Zdraví, zdravý životní styl a sociální problematika kulatý stůl
JIHLAVA 27. dubna 2009, 16.00 – 18.30 hodin Hotel Gustav Mahler – Malá galerie
ZÁPIS
Strana 1 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Přítomni: - dle prezenční listiny
Úvodní část koordinátor Projektu Zdravé město a MA21 – Ing. Gabriela Součková Přivítala přítomné, poděkovala za zájem o dění ve městě a za chuť diskutovat a podělit se o názory na rozvoj města. Ve stručnosti představila historii Projektu Zdravé město (dále jen PZM), informovala o asociaci Národní síť Zdravých měst ČR, představila program ZDRAVÍ 21 a AGENDA 21, resp. místní Agenda 21. Podala stručné informace o programu Škola podporující zdraví. Informovala přítomné o osvětových kampaních města a informační strategii vůči veřejnosti. Stručně pohovořila o možných partnerech na poli zdraví, zdravého životního stylu a sociálního poradenství a o Zdravotních plánech měst a profilech zdraví měst a jejich návaznosti na program Zdraví 21. Bližší informace ke všem výše uvedeným pojmům naleznete na www.jihlava.cz v odkazu Projekt Zdravé město a MA21. Dále přítomné informovala, že kulatý stůl na téma Zdraví, zdravý životní styl a sociální problematika je součástí řady diskusních setkání zastřešených mottem „S Vámi o všem? Ovšem!“ a je jednou z klíčových aktivit projektu „Nastartování procesu trvalého zapojení veřejnosti do správy věcí veřejných v Jihlavě“, na který město Jihlava získalo finanční podporu z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví – Ing. Jozef Labuda Poděkoval za slovo a věnoval se tématu Komunitní plán sociálních služeb statutárního města Jihlavy (dále jen KPSS) , ke kterému sdělil přítomným následující: KPSS vzniká tak, že se komunitně plánuje. To znamená, že do procesu plánování vstupuje jednak zadavatel (zpravidla obec), jednak poskytovatelé (poskytovatelé sociálních služeb – NNO nebo příspěvkové organizace) a uživatelé (občané města Jihlavy). Komunitní plán v podstatě plánuje a řeší otázky občanů města Jihlavy. Poprvé se Jihlava začala zabývat tímto plánem v listopadu 2005, kdy Rada města Jihlavy schválila jeho vytvoření. Práce na plánu probíhaly v roce 2006 a 2007 a v listopadu 2007 byl Komunitní plán sociálních služeb schválen Zastupitelstvem města Jihlavy. Součástí tohoto KPSS je i přílohová část, kde lze nalézt výčet všech poskytovatelů sociálních služeb, a to jak těch, kteří poskytují soc. služby podle zákona o soc. službách, tak těch, kteří poskytují jiné odpovídající služby. KPSS lze nalézt na webových stránkách města Jihlavy www.jihlava.cz v dokumentech. Součástí KPSS je také úkol pro sociální odbor, který jedenkrát ročně tento KPSS aktualizuje. Aktualizace probíhá tak, že ji schvaluje Zastupitelstvo města Jihlavy. Pokud jde o podporu NNO, statutární město Jihlava má schválenu koncepci financování soc. služeb. Tato koncepce řeší financování poskytovatelů soc. služeb. Finance je možné poskytnout na provoz těchto organizací (přímo z rozpočtu města – rozhoduje o tom zastupitelstvo). O tom, kdo a jakým způsobem může čerpat tyto finanční prostředky rozhoduje komise rady, tzv. Komise pro neziskovou a sociální oblast, jejímž předsedou je náměstek primátora Radek Vovsík. Tato komise má k dispozici také volné finanční prostředky (pro tento rok ve výši 900.000 Kč), které poskytuje formou dotace na jednotlivé projekty a programy na podporu soc. služeb, tzn. na konkrétní aktivity pro občany města Jihlavy.
Strana 2 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Pracovní část moderátor akce, koordinátorka Projektu Zdravé město a MA21 – Ing. Gabriela Součková Vysvětlila přítomným jak bude probíhat pracovní část setkání a zahájila diskuzi nejprve k oblasti Plánu zdraví a kvality života písmeno C, kdy znovu představila priority, které byly pro tuto oblast naformulovány na podzimním fóru Zdravého města a MA21 (dále FZM a MA21). Následně vyzvala přítomné k případnému doplnění těchto priorit příp. návrhů na řešení. Dále vyzvala přítomné, aby sdělili fóru pokud právě jejich organizace má nějaké programy či projekty zaměřené na některou z těchto oblastí. Informovala přítomné, že v materiálu, který dostali při příchodu (návrh Plánu zdraví a kvality života) jsou obsaženy informace, získané od kolegů napříč úřadem. Jedná se o informace o tom, co se pro jednotlivé priority již činí nebo co se v letošním příp. příštím roce bude činit. Bohužel k některým těm bodům zatím žádná aktivita neexistuje, což je samozřejmě impulz pro úřad, aby se tím začal více zabývat. Představila priority z návrhu Plánu zdraví a kvality života: C: ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, PREVENCE A ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY C.1
Eliminovat nedostatek bezpečných a kvalitních koridorů pro pěší a cyklisty, včetně parků; mobiliář, bezpečnost. 10P -
souvisí s bodem B.1
-
Rozšíření sítě cyklistických stezek v Jihlavě – postupné budování cyklistických stezek ve městě dle schváleného Generelu cyklistických tras, v roce 2009 R 01 – Pístov a G 04 – pod mostem ul. Havlíčkova. Dále v roce 2009-2010 ul. Vrchlického. ORM
-
Regenerace a rozvoj dětských hřišť v Jihlavě – vybudování dětských hřišť ve městě, v I. etapě v roce 2009 6 hřišť (Demlova, U Koželuhů, Srázná, Helenín, Slavíčkova, Kollárova), ve II. etapě dalších 5 lokalit, které budou teprve upřesněny a schváleny. ORM
C.2
Zlepšit propagaci a informovanost o pohotovostní službě, ordinaci první pomoci, rozšíření služeb (+ nonstop lékárny).
C.3
Zřídit ve městě orientační a informační tabule.
C.4
Cyklostezky v zimě udržovat pro běžkaře. -
smluvní provozovatel má ve smlouvě udržování běžkařských tras na Šacberku OSR
C.5
Podporovat zdravé stravování ve školách.
C.6
Bojovat proti užívání návykových látek školských zařízení.
dětmi včetně zřízení dohledu policie v blízkosti
Poté vyzvala přítomné, aby stávající výčet priorit doplnili, pokud v nich dle jejich názoru něco chybí či doplnili nějaký konkrétní námět, který patří do této oblasti, a který přítomní cítí jako problematický nebo třeba opomíjený. Připomněla, že všichni jsme obyvateli jednoho města, ale každý z nás se něčím zabývá a někdy bývá velmi složité vykročit z tzv. provozní slepoty a podívat se na město a život v něm jinýma očima. Člověk nemůže být odborník na všechno a přítomní jako zástupci veřejnosti a především NNO mohou mít informace např. od klientů, kterým poskytují své služby, na které „šijí“ své projekty a pro které vytváří určité aktivity. Pokud se tedy přítomní domnívají, že v prioritách opravdu něco závažného nebo něco co považují za důležité chybí, tak teď je čas o tom diskutovat. Diskutující 1: V tomto bodě se mluví i o pěších, ale žádné další návrhy aktivit zabývajících se pěší dopravou tam dále nejsou. Přitom právě pěší jsou velkou skupinou. Většina lidí se po městě pohybuje více méně pěšky. A právě pěší, kdyby byli odděleni od hlavních dopravních tepen do klidových zón, bylo by to fajn. Nebo alespoň pěší oddělit od komunikací zeleným pásem keřů. Koordinátorka: To je velmi dobrá připomínka. K tomuto tématu poskytla nové informace, bohužel je zatím nestihla zapracovat do návrhu PZKŽ. Vzniká Generel pěší dopravy pro statutární město Jihlavu. Tento generel by měl navazovat na Generel bezbariérové dopravy a bezbariérových tras a Generel cyklostezek a cyklotras. V rámci práce na tomto generelu by mělo dojít ke zmapování těch Strana 3 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
nejdůležitějších pěších tras a hlavně k eliminaci toho, aby se, pokud se staví nové liniové stavby, apod., zapomínalo na člověka, který se městem pohybuje pěšky. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Požádal o doplnění informací k tomuto bodu. V letošním roce bude dokončena bezbariérová úprava náměstí a bude dokončen poslední zbývající úsek bezbariérové trasy na Březinkách, v ul. Na Kopci. Ve výstavbě je cyklostezka na Pístov a podjezd mostu na ul. Havlíčkově, které budou dokončeny v letošním roce. Pokud jde o dětská hřiště, tak v loňském roce vzniklo 6 nových centrálních hřišť. V letošním roce se projektuje dalších 7, 6 centrálních a 1 samostatné ve městské části Zborná. Do příštího roku zbývá posledních 6 hřišť, aby bylo město Jihlava zasíťováno kvalitními dětskými hřišti tak, jak jsme původně naplánovali. Diskutující 1: Požádala ještě o doplnění. Když se budoval dálniční přivaděč na Pelhřimovskou (tunel), tak se mluvilo o výstavbě lávky pro pěší z Doliny na ul. Erbenovu. Lávka se samozřejmě nezrealizovala a dnes je možné se z Doliny dostat pouze dvěma trasami. Buď úplně nahoře, obejít toto území k Hornímu Kosovu a poté na prodlouženou Vrchlickou ulici a nebo jít spodem, kolem velmi frekventované ulice Jiráskova. Ve výfukových plynech to však není žádná příjemná procházka. Jedná se o komunikaci s množstvím semaforů, kde kolony aut stojí se zapnutými motory a čekají na zelenou. Jít tudy ráno v dopravní špičce do práce je dost nepříjemné, zvláště pro astmatiky nebo alergiky. Koordinátorka: Informoval přítomné, že tento problém by , co se týká pěších a cyklistů, trošku vyřeší realizace Parku Nad tunelem, který by to území měl svým způsobem zprůchodnit, ale zejména oživit a zpříjemnit. Momentálně je to takové území „nikoho“ mezi dvěma velkými obytnými soubory. Jedním je právě Dolina (včetně Horního Kosova) a druhým území právě od ulice Erbenova až po Dům Zdraví. Diskutující 1: Vyslovila obavu, že se situace na ul. Jiráskova naopak ještě zhorší, protože určitě zmizí pruh s lipami, který odděluje chodník od silnice. Tam se plánuje ještě jeden odbočovací pruh a ten nemůže být v místě, pokud nedojde k odstranění zeleného pruhu s lipami. Koordinátorka: Vyzval diskutující, aby se s ní zkontaktovala a nebude problém sejít se přímo nad mapou a na tuhle lokalitu se podívat, protože momentálně není schopná reagovat a zorientovat se. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora:K parkům doplnil, že o nich bylo informováno na internetových stránkách města, kde se k tématu rozeběhla diskuze v diskuzních fórech a kde lidé poukazovali na to, že by rádi viděli plány. Proto se vedení města dohodlo se šéfredaktorem NJR a v následujícím čísle zveřejníme plány úprav Parku Nad tunelem a úprav kolem Hellerova rybníka. Diskutující 1: Sdělila, že byla právě dnes na diskusním fóru městských stránek velmi potěšena, že u Hellerova rybníka bude ponecháno rákosí a kachny. Patrik Priesol, o.s. Horizont: Aktivity občanského sdružení Horizont se soustředí hlavně na vyloučenou lokalitu Havaj. Proto přichází se dvěma naprosto konkrétními podněty a otázkami. Otázka první, proč nebyla lokalita Havaj zahrnuta do první etapy budování dětských hřišť a jestli tedy je sociálně vyloučená lokalita prioritou města, zda s ní chce nějakým způsobem pracovat, protože tam je vybudování hřiště nasnadě? Horizont si v posledním půl roce vypracoval analýzu této lokality, kde žije zhruba 160 lidí, z toho je takřka 75% dětí ve věku 0 – 18 let. Dětské hřiště v této lokalitě není. Je na Skalce a všichni víte jaká je úroveň hřiště na Skalce, jestli je a nebo není bezpečné. Další nejbližší hřiště je v parku na Štefánkově náměstí. Otázka zní, zda bude hřiště na Havaji zařazeno do 2. etapy výstavby dětských hřišť? Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Momentálně, v etapě která je letos v realizaci, dětské hřiště na Havaji není, ale je tam nové hřiště na Skalce. Plán hřišť visel na internetu rok nebo více než rok k veřejné diskuzi. Město podněty, které přicházely od veřejnosti zapracovalo a tenhle podnět je pro nás novinkou, takový ještě nepřišel. Patrik Priessol: Takový podnět nepřišel ani z komunikace se sociálním odborem? Kdyby v této lokalitě probíhal důsledně dohled, který tam je na některé rodiny, tak by přece z toho dohledu muselo být jasné, že ty děti jsou tam často v bezpodmětném prostředí, tím pádem se v lokalitě nepohybují, protože tam nemají žádné vyžití a pohybují se po celém městě. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora:Znovu sdělil, že tento podnět slyší skutečně poprvé. Tento podnět registruje a poprosil koordinátorku, aby tuto informaci zprostředkovala ÚÚP, který má toto na starosti. Koordinátorka: Přislíbila předání podnětu a sdělila, že se podnět objeví v zápise. Strana 4 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Patrik Priesol: Druhý podnět se týká dopravy. Asi všichni přítomní vědí jak to v dané lokalitě vypadá co se týká přechodu pro chodce. Děti chodí do školy, část jezdí na Horní Kosov, část dojíždí do města a jde o to, že dostat se z této lokality na zastávku autobusu č. 36 je absolutně nemožné. Lokalita je nelogicky řešená. Přechod je naproti JYSKu, ale druhý přechod ve směru na Pelhřimov naprosto chybí. Domnívá se, že vybudování přechodu mezi OD COOP a Havají by měl být také jednou z priorit. Přes silnici se tam pohybují staří lidé, kteří kteří chodí na zahrádky, pohybují se tam děti a domníváme se, že mnoho řidičů ví, jak často tam děti přebíhají vozovku, protože přechod pro obyvatele tam není nikterak umožněn a místo je nelogicky vyřešené. Neví, zda se tam plánuje kruhový objezd, neví, zda tu situaci bude město nějak řešit, ale myslí si, že by tato věc měla v diskuzi být řečena. Jde tam o ohrožování zdraví a zdravého životního stylu těch dětí. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Reagoval na tento podnět. Sdělil, že na Pelhřimovské ulici před autocvičištěm pana Musila se plánuje výstavba velkého nákupního centra společnosti Aventin. Jednou z podmínek výstavby bylo právě zřízení kruhové křižovatky na tomto místě. Patrik Priesol: Dodal, že se jedná o výhled, ale že vybudování přechodu by bylo třeba řešit hned. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Bohužel nemohl momentálně nic přislíbit. Tento podnět bude samozřejmě přenesen panu náměstkovi Kodetovi, který má v gesci dopravu, ale nebyl schopen slíbit nic konkrétního. Nebyl schopen říci, zda norma řeší četnost přechodů na hlavní silnici. Patrik Priesol: Pokud nahlédneme na stávající situaci, pak jeden přechod je u ZČ TGM, druhý je o 100 m dále ke Krystalu. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora:Nechá věc v každém případě prověřit. Patrik Priesol: Upozornil, že občanské sdružení již jedná a činí v tomto kroky, že podalo žádost o zřízení tohoto přechodu. Kdyby se jeho nutnost objevila o v závěrech dnešní diskuze, jistě by to věci napomohlo. Koordinátorka: Požádala o informaci kam byla žádost podána a zda již sdružení má nějakou zpětnou reakci. Patrik Priesol: Žádost byla podána na OD MMJ. Koordinátorka: Slíbila, že bude prověřena možnost řešit tento problém. V rámci výstavby nákupního centra Aventin, bude věc řešit také ÚÚP, ale to je věc výhledová. Slíbila, že zjistí, jak je to se žádostí sdružení na OD a určitě se tento problém objeví jako jeden z podnětů v aktualizovaném návrhu PZKŽ. Patrik Priesol: Znovu vznesl dotaz na řešení hřiště. Sdružení se domnívalo, že je nějaká výstavba plánována. Nejde o to, postavit tam drahé hřiště (loď). Jde vůbec o vybudování prostoru se zázemím (koše), kde by děti mohly trávit volný čas, protože asi víte jakou je tato vyloučená lokalita zátěží pro okolí a kvalitní výplň volného času pro místní děti určitě pomůže. Koordinátorka: Jak už řekl pan náměstek, v rámci 2. etapy to plánováno není, nicméně toto není poslední etapa, tzn. že lze ještě sbírat další podněty. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Etapy výstavby dětských hřišť jsou tři. První proběhla loni, druhá probíhá letos a ta hřiště budou otevřena koncem září, v průběhu října. Patrik Priesol: Vznesl dotaz, zda to má chápat tak, že tato lokalita tedy není prioritou města? Radek Vovsík: Vysvětlil, že kapitálový rozpočet na tento rok je již schválen a je velmi složité do něj včlenit další akci. Ale předá podnět ÚÚP, který pracuje s mapou rozložení dětských hřišť v Jihlavě, aby tam toto hřiště zapracoval a tím pádem se dostalo do třetí etapy, příští rok. RNDr. Jiří Kos, KHS: Pokud jde o výstavbu Aventinu, bude zapotřebí s OD jednat rychle, protože PD už je v podstatě hotová, včetně řešení komunikací. Je to v projektové podobě, v podobě návrhu, který již prošel jakýmsi sítem schvalovacího řízení. Ještě je šance do toho zasáhnout. Patrik Priesol: Tady se může jednat třeba o dvou letech. Takže dva roky budou stále lidé přebíhat přes silnici? RNDr. Jiří Kos, KHS: Chtěl jen sdělit, že projekt už je hotový, protože to vidí z této strany. Není investor, jen ví, že dokumentace už existuje. Koordinátorka: Samozřejmě to není tak, že by tam měly děti další roky přebíhat přes silnici. Jde o to najít nějaké rozumné přechodné řešení, které by bylo funkční alespoň po dobu než bude výstavba Strana 5 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
dokončena. Jak říkal pan doktor, pokusíme se ještě zasáhnout do projektu s připomínkami. Vyvoláme jednání s OD, aby začal stávající situaci řešit hned a našel pokud možno nějaké řešení. Tím přechodné není myšleno nefunkční provizorium, ale funkční řešení na dobu do dokončení výstavby v lokalitě. Patrik Priesol: Jen ne přechodné řešení typu zábran, aby lidé nevbíhali do silnice. Koordinátroka: Ne, takový požadavek od vás nevzešel. Zábradlí ne. ak. mal. Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Požádala všechny přítomné, aby své podněty sdělovali městu v průběhu celého roku, není možné je hned realizovat, díky schválenému rozpočtu, který se vytváří v září roku předešlého. Takže jakékoliv podněty na zastávky, přechody, apod. předkládat v průběhu roku. Pravda je, že OD předkládá projekty, ale ne vždycky je v souladu s požadavky lidí, protože se něco jen opticky na mapě dotahuje a tam, kde se moc nekřičí není slyšet. Osobně by raději uvítala hřiště na Havaji, než třeba ve Zborné, kde většina obyvatel má rodinný dům se zahradou nebo za domem přírodu, kde je prostor si hrát. Havaj je zrovna oblast, kterou by upřednostnila, nicméně s dětskými hřišti se počítá i do budoucna a nejen s nimi. Domnívá se, že město má docela hezky zpracované výhledově opravy parků tak, aby se v nich objevily lokality třeba pískové nebo lokality na pétangue, po kterých volali senioři. Je to pouze otázkou času a bohužel otázkou priorit zastupitelstva. Je možné předkládat řadu zajímavých věcí, ale pokud se s nimi většina zastupitelstva neztotožní nebo má prioritu jinou, tak to není průchozí. Řada věcí je nicméně dobře zpracovaných a připravených, ale leží v šuplících. Vítá generel pěší dopravy, protože víc e lidí se pohybuje pěšky než např. na kole. Je pravdou, že jakmile budou mít cyklostezky nějaký smysl, že se člověk dostane kam potřebuje, tak budou více využívané než jen na výlety. Nicméně pěší dopravu považuje stále za důležitější. I s těmi zastávkami prosím podněty předkládat tak, abychom je mohli třeba během léta zapracovat do výhledů. Ale tohle není poslední setkání, určitě bude setkání ne téma doprava, pak tady bude přítomen ředitel DPmJ p. Vilím, který bude moci odpovědět a samozřejmě čím víc bude hlasů pro realizaci něčeho a ty argumenty budou správné, tak bude-li to větší počet obyvatel, takové podněty se potom daleko lépe realizují. Pí Líbalová, Děti Slunce: Připojila se k p. Priesolovi. V roce 2003 – 2004 žádala, aby bylo vybudováno hřiště a pískoviště na Horním Kosově. Zatím se tam neudělalo nic. Místní děti se nemají kde hrát, nemají kam chodit. Na ostatních sídlištích jsou hřiště, prolézačky, ale na Kosově se neudělá nic. Pokud jde o přechod u OD COOP, dávala jsem už návrh na zřízení přechodu. Obchodní dům tam stojí už několik let a žádný přechod tam není, přitom se jedná o velmi frekventovanou výpadovku. Až se tam něco stane, pak teprve bude situaci město řešit. Zastávka MHD je až za obchodem a děti musí denně přecházet tuto silnici a musí čekat 10 – 20 minut, aby ji přešly.Dospělý člověk má problém, natož dítě. Ne dávat přechod do projektu. Ten přechod tam může být už za tři měsíce. Koordinátorka: Pokud jde o Horní Kosov, situaci hřišť a herních prvků určitě alespoň do jisté míry vyřeší realizace parku u Hellerova rybníka, kde budou realizována i hřiště na malou kopanou, volejbal a celý projekt bude dokončen letos na podzim. Pí Líbalová, Děti Slunce: Upozornila i na nedostatek parkovacích míst na Horním Kosově. Večer není možné zaparkovat, musí se jezdit až na Dolinu. A pokud tam auto necháte stát, do rána je tam lístek a pokuta. Ale co mají lidé v této lokalitě dělat, když není kde parkovat. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Doplnila ke koridorům pro pěší, že pokud se uvažuje o povrchu s tím, aby nebylo moc asfaltových nebo zpevněných povrchů, tak je třeba si uvědomit, že rozbahněný povrch není ideální a není řešení. Takže otázka, jestli se o tom uvažuje. Koordinátorka: Vždy se o povrchu pěších tras uvažuje, zejména jsou-li to trasy vedoucí parky. Třeba na Heulosu minerální beton nebo mlat funguje docela dobře. Nepředpokládáme, že všechny koridory budou asfaltové. Nicméně většina tras vede městech, tzn. že jsou to kamenné trasy, kde je nutné mít kvalitní povrch, kvalitní dlažbu. Je důležité dohodnout se a nejprve vždy položit sítě, kanalizaci apod. a teprve potom pokládat chodník, abychom se nedostávali do situace, kdy se zasahuje do hotové nové práce. Diskutující 1: Zmínila se o jiném problému týkajícím se odpadu. Nemůže být zdravé město, pokud se na mnoha místech válí hromady odpadků. Snažila se o nápravu, ale dozvěděla se např. že daný pozemek není města, např. u supermarketu Billa nebo v parčíku na konci ulice Jana Masaryka. I na mnoha jiných místech je situace stejná. Dotaz, jak se k tomu město staví a jak to chce řešit. Strana 6 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Koordinátorka: Nejedná se přímo o téma tohoto setkání, ale je třeba na tuto připomínku reagovat. Město se velmi snaží, aby udrželo své pozemky ve stavu v jak by měly vypadat. Byly investovány velké prostředky do infrastruktury týkající se odpadu. Všichni občané by měli mít nádoby na separovaný odpad v docházkové vzdálenosti 150 – 200 m. Jediným problémem je v MPR přímo náměstí. Snahou je rozšiřovat služby sběrných dvorů, sovětová činnost, snahou je vychovat veřejnost, vysvětlovat, ale tato problematika je velmi závislé na odpovědnosti každého jednotlivce. Diskutující 1: Měla na mysli něco trochu jiného. Jde o přeplněné kontejnery a koše. Jde o to, že pokud nějaký vandal vysype v noci obsah koše na zem, tak tam odpad je ještě dalších 5 dní. ak. mal. Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Ten parčík nebo okolí OD Billa nebo Kaufland, tam všude se jedná o soukromé pozemky. Město uklízí cyklostezku, která je plná odpadu z Kauflandu. Bohužel současná legislativa nedává městům možnost vynutit si na majitelích soukromých pozemků nápravu. Jen ulice Havlíčkova. Jeden pozemek vedle druhého je soukromý.Toto bylo to první co chtěla vyřešit bohužel se jedná o cizí pozemky a vlastníkům nelze určit co s nimi mají dělat. Ani městská policie (dále MP) nemůže takového jednání pokutovat. Jinde ve světe to funguje, u nás ne. Je to špatně. Koordinátorka: Strážníci mohou samozřejmě pokutovat, ale pouze v případě, že člověka při odkládání odpadu na místo, které k tomu není určenou přistihnou. Tak to je. Nelze ukázat na hromadu odpadu před a dedukovat, je před vaším domem, tedy jste ji udělali a budete tedy pokutováni. Tak to nejde, bohužel. Vlastně bohudík. Většinou je to tak, že černou skládku, která se někde objeví ve valné většině případů nezaloží lidé, kteří v dané lokalitě bydlí. Diskutující 1: Budeme se tedy na to stále dívat. Koordinátorka: Město se opravdu snaží. Není ale možné každé ráno projít celé město, každou ulici nebo po každém hokejovém či fotbalovém zápasu nebo koncertě uklidit okamžitě každý vysypaný koš. Jak už bylo řečeno, mnoho závisí na každém z nás a na výchově budoucích generací. ak. mal. Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Poprosila přítomné, aby pokud bude někde přeplněný kontejner nebo odpadkový koš, aby se obraceli na SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY (dále SMJ). Ti by měli dostávat tyto podněty. Magistrát, odbor dopravy má jen jednoho jediného člověka, který obchází a kontroluje čistotu ve městě. Kontroluje práci SMJ. Na krajské město je to žalostně málo. Jedná se ale o úředníka, kterých by nemělo přibývat, protože se neustále volá po snižování počtu úředníků. Když se ptala, proč společnost, jejíž 100% vlastníkem je město, dostává peníze za to, co sama nekontroluje, tak nedostala odpověď. Protože ta odpověď neexistuje. Nechápe význam těchto společností. Je to ale zavedený systém, který funguje a město v současnosti ani nemá peníze na vypsání výběrového řízení na nějakou změnu. Skutečně to není tak jednoduché jak se domnívala, když nastupovala do funkce. Řada věcí bohužel naprosto nefunguje. Město nemůže zajistit vše, protože mu v mnoha případech chybí páka. Koordinátorka: V posledních měsících se situace v komunikaci se SMJ výrazně zlepšila. SMJ sami kontrolují jakým způsobem se s odpadem nakládá. Pokud jde o člověka, který má divizi odpadů ve SMJ na starost, je to p. Josef Eder, tak ten se absolutně nebrání, aby ho kdokoliv kontaktoval. Ať už přes webové stránky města, diskuzní fórum, kde je přímo diskuze na téma odpady, kde pravidelně dotazy čte a odpovídá ne ně nebo osobně. Je velmi pružný v reakcích, takže se ho není třeba bát kontaktovat. Pí Táňa Kuklová: Vznesla dotaz, zda by bylo příště možné pozvat i nějakého poslance a také ředitele Úřadu práce (dále ÚP), protože na ÚP jsou finanční prostředky, které by mohly pomoci tomu, aby bylo v Jihlavě čistěji. Co se týče vyvážení odpadu a vyvážení kontejnerů a košů, také upozorňovala na některé nevyvezené a bylo jí řečeno, že to má na starosti odbor životního prostředí. Volala tam a bylo jí řečeno, že mají na vyvážení těchto kontejnerů jeden den v týdnu. Navrhuje proto, jestli by nebylo možné, alespoň v létě, vývoz odpadů zhustit. Koordinátorka: Bohužel momentálně skutečně nelze vývoz odpadů zhustit. SMJ sváží dopad 6 dní v týdnu. Jihlava je poměrně velké město, tzn. že je rozdělena na svozové oblasti. Oblasti typu Březinek se svážejí 2 x týdně. Oblasti s individuální zástavbou, kde je odpadů méně se sváží 1 x týdne. Koše v MPR se sváží dle potřeby a je pravdou, že multikáru můžete ve městě potkat prakticky téměř každý den. K připomínce ohledně ÚP, nevím jestli to je možné, nevím jestli ÚP disponuje nějakými finančními prostředky. Strana 7 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Ing. Jozef Labuda, vedoucí OSVZ MMJ: Paní ředitelka patrně hovořila o veřejně prospěšných pracích. Na veřejně prospěšné práce dostává ÚP finanční prostředky a může nezaměstnané, resp. lidi ,kteří pobírají dávky v hmotné nouzi nějakým způsobem nasměrovat takto. Ale ÚP zatím, pokud je mu známo, se spíše zaměřuje nato, poskytovat finanční prostředky podnikům, kteří zaměstnávají. Problém je hlavně s tím, že veřejně prospěšné práce musí někdo organizovat, kontrolovat, ti lidé by měli být pojištěni, je třeba hlídat a dodržovat bezpečnost, školit. To jsou takové podmínky, které ÚP nemůže splnit, protože na to nemá personální kapacitu. Tuto odpovědnost by musel převzít ÚP, tzn. že by jeden z úředníků ÚP musel tyto činnosti vykonávat. Proto ÚP volí raději cestu poskytnout prostředky organizaci, která tuto službu udělá. Takhle se to promítá do praxe. ak. mal. Irena Wagnerová, náměstkyně primátora:Když na toto téma naposledy mluvili s jednatelem SMJ Ing. Klegou, tak také on udělal jednu velkou zkušenost s těmito veřejně prospěšnými pracemi. První den přijde patnáct lidí a druhý den jsou všichni nemocní a přijdou dva nebo tři. Pokud bude sociální systém tak štědrý, že dávky budou vyšší než mzda, která by těmto lidem za tyto práce náležela, tak se nikomu nevyplatí takovou práci vykonávat. Je to začarovaný kruh. I kdybychom chtěli využívat nezaměstnané k veřejně prospěšným pracem, tak pokud se nezmění systémový přístup, tak se situace nezmění. Všichni máme své poslance, takže to je apel na poslance. Ještě tu máme jeden problém – herny. Město je naprosto bezbranné. Když tu byl na poslední návštěvě ministr financí Kalousek, tak se dotazovala, proč MF ČR s tímto problémem něco nedělá. Odpovědí mi bylo, že do sněmovny šlo již tolik návrhů z MF, ale pakliže se hlasuje o zákonu, který by toto mapoval a řešil, tak to vypadá jako by všichni poslanci byli zvoleni za společnost SAZKA. Nikdy neprošlo omezení. Tím, že město chtělo zabránit vzniku dalších heren jsme docílili pouze toho, že byly omezeny normální výherní automaty z nichž n¨mělo město alespoň nějaký příjem a naopak velmi narost počet videoterminálů, ze kterých město nemá žádný příjem a nemůže absolutně kontrolovat jejich počet. Tím, že jsme dali jasně najevo, že tot na území města nechceme jsme přišli o část příjmů, ale nezabránili jsme tomu, aby se herny nerozšiřovaly. Koordinátorka: Poprosila přítomné, aby se vrátili k tématu. Simona Havlová, VRAK BAR: V projektu chybí propojenost volnočasových aktivit s prevencí sociálně patologických jevů. Tyto aktivity poskytují právě nízkoprahová zařízení úpro děti a mládež, jako je právě VRAK BAR. Ing. Slávka Dokulilová, Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina: Když už bylo toto téma dotčeno, tak k poslednímu bodu měla připomínku, že jsou tam pouze děti.Pokud se stane, že má dítě problém se závislostí, pak se s největší pravděpodobností vyskytuje nějaký problém i v rodině. Proto ten požadavek, rozšířit tuto oblast i o rodiče, zajistit pro ně informační servis, pokud by se podařilo něco jako semináře, bylo by to ideální. Co se týká prevence, pak děti určitou péči mají , ale ostatní členové rodiny, zejména rodiče v tomhle směru péči nemají prakticky žádnou a zpravidla nic nevědí. Ing. Slávka Dokulilová, Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina: Jde tedy o to rozšířit tento bod o oblast prevence v rodině a pokud k něčemu dojde i o poradenskou činnost, co dělat? Možná, že Káčko už může v případě problémů pracovat i s rodiči. Její připomínka se týkala skutečně oblasti prevence. Rodiče jsou zpravidla ti poslední, kdo se dozví, že má dítě nějaký problém. ak. mal. Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Považuje to za velmi zajímavý podnět. Stále se volá po volnočasových aktivitách pro děti, seniory….ale tyto aktivity by měly být pro všechny. Je třeba aby některá organizace našla program pro všechny, aby to bylo pro děti, rodiče i prarodiče. Máme problém s romskou komunitou, ale v domově pro seniory mnoho Romů nenajdete. Jsou doma. Ta komunita má smysl pro rodinu, který se u nás vytrácí. Rodíme se v porodnicích a umíráme v nemocnicích. Zbavujeme se těch, o které se musíme starat tak, že je někam umisťujeme. Vymizelo 2 – 3 generační bydlení. Chyba bude patrně někde tady. Myslí si, že volnočasové aktivity pro rodinu jako celek jsou důležité.Vhce řešit problémy jen jedné skupiny lidí a to lidí, žijících ve městě Jihlavě (nerada dělí lidi na skupiny – Rómové, senioři…) bez ohledu na to jaký kdo jsme, abychom měli kde chodit, pohodlně a bezpečně; bezproblémově jezdit a mít kde zaparkovat; mít se kam jít vyžít podle vlastních představ, ale dohromady, společně. Abychom nebudovali zařízení jednou pro jedny a podruhé pro jiné. Je to podnět pro ty z přítomných, kteří pracují s různými skupinami lidí, aby rodina začala více fungovat jako celek a aby lidem nevadilo, když si v restauraci sednou vedle rodiny s malými dětmi nebo vedle starého člověka nebo vedle Roma. Samozřejmě je potřeba spolupráce, abychom nebudovali něco, co někdo nebude využívat. Chce to spolupráci napříč všemi skupinami obyvatel města, aby vznikla jedna skupina lidí, kteří spolu žijí v jednom městě. Strana 8 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
