Závěry. Vstříc Evropské geoinformační strategii: Poznatky z projektu GINIE

GINIE: Geographic Information Network in Europe IST-2000-29493

Závěry Vstříc Evropské geoinformační strategii: Poznatky z projektu GINIE

D 2.11.1(a) Leden 2004

Koordinátor projektu: University of Sheffield - USFD Partneři: European Umbrella Organisation for Geographic Information - EUROGI Joint Research Centre of the European Commission - JRC Open GIS Consortium (Europe) - OGCE

GINIE - Vstříc Evropské geoinformační strategii - Závěry projektu

1. Úvod GINIE je výzkumný projekt financovaný z programu Information Society Technology Evropské unie v období od listopadu 2001 do ledna 2004. Partnery projektu jsou EUROGI (Evropská zastřešující organizace pro geografické informace), Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC EC), Open GIS Consortium Europe (reprezentující průmysl geoinformačních technologií) a Univerzita Sheffield jako koordinátor. Cílem projektu bylo hlouběji pochopit klíčové otázky a aktéry ovlivňující škálu využití geografických informací v Evropě a zřetelně vyjádřit strategii, která by podpořila takové širší využití, které zohlední politickou situaci a technologický vývoj v Evropě a na mezinárodní úrovni. Pozornost byla věnována roli GI při podpoře Evropských vládních politik, které mají silný dopadem na území ( např. zemědělství, regionální politika, dopravní infrastruktura, životní prostředí). Projekt se dále věnoval tzv. e-government, opětovnému využití informací veřejného sektoru a také snaze vyvinout infrastrukturu pro prostorová data v Evropě (Infrastructure for Spatial Information in Europe - INSPIRE) (bližší informace na http://inspire.jrc.it). Pro dosažení určených cílů bylo v rámci projektu zorganizováno šest specializovaných pracovních seminářů a bylo zpracováno několik analytických studií na následující témata.

Datové politiky v Evropě Infrastruktury pro prostorová data (SDI) Vytváření geoinformačních kapacit a rozšiřování EU Registry a internetové služby Od lokálního ke globálnímu, - Infrastruktury pro prostorová data GI v oblasti Středomoří Porovnání využití SDI v USA, Kanadě a Austrálii Srovnávací analýza národních GI asociací Přehled klíčových GI organizací v Evropě Srovnávací analýza panevropských organizací zabývajících se GI Souhrn nejlepších praktických ukázek užití GI v Evropě Případové studie využití GI v Evropě

Projekt GINIE spolupracoval s více než 150 odborníky z průmyslu, výzkumu a také se zástupci státních institucí ve 32 zemích. Projekt přispěl k shromáždění informací

Strana 2


potřebných k vytvoření fundované politiky zaměřené na geoinformace v Evropě . Závěry projektu GINIE byly na závěrečné konferenci v Bruselu v listopadu 2003 prezentovány vysoce postavenému publiku z řad řídících pracovníků zastupujících vládní organizace, výzkum a průmyslovou sféru. Tento dokument sumarizuje klíčové závěry projektu a jeho doporučení. Bližší podrobnosti a všechny zprávy naleznete na stránkách www.ec-gis.org/ginie

2. Poznatky projektu Aktivity projektu GINIE a jeho závěry by měly výt vnímány v širším kontextu, včetně: •

Požadavku pro tzv. vše zahrnující společnost informačního věku a zmenšení odstupu mezi občany a vládami. o Požadavek na větší otevřenost, transparentnost a zodpovědnost. o Citlivější a efektivnější vládu a správu.

•

Požadavku společnosti na zlepšení zákonodárné a výkonné moci. o Stupňující se zájmy o udržení trvalého rozvoje. o Požadavky vycházející z národní bezpečnosti a krizového plánování.

• •

Vstupu nových zemí do Evropské Unie. Výzkumu postoje Evropských zemí k využití technologií a informací v ekonomických a společenských procesech.

Mimo tento kontext výsledky projektu GINIE ukázaly: • •

• •

GI bude hrát hlavní roli ve směřování společenských požadavků a využívání nových příležitostí umožněných technologiemi a vládní politikou. GI má ekonomickou hodnotu jako hlavní součást informací veřejného sektoru (PSI) i jako základ pro rozvoj nových trhů a tvorbu pracovních příležitostí v průmyslových odvětvích vytvářejících přidanou hodnotu a stavějících na geografické poloze; GI má i společenskou a politickou hodnotu, protože poskytuje základy pro integrující politiky, cílení zásahů tam, kde je jich nejvíce potřeba, a proto také poskytuje hmatatelný přínos pro občany, obchod a podnikání i pro vlády. Vlády v celém světě si postupně uvědomují význam GI a podnikají kroky pro využití těchto výhod.

