Praha

Liberec

Ostrava

Kroměříž

Uherské Hradiště

Celkem Total

6 4 2 13

12 5 1 7

7 13 1 13

4 6 1 13

2 6 2 14

31 34 7 12

3-40

1-22

2-25

3-25

5-21

1-40

7 7 2 12

2 1 0 7

5 4 0 9

0 5 0 14

2 6 1 14

16 23 3 12

3-30

4-10

3-20

10-20

4-23

3-30

Celkem Total 356 28 5 150 89 27

Tab. 6

Porody - základní charakteristika souboru Accouchement - basic data

Počet

Number

Průměrný věk Avg age Vzdělání Education

Počet kuřaček Number of smokers % kuřaček % smokers Bývalé kuřačky Ex - smokers % bývalých kuřaček Ex - smokers (%)

ZŠ SŠ VŠ

Praha

Liberec

Ostrava

Kroměříž

107 29 3 64 40 11

63 28 1 38 24 2

112 27

12

22 28 1 10 11 1

Uherské Hradiště 52 29 0 38 14 1

10 22

3 14

11 27

5 5

2 15

8 83

21

22

24

23

29

23


33


Tab. 7a Koncentrace esenciálních prvků v krvi dospělých - 2005 (µg/l) Concentration of essential elements in blood of adults Cu - celkem Cu - muži Cu - ženy Se Zn Cu - celkem Cu - muži Cu - ženy total men women total men women Celkem - Total N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin

233 878 871 870 760 1008 1038 1960 580

172 1117 1084 1020 830 1500 1630 2260 680

404 116 111 111 84 155 166 249 48

405 6543 6469 6490 5418 7652 8038 12800 4200

N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin

100 963 937 880 770 1350 1551 2260 680

58 855 852 850 777 950 972 1020 690

42 1113 1068 990 772 1559 1640 2260 680

100 112 109 106 82 143 156 216 69

100 6604 6527 6520 5585 7675 7964 12800 4200

51 1007 989 940 840 1380 1475 1620 600

34 927 920 920 806 1020 1104 1330 600

17 1167 1142 1020 930 1510 1556 1620 880

50 152 147 149 114 191 222 249 57

51 6619 6541 6540 5680 7470 7920 11020 4230

51 997 973 920 780 1380 1475 1720 710

29 889 884 890 778 1000 1018 1030 710

22 1140 1105 1100 821 1479 1604 1720 720

51 113 111 112 92 139 152 163 53

51 6138 6087 6040 5050 7100 7365 7960 4330

Kroměříž 104 941 917 865 740 1234 1486 1790 580

47 799 795 800 706 884 921 1020 580

57 1059 1032 970 832 1472 1562 1790 710

104 107 104 101 82 138 158 230 67

104 6493 6447 6455 5585 7451 7730 8540 4230

Liberec N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin

Zn

Ostrava 405 980 956 920 770 1350 1490 2260 580

Praha N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin

Se


Uherské Hradiště 99 1015 992 960 790 1302 1491 1960 680

65 927 915 900 774 1066 1146 1960 680

34 1182 1157 1150 915 1497 1565 1860 730

99 114 111 112 89 142 154 173 48

99 6703 6603 6690 5388 8044 8848 10800 4260



34


Tab. 7b Koncentrace toxických kovů v krvi dospělých - 2005 (µg/l) Concentration of toxic metals in blood of adults Cd - nekuř. Cd - kuř. Hg - muži Hg - ženy Pb - muži Pb - ženy non-smok. smokers men women men women Celkem - Total Ostrava N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin

289 0.55 0.44 0.50 0.20 0.92 1.36 3.0 0.10

116 1.46 1.19 1.30 0.50 2.60 3.15 5.0 0.10

233 1.05 0.83 0.91 0.35 1.87 2.66 5.12 0.03

172 1.46 1.13 1.16 0.52 2.53 3.46 9.57 0.08

233 40.8 35.3 35.4 20.5 59.3 87.6 272 5.3

172 28.8 25.3 26.6 14.7 39.7 49.8 136 1.1

74 0.43 0.36 0.40 0.20 0.77 0.84 2.2 0.10

30 1.25 0.95 0.90 0.49 2.51 3.43 4.1 0.10

47 1.07 0.86 0.76 0.39 1.86 2.99 3.3 0.22

57 1.44 1.17 1.15 0.58 2.39 3.05 6.55 0.38

47 38.1 35.6 35.5 23.5 51.2 60.2 101 18.8

57 27.8 25.8 26.4 15.6 38.9 48.7 67.0 10.3

79 0.76 0.67 0.60 0.40 1.32 1.41 2.8 0.30

20 1.96 1.56 2.00 0.49 3.03 3.39 5.0 0.30

65 0.91 0.63 0.83 0.19 1.63 1.98 4.37 0.03

34 1.48 1.06 1.22 0.34 2.43 3.04 8.80 0.13

65 46.2 38.4 37.2 23.7 76.2 99.0 272 5.3

34 34.8 30.6 31.4 18.7 50.6 58.9 136 8.6



Cd - kuř. Hg - muži Hg - ženy Pb - muži Pb - ženy smokers men women men women

70 0.42 0.35 0.40 0.10 0.70 0.90 1.4 0.10

30 1.37 1.11 1.20 0.49 2.21 2.91 4.3 0.20

58 1.10 0.94 0.94 0.45 1.97 2.43 3.0 0.25

42 1.38 1.07 1.10 0.57 2.62 3.66 5.5 0.08

58 37.5 33.3 33.0 22.2 57.2 62.5 198 8.1

42 24.4 19.7 21.4 10.9 33.8 37.0 122 1.1

34 0.74 0.58 0.50 0.30 1.47 2.11 3.0 0.10

17 1.42 1.27 1.40 0.66 2.32 2.58 2.9 0.50

34 1.24 1.07 1.01 0.51 2.46 2.74 2.92 0.35

17 1.40 1.22 1.25 0.61 2.21 2.58 3.26 0.52

34 33.8 31.1 30.5 18.4 52.5 54.4 73 13.7

17 27.5 26.4 29.4 19.2 34.8 35.9 39.7 13.1

32 0.41 0.33 0.40 0.10 0.70 0.85 1.0 0.10

19 1.45 1.32 1.40 0.86 2.36 2.65 3.1 0.40

29 0.98 0.84 0.80 0.52 1.30 1.43 5.12 0.35

22 1.68 1.19 1.12 0.49 2.60 3.98 9.57 0.32

29 48.0 37.7 37.5 16.3 88.3 131 181 7.4

22 31.7 27.6 27.4 16.7 38.3 45.0 126 7.7

Kroměříž


Cd - nekuř. non-smok.


Uherské Hradiště N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin


35


Tab. 8a

Cd

Koncentrace kovů v moči dospělých - 2005 (µ µ g/g kreatininu) Concentration of metals in urine of adults Hg Pb Se Zn Cd Cu Hg

