Závěrečnou zprávu k projektu Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod zpracovala společnost:

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod

Závěrečnou zprávu k projektu „Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod“ zpracovala společnost:

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava, IČ: 28576217, Tel.: +420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected]. Společnost PROCES je členem PAAC CONSORTIUM

Autoři: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. Ing. Michal Samiec Ing. Petr Proske Mgr. Martina Krhutová Mgr. Jan Horák

Text návrhu závěrečné zprávy je aktuální k 1. 12. 2015 Finální text závěrečné zprávy se zapracovanými připomínkami zadavatele aktuální k 15. 12. 2015

2


Obsah 1 Manažerské shrnutí ......................................................................................................................... 5

2

3

1.1

Metodický přístup k vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod ........ 5

1.2

Shrnutí hlavních zjištění vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod .. 6

Kontext evaluace a metodický přístup .......................................................................................... 21 2.1

Kontext evaluace ................................................................................................................... 21

2.2

Metodický přístup ................................................................................................................. 23

2.2.1

Desk research ................................................................................................................ 23

2.2.2

Dotazníkové šetření mezi cílovými skupinami (CATI/CAWI/CASI) ................................ 26

2.2.3

Individuální expertní rozhovory se zainteresovanými osobami .................................... 29

2.2.4

Expertní panel................................................................................................................ 31

Zjištění realizovaného výzkumu .................................................................................................... 33 3.1

Metody analýzy dat ............................................................................................................... 33

3.1.1

Dokumenty související s Komunikačním plánem ROP Severovýchod ........................... 33

3.1.2

Propagační materiály ROP Severovýchod ..................................................................... 35

3.1.3

Analýza médií ................................................................................................................ 35

3.2

Metody kvalitativní................................................................................................................ 39

3.2.1

Individuální expertní rozhovory se zainteresovanými osobami .................................... 39

3.2.2

Expertní panel................................................................................................................ 45

3.3 Metoda kvantitativní (kombinace CATI / CAWI / CASI) kombinovaná s expertními polostrukturovanými rozhovory........................................................................................................ 45 4

Zpracování evaluačního úkolu č. 1 ................................................................................................ 51

5


6


7

Srovnání s evaluačním výzkumem z roku 2010 ............................................................................. 79

8

7.1

Kontext výzkumu z 19. 12. 2010 ............................................................................................ 79

7.2

Shrnutí výstupů a výsledků evaluace 2010............................................................................ 79

7.3

Porovnání zjištění aktuální evaluace se zjištěními evaluace z roku 2010 ............................. 80

Závěrečné zhodnocení................................................................................................................... 84

Seznam zkratek...................................................................................................................................... 87 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 88 Příloha č. 1: Dotazník pro průzkum kombinací metod CATI/CAWI/CASI .............................................. 89 Příloha č. 2: Průvodní dopis ředitelky ÚRR k dotazníkovému průzkumu .............................................. 95 Příloha č. 3: Scénář strukturovaného rozhovoru se zástupci cílových skupin „distributoři a zprostředkovatelé informací o ROP SV“ a „příjemci informací o ROP SV“............................................ 96 Příloha č. 4: Scénář expertního strukturovaného individuálního rozhovoru s experty z cílové skupiny zabývající se implementací a monitorování ROP SV a která je zdrojem informací o ROP SV ............. 101 3


Příloha č. 5: Fotodokumentace poskytnutých propagačních materiálů ............................................. 105 Příloha č. 6: Seznam titulů využitých v rámci mediální analýzy .......................................................... 106 Příloha č. 7: Kompletní vyhodnocení dotazníkového průzkumu......................................................... 108 Příloha č. 8: Vyhodnocení dotazníkového průzkumu dle specifických kritérií .................................... 120

4


1

Manažerské shrnutí

1.1

Metodický přístup k vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod

Kontext evaluace Předmětem veřejné zakázky je zpracování závěrečné evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod se specifickým zaměřením na období let 2011 až 2015. Úkolem projektového týmu bylo navázat na výsledky předchozí evaluační studie z roku 2010. KoP ROP SV na období 2007 – 2013 představuje rámcovou strategii pro komunikační aktivity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. KoP ROP SV je dále rozpracováván prostřednictvím ročních komunikačních plánů, jež obsahují detailní informace o plánovaných informačních a propagačních opatřeních a aktivitách. Zakázka má dva základní cíle: 1. Provést analýzu povědomí cílových skupin o Regionálním operačním programu NUTS II Severovýchod 2. Provést vyhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit 2011 – 2015 a posouzení, jak dané aktivity přispěly k naplnění globálního a dílčích komunikačních cílů KoP ROP SV Seznam evaluačních úkolů a evaluačních otázek Evaluační Znění evaluačního úkolu / evaluační otázky otázka č. Úkol č. 1 – Výzkumem mezi cílovými skupinami KoP ROP SV dodavatel zhodnotí míru povědomí o ROP Severovýchod Do jaké míry cílové skupiny KoP ROP SV znají ROP Severovýchod, Regionální radu Seve1.1 rovýchod, region soudržnosti Severovýchod a jak ROP Severovýchod vnímají a proč? Do jaké míry považují jednotlivé cílové skupiny hodnocení a výběr projektů a další pro1.2 cesy spojené s čerpáním dotací z ROP Severovýchod za transparentní? Do jaké míry hodnotí jednotlivé cílové skupiny ROP Severovýchod pozitivně? Co je pří1.3 činou jejich hodnocení? Jaké informační zdroje cílové skupiny KoP ROP SV nejvíce využívaly pro získání informací 1.4 o ROP Severovýchod. Jaké využívaly nejméně? Do jaké míry se jednotlivé cílové skupiny KoP ROP SV cítily být informovány o ROP Se1.5 verovýchod? Jaké komunikační aktivity by cílové skupiny uvítaly pro prohloubení svých znalostí o ROP 1.6 Severovýchod? Úkol č. 2 – Na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti dodavatel vyhodnotí úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů) Jaká byla kvalita jednotlivých využitých typů nástrojů informovanosti a publicity co do 2.1 jejich zpracování a informační hodnoty? Jaká byla účinnost jednotlivých využitých typů komunikačních a propagačních nástrojů 2.2 s ohledem na zajištění znalosti a povědomí o ROP Severovýchod a o jeho realizaci? Jaká byla účelnost jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP 2.3 ROP SV? 2.4 Do jaké míry byly prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV hospodárně využity? 2.5 Do jaké míry byly naplněny dílčí komunikační cíle KoP ROP SV? 2.6 Do jaké míry byl naplněn globální cíl KoP ROP SV? Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV osvědčily 2.7 a proč? 5


Evaluační otázka č.

Znění evaluačního úkolu / evaluační otázky

Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV neosvědčily a proč? Byla komunikace s regionálními médii efektivní? Proč? Pokud ne, jakým způsobem se s 2.9 nimi mohlo komunikovat efektivněji? S kterými konkrétně? 2.10 Jak se v průběhu času vyvíjel obraz Regionální rady a ROP Severovýchod v médiích? Úkol č. 3 – Na základě evaluačních kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti dodavatel vyhodnotí realizaci KoP ROP SV 3.1 Jaký byl celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity? Které nástroje informovanosti a publicity bylo vhodné využívat ve větší (případně v 3.2 menší) míře za účelem zvýšení celkového dopadu komunikačních a propagačních aktivit KoP ROP SV? 3.3 Na jaké cílové skupiny se jednotlivé nástroje měly zaměřit více, nebo naopak méně? Jaká byla užitečnost realizace jednotlivých vyžitých komunikačních a propagačních ná3.4 strojů KoP ROP SV? 3.5 Byly použité nástroje vzhledem ke stanoveným cílům relevantní? 3.6 Do jaké míry jsou využitá opatření informovanosti a publicity udržitelná? 2.8

Metodický přístup Ve vstupní zprávě je podrobně popsán způsob, jakým evaluátor odpoví na celkem 22 evaluačních otázek nadefinovaných v rámci tří evaluačních úkolů, včetně uvedení a popisu metod, kterých k tomu využije. Evaluační úkoly jsou formulovány tak, že je možné konstatovat, že souhrn poznatků získaných pro odpovědi na evaluační otázky v rámci prvního evaluačního úkolu naplní první dílčí cíl evaluace (budou získány informace o povědomí cílových skupin o Regionální operačním programu NUTS II Severovýchod) a souhrn poznatků získaných pro odpovědi na evaluační otázky v rámci druhého a třetího evaluačního úkolu naplní druhý dílčí cíl evaluace (budou získány informace potřebné pro vyhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit 2011 – 2015 a posouzení, jak dané aktivity přispěly k naplnění globálního a dílčích komunikačních cílů KoP ROP SV). V rámci projektu nebylo realizováno zvláštní šetření pro každý evaluační úkol, ale pouze jedno šetření, v rámci něhož byly sbírány údaje a informace pro zodpovězení všech evaluačních otázek pro splnění všech evaluačních úkolů. Metody, jichž zpracovatel užil, vyplývají z vítězné nabídky zpracovatele a jsou upřesněny níže. Byly využity tyto metody:    1.2

Metoda analýzy dat: Desk research (včetně mediální analýzy a zhodnocení propagačních materiálů) Metody kvalitativní: Individuální hloubkový rozhovor, expertní panel Metoda kvantitativní: Kombinace CATI / CAWI / CASI Shrnutí hlavních zjištění vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod

Odpovědi na evaluační otázky: Znění evaluační otázky 1.1: Odpověď na evaluační otázku 1.1:

Do jaké míry cílové skupiny KoP ROP SV znají ROP Severovýchod, Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod (dále též jen „Regionální rada“), region soudržnosti Severovýchod a jak ROP Severovýchod vnímají a proč? Povědomí o Regionálním operačním programu Severovýchod je na velice vysoké úrovni. Většina respondentů z cílových skupin ROP SV zná jak samotný program, tak Regionální radu, dokáží také říci, z kterých krajů se 6


Znění evaluační otázky 1.2:

Odpověď na evaluační otázku 1.2:





region soudržnosti skládá. Většina dotázaných má pozitivní mínění o programu a o výsledcích, kterých díky programu bylo dosaženo. Hodnocení tohoto aspektu je však zkresleno absencí veřejnosti v realizovaném průzkumu. Dá se předpokládat, že povědomí o programu a dalších souvisejících záležitostech je u veřejnosti podstatně nižší než u ostatních cílových skupin, byť se dá z důvodu rozsahu a originality kampaně zaměřené na veřejnost předpokládat vyšší povědomí než v jiných oblastech, v nichž jsou také realizovány regionální programy. Do jaké míry považují jednotlivé cílové skupiny hodnocení a výběr projektů a další procesy spojené s čerpáním dotací z ROP Severovýchod za transparentní? Cílové skupiny považují, nakolik byly schopny posoudit, proces hodnocení, výběru a další procesy spojené s čerpáním dotací z ROP SV za transparentní. Bylo zjištěno, že praktická zkušenost s podáním projektové žádosti má pozitivní vliv na vnímání transparentnosti programu a procesů hodnocení a výběru projektů. Pro posílení transparentnosti hodnocení a výběru projektů Regionální rada zveřejňovala seznamy příjemců a reagovala na negativní mediální kauzy. Zdůvodnění o výběru či zamítnutí projektu sice neobsahovalo podrobnější informace (expertní hodnocení), avšak to bylo k dispozici na vyžádání žadatele. Do jaké míry hodnotí jednotlivé cílové skupiny ROP Severovýchod pozitivně? Co je příčinou jejich hodnocení? Respondenti z cílových skupin ROP Severovýchod hodnotí program veskrze kladně, byť poměrně velká část respondentů nedokáže posoudit, zda program je správně zaměřený. Jako nejdůležitější poznatek svázaný s touto otázkou se jeví informace, že dle většiny dotázaných byly podpořeny smysluplné a užitečné projekty. Zhruba třetina dotazovaných si myslí, že společně s dobrými projekty byly podpořeny také projekty zbytečné či nekvalitní. Nejedná se ovšem o výtku směrem k transparentnosti hodnocení a výběru projektů k realizaci, ale spíše o konstatování kvality realizovaných projektů. Jaké informační zdroje cílové skupiny KoP ROP SV nejvíce využívaly pro získání informací o ROP Severovýchod? Jaké využívaly nejméně? Obecně nejvyužívanějšími nástroji a zdroji informací byly především web programu, metodiky, manuály, příručky, „kontaktní“ aktivity typu osobní konzultace, semináře a workshopy; z hlediska médií ještě specificky navíc tiskové zprávy a tiskové konference. Z hlediska jednotlivých cílových skupin byly nejvyužívanějšími nástroji následující:  Pro cílové skupiny nestátní neziskové organizace, organizace místní a regionální samosprávy a organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem je nejčastějším zdrojem informací o ROP Severovýchod web programu, metodiky, manuály, příručky a další závazné tiskoviny programu a dále zejména „kontaktní“ aktivity typu semináře, workshopy, osobní konzultace.  Podobná situace je z hlediska soukromých subjektů, které se zabývají přípravou projektových žádostí pro dotace z EU. Ty navíc ve značné míře využívají newslettery, zpravodaje, bulletiny a tiskové zprávy.  Pro podnikatele mají význam pouze webové stránky a osobní konzultace, ostatních kanálů využívají pouze okrajově. 7










Pro média hrají primární roli webové stránky programu, tiskové zprávy a tiskové konference. Mezi informační zdroje hodnocené jako nejméně využívané je možné zařadit online bannery a inzerci, společenské eventy, konference a veletrhy. Do jaké míry se jednotlivé cílové skupiny KoP ROP SV cítily být informovány o ROP Severovýchod? Komunikační a informační aktivity, které byly ve shodě s Komunikačním plánem programu realizovány, měly pozitivní vliv na pocit informovanosti cílových skupin. Většina v rámci průzkumu dotazovaných deklarovala, že měla dostatečné množství informací o ROP Severovýchod, přičemž nebyly zjištěny významné rozdíly mezi jednotlivými cílovými skupinami. Respondenti zároveň uváděli, že nemuseli vyvinout velké úsilí, aby našli informace, které potřebovali – dá se tedy konstatovat, že cílové skupiny byly díky komunikačním a propagačním aktivitám programu dostatečně informovány (zástupci cílových skupin měly pocit dostatečné informovanosti) a zároveň jim byly poskytovány informace jim potřebné. Jaké komunikační aktivity by cílové skupiny uvítaly pro prohloubení svých znalostí o ROP Severovýchod? Naprosté většině respondentů vyhovovalo nastavení komunikačních a propagačních aktivit programu tak, jak bylo v době, kdy byly realizovány. Podle většiny respondentů není možné identifikovat komunikační kanály, které v Komunikačním plánu programu chyběly. Jako nedostatečně využívané se z pochopitelných důvodů jeví ty nejdražší komunikační a informační aktivity (tedy větší zapojení TV a radia), avšak ze strany respondentů se nejednalo o významně zastoupený požadavek na rozšíření komunikačních aktivit. Expertní zhodnocení aspektu sledovaného evaluační otázkou je takové, že program využil vhodných prostředků jak informovat cílové skupiny o programu a souvisejících záležitostech, byly zvolené vhodné prostředky, jak zvyšovat znalosti cílových skupin. Je možné identifikovat ještě další nepoužité nástroje (např. mobilní aplikace a internetové rádio), ale nejedná se o kanály, které by významnou měrou pomohly k prohloubení znalostí předávaných stávajícími nástroji. Jaká byla kvalita jednotlivých využitých typů nástrojů informovanosti a publicity co do jejich zpracování a informační hodnoty? Kvalitu jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů je možno hodnotit pozitivně. Nástroje informovanosti, které jsou kontaktního charakteru (počínaje konferencí a společenskými událostmi, až po semináře, workshopy a konzultace, které kopírovaly životní cyklus programu a jsou tedy spjaté s konkrétními momenty v přípravě a realizaci programu), byly dle vyjádření cílových skupin, což bylo potvrzeno hodnocením expertního panelu, výborně připraveny, účastníci byli dobře a včas informováni, příp. urgováni (pokud například nepotvrdili svou účast apod.). Co se týká materiálů propagačního charakteru, ty byly vyhodnoceny jako velice kvalitní, připraveny z kvalitních materiálů, byly zpracovány vkusně a dle jednotného vizuálního stylu. Z pohledu cílové skupiny široká veřejnost jsou dále specificky hodnocené aktivity typu venkovní reklama, veřejné akce, TV a rozhlasové spoty, jejichž kvalitu a informační hodnotu nedoceňovaly v průzkumu ostatní cílové skupiny, na něž ale nebyly aktivity primárně zaměřeny. 8








Jaká byla účinnost jednotlivých využitých typů komunikačních a propagačních nástrojů s ohledem na zajištění znalosti a povědomí o ROP Severovýchod a jeho realizaci? Z hlediska účinnosti byly nejlépe vyhodnoceny osobní konzultace (i v rámci sítě kontaktních míst v regionu soudržnosti SV, např. Eurocentra), semináře a workshopy zaměřené na zvýšení povědomí o podmínkách spojených s realizací projektů v rámci programu, ale také internetové stránky, které dle dotázaných obsahují potřebné informace a jsou pozitivně hodnoceny i z hlediska další aspektů (např. kvalita), a programová dokumentace, která je primárním a účinným zdrojem informací (uživatelé zde tedy najdou veškeré potřebné informace). Specifickými cílovými skupinami jsou z hlediska nástrojů, které je možné pro jejich potřeby považovat za účinné, média (pro potřeby médií jsou účinné webové stránky, tiskové zprávy, veřejné akce programu) a veřejnost (zejména veřejné akce programu určené přímo veřejnosti, venkovní reklama a propagační předměty zpracované podle jednotného vizuálního stylu). Bariéry, které snižují účinnost aktivit, se nedají zobecnit na jediný nebo několik významných aspektů, ale pro část respondentů je problémem složité názvosloví a terminologie (“eurospeak“) používaná v souvislosti s evropskými fondy. Toto je problém zejména oficiálních závazných materiálů typu příručky, metodiky apod., ale pro jejich vysvětlení a snazší pochopení informací z nich plynoucích byly připravované vysvětlující letáky, bulletiny, zpravodaje atd. Jaká byla účelnost jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP ROP SV? Nejvíce splňovaly z pohledu cílových skupin žadatelů a příjemců svůj účel aktivity osobní konzultace, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy a webové stránky. Z pohledu mediálních organizací se jednalo o poněkud odlišné aktivity (tiskové zprávy, články, reportáže včetně TV a rozhlasových a další mediální výstupy). Celkově jsou všechny komunikační aktivity a kanály významnou částí respondentů hodnoceny jako takové, které splňují svůj účel. Bariérou snižující účelnost aktivit je i výše zmíněný nesnadný jazyk a terminologie („eurospeak“), k lepšímu pochopení slouží materiály typu bulletiny, zpravodaje nebo letáky. Do jaké míry byly prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV hospodárně využity? Z informací a podkladů zjištěných v rámci tohoto průzkumu lze usuzovat, že prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV byly využity hospodárně (vychází z porovnání se srovnatelnými1 programy vzhledem k tomu, co bylo za předpokládaný rozpočet realizováno). Deklarovaných cílů bylo dosaženo s využitím přiměřených finančních nákladů, což vychází ze srovnání se srovnatelnými programy, jak bylo uvedeno výše. Zpracovatel evaluace neidentifikoval žádné aktivity, u nichž by bylo možné konstatovat, že stejného efektu by mohlo být dosaženo za výhodnějších podmínek. Díky komunikačním a propagačním aktivitám došlo ke zvýšení povědomí o programu, zda došlo také ke zvýšení obecného povědomí o EU, není možno spolehlivě z dat sebraných dotazníkovým šetřením potvrdit.

Srovnatelnými zaměřením, definovanými komunikačními a propagačními aktivitami, regionálním charakterem a řádově také rozpočtem. 1

9


Vzhledem k viditelnosti a úspěšnosti kampaně zaměřené na širokou veřejnost programu se dá předpokládat, že komunikační a propagační aktivity programu měly významný vliv také na zvýšení obecného povědomí a zlepšení image EU v regionu. Znění evaluační otázky 2.5:

Do jaké míry byly naplněny dílčí komunikační cíle KoP ROP SV?


Je možné potvrdit, že dílčí komunikační cíle KoP pro období 2011 – 2015 byly splněny. Zpracovatel evaluace potvrzuje, že díky realizaci komunikačních a propagačních aktivit definovaných v KoP ROP SV bylo dosaženo níže uvedených cílů. Došlo ke:  Zvýšení povědomí o ROP SV  Zvýšení povědomí o konkrétních přínosech EU v regionu Severovýchod a bylo tím podpořeno pozitivní vnímání role Společenství pro udržitelný a sociální rozvoj regionu SV  Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů byla podpořena znalost skutečných přínosů ROP SV v regionu  Posílení pozitivního vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné správy, která ROP SV řídí  Příjemcům pomoci z ROP SV byly poskytnuty dostupné, včasné a srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů  Včas byly zpracovány aktuální informace o změnách při administraci projektů a byla tím zajištěna jejich dostupnost  Udržena a posílena image Úřadu Regionální rady jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu


Do jaké míry byl naplněn globální cíl KoP ROP SV?




Je možné potvrdit, že globální cíl KoP byl splněn. Zpracovatel evaluace potvrzuje, že díky realizace komunikačních a propagačních aktivit definovaných v KoP ROP SV bylo dosaženo globálního cíle a to obou aspektů, které globální cíl sleduje:  Podpora poskytovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP SV v programovém období 2007-2013 byla dostupná a transparentní pro široce pojaté cílové skupiny.  Bylo podpořeno vnímání pozitivní role hospodářské a sociální soudržnosti EU a jejích nástrojů v regionu soudržnosti Severovýchod. Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV osvědčily a proč? Z komunikačních a propagačních aktivit programu se nejvíce osvědčily online aktivity (zejména webové stránky programu, databázový mailing) a kontaktní aktivity, na nichž byla možnost přímé konzultace záležitostí, jež žadatelé a příjemci řeší (workshopy, semináře, osobní konzultace). Jako nástroje, které se osvědčily, je nutné hodnotit také tiskoviny (příp. elektronické nástroje) typu metodiky, příručky, manuály a newslettery, zpravodaje, bulletiny a zpravodaje. Z hlediska mediálních organizací se nejvíce osvědčily webové stránky programu, tiskové zprávy, rozhlasové spoty a další mediální výstupy a veřejné akce. Z pohledu cílové skupiny široká veřejnost je nutné zmínit jako osvědčené aktivity a nástroje informovanosti a publicity veřejné akce, venkovní reklamu (včetně bannerů

10








na nádražích a dalších frekventovaných místech regionu) a propagační předměty. Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV neosvědčily a proč? Z komunikačních a propagačních aktivit z hlediska cílových skupin, jež tvoří potenciální žadatelé a příjemci, se nejméně osvědčily aktivity typu TV a rozhlasové spoty, venkovní reklama, online a tisková inzerce, veřejné akce a propagační předměty a další aktivity, které byly určeny především pro jiné cílové skupiny (např. tiskové konference určené pro média). Souvisí to také s tím, že tyto cílové skupiny primárně získávaly informace prostřednictvím prověřených nástrojů „kontaktního“ typu a online. Z hlediska médií se nejméně osvědčily konference a veletrhy, propagační předměty, venkovní reklama, společenské akce a překvapivě negativně z hlediska toho, jak se osvědčily, byly presstripy pro média. Zpracovatel evaluace ovšem přes toto hodnocení vyzdvihuje význam presstripů při budování vztahů s mediálními organizacemi. Z výše uvedeného však vyplývá jeden podstatný závěr – pokud byly některé aktivity vyhodnocené jako takové, jež se osvědčily nejméně (resp. neosvědčily se), tak to ve všech případech proto, že se jednalo o aktivity určené primárně jiným cílovým skupinám. Zpracovatel evaluace konstatuje, že nejsou aktivity, které by se cílovým skupinám, jimž byly určené, neosvědčily (včetně uvedených presstripů podprůměrně hodnocených ze strany mediálních organizací). Byla komunikace s regionálními médii efektivní? Proč? Pokud ne, jakým způsobem se s nimi mohlo komunikovat efektivněji? S kterými konkrétně? Způsob informování médií o programu a o projektech byl zpočátku orientován zejména na zveřejňování tiskových zpráv a PR článků připravených, ať již realizátory konkrétních projektů, nebo řídicím orgánem programu pro potřeby médií. Není možné konstatovat, že by komunikace s regionálními médii nebyla efektivní, je možné uvést, že komunikace s médii vykazovala podobné rysy jako v případě jiných programů a aktivit podobného typu – média zveřejňovala předpřipravené tiskové informace, zástupci médií se účastnili tiskových konferencí, když byly pořádány, či předem dohodnutých akcí, ale z vlastní iniciativy informují především o negativních aspektech spojených s programem či realizovanými projekty. Ze strany řídicího orgánu však byly uskutečněny všechny preventivní kroky, aby byla navázána efektivní spolupráce s médii – byly pořádány tiskové konference, presstripy pro zástupce médií, byly navazovány kontakty s konkrétními žurnalisty. Jak se v průběhu času vyvíjel obraz Regionální rady a ROP Severovýchod v médiích? Rétorika informování o řídicím orgánu (regionální radě), o programu a o realizovaných projektech se měnila s tím, jak se objevovaly výstupy jako produkt realizace projektů podpořených v rámci programu. Díky tomu došlo ke změně poměru mezi informacemi vyznívajícími negativně a pozitivně (pozitivní zprávy byly posíleny s objevující se dobrou praxí, jež se začala ve větší míře objevovat od roku 2012). Změna obrazu Regionální rady a ROP SV souvisí především s tím, jaká byla kvantita informací, jež se v médiích objevovaly – na začátku sledovaného období byl počet

11


článků a dalších mediálních výstupů ve srovnání s druhou polovinou sledovaného období (2014) nesrovnatelně nižší a pokud se objevovala období s vyšším mediálním zásahem, jednalo se o negativně vyznívající kauzy. Postupem času však média ve větší míře informují o dobré praxi (výstupech realizovaných projektů) a tím se mění poměr zpráv s pozitivním a negativním sentimentem ve prospěch pozitivních zpráv. Jaký byl celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity?



(V rámci této evaluační otázky došlo ke komplexnímu zhodnocení komunikačních a propagačních aktivit evaluátorem s popisem specifik vůči jednotlivým cílovým skupinám.)

Celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity pojal zpracovatel evaluace jako souhrnné kvalitativní hodnocení na základě ostatních sledovaných aspektů (zejm. účinnost, účelnost, informační hodnota a kvalita nástrojů) se zohledněním cílových skupin (tedy s uvedením toho, na zástupce kterých cílových skupin měly nástroje největší, příp. nejmenší dopad). KoP na léta 2011 – 2015 předpokládal využití níže uvedených komunikačních nástrojů (v závorce základní hodnocení a primární cílová skupina tohoto nástroje, podrobněji je dopad popsán v odůvodnění odpovědi):  Televize - významný dopad zejm. na cílovou skupinu široká veřejnost, jako důležitý nástroj hodnoceno také ze strany mediálních organizací.  Tisková inzerce - jeden z méně frekventovaných nástrojů, jedná se o důležitý nástroj při informování o důležitých aspektech (milnících, termínech, podmínkách, výzvách) týkajících se programu.  Rádio - důležitý nástroj pro komunikaci směrem k veřejnosti.  Venkovní reklama - jeden z nejlépe hodnocených nástrojů z hlediska dopadu na cílovou skupinu, na kterou byla určena (široká veřejnost).  Webové stránky programu - výborně hodnocený nástroj vzhledem k potenciálním žadatelům a příjemců, ale přehledné také pro širokou veřejnost (bylo by vhodné zásadní informace strukturovat ještě přístupnější formou, ale i tak měl web dopad také na veřejnost).  Online inzerce - jedná se o nástroj, který neměl významný dopad do ani jedné z cílových skupin, ale jeho využití je pochopitelné (online média sleduje jiná část cílové skupiny veřejnost než tištěná média)  Komunikační platforma pro interní komunikaci - striktně omezený nástroj pouze pro interní komunikaci členů monitorovacího výboru, z tohoto hlediska svůj účel splnil.  Obecně aktivity zaměřené na média - zpracovatel evaluace hodnotí velice pozitivně, nastavená platforma vytvořila předpoklady pro efektivní komunikaci.  Osobní konzultace, semináře a workshopy - významný dopad na cílovou skupinu, které byly určeny (potenciální žadatelé a příjemci).  Databázový mailing - pozitivně hodnocený nástroj opět zejména pro potřeby žadatelů a příjemců. 12






Znění evaluační otázky 3.3: Odpověď na evaluační otázku 3.3: Znění evaluační otázky 3.4:


Konference, veletrhy, veřejné akce - akce pořádané na veřejnosti a pro veřejnost měly významný dopad na informovanost týkající se programu.  Letáky, plakáty, zpravodaje a bulletiny - byť z průzkumu nevyplynul dopad a význam těchto nástrojů, je nutné je hodnotit jako důležité z toho důvodu, že jejich účelem bylo zjednodušit "oficiální" informace podávané např. metodikami, příručkami a jinými závaznými dokumenty.  Metodiky/manuály/příručky - bariérou těchto materiálů je nesnadně přijatelný jazyk, jež používají, avšak dopad je významný pro podstatnou část cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců je nezbytným podkladem při zpracování žádosti a realizaci projektu.  Informační publikace a digitální média - kvalitně zpracováno, dopad do cílové skupiny veřejnost.  Zprávy a studie - význam zejm. pro odbornou veřejnost a odborníky hodnotící program.  Propagační předměty - významný nástroj vůči cílové skupině veřejnost programového území. Vzhledem k tomu, že předměty používaly stejný, originální vizuální styl jako např. venkovní reklama, byly vytvořeny podmínky pro zlepšení informovanosti veřejnosti o programu také prostřednictvím těchto předmětů. Které nástroje informovanosti a publicity bylo vhodné využít ve větší (případně v menší) míře za účelem zvýšení celkového dopadu komunikačních a propagačních aktivit KoP ROP SV? Z komplexního hodnocení významu a dopadu jednotlivých nástrojů informovanosti a publicity, které bylo provedeno u evaluační otázky 3.1, vyplývá, že všechny použité nástroje našly uplatnění buď napříč jednotlivými cílovými skupinami (např. televize a rádio pozitivně hodnoceno jak ze strany médií, tak široké veřejnosti, dále podobně např. veřejné akce, webové stránky určené nejen žadatelům a příjemcům, ale také veřejnosti a ostatním cílovým skupinám), nebo v rámci jedné konkrétní cílové skupiny (např. metodiky/příručky/manuály, osobní konzultace, workshopy a semináře určené především žadatelům a příjemcům, venkovní reklama a propagační materiály s dopadem do většího spektra cílových skupin, velice významné ale především vůči veřejnosti). Na jaké cílové skupiny se jednotlivé nástroje měly zaměřit více, nebo naopak méně? Není možné konstatovat, že by existovala cílová skupina, na níž by byly jednotlivé nástroje komunikace a informovanosti zaměřeny příliš málo, nebo příliš mnoho. Jaká byla užitečnost realizace jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP ROP SV? Jako velmi užitečné je možné hodnotit z pohledu potenciálních žadatelů a příjemců osobní konzultace, webové stránky, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy. Bylo zjištěno, že cílové skupiny, jež byly úspěšnými příjemci v rámci programu, hodnotí jako podstatně důležitější aktivity „kontaktního“ typu (osobní konzultace, workshopy, semináře), než zástupci neúspěšných příjemců a těch, kteří vůbec nežádali.

13


Z pohledu cílové skupiny mediální organizace byly jako užitečné a celkově přínosné hodnoceny všechny na tuto cílovou skupinu zaměřené aktivity – tiskové zprávy, konference, presstripy. Aktivity, jež byly zaměřené primárně na veřejnost programového území, nebyly průzkumem vyhodnoceny jako nadprůměrně užitečné a přínosné, avšak expertní posouzení těchto nástrojů (veřejné akce, propagační předměty, venkovní reklama, TV a rozhlasové spoty, reportáže) je takové, že se jednalo o nástroje velice užitečné a přínosné, což se projevilo na vytvoření potenciálu pro vysokou informovanost veřejnosti o programu. Znění evaluační otázky 3.5:




Byly použité nástroje vzhledem ke stanoveným cílům relevantní? Ze zjištění provedených pro potřeby odpovědi na dřívější evaluační otázky (2.5 a 2.6), kde bylo konstatováno, že dílčí komunikační cíle i globální cíl KoP ROP SV byly splněny, je možné konstatovat, že nástroje použité v rámci komunikačních a propagačních aktivit programu byly vzhledem ke stanoveným cílům KoP ROP SV relevantní. Vzhledem k tomu, že KoP ROP SV nepředpokládal použití konkrétních nástrojů na splnění konkrétních komunikačních cílů, byl hodnocen celkový agregovaný přínos všech používaných komunikačních nástrojů, ať již byly určeny primárně kterékoliv cílové skupině, ke splnění komunikačních cílů, jejichž splnění bylo potvrzeno v dřívějších evaluačních otázkách. Do jaké míry jsou využitá opatření informovanosti a publicity udržitelná? Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je úzce spjata s finančním nastavením aktivit (jakým způsobem je zajištěno financování aktivity do budoucna) a harmonogramem realizace (jak dlouho se předpokládá ještě „funkčnost“ daného nástroje). Opatření informovanosti a publicity jsou udržitelná do takové míry, do jaké bude nadále fungovat řídicí orgán programu a bude tyto aktivity financovat (např. provoz webových stránek, informační aktivity pro příjemce zajišťující udržitelnost projektů, reklamní kampaň propagující dobrou praxi programu atd.). Dle informací řídicího orgánu budou od roku 2016 komunikační aktivity prakticky ukončeny z důvodu, že období, v němž ROP SV působil, fakticky skončilo. Provozovat bude možné pouze webové stránky, elektronické materiály a komunikaci s médii, čímž lze úroveň informovanosti udržet hlavně u skupiny příjemců. Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je tedy tímto značně omezena.

Porovnání zjištění aktuální evaluace se zjištěními evaluace z roku 2010 Význam této pasáže je ve zhodnocení toho, k jakému posunu došlo z hlediska propagačních a komunikačních aktivit programu a jejich dopadu na cílové skupiny od stavu popsaného v evaluaci v roce 2010. Zpracovatel evaluace v roce 2010 formuloval v rámci závěru stěžejní zjištění, která jsou uvedena v tabulce níže v levém sloupci. V prostředním sloupci je uvedeno zjištění této evaluace a pravý sloupec kvantifikuje změnu, ke které došlo. Použitá metrika je vysvětlena v poznámce pod čarou a vztahuje se k výrokům z roku 2010. V rámci této pasáže jsou popsané dopady propagačních a komunikačních aktivit v letech 2011 – 2015 na cílové skupiny ve vztahu ke zjištěním z roku 2010.

14


Zjištění z evaluace v roce 2010

Oproti začátku programového období3 došlo k zásadnímu posunu směrem k lepší znalosti ROP Severovýchod.

