zdarma

reklamní magazín českých drah

ČD Bike

Cyklovýlet začíná ve vlaku

Jan Čenský Dana Morávková Pohádkový pár bez prstenů

5 / 2014

5 / 2014

a darm ík 5 / z / ročn

ČD PRO VÁS

pro vas

SPRÁVNÝ CYKLOVÝLET ZAČÍNÁ VE VLAKU ČD Využijte výhod služeb ČD Bike a vydejte se na vyjížďku na kole pohodlně a bez starostí! ▪ 75 půjčoven kol ČD v 9 krajích ▪ přeprava a úschova vypůjčených kol zdarma* Rezervujte si místo pro své vlastní kolo předem! ▪ v pokladnách nebo v eShopu ČD ▪ při nákupu v eShopu získáte zdarma rezervaci místa pro sebe i kolo Kolo vám přepravíme jako spoluzavazadlo nebo formou úschovy během přepravy, a to i do zahraničí. * Platí pouze na vybraných tratích a ve vybraných stanicích.

Vždy o něco lepší cesta www.cd.cz/eshop

editorial

Vážení čtenáři, milí spolucestující, zatímco v květnu tradičně pracující lid oslaví svůj svátek a vzdá hold vítězství v poslední světové válce, májové oslavy našeho největšího železničního dopravce se budou letos vázat na jinou, ale o to očekávanější událost – nasazení první soupravy ČD railjet do zkušebního provozu. Pokud se vám poštěstí zachytit novotou vonící soupravu ve stanici nebo na trati, neváhejte se pochlubit povedenými fotografiemi redakci. Nejlepší uveřejněná dílka odměníme. A jako každý rok i letos na jaře se otevírají brány největšího železničního muzea u nás v Lužné u Rakovníka a také dveře téměř osmdesátky cyklopůjčoven ČD Bike po celé ČR. Není nic příjemnějšího než se jednoduše přiblížit k cíli výletu vlakem, na nádraží si vypůjčit kolo, šlápnout do pedálů a během jediného víkendového dne navštívit místa, kam by v sedle bicyklu dojeli jen profesionálové nadopovaní přesným poměrem uhlovodanů, tuků a proteinů. Šťastnou cestu vlakem přeje Zdeněk Ston, šéfredaktor

série

foto z kupé TOMÁŠ KŘIVKA

Motýlí čas Májové dny slunce probouzí a měsíční svit zase uspává. Já toužil stát se motýlem, ale to na zemi se nestává.

PŘEDPLATNÉ

19 Kč za číslo

ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz / [email protected] Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 30. dubna 2014, Praha REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston REDAKČNÍ RADA Michal Štěpán (předseda), Jiří Ješeta, Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Michal Málek, Tomáš Cach, Milan Matoušek INZERCE A PŘedplatné [email protected] / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s. Pokyny pro autory:

V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu. V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.

1

TITULNÍ FOTO: ABELSONAGENCY

2

obsah

7

35 Nepřehlédněte Dana Morávková a Jan Čenský se letos znovu objeví na ZLÍN FILM FESTIVALU v roli osvědčené moderátorské dvojice. České dráhy jako partner této akce tradičně vypraví oblíbený Kinematovlak, ve kterém se promítají dětské filmy. Jeho letošní trasu, končící právě ve Zlíně, si můžete podrobněji nastudovat na straně 16.

11

23

Příští číslo vyjde

obsah

3

4. 6. 2014

7

17

rozhovor Dana Morávková, Jan Čenský

Každý z nás snil v dětství o tom stát se princem nebo princeznou. Daně Morávkové a Janu Čenskému se takový sen vyplnil. Oba účinkovali v řadě pohádek a dodnes jim dětský svět fantazie není cizí.

11

retro První máj, lásky čas a práce svátek

První máj považuje většina z nás především za lásky čas. Radost z práce z účastníků někdejších májových průvodů přímo čišela a počet vámi zaslaných fotografií k tomuto tématu byl nebývale vysoký.

17

kultura Tipy a recenze

Přinášíme vám kulturní tipy a recenze vybraných knižních, filmových, hudebních i televizních novinek, které pro vás připravil novinář a publicista Jan Kábrt.

23

cestování po ČR Ústecký kraj

V Ústeckém kraji můžete navštívit jeden z nejkrásnějších zámků v Čechách. Při prohlídce se tu budete cítit jako v pohádce. Po komnatách zámku Ploskovice totiž provádí místní princezna, která vás zavede do jedenácti místností. Ty obýval i císař Ferdinand I.

49

35

cestopis Po stopách kubánských revolucionářů

V dobách omezeného cestování do zahraničí bývala Kuba pro Čechy vrcholem exotiky, svou přitažlivost však neztratila ani s odstupem několika desetiletí. Nejen jako skanzen komunismu, ale také země, která tančí v rytmu salsy a kde kvalitní rum teče proudem.

43

zábava aby vám cesta rychleji uběhla

Křížovka se soutěží, zvířátka z depa pro nejmenší a rubrika blogerky Pindulíny, která se s vámi humornou formou podělí o osobní zážitky z cest vlakem.

54

49

ze světa železnice Jak se staví sen

Čínští inženýři museli při splnění svého snu – výstavbě železniční tratě do Tibetu – posunout lidské i technologické možnosti zase o něco dál. Podařilo se jim tak vytvořit obdivuhodné dílo v podobě nejvýše položené tratě na světě.

54

ČD průvodce ČD Bike

Cyklistická sezona přišla letos díky pěknému počasí o něco dříve. Pokud vás to zaskočilo a nestihli jste si pořídit kolo vlastní, není problém si ho na vybraných nádražích vypůjčit. Cyklopůjčovny ČD jsou vybaveny kvalitními trekingovými koly a najdete je v devíti krajích po celé republice.

novinky

Nabídka pro firmy

Psali jsme… Vraňany 2007: Osudná záměna přejezdů (č. 7/2014) Večer 19. března 2007 na trati 090 v úseku Vraňany – Dolní Beřkovice vykolejil rychlík 786 po nárazu do osobního auta na železničním přejezdu. Stalo se tak přesto, že jak operační důstojník Policie ČR, tak výpravčí ve Vraňanech o uváznutém autě věděli téměř čtvrt hodiny před nehodou...

Začněte teambuilding ve vlaku Od dubna máte možnost zarezervovat si velkoprostorový vůz ve vlacích ČD pro potřeby firemních akcí. Součástí této nabídky je i zajištění občerstvení.

Řeší stížnosti, ale také nahlíží do nitra lidských osudů (č. 7/2014) Jsou mezi námi lidé, kteří se u věcí „mezi nebem a zemí“ nespokojí se sladkou nevědomostí. Pavel Serňuk je členem týmu, jehož pracovní náplní je řešení stížností a podnětů cestujících Českých drah. Výklad z karet, snů, numerologie, zkrátka ezoterika, patří k jeho koníčkům. Je to dar, nebo prokletí?

Ústecké Dvojky jsou symbolem výdrže a spolehlivosti (č. 8/2014) Nejsou zrovna nejoblíbenější, nepatří k nejkrásnějším a železniční fandové na ně nepořádají hony. Některé stroje řady 122 však překročily během své sedmačtyřicetileté existence magickou milionovou hranici ujetých kilometrů již pětkrát. A jsou stále nepostradatelné.

Německý strojvedoucí pravidelně zajíždí s vlaky do Prahy (č. 8/2014) Potkat u nás na lokomotivě strojvedoucího, jehož rodným jazykem není čeština, nepředstavuje nic zvláštního. Od roku 2004 strojvedoucí DB zajíždějí hluboko do českého vnitrozemí. Jedním z nich je i Marco Meinhardt z Drážďan. Jeho příběh ukazuje, že láska k železnici je silnější než jazyková bariéra. Čtrnáctideník Železničář si můžete předplatit za 300 Kč/rok na [email protected].

V současné době si lze zarezervovat velkoprostorový vůz ve vlacích vyšší kvality v úsecích Praha – Česká Třebová – Olomouc – Ostrava nebo Praha – Česká Třebová – Brno, a to v obou směrech. Pokud si firma objedná minimálně 50 míst, dostane k dispozici celý velkoprostorový vůz druhé třídy (s kapacitou až 78 míst); v případě Pendolina stačí pro rezervaci celého vozu s kapacitou 53 míst objednávka na 35 míst. Obchodní nabídku lze využít už od dvaceti cestujících, v takovém případě vám České dráhy vyhradí část velkoprostorového vozu. Z obèerstvení si lze objednat napøíklad tortillu s kuøecím masem, sýrové a šun-

Komfort na cestách

Wi-fi v dalších vozech V dubnu byly nasazeny na vybrané vlaky EuroCity a InterCity na trati Praha – Ostrava – Žilina komfortní kombinované vozy 1. třídy s bistrem, ve kterých je nově k dispozici také wi-fi připojení k internetu. České dráhy tak v současnosti disponují celkem 170 vozy s wi-fi, ze kterých je sestaveno více než 60 vlakových souprav. Stačí se s vaším přenosným zařízením podporujícím wi-fi připojit k síti CDWiFi a spustit internetový prohlížeč. Ve vlacích SC Pendolino máte navíc možTM nost využít palubní portál s celou řadou užitečných aplikací.

kové sendvièe, nealkoholické nápoje jako tøeba perlivou/neperlivou vodu nebo limonádu a pøípitek na uvítanou v podobì sektu (alko/nealko). Kontaktujte nás na adrese [email protected] a vaše pracovní cesta plná zábavy mùže zaèít.

LETNÍ ANGLICKÉ TÁBORY SUMMER TIME CAMPS

prima léto v srdci jihočeských lesů Již 21. ročník nabízí tábory pro malé i velké: SUMMER TIME – letní tábor s dopolední výukou angličtiny pod vedením rodilých mluvčích. Atraktivní celotáborovou hru, soutěže, sport a koupání s nimi organizují čeští vedoucí. EUROCAMP – anglický mezinárodní tábor zaměřený na prohloubení komunikačních dovedností, kde dorozumívacím jazykem je angličtina i čeština. ENGLISH 4 YOU – intenzivní kurz za účasti rodilých mluvčích. Aktivní konverzace, procvičení výslovnosti i vnímání řeči.

SYKA AGENCY a. s., cestovní kancelář M: +420 602 326 747 | T: +420 223 010 176 E: [email protected] | www.syka.cz

Inzerce

4

novinky

Praha – Brno

5

Železničář

ČD railjet přijíždí

Velká velikonoční soutěž

Již v měsíci květnu máte možnost svézt se railjetem v barvách ČD při zkušebních jízdách na trati Praha – Brno. Nové soupravy by se měly testovat na pravidelných spojích R 876, IC 572, IC 573 a R 877 (není garantováno). Během června se počítá s nasazením souprav ČD railjet na vybraných spojích do Vídně, do plného provozu na lince Praha – Brno – Vídeň – Graz vstoupí v prosinci 2014. Cesta z Prahy do Vídně by se měla zkrátit až o 30 minut a vlaky budou zastavovat na zcela novém vídeňském hlavním nádraží.

Chcete si prověřit své znalosti o zajímavostech z drážního světa a vyhrát přitom atraktivní ceny? Nalistujte v Železničáři č. 8/2014 vnitřní dvoustranu, kde najdete 13+1 soutěžních otázek z železniční historie i současnosti, rozdělených do tří tematických bloků. Jeden z vás získá hlavní cenu – modelovou soupravu ve velikosti TT sestavenou z lokomotivy Brejlovec a dvou rychlíkových vozů. Dalších deset výherců obdrží DVD Švýcarská veřejná doprava a pro dalších deset je připraven nástěnný kalendář Železničář 2014. Více k pravidlům a znění jednotlivých otázek najdete v tištěné verzi čísla 8/2014.

První parní víkend ČD Muzeum v Lužné u Rakovníka zahájilo letošní sezonu koncem dubna a již druhou květnovou sobotu se můžete zúčastnit Prvního parního víkendu. U příležitosti konání akce vyjede zvláštní vlak z Prahy Masarykova nádraží, odkud bude pokračovat až do Lužné u Rakovníka. Po celý měsíc květen je rovněž možné navštívit místní expozici o sobotách, nedělích a svátcích vždy od 9.30 do 17.00 h. Muzeum se nachází v těsné blízkosti železniční stanice Lužná u Rakovníka v prostorách bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy. K vidění je tu více než třicet parních lokomotiv z různých období železničního provozu – od malých lokálkových lokomotiv až po nejvýkonnější stroje z druhé poloviny dvacátého století. Více o exponátech a kalendář akcí najdete na internetových stránkách www.cdmuzeum.cz.

ORIGINÁLNÍ CD ZA VÝHODNOU CENU Pohodlný obchod na trase, ve zkratce PONT, opět nabízí zajímavou novinku. Po celý květen si můžete na jeho pultech za zvýhodněnou cenu zakoupit poslední originální CD album Lucie Vondráčkové Oheň. Akční cena CD v PONTech je 249 Kč místo běžných 299 Kč. Ve vybraných prodejnách pak na vás čeká ještě další bonus.

www.ponty.cz

6

novinky z redakce

pošta

Dubnové soutěže Soutěžili jste s minulým číslem ČD pro vás? Přesvědčte se, zda jste odpovídali správně.

Soutěž o dresy a plakáty

Fotosoutěže

Rekordní počet soutěžních fotografií

Kapitána Jaroslava Navrátila nahradil: Vladimír Šafařík

Soutěž o knihu Přišla z moře

Z dopisů od čtenářů Vážená redakce, výhra ve fotografické soutěži mě neskutečně překvapila. Vlastně je to moje premiéra, protože jsem nikdy nic nevyhrál. Děkuji vám moc. Za vyhrané peníze si pořídím nový objektiv s pevným ohniskem a lepší světelností. Pak už se od foťáku nehnu vůbec... Váš časopis se mi líbí, čtu ho pravidelně a během soutěže jsem se snažil udělat vám co největší reklamu. Petr Mráz

Posledním románem dosud byl: B) Praga Piccola

Dobrý den,

Soutěž o předplatné časopisu Turista Prsa Matky Boží je přezdívka pro šumavský: A) Ostrý

Soutěž o knihu 333 výletů po rozhlednách Součet nadmořských výšek rozhleden: 1 009 m n. m.

Soutěž o knihu Míchačky

Jak se zdá, fotit vás opravdu baví. Uplynulý měsíc nám do redakce přišel rekordní počet fotografií jak k rubrice Retro, tak do Fotosoutěže pro mladé talenty. O to více je ale bohužel i těch, které se do časopisu už prostě nevejdou. Proto se na nás nesmíte zlobit, když se zrovna vaše dílko neprobojuje mezi výběr redakce. Neznamená to totiž automaticky, že by bylo nepovedené. Jen prostě panuje větší konkurence. Nová témata k fotografickým soutěžím sledujte v aktuálním čísle nebo na www.cdprovas.cz.

Děkujeme všem čtenářům za jejich zajímavé náměty. Redakce ČD pro vás

Tajenka zní: Cinkot drobných je vždy přehlušován šustěním bankovek.

nedávno pan šéfredaktor zmínil ve svém úvodním článku problematiku výluk a cestujících naštvaných na České dráhy. Myslím, že by nebylo od věci toto téma pojmout obšírněji a cestující seznamovat s tím, že České dráhy opravdu nejsou těmi, kdo cestující z vlastní vůle vyhánějí z vlaků do autobusů, příp. zpožďují vlaky při výlukách na vícekolejných tratích. Přirovnání k objížďkám a pracím na silnicích, kdy cestující jsou málokdy naštvaní na řidiče, by možná pomohlo, nevím. Stále ještě velmi přetrvává povědomí cestujících o tom, že za všechny komplikace na železnici mohou České dráhy.

Těšíme se na další příspěvky!

anketa

Soutěž s Elfíkem o audioknihu

články, které vás nejvíce zaujaly

Návěsti Pískejte se říká:

Výsledky ankety o nejúspěšnější článek z minulého čísla ČD pro vás:

Pískáček

1

 25 % hlasů

2 3

 21 % hlasů

Soutěž pro chytré hlavy 1 A, 2 B, 3 C, 4 A, 5 C

Jména všech výherců najdete již nyní na www.cdprovas.cz.

Cestopis – Na hory do Maďarska? (Jana Haasová)

Cestování po ČR – Olomoucký kraj 17 % hlasů Ze světa železnice – Železniční autoškola (Michal Málek)

rozhovor DANA MORÁVKOVÁ JAN ČENSKÝ

EL

TEXT: PAV

, FOTO: HRABICA

AGENCY

ABELSON

My milovali Popelku, teď frčí Avatar Přestože už z rolí princezen a princů oba vyrostli, stále patří k vyhledávaným českým hercům a v posledních letech i moderátorům. Letos se opět společně představí na dětském filmovém festivalu ve Zlíně, aby se jako král a královna vypravili s nejmenšími do světa fantazie.

8

rozhovor

Kterou pohádku jste v dětství měli nejraději? Dana: Určitě jsem milovala Popelku díky Libušce Šafránkové a potom Malou mořskou vílu. To byla současně pohádka, které jsem se nejvíc bála, přišla mi smutná i nádherná zároveň. Jan: Mně se také líbily Tři oříšky pro Popelku, byl jsem dokonce zamilovaný jak do Šafránkové, tak do Trávníčka. Ale extra jsem měl rád prince Bajaju, protože vždycky přijel, vyhrál, nic neřekl a zase zmizel. Takhle já jsem běhal závody, nenápadně. Byl záhadný, měl tajemství. Které pohádky jste naopak rádi neměli, vysloveně jste se jich báli? Dana: O Malé mořské víle jsem už mluvila a pak jsem se bála pohádky Panna a netvor. Strašidelné pro mě byly i pohádky bratří Grimmů nebo Hanse Christiana Andersena. Jan: Pohádky Panna a netvor jsem se také bál, Vlastimil Harapes byl opravdu hrůzostrašný. Potom jsem neměl rád Broučky. Bylo mi totiž líto, že na jaře broučci opět vyletěli a někteří, jako Janinka, zemřeli. Po zimě tam bylo jako po válce a přišlo mi to strašně smutné. Souhlasím s Danou, že strašidelné jsou severské pohádky, ale to se týká i severských detektivek pro dospělé. Toužili jste být některou z pohádkových postav? Dana: Jako hodně malá jsem chtěla být vílou Amálkou. Krásná, něžná... Jan: Toužil jsem být postavou s nadpřirozenými schopnostmi. Chtěl jsem lítat, být neviditelný, umět čarovat. Pamatuji si na seriál Randall a Hopkirk, kde druhý z dvo-

Často spolu moderují.

jice detektivů byl neviditelný duch a radil svému kamarádovi detektivovi. Tak tím jsem chtěl taky být. Vzpomenete si na první pohádkovou roli? Dana: Poprvé jsem hrála u paní režisérky Vlasty Janečkové, pohádka se jmenovala Fubu a partnera mi hrál Marek Vašut. Měla jsem se s ním líbat a málem jsem mu při tom vypíchla oko cingrlátky, která jsem měla ve vlasech. Byl na mne hodný a říkal, že mě na DAMU líbat naučí. Jan: Moje první pohádka byla už na DAMU, jmenovala se O bílé kočičce. Hrál jsem Filipa s Terezkou Pokornou. Kolik pohádkových rolí za sebou máte? Dana: Nepočítala jsem to. Zaplaťpánbů že se jich kdysi točilo tolik, dnes tak jedna za rok, takže se ty starší alespoň opakují. Jan: Také jsem to nepočítal, deset určitě. Kdo byli pohádkoví hrdinové vašich dětí? Dana: Když byl syn hodně malý, chodívali jsme do kina na animované filmy, což nebyly klasické pohádky. Jinak

vizitka Jan Čenský (53)

Mám rád adrenalin, slepé uličky na pódiu.

Narodil se 1. května 1961 v Praze, vystudoval hudebně dramatický obor na konzervatoři. Do povědomí veřejnosti se zapsal řadou rolí v televizních pohádkách (Bílá kočička, Princové jsou na draka, Koloběžka první, O nejchytřejší princezně ad.), hrál i v mnohých seriálech (Zkoušky z dospělosti, Dobrodružství kriminalistiky, Pojišťovna štěstí, Kriminálka Anděl, Ordinace v růžové zahradě). Jako divadelní herec působí především v Divadle Ta Fantastica. Dlouhodobě se úspěšně věnuje moderování různých společenských akcí (např. volba Miss České republiky). S manželkou Danou má syna Matyáše.

rozhovor

Zapůsobily na vás pohádkové role v pozitivním směru? Dana: Pohádky jsou pro mě spojené s Vánocemi, těším se na jejich opakování. Jan: Mě to šmrnclo někam do role prince Jasoně, kladného hrdiny na způsob Vinnetoua – gentlemana. Dostal jsem princovskými pohádkovými rolemi nálepku slušňáka a podle toho jsem se musel chovat. Takový Martin Zounar je v klidu, hraje záporné role, nikoho by nepřekvapilo, kdyby se choval neslušně. Ten si to užívá.

V seriálu Ordinace v růžově zahradě.

on velmi brzy přešel k náročnějším filmům a divadlu, takže se mu líbí například Romeo a Julie od Zeffirelliho. Nebo Zvětšenina. Na hrané pohádky se díval málo. Jestli se to dá počítat k pohádkám, tak se mu líbil Avatar. Jan: Pohádkovou postavou mého syna je Lara Croft z Tomb Raider, což je ale pohádka jiného typu. Ovšem v poměrně útlém věku viděl Jurský park, to ho asi na sedm let ovlivnilo. My jsme měli Zemanovu Cestu do pravěku, on Jurský park. Jeli jsme jednou do safari ve Dvoře Králové, syn to při vjezdu do zoologické zahrady komentoval, že je to jako v Jurském parku. Čekal asi, že vedle žirafy vyběhne i Tyranosaurus Rex nebo něco podobného. Kdy jste poprvé reagovali na nabídku hrát v pohádce prince (princeznu) negativně – a neměl(a) bych už spíš hrát pana krále (paní královnu)? Dana: Už delší dobu. Princezny neberu. Jan: Nemám s tím problém, protože mi role princů už nenabízejí. Plynule to přešlo do rolí králů, například v Tajemství staré bambitky. Výhoda královských rolí je, že král víc mluví.

lip. Také Jiří Adamec, točil jsem i s Antonínem Moskalykem. Ale asi lépe to zvládají ženy. Byl režisér, kterého jste se obávali, ještě než padla první klapka? Dana: Já jsem se bála pana režiséra Vávry, předcházela ho pověst přísného člověka, byl ale naopak úžasný, na všechny hodný. Respekt před ním ale měli i starší kolegyně a kolegové.

Ovlivnila nějaká filmová či jiná postava v něčem vaše životní postoje a názory? Dana: Mě občas ovlivňují filmové příběhy skutečných lidí tak, že si pak dohledám dál jejich osudy. Například film Frida o slavné malířce mě přinutil zajímat se víc o její dílo. Jan: Mě ovlivnily hodně Rychlé šípy. Vždycky jsem čekával u trafiky, když měly vyjít. Pak jsem se seznámil osobně s Radkem Brzobohatým, hráli jsme spolu ve filmu i v divadle a on byl přesně takový, jaký byl v rolích. Přímý chlap, srdcař, Valach. Byl jsem dokonce u křtu jeho syna Ondřeje při natáčení filmu Jestřábí věž ve Vysokých Tatrách. Který český režisér či režisérka mají podle vás největší cit pro dětskou duši? Dana: Zcela jasně Věra Plívová-Šimková. Nebo Marie Poledňáková. František Filip je laskavý pán, ale na všechny – ať jsou malí nebo dospělí. Jan: Souhlasím s Danou, citlivě s dětmi pracuje František Fi-

vizitka Dana Morávková (42) Narodila se 29. července 1971 v Písku, je absolventkou herectví na DAMU a následně choreografie na HAMU. Od počátku 90. let se objevovala v televizi jako herečka (zejména v rolích princezen) a moderátorka. Největší popularitu jí přinesla postava Andrey Rubešové v seriálech Rodinná pouta a Velmi křehké vztahy. Uplatnila se také ve filmu (Z pekla štěstí, Andělská tvář, Kameňák), vyzkoušela si i roli modelky. Průběžně hraje rovněž na divadelních scénách (od roku 2001 v Divadle Bez zábradlí) a pokračuje v moderátorské práci. Je autorkou řady ceněných divadelních choreografií. Jejím manželem je klavírista a skladatel Petr Malásek, s nímž má syna Petra.