Cu

Celkem - Total N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin

278 0.46 0.28 0.33 0.05 0.92 1.09 4.9 0.02

278 8.1 5.1 5.2 2.2 11 13 221 0.38

278 2.3 1.2 1.3 0.2 5.2 8.0 41 0.02

278 3.9 2.6 3.0 0.7 9.0 10.9 17 0.3

278 13 11 12 5.1 26 30 64 2.8

278 298 252 275 121 477 533 2780 12

73 0.42 0.29 0.33 0.06 0.82 0.98 2.6 0.02

73 6.5 5.2 5.9 2.2 10 11 30 0.42

73 2.2 1.3 1.5 0.2 5.5 6.6 8.3 0.04

73 4.5 3.3 3.9 1.0 9.0 10.9 13 0.3

73 17 15 14 6.7 30 34 64 2.8

73 287 233 289 108 490 518 732 12

62 0.67 0.44 0.54 0.14 1.01 1.32 4.0 0.02

62 7.2 6.4 6.3 3.6 11 13 26 2.0

62 2.7 1.3 1.2 0.3 5.7 8.7 30 0.07

62 4.4 2.9 3.8 0.6 10.4 11.1 16 0.3

62 14 12 13 6 21 27 30 3.2

62 290 232 248 120 407 439 2780 52


Se

Zn


64 0.44 0.29 0.39 0.06 0.98 1.07 1.5 0.02

64 15 5.5 4.9 2.2 16 46 221 0.4

64 1.9 1.0 1.0 0.2 4.2 5.2 11.4 0.1

64 4.9 3.3 3.5 0.7 9.6 12.9 17 0.3

64 12 10 10 4.8 26 31 36 2.8

64 327 288 307 139 554 630 759 83

39 0.24 0.16 0.17 0.04 0.47 0.62 0.93 0.02

39 5.0 4.0 4.2 2.0 9.4 12 13 0.5

39 2.0 1.0 1.3 0.2 4.4 5.3 10 0.02

39 2.1 1.5 1.4 0.5 5.0 5.4 6.4 0.3

39 9.0 8.1 8.4 4.3 14 18 19 3.1

39 255 228 243 135 364 398 898 54

40 4.8 4.0 4.5 1.9 7.3 8.0 16 0.4

40 3.0 1.1 1.1 0.3 5.4 12 41 0.13

40 2.1 1.7 1.6 0.8 4.1 4.7 7.0 0.3

40 12 10 10 4.5 19 22 31 3.0

40 320 292 319 147 504 512 603 83

Kroměříž


Pb

Ostrava


Uherské Hradiště N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin

40 0.47 0.20 0.27 0.03 0.86 1.14 4.90 0.02


36


Tab. 8b

Cd

Cu

Hg

Koncentrace kovů v moči dospělých - 2005 (µ µg/l) Concentration of metals in urine of adults Pb Se Zn Cd Cu