Rozšířily se konkrétní zkušenosti, neboť se více respondentů přímo zapojilo do aktivit v rámci nebo v návaznosti na ROP Severovýchod.

Nárůst povědomí, znalostí a zájmu o problematiku programu lze paralelně vysledovat také u zástupců médií.

Nově provedené zjištění (2015) Oproti začátku sledovaného období došlo k posunu u cílové skupiny široká veřejnost. V roce 2011 vykazovalo dle výzkumu realizovaného na zadání MMR povědomí o programu 10 % dotázaných v rámci této cílové skupiny vykazovala, v roce 2013 povědomí vzrostlo na 15 % dotazovaných. Dle průzkumu z roku 2015 zná ROP Severovýchod 73 % dotazovaných respondentů ostatních cílových skupin bez výrazných vnitřních rozdílů mezi jednotlivými skupinami. Dle výzkumu z roku 2010 (evaluační úkol 2.1) byla míra povědomí o ROP SV 79 % - je však třeba vzít v potaz běžnou statistickou chybu obou průzkumů (výsledky je možno považovat za srovnatelné vzhledem k tomu, že počet respondentů byl v řádu stovek) Tento trend je možno potvrdit. Souvisí s realizací aktivit typu workshopy, semináře, osobní konzultace realizované za účelem získání informací pro konkrétní potřeby cílových skupin (příprava a předložení projektové žádosti, realizace projektů) pro cílovou skupinu oprávněných žadatelů. Ve sledovaném období 2011 – 2015 byla podle zjištění těmto aktivitám věnovaná značná pozornost, byly využívané cílovými skupinami a díky tomu jsou respondenty výzkumu 2015 také velice pozitivně hodnoceny. Kromě toho byla realizována také řada aktivit, v nichž docházelo k interakci s veřejností (např. propagace programu a projektů při akcích různého typu přímo v ulicích měst), s médii (presstripy apod.), takže zástupci různých cílových skupin byli v čím dál větší míře zapojováni přímo do aktivit programu. Tento trend je nadále posilován. Ve sledovaném období 2011 – 2015 došlo k několikasetprocentnímu nárůstu počtu mediální výstupů, ve kterých byla zmínka o ROP SV, a dle expertních zjištění došlo k vývoji sentimentu těchto výstupů od převažujících negativních zpráv směrem k většímu podílu informací o dobrých

Zhodnocení míry odlišnosti zjištěných závěrů2

-14

+1

+1

Pro zhodnocení míry odlišnosti zjištění z roku 2015 oproti zjištění evaluací z roku 2010 byla použitá tříbodová škála: +1 – došlo ke zlepšení sledovaného aspektu; 0 – daný aspekt vykazuje setrvalý stav; -1 – došlo ke zhoršení sledovaného aspektu. Hodnocení je provedeno vůči výroku evaluace z roku 2010 – pokud v rámci výroku je již formulován nějaký progres (např. „došlo k zásadnímu posunu směrem k lepší znalosti“), hodnocení +1 znamená, že progres je v období 2010 – 2015 ještě výraznější; hodnocení 0 znamená, že progres vykazuje stejné známky jako v předchozí evaluaci; hodnocení -1 znamená, že progres byl zpomalen nebo dochází ke stagnaci či poklesu. 3 Evaluace v roce 2010 hodnotila stav v roce 2010 se začátkem programového období. Tato evaluace se zaměřila na vyhodnocení stavu v roce 2010 ve srovnání se zjištěními v roce 2010. 4 V návaznosti na vysvětlení použité škály – hodnocení -1 neznamená, že by došlo k poklesu v oblasti znalosti ROP Severovýchod, avšak došlo spíše ke stagnaci. Výrok z roku 2010 však uváděl „zásadní posun“ a k tomu od roku 2010 nedošlo. 2

15



Mediální analýza odhalila, že stoupá počet zmínek o ROP Severovýchod v médiích.

Mění se také typ požadovaných, resp. hledaných informací – v době zpracování evaluace opadl zájem o obecné informace o fondech EU a ROP SV, důležité byly hlavně konkrétní a často velmi specifické a ověřené odpovědi na otázky spojené s přípravou projektových žádostí nebo s realizací projektů. Největší přínos byl shledán v kanálech a zdrojích: online (konkrétně internetové stránky Regionální rady), dále kontaktní aktivity typu semináře (ať již pořádané Regionální radou, nebo

Nově provedené zjištění (2015) praxí programu. Tato změna nutně souvisí také s rostoucím povědomím o programu na straně zástupců médií, s nimiž byl ze strany řídicího orgánu udržován trvalý kontakt formou poskytování tiskových zpráv, pořádání tiskových konferencí, realizací presstripů apod. Mediální analýza provedená v roce 2015 potvrdila zjištění z analýzy o pět let dříve. Počet zmínek o ROP SV v médiích vytrvale stoupá – v každém ze sledovaných meziročních období (2011 – 2012, 2012 – 2013, 2013 – 2014) došlo k podstatnému nárůstu kumulovaného počtu mediálních zmínek (online, v tisku, v rozhlase a v televizi) – nejprve došlo k 336% nárůstu, následně nárůst činil 219 % a v posledním období 182 %. Pokud v roce 2015 bude dodržen dosud nastolený trend, bude v roce 2015 zveřejněn takový počet mediálních výstupů, který bude tvořit 88 % stavu z roku 2014 (takže patrně až v období let 2014 – 2015 lze předpokládat pokles, který je však dosud pouze predikován, nikoliv potvrzen). Ve sledovaném období 2011 – 2015 byl zájem o obecné informace o fondech EU a ROP SV marginální. Zájem o obecné informace vykazovala hlavně cílová skupina široké veřejnosti, která v rámci ROP SV měla dostatek zdrojů, jak tyto informace spolehlivě získat. Také někteří zástupci skupin potenciálních žadatelů a příjemců hledali obecné informace o programu, jednalo se však o menšinu. Jak potvrzují informace získané z expertních rozhovorů, informace, které potenciální žadatelé a příjemci hledali prioritně, byly hlavně konkrétní a specifické aspekty spojené s přípravou a podáním žádosti a v případě úspěchu s realizací projektu. Takto byly také koncipovány kontaktní aktivity, které tyto informace měly přinést (osobní konzultace, semináře atd.). Přínos v těchto typech komunikace snad s výjimkou konferencí, kde byla vyhodnocena spíše průměrná užitečnost z pohledu cílových skupin, je možný potvrdit i díky výsledkům z roku 2015. Nejužitečnější nástroje dle aktuálního výzkumu jsou osobní konzultace, webové stránky, metodiky, manuály, příručky a informační publikace (které dle zjištění evaluace z roku 2010 nepatřily mezi kanály a zdroje s největším přínosem pro cílové skupiny5), semináře a workshopy.


0

+1

0

Viz srovnání s níže uvedeným zjištěním z roku 2010 týkajícím se trendu opouštět tradiční tištěné formy, který v roce 2015 potvrzen nebyl. 5

16



Nově provedené zjištění (2015)


jinými subjekty), konference a osobní nástroje komunikace.

Cílové skupiny hodnotí osobní formy komunikace (konzultace, semináře a konference) jako velice důležité. V roce 2010 výrazně stoupal také význam vzdělávacích aktivit.

Byl zjištěn trend opouštět tradiční tištěné formy (příručky apod.), které v případě náhlých změn mohou podléhat zastarání, a přesouvá se význam do oblasti online zdrojů.

V roce 2015 je možné konstatovat, že osobní formy komunikace jsou pro cílové skupiny možná vůbec nejdůležitější. Jestliže v roce 2010 byla zaznamenaná velká důležitost tohoto typu komunikace, o pět let později je důležitost stále vysoká, ne-li ještě podstatnější. Cílové skupiny, které byly respondenty dotazníkového šetření, uvedly, že osobní konzultace, semináře a workshopy patří mezi nejúčinnější informační kanály (63 – 72 %), nejúčelnější (66 – 72 %) a nejužitečnější informační kanály (65 – 73 %). Význam online zdrojů a online způsobů komunikace s žadatelem nebo příjemcem byl sice shledán jako velmi vysoký, avšak je nutno podotknout, že existuje stále velmi významná skupina respondentů, kteří preferují přes veškeré ostatní možnosti získávání informací práci s tištěnými verzemi příruček, metodických materiálů a závazných dokumentů. Tento typ materiálů a informačních publikací byl vyhodnocen respondenty jako třetí nejužitečnější, když tento typ materiálů za užitečný označilo 66 % dotázaných. I na konci sledovaného období je tak význam takového typu materiálů neoddiskutovatelný.

+1

-1

Závěrečné zhodnocení: Evaluační úkol č. 1: „Výzkumem mezi cílovými skupinami KoP ROP SV dodavatel zhodnotí míru povědomí o ROP Severovýchod“. Povědomí o Regionálním operačním programu Severovýchod je na velice vysoké úrovni. Cílové skupiny znají jak samotný program, tak Regionální radu, dokáží charakterizovat region soudržnosti Severovýchod z hlediska toho, z jakých krajů se skládá. Program, zejména aspekty hodnocení a výběru projektů, považují za transparentní. Bylo zjištěno pozitivní hodnocení aktivit zaměřených na potenciální žadatelé a příjemce podpory, poněvadž hodnocení transparentnosti ze strany těch, kteří podali (ať již úspěšně, nebo neúspěšně) projektovou žádost v rámci programu, je ještě pozitivnější. Program je možno hodnotit pozitivně také z hlediska toho, že většina dotázaných hodnotí podpořené a realizované projekty jako smysluplné, užitečné a dobré, pouze část respondentů (zhruba 1/3) vyjádřila názor, že kromě smysluplných byly podpořeny také zbytečné či nekvalitní projekty. Tento závěr ovšem není výtkou směrem k transparentnosti procesu výběru projektů, ale spíše o konstatování kvality některých realizovaných projektů ze strany respondentů.

17


Pro získávání informací o ROP Severovýchod používaly různé cílové skupiny různých nástrojů a zdrojů. Dle zkušeností expertního týmu bývá zdrojem informací o evropských programech televizní a rozhlasové spoty, články a inzerce v médiích, příp. letáky, plakáty, informovanost o programu je zvyšována také díky venkovní reklamě a webovým stránkám a ostatními cílovými skupinami jsou využívány především nástroje typu web programu, metodiky, manuály, příručky a „kontaktní“ aktivity typu osobní konzultace, semináře a workshopy. Specifický je přístup médií, které využívají tiskových zpráv a konferencí a presstripů. Realizované aktivity měly zároveň pozitivní dopad na pocit informovanosti jednotlivých cílových skupin, bylo zároveň zjištěno, že informace, které dostávaly, byly vesměs ty informace, jež zároveň cílové skupiny požadovaly (z realizovaného průzkumu totiž vyplývalo, že většina oslovených deklaruje, že má dostatečné množství informací o programu a že nemusela vyvinout velkého úsilí, aby požadované informace získala). Obecně silně se vymykající cílovou skupinu z hlediska výše popsaného hodnocení je cílová skupina široká veřejnost, která nebyla účastna v šetření realizovaném pro potřeby této evaluace, ale o její charakteristice bylo usuzováno nepřímo z průzkumu na téma evropských fondů realizovaného MMR v roce 2013 a na základě znalostí a zkušeností expertního týmu pracujícího na evaluaci. Cílová skupina široká veřejnost má povědomí o programu podstatně nižší než v případě ostatních cílových skupin (na základě zkušeností z jiných srovnatelných programů regionálního charakteru v rozmezí 10 – 15 %), přičemž na informovanost této cílové skupiny má zajisté pozitivní vliv rozsáhlá a originální informační kampaň. Evaluační úkol č. 2: „Na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti dodavatel vyhodnotí úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů)“. Druhým evaluačním úkolem dodavatele bylo vyhodnotit na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti vyhodnotit úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů) Komunikačního plánu ROP Severovýchod. Účelnost nejvíce splňovaly z pohledu cílových skupin žadatelů a příjemců aktivity osobní konzultace, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy a webové stránky. Z pohledu mediálních organizací se jednalo o poněkud odlišné aktivity (tiskové zprávy, články, reportáže včetně TV a rozhlasových a další mediální výstupy). Celkově jsou všechny komunikační aktivity a kanály významnou částí respondentů hodnoceny jako takové, které splňují svůj účel, nebyly identifikovány vyloženě „neúčelné“ aktivity či informační kanály. Z hlediska účinnosti byly nejlépe vyhodnoceny osobní konzultace, semináře a workshopy zaměřené na zvýšení povědomí o podmínkách programu, dále internetové stránky, které dle dotázaných jsou kvalitní a informačně hodnotné, a programová dokumentace, která je primárním a účinným zdrojem informací (uživatelé zde tedy najdou veškeré potřebné informace). Specifickými cílovými skupinami jsou z hlediska nástrojů, které je možné pro jejich potřeby považovat za účinné, média (pro potřeby médií jsou účinné webové stránky, tiskové zprávy, veřejné akce programu) a veřejnost (zejména veřejné akce programu určené přímo veřejnosti, venkovní reklama a propagační předměty zpracované podle jednotného vizuálního stylu). Z informací a podkladů zjištěných v rámci této evaluace lze usuzovat, že prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV byly využity hospodárně (vychází z porovnání s programy srovnatelnými zaměřením, definovanými komunikačními a propagačními aktivitami, regionálním charakterem a řádově také rozpočtem vzhledem k tomu, co bylo za předpokládaný rozpočet realizováno). Deklarovaných cílů (dílčích komunikačních cílů i globálního cíle) bylo dosaženo s využitím přiměřených finančních nákladů. Zpracovatel evaluace neidentifikoval žádné aktivity, u nichž by bylo možné konstatovat, že stejného efektu by mohlo být dosaženo za výhodnějších podmínek.

18


Bariérou, která snižuje obecně úspěšnost nastavených aktivit, je složité názvosloví a terminologie („eurospeak“) používaná v souvislosti s evropskými fondy. Toto je problém zejména oficiálních závazných materiálů typu příručky, metodiky apod., ale pro jejich vysvětlení a snazší pochopení informací z nich plynoucích byly připravované vysvětlující letáky, bulletiny, zpravodaje atd. Z komunikačních a propagačních aktivit programu se nejvíce osvědčily online aktivity a „kontaktní“ aktivity, na nichž byla možnost přímé konzultace záležitostí, jež žadatelé a příjemci řeší (workshopy, semináře, osobní konzultace). Jako nástroje, které se osvědčily, je nutné hodnotit také tiskoviny (příp. elektronické nástroje) typu metodiky, příručky, manuály a newslettery, zpravodaje, bulletiny a zpravodaje. Z hlediska mediálních organizací se nejvíce osvědčily webové stránky programu, tiskové zprávy, rozhlasové spoty a další mediální výstupy a veřejné akce. Z pohledu cílové skupiny široká veřejnost je nutné zmínit jako osvědčené aktivity a nástroje informovanosti a publicity veřejné akce, venkovní reklamu (včetně bannerů na nádražích a dalších frekventovaných místech regionu) a propagační předměty. Pokud byly některé aktivity vyhodnocené jako takové, jež se osvědčily nejméně (resp. neosvědčily se), tak to ve všech případech proto, že se jednalo o aktivity určené primárně jiným cílovým skupinám. Zpracovatel evaluace konstatuje, že nejsou aktivity, které by se cílovým skupinám, jimž byly určené, neosvědčily (včetně uvedených presstripů podprůměrně hodnocených ze strany mediálních organizací). Evaluační úkol č. 3: „Na základě evaluačních kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti dodavatel vyhodnotí realizaci KoP ROP SV“. Celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity, jež je obsahem hodnocení v rámci třetího evaluačního úkolu, pojal zpracovatel evaluace jako souhrnné kvalitativní hodnocení jednotlivých nástrojů se zohledněním cílových skupin (tedy s uvedením toho, na zástupce kterých cílových skupin měly nástroje největší, příp. nejmenší dopad). Z hlediska celkového dopadu nástrojů informovanosti a publicity byly jednotlivé použité nástroje hodnoceny následujícím způsobem: Televize - významný dopad zejm. na cílovou skupinu široká veřejnost, jako důležitý nástroj hodnoceno také ze strany mediálních organizací. Tisková inzerce - jeden z méně frekventovaných nástrojů, jedná se o důležitý nástroj při informování o důležitých aspektech týkajících se programu. Rádio - důležitý nástroj pro komunikaci směrem k veřejnosti. Venkovní reklama - jeden z nejlépe hodnocených nástrojů z hlediska dopadu na cílovou skupinu, na kterou byla určena (široká veřejnost). Webové stránky programu - výborně hodnocený nástroj vzhledem k potenciálním žadatelům a příjemců, ale přehledné také pro širokou veřejnost. Online inzerce - jedná se o nástroj, který neměl významný dopad do ani jedné z cílových skupin, jeho použití je však pochopitelné (online média sleduje jiná část cílové skupiny veřejnost než tištěná). Komunikační platforma pro interní komunikaci - striktně omezený nástroj pouze pro interní komunikaci členů monitorovacího výboru, z tohoto hlediska svůj účel splnil. Obecně aktivity zaměřené na média - zpracovatel evaluace hodnotí velice pozitivně, nastavená platforma vytvořila předpoklady pro efektivní komunikaci. Osobní konzultace, semináře a workshopy - významný dopad na cílovou skupinu, které byly určeny (potenciální žadatelé a příjemci). Databázový mailing pozitivně hodnocený nástroj opět zejména pro potřeby žadatelů a příjemců. Konference, veletrhy, veřejné akce - akce pořádané na veřejnosti a pro veřejnost měly významný dopad na informovanost týkající se programu. Letáky, plakáty, zpravodaje a bulletiny - byť z průzkumu nevyplynul dopad a význam těchto nástrojů, je nutné je hodnotit jako důležité z toho důvodu, že jejich účelem bylo zjednodušit "oficiální" informace podávané např. metodikami, příručkami a jinými závaznými dokumenty. Metodiky/manuály/příručky - bariérou těchto materiálů je nesnadně přijatelný jazyk, jež používají, avšak dopad je významný - pro podstatnou část cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců je nezbytným podkladem při zpracování žádosti a realizaci projektu. Informační publikace a digitální mé-

19


dia - kvalitně zpracováno, dopad do cílové skupiny veřejnost. Zprávy a studie - význam zejm. pro odbornou veřejnost a odborníky hodnotící program. Propagační předměty - významný nástroj vůči cílové skupině veřejnost programového území. Vzhledem k tomu, že předměty používaly stejný, originální vizuální styl jako např. venkovní reklama, byly vytvořeny podmínky pro zlepšení informovanosti veřejnosti o programu také prostřednictvím těchto předmětů. Z komplexního hodnocení významu a dopadu jednotlivých nástrojů informovanosti a publicity vyplývá, že všechny použité nástroje našly uplatnění buď napříč jednotlivými cílovými skupinami, nebo v rámci jedné konkrétní cílové skupiny. Z hodnocení celkového dopadu jednotlivých nástrojů je jako nadbytečný hodnocen nástroj online inzerce formou bannerů na online médiích. Jako velmi užitečné je možné hodnotit z pohledu potenciálních žadatelů a příjemců osobní konzultace, webové stránky, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy. Z pohledu cílové skupiny mediální organizace byly jako užitečné a celkově přínosné hodnoceny všechny na tuto cílovou skupinu zaměřené aktivity – tiskové zprávy, konference, presstripy. Na základě expertního posouzení těchto nástrojů (veřejné akce, propagační předměty, venkovní reklama, TV a rozhlasové spoty, reportáže) bylo vyhodnoceno, že se jednalo o nástroje velice užitečné a přínosné, což se projevilo na vytvoření potenciálu pro vysokou informovanost veřejnosti o programu. Vzhledem k tomu, že KoP ROP SV nepředpokládal použití konkrétních nástrojů na splnění konkrétních komunikačních cílů (splnění dílčích komunikačních cílů i globálního cíle bylo v rámci hodnocení potvrzeno), byl hodnocen celkový agregovaný přínos všech používaných komunikačních nástrojů, ať již byly určeny primárně kterékoliv cílové skupině. Lze tedy konstatovat, že použité nástroje byly vzhledem ke stanoveným cílům relevantní. Dle informací řídicího orgánu budou od roku 2016 komunikační aktivity prakticky ukončeny z důvodu, že období, v němž ROP SV působil, fakticky skončilo. Provozovat bude možné pouze webové stránky, elektronické materiály a komunikaci s médii, čímž lze úroveň informovanosti udržet hlavně u skupiny příjemců. Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je tedy tímto značně omezena.

20


2 2.1

Kontext evaluace a metodický přístup Kontext evaluace

Předmětem veřejné zakázky6 je zpracování závěrečné evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod7 se specifickým zaměřením na období let 2011 až 2015. Úkolem projektového týmu bylo navázat na výsledky předchozí evaluační studie z roku 2010 (popsáno dále). KoP ROP SV na období 2007 – 2013 představuje rámcovou strategii pro komunikační aktivity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod8. KoP ROP SV je dále rozpracováván prostřednictvím ročních komunikačních plánů, jež obsahují detailní informace o plánovaných informačních a propagačních opatřeních a aktivitách. Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, jakožto Řídicí orgán ROP SV, respektuje při realizaci komunikace a publicity programu níže uvedené legislativní požadavky vyplývající z Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanovují prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (Nařízení Komise). Podle článku 4, odst. 2 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 musí závěrečná zpráva o provádění programu obsahovat kapitolu týkající se hodnocení výsledků informačních a propagačních opatření, pokud jde o viditelnost operačních programů a povědomí o nich a o úlohu Společenství. Zakázka má dva základní cíle: 1. Provést analýzu povědomí cílových skupin o Regionálním operačním programu NUTS II Severovýchod – výstupem je průzkum informovanosti o ROP Severovýchod, který je zaměřený na všechny cílové skupiny KoP ROP SV s výjimkou cílové skupiny široká veřejnost9. Aktuální zjištění je nutné porovnat se zjištěními z evaluace z roku 2010. 2. Provést vyhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit 2011 – 2015 a posouzení, jak dané aktivity přispěly k naplnění globálního a dílčích komunikačních cílů KoP ROP SV – zpracovatel provedl vyhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit na základě kritérií hospodárnosti/úspornosti, účelnosti a účinnosti a dále na základě kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti, a to jak ve vztahu k aktivitám realizovaným na základě KoP ROP SV v letech 2011 – 2015, tak ve vztahu k definovaným cílovým skupinám. Výstupem je vyhodnocení realizace jednotlivých typů nástrojů a aktivit informovanosti a publicity, a to i s ohledem na jejich kvalitu zpracování a informační hodnotu a zhodnocení jejich přínosu k dosažení globálního cíle a dílčích cílů KoP ROP SV.

Kapitola týkající se kontextu zakázky zpracována podle Zadávací dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu „Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod“ ze dne 8. 9. 2015. 7 V dokumentu je užíváno zkratky „KoP ROP SV“. 8 V dokumentu je užíváno zkrácených označení „ROP Severovýchod“ nebo „ROP SV“. 9 Předmětem šetření mezi respondenty nebudou aktivity zaměřené primárně na cílovou skupinu široká veřejnost. Tyto aktivity budou hodnoceny pouze na základě odborných zkušeností zpracovatele, příp. na základě „Povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU“ zpracované roku 2013 na základě zadání Ministerstva pro místní rozvoj. 6

21


Zadáním evaluace jsou tři evaluační úkoly a v rámci nich nadefinovaných celkem 22 evaluačních otázek: Tabulka 1: Seznam evaluačních úkolů a evaluačních otázek dle zadávací dokumentace

Evaluační Znění evaluačního úkolu / evaluační otázky otázka č. Úkol č. 1 – Výzkumem mezi cílovými skupinami KoP ROP SV dodavatel zhodnotí míru povědomí o ROP Severovýchod Do jaké míry cílové skupiny KoP ROP SV znají ROP Severovýchod, Regionální radu Seve1.1 rovýchod, region soudržnosti Severovýchod a jak ROP Severovýchod vnímají a proč? Do jaké míry považují jednotlivé cílové skupiny hodnocení a výběr projektů a další pro1.2 cesy spojené s čerpáním dotací z ROP Severovýchod za transparentní? Do jaké míry hodnotí jednotlivé cílové skupiny ROP Severovýchod pozitivně? Co je pří1.3 činou jejich hodnocení? Jaké informační zdroje cílové skupiny KoP ROP SV nejvíce využívaly pro získání informací 1.4 o ROP Severovýchod. Jaké využívaly nejméně? Do jaké míry se jednotlivé cílové skupiny KoP ROP SV cítily být informovány o ROP Se1.5 verovýchod? Jaké komunikační aktivity by cílové skupiny uvítaly pro prohloubení svých znalostí o ROP 1.6 Severovýchod? Úkol č. 2 – Na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti dodavatel vyhodnotí úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů) Jaká byla kvalita jednotlivých využitých typů nástrojů informovanosti a publicity co do 2.1 jejich zpracování a informační hodnoty? Jaká byla účinnost jednotlivých využitých typů komunikačních a propagačních nástrojů 2.2 s ohledem na zajištění znalosti a povědomí o ROP Severovýchod a o jeho realizaci? Jaká byla účelnost jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP 2.3 ROP SV? 2.4 Do jaké míry byly prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV hospodárně využity? 2.5 Do jaké míry byly naplněny dílčí komunikační cíle KoP ROP SV? 2.6 Do jaké míry byl naplněn globální cíl KoP ROP SV? Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV osvědčily 2.7 a proč? Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV neosvěd2.8 čily a proč? Byla komunikace s regionálními médii efektivní? Proč? Pokud ne, jakým způsobem se s 2.9 nimi mohlo komunikovat efektivněji? S kterými konkrétně? 2.10 Jak se v průběhu času vyvíjel obraz Regionální rady a ROP Severovýchod v médiích? Úkol č. 3 – Na základě evaluačních kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti dodavatel vyhodnotí realizaci KoP ROP SV 3.1 Jaký byl celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity? Které nástroje informovanosti a publicity bylo vhodné využívat ve větší (případně v 3.2 menší) míře za účelem zvýšení celkového dopadu komunikačních a propagačních aktivit KoP ROP SV? 3.3 Na jaké cílové skupiny se jednotlivé nástroje měly zaměřit více, nebo naopak méně? Jaká byla užitečnost realizace jednotlivých vyžitých komunikačních a propagačních ná3.4 strojů KoP ROP SV? 3.5 Byly použité nástroje vzhledem ke stanoveným cílům relevantní? 3.6 Do jaké míry jsou využitá opatření informovanosti a publicity udržitelná?

22


2.2

Metodický přístup

V podkapitole 2.2 vstupní zprávy je podrobně popsán způsob, jakým evaluátor odpoví na celkem 22 evaluačních otázek nadefinovaných v rámci tří evaluačních úkolů, včetně uvedení a popisu metod, kterých k tomu využije. Evaluační úkoly jsou formulovány tak, že je možné konstatovat, že souhrn poznatků získaných pro odpovědi na evaluační otázky v rámci prvního evaluačního úkolu naplní první dílčí cíl evaluace (budou získány informace o povědomí cílových skupin o Regionální operačním programu NUTS II Severovýchod) a souhrn poznatků získaných pro odpovědi na evaluační otázky v rámci druhého a třetího evaluačního úkolu naplní druhý dílčí cíl evaluace (budou získány informace potřebné pro vyhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit 2011 – 2015 a posouzení, jak dané aktivity přispěly k naplnění globálního a dílčích komunikačních cílů KoP ROP SV). V rámci projektu nebylo realizováno zvláštní šetření pro každý evaluační úkol, ale pouze jedno šetření, v rámci něhož byly sbírány údaje a informace pro zodpovězení všech evaluačních otázek pro splnění všech evaluačních úkolů. Metody, jichž zpracovatel užil, vyplývají z vítězné nabídky zpracovatele a jsou upřesněny níže. Byly využity tyto metody:    2.2.1

Metoda analýzy dat: Desk research (včetně mediální analýzy a zhodnocení propagačních materiálů) Metody kvalitativní: Individuální hloubkový rozhovor, expertní panel Metoda kvantitativní: Kombinace CATI / CAWI / CASI Desk research

Charakteristika metody Jedná se o metodu analýzy dat, díky níž byly podrobně analyzovány již existující a dostupné podklady a data. Výsledkem této analýzy je zpracování dosud nesystematizovaných dat, rozptýlených v rámci různých zdrojů. Byly využity níže uvedené materiály a podklady. Součástí této metody byla analýza médií a zhodnocení fyzických propagačních materiálů programu. Zdůvodnění výběru metody Analýza desk research je metodou nezatíženou některými negativními vlivy, jako např. negativní ovlivnění tazatelem10. Jedná se o metodu, pomocí níž je možno získat vysoce objektivní informace. Jedná se o vstup pro další vyhodnocení (především další expertní zpracování, zpracování odpovědí na evaluační otázky apod.). Analyzované dokumenty a podklady Při desk research je předpokládáno využití a zhodnocení níže uvedených dokumentů a podkladů:   

Dokumenty KoP ROP SV: pro celé období 2007-2013 a pro jednotlivé roky 2011-2015 Vyhodnocení KoP ROP SV pro jednotlivé roky 2011-2014 Vstupní, průběžná, závěrečná zpráva a další související podklady ke studii „Evaluace realizace KoP ROP NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit“ z roku 201011

V sociologických výzkumech se jedná o vliv, který tazatel vyvíjí na respondenta v průběhu realizace rozhovoru. Vliv nevzniká cíleně, ale samovolně (např. mimovolné signály typu výraz tváře při jednotlivých odpovědích, ale také pohlaví, věk, celkové vystupování tazatele). 11 V rámci závěrečné zprávy se na výstupy této evaluace často odkazuje zkráceně jako „Evaluace 2010“ apod. 10

23


 

Závěrečná zpráva a další dostupné podklady ke studii „Povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU“, kterou pořídilo v roce 2013 MMR12 Programový dokument, prováděcí dokument a veškeré další související materiály k Programu ROP NUTS II Severovýchod 2007-2013

Výše uvedené materiály byly využity pro seznámení se týmu zpracovatelů s nastavením propagačních a komunikačních aktivit v rámci programu, zejména v letech 2011 – 2015, pro získání informací o finanční alokaci na tyto aktivity. Ze zadání projektu také vyplývala povinnost navázat na evaluaci hodnotící realizaci KoP ROP SV v roce 2010 a z důvodu nerealizace šeření mezi cílovou skupinou široká veřejnost také na výzkum pořízený Ministerstvem pro místní rozvoj z roku 2013. Kromě programové dokumentace a souvisejících evaluačních a výzkumných zpráv byly hodnoceny ještě propagační materiály, jejichž vzorky předal zadavatel zpracovateli evaluace na začátku realizace projektu ať již v elektronické, nebo fyzické podobě. Jednalo se níže uvedené materiály: Elektronické materiály:       

Fotogalerie reklamních postercube rozmístěných na veřejných místech regionu soudržnosti Severovýchod Vzory postercube, které byly rozmístěny na veřejných místech regionu Fotogalerie reklamních variaposterů rozmístěných na veřejných místech regionu Vzory variaposterů, které byly rozmístěny na veřejných místech regionu Fotogalerie vzorů polepů vozů MHD v Hradci Králové Vzory použitých polepů vozů MHD Záznamy a vyhodnocení realizovaných seminářů a konferencí (včetně konference ROPFÓRUM) v období únor 2011 až listopad 2014

Fyzické předměty (seznam poskytnutých vzorků propagačních předmětů a materiálů)13: Předměty byly dle informací uvedených v ročních vyhodnoceních KoP ROP SV distribuovány primárně na seminářích, konferencích, prostřednictvím kontaktních míst, na akcích konaných ÚRR.              

Hořká čokoláda 70% s fotografiemi realizovaných projektů Poznámkový blok Informační brožura „Od ROPu k IROPu aneb co bylo a bude…“ Informační rozkládací brožura „Kam za sportem v severovýchodních Čechách“ Informační brožura „Investice, které se neztratí“ Informační brožura „Cesta k hezčímu regionu“ Informační brožura „Regionální operační program NUTS II Severovýchod v roce 2012“ Informační brožura „Regionální operační program NUTS II Severovýchod v roce 2013“ Informační brožura „Regionální operační program NUTS II Severovýchod v roce 2014“ Informační brožura „Kam na výlet v severovýchodních Čechách“ Informační brožura „Hvězdy Severovýchodu aneb Kde pomohly evropské dotace“ - Ústeckoorlicko Omalovánky ROP Severovýchod Pozvánka na ROPFÓRUM 2013 Pozvánka na ROPFÓRUM 2014

V rámci závěrečné zprávy se na výstupy tohoto průzkumu často odkazuje zkráceně jako „Šetření 2013“, „Průzkum 2013“ nebo opisem jako „průzkum realizovaný na objednávku MMR v roce 2013“ apod. 13 Fotodokumentace propagačních materiálů poskytnutých zadavatelem je uvedena v rámci přílohy č. 5. 12

24


          

Rozvrh hodin na školní rok 2012/2013 PF 2012 PF 2013 Mapa Pardubického kraje „Tady jsem doma“ – realizované projekty Mapa Královéhradeckého kraje „Tady jsem doma“ – realizované projekty Mapa Libereckého kraje „Tady jsem doma“ – realizované projekty Týdenní diář 2015 Stolní kalendář 2014 Informační leták „ROP Severovýchod podporuje bezpečnou dopravu“ Publikace „Tady jsem doma“ mapující projekty podpořené v letech 2007–2013 z ROP Severovýchod Papírová taška na upomínkové předměty ROP Severovýchod

Součástí zpracování metody desk research bylo vyhodnocení mediálních výstupů souvisejících s Regionálním operačním programem Severovýchod. Zadavatel poskytnul monitoring médií za roky 2014 a 2015, zbylé roky (2011 – 2013) sám zadavatel neměl z důvodu ztráty dat k dispozici. Zpracovatel pro sjednocení metodického postupu získávání informací o mediálním obraze zpracoval celé sledované období (tj. 2011 – 2015) prostřednictvím webového nástroje pro monitoring médií od společnosti Monitora Media s.r.o.14 Průběh zpracování Při analýze desk research programové dokumentace, souvisejících dokumentů a dřívějších výzkumů bylo postupováno následujícím způsobem: 





Z dokumentů KoP pro celé období 2007 – 2013 a z jednotlivých dokumentů pro roky 2011 – 2015 byly extrahovány informace o – globálním cíli komunikačních aktivit, dílčích komunikačních cílech, plánech komunikačních a informačních aktivit na jednotlivé roky, o cílových skupinách KoP, o finanční alokaci a skutečně vynaložených nákladech na komunikační a propagační aktivity Ze studie z roku 2010 s názvem „Evaluace realizace KoP ROP NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit“ byly zjišťovány závěry a případná doporučení pro následující období (tedy pro období pokryté touto zprávou) Z výstupů výzkumu z roku 2013 s názvem „Povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU“ byly zjišťovány informace o postojích široké veřejnosti k fondům EU, operačním programu (zejm. informace, které nebyly obecného, celorepublikového charakteru, ale které se dají co nejlépe vztáhnout k ROP Severovýchod)

Při hodnocení propagačních materiálů programu v elektronické i fyzické podobě bylo zjišťováno – z jakého materiálu předměty jsou vyrobeny, jaký je jejich vizuální charakter (zda existuje jeden spojující znak, který vytváří jednotný vizuální styl), jaká je informační hodnota takovýchto materiálů (zda tištěné materiály nejsou přehlceny znepřehledňujícím textem), jaká je vkusnost atd. Mediální analýza byla provedena následujícím postupem:    14 15

Byly vyhledávány články a ostatní mediální výstupy (reportáže) v období let 2011 – 2015 Byly vyhledávány mediální výstupy, které byly zveřejněny v tisku, online, v rozhlase a v televizi Byly vyhledávány mediální výstupy zveřejněné v rámci celkem 190 titulů15

Webový nástroj je dostupný na url: https://media.monitora.cz/ Kompletní seznam titulů je uveden v rámci přílohy č. 4.