9

Režírování mě neláká. Je to šílená zodpovědnost.

10

rozhovor

Jan: Jiřího Krejčíka. Sice mne částečně respektoval, protože jsem byl vyšší než on, tak se asi i trochu bál... Ovšem předcházela ho šílená pověst. Bál jsem se své kantorky na DAMU Jaroslavy Adamové. Dva roky jsem z ní měl takový strach, že jsem se vždycky před její hodinou klepal. Ale vyvinulo se z toho krásné přátelství, jako jediná pak chodila do posledních chvil svého života na naše třídní srazy. Kterou filmovou roli vám lidé nejčastěji připomínají? Dana: Asi Doru ze Z pekla štěstí. Jan: Princové jsou na draka. Jak vzpomínáte vy dva na své první setkání? Dana: Myslím, že jsme se prvně viděli ve Zlíně na festivalu, kde jsme měli poprvé společně moderovat. Bylo to pohodové setkání, věděla jsem, že Honza je šikovný moderátor. Jan: Žádné problémy, žádné předsudky. Už spolupracujeme deset let. Pak jsme začali ve Zlíně moderovat i plesy a teď hrajeme v Ordinaci manžele. A už nás berou jako manžele. Když mě nebo Danu někam zvou, říkají – a vezmete ženu, muže? Myslí ovšem nás, ne naše skutečné partnery. Jednou mi pán povídá: „Máte krásnou ženu!“ Marně jsem si snažil vzpomenout, kde se setkal s mojí pravou manželkou, zeptal jsem se, odkud ji zná. „No, my ji přece známe všichni!“ Pak mi to došlo. Dana: Honzova manželka se totiž taky jmenuje Dana.

S Danou už nás lidé berou jako manžele. Chodí si už pro autogramy děti s poznámkou – napište tam „pro babičku“ nebo „pro dědečka“? Dana: Mě naštěstí prosí děti maximálně o podpis pro tatínka. Jan: Kdysi mě varoval Josef Laufer: „Když přijde hezká holka, že chce podpis pro maminku, to je dobrý. Když ale přijde hezká holka, ty po ní koukáš a ona řekne – pro babičku –, tak to jsi v čudu.“ Dana: Počkej, až ti budou holky říkat: „Pane Čenský, pro babičku, to je vaše spolužačka!“ Mají vaše děti nakročeno v rodičovských šlépějích? Dana: U Petra ještě nevíme. Je mu patnáct, má rád hudbu, takže něco po manželovi tam bude. Jan: Můj syn naštěstí ne. Zabývá se public relations. Ve volném čase tančí salsu, dokonce ji snad i učí. Pokud je v něčem po mně, tak já jsem taky líný…

V čem jsou dnešní dětští diváci zlínského festivalu jiní, než jste byli v jejich věku vy? Dana: Je rychlá doba. Kdysi, když v pohádce běžel pes, tak běžel dlouho a dlouho. Dnes by to nikoho nezajímalo. Akce, všechno ve zkratce.

Jaké máte recepty na chvíle, kdy si jako moderátoři na pódiu nevíte rady? Dana: Na to je úžasné moderovat ve dvou. Jan: Souhlasím. Podíváš se na partnera, vidíš v očích jeho zoufalý signál Mayday, Mayday… Víte, že ten druhý je v problému, tak začnete plácat. Cokoli. Důležité je absolutně se na druhého spolehnout. Dana: Hodně obtížné je ve Zlíně moderování akce Radost tvořit pro nevidomé a slabozraké děti. Je namáhavé uvádět to tak, aby to nebylo smutné, aby to nebyla tryzna a abychom se sami nezbláznili. Našli jsme si už klíč, že říkáme, co má na sobě Honza, co mám na sobě já. Popisujeme barvy, oblečení, účesy. Aby si děti utvořily představy. Jan: Já mám rád adrenalin, slepé uličky na pódiu. Nemám rád papíry v ruce a čekám, co mi mozek nabídne. Až jednou nic nenabídne, tak asi končím. Měli jste někdy chuť zkusit to z druhé strany? Jako režiséři? Dana: Já dělám choreografii, ale režírování mě neláká. Je to šílená zodpovědnost. Jan: Ne v divadle. Ale už jsem udělal spoustu Miss a dalších akcí, už umím přečíst scénář módní přehlídky, plesu a podobně. Umím si představit, co by se mělo dít, a někdy do toho opravdu „krafu“. Takže dobře vím, že nelze zařadit vystoupení Dana Nekonečného na začátek, protože je to velkolepá show. Pořadatelé si při jedné akci tohle nenechali vysvětlit, že po Nekonečném nemohou přijít tanečnice s tanečníkem, kteří se na rozdíl od Nekonečného a jeho ohňostroje zcela ztrácejí. Dan Nekonečný je vrchol večera, patří na konec. V čem měli vaši rodiče pravdu a vy to uznáváte až dnes? Dana: Táta říkal, že to, co budu umět a co procestuji, mi nikdo nevezme. Že schraňování majetku nemá cenu. Jan: Ne rodiče, ale babička měla hlubokou pravdu. „Co sis to vybral, Jendo? Ty se budeš celý život učit!“ Celý život se učím. ▪

ZLÍN FILM FESTIVAL 2014 Ve dnech 30. května – 5. června se koná již 54. ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Letos se můžete těšit mimo jiné opět i na moderátorskou dvojici Jan Čenský a Dana Morávková. České dráhy, partner tohoto festivalu, připravily pro děti zajímavý doprovodný program. Už od roku 2004 projíždí nádražími po celé České republice nápadně zbarvený a nepřehlédnutelný Kinematovlak, ve kterém se promítají filmy pro nejmenší, a láká tak na blížící se festival. Každý rok má vlak jinou trasu, pokaždé ale nakonec dojede do Zlína. Svou cestu letos zahájí 15. května v Mladé Boleslavi (více se o jeho trase a programu dozvíte na straně 16). Tradičně také České dráhy vypravují pro postižené děti a děti z dětských domovů Vlak plný úsměvů na trase mezi Prahou a Zlínem, který je za účasti maskota Elfíka rovněž doveze do centra dění tohoto filmového svátku.

retro PRVOMÁJOVÉ PRŮVODY

OSLAV P TEXT: MIR

ETR

První máj, lásky čas a práce svátek

Události na konci 19. století spojené s bojem dělníků za osmihodinovou pracovní dobu se staly podnětem k ustanovení společenského svátku pro obyčejné lidi. Po Únoru 1948 si komunistický režim jeho oslavy přivlastnil způsobem nevídaným.

Jásající děti v jabloneckém prvomájovém průvodu v roce 1980 (dnes možná úspěšní podnikatelé). Josef Cerman

12

retro

D

ivákem prvomájového průvodu jsem se stal poprvé jako předškolák. Padesátá léta minulého století se právě přehoupla do své druhé poloviny. Dodnes si živě pamatuji to zářící slunce, spoustu lidí, úsměvy a dobrou náladu. Člověk by řekl, že nastal ráj na zemi. Dechovky hrály skladby, které mi znějí v uších dodnes. A to jsem neměl hudební nadání, jedničky kazila dvojka ze zpěvu. Vzpomínám na Florentinský pochod Julia Fučíka a také německý Pochod starých kamarádů. Vlály vlajky, hlavně rudé, o nichž se také zpívalo, a na transparentech se mračily portréty mužů s vousy.

Kdy přijde ten druhý? Oči jsem mohl nechat na alegorických vozech. Formou zdobných „uměleckých“ vyobrazení bojovaly za vše „nové“. Že nové bude pozitivní, hlavně pro ně osobně, o tom manifestující nepochybovali. Vždyť právě kvůli tomu do průvodu šli! Nápisy slibovaly splnění plánu na sto procent, leckdy i více. Transparenty chválily Sovětský svaz, komunismus, socialismus, pětiletku. A zároveň některé alegorické vozy pomáhaly vyvézt za brány závodů nakradený materiál a výrobky, které si dělníci v nedostatkovém systému zásobování sami v závodech vyrobili. To jsem ale tenkrát ještě nevěděl. Za rok jsem se na První máj těšil znovu. Logicky jsem očekával, že se bude konat „Druhý máj“, když první přece proběhl už loni! Ale účastníci průvodu na třídě 1. máje v Plzni opět provolávali slávu „Prvnímu máji“. Byl jsem zmaten. Prarodiče, jak jsem zjistil, to brali jako samozřejmost. Otce jsem se zeptat nemohl, protože se zúčastňoval vojenských cvičení u jistých „praporů“. A také jsem nechápal, proč mi z té dlouhé „vojny“ na památku nepřivezl samopal, ale hornickou helmu…

Povinná účast v průvodu Coby dítko školou povinné jsem od druhé či třetí třídy až do „devítky“ v prvomájovém průvodu kráčel pokaždé. Pokrytectví účastníků a úplně jiné důvody než oslava práce se začaly jevit podezřelé nejen mně. Naposledy jsem šel povinně v průvodu v prvním ročníku průmyslovky. O rok později se rodila nová doba, která dala za pravdu mému dosavadnímu skeptickému názoru, že komunistický režim je hlavně prolhaný. Události bouřlivého roku 1968 a let následujících to bohatě potvrdily. Postupně jsem si udělal perfektní přehled, kdo se vlastně průvodů zúčastňuje. V prin-

Prvomájový tuzing Především parní lokomotivy se během Svátku práce odívaly do slavnostního hávu a na jejich čelech vznikaly bizarní budovatelské oltáře. Jaroslav Kocourek

Svátek práce Svátek práce (První máj) se slaví 1. května od roku 1890 na počest stávky amerických dělníků v Chicagu 1. 5. 1886, která vyústila v následné krvavé střety s policií a soudní proces s hrdelními rozsudky. V roce 1889 jej přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů jako oficiální svátek všech pracujících. V českých zemích se slavil poprvé v roce 1890 v Praze. V zemích tzv. reálného socialismu patřil v druhé polovině 20. století 1. máj k svátkům nejvýznamnějším, nejoslavovanějším a ideologicky nejvíce zneužívaným. Po roce 1989 jeho význam u nás značně poklesl (přestože zůstal státním svátkem), oficiálně si Svátek práce připomínají jen některé části levé strany politického spektra.

cipu členové všech složek takzvané Národní fronty. Každý se v nějaké organizaci přece jen realizoval, vyhnutí zkrátka nebylo. Lidé vstupovali nejen do odborů a politických stran, ale i zájmových spolků, v nichž se sdružovali zahrádkáři, modeláři, ochotníci, sportovci či muzikanti. V průvodu se prezentovaly i jednotlivé firmy, tehdy národní podniky nebo družstva, úřady, výbory, ústavy či školy. Velké zastoupení v průvodech musela mít tradičně uniformovaná část společnosti: armáda, Veřejná bezpečnost, Lidové milice, železničáři, požárníci, myslivci a další. Mezi nimi byli v civilu rozptýlení tajní agenti či jejich pomocníci. Pochodující i přihlížející jásali, šermovali mávátky a třepetalkami. Křičelo se „hurá!“, odříkávala rýmovaná hesla.

Karneval, ale ne pro každého Desetitisíce účastníků spořádaně seřazených z několika směrů muselo pokud možno radostně projít pod hlavní tribunou plnou do-

retro 13

bových papalášů, hostů z ústředí, družebních měst a zemí. Pro děcka, která strávila na mumraji skoro celý den, šlo zákonitě o vyčerpávající zážitek. Mnohá pak začala o smysluplnosti manifestací pochybovat. Pro většinu lidí bylo ale snadnější trpně se účastnit průvodu a odsedět si povinnou kvótu schůzí než dát veřejně najevo svůj odlišný světový názor. Vzpomínám na kubánské brigádníky. Nekráčeli příliš spořádaně, nýbrž tančili. Tak erotickým způsobem, až to konzervativnější členy stranického aparátu pohoršovalo. Kubánci oslavy brali jako karneval v Riu a lidem se to vesměs líbilo. Znal jsem soudruha, prověřeného člena státostrany, který v době manifestace strážil špičky režimu, schován v kanalizaci pod hlavní tribunou. Co kdyby tam proboha nepřítel uložil bombu? To svědčí o tom, jak se o sebe předáci režimu báli. Pokud by politika, kterou do omrzení vydávali za mírumilovnou, takovou skutečně byla, asi by je nikdo neohrožoval. Alegorické vozy v průvodu nesly i makety raket různého doletu. Kdo z obyčejných lidí, krmených propagandou a strachem, ale mohl tenkrát nahlas říct, že raketa je hlavně zbraní útočnou? V dobách nejtvrdšího stalinismu bývala všechna okna domů povinně vyzdobena sovětskou a československou vlajkou. Bylo nutné vyvěsit vlajky správně. Splést si umís-

Splňovat kritéria!

Co se tenkrát nosilo V žádném čele prvomájového průvodu nemohla chybět trojice pánů Lenina, Engelse a Marxe. Za nimi se nejčastěji rojila hejna bílých holubic a mávátka z třásní v národních barvách. Vše doplňovala úderná hesla na různě velkých transparentech či budovatelské symboly ze dřeva, papíru a polystyrenu.

tění vlajek mohlo být považováno za provokaci. Netolerovaly se ani vlajky spřátelených států, ty mohly výše doporučené maximálně doplnit. Ale k vidění bývaly i vlajky americké! Zpravidla na alegorickém voze, který kritizoval kapitalismus, imperialismus, kolonialismus nebo jiný západní „ismus“. Našli se pak tací, kteří se večer v restauraci chvástali, že oni šli přece v průvodu s vlajkou americkou! Vynalézavost lidí, jak prorežimně organizujících i protirežimně švejkujících, neznala mezí.

Účast v prvomájovém průvodu bývala velmi sledovaná. Pokud měl člověk ambice a chtěl si pomoci v profesním postupu a doufat, že se jeho nadané děti dostanou na střední a vysokou školu, bylo žádoucí do průvodu jít. Raději vlaječkami vyzdobit okna či najít si svědka, který občana viděl, jak z chodníku na průvod alespoň mával. Patříval jsem k těm odmlouvajícím a rebelujícím. O mnoho let později o mých postojích napsal jeden z vedoucích: „Soudruh nesplňuje kritéria třídnosti a političnosti!“ Přesto jsem se prvomájového průvodu ještě jednou zúčastnil. Seběhlo se to rychle. Přišel nejvyšší šéf a říká: „Můžeš jít pracovat na ředitelství! Potřebují referenta. Jestli chceš, jdi si to domluvit!“ Hned druhý den jsem na střední článek řízení nastoupil. Mezi cizí lidi. Našel se tam, jak se později ukázalo, jeden moudrý člověk. Pravil: „Bude První máj, zapomeň na dobré vychování a tentokrát do průvodu jdi! A dobře si všímej. Ať víš, na koho si tu máš dávat pozor!“ ■

Když se vybírala fotografická příloha k tomuto článku, musely být některé snímky vyřazeny. V průvodech totiž kráčelo mnoho osob, které vrcholu své profesní dráhy dosáhly až po listopadové revoluci a dodnes jsou stále v aktivní službě… ▪

Výkladní skříň

Mír všemi prostředky

Vždy bylo třeba pochlubit se výsledky – ať už v podobě splněných závazků či nejlepších pracovních kolektivů.

Některým alegorickým vozům nechyběl nechtěný nádech humoru a ironie.  Sbírka Miroslava Petra (2x)

Ovce v prvomájovém průvodu Průvod ovcí každoročně zajišťoval podnik OKR – Rekultivace z ovčína v Doubravě přes Orlovou do sadů v Lazích (snímek pochází z roku 1981). 

Zdeněk Buchta

Na věčné časy... V Jihlavě se psal rok 1987. Byly jsme studentky SEŠ, měly jsme před maturitou, a tak jsme se v průvodu nechaly vyfotit s V. I. Leninem.  Marcela Homolková

Pohraničník hrdlořezem Alegorický vůz Pohraniční stráže v časech války ve Vietnamu projíždí šumavskými Volary. Na snímku ze sedmdesátých let vzorný pohraničník představuje svého úhlavního nepřítele, za dolary zaprodaného imperialistického hrdlořeza, který ohrožuje rákosovou chýši. Úderný propagandistický výjev způsobil tehdy nemalý rozruch. 

Roman Kozák

Poslední svobodný máj Prvomájové průvody v roce 1938 se nesly v duchu připravenosti bránit naši zem, nikoli však před imperialisty, ale národním socialismem v čele s Adolfem Hitlerem. Pavel Kučera

šance Na stráži Prvomájový průvod v Ostravě-Polance nad Odrou v roce 1968 – uctění památky u pomníku padlých. Mojmír Sýkora

Staňte se spolutvůrci našeho časopisu! Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií „s příběhem“ (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků. Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení – zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované) na adresu [email protected], případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo do předmětu e-mailu uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze na vyžádání. Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč. Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata:

Bystré oko Kamarád Staňa musel zachycovat svým fotoaparátem vše, co se dělo v prvomájovém průvodu v Břeclavi v roce 1984. Karel Čepera

č. 6/2014: LÉTO U VODY V ČESKU – uzávěrka zaslání 11. května č. 7/2014: TELEFONY, TELEFONOVÁNÍ A TELEFONNÍ BUDKY – uzávěrka zaslání 10. června

K

Celodenní promítání pohádek pro děti zdarma!

Navštivte kino na kolejích na vašem nádraží!

tov la

(21. 5.) Walbrzych (19. 5.) Vrchlabí (16. 5.) Jičín (15. 5.) Ml. Boleslav

(20. 5.) Trutnov

(23. 5.) Náchod

(27. 5.) Rychnov nad Kněžnou

(28. 5.) Letohrad

(29. 5.) Olomouc (30. 5.) Přerov (2. 6.) Otrokovice

54. mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ⁄ 54th International Film Festival for Children and Youth Generální partner

Pořadatel

Partneři akce

(3. 6.) Zlín střed

k

(26. 5.) Hradec Králové

(22. 5.) Broumov

15⁄5 � 3⁄6⁄2014

a em in

Čt 15∕5 Mladá Boleslav — start Kinematovlaku Pá 16∕5 Jičín Po 19∕5 Vrchlabí Út 20∕5 Trutnov St 21∕5 Walbrzych Čt 22∕5 Broumov Pá 23∕5 Náchod Po 26∕5 Hradec Králové Út 27∕5 Rychnov nad Kněžnou St 28∕5 Letohrad Čt 29∕5 Olomouc Pá 30∕5 Přerov Po 2∕6 Otrokovice Út 3∕6 Zlín střed — Vlak plný úsměvú

Rezervace míst na tel.: 577 592 275 Podrobný program projekcí najdete na všech zastávkách Kinematovlaku nebo na www.zlinfest.cz

Tipy a recenze připravuje Jan Kábrt, novinář a publicista.

kultura

kino • fIlmy na doma divadlo • výstavy knihy • cd

Kulturní tipy a recenze ČD TIP

VLK Z WALL STREET Z Oscarů sice odešel s nepořízenou, to ale nemění nic na tom, že jde o jeden z nejlepších filmů poslední doby. Leonardo DiCaprio si po Ganzích New Yorku, Letci, Skryté identitě a Prokletém ostrovu střihl další spolupráci s režisérem Martinem Scorsesem. Vzešla z toho velkolepá jízda z doby, kdy na newyorské Wall Street vládla hodně nevázaná pravidla. Dokonale jich uměl využít Jordan Belfort, který na důvěřivých spoluobčanech dokázal vydělat i dvanáct milonů dolarů během tří minut. A tyto peníze si pak uměl ve velkém užít! USA, 165 MIN. / REŽIE – MARTIN SCORSESE / HRAJÍ – LEONARDO DICAPRIO, MATTHEW MCCONAUGHEY, JONAH HILL, KYLE CHANDLER

18

kultura

Kino

Filmy na doma NEŽNÉ VLNY Jiří Vejdělek už předvedl, že se mu v žánru komedie daří, z jeho Žen v pokušení nebo Mužů v naději se staly divácké hity. V novince se očima malého Vojty vrací do svého dětství. Táta z něho chce mít závodního plavce a máma pianistu... Jenže on má v hlavě jen krásnou spolužačku Elu, která se však teď, v roce 1989, chystá navždy zmizet za železnou oponou…

STOLETÝ STAŘÍK, KTERÝ VYLEZL Z OKNA A ZMIZEL Film na motivy stejnojmenné knihy, jež obletěla svět a stala se hitem. Není divu, neboť stoletý Allan Karlsson po útěku z domova důchodců zažije neskutečnou jízdu. S náhodně získaným kufrem peněz má v zádech gangstery i policejní sbor, to ho však nezaskočí. On se totiž vyzná! Ač o to nestál, byl už u vynálezu atomovky a přátelí se s řadou světových vůdců. ŠVÉDSKO, 114 MIN. / REŽIE – FELIX HERNGREN / HRAJÍ – ROBERT GUSTAFSSON, DAVID WIBERG, MIA SKÄRINGER, ALAN FORD ❚ V KINECH OD 15. KVĚTNA

RANHOJIČ Výpravná podívaná a skvělý výkon Bena Kingsleyho dělají z Ranhojiče zážitek. Vydává se do jedenáctého století, v němž žije Rob Cole, kluk se zvláštní schopností vycítit, když má někdo zemřít. Po smrti rodičů se ho ujímá potulný ranhojič, Rob se stává jeho učedníkem. Touha dozvědět se o řemesle co nejvíc ho ale žene přes půl světa – až k perskému šáhovi. NĚMECKO, 150 MIN. / REŽIE – PHILIPP STÖLZL / HRAJÍ – TOM PAYNE, BEN KINGSLEY, STELLAN SKARSGÅRD, OLIVIER MARTINEZ, EMMA RIGBY ❚ V KINECH OD 8. KVĚTNA

ČR, 103 MIN. / REŽIE – JIŘÍ VEJDĚLEK / HRAJÍ – LUCIE ŠTEFLOVÁ, ROBERT CEJNAR, TÁŇA PAUHOFOVÁ, VICA KEREKES, VOJTĚCH DYK, JAN BUDAŘ, JAN HARTL, EVA HOLUBOVÁ

WALTER MITTY A JEHO TAJNÝ ŽIVOT Pozoruhodný film Bena Stillera, který vás nabije energií a pohodou. Stiller si v něm zahrál i hlavní roli Waltera, fotoeditora časopisu Life, který často utíká do svého snového světa, v němž je dokonalým romantickým hrdinou a bojuje za lepší svět. Jenže i v jeho reálném životě ho už brzy čeká velké dobrodružství. USA, 114 MIN. / REŽIE – BEN STILLER / HRAJÍ – BEN STILLER, KRISTEN WIIG, ADAM SCOTT, KATHRYN HAHN, PATTON OSWALT, SHIRLEY MACLAINE

Divadlo ŠÍLENSTVÍ Jiří Havelka patří k velkým talentům českého divadla a jeho inscenace k tomu nejzajímavějšímu, co tuzemské scény nabízejí. V novince pražského Divadla Na zábradlí uvidíte poněkud opotřebovaného detektiva, který se plouží nočními kluby, ulicemi a zakouřenými bary, a za každou cenu se snaží rozkrýt znamení a skryté významy, které tuší všude kolem sebe. DIVADLO NA ZÁBRADLÍ, PRAHA / REŽIE – JIŘÍ HAVELKA / HRAJÍ – MAGDALÉNA SIDONOVÁ, LEOŠ NOHA, PETR ČTVRTNÍČEK, JIŘÍ VYORÁLEK A DALŠÍ

JOB INTERVIEWS Scenárista a režisér Petr Zelenka, mimo jiné autor Příběhů obyčejného šílenství, napsal novou hru pro Jihočeské divadlo, kterou i režíruje. Vypráví o majitelce castingové agentury Věře, cynické, ale sympatické padesátnici, která má před sebou zářnou kariéru. Místo toho však sledujeme její pád: rozpad rodiny i ztrátu milované práce. JIHOČESKÉ DIVADLO, ČESKÉ BUDĚJOVICE / REŽIE – PETR ZELENKA HRAJÍ – VĚRA HLAVÁČKOVÁ, JAN DVOŘÁK, MARTIN HRUŠKA, ONDŘEJ VESELÝ A DALŠÍ ❚ OD 8. KVĚTNA

kultura 19

CD

Knihy INSTINKT DRAVCE

DOKTOR SPÁNEK

Třetí kniha další hvězdy severských detektivek zavádí novináře Henninga Juula do pečovatelského domu, kde byla nalezena stařenka zavražděná vlastními pletacími jehlicemi. Henning však chtě nechtě musí sledovat i mediální šílenství, které vyvolá obvinění jeho sestry – ministryně spravedlnosti – ze sexuálního obtěžování. Mezitím ale vrah udeří znovu…

Ve svém nejnovějším románu navazuje legenda hororu na předcházející příběh Osvícení. Jeho hrdina Danny se vyrovnal se závislostí na alkoholu a nyní pracuje v domově důchodců. Nečekaně však naváže telepatické spojení s dvanáctiletou Abrou, která ho přivede na stopu podivných lidí, živících se substancí vystupující z mučených dětí.

339 KČ, MOBA

PAVEL DOBROVSKÝ – BETA, 479 KČ

THOMAS ENGER

WATERLOO DELUXE ABBA

Waterloo je nejslavnější deskou švédské čtveřice, která svoji činnost ukončila v roce 1982, ale jejíž hity znějí dodnes. Ve speciální edici, která vychází ke čtyřicetinám tohoto alba, najdete alternativní verzi titulní stejnojmenné skladby, dvě verze písně Ring Ring nebo megahit Honey Honey ve švédštině. Přibaleno je i DVD se třinácti záznamy televizních vystoupení kapely.

PARÁDA

KAREL ZICH Krásná vzpomínka na Karla Zicha, od jehož nešťastného úmrtí to bude za dva měsíce deset let. Celkem 66 písniček je rozděleno na tři CD – první je Zichovou poctou Elvisovi Presleymu, druhé tvoří největší hity jako Alenka v říši divů, Máš chuť majoránky nebo Paráda, a třetí přináší duety s Lenkou Filipovou, Jitkou Zelenkovou, Pavlem Bobkem nebo Petrou Janů.

STEPHEN KING

Výstavy REYNEK Podtitul výstavy, která v úctyhodné kolekci představuje dílo Bohuslava Reynka, zní Génius, na kterého jsme měli zapomenout. A vlastně říká vše – jak o renesančním umělci, který se vedle malířství věnoval poezii a překladatelství, tak o jeho nelehkém osudu. Nejde ani tak o předurčenost, když se jako jediný syn narodil statkářskému otci – ze studií brzy zběhl za uměním do Francie, kde začal koketovat s prvními texty i výtvarnými pokusy. Přesto se se statkem v rodném Petrkově nerozloučil a po smrti otce (1936) na něm s rodinou zůstal natrvalo. Jenže Němci ho za války vyhnali a znárodnění z něho po válce zase učinilo dělníka, krmiče prasat, pasáka koz… To byla Reynkova těžká léta. Záblesk zájmu o nevšední talent přišel v šedesátých letech, s koncem Pražského jara však na dlouho pominul. Až dnes se v Jízdárně Pražského hradu Reynkovo dílo představuje nejen tak, aby zobrazilo celou autorovu uměleckou cestu a zrání, ale především aby jeho obrazy mohly promluvit i o jeho osobnosti. Reynek ctil základní lidské hodnoty a city, nepřestal se zabývat hledáním krásy, věřil v jedinečnost duše – a přesně s tím vším ve svých obrazech pracoval. Vehnal do nich veskrze pozitivní sílu, která z nich teď dýchá. Stačí s nimi strávit trochu času. JÍZDÁRNA PRAŽSKÉHO HRADU ❚ OTEVŘENO DO 31. ČERVENCE

CHVILKY S ITÁLIÍ Český fotograf Pavel Kopp pracoval v devadesátých letech minulého století na velvyslanectví v Římě, část svých snímků z věčného města nyní představuje v Olomouci. Název výstavy připomíná slavnou knihu herce a komika Miroslava Horníčka, kterého kdysi Koppovy snímky tak nadchly, že je společně vydali s krátkými Horníčkovými esejemi. MUZEUM MODERNÍHO UMĚNÍ, OLOMOUC OTEVŘENO DO 6. ČERVNA

20

televize

Květnové menu NEJVĚTŠÍ ZLO (LŽI VRAHŮ) Michael Stone, psychiatr a odborník na chování z univerzity v Columbii, studoval stovky zabijáků, jejich metody i motivy. Nyní se v přelomové osmidílné sérii zabývá rekonstrukcí zločinů největších sériových vrahů a analyzuje jejich chování. PRIMA ZOOM • OD 14. KVĚTNA / 18.00

Nudná žvanírna jménem Marta a Věra Pondělní večery na České televizi teď patří novému sitkomu Marta a Věra, který vystřídal humorem nabitý, výstřední seriál Čtvrtá hvězda. Cíl Marty a Věry nebyl jiný: pobavit. V tom však většinou selhává.

J

e fér přiznat, že hned v několika ohledech to neměl scenárista Petr Kolečko jednoduché. Zaprvé – navazoval na zmíněnou úspěšnou sérii s Ivanem Trojanem, Marthou Issovou, Lenkou Krobotovou a dalšími herci pražského Dejvického divadla. Koneckonců i tady byl Kolečko jedním ze scenáristů, podobně jako kdysi u Okresního přeboru. Smysl pro komiku tedy má, i když ani na jeden z těchto seriálů nebyl sám. Jenže navazovat na Čtvrtou hvězdu, která v žánru humoru v rámci Kavčích hor nastavila laťku nebývale vysoko, je sice odvážné, ale také hodně těžké. Stejné jméno scenáristy dávalo naději, že kvalita neutrpí. Tato naděje však vzala zasvé.

hodnocení MARTA A VĚRA, ČT1 REŽIE – JAROSLAV FUIT, ZDENĚK DUŠEK HRAJÍ – BARBORA POLÁKOVÁ, SABINA REMUNDOVÁ, PAVEL LIŠKA

30 %

Za druhé – Kolečko si žánrem ukousl evidentně větší díl, než je prozatím sám schopen zvládnout. V neměnném prostředí dvou kanceláří, již jednu okupuje šéf slevového portálu a druhou jeho podřízená Marta a její asistentka Věra, mohl vsadit pouze na absurditu situací a geniální dialogy. To Kolečko nezvládl. Slovní vtip se mu povede zřídka, jinak jeho ústřední nesourodá dvojice novodobých kancelářských myší jen žvaní a žvaní... A věčným žvaněním, které vede odnikud nikam a často končí bez výrazné pointy, diváka brzy dožene k nudě, přestože v pozadí dav burácí smíchy. Sitkom se bohužel nemůže opřít ani o absurdní podhoubí, v němž slevová firma nabízí nesmyslné zboží beze slev, nová zaměstnankyně má nulovou náplň práce a šéfovou starostí je zejména výzdoba kanceláře vlastními fotoportréty. Na druhou stranu je Marta a Věra logickým krokem v Kolečkově scenáristické cestě – tady stojí sám za sebe, je jediným autorem scénáře. S ohledem na výsledek byl na tento krok ještě čas. Zde však měl Kolečko najít partnery v televizi, jejíž dramaturgové či producenti mu měli dát zpětnou vazbu, která pomůže seriál předělat nebo ho na obrazovky nepustí. Česká televize však v tomto případě zcela selhala. ▪

CENY ANDĚL ZA ROK 2013 V přímém přenosu z Hudebního divadla v pražském Karlíně se dozvíme vítěze nejdůležitějších hudebních cen u nás. Večerem bude provázet slovenská kráska Adéla Banášová, kromě řady nominovaných vystoupí 4TET nebo Chinaski. ČT1 • 14. KVĚTNA / 20.00

MEZI VLKY Skupina ropných vrtařů z Aljašky po týdnech tvrdé práce vyrazí na dovolenou. Jejich stroj však vletí do silné bouře a zřítí se do bohem zapomenuté aljašské tundry. Pomoc je v nedohlednu a všude kolem krutý mráz a krvelačné lesní bestie. PRIMA • 17. KVĚTNA / 22.00

SLAVNOSTI SNĚŽENEK Legendární film Jiřího Menzela podle povídek Bohumila Hrabala nikdy neomrzí. Baví řadou hlášek i sporem dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem, navíc má hvězdné herecké obsazení v čele s Rudolfem Hrušínským a Jaromírem Hanzlíkem. ČT1 • 24. KVĚTNA / 21.25

TV kupé ■ DONUTIL BUDE DOKTOREM Z HOR Podle britského vzoru se točí v České televizi seriál o špičkovém chirurgovi, který v zapadlé vesničce Protějov nastoupí jako praktický lékař. Hlavní roli dostal Miroslav Donutil, s ním si zahraje Jitka Čvančarová nebo Jana Štěpánková.

■ ŽILKOVÁ BUDE MÍT VLASTNÍ TALK SHOW Kontroverzní a peprnější témata slibuje herečka Veronika Žilková, která bude mít každý čtvrtek v noci (po seriálu Zákon a pořádek) vlastní půlhodinovou talk show nazvanou Co mi nedá spát. Vysílat bude živě TV Barrandov, poprvé 15. května.

■ NOVA TOČÍ NOVÉ DÍLY KRIMINÁLKY ANDĚL V pražských Holešovicích vzniká čtvrtá řada detektivní série Novy Kriminálka Anděl, která se opět inspiruje skutečnými případy. I přes ministerský post se znovu objeví Martin Stropnický, novou roli tvůrci přichystali Zlatě Adamovské.

recenze 21

Klus má zajímavou desku i bez hitů Když vydá desku šikovný písničkář, k nimž Tomáš Klus bezesporu patří, je to událost. Už jen tím, že jistě půjde o jedno z nejprodávanějších alb roku. To platí i pro novinku Proměnamě, na které však na fanoušky čeká jiný Klus, než na kterého byli zvyklí.

N

ějaký čas před jejím vydáním začal zpěvák fanoušky systematicky děsit. Občasné mediální výstupy dávaly tušit nečekaný zrod mesiáše lásky a štěstí, který přišel s naplněným vztahem a narozením dcery. Bylo evidentní, že Klus prochází přerodem. A s ním přišly obavy, zda jeho nové řeči o energii, duchovnu či proměně tohoto světa neudělají z příští desky prachbídnou růžovou agitku. To se naštěstí nestalo. Přesto je na první poslech patrné, že Klus prošel výraznou duševní obrodou. Nově nazírá běh tohoto světa, jeho náboženstvím je optimismus, chce „do světa zpívat změnu“, vyzývá k jednotě, chce být „dítětem, které ví, že zlo na světě není“, zpívá, že „zjistil, že má život cenu a majetky jsou bezcenné“. Zní to jako nános patosu a frází. Jenže Klusův přerod jako by jim dal nové právo na život.

Písničkář přestal býti oslíkem na hity, žánrově se rozkročil jako nikdy předtím, soustředil se na již zmíněná obecná sdělení, hudební překvapení a vtipkování. Je též nezvykle otevřený k sobě samému. To desku žene do řady dobrých, ale i slabých míst. Skvělý je start alba v podobě písně Jsem. „Jsem, tady, jsem, a pořád jsem to já,“ ujišťuje v jejím úvodu, a hru slov podbarvenou jemnou melodií graduje do bouřlivého kytarového finále. Je to první a aktuální osobní zpověď, kterou na desce postupně následuje První píseň, kterou Klus na koncertech hrává jako Nebudu vám lhát a jejíž žertovný náboj osobní rovinu trochu shazuje, a potom syrově rezonující Procit s vykřičeným kázáním o odpuštění, štěstí a procitnutí. Na rozdíl od některých jiných míst desky je tady (drsná) pěvecká stylizace namístě.

Otevřená duše

Úlety přebíjí odvaha

Klusův přerod však není zdaleka jen v přemýšlení o stavu planety nebo každodenních radostech. Velmi podstatně se dotkl i hudby.

Ačkoli Klus dokazuje, že ve slovních hříčkách stále patří mezi krále české scény, na Proměnamě dostaly rozhodně menší prostor než na

těch předcházejících, přibylo naopak humoru na takzvanou první dobrou. Kombinaci obojího nabízí dvojhlasná a utahaná Anna, vtípek na závěr, který namísto velkého finále obstaral rozpaky. Naopak povedeným kouskem je Pantoffel, cikánsky odzpívaný úšklebek nad mužem trpícím pod nadvládou ženy, pobaví i ironická parafráze současného světa v písni Noe, která však hudebně zůstala kdesi v éře Brontosaurů. Tomáš Klus mohl jít na nové desce poměrně osvědčenou cestou. Hity psát umí, dalších deset by mu určitě nedělalo problémy. Vydal se jinudy, a to je na Proměnamě asi to nejsympatičtější. Mohl si odpustit některé slovní vtípky, některé písně dotáhnout (třeba hudebně rozjuchanou Narozeninovou), jiné, jako kousavou Vločku, vypustit. Jiných a zajímavějších písní je na Proměnamě i tak dost. ▪

hodnocení CD PROMĚNAMĚ TOMÁŠ KLUS

70 %

22

ukázka z knihy

Ostrov Skye 11. července 1912 Pane Grahame, ptáte se, jestli „vůbec existuje něco, co neumím“. Nuže, například neumím tančit. Nebo vydělávat kůži. Nebo vyrábět sudy či harpunovat velryby. A nejsem nijak zvlášť dobrá kuchařka. Věřil byste, že před pár dny jsem spálila polévku? Zato však umím docela slušně zpívat, střílet z pušky a trefit cíl, hrát na trubku (což ostatně umí každý) a jsem něco jako geolog amatér. A přestože bych nedokázala připravit přijatelnou jehněčí pečeni, ani kdyby na tom závisel můj život, každý rok dělám znamenitý vánoční pudink. Odpusťte mi mou upřímnost, ale proč obětujete všechen svůj čas (a zdravý rozum) studiu oboru, jenž je Vaší duši tak vzdálen? Kdybych já bývala měla možnost jít na univerzitu, nevěnovala bych ani okamžik předmětu, jenž by můj zájem zcela nepohltil. Kochám se představou, že bych bývala trávila své univerzitní dny četbou poezie, neboť lepší způsob, jak prožít čas, jenž nám byl dán, beztak neexistuje; nicméně po tolika letech vydávání se za „skutečnou básnířku“ se patrně jen stěží najde něco, co by mne byť sebelepší profesor mohl naučit. Ne – vím, že nemluvím, jak se na dámu sluší, ale byla bych studovala geologii. Můj starší bratr Finlay je ustavičně na moři a přináší mi nejrůznější oblázky a úlomky skal ohlazené příbojem; a já nad nimi s rozkoší hloubám, odkud asi pocházejí a jak se ocitly u pobřeží Hebrid. Tak, a nyní znáte má tajná přání! Výměnou si budu muset vyžádat Vaše prvorozené dítě. Anebo se možná spokojím s nějakým Vaším tajemstvím. Kdybyste nestudoval přírodní vědy, čemu byste se věnoval? Kdyby to záleželo na Vás, jak byste si ze všeho nejvíc přál se svým životem naložit? Elspeth Urbana, Illinois, USA 12. srpna 1912 Má drahá vílo kouzelnice, jestli mne naučíte hrát na trubku, naučím Vás na oplátku tančit! Myslím, že na geologii není nic, co by nebylo hodno pravé dámy.

autorka

Soutěž o knihu Dopisy z ostrova Skye Chcete si knihu přečíst celou? Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte jeden z pěti výtisků. Jessica Brockmole vydává tuto novelu jako svou: A) první B) druhou C) třetí Odpověď zadejte do příslušného formuláře na www.cd.provas.cz do 22. května.

Jessica Brockmole

Dopisy z ostrova Skye VYCHÁZÍ V NAKLADATELSTVÍ MOTTO.

280 STRAN, 269 KČ Proč jste se z toho svého ostrova nikdy nevydala za univerzitním vzděláním? Kdybych já žil na geologicky zajímavějším místě, než je střední Illinois, možná bych podobný obor rovněž zvažoval. Vždycky jsem toužil studovat americkou literaturu – Marka Twaina, Washingtona Irvinga a podobně –, ale můj otec mi odmítl čtyři roky finančně přispívat na to, abych „četl nějaké knížky“. Ale co si přeji ze všeho nejvíc? To je snadná otázka, leč odpověď na ni je tajemstvím, jež nehodlám prozradit. Obávám se, že se budete muset přece jen spokojit s mým prvorozeným dítětem. David

Ostrov Skye 1. září 1912 Pane Grahame, nyní jste skutečně probudil mou zvědavost! Čím jste se toužil stát, když jste byl ještě malým chlapcem? Námořním kapitánem? Cirkusovým akrobatem? Obchodním cestujícím s voňavkami? ... Ptáte se, proč jsem nikdy ze svého ostrova neodjela a nezapsala se na univerzitu. Musím se Vám tedy k něčemu přiznat a věřte mi, že mne to uvádí do nemalých rozpaků. Napřed se musím zhluboka nadechnout. Nikdy jsem ostrov Skye neopustila. Za celý svůj život. Skutečně! Důvodem je... nuže, svěřím Vám to tedy. Mám strach z lodí. Neumím plavat a bojím se vstoupit do vody, abych se to naučila. Teď nejspíš u svého stolu padáte ze židle smíchy. Člověk, který žije na ostrově, a má nepřekonatelnou hrůzu z vody? Inu, je to tak. Dokonce ani touha po univerzitním vzdělání mne nedokázala přesvědčit, abych vstoupila na loď. Ach, já jsem se o to pokoušela! Ano, přísahám, že ano! Už jsem dokonce zažádala o stipendium a měla sbalená zavazadla. Měli jsme s Finlayem podniknout tu cestu společně. Když jsem však ten trajekt viděla... ach, on prostě nevypadal, že by mohl síle moře odolat. ... Tak, a nyní už znáte dvě má tajemství! Víte o mém pošetilém zájmu o geologii a o mém ještě pošetilejším strachu z vody a lodí. Teď mi již jistě bez obav svěříte své tajemství. Můžete mi věřit, že u mne bude v bezpečí, pokud ne z jiného důvodu, pak proto, že zde není nikdo (krom ovcí), komu bych je vyzradila. Elspeth ▪ Z anglického originálu Letters from Skye přeložila Klára Kolinská.

Jessica Brockmole Jessica Brockmole se narodila v Americe. Osudovou se jí stala návštěva skotského ostrova Skye, který jí učaroval natolik, že hned ve vlaku zpátky do Edinburghu vymyslela příběh, který jí nedal spát. O velké lásce, která překonává vzdálenost mezi dvěma kontinenty, dvě generace i dvě světové války. Novela, v níž pomocí dopisů dokonale vystihla pohnutou atmosféru první poloviny 20. století, se stala bestsellerem, práva na vydání knihy byla prodána do třiadvaceti zemí.

cestování po ČR ZA KRÁSAMI ČESKA

ek

máš rez

TEXT: to

Velkou část Ústeckého kraje vyplňuje malebné České středohoří. Zalesněné kuželovité kopce vzniklé sopečnou činností tvoří nezaměnitelný ráz této krajiny. Ale nejen svým profilem je České středohoří unikátní. Žije v něm nespočet druhů rostlin a živočichů a v tomto ohledu patří k nejbohatším oblastem u nás. Nevšední zákruty tu vytváří řeka Labe, která do Českého středohoří vstupuje údolím nazývaným Brána Čech (latinsky Porta Bohemica). Romantiku krajiny, která učarovala i skladateli Richardu Wagnerovi nebo spisovateli Karlu Mayovi, si můžete vychutnat z mnoha vyhlídek, na několika kopcích najdete i rozhledny. Poutavý pohled na přírodní krásy regionu se vám ale naskytne také z okna vlaku. Třeba pokud pojedete na nákupy do Drážďan. Tok Labe totiž kopírují dvě železniční tratě – z jedné strany pražsko-drážďanská dráha, z druhé pak tzv. Polabská dráha. Většinu železničních stanic a zastávek lze použít jako dobrý výchozí bod pro toulky Českým středohořím.

FOTO: libor sváček

Ústecký kraj

24

cestování po ČR

Císařskému salonu dominuje pozlacený lustr z lipového dřeva.

Severočeské Ploskovice zdobí jeden z nejkrásnějších českých zámků. Bývalé letní sídlo rakouského excísaře Ferdinanda I. Habsburského si můžete prohlédnout i v doprovodu princezny. Foto: archiv Státního zámku Ploskovice

Na návštěvu císařovy letní J

eště než se vydáte od ploskovického nádraží k zámku, všimněte si sousoší Panny Marie stojícího na pilíři v zahradě domku nedaleko železniční stanice. Váže se k němu pověst o dvou princeznách. Ty nebyly zrovna vzorem mravopočestnosti a pokaždé, když vyhlédly z okna zámku, Bohorodička od nich znechuceně odvrátila tvář. Princezny to rozčilovalo a rozhodly se nad Matkou Boží vyzrát. Na soše jí nechaly udělat tvář i z druhé strany. Mohla se pak otáčet, jak chtěla, ale vždy musela hledět k zámku.

třeba se předem objednat. I bez princezen je ale zámek Ploskovice pohádkový a jeho krásy využívají i filmaři. Právě tady žil princ Velen se svými sestrami v pohádce Václava Vorlíčka Princ a Večernice, na zámku natáčel také Zdeněk Troška svoji Čertovu nevěstu a Miloš Forman část Oscary ověnčeného Amadea. Do Ploskovic zavítaly i zahraniční filmové štáby. Po zámku se procházela třeba herečka Nastassja Kinski (film Jarní vody), Gérard Depardieu (film Balzac) nebo Kiefer Sutherland (film Nalezený ráj).

Pohádkové prohlídky

Kdo zámek postavil?

S princeznou se na zámku Ploskovice můžete potkat i dnes. Kromě standardních prohlídek se tu konají také oživené prohlídky interiérů s průvodkyní v kostýmu princezny. Letos se uskuteční 19., 26. května a 2. června. Na tyto prohlídky určené hlavně rodinám s malými dětmi je

I o samotnou stavbu zámku Ploskovice se zasloužila jedna princezna – Anna Marie Františka Toskánská, která Ploskovice zdědila na konci 17. století. S manželem žili odděleně a ona tak měla dostatek času věnovat

se správě panství. V Ploskovicích nechala postavit na svou dobu luxusní jednopatrové barokní sídlo. Dnešní podobu ale zámek získal až v polovině 19. století. Roku 1849 si Ploskovice vybral za své letní sídlo bývalý rakouský císař Ferdinand I. Habsburský, resp. poslední český korunovaný král Ferdinand V. Dobrotivý, který se vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Zámek nechal nákladně zrenovovat. Hlavní budova byla zvýšena o jedno patro, nechal postavit dvě přilehlé budovy a o reprezentativní výzdobu interiérů se postarali přední čeští umělci. Pávi se v zámeckém parku procházejí od nepaměti.

5 NEJ

rezidence Z komnat do jeskyní Během prohlídky zámku zavítáte do 11 místností. Hlavním sálem jsou děleny na ty, které obýval excísař Ferdinand I., a pokoje patřící jeho manželce, císařovně Marii Anně. Z bohatě vybavených zámeckých komnat zmiňme

alespoň císařovu ložnici s autentickou postelí panovníka a s ukázkami toaletních potřeb té doby. Většina místností vyniká nádhernými nástropními malbami, jejichž autorem je významný český malíř Josef Navrátil. V suterénu zámku si můžete prohlédnout unikátní umělé vodní jeskyně – tzv. grotty. Byly vybudovány na počátku 18. století a šlechta je navštěvovala hlavně v parných dnech, kdy se sem chodila ochladit. Za prohlídku stojí i zámecký park s rybníkem, kašnami a vodotrysky. Společnost vám v něm budou dělat pestrobarevní pávi. ▪

4

spojení Vlakem do Ploskovic Pokud budou Ploskovice jen jednou ze zastávek na vašem výletě, doporučíme vám Celodenní jízdenku, s níž můžete neomezeně cestovat po celý den vlaky ČD (i vlaky dopravců GW Train Regio a Vogtlandbahn GmbH po území ČR), a to buď v rámci republiky, nebo po zvoleném kraji. Více informací najdete na www.cd.cz (Vlakem po ČR – Jízdenka). Příklady cen: Celodenní jízdenka – celá ČR

550 Kč

Celodenní jízdenka region Ústecký

200 Kč

5

Půvab Ploskovic láká české i zahraniční filmaře. Zámek patří u nás k nejoblíbenějším místům pro natáčení pohádek a historických nebo romantických filmů.

Foto: cs.wikipedia.org Foto: Javier Sanchez Perez l Dreamstime.com

Zámek Ploskovice – barokní perla severu Čech.

3

Největší atrakcí zámku jsou umělé vodní jeskyně (grotty) s původními barokními kašnami. V létě poskytovaly panstvu příjemně chladný úkryt před vysokými teplotami.

Foto: archiv Státního zámku Ploskovice

2

Ve druhém patře zámku je instalována výstava Z českého malířství 19. století s krajinomalbami jednoho z nejvýznamnějších českých romantiků Josefa Navrátila.

Zámecký park je domovem dvanácti pestrobarevných pávů. Nejkrásnější okrasné ptáky chovali v Ploskovicích už za excísaře Ferdinanda I. Habsburského.

Foto: Grecu Mihail Alin l Dreamstime.com

1

Ploskovický zámek se řadí k našim nejmalebnějším šlechtickým sídlům. I přes pozdější druhorokokové úpravy si zámek zachoval ráz typické stavby vrcholného baroka.

Foto: Václav Lahovský, www.fotobanka.cz

zámku Ploskovice

26

cestování po ČR

Ústí nad Labem technické

Nad zdymadlem se tyčí zřícenina hradu Střekov.

Průmyslové město s řadou sídlišť. Tak se na první pohled jeví severočeské Ústí nad Labem. Pod relativně ošklivou slupkou se ale skrývá

€ƒ mnoho pozoruhodných technických staveb. ø‘’ĆƒŠ‰¬ƺڃ˜Œ

ƒŠ‰¬ƺڃ˜Œ

h‘’»ŒĆ €ƒ‹Ĉ’Úƒ‰”

h

‘’

ƒ

‰¬

Ž  ® ‚˜ƒ ’ ‹ “Ý » ƒ



”‰

Z

Œ

h‘’»ŒĆ €ƒ‹˜šŽ‚

ačneme u střekovského zdymadla, které je dominantou labského údolí již od roku 1935, kdy bylo dokončeno po téměř 13 letech prací. Autorem díla, jež při slavnostním shromáždění v roce 1925 získalo název Masarykovo zdymadlo Střekov, je architekt František Vahala (žák J. Kotěry a S. Suchardy). Stavbu najdeme v jižní části Ústí nad Labem mezi městskými čtvrtěmi Střekov (na pravém břehu řeky) a Vaňov. Říká se jí také střekovská přehrada, neboť vzdouvá labskou vodu v délce 19,5 km. Slouží převážně k zajištění splavnosti, ale má také význam energetický. Součástí stavby je totiž vodní elektrárna se třemi vertikálními Kaplanovými turbínami a také rybí přechod a dvě plavební komory. Přes zdymadla vede žlutá turistická značka i cyklostezka, a tak můžeme z výšky pozorovat nejen pěkné údolí s vyhlídkovou skálou Vrkoč a zříceninou hradu Střekov nad námi,

h‘’»ŒĆ €ƒ‹†ŠĆŒĆ

Š

TEXT: LUKÁŠ NEKOLNÝ FOTO: Autor, archiv ČD

’Úƒ‰” ˜‚—‹‚Š ʍ”‘‰ô”‚Žš‚

ale i remorkéry, které se pod námi plaví přes plavební komoru.

Nejšikmější věž v Česku Poté se přesuneme do centra města, které už bohužel dávno ztratilo původní charakter. Zbyly z něho prakticky jen dva kostely a morový sloup na náměstí. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie je také technic-

kou zvláštností – chlubí se nejšikmější věží v Česku. Je odkloněna od svislé osy o těžko uvěřitelných 198 cm. A to od konce 2. světové války, kdy kostel zasáhla letecká bomba. Gotickou trojlodní stavbu obklopuje ze tří stran nákupní centrum Forum, které zaplnilo po válce téměř nevyužité prostranství na okraji někdejšího historického jádra. Tím bohužel zanikla možnost vidět kostel v celé jeho velikosti a kráse, nicméně vznikla zde unikátní lanová dráha k vyhlídkové restauraci Větruše. Její spodní stanici najdeme ve třetím podlaží obchodního centra v nadmořské výšce 156 m n. m. Na horní stanici, která leží o 50 m výše, se dostaneme kabinou pro až 10 sedících a 5 stojících osob za 1,8 minuty (jezdí každou čtvrthodinu). Odměnou za využití lanovky nám bude jak netradiční výhled během jízdy (např. na historický železniční

cestování po ČR 27

Skály a skalní vyhlídky Žďárských vrchů Nově pod zem do dolu Jeroným Muzeum Výtopna Zdice Po stezce hastrmanů Průzračný Vycpálkův lom

Za historií hradiště Veligrad Podvodní říše v rakouském Schremsu

KVĚTEN

|

5 2014

Soutěž o předplatné Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte roční předplatné časopisu Turista! Podstávkové domy na titulní straně Turisty zdobí vesničku Vysoká Lípa, kterou najdete v: A) NP Podyjí B) NP Šumava C) NP České Švýcarsko

TOULKY S TOULAVOU KAMEROU

AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI

LIII | 126 Cena: 48 Kč

Odpověď zadejte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 22. května. Tři správné odpovědi odměníme ročním předplatným časopisu Turista.

viadukt obklopující centrum na jižní straně), tak i následná krásná podívaná z vyhlídkové terasy u restaurace Větruše. Odtud spatříme všechny tři ústecké mosty, zmíněné Masarykovo zdymadlo a nad ním se rozkládající hrad Střekov, ale také Erbenovu vyhlídku nad sídlištěm Dobětice. Jen pár kroků od vyhlídkové plošiny stojí malá žlutá osmiboká budova se zrcadlovým bludištěm. Je jedním ze čtyř svého druhu v Čechách. Větší „bratry“ má ústecký labyrint na pražském Petříně a Můstku a také v Centru Babylon v Liberci.

Tajemné podzemí s průvodcem U Žižkovy ulice ve svahu pod Větruší se nalézá jeden z ústeckých protileteckých krytů. Jako jediný je však od 1. května 2013 zpřístupněn veřejnosti. Jinak bezesporu zajímavému podzemnímu areálu, který si lze prohlédnout během hodinové výpravy s průvodcem, trochu škodí fakt, že používá při své propagaci tři různé názvy, a to Luftschutz museum, Muzeum civilní obrany a Ústecké podzemí (návštěvní doba viz webové stránky www.ustecke-podzemi.cz), což může poněkud mást. Komplex podzemních chodeb se začal budovat v roce 1942 jako protiletecký kryt civilní obrany. Po 2. světové válce, konkrétně v letech 1952–1956, byl kryt upraven k protiatomové ochraně ve správě ústecké Spolchemie. V současnosti je zpřístupněno asi 500 m vybetonovaných chodeb. Kromě toho můžeme nahlédnout do ve skále ražených chodeb o délce 250 m. Velmi bohatá expozice představuje původní technické vybavení, ale také kolekci plynových masek či vojenské mapy, telefonní ústřednu a stovky dalších pozoruhodných artefaktů.

Přednosta stanice na etiketě A nebyli bychom v Česku, kdybychom při představení technických atraktivit opomněli pivovar, zvlášť když je spojen se známou

Nejmladší česká lanovka vás doveze k vyhlídkové restauraci Větruše.

značkou Zlatopramen. Nicméně to přece jenom má jeden háček. Pivovar v ústecké čtvrti Krásné Březno je od konce roku 2011 uzavřen, a tak se musíme za zlatavým mokem posunout asi 8 km po proudu řeky do Velkého Března, které znalci historie a památek znají ve spojitosti s rodinou Chotků a jejich novore-

bený přednosta železniční stanice ve Velkém Březně, který měl zdejší pivo velmi rád. Roku 1906 ho oslovila správní rada pivovaru s nabídkou, aby se stal tváří piva Březňák, za což dostal doživotní rentu 30 piv týdně. Komentované prohlídky s poutavým výkladem se konají každou sobotu od 14.30 h (pro skupiny nad 10 osob po objednání i jindy). Návštěvník se dostane do prostor někdejší sladovny, ale i stále používané varny, spilky a ležáckého sklepa. Závěrem hodinové exkurze je ochutnávka místního světlého a černého piva.

A kam dál?

Velkobřezenská varna a Victor Cibich.

nesančním zámkem. Ovšem jen přes hlavní silnici (blíže k řece) stojí areál pivovarských budov, v němž se (kromě nově přemístěného Zlatopramenu) vaří pivo Březňák, z jehož etiket již více než sto let hledí Victor Cibich, oblí-

Ve výčtu technických zvláštností průmyslového Ústí nad Labem bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Namátkou zmiňme Mariánský most, který byl vyhlášen jednou z deseti nejlepších světových staveb posledního desetiletí 20. století, nebo kupříkladu železniční výtopnu na střekovském nádraží či zoologickou zahradu, která má nejstrmější terén ze všech českých zoo. ▪ Tento článek vyšel také v časopise Turista č. 1–2/2014.

28

cestování po ČR

Z okna vlaku

Ústí n. Lab. Prosetice Lovosice

Úštěk

v Ústeckém kraji LOVOSICE

Foto: Zdeněk Kompert, www.fotobanka.cz

Foto: Roman Provazník, www.fotobanka.cz

PROSETICE

Foto: Josef Nožka, www.fotobanka.cz

ÚŠTĚK

Jezero, které je rybník

Vrch s turistickou chatou

Hrad na Doubravské hoře

V létě tráví většina obyvatel města Úštěk parné dny na písčitých plážích jezera Chmelař. Nerekreují se tu ale jen místní. O prázdninách sem přijíždějí i přespolní a nemálo z nich i vlakem. Úštěcké nádraží se totiž nachází jen pár kroků od jezerní hráze. Hladina jezera se vám ukáže v okně vlaku už před příjezdem na stanici. Označení jezero se pro tuto vodní nádrž vžilo stejně jako u nedalekého Máchova jezera. Ve skutečnosti Chmelař není jezero, ale rybník. Vznikl v 60. letech minulého století na místě středověkého Velkého rybníka.

Jedinou horou Českého středohoří, na jejímž vrcholu se nachází turistická chata, je Lovoš. Ten se na okraji Lovosic vypíná do výšky 570 m n. m. a z vlaku ho dobře uvidíte mezi stanicí Lovosice a zastávkou Lovosice město. Turistická chata na Lovoši stojí od roku 1930. Výletníkům poskytuje nejen občerstvení a ubytování, ale z její vyhlídky se nabízí také poutavý rozhled po kraji. Na vrchol Lovoše vás od železniční zastávky Lovosice město dovede zelená turistická značka (asi 3 km) a značené stezky vedou na Lovoš i z  Malých Žernosek.

V okolí zastávky Prosetice můžete spatřit z okna vlaku hrad Doubravku. Byl na Doubravské hoře ležící na východním okraji Teplic postaven už roku 1483. Za třicetileté války však pevnost dobyli Švédové a po jejich odchodu nechal císař hrad zbořit. Bál se, že by ho nepřítel opět získal a využíval jako opěrný bod. Kopec byl veřejnosti zpřístupněn až na konci 17. století, kdy si tu panský hlídač postavil obydlí. V letech 1884–1885 nechal Edmund Clary-Aldringen postavit na zbytcích hradu novogotický zámeček s restaurací a vyhlídkovou věží.

Do města Úštěk jezdí vlaky od roku 1898, kdy byla zprovozněna železniční trať z České Lípy do Lovosic. Dnes se po této trati, kterou najdete v jízdním řádu pod číslem 087, můžete svézt žluto-zelenými motoráky Regionova. Z České Lípy vás do Úštěka dopraví přímé osobní vlaky ČD za 37 minut, z Lovosic za 42 minut a z Litoměřic za 27 minut. S jedním přestupem v Lovosicích je do Úšteka dobré spojení i z Prahy nebo Děčína.

Z Lovoše se tedy nemusíte vracet k vlaku stejnou cestou. Na Lovoš se vydejte od zastávky Lovosice město a z vrchu pak sestupte po naučné stezce do Malých Žernosek, kde najdete také železniční zastávku. Na obou staví nejen přímé vlaky ČD jedoucí z Ústí nad Labem hl. n., ale bez přestupu se sem dopravíte po kolejích i z pražského Masarykova nádraží. Z metropole do zast. Lovosice město trvá cesta asi hodinu a tři čtvrtě.

Železniční zastávka Prosetice je součástí tratě Lovosice – Teplice v Čechách (č. 097), která byla zprovozněna 16. prosince roku 1897. Kvůli sesuvu půdy u zastávky Dobkovičky a poškození tratě je v současné době v úseku Lovosice – Radejčín zavedena náhradní autobusová doprava. Mezi Teplicemi v Čechách a Radejčínem není provoz na trati přerušen a vlaky po ní jezdí zpravidla každé dvě hodiny v obou směrech.

cestování po ČR 29

Rájem rozhlednovým ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL

Skřivánčí vrch trať č. 140, nejbližší žel. stanice Málkov, vzdálenost 1,3 km Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 15 metrů (Krušné hory s Klínovcem, větrné elektrárny u Rusové, elektrárny Prunéřov a Tušimice, Doupovské hory).

Šestnáctimetrová ocelová rozhledna z roku 2011.

Málkov

Skřivánčí vrch

Obec Zelené, nad kterou se tyčí tato rozhledna, leží na velmi frekventované silnici z Chomutova do Karlových Varů. Hned na začátku obce se odbočí šikmo vlevo do svahu, projede se celá vesnice a na konci obce se po půl kilometru odbočí doprava. Jemná šotolinová cesta se po padesáti metrech prudce stočí doleva. Ještě předtím si ale nezapomeňte nastavit lehké převody. Následuje totiž krátké, ale příkré stoupání, po něm 200 metrů odpočinku a pak dva za sebou jdoucí strmé úseky. Zvláště ten druhý je velmi nepříjemný. Po jeho zdolání se dostaneme na hřeben kopce, odkud sjedeme paradoxně 200 metrů z prudkého kopce až k rozhledně. Sjízdné pouze na horském kole.

Klášterec n. O. Chomutov

zast. Málkov

Suvenýry v hostinci Na radnici nebo na sousedním obecním úřadu.

Tanečnice (Tanzplan) trať č. 083, nejbližší žel. stanice Mikulášovice dolní nádraží, vzdálenost 4,0 km

Masivní šestadvacetimetrová cihlová osmiboká věž na žulové podezdívce z roku 1905 – naše nejsevernější rozhledna.

Tanečnice Mikulášovice

zast. Mikulášovice střed

Soutěž Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte knihu 333 výletů po rozhlednách. Jaký je součet nadmořských výšek rozhleden Skřivánčí vrch a Tanečnice? Správnou odpověď jednoduše zadejte do formuláře na www.cdprovas.cz do 22. května. Nápovědu najdete na www.rozhlednovymrajem.cz.

Kruhový výhled ze zastřešené terasy ve výšce 22 metrů (Labské pískovce, Šluknovský výběžek, Lužické hory, Jizerské hory, Milešovka, Drážďany). Od železniční zastávky Mikulášovice střed stoupá hrubá asfaltová silnice do prudkého kopce. Po dvou kilometrech po modré turistické značce následuje odbočka doprava. Dál už vede jen lesní šotolinová cesta, místy s hrubším štěrkem a příčnými stružkami na odvod dešťové vody. Téměř dvoukilometrové prudké (místy až příkré) stoupání končí až na parkovišti před rozhlednou. Vzhledem ke špatnému stavu komunikace pro silniční kola nevhodné. Na horském kole dobře sjízdné. Občerstvení a suvenýry v chatě u rozhledny a v infocentru v Mikulášovicích.

Tomášov

Před návštěvou rozhleden se informujte o jejich aktuální otevírací době.

cestování po ČR

Hledáte tip na výlet nejen v Ústeckém kraji?

www.cd.cz/zazitky Po nejsevernějším koutě Česka

➜

V sobotu 17. května se koná turistický pochod Severní stopou 2014. Po svých nebo v sedle bicyklu můžete absolvovat různě dlouhé trasy po Šluknovském výběžku a navštívit nejsevernější místa ČR.

Ilustrační Foto: Candybox images l dreamstime.com

V pořadí už 38. ročník oblíbeného turistického pochodu startuje ze dvou míst – z Dolní Poustevny (od turistické chaty) a z Velkého Šenova (od Centrofloru). Vybrat si můžete z různě dlouhých tras, které končí vždy na Čtverci v Dolní Poustevně. Tříkilometrová varianta pochodu je vhodná i pro zdravotně postižené. Na kontrolách získáte zajímavá razítka, v cíli pak pamětní list a upomínkový předmět z keramiky. Na tři nejmladší a tři nejstarší účastníky pochodu čeká odměna. Trasy jsou připraveny i pro příznivce cykloturistiky. Do Dolní Poustevny a Velkého Šenova se snadno dopravíte vlakem ČD. Na trati Rumburk – Dolní Poustevna (č. 083) jezdí převážně moderní jednotky Desiro nebo RegioShark. Na Šluknovsko existuje dobré vlakové spojení od Děčína i České Lípy. Nejbližší železniční zastávka: Dolní Poustevna/Velký Šenov

Oslavte dětský den netradičně a vydejte se na výlet historickým vlakem z Ostravy do beskydské přírody pod Lysou horu! V sobotu 31. května se můžete svézt z ostravského hlavního nádraží do Ostravice zvláštním parním vlakem. V areálu koupaliště penzionu Sluníčko, vzdáleného půlhodinu chůze od ostravického nádraží, bude připraven bohatý program. Těšit se můžete na ukázky tradičních řemesel, hry a soutěže pro děti i dospělé a nevšední country odpoledne. Chybět samozřejmě nebude ani občerstvení. V podvečer můžete využít parní vlak i pro cestu zpět. Nejbližší železniční stanice: Ostrava hl. n./Ostravice

Když železnice patří dětem…

➜

Foto: Jana Štípková

Rytíři nebes v Pardubicích

➜

➜

Dětský den na Ostravici

Foto: archiv ČD

TIP

Inspirovat se můžete na volnočasovém portálu.

Foto: archiv muzea ČD Lužná u R.

30

I letos se na pardubickém letišti uskuteční Aviatická pouť, tentokrát s podtitulem Rytíři nebes. Přehlídka současných i historických letadel s bohatým doprovodným programem se koná 31. května a 1. června. Mezi její hlavní lákadla patří vyhlídkové lety v klasickém vrtulníku Bell 47 známém ze seriálu M.A.S.H. nebo ukázka záchrany „sestřeleného“ pilota z nepřáteli ovládaného území za pomoci bojových vrtulníků. Na Aviatickou pouť přijeďte vlakem. V pokladnách ČD zakoupíte jak zpáteční jízdenku VLAK+ Aviatická pouť se slevou 25 %, tak i zvýhodněnou vstupenku na akci. Nejbližší železniční zastávka: Pardubice závodiště

V neděli 1. června bude v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka připraven pro děti k jejich svátku pestrý program. Mnoho z nich bude jistě těžké odlákat od modelového kolejiště. A na co se mohou kromě stálé výstavy parních a motorových lokomotiv ještě těšit? Třeba na lesní závod, v němž si vyzkouší základní skautské dovednosti, nebo na bezplatné projížďky po úzkorozchodné dráze. Svačinu si s sebou brát nemusíte, jídlo a pití nakoupíte ve stáncích s občerstvením. Do Lužné u Rakovníka se můžete svézt z Loun stylově – zvláštním parním vlakem. Zastaví i v Postoloprtech nebo Žatci. Nejbližší železniční stanice: Lužná u Rakovníka

škola vaření

e k a c e s e e h C

s janou florentýnou zatloukalovou , ukalové ny zatlo , pixmac ý t n e y flor VSKÁ CHIV jan HAELA MATĚJO FOTO: AR MIC

dezert zvaný vý krémový sýr pro rst če je tím , isu . Ale to lské tiram , je tvarohový koláč mascarpone pro ita o toto slo vo napadá ové buchty, čím je pr oh ar mě tv ý é er sk kt , če lad še pro na itelný přek Tím, čím je tvaroh jk). Nejbližší použ je tvořen dvěma, po anglicku čízke ě kn pě te tě (č . ke sytý dezert, který hu a va ný po od cheeseca lou lah ě na írn ko , do je nesm edevším huje jeho božskou krém obsahující př ětlení. Cheesecake dostatečně nevysti k a másla, na ní je uvím, krátké vysv ne ml še m su če té se o ch po , ný dí, če be vě pe ro ne ještě ke se nejpr ve ořenou z rozd Pro ty, kteří stále najdete krustu, tv á vrstva. Cheeseca e bn láč do a rohu. ko oz oz ku ní, zp od ch ila sp vr lás i. Na přijde na řadu vu, která se oh tě tě vš ješ y ná u kd někdy třemi vrstvam no Ně ka u. če tiv na avě. Když ho zert pro ne sýr nebo jeho alter í k chybám při přípr dy žádný rychlý de sn Te mi ul. ro hn mp tu zmiňo vaný čerstvý ko za ne ě i vn lm y sprá oží, ve ká, kondlouho chladí, ab a v kuchařkách mn na po vrchu popras však ještě docela eré se na internetu ječný krém se srazí, kt va y, o, pt ké. Když uh ce ta re dlo se c ny ne ch mo vše pečete, propad ho budete péct do yž ne Kd ho Cheesecake je přes a. yž yb Kd ch . je ne to ná, krémová, pak propad rudka, zhnědne, a áte, nafoukne se a uť je smetanově jem leh ch eš ož př jeh ho budete péci moc zp , yž ník Kd uč u. oh sýra. káte mo hrubší jako po tvar ernativu čerstvého vlastně hračka. Zís zistenci bude mít ledu na použitou alt stíte, že příprava je oh zji z y, be ok to kr a é , ck ký iti vs ny kr u králo však dodržíte všech dy moučník vskutk stu vlakem. meto vě hladká. Te sa ce en vám jistě zkrátí i ce ist i nz ut ko ch a é dn sle vý o delikátní í en ýšl Florentýna velmi krátký. Přem Nákupní seznam je Tak zase příště!

32

škola vaření

SNADNÉ

45 minut

nutí + chlad

Základní recept na cheesecake Jistě se ptáte, jaký že to sýr použít do krémového těsta. Nabízí se hned několik možností. Sáhnout můžete po tučném tvarohu, sice to poznáte na chuti, ale ke správné konzistenci se dostanete bez potíží. Výborná je lučina, svojí slaností a lehkou pikantností dodává výsledku jistý šmrnc. Použít můžete i další sýry typu žervé, nejblíže americkému originálu však budete, když v obchodě pořídíte krémový sýr Philadelphia, prodávaný ve vaničce. Na krustu: l 150–200 g sušenek (grahamových, celozrnných, oříškových apod.) l 80 g másla Na krém: l 400 g lučiny, philadelphie nebo měkkého tučného tvarohu l 60 g moučkového cukru l 2 vejce (L) l 1 žloutek

TIP

Někdy možná narazíte na recept, který obsahuje také mouku nebo škrob. Přidávají se do krému proto, aby se snížilo riziko přepečení a popraskání. Pak se ani koláč nemusí péct ve vodní lázni, ale i kdyby – už nikdy nebude tak krémový a hladký.

1. Sušenky nasypte do mikrote-

2. Rozdrcené sušenky

3. Rozdělávací dortovou formu

nového sáčku, rozdrťte válečkem nebo paličkou. Alternativně můžete sušenky rozmixovat několika rychlými pulzy v kuchyňském robotu se sekacím nástavcem. V Americe je oblíbená kombinace grahamových krekrů a trochy cukru. Až vyzkoušíte všechny možné druhy sušenek, nezapomeňte také na tuto možnost.

smíchejte s rozpuštěným máslem. Pokud jste si na pomoc vzali robota, máslo nerozpouštějte a přidejte rovnou k sušenkám. Nechte rychle zapracovat sekacím nástavcem. V obou případech by se mělo vytvořit hrudkovité těsto.

s malým průměrem, jen zhruba 24 cm, velmi dobře vymažte máslem, dno vyložte papírem na pečení. Doporučuji formu zvenku obalit alobalem, jinak riskujete protečení krémové náplně. S pomocí rovného dna skleničky pevně upěchujte na spodek formy sušenkový základ.

škola vaření 33

Kuchařské triky k dokonalému cheesecake

STŘEDNĚ TĚŽKÉ

Čokoládový cheesecake

90 minut

nutí

+ chlad

Základní recept můžete obměňovat a rozvíjet přidáním dalších surovin – například likérů, čokolády, kakaa či ovoce. Určitě vyzkoušejte tento čokoládový. Krému je hodně, je vhodný pro větší formy s průměrem kolem 26–28 cm. Na krustu: l viz základní recept Na krém: l 250 g hořké 70% čokolády l 900 g čerstvého sýra (lučiny, philadelphie apod.) l 150 g cukru krupice l 4 velká vejce Na polevu: l 1 kelímek šlehačky l 150 g hořké 70% čokolády l 1 lžíce moučkového cukru l 1 lžička kakaa na posypání 1. Krustu vytvořte podle základního receptu. 2. Na krém nejprve rozpusťte čokoládu ve vodní lázni, zbytečně ji však nezahřívejte, měla by po rozpuštění stále zůstat jen vlažná. Ostatní přísady vymíchejte na krém jako obvykle, nakonec k nim přilijte i rozpuštěnou čokoládu a naposledy jemně promíchejte. Nalijte na krustu a pečte zhruba hodinu, až dosáhnete stupně zatuhnutí středu (viz rady vpravo). Vychlaďte podle základního návodu. 3. Na polevu zahřejte šlehačku v malém kastrůlku na mírném ohni. Přidejte cukr, čokoládu a míchejte do úplného rozpuštění na hladkou polevu. Nechte trochu vychladnout, pak přelijte přes ztuhlý a z formy vyjmutý cheesecake. Znovu uložte ještě nejméně na hodinu do lednice. Nakonec posypte kakaem.

1 2 3 4

autorka Jana Florentýna Zatloukalová Je bývalá šéfkuchařka, autorka několika mezinárodně oceněných kuchařských bestsellerů z edice Kuchařka pro dceru. Nyní připravuje k vydání novou knihu do kuchyně. Kromě toho založila gastronomický projekt Chutopis.cz k obnově českých chutí, vůní a tradic. Pokud vás nějaké jídlo provází celý život a rádi byste, aby jeho příběh nebo chuť udělaly radost i jiným a zachovaly se do budoucnosti, podělit se o vše můžete právě na tomto webu.

5

4. Ingredience použité na krém

5. Připravený krém opatrně

6. Pečte v troubě předehřáté

by měly mít pokojovou teplotu. Máte-li větší formu, než je uvedeno, rozhodně zdvojnásobte množství surovin. Čerstvý sýr rozetřete dohladka. Přidejte cukr a jemně zapracujte, nakonec vmíchejte i vajíčka a žloutek. Pokud pracujete s robotem nebo mixérem, dávejte pozor, ať krém příliš nenapěníte.

vlijte na sušenkový základ a nechte před pečením ještě asi 5 minut odpočívat. Počkejte, až vzduchové bublinky vystoupají k hladině, a pak je propíchněte ostrou špičkou nože. Čím méně vzduchu v krému, tím lépe.

na 160 stupňů bez horkovzdušného oběhu po dobu zhruba 30 minut. Bezpodmínečně použijte vodní lázeň – formu umístěte do pekáčku s horkou vodou, která bude sahat asi do třetiny výšky formy. Okamžik správného propečení a postup chlazení najdete v radách v boxu vpravo.

6 7

Nepoužívejte odtučněné mléčné výrobky. Pokud si hlídáte váhu, volte pouze nízkotučné varianty. Naprostá absence tuku má nepříznivý vliv na výslednou konzistenci. Nevynechávejte ani cukr, je také pro konzistenci důležitý. Zpomaluje srážení vaječných bílkovin. Aby vám koláč v troubě nevyběhl a při chlazení zase nespadl, je třeba věnovat přípravě krému péči až mateřsky jemnou. Důležité je myslet na to, že nechcete do krému vmíchat žádný vzduch, vše se tedy musí míchat nebo mixovat jen minimální potřebnou dobu. Zejména fáze při přidávání vajíček, kdy krém značně řídne, hrozí zbytečným přišleháním vzduchu. Buďte jemní a rychlí. Vodní lázeň zajišťuje mírnější a stálejší přenos tepla do koláče, takže se krém do potenciálně nebezpečného bodu sražení přibližuje pomaleji a tedy i kontrolovatelněji. Konzistence koláče pečeného nasucho je obecně hrubší a sušší a nesplňuje požadavky na dokonalý cheesecake. S pečením musíte přestat včas, dokonce dříve, než se zdá. Pokud byste čekali, až se koláč dobře propeče, díky zbytkovému teplu by došlo k jeho přepečení, které se projevuje opravdu nehezkým popraskáním povrchu. S pečením se tedy končí ve chvíli, kdy poklepem lžící na bok formy shledáte, že se těsto celé třese podobně jako želé nebo rosol. Prostředek však nesmí zůstat vyloženě tekutý, má být lehce zaschlý. Nemusíte mít obavy, že cheesecake není hned po upečení tuhý, jak jste si představovali, on ještě hodně zpevní při chladnutí. Průvan ani chladný vzduch koláči při chladnutí nesvědčí. Nechte ho vychladnout v pootevřené vypnuté troubě. Teprve až dosáhne pokojové teploty, dejte jej chladit do lednice. Některé recepty uvádějí, že se můžete pustit do krájení již po 4 hodinách chlazení, lepší je počkat nejméně dvakrát tak dlouho nebo ještě lépe přes noc. Teprve druhý a třetí den je cheesecake nejlepší. Z formy vyprostěte cheesecake až po vychladnutí a zatuhnutí v lednici. Pokud se přilepil ke dnu formy, krátce ho zespodu nahřejte postavením na horkou navlhčenou utěrku – to trochu rozpustí máslo a přispěje k uvolnění. Popraskaný koláč lze vždy zamaskovat nánosem třetí vrstvy. Možností je mnoho – od obyčejné ušlehané šlehačky po omyté a pokrájené ovoce, ovocné pyré, želé, čokoládovou glazuru, oříšky, pralinky, drobenku nasypanou na vychladlý koláč a zapečenou v krátkosti pod grilem.

34

škola míchání Po celý rok s námi budete moci nahlédnout pod pokličku alkoholové alchymie pravých českých míchaček, které vás provedou českou lidovou mixologií.

Rum Své pevné místo v hospodském folkloru má také rum, tuzemská náhražka za ten drahý karibský z cukrové třtiny. Lidovému rozšíření Rozumně Uložené Měny pomohla již za „socíku“ dělnická třída, jak prozrazuje rčení: „Komu smrdí rum, tomu smrdí práce!“ Kofila

A

ni deset let platné nařízení EU nemohlo zpřetrhat české rumové kořeny. Přestože čeština zákaz elegantně vyřešila oficiálními názvy jako Tuzemák či Tuzemský um, v běžné řeči zůstal tím jediným pravým rumem český destilát z brambor.

Za chuťově nejlepší souhru rumové esence s kávovými zrny je považována míchačka kofila. Rum však není v tomto případě nalit do kávy (tzv. kafe se šutrem), ale na hladinu panáka je nasypána lžička mleté kávy. Do úst je pak vložen cukr, který je ale místo spolknutí podržen na jazyku. V ústech vzniklá hmota, sladká a vazká, je poté zalita rumo-kávovým panákem. Zatřesením je pak celá směs řádně promíchána a po této proceduře naráz spolknuta. „Vocas“ tohoto koktejlu velmi odpovídá chuti stejnojmenné čokoládové tyčinky. Celý popisovaný rituál s rumem, kávou a cukrem lze považovat za tuzemskou variantu známé konzumace tequily se solí a citronem. Z tohoto důvodu se kofile přezdívá mexická pěst nebo ještě výstižněji česká tequila či tequila pro chudé. ▪

Kuba z Libně Kromě všemožných kombinací s ostatními alkoholickými nápoji (např. čert s griotkou) lze rum snadno mísit i s těmi lihuprostými. Velmi populární je long drink v podobě rumem vylepšené coly. Název kolomaz odkazuje na barvu tohoto nápoje i použitou limonádu, rumkola nebo zkráceně rumko pak na obě příslušné ingredience. Familiérnější rumča zase prozrazuje oblíbenou českou mutaci coly, a sice Kofolu. Ani jeden z těchto existujících názvů však není příliš rozšířen a lidově se tomuto koktejlu říká jednoduše rum s colou či se jako český Kuba z Libně hlásí ke Cuba Libre, koktejlu z toho pravého karibského rumu.

Rumburak Podělte se! Při čtení našeho seriálu Pravé české míchačky sami jistě zjistíte, že znáte vlastní varianty popisovaných lidových míchanic, ať už jste je přímo pili či o nich pouze slyšeli… Nenechávejte si to pro sebe a podělte se na www.facebook.com/ /praveceskemichacky.

autor

Rum vylepšuje celou řadu alkoholických i původně nealkoholických lidových koktejlů. Stejně tak samotné panáky rumu lze všelijak zpestřit, záleží na lidové tvořivosti. Velice originální je nápoj se stejným jménem jako má populární kouzelník z pohádkového seriálu. Tento drink se objevil například na jedné vesnické zábavě v jižních Čechách. Na baru bylo možné objednat klasického tuzemského ruma anebo o něco dražšího rumburaka. Zvědavost zafungovala, místní pijáci se trhli přes kapsu, důvtipný hospodský vhodil do nalitých panáků arašíd – a drink byl na světě!

Alexandr Guha Autor knihy Pravé české míchačky, absolvent a doktorand oboru kulturologie na FF UK. Vedl výběrový kurz Kulturní dimenze legálních psychoaktivních látek. Herec, dramatik a režisér divadla Ztracená existence, stálého hosta Studia Ypsilon (hry Dentální rapsódie, Privátní mejdla, Vařparáda aj.). Šéfdramaturg televize Óčko, stagemanager hudebně divadelního stanu festivalu Mighty Sounds, člen recesistické punkové kapely Vagyny Dy Praga (album Zřejmě humor).

story Zjistil jsem, že pití některých míchaných nápojů je motivováno spíše chlapskou výzvou než gurmánským zážitkem nebo touhou po opilosti. V téměř každém rozhovoru, který se týká pravých českých míchaček, se investigativní tazatel snaží vypátrat, která že lidová míchanice je ta nejdrsnější a zda jsem ji ochutnal (případně zda znám někoho takového). Odpovědi na tyto kruciální otázky znějí: „Drátěnka a ano.“ Tento obávaný koktejl se míchá z rumu a octa, vyzkoušel jsem a po pozření jsem téměř neudržel. Mám ale kamarádku Týnu, co si drátěnku oblíbila i chuťově. Její vysvětlení je jednoduché: je to stejné, jako když si dáte tlačenku (zalitou octem) a pak panáka – tedy klasické hospodské menu. Nutno podotknout, že se stále bavíme o mírné verzi koktejlu, jakési „soft“ rumové náhražce za tu pravou drátěnku. Tu tvoří ještě jedna přísada ze stolu – nalámané párátko. Který odvážný gurmán si troufne?

cestopis KUBA

L TESAŘ,

E TEXT: PAV

.

FOTO: m

ra chiv auto král, ar

EDIA.CZ A PROFIM

Po stopách kubánských revolucionářů V dobách omezeného cestování do zahraničí bývala Kuba pro Čechy vrcholem exotiky, svou přitažlivost však neztratila ani s odstupem několika desetiletí. Nejen jako skanzen komunismu, ale také země, která tančí v rytmu salsy a kde kvalitní rum teče proudem.

Kubánská republika Havana

Gorges du Todra Trinidad Jbel Toubkalu Baracoa Santiago de Cuba

36

cestopis

Castro a spol.

K

onečně po deseti hodinách letu z Paříže přistáváme v kubánském hlavním městě. Ještě v příjemně klimatizované letištní hale se stavíme do dlouhého trojstupu před oficiální směnárnou, abychom se jako správní turisté na ostrově stali majiteli konvertibilních pesos. Ne náhodou je pořídíte za úplně stejnou cenu jako americký dolar. Během čekání na kýženou měnu dostáváme rady od našeho průvodce Honzy. Ta první zní: „Takové fronty jsou tu všude, tak se na to připravte!“ Ale nakonec to není tak zlé. Podobné čekání s nepatrnými posuny vpřed zažijeme jen ve frontě na báječnou čokoládu v centru Havany…

Motoristický skanzen

Kubánští barmani nijak nešetří bílým rumem, takže na colu už moc místa nezbývá.

Hlavní město kohoutů Honza se před nějakými deseti lety zúčastnil cyklistické dovolené, během níž projel téměř celý ostrov. Tehdy u něj vzniklo pouto na celý život, kvůli kterému tráví na opačné straně zeměkoule několik měsíců v roce. Teď nás odváží v pronajaté dodávce do místa našeho ubytování. Stmívající se metropolí míříme do čtvrti Vedado na věčně rozbouřeném pobřeží Atlantiku. Zastavujeme před honosnou vilou z koloniálních dob, která ještě nestačila ztratit svůj někdejší půvab. Zdobený štukový strop a dřevěná postel s vyřezávanými ornamenty na nás působí až přehnaně luxusně. Unaveni po cestě brzy usínáme, ráno se však probouzíme mnohem dřív, než bychom chtěli. Nemůže za to ruch velkoměsta, nýbrž neúnavný kohout, který se potuluje po nedalekém parku a věčným „kykyryký“ podněcuje k aktivitě další kokrháče v okolí. I když v Havaně funguje veřejná doprava, kterou zajišťují poměrně často jezdící autobusy, jaksi samozřejmě se počítá s tím, že turisté se budou pohybovat po metropoli taxíky. Ty stejně jako nepříliš početná sku-

pina soukromých aut hodně pamatují, přinejmenším éru socialismu v řadě evropských zemí. To platí třeba o starých žigulících, které převažují nad pověstnými americkými veterány. Vzhledem k tomu, že naše skupina čítá pět osob, stopujeme na ulici právě tyto pamětníky předfidelovské éry. Řidič má k dispozici jen to nejnutnější vybavení jako volant a řadicí páku, snad i brzdu, a dveře někdy vypadají, jako by právě sjely z výrobního pásu. Zevnitř žádné čalounění, jen ocelové úchyty, k otevírání postačí lanko, za které je třeba správně zatahat. Jak už prorokoval Honza, na prohlídku Havany nám stačí jeden den. Jen pár bloků od upraveného Starého náměstí (Plaza Vieja) vidíme polorozpadlé domy, jejichž obyvatelé spoléhají na to, že se nedožijí okamžiku, kdy skončí v jejich ruinách. Některé budovy dokonce zůstávají zcela opuštěné a prorůstá jimi zeleň.

Originál za dva dolary Pro cestu do 700 kilometrů vzdáleného Las Tunas vybral náš průvodce klimatizovaný autobus. Vzhledem k ceně jízdenky jej využí-

Obstarožní americké bouráky jsou pro Kubu stejně typické jako červené double-deckery pro Londýn. Ekonomické embargo, uvalené vládou USA na Kubu v roce 1962, dokázalo vytvořit dokonalý automobilový skanzen. Ten neohrozil ani dovoz ze spřáteleného Sovětského svazu, který na ostrov svobody dodával ojeté lady a moskviče. Na druhou stranu místní obyvatelé díky tomu dotáhli um oprav automobilů do té míry, že jsou dnes schopni na své veterány vyrobit de facto jakýkoli náhradní díl. Poněkud svérázně působila donedávna možnost pořízení „nového“ automobilu. Jedinou legální cestou bylo buď dědictví, nebo koupě ve státním autosalonu (v podstatě autobazaru), ovšem se zvláštním povolením, které se neobešlo bez všudypřítomné korupce. To všechno by se nyní v rámci postupných reforem Raúla Castra mělo změnit. Od roku 2011 už mohou Kubánci obchodovat s ojetými auty mezi sebou. Dva roky nato byl zrušen i zákaz dovozu aut ze zahraničí. Leč zase tak jednoduché to není. Vláda má na tomto poli stále monopol a na prodej nových i ojetých vozů se váže 400% daň. Pro běžné Kubánce tak nová auta stále zůstávají nedostupná a navíc se výrazně zdražila koupě těch starých. Vozidlo, které u nás stojí 500 tisíc, se na Kubě prodává v přepočtu za 5 milionů. Průměrný měsíční příjem Kubánce přitom činí necelou pětistovku. A tak jediný, kdo se z možnosti koupě nového vozu na Kubě může radovat, je paradoxně zahraniční fanoušek veteránů. Ty, zdá se, na zdejších silnicích ještě nějaký pátek budou muset vydržet.

cestopis 37

Známý bar, který navštěvoval E. Hemingway.

Vyvýšené můstky umožňují bezbariérový nástup do vlaku...

vají výhradně turisté. I tak je spoj vyprodaný několik dní dopředu. Nabízela by se také cesta vlakem, ale tu Honza po posledním nepříjemném zážitku raději zavrhuje. „Vlaku trvá jízda asi dvanáct hodin, což při cestování přes noc není nic hrozného. Proto jsem ho několikrát i využil. Ale naposledy nastaly nějaké problémy na trase, takže se naše jízdní doba prodloužila na dva dny a dvě noci. Tohle už znovu nechci zažít,“ říká rezolutně a já jen těžko skrývám zármutek. Pronajímáme si tedy celkem zachovalou dodávku, která pobere celou skupinu i s poměrně objemnými zavazadly. Vnitrozemské Las Tunas působí dojmem maloměsta. Nikdo z nás by také netipoval, že v něm žije víc než dvacet tisíc obyvatel. Jak se ale dozvídáme, ve skutečnosti jich má šestkrát více! Město v podstatě nemá turistům co nabídnout, ale rozhodně tady nestrádá-

me. Souvisí to i s faktem, že se poměry na ostrově pomalu uvolňují, a to všude, kde se dají utržit valuty od turistů. Na večeři jdeme do soukromé restaurace, tedy paladares. Přestože jsme z domova jen pár dní, někteří z nás si namísto nějaké kubánské speciality objednávají klasičtější bistec urugayano, smažený vepřový řízek plněný šunkou a sýrem. Napravujeme to alespoň přílohou v podobě smažených banánů (platanas fritas), které připomínají bramborové lupínky a jsou velmi chutné. V baru na náměstí pak zakládáme tradici každovečerního popíjení známého drinku Cuba Libre. Kubánští barmani nijak nešetří bílým rumem ani limetkovým sirupem, takže na colu, která přichází jako poslední, už moc místa nezbývá. Obsah sklenice je tedy více méně průhledný, čemuž odpovídá i jeho alkoholová síla. To vše za dva, v horším případě za tři dolary.

Stejně jako všude mimo hlavní město na silnicích v Las Tunas běžně potkáváme koňské povozy, které úspěšně nahrazují i městskou dopravu. Dobře odpružené bryčky občas pořádně skáčou po nerovnostech na silnici, až se z toho slabším povahám může začít zvedat žaludek. Ale pokud si chcete užít opravdový luxus, stopnete si bicytaxi, kubánskou verzi orientální rikši. I v noci ji poznáte na dálku podle blikajících barevných světýlek a dunící hi-fi soustavy, vtipně zabudované pod sedadlo zákazníka.

Záchodové prkénko jako luxus Dalším bodem v našem itineráři je návštěva nejvyššího pohoří v zemi – Sierra Maestra. Cestou na jihovýchod projíždíme kolem třtinových plantáží, jež občas protínají železniční tratě. Těžko říct, po kolika z nich ještě stále jezdí vlaky, protože zrovna není období

38

cestopis

sklizně a jinému účelu patrně neslouží. Na jednu vlakovou soupravu však přesto narážíme. Parní lokomotiva s jedním nákladním vagonem stojí jako pomník hned u silnice. Jen koleje, po kterých by přijela, zmizely v nenávratnu. Dosud jsme se ubytovávali v privátech označovaných jako casa particular. Standardem jsou v nich dvě postele (někdy i s možností přistýlky), klimatizace a také samostatná koupelna se záchodem. Ve sprše teče většinou teplá voda, i když někdy se ohřívá jakýmsi fénem, což ve mně vyvolává vzpomínky na tabulky s výstrahou, že není radno sahat na elektrické spotřebiče z vany. Použití těchto zařízení však všichni ve zdraví přežili. Jedinou nepříjemností se tak stala častá absence něčeho pro nás tak samozřejmého, jako je záchodové prkénko. Po prvotních zkušenostech proto většinou při příchodu na pokoj kontrolujeme jako první příslušenství záchodové mísy… Příjemnou změnou v ubytovacím stereotypu je příchod do kempu na úpatí nejvyšší kubánské hory Pico Turquino. Jediná přístupová cesta k němu vede po obřích kamenech vysázených jako náhrdelník do horské bystřiny. S těžkými zavazadly je jejich překonání o něco složitější, ale ve většině z nás vítězí dobrodružná povaha. V následujících dnech ji budeme potřebovat!

Takto získáte za 5 dolarů dvojitý polibek.

Kde jsou sakra vrstevnice?!

Jedním z vrcholů naší dovolené má být výstup do nadmořské výšky téměř dvou tisíc metrů. Na druhý den vyrážíme na správu místní přírodní rezervace, kde nám mají přidělit horského průvodce. Po zaplacení osmi dolarů za osobu nás vyváží terénním autem po strmých panelových cestách do výšky jednoho kilometru, odkud se nejprve vydáváme po stopách kubánských revolucionářů pod vedením samotného Fidela Castra, kteří právě odtud zahájili rozhodující ofenzivu proti svým třídním nepřátelům. Zdoláváme několik kilometrů po klikaticích se pěšinách, abychom spatřili na vlastní oči úřadovnu velkého vůdce nebo zubní ordinaci jeho spolubojovníka Che Guevary. Vracíme se k parkovišti a podle mapy nás čeká přibližně osm kilometrů vzdušnou čarou k poslednímu obydlenému místu pod nejvyšším bodem celého ostrova. Po poměrně nenáročném prvním kilometru následuje výstup po schodech tvořených různě velkými dřevěnými kládami. V horkém počasí přichází rychle únava. A stoupání snad není konec, z domnělého vršku vedou za ohybem další stupně nahoru. Konečně jsme na pomyslném vrcholu, kde si můžeme odpočinout na jakýchsi lavičkách. Nadšeně pokračujeme dolů, abychom před sebou uviděli… další řadu schodů, po kterých máme překonat další vrchol! Jak se zdá, na Kubě ještě nevynalezli vrstevnice, o čemž se přesvědčujeme současně s ubývajícími silami. Na průvodce neustále dorážíme s dotazy, kolik nám ještě zbývá do cíle. Jeho neurčité odpovědi nás v žádném případě nemohou uklidnit. Už nejsem schopen vnímat, jak nám svou lámanou angličti-

nou popisuje kdejakou zajímavou rostlinu kolem cesty. Brzy už nezvládám přijmout ani kousek sušenky, a tak se aspoň napájím z rychle mizících zásob vody. Mezitím postupujeme stále pomalejším tempem hned nahoru a hned zase dolů. Jsme na cestě už přes čtyři hodiny a proklínáme nápad navštívit Castrův dobrovolný horský azyl. Vydaná energie by se nám teď hodila. Musím uznat, že výstup na Sněžku je ve srovnání s tím kubánským dopolední vycházkou s mateřskou školou do nedalekého parku.

Ani pořádný příděl kapek nic neubírá na zálibě Kubánců v zářivých barvách. Uplynula další půlhodina a před námi se konečně objevuje toužebně očekávaná horská základna. Znaveně padám na první pryčnu a nejsem schopen jakéhokoli pohybu. Dostatečným impulzem se stává až pozvání z kuchyně na silný vývar, který mi opravdu přichází k duhu. Spolu s námi se v táboře nachází ještě dvojice mladých Švýcarů, která pojala cestu opravdu sportovně a zvládla ji asi o dvě hodiny rychleji. Alespoň vykazují stejné známky únavy jako my. V noci na sebe navlékám všechno, co jsem si vzal s sebou. Ani to ale nestačí a ráno mě probouzí drkotání vlastních zubů. Ještě bychom měli vyrazit na samotný vrchol Pico Turquino. V očekávání podobného charakteru cesty si však výstup raději odpouštíme. Na cestě zpět nás přece čekají takové čtyři tisíce schodů nahoru a k tomu sedm tisíc pro změnu dolů!

cestopis 39

To víte, tajfun…

I po návratu do kempu hodláme především relaxovat. Vítanou příležitost nám k tomu poskytují četná jezírka v horské bystřině, která vznikla díky obrovským kamenům stojícím v cestě proudící vodě. Působí tak lákavě, že si odmítáme dojít pro plavky a nazí skáčeme každý do své tůňky. Koupel v krásně čisté vodě je více než plnohodnotnou náhražkou za velmi primitivní táborovou sprchu. Jak brzy zjišťujeme, pokud setrváme chvíli v klidu, objeví se malé rybky, které se s chutí pustí do okusování našich chodidel. A máme to zadarmo! Naše putování pokračuje východním směrem, do druhého největšího města v zemi – Santiaga de Cuba. Panují zde stejně vysoké teploty, ale vzduch je mnohem sušší než v Havaně, a tak horko člověk snáší mnohem hůř. Navíc poprvé během pobytu dýcháme pravý kubánský smog. Rušné velkoměsto nás ale odměňuje pohledem na krásné náměstí Parque Céspedes. Svůj název dostalo po Carlosi Céspedesovi, který v roce 1868 zahájil první válku za nezávislost Kuby. Jeho historie ale sahá mnohem dál. Právě tady bychom našli dům španělského dobyvatele Diega Velázqueze z roku 1515. Díky tomu je označován za nejstarší budovu na celé Kubě. Z podvečerní procházky náměstím nás několikrát vytrhnou lidé, jejichž předmětem zájmu jsou výhradně turisté. Tito náhončí nás neodbytně lákají na gastronomické zážitky, které by byl hřích nevyzkoušet. Když nakonec už téměř s prázdným žaludkem podlehneme jejich svodům, přicházíme do stylové restaurace,

Kubánská republika Rozloha: 109 886 km² Počet obyvatel: 11 236 790 (2007) Hlavní město: Havana Časový posun: –5 hodin

40

cestopis

kde jsme zřejmě toho večera prvními hosty. Číšník přináší jeden jídelní lístek pro celou pětici, navíc vytištěný na již použitém papíru. Na dotaz po dalším menu jen smutně pokrčí rameny. „To víte, tajfun,“ odvolá se na přírodní katastrofu, která postihla tuto oblast před několika měsíci. Ničivý vítr asi taky může za to, že si opět můžeme z poměrně bohaté teoretické nabídky vybrat ve skutečnosti pouze mezi vepřovým a rybou.

Dálnice po kubánsku Ze Santiaga se vydáváme ještě více na východ, do nejstaršího města na ostrově – Baracoa.

Přestože nová dálnice vypadá jako téměř dokončená, vozidla všeho druhu se po ní pohybují v koridoru určeném původně jen pro jeden směr. Výsledkem je dopravní situace, která ze všeho nejvíc připomíná jízdu vlaků na tříkolejné trati mezi Prahou a Poříčany. Zatímco krajní koleje (pardon, pruhy) slouží vždy pro jeden směr, prostřední část se využívá, jak je právě potřeba. Na silnici se to může zdát krajně nebezpečné, ale v kubánských podmínkách s mnohem slabším provozem to funguje, i když musíte každou chvíli předjíždět traktor, koňský povoz (!) nebo třeba skupinu cyklistů.

Vyhlídková věž statku Hacienda Iznaga původně sloužila k hlídání otroků.

Hned při vjezdu do města nás zaujme starší muž na kole, který třímá v ruce velkou ceduli s našimi jmény. Přestože z Michala se jakousi přesmyčkou stal Milan, není pochyb, že je to náš ubytovatel. Nedokážeme odhadnout, jak dlouho tu na nás musel čekat, nicméně po krátkém seznámení usedá na bicykl a i s tabulkou v podpaží nás vede úzkými uličkami až na místo našeho noclehu. Podle místních obyvatel se právě v Baracoa vylodil v roce 1492 Kryštof Kolumbus. Důkazem má být historický dřevěný kříž Cruz de la Parra, který slavný mořeplavec údajně zanechal na blízké pláži. Na prohlídku města nám vystačí jedno odpoledne, a tak se vydáváme na výlet do nepříliš vzdáleného Humboldtova národního parku.

Teploměr u řidiče ukazuje 11 stupňů, a tak jsme rádi za každou zastávku, ve které se můžeme jít ohřát do tropické noci. Návštěva deštného pralesa je sice stylově mokrá, ale stojí za to. Jako typičtí Středoevropané obdivujeme ananasovník, jehož rudě zbarvený květ teprve předznamenává všem dobře známé ovoce. Průvodce nám také ukazuje palmy a orchideje, které najdeme jedině v této části světa. Mezitím se brodíme po kamenech na dně průzračné horské řeky, a aby té vody nebylo málo, co chvíli se na nás snese pořádná dešťová sprška z nebes. Osušit se můžeme až v nedaleké chatrči, kde nás čeká domácí oběd. Jak jinak než vepřové maso, tentokrát s congrí, což je rýže smíchaná s červenými fazolemi. Jednoduchou dřevěnou stavbu tvoří kuchyň s malým obývákem a dvě ložnice, které oddělují od dalších částí obydlí jen látkové závěsy. Jak napovídá velká televize za našimi zády, nejde o důkaz chudoby naší hostitelky, ale komfort dostačující v místních podmínkách, ve kterých skleněná výplň oken představuje zbytečný luxus. Jak se přesvědčujeme při zpáteční cestě, ani pořádný příděl kapek nic neubírá na zálibě

cestopis 41

Kubánců v zářivých barvách. Při jízdě na otevřené korbě automobilu je chrání pláštěnky téměř výhradně žluté nebo oranžové barvy.

Vlakem v rytmu salsy Další položkou v našem programu je jih ostrova. K nočnímu přesunu využíváme poprvé a naštěstí i naposledy linkový autobus. Na rady místních si bereme několik vrstev oblečení, do kterého se budeme muset zabalit kvůli naplno zapnuté klimatizaci. Digitální teploměr u řidiče ukazuje v jednu chvíli neskutečných 11 stupňů, a tak jsme rádi za každou zastávku, ve které se můžeme jít ohřát do tropické noci. Konečně vystupujeme v Trinidadu, který je živou připomínkou někdejšího koloniálního bohatství Kuby. Neopakovatelný půvab mu dodává poloha mezi pohořím Sierra del Escambray a Karibikem. To, společně s množstvím architektonických památek, vyneslo městu zápis na prestižní seznam UNESCO. Za pozornost stojí především úchvatné náměstí Plaza Mayor, kterému dominuje kostel Nejsvětější Trojice. K mé radosti dochází konečně i na výlet vlakem. Ten začíná na nevelkém zastřešeném nádraží, které slouží jak turistickým vlakům, tak i běžným spojům, jejichž odjezdy se podle kubánských zvyklostí píší křídou na tabuli. Původně avizovaná parní krasavice však není již nějaký čas schopná jízdy, a proto

soupravu složenou ze tří otevřených vozů táhne méně atraktivní dieselová lokomotiva. K dispozici je i bufetový vůz, ve kterém elegantní černošský číšník s motýlkem a s cylindrem na hlavě míchá silné drinky. A když zrovna nikdo netouží po alkoholovém osvěžení, vyzve k tanci nejbližší turistku a vytáčí ji v rytmu salsy. Vlak jede krajinou, ve které se v minulosti hojně pěstovala a také zpracovávala cukrová třtina. Proto se jí přezdívá Údolí cukrovarů. Jeho symbolem se stala 45 metrů vysoká vyhlídková věž statku Hacienda Iznaga z poloviny 19. století. Po zaplacení jednoho dolaru můžeme vystoupat až do nejvyššího patra a hledět do širokého okolí. Aby také ne, za tím účelem ji přece postavili! Strážci z ní dohlíželi na otroky pracující na třtinových plantážích v okruhu mnoha kilometrů. Z trinidadského nádražíčka ale odjíždějí i méně okázalé vlaky. Několikrát denně rozváží Kubánce do okolních obcí opravdový kolejový autobus. A když je potřeba, na kolejnice se postaví primitivní motorová drezína, která i s přívěsným vozíkem pobere desítku cestujících s veškerým nákladem včetně bicyklu.

Dort na dlani To nejlepší jsme si ale nechali na konec. Čeká nás jízda jediným elektrickým vlakem na ostrově, který spojuje havanské předměstí Casa Blanca s Matanzas. Trať začíná téměř přesně pod sněhově bílou sochou Ježíše s rozpaženýma rukama, který shlíží na severní pobřeží havanského přístavu podobně jako jeho větší dvojník v Rio de Janeiru. Osazenstvo vlaku tvoří téměř rovným dílem místní a turisté. Poslední zbylá místa obsadí cestující z dalších předměstských zastávek. Souprava se proplétá ulicemi a nepříliš vzhlednými zákoutími přístavu, najednou se ale téměř nepozoro-

Pivo od piráta Jako správní Češi jsme se během pobytu na Kubě nevyhýbali ani místnímu pivu. Volba nebyla příliš složitá, protože obvykle jsme měli na výběr ze dvou druhů: slabšího Cristalu (4,9 %) a o něco silnějšího, ale zároveň lahodnějšího Bucanera s nezbytným obrázkem piráta na etiketě, podle kterého dostalo název. A cena? Zpravidla 1,5 dolaru za třetinku, tedy ne o mnoho víc než u nás.

vaně stává z pomalu se šinoucí tramvaje vlakem, který nabírá stále vyšší rychlost a pak se nemotorně houpá na klikatících se kolejích. Na rovnějších úsecích jede snad i osmdesátkou, a to už do soupravy pořádně profukuje okny, která mnohdy nejdou zavřít. Pozorujeme ostatní cestující. Mladý muž v bílém tílku veze obří bílo-modrý dort, který odolává i slunečním paprskům. Jak je v kraji zvykem, veze si ho na podnosu rovnou na dlani, žádná krabice nebo průhledná fólie ho nechrání před poletujícím prachem a dalšími nečistotami. O kus dál přepravuje starší vesničan třípatrový trs banánů, které jsou o něco menší, než známe z našich obchodů, ale také se lépe rozplývají na jazyku. A dva muži středních let dokonce naložili do vagonu asi desítku klecí s ptáčky, kteří mají podle kubánské tradice chránit obydlí před zlými duchy. Za chvíli přichází průvodčí, aby nám zkontroloval jízdenky. Když vidí, jak si nadšeně zvěčňujeme všechno okolo, nabídne nám prohlídku kabiny strojvedoucího. Ostatní usoudí, že právě já to ocením nejvíc. A tak si fotím mašinfíru při řízení vlaku, když tu se najednou zvedne a mává na mě, ať se posadím místo něho. Vyděšeně usedám na jeho stoličku a nechtěně přitom šlápnu na klakson, kterým se odhání dobytek pasoucí se často přímo na kolejích. Chopím se kniplu a s lehkými potížemi vykouzlím nesmělý úsměv pro objektiv. Není divu, celá akce probíhá ve chvíli, kdy se vlaková souprava řítí nekontrolovaně minimálně šedesátikilometrovou rychlostí! Pár zmáčknutí spouště a už se s úlevou vracím do mnohem méně adrenalinové role turisty. I tento zážitek potvrzuje, že absolvovat dlouhou cestu přes půl zeměkoule a pak strávit dovolenou na pobřeží ve zlaté kleci jménem Varadero by byla věčná škoda. ▪

CESTUJTE Z PRAHY PO EVROPĚ VÝHODNĚ S ČD

Včasná jízdenka Evropa

Neváhejte s nákupem Včasné jízdenky Evropa za skvělou cenu – jejich počet je omezen! Pořídíte ji až 2 měsíce předem, nejpozději však 3 dny do odjezdu vlaku. Odjezdy z Prahy: Q do Berlína za 29 Eur/815 Kč (jede 6x denně) Q do Vídně za 19 Eur/535 Kč (jede 7x denně) Q do Budapešti od 19 Eur/535 Kč* (jede 6x denně) Q do Mnichova od 19 Eur/535 Kč* (jede 4x denně) * Po vyprodání jízdenek za uvedenou cenu se cena zvyšuje až do ukončení prodeje před odjezdem vlaku. Ceny jízdenek jsou pevně stanoveny v eurech a na koruny se přepočítávají dle platného železničního kurzu.

www.cd.cz/eshop

Vždy o něco lepší cesta

křížovka

Soutěž Zašlete nám vyluštěnou tajenku a vyhrajte vstupenku na PRAGUE FOOD FESTIVAL 2014! Správnou odpověď jednoduše zadejte do formuláře na www.cdprovas.cz do 15. května. POMŮCKA: ATE, NÁVA, ZMOK

POPRAVČÍ

VYHYNULÝ NÁJEZDNÍK

3. ČÁST TAJENKY

❖

VADA

VÝRAZ POCHOPENÍ

DRUH PEPŘE

RIVAL

ROSOL

ZÁRMUTEK (KNIŽNĚ)

ZÁBAVNÍ PODNIK

CHYBA

SKULPTURY

SHLUK ROSTLIN

ČÁST KOSTRY

KU-KLUX-KLAN (ZKR.)

BŮŽEK LÁSKY

DRUH GIBBONA EL. NABITÁ ČÁSTICE

OBEC U LITOMĚŘIC

DECHOVÝ HUDEBNÍ NÁSTROJ

TOČENÉ SALÁMY

ÚKRYT

POTÉ

VÝSMĚCH TOČIVÝ POHYB

POTOM EVROPANKA

STÁT NA KOTVÁCH

HLÍNY NA KOŘENECH NAHNAT DOVNITŘ

PODMÍTAT JIHOEVROPAN ZÁPADOČESKÉ MĚSTO

2. ČÁST TAJENKY

PATŘÍCÍ INĚ A SICE

USAZENINA

NEPONECHAT

NĚMECKÁ KARETNÍ HRA

POLÉVKOVÝ KNEDLÍČEK

ŠÁLA Z KOŽEŠINY PŘÍBUZNÁ

CIRKULACE

VYSOKÉ KARTY

JAPONSKÁ POTÁPĚČKA

OPRAVNA TRAKČNÍHO VEDENÍ (ZKR.)

OTVORY V MÍSTNOSTI BIBLICKÝ PRAOTEC NORSKÁ METROPOLE

TVOJE (ŽEN. JM.)

KILOGRAM

Hrajte o 4 vstupenky na PRAGUE FOOD FESTIVAL 2014

MUŽSKÉ JMÉNO HMOTNOST OBALU ZÁHROBÍ (ZASTAR.)

INSTINKT

JEMNÁ SÍŤOVÁ LÁTKA

ŽAL (KNIŽNĚ)

OSVĚDČENÍ

❖

❖

1. ČÁST TAJENKY

TÍM ZPŮSOBEM

❖

❖

KTERÁ (SLOV.)

STARÁ JEDNOTKA RADIOAKTIVITY

Gastronomická událost roku se uskuteční 23.–25. května 2014 v Královské zahradě na Pražském hradě. VIII. ročník festivalu nabídne skvělé pokrmy, nejlepší šéfkuchaře, představí špičkové podniky, producenty alkoholických i nealkoholických nápojů a delikates.

KORNOUTICE

STAŤ

Předprodej již nyní na www.praguefoodfestival.cz.

SOUHLAS

ŠIROKÝ ROZHLED SMĚNEČNÝ RUČITEL HOVĚZÍ DOBYTEK

TYP AUTOMOBILU FIAT

ST. VZTAŽNÉ ZÁJMENO KONZULTACE

VÁT (KNIŽNĚ)

❖ PROVÁDĚT CHIRURGICKÝ ZÁKROK TOUŠ

PŘEDSTAVENÍ KLÁŠTERA

MRCHOŽRAVÝ PTÁK SOUČ. RUSKÝ PREZIDENT

MAN

ADAMOVSKÉ STROJÍRNY (ZKR.)

DRUH

❖

PLIVNÍK

NA ONOM MÍSTĚ

UTÍKÁNÍ

ANTIBLOK. SYSTÉM VÝHERNÍ POUKÁZKA

PTAČÍ POTRAVA

DOPORUČENÍ

PRIMÁTI

NÁZEV PLANETKY

4. ČÁST TAJENKY

OZNAČENÍ MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY

NĚMECKÝ URČITÝ ČLEN

PŮDNÍ HOUBOVÁ VLÁKNA

REZIGNOVANÝ SOUHLAS

ŽENSKÝ HLAS

PŘEZDÍVKA EISENHOWERA

B. A. W. Russell (1872–1970) – britský matematik a filozof: ... (výrok v tajence). Tajenka z minulého čísla: Cinkot drobných je vždy přehlušován šustěním bankovek.

❖

FILMOVÁ HVĚZDA

OSTRÝ PŘÍZVUK

ZBABĚLEC (HANLIVĚ)

SMÍŘENÍ

fotosoutěž pro mladé talenty téma: zvíře

2

Tomáš Varga, 21 let Úsměv

3

Zuzana Diváková, 17 let Vodní svět trochu jinak

Zpracuj naše zadání

svým pohledem…

Foťte na zadané téma a získejte honorář až 3 000 Kč.

Baví vás fotografovat a myslíte, že máte na to stát se profesionálním reportérem, reklamním fotografem či tvůrcem na volné noze? My vám dáme příležitost si to nezávazně vyzkoušet a těm nejlepším vyplatíme honorář.

Téma pro červen 2014 – Sen P okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku, pošli nám své výtvory dle zadaného tématu. Snímek či série (max. 3 fotografie) mohou být reportážního charakteru, stejně jako ryze volnou tvorbou, kde se fantazii meze nekladou. Záleží jen na tobě. Nejpovedenější díla budou oceněna honorářem ve výši 3 000, 2 000 a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).

Pravidla jsou jednoduchá: Vyber maximálně 3 své snímky a na stránkách www.cdprovas.cz (záložka Soutěže) je přes soutěžní formulář v daný termín odešli. Redakce vybere 20 nejlepších a pro ty pak na tom samém místě můžeš zároveň hlasovat. Soutěž je omezena věkovým rozmezím 14–30 let. V každém čísle magazínu vyhlašujeme 3 výherce. ▪

Uzávěrka červnového tématu Sen je 17. května 2014. Uzávěrka červencového tématu Voda je 14. června 2014.

Termíny uzávěrek, kompletní pravidla, vstupní formulář a hlasovací rozhraní najdeš na www.cdprovas.cz.

Sdílejte své snímky na internetu!

1

Zuzana Vondráková, 24 let Rychlé foto

46

název rubriky

Hvězda 1. třídy Pindulína bloguje

Pražák Stajl V

čerejší jízdu jsem absolvovala s kamarádkou. Dopředu jsme si připravily rezervace do první třídy, nakoupily nápoje, jídlo a mířily si to směr vlak. Vždycky když se sejdeme my dvě, upřímně lituju všechny ostatní, neboť já jsem hlučná sama o sobě. Ale s Moravačkou jsme dvojka jako vyšitá. Úplně jsem se těšila, jak zas nějaký omezenec bude sedět na mnou rezervovaném sedadle. A taky že jo! Omezenec si klidně dřepnul na mé místo a vůbec si nepřipadal divně. Já samozřejmě odmítám sedět na jiném než rezervovaném místě a ještě ke všemu musím prostě sedět u okna! Tak vejdu do kupé, s kyselým úsměvem pět minut mluvím na toho vonáušnicovanýho frajera – a on nic. Tak to teda ještě jednou opakuju jako kafemlejnek – a zase čučel jak pukavec. Pak si sundal sluchátka a jaksi z mé divoké gestikulace usoudil, že mu jako asi ta kráááááva něco chce. Tak jsem mu to ještě jednou říkala, že mám na jeho místo rezervaci a že prostě u toho pitomýho vokna budu sedět já! V tu chvíli asi pochopil, protože se otázal, cituji: „To jako mám jít do prdele?“ Načež jsem jen přikývla a oznámila, že to ale řekl on. Frajer s květnatou mluvou dnešní mládeže se teda posunul a já konečně mohla k mnou vysněnému místu. Někteří lidé to tak mají. Kdo zná seriál Můj přítel Monk, tomu musí být jasné, o co kráčí. No nic, dosedly jsme a už to začalo. Probraly jsme velmi důležitá témata, chechtaly se a sem tam mimikou pomlouvaly toho „borce“, co seděl vedle. Jako já šampónky můžu, vo tom žádná. Ale co je moc, to je příliš. Náušnice s briliantem v uchu, spousta řetězů na rukách, nohách, bedrech, hlavě a tak. No, pomyslela jsem si svý a v duchu doufala, aby ho průvodčí vyhodil, protože bych mu pěkně od plic řekla: „Moc smutný příběh.“ Bohužel lístek měl, a tak jsem mu alespoň věnovala doooost hlučný smích přímo do toho jeho vymazlenýho ouška. Poučení? Pražák Stajl nechceš...

0-14

Ilustrace na dvoustraně: jakub mareš

zvířátka z depa Pantík , Sloník, Pavouček, Žralda

českou vátka a e ani á m l s e ěli, ž u přin e sklad jdoucí lidé věd rem do epa a z d m žá f o le t o šé i! s t k l hni před é dě byla káza aby všic a se postavila o vé, mil it!“ roz , v začít. A ič m la d lo e s o p h r e e o í k d m t m e ě d á d n e se íř t ř u Hodn v s ž p b Z a pak u oslavy. a, co vla ý stožár ten, tak „ Je k vě zavěsil na velk iční k větno vé ojného ticha – y, aniž by tušil oucího. Tu na trad , chvilka důst mávátk trojved vlajku. velkou omněli “ mávala estižní pozici s p ! r a a o z z e la o e, máte n a P s m „ r l á já p le ín a a e n m v v depu la za rán řipo áka f depa , byl vyb y si v k větnu p átka sk řady, šé ná, zvíř vouček n č a d P je é l á n a b v m á a a to oslav otože nejvíc m ň vy, jaké význ pr po s a A e í. v ít v la s . ud ahradit ěti, pok Tudíž, d ou Pavoučka n dn šanci je

JDE SE DO PRÁCE

Pavouček strojvedoucím Řekněme si to na rovinu. Každý, kdo má rád vláčky a železnici, aspoň jednou zatoužil stát se strojvedoucím. Sedět za řídicím pultem na mašině, sledovat rychle ubíhající krajinu, skrze ovládací páku cítit motor o výkonu tisíců koňských sil, který si poradí i s těžkými nákladními vlaky, to je sen každého druhého malého kluka. Některým to vydrží i do dospělosti, když se stanou tatínky. A stejně tak Pavoučka přivedl k železnici jeho táta starý Pavouk a vysvětlil mu všechny ty zajímavosti i jak se ovládá mašinka. Kdo si myslí, že vlak si to po kolejích šine úplně sám, je na velkém omylu. Mašinfíra má k dispozici spoustu tlačítek, pák, budíků a v novějších strojích i elektronické počítače s klávesnicí nebo joystickem, které musí najednou ovládat a přitom sledovat, zda na návěstidle svítí zelená. Pavouček využívá zvýšeného počtu svých končetin – rukonožiček –, protože cítí velkou odpovědnost za všechny ty lidi ve vlaku, které musí bezpečně odvézt do cíle. A kdyby se Pavoučkovi náhodou zatočila hlavička nebo mu upadla jedna nožička, existuje v každé mašince taková pojistka. Říká se jí tlačítko bdělosti. Pravidelně se musí mačkat, jinak začne nepříjemně pískat, a když ho ani poté nikdo nezmáčkne, vlak se automaticky zastaví. To pro jistotu, že se strojvedoucím není něco v pořádku. I proto je vlak 16x bezpečnější než auta na silnici.

PŘEHLÍDKA NA TOČNĚ

Šlechtična

V květnu tradičně vítá první návštěvníky největší železniční muzeum u nás plné historických mašinek a vagonů – ČD Muzeum v Lužné u Rakovníka. Na odiv se tu vystavuje mnoho parních krasavic a často sem zavítá při historických jízdách i parní Šlechtična, která svou přezdívku získala pro svůj elegantní vzhled. Byla vyrobena v polovině minulého století v plzeňské Škodovce a vozila dálkové rychlíky, osobní vlaky i rychlé nákladní vlaky. Krajinou si to šinula až stokilometrovou rychlostí a za sebou nechávala dlouhý kouřový „ocas“. Na vlastní oči si můžete prohlédnout nejen tuto krasavici třeba při Setkání parních lokomotiv předposlední červnový víkend v onom muzeu uprostřed křivoklátských lesů. www.cdmuzeum.cz

NA DOVOLENOU K JADRANU POHODLNĚ VLAKEM

Noční sezonní spoje

Do chorvatského Splitu a černohorského Baru se nemusíte v létě trmácet autem. Cestujte v pohodlí klimatizovaných lůžkových vozů bez stresu na silnicích! Sezonní spoje Do Splitu ▪ 2x týdně od 13. 6. do 29. 8. 2014 (tam v úterý a v pátek, zpět ve středu a v sobotu) Do Baru ▪ 4x týdně od 13. 6. do 5. 9. 2014 (tam v úterý, středu, pátek a v sobotu, zpět ve středu, čtvrtek, sobotu a v neděli) Využijte pro svou cestu výhodnou nabídku jízdenek CityStar.

www.cd.cz/jadran

Vždy o něco lepší cesta

ze světa železnice 49

ze světa železnice TRAŤ Z ČÍNY DO TIBETU

K AL MÁLE ce: MICH cn.net a r t s u TEXT, il dia, isifa, rail ofime Foto: Pr

Jak se staví sen Dokončení výstavby železničního spojení z Golmudu do Lhasy po 50 letech bezesporu splněným snem je. Čínští inženýři zde museli opět o něco dále posunout lidské i technologické možnosti a vytvořili tak obdivuhodné dílo – nejvýše položenou trať na světě. Jen se nenápadně vkrádá otázka, zda realizace stavby byla opravdu snem i těch, pro jejichž blaho je údajně určena.

50

ze světa železnice

V

znik myšlenky na železniční spojení tibetské Lhasy s Čínou se datuje od padesátých let minulého století, kdy vojáci čínské armády pod záminkou záchrany místních obyvatel před imperialistickým útlakem obsadili v té době nezávislý Tibet. Zásadní komplikací, díky které se realizace stavby protáhla na více než padesát let, byla zmrzlá a nestabilní půda Tibetské náhorní plošiny, přes kterou trať měla vést. Ne náhodou se zdejšímu kraji o velikosti trojnásobku Francie říká třetí pól. V nestálém počasí tu během zimy teploty běžně klesají k –40 stupňům a díky nadmořské výšce kolem 4 000 m je zde pro netrénované jedince nebezpečně málo kyslíku. Podmínky samy o sobě extrémní, které by daly zabrat i vysokohorské expedici, natož pak obyčejným stavebním dělníkům. Po dlouhou dobu proto odborníci považovali stavbu železnice za technicky neproveditelnou a projekt byl ukončen na úpatí náhorní plošiny v Golmudu.

Zázraky se dějí Navzdory všemu výše uvedenému rozhodlo vedení Čínské lidové republiky 29. června 2001 o prodloužení tratě až do Lhasy. Mělo se postavit celkem 1 142 kilometrů kolejnic během pouhých šesti let. V kontextu toho, jak rychle probíhá modernizace naší železniční sítě či výstavba dálnic, hotové sci-fi... Kromě extrémních teplot bylo třeba vyřešit i další nepříjemná místní specifika, například častá zemětřesení. V místech, kudy trať vede, se potkávají Indická a Euroasijská deska, jejichž dávný střet má na svědomí vznik himálajského pohoří. O tom, že o sobě umějí desky dát vědět i dnes, se mohli stavbaři přesvědčit během dokončování celého díla, kdy zemětřesení o síle 8,1 stupně Richterovy škály poničilo jeden z tunelů. Trať se proto v několika místech aktivním seismickým zlomům vyhýbá a tam, kde nebylo zbytí, použili stavitelé násep. Ten je oproti mostům v případě zemětřesení bezpečnější a hlavně levnější na případné opravy.

Železniční most ve Lhase přetínající stejnojmennou řeku byl inspirován místní architekturou.

and Northwestern Railway na Aljašce či Stalinova Mrtvá trať na Sibiři. Čínští vědci v čele s profesorem Zhang Luxinem bádali několik desetiletí, než dospěli k jednoduchému řešení v podobě ochlazování podloží pod tělesem tratě. To je řešeno hned několika způsoby v závislosti na hloubce permafrostu. První a nejjednodušší spočívá

v uložení tělesa tratě na izolační panely a vrstvu štěrku. Tím dochází k cirkulaci vzduchu a odvádění tepla zpod náspu. Půda pod tratí tak zůstává i v létě pevná, zatímco pár metrů od kolejí se již boříte do bláta. V druhém případě se inženýři inspirovali u místních obyvatel, kteří svá obydlí budují na náspech proložených trubkami. Princip je stejný jako v prvním případě, jen s vyšší účinností. Kde ani toto řešení nebylo dostačující, byly použity žebrované trubice. Ty jsou zapuštěny pod násep. V jejich dutých útrobách se nachází čpavek, který se oteplováním mění na plyn a ten stoupá vzhůru nad povrch země. Zde jsou trubice opatřeny žebry, přes která se teplo odvádí díky proudění okolního vzduchu. Ochlazený plyn následně zkapalní, stéká zpět dolů a vše se znovu opakuje. Prostý princip známý ze starších ledniček byl využit na celkem 38 km tratě.

Neochvějná stabilita

Beton v peřinkách

Hlavním kamenem úrazu při budování tratě se stalo nestabilní podloží. V délce 550 km, což je polovina celkové vzdálenosti, trať vede po zmrzlé půdě. V zimním období je pevná jako skála, během léta, kdy zde teploty „šplhají“ k 10 stupňům nad nulou, se vrchní část mění v bahno – tzv. permafrost. Ten dosahuje hloubky i několika stovek metrů, přičemž se může průběžně měnit v závislosti na teplotě. Běžná trať se na takovém povrchu prohýbá a praská. Typickými příklady jsou Copper River

Existují však místa, kde jsou všechna tato řešení nedostatečná. Místa se zmrzlou půdou a spodní vodou vykazují extrémní nestabilitu. Zde se inženýři rozhodli pro vedení tratě po mostech (pokud se nejednalo o seismicky aktivní oblasti). Celkem jich bylo k tomuto účelu vybudováno 675, přičemž nejdelší z nich měří úctyhodných 12 km. Na první pohled to nevypadá složitě, bylo však třeba umíchat speciální beton schopný tuhnout při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Dále

Kolejová pole byla během stavby montována přímo na trase budované železnice. I jejich materiál byl uzpůsoben extrémním klimatickým podmínkám.

ze světa železnice 51

Jako v ponorce S neméně intenzivní pečlivostí, s jakou byla postavena trať, byly vyrobeny i vagony řazené do souprav vlaků. Hermeticky uzavřené vozové skříně mají zdvojenou izolaci dveří a oken. Ty navíc chrání před UV zářením, jehož intenzita je v nejvyšších bodech tratě až trojnásobná. Zajištěna je i spolehlivá distribuce kyslíkem. Venkovní kompresor vhání vzduch stlačený na 0,8–1 MPa do výrobníku kyslíku, odkud je distribuován do jednotlivých kupé i zvláštních výduchů, ke kterým se v případě nevolnosti dá připojit maska.

bylo nutné co nejméně zahřívat hloubené otvory. Proto se vrtaly v zimním období a nasucho. Normálně se používá voda coby mazivo, zde by však mohla rozpouštět led pod zemí. Armatura se proto vkládala okamžitě po vyhloubení díry a stejně tak se ihned lil beton. Sloupy sahají 20 m pod povrch země, a tak i v letních měsících, kdy horní vrstva půdy roztává, je most stabilní a udržuje si svou projektovanou nosnost. Naopak u sloupů nad povrchem země bylo třeba zabránit promrznutí betonu. Písek a štěrk se proto uchovávaly

násep

ݒ®‰

‡˜Š¦Œ»ŽŒƒŠ— øƒ€

”ƒŒ’‡Š¦Œ»’“€‰—

Výškový profil tratě 5 000 m n. m. 4 000 m n. m. 3 000 m n. m.

Xining

2 000 m n. m.

Golmud

Lhasa

Lanzhou

1 000 m n. m. 0 m n. m.

Peking

0 km

2 922 km

4 064 km

Schéma tří variant chlazení podloží železničního tělesa vedeného po permafrostu (zleva: trať vedená na štěrku, trať s ventilačními trubkami, trať chlazená žebrovanými tyčemi).

‡‰“Š“ˆ»»ŽŠ—Œ

NH3 ĝ¦Ž”ƒ‰Ğ

52

ze světa železnice

ve stanech, vytápěných horkým vzduchem, a při míchání finální směsi se používala vroucí voda. Během tuhnutí se do dutých pilířů vháněla horká pára a zvnějšku byly obaleny bavlněnými přikrývkami. Svá specifika měla i ražba tunelů. Ten nejvýše položený na světě, Feng-chuo-šan (Hory větru a ohně), se nachází ve výšce 4 905 m n. m. a je dlouhý 1 338 metrů. Během hloubení bylo nutné chladit okolní zeminu, zahřívanou přítomností strojů a dělníků (obdobný princip jako v iglú), a následné výztuže okamžitě betonovat. Normálně se vytváří jedna vrstva betonu, zde byly použity dvě oddělené izolací.

Zdraví nadevše

Golmud Qumar Heyan

Tibet /)»Œ

Tuotuohe Tanggula

Jako jeden z dalších problémů se ukázalo zdraví pracujících dělníků, především nebezpečí výškové nemoci (hypoxické hypoxie). Způsobuje ji nedostatek kyslíku, který byl v místech stavby i na 50 % běžného množství. Projevuje se bolestí hlavy, nevolností, pocitem slabosti a může vést až k otoku plic a mozku a následnému úmrtí. Doby, kdy pod čínskou zdí umíralo nespočet dělníků, jsou naštěstí pryč a vytyčený cíl v podobě nulových obětí na životech se nakonec podařilo dodržet. Úkol pro 2 000 lékařů, působících přímo na stavbě v provizorních nemocnicích, to ale rozhodně nebyl jednoduchý. Celkem se starali o 227 000 fyzicky zdatných dělníků pracujících ve zkrácených čtyřhodinových směnách. Dělníci měli po příjezdu na samotnou stavbu týden na aklimatizaci a poté kromě nářadí nafasovali i kyslíkové lahve pro případ náhlé nevolnosti. Pouze u těch, kteří hloubili tunely, nebylo použití těžkých lahví vhodné. Kyslík se jim proto vháněl z centrálních generátorů přímo do tunelu. Došlo-li přesto k nejhoršímu, byly k dispozici přetlakové komory. Těch nakonec využilo na 14 000 dělníků.

Yuzhufeng

Buqiangge

Co Nag Lake Nagqu

Damxung Yangbajin

Lhasa

Himálaj Bhútán

Trať v číslech Délka tratě Golmud – Lhasa Počet mostů Počet tunelů Nejvyšší tunel Nejvyšší stanice Cena

1 142 km 675 10 Feng-chuo-šan (4 905 m n. m.) Thang-la (5 072 m n. m.) 3,68 miliardy dolarů

Hledání pravdy

Vlak právě projíždí kolem žebrovaných trubic odvádějících teplo zpoza železničního náspu.

Cesta vlakem do Lhasy se postupně stala fenoménem. Během turistické sezony jsou všechny spoje beznadějně vyprodané čínskými cestovkami a případnou jízdu je proto nutné plánovat dlouho dopředu. Ostřílení cestovatelé doporučují přicestovat letecky a odbýt si aklimatizaci přímo ve Lhase, neboť mírné projevy výškové nemoci vás při cestě po železnici stejně neminou a zbytečně pokazí fascinující podívanou z oken vlaku. I když jisté rozčarování vás může čekat už přímo ve Lhase. Ta se právě i díky železnici stává více než centrem buddhismu cílem dovolenkové zábavy čínských turistů. Zábavní park s kolotoči hned vedle vlakového nádraží mluví sám za sebe. Železnice tak svým způsobem pomáhá přetavit globální duchovní symbol v další konzumní turistický resort a potlačit způsob života původních obyvatel. Na tom, že bylo postaveno obdivuhodné dílo díky lidskému odhodlání a vynalézavosti, to ale na druhou stranu nic nemění. ▪

průvodce

ČD Bike Cyklosezona začíná Vlak+ festival Rock for People Království železnic Liberecký kraj Články v této rubrice mají pouze informativní charakter. Přeprava ve vlacích ČD se řídí tarifem TR 10 a SPPO.

54

ČD průvodce

Začněte svůj cyklovýlet ve vlaku Radost z pohybu a hustota železnic v našich krajích jsou jedny z důvodů, proč využít vlak při cestě na cyklovýlet. České dráhy pod názvem ČD Bike nabízejí všechny služby spojené s cestováním s kolem.

P

ohodlně a bez starostí přijeďte vlakem do centra oblíbených cykloturistických oblastí a přímo na nádraží vám půjčíme kolo. To lze rezervovat i předem telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu.

Cyklopůjčovny v devíti krajích ČR Půjčovny kol ČD jsou otevřeny od 1. dubna do 31. října, některé vybrané dokonce celoročně. Zdarma si také můžete kolo uschovat ve vybraných stanicích vybavených úschovnou kol. Po celodenním výletu za poznáním krás naší přírody a kulturních památek nemusíte kolo vracet v místě, kde jste si ho vypůjčili – lze ho většinou vrátit i v jiných stanicích. Chcete-li si ulehčit cestu, můžete si vypůjčené kolo zdarma převézt

mobilní aplikace Na kole i pěšky Vyzkoušejte novou mobilní aplikaci, pomocí které můžete vyhledávat stezky dle vaší aktuální polohy nebo v okolí zadaného města. Stezky lze také vyhledávat podle krajů a následně oblastí. Po zvolení konkrétní stezky se vám také zobrazí její detailní popis. Aplikace se ještě stále vylepšuje a doplňuje o nové funkce. Prozatím je k dispozici verze pro operační systém Android. Připravuje se také verze pro iOS a posléze i Windows Phone. Více na www.nakoleipesky.cz.

vlakem po vybraných tratích blíže k cíli pomocí přepravy spoluzavazadel nebo úschovy během přepravy. A jak si kolo vypůjčit? Stačí předložit dva své osobní průkazy (např. občanský průkaz, řidičský průkaz, pas apod.) pro sepsání nájemní smlouvy, podepsat nájemní smlouvu, složit zálohu na vypůjčení v hotovosti (záloha může být vrácena i v jiné stanici), zaplatit půjčovné a vyrazit na výlet. Cena půjčovného se v jednotlivých krajích liší. Například v Karlovarském kraji zaplatíte za jeden den 250 Kč, s In Kartou dokonce jen 190 Kč. Elektrokola si můžete vypůjčit za 390 Kč, s In Kartou za 290 Kč na den. Podrobné ceníky jednotlivých krajů i s dalšími možnými slevami najdete na www.cd.cz/cdbike. ▪

České dráhy, a.s., jsou partnerem projektu Česko jede. www.ceskojede.cz

ČD průvodce 55

Půjčovny kol a vratné stanice Pouze pro vrácení kol, zapůjčit lze po předchozí rezervaci Pouze pro vrácení kol

Kompletní informace k nabídce najdete na www.cd.cz/ /cdbike

Výhody cyklopůjčoven ČD ▪ žádné starosti s přepravou kola na místo výletu ▪ příznivé ceny půjčovného ▪ uložení kol v úschovnách ČD zdarma ▪ kvalitní trekingová kola odpovídající předpisům ▪ bezplatná přeprava kol na vybraných tratích ▪ možnost vrácení kol v jiné cyklopůjčovně ČD

Přehled stanic, kde je možné kolo zapůjčit a vrátit Královéhradecký kraj Půjčovny kol a vratné stanice: Adršpach, Česká Skalice, Trutnov hl. n. (Červený Kostelec – pouze pro vrácení kol)

Jihlava, Ledeč nad Sázavou, Náměšť nad Oslavou, Okříšky, Pelhřimov, Přibyslav, Třebíč, Žďár nad Sázavou (Rožná, Bystřice nad Pernštejnem – pouze pro vrácení kol)

Pardubický kraj

Jihomoravský kraj

Půjčovny kol a vratné stanice: Česká Třebová, Chrudim, Letohrad, Pardubice hl. n. Pouze pro vrácení kol, zapůjčit lze po předchozí rezervaci: Brandýs nad Orlicí, Hlinsko v Čechách, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Králíky, Lanškroun, Moravská Třebová, Polička, Přelouč, Slatiňany, Svitavy, Žamberk, Žďárec u Skutče

Půjčovny kol a vratné stanice: Břeclav, Hodonín (zde pouze na objednávku předem), Veselí nad Moravou, Znojmo

Olomoucký kraj Půjčovny kol a vratné stanice: Olomouc hl. n., Zábřeh na Moravě

Plzeňský kraj

bezpečnost

Půjčovny kol, elektrokol a vratné stanice: Domažlice, Tachov (Klatovy – pouze pro vrácení kol)

Zlínský kraj Půjčovna kol a vratná stanice: Kroměříž Kola ve většině našich půjčoven jsou registrována v systému CEREK (Centrální registr jízdních kol), který je napojen přímo na Městskou policii České republiky. Jízdní kola v cyklopůjčovnách Kraje Vysočina jsou opatřena mikročipy.

Vysočina Půjčovny kol a vratné stanice: Nové Město na Moravě, Světlá nad Sázavou, Telč Pouze pro vrácení kol, zapůjčení kol pouze po předchozí domluvě: Golčův Jeníkov město, Havlíčkův Brod, Horní Cerekev, Chotěboř,

Jihočeský kraj Půjčovny kol a vratné stanice: Český Krumlov, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Jindřichův Hradec, Lipno nad Vltavou, Nová Pec, Písek, Strakonice, Tábor, Třeboň, Třeboň lázně, Veselí nad Lužnicí, Volary Zapůjčení nebo vrácení jízdního kola pouze po předchozí domluvě: České Velenice, Kardašova Řečice, Milevsko, Nová Bystřice, Prachatice, Soběslav, Vimperk, Vyšší Brod klášter

Karlovarský kraj Půjčovny kol a vratné stanice: Aš, Františkovy Lázně, Cheb, Karlovy Vary dolní n., Loket, Mariánské Lázně, Sokolov Zapůjčení nebo vrácení kola pouze po předchozí domluvě: Karlovy Vary, Nejdek Zapůjčení elektrokol: Karlovy Vary dolní n., Mariánské Lázně Ceníky půjčovného a tipy na výlety v jednotlivých krajích najdete také v letáčcích, které jsou k dispozici na nádražích.

56

ČD průvodce

Přeprava kol ve vlacích ČD Kdo rád tráví dovolenou na kole nebo podniká víkendové vyjížďky a nespokojí se s opakovanou jízdou po již projetých trasách, může si kolo přepravit kamkoli s sebou vlakem. Přeprava kola jako spoluzavazadla Přeprava kola jako spoluzavazadla je možná ve všech vlacích označených v jízdním řádu symbolem jízdního kola. Za přepravu zaplatíte dle ujetých kilometrů od 25 Kč (0–50 km) do 75 Kč (351 a více km). V těchto vlacích se kola přepravují v rozšířených vyhrazených prostorech (u nástupních dveří jsou označeny symbolem jízdního kola).

Ve vlacích, které jsou v jízdním řádu označeny symbolem kufru, je možné si kolo během přepravy „uschovat“ do vozu, který je označen stejným symbolem. Výhodou této služby je, že kolo má během cesty pod dozorem zaměstnanec ČD a vy se tak o ně nemusíte starat. Za tuto přepravu zaplatíte dle ujetých kilometrů od 25 do 75 Kč a k tomu jednorázové úschovné ve výši 10 Kč v každém vlaku.

S kolem po Praze ▪ Ve vlacích ČD s jízdenkou PID přeprava zdarma jako spoluzavazadla. ▪ S jízdenkou ČD zaplatíte za kolo poplatek jako za spoluzavazadlo. ▪ Zdarma s jízdenkou PID přepravíte kolo i metrem, tramvají, lanovkou a přívozem.

U vybraných vlaků je rezervace místa pro kolo možná, u některých dokonce povinná. Vlaky s povinnou rezervací místa pro kolo jsou v jízdním řádu označeny symbolem kola v rámečku. Přehled všech rezervačních poplatků najdete v letáčcích ČD Bike na nádražích nebo na www. cd.cz/cdbike. Pokud si ale rezervujete místo pro své kolo předem při nákupu v eShopu ČD, ušetříte – rezervaci místa pro sebe i kolo totiž získáte za 0 Kč.

Nové vozy na spojích ČD

Kolo v úschově během přepravy

S kolem v Pendolinu ▪ Přeprava kol jako spoluzavazadla ve 2. vozové třídě. ▪ Cena dle ujetých kilometrů od 25 Kč do 75 Kč. ▪ Povinná rezervace zahrnuta v ceně místenky SC od 35 Kč.

Rezervace místa i za 0 Kč

Ceník přepravy jízdních kol Tarifní kilometry/pásmo

Cena

1–50 51–100 101–150 151–200 201–250 251–300 301–350 351 a více

25 Kč 35 Kč 45 Kč 55 Kč 60 Kč 65 Kč 70 Kč 75 Kč

Jednorázové úschovné v úschově během přepravy za každý vlak

10 Kč

Chystáte se na výlet do Jihočeského kraje? Na lince Praha – Tábor – České Budějovice jsou nyní nově řazeny modernizované vozy s kapacitou dvanácti míst pro jízdní kola. V sobotu je k dispozici posilový cyklovůz z Prahy hl. n. ve vlaku R 1543 s odjezdem v 9.33 h, ve vlaku R 641 s odjezdem v 11.33 h a z Českých Budějovic v neděli ve vlaku R 638 s odjezdem v 15.57 h. Posilový cyklovůz bude řazen na výše uvedených vlacích ve směru Praha – České Budějovice o sobotách od 21. června do 30. srpna a ve směru České Budějovice – Praha o nedělích od 22. června do 31. srpna. Z důvodu výlukové činnosti jsou všechny vlaky na lince Praha – Tábor – České Budějovice s povinnou rezervací pro kolo. Je cílem vašeho výletu nádherná příroda Krušných hor nebo Šumavy? Pak pamatujte, že nově je na lince Praha – Ústí nad Labem – Cheb a Praha – Plzeň – Cheb/Klatovy zavedena povinná rezervace pro kolo. Pokud se chystáte za cykloturistikou do Českého středohoří, připravili jsme pro vás v letošní cyklistické sezoně na lince Praha – Děčín posílení vybraných vlaků o další místa pro kola formou úschovy během pře­pravy, a to od 19. dubna do 25. října ­(v sobotu a 1.,8.5., kromě 3.,10.5., ve vlaku 692 s odjezdem z Prahy v 6.46 h a 690 s odjezdem z Prahy v 8.46 h nebo v neděli ve vlacích 687 s odjezdem z Děčína v 15.24 h a 689 s odjezdem z Děčína v 17.24 h). ▪

ČD průvodce 57

VLAK+ FESTIVAL

Rock for People 2014 Jubilejní dvacátý ročník festivalu Rock for People proběhne ve Festivalparku v Hradci Králové od 3. do 5. července, kam vás nejvýhodněji dopraví České dráhy se slevou VLAK+.

P

rogram letošního jubilejního ročníku bude plný hudebních, ale i nehudebních zážitků. Letos nabídne přes 200 zavedených kapel a DJs, ale i nováčky doporučené nejlepšími evropskými showcasovými festivaly. Mezi doposud potvrzenými kapelami si asi největší pozornost zaslouží legendární Manu Chao s kapelou La Ventura, roztančení průkopníci žánru ska Madness, tvrdí Biffy Clyro či živelní Chase & Status. Vřelého přijetí se jistě dočkají také Tom Odell, The Naked and Famous nebo drum´n´bassový mág Netsky Live. Ze zástupců české scény vyčnívá kapela, která se po mnoha letech odmlky vrací v plné síle a v létě nevystoupí na žádném jiném festivalu – Lucie. Během tří festivalových dní ji doplní Chinaski, Tata Bojs nebo Mandrage.

Výhodně se slevou VLAK+ Na hlavní nádraží v Hradci Králové se lze pohodlně dostat ze všech částí České republiky. Z nádraží se do Festivalparku svezete kyvadlovou dopravou – viditelně označenými autobusy, jejichž zastávka se nachází přímo před nádražím. Pro návštěvníky je navíc připravena speciální nabídka VLAK+ Rock for People 2014. Ta se vztahuje na všechny zpáteční jízdenky zakoupené do cílové stanice Hradec Králové hlavní nádraží. První den

Vstupenky na pokladnách ČD Stejně jako v minulých letech se budou vstupenky na festival prodávat také v pokladnách Českých drah, a to již od 5. května. Držitelé In Karty mají slevu 150 Kč a zaplatí tak místo 1 650 Kč jen 1 500 Kč. Od začátku června pak bude možné zakoupit v jakékoli pokladně ČD také jízdenku VLAK+ Rock for People 2014.

platnosti jízdenky je kdykoli od 2. do 5. 7., poslední den platnosti je vždy 6. 7. 2014. Za cestu do Hradce Králové zaplatíte základní jízdné (děti do 15 let polovinu), zpět vás odvezeme zdarma! Nezapomeňte, že pro uznání slevy je nutné jízdenku před cestou zpět nechat orazítkovat u stánku ČD ve Festivalparku. ▪

58

ČD průvodce

Vlakem přes noc na Jadran Praha

Lůžkové vozy ČD nabízejí příjemnou alternativu k cestování automobilem či autobusem k Jaderskému moři. Vyzkoušejte je i vy v letní sezoně na přímém spojení do černohorského Baru a chorvatského Splitu.

V

yužijte klimatizované lůžkové vozy s možností připojení na 230 V. Po celou dobu cesty lůžkový vůz doprovází stevard JLV, u kterého je možné objednat drobné občerstvení či teplé a studené nápoje. Spoje do Splitu jedou 2x týdně, od 13. června do 29. srpna 2014 (ve směru na Jadran spoj

jede v úterý a v pátek, zpět se vrací ve středu a sobotu). Do Baru je možné cestovat 4x týdně od 13. června do 5. září 2014.

Tourist, Double nebo Single Lůžkové vozy nabízejí tři kategorie uspořádání oddílů. Tou první je kategorie Tourist

Příklady cen ubytovacích příplatků do lůžkového vozu 3místné lůžko (T3)

2místné lůžko (Double)

1místné lůžko (Single)

Praha – Bar

18,20 eur (510 Kč)

27,30 eur (764 Kč)

63,70 eur (1 784 Kč)

Praha – Split

21 eur (588 Kč)

31,50 eur (882 Kč)

73,50 eur (2 058 Kč)

Uvedené ceny jsou za jeden směr a je použit orientační přepočet 1 euro = 28 Kč.

Příklady cen jízdních dokladů Zpáteční jízdenka CityStar

Praha – Split a zpět

Praha – Bar a zpět

CityStar 2. třída – 1 osoba

180,40 eur (5 051 Kč)

170 eur (4 760 Kč)

CityStar 2. třída – 1 osoba s In Kartou*

142,10 eur (3 976 Kč)

158,60 eur (4 441 Kč)

CityStar 2. třída – 2 osoby

293,60 eur (8 221 Kč)

278 eur (7 784 Kč)

CityStar 2. třída – 2 osoby, min. 1 os. s In Kartou*

230,50 eur (6 455 Kč)

255,20 eur (7 146 Kč)

CityStar 2. třída – 5 osob

633,20 eur (17 730 Kč)

602 eur (16 856 Kč)

CityStar 2.třída – 5 osob, min. 1 os. s In Kartou*

495,60 eur (13 877 Kč)

545 eur (15 260 Kč)

Brno

Bratislava Budapešť Split

(T3) – oddíly uspořádané pro 3 cestující (oddíly jsou rozděleny na mužské a ženské; v případě, že cestují 3 spolucestující různého pohlaví, zakoupí si ubytovací příplatky společně do jednoho oddílu). Kategorie Double je určena pro dvojice spolucestujících, je vhodná především pro cestování párů. Kdo požaduje vyšší standard a soukromí, může využít nabídky uspořádání Single – v tomto případě musí mít cestující platné jízdní doklady 1. třídy.

Jakou zvolit jízdenku? Pro malé skupiny 2–5 cestujících je nejvhodnější jízdenka se slevou CityStar (doporučujeme ještě kombinovat s In Kartou Rail plus, kdy stačí, aby ji předložil alespoň jeden cestující ze skupiny). Větší skupiny od 6 osob se odbavují standardní mezinárodní skupinovou jízdenkou. Předprodej jízdenek a ubytovacích příplatků v mezinárodních pokladnách Českých drah začíná 1. dubna 2014 pro celou letní sezonu. Rezervační doklad do lůžkového vozu nelze zakoupit samostatně bez jízdenky pro daný spoj. ▪

*Slevy na jízdenky do zahraničí jsou poskytovány držitelům In Karty s doplňkovou aplikací Rail plus (IN 25 %, IN 50 %, IN 100 %, IN Senior). Orientační přepočet 1 euro = 28 Kč.

Bar

Více najdete na www.cd.cz/jadran.

ČD průvodce 59

MŮŽETE POTKAT VE VLAKU

Spisovatelka i taxikářka z vlasti neslavně známým uprchlickým táborem v rakouském Traiskirchenu, kde svůj pobyt zúročila i literárně. „O životě v Traiskirchenu jsem napsala román Kulatý svět. Uprchlický lágr – docela drsný, i když oproti mnoha jiným uprchlickým táborům úžasně pohodlný – jsem se snažila popsat maximálně realisticky.“

V listopadu 1989 jí v nakladatelství u Škvoreckých vyšla první kniha, dosud jich má na svém kontě téměř dvacet. Sedm let řídila taxi v New Yorku, přesto dnes do auta sedne jen výjimečně.

Centra zaneřáděná zplodinami Ač dlouhá léta seděla dnes již známá spisovatelka za volantem automobilu, nyní využívá jen vlaky, tramvaje nebo autobusy. Veřejnou dopravou jezdí ráda. Ne že by se bála sednout do auta, ale nechce zbytečně zaneřádit centrum výfukovými plyny.

Text a foto: MARTIN HARÁK

Vybraná díla

M

ožná jde na první pohled o poměrně nesourodá povolání a v případě taxikaření také o nepříliš vhodnou profesi pro ženu. Nicméně pro začínající spisovatelku báječně inspirativní. „Ke žlutým taxíkům v New Yorku jsem se dostala vylučovací metodou: byl to jediný džob, který mě jakžtakž uživil a zároveň mi umožňoval na dlouhé měsíce práce nechat, cestovat a psát. Poznala jsem díky tomu New York jako málokdo, posbírala spoustu příběhů a ověřila si, že mě nerozhází ani ozbrojené přepadení. Vydalo to na několik knih jako Dej mi ty prachy, Gang zjizvených, Můj I. Q. nebo Láska v New Yorku.“

Do Ameriky přes lágr Na otázku, co vedlo Ivu Pekárkovou k odchodu z rodné země, odpovídá: „To je jednoduché. V socialistickém Československu měl normální člověk dvě možnosti – buď zůstat navždy ve vlasti a smět z ní vytáhnout paty jen do několika socialistických zemí, anebo se sebrat a odejít. Ovšem s vědomím, že se pak už nikdy nevrátí. Vybrala jsem si to druhé. Teď zrovna vychází v reedici můj první román Péra a perutě napsaný v roce 1986. V něm situaci v tehdejším Československu popisuji barvitě a dopodrobna.“ Je třeba dodat, že Iva Pekárková prošla po odchodu

Péra a perutě, 1989 Kulatý svět, 1993 Gang zjizvených, 1998 Do Indie kam jinam, 2001 Šest miliard Amerik, 2005 Sloni v soumraku, 2008 Jaxi taksikařím, 2009 Levhartice, 2013

Iva Pekárková Pochází z Prahy, kde studovala mikrobiologii a virologii. V roce 1985 odešla přes uprchlický tábor Traiskirchen v Rakousku do USA. Mezi roky 1997 a 2005 bydlela opět v České republice, kde krátce působila i v redakci deníku MF DNES, a v roce 2006 se odstěhovala do Anglie. Na internetových stránkách iDNES.cz má od května 2008 svůj blog. Píše, překládá, tlumočí, cestuje, živí se, jak se dá, a je hrdá na to, že je pravděpodobně jedinou Češkou, která si vydělávala v zahraničí jako taxikářka v pravoi levostranném provozu.

Podle svých slov do auta obyčejně nasedne, jen když taxikaří, nebo když se potřebuje dostat na nějaké málo přístupné místo. V současné době tráví Iva Pekárková většinu času v Londýně, ale Česko pravidelně navštěvuje, takže může zhodnotit rozdíl mezi britskými a českými vlaky. „Můj skoromanžel pracuje pro jednu železniční společnost, takže na vlaky máme slevu a často je využíváme. I spoje uvnitř Londýna jsou skvělé a rychlejší než jakýkoli jiný způsob dopravy po tak rozlehlém velkoměstě. Uvnitř Prahy se zatím tolik lidí ve vlacích nepřesunuje, přestože železniční síť ani tam není špatná. Pokud jde obecně o úroveň železnice v Česku, jsem v posledních letech z nabídky nadšená. Vyrojilo se také několik nových společností, které spolu musejí bojovat o přízeň zákazníků. Skvělé. Vážně ještě lepší než v Anglii,“ dodává Iva Pekárková. ▪

60

ČD průvodce

POZOR VÝLUKA!

Stavíme, opravujeme, modernizujeme I v měsíci květnu přinášíme aktuální přehled plánovaných výluk, které vám sice mohou krátkodobě znepříjemnit cestování vlakem, ale výsledkem budou opravené a modernizované tratě.

V

květnu pokračují výluky ve stanici Olomouc, Ústí nad Orlicí, na trati Praha-Běchovice – Úvaly, Chrást u Plzně – Rokycany a Horní Planá – Černý Kříž. Na trati Praha – Kralupy nad Vltavou bude ukončena výluka v úseku Praha-Bubeneč – Roztoky u Prahy 18. května a práce se přesunou do stanice Praha-Bubeneč a na trať směr Praha-Holešovice. Od 19. května bude platit výlukový jízdní řád, kde zrychlené vlaky z Prahy Masarykova nádraží s odjezdy 6.01 a 8.01 nepojedou v úseku Praha – Kralupy nad Vlt. Bude vypraven nový vlak z Prahy Masarykova nádraží v 15.23. Na Městské lince se obnoví provoz, ale pouze v intervalu 60 minut. Na trati Karlovy Vary – Cheb platí upravený jízdní řád, provoz je zcela zastaven v úseku Kynšperk nad Ohří – Cheb s náhradní autobusovou dopravou. ▪

Kde se informovat Veškeré změny jsou vždy aktuálně zapracovány ve vyhledávačích spojení na internetu (www.cd.cz, www.idos.cz), a to včetně návazných přestupů. V případě potřeby dalších informací nebo ujištění se o aktuální situaci volejte Kontaktní centrum 840 112 113 nebo vám poradí přímo v železniční stanici. Podrobné informace včetně výlukových jízdních řádů najdete také na adrese www.cd.cz v sekci ČD on-line/Omezení provozu, kde jsou mapy i seznam všech aktuálních výluk. Zde se také můžete zaregistrovat k odběru mimořádností prostřednictvím vámi zadaného e-mailu. Pokud si zakoupíte jízdenku v eShopu ČD, o mimořádnostech na dané trati můžete být informováni zdarma formou SMS.

Významné výluky na hlavních tratích ▪ Od 26. do 30. května výluka na trati Olomouc – Prostějov, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. Rychlíky pojedou odklonem přes Přerov. ▪ Od 1. do 5. května výluka na trati Brno – Přerov, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ Od 22. do 29. května výluka na trati Brno – Náměšť nad Oslavou a současně Brno – Ivančice, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ 3. a 4. května denní výluky v úseku Hradec Králové – Opatovice nad Labem – Pardubice, Os a Sp nahrazeny autobusy v úseku Hradec Králové – Opatovice nad Labem a opačně, R nahrazeny autobusy v úseku Hradec Králové – Pardubice a opačně. ▪ Od 12. do 14. května denní výluky v úseku Hradec Králové – Jaroměř, vlaky nahrazeny autobusy, pravidelný jízdní řád, zpoždění autobusů náhradní autobusové dopravy může dosáhnout 15–20 minut, přípojová vazba v Hradci Králové nebude vždy zajištěna, pro cestující v rychlících zajištěna přímá autobusová doprava z Jaroměře až do Pardubic. ▪ 18., 24., 25., 28., 29., 31. května denní výluky na trati mezi Táborem a Českými Budějovicemi. ▪ 5., 6. a od 19. do 21. května výluky v různých úsecích mezi Plzní a Strakonicemi, vlaky nahrazeny autobusy.

ČD průvodce 61

▪ Od 12. května do 2. června denní výluky v různých úsecích na trati Praha – Beroun, část vlaků omezena.

Významné výluky na ostatních tratích ▪ Od 1. do 5. května nepřetržitá výluka v úseku Trutnov hl. n. – Hostinné a od 6. do 10. května denní výluky v úseku Hostinné – Kunčice nad Labem, vlaky nahrazeny autobusy.

▪ Od 12. do 16. května výluka v úseku Olomouc hl. n. – Olomouc-Řepčín, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ Od 12. do 16. května výluka v úseku Nové Město na Moravě – Bystřice nad Pernštejnem, vlaky nahrazeny autobusy. ▪ Od 26. května do 11. června výluka v úseku Polička – Borová u Poličky, vlaky nahrazeny autobusy. ▪ Od 19. května do 2. června výluka v úseku Olbramovice – Sedlčany, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád.

▪ Od 7. do 11. května a přes den 12. a 13. května výluka na trati Otrokovice – Vizovice, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád.

▪ V pracovních dnech od 12. do 27. května denní výluky v různých úsecích na trati České Budějovice – Horní Dvořiště.

▪ Od 12. do 16. května výluky v různých úsecích mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem.

▪ Od 14. května do 2. června výluka v úseku Zdice – Příbram, vlaky nahrazeny náhradní

G

autobusovou dopravou, výlukový jízdní řád. ▪ Od 12. do 22. května denní výluky v různých úsecích na trati České Budějovice – České Velenice, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ Od 6. do 22. května výluky v různých úsecích na trati Plzeň – Železná Ruda, vlaky nahrazeny autobusy. ▪ Od 17. do 23. května výluka v úseku Benešov nad Ploučnicí – Česká Kamenice, vlaky nahrazeny autobusy. ▪ Od 19. do 27. května výluka v úseku Beroun – Roztoky u Křivoklátu, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád. ▪ 15. a 16. května denní výluky v úseku Hostivice – Kladno, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád.

UPOZORNĚNÍ PRO CESTUJÍCÍ BEZ PLATNÉ JÍZDENKY Upozorňujeme cestující, že se ve vyhlášených případech mají povinnost při nástupu do autobusu náhradní autobusové dopravy v rámci výlukové činnosti prokázat platným jízdným dokladem přímo řidiči. Pokud si cestující nezajistil jízdenku v předem, prodá mu ji podle vyhlášeného ceníku pro náhradní autobusovou dopravu řidič autobusu, pokud nebude zajištěn jiný způsob prodeje standardních jízdenek ČD pověřeným zaměstnancem ČD před nástupem, během jízdy nebo při výstupu z autobusu.

Optimalizové úseky tratí umožňují vlakům dosahovat vyšších rychlostí. Jedním z nich je i trať u Cerhovic mezi Prahou a Plzní.

Za nepříjemnosti způsobené výlukami se omlouváme

62

ČD průvodce

Otevíráme Liberecký kraj Ve stálé expozici největšího modelového kolejiště ve střední Evropě na pražském Smíchově se budovaná železniční mapa České republiky rozrostla o další kraj. Malí i velcí návštěvníci tak mohou v současnosti sledovat modelové vlaky již na ohromující ploše 574 čtverečních metrů.

F

ormou zjednodušeného modelu jednotlivých krajů se autoři projektu kolejiště vždy snaží prezentovat to nejdůležitější – především historické a technické dominanty, hlavní železniční uzly a tratě. Liberecký kraj má však oproti ostatním jednu raritu: funkční model lanovky na Ještěd, přirozeně v barvách provozovatele, tedy Českých drah. Nutno doplnit, že nejde o přesný model skutečné lanovky, jeho výroba by byla časově a technicky velmi složitá. Proto byla použita a upravena funkční modelová stavebnice německé firmy Brawa.

Novinka

od 29. dubna 2014

Nechybí ani pivovar Ještěd a především budova hotelu a vysílače tvoří přirozenou dominantu kraje, stejně tak i v modelovém zpracování. Dalším významným prvkem je tramvajová úzkorozchodná trať Liberec – Jablonec nad Nisou, vybudovaná v letech 1947–1955. Ta představuje nejdelší meziměstskou tramvajovou trať u nás o rozchodu 1 000 mm. Ve většině své trasy je jednokolejná, s ostrovními a bočními výhybnami. Tatínkové jistě ocení velký model pivovaru ve Svijanech, vyrobený spolu s Ještědem na zakázku, zatímco ostatní objekty jsou prezentovány stavebnicemi. Typickým představitelem průmyslu tohoto kraje ovšem vždy bývala textilní výroba. Takzvaný „český Manchester“ zastupuje v kolejišti dnes již neexistující podnik Textilana, který vznikl konfiskací a sloučením menších továren po roce 1948 a svého času představoval největší vlnařský podnik v Evropě.

Pískovce českého ráje Sklářství a výroba bižuterie představují další významné obory kraje. Z dnešní skupiny Jablonex Group byla do kolejiště vybrána jedna divize, která se svou produkcí vymyká: Česká

mincovna – jediný podnik na našem území s právem razit oběžné mince. Posledním zástupcem průmyslu jsou Liberecké automobilové závody – LIAZ, založené v padesátých letech. Podnik se proslavil především výrobou populárních autobusů RT a RTO. Po sametové revoluci se však firma nedokázala vyrovnat s konkurencí zavedených světových značek a nakonec v roce 2002 zkrachovala. Významný krajinný prvek reprezentují také pískovcové útvary nejstarší CHKO Český ráj a naznačena je i přehrada Harcov. Auto-

ři návrhu nezapomněli ani na již zrušenou Frýdlantskou úzkokolejnou dráhu, na niž mohou zájemci v reálném světě vzpomenout při návštěvě expozice umístěné v budově frýdlantského depa. ■

Stavba nového Libereckého kraje zabrala modelářům tři měsíce a po celou dobu mohli zájemci sledovat postup prací. Přestože tato část kolejiště zabírá nejmenší plochu (pouhých 24 m2), je provedena se stejnou pečlivostí jako předešlých pět krajů. ▪

ČD průvodce 63

JUNIOR PROGRAM ČD

Přijďte si se svými rodiči užít spoustu zábavy, her, nových zážitků a kamarádů! Bambiriáda, jejímž pořadatelem je Česká rada dětí a mládeže, se koná už po šestnácté, a to od 22. do 25. května v patnácti městech po celé republice.

A

 co všechno můžete na Bambiriádě vidět a hlavně si také vyzkoušet? Pokud rádi kreslíte, modelujete nebo třeba něco vyrábíte, pak je tato akce přesně pro vás. Vyzkoušíte si i celou řadu soutěží a her. Můžete se těšit třeba i na loutkové divadlo, indiány a rytíře, užít si skákání na trampolíně, jízdu na opravdovém koni nebo lodičce, skluzavky, houpačky, nejrůznější prolézačky a mnoho dalšího. Nechte se samy překvapit, co všechno vás na Bambiriádě čeká!

Kam letos za zábavou? Bambiriádními městy se v letošním roce stanou: Blansko, České Budějovice, Český Těšín, Chrudim, Ivančice, Kyjov, Krnov, Liberec, Náchod, Ostrava, Třinec, Plzeň, Praha, Šumperk a Zlín. Vstup na akci je zdarma. Vstupenky navíc držitelům umožňují volný či zlevněný vstup do vybraných kulturních a památkových objektů. Více se o Bambiriádě můžete dozvědět na internetových stránkách www.bambiriada.cz. ▪ Manažerka Junior programu ČD Elen Mátéová

křížovka

V

íte, milé děti, jak se jmenuje území, na které se z Číny táhne dlouhá železniční trať, o které se více dočtete v článku ze světa železnice? Správnou odpověď zadejte do příslušného formuláře na stránkách www.cdprovas.cz do 22. května.

.RXVHN]HPÔYPRāL  0DWHāVNÒ]QDPÒQNR  9HVQLFH 3āHGPÔWQDËHVÀQâYODVĔ +DQED Tři z vás, kteří správně vyluští tajenku, získají knihu Anatomie parních lokomotiv Hynka Paláta z nakladatelství CPress.

soutěž pro chytré hlavy

1

Ve kterém seriálu vystupují Dana Morávková a Jan Čenský jako manželé?

2

Co jsou tzv. grotty, které můžete vidět na zámku Ploskovice?

3

A B C

A B C

Adresa: Redakce ČD pro vás České dráhy, a.s., Odbor marketingu nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 110 15 Praha 1 Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY.

umělé vodní jeskyně tajné východy kuchyňské výtahy

Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné cestování vlaky ČD v hodnotě 2 200 Kč – a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní sítě PONT v celkové hodnotě 1 000 Kč.

Ve kterém roce byl postaven hrad Doubravka? A B C

4 5

Jak se souhrnně nazývají služby ČD spojené s cykloturistikou?

A B C

A B C

Výherce z minulého čísla najdete na stránkách www.cdprovas.cz.

1843 1384 1483

Kolik bylo na trati z Golmudu do Lhasy vybudováno mostů?

6

Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz, kde vyplníte příslušný formulář, nebo své odpovědi zasílejte poštou do 22. května 2014. Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt nebo zpětnou adresu.

Ulice Ordinace v růžové zahradě Nemocnice na kraji města

Správné odpovědi z minulého čísla: 1 – trenérství, 2 – Lichtenštejnové, 3 – 50 %, 4 – Býčí krev, 5 – Tereza Kerndlová Kompletní pravidla soutěže najdete na www.cdprovas.cz.

65 325 675

Hrajte o Kilometrické banky ČD za 2 200 Kč a o poukázky v hodnotě 1 000 Kč do obchodní sítě PONT.

ČD Kolo ČD Bike ČD Cyklo

Který článek v tomto čísle vás nejvíce zaujal? * * Na tuto otázku je nutné odpovědět, její správnost se však neposuzuje. PONT-2013_190x80mm_voucher-500Kc_tisk.indd 1

12.11.2013 16:18:50

PONT-2013_190x80mm_voucher-500Kc_tisk.indd 1

12.11.2013 16:18:50

NAKUPUJTE JÍZDENKY NA AUTOVLAK RYCHLEJI A POHODLNĚJI!

eShop ČD

Nyní můžete zakoupit v našem eShopu také jízdenku na Autovlak do Košic nebo Popradu, a ušetřit tak čas i peníze! ▪ využijte ještě jednodušší pořízení jízdních dokladů při cestě Autovlakem na Slovensko ▪ Autovlakem vám již převezeme vůz až do výšky 2 m

www.cd.cz/eshop

Vždy o něco lepší cesta

ZAHAJUJEME ZKUŠEBNÍ PROVOZ JEDNOTEK ČD RAILJET! Nová éra cestování vlaky ČD začíná od května 2014 na trati Praha–Brno.

Praha

Od prosince 2014 plný provoz Praha–Brno–Wien–Graz.

Brno Stuttgar t Frankfurt/Main

München

Bregenz Zürich

Wien Salzburg

Innsbruck

Lienz

Vždy o něco lepší cesta www.cd.cz/railjet

Budapest Graz