Celkem - Total N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin

278 10.8 6.9 7.4 2.7 14 18 397 0.75

278 3.2 1.5 1.6 0.3 7.0 9.3 60 0.03

278 4.8 3.5 4.1 0.8 9.9 12 19 0.8

278 17 15 16 7.4 27 30 48 5.6

278 417 336 357 133 723 844 2427 14


73 0.49 0.35 0.41 0.06 0.92 1.2 2.7 0.05

73 8.1 6.3 7.2 2.3 14 18 31 0.75

73 2.7 1.5 1.8 0.4 6.3 8.3 19.3 0.03

73 5.1 4.0 4.4 0.9 10.0 10.4 14 0.8

73 20 17 20 6.8 31 34 48 5.6

73 365 281 337 71 681 756 1186 14


Se

Zn

62 0.73 0.56 0.72 0.31 1.2 1.6 2.2 0.05

62 9.0 8.1 8.0 4.5 12 16 34 3.0

62 3.7 1.6 1.5 0.2 7.6 10.9 51 0.07

62 5.3 3.6 5.4 0.8 9.0 9.9 16 0.8

62 16 15 16 8 26 27 35 6.7

62 380 292 304 115 639 722 2427 38


64 0.58 0.38 0.40 0.06 1.4 1.5 2.0 0.05

64 19 7.3 7.4 2.4 18 75 397 0.8

64 2.3 1.4 1.3 0.3 6.9 7.7 12.8 0.1

64 6.1 4.3 5.5 0.8 12.6 13.2 19 0.8

64 15 14 14 7.4 23 27 34 6.3

64 453 380 407 180 758 852 1336 109

39 0.41 0.27 0.28 0.05 0.90 0.99 1.5 0.05

39 8.1 6.7 7.4 3.9 12 18 21 0.8

39 3.4 1.8 1.8 0.3 6.5 12 14 0.03

39 3.2 2.5 2.8 0.8 6.1 6.7 8.2 0.8

39 15 14 15 7.4 22 25 29 6.7

39 445 386 408 176 687 838 1121 101

40 7.1 5.8 7.2 2.3 11 11 22 0.8

40 4.4 1.6 1.5 0.5 8.4 16 60 0.17

40 2.7 2.5 2.6 1.5 4.4 4.4 5.8 0.8

40 17 15 14 7.6 27 29 33 6.2

40 488 423 484 189 842 939 971 138

Kroměříž


Pb

Ostrava 278 0.57 0.37 0.46 0.05 1.12 1.53 2.9 0.05


Hg

Uherské Hradiště 40 0.56 0.29 0.32 0.05 1.3 2.0 2.9 0.05


37


Tab. 9 Koncentrace organických látek v séru dospělých - 2005 (µg/kg tuku) Concentration of organic compounds in serum of adults HCHB

HCHG

HCB

DDE44

DDT44

ΣDDT


199 35 21 22 5 75 111 330 2

199 104 48 44 15 250 421 1540 1

199 186 99 97 27 422 630 3790 4

203 682 581 493 214 1334 1657 5380 48

203 30 21 21 8 66 83 250 1

203 712 613 519 229 1383 1688 5418 50


51 38 19 18 3 77 116 284 2

51 243 94 125 4 515 779 1540 1

51 262 108 123 17 502 654 3790 4

52 593 433 441 187 933 1418 5380 104

52 31 22 22 7 66 83 146 3

52 624 462 459 211 989 1461 5418 112


50 23 18 21 7 39 45 89 4

50 36 29 24 17 69 96 166 12

50 99 71 68 29 224 298 482 23

50 424 365 347 208 701 821 1661 131

50 18 16 16 8 31 38 53 2

50 442 383 363 219 719 860 1688 149


47 46 25 31 4 106 137 330 3

47 50 31 38 8 86 115 306 2

47 150 93 96 25 262 464 891 8

50 796 607 642 245 1491 1871 3290 48

50 41 26 32 7 77 108 250 1

50 837 644 680 257 1537 1923 3366 50


26 39 27 25 8 84 122 154 6

26 82 59 70 20 138 183 339 10

26 215 108 104 24 446 771 1450 16

26 837 676 615 350 1295 1568 3990 255

26 25 19 17 9 61 66 83 4

26 861 699 639 366 1341 1636 4020 259


25 31 21 21 7 63 109 134 3

25 83 59 68 22 142 158 377 6

25 238 164 145 70 632 762 931 48

25 995 767 709 334 1722 1942 4850 282

25 37 29 28 14 75 106 127 8

25 1032 800 725 356 1794 1981 4977 303

PCB28+31 PCB52 PCB118 PCB153 PCB138 PCB180 PCB170 Celkem - Total 203 203 203 203 203 203 203 20 7 19 500 229 464 192 14 5 14 477 207 422 168 14 5 15 438 188 397 169 5 2 6 213 83 159 60 42 14 35 899 459 866 344 56 23 48 1079 520 1134 498 126 115 120 2280 965 2210 872 3 1 1 64 13 43 13 Praha 52 52 52 52 52 52 52 27 6 14 399 169 293 119 21 5 11 335 137 238 94 19 5 11 314 145 219 88 10 3 4 169 58 122 45 54 12 27 619 281 553 230 63 13 35 922 407 658 267 126 23 48 1360 574 1060 415 4 1 1 85 13 43 13 Liberec 50 50 50 50 50 50 50 17 5 15 401 173 346 144 11 4 12 355 149 308 127 10 4 12 359 146 315 124 3 2 4 189 74 172 69 37 8 29 687 305 527 212 57 10 32 755 356 659 270 86 22 42 988 476 936 405 3 1 1 64 34 84 31 Ostrava 50 50 50 50 50 50 50 23 14 29 596 306 601 243 18 8 22 516 257 509 199 18 8 23 545 268 491 209 8 2 8 251 121 260 95 44 27 60 976 500 1145 504 58 48 70 1097 565 1272 566 85 115 120 1740 965 1480 644 5 1 5 201 87 131 42 Kroměříž 26 26 26 26 26 26 26 8 3 15 424 186 440 190 7 3 13 394 174 408 177 7 3 15 442 186 458 192 5 1 8 219 100 211 97 12 5 25 598 248 590 271 13 6 29 659 300 710 306 22 8 34 750 347 834 346 4 1 1 155 69 147 76 Uherské Hradiště 25 25 25 25 25 25 25 17 5 24 792 353 810 338 14 4 20 698 315 701 297 14 4 18 669 297 634 266 6 2 9 406 173 383 190 33 8 42 1206 535 1440 608 38 10 61 1722 664 1852 794 40 15 80 2280 876 2210 872 4 1 7 324 153 283 116