25






Byly vyhledávány mediální výstupy dle klíčových slov a kombinace klíčových slov: o Regionální operační program Severovýchod o ROP Severovýchod o ROP SV o Úřad Regionální rady Severovýchod o ÚRR Severovýchod o ÚRR SV o NUTS II Severovýchod o NUTS II SV o Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod Články a ostatní mediální výstupy zveřejněné ve sledovaných periodikách, ve sledovaném období vyhledané dle uvedených klíčových slov následně byly analyzovány z hlediska: o Počtu mediálních výstupů dle typu média (online, rozhlas, televize, tisk) a termínu uveřejnění (měsíc / rok) o Mediálního zásahu16 jednotlivých článků, reportáží a ostatních výstupů (průměrného i kumulovaného za sledované období)

Výsledky mediální analýzy následně sloužily expertním pracovníkům zpracovatelského týmu pro formulování odpovědí a odůvodnění odpovědí na evaluační otázky, jež byly spojeny s mediálním obrazem ROP Severovýchod. 2.2.2

Dotazníkové šetření mezi cílovými skupinami (CATI/CAWI/CASI)

Charakteristika metody Metody CATI (telefonický rozhovor s podporou počítače), CAWI (webovým rozhraním vedený rozhovor s podporou počítače) a CASI (technika, při které respondent sám vyplňuje dotazník na počítači bez asistence tazatele) jsou metody pro realizaci dotazníkového šetření. Jejich kombinace je navržena pro dosažení co nejvyšší efektivity dotazníkového šetření. Hlavní výhodou je zefektivnění kontaktu s respondentem – respondenti jsou osloveni nejprve formou emailu, ve kterém jim přijde odkaz na webovou verzi dotazníku s patřičným vysvětlením. Část respondentů vyplní dotazník již po tomto prvotním kontaktu (metoda CASI), následně jsou kontaktovaní telefonicky ti respondenti, kteří dotazník nevyplnili. Části respondentů vyhovuje vyplnit dotazník přes telefon tak, že odpovídají na otázky kladené tazatelem (CATI), části respondentů vyhovuje na druhou stranu takový postup, kdy sami vyplňují online dotazník na základě instrukcí předaných ze strany tazatele telefonicky (CAWI). Zdůvodnění výběru metody Kombinace metod CATI, CAWI a CASI byla vybrána z toho důvodu, že je možné realizovat kontakt s respondentem jak v klasické dopolední nebo odpolední pracovní době, tak i při využití metody CASI i mimo tuto pracovní dobu v hodinách, které vyhovují respondentovi. Díky této metodě je možné realizovat průzkum na široké základně respondentů, byť jejich sídlo se nachází na relativně rozlehlém území.

Mediální zásah je metrika určená k měření efektivity informační kampaně a vizibility v médiích. Ke každému mediálnímu zdroji je přiřazena hodnota, která popisuje jeho důležitost (např. měsíční počet návštěv), která je přepočtena na hodnotu mediálního zásahu vyjádřenou v rozmezí 0 až 10 bodů. Mediální zásah sledovaného klíčového slova nebo kombinace klíčových slov (např. „ROP Severovýchod“) je následně vyjádřen počtem článků uveřejněných ve sledovaných zdrojích se zohledněním významu těchto zdrojů. 16

26


Výzkumným nástrojem je dotazník s otázkami, které přímo vycházejí z evaluačních otázek, resp. podotázek (výzkumných otázek) definovaných v rámci všech 22 evaluačních otázek. V dotazníku jsou uvedeny uzavřené otázky, kde respondenti vybírají z několika nadefinovaných možností, příp. hodnotí na škále (a zároveň tímto bude umožněno automatické matematicko-statistické vyhodnocení otázek), ale také otevřené otázky, kde respondenti uvádějí své vlastní názory a pohledy (tím získány kvalitativní odpovědi). Výběrový soubor / respondenti Zpracovatel evaluace plánoval získat zpětnou vazbu od 150 respondentů, kteří tvoří cílovou skupinu B. Ta je v KoP ROP SV charakterizována jako cílová skupina distributorů a zprostředkovatelů informací o ROP SV a tvoří ji:    

média, zpracovatelé projektů, informační střediska o EU v regionu SV, místní a regionální samospráva.

Dále bylo v plánu získat zpětnou vazbu od 350 respondentů, kteří tvoří cílovou skupinu C. Ta je v KoP ROP SV charakterizována jako skupina příjemců informací o ROP SV a tvoří ji široká veřejnost regionu SV17 a potenciální žadatelé a příjemci pomoci18:       

kraje v regionu SV, obce v regionu SV a dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty, profesní organizace, hospodářská komora a její složky, zájmová sdružení právnických osob.

Bylo plánováno získat zpětnou vazbu (tedy vyplněný dotazník) celkově od 500 respondentů. V rámci cílové skupiny B zpracovatel oslovil všechna informační střediska o EU v regionu Severovýchod (tzn. všech 8 subjektů dle KoP ROP SV 2007-2013), z médií zpracovatel zajistil návratnost zhruba od ¼ respondentů. V rámci cílové skupiny B byli osloveni také zástupci zpracovatelů projektů. Místní a regionální samospráva je cílovou podskupinou, která patří jak do cílové skupiny B (místní a regionální samospráva), tak do cílové skupiny C (potenciální žadatelé a příjemci pomoci, kraje v regionu SV, obce v regionu SV a dobrovolné svazky obcí). V rámci průzkumu mezi místní a regionální samosprávou byly osloveny pouze obce s počtem obyvatel nad 500, tedy ty, pro které je určen ROP Severovýchod dle podmínek definovaných v programovém dokumentu ROP SV a to ty, které byly úspěšným příjemcem, které neuspěly se svou žádostí (svými žádostmi), a také ty, které vůbec o podporu nežádaly.

Část cílové skupiny C „široká veřejnost regionu SV“ není z výše popsaných důvodů součástí tohoto průzkumu. Zpracovatel bude vycházet z dat, jež obdržel od zadavatele. Jedná se o kontaktní matici všech úspěšných a neúspěšných potenciálních příjemců (tedy žadatelů). Tyto dvě kontaktní matice tvoří disjunktní množiny, tedy pokud je nějaký subjekt v matici úspěšných příjemců (podařilo se mu podat aspoň jednu žádost, která byla úspěšná a na základě ní získal dotaci), není v matici neúspěšných příjemců – zde jsou pouze takoví žadatelé, kteří podali jednu nebo více žádostí, z nichž všechny byly neúspěšné. 17 18

27


Zpracovatel měl od zadavatele k dispozici kontaktní matici všech úspěšných a neúspěšných příjemců (resp. potenciálních příjemců). Bylo zjištěno, že data obsahují záznamy o 347 unikátních19 úspěšných a 345 unikátních neúspěšných žadatelích. Dohromady byla získána zpětná vazba od 573 oslovených respondentů. Jejich struktura byla následující: Tabulka 2: Struktura respondentů podle toho, do které podskupiny cílových skupin B a C náleželi

Typ organizace

Počet respondentů

organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí) organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem nestátní nezisková organizace podnikatelský subjekt mediální organizace soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů (zpracovatel projektů) informační středisko o EU zájmové sdružení právnických osob profesní organizace hospodářská komora nebo její složka Celkem

Celkem (v %)

284

49,6

149

26,0

64 35 11

11,2 6,1 1,9

11

1,9

8 8 2 1 573

1,4 1,4 0,3 0,2 100,0

Zdroj: Průzkum PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. (2015)

Struktura respondentů podle toho, zda subjekt, který respondent reprezentoval, byl úspěšným, neúspěšným žadatelem, či zda vůbec nežádal, je uvedena v následující tabulce. Z hlediska návratnosti je možno jednoznačně pozitivněji hodnotit průzkum na úspěšných žadatelích, kdy odpověď poskytlo 332 z 347 unikátních úspěšných žadatelů, bylo tak s využitím několikerého kontaktu s respondenty (email, telefonické oslovení, telefonická urgence) dosaženo návratnosti téměř 96 %. Naopak návratnost od neúspěšných žadatelů (těch, kteří podávali jednu nebo více žádostí a neuspěli ani jednou) byť s využitím výše popsaných metod, jak navýšit návratnost, byla podstatně nižší – 12 %. Toto zjištění ale koreluje se zkušenostmi s průzkumy tohoto typu – výrazně ochotněji se do průzkumů zapojují úspěšní žadatelé. Tabulka 3: Struktura respondentů podle toho, zda reprezentovaná organizace byla / nebyla žadatele, či zda vůbec nežádala

Organizace byla úspěšným žadatelem (aspoň 1 úspěšná žádost) nebyla žadatelem v ROP SV byla neúspěšným žadatelem (ani 1 žádost nebyla úspěšná)

Počet respondentů 332 201 40

V% 57,9 35,1 7,0

Zdroj: Průzkum PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. (2015)

Unikátní žadatelé (úspěšní i neúspěšní) byli zjišťovaní ve vztahu ke kontaktní osobě žadatele. Ilustrační příklad – každý krajský úřad všech krajů v regionu soudržnosti Severovýchod byl úspěšným žadatelem v několika desítkách případů, ale všech několik desítek projektů, které daný kraj s dotací z ROP SV realizoval, mělo na starost na straně kraje jen např. 10 projektových manažerů (kontaktních osob). V takovém případě pro průzkum bude použito 10 kontaktů na každou z kontaktních osob – každá z nich má specifické zkušenosti s Programem. 19

28


Průběh realizace výzkumné aktivity 1. Kontakty na úspěšné a neúspěšné žadatele v rámci ROP Severovýchod byly poskytnuty zadavatelem na začátku průzkumu. 2. Následně byly doplněny kontaktní matice také za ostatní podskupiny, jež tvoří všechny respondenty průzkumu (celkový počet kontaktovaných osob v rámci výše uvedených podskupin byl 3 933). 3. Dne 13. 11. 2015 byla všem respondentům rozeslána emailem žádost o zapojení se do dotazníkového průzkumu s připojeným dotazníkem20 v elektronické podobě a s připojeným průvodním dopisem21 žádajícím o součinnost podepsaným paní Ing. Lenkou Vašátkovou, pověřenou vedením ÚRR regionu soudržnosti Severovýchod. Zároveň Ing. Martin Škeřík, zástupce zadavatele tohoto evaluačního projektu, kontaktoval oslovené respondenty s cílem podpořit návratnost dotazníků. 4. Od pondělí 16. 11. 2015 probíhala také telefonická podpora průzkumu, kdy byli jednotliví respondenti postupně kontaktováni tazateli zpracovatele a byli požádáni o zapojení se do průzkumu, příp. jim byla poskytnuta asistence (byl znova zaslán dotazník, byl dotazník vysvětlen, příp. byl přímo přes telefon s respondenty dotazník vyplněn). 5. Průzkum probíhal do 24. 11. 2015, následně byl ukončen a vyhodnocen. 6. V období probíhajícího průzkum (tj. v termínech od 13. do 24. 11. 2015) byly realizovány v rámci šetření cílové skupiny B také rozhovory s respondenty (metodou CATI). Rozhovory byly provedeny s 10 náhodně vybranými respondenty22 pro získání informací, které byly plánovány získat prostřednictvím dotazníku23, a také pro to, aby bylo ověřeno, že respondenti dotazník dobře chápou, rozumí formulacím otázek a orientují se v problematice, kterou dotazník řeší. 2.2.3

Individuální expertní rozhovory se zainteresovanými osobami

Charakteristika metody Jednalo se o rozhovory výzkumníka s respondentem na určená témata (podle předem stanoveného a schváleného scénáře) metodou CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing). Metoda umožnila provedení podrobného, hloubkového a tematicky vedeného rozhovoru výzkumníka s respondentem. V porovnání s ostatními metodami měl respondent širší možnost vyjádřit se k problému a hlouběji se nad ním zamyslet a ve svých výpovědích není žádným způsobem omezován. Délka realizovaných rozhovorů s respondenty byla 30 – 50 minut. Výzkumným nástrojem je v tomto případě scénář rozhovoru, který byl předem projednán a schválen zadavatelem.

Viz příloha č. 1 této závěrečné zprávy. Viz příloha č. 2 této závěrečné zprávy. 22 Respondenty těchto rozhovorů tvořili: 1. Zástupce Rychnovského deníku 2. Zástupce Hradeckého deníku 3. Zástupce obce Pěnčín 4. Zástupce obce Těchonín 5. Zástupce obce Včelařov 6. Zástupce obce Pomezí 7. Zástupce obce Poniklá 8. Zástupce obce Prasek 9. Zástupce obce Rybník 10. Zástupce obce Řečany nad Labem 23 Rozhovor byl realizován dle scénáře, který byl zjednodušením dotazníku připraveného pro dotazníkové šetření – viz příloha č. 4 této závěrečné zprávy. 20 21

29


Rozhovory (strukturované individuální hloubkové rozhovory) byly realizovány s experty za účelem získání odborných informací a poznatků ohledně realizace aktivit vyplývajících z Komunikačního plánu ROP Severovýchod sloužících jako další informační zdroj (kromě dotazníkového průzkumu společnosti PROCES z letošního roku realizovaného paralelně s expertními rozhovory a průzkumu, jež byl zpracován v roce 2013 na objednávku MMR pro zjištění informací o postojích cílové skupiny široká veřejnost). Rozhovory byly provedeny s osobami, jež se velice dobře orientují v ROP Severovýchod, znají jeho komunikační a propagační aktivity a to zejména ze své vlastní praxe, ale také z toho důvodu, že se jedná o členy Monitorovacího výboru (tedy zástupce cílové skupiny A Komunikačního plánu programu). Kromě povědomí o ROP SV experti ze své praxe disponují srovnáním s jinými operačními programy nebo s realizací propagačních, komunikačních a marketingových aktivit jiného typu. Předpokladem pro rozhovor bylo podrobné povědomí respondentů o ROP Severovýchod (zejm. komunikačních aktivitách programu), což v případě vybraných expertů bylo beze zbytku naplněno. Zdůvodnění výběru metody Vybraní respondenti byli kompetentními respondenty pro to vyjádřit se k informačním a propagačním aktivitám programu a tvořili výjimečně cenný zdroj vědomostí o zkoumané problematice (včetně informací o zvolené strategii pro informační a propagační aktivity, způsobu jejich realizací a bariérách, které brání efektivnějšímu využití těchto aktivit). Ze zkušeností zpracovatele vyplývá, že individuální rozhovor umožňuje získat větší množství informací než ostatní metody sběru dat. Navíc vzhledem k tomu, že se rozhovory realizují dle identického scénáře, je možné výstupy z těchto rozhovorů do jisté míry porovnávat. Výběrový soubor / respondenti Bylo realizováno celkem 5 rozhovorů s níže uvedenými zainteresovanými osobami disponujícími podrobným přehledem o ROP Severovýchod včetně jeho komunikačních a propagačních aktivit. Rozhovory byly provedeny s níže uvedenými experty, jež zároveň tvoří zástupce cílové skupiny A, jsou členy Monitorovacího výboru ROP Severovýchod. Výstupy a poznatky z rozhovorů byly následně výzkumníkem, jež rozhovory realizoval, zpracovány a v agregované podobě je s nimi dále pracováno v rámci této závěrečné zprávy.     

Bc. Jaroslav Křepel – Krajský úřad Libereckého kraje Jindřich Kvapil – Spolek pro obnovu venkova Ing. Jana Zelinková, Ph.D. – Ministerstvo dopravy ČR RNDr. Zita Kučerová, Ph.D. – Centrum investic, rozvoje a inovací, Hradec Králové24 Ing. Roman Klíma – Krajský úřad Královéhradeckého kraje

Průběh realizace výzkumné aktivity 1. Bylo vytipováno ze strany zpracovatele zhruba 6 – 8 osob, tento výběr byl zkonzultován se zadavatelem. 2. Následně zástupce zadavatele kontaktoval 6 vybraných osob s žádostí o účast na expertních rozhovorech, které bylo plánováno provést metodou face-to-face v Hradci Králové dne 19. 11. 2015. 3. Vzhledem k tomu, že většina oslovených (k rozhovory nakonec svolilo 5 respondentů) byla v navrženém termínu vytížena, bylo následně od realizace rozhovorů osobní formou upuštěno Paní dr. Kučerová je členkou Monitorovacího výboru nedlouho, avšak dlouhodobě působí v oblasti strukturálních fondů a s ROP Severovýchod, jeho aktivitami, komunikačními a propagačními aktivitami je z titulu své profese dostatečně obeznámena. 24

30


a na termíny 19. – 23. 11. 2015 byl domluven telefonický kontakt mezi výzkumníkem a respondentem. 4. Po provedení telefonických rozhovorů, které trvaly v rozmezí 30 – 50 minut a byly provedeny podle předem připraveného a schváleného scénáře25, výzkumník připravil nestrukturovaný report26 koncipovaný dle otázek ve scénáři expertního rozhovoru obsahující extrahované informace ze všech pěti realizovaných rozhovorů, který byl představen zadavateli na jednání dne 24. 11. 2015. 2.2.4

Expertní panel

Charakteristika metody Jedná se o metodu, kterou je možno přirovnat k fokusním ohniskovým rozhovorům nebo kulatým stolům. Jedná se o strukturalizovanou a moderovanou diskuzi zaměřenou na jedno konkrétní odborné téma. Zúčastnili se experti na danou oblast (evaluace, operační programy, komunikační a propagační aktivity, marketing), tedy osoby, které v této oblasti mají cenné znalosti a vědomosti. Zdůvodnění výběru metody Panel za účasti expertů v dané oblasti byl realizován z důvodu potřeby posouzení a zhodnocení jednotlivých komunikačních a informačních nástrojů, aktivit a kanálů využívaných pro implementaci KoP ROP SV, dopadu těchto nástrojů, aktivit a kanálů na jednotlivé cílové skupiny programu, dále pro posouzení a zhodnocení výstupů průzkumů realizovaných ostatními metodami (zejména CATI/CAWI/CASI a individuálních rozhovorů) a pro posouzení toho, jakým způsobem došlo ke změně jednotlivých zkoumaných aspektů od roku 2010, kdy byla realizována předchozí evaluace. Realizace expertního panelu pomohla optimálnímu, všestrannému využití shromážděných informací a podkladů, když názory expertů pomohly doplnění a verifikaci závěrů a doporučení formulovaných v průběhu projektu projektovým týmem. Seznam členů expertního panelu Expertní panel tvořili členové projektového týmu a další přizvaní externí partneři. Realizační tým zpracovatele byl uveden v rámci nabídky zpracovatele ve formě hlavních osob zpracovatele v souladu s požadavky na splnění technických kvalifikačních předpokladů. Na realizaci zakázky se pod vedením a odbornou kontrolou těchto osob v dílčích částech podíleli také další zaměstnanci zpracovatele. Realizační tým dle nabídky tvoří: 

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – vedoucí evaluačního týmu a expertního panelu, odborný garant evaluace



Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. – člen expertního panelu, expert v oblasti zpracování evaluací (zejm. se zaměřením na evaluace programů evropských fondů)



Ing. Michal Samiec – člen expertního panelu, expert v oblasti zpracování evaluací (se zaměřením mj. na evaluace komunikačních a propagačních aktivit v rámci operačních programů)

V rámci vstupní zprávy byl projektový tým rozšířen o následující expertní pracovníky:

25 26



Ing. Petr Proske – člen expertního panelu se zaměřením na evaluace domácích programů



Mgr. Martina Krhutová – člen expertního panelu se zaměřením na sociologické výzkumy, osoba zodpovědná za plánování, organizaci a provedení průzkumu v rámci evaluačního projektu

Viz příloha č. 3 této zprávy. Viz podkapitola 3.2.1 této zprávy.

31




Mgr. Jan Horák – člen expertního panelu, osoba zodpovědná za vyhodnocení výsledků provedeného průzkumu a interpretaci výsledků

Kromě výše uvedených se jednání expertního panelu zúčastnila ještě externí expertní konzultantka společnosti PROCES: 

PhDr. Ladislava Zapletalová – člen expertního panelu, vzděláním sociolog, zapojení v rámci expertního panelu zejména v interpretaci výsledků průzkumu a z toho vyplývajících závěrů vzhledem k hodnoceným aspektům komunikačních a propagačních aktivit ROP SV

Průběh realizace výzkumné aktivity Jednání expertního panelu probíhalo následujícím způsobem: 

 



Členům expertního panelu, kteří nebyli zapojeni do přípravy a realizace výzkumných činností provedených v rámci evaluace, byl představen postup realizace výzkumu a byly formulovány jeho závěry. Členové expertního panelu následně diskutovali o evaluačních otázkách, jejich obsahu, zaměření a formulovali odpovědi na evaluační otázky. Bylo prodiskutováno, na čem bude postaveno odůvodnění odpovědí na evaluační otázky (jednalo se především o výsledky dotazníkového šetření, realizovaných rozhovorů, návaznosti na evaluaci z roku 2010 a šetření veřejnosti z roku 2013 a dále zkušenosti expertů z jiných realizovaných projektů). Na závěr jednání bylo prodiskutováno, jakým způsobem došlo z hlediska realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod k posunu od roku 2010, kdy bylo zpracováno předchozí evaluační šetření v této oblasti.

32


3 Zjištění realizovaného výzkumu Zjištění uvedená v této kapitole nejsou systematizována, tvoří podkladový materiál pro formulování odpovědí na evaluační otázky v rámci kapitol 4 – 6. Jsou uvedena zjištění, jež plynou z expertních rozhovorů, dotazníkového šetření i výzkumů provedených dalšími metodami, bez dalšího kritického zhodnocení nebo vyvození závěrů. Podkapitoly v rámci této kapitoly odpovídají typům metod (metoda analýzy dat, metody kvalitativní a metody kvantitativní), jež byly definovány ve vstupní zprávě27 k tomuto projektu. 3.1

Metody analýzy dat

V této podkapitole jsou popsána zjištění ze studia dokumentů souvisejících s vyhodnocením realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod, ze zhodnocení propagačních materiálů programu a z mediální analýzy (jejichž výstupy byly následně použity při formulování souvisejících evaluačních otázek. Podkapitola je rozdělena na zhodnocení propagačních materiálů programu (fyzických, tištěných i virtuálních) a na uvedení základních zjištění vyplývajících z excerpce dokumentace. 3.1.1

Dokumenty související s Komunikačním plánem ROP Severovýchod

Závazné programové dokumenty týkající se Komunikačního plánu programu, související dokumenty, vyhodnocení jednotlivých ročních období Komunikačního plánu a další dokumenty uvedené v podkapitole 2.2.1 byly ze strany členů projektového týmu zpracovatele evaluace studovány z toho důvodu, aby byly zjištěny a popsány:     

Globální cíl komunikačních a propagačních aktivit programu Jednotlivé dílčí komunikační cíle programu Cílové skupiny komunikačních a propagačních aktivit Úkoly definované v ročních komunikačních plánech Plánované rozpočty na tyto aktivity a skutečně vynaložené výdaje

Globálním cílem KoP ROP SV je: Zajistit, aby podpora poskytovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP SV v programovém období 2007–2013 byla dostupná a transparentní pro široce pojaté cílové skupiny. Současně podpořit vnímání pozitivní role politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) a jejích nástrojů v regionu soudržnosti Severovýchod. Dílčí komunikační cíle KoP ROP SV jsou: Cíle Fáze I: Povědomí o ROP SV   

Představit ROP SV a kontinuálně zvyšovat povědomí o něm i v regionu Severovýchod. Vybudovat znalost cílů, základních oblastí podpory a nástrojů ROP SV. Podporovat pozitivní vnímání existence a významu fondů EU pro udržitelný hospodářský a sociální rozvoj regionu soudružnosti Severovýchod zejména zvyšováním povědomí o konkrétních přínosech fondů EU v regionu SV na základě prezentace projektů realizovaných v předchozím programovacím období (SROP).

Cíle Fáze II: Motivace a mobilizace 

27

Upoutat pozornost potenciálních žadatelů ke konkrétním možnostem financování projektových záměrů a motivovat je k účasti na čerpání ROP SV.

Návrh vstupní zprávy byl připraven k 3. 11. 2015, finální znění po připomínkách k 13. 11. 2015.

33


   

Zajistit jednotný výklad dotační problematiky používáním jednoduchého a srozumitelného jazyka. Zajistit informovanost o procesu předkládání žádostí o dotace a zdůraznit vzdělávací a konzultační roli ŘO. Vybudovat image transparentnosti hodnocení a konečného výběru projektů pro financování z ROP SV. Vytvořit image ÚRR jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu.

Cíle Fáze III: Vzdělávání a podpora    

Vzdělávat žadatele s cílem zvýšit úspěšnost žádostí a přispět tím k efektivitě čerpání ROP SV. Příjemcům pomoci z ROP SV poskytnout dostupné, včasné a srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů. Včas zpracovat aktuální informace o změnách při administraci projektů a zajistit jejich dostupnost. Udržet a posílit image ÚRR jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu.

Cíle Fáze IV: Povědomí o přínosech ROP SV  

Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů podpořit znalost skutečných přínosů ROP SV v regionu. Posílit pozitivní vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné správy, která ROP SV řídí.

Cílovými skupinami komunikačních a propagačních aktivit jsou: 





Cílové skupiny komunikace, které se zabývají implementací a monitorováním ROP SV a jsou zdrojem informací o ROP SV (cílová skupina A): o Řídicí orgán – Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod (Úřad Regionální rady) o Monitorovací výbor ROP SV o Výbor Regionální rady o Předseda Regionální rady Cílové skupiny fungující jako distributoři a zprostředkovatelé informací o ROP SV (cílová skupina B): o Média o Zpracovatelé projektů o Informační střediska o Evropské unii v regionu Severovýchod o Místní a regionální samospráva Cílové skupiny obsahující příjemce informací o ROP SV (cílové skupiny C): o Potenciální žadatelé a příjemci pomoci o Kraje v regionu Severovýchod, obce v regionu Severovýchod a dobrovolné svazky obcí o Organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem o Nestátní neziskové organizace o Podnikatelské subjekty o Profesní organizace o Hospodářská komora a její složky o Zájmová sdružení právnických osob

34


o

Široká veřejnost regionu Severovýchod28

Kromě Komunikačního plánu programu a souvisejících dokumentů byly analyzovány ještě dokumenty: 



3.1.2

Evaluace 2010 – pro zjištění hlavních závěrů a zjištění, na něž bylo úkolem zpracovatele evaluace navázat. Popisu evaluace 2010 a srovnání s letošní evaluací je věnována samostatná kapitola 7. Šetření 2013 – jedná se o výzkum realizovaný na objednávku MMR v roce 2013 pro zjištění povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU (a také změně situace od roku 2011). Jedná se o obecný, celorepublikový průzkum, z jehož výsledků a závěrů lze o povědomí veřejnosti usuzovat pouze nepřímo, ale vzhledem k nerealizaci průzkumu na cílové skupině veřejnosti byly tyto závěry použity pro odůvodnění některých odpovědí na evaluační otázky. Propagační materiály ROP Severovýchod

V této podkapitole jsou uvedena pouze zjištění provedená na základě vizuálního zhodnocení propagačních materiálů a jejich srovnání s propagačními materiály vydávanými a distribuovanými v rámci jiných operačních programů. Jiné aspekty hodnocení, jako např. zda splňovaly kritéria účinnosti, účelnosti atd., jsou v případě podstatných pozitivních nebo negativních zjištění popsány v rámci souvisejících evaluačních otázek. Propagační materiály ROP Severovýchod se vyznačují jednotným vizuálním stylem. Hlavním „protagonistou“ každého materiálu je maskot ROP Severovýchod, přičemž se nejedná pouze o jeho jednu monotónní polohu, ale jeho zobrazení je přizpůsobeno tématice daného propagačního materiálu. Stejně jako on jsou na naprosté většině propagačních materiálů vyobrazeny i symboly jednotlivých prioritních os Programu a s nimi související barvy – červená, zelená, modrá, žlutá a oranžová. Nedílnou součástí a samozřejmostí je potom povinná publicita EU v podobě loga ROP NUTS II Severovýchod, vlajky EU a nápisu „Investice do vaší budoucnosti – Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj“. V rámci propagačních materiálů jsou vhodným způsobem propagovány i webové stránky Regionální rady, případně facebooková stránka. Jednotlivé propagační předměty jsou vyrobeny z kvalitních materiálů, které jim zaručují dlouhou životnost. V naprosté většině se jedná o tiskové materiály, které jsou vyrobeny z kvalitního tvrdého papíru. Na poskytnutých matriálech lze vypozorovat pozitivní změny vizuálního stylu mezi materiály z roku 2007 – 2011 a materiály z roku 2012 – 2015. Novější materiály, jejichž grafika a tisk je zpracována společností Studio Artefakt, s.r.o. a ilustrace společností Klucivespolek, s.r.o., jsou graficky jednotnější, použité barvy jsou výraznější a poutavější a většina z tiskových propagačních materiálů je navíc opatřena „plastickými“ prvky, které zvyšují kvalitu a poutavost daných předmětů. Změna vizuálního stylu je zřejmá například u informačních brožur „Cesta k hezčímu regionu“ a následně informačních brožur „Regionální operační program NUTS II Severovýchod v roce 2012“. Propagační materiály lze rozdělit do několika skupin. Z poskytnutých materiálů byl největší počet tiskovin (informační brožury, letáky, publikace, omalovánky, pozvánky, bloky, rozvrhy, diáře, kalendáře, mapy atd.), ale mezi těmito materiály se vyskytují i netypické v podobě například čokolády. 3.1.3

Analýza médií

Analýza médií byla provedena pro celé sledované období 2011 – 2015 nástrojem a postupem popsaným výše v rámci podkapitoly 2.2.1.

28

Informace o postoji podskupiny „široká veřejnost“ budou získány z „Šetření 2013“.

35


Mediální zásah Mediální zásah je metrikou standardně využívanou při monitoringu médií a mediálních výstupů a je určená k měření efektivity informační kampaně a vizibility v médiích. Ke každému mediálnímu zdroji je přiřazena hodnota, která popisuje jeho důležitost (např. měsíční počet návštěv), která je přepočtena na hodnotu mediálního zásahu vyjádřenou v rozmezí 0 až 10 bodů. Mediální zásah sledovaného klíčového slova nebo kombinace klíčových slov (např. „ROP Severovýchod“) je následně vyjádřen počtem článků uveřejněných ve sledovaných zdrojích se zohledněním významu těchto zdrojů. U mediálního zásahu je možno sledovat buď součet (tedy kumulativní hodnotu mediálního zásahu všech vyhledaných relevantních článků, které byly vstupem do analýzy), jak je uvedeno na tomto grafu, nebo průměr (průměrnou hodnotu mediálního zásahu všech vyhledaných relevantních článků – vysvětlení rozdílu v poznámce pod čarou29), který znázorňuje následující graf.

Součet, tedy kumulativní hodnota mediálního zásahu vypovídá o tom, jaký je celkový zásah zpráv analyzovaných dle klíčových slov. Jestliže např. o nějaké události nebo situaci informuje řada méně významných regionálních médií, je akumulovaný mediální zásah vysoký (neboť se sečtou „nízké“ mediální zásahy jednotlivých zpráv), avšak průměrný mediální zásah bude nízký (neboť zprávy byly vydány pouze regionálními médii). Naopak v případě, že o nějaké události či situaci informují celostátní média, byť například pouze 1 nebo 2 média / tituly / kanály, pak akumulovaný zásah vysoký nebude, avšak průměrný zásah ano (poněvadž každý ze zdrojů má vysokou sledovanost / čtenost / poslechovost). 29

36


Z hlediska součtu mediálních zásahů jednotlivých článků je patrný v jednotlivých letech rostoucí trend s extrémnímu nárůsty v květnu 201330, dubnu 201431, koncem roku 201432 a opět v dubnu 201533. Graf 1: Vývoj součtu mediálního zásahu analyzovaných článků v letech 2011 - 2015

Celkem

2011

2012

2013

2014

listopad

září

červenec

květen

březen

leden

listopad

září

červenec

květen

březen

leden

listopad

září

červenec

květen

březen

leden

listopad

září

červenec

květen

listopad

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

2015

Celkem Zdroj: Analýza médií PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. prostřednictvím nástroje Monitora Media s.r.o. (2015)

Nárůst mediálního zájmu byl způsoben negativními kauzami spjatými s obecně s regionálními operačními programy a čerpáním z fondů EU v ČR, dále korekcemi spojenými s ROP Severovýchod a některými projekty (např. nemocnice Náchod), o nichž bylo v tomto období informováno. 31 Zvýšení mediální zásah byl způsoben informacemi o konkrétních projektech, ale také blížícím se jubileu desetiletého členství ČR v EU. 32 Koncem roku 2014 bylo informováno o řadě projektů, jež budou realizovány v rámci posledních výzev ROP Severovýchod. Několikrát se klíčová slova spojená s ROP Severovýchod objevila také v článcích o libereckém hejtmanovi Martinu Půtovi. 33 V tomto období není možné vypozorovat jedno téma, které by nějak dramaticky rezonovalo ve sledovaných médiích, vyšší mediální zásah byl způsoben zejména informacemi o realizovaných projektech, případných dalších plánech. 30

37


Informace o průměrném mediálním zásahu však podává zcela odlišný obraz. Je to informace o tom, zda roste či klesá význam zveřejňovaných článků (což souvisí samozřejmě s médiem, ve kterém je článek zveřejněn, jeho čteností / sledovaností) souvisejících s ROP Severovýchod. Zhruba od konce léta 2012 do konce sledovaného období je možno sledovat oscilaci průměrného mediálního zásahu kolem stejné hodnoty, avšak na začátku (zejména konec roku 2011) byly hodnoty podstatně vyšší (mediální výstupy byly zveřejňovány v médiích s vyšším dopadem – zejména převažující MF Dnes (využívány byly regionální mutace), oproti převažujícím regionálním médiím v pozdějším období). Graf 2: Vývoj průměrného mediálního zásahu analyzovaných článků v letech 2011 - 2015

Celkem 12 10 8 6 4 2

2011

2012

2013

2014

listopad

září

červenec

květen

březen

leden

listopad

září

červenec

květen

březen

leden

listopad

září

červenec

květen

březen

leden

listopad

září

červenec

květen

listopad

0

2015

Celkem Zdroj: Analýza médií PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. prostřednictvím nástroje Monitora Media s.r.o. (2015)

Z hlediska převažujících médií a vývoji ve sledovaném období, tak ve všech sledovaných letech, kromě prvních dvou (2011 a 2012) převažují online média. V letech 2011 – 2012 bylo více relevantních informací o ROP Severovýchod (příp. dalších klíčových slovech) zveřejněných v tisku. Součástí mediální analýzy bylo také sledování ohlasu článků (online výstupů) na sociálních sítích. V letech 2011 – 2015 bylo zaznamenáno 3 973 likes k článkům sdíleným na Facebooku, 1 582 komentářů k článkům na Facebooku, 146 sdílení článků na Twitteru a 55 sdílení článků prostřednictvím platformy Google+.