RNDr. Jiří Kos, KHS: Doplnil již řečené informace. Nejschůdnější asi bude pokud budou ta „zařízení“ budována jako univerzální. Asi těžko se podaří dostat dnes někam celou rodinu, protože ta střední generace se o své děti a rodiče nestará tolik proto, že musí chodit do práce a rodinu zajistit (kolegyňka mi tady nesměle šeptá, že v romské komunitě je doma zkrátka celá rodina). Jde o to, aby na to hřiště mohl s vnoučkem třeba dědeček nebo pradědeček nebo rodič a všichni se tam dokázali bavit. Aby Ti dospělí se nemuseli jenom dívat na to, jak si dítě hraje ale naopak, abys se mohli nějakým způsobem vyžít s ním, nebo když si děti hrají, aby tam našli nějakou aktivitu pro sebe (např. pro seniory pétanque nebo ruské kuželky). Zkrátka aby to bylo víceúčelově založené. Ale těžko tam dnes dostaneme úplně celou rodinu. Pí Líbalová, Děti Slunce: Chtěla odpovědět na otázku paní Wagnerové. Chtěla by, abychom byli společně jedna skupina, ale když byla (osobně) za ředitelem DDM panem Němcem a chtěla, aby vzal do kroužků rómské děti odpověděl jí, ať se nezlobí, slezle že pokud budou v kroužcích rómské děti, tak rodiče dětí, které již DDM navštěvují, by je tam přestali pouštět a on by na tom byl bit. Ráda by slyšela, kde je spravedlnost. Copak mohou děti odmala vyrůstat společně, když už rodiče doma je takto vedou a nepustí je do kroužku, je-li tam rómské dítě? A kolik rómských seniorů přijde o něco žádat? Žádný. Sedím v komisi a vím, kolik sdružení a o jaké prostředky žádá. Kdyby se všechna tato sdružení spojila, tak by žádala jen jedny peníze, ale je jich dvacet a každý žádá něco a pak nejsou peníze pro ostatní. Naše děti se také v Jihlavě narodí a v Jihlavě umřou jako ty vaše. Jenže děláte rozdíl už u těch malých. A chtěli si děti ty kroužky zaplatit. Přesto pan ředitel nechtěl. Irena Wagnerová: Bohužel není odpovědná za kroky pana ředitele DDM. Ale upozornila paní Líbalovou, že ona sama používá termíny naše děti a vaše děti a že už to je první předpoklad pro to, aby se společnost neustále rozdělovala. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Chtěla se dotknou tématu, která tu už byla řečena a doplnit paní Dokulilovou i Líbalovou. Vše je věcí výchovy. Mluvila o rasismu, xenofobii obecně (CMV se zabývá mimo jiné také integrací cizinců). CMV může přispět právě k výchovnému působení na lidi. Pořádá vzdělávací aktivity (např. ukončená aktivita Dobrá rodina). Informovala, že CMV bude příští týden otevírat nové prostory, které budou i do budoucna k dispozici i ostatním neziskových organizacím, aby tam mohli konat právě výchovné akce. Jedná se o prostor přímo na Masarykově náměstí. Pokud máte konkrétní aktivitu obraťte se na nás nebo na pí Součkovou a jsme připraveni pomoci v té vzdělávací rovině, diskusních klubech, apod. JUDr. Dagmar Zápotočná, APLA Vysočina: Vrátila se k oblasti C, konkrétně bodu C.5 – podpora zdravého stravování ve školách. Žádala o rozšíření bodu na zdravé a bezpečné podmínky na školách, konkrétně má na mysli zřizování výtahů v jihlavských školách, na kterých jsou čím dál více vzdělávány děti s různým fyzickým omezením. Bohužel školy, např. Jungmannova nebo Demlova nejsou vybaveny výtahem. Na Jungmannově škole jsou děti už i na druhém stupni. Děti na vozíčku pak tráví celé přestávky tím, že se prostřednictvím plošin dostávají z učeben na další pracoviště a vlastně si ani neodpočinou, uštve se osobní asistent a opravdu ta škola, která je zaměřená na integraci, má výsledky, dobré personální zajištění, tak nemá výtah. Pan ředitel Demlovy školy 6 let požaduje výtah do prostředního pavilonu školy a nebyl vyslyšen, protože nejsou finanční zdroje. Mohla bych pokračovat. Jsou školy, které výtah mají, ale nepřijmou to dítě, které má fyzické omezení. Tohle vidí jako velmi vážnou prioritu. Máme-li společně zdravě žít, pak bychom měli mít i zdravou správu, která nám to zajistí. Koordinátorka: Není schopna rozklíčovat jakým způsobem funguje umisťování dětí do škol. Je ale nelogické, pokud škola výtah má, aby nepřijímala děti s postižením. No tuto otázku by dokázal odpovědět Mgr. Koukal, vedoucí odboru školství. ak. mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Samozřejmě ty požadavky do rozpočtu tu byly už několikrát. Výtah je určitě potřebný, nicméně to není tak jednoduché, protože každé to dítě musí mít svého osobního asistenta, pakliže je postižené natolik, že asistenta potřebuje. Byla jsem velmi mile překvapena, když jsem navštívila školu na náměstí Svobody. Tam je paní ředitelka,která by mohla požadovat výtah, ale říká, že než se naděje, tak spolužáci toho svého postiženého kamaráda na vozíčku vynesou nahoru. Je to i o přístupu dětí navzájem a na této škole to funguje. Není to vždy jen otázka technického zabezpečení, ale i přístupu. Takže si myslím ano, peníze na výtahy potřeba jsou, ale nemyslím si, že je to to jediné, na čem by úroveň vzdělání byla postavena. JUDr. Dagmar Zápotočná, APLA Vysočina: Tady se patrně jedná o dítě na prvním stupni, které je drobné a asi se lépe vynese, ale pokud jsou to děti téměř dospělé, které jsou na druhém stupni, tam Strana 9 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
se ten problém začne ukazovat. Znám situaci na Křesťanské škole a je pravda, že deváťáci ty malé děti vezmou a lehce vynesou do patra a nemají vůbec žádný problém s tím, že tam děti na vozíku jsou a jsou symbiotickou součástí školy. Ale fakt je, že děti povyrostou pak nastává problém. Já pak mám obavy i o zdraví ochotných spolužáků, kteří přenáší svého handicapovaného kamaráda. ak. mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: To je pravda. Zaznamenala pouze požadavek na výtah na škole Demlova, ale požadavek ze školy Jungmannova na výtah nebyl. JUDr. Dagmar Zápotočná, APLA Vysočina: Tam se to právě teď ukazuje, když je tam to dítě na druhém stupni. Škole je samozřejmě vybavena plošinami, ty jsou fajn, když se děti nepřemisťují příliš často, např. na prvním stupni. Když pak ale střídání i 3 – 4 učebny denně v různých částech školy, tak už je to docela nápor. Navíc škola Jungmannova si stejně podrží tuto formu vzdělávání, takže by se jednalo o investici, která se vyplatí. Iak. mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Určitě ano. Když na té škole byla tak ten požadavek nepřišel. Nicméně město chce vybavit bezbariérami, tzn. plošinami, výtahy, apod. výhledově všechny školy v Jihlavě a všechna městská zařízení. Je to o koncepčním přístupu. Je nutné začít řešením nejen budovy, ale už přístupu z ulice, parkoviště do těchto zařízení. Ta tendence mít všechna školská zařízení bezbariérová tu samozřejmě je, nicméně všechno je nutné dělat postupnými kroky z důvodu omezených prostředků. Nelze vše realizovat najednou. Josef Sklenář, zastupitel: Učinil malý exkurz k bodu hřiště. Myslí si, že budovat dětská hřiště v počtu 5 ročně v době populační exploze je málo. Bylo by třeba tento proces urychlit a to souvisí s další věcí, kterou chtěl přednést. Než odešel p. Koukal (vedoucí OŠKT) se ho pan Sklenář dotazoval na množství míst pro děti v předškolních zařízeních a jejich složité hledání. Jedná se dnes o téměř neřešitelný problém pro některé rodiče, umístit dítě do předškolního zařízení.Odpovědí mu bylo, že tento problém nebyl v prvním návrhu tohoto projektu. Koordinátorka: Myslí si, že minimálně jako námět to na některé diskuzi jistě zaznělo. Josef Sklenář, zastupitel: Hledal v materiálech, ale tento bod nenašel. Bylo mu ale řečeno, že se to neprojednávalo a v prioritách to nebylo. A na to konto se ptá, jak je možné, že se v kapitole D.3 objevilo veřejné sportoviště na ulici Tyršova. Zajímá se, jak se to v materiálech objevilo, když to nebylo předmětem veřejného projednávání, na všech byl přítomen. Proč je v kapitole zpřístupnění školních sportovišť veřejnosti sportoviště na ul. Tyršově, když to není školní sportoviště a zároveň dodává, že pokud se toto sportoviště bude realizovat. tak všechno ostatní je možné vyretušovat, protože se na to vyplácá 70 milionů z investic z vlastních zdrojů. Projekt celý má stát 200 milionů a min. podíl města bude činit 70 mil., takže o tom ostatním se už vůbec nemusíme bavit. Koordinátorka: Odpověděla jakým způsobem jsou k jednotlivých prioritám přiřazovány aktivity. Veškeré priority tak, jak z jednotlivých projednávání postupně vzcházejí posílám svým kolegům z ostatních odborů a chce od nich zpětnou reakci typu, které aktivity se v rámci jednotlivých priorit již konají, které se připravují, apod. Nejsem člověk, který by měl veškeré informace a na tomto spolupracuji s ostatními odbory napříč úřadem. Mnoho informací pochází za schváleného rozpočtu. Toto je aktivita se kterou se počítá, momentálně v přípravné fázi (projektová dokumentace). Nicméně neví zda již padlo politické rozhodnutí ano bude to nebo ne nebude to. JUDr. Dagmar Zápotočná, APLA Vysočina: Požádala o osvětlení co si má konkrétně představit pod názvem Veřejné sportoviště pro lední sporty v ulici Tyršova v Jihlavě. ak. mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Osvětlila problém. Není to sice v jejím ranku, ale bylo to předmětem na jednání posledního zastupitelstva. Horácký zimní stadion (dále HZS) dosluhuje a slouží nejen profesionálnímu sportu, ale také mládeži, veřejnosti, školám, krasobruslařům a dnes i curlingu. Protože na rekonstrukci HZS nelze získat žádnou evropskou dotaci, dala by se část problému vyřešit tím, že by se na místě dnešní otevřené venkovní plochy postavil malý stadion, který by sloužil právě výše zmíněným skupinám. Vzhledem k tomu, že v tomto případě by se jednalo o evropské prostředky nesmí na tuto plochu vstoupit profesionální sport. Pro provozovatele stadionu je daleko jednodušší zajistit klubu možnost trénovat jinde v kraji než aby za bruslením dojížděla mládež a veřejnost. Týká se to zejména hokejového dorostu ze ZŠ Seifertova, krasobruslařského klubu a hráčů curlingu. Toto je tedy v nástinu varianta jak toto tréninkové zázemí pro mládež a veřejnost vybudovat.Tato plocha skutečně nebude určena pro profesionály. Jedná se ale v tom celkovém výhledu prakticky o jakousi nultou nebo první etapu komplexní rekonstrukce HZS, která musí buď jak buď dříve nebo později nastat. A protože město je bohužel, pro mě z neznámých příčin, vlastníkem Strana 10 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
HZS (a to už současné zastupitelstvo nezmění, že město koupilo tento polorozpadlý stánek), je jeho povinností se o tento stánek starat jako o jakýkoliv jiný majetek města.Takže se jedná o veřejnou ledovou plochu, jejíž vybudování bude první etapou následné rekonstrukce. Tuto rekonstrukci už současné zastupitelstvo patrně nezačne, ale pokud ano, bude se město muset na nějakou dobu zadlužit, bude muset hledat investory a samozřejmě i myslet na to, že HZS není jedinou prioritou. Čekají nás např. ohromné investice do kanalizace. JUDr. Dagmar Zápotočná, APLA Vysočina: Poprosila o doplnění. Má před sebou IPRM verzi 1.2 a je stále opatření 2 v rámci technického zhodnocení škol – veřejné školní sportoviště pro lední sporty za 80 mil. Kč. Předpokládám, že je to ta plocha u ZŠ Seifertova, která byla už v té verzi 1.1. Tady je také, ale nakonec ta Seifertova nebude? ak. mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Ne. To měla být třetí ledová plocha. Protože nejsou prostředky na vybudování tří ledových ploch, plocha u ZŠ Seifertova se realizovat nebude. To navýšení u stadionu oproti ZŠ Seifertova je způsobeno tím, ž pod ledovou plochou na ul. Tyršova se počítá s podzemními garážemi, které u ZŠ Seifertova plánovány nebyly. Nicméně kdyby se tato plocha realizovala tak tam problém s parkováním nastane. Kdo tu oblast znáte tak víte, že na ulici Fibichova či Telečská je problém zaparkovat normálně, natož kdyby tam jezdili autobusy s dětmi z okolních škol, když by tam rodiče vozili své děti na tréninky, takže proto na Tyršově ulici dochází k navýšení rozpočtu oproti původně plánované Seifertově, protože sportoviště Seifertova neřešilo parkování. Tady bude pod ledovou plochou cca 75 míst na parkování. Ten původní záměr, že by tam vyrostl velký parkovací dům je nemyslitelný z důvodu toho, že je to velmi vytížený pěší koridor spojující aut. Nádraží s centrem, vede tam cyklostezka a vybudováním velkokapacitního parkovacího zařízení by v lokalitě docházelo k nepříjemným situacím. Ale město bude stavět parkovací dům za OD Billa, kde část pozemku je v majetku města. Tam vznikne velký parkovací dům,který bude částečně pod úrovní , ale bude i do patra a který by měl vyřešit tu nejproblematičtější situaci v dané lokalitě a bude uspokojovat i ty, kteří pojedou na HZS, protože se počítá se zrušením plotu za bývalou starou nemocnicí a vznikem koridoru pro pěší. Dostupnost HZS bude tak do 5 min. chůze. Josef Sklenář, zastupitel: Poprosil o krátkou reakci, protože by byl nerad, aby se z toho stalo hodinové hádání o politické rozhodnutí. Nesouhlasí s tím, aby v tomto materiálu zaznělo, že je něco součástí politického rozhodnutí. Proč bychom se pak setkávali a ptá se, aniž by se vyjadřoval k tomu, co zde padlo o HZS, ptá se jak se tam tahle věc dostala? Koordinátorka: Můžeme se samozřejmě bavit i tom, co by tam podle Vás být nemělo? Josef Sklenář, zastupitel: Tady je třeba uplatnit obrácený mechanismus. Koordinátorka: Určitě. Může se stát, že se tam dostane něco co Vy nebo obecně veřejnost může mít pocit, že tam být nemá, ale je to proto, že já ty podklady sbírám od úředníků, takže ne všechno to, co já se od nich dozvím, musí být prioritně to, co Vy byste chtěli. I o tomhle bychom zde měli diskutovat. Pokud si myslíte, že to tam být nemá, dobře, budeme o tom diskutovat a nebude to tam. Má to být komunitní plán, takže pokud cítíte, že to tam být nemá, tak to tam nebude. Ale já bych se ráda vrátila k tomu, kvůli čemu tady dneska jsme. Letos ty kulaté stoly budou ještě dva. Jeden z nich bude v červnu na téma vzdělávání, sport a volný čas a další na podzim na téma životní prostředí a doprava. Tyto diskuzní stoly poskytnou také prostor pro další diskuze. Ale abychom se vrátili k sociální problematice, k bydlení a sociopatologickým jevům, protože čas nás tlačí, všichni máte svoje další aktivity a budete odcházet aniž bychom se dostali k cíli. JUDr. Dagmar Zápotočná, APLA Vysočina: Má věcnou poznámku. Navazuje na to, co řekl pan Sklenář. Asi před 5 lety se zúčastnila vzdělávacího cyklu pana Švece, představitele NSZM ČR, na půdě kraje. Jedním z prvním měst, která tuto krásnou nálepku zdravé město přijalo, bylo tehdy město Třebíč. Na těch vzdělávacích akcích se jako první pravidlo proto, aby město bylo mohlo být prezentováno jako zdravé město skutečně objevilo pravidlo zdravé správy. Tzn. zdravé a korektní vztahy občanů s jejich představiteli, kteří prezentují jejich zájmy, potřeby, tužby a jejich nářky. A tady se teď ukazuje, že se do toho dokumentu dostává něco co nevzešlo ani z řad neziskovém, ani z občanů nebo klubů, apod. ale prostě od úředníků. Tak se ptá na kolik je skutečně korektní toto scházení se, maření času, financování pohoštění, apod., když nemáme záruku, že se jedná o zdravu správu. Koordintáorka: Nemyslí si, že je to maření času, to je jedna věc. Druhá věc je, že nemůže vědět jaké jsou všechny záměry města a pokud Vám mám dát odpověď, co město dělá pro jednotlivé priority, tak nezbývá než se pokusit získat ty informace od kolegů. A tyhle setkávání jsou tady právě proto, že Strana 11 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
tohle je návrh a nad návrhy se diskutuje. A než z toho vzejde dokument, který půjde do zastupitelstva, tak proto jsme tady, abychom se o něm pobavily, proto tahle setkání děláme. Nikdo není neomylný, nikdo nedělá nic tak, aby se nemohla stát chyba. Vzala to na sebe, je to chyba, mělo tam být sportoviště u Seifertovy, které je v IPRM. Omluvila se, že není vždy možné š¨či snadné veškeré dostupné informace zúřadovat perfektně. Ale proto se tato setkání konají, bychom se tyhle věci vysvětlili. RNDr. Jiří Kos, KHS: V Třebíčí jako zástupci KHS prošli budováním zdravého města od počátku a může říct, že podobných střetů tam bylo také hodně než tam vznikly zdravé vztahy a pokud tam dodnes vůbec vznikly, pak to chvilenku trvalo. Chtěl se v tuto chvíli města zastat. Je to zdravé město. To město to musí zastřešit. Tady se jedná o zdravé město Jihlava a tohle je výborný filtr, tohle jednání, aby to zdravé město a jednotlivý úředníci poznali co lidé chtějí. A na druhé straně nepodceňujme úředníky, třeba se tam objeví něco, co se nám bude líbit. Prot je tenhle stůl důležitý, je důležitý tenhle filtr. ak. mal.Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Ještě k rozdělování typu za to může město. To je kdo. Město, to jsou i občané. Může nakrásně vymyslet propagační materiály, jak nalákat do města turisty, ale když tu budou hospody, kde se bude šidit a špatně vařit, tak s tím nic nenadělá. Nemůže ho zavřít, městská šatlava už nefunguje. My všichni město vytváříme. Další příklad. Když se řekne profesionální sport, naježí se. Představa, že by Praha měla hostit olympiádu je nepředstavitelná, ale jak bude malým hokejistům a krasobruslařkám vysvětlovat, že má takový odpor ke stadionu, že dá peníze na cyklostezku, skate park a lanové centrum a na zimní stadion ne. Ten stadion už se stal takovou politickou hrou, kdy je skupina a priori PRO a skupina a priori PROTI. Ale neexistuje ta miska vah, kde se ta pro i proti vyváží. Když se může svobodně rozhodnout jestli dá peníze na velkolepou výstavu, tak je dá na výstavu. Ale má povinnost myslet i n a ty bruslaře a hokejisty, děcka pro které to je. Upřímně je jedno jestli to bude stadion u školy nebo u HZS. Ale můžu zvýhodnit jednu školu, na kterou budou ostatní děti dojíždět. Navíc se přece kromě umístění nic nezmění. Díky tomu, že se změnila pravidla v možnosti získávání peněz, tak město dosáhne i na možnost zaplatit parkování, což v původním záměru nebylo. Asi by bylo špatné říct, já jsem loni řekla „D“ a teď budu do konce života lpět na „D“, když se mezitím řada věcí změnila. Svět okolo se vyvíjí a bylo by zpátečnické na něčem trvat. Není člověk, který by chtěl podporovat stavbu, která by spolykala peníze města na úkor jiných staveb. Ale je její povinností myslet na všechno, nejen na to co by ráda podporovala osobně. A byla by ráda, kdyby takhle uvažoval každý. Nechtít myslet jen na ten svůj dům a svůj vchod a dál je mi to všechno jedno. Koordinátorka: Poprosila přítomné, zda by se skutečně mohli vrátit k tématu. PO kladné reakci poděkovala. Myslí si, že na debaty o sportu bude ještě určitě prostor na dalším kulatém stole. Pak je možné se o tomto tématu bavit dál. Opravdu ráda by se vrátila k bodu E. Z podzimního fóra vzešli 4 hlavní priority a je tu opět otázky, zda tam dle názoru přítomných něco podstatného chybí. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Ráda by doplnila k osobám ohroženým sociálním vyloučením cizince. Společnost CMV se zajímá právě o cizince a boj proti xenofobii. Doplnit tam integraci cizinců, aby ta společnost byla kompaktní. Koordinátorka: Některých těch věcí jsme se už dotkli. Máme tu ten problém heren a hracích automatů. Na tomhle poli nám zatím bohužel moc manévrovacího prostoru nezbývá a musíme čekat na to, jakým způsobem se bude měnit, a musíme věřit , že se bude měnit, legislativa. Potom tu je dostupné bydlení pro potřebné. Tam je v tom materiálu chystaný záměr výstavby v bývalé TESLE, kde by měly být malometrážní byty, které budou fungovat jako sociální byty nebo startovací byty. Potom je tu zlepšování podmínek specifických skupin obyvatel. Přidali jsme tam ty cizince, protože tu s námi žijí a potřebují do společnosti zapadnout a integrace cizinců je určitě velmi důležitá. Co se týká bodu E.2 tak ten pokrývá komplexním způsobem KPSS. Pokud k tomuto jsou nějaké připomínky, pak je tu pro ně prostor. Námětem bylo řešení problému vandalismu. Sociopatologické jevy, to je velmi široká oblast, takže pokud k tomu má někdo námět… Dr. Karel Toufar: Myslí si, že otázka vandalismu je řešena nedostatečně, protože to co předvedl třeba pan Vovsík, škoda, že už odešel, na regionu, kdy vyloženě dával toleranci vůči sprejerům, je špatně. Pokud budeme sprejerům nechávat otevřené dveře, to není řešení. Koordinátorka: Je to překvapivá informace. Dr. Karel Toufar: Jestliže se jim říká, co všechno pro ně uděláme? Strana 12 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Koordinátorka: Co uděláme pro ně? Nevím tedy, co na regionu zaznělo, ale… Dr. Karel Toufar: Je to jednoznačné. Jakási nová stěna apod. Jestliže vidím, že ten člověk má 24 roků a zatím rodina, škola a společnost ho nic nenaučila, tak co je to za člověka? Je to Jihlavák a ničí jihlavské majetky. To jsou osobní vztahy, kdy ti lidé nepochopili situaci. Tolerance, která vůči nim je, je příliš velká. Prvotně nedotknutelnost cizího majetku musí platit kdekoliv. Jestliže vidíte co tu všechno napáchali a jdu domů a vidím, jak tam studenti stavební školy čistí po někom, tak to je první krok minus. Jestliže jsi to namatlal, musíš to uklidit, zaplatit všechno a bez pardonu. Vizitka Jihlava = popsaná. Vizitka MHD, dokonce i jízdní řády. Vážení, co tady máme za spoluobčany? Exkomunikace, okamžitě. Jednoznačně. To je příliš velká tolerance. Existuje přesná tolerance a tolerantní přesnost. Pokud ti lidé nejsou schopni tyhle věci pochopit, tak se v té společnosti musí najít takové akce, které tyto lidi opravdu umravní. Koordinátorka: Já chápu vaše rozhořčení, protože mě grafiti vadí samozřejmě také. Nevím, co na Regionu zaznělo, ale vzhledem k tomu, že město vynakládá docela velké prostředky, opustilo program týkající se grafiti. Dr. Karel Toufar: To jsou jenom slova, tady to napíšete, ale to není řešení. Osobně jsem panu Vovsíkovi napsal dopis, ve které jsem mu jasně vylíčil jednu věc. Jestliže někomu tolerujete to, že si to může dělat a opakovaně, tak to přece není normální společnost. Rodina, škola, společnost…Je-li v rodině paseka, škola to nezvládne a společnost co s tím udělá, nechá to…prosím vás, kam jdeme. Já jsem se zúčastnil jedné akce v Holandsku před 3 lety, kde určitá skupina lidí dělala paseku. Policie je nahnala do moře, pak je vychytali, demokraticky je pěkně vyřešili, protože tito lidé nemají ….Já osobně bych byl velmi agresivní, kdybych ho přistihl. Koordinátorka: A jsme u toho. Souhlasím naprosto s tvrdými a důraznými tresty pro lidi, kteří poškozují cizí majetek jako je grafiti, nicméně jsme u toho, když je tam přistihneme. Dr. Karel Toufar: Ale kde je to řešení to by mě zajímalo. Děkuji! Koordinátorka: Přesto jsme tu dnes také. Návrhy, to jakým způsobem vyřešit tento problém, je velmi těžké najít, protože… Dr. Karel Toufar: Před 2 lety jsem tu měl koordinátora z Japonska, hrozně se mu v Jihlavě líbilo. Přijel teď a říká: z Jihlavy se stal zlom. Ta krásná Jihlava se stala během 2 roků úplně hnusným městem. Popsaným. JUDr. Dagmar Zápotočná, APLA Vysočina: To, že Jihlava je pomalovaná víme 2 roky a více. Když jdeme odpoledne na prohlídku městem bránou, od nádraží, zkuste si to, s rodinou, je to hnus. Přátelé se ptají, jak je to možné. Proč město vynakládá takové prostředky? Co vynakládají rodiny těch lidí, kteří to dělají? Dnes ráno čistili budovy z divadla studenti ze školy. Litovala jsem je, to byla slušná děcka. Čistili u azylového domu, běžte se podívat, jak to vypadá, zničilo se okno, sklo, rámy. Koordinátorka: Já to všechno chápu. Ale pořád jsme u toho, že se nám to nelíbí, ale vlastně jsem tady ještě neslyšela žádný návrh. My způsob hledáme. JUDr. Dagmar Zápotočná, APLA Vysočina: Cítím se poškozená na svých právech, když se musím dívat na takový nepořádek. A oni jsou tolerovaní. Proč nedostanou v těch rodinách pořádné pokuty? Koordinátorka: Je-li někdo zletilý, nelze přece trestat jeho rodinu? Já myslím, že ti plnoletí, kteří u toho byli přistiženi, jistě trestáni jsou. JUDr. Dagmar Zápotočná, APLA Vysočina: Kdyby byli pokuty nad 50.000, oni by si to rozmysleli! Koordinátorka: Já to chápu. Ano, je to možná svým způsobem návrh k řešení, ale zase jsme u toho, nejprve musíme toho člověka chytit, když ho chytíte, jsou to většinou děcka mezi 18-25 lety, která nemají žádný majetek, tzn. finanční pokuta u nich nepřichází v úvahu. Problém je ale hlavně v tom, že většinu těch lidí neznáme. JUDr. Dagmar Zápotočná, APLA Vysočina: Každý takový člověk má svůj rukopis a tak se na to podívejte. Koordinátorka: Podívejte se na stránky města, kolik sprejerů bylo usvědčeno loni. Asi osm. Myslíte si, že je to osm lidí, kteří pomalují Jihlavu? RNDr. Jiří Kos, KHS: Tento problém není jen jihlavský. Obecně v právním systému je díra, která neumožní tenhle postih. Ale návrh konkrétní k tomuhle. Zvážit, zda prostředky, které se věnují do Strana 13 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
osvěty, neinvestovat více do ochrany, to je otázka kamerového systému, posílení MP, protože to teprve bude někde trošku víc zapotřebí. Ne, že by se z toho udělalo policejní město. Ale vezměte si, a to soužití s nepořádkem, se vším, dokud nebudou policajti typu šlapek, kteří budou neustále všechno obcházet, tak …to neuhlídá, nemůže někdo brát spravedlnost do vlastních rukou, protože já toho frajera chytnu, jednu mu vrazím, tak v našem právním systému já budu mít problémy, prvotně jsem ho napadl. Takže tak si prosím vás nemůžeme vymýšlet nějaké lynčování sprejerů. To musí být podle právního řádu, ale město má určitě pravomoc přesunout část prostředků do té, to je hloupý pojem, ale řekl bych represivní prevence. Prostě budu to víc monitorovat, budou chodit častěji policajti, budu to hlídat. Koordinátorka: Ano, tohle je určitě jistá cesta. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Já bych mohla říct k tomuto ještě jednu zkušenost. Jak jsem budovali ty koridory, tak protože jsme nedostali úplně na všechno prostředky, pomáhal nám jeden člověk, který měl uloženy veřejně prospěšné práce za to, že byl sprejer. Dostal 100 hodin a myslím si, že je dostal právem, mohl klidně dostat i víc, třeba pokutu. Problém je v tom, že chytili jeho a nechytili spoustu ostatních, jak říkala paní Ing. Součková, takže spíše jde o to najít způsob, jak je chytit. Druhá věc: najít způsob, jak obvinit i ty, jejichž podpisy se najdou na těch zdech, i když oni osobně u toho zrovna v tu chvíli nejsou. Ale problém, konkrétně ten způsob, kde oni mají veřejně prospěšné práce uloženy a musí někde pracovat, setkají se s lidmi, kteří nejsou úplně z jejich okruhu přátel, setkají se s někým jiným, s kým pracují, mohli by pracovat právě v těch neziskových organizacích, tam, kde se dělají věci ku prospěchu města. A tam můžou chytit úplně jiný směr, jiný vítr, protože to jsou mladí lidé, i když už jsou dospělí. Tak tohle je teda můj návrh na řešení, protože s tímhle klukem jsme měli možnost mluvit, měli jsme možnost s ním i trošičku diskutovat tady o těchto věcech a myslím si, že to určitě nebylo ke škodě. RNDr. Jiří Kos, KHS: A makal. To je právě ta prevence. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Makal a i se s námi seznámil i pro něj byla nejen ta práce, ale najednou viděl, že někdo něco dělá jiného. Ptal se, proč to děláme, co děláme. Koordinátorka: Já bych ještě něco dodala, protože tady zaznělo, že chudáci studenti stavební školy. Já bych to jenom chtěla uvést na pravou míru. Naopak, studenti stavební školy jsou v podstatě frajeři. Oni byli ti, kteří se dobrovolně rozhodli, že pro to město něco udělají. Dělají to sami z vlastní vůle a myslím si, že je to důkaz toho, že ne všichni myslí podobně jako ti, kteří ty grafiti dělají a že to jsou naopak právě mladí lidé, kteří se rozhodli, že nám se to ale taky nelíbí a my s tím něco uděláme. Takže zrovna takovéto aktivity bychom měli určitě podpořit. Jednoznačně. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Tak se uvidí, co dělají mladí lidé. Koordinátorka: Přesně, když prostě si mladý člověk dokáže uvědomit, že po někom, kdo je stejně starý se rozhodne, že dobrovolně něco takového sundá, tak je to hrozně dobrý, protože ten člověk si to nese v sobě a určitě to předá svým dětem a toho problému se tímhle i tímhle způsobem můžeme do budoucna zbavit. Bohužel problém grafiti není problém, kterého bychom se zbavili teď hned a řekli jsem si za 2 měsíce tady nemáme ani čárku. Diskutující 1: Já bych ještě chtěla říct takovou úsměvnou příhodu, kdy moje 2 neteře byly nechutně postříkány a policie přišla a zjistila, že ten nápis je typizovaný, jak vy říkáte, má svůj rukopis a nachází se těsně pod kamerovým systémem. Oni opravdu začali jásat a ten pán, nevím jak se jmenuje, říkal, já budu vyznamenán, já 8 měsíců po nich jdu a teď tady konečně budu mít záznam a chytneme je přímo při práci, čili při tom nápisu a představte si, že ten den byla výluka proudu. Takže ta policie byla děsně zklamaná. Koordinátorka: Já ještě poprosím paní Dokulilovou. Ing. Slávka Dokulilová: Mě jenom napadlo, když tady paní inženýrka mluvila o těch studentech ze stavební školy. Já tam shodou okolností mám syna, který je strašně proti těmto svým vrstevníkům, ale když oni se přihlásili dobrovolně, tak mě napadlo, že by se dal vymyslet nějaký program pro mládež, která by se sdružila a oni se mezi sebou ty děcka znají a oni si předají nějaké informace. Když budou dospělí lidé říkat nesmíte stříkat, nesmíte to ničit, tak to nic neznamená. Koordinátorka: Vy máte na mysli třeba program mladí mladým? Něco v tom smyslu? Ing. Slávka Dokulilová: Ano, třeba by si to oni dali dohromady sami, jak preventivně působit. Strana 14 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Koordinátorka: Je pravda, že děcka lépe přijímají názory od svých vrstevníků než od rodičů nebo od lehce starších než od rodičů a mentorů. To je určitě pravda. Diskutující 2: Kdyby se udělal tlak děcek ze střední školy na ty na základní škole, čili spíše projekt středních škol vůči základní školám. Koordinátorka: On i špatný příklad typu, ano, byl jsem sprejer, chytili mě, jméno mé vláčeli, zaplatil jsem, musel jsem dělat veřejně prospěšné práce, i to může fungovat, podobně to funguje u drogově závislých. Takže i negativní příklad může zafungovat, ale musí to být samozřejmě člověk, který s tím přestal. Negativní příklad je někdy fajn. Diskutující: 2 To je obecně vztah k hodnotám. Když si vezmete čerstvě vysazené stromy a to rozhodně nelámal opilý důchodce, když se vracel, tam je 10 zlámaných stromů, přitom 1 je strašně drahý. Nebo na Vrchlického tam to bylo olámané, tak to někdo ukazoval, kolik toho v těch rukou má, ale na špatným místě. Takový by měl vysázet pár po tom, aby věděl, co to je za práci. To je zase komplex, tady hlavně ty sprejeři z toho vyčnívají, ale celkově ten vandalismus je tady zavedený. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Měli by je chytit a dát jim opravdu ty práce. Diskutující 2: Ano, ale musejí se chytit. Musí to jít souběžně, protože když budeme jen nadávat, teď tady třeba mluvíme a už tady kreslí, že. Diskutující 3: Tady 1 pan starý důchodce mi svěřil, že nemůže spát v noci, takže chodí, schová se, když vidí sprejery, hned volá a nejenom to, třeba i když někdo dělá nepořádek. Takže důchodci chodí, nemůžou spát a toulají se městem v noci. Koordinátorka: Má ještě někdo něco k tomuto bodu důležitého, abychom se posunuli dál? Ne, dobře. Takže se teď dostáváme k jedné věci, která je také důležitá – spolupráce do budoucna, tzn. jestli mají smysl setkání podobného typu jako je to dnešní. Pokud ano, jak často by taková setkání měla probíhat? Jaké typy informací byste potřebovali od nás, jako od města? Jestli by pro vás bylo přínosem nejenom setkávat se takhle mezi sebou, ale i třeba se zástupci města, hlavně s vedením města, s radními a podobně, jestli byste chtěli nějaká pravidelná setkání? Dr. Karel Toufar: To určitě, třeba se zastupiteli. Diskutující 4:: Vždyť na to máte právo, vždyť to máte na internetu, máte je tam všechny napsané. Dr. Karel Toufar: Podívejte se, vždy bývalo to, že za určitou oblast byl někdo. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Krásně děkuji za tady toto. Tohle vám tady teď přednesu, co se děje v Jihlavě. Když si vezmete stránky města, tak si vezmete např. stránku paní náměstkyně Wagnerové, která je odpovědná za úsek školství, kultury, tělovýchovy, sociálních věcí a zdravotnictví, životního prostředí a je také jakoby takovou malou starostkou. Tato paní náměstkyně není předsedkyní ani školské komise, která je poradním orgánem rady, ani předsedkyní sociální komise, tzv. sociální, ta komise má další název, to je komise pro sociální, neziskovou a ještě další jakousi oblast. Teď mě přijde, je to zdravá správa, když člověk dostane, je to také jenom člověk ano, politik dostane ve své desce nějaké oblasti působnosti, ale jeho kolega, které oblasti působnosti nemá, je jakoby vedoucím odborných komisí, které má zřízeny Rada? A nebo proč zástupci poměrně silné stany, teď myslím stranu komunistickou, jsou ve velmi málo komisích? Ti nejsou skoro nikde, myslím v jedné nebo ve dvou. Je to zase zdravá správa? Nebudu tady vyjadřovat svévolné přesvědčení, ale je tu někdo, kdo byl opravdu lidmi nějakým způsobem volen, tak zase nenaplňujeme normy, podle kterých bychom měli mít tyto lidi v příslušných subjektech. Koordinátorka: Já myslím, že by bylo možná fajn nechat k tomu paní zastupitelku, ať nám k tomu něco řekne. Já nevím, jakým způsobem fungují ty mechanismy, jak se dostávají zastupitelé do komisí a podobně. MVDr. Božena Kremláčková, zastupitelka: Já se omlouvám, mě dnes není dobře. Ale k tomu, proč jsem se tak rozčílila. Pane Toufar, nejsou okrsky, kde by si lidé volili zastupitele pro 1 okrsek, máme zastupitele, máte na internetu jména, kontakty, takže vy se můžete na kteréhokoliv zastupitele obrátit, když už je neznáte, podíváte se v jaké je komisi, v jakém je výboru, takže tam třeba najdete, že já pracuji v kontrolním výboru Zastupitelstva města, máte tam moje telefonní číslo do zaměstnání, takže můžete se obrátit. To je vaše základní právo. Máte zastupitele a zastupitel je proto, že zastupuje lidi, takže se můžete na kohokoliv obrátit. Když nemáte internet, přijdete na recepci, tam vám řeknou, kolik Strana 15 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
je zastupitelů, jak se jmenují, kde je seženete, s jakýmkoliv problémem. Je samozřejmě věcí toho zastupitele, jestli vás vyslyší a vyřídí vám. Protože jako kluby děláme veřejné schůze, tam dostaneme nějaké podněty, jdeme s tím rovnou…Teď jsme měli např. v Herolticích, tak jsem byla na odboru životního prostředí, zařizovala jsem tam něco. To všechno jde. Když se na mě někdo obrátí s jakýmkoliv problémem, tak to řeknu. Takže se chci za tohle ještě jednou omluvit. Ale ještě k tomu, jaká by tu měla být jednotlivá témata. Já si myslím, že je dost problematické, aby bylo: sport, kultura a volný čas. Já vím, že to spolu souvisí, ale to jsou zrovna, sport a kultura zvláště v Jihlavě, dva protiklady, které se neustále hašteří o peníze, o přízeň města apod. Takže prosím vás pěkně, tam by bylo možná trošku lepší, abychom měli toto rozdělení. Zvlášť kulturu a zvlášť sport, protože když je budeme dávat dohromady, tak se tady pohádáme. Další věc, zvaní na tyhle akce, já si myslím, že by bylo opravdu dobré, aby tady ty….nedaly kontakty, ale aby jste je zvali přímo. Koordinátorka: Já už většinou na některé které kontakty mám, zvu přímo, protože předpokládám, že všichni, kdo tady jsou pozvánky dostali. MVDr. Božena Kremláčková, zastupitelka: Ale jedná se o to, že to, že se to uvede v radničních novinách a nebo, že se to dá na internet, je málo. Chce to ještě více zdůraznit, aby se ti lidé tady účastnili. To si myslím, že jsem chtěla říct. Nebát se oslovit zastupitele, je jich tam 37, takže těch lidí je tam dost. Můžete si vybrat koho znáte, koho neznáte. Mě třeba potká na ulici paní, zdraví mě a říká paní doktorko já vás znám, já říkám odkud a ona mi řekne, že z novin, což je také pěkné. Ten občan na to má právo, když ho zastupujete, aby se na vás obrátil. Toho se nebojte, využijte těch možností, protože mě pak velice mrzí, když se na Zastupitelstvu domluví nějaká akce a lidé nic nevědí. My tam něco domluvíme a až je to hotové, tak se teprve lidé začnou bouřit. To je pozdě. Vezměte to jen z toho, kolik lidí chodí na Zastupitelstvo. Já jsem v Zastupitelstvu od r. 1990, akorát jsem minulé 4 - leté období vynechala. Ale zažila jsem jednou tolik lidí, že se to muselo dělat tehdy ještě na obecním úřadě, když se jednalo o školkách. Jinak ti lidé tam prostě nechodí. Když se projednával City Park, přijdou lidé pozdě, až už se s tím nedá nic dělat, což si myslím, že je škoda. V Novinách jihlavské radnice i v Jihlavských listech jsou programy, co se bude projednávat. Tak je potřeba zvednout ten telefon nebo poslat e-mail. Všichni opravdu mají e-maily, máme poštu. Kdykoliv se můžete zeptat. RNDr. Jiří Kos, KHS: Souhlasím se vším, ale já bych právě naopak zval ta sporná témata. Má-li se jednat o parkovištích, nechť je tady i životní prostředí, protože musíme najít rozumnou úměru. Pokud to příliš zúžíme, tak tady budeme nadšení, protože budeme všichni fandit jednomu směru, my se tady nádherně domluvíme, pak přijde druhý směr a začne nám shazovat to, co jsme tady diskutovali, abychom byli my šťastní, že jsme došli k nějakému rozumnému konsensu, ale v rámci jednoho stejného proudu. Čili naopak ty proti by tady měli být, ať se pohádáme krásně tady mezi sebou a třeba z toho vzejde jedno nebo dvě rozumné věci, ale už to budou věci, na kterých se dva protitábory shodly a bude to podstatně jednodušší potom pro tu realizaci, než se cyklicky scházet a říkat ti jsou blbí, ti jsou z kultury, ti jsou blbí, ti jsou ze sportu, to by nešlo dohromady. Antonín Neuwirth: Co tu chybí, je formulace zdravého životního stylu, to jsem tady neslyšel za celou dobu. Koordinátorka: Já si myslím, že formulace zdravého životního stylu je jednoduchá. Zdravý životní styl za prvé pro každého z nás to může být trošku něco jiného, nicméně vždycky základní pravidlo zdravého životního stylu je, že já mám zodpovědnost sama za sebe a to, jak si to udělám, ten důsledek si taky ponesu. Antonín Neuwirth: Znáte atributy naší existence? Koordinátorka: Já si hlavně myslím, že bychom se tu neměli scházet na filosofickými otázkami, ale že bychom se tu opravdu měli bavit o konkrétních věcech. Antonín Neuwirth: Tak třeba životní prostředí. Koordinátorka: Určitě, na podzim bude a právě jak říká pan RNDr. Kos bude to teda kontroverzní setkání doprava a životní prostředí, protože já jsem se vždy snažila ty témata udělat tak, aby to byly věci, které spolu souvisí, tzn. zdraví, zdravý životní styl, sociální problematika spolu jednoznačně souvisí, prolínají se navzájem, ovlivňují se, stejně tak sport, kultura a vzdělávání spolu souvisí, nějakým způsobem se to prolíná a doprava a životní prostředí si myslím, že tam těch třecích ploch a propojů je tolik, že… Strana 16 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Diskutující 5: Doprava je pro Jihlavu…, je to největší problém znečištění prostředí jak hlukem tak chemickými látkami, čili Jihlava je … Životní prostředí je strašně široký okruh, to stačí samo o sobě. A na podzim, pokud to vyjde, bude možná prezentace výstupu té studie ovzduší v Jihlavě, která reaguje na průmyslové zóny a tam patří i průmyslové zóny…, nejsou to dřevaři, ale nebudeme teď o tom mluvit nebo bychom tu byli ještě zítra ráno. To všechno by se tam mohlo promítnout. To ovzduší by mělo být v září předané, mělo by to být k dispozici tady už na Magistrátu i na Krajském úřadě a účastní se toho i město Jihlava, finančně to podporuje. Koordinátorka: Další kulatý stůl bude v půli června, tam to bude téma kultura, sport. Diskutující 5: Čtyři do roka stačí. Koordinátorka: A v listopadu bude velké Fórum, tam už bychom měli tento plán odsouhlasit, tzn. do té doby bychom měli dojít do fáze – ano, tohle všechno tam chceme, ne, tohle tam nechceme a ten plán by měl být v první řadě porovnatelný s rozvojovými dokumenty města, tzn., že bychom se měli dostat do fáze, kdy se nemůže stát, aby město investovalo do něčeho, co vlastně nikdo nechce. To je asi ten základ, kam bychom se měli dostat, abychom se právě vyhnuli tomu, že se bude dělat nějaký velký rozvojový projekt, který nikdo nechce. Takže úplně to zkrátíme, myslím, že už jsme všichni vysílení, takže… Antonín Neuwirth: Proč zrovna životní prostředí? Diskutující 6: Ale tady to má sociální aspekt. Koordinátorka: A ekonomický aspekt. A těch aspektů je celá řada. Takže já to všechno shrnu. Podle toho, co jste říkali, tato setkávání ano, mají smysl, jak setkávání v takovémto složení, tzn. vy jako zástupci nevládek plus někteří zástupci města. A chtěli byste se, jak jsem pochopila, se setkávat i s vedením města nějakým způsobem také pravidelně. Jak často si myslíte, že by se měla konat taková setkání? Diskutující 6: To by mělo být provázané. Koordinátorka: Takže vždy zvát i…Víte, já vždy zvala i zástupce města, celé vedení, ale je dost složité najít společný termín. Diskutující 6: Nemusí být celé vedení, ale aby vydrželi aspoň za to město čtyři, pět lidí. Miroslav Matějíček: Aspoň ti, co se jich to týká. Minimálně ty oblasti, kterých se to týká a ti zastupitelé, kteří mají za tyto oblasti zodpovědnost. Koordinátorka: Ještě tady máme jednu věc, protože o tom už jsme mluvili s paní Dokulilovou. Je vás tady spoustu zástupců nevládních organizací, kteří děláte i podobné věci nebo se zaměřujete na podobné skupiny lidí. Chtěli byste, abychom my v rámci nějakého servisu pro vás organizovali setkání, kde byste si vy mohli navzájem představit svoje projekty? Abyste si třeba, jestli se vám to stává, že si třeba dublujete nějaké činnosti? Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.:: To ne, spíše se třeba seznámit, potom se domluvíme. Koordinátorka: Abyste se seznámili, vyměnit si kontakty mezi sebou? Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.:: My máme např. sociální oblast dobře provázanou, scházíme se v tom koordinačním centru. Koordinátorka: Fajn, pokud vám to funguje. Myslíte si, že by mělo smysl, aby ve městě fungovaly pracovní stálé skupiny, ve kterých by byli vaši zástupci, jako poradní orgán třeba komise? Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.:: My si myslíme, že je to nedovoleno. Když si vzpomeneme na první verzi IPRM, tak tam nedostal prostor vůbec nikdo kromě těch, kteří jsou členy komise pro strategický rozvoj a oni jako nositelé města byli úspěšní, pokud nešlo přímo o projekt města. Koordinátorka: Já vím, že v jiných městech to funguje, ty informace si tam nějakým způsobem předávají a veškeré ty věci, které projdou komisí a Zastupitelstvem už jsou vlastně dopředu předjednány a nestávají se potom ty kontroverzní hádky a to něco už je politicky rozhodnuté a hotové a do toho už nikdo… Diskutující 7: Pokud to funguje, tak určitě. Strana 17 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Diskutující 6: Já bych si vzal krajský vzor, tam byly asi 3 úrovně těchto poradních skupin co do počtu i do zastoupení. Vaše kolegyně, co to dělá na Krajském úřadě má k dispozici složení a tam to docela fungovalo, nescházeli se zbytečně často. Koordinátorka: Já samozřejmě nemohu tady ani říct, že něco takového začne fungovat, protože to rozhodnutí musí padnout někde jinde, nicméně já mohu za sebe slíbit to, že se pokusím to nějakým způsobem tlačit, protože nejenom to, že si myslím, že by to tak mělo být, ale i to, že je to požadavek od vás. Diskutující 8: Na kraji to funguje dobře, v některých komisích jsou zástupci neziskových organizací přizváni jako hosté. Diskutující 6: Nebo se ten poradní orgán sejde před Zastupitelstvem, oťuká si ten problém, aby byl schůdný pro Zastupitelstvo nebo je prezentován někým z té komise, kdo to má zažité v celé šíři, protože zastupitel nebude mít takovouhle hlavu, aby tam všechno nosil. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Pokud se paní inženýrko bavíme o tom, že chceme, aby u toho bylo i vedení města, samozřejmě nemusí být celé vedení, ale opravdu ten člověk z toho vedení, který má tu oblast na starosti a prosím opravdu významnou část svého času věnovat tomu jednání a ne, že za 20 minut musí odejít, protože toho má strašně moc. Je to vlastně člověk, který se má profesně angažovat pro naše zájmy, takže prosím, ať si do svého programu skutečně dá seriózní rezervu, aby to nebylo na čtvrt hodiny a byl tento člověk pro všechny oblasti, do všeho vstupoval, o všem rozhodoval, protože je to pak nedůstojné a nekorektní vůči nám. Koordinátorka: Mě to také mrzí, protože moje práce je založená na tom, abyste vy měli šanci, nejenom jako zástupci z neziskových organizací, ale i lidé z venku, veřejnost, aby měli šanci se s těmito lidmi z vedení setkat, aby měli šanci si s nimi skutečně u jednoho stolu promluvit, ale bohužel já se snažím tohle ovlivnit, ale není to bohužel v mé moci. Já mohu být ten, kdo žádá, aby si na nás politici udělali čas. Pokud to tak není, já to neovlivním. Ale za sebe říkám, že pro to dělám maximum. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Skutečně kdo byl pozván, slíbil, bylo to takto a takto a nakonec nesplnil. Ono se to musí ventilovat, protože nakonec se to někde projeví, třeba při těch volbách, což by měl být pro ně tahák, aby skutečně pracovali. Koordinátorka: Já si myslím, že se učíme my od vás a vy od nás, že by ta setkání měla být. Aby se tu ta platforma setkávání nastavila. Nebylo to tu zvykem, nějaká pravidelná setkávání a je to škoda. V takto velkém městě by to mělo nějakým způsobem fungovat ta kontinuální komunikace mezi vámi a radnicí, takže já doufám, že to je vlastně to, co jsem si dala za hlavní úkol: aby se podařilo toto napracovat a aby jak vy, tak politici, měli chuť se scházet a měli jste chuť si navzájem sdělovat informace a vyměňovat si názory a umět se poslouchat. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Přestaňme formalizovat, ale formálně jedna poznámka. Pojďme se pozvat na, jak se tomu říká Všichni o všem. Pak vidíte, sedí tady… Koordinátorka: Další věc. Jakým způsobem se k vám dostávají informace o vypsaných grantech a podobně? Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Většinou tak týden před uzávěrkou. Koordinátorka: Já totiž jako koordinátor, ke mně se dostávají veškeré informace o vypsaných grantech z národní sítě, takže se ptám proto, jestli byste někdo chtěli, abych vám je přeposílala? Ing. Slávka Dokulilová, Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina: Myslíte granty města? Koordinátorka: Všechny granty všeobecně. Diskutující 9: Novinky chodí, dostáváme. Koordinátorka: Dostáváte, takže s tím problém nemáte, že byste neměli přístup k informacím? Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Je pravda, že nemohu najít grant dokud není 14 dní před uzávěrkou. Koordinátorka: Domluvíme se, kdo by měl pocit, že by informace nedostával nebo chcete vědět, jak to vypadá, tak mi napište e-mail, já vám to přepošlu. Chodí mi to při každé příležitosti. Mohu vám to poslat, ať víte, jak to vypadá a pokud budete chtít dál, tak se domluvíme. Pak samozřejmě komunitní kampaně. Já předpokládám, že vy, s kterými už spolupracujeme, nebudete chtít tu spolupráci ukončit, Strana 18 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
že se vám ta spolupráce s námi na kampaních líbí, že vám připadá přínosná, nicméně bych přizvala ještě i vás ostatní, kdo se ještě nezapojil v rámci kampaní, tak jsou tady otevřené dveře, je to i příležitost pro vás se prezentovat. Byla jsem v Litoměřicích a hrozně se mi tam zalíbil nápad, byl to jarmark neziskových organizací, kde veškeré organizace ve městě měli šanci prezentovat svoji činnost v jednom čase a na jednom místě. Zeptám se, myslíte si, že by to bylo fajn i pro vás? Více diskutujících: Ano, určitě. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: Musím se přiznat, že vím, že vloni jste v dubnu organizovala kampaň pro handicapované. Musím říct, že to není zrovna ideální příležitost, jak dát našim handicapovaným spoluobčanům na srozuměnou, že je bereme vážně. Opravdu už jsme v moderní společnosti někde jinde, nepředvádějme exoty někde na náměstí, nezatlačujme slzy, nelitujme je, berme je jako hodnotné partnery, spoluobčany, berme je mezi sebe normálně a ne, že jim jednou za rok dáme příležitost na náměstí cosi předvádět a budeme se na ně koukat. Skutečně musím říct, že moderní společnost, která se věnuje handicapovaným, takto neuvažuje. Koordinátorka: Já si myslím, že tohle nebyl záměr. Jestli to takto na vás působí, tak mě to mrzí. Já si nemyslím, že cílem je dávat někoho na odiv, aby ho litoval, ale pořád jsou bohužel v téhle společnosti lidé, kteří o tom, jak handicap vypadá, neví vůbec nic. Ing. Dana Fiedlerová, Centrum multikulturního vzdělávání, o.s.: A proč, víte to? Koordinátorka: Ty akce, které dělám já, jsou o tom, aby se ty lidé mohli osahat. Mají tam vozíček, mají tam možnost vyzkoušet si…já vím, vy se v tom pohybujete dlouho, může vám to připadat hloupé, ale já to dělám pro lidi, kteří jsou naopak ti, kteří o tom nevědí vůbec nic. Pro úplně obyčejného člověka, který se s handicapem v životě nesetkal, té problematice nerozumí, nezabývá se jí, v životě neviděl zblízka ani invalidní vozík, ani bílou hůl. Já se vůbec nebráním tomu, jestli máte nějaký nápad, jak tyto kampaně dělat jinak, sem s ním, já budu jenom ráda. Ale já to dělám tak, jak zatím nejlépe umím a zatím nikdo nepřišel s nějakým nápadem, jak to dělat jinak. Spíše je to o těch nápadech, pokud máte nápad, nějaké cesty, jak na to, já se nápadu vůbec nebráním. S tím souvisí i to partnerství. Diskutující 10: Já bych k tomu něco dodala. Já mám kamarádku, která žije na vozíku a zkusila jsem si ji u nás na Kalvárii odvést na hřbitov, aby navštívila zesnulého manžela. Po té cestě, asi 300 m, jsme toho měly obě dost. Nedovedete si představit ten chodník u hřbitova. Strašné. Já bych navrhovala občas někoho zodpovědného… Koordinátorka: Já bych jen k tomuto, jestli mohu, dodala maličkost. Vloni začala spolupráce se sdružením paraplegiků tady v Jihlavě, kteří začali projíždět pro město tyto trasy a od nich získáváme informace, kde je problém. Myslím si, že to budou ti nejpovolanější a doufám, že se situace začne zlepšovat. Už se tady o tom mluvilo, kde všude by měly být bezbariéry. Já si myslím, že bezbariéry by měly být zkrátka ve všech veřejných budovách a institucích, ale ještě to bude nějakou dobu trvat. Prostě x let tu nebylo nic. Nebudeme si zastírat, že za 10 let, jak se říká, pohrotíme všechno. Těch věcí, kterých je třeba udělat, je tolik, musíme jít postupnými kroky. Diskutující 11: Já si myslím, že se upínáme na různé velké věci a stačily by malé věci. Já vám řeknu takovou zkušenost, čím je Jihlava ještě pověstná, tzv. samosprchovací chodníky, pošplíchnutí od spodu. Na Březinkách, hlavní spojovák – tam jsou 4 dlaždice a když zaprší, tak dámy mají pošplíchnuté sukně a my kalhoty. Když to vezmete nad Delvitou, ten chodník je perfektní. Co se týká těch ostatních chodníků, strážníci jsou placeni z jakých peněz. Ti by měli chodit s otevřenýma očima a vidět tyto různé věci a napsat to. Ještě další věc. Jedna lavička by stačila, aby si tam dámy s kočárkem mohly sednout. Je to u té lávky, která jde přes Helenínskou, přes Jihlavu. Kdepak, to se nedá. Chybí to tam. A proč policie 2x týdně projela naší čtvrtí? A já bych chtěl znát svého strážníka. Už jsem si myslel, že ho znám, ale on už zase přestal chodit. Koordinátorka: Já si myslím, že pan Ing.Frenc by vám to řekl, kdo je váš strážník. Ale chtěla jsem maličkost. Máte pravdu. Je to o malých krocích, ale s těmi bychom měli začít hlavně u sebe. Já dokud jsem bydlela v Jihlavě, tak jsem byla na jaře jediný blázen, který šel a kolem paneláku posbíral „bordel“, byla jsem jediný blázen, který když viděl, že u popelnic je vysypané smetí, tak to smetl a alespoň ho nasypal do té popelnice. A o tom to je. Jestli to děláte, tak jste jedna z čistých výjimek. Podívejte se v Jihlavě kolem sebe. A zase je to u výchovy a je to o tom, že každý máme šanci tím svým malým dílem k tomuto přispět. MVDr. Božena Kremláčková, zastupitelka: Ještě bych chtěla pochválit paní Ing.Součkovou, protože si myslím, že to tady rozpohybovala a že to setkání, alespoň pro mě, bylo velkým přínosem. Je opravdu Strana 19 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
šikovná. Další věc, chtěla bych vás poprosit, nejenom jako zastupitel, ale i jako občan, když se budete příště znovu scházet, nechte prosím doma naučený negativismus vůči městu – oni udělali, oni rozhodli. Máme příležitost, abychom se tady dohodli a řekli chceme tohle a tohle a budeme to říkat opakovaně a dostaneme z toho také nějaký výstup. Podaří se nám to dokázat, abychom to prosadili. A ne, že si tady budeme jen stěžovat a nadávat, že ti nahoře špatně rozhodli. My jim musíme dávat podněty, aby se to zlepšilo. Miroslav Matějíček: Já bych si na oplátku dovolil požádat, abyste zapůsobila na své kolegy, aby ti, kterých se ta témata, která zde budeme řešit týkají, aby se ráčili dostavit. Koordinátorka: Všem vám děkuji za to, že jste přišli, mile jste mě překvapili, že se vás sešlo tolik. Věřím, že i na dalším setkání se nás sejde tolik a uvidíme se při nějaké další příležitosti. Kdybyste cokoliv potřebovali, kontakty na mě případně najdete na webových stránkách, případně sídlím na Bráně Matky boží. Výsledky diskuze k tématu Zdraví, zdravý životní styl a sociální problematika Náměty: 1. lékárna s nonstop provozem 2. podpora zdravého stravování ve školách a nemocnicích 3. boj proti užívání návykových látek dětmi + dohled policie v blízkosti školských zařízení 4. zprůchodnit pro pěší prostor nad tunelem mezi Dolinou a ulicí Erbenova – původně byla deklarována v rámci stavby tunelu i stavba lávky pro pěší 5. vybudovat dětské hřiště ve vyloučené lokalitě Havaj 6. přechod pro chodce u OD COOP Obecné náměty: 1. pokud má politik v gesci určitou oblast, měl by také být předsedou komise k této oblasti nebo alespoň jejím členem 2. více informovat občany o skutečnosti, že mohou s čímkoliv kontaktovat kteréhokoliv zastupitele (kontakty na web stránkách města) 3. dva protichůdné názory jak se setkávat, zda na užší témata nebo naopak zvát kontroverzní témata dohromady 4. zástupci NNO by rádi byli v pracovních skupinách jako poradních orgánech komisí
Strana 20 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
Závěrečná část Na závěr jednání poděkovala všem přítomným koordinátorka Projektu Jihlava Zdravé město a MA21, která zároveň všechny přítomné pozvala na další veřejná projednávání, kulaté stoly a další Fórum Zdravého města Jihlavy, které se bude konat na podzim 2009.
Jihlava, 4. 5. 2009 Zápis zpracovala: Ing. Gabriela Součková Koordinátor PZM a MA21
[email protected] tel. 567 167 125
Pojmy Místní Agenda 21 (MA21) – mezinárodní program zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni (města, obce, regiony). Je zakotven v dokumentu OSM – Agenda 21, k jehož naplňování se na Summitu Země v roce 1992 zavázala i Česká republika. Cílem je rozvoj procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen současných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Více informací na www.ma21.cz. Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR) – asociace sdružující města, obce a regiony, které realizují mezinárodní Projekt Zdravé město (PZM) – Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, strategického plánování a řízení v souladu s principy udržitelného rozvoje a podpory zdraví a ptají se aktivně na názory svých obyvatel. Více informací na www.zdravamesta.cz nebo www.nszm.cz. Mezinárodní Projekt Zdravé město - iniciovala a dále rozvíjí OSN – Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 1988. Jedná se o velice aktivní hnutí municipalit v Evropě, které na regionální úrovní realizuje zásady dokumentů OSN – Zdraví 21 (Health 21) a Agenda 21. Česká zdravá města na mezinárodní úrovni reprezentuje NSZM ČR. Zdravé město Jihlava – člen NSZM od 24.10.2007, zapojení do mezinárodních kampaní Den Země, Evropský týden mobility a Evropský den bez aut, do národní kampaně Dny zdraví. Více informací na www.jihlava.cz.
Strana 21 (celkem 21) Kulatý stůl je součástí projektu realizovaného za finanční podpory Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