ΣPCB

Tuk

203 2027 1689 1760 824 3775 4543 9122 303

203 0.40 0.37 0.38 0.22 0.57 0.64 1.81 0.08

52 1463 1222 1153 673 2428 3401 5068 303

52 0.41 0.40 0.40 0.28 0.55 0.58 0.75 0.20

50 1563 1386 1394 756 2467 3205 3851 309

50 0.45 0.44 0.46 0.31 0.63 0.64 0.77 0.24

50 2555 2201 2130 1042 4402 4973 6550 830

50 0.30 0.28 0.29 0.15 0.41 0.56 0.78 0.08

26 1786 1665 1887 925 2419 2837 3138 631

26 0.39 0.38 0.35 0.28 0.59 0.62 0.72 0.22

25 3322 2937 2846 1715 5397 7204 9122 1350

25 0.44 0.37 0.35 0.21 0.69 0.76 1.81 0.13

38


Tab. 10 Koncentrace organických látek v mateřskémmléce - 2005 (µg/kg tuku) Concentration of organic compounds in human milk

N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin

HCHB HCHG HCB DDE24 DDE44 DDD44 DDT24 DDT44 ΣDDT PCB28+31 PCB52 PCB101 PCB118 PCB153 PCB138 PCB180 PCB170 ΣPCB Celkem- Total 355 355 355 355 355 355 355 355 355 355 355 355 355 355 355 355 355 355 22 1.4 87 0.4 422 1.1 0.8 9.6 434 2.6 0.2 0.9 14 206 126 177 81 866 17 1.1 67 0.3 353 0.8 0.6 8.2 365 2.2 0.2 0.7 12 184 112 156 71 774 18 1.2 66 0.3 342 0.8 0.6 8.2 355 2.1 0.2 0.7 12 185 111 160 72 779 8 0.5 28 0.1 166 0.2 0.3 4.1 173 1.2 0.1 0.4 6 101 61 83 38 443 36 2.7 166 0.7 755 2.1 1.4 17.0 776 4.2 0.4 1.5 23 334 212 289 134 1415 46 3.4 217 0.9 981 2.8 1.9 23.2 1020 5.8 0.5 1.9 27 396 243 355 154 1651 224 7.8 833 2.7 2420 13.1 3.5 37.9 2451 18.0 0.9 4.5 48 1020 678 786 374 4223 0.2 0.1 0.1 0.03 53 0.03 0.1 1.5 58 0.6 0.03 0.1 2 34 15 16 8 161 Praha 107 107 107 107 107 107 107 107 107 107 107 107 107 107 107 107 107 107 26 1.1 111 0.4 489 1.5 0.9 10.4 502 2.5 0.2 0.8 15 181 101 143 65 723 22 1.0 86 0.3 396 1.1 0.7 8.8 409 2.1 0.2 0.7 13 166 92 130 59 663 23 1.0 80 0.3 376 1.1 0.7 8.4 386 2.1 0.2 0.7 13 179 97 133 61 697 11 0.4 40 0.2 186 0.3 0.3 4.2 195 1.1 0.1 0.4 6 96 50 77 35 390 42 2.1 216 0.6 947 2.9 1.6 19.8 972 3.9 0.3 1.2 26 264 156 218 104 1060 52 2.4 269 0.8 1152 3.8 2.1 25.4 1172 4.7 0.3 1.6 28 309 175 237 109 1242 224 3.1 833 1.1 2420 13.1 3.2 28.4 2451 17.7 0.5 2.4 48 445 264 371 179 1765 7.0 0.1 18.8 0.03 91 0.13 0.1 1.5 95 0.6 0.04 0.1 4 39 22 16 8 161 Liberec 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 17 1.5 66 0.3 342 1.3 0.6 7.1 352 3.0 0.3 0.8 12 188 119 165 73 803 16 1.2 54 0.2 296 1.1 0.5 6.2 305 2.4 0.2 0.6 11 172 110 150 67 