38


Graf 3: Vývoj počtu mediálních výstupů a převažující typy médií v letech 2011 – 2015

500 434

450

425 380

400 350

302

280

300 250 200

174

173

150 100 50

65 28

30

20

1

3

16 11

7

6

0 2011

2012

2013

Online

Rozhlas

Televize

2014

2015

Tisk

Zdroj: Analýza médií PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. prostřednictvím nástroje Monitora Media s.r.o. (2015)

3.2

Metody kvalitativní

V této podkapitole jsou uvedena zjištění z výzkumu provedeného kvalitativními metodami, tedy z individuálních expertních rozhovorů a je uvedeno, do kterých kapitol a podkapitol této zprávy se promítla zjištění expertů, kteří byli členy expertního panelu v rámci projektu. 3.2.1

Individuální expertní rozhovory se zainteresovanými osobami

V tabulce níže jsou uvedena nesystematizovaná zjištění provedená v rámci individuálních expertních rozhovorů strukturovaná podle scénáře schváleného zadavatelem (kompletní znění otázek scénáře je součástí přílohy č. 4 – číslo otázky scénáře je uvedeno v buňkách vlevo se zněním otázky). Jedná se o názory expertů (buď jednotlivců, nebo souhrnně formulované názory, jestliže některá z odpovědí rezonovala v rámci více rozhovorů) oslovených v rámci individuálních expertních rozhovorů, které nebyly závěry, ale pouze jedním z pracovních podkladů pro rozhodnutí a zpracování odpovědí a jejich odůvodnění projektovým týmem a expertním panelem zpracovatele evaluace. Tabulka 4: Nesystematizovaná zjištění z expertních rozhovorů

Číslo a znění otázky dle scénáře expertního rozhovoru34 7. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla kvalita informačních a propagačních aktivit Programu? Uveďte prosím nejkvalitnější a nejméně kvalitní aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro

34

Zjištění z rozhovorů s experty  Kvalita propagačních materiálů (materiálů, které jsou určené na „rozdávání“) byla vysoká. Možná až příliš vysoká (materiály z velmi kvalitního materiálu), ale to je otázka vkusu.  Propagační materiály byly velice dobré: kvalita, vkusnost, informace, variabilita, vše bylo na velmi vysoké úrovni (špička mezi jinými OP, nejlepší mezi OP, s nimiž mají zkušenosti).

Kompletní scénář je uveden v rámci přílohy č. 4.

39


Číslo a znění otázky dle scénáře Zjištění z rozhovorů s experty expertního rozhovoru34 respondenty = při hodnocení kva-  Poskytované informace byly přesné, poskytnuté včasně, přility se zaměřte prosím na zhodnopravenost osob, které je poskytovaly (na školeních nebo i cení toho, zda propagační a inforosobní formou) byla na vysoké úrovni. mační materiály, které se k vám  Webové stránky – velice kvalitní, dobře strukturované, dobrá dostaly, byly dle vašeho názoru orientace na nich, najde tam informace i zástupce laické vepřipraveny graficky poutavě, přeřejnosti. hledně, zda byly vyrobeny z kvalit-  Obecně povědomost o programu byla díky propagačním a koního materiálu; v případě aktivity munikačním aktivitám vysoká. typu semináře, konzultace se zaměřte na zhodnocení připravenosti akce, reakcí a kompetentnosti osoby zodpovědné za danou akci)  Semináře byly připraveny výborně, kopírovaly „životní cyklus programu“ (v období, kdy se připravovaly výzvy, byly semináře zaměřeny tímto směrem; když se připravovala realizace 8. Posuďte prosím, jaká podle Vaprojektů, byly semináře zaměřeny na toto). Na seminářích šeho názoru byla informační hodbyla v dostatečné míře umožněna interakce účastníků – nota informačních a propagačmohli klást své vlastní dotazy ať již po skončení prezentace ních aktivit Programu? Uveďte z pléna, nebo formou neformální diskuze po skončení semiprosím nejvíce a nejméně infornáře nebo workshopu. mačně hodnotné aktivity a ka Semináře byly připravovány také ad hoc – v případě, že se obnály. (Vysvětlivka pro responjevila zvýšená chybovost např. při přípravě projektových žádenty = při hodnocení informační dostí, byl připraven seminář, který měl toto pokrýt. hodnoty se prosím zaměřte na to,  Mezi aktivity s vysokou informační hodnotou patřily zdáním zda jste díky danému propagačrespondentů – venkovní reklamy (přehled úspěšných pronímu nebo informačnímu kanálu jektů na billboardech v nádražních halách, v obchodních dozískali ty informace, které jste mech) hodnoceny kladně (nepřehlcovaly informacemi), očekávali, že touto cestou získáte) spoty v rádiu, inzerce, reklamy na tramvajích, jako inovativní a zajímavá platforma hodnoceno ROP Fórum (do něhož byly zapojeny známé osobnosti). 9. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla účinnost informačních a propagačních aktivit Programu – byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni o Pro Účinnosti předávání informací směrem k příjemcům těchto gramu a všech souvisejících záleinformací napomáhala také síť poradenských agentur. žitostech? Uveďte prosím nejú Účinnost propagačních materiálů byla dále zvyšována tím, činnější a nejméně účinné aktivity že materiály byly vždy velice nápadité (hezky zpracované), lía kanály. (Vysvětlivka pro responbivé, ale neztrácela se informační hodnota (materiály typu denty = při hodnocení účinnosti se roll-upy zpracované jednoduše – obrázek, informace o místě prosím zaměřte na to, zda byly realizace a stručný text). aktivity zaměřené a realizované tak, aby cílové skupiny byly dostatečně informovány o Programu obecně nebo o jeho aspektu, na který byla aktivita zaměřena)

40


Číslo a znění otázky dle scénáře expertního rozhovoru34

Zjištění z rozhovorů s experty

10. Dokážete identifikovat a popsat bariéry a slabé stránky, které účinnost nástrojů snižovaly? (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení případných bariér a problémů prosím uveďte, nejlépe na základě vlastních zkušeností, zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů)

 Mezi bariéry vždy patří, když není kontakt mezi příjemci informací a jejich poskytovateli. Tady tento problém zejména v případě potenciálních žadatelů a příjemců pomoci nebyl – osobní kontakty bylo velice dobře možné navázat.  Ze začátku byly aktivity (typu semináře apod.) děleny po krajích, pak byla tematika zaměřena specifičtěji na aktuálně řešené aspekty související s programem (aktivity kopírovaly životní cyklus programu) a aktivity byly realizovány hlavně v Hradci Králové.  Bariéry pro specifickou cílovou skupinou veřejnost je to, že evropské fondy jsou většinou vnímány spíše negativně (prostřednictvím kauz atd.). Proto je nutné se zaměřit na propagaci dobrých praxí.

11. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla účelnost informačních a propagačních aktivit Programu – byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni o Programu a všech souvisejících záležitostech? Uveďte prosím nejúčelnější a nejméně účelné aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účelnosti se prosím zaměřte na to, zda podle vašeho názoru splnil daný informační kanál svůj účel – byly předány požadované informace? Byly předány úplné informace? Byly předány včas?) 12. Dokážete identifikovat a popsat bariéry a slabé stránky, které účelnost nástrojů snižovaly? (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení případných bariér a problémů prosím uveďte, nejlépe na základě vlastních zkušeností, zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů) 13. Máte informace nebo povědomí o finančních prostředcích investovaných do aktivit a nástrojů KoP, příp. do některých z nich?

 Účelnost aktivit také byla naplněna.  Otázkou je účelnost některých předmětů (zejména dražších propagačních předmětů typu batohy apod.) - bylo by vhodné zvážit, zda by účelu nebylo naplněno také prostřednictvím jiných předmětů a materiálů, které by nebyly finančně tak náročné.  Otázka do diskuze, neboť někteří jiní respondenti zase uváděli, že nemá smysl orientovat se na levné, drobné předměty, které už lidi ani moc nezajímají, ale připravit spíše méně dražších, hodnotnějších a praktičtějších předmětů.  Propagační materiály však splnily svůj účel. Vyplývá to z pozdějších odpovědí, kdy respondenti uvedli, že zcela jistě došlo ke zvýšení povědomí o ROP SV a image EU.

Respondenti neuváděli žádné bariéry nebo slabé stránky, které by měly negativní vliv na účelnost nástrojů.

 Bez přípravy nebyli schopni říct (případně vůbec takové informace nemají). Jako členové monitorovacího výboru dostávali tyto informace jako podklad pro daná jednání.  Konkrétní příklad – brožura úspěšně realizovaných projektů, pozastavil se respondent nad cenou, která podle něj (srovnání s dřívějšími pracovními zkušenostmi) byla nízká (cca 5080 Kč na 1 ks, vzhledem k tomu, že šlo o velice kvalitní vydání). 41



14. Byly dle Vašeho názoru finanční prostředky investované do aktivit/nástrojů KoP investovány účelně a hospodárně?

15. Byly podle Vašeho názoru úspěšné aktivity vůči cílové skupině široká veřejnost? (Zejm. mediální kampaň, on-line komunikace, přímá komunikace na veřejných akcích, publikační aktivity, venkovní reklama)

16. Byly podle Vašeho názoru úspěšné aktivity vůči cílové skupině příjemců podpory? (Zejm. přímá komunikace formou tematických seminářů a workshopů, osobních konzultací, on-line komunikace, publikační aktivity, příručky a programová dokumentace)

Zjištění z rozhovorů s experty  Odhadem relativně vysoká částka, přesný rozpočet nezná, ale na realizaci těchto aktivit bylo přiřazeno samostatné oddělení, je to ale efektivní a vrátí se to v tom povědomí a dobré informovanosti. (Jiný přístup mají některé programy – daleko úspornější přístup k informovanosti a ušetření finance jsou investovány do „zásobníkových projektů“.) Z rozhovorů s respondenty vzešly níže uvedené závěry, které byly dále verifikovány experty dle jejich vlastních zkušeností s obdobnými aktivitami.  Přímé srovnání nemá nikdo (že by byl zároveň někdo zainteresovaný v monitorovacím výboru jiného programu natolik, že by byl schopen relevantně porovnat).  Ze zkušenosti (z jiných OP) – často se respondenti pozastavovali nad smysluplností některých např. propagačních materiálů; u tohoto programu dle nich tento problém nebyl tak výrazný.  Ze zkušeností (z jiných OP) dále vyplývalo pozitivní hodnocení ze strany oslovených expertů a poměr mezi náklady a realizovanými aktivitami (respondent se zkušenostmi z jiných OP doslova uvedl, že se podivuje nad výborným poměrem mezi rozpočty, skutečnými náklady a „viditelností“ komunikačních aktivit).  Byly tramvaje s logy ROP – dobré pro podání základních informací.  Cílené akce – typu „road show“ (ÚRR putovala po vybraných městech), takovéto informace byly smysluplnější; putovní výstava.  Akce byly doprovázeny stánky a často také soutěžemi s propagačními materiály.  Výborný ohlas měly také reklamní panely na nádraží (projde kolem toho denně spousta lidí).  Velmi úspěšná byla ROP Fóra (velmi kvalitně připravené, poskytovalo dobré informace pro cílové skupiny).  Úspěšné jsou také radio-spoty nebo TV-spoty (ty jsou úplně nejefektivnější, nejlépe se dostat s reportáží o ROP do hlavních večerních zpráv), samozřejmě je otázka financí na takovouto aktivitu.  Výborně fungovaly online aktivity (emailové upozornění) rozesílané přes systém Benefit (automatický emailing, ÚRR měl nastavené také upozornění, pokud se např. blížil nějaký termín apod.). U centrálních programů není emailing zdaleka tak propracovaný (a u přímé emailové komunikace není cítit také taková „osobitost“ lidí jako u ROP – navázány „neformální“ vazby).  Jde to ruku v ruce s požadavky žadatelů, reagovalo se přesně na to, co požadovali žadatelé (byly poskytovány FAQ, kontakty na osoby, které poskytovaly informace).

42



17. Měnila se nějak v průběhu času rétorika informování o Programu a o RR ze strany médií?

18. Měnil se v průběhu času obsah a zaměření článků o Programu a RR?

19. Jak hodnotíte propagační předměty, které byly vytvořeny pro potřeby propagace Programu? Které hodnotíte jako kvalitní a povedené, které jako nekvalitní a nepovedené?

Zjištění z rozhovorů s experty  Osobní konzultace byly vždy na výborné profesionální úrovni. Nejednalo se o aktivitu, která by byla přílišně zformalizovaná, ale byla profesionální a na úrovni.   Média šířila pozitivní informace o kvalitních a pěkných projektech pouze v případě placené inzerce v rámci povinné propagace projektu.  Informování o pozitivních úspěších skrz média „cestou příběhů“ (informace podávány jinak).  Existovala také periodika, která informovala a kde byly prezentovány „úspěchy“ programu (např. 5+2, královéhradecké městské periodikum Radnice).  Novináři sami se zabývali hlavně problematickými kauzami. (Kauzy SZ a JZ přispěly samy o sobě tomu, že novináři na ROPy pohlíželi touto optikou.) Teprve v průběhu času díky rostoucímu počtu „dobrých praxí“ (tedy hmatatelných pozitivních výstupů programu) se mění celkové vyznění mediálních výstupů.  Negativní vyznění některých článků bylo způsobeno také tím, že bylo zaměřeno vůči přespřílišné byrokracii a administrativní náročnosti projektů realizovaných z evropských fondů.  Ano. Souvisí to s tím, že čím byl program v pokročilejším stádiu, tím bylo možno více informovat o „dobrých praxích“ – tedy dobrých realizovaných projektech. Jde o kvantitu projektů.  Jako kvalitní a povedené bylo ze strany expertů hodnoceno: časopis Europlan, výborný jednotný přístup k materiálům („panáček“ – jednotný vizuální styl).  Spíše otázka nad smysluplností: tužky a bloky (je toho už mnoho, takové ty drobnosti si často účastníci akcí, kterým jsou určeny, už ani nechtějí brát); batohy, kompasy, termosky (= tj. hodnotnější věci) jsou vhodný materiál, jak se „dostat mezi lidi“, ale je třeba tím „šetřit“ (tzn. např. nerozdávat na MV, ale spíše obyčejným lidem jako cenu v soutěži).

20. Jsou předměty, které Vám připadají velmi vhodné pro propa Více se zaměřit spíše na hodnotnější předměty (typu batoh, gaci Programu? Jsou takové, bunda, to, co se dá využít prakticky), než na množství méně které jsou dle Vás naopak nehodnotných předmětů, které lidé nevyužijí, zahodí apod. vhodné?  U řady jiných programů (srovnání např. s ROP SZ, OP Doprava, PPS ČR-Polsko atd.) byl koncept publicity, vizuální styl 21. Byly u jiných programů předa přístup směrem k cílovým skupinám včetně veřejnosti, jež měty, které Vám připadaly jako se projevoval mj. v nápaditosti, vzhledu a kvalitě propagačvelice vhodné propagační předních předmětů, naprosto podceněn (nevyužilo se možnosti měty a u tohoto Programu chyinformovat o existenci programu, existenci EU a tímto zvyšoběly? vat povědomí a image), nebo byla uchopena jinak (např. z důvodu chybějícího počtu lidí maximálně úsporně a ušetřené

43



Zjištění z rozhovorů s experty

  22. Považujete díky informačním a propagačním aktivitám programu proces hodnocení a výběru projektů za transparentní?

23. Zdůvodněte proč ANO/NE

 

peníze se využily na „zásobníkové projekty“ – nedá se ale úplně říct, který přístup je lepší). Většina respondentů tuto otázku považuje v kontextu propagačních a informačních aktivit programu za irelevantní. Bodování projektů a vytváření konečného pořadí projektů, které byly vybrány k podpoře, nebylo nijak zveřejňováno – bylo zveřejněno, projekt podpořen/nepodpořen, ale nedozvěděli se „proč a jak“? Respondenti rozumí tomu, že proces informování o tom, zda byl projekt podpořen, či nikoliv, je v souladu s veškerými závaznými nařízeními, ale pravděpodobně by automatické poskytování odůvodnění hodnocení projektů žadatelům bylo krokem ke zvýšení důvěryhodnosti a transparentnosti procesu hodnocení projektů. Viz výše. Ke zvýšení povědomí o programu komunikační a propagační aktivity programu přispěly určitě. Je další otázkou „kde konkrétně“ – určitě více v okolí realizovaných projektů (kde byly intenzivnější propagační aktivity k projektu, samotné investiční nebo jiné výstupy projektu jsou nějakým způsobem povinně označeny). Otázka zvýšení image EU je problematičtější, ale všichni respondenti předpokládají, že spíše ano. Obecně snaha zvýšit povědomí o ROP SV a image EU prostřednictvím příkladů dobrých projektů. To je velice hodné ocenění, protože v rámci různých operačních programů je realizována řada projektů, ale informace o efektech se nerozšíří.

24. Došlo dle Vašeho názoru ke zvýšení povědomí o Programu a zlepšilo se díky Programu obecné mínění o EU?



25. Byl dle Vašeho názoru naplněn globální cíl KoP ROP SV?

 Spíše ano. Viz níže.

26. Pokud podle Vás nebyl naplněn globální cíl, jaký je dle Vašeho názoru důvod, proč ne?

27. Byly dle Vašeho názoru naplněny cíle KoP pro období 2011 – 2015?



 Respondenti uvedli, že by podle nich byl naplněn globální cíl KoP ROP SV. Tento svůj názor jednohlasně opřeli o to, že komunikační a propagační aktivity programu dle jejich pohledu vytváří podmínky pro to, aby poskytovaná podpora byla dostupná a transparentní pro všechny cílové skupiny a aby aktivity programu napomohly zlepšení image EU a jejich nástrojů v regionu.  Určitě ano.  Respondenti vyzdvihli zejména aktivity vůči široké veřejnosti.  Cíle byly splněny díky přístupu úředníků, který byl velice vstřícný, ale zároveň profesionální.

28. Pokud některé cíle nebyly naplněny, jaké jsou dle Vašeho názoru důvody, proč ne?

 Nikdo z respondentů neuvedl, že by podle nich nebyl naplněn některý z cílů KoP pro období 2011-2015.

29. Máte představu o tom, které nástroje by případně byly pro splnění nastavených cílů vhodnější?

 Hodně efektivní jsou TV a rádio, ale jsou to velice nákladné kanály.  Respondent hodnotí dle vlastních zkušeností, že je vhodné umístit jisté množství propagačních materiálů také přímo do prostor úřadu, kde si jej mohou zástupci cílových skupin

44



Zjištění z rozhovorů s experty (kteří tam např. přijdou konzultovat projekt) sami vyzvednout.

30. Existují dle Vašeho názoru cílové skupiny, které byly informovány nedostatečně? 31. Byly některé z nástrojů/aktivit využity dle Vašeho názoru v nedostatečné míře?

32. Byly některé z nástrojů/aktivit využity v nadbytečné míře?

3.2.2

 Kampaň je rovnoměrně cílená, žádná ze skupin nebyla informačně „protěžována“.  Nic takového nebylo zjištěno.  Jeden z mála operačních programů, které byly vyčerpány včas a úplně. Z toho plyne, že propagační a informační aktivity byly patrně nastaveny dostatečně a vhodně („ani moc, ani málo“).  Velmi zajímavě a velmi poctivě pojaté a zpracované informační a propagační aktivity programu. Nedá se vypíchnout, že by něčeho bylo „příliš mnoho“ a něčeho „málo“. Jako pozitivní je nutné hodnotit, že na akcích monitorovacího výboru byl věnován samostatný blok právě propagačním aktivitám; byly tedy členům MV poskytovány průběžné informace i o tomto.

Expertní panel

Jak již bylo popsáno dříve (podkapitola 2.2.4) jednání expertního panelu mělo za cíl prodiskutovat a rozhodnout následující:   

jaké budou odpovědi evaluačního týmu na evaluační otázky, jaké bude odůvodnění odpovědí na tyto evaluační otázky, jakým způsobem je možné zhodnotit závěry evaluace z roku 2010 a posun zjištěný v rámci této evaluace v roce 2015.

Na základě proběhnutého jednání a závěrů formulovaných po jednání expertního panelu byly zpracovány kompletní kapitoly 4 – 6 a 8 a podkapitola 7.3 této zprávy. 3.3

Metoda kvantitativní (kombinace CATI / CAWI / CASI) kombinovaná s expertními polostrukturovanými rozhovory

Podkapitola „metoda kvantitativní“ obsahuje zjištění a závěry z dotazníkového průzkumu provedeného kombinací metod CATI / CAWI / CASI. Mezi specifickou částí cílové skupiny dotazníkového šetření byl kvantitativní přístup kombinován s expertními polostrukturovanými rozhovory. Závěry z těchto rozhovorů provedených na cca 2% vzorku celkového počtu respondentů kvantitativní metody jsou z hlediska logické souvislosti s kvantitativní metodou uvedeny zde. Závěry z dotazníkového šetření: V průzkumu, který byl realizován v rámci projektu „Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod“, byla získána zpětná vazba od 573 oslovených respondentů (vzhledem k tomu, že bylo dohromady osloveno celkem 3 933 osob a subjektů, jednalo se o návratnost cca 15 %). Téměř z poloviny (49,6 %) se jednalo o zástupce organizací místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí). Druhou nejpočetnější skupinou byli 45


respondenti z organizací zřizovaných nebo zakládaných kraji, obcemi a státem (26 %) a více než 10 % respondentů tvořili respondenti zastupující NNO. Kompletní přehled struktury dotazovaných respondentů v členění podle toho, o jaký typ organizace se jednalo a jaký podíl neúspěšných a úspěšných žadatelů, resp. těch respondentů, kteří vůbec nebyli žadateli, je uveden v tabulce níže. Tabulka 5: Zastoupení respondentů v průzkumu dle jejich úspěšnosti či neúspěšnosti v žádosti o podporu

Typ organizace

neúspěšný žada- úspěšný žadatel nebyla žadatele (ani 1 žádost (aspoň 1 telem v ROP nebyla úspěšná) úspěšná žádost) SV

Celkem

organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí)

2,1

37,9

9,6

49,6

organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem

2,4

9,8

13,8

26,0

nestátní nezisková organizace

0,7

4,5

5,9

11,2

podnikatelský subjekt

1,0

3,5

1,6

6,1

mediální organizace

0,0

0,0

1,9

1,9

soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů (zpracovatel projektů)

0,0

1,7

0,2

1,9

informační středisko o EU

0,3

0,0

1,0

1,4

zájmové sdružení právnických osob

0,0

0,3

1,0

1,4

profesní organizace

0,3

0,0

0,0

0,3

hospodářská komora nebo její složka

0,0

0,2

0,0

0,2

Celkem

7,0

57,9

35,1

100,0

Region soudržnosti Severovýchod je mezi dotazovanými známým pojmem, 81 % z nich odpovědělo ano na otázky „Znáte region soudržnosti Severovýchod?“ a „Víte, ze kterých krajů se skládá?“. Povědomí o samotném ROP Severovýchod je mezi respondenty také vysoké, protože 73 % z nich deklarovalo, že znají ROP Severovýchod a celých 94 % z těchto respondentů odpovědělo, že vědí, na co byl Program zaměřen, přičemž povědomí a znalost zaměření Programu mezi jednotlivými cílovými skupinami35 bylo srovnatelné. S touto znalostí souvisí i vysoké procento respondentů, kteří se již někdy setkali s propagačními materiály ROP Severovýchod (91 %), ale pouze 69 % z dotázaných má konkrétní představu o vizuálním stylu Programu. Podrobné výsledky otázek průzkumu zaměřujících se na povědomí respondentů o ROP Severovýchod, RR a propagačních materiálech jsou vizualizovány na dvou níže uvedených grafech.

Výstupy vyhodnocení dotazníkového průzkumu specificky dle cílových skupin je uvedeno v příloze č. 8 této závěrečné zprávy (konkrétně v tabulkových přílohách 18 – 37 a grafických přílohách 5 – 10). 35

46


Graf 4: Povědomí respondentů o ROP Severovýchod, Regionální radě a regionu soudržnosti Severovýchod

Znáte ROP Severovýchod?

73

Znáte Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod? Víte, za jakým účelem existuje?

17

68

Znáte region soudržnosti Severovýchod? Víte, ze kterých krajů se skládá?

10

22

81

10

12

7

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano

Ne

Nedokážu posoudit

Graf 5: Povědomí respondentů o propagačních materiálech, vizuálním stylu a zaměření ROP Severovýchod

Setkali jste se někdy s propagačními materiály ROP Severovýchod?

91

Máte povědomí o vizuálním stylu ROP Severovýchod?

69

Máte povědomí o zaměření ROP Severovýchod?

5 4

14

94

17

34

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano

Ne

Nedokážu posoudit

Obecné vnímání ROP Severovýchod bylo respondenty na 100 bodové škále průměrně hodnoceno 66,6 body36. Největší část respondentů si myslí, že ROP Severovýchod byl zdrojem financování pro Respondenti hodnotili sledovaný aspekt na pětibodové škále, kde 1 vyjadřuje negativní hodnocení a 5 maximálně pozitivní hodnocení (v uvedeném případě se respondenti vyjadřovali k tomu, jak obecně vnímají ROP Severovýchod). Pětibodová škála, jež je vhodná pro hodnocení, ale průměrný výsledek (např. 3,3) není vhodný pro interpretaci, byla následně přepočtena na škálu 0 – 100, kde 0 je negativní a 100 pozitivní hodnocení. Škála 0 – 100 zároveň evokuje podobnost s procenty a je tedy vhodnější pro interpretaci a představivost. 36

47


dobré projekty a aktivity (47,7 %), ale u dalších 32 % respondentů se vyskytují názory, že kromě podpory těchto projektů byl ROP Severovýchod také zdrojem financování a podpory pro nepříliš kvalitní a neužitečné projekty (viz níže uvedená tabulka). S tímto souvisí i názory respondentů na financování a transparentnost procesu hodnocení a výběru projektů. Jen o něco více, než polovina dotazovaných (56 %) měla dostatečné informace o podmínkách a průběhu financování projektů a čerpání příspěvků z ROP Severovýchod a 31 % respondentů považuje proces hodnocení a výběru projektů za transparentní, u hodnocení tohoto aspektu je však nutné podotknout, že většina respondentů nedokázala na tuto otázku odpovědět (hodnotili to tak, že nemají dostatek relevantních informací). Tabulka 6: Názor respondentů na ROP Severovýchod Jaký je Váš názor na ROP Severovýchod?

V%

Jednalo se o zdroj financování pro dobré projekty a aktivity

47,7

Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny dobré a užitečné projekty, ale také nepříliš kvalitní a neužitečné projekty

32,0

Nemám názor

11,9

Jednalo se o zdroj financování, jehož potenciál nebyl dostatečně využit

8,4

Nejpoužívanějším informačním a komunikačním kanálem pro hledání informací o ROP Severovýchod byly na základě průzkumu vyhodnoceny webové stránky ROP Severovýchod. Velmi dobře jsou poté hodnoceny i semináře a workshopy, stejně tak jako metodiky, manuály, příručky a informační publikace. Velká část respondentů mimo zmíněné kanály kladně hodnotila i osobní konzultace se zástupci řídícího orgánu ROP Severovýchod. Bez ohledu na specifičnost jednotlivých cílových skupin37 z hlediska toho, prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů hledají informace o programu, je možné vyzdvihnout význam webového portálu programu z hlediska informovanosti. Webové stránky poskytují přehledným způsobem informace také veřejnosti, která v rámci tohoto průzkumu nebyla dotazována. Jako významné kanály pro hledání informací o programu byly dále označeny semináře, workshopy, metodiky, manuály a další podobného typu tiskoviny a osobní konzultace, což jsou nástroje, jichž využívali nebo využívají hlavně ti respondenti, kteří zpracovávali projektovou žádosti či následně realizovali projekt. Totožné pořadí bylo respondenty určeno u otázky „Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste požadované informace o ROP Severovýchod našli?“, tedy u otázky, která se zaměřila na nejužitečnější kanály ROP Severovýchod. Tabulka 7: Nejpoužívanější informační a komunikační kanály pro hledání informací o ROP Severovýchod Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP Severovýchod?

Procento kladných odpovědí

Webové stránky

82,1

Semináře a workshopy

52,5

Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury)

45,1

Osobní konzultace

42,2

Články, reportáže, relace v denním tisku, odborných časopisech, internetových serverech

29,4

Tabulkové a grafické výstupy zpracované specificky dle cílových skupin průzkumu a dle rozdělení, zda se jednalo o úspěšné, neúspěšné žadateli nebo o respondenty, jež žadateli vůbec nebyli, jsou z důvodu svého rozsahu uvedeny v rámci separátní přílohy č. 8. 37

48


Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP Severovýchod?


Tiskové zprávy

26,3

Newsletters, zpravodaje, bulletiny, elektronické zpravodaje

21,0

Síť kontaktních míst (možnosti osobní konzultace)

18,1

Letáky a plakáty

17,9

Propagační předměty

15,5

Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.)

12,6

Konference a veletrhy

11,0

Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.)

10,0

Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích)

7,2

Databázový mailing

6,7

Venkovní reklama (billboard nebo bigboard, city light)

6,0

Tiskové konference

5,0

Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.)

4,3

Eventy – společenské akce u významných příležitostí v rámci programu

4,3

On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech)

2,6

Presstripy pro zástupce médií

0,0

Kvalitu informačních a komunikačních kanálů dokazují výsledky další otázky průzkumu, která se zaměřila na to, zda mají respondenti dostatečné množství informací o ROP Severovýchod. Více než 2/3 z nich vyjádřilo svůj souhlas s dostatkem informací, pouze 8 % dotázaných bylo opačného názoru a 19 % se nedokázalo k dané otázce vyjádřit. Stejně pozitivní výsledky přinesla i otázka, která byla zaměřena na úsilí, které musel respondent vyvinout pro nalezení užitečných informací. Pouze 14 % respondentů odpovědělo, že muselo vyvinout velké úsilí pro nalezení užitečných informací. V rámci průzkumu bylo hodnoceno i nadbytečné a nedostatečné využívání jednotlivých aktivit. Jako nedostatečně využívaná byla hodnocena televize, konkrétně TV spoty, reportáže, informační kampaň v TV atd. Druhým nedostatečně využívaným komunikačním kanálem bylo dle respondentů rádio. Naopak jako nadbytečně využívané byly hodnoceny propagační předměty a letáky a plakáty (viz níže uvedená tabulka). Tabulka 8: Nadbytečně využívané komunikační a informační aktivity v rámci Programu Které aktivity byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané?



29,6

Letáky a plakáty

16,0


12,2


11,0


10,0


9,3

49


Které aktivity byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané?



7,6


7,2


6,7


5,5


4,5


3,8


3,8

Webové stránky

3,6


3,1


2,9

Tiskové zprávy

2,1

Tiskové konference

2,1

Osobní konzultace

1,4


1,2


0,7

Velká část průzkumu byla zaměřena na hodnocení kvality, informační hodnoty, účinnosti, účelnosti, užitečnosti a celkového přínosu jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů ROP Severovýchod. V celkovém souhrnu se dá říci, že ve všech těchto kategoriích byla nejlépe hodnocena dvojice nástrojů, a to webové stránky a osobní konzultace. Přičemž webové stránky byly vyhodnoceny jako nástroj nejkvalitnější (stránky jsou přehledně zpracované, uživatelsky přívětivé, obsahují užitečné a vyhledávané informace) a nástroj s největší informační hodnotou. Osobní konzultace nejlépe respondenti hodnotili v účinnosti, účelnosti, užitečnosti a celkovém přínosu. Naopak na spodních místech se v těchto hodnoceních umísťují rádio, televize (která patřila mezi nástroje, jejichž využití v komunikačních a propagačních aktivitách hodnotili respondenti jako nedostatečné, což může být jednou z příčin negativního hodnocení celkového přínosu této aktivity) a venkovní reklama v podobě billboardů, big boardů nebo city light určena primárně pro veřejnost programového území, jež ovšem nepatřila mezi cílové skupiny dotazníkového šetření. Vzhledem k tomu, že se zároveň jedná o aktivity s nadprůměrnou informační hodnotou, je možné uvedené aktivity hodnotit přesto jako užitečné a to právě vzhledem k cílové skupině veřejnost. Podrobnější výsledky průzkumu v této části hodnocení zobrazují Tabulkové přílohy 12 – 16. Celkově byly nástroje informovanosti a komunikační kanály v souvislosti se zvýšením povědomí o ROP Severovýchod a jeho aktivitami hodnoceny jako užitečné. Průměrně bylo zvýšení povědomí o Programu díky těmto nástrojům respondenty hodnoceno 63,1 body na 100 bodové škále.