Výše byly uvedeny některé obecné závěry, následují závěry mající důležitý politický a strategický význam: • GI není jen o shromažďování dat. Je o vývoji základů pro informační společnost a ekonomiku založenou na znalostech. • Infrastruktura pro prostorová data (Spatial Data Infrastructure - SDI) je rámec postupů, institucionálních opatření, technologií, dat a lidí, které umožnujě efektivní sdílení a využití geografických informací. • Podobně jako jiné formy infrastruktur (např. dopravní) potřebuje SDI pro své efektivní nasazení: Strana 3


o Aby fungovala na všech úrovních, tedy nejen lokálně nebo regionálně ale i národně a po celé Evropě. o Je nutné aby byla propojena s ostatními podobnými infrastrukturami jako jsou e-government, veřejná správa obecně, výzkumem ale i se soukromým sektorem o Je pravidelně udržována. o Jsou jasně stanoveny odpovědnosti za její vývoj, provoz, udržování a regulaci. Tyto závěry jednoznačně potvrzuje výsledek projektu GINIE. Nicméně také se ukazuje, že i přes výrazná zlepšení stojí v cestě stále mnoho překážek, jako jsou následující: 1. Mezery v prostorových datech: tato data často chybí nebo nejsou kompletní. 2. Chybějící dokumentace: popis dostupných dat o území není kompletní nebo chybí. 3. Soubory data o území nejsou vzájemně kompatibilní: soubory prostorových dat nemohou být kombinovány s jinými. 4. Nesladěné geoinformační iniciativy: infrastruktura potřebná k nalezení, přístupu a k využití územních dat je často izolovaná. 5. Bariery sdílení a opětovného využití geodat: kulturní, institucionální, finanční a jiné bariery zabraňují nebo zpožďují využití již nashromážděných dat. 6. Součinnost v širší Evropě (ne pouze GI) není plně rozvinuta v soukromém ani ve veřejném sektoru a musí být dále zlepšována, mnoho zmíněných překážek bude pravděpodobně překonáno současně s budováním vzájemné spolupráce v Evropě. 7. Nedostatek koordinace a vedení: je nezbytné pro efektivní rozvoj SD, v současné době je koordinace na úrovní EU slabá a nedostatečná. 8. Izolovanost GI od e-government a dalších strategických infrastruktur. 9. Značné podcenění kulturních a organizačních otázek, které ovlivňují rychlost možného vývoje: a. Kladení důrazu na služby místo na data. Je potřeba, aby mnoho organizací ve veřejném sektoru zvážilo své poslání, vztahy mezi uživateli i jinými organizacemi v soukromém i veřejném sektoru a uvědomilo si strategickou výhodu informací ve své práci. b. V těsném vztahu s výše zmíněným je také potřeba zvážení vztahů k informačním tokům a odklon od hierarchického prostředí k síťovému prostředí. Z toho plyne požadavek vzájemné kompatibility systémů a služeb. Bohužel tento fakt je stále opomíjen i při vývoji nových služeb. c. Hlavní pro vytvoření udržitelné SDI je vytvoření a udržení důvěry mezi všemi zainteresovanými stranami. Důvěra vyžaduje jasná pravidla, aby nemohly být zneužity monopolistické pozice, je třeba se zaměřit na volný obchod a regulace trhu. 10. Nedostatek důkazů o krátko- a střednědobých přínosech SDI, které by přesvědčily jejich odpůrce. 11. Nedostatečný postup vzhledem ke kritické potřebě vytváření kapacit (např. pro vzdělání) a cílený výzkum v celé Evropě a pro úspěšný rozvoj SDI a poskytnutí jejich dalších přínosů.

Strana 4


Evropa pochopitelně není v této situaci sama, ale neměla by být spokojena, zejména pokud byl následující závazek předložený Evropské radě na summitu v Lisabonu 2000 myšlen vážně, tzn. “ do roku 2010 vytvořit z Evropské unii nejvíce konkurenční a dynamickou ekonomiku založenou na znalostech a zajišťující zlepšenou sociální a zaměstnaneckou soudržnost.” Pro splnění tohoto cíle si musíme uvědomit složitost Evropské situace (zejména v národnostním, jazykovém a kulturním kontextu) v porovnání se zbytkem světa. Na druhé straně může být tato složitost pro Evropu i přínosem. Zejména ve vztahu k barierám zmíněným výše se INSPIRE zaměřuje na body 1-5. Konsorcium GINIE podporuje iniciativu, která pokud bude plně implementována, slibuje výrazný pokrok v Evropě, zejména ve spojení s projekty GMES a GALILEO. Přes tuto podporu a již zmíněný závazek výzkum GINIE prokazuje přítomnost dalších bariér, které musí být rychle odstraněny pro realizaci všech tří iniciativ. Méně se soustřeďují na data a více na jiné klíčové součásti SDI, zejména politiku, koordinaci a lidi.

3. Cesta vpřed Pro prosazení výše zmíněných cílů je potřeba nastartovat a udržet závazek celého GI společenství, včetně investorů z vlád, průmyslu, výzkumu a Evropské komise. Ať z návrhů INSPIRE vzejde jakékoliv řešení, silné vedení a vyrovnaná reprezentace všech těchto zainteresovaných stran je conditio sine qua non pro prosazení jakékoliv strategie v Evropě. Vize konsorcia GINIE je, že geografické informace se všemi svými aspekty by se měly stát plně začleněnou částí evropské společnosti založené na znalostech. Pro naplnění své vize GI konsorcium formulovalo Evropskou geoinformační strategii (EGIS) postavenou na intenzivní spolupráci s hlavními zainteresovanými stranami. Zaměřuje se na maximalizaci dostupnosti a efektivního užití GI v Evropě pro dobré vládnutí a správu (good governing), hospodářský a společenský růst a zapojení informované veřejnosti. Strategie má následující cíle: 1. Rozvinout infrastruktury pro prostorová data zakotvené v platformách egovernmentu na lokální, regionální, národní a celoevropské úrovni. 2. Vytvořit na těchto úrovních technologickou, politickou a lidskou kapacitu nezbytnou pro jejich efektivní a široké využití. 3. Prosazení integrovaného výzkumu, který by se v krátko- a střednědobém období zaměřil na technologické, postupové a datové metody a organizační požadavky vedoucí k dosažení vytčeného cíle. Strategické konsorcium (EGIS Network) reprezentující vládu, průmysl, výzkum, postavené na rozšířené spolupráci mnoha panevropských organizací zabývajících se GI, bylo partnery GINIE označeno jako způsob maximalizace zdrojů a dosažení cíle. Strana 5


Tato opatření a zdroje potřebné k jejich implementaci se nyní projednávají se záměrem uvést síť EGIS do života během roku 2004.

4. Závěr V Evropě je nyní naléhavá potřeba maximalizovat dostupnost a efektivní využití GI pro tzv. dobrou správu, hospodářský a společenský rozvoj, pro zapojení informované veřejnosti v tzv. e-Governmentu, ochranu občanů a udržitelnost stavu životního prostředí. EGIS Network bude ovlivňovat i podporovat vysoce postavené manažery, úředníky i politiky v jednotlivých zemích i v kontextu jednotné Evropy tak, aby byly plněny vytčené cíle. Zákonný rámec pro INSPIRE je předpokladem pro vypořádání se s důležitými a relevantními překážkami jak byly zmíněny výše. Přístup založený pouze na dobrovolných příspěvcích vytvoří mnoho vzájemně nekompatibilních iniciativ, prodraží, a může ohrozit budoucí sblížení. Z tohoto důvodu je nutné aby Evropská rada předložila návrh rámce pro INSPIRE, který bude řídit budoucí rozvoj SDI po celé Evropě. EGIS Network a EGI Strategy jsou plně podporují další definování a a implementaci INSPIRE , ale chtějí také čelit dalším překážkám, které ještě musí být překonány, aby mohly být INSPIRE, GMES, GALILEO, PSI a dalších budoucích záměry úspěšně zavedeny do praxe. Protože GI je jednou z hlavních součástí informací veřejného sektoru a opětovné využití PSI je základem pro vytváření nových trhů a pracovníh příležitostí v průmyslu poskytujícím přidanou hodnotu a majícím vazby na území, je potřeba vytvořit lepší spojení mezi e-government a SDI. Proces sbližování SDI a e-government vyžaduje znovuvytvoření dlouhodobých procesů a zároveň využití jednoduchých projektů přinášejícím rychlý efekt, jako je například zpřístupnění současných služeb na internetu. Pro další informace ohledně projektu GINIE a jeho závěrech, prosíme navštivte naši internetovou stránku:

www.ec-gis.org/ginie

Strana 6

Závěry. Vstříc Evropské geoinformační strategii: Poznatky z projektu GINIE

Recommend Documents