741 15 1.3 56 0.2 285 1.2 0.6 6.1 293 2.1 0.2 0.6 12 169 110 143 68 711 8 0.6 24 0.1 158 0.6 0.2 3.7 162 1.3 0.1 0.3 6 109 67 94 44 490 25 2.5 132 0.4 672 1.9 1.1 13.9 692 4.4 0.5 1.6 20 290 186 265 118 1271 29 3.2 146 0.5 764 2.4 1.5 15.2 776 8.6 0.5 1.9 23 333 210 334 130 1448 79 6.8 327 1.7 948 3.6 3.4 23.8 954 18.0 0.9 4.1 28 502 254 425 185 2008 5.0 0.4 17.1 0.03 71 0.18 0.1 2.1 76 0.9 0.08 0.1 3 56 35 61 27 275 Ostrava 112 112 112 112 112 112 112 112 112 112 112 112 112 112 112 112 112 112 22 1.8 78 0.5 380 0.6 0.9 10.7 393 2.5 0.2 1.1 14 238 132 191 90 953 17 1.4 62 0.4 322 0.4 0.7 9.6 335 2.2 0.2 0.9 12 209 115 167 79 839 20 1.4 65 0.4 336 0.5 0.7 9.5 348 2.1 0.2 1.0 12 219 114 184 84 886 7 0.6 31 0.2 152 0.1 0.3 5.7 160 1.4 0.1 0.4 5 102 59 77 36 390 38 3.5 148 0.9 663 1.2 1.5 18.6 679 4.6 0.4 1.8 23 390 202 294 137 1495 47 3.7 186 1.1 789 1.6 2.1 21.2 805 5.8 0.4 2.0 27 421 230 364 171 1699 88 7.8 317 2.7 2031 2.6 3.5 37.8 2061 8.6 0.9 4.5 41 1020 678 786 374 4223 0.2 0.1 0.1 0.09 53 0.03 0.2 2.8 58 0.8 0.03 0.2 2 34 15 22 12 196 Kroměříž 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 1.4 87 0.4 405 1.3 0.7 10.3 417 2.3 0.2 0.9 12 166 133 164 73 787 17 1.0 58 0.3 368 1.1 0.6 8.6 380 2.1 0.2 0.7 10 154 125 148 66 728 17 1.0 69 0.4 377 1.2 0.6 9.0 398 2.0 0.2 0.6 10 150 127 144 63 728 8 0.3 23 0.2 211 0.6 0.3 4.7 221 1.3 0.1 0.4 6 112 82 92 40 492 30 2.6 98 0.6 617 1.7 1.5 16.2 626 3.6 0.4 1.4 17 230 200 269 122 1204 40 3.2 99 0.8 647 1.8 1.5 19.6 659 3.7 0.6 2.8 19 302 213 318 152 1398 90 3.8 652 0.8 934 3.5 1.9 33.5 949 6.1 0.7 2.9 29 346 217 394 186 1627 4.6 0.1 7.0 0.12 158 0.38 0.2 2.4 165 1.2 0.05 0.3 3 57 46 56 27 271 Uherské Hradiště 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 17 1.2 83 0.3 476 1.0 0.5 8.6 487 2.3 0.2 0.7 13 229 172 237 105 1083 13 1.1 65 0.2 410 0.8 0.4 7.0 420 2.1 0.2 0.6 11 203 153 209 92 966 14 1.0 66 0.2 409 0.8 0.4 6.7 416 2.0 0.2 0.6 12 217 153 228 98 1046 6 0.6 25 0.1 214 0.4 0.2 3.5 220 1.3 0.1 0.4 6 102 85 104 47 504 26 1.9 167 0.5 875 1.8 0.8 14.3 891 3.6 0.3 1.2 22 384 303 357 160 1689 28 2.4 220 0.5 1145 2.1 0.9 17.3 1173 4.1 0.4 1.3 23 449 319 420 182 2019 147 3.0 343 0.8 1190 4.8 1.3 37.9 1207 8.1 0.5 2.4 32 515 411 652 285 2642 2.6 0.1 20.0 0.05 131 0.32 0.1 2.3 135 1.0 0.07 0.3 4 59 54 29 13 242


39


Tab. 11 Cytogenetická analýza a koncentrace Ochratoxinu A v séru dospělých [µ µg/l] - 2005 Cytogenetic analysis and Ochratoxine A % AB.B. Z/B % AB.B. Z/B OCHRA Celkem - Total N Xa SD Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin Střední hodnota *

Ostrava 381 1.81 1.31 2.00 0.00 3.50 4.00 9.0 0 1.63

381 0.0208 0.0163 0.0200 0.0000 0.0400 0.0500 0.0900 0

Praha N Xa SD Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin Střední hodnota *

N Xa SD Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin Střední hodnota *

Celkem - Total 100 1.81 1.25 2.00 0.00 3.5 4.0 5.0 0 1.72

100 0.0207 0.0157 0.0200 0.0000 0.0400 0.0500 0.0700 0

102 0.0186 0.0138 0.0200 0.0000 0.0400 0.0400 0.0600 0

N Xa SD Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin Střední hodnota *

50 2.24 1.71 2.00 0.00 4.00 4.78 9.0 0 2.00

50 0.0268 0.0211 0.0250 0.0000 0.0555 0.0600 0.0900 0

50 1.14 0.91 1.00 0.00 2.0 2.6

50 0.0138 0.0120 0.0100 0.0000 0.0210 0.0300

Hmax 6.0 0.0800 Hmax 5.0 Hmin 0 0 Hmin 0 Střední hodnota * 2.04 Střední hodnota * 0.97 Střední hodnota * - parametr vypočtený exponenciální trasformací dat

0.0600 0

Liberec N Xa SD Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95

Uherské Hradiště 79 2.17 1.33 2.00 1.00 4.0 4.1

79 0.0246 0.0167 0.0200 0.0100 0.0420 0.0510

N Xa SD Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95

202 0.20 0.15 0.20 0.05 0.30 0.40 2.3 0.05


52 0.24 0.17 0.20 0.06 0.40 0.40 2.3 0.05


Praha

Kroměříž 102 1.66 1.11 1.50 0.00 3.00 3.5 5.0 0 1.55

N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin N Xa Xg Me Kv0.1 Kv0.9 Kv0.95 Hmax Hmin

50 0.21 0.17 0.20 0.10 0.31 0.40 0.7 0.05

Kroměříž


OCHRA Ostrava

25 0.19 0.15 0.20 0.07 0.30 0.30 0.70 0.05

Uherské Hradiště 50 0.20 0.16 0.20 0.05 0.40 0.46 0.8 0.05



25 0.13 0.09 0.10 0.05 0.20 0.20 1.00 0.05

40


Tab. 12 Analyty s více než 50% hodnot pod mezí stanovitelnosti Analytes with >50% of values under the limit of quantification of the used metod

Matrice

Látka

% hodnot

Sérum dospělých

α-HCH

93%

Lindan

99%

4,4´-DDD

70%

2,4´-DDE

97%

2,4´-DDD

97%

2,4´-DDT

69%

PCB 101

59%

α-HCH

75%

Lindan

98%

2,4´-DDD

90%

Mateřské mléko

Příloha – průvodky k biologickému materiálu: ________________________________________________________________________________________ SZÚ Praha, Ústředí monitoringu zdravotního stavu, červen 2006

41


Dotazník pro odběr biologického materiálu - dospělí (Zakroužkujte nebo vpište správnou odpověď) den

Kód vzorku

- A / 0 5 / 0

měsíc

Datum odběru

0 5

(vzor: A-A/05/0001 – první vzorek z Prahy, L-A/05/0001 – první vzorek z Liberce, O-A/05/0001 – první vzorek z Ostravy, XK-A/05/0001 – první vzorek ze Zlína - Kroměříže) Jméno

Příjmení

Datum narození

Věk rok

měsíc

den

Vzdělání: Základní škola

Hmotnost

kg

Střední škola

Výška

Adresa:

Vysoká škola

cm Druh odebraného vzorku: K-krev Ano – Ne M-močAno – Ne

Délka bydliště v lokalitě v celých rocích Pracuje jako:

Pracovní expozice: (chemie, záření, infekce, jiné)

Kuřák:

Ano – Ne

Počet vykouřených cigaret denně

Délka kouření (v celých rocích) Bývalý kuřák:

Ano – Ne

Bývalý kuřák – nekouří měsíců

Pasivní kouření (kouření v domácnosti, příp. na pracovišti):

Ano – Ne

Pravidelné užívání léků: Ano – Ne Druh užívaných léků (např. sedativa, léky na zvýšený krevní tlak, apod.): Užívání hormonálních přípravků (např. antikoncepce, aj.) Pokud ano, doba užívání (roky):

Ano – Ne

Užívání potravních doplňků (vitaminy, minerální látky, atd.): Četnost užívání (kolikrát týdně):

Ano – Ne

Virové onemocnění v posledních 3 měsících:

Ano – Ne

Očkování v posledních 3 měsících: Ano – Ne

Pokud ano, proti čemu:

Rtg vyšetření v posledních 3 měsících:

Pokud ano, čeho:

Ano – Ne

Jiné:


42


Dotazník pro odběr biologického materiálu – mateřské mléko (Zakroužkujte nebo vpište správnou odpověď) Kód vzorku - E / 0 5 / 0 (vzor: A-E/05/0001 – první vzorek z Prahy, L-E/05/0001 – první vzorek z Liberce, O-E/05/0001 – první vzorek z Ostravy, XK-E/05/0001 – první vzorek ze Zlína - Kroměříže)

Datum porodu

0 5 Datum odběru od den

měsíc

do den

Jméno

měsíc

0 5 den

měsíc

Příjmení

Datum narození

Věk matky rok

měsíc

den

Adresa:

Vzdělání: zákl. škola

Hmotnost matky po porodu

kg

Výška

střední škola

vysoká škola

cm

Délka bydliště v lokalitě v celých rocích Pracovala jako: Pracovní expozice před těhotenstvím: (chemie, záření, infekce, jiné)

Kuřačka:

Ano – Ne

Počet vykouřených cigaret denně

Délka kouření v celých rocích Bývalá kuřačka:

Ano – Ne

Bývalá kuřačka - nekouří měsíců

Pasivní kouření (kouření v domácnosti, příp. dříve na pracovišti):

Ano – Ne

Pravidelné užívání léků: Ano – Ne Druh užívaných léků (např. sedativa, léky na zvýšený krevní tlak, apod.): Užívání potravních doplňků (vitaminy, minerální látky, atd.): Četnost užívání (kolikrát týdně):

Ano – Ne

Stravovací návyky matky: Smíšená strava: Ano – Ne Mírná vegetariánka (včetně mléka, mléčných výrobků a vajec): Ano – Ne Přísná vegetariánka (veganka):

Ano – Ne

Jiné (upřesněte):

Pozn.:


43

Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí (biologický monitoring)

Recommend Documents