zc

newsletter nejen o daních / březen 2016

Vážení čtenáři,

MALÁ ZMĚNA S VELKÝM DOPADEM § 24/2/zc

rád bych Vám představil 3. číslo našeho daňového newsletteru. Přinášíme Vám výklad ustanovení § 24/2/zc, jehož použití v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2015 si žádá zvýšené pozornosti a opatrnosti. Jelikož 1.2.2016 vstoupilo v platnost nařízení vlády, jež opět rozšiřuje režim přenesení daňové povinnosti u DPH, tentokrát na elektřinu a plyn, věnujeme se také tomuto tématu.

Znění oblíbeného a v praxi hojně využívaného ustanovení § 24/2/zc zákona o daních z příjmů (ZDP) se s účinností pro rok 2015 změnilo jen nepatrně, pro laika téměř nepostřehnutelně. Za nenápadnou změnou textu se však skrývá zásadní omezení možnosti jeho aplikace. Připomínáme, že se jedná o ustanovení, které umožňuje zohlednit nedaňový náklad daňově do výše přímo souvisejícího zaúčtovaného výnosu.

Vzhledem k tomu, že se blíží termín pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přinášíme Vám stručný přehled nejdůležitějších změn. Důležitou novinkou v oblasti daně z příjmů fyzických osob pro zdaňovací období 2015 je bezesporu nová oznamovací povinnost týkající se osvobozených příjmů vyšších než 5 mil. Kč. Zbystřit byste měli zejména v případě, pokud jste loni prodali podíl ve společnosti nebo cenné papíry. Jelikož v únoru mnozí z Vás podávali úplně poprvé kontrolní hlášení, plánujeme, že prvním praktickým zkušenostem s podáváním tohoto hlášení a s tím souvisejícími výzvami správců daně se budeme věnovat v následujícím vydání. Přeji Vám příjemné čtení.

Pavel Klein vedoucí partner daňového oddělení, Mazars

S účinností od roku 2015 sice zmizelo omezení aplikace pouze na položky výslovně uvedené v § 25 ZDP, tím však veškerá pozitiva končí. Zlepšení nálady pomine při pohledu do související důvodové zprávy, kde zákonodárce indikuje, že toto užitečné ustanovení lze použít jen u nákladových položek, které nemají tzv. zvláštní daňový režim. Tím ovšem činí toto ustanovení značně neužitečným. Zvláštní daňový režim má totiž dle názoru finanční správy vše, co je byť jen letmo zmíněno v ustanoveních § 23, § 24 odst. 2 ZDP a dále. Což je prakticky vše vyjma nákladů na reprezentaci a nákladů vynaložených za jiné osoby. Pro jistotu je ještě zdůrazněna povinnost, že pro uplatnění § 24/2/zc ZDP se musí jednat o čistou přefakturaci (přeúčtování) na jinou osobu. Není sice nikde vyloženo, co přesně je přefakturací / přeúčtováním myšleno, nicméně z dostupných indikací je zřejmé, že pouhé zahrnutí nákladové položky do kalkulačního vzorce pro fakturaci odběrateli již postačující nebude. Smůlu tedy mají společnosti fakturující například v oblíbeném režimu COST +. Určitou možností může být přefakturování nedaňových položek separátně mimo hlavní službu, což si však vyžádá změnu smluv a – v případě transakcí se spojenými osobami – i metodiky pro tvorbu převodních cen. Ani tak však není zaručeno, že správce daně bude takovýto postup akceptovat a neoznačí jej za účelové zneužití práva. Z proběhlých daňových kontrol navíc vyplývá, že správci daně (kteří mají historicky k aplikaci § 24/2/zc ZDP značnou averzi) uplatňují tento zpřísněný režim retrospektivně i na období před rokem 2015 (tj. před účinností novely). Tento svévolný přístup zdůvodňují tím, že novela pro rok 2015 nepřinesla nic nového, pouze potvrdila již dříve platný stav. Zajímavý přístup, uvážíme-li, že i taková instituce, jakou je Nejvyšší správní soud, si s interpretací ustanovení § 24/2/zc ZDP dlouho nevěděla rady, důkazem čehož je nespočet souvisejících judikátů s často protichůdnými závěry. Poplatník však měl samozřejmě povinnost záměr

zákonodárce od počátku předjímat v tom smyslu, v jakém jej správce daně interpretuje nyní. Nelze se příliš spolehnout ani na zrcadlové ustanovení § 23/4/e ZDP, které dává (na první pohled obecně) možnost vyjmout ze základu daně výnosy, které souvisejí s nedaňovými náklady. Sice i sama finanční správa připouští, že takovýto gramatický výklad je pro roky 2015 a 2016 možný (od roku 2017 je proto chystána omezující novela), nicméně jelikož důvodová zpráva novely pro rok 2015 přímo uvádí, že pro toto ustanovení platí stejné principy jako v případě aplikace § 24/2/zc ZDP, lze předjímat, jaký postoj v případě kontroly správce daně zaujme. Daňová správa se averzí k plošné aplikaci tohoto ustanovení ostatně nijak netají. Omezení využití § 24/2/zc ZDP může mít hned dvojí negativní dopad, neboť může mít za následek i nemožnost uplatnění nároku na odpočet DPH u přijatých plnění charakteru reprezentace, které jsou následně přefakturovány. Nelze se již totiž spoléhat na dosud hojně využívaný princip odsouhlasený daňovou správou v letitém koordinačním výboru č. 644/22.09.04, neboť pozitivní závěry ministerstva financí byly založeny na znění ustanovení § 24/2/zc ZDP před novelou účinnou od roku 2015. Pro úplnost připomínáme, že ministerstvo financí tehdy odsouhlasilo závěr, že plátce má nárok na odpočet daně i u přijatých zdanitelných plnění charakteru reprezentace (která se jinak i v souladu se směrnicemi EU obecně považují za plnění bez nároku na odpočet), pokud doloží jejich vyúčtování jiné osobě. Počínaje rokem 2015 (za který se přiznání bude podávat v roce 2016) je tedy nutné aplikaci ustanovení § 24/2/zc ZDP i nárokovaní odpočtu DPH důkladně rozvážit.

Jan Šimek manažer daňového oddělení , Mazars e-mail: [email protected]

KAM AŽ SE POVINNOSTI?

ROZŠÍŘÍ

REŽIM

PŘENESENÉ

DAŇOVÉ

Režim přenesení daňové povinnosti, nebo-li tzv. „lokální reverse charge“ (dále „RPDP“), se stal v posledních letech oblíbeným nástrojem vlády ČR v oblasti DPH. RPDP má zabraňovat daňovým únikům tím, že je povinnost odvést DPH přenesena z dodavatele na odběratele. RPDP není pro plátce DPH žádnou novinkou, většina společností se s ním mnohokrát setkala v souvislosti s poskytnutými nebo přijatými stavebními pracemi. Další rozšíření RPDP přineslo nařízení vlády č. 11/2016, které vstoupilo v účinnost 1.2.2016 (dále „Nařízení“). V souladu s Nařízením se RPDP nově aplikuje u dodání elektřiny, plynu a certifikátů elektřiny. Elektřina a plyn podléhá RPDP v případě, že jsou dodávány prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy obchodníkovi, který je českým plátcem DPH a má sídlo nebo provozovnu v České republice. Obchodníkem je z pohledu zákona o DPH osoba povinná k dani (obecně podnikatel), která nakupuje elektřinu a plyn za účelem jejich dalšího prodeje a její spotřeba těchto komodit je zanedbatelná. Za obchodníka může být považována obecně osoba, která je držitelem licence pro obchod s elektřinou / plynem, kterou vydal Energetický regulační úřad. Může jím být i subjekt, který zajišťuje samotné fungování trhu s elektřinou / plynem, tj. osoba zajišťující distribuci, přepravu či skladování vybrané komodity nebo operátor trhu. Za obchodníky se proto považují i subjekty s výsadním postavením na trhu s elektřinou a plynem – společnosti OTE a.s., ČEPS a.s. a NET4GAS, s.r.o. Poskytovatelé i příjemci plnění v režimu RPDP mají zákonem stanovené povinnosti vztahující se k vykazování těchto plnění (v DPH přiznáních a kontrolních hlášeních), dodržení náležitostí daňových dokladů a prověřování statusu druhé strany (tj. ověření, zda je dodavatel / odběratel plátcem DPH a má licenci pro obchod s elektřinou / plynem). Dodanou a pořízenou elektřinu / plyn / certifikát elektřiny musí plátce DPH vykázat také do kontrolního hlášení. Pro tento účel byly zavedeny nové kódy - kód 18 pro dodání certifikátů elektřiny, kód 19 pro dodání elektřiny a kód 20 pro dodání plynu. Generální finanční ředitelství vydalo k Nařízení informaci, která specifikuje nejen rozsah aplikace Nařízení, ale také vymezuje pojmy obchodník a certifikát elektřiny. Zároveň zveřejnilo na stránkách Finanční správy seznam licencí udělených pro obchod s elektřinou a plynem, ve kterém mohou plátci DPH ověřit, v jakém postavení se jejich dodavatel / odběratel nachází. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí České republiky považuje rozšíření RPDP za svou prioritu v oblasti zdanění a boje proti daňovým únikům, očekáváme, že se rozsah komodit, na které se bude vztahovat, ještě rozšíří.

Pavla Hadrabová manažerka daňového oddělení , Mazars e-mail: [email protected]

TERMÍN PRO PODÁNÍ PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMU FO ZA ROK 2015 SE BLÍŽÍ ANEB CO SE OPROTI LOŇSKU ZMĚNILO? Daňové zvýhodnění u soukromého životního pojištění Daňové zvýhodnění u soukromého životního pojištění je od roku 2015 umožněno těm poplatníkům, kteří ke stávající smlouvě s pojišťovnou doloží, že v průběhu trvání smlouvy nejsou umožněny výběry, a to až do věku 60 let klienta při současném splnění podmínky trvání smlouvy min. 60 měsíců. V případě nesplnění této podmínky nebude od daně osvobozen příspěvek zaměstnavatele na toto životní pojištění a poplatník si nebude moci snižovat svůj daňový základ o příspěvky zaplacené na tento typ pojištění (až o 12 000 Kč). Nadále platí, že pokud k výběru dojde před rokem, kdy pojištěný dosáhne věku 60 let nebo před uplynutím doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy, je povinností poplatníka dodanit: • příspěvky zaměstnavatele od daně osvobozené, • částky, o které si snižoval svůj daňový základ v uplynulých 10 letech, a to za zdaňovací období, kdy k výběru došlo, počínaje rokem 2015. Zápůjčky od zaměstnavatele V novém písm. v) § 6 odst. 9 zákona o dani z příjmů (ZDP) je omezeno osvobození majetkového prospěchu, jenž plyne zaměstnanci z bezúročné zápůjčky od zaměstnavatele. Nově se zaměstnanci v rámci základu daně podle § 6 zdaní majetkový prospěch ve výši úroku obvyklého ze souhrnné výše nesplacených zůstatků jistin nad 300 000 Kč od jednoho zaměstnavatele. Omezení výdajových paušálů již pro všechny OSVČ Od roku 2015 je stanovena maximální výše paušálních výdajů, které může poplatník uplatnit při stanovení základu daně ze samostatné výdělečné činnosti, a to jak pro konkrétní druhy příjmů ze samostatné činnosti uvedené pod písm. a) až c) § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů, tak pro „zbytkovou“ kategorii zahrnutou pod písm. d) tohoto paragrafu, tj. pro jiné příjmy ze samostatné činnosti, a to následovně: a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč, b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč, c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč, d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle § 7 odstavce 1 písm. d) a odstavce 6 ZDP; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč. Daňové zvýhodnění na děti V roce 2015 došlo ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě následujícím způsobem: • 15 804 Kč ročně na druhé dítě, • 17 004 Kč ročně na třetí a další dítě. Roční výše daňového zvýhodnění u jednoho dítěte zůstala beze změny, tj. 13 404 Kč ročně.

Nová oznamovací povinnost týkající se osvobozených příjmů

Prodloužení doby práva stavby a převod jmění na společníka budou podléhat zdanění

Nové ustanovení § 38v zákona o daních z příjmů zavedlo poplatníkům daně z příjmů fyzických osob oznamovací povinnost pro příjmy, které jsou osvobozeny od daně. Jedná se o osvobozené příjmy dle §§ 4 a 4a a také podle § 6 a § 10 zákona. Poplatník musí oznamovat osvobozený příjem vyšší než 5 mil. Kč (příjem se posuzuje jednotlivě), a to nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.

Z důvodu eliminace potenciální daňové optimalizace stanoví novela právní fikci, že pokud si stavebník a vlastník pozemku dojednají prodloužení práva stavby, toto jednání se bude považovat za nabytí vlastnického práva k nemovité věci a bude tedy podléhat 4% dani z nabytí nemovitých věcí.

Oznámení nemá předepsaný tiskopis, musí být pouze dodržen požadavek na obsahové náležitosti podle odstavce 2 § 38v zákona, a lze je učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou. To neplatí pro případy, kdy si tyto informace může správce daně získat z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce. S nově zavedenou povinností je spojena pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu dle § 38w zákona. V případě nejasností s Vámi odborníci z Mazars rádi projdou Vaši konkrétní situaci a případně pomůžou se správným zpracováním Vašeho daňového přiznání.

Anna Klímová editorka Mazars Tax View, daňová poradkyně, Mazars e-mail: [email protected]

NOVELA ZÁKONNÉHO NEMOVITÝCH VĚCÍ

OPATŘENÍ

O

DANI

Rovněž bude dle nové úpravy docházet ke zdanění v případě přeměny obchodní korporace formou převodu jmění na společníka v situaci, kdy je součástí převáděného jmění nemovitá věc. Shrnutí ostatních změn Novela zákonného opatření se dotýká rovněž těchto oblastí: • stanovení generálního osvobození pro nabytí nemovité věci územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí; • režim věcného osvobození u prvního úplatného nabytí u nových staveb se bude aplikovat u dokončených nebo užívaných staveb/jednotek; • zjednodušení stanovení základu daně u směn.

Michal Karabinoš daňový poradce, Mazars e-mail: [email protected]

Z

NABYTÍ

Po dvou letech aplikace zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, je připravená novela tohoto právního předpisu, která již prošla 1. čtením v Poslanecké sněmovně ČR (sněmovní tisk č. 639) a očekává se její aplikace od 1.7.2016. V následujícím článku jsme pro Vás shrnuli její nejdůležitější dopady. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí bude vždy nabyvatel Novela zákonného opatření přináší zásadní změnu ve stanovení poplatníka daně. Dle stávající právní úpravy je při nejběžnějších transakcích (koupě a směna) s nemovitými věcmi (pozemky a stavbami) poplatníkem daně převodce, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. V ostatních případech je poplatníkem nabyvatel. Novela chce odstranit možnost volby osoby poplatníka a stanovit, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí bude vždy nabyvatel. Zároveň bude odstraněn institut ručení druhé smluvní strany. Finanční správa si slibuje od tohoto kroku lepší vymahatelnost daňové povinnosti, urychlení správy daně a větší přehlednost. Poplatníci si tedy dle nové úpravy nebudou moci stanovit v kupní smlouvě, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je převodce. Toto jednání by bylo právně neúčinné vůči správci daně.

SOLÁRNÍ PANELY V ZÁKONĚ O REZERVÁCH V loňském roce byly v rámci novelizace zákona o účetnictví schváleny také změny týkající se úpravy v oblasti solárních panelů v zákoně o rezervách a zákoně o daních z příjmů. Novela upravuje daňový režim povinných příspěvků na likvidaci solárních panelů. Zákon o rezervách nově zavádí pro provozovatele solárních elektráren (u solárních panelů uvedených na trh do 1.1.2013) možnost daňové tvorby rezerv na financování zpracování elektroodpadu ze solárních panelů. Tato možnost je dána provozovatelům solárních elektráren, kteří jsou podle zákona upravujícího odpady povinni zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů. Přímé zpracování, využití a odstranění elektroodpadu je prováděno externí institucí danou zákonem o odpadech - tzv. provozovatelem kolektivního systému.

Podle zákona o odpadech jsou provozovatelé solárních elektráren povinni, v závislosti na hmotnosti a složení solárních panelů, platit po daný počet let stanovenou výši finančního příspěvku do kolektivního sytému. Výše daňově uznatelné rezervy je odvozena od úhrnné částky těchto příspěvků, přičemž měsíční rezerva je rovna podílu celkové výše rezervy a počtu měsíců, které uplynou od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost úhrady první platby příspěvku, do ukončení doby odepisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí.

DOČKÁME SE ZAVEDENÍ EET? A MŮŽE TOMU ZABRÁNIT ÚSTAVNÍ STÍŽNOST? V únoru letošního roku prosadila vládní koalice schválení elektronické evidence tržeb (EET), tedy online kontrolu tržeb, týkající se všech podnikatelů, kteří za zboží a služby přijímají platby v hotovosti nebo kartou. Podrobněji jsme o principu EET psali v prvním čísle Mazars Tax View. Zákon o EET byl schválen Poslaneckou sněmovnou i přes obstrukce pravice a mnohá nesouhlasná stanoviska a požadavky na analýzu dopadu uvedeného zákona na podnikatele. Tato analýza ovšem předem provedena nebyla, takže podnikatelům nezbývá než čekat, co jim budoucnost přinese. Povinnost evidovat tržby dopadne nejprve na podnikatele v gastronomii a ubytovacích službách, později se bude týkat i velkoobchodu a maloobchodu. Stále zůstává nevyjasněná otázka, jak budou postupovat řemeslníci a drobní živnostníci. Přehlasovaná pravice nyní hrozí ústavní stížností jak kvůli obsahu zákona, tak kvůli procesu schvalování. Debata o návrhu zákona byla totiž uzavřena předsedajícím schůze podle dohody, kterou si vládní koalice odhlasovala přes nesouhlas pravice, a to i přesto, že do ní bylo přihlášeno ještě několik opozičních poslanců. Poslanci tak vystoupit nestihli a na protest opustili jednací sál sněmovny.

Tvorba rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů není podmíněna zaúčtováním, tvoří se nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví. Její tvorba je zohledněna v přiznání k dani z příjmů právnických osob jako položka snižující základ daně, což je uvedeno v navazující novele zákona o daních z příjmů. Naopak zrušení rezervy bude představovat položku zvyšující základ daně a dílčí platba příspěvku bude v rámci běžného období považována za daňově neuznatelný náklad, pokud o ní bude v nákladech účtováno.

Zda má takováto ústavní stížnost šanci uspět není jasné, přestože k porušení zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny skutečně došlo (v zákoně o jednacím řádu je jednoznačně uvedeno, že předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li přihlášeni další řečníci). Ústavní soud ale bude zvažovat, jestli toto porušení zákona je zároveň porušením ústavních principů, protože Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti. Bude tedy zkoumat, zda debata o návrhu zákona byla dostatečná na to, aby se opozice mohla k věci vyjádřit, a zda byl opozici dán dostatečný prostor k předkládání alternativ a k obhajobě vlastního postoje.

Nezávisle na tvorbě výše uvedené daňové rezervy by s přihlédnutím k významnosti měla účetní jednotka zaúčtovat účetní (daňově neuznatelnou) rezervu zohledňující skutečné ekonomické dopady likvidace solárních panelů na podnik, tj. předpokládané celkové výdaje potřebné k likvidaci solárních panelů. Tyto skutečné výdaje se mohou od finančních příspěvků uvedených výše významně lišit, a proto by účetní jednotka měla zhodnotit, zda výše rezervy stanovená pro daňové účely je z ekonomického pohledu dostatečná a výši rezervy stanovit s ohledem na předpokládané celkové náklady spojené s likvidací.

Odkdy pak začne EET platit, záleží na tom, kdy zákon vyjde ve sbírce. Nyní ho ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Je však známo, že v Senátu má vládní koalice většinu a prezident se už dříve za evidenci tržeb postavil. Pokud nicméně k vyhlášení zákona ve sbírce dojde, pravice zřejmě podá výše zmíněnou ústavní stížnost, a podnikatelé tak budou muset zůstat nadále v nejistotě, zda ustanovení předmětného zákona bez dalšího aplikovat či zda Ústavní soud svým rozhodnutím situaci změní.

Dle přechodných ustanovení lze rezervu na nakládání s elektroodpadem vytvořit poprvé již ve zdaňovacím období započatém v roce 2015, zároveň je možné ve zdaňovacím období započatém v roce 2015 nebo v roce 2016 uplatnit poměrnou část rezervy, která připadá na období započaté v roce 2014 nebo 2015. Budete-li se chtít dozvědět více o dané problematice a projednat s odborníky z Mazars Vaši konkrétní situaci, neváhejte se na nás obrátit.

Kateřina Svobodová manažerka daňového oddělení , Mazars e-mail: [email protected]

Anna Klímová editorka Mazars Tax View, daňová poradkyně, Mazars e-mail: [email protected]

Novinky z Mazars: Pozvánka na seminář: Předpoklady, požadavky, pracovní kázeň, 16. 3. 2016

Daňoví poradci Tereza Köppelová a Petr Drahoš uspěli v prestižní soutěži Daňař roku 2015!

Mazars a advokátní kancelář Dvořák, Hager & Partners si Vás srdečně dovolují pozvat na odborný seminář na téma: „Předpoklady, požadavky, pracovní kázeň“, který se uskuteční 16.3.2016, od 9 hodin v konferenčních prostorách hotelu Alwyn. Lze propustit zaměstnance za nedostatečnou znalost angličtiny? A za špatné organizační schopnosti? A co když dojde k fyzickému napadení zaměstnance jiným zaměstnancem během služební cesty? Po našem semináři tyto otázky hravě zodpovíte.

Poradenská společnost Mazars uspěla v šestém ročníku soutěže „ČSOB Daňař a daňová firma roku“. Její daňová poradkyně Tereza Köppelová se stala jednou ze tří vítězů v kategorii „Největší daňové naděje“ (soutěž pro daňové odborníky do 34 let). Kromě ní uspěl i daňový poradce Petr Drahoš, který jakožto jeden z odborníků s nejvíce hlasy, byl zvolen i do tzv. Daňové kanceláře snů (v kanceláři snů je 11 odborníků s největším počtem hlasů v kategoriích Největší daňové hvězdy a Největší daňové naděje).

Pozvánka na seminář: Nová éra převodních cen, 13. 4. 2016

ZÁVĚREČNÝ KVÍZ:

Mazars si Vás srdečně dovoluje pozvat na odborný seminář na téma: „Nová éra převodních cen“, který se uskuteční 13.4.2016, od 9 hodin v konferenčních prostorách hotelu Jurys Inn. Převodní ceny představují jedno z nejvýznamnějších daňových rizik pro skupiny podniků. Odborníci Mazars vás seznámí s aktuální situací a vývojem v oblasti převodních cen v ČR i ve světě, upozorní vás na hlavní rizikové transakce a poradí Vám, jaké kroky je třeba učinit pro eliminaci souvisejících rizik při daňové kontrole. O zkušenosti a pohled daňové správy se s Vámi podělí přímo i pan Vítězslav Kapoun, vedoucí oddělení GFŘ pro oblast převodních cen.

Vyplatí se pořídit si potomka? Víte kolik ušetří rodina zaměstnanců se dvěma dětmi na sociálním pojistném oproti bezdětnému páru, pokud projde návrh zákona z dílny ministryně Marksové parlamentem? Nejste si jistí? My to víme a povíme na našem Mazars LinkedIn profilu!

© 2016, Mazars s.r.o., IČ: 62582496, DIČ: CZ62582496, zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze – oddíl C, vložka 33439.

Mazars, Pobřežní 3 – International Business Center, 186 00 Praha 8, tel.: +420 224 835 730, fax: +420 224 835 799. email: [email protected], www.mazars.cz