50


4 Zpracování evaluačního úkolu č. 1 Každá z kapitol 4 – 6, jež obsahují evaluační otázky a odpovědi zpracovatele evaluace na ně, je vypracována ve stejné struktuře – formou tabulek jsou uvedeny evaluační otázky, podotázky, odpovědi a odůvodnění opřená o expertní zjištění (jako podklad slouží informace získané z dotazníkového šetření cílových skupin, z individuálních expertních rozhovorů, z analýzy desk research a zkušenosti z praxe jednotlivých expertů podílejících se na zpracování evaluační studie). Odpovědi na evaluační otázky v kapitolách 4 – 6 jsou koncipovány z pohledu jednotlivých cílových skupin, příp. z hlediska jednotlivých komunikačních nástrojů definovaných v KoP ROP SV. Jestliže některé evaluační otázky nejsou zpracovány v této struktuře, jsou kompletní výsledky průzkumu za jednotlivé cílové skupiny a komunikační nástroje uvedeny v příloze této závěrečné zprávy (přílohy č. 7 a 8). Znění evaluačního úkolu č. 1: „Výzkumem mezi cílovými skupinami KoP ROP SV dodavatel zhodnotí míru povědomí o ROP Severovýchod“. 38 Tabulka 9: Evaluační otázka 1.1

Znění evaluační otázky:

Znění podotázek pro evaluační otázku:

Odpověď na evaluační otázku:

Zdůvodnění odpovědi:

Do jaké míry cílové skupiny KoP ROP SV znají ROP Severovýchod, Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod (dále též jen „Regionální rada“), region soudržnosti Severovýchod a jak ROP Severovýchod vnímají a proč? 1. Znáte ROP SV? 2. Máte povědomí o zaměření ROP SV? 3. Máte povědomí o vizuálním stylu ROP SV? 4. Znáte RR RS SV? 5. Znáte region soudržnosti SV? Víte, ze kterých krajů se skládá? Povědomí o Regionálním operačním programu Severovýchod je na velice vysoké úrovni. Většina respondentů z cílových skupin ROP SV zná jak samotný program, tak Regionální radu, dokáží také říci, z kterých krajů se region soudržnosti skládá. Většina dotázaných má pozitivní mínění o programu a o výsledcích, kterých díky programu bylo dosaženo. Hodnocení tohoto aspektu je však zkresleno absencí veřejnosti v realizovaném průzkumu. Dá se předpokládat, že povědomí o programu a dalších souvisejících záležitostech je u veřejnosti podstatně nižší než u ostatních cílových skupin, byť se dá z důvodu rozsahu a originality kampaně zaměřené na veřejnost předpokládat vyšší povědomí než v jiných oblastech, v nichž jsou také realizovány regionální programy. Respondenti odpovídali na výzkumné podotázky týkající se povědomí o programu minimálně v 68 % ano. 73 % respondentů uvedlo, že ROP SV znají39, přičemž ti, kteří podali žádost, ať již úspěšně či neúspěšně, odpovídali v otázkách o povědomí o programu ve 100 % pozitivně. Více než dvě třetiny dotázaných (68 %) odpovědělo, že znají také Regionální radu

Každá evaluační otázka k evaluačním úkolům 1 – 3 rozpracovaná v kapitolách 4 – 6 této závěrečné zprávy je zpracovaná podle shodného schématu. Je uvedeno znění evaluační otázky, znění podotázek pro evaluační otázku, které bylo schváleno v rámci vstupní zprávy k evaluačnímu projektu (podotázky rozpracovávají evaluační otázku tak, aby byly získány potřebné informace pro odpověď na evaluační otázku), odpověď formulovaná zpracovatelem evaluace a zdůvodnění odpovědi na evaluační otázku, které je podloženo získanými informacemi a poznatky z výzkumu provedeného metodami popsanými na jiném místě této zprávy. Za přehledným uvedením evaluačních otázek – odpovědí na evaluační otázky je v každé z kapitol 4 – 6 uvedeno verbální vyhodnocení daného evaluačního úkolu. 39 Na další otázky, které se týkaly ROP Severovýchod (např. zda respondenti mají povědomí o zaměření ROP SV, o jeho vizuálním stylu a řadu dalších), odpovídali pouze ti respondenti, kteří odpověděli, že znají ROP SV. 38

51


a vědí, za jakým účelem existuje. Opět z těch, kteří podávali žádost o příspěvek z ROP Severovýchod, pozitivně odpovědělo 89 % (zbylých 11 % odpovědělo, že Radu neznají nebo nedokáží odpovědět). 4/5 dotázaných (přesně 81 %) sdělilo, že znají také region soudržnosti a jsou schopni odpovědět, ze kterých krajů se region skládá. Více než 9 z 10 respondentů uvedlo, že se setkali s propagačními materiály programu, necelých 70 procent odpovědělo, že mají povědomí o vizuálním stylu programu a 94 % respondentů deklarovalo, že má povědomí také o zaměření programu (v případě těch, kteří v minulosti podávali žádost, byl poměr ještě vyšší – 97 % respondentů uvedlo, že má povědomí o zaměření programu). Povědomí o programu je na velice vysoké úrovni, pozitivně je možno hodnotit také to, jak respondenti vnímají ROP SV. Téměř polovina dotázaných (48 %) uvedla, že ROP SV vnímají jako zdroj financování dobrých projektů a aktivit, další třetina uvedla, že dle jejich hodnocení byly podpořeny dobré a užitečné aktivity, ale také nekvalitní a neužitečné projekty. Z hlediska toho, jak odpovídali žadatelé – 60 % jich uvedlo, že ROP SV vnímají jako zdroj financování dobrých projektů a aktivit. Z toho je patrné, že zkušenost z hlediska podání žádosti (ať již úspěšné, či neúspěšné) pozitivně ovlivnila jejich názor na ROP SV. 33 % uvedlo, že se jednalo o program, z něhož byly podpořeny dobré a užitečné aktivity, ale také nekvalitní a neužitečné projekty (zde pouze malou část – zhruba 2 % - odpovědi je možno vysvětlit odpověďmi neúspěšných žadatelů). Na otázku, jak respondenti obecně hodnotí ROP SV, odpověděli respondenti tak, že průměrně hodnocení na škále 0 – 10040 bylo 67. Výše uvedené hodnocení bylo zpracováno souhrnně za jednotlivé cílové skupiny s výjimkou cílové skupiny široká veřejnost. Na rozdíl od ostatních cílových skupin, které byly v odpovědích relativně konzistentní, je u této cílové skupiny možnost předpokládat (neboť „tvrdá“ data aktuálního průzkumu nejsou k dispozici) značnou disproporci. Povědomí o programech regionálního charakteru41 bývá velice nízké (mezi 5 – 15 %). Vzhledem k viditelnosti a originalitě kampaně zaměřené na veřejnost je možno předpokládat vyšší povědomí, avšak zcela jistě nebude dosahovat hodnot ostatních cílových skupin. Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka 10: Evaluační otázka 1.2

Znění evaluační otázky: Znění podotázek pro evaluační otázku:

Do jaké míry považují jednotlivé cílové skupiny hodnocení a výběr projektů a další procesy spojené s čerpáním dotací z ROP Severovýchod za transparentní? 1. Považujete proces hodnocení a výběru projektů za transparentní? 2. Zdůvodněte proč ANO/NE

Respondenti hodnotili v dotaznících na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší a 5 nejlepší hodnocení. Pro účel této zprávy jsme průměrně hodnocení přepočítali na 100bodovou škálu, která evokuje procentuální škálu a je lepší pro zhodnocení sledovaného aspektu. 41 Vychází ze srovnání projektového týmu s jinými regionálními operačními programy a s programy přeshraniční spolupráce. 40

52




Cílové skupiny považují, nakolik byly schopny posoudit, proces hodnocení, výběru a další procesy spojené s čerpáním dotací z ROP SV za transparentní. Bylo zjištěno, že praktická zkušenost s podáním projektové žádosti má pozitivní vliv na vnímání transparentnosti programu a procesů hodnocení a výběru projektů. Pro posílení transparentnosti hodnocení a výběru projektů Regionální rada zveřejňovala seznamy příjemců a reagovala na negativní mediální kauzy. Zdůvodnění o výběru či zamítnutí projektu sice neobsahovalo podrobnější informace (expertní hodnocení), avšak to bylo k dispozici na vyžádání žadatele. Cílové skupiny považují proces hodnocení a výběrů projektů za transparentní, avšak je nutné podotknout, že velká část respondentů odpověděla, že tento aspekt nedokáží posoudit – takto se vyjádřilo 62 % dotázaných. Způsobeno to bylo několika aspekty – buď se jedná o nedostatečné informování ze strany řídicího orgánu, který z pohledu respondentů nedostatečně odůvodňuje svá rozhodnutí (byť podrobnější odůvodnění rozhodnutí je k dispozici v případě, že si jej žadatel vyžádá), nebo se jedná o nedostatečné informování se ze strany potenciálních příjemců, nebo o kombinaci obou aspektů. Ze zbylých respondentů, kteří dokáží posoudit, zda hodnocení a výběr projektů byl, či nebyl transparentní, odpovědělo 82 %, že ano. Odlišná situace je v případě, že bereme v úvahu pouze ty respondenty, kteří podali projektovou žádost, ať již úspěšně, nebo neúspěšně. Zde aspekt transparentnosti nedokáže posoudit 44 % dotázaných (hodnota je o 18 procentních bodů nižší než v případě všech respondentů). Pokud je tato část respondentů se zkušenostmi s podáním a hodnocením projektové žádosti vypuštěna z dalšího hodnocení, je poměr mezi těmi hodnotícími program a výše uvedené procesy jako transparentní a mezi těmi, kteří jej hodnotí jako netransparentní, 84 % : 16 %. Je tedy možné tvrdit, že praktická zkušenost s podáním projektové žádosti působila pozitivně na vnímání transparentnosti procesu hodnocení a výběru projektů. Z průzkumu však jednoznačně vyplývá, že propagační a komunikační aktivity programu (jedním z komunikačních cílů KoP je „vybudovat image transparentnosti hodnocení a konečného výběru projektů“) napomáhají vybudovat v potenciálních žadatelích a příjemcích vědomí, že o vybrání či nevybrání projektů rozhoduje pouze jejich kvalita. Vzhledem k výše uvedenému cíli implementovanému přímo do KoP je však nutné podotknout, že odůvodnění hodnocení projektů poskytované žadatelům (zejm. v případě jejich nevybrání k financování) by mělo automaticky obsahovat zhodnocení kvality projektu expertem.

Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka 11: Evaluační otázka 1.3


Do jaké míry hodnotí jednotlivé cílové skupiny ROP Severovýchod pozitivně? Co je příčinou jejich hodnocení? 1. Jaký je Váš názor na ROP Severovýchod? 2. Myslíte si, že ROP SV je správně zaměřený? Jsou podporovány smysluplné a užitečné projekty? 3. Odůvodněte prosím Vaši odpověď. 53




Respondenti z cílových skupin ROP Severovýchod hodnotí program veskrze kladně, byť poměrně velká část respondentů nedokáže posoudit, zda program je správně zaměřený. Jako nejdůležitější poznatek svázaný s touto otázkou se jeví informace, že dle většiny dotázaných byly podpořeny smysluplné a užitečné projekty. Zhruba třetina dotazovaných si myslí, že společně s dobrými projekty byly podpořeny také projekty zbytečné či nekvalitní. Nejedná se ovšem o výtku směrem k transparentnosti hodnocení a výběru projektů k realizaci, ale spíše o konstatování kvality realizovaných projektů. Téměř polovina dotázaných (48 %) uvedla, že ROP SV vnímají jako zdroj financování dobrých projektů a aktivit, další třetina uvedla, že dle jejich hodnocení byly podpořeny dobré a užitečné aktivity, ale také nekvalitní a neužitečné projekty. Více než polovina dotázaných odpověděla, že ROP SV byl správně zaměřený a byly podporované smysluplné a užitečné projekty. Je nutné uvést, že na tento aspekt 45 % dotazovaných odpovědělo, že nedokáží posoudit, zda byl program dobře zaměřený Z těch, kteří dokázali tento aspekt posoudit, zhodnotilo program kladně 88 % dotázaných. Hodnocení jednotlivých cílových skupin s výjimkou široké veřejnosti, která nebyla součástí průzkumu v roce 2015, se mezi sebou výrazně neliší a osciluje kolem uvedených hodnot. Pokud bychom měli popsat obecný postoj široké veřejnosti, které nebyla v rámci tohoto evaluačního projektu dotazována, ale bylo využito výsledků dřívějšího průzkumu42, dá se říci, že většina (65 %) hodnotí možnost čerpat peníze z evropských fondů pozitivně, byť ROP Severovýchod zná pouze menšina (10 – 15 %) dotazovaných, což však nemusí být negativní znamení, protože nejznámější z regionálních operačních programů je ROP Severozápad spojený s kauzami zpochybňujícími transparentnost programu. Tento závěr je postaven na nepřímých informacích získaných z celorepublikového průzkumu povědomí o fondech EU.





Jaké informační zdroje cílové skupiny KoP ROP SV nejvíce využívaly pro získání informací o ROP Severovýchod? Jaké využívaly nejméně? 1. Které zdroje jste používali pro získávání informací o ROP SV? 2. Prostřednictvím jakých informačních a propagačních kanálů jste se pokoušeli najít požadované informace o ROP SV? 3. Prostřednictvím kterých jste je skutečně našli? (Otázky 2 a 3 ke zjištění rozdílnosti v tom, prostřednictvím jakých kanálů zástupci cílových skupin informace hledají – tedy očekávají, že je najdou, a prostřednictvím kterých je skutečně najdou) Obecně nejvyužívanějšími nástroji a zdroji informací byly především web programu, metodiky, manuály, příručky, „kontaktní“ aktivity typu osobní konzultace, semináře a workshopy; z hlediska médií ještě specificky navíc tiskové zprávy a tiskové konference. Z hlediska jednotlivých cílových skupin byly nejvyužívanějšími nástroji následující:

Průzkum „Povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU“, který na zadání Ministerstva pro místní rozvoj ČR v říjnu 2013 zpracovala společnost IBRS – International Business and Research Services s.r.o. 42

54





Pro cílové skupiny nestátní neziskové organizace, organizace místní a regionální samosprávy a organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem je nejčastějším zdrojem informací o ROP Severovýchod web programu, metodiky, manuály, příručky a další závazné tiskoviny programu a dále zejména „kontaktní“ aktivity typu semináře, workshopy, osobní konzultace.  Podobná situace je z hlediska soukromých subjektů, které se zabývají přípravou projektových žádostí pro dotace z EU. Ty navíc ve značné míře využívají newslettery, zpravodaje, bulletiny a tiskové zprávy.  Pro podnikatele mají význam pouze webové stránky a osobní konzultace, ostatních kanálů využívají pouze okrajově.  Pro média hrají primární roli webové stránky programu, tiskové zprávy a tiskové konference. Mezi informační zdroje hodnocené jako nejméně využívané je možné zařadit online bannery a inzerci, společenské eventy, konference a veletrhy. Pro cílové skupiny nestátní neziskové organizace, organizace místní a regionální samosprávy a organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem je nejčastějším zdrojem informací o ROP Severovýchod web programu (u těchto tří cílových skupin v rozmezí 75 – 90 %), metodiky, manuály, příručky a další závazné tiskoviny programu (44 – 61 %) a dále zejména „kontaktní“ aktivity typu semináře, workshopy, osobní konzultace. Podobná situace je z hlediska soukromých subjektů, které se zabývají přípravou projektových žádostí pro dotace z EU. Ty navíc ve značné míře využívají newslettery, zpravodaje, bulletiny a tiskové zprávy (55 – 73 % dotázaných). Pro podnikatele mají význam pouze webové stránky a osobní konzultace, ostatních kanálů využívají pouze okrajově. Pro média hrají primární roli webové stránky programu, tiskové zprávy a tiskové konference. Obecně vysoký význam webových stránek programu je možné přičíst tomu, že se jedná o základní zdroj iniciačních informací (tedy v případě, že respondent hledá „první“ informace o programu). Odlišná situace je z hlediska široké veřejnosti. Přestože není možné se opřít o konkrétní hodnoty získané průzkumem, ze zkušeností expertního týmu vyplývá, že veřejnost používá pro získání informací o programu zejména kanálů typu: televizní a rozhlasové spoty, články a inzerce v médiích, příp. letáky, plakáty, informovanost o programu je zvyšována také díky venkovní reklamě. V případě kvalitně připraveného webu – a web ROP SV je možno hodnotit jako přehledný a informačně hodnotný – do seznamu těchto kanálů je možno zařadit také web. Mezi informační zdroje hodnocené jako nejméně využívané je možné zařadit online bannery a inzerci, společenské eventy, konference a veletrhy. Jako výjimku je třeba vyhodnotit presstripy pro zástupce médií, které jako podstatné pro získávání informací o programu nepovažují ani samotní zástupci médií, avšak z pohledu zpracovatele evaluace se jedná o velmi vhodný nástroj, jak média informovat např. o dobrých praxí programu.

Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

55


Tabulka 13: Evaluační otázka 1.5




Do jaké míry se jednotlivé cílové skupiny KoP ROP SV cítily být informovány o ROP Severovýchod? 1. Měli jste dostatečné množství informací o ROP SV? 2. Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli, nebo jste byli průběžně informováni? Komunikační a informační aktivity, které byly ve shodě s Komunikačním plánem programu realizovány, měly pozitivní vliv na pocit informovanosti cílových skupin. Většina v rámci průzkumu dotazovaných deklarovala, že měla dostatečné množství informací o ROP Severovýchod, přičemž nebyly zjištěny významné rozdíly mezi jednotlivými cílovými skupinami. Respondenti zároveň uváděli, že nemuseli vyvinout velké úsilí, aby našli informace, které potřebovali – dá se tedy konstatovat, že cílové skupiny byly díky komunikačním a propagačním aktivitám programu dostatečně informovány (zástupci cílových skupin měly pocit dostatečné informovanosti) a zároveň jim byly poskytovány informace jim potřebné. 73 % dotázaných odpovědělo, že mělo dostatečné množství informací o ROP Severovýchod (pokud budeme hodnotit pouze ty, kteří odpověděli, že dokáží posoudit, jedná se dokonce o 90 % oslovených – téměř 1/5 respondentů odpověděla, že nedokáže posoudit, zda měla, či neměla dostatečné množství informací o programu). Rozdíly mezi jednotlivými cílovými skupinami z hlediska toho, jestli měly dostatečné množství informací o ROP Severovýchod, nejsou významné. Všechny dotazované cílové skupiny z více než 60 % odpovídaly, že měly dostatek informací o programu. Rozdíly jsou ovšem z hlediska toho, zda daný respondent byl žadatelem úspěšným, neúspěšným, nebo nebyl žadatelem. 81 % úspěšných žadatelů deklarovalo, že mělo dostatek informací, přičemž u neúspěšných žadatelů se jednalo o 69 % dotázaných. Pouze 50 % z těch, kteří nebyli žadateli vůbec, uvedlo, že mělo dostatek informací o programu. Pouze 14 % dotázaných uvedlo, že muselo vyvinout velké úsilí, aby našli informace, které potřebovali, naopak téměř 2/3 dotázaných tento pocit nesdílelo. Opět není možné uvést významné rozdíly mezi jednotlivými cílovými skupinami. Ze srovnání odpovědí na tyto dvě otázky je možno formulovat závěr, že cílové skupiny byly dostatečně informovány o programu a zároveň – vzhledem k tomu, že většina deklarovala, že nemusela vynaložit velké úsilí, aby našli potřebné informace – dostávali vesměs ty informace, které požadovaly.




Jaké komunikační aktivity by cílové skupiny uvítaly pro prohloubení svých znalostí o ROP Severovýchod? 1. Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které Vám chyběly? Uvítali byste některé z nich? 2. Existují aktivity nebo kanály definované v aktuálním KoP (2007-2013), které byly dle Vašeho názoru nedostatečně využívané? Naprosté většině respondentů vyhovovalo nastavení komunikačních a propagačních aktivit programu tak, jak bylo v době, kdy byly realizovány. Podle většiny respondentů není možné identifikovat komunikační kanály, které v Komunikačním plánu programu chyběly. Jako nedostatečně 56



využívané se z pochopitelných důvodů jeví ty nejdražší komunikační a informační aktivity (tedy větší zapojení TV a radia), avšak ze strany respondentů se nejednalo o významně zastoupený požadavek na rozšíření komunikačních aktivit. Expertní zhodnocení aspektu sledovaného evaluační otázkou je takové, že program využil vhodných prostředků jak informovat cílové skupiny o programu a souvisejících záležitostech, byly zvolené vhodné prostředky, jak zvyšovat znalosti cílových skupin. Je možné identifikovat ještě další nepoužité nástroje (např. mobilní aplikace a internetové rádio), ale nejedná se o kanály, které by významnou měrou pomohly k prohloubení znalostí předávaných stávajícími nástroji. Pouze 5 % oslovených uvedlo, že existují komunikační nebo propagační aktivity a kanály, které nebyly využity v rámci KoP programu a bylo by vhodné tak učinit (existují náměty na rozšíření jako mobilní aplikace, internetové rádio), avšak většině dotázaných rozsah aktivit vyhovoval. 23 % respondentů uvedlo, že dle jejich názorů bylo nedostatečně využíváno potenciálu televize (TV spotů, reportáží), a 13 % respondentů postrádalo větší zapojení rádií do informačních a propagačních aktivit programu, což jsou dle názorů respondentů dotazníkového průzkumu, ale i expertních rozhovorů a expertního panelu nejefektivnější (ale také nejnákladnější) kanály předávání informací. Tato otázka byla předmětem dalšího expertního zhodnocení. Respondenti sice uvedli, že komunikační a informační kanál TV a rozhlas nebyly využívány tak často, jak by bylo vhodné, na druhou stranu se nejedná o kanály, jež jsou určené k prohlubování znalostí o ROP Severovýchod, resp. efekt těchto kanálů na prohlubování znalostí je nižší než v případě jiných aktivit (zejm. aktivit „kontaktního“ typu).


57


5 Zpracování evaluačního úkolu č. 2 Znění evaluačního úkolu č. 2: „Na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti dodavatel vyhodnotí úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů)“. Tabulka 15: Evaluační otázka 2.1




Jaká byla kvalita jednotlivých využitých typů nástrojů informovanosti a publicity co do jejich zpracování a informační hodnoty? 1. Posuďte prosím, jaká byla dle Vašeho názoru kvalita jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů. 2. Posuďte prosím, jaká byla dle Vašeho názoru informační hodnota těchto nástrojů a kanálů. Kvalitu jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů je možno hodnotit pozitivně. Nástroje informovanosti, které jsou kontaktního charakteru (počínaje konferencí a společenskými událostmi, až po semináře, workshopy a konzultace, které kopírovaly životní cyklus programu a jsou tedy spjaté s konkrétními momenty v přípravě a realizaci programu), byly dle vyjádření cílových skupin, což bylo potvrzeno hodnocením expertního panelu, výborně připraveny, účastníci byli dobře a včas informováni, příp. urgováni (pokud například nepotvrdili svou účast apod.). Co se týká materiálů propagačního charakteru, ty byly vyhodnoceny jako velice kvalitní, připraveny z kvalitních materiálů, byly zpracovány vkusně a dle jednotného vizuálního stylu. Z pohledu cílové skupiny široká veřejnost jsou dále specificky hodnocené aktivity typu venkovní reklama, veřejné akce, TV a rozhlasové spoty, jejichž kvalitu a informační hodnotu nedoceňovaly v průzkumu ostatní cílové skupiny, na něž ale nebyly aktivity primárně zaměřeny. Většina komunikačních aktivit a kanálů je respondenty hodnocena43 nadprůměrně či výrazně nadprůměrně. Hodnocením 6644 a vyšší byly oceněny tři typy aktivit – webové stránky (nejkvalitněji hodnocena aktivita), osobní konzultace a metodiky, manuály, příručky apod. Z hlediska jednotlivých typů komunikačních a propagačních aktivit a hodnocení jejich kvality a informační hodnoty je možné uvést na základě posouzení materiálů a typů nástrojů expertním panelem následující:  Webové stránky programu – vyhodnoceny jako nejkvalitnější a informačně nejhodnotnějším prostředkem informovanosti. Kvalitu je v tomto ohledu možno spatřovat zejména v přehlednosti a uživatelské přívětivosti. Hodnocení z hlediska informační hodnoty potvrzuje to, že na stránkách jsou jednoduše k nalezení všechny uživateli požadované informace.  Osobní konzultace na kontaktních místech, semináře, workshopy – tyto aktivity jsou hodnoceny pozitivně z důvodu profesionálního přístupu osob, které je vedly a realizovaly, jež byl zároveň prost formálnosti, jež by snižovala efektivitu tohoto typu aktivit. Vysoká informační hodnota těchto aktivit se projevuje také na velice pozitivním hodnocení jejich účinnosti.

Respondenti hodnotili ty komunikační aktivity a kanály, s nimiž měli vlastní praktickou zkušenost. Hodnocení aspektů kvality, informační hodnoty, účelnosti a účinnosti bylo v dotazníku provedeno respondenty na pětibodové škále, kde 1 znamená nejhorší možné hodnocení a 5 nejlepší hodnocení. Pro účel této zprávy jsme průměrně hodnocení přepočítali na 100bodovou škálu, která evokuje procentuální škálu a je lepší pro zhodnocení sledovaného aspektu. 43 44

58








Metodiky, manuály, příručky a další závazné tiskoviny programu – jsou hodnoceny jako kvalitní (dokumenty jsou na jednu stranu přehledné, jako jistá bariéra však byl vyhodnocen a u dalších evaluačních otázek popsaný nesnadně přístupný jazyk dokumentů tohoto typu, který není vadou přímo samotného dokumentu, ale obecně procesu předávání informací souvisejících s evropskými fondy) a zároveň s vysokou informační hodnotou pro uživatele. Zjištěním tohoto průzkumu je neklesající význam těchto oficiálních materiálů pro úspěšné připravení žádosti a následnou realizaci projektů. Materiály typu newslettery, zpravodaje, bulletiny, letáky a plakáty jsou hodnoceny jako nadprůměrné z hlediska kvality i informační hodnoty. Zejména hodnocení druhého aspektu je důležité, materiály nebyly přehlcené informace, naopak poskytovaly informace ve snadnějším jazyce než oficiální dokumentace programu. Jako mírně podprůměrné z hlediska kvality a informační hodnoty byly hodnoceny aktivity a materiály, jež jsou důležité z hlediska specifických cílových skupin. Toto mírně podprůměrné hodnocení vyplývá z toho, že se do hodnocení zapojily zejména cílové skupiny, na něž tyto aktivity necílily. Venkovní reklama a veřejné akce byly určené především veřejnosti. Expertní panel tyto aktivity hodnotí jako podařené, oba typy aktivit byly připraveny velice kvalitně, venkovní reklamní materiály umisťované na exponovaná veřejná místa v regionu byly připraveny dle jednotného a velice originálního vizuálního stylu a bylo je tedy možno snadněji přiřadit k programu. Veřejné akce byly mezi veřejností velice oblíbené, byly velice profesionálně zorganizované a jednalo se důležitý informační kanál směrem k veřejnosti. Presstripy pro zástupce médií byly zase určeny úzké cílové skupině médií a jednalo se spolu s tiskovými zprávami a tiskovými konferencemi o specifický kanál vůči mediálním organizacím s vysokou informační hodnotou.





Jaká byla účinnost jednotlivých využitých typů komunikačních a propagačních nástrojů s ohledem na zajištění znalosti a povědomí o ROP Severovýchod a jeho realizaci? 1. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla účinnost informačních a propagačních aktivit Programu – byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni o Programu a všech souvisejících záležitostech? 2. Dokážete identifikovat a popsat bariéry a slabé stránky, které účinnost nástrojů snižovaly? Z hlediska účinnosti byly nejlépe vyhodnoceny osobní konzultace (i v rámci sítě kontaktních míst v regionu soudržnosti SV, např. Eurocentra), semináře a workshopy zaměřené na zvýšení povědomí o podmínkách spojených s realizací projektů v rámci programu, ale také internetové stránky, které dle dotázaných obsahují potřebné informace a jsou 59



pozitivně hodnoceny i z hlediska další aspektů (např. kvalita), a programová dokumentace, která je primárním a účinným zdrojem informací (uživatelé zde tedy najdou veškeré potřebné informace). Specifickými cílovými skupinami jsou z hlediska nástrojů, které je možné pro jejich potřeby považovat za účinné, média (pro potřeby médií jsou účinné webové stránky, tiskové zprávy, veřejné akce programu) a veřejnost (zejména veřejné akce programu určené přímo veřejnosti, venkovní reklama a propagační předměty zpracované podle jednotného vizuálního stylu). Bariéry, které snižují účinnost aktivit, se nedají zobecnit na jediný nebo několik významných aspektů, ale pro část respondentů je problémem složité názvosloví a terminologie (“eurospeak“) používaná v souvislosti s evropskými fondy. Toto je problém zejména oficiálních závazných materiálů typu příručky, metodiky apod., ale pro jejich vysvětlení a snazší pochopení informací z nich plynoucích byly připravované vysvětlující letáky, bulletiny, zpravodaje atd. Expertní projektový tým na základě zjištění z dotazníkového průzkumu, expertních rozhovorů a na základě vlastního zhodnocení jednotlivých aktivit z hlediska jejich účinnosti45 hodnotí jednotlivé typy komunikačních a propagačních nástrojů programu následovně:  Mezi nejúčinnější nástroje je možné zařadit osobní konzultace, webové stránky programu, semináře a workshopy dále také metodiky, manuály a příručky. Tyto nástroje hodnotí jako účinné zejména cílové skupiny nestátní neziskové organizace, organizace místní a regionální samosprávy, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem a soukromé subjekty, jež se zabývají přípravou projektových žádostí.  Specifické hodnocení z hlediska účinnosti vykazují mediální organizace, jež jako nejúčinnější hodnotí webové stránky programu, tiskové zprávy, veřejné akce programu, mediální (TV a rozhlasové) spoty.  Z pohledu široké veřejnosti programu je jako nejúčinnější nástroj možné vyhodnotit veřejné akce programu, které byly přímo koncipovány jako akce, jež mají veřejnost seznámit s programem a jeho dobrými praxemi. Kromě těchto akcí jsou velice účinným nástrojem také venkovní reklamy a propagační předměty zpracované podle jednotného a originálního vizuálního stylu, jež napomáhá vyšší identifikaci programu.


Znění evaluační otázky: Znění podotázek pro evaluační otázku: Odpověď na evaluační otázku:

Jaká byla účelnost jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP ROP SV? Stejné podotázky jako v případě evaluační otázky 2.2, pouze se zaměřením na účelnost aktivit/nástrojů. Nejvíce splňovaly z pohledu cílových skupin žadatelů a příjemců svůj účel aktivity osobní konzultace, metodiky, manuály a příručky, semináře a

Účinnost hodnocena jako vlastnost hodnoceného typu komunikačních a propagačních nástrojů, jež napomáhá uživateli daného nástroje odpovědět na otázky spojené s programem, jež řeší, nebo prohloubit již dříve nabyté znalosti či vědomosti související s programem. 45

60


workshopy a webové stránky. Z pohledu mediálních organizací se jednalo o poněkud odlišné aktivity (tiskové zprávy, články, reportáže včetně TV a rozhlasových a další mediální výstupy). Celkově jsou všechny komunikační aktivity a kanály významnou částí respondentů hodnoceny jako takové, které splňují svůj účel. Bariérou snižující účelnost aktivit je i výše zmíněný nesnadný jazyk a terminologie („eurospeak“), k lepšímu pochopení slouží materiály typu bulletiny, zpravodaje nebo letáky.


Expertní projektový tým na základě zjištění z dotazníkového průzkumu, expertních rozhovorů a na základě vlastního zhodnocení jednotlivých aktivit z hlediska jejich účelnosti hodnotí jednotlivé typy komunikačních a propagačních nástrojů programu následovně:  Mezi nástroje nejlépe splňující svůj účel patří možnost využití osobních konzultací v rámci územních odborů realizace programu a eurocenter, dále semináře a workshopy (obecně tedy aktivity „kontaktního“ typu), metodiky, manuály, příručky a další závazné tiskoviny programu a webové stránky programu. Takto hodnotily zejména cílové skupiny, jež mohou být také žadateli nebo příjemci (nestátní neziskové organizace, organizace místní a regionální samosprávy, podnikatelské subjekty), dále informační střediska o EU a soukromé subjekty zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů, příp. hospodářská komora.  Z pohledu médií jsou nejúčelnějšími aktivitami a kanály webové stránky programu, tiskové zprávy, články, reportáže a další mediální výstupy (včetně rozhlasových a TV spotů) a veřejné akce.




Do jaké míry byly prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV hospodárně využity? 1. Byly dle Vašeho názoru finanční prostředky investované do aktivit/nástrojů KoP investovány účelně a hospodárně? 2. Došlo dle Vašeho názoru ke zvýšení povědomí o Programu a zlepšilo se díky Programu obecné mínění o EU? Z informací a podkladů zjištěných v rámci tohoto průzkumu lze usuzovat, že prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV byly využity hospodárně (vychází z porovnání se srovnatelnými46 programy vzhledem k tomu, co bylo za předpokládaný rozpočet realizováno). Deklarovaných cílů bylo dosaženo s využitím přiměřených finančních nákladů, což vychází ze srovnání se srovnatelnými programy, jak bylo uvedeno výše. Zpracovatel evaluace neidentifikoval žádné aktivity, u nichž by bylo možné konstatovat, že stejného efektu by mohlo být dosaženo za výhodnějších podmínek. Díky komunikačním a propagačním aktivitám došlo ke zvýšení povědomí o programu, zda došlo také ke zvýšení obecného povědomí o EU, není možno spolehlivě z dat sebraných dotazníkovým šetřením potvrdit. Vzhledem k viditelnosti a úspěšnosti kampaně zaměřené na širokou ve-

Srovnatelnými zaměřením, definovanými komunikačními a propagačními aktivitami, regionálním charakterem a řádově také rozpočtem. 46

61



řejnost programu se dá předpokládat, že komunikační a propagační aktivity programu měly významný vliv také na zvýšení obecného povědomí a zlepšení image EU v regionu. Hodnocení hospodárnosti aktivit se primárně zaměřilo na zjištění toho, zda bylo za předpokládané finanční prostředky dosaženo cílů, které KoP měl. Evaluátor se v tomto opírá o zjištění z individuálních expertních rozhovorů, kdy byly dotazovány osoby, jež disponovaly také zkušenostmi z marketingových a propagačních aktivit z různých operačních programů (ne pouze ROP SV), a také o zkušenosti členů pracovního týmu evaluátora s evaluacemi jiných operačních programů (včetně specifických evaluací zaměřených na zhodnocení komunikačních a propagačních aktivit programů). Dle informací uvedených v ročních Komunikačních plánech 2011 – 2015 a výročních zprávách k programu za roky 2011 – 2014 bylo na komunikační a propagační aktivity v uvedených letech (rok 2015 ještě není ukončen) vydáno 540,5 tisíc EUR z 8 242,1 tisíc EUR, které byly vynaloženy v rámci prioritní osy 5 Technická pomoc, což se jedná o cca 7 %. Tento podíl komunikačních a propagačních aktivit je možno v rámci srovnatelných programů hodnotit významně pozitivně47. Dá se usuzovat, že díky propagačním a komunikačním aktivitám, které byly ve značné míře směřovány také na cílovou skupinu široká veřejnost, došlo ke zvýšení obecného povědomí o programu mezi veřejností a také ostatními cílovými skupinami programu (hodnocení vyplývající z dotazníkového šetření je 63 na 100bodové škále). Kdežto hodnocení aspektu, zda PR aktivity programu přispěly také ke zvýšení mínění o EU jako celku, je spíše průměrné (57 na 100bodové škále). Není možné konstatovat, že tomu tak skutečně bylo, nicméně vliv široce pojaté a viditelné kampaně zaměřená na širokou veřejnost je neoddiskutovatelný. Výše zmíněné závěry potvrzují také expertní rozhovory – experti jednoznačně potvrdili, že se povědomí o programu v průběhu let podstatně zvýšilo. Také u ostatních komunikačních a informačních aktivit programu zaměřených na informování o podstatných aspektech programu směrem k žadatelům a příjemců, zaměřených na prohlubování jejich znalostí (semináře, workshopy, konference, konzultace) je možné potvrdit jejich ekonomickou efektivitu – expertním týmem nebyly identifikované aktivity, u nichž by bylo možné stejného efektu dosáhnout za výhodnějších podmínek.



Do jaké míry byly naplněny dílčí komunikační cíle KoP ROP SV? 1. Byly dle Vašeho názoru naplněny cíle KoP? 2. Pokud některé cíle nebyly naplněny, jaké jsou dle Vašeho názoru důvody, proč ne?

Evaluátor vychází mimo jiné ze srovnání z hodnocení komunikačních a propagačních aktivit, které provedl v tomto roce v rámci Programu přeshraniční spolupráce Polská republika – Slovenská republika 2007 – 2013, kde bylo zjištěno, že informační body působící v programovém území, vynakládaly zhruba pětinu rozpočtu technické pomoci na komunikační a informační aktivity. Rozsah aktivit z hlediska počtu používaných kanálů a způsobu jsou v těchto dvou srovnávaných programech srovnatelné. 47

62




Je možné potvrdit, že dílčí komunikační cíle KoP pro období 2011 – 2015 byly splněny. Zpracovatel evaluace potvrzuje, že díky realizaci komunikačních a propagačních aktivit definovaných v KoP ROP SV bylo dosaženo níže uvedených cílů. Došlo ke:  Zvýšení povědomí o ROP SV  Zvýšení povědomí o konkrétních přínosech EU v regionu Severovýchod a bylo tím podpořeno pozitivní vnímání role Společenství pro udržitelný a sociální rozvoj regionu SV  Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů byla podpořena znalost skutečných přínosů ROP SV v regionu  Posílení pozitivního vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné správy, která ROP SV řídí  Příjemcům pomoci z ROP SV byly poskytnuty dostupné, včasné a srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů  Včas byly zpracovány aktuální informace o změnách při administraci projektů a byla tím zajištěna jejich dostupnost  Udržena a posílena image Úřadu Regionální rady jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu Formulování otázky „do jaké míry byly naplněny cíle“ vyžaduje kvantitativní ohodnocení. Avšak vzhledem k charakteru hodnocení (míra naplnění cíle) bylo od kvantitativního hodnocení upuštěno a bylo provedeno hodnocení kvalitativní – ke každému z dílčích komunikačních cílů byla formulována a verbálně popsaná expertním panelem (na základě vlastních zjištění a zjištění z průzkumu) míra naplnění tohoto cíle48.  Zvýšit povědomí o ROP Severovýchod – povědomí mezi zkoumanými cílovými skupinami bylo už v roce 2010, v době realizace předchozí evaluace, na velice vysoké úrovni. Od roku 2010 oscilovalo kolem srovnatelných hodnot. Díky komunikačním aktivitám vůči široké veřejnosti vzrostlo povědomí o programu mezi touto cílovou skupinou.  Zvýšit povědomí o konkrétních přínosech v regionu Severovýchod a podpořit tím pozitivní vnímání role Společenství pro udržitelný a sociální rozvoj regionu Severovýchod – také povědomí o konkrétních přínosech programu je na vysoké úrovni. Řada aktivit byla ať už přímo nebo nepřímo nastavena tak, aby informovala o „dobré praxi“ programu. Průzkumem mezi cílovými skupina sice bylo zjištěno pouze lehce nadprůměrné hodnocení aspektu, jak díky programu došlo ke zvýšení obecného mínění o EU, vzhledem k širokému pojetí kampaně je však nutné tento aspekt hodnotit pozitivně.  Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů podpořit znalost skutečných přínosů ROP Severovýchod v regionu – bylo realizováno v souvislosti s aktivitami zaměře-

Od kvantitativního hodnocení míry naplnění dílčích komunikačních cílů bylo upuštěno také z toho důvodu, že povědomí mezi respondenty dotazníkového průzkumu o dílčích komunikačních cílech i globálním komunikačním cíli bylo nízké, a tak hodnocení míry naplnění těchto cílů na škále nebylo součástí dotazníku pro zkoumané cílové skupiny. Expertní panel následně upustil od kvantitativního hodnocení a s využitím zjištění provedených ostatními metodami popsal míru naplnění cílů kvalitativně. Platí pro tuto i následující evaluační otázku. 48

63








nými na širokou veřejnost (veřejné akce přímo v městech regionu soudržnosti, prezentace a bannery na nádražích a dalších frekventovaných veřejných místech). Posílit pozitivní vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné správy, která ROP Severovýchod řídí a udržet a posílit image ÚRR jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu – můžeme hodnotit jako splněno z toho důvodu, že osobní konzultace a další „kontaktní“ aktivity realizované prostřednictvím ÚRR byly hodnoceny jako výtečné jak z hlediska kvality, tak informační hodnoty, účinnosti a účelnosti těchto aktivit. ÚRR v této roli vystupoval profesionálně a také těchto cílů tak bylo dosaženo. Příjemcům pomoci z ROP SV poskytnout dostupné, včasné a srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů – řada aktivit zaměřených přímo na příjemce pomoci (semináře, workshopy, osobní konzultace), byla zaměřena na aktuální aspekty programu a poskytovaly tak dostupné, včasné a srozumitelné informace. Včas zpracovat aktuální informace o změnách při administraci projektů a zajistit jejich dostupnost – souvisí s předchozím bodem. Aktivity směrem k příjemcům byly velice dobře připravené a příjemci tak dostávali nejaktuálnější informace.





Do jaké míry byl naplněn globální cíl KoP ROP SV? 1. Byl dle Vašeho názoru naplněn globální cíl KoP ROP SV? 2. Pokud podle Vás nebyl naplněn globální cíl, jaký je dle Vašeho názoru důvod, proč ne? Je možné potvrdit, že globální cíl KoP byl splněn. Zpracovatel evaluace potvrzuje, že díky realizace komunikačních a propagačních aktivit definovaných v KoP ROP SV bylo dosaženo globálního cíle a to obou aspektů, které globální cíl sleduje:  Podpora poskytovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP SV v programovém období 2007-2013 byla dostupná a transparentní pro široce pojaté cílové skupiny.  Bylo podpořeno vnímání pozitivní role hospodářské a sociální soudržnosti EU a jejích nástrojů v regionu soudržnosti Severovýchod. Formulování otázky „do jaké míry byly naplněny cíle“ vyžaduje kvantitativní ohodnocení. Avšak vzhledem k charakteru hodnocení (míra naplnění cíle) bylo od kvantitativního hodnocení upuštěno a bylo provedeno hodnocení kvalitativní – k oběma dílčím aspektům globálního cíle byla formulována expertním panelem (na základě vlastních zjištění a zjištění z průzkumu) míra naplnění tohoto aspektu.  Zajistit, aby podpora poskytovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP SV v programovém období 2007-2013 byla dostupná a transparentní pro široce pojaté cílové skupiny – pro zajištění diseminace informací o programu,

64




možnostech čerpání podpory a podmínkách, za kterých je z hlediska jednotlivých cílových skupin možno čerpat a které cílové skupiny jsou oprávněnými žadateli, bylo využito mnoha různých informačních a komunikačních kanálů. Aktivity byly zaměřené dle cílových skupin (se specifickým přístupem např. k mediálním organizacím, prostřednictvím nichž docházelo také k informování o programu) a jak vyplývá také z hodnocení jedné z dalších evaluačních otázek, nebylo identifikováno, že by některé cílové skupiny byly informovány nedostatečně. Zajistit, aby bylo podpořeno vnímání pozitivní role hospodářské a sociální soudržnosti EU a jejích nástrojů v regionu soudržnosti Severovýchod – pro naplnění tohoto aspektu byly důležité zejména aktivity zaměřené na širokou veřejnost programového území. Pro podporu vnímání pozitivní role hospodářské a sociální soudržnosti EU a jejích nástrojů v regionu soudržnosti byly realizovány: veřejné akce, konference, veletrhy, společenské události, účast médií informujících o programu se předpokládala na tiskových konferencích, presstripech, bylo využito TV a rozhlasu. Na základě těchto poznatků lze potvrdit, že byly vytvořeny podmínky pro zajištění tohoto požadavku.





Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV osvědčily a proč? Ohodnoťte prosím nástroje informovanosti a publicity dle toho, jak dle Vašeho názoru splnily svůj účel (v rámci možností bude ke každému nástroji popsán účel jeho zařazení do KoP, nebude-li očividný ze samotné definice nástroje). Z komunikačních a propagačních aktivit programu se nejvíce osvědčily online aktivity (zejména webové stránky programu, databázový mailing) a kontaktní aktivity, na nichž byla možnost přímé konzultace záležitostí, jež žadatelé a příjemci řeší (workshopy, semináře, osobní konzultace). Jako nástroje, které se osvědčily, je nutné hodnotit také tiskoviny (příp. elektronické nástroje) typu metodiky, příručky, manuály a newslettery, zpravodaje, bulletiny a zpravodaje. Z hlediska mediálních organizací se nejvíce osvědčily webové stránky programu, tiskové zprávy, rozhlasové spoty a další mediální výstupy a veřejné akce. Z pohledu cílové skupiny široká veřejnost je nutné zmínit jako osvědčené aktivity a nástroje informovanosti a publicity veřejné akce, venkovní reklamu (včetně bannerů na nádražích a dalších frekventovaných místech regionu) a propagační předměty. Užitečnost a celkový přínos je hodnocen na 100bodové škále, kde čím vyšší hodnota, tím lepší hodnocení přínosu těchto aktivit ze strany respondentů. Nejlépe byly hodnoceny aktivity, o nichž byla zmínka několikrát již u předcházejících evaluačních otázek. Hodnocení vyšší než 60 mají osobní konzultace (aktivita hodnocena jako vůbec nejpřínosnější pro cílové skupiny – hodnocení 73 na 100bodové škále), webové stránky programu (z expertních rozhovorů bylo potvrzeno, že stránky jsou velice informačně hodnotné a přínosné a zároveň přehledné a aktualizované), 65


programové dokumenty, semináře, workshopy a dobře fungující síť kontaktních míst (územní odbory realizace programu a eurocentra). Výše uvedené hodnocení je uvedeno zejména z pohledu cílových skupin potenciálních žadatelů a příjemců. Z hlediska mediálních organizací se nejvíce osvědčily webové stránky (na 100bodové škále hodnoceny hodnotou 68), tiskové zprávy (64), rozhlasové spoty a další mediální výstupy (68) a veřejné akce (61). Pro soukromé subjekty zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů se nejvíce osvědčily metodiky, manuály a příručky (98), osobní konzultace (93), newslettery, zpravodaje a bulletiny (86). Při hodnocení toho, zda se aktivity KoP osvědčily či nikoliv z pohledu cílové skupiny široká veřejnost49, není možné se opřít o provedené dotazníkové šetření, proto byly aktivity hodnoceny expertním způsobem – jako aktivity, které se nejvíce osvědčily, byly označeny veřejné akce, venkovní reklamy (včetně bannerů na nádražích a dalších frekventovaných místech regionu) a propagační předměty. Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka 22: Evaluační otázka 2.8


Které nástroje informovanosti a publicity se v průběhu realizace KoP ROP SV neosvědčily a proč?


Shodná podotázka jako v případě evaluační otázky 2.7.


Z komunikačních a propagačních aktivit z hlediska cílových skupin, jež tvoří potenciální žadatelé a příjemci, se nejméně osvědčily aktivity typu TV a rozhlasové spoty, venkovní reklama, online a tisková inzerce, veřejné akce a propagační předměty a další aktivity, které byly určeny především pro jiné cílové skupiny (např. tiskové konference určené pro média). Souvisí to také s tím, že tyto cílové skupiny primárně získávaly informace prostřednictvím prověřených nástrojů „kontaktního“ typu a online. Z hlediska médií se nejméně osvědčily konference a veletrhy, propagační předměty, venkovní reklama, společenské akce a překvapivě negativně z hlediska toho, jak se osvědčily, byly presstripy pro média. Zpracovatel evaluace ovšem přes toto hodnocení vyzdvihuje význam presstripů při budování vztahů s mediálními organizacemi. Z výše uvedeného však vyplývá jeden podstatný závěr – pokud byly některé aktivity vyhodnocené jako takové, jež se osvědčily nejméně (resp. neosvědčily se), tak to ve všech případech proto, že se jednalo o aktivity určené primárně jiným cílovým skupinám. Zpracovatel evaluace konstatuje, že nejsou aktivity, které by se cílovým skupinám, jimž byly určené, neosvědčily (včetně uvedených presstripů podprůměrně hodnocených ze strany mediálních organizací).


Z hlediska cílových skupin tvořených potenciálními žadateli a příjemci (v rámci organizací zřizovaných nebo zakládaných kraji, obcemi nebo státem, organizací místní a regionální samosprávy, nestátních neziskových

Konkrétní aspekty komunikačních a propagačních aktivit ROP Severovýchod, které jsou v této evaluační otázce rozebírány, nebyly a nemohly být popsány na základě obecně zaměřeného, celorepublikově zpracovaného průzkumem společnosti IBRS z roku 2013 (zmínka výše), jehož závěry byly použity pro ohodnocení postojů cílové skupiny široká veřejnost. 49

66


organizací a podnikatelských subjektů) byly na 100bodové škále popsané v odůvodnění předchozí evaluační otázky nejhůře hodnoceny aktivity TV a rozhlasové spoty (44), venkovní reklama (44), online a tisková inzerce (46-48), veřejné akce (47) a propagační předměty (47). Mediální organizace vyhodnotily jako aktivity, které se nejméně osvědčily, konference a veletrhy (46), propagační předměty (46), venkovní reklama (46), společenské akce (46) a překvapivě negativně (43) také presstripy. Jak je uvedeno přímo v odpovědi, není možné presstripy hodnotit jako aktivity, které se neosvědčily. Jedná se o velice vhodný nástroj pro budování vztahu s médii, a přestože je ze strany médií hodnocen jako nástroj, jež se osvědčil nejméně, zpracovatelé evaluace jeho zařazení mezi aktivity KoP ROP SV hodnotí velice pozitivně. Přesto, že se jedná o aktivity, které se neosvědčily, resp. osvědčily nejméně, jsou aktivity ze strany respondentů hodnoceny pouze mírně podprůměrně. Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka 23: Evaluační otázka 2.9





Byla komunikace s regionálními médii efektivní? Proč? Pokud ne, jakým způsobem se s nimi mohlo komunikovat efektivněji? S kterými konkrétně? 1. Jak probíhala komunikace s médii? Zajímaly se o Program, realizované projekty, jejich výstupy a výsledky Programu? 2. Musela být média pobízena k účasti na akcích a informování o Programu/projektech? (Např. zveřejňovala pouze předpřipravené tiskové zprávy a sponzorované články?) Způsob informování médií o programu a o projektech byl zpočátku orientován zejména na zveřejňování tiskových zpráv a PR článků připravených, ať již realizátory konkrétních projektů, nebo řídicím orgánem programu pro potřeby médií. Není možné konstatovat, že by komunikace s regionálními médii nebyla efektivní, je možné uvést, že komunikace s médii vykazovala podobné rysy jako v případě jiných programů a aktivit podobného typu – média zveřejňovala předpřipravené tiskové informace, zástupci médií se účastnili tiskových konferencí, když byly pořádány, či předem dohodnutých akcí, ale z vlastní iniciativy informují především o negativních aspektech spojených s programem či realizovanými projekty. Ze strany řídicího orgánu však byly uskutečněny všechny preventivní kroky, aby byla navázána efektivní spolupráce s médii – byly pořádány tiskové konference, presstripy pro zástupce médií, byly navazovány kontakty s konkrétními žurnalisty. Média v případě ROP Severovýchod a projektů realizovaných díky programu vykazovala podobný přístup jako v případě jiných programů nebo aktivit podobného typu. Média zpočátku svou aktivitu směrem k programu omezovala zejm. na zveřejňování předpřipravených tiskových zpráv a PR článků50, příp. účast na tiskových konferencích. Vlastní poznatky expertního týmu a závěry expertních rozhovorů jsou takové, že

Myšleny tiskové zprávy a PR články připravované jak zpracovateli projektů, tak řídicím orgánem programu. Přestože aktivity jednotlivých zpracovatelů projektů týkající se publicity nevyplývají přímo z Komunikačního plánu programu, jsou zde zmíněny jako důležitý kanál, kterým se rovněž distribuují informace o programu (prostřednictvím informací o realizovaných projektech). 50

67


média se primárně zaměřují na informování o problematických kauzách a jiných problémech, které v souvislosti s programem vždy vzniknou (spory mezi příjemci podpory a ÚRR apod.), byť jich v případě tohoto programu nebylo nadprůměrně mnoho. Řídicí orgán programu však provedl veškerá opatření, aby byla s médii navázána efektivní spolupráce – pořádal tiskové konference, presstripy pro zástupce médií, v případě, že se objevila nějaká negativní kauza, vydával tisková prohlášení, která měla podat stanovisko řídicího orgánu. Zdrojem pro toto hodnocení a vypracování odpovědi na evaluační otázku byla zpracovaná mediální analýza a částečně také poznatky z realizovaných individuálních expertních rozhovorů. Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka 24: Evaluační otázka 2.10




Jak se v průběhu času vyvíjel obraz Regionální rady a ROP Severovýchod v médiích? 1. Měnila se nějak v průběhu času rétorika informování o Programu a o RR? 2. Měnil se v průběhu času obsah a zaměření článků o Programu a RR? Rétorika informování o řídicím orgánu (regionální radě), o programu a o realizovaných projektech se měnila s tím, jak se objevovaly výstupy jako produkt realizace projektů podpořených v rámci programu. Díky tomu došlo ke změně poměru mezi informacemi vyznívajícími negativně a pozitivně (pozitivní zprávy byly posíleny s objevující se dobrou praxí, jež se začala ve větší míře objevovat od roku 2012). Změna obrazu Regionální rady a ROP SV souvisí především s tím, jaká byla kvantita informací, jež se v médiích objevovaly – na začátku sledovaného období byl počet článků a dalších mediálních výstupů ve srovnání s druhou polovinou sledovaného období (2014) nesrovnatelně nižší a pokud se objevovala období s vyšším mediálním zásahem, jednalo se o negativně vyznívající kauzy. Postupem času však média ve větší míře informují o dobré praxi (výstupech realizovaných projektů) a tím se mění poměr zpráv s pozitivním a negativním sentimentem ve prospěch pozitivních zpráv. Z mediální analýzy vytvořené jako podklad pro práci expertního týmu s podporou zjištění provedených v rámci expertních rozhovorů vyplynulo, že se situace v průběhu času proměnila – na začátku sledovaného období (2011) byla míra informování o programu nízká. Informace, které se objevovaly v médiích, byly zaměřeny spíše neutrálně nebo negativně (v případě, že média informovala o nějakém problému, kauze, nejasnostem apod. – podrobněji důvody vyšší mediálních zásahů článků informujících o programu nebo řídicím orgánu jsou popsány ve výstupech mediální analýzy ve 3. kapitole). Bylo zjištěno, že postupem času, zejm. ve druhé polovině sledovaného období (2014) narůstá počet zpráv, článků a dalších mediálních výstupů týkajících se programu (vyhledaných v rámci mediální analýzy dle klíčových slov uvedených mezi parametry analýzy v 2. kapitole) a že se mění převažující sentiment těchto zpráva – média se posouvají od informování o negativních aspektech souvisejících s programem směrem k informování o dobré praxi programu. Zdrojem pro toto hodnocení a vypracování odpovědi na evaluační otázku byla zpracovaná mediální analýza a částečně také poznatky z realizovaných individuálních expertních rozhovorů.


68


6 Zpracování evaluačního úkolu č. 3 Znění evaluačního úkolu č. 3: „Na základě evaluačních kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti dodavatel vyhodnotí realizaci KoP ROP SV“. Tabulka 25: Evaluační otázka 3.1



Jaký byl celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity?51 1. Zhodnoťte prosím dopad KoP do oblastí, na které byl zaměřen. 2. Myslíte si, že díky aktivitám a nástrojům KoP došlo ke zvýšení povědomí o Programu a jeho aktivitách? Celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity pojal zpracovatel evaluace jako souhrnné kvalitativní hodnocení na základě ostatních sledovaných aspektů (zejm. účinnost, účelnost, informační hodnota a kvalita nástrojů) se zohledněním cílových skupin (tedy s uvedením toho, na zástupce kterých cílových skupin měly nástroje největší, příp. nejmenší dopad). KoP na léta 2011 – 2015 předpokládal využití níže uvedených komunikačních nástrojů (v závorce základní hodnocení a primární cílová skupina tohoto nástroje, podrobněji je dopad popsán v odůvodnění odpovědi):  Televize - významný dopad zejm. na cílovou skupinu široká veřejnost, jako důležitý nástroj hodnoceno také ze strany mediálních organizací.  Tisková inzerce - jeden z méně frekventovaných nástrojů, jedná se o důležitý nástroj při informování o důležitých aspektech (milnících, termínech, podmínkách, výzvách) týkajících se programu.  Rádio - důležitý nástroj pro komunikaci směrem k veřejnosti.  Venkovní reklama - jeden z nejlépe hodnocených nástrojů z hlediska dopadu na cílovou skupinu, na kterou byla určena (široká veřejnost).  Webové stránky programu - výborně hodnocený nástroj vzhledem k potenciálním žadatelům a příjemců, ale přehledné také pro širokou veřejnost (bylo by vhodné zásadní informace strukturovat ještě přístupnější formou, ale i tak měl web dopad také na veřejnost).  Online inzerce - jedná se o nástroj, který neměl významný dopad do ani jedné z cílových skupin, ale jeho využití je pochopitelné (online média sleduje jiná část cílové skupiny veřejnost než tištěná média)  Komunikační platforma pro interní komunikaci - striktně omezený nástroj pouze pro interní komunikaci členů monitorovacího výboru, z tohoto hlediska svůj účel splnil.  Obecně aktivity zaměřené na média - zpracovatel evaluace hodnotí velice pozitivně, nastavená platforma vytvořila předpoklady pro efektivní komunikaci.  Osobní konzultace, semináře a workshopy - významný dopad na cílovou skupinu, které byly určeny (potenciální žadatelé a příjemci).  Databázový mailing - pozitivně hodnocený nástroj opět zejména pro potřeby žadatelů a příjemců.

V rámci této evaluační otázky došlo ke komplexnímu zhodnocení komunikačních a propagačních aktivit evaluátorem s popisem specifik vůči jednotlivým cílovým skupinám. 51

69




Konference, veletrhy, veřejné akce - akce pořádané na veřejnosti a pro veřejnost měly významný dopad na informovanost týkající se programu.  Letáky, plakáty, zpravodaje a bulletiny - byť z průzkumu nevyplynul dopad a význam těchto nástrojů, je nutné je hodnotit jako důležité z toho důvodu, že jejich účelem bylo zjednodušit "oficiální" informace podávané např. metodikami, příručkami a jinými závaznými dokumenty.  Metodiky/manuály/příručky - bariérou těchto materiálů je nesnadně přijatelný jazyk, jež používají, avšak dopad je významný pro podstatnou část cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců je nezbytným podkladem při zpracování žádosti a realizaci projektu.  Informační publikace a digitální média - kvalitně zpracováno, dopad do cílové skupiny veřejnost.  Zprávy a studie - význam zejm. pro odbornou veřejnost a odborníky hodnotící program.  Propagační předměty - významný nástroj vůči cílové skupině veřejnost programového území. Vzhledem k tomu, že předměty používaly stejný, originální vizuální styl jako např. venkovní reklama, byly vytvořeny podmínky pro zlepšení informovanosti veřejnosti o programu také prostřednictvím těchto předmětů. Hodnocení jednotlivých nástrojů respondenty z hlediska účinnosti, účelnosti, kvality připravení, informační hodnoty (resp. výběr těch nejlepších, příp. nejhorších ze všech nástrojů) bylo součástí předchozího bloku evaluačních otázek. V této otázce zpracovatel evaluace provedl syntézu všech zjištění (jak na základě vlastního expertního úsudku, tak s podkladem zjištění z dotazníkového šetření, expertních rozhovorů a ve srovnání s jinými srovnatelnými aktivitami - např. propagační a komunikační aktivity v programech přeshraniční spolupráce52 a v jiných operačních programech).


Komunikační plán pro léta 2011 – 2015 předpokládal využití těchto komunikačních nástrojů:  Televize – televizní reportáže je možno hodnotit jako nejlepší PR aktivitu se zaměřením na rozšíření informací o programu mezi širokou veřejnost. Tento způsob inzerování programu v celostátním médiu je ale zároveň velice drahý. Proto jsou velice důležité jiné aktivity v rámci KoP – budování vztahů s novináři, realizace presstripů apod. V případě, že novinářská obec bude mít přístup k informacím o programu zajímavou cestou, zvyšuje se pravděpodobnost, že budou o programu informovat (v případě TV ve formě reportáží ve zpravodajských pořadech apod.). Vysílání animovaného spotu (v roce 2014 ve Východočeské televizi) je možné rovněž hodnotit pozitivně, došlo k dodržení jednotného vizuálního stylu společně s ostatními typy reklamy (zejm. ven-

Zejména Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013 a 2014 – 2020 a Program přeshraniční spolupráce Polská republika – Slovenská republika 2007 – 2013. 52

70












kovní), je velice vysoká pravděpodobnost, že veřejnost, pro kterou byly televizní spoty určeny především, byla s to si spot spojit s jinými známými aktivitami. Tisková inzerce – tiskovou inzercí byly distribuovány informace o výzvách, o oblastech podpory, o informačních akcích, o zajímavých projektech. Ročně bylo připraveno a zveřejněno několik desítek placených inzercí. Tisková inzerce patřila dle respondentů mezi jeden z nejméně využívaných nástrojů, jak získat informace o programu, a to přestože byla zejm. ke konci sledovaného období zaměřena na prezentaci „dobré praxe“ programu. Zároveň je vhodné, byť to nebylo doceněno respondenty realizovaného průzkumu, tiskovou inzerci používat jako jeden z kanálů, prostřednictvím kterých byly cílové skupiny (zejm. potenciální žadatelé a příjemci) informováni o důležitých milnících v rámci programu (výzvy, termíny předložení projektových žádostí atd.). Rádio – průběžně byly odvysílány reklamní spoty, jichž bylo v každém sledovaném roce vyrobeno několik kusů. Vzhledem k popularitě regionálních rádií, která je na rozdíl od situace na trhu TV vysoká, je možné hodnotit tyto spoty jako úspěšné. Jedná se o důležitý nástroj komunikace s veřejností a jako velice účelné a účinné byly rádiové spoty vyhodnoceny rovněž z průzkumu mezi mediálními organizacemi. Venkovní reklama – venkovní reklamu, která byla využita v rámci ROP SV, je možno hodnotit vysoce pozitivně. Pro rozmístění reklamy (ať již formou bannerů, stojících reklamních panelů nebo polepů) bylo využito prostorů, kde se shromažďuje velké množství lidí (nádraží, veřejné prostory, vozidla MHD) a je tedy velká pravděpodobnost, že tyto aktivity byly úspěšné. Venkovní reklama splnila svůj účel – jednoduchou a originální formou informovala zejm. o výstupech a výsledcích programu, vytvořila předpoklady pro to, aby si veřejnost dokázala spojit jednotlivé realizované projekty s programem. Venkovní reklama byla určena primárně široké veřejnosti programu a v menší míře cílila na ostatní cílové skupiny. Webové stránky programu – webová komunikace byla vyhodnocena jako jeden z nejvýznamnějších kanálů pro získávání informacemi zejm. potenciálními příjemci a příjemci. Webové stránky jsou velice přehledné, pravidelně aktualizované a je tedy možnost, že byly využívány také nezanedbatelnou částí veřejnosti, byť nebyly veřejnosti primárně určeny. Pro tyto účely by bylo možné uvažovat o jasně odlišené sekci pouze pro veřejnost, kde by byly základní, jednoduše (např. graficky přehledně – formou graficky přívětivě zpracovaných letáčků) podané informace o programu a realizovaných projektech. Webové stránky však stoprocentně splnily úkol informovat o podstatných aspektech programu (např. o výzvách, podmínkách, termínech) cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců. Online inzerce – online inzerce byla realizována formou ebannerů (na portálech iDnes.cz, Blesk.cz apod.), ale z hlediska respondentů se jednalo o jeden z nejméně „povšimnutých“ zdrojů informací o programu. Jedná se o nástroj, který neměl významný 71




 









dopad do žádné z cílových skupin, jeho použití je však pochopitelné („dát o sobě vědět v online médiích“, které sleduje jiná část cílové skupiny veřejnosti než tištěná média). Komunikační platforma pro interní cílové skupiny – hodnoceno ze strany expertů zapojených do monitorovacího výboru jako dobře fungující pro interní potřeby komunikace a zajištění informovanosti. Tiskové zprávy, tiskové konference – klasický nástroj komunikace zejm. s médii. Vztahy s novináři, presstripy, eventy – jedná se o velice důležitý „preventivní“ nástroj pro budování vztahu s médií pro zajištění pozitivní publicity programu, dobrých projektů podpořených v rámci programu, což se projevilo také na změně sentimentu mediálních výstupů, kdy v průběhu sledovaného období 2011 – 2015 došlo postupem času k daleko většímu informování o pozitivních aspektech programu. Zpracovatel evaluace velice pozitivně hodnotí způsob nastavení spolupráce s mediálními organizacemi, které byly průběžně informovány o důležitých akcích a milnících programu (platforma tiskových zpráv a konferencí) a byly jim prezentovány výstupy a výsledky programu formou presstripů a účasti mediálních organizací na veřejných akcích. Síť kontaktních míst (osobní konzultace) – možnost osobních konzultací a využití sítě kontaktních míst bylo ze strany respondentů hodnoceno velice pozitivně. Informace podávané tímto kanálem byly hodnoceny jako kvalitní, informace byly podávané včas, přesně a profesionálním způsobem. Je možné konstatovat, že tento jeden z nejvýznamnějších nástrojů komunikace v programu (také dle hodnocení respondentů), byl připravován a realizován kvalitně. Jedná se o nástroj určený především pro cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců, ostatním cílovým skupinám nebyl určen, je tedy nerelevantní jej z jejich pohledu hodnotit. Databázový mailing – rovněž pozitivně hodnocený nástroj ze strany respondentů. Hlavně ve srovnání s jinými programy fungovalo velice dobře a respondenti byli průběžně informováni o podstatných aspektech programu. Vzdělávání, semináře a workshopy – souvisí rovněž s osobními konzultacemi, i tyto aktivity byly respondenty hodnoceny jako nenahraditelné. Na akcích byly umožněny vstupy ze strany posluchačů, konkrétní dotazy, které posluchači řeší při své práci a realizaci projektů. Akce byly dle respondentů připraveny kvalitně a profesionálně a pro respondenty byly přínosné. Opět nástroj určený především cílové skupině potenciálních žadatelů a příjemců, z pohledu ostatních cílových skupin nerelevantní hodnotit. Konference a veletrhy, veřejné akce – akce je možno hodnotit pozitivně. Konference jsou dobrými místy společného setkávání mezi představiteli programu a dalších implementačních institucí a potenciálními žadateli a příjemci. Veřejné akce zase byly velice populární mezi veřejností.

72






 



Letáky a plakáty, zpravodaje a bulletiny – Jedná se o komunikační kanály, jejichž přínosnost byla zejm. v podání informací strukturovaných složitým „evropským“ jazykem (např. v příručkách, programovém dokumentu apod.) jednodušší a přístupnější formou. Letáky jsou vhodným prostředkem, jakým poskytnout např. potenciálním žadatelům a příjemcům základní informace o programu (výzvách, jejich podmínkách, podmínkách čerpání apod.). Je vhodným řešením letáky a další podobné materiály umístit hlavně na místech, kde se jejich adresáti pohybují (budova ÚRR, v případě, že docházejí na konzultace, místa, kde probíhají školení apod.). Přestože cílové skupiny přínosnost tohoto typu materiálů nedocenily, je nutné právě pro přínos ve zjednodušení podávaných informací hodnotit pozitivně. Metodiky/manuály/příručky – pro řadu respondentů je možnost práce s tištěným manuálem, příručkou nebo jiným závazným dokumentem klíčová. Obecným problémem tohoto typu výstupů (tištěných i elektronických) je nesnadný jazyk evropských programů, která může být pro řadu respondentů bariérou. Zejm. pro cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců se jedná stále o velice důležitý typ komunikačních nástrojů. Informační publikace a digitální média – vhodný způsob prezentace zejm. dobré praxe programu. Byly zpracovány kvalitně a vkusně. Zprávy a studie – zprávy a studie poskytují informace hlavně odborné veřejnosti a odborníkům hodnotícím program z různých aspektů (průběžné evaluace, ex-post evaluace, další hodnocení programu). Propagační předměty – při hodnocení propagačních předmětů je nutné přihlédnout k tomu, že se jedná o propagační předměty určené primárně pro širokou veřejnost. Provedení propagačních předmětů (kvalitní zpracování, jednotný grafický vzhled, celková vkusnost) je hodnoceno velice pozitivně (zejm. pro svou originalitu, která vytváří předpoklady lepší rozpoznávatelnosti programu veřejností). Co zpracovatel evaluace k propagačním předmětům podotýká, je to, že by bylo vhodnější zaměřit se spíše na hodnotnější, větší propagační předměty (turistický batoh, termoska, další praktické věci), které by byly k dispozici např. jako ceny v soutěžích pro obyvatele, než na drobnosti, kterých je z různých aktivit mezi veřejností již spousta a klesá zájem o ně. Z drobných předmětů tvoří výjimku psací potřeby, o něž je na seminářích a podobných akcích zájem vždy. Podobný pohled rezonoval také mezi experty oslovenými v rámci expertních rozhovorů. Ostatní cílové skupiny nehodnotily propagační předměty ani jako účinné, ani jako účelné. Vzhledem k tomu, že byly určeny především široké veřejnosti, není možné k tomuto hodnocení přihlédnout.


73







Které nástroje informovanosti a publicity bylo vhodné využít ve větší (případně v menší) míře za účelem zvýšení celkového dopadu komunikačních a propagačních aktivit KoP ROP SV? 1. Zhodnoťte prosím nástroje/aktivity dle toho, jaký dopad na jednotlivé cílové skupiny vykazovaly. 2. Byly některé z dobře hodnocených nástrojů/aktivit využity dle Vašeho názoru v nedostatečné míře? 3. Byly naopak některé špatně hodnocené využity v nadbytečné míře? Z komplexního hodnocení významu a dopadu jednotlivých nástrojů informovanosti a publicity, které bylo provedeno u evaluační otázky 3.1, vyplývá, že všechny použité nástroje našly uplatnění buď napříč jednotlivými cílovými skupinami (např. televize a rádio pozitivně hodnoceno jak ze strany médií, tak široké veřejnosti, dále podobně např. veřejné akce, webové stránky určené nejen žadatelům a příjemcům, ale také veřejnosti a ostatním cílovým skupinám), nebo v rámci jedné konkrétní cílové skupiny (např. metodiky/příručky/manuály, osobní konzultace, workshopy a semináře určené především žadatelům a příjemcům, venkovní reklama a propagační materiály s dopadem do většího spektra cílových skupin, velice významné ale především vůči veřejnosti). Pro odůvodnění této evaluační otázky je nutné se opřít o komplexní zhodnocení jednotlivých typů nástrojů komunikace a informovanosti se zohledněním jejich dopadu do jednotlivých cílových skupin uvedené v odůvodnění předcházející evaluační otázky. Komplexní zhodnocení bylo provedeno na základě expertního úsudku projektového týmu (expertního panelu), tak na základě zjištění z dotazníkového průzkumu a individuálních expertních rozhovorů.


Znění evaluační otázky: Znění podotázek pro evaluační otázku: Odpověď na evaluační otázku:


Na jaké cílové skupiny se jednotlivé nástroje měly zaměřit více, nebo naopak méně? 1. Existují dle Vašeho názoru cílové skupiny, které byly informovány nedostatečně? 2. Je hodnocení cílových skupin o nedostatečnosti některých nástrojů objektivní? Není možné konstatovat, že by existovala cílová skupina, na níž by byly jednotlivé nástroje komunikace a informovanosti zaměřeny příliš málo, nebo příliš mnoho. Zpracovatel evaluace se při hodnocení jednotlivých komunikačních a propagačních aktivit zaměřil na zhodnocení všech nástrojů, které definoval KoP. Každý nástroj je specificky zaměřený na jinou cílovou skupinu. Z hlediska cílových skupin je možné konstatovat následující:  Řídicí orgán, monitorovací výbor a další instituce, které se zabývají implementací a monitorováním ROP SV a jsou zdrojem informací o ROP SV – informovanost těchto osob probíhala bezproblémově včetně fungování mailingu a informačního systému pro tyto osoby (komunikační platforma pro interní komunikaci).

74


 



 

Média – aktivity zaměřené na média vytvářely potenciál vybudování komunikační platformy zajišťující dobrou informovanost mediálních organizací. Zpracovatelé projektů, informační střediska o EU v regionu SV – vzhledem k funkčnosti webu a možnosti účastnit se seminářů, workshopů, využívat příručky a další závaznou dokumentaci, je možné hodnotit bez připomínek také informovanost těchto cílových skupin. Místní a regionální samospráva (kraje, obce, dobrovolné svazky obcí atd.) – informovanost těchto cílových skupin bývá u různých operačních programů a srovnatelných aktivit problematická (účast na seminářích určených na informovanost, účast na osobních konzultacích, konkrétnost dotazů apod.), což ovšem u tohoto programu neplatilo. Samotní respondenti z této cílové skupiny uváděli, že informační a komunikační aktivity v rámci tohoto programu byly směrem k jejich cílové skupině velice dobře nastaveny, informovanost považovali za velmi dobrou („kdo chtěl, informace se dozvěděl“ – citace z realizovaných rozhovorů). Všichni ostatní potenciální žadatelé a příjemci podpory – platí totéž co u místní a regionální samosprávy. Široká veřejnost – na veřejnost byla zaměřena řada komunikačních aktivit (venkovní reklama, veřejné akce, propagační předměty, komunikace prostřednictvím TV a rozhlasové reklamy, spotů a reportáží atd.), jejichž dopad byl vyhodnocen velice významně. Cílová skupina široká veřejnost byla cílovou skupinou dobře informovanou a vzhledem k viditelnosti, originalitě a šíři pojetí kampaně vůči veřejnosti (např. venkovní reklama, bannery a další formy prezentace výstupů a výsledků programu) lze konstatovat, že na tuto cílovou skupinu, jejíž informovanost bývá u různých operačních programů a podobných aktivit hodnocena jako problematická, nebylo nutné se zaměřit více.




Jaká byla užitečnost realizace jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP ROP SV? Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla užitečnost informačních a propagačních aktivit Programu – byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli adekvátně informováni o potřebných záležitostech? Jako velmi užitečné je možné hodnotit z pohledu potenciálních žadatelů a příjemců osobní konzultace, webové stránky, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy. Bylo zjištěno, že cílové skupiny, jež byly úspěšnými příjemci v rámci programu, hodnotí jako podstatně důležitější aktivity „kontaktního“ typu (osobní konzultace, workshopy, semináře), než zástupci neúspěšných příjemců a těch, kteří vůbec nežádali. Z pohledu cílové skupiny mediální organizace byly jako užitečné a celkově přínosné hodnoceny všechny na tuto cílovou skupinu zaměřené aktivity – tiskové zprávy, konference, presstripy. Aktivity, jež byly zaměřené primárně na veřejnost programového území, nebyly průzkumem vyhodnoceny jako nadprůměrně užitečné a přínosné, 75


avšak expertní posouzení těchto nástrojů (veřejné akce, propagační předměty, venkovní reklama, TV a rozhlasové spoty, reportáže) je takové, že se jednalo o nástroje velice užitečné a přínosné, což se projevilo na vytvoření potenciálu pro vysokou informovanost veřejnosti o programu.


Hodnocení užitečnosti a celkového přínosu jednotlivých využitých komunikačních a propagačních nástrojů KoP ROP SV bylo provedeno na základě dotazníkového šetření oslovených cílových skupin, individuálních expertních rozhovorů a odborného posouzení jednotlivých aktivit expertním panelem  Nástroje osobní konzultace, semináře a workshopy byly vyhodnoceny jako nástroje nejužitečnější s největším celkovým přínosem, které byly pozitivně hodnoceny zejména cílovou skupinou žadatelů a příjemců.  Dalším podobně oceněným nástrojem z hlediska užitečnosti a celkového přínosu pro cílové skupiny jsou webové stránky. Velice zajímavé je srovnání uvedených nástrojů z hlediska toho, zda respondenti byli, či nebyli příjemci, nebo vůbec nežádali. Zatímco úspěšní žadatelé oceňují velice silně "kontaktní" aktivity, neúspěšní žadatelé a ti, kteří vůbec nežádali, daleko více akcentují webové stránky programu anebo metodiky, manuály a příručky, které jsou však celkově (i úspěšnými žadateli) hodnoceny jako velice užitečný a přínosný nástroj informovanosti.  Mírně nadprůměrně nebo průměrně jsou hodnoceny nástroje newslettery, zpravodaje, bulletiny, příp. letáky a plakáty, což jsou materiály, jejichž účelem bylo jednodušší formou informovat o podstatných aspektech spjatých s programem. Přestože ze strany respondentů dotazníkového průzkumu nebyly oceněny výrazně nadprůměrným hodnocením, je nutné vyzdvihnout jejich přínos při informování dotčených cílových skupin (zejm. žadatelé a příjemci, ale také informační střediska, soukromé subjekty zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů).  Nadprůměrně je nutné hodnotit nástroje komunikace s mediálními organizacemi (tiskové zprávy, tiskové konference, presstripy atd.) – jedná se o užitečné a velice přínosné nástroje, jak komunikovat s médii.  Průměrně a podprůměrně hodnocené byly respondenty dotazníkového průzkumu hodnoceny aktivity určené pro širokou veřejnost (veřejné akce, propagační předměty, venkovní reklama, TV a rozhlasové spoty, reportáže). Nižší hodnocení těchto aktivit na základě dotazníkového průzkumu je způsobeno tím, že respondenty netvořili zástupci široké veřejnosti, jimž byly aktivity určené primárně. Tyto aktivity byly na základě expertního hodnocení vyhodnoceny jako velice užitečné a přínosné právě vůči cílové skupině veřejnost, na níž byly zaměřeny především.


76






Byly použité nástroje vzhledem ke stanoveným cílům relevantní? 1. Existují dle Vašeho názoru cíle, které KoP měl, na jejichž splnění měly být zaměřeny jiné nástroje/aktivity? 2. Máte představu o tom, které nástroje by byly pro splnění nastavených cílů relevantní? Ze zjištění provedených pro potřeby odpovědi na dřívější evaluační otázky (2.5 a 2.6), kde bylo konstatováno, že dílčí komunikační cíle i globální cíl KoP ROP SV byly splněny, je možné konstatovat, že nástroje použité v rámci komunikačních a propagačních aktivit programu byly vzhledem ke stanoveným cílům KoP ROP SV relevantní. Vzhledem k tomu, že KoP ROP SV nepředpokládal použití konkrétních nástrojů na splnění konkrétních komunikačních cílů, byl hodnocen celkový agregovaný přínos všech používaných komunikačních nástrojů, ať již byly určeny primárně kterékoliv cílové skupině, ke splnění komunikačních cílů, jejichž splnění bylo potvrzeno v dřívějších evaluačních otázkách. Komunikační cíle definované v KoP na léta 2011 – 2015 se dají rozdělit na cíle vůči cílovým skupinám široká veřejnost a média a na cíle vůči cílové skupině příjemců podpory. Vůči cílovým skupinám široká veřejnost a média:  Zvýšit povědomí o ROP SV  Zvýšit povědomí o konkrétních přínosech EU v regionu Severovýchod a podpořit tím pozitivní vnímání role Společenství pro udržitelný a sociální rozvoj regionu SV  Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů podpořit znalost skutečných přínosů ROP SV v regionu  Posílit pozitivní vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné správy, která ROP SV řídí Cíle vůči cílovým skupinám byly prostřednictvím použitých nástrojů a komunikačních kanálů splněny. Vyplývá to nejen z expertních rozhovorů, ale také nepřímo z dotazníkového šetření mezi respondenty průzkumu. To, že by povědomí o ROP Severovýchod bylo zvýšeno, nebylo jednoznačně potvrzeno z dotazníkového šetření. Avšak lze tak usuzovat z šetření provedeného MMR v roce 2013 (mezi léty 2011 a 2013 vzrostlo povědomí o regionálním operačním programu z 10 na 15 % dotázaných, z čehož lze nepřímo usoudit, že došlo také ke zvýšení povědomí o přínosech EU v regionu). S tím souvisí aspekt informovanost prostřednictvím dobré praxe, který také byl naplněn – sloužila k tomu kampaň zaměřená na veřejnost umístěná na veřejná místa typu nádraží nebo prostřednictvím polepů na vozy MHD. Nepřímo došlo také ke zjištění, že ÚRR je pozitivně vnímanou institucí, neboť negativních ohlasů na jeho roli v programu bylo velice málo, většina dotázaných spolupráci a pozici ÚRR v komunikačních a propagačních aktivitách programu vnímala velice pozitivně. Vůči cílové skupině příjemci podpory:  Příjemcům pomoci z ROP SV poskytnout dostupné, včasné a srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů 77




Včas zpracovat aktuální informace o změnách při administraci projektů a zajistit jejich dostupnost  Udržet a posílit image Úřadu Regionální rady jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu Cíle vůči cílové skupině příjemců podpory byly naplněny, což potvrzují především výsledky realizovaného průzkumu. Respondenti i oslovení experti potvrdili, že příjemci dostávali včasné a srozumitelné informace, byly podávány včas a profesionálně a realizované informační aktivity byly pořádány v souvislosti s aktuálním stavem programu (ve vazbě na životní cyklus programu). I aktuální informace byly včas distribuovány k příjemcům. Image ÚRR – hodnocení viz odpověď výše. Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Tabulka 30: Evaluační otázka 3.6




Do jaké míry jsou využitá opatření informovanosti a publicity udržitelná? Vyplývá z použitých nástrojů a kanálů nějaká potřeba udržitelnosti (např. webu apod.)? Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je úzce spjata s finančním nastavením aktivit (jakým způsobem je zajištěno financování aktivity do budoucna) a harmonogramem realizace (jak dlouho se předpokládá ještě „funkčnost“ daného nástroje). Opatření informovanosti a publicity jsou udržitelná do takové míry, do jaké bude nadále fungovat řídicí orgán programu a bude tyto aktivity financovat (např. provoz webových stránek, informační aktivity pro příjemce zajišťující udržitelnost projektů, reklamní kampaň propagující dobrou praxi programu atd.). Dle informací řídicího orgánu budou od roku 2016 komunikační aktivity prakticky ukončeny z důvodu, že období, v němž ROP SV působil, fakticky skončilo. Provozovat bude možné pouze webové stránky, elektronické materiály a komunikaci s médii, čímž lze úroveň informovanosti udržet hlavně u skupiny příjemců. Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je tedy tímto značně omezena. I dva roky po neoficiálním ukončení programu (ukončení programovacího období v roce 2013) jsou samozřejmě stále realizovány projekty a tím pádem jsou nastaveny pro rok 2015 také informační a komunikační aktivity (plán na rok 2015 počítal s celkem šestimilionovým objemem financí na tuto oblast). Komunikační plán pro rok 2015 informuje také o aktivitách v rámci Integrovaného ROP 2014 – 2020, nakonec bylo ze strany MMR rozhodnuto, že RR se na IROP podílet nebudou a z tohoto důvodu i přestaly být relevantní všechny komunikační aktivity směrem k IROP (kromě organizační podpory MMR při pořádání seminářů k IROP). Pokud bude v následujících letech část rozpočtu určená pro informační a propagační aktivity vyčleněná pro informování o ROP SV 2007 – 2013, bude zajištěna udržitelnost. V opačném (resp. s velmi omezeným rozpočtem) případě bez finančních prostředků velice obtížně (snad s výjimkou internetové stránky programu, přípravy elektronických materiálů a komunikace s médii – jak je uvedeno výše).


78


7

Srovnání s evaluačním výzkumem z roku 2010

7.1

Kontext výzkumu z 19. 12. 2010

Evaluační projekt hodnotící realizaci aktivit Komunikačního plánu ROP Severovýchod za období let 2011 – 2015, k němuž je zpracovaná tato vstupní zpráva, má za úkol navázat na předchozí evaluační studii, kterou v období 8. 10. 2010 – 15. 12. 2010 zpracovala společnost Navreme Boheme, s.r.o. Cíle evaluačního projektu z roku 2010 se částečně shodovaly s cíli tohoto realizovaného projektu, konkrétně se jednalo o: 





Zmapování kvality, srozumitelnosti a rozsahu informovanosti cílových skupin Komunikačního plánu o ROP Severovýchod včetně jejich informačních zdrojů s cílem nalézt aktuální hodnoty pro následující indikátory dopadu informačních a propagačních opatření Vyhodnocení nastavení rámcového Komunikačního plánu ROP Severovýchod a dosavadní realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod zaměřené na zhodnocení realizace komunikačních a propagačních aktivit z hlediska kritérií 3E (economy – úspornost, effectiveness – účelnost, efficiency – účinnost) Formulace doporučení pro realizaci Komunikačních plánů pro další období (do roku 2013)

Z tohoto důvodu je možné snadno zhodnotit, k jakému posunu ve zkoumané problematice došlo, zda jsou zjištění evaluace 2015 odlišná od zjištění starých pět let (a do jaké míry – zda se jedná o zásadní, či spíše drobné rozdílnosti) a zda byla naplněna doporučení, které zpracovatel předchozí evaluace formuloval. 7.2

Shrnutí výstupů a výsledků evaluace 2010

V závěrečné zprávě evaluace, manažerském shrnutí a prezentaci závěrů evaluace jsou uvedeny tyto základní výstupy a výsledky evaluace:      





53

Oproti začátku programového období53 došlo k zásadnímu posunu směrem k lepší znalosti ROP Severovýchod. Rozšířily se konkrétní zkušenosti, neboť se více respondentů přímo zapojilo do aktivit v rámci nebo v návaznosti na ROP Severovýchod. Nárůst povědomí, znalostí a zájmu o problematiku programu lze paralelně vysledovat také u zástupců médií. Mediální analýza odhalila, že stoupá počet zmínek o ROP Severovýchod v médiích. V roce 2010 bylo zjištěno, že informační zdroje jako letáky, brožury, inzeráty v tisku nebo reportáže v rozhlase a v televizi pozbývají na důležitosti. Mění se také typ požadovaných, resp. hledaných informací – v době zpracování evaluace opadl zájem o obecné informace o fondech EU a ROP SV, důležité byly hlavně konkrétní a často velmi specifické a ověřené odpovědi na otázky spojené s přípravou projektových žádostí nebo s realizací projektů. Největší přínos byl shledán v kanálech a zdrojích: online (konkrétně internetové stránky Regionální rady), dále kontaktní aktivity typu semináře (ať již pořádané Regionální radou, nebo jinými subjekty), konference a osobní nástroje komunikace. Cílové skupiny hodnotí osobní formy komunikace (konzultace, semináře a konference) jako velice důležité. V roce 2010 výrazně stoupal také význam vzdělávacích aktivit.

Evaluace z roku 2010 navazovala na evaluační projekt společnosti

79




Byl zjištěn trend opouštět tradiční tištěné formy (příručky apod.), které v případě náhlých změn mohou podléhat zastarání, a přesouvá se význam do oblasti online zdrojů.

Zpracovatel evalulace konstatoval, že se podařilo uspokojivě naplňovat specifické cíle i globální cíl KoP ROP SV 2007 – 2013, přičemž těchto cílů bylo dosaženo účinně a hospodárně. Zpracovatel evaluace v roce 2010 formuloval níže uvedena doporučení pro další období (do roku 2013):   7.3

Posilovat a diverzifikovat online komunikaci jako páteřní princip informování a komunikování s různě pojatými cílovými skupinami. Nadále pokračovat v přímé komunikaci. Porovnání zjištění aktuální evaluace se zjištěními evaluace z roku 2010

V rámci této podkapitoly jsou shrnuty závěry evaluační studie z roku 2010 a jsou ke každému zjištění uvedená nově provedená zjištění v rámci této evaluace včetně zhodnocení, zda z hlediska daného aspektu došlo ke zlepšení, zhoršení nebo stagnaci situace a do jaké míry. Kromě porovnání závěrů dvou zmíněných evaluací došlo i ke zhodnocení toho, zda byla naplněná doporučení evaluace 2010. Význam podkapitoly je ve zhodnocení toho, k jakému posunu došlo z hlediska propagačních a komunikačních aktivit programu a jejich dopadu na cílové skupiny od stavu popsaného v evaluaci v roce 2010. Zpracovatel evaluace v roce 2010 formuloval v rámci závěru stěžejní zjištění, která jsou uvedena v tabulce níže v levém sloupci. V prostředním sloupci je uvedeno zjištění této evaluace a pravý sloupec kvantifikuje změnu, ke které došlo. Použitá metrika je vysvětlena v poznámce pod čarou a vztahuje se k výrokům z roku 2010. V rámci této podkapitoly jsou popsané dopady propagačních a komunikačních aktivit v letech 2011 – 2015 na cílové skupiny ve vztahu ke zjištěním z roku 2010. Tabulka 31: Porovnání závěrů „Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit“ z roku 2010 a závěrů „Závěrečného vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod“ z roku 201554.




Oproti začátku programového období56 došlo k zásadnímu posunu směrem k lepší znalosti ROP Severovýchod.

Oproti začátku sledovaného období došlo k posunu u cílové skupiny široká veřejnost. V roce 2011 vykazovalo dle výzkumu realizovaného na zadání MMR povědomí o programu 10 % dotázaných v rámci této cílové skupiny vykazovala, v roce 2013 povědomí vzrostlo na 15 % dotazovaných. Dle průzkumu z roku 2015 zná

-157

V rámci této kapitoly jsou uvedené výstupy označovány také jako „evaluace 2010 / 2015“, resp. „evaluační studie 2010 / 2015“. 55 Pro zhodnocení míry odlišnosti zjištění z roku 2015 oproti zjištění evaluací z roku 2010 byla použitá tříbodová škála: +1 – došlo ke zlepšení sledovaného aspektu; 0 – daný aspekt vykazuje setrvalý stav; -1 – došlo ke zhoršení sledovaného aspektu. Hodnocení je provedeno vůči výroku evaluace z roku 2010 – pokud v rámci výroku je již formulován nějaký progres (např. „došlo k zásadnímu posunu směrem k lepší znalosti“), hodnocení +1 znamená, že progres je v období 2010 – 2015 ještě výraznější; hodnocení 0 znamená, že progres vykazuje stejné známky jako v předchozí evaluaci; hodnocení -1 znamená, že progres byl zpomalen nebo dochází ke stagnaci či poklesu. 56 Evaluace v roce 2010 hodnotila stav v roce 2010 se začátkem programového období. Tato evaluace se zaměřila na vyhodnocení stavu v roce 2010 ve srovnání se zjištěními v roce 2010. 57 V návaznosti na vysvětlení použité škály – hodnocení -1 neznamená, že by došlo k poklesu v oblasti znalosti ROP Severovýchod, avšak došlo spíše ke stagnaci. Výrok z roku 2010 však uváděl „zásadní posun“ a k tomu od roku 2010 nedošlo. 54

80



Rozšířily se konkrétní zkušenosti, neboť se více respondentů přímo zapojilo do aktivit v rámci nebo v návaznosti na ROP Severovýchod.

Nárůst povědomí, znalostí a zájmu o problematiku programu lze paralelně vysledovat také u zástupců médií.

Mediální analýza odhalila, že stoupá počet zmínek o ROP Severovýchod v médiích.

Nově provedené zjištění (2015) ROP Severovýchod 73 % dotazovaných respondentů ostatních cílových skupin bez výrazných vnitřních rozdílů mezi jednotlivými skupinami. Dle výzkumu z roku 2010 (evaluační úkol 2.1) byla míra povědomí o ROP SV 79 % - je však třeba vzít v potaz běžnou statistickou chybu obou průzkumů (výsledky je možno považovat za srovnatelné vzhledem k tomu, že počet respondentů byl v řádu stovek) Tento trend je možno potvrdit. Souvisí s realizací aktivit typu workshopy, semináře, osobní konzultace realizované za účelem získání informací pro konkrétní potřeby cílových skupin (příprava a předložení projektové žádosti, realizace projektů) pro cílovou skupinu oprávněných žadatelů. Ve sledovaném období 2011 – 2015 byla podle zjištění těmto aktivitám věnovaná značná pozornost, byly využívané cílovými skupinami a díky tomu jsou respondenty výzkumu 2015 také velice pozitivně hodnoceny. Kromě toho byla realizována také řada aktivit, v nichž docházelo k interakci s veřejností (např. propagace programu a projektů při akcích různého typu přímo v ulicích měst), s médii (presstripy apod.), takže zástupci různých cílových skupin byli v čím dál větší míře zapojováni přímo do aktivit programu. Tento trend je nadále posilován. Ve sledovaném období 2011 – 2015 došlo k několikasetprocentnímu nárůstu počtu mediální výstupů, ve kterých byla zmínka o ROP SV, a dle expertních zjištění došlo k vývoji sentimentu těchto výstupů od převažujících negativních zpráv směrem k většímu podílu informací o dobrých praxí programu. Tato změna nutně souvisí také s rostoucím povědomím o programu na straně zástupců médií, s nimiž byl ze strany řídicího orgánu udržován trvalý kontakt formou poskytování tiskových zpráv, pořádání tiskových konferencí, realizací presstripů apod. Mediální analýza provedená v roce 2015 potvrdila zjištění z analýzy o pět let dříve. Počet zmínek o ROP SV v médiích vytrvale stoupá – v každém ze sledovaných meziročních období (2011 – 2012, 2012 – 2013, 2013 – 2014) došlo k podstatnému nárůstu kumulovaného počtu mediálních zmínek (online, v tisku, v rozhlase a v televizi) – nejprve došlo k 336% nárůstu, následně nárůst činil 219 % a v posledním období 182 %. Pokud v roce 2015 bude dodržen dosud nastolený trend, bude v roce 2015 zveřejněn takový počet mediálních výstupů, který bude tvořit 88 % stavu z roku 2014 81


+1

+1

0



Mění se také typ požadovaných, resp. hledaných informací – v době zpracování evaluace opadl zájem o obecné informace o fondech EU a ROP SV, důležité byly hlavně konkrétní a často velmi specifické a ověřené odpovědi na otázky spojené s přípravou projektových žádostí nebo s realizací projektů. Největší přínos byl shledán v kanálech a zdrojích: online (konkrétně internetové stránky Regionální rady), dále kontaktní aktivity typu semináře (ať již pořádané Regionální radou, nebo jinými subjekty), konference a osobní nástroje komunikace.

Cílové skupiny hodnotí osobní formy komunikace (konzultace, semináře a konference) jako velice důležité. V roce 2010 výrazně stoupal také význam vzdělávacích aktivit.

Byl zjištěn trend opouštět tradiční tištěné formy (příručky apod.),

Nově provedené zjištění (2015) (takže patrně až v období let 2014 – 2015 lze předpokládat pokles, který je však dosud pouze predikován, nikoliv potvrzen). Ve sledovaném období 2011 – 2015 byl zájem o obecné informace o fondech EU a ROP SV marginální. Zájem o obecné informace vykazovala hlavně cílová skupina široké veřejnosti, která v rámci ROP SV měla dostatek zdrojů, jak tyto informace spolehlivě získat. Také někteří zástupci skupin potenciálních žadatelů a příjemců hledali obecné informace o programu, jednalo se však o menšinu.


+1

Jak potvrzují informace získané z expertních rozhovorů, informace, které potenciální žadatelé a příjemci hledali prioritně, byly hlavně konkrétní a specifické aspekty spojené s přípravou a podáním žádosti a v případě úspěchu s realizací projektu. Takto byly také koncipovány kontaktní aktivity, které tyto informace měly přinést (osobní konzultace, semináře atd.). Přínos v těchto typech komunikace snad s výjimkou konferencí, kde byla vyhodnocena spíše průměrná užitečnost z pohledu cílových skupin, je možný potvrdit i díky výsledkům z roku 2015. Nejužitečnější nástroje dle aktuálního výzkumu jsou osobní konzultace, webové stránky, metodiky, manuály, příručky a informační publikace (které dle zjištění evaluace z roku 2010 nepatřily mezi kanály a zdroje s největším přínosem pro cílové skupiny58), semináře a workshopy. V roce 2015 je možné konstatovat, že osobní formy komunikace jsou pro cílové skupiny možná vůbec nejdůležitější. Jestliže v roce 2010 byla zaznamenaná velká důležitost tohoto typu komunikace, o pět let později je důležitost stále vysoká, ne-li ještě podstatnější. Cílové skupiny, které byly respondenty dotazníkového šetření, uvedly, že osobní konzultace, semináře a workshopy patří mezi nejúčinnější informační kanály (63 – 72 %), nejúčelnější (66 – 72 %) a nejužitečnější informační kanály (65 – 73 %). Význam online zdrojů a online způsobů komunikace s žadatelem nebo příjemcem byl sice shledán jako velmi vysoký, avšak je nutno podotknout, že existuje

0

+1

-1

Viz srovnání s níže uvedeným zjištěním z roku 2010 týkajícím se trendu opouštět tradiční tištěné formy, který v roce 2015 potvrzen nebyl. 58

82


Zjištění z evaluace v roce 2010 které v případě náhlých změn mohou podléhat zastarání, a přesouvá se význam do oblasti online zdrojů.



stále velmi významná skupina respondentů, kteří preferují přes veškeré ostatní možnosti získávání informací práci s tištěnými verzemi příruček, metodických materiálů a závazných dokumentů. Tento typ materiálů a informačních publikací byl vyhodnocen respondenty jako třetí nejužitečnější, když tento typ materiálů za užitečný označilo 66 % dotázaných. I na konci sledovaného období je tak význam takového typu materiálů neoddiskutovatelný.

Kromě výše uvedeného zhodnocení, k jakému vývoji dopadů komunikačních a propagačních aktivit došlo v území regionu soudržnosti Severovýchod z hlediska závěrů formulovaných v evaluační studii z roku 2010, zpracovatel evaluace 2015 zhodnotil, zda byla, či nebyla splněná doporučení výše uvedené evaluace 2010. „Posilovat a diverzifikovat online komunikaci jako páteřní princip informování a komunikování s různě pojatými cílovými skupinami.“ Zhodnocení evaluátora: K diverzifikaci online komunikace ve sledovaném období 2011 – 2015 (dle ročních vyhodnocení KoP ROP SV 2011 – 2014) došlo založením profilu Regionální rady na Facebooku, kromě toho byla online komunikace zaměřena na vedení a aktualizaci vlastních internetových stránek, online inzerci (pro vedení informační kampaně, povědomostní kampaně atd.) a komunikační platformy pro interní komunikaci (vyhrazeného komunikačního rozhraní). Význam online nástrojů komunikace ve sledovaném období neklesal, naopak pro všechny cílové skupiny (včetně interních cílových skupin využívajících nástrojů typu intranet) hrál důležitou roli v získávání potřebných informací (pro administrativu spojenou s projekty atd.). „Nadále pokračovat v přímé komunikaci.“ Zhodnocení evaluátora: Přímé nástroje komunikace mají i nadále ve sledovaném období velice vysoký význam jak pro respondenty, tak je těmto nástrojům věnovaná patřičná pozornost ze strany řídicího orgánu. Potenciálními žadateli a příjemci byly ve velké míře využívány jak možnosti osobních konzultací, tak možnosti online dotazování (formou emailu) a byly jim poskytovány přesné a spolehlivé informace.

83


8 Závěrečné zhodnocení Na základě závěrů formulovaných pro každý evaluační úkol a na základě odpovědí na jednotlivé evaluační otázky v rámci evaluačních úkolů, byla provedena následující závěrečná evaluační zjištění: Evaluační úkol č. 1: „Výzkumem mezi cílovými skupinami KoP ROP SV dodavatel zhodnotí míru povědomí o ROP Severovýchod“. Povědomí o Regionálním operačním programu Severovýchod je na velice vysoké úrovni. Cílové skupiny znají jak samotný program, tak Regionální radu, dokáží charakterizovat region soudržnosti Severovýchod z hlediska toho, z jakých krajů se skládá. Program, zejména aspekty hodnocení a výběru projektů, považují za transparentní. Bylo zjištěno pozitivní hodnocení aktivit zaměřených na potenciální žadatelé a příjemce podpory, poněvadž hodnocení transparentnosti ze strany těch, kteří podali (ať již úspěšně, nebo neúspěšně) projektovou žádost v rámci programu, je ještě pozitivnější. Program je možno hodnotit pozitivně také z hlediska toho, že většina dotázaných hodnotí podpořené a realizované projekty jako smysluplné, užitečné a dobré, pouze část respondentů (zhruba 1/3) vyjádřila názor, že kromě smysluplných byly podpořeny také zbytečné či nekvalitní projekty. Tento závěr ovšem není výtkou směrem k transparentnosti procesu výběru projektů, ale spíše o konstatování kvality některých realizovaných projektů ze strany respondentů. Pro získávání informací o ROP Severovýchod používaly různé cílové skupiny různých nástrojů a zdrojů. Dle zkušeností expertního týmu bývá zdrojem informací o evropských programech televizní a rozhlasové spoty, články a inzerce v médiích, příp. letáky, plakáty, informovanost o programu je zvyšována také díky venkovní reklamě a webovým stránkám a ostatními cílovými skupinami jsou využívány především nástroje typu web programu, metodiky, manuály, příručky a „kontaktní“ aktivity typu osobní konzultace, semináře a workshopy. Specifický je přístup médií, které využívají tiskových zpráv a konferencí a presstripů. Realizované aktivity měly zároveň pozitivní dopad na pocit informovanosti jednotlivých cílových skupin, bylo zároveň zjištěno, že informace, které dostávaly, byly vesměs ty informace, jež zároveň cílové skupiny požadovaly (z realizovaného průzkumu totiž vyplývalo, že většina oslovených deklaruje, že má dostatečné množství informací o programu a že nemusela vyvinout velkého úsilí, aby požadované informace získala). Obecně silně se vymykající cílovou skupinu z hlediska výše popsaného hodnocení je cílová skupina široká veřejnost, která nebyla účastna v šetření realizovaném pro potřeby této evaluace, ale o její charakteristice bylo usuzováno nepřímo z průzkumu na téma evropských fondů realizovaného MMR v roce 2013 a na základě znalostí a zkušeností expertního týmu pracujícího na evaluaci. Cílová skupina široká veřejnost má povědomí o programu podstatně nižší než v případě ostatních cílových skupin (na základě zkušeností z jiných srovnatelných programů regionálního charakteru v rozmezí 10 – 15 %), přičemž na informovanost této cílové skupiny má zajisté pozitivní vliv rozsáhlá a originální informační kampaň. Evaluační úkol č. 2: „Na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti dodavatel vyhodnotí úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů)“. Druhým evaluačním úkolem dodavatele bylo vyhodnotit na základě evaluačních kritérií účelnosti, účinnosti a hospodárnosti vyhodnotit úspěšnost realizace komunikačních a propagačních aktivit (nástrojů) Komunikačního plánu ROP Severovýchod. Účelnost nejvíce splňovaly z pohledu cílových skupin žadatelů a příjemců aktivity osobní konzultace, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy a webové stránky. Z pohledu mediálních organizací se jednalo o poněkud odlišné aktivity (tiskové zprávy,

84


články, reportáže včetně TV a rozhlasových a další mediální výstupy). Celkově jsou všechny komunikační aktivity a kanály významnou částí respondentů hodnoceny jako takové, které splňují svůj účel, nebyly identifikovány vyloženě „neúčelné“ aktivity či informační kanály. Z hlediska účinnosti byly nejlépe vyhodnoceny osobní konzultace, semináře a workshopy zaměřené na zvýšení povědomí o podmínkách programu, dále internetové stránky, které dle dotázaných jsou kvalitní a informačně hodnotné, a programová dokumentace, která je primárním a účinným zdrojem informací (uživatelé zde tedy najdou veškeré potřebné informace). Specifickými cílovými skupinami jsou z hlediska nástrojů, které je možné pro jejich potřeby považovat za účinné, média (pro potřeby médií jsou účinné webové stránky, tiskové zprávy, veřejné akce programu) a veřejnost (zejména veřejné akce programu určené přímo veřejnosti, venkovní reklama a propagační předměty zpracované podle jednotného vizuálního stylu). Z informací a podkladů zjištěných v rámci této evaluace lze usuzovat, že prostředky využité pro realizaci KoP ROP SV byly využity hospodárně (vychází z porovnání s programy srovnatelnými zaměřením, definovanými komunikačními a propagačními aktivitami, regionálním charakterem a řádově také rozpočtem vzhledem k tomu, co bylo za předpokládaný rozpočet realizováno). Deklarovaných cílů (dílčích komunikačních cílů i globálního cíle) bylo dosaženo s využitím přiměřených finančních nákladů. Zpracovatel evaluace neidentifikoval žádné aktivity, u nichž by bylo možné konstatovat, že stejného efektu by mohlo být dosaženo za výhodnějších podmínek. Bariérou, která snižuje obecně úspěšnost nastavených aktivit, je složité názvosloví a terminologie („eurospeak“) používaná v souvislosti s evropskými fondy. Toto je problém zejména oficiálních závazných materiálů typu příručky, metodiky apod., ale pro jejich vysvětlení a snazší pochopení informací z nich plynoucích byly připravované vysvětlující letáky, bulletiny, zpravodaje atd. Z komunikačních a propagačních aktivit programu se nejvíce osvědčily online aktivity a „kontaktní“ aktivity, na nichž byla možnost přímé konzultace záležitostí, jež žadatelé a příjemci řeší (workshopy, semináře, osobní konzultace). Jako nástroje, které se osvědčily, je nutné hodnotit také tiskoviny (příp. elektronické nástroje) typu metodiky, příručky, manuály a newslettery, zpravodaje, bulletiny a zpravodaje. Z hlediska mediálních organizací se nejvíce osvědčily webové stránky programu, tiskové zprávy, rozhlasové spoty a další mediální výstupy a veřejné akce. Z pohledu cílové skupiny široká veřejnost je nutné zmínit jako osvědčené aktivity a nástroje informovanosti a publicity veřejné akce, venkovní reklamu (včetně bannerů na nádražích a dalších frekventovaných místech regionu) a propagační předměty. Pokud byly některé aktivity vyhodnocené jako takové, jež se osvědčily nejméně (resp. neosvědčily se), tak to ve všech případech proto, že se jednalo o aktivity určené primárně jiným cílovým skupinám. Zpracovatel evaluace konstatuje, že nejsou aktivity, které by se cílovým skupinám, jimž byly určené, neosvědčily (včetně uvedených presstripů podprůměrně hodnocených ze strany mediálních organizací). Evaluační úkol č. 3: „Na základě evaluačních kritérií dopadu, relevance, užitečnosti a udržitelnosti dodavatel vyhodnotí realizaci KoP ROP SV“. Celkový dopad nástrojů informovanosti a publicity, jež je obsahem hodnocení v rámci třetího evaluačního úkolu, pojal zpracovatel evaluace jako souhrnné kvalitativní hodnocení jednotlivých nástrojů se zohledněním cílových skupin (tedy s uvedením toho, na zástupce kterých cílových skupin měly nástroje největší, příp. nejmenší dopad). Z hlediska celkového dopadu nástrojů informovanosti a publicity byly jednotlivé použité nástroje hodnoceny následujícím způsobem: Televize - významný dopad zejm. na cílovou skupinu široká veřejnost, jako důležitý nástroj hodnoceno také ze strany mediálních organizací. Tisková inzerce - jeden z méně frekventovaných nástrojů, jedná 85


se o důležitý nástroj při informování o důležitých aspektech týkajících se programu. Rádio - důležitý nástroj pro komunikaci směrem k veřejnosti. Venkovní reklama - jeden z nejlépe hodnocených nástrojů z hlediska dopadu na cílovou skupinu, na kterou byla určena (široká veřejnost). Webové stránky programu - výborně hodnocený nástroj vzhledem k potenciálním žadatelům a příjemců, ale přehledné také pro širokou veřejnost. Online inzerce - jedná se o nástroj, který neměl významný dopad do ani jedné z cílových skupin, jeho použití je však pochopitelné (online média sleduje jiná část cílové skupiny veřejnost než tištěná). Komunikační platforma pro interní komunikaci - striktně omezený nástroj pouze pro interní komunikaci členů monitorovacího výboru, z tohoto hlediska svůj účel splnil. Obecně aktivity zaměřené na média - zpracovatel evaluace hodnotí velice pozitivně, nastavená platforma vytvořila předpoklady pro efektivní komunikaci. Osobní konzultace, semináře a workshopy - významný dopad na cílovou skupinu, které byly určeny (potenciální žadatelé a příjemci). Databázový mailing pozitivně hodnocený nástroj opět zejména pro potřeby žadatelů a příjemců. Konference, veletrhy, veřejné akce - akce pořádané na veřejnosti a pro veřejnost měly významný dopad na informovanost týkající se programu. Letáky, plakáty, zpravodaje a bulletiny - byť z průzkumu nevyplynul dopad a význam těchto nástrojů, je nutné je hodnotit jako důležité z toho důvodu, že jejich účelem bylo zjednodušit "oficiální" informace podávané např. metodikami, příručkami a jinými závaznými dokumenty. Metodiky/manuály/příručky - bariérou těchto materiálů je nesnadně přijatelný jazyk, jež používají, avšak dopad je významný - pro podstatnou část cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců je nezbytným podkladem při zpracování žádosti a realizaci projektu. Informační publikace a digitální média - kvalitně zpracováno, dopad do cílové skupiny veřejnost. Zprávy a studie - význam zejm. pro odbornou veřejnost a odborníky hodnotící program. Propagační předměty - významný nástroj vůči cílové skupině veřejnost programového území. Vzhledem k tomu, že předměty používaly stejný, originální vizuální styl jako např. venkovní reklama, byly vytvořeny podmínky pro zlepšení informovanosti veřejnosti o programu také prostřednictvím těchto předmětů. Z komplexního hodnocení významu a dopadu jednotlivých nástrojů informovanosti a publicity vyplývá, že všechny použité nástroje našly uplatnění buď napříč jednotlivými cílovými skupinami, nebo v rámci jedné konkrétní cílové skupiny. Z hodnocení celkového dopadu jednotlivých nástrojů je jako nadbytečný hodnocen nástroj online inzerce formou bannerů na online médiích. Jako velmi užitečné je možné hodnotit z pohledu potenciálních žadatelů a příjemců osobní konzultace, webové stránky, metodiky, manuály a příručky, semináře a workshopy. Z pohledu cílové skupiny mediální organizace byly jako užitečné a celkově přínosné hodnoceny všechny na tuto cílovou skupinu zaměřené aktivity – tiskové zprávy, konference, presstripy. Na základě expertního posouzení těchto nástrojů (veřejné akce, propagační předměty, venkovní reklama, TV a rozhlasové spoty, reportáže) bylo vyhodnoceno, že se jednalo o nástroje velice užitečné a přínosné, což se projevilo na vytvoření potenciálu pro vysokou informovanost veřejnosti o programu. Vzhledem k tomu, že KoP ROP SV nepředpokládal použití konkrétních nástrojů na splnění konkrétních komunikačních cílů (splnění dílčích komunikačních cílů i globálního cíle bylo v rámci hodnocení potvrzeno), byl hodnocen celkový agregovaný přínos všech používaných komunikačních nástrojů, ať již byly určeny primárně kterékoliv cílové skupině. Lze tedy konstatovat, že použité nástroje byly vzhledem ke stanoveným cílům relevantní. Dle informací řídicího orgánu budou od roku 2016 komunikační aktivity prakticky ukončeny z důvodu, že období, v němž ROP SV působil, fakticky skončilo. Provozovat bude možné pouze webové stránky, elektronické materiály a komunikaci s médii, čímž lze úroveň informovanosti udržet hlavně u skupiny příjemců. Udržitelnost jednotlivých nástrojů a kanálů je tedy tímto značně omezena.

86


Seznam zkratek CASI

Vyplnění dotazníku respondentem samotným na počítači bez asistence tazatele (z anglického Computer Assisted Self Interviewing)

CATI

Telefonický rozhovor s podporou počítače (z anglického Computer Assisted Telephone Interviewing)

CAWI

Rozhovor vedeným prostřednictvím webového rozhraní s podporou počítače (z anglického Computer Assisted Web Interviewing)

EO

Evaluační otázka

EU

Evropská unie

FAQ

Frequently Asked Questions

IROP

Integrovaný regionální operační program

KoP

Komunikační plán

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MV

Monitorovací výbor

NNO

Nestátní nezisková organizace

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek (z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques, příp. z anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics)

ROP

Regionální operační program

RR RS SV / ÚRR RS SV

Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod (nebo Úřad regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod)

ŘO

Řídicí orgán

SV

Severovýchod

87


Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro průzkum kombinací metod CATI/CAWI/CASI Příloha č. 2: Průvodní dopis ředitelky ÚRR k dotazníkovému průzkumu Příloha č. 3: Scénář strukturovaného rozhovoru se zástupci cílových skupin „distributoři a zprostředkovatelé informací o ROP SV“ a „příjemci informací o ROP SV“ Příloha č. 4: Scénář expertního strukturovaného individuálního rozhovoru s experty z cílové skupiny zabývající se implementací a monitorování ROP SV a která je zdrojem informací o ROP SV Příloha č. 5: Fotodokumentace poskytnutých propagačních materiálů Příloha č. 6: Seznam titulů využitých v rámci mediální analýzy Příloha č. 7: Kompletní vyhodnocení dotazníkového průzkumu Příloha č. 8: Vyhodnocení dotazníkového průzkumu dle specifických kritérií

88


Příloha č. 1: Dotazník pro průzkum kombinací metod CATI/CAWI/CASI

DOTAZNÍK K HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT DLE KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU SEVEROVÝCHOD PRO POTŘEBY PROJEKTU „ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ REALIZACE KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU ROP SEVEROVÝCHOD“ Vážené dámy, Vážení pánové, v souvislosti s výzkumem v rámci projektu „Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod“, který společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. realizuje na zadání Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, se na Vás obracíme s žádostí o spolupráci. V rámci projektu je naplánován tento dotazníkový průzkum mezi cílovými skupinami Komunikačního plánu Regionálního operačního programu Severovýchod v programovém období 2007 – 2013 na téma zhodnocení propagačních a komunikačních aktivit v období 2011 až 2015. Cílem průzkumu je získání informací o povědomí a případných praktických zkušenostech zástupců cílových skupin Komunikačního plánu, protože jejich připomínky a názory budou nápomocny při formulování závěrů z tohoto evaluačního průzkumu. Chtěli bychom Vás požádat o vyplnění tohoto elektronického dotazníku v termínu do 20. 11. 2015. Společnost PROCES garantuje anonymitu dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Veškeré údaje, které zde uvedete, budou anonymní a bude s nimi nakládáno jen pro potřeby tohoto průzkumu. V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte prosím kontaktovat: za zpracovatele, společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Ing. Michala Samiece, tel.: 598 598 206, email: [email protected], za zadavatele, Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, Ing. Martina Škeříka, tel.: 498 501 020, email: [email protected]

ZÁKLADNÍ ÚDAJE: 1. ID tazatele (uvádí tazatelé zpracovatele pro interní kontrolu) *59 2. Vyberte prosím typ organizace, kterou zastupujete (typ respondenta, kterého reprezentujete)  mediální organizace  soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů (zpracovatel projektů)  informační středisko o EU  organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí)  organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem  nestátní nezisková organizace Vysvětlivka pro zadavatele = otázky označené hvězdičkou, jsou nepovinné. Jedná se o ID tazatele, které vyplňují pouze tazatele zpracovatele při vyplňování dotazníku s respondentem přes telefon, a kontaktní údaje na respondenta (dle našich zkušeností s tímto mohou mít někteří respondenti problém, bude pro zpětnou kontrolu stačit, když vyplní název a obec sídla organizace, kterou zastupují). 59

89


3. 4. 5. 6. 7.

 podnikatelský subjekt  profesní organizace  hospodářská komora nebo její složka  zájmové sdružení právnických osob Uveďte prosím název vaší organizace Uveďte prosím obec sídla vaší organizace Uveďte prosím kontaktní email * Uveďte prosím kontaktní telefonní číslo * Uveďte prosím, zda vaše organizace:  byla úspěšným žadatelem (aspoň 1 úspěšná žádost)  byla neúspěšným žadatelem (ani 1 žádost nebyla úspěšná)  nebyla žadatelem v ROP SV

ČÁST I – POVĚDOMÍ O ROP SEVEROVÝCHOD A NÁZOR RESPONDENTA NA NĚJ: 8. Znáte region soudržnosti Severovýchod? Víte, ze kterých krajů se skládá? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 9. Znáte Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod? Víte, za jakým účelem existuje? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 10. Znáte ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď – od následující otázky budou odpovídat pouze ti, kteří odpověděli ANO)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 11. Máte povědomí o zaměření ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 12. Máte povědomí o vizuálním stylu ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 13. Setkali jste se někdy s propagačními materiály ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nevím 14. Jaký je váš názor na ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)  Jednalo se o zdroj financování pro dobré projekty a aktivity  Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny dobré a užitečné projekty, ale také nepříliš kvalitní a neužitečné projekty 90


 

15.

16.

17.

18.

Jednalo se o zdroj financování, jehož potenciál nebyl dostatečně využit Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny projekty a aktivity, které nebyly kvalitní, nebo jejich dopad nebyl pozitivní  Nemám názor Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jak obecně vnímáte ROP Severovýchod? (Odpověď na pětibodové škále: 1 veskrze negativně – 2 – 3 – 4 – 5 veskrze pozitivně) Myslíte si, že ROP Severovýchod byl správně zaměřený? Byly podporovány smysluplné a užitečné projekty? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit  Odpovědi ANO a NE prosím zdůvodněte: .................... Považujete proces hodnocení a výběru projektů za transparentní? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit  Odpovědi ANO a NE prosím zdůvodněte: .................... Máte dostatečné informace o tom, za jakých podmínek probíhá financování projektů a čerpání příspěvků z ROP Severovýchod?  Ano  Ne  Nedokážu posoudit

ČÁST II – OSOBNÍ ZKUŠENOST S ROP SEVEROVÝCHOD 19. Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP Severovýchod? (vyberte jednu nebo více odpovědí)  Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.)  Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.)  Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.)  Venkovní reklama (billboard nebo bigboard, city light)  Webové stránky  On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech)  Tiskové zprávy  Tiskové konference  Články, reportáže, relace v denním tisku, odborných časopisech, internetových serverech  Presstripy pro zástupce médií  Eventy – společenské akce u významných příležitostí v rámci programu  Síť kontaktních míst (možnosti osobní konzultace)  Databázový mailing  Semináře a workshopy 91


  

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

Osobní konzultzace Konference a veletrhy Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích)  Letáky a plakáty  Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury)  Newsletters, zpravodaje, bulletiny, elektronické zpravodaje  Propagační předměty Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste požadované informace o ROP Severovýchod našli? (vyberte jednu nebo více odpovědí)  Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19 Které informační a komunikační kanály vám nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod? (vyberte jednu nebo více odpovědí)  Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19 Měli jste dostatečné množství informací o ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit Byli jste informováni o aspektech Programu, které byly pro vás důležité, průběžně? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které vám chyběly? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit  Pokud ANO, uveďte které: .................... Vyberte prosím z níže uvedeného seznamu aktivit tu aktivitu / ty aktivity, které byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nedostatečně využívané (vyberte jednu nebo více odpovědí)  Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19 Vyberte prosím z níže uvedeného seznamu aktivit tu aktivitu / ty aktivity, které byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané (vyberte jednu nebo více odpovědí)  Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19 Jaké nástroje určené k informování o Programu, jeho výsledcích, aktuálních akcích a dalších souvisejících záležitostech jste preferovali? (Otázka určena pro „mediální organizace“)  Zveřejňovali jsme tiskové zprávy  Zveřejňovali jsme vytvořené PR články 92


  

Účastnili jsme se tiskových konferencí a přinášeli jsme zprávy o jejích závěrech Připravovali jsme TV/rádiové spoty na objednávku řídicího orgánu Programu Připravovali jsme reportáže a redakční články o zajímavých událostech a akcích spojených s Programem (např. společenské akce a události, konference, presstripy)  Připravovali jsme rozhovory a besedy na témata spjatá s Programem (zaměření Programu, zajímavé projekty atd.) 29. Měnil se v průběhu času obsah, zaměření a rétorika vašich článků a dalších mediálních výstupů týkajících se Programu? (Otázka určena pro „mediální organizace“)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit  Pokud ANO, jak: ....................

ČÁST III – HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT ROP SEVEROVÝCHOD – kvalita, účinnost 30. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jaká byla dle vašeho názoru kvalita jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení kvality se zaměřte prosím na zhodnocení toho, zda propagační a informační materiály, které se k vám dostaly, byly dle vašeho názoru připraveny graficky poutavě, přehledně, zda byly vyrobeny z kvalitního materiálu; v případě aktivity typu semináře, konzultace se zaměřte na zhodnocení připravenosti akce, reakcí a kompetentnosti osoby zodpovědné za danou akci) (Zhodnoťte každou z možností na uvedené škále 1 – 5)  Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19, navíc u každé možnosti bude uvedena škála 1 – 2 – 3 – 4 – 5 pro zhodnocení respondentem 31. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jaká byla dle vašeho názoru informační hodnota jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení informační hodnoty se prosím zaměřte na to, zda jste díky danému propagačnímu nebo informačnímu kanálu získali ty informace, které jste očekávali, že touto cestou získáte) (Zhodnoťte každou z možností na uvedené škále 1 – 5)  Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19, navíc u každé možnosti bude uvedena škála 1 – 2 – 3 – 4 – 5 pro zhodnocení respondentem 32. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jaká byla dle vašeho názoru účinnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účinnosti se prosím zaměřte na to, zda byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni o Programu obecně nebo o jeho aspektu, na který byla aktivita zaměřena) (Zhodnoťte každou z možností na uvedené škále 1 – 5)  Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19, navíc u každé možnosti bude uvedena škála 1 – 2 – 3 – 4 – 5 pro zhodnocení respondentem 33. Můžete prosím uvést bariéry a problémy, které obecně snižovaly účinnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů? (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení případných bariér a problémů prosím uveďte, nejlépe na základě vlastních zkušeností, zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů) (Otevřená otázka) 93


ČÁST IV – HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT ROP SEVEROVÝCHOD – účelnost a užitečnost 34. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jaká byla dle vašeho názoru účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účelnosti se prosím zaměřte na to, zda podle vašeho názoru splnil daný informační kanál svůj účel – byly předány požadované informace? Byly předány úplné informace? Byly předány včas?) (Zhodnoťte každou z možností na uvedené škále 1 – 5)  Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19, navíc u každé možnosti bude uvedena škála 1 – 2 – 3 – 4 – 5 pro zhodnocení respondentem 35. Můžete prosím uvést bariéry a problémy, které obecně snižovaly účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů? (Otevřená otázka) 36. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, užitečnost a celkový přínos jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení užitečnosti se prosím zaměřte na to, zda podle vašeho názoru byly aktivity zaměřené a realizované tak, aby byly pro vás přínosné a vyřešily vaši informační potřebu) (Zhodnoťte každou z možností na uvedené škále 1 – 5)  Výběr ze stejného seznamu jako u otázky č. 19, navíc u každé možnosti bude uvedena škála 1 – 2 – 3 – 4 – 5 pro zhodnocení respondentem 37. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, do jaké míry došlo díky nástrojům informovanosti a komunikačním kanálům ke zvýšení povědomí o Programu a jeho aktivitách? (Odpověď na pětibodové škále: 1 nedošlo k žádnému zvýšení povědomí – 2 – 3 – 4 – 5 došlo k maximálního zvýšení povědomí) 38. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, do jaké míry došlo díky Programu ke zvýšení obecného mínění o Evropské unii? (Odpověď na pětibodové škále: 1 nedošlo k žádnému zvýšení povědomí – 2 – 3 – 4 – 5 došlo k maximálního zvýšení povědomí)

94


Příloha č. 2: Průvodní dopis ředitelky ÚRR k dotazníkovému průzkumu

95


Příloha č. 3: Scénář strukturovaného rozhovoru se zástupci cílových skupin „distributoři a zprostředkovatelé informací o ROP SV“ a „příjemci informací o ROP SV“

SCÉNÁŘ EXPERTNÍHO ROZHOVORU URČENÝ K HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT DLE KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU SEVEROVÝCHOD ZAINTERESOVANÝMI EXPERTNÍMI PRACOVNÍKY PRO POTŘEBY PROJEKTU „ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ REALIZACE KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU ROP SEVEROVÝCHOD“ Vážené dámy, Vážení pánové, v souvislosti s výzkumem v rámci projektu „Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod“, který společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. realizuje na zadání Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, se na Vás obracíme s žádostí o spolupráci. V rámci projektu jsou naplánovány také expertní rozhovory určené ke zjištění názorů a zkušeností expertů a osob zainteresovaných v programu ROP Severovýchod s uskutečněnými informačními a komunikačními aktivitami Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, jakožto řídicího orgánu ROP Severovýchod. Cílem průzkumu je získání informací o povědomí a praktických zkušenostech zástupců expertů a zainteresovaných osob, protože jejich připomínky a názory budou nápomocny při formulování závěrů z tohoto evaluačního průzkumu. Společnost PROCES garantuje anonymitu dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Veškeré údaje, které zde uvedete, budou anonymní a bude s nimi nakládáno jen pro potřeby tohoto průzkumu. Kontaktními osobami projektu jsou: za zpracovatele, společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Ing. Michala Samiece, tel.: 598 598 206, email: [email protected], za zadavatele, Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, Ing. Martina Škeříka, tel.: 498 501 020, email: [email protected]

96


ZÁKLADNÍ ÚDAJE: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Jméno respondenta: Zaměstnavatel respondenta: Pracovní pozice respondenta: Jak by respondent popsal způsob své angažovanosti v ROP Severovýchod: Kontaktní email: Kontaktní telefonní číslo:

ČÁST I – POVĚDOMÍ O KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVITÁCH ROP SEVEROVÝCHOD Na začátku této části bude respondentovi představen v základních obrysech Komunikační plán Regionálního operačního programu Severovýchod (předpokládá se jistá znalost nebo povědomí respondentů o plánu, půjde tedy spíše o odkaz na Komunikační plán). Budou představeny níže uvedené aktivity a kanály, které měly směřovat k cílovým skupinám Komunikačního plánu ROP SV, některé dotazy v této části se totiž k těmto aktivitám a kanálům váží:  

               

 

Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.) Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.) Venkovní reklama (billboard nebo bigboard, city light) Webové stránky On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Tiskové zprávy Tiskové konference Články, reportáže, relace v denním tisku, odborných časopisech, internetových serverech Presstripy pro zástupce médií Eventy – společenské akce u významných příležitostí v rámci programu Síť kontaktních míst (možnosti osobní konzultace) Databázový mailing Semináře a workshopy Konference a veletrhy Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) Letáky a plakáty Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Newsletters, zpravodaje, bulletiny, elektronické zpravodaje Propagační předměty

97


7. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla kvalita informačních a propagačních aktivit Programu? Uveďte prosím nejkvalitnější a nejméně kvalitní aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení kvality se zaměřte prosím na zhodnocení toho, zda propagační a informační materiály, které se k vám dostaly, byly dle vašeho názoru připraveny graficky poutavě, přehledně, zda byly vyrobeny z kvalitního materiálu; v případě aktivity typu semináře, konzultace se zaměřte na zhodnocení připravenosti akce, reakcí a kompetentnosti osoby zodpovědné za danou akci) 8. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla informační hodnota informačních a propagačních aktivit Programu? Uveďte prosím nejvíce a nejméně informačně hodnotné aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení informační hodnoty se prosím zaměřte na to, zda jste díky danému propagačnímu nebo informačnímu kanálu získali ty informace, které jste očekávali, že touto cestou získáte) 9. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla účinnost informačních a propagačních aktivit Programu – byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni o Programu a všech souvisejících záležitostech? Uveďte prosím nejúčinnější a nejméně účinné aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účinnosti se prosím zaměřte na to, zda byly aktivity zaměřené a realizované tak, aby cílové skupiny byly dostatečně informovány o Programu obecně nebo o jeho aspektu, na který byla aktivita zaměřena) 10. Dokážete identifikovat a popsat bariéry a slabé stránky, které účinnost nástrojů snižovaly? (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení případných bariér a problémů prosím uveďte, nejlépe na základě vlastních zkušeností, zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů) 11. Posuďte prosím, jaká podle Vašeho názoru byla účelnost informačních a propagačních aktivit Programu – byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni o Programu a všech souvisejících záležitostech? Uveďte prosím nejúčelnější a nejméně účelné aktivity a kanály. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účelnosti se prosím zaměřte na to, zda podle vašeho názoru splnil daný informační kanál svůj účel – byly předány požadované informace? Byly předány úplné informace? Byly předány včas?) 12. Dokážete identifikovat a popsat bariéry a slabé stránky, které účinnost nástrojů snižovaly? (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení případných bariér a problémů prosím uveďte, nejlépe na základě vlastních zkušeností, zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů) 13. Máte informace nebo povědomí o finančních prostředcích investovaných do aktivit a nástrojů KoP, příp. do některých z nich? 14. Byly dle Vašeho názoru finanční prostředky investované do aktivit/nástrojů KoP investovány účelně a hospodárně? ČÁST II – ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU PŘEDÁNÍ INFORMACÍ CÍLOVÝM SKUPINÁM A ZHODNOCENÍ PROPAGAČNÍCH PŘEDMĚTŮ PROGRAMU 15. Byly podle Vašeho názoru úspěšné aktivity vůči cílové skupině široká veřejnost? (Zejm. mediální kampaň, on-line komunikace, přímá komunikace na veřejných akcích, publikační aktivity, venkovní reklama) 16. Byly podle Vašeho názoru úspěšné aktivity vůči cílové skupině příjemců podpory? (Zejm. přímá komunikace formou tematických seminářů a workshopů, osobních konzultací, on-line komunikace, publikační aktivity, příručky a programová dokumentace) 17. Měnila se nějak v průběhu času rétorika informování o Programu a o RR ze strany médií? 18. Měnil se v průběhu času obsah a zaměření článků o Programu a RR?

98


19. Jak hodnotíte propagační předměty, které byly vytvořeny pro potřeby propagace Programu? Které hodnotíte jako kvalitní a povedené, které jako nekvalitní a nepovedené? 20. Jsou předměty, které Vám připadají velmi vhodné pro propagaci Programu? Jsou takové, které jsou dle Vás naopak nevhodné? 21. Byly u jiných programů předměty, které Vám připadaly jako velice vhodné propagační předměty a u tohoto Programu chyběly? ČÁST III – CELKOVÉ ZHODNOCENÍ 22. Považujete díky informačním a propagačním aktivitám programu proces hodnocení a výběru projektů za transparentní? 23. Zdůvodněte proč ANO/NE 24. Došlo dle Vašeho názoru ke zvýšení povědomí o Programu a zlepšilo se díky Programu obecné mínění o EU? 25. Byl dle Vašeho názoru naplněn globální cíl KoP ROP SV? Globální cíl KoP ROP SV: „Zajistit, aby podpora poskytovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP SV v programovém období 2007-2013 byla dostupná a transparentní pro široce pojaté cílové skupiny. Současně podpořit vnímání pozitivní role hospodářské a sociální soudržnosti EU a jejích nástrojů v regionu soudržnosti Severovýchod.“ 26. Pokud podle Vás nebyl naplněn globální cíl, jaký je dle Vašeho názoru důvod, proč ne? 27. Byly dle Vašeho názoru naplněny cíle KoP pro období 2011 – 2015?  Vůči cílovým skupinám široká veřejnost a média: - Zvýšit povědomí o ROP SV - Zvýšit povědomí o konkrétních přínosech EU v regionu Severovýchod a podpořit tím pozitivní vnímání role Společenství pro udržitelný a sociální rozvoj regionu SV - Pomocí prezentace konkrétních úspěšně realizovaných projektů podpořit znalost skutečných přínosů ROP SV v regionu - Posílit pozitivní vnímání role ÚRR jako efektivní veřejné správy, která ROP SV řídí  Vůči cílové skupině příjemci podpory: - Příjemcům pomoci z ROP SV poskytnout dostupné, včasné a srozumitelné informace a pomoc ve vztahu k administraci a zdárnému ukončení projektů - Včas zpracovat aktuální informace o změnách při administraci projektů a zajistit jejich dostupnost - Udržet a posílit image Úřadu Regionální rady jako otevřeného, komunikativního, přátelského a nápomocného subjektu 28. Pokud některé cíle nebyly naplněny, jaké jsou dle Vašeho názoru důvody, proč ne? 29. Máte představu o tom, které nástroje by případně byly pro splnění nastavených cílů vhodnější? 30. Existují dle Vašeho názoru cílové skupiny, které byly informovány nedostatečně? Cílové skupiny Programu jsou:  Cílové skupiny, které se zabývají implementací a monitorováním ROP SV a jsou zdrojem informací o ROP SV (Řídicí orgán ROP SV – ÚRR, Monitorovací výbor ROP SV, Výbor Regionální rady, Předseda RR)  Cílové skupiny fungující jako distributoři a zprostředkovatelé informací o ROP SV (média, zpracovatelé projektů, informační střediska o EU v regionu SV, místní a regionální samospráva)  Cílové skupiny obsahující příjemce informací o ROP SV (potenciální žadatelé a příjemci pomoci, kraje, obce a dobrovolné svazky obcí v regionu SV, organizace zřizované nebo zaklá-

99


dané kraji, obcemi a státem, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty, hospodářská komora a její složky, zájmová sdružení právnických osob, široká veřejnost regionu SV) 31. Byly některé z nástrojů/aktivit využity dle Vašeho názoru v nedostatečné míře? 32. Byly některé z nástrojů/aktivit využity v nadbytečné míře?

100


Příloha č. 4: Scénář expertního strukturovaného individuálního rozhovoru s experty z cílové skupiny zabývající se implementací a monitorování ROP SV a která je zdrojem informací o ROP SV SCÉNÁŘ ROZHOVORU60 URČENÝ K HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT DLE KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU SEVEROVÝCHOD CÍLOVÝMI SKUPINAMI MÉDIA, ZPRACOVATELÉ PROJEKTŮ, INFORMAČNÍ STŘEDISKA O EU, MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ SAMOSPRÁVA PRO POTŘEBY PROJEKTU „ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ REALIZACE KOMUNIKAČNÍHO PLÁNU ROP SEVEROVÝCHOD“ Vážené dámy, Vážení pánové, v souvislosti s výzkumem v rámci projektu „Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod“, který společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. realizuje na zadání Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, se na Vás obracíme s žádostí o spolupráci. V rámci projektu jsou naplánovány také rozhovory určené ke zjištění názorů a zkušeností cílových skupin média, zpracovatelé projektů, informační střediska o EU, místní a regionální samospráva s uskutečněnými informačními a komunikačními aktivitami Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, jakožto řídicího orgánu ROP Severovýchod. Cílem průzkumu je získání informací o povědomí a praktických zkušenostech zástupců expertů a zainteresovaných osob, protože jejich připomínky a názory budou nápomocny při formulování závěrů z tohoto evaluačního průzkumu. Společnost PROCES garantuje anonymitu dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Veškeré údaje, které zde uvedete, budou anonymní a bude s nimi nakládáno jen pro potřeby tohoto průzkumu. Kontaktními osobami projektu jsou: za zpracovatele, společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Ing. Michala Samiece, tel.: 598 598 206, email: [email protected], za zadavatele, Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, Ing. Martina Škeříka, tel.: 498 501 020, email: [email protected]

Rozhovor s cílovými skupinami média, zpracovatelé projektů, informační střediska o EU, místní a regionální samospráva byl doplňkovým způsobem zjišťování informací od uvedených cílových skupin k dotazníkovému průzkumu. Při rozhovorech bylo použito scénáře, který vycházel z dotazníku použitého pro uvedený dotazníkový průzkum, který byl oproti dotazníkového průzkumu mírně upraven a zjednodušen (byly ponechány otázky, jež je relevantní podávat při rozhovoru, tedy otázky, na něž může respondent bez nutné přípravy zareagovat). 60

101


ZÁKLADNÍ ÚDAJE: 1. ID tazatele (uvádí tazatelé zpracovatele pro interní kontrolu) *61 2. Vyberte prosím typ organizace, kterou zastupujete (typ respondenta, kterého reprezentujete)  mediální organizace  soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů (zpracovatel projektů)  informační středisko o EU  organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí) 3. Uveďte prosím název vaší organizace 4. Uveďte prosím obec sídla vaší organizace 5. Uveďte prosím kontaktní email * 6. Uveďte prosím kontaktní telefonní číslo * 7. Uveďte prosím, zda vaše organizace:  byla úspěšným žadatelem  byla neúspěšným žadatelem  nebyla žadatelem v ROP SV

ČÁST I – POVĚDOMÍ O ROP SEVEROVÝCHOD A NÁZOR RESPONDENTA NA NĚJ: 8. Znáte region soudržnosti Severovýchod? Víte, ze kterých krajů se skládá? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 9. Znáte Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod? Víte, za jakým účelem existuje? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 10. Znáte ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď – od následující otázky budou odpovídat pouze ti, kteří odpověděli ANO)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 11. Máte povědomí o zaměření ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 12. Máte povědomí o vizuálním stylu ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)  Ano

Vysvětlivka pro zadavatele = otázky označené hvězdičkou, jsou nepovinné. Jedná se o ID tazatele, které vyplňují pouze tazatele zpracovatele při vyplňování dotazníku s respondentem přes telefon, a kontaktní údaje na respondenta (dle našich zkušeností s tímto mohou mít někteří respondenti problém, bude pro zpětnou kontrolu stačit, když vyplní název a obec sídla organizace, kterou zastupují). 61

102


13.

14.

15.

16.

17.

18.

 Ne  Nedokážu posoudit Setkali jste se někdy s propagačními materiály ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nevím Jaký je váš názor na ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)  Jednalo se o zdroj financování pro dobré projekty a aktivity  Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny dobré a užitečné projekty, ale také nepříliš kvalitní a neužitečné projekty  Jednalo se o zdroj financování, jehož potenciál nebyl dostatečně využit  Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny projekty a aktivity, které nebyly kvalitní, nebo jejich dopad nebyl pozitivní  Nemám názor Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, jak obecně vnímáte ROP Severovýchod? (Odpověď na pětibodové škále: 1 veskrze negativně – 2 – 3 – 4 – 5 veskrze pozitivně) Myslíte si, že ROP Severovýchod byl správně zaměřený? Byly podporovány smysluplné a užitečné projekty? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit  Odpovědi ANO a NE prosím zdůvodněte: .................... Považujete proces hodnocení a výběru projektů za transparentní? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit  Odpovědi ANO a NE prosím zdůvodněte: .................... Máte dostatečné informace o tom, za jakých podmínek probíhá financování projektů a čerpání příspěvků z ROP Severovýchod?  Ano  Ne  Nedokážu posoudit

ČÁST II – OSOBNÍ ZKUŠENOST S ROP SEVEROVÝCHOD 19. Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP Severovýchod? (otevřená otázka s tím, že respondentům bude představeno, co je informačními a komunikačními kanály myšleno) 20. Které informační a komunikační kanály vám nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod? (otevřená otázka s tím, že respondentům bude představeno, co je informačními a komunikačními kanály myšleno) 21. Měli jste dostatečné množství informací o ROP Severovýchod? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 103


22. Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 23. Byli jste informováni o aspektech Programu, které byly pro vás důležité, průběžně? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit 24. Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které vám chyběly? (vyberte jednu odpověď)  Ano  Ne  Nedokážu posoudit  Pokud ANO, uveďte které: ....................

ČÁST III – HODNOCENÍ KOMUNIKAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT ROP SEVEROVÝCHOD 25. Uveďte prosím, které informační a komunikační kanály a aktivity byly dle vašeho názoru připraveny nejkvalitněji. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení kvality se zaměřte prosím na zhodnocení toho, zda propagační a informační materiály, které se k vám dostaly, byly dle vašeho názoru připraveny graficky poutavě, přehledně, zda byly vyrobeny z kvalitního materiálu; v případě aktivity typu semináře, konzultace se zaměřte na zhodnocení připravenosti akce, reakcí a kompetentnosti osoby zodpovědné za danou akci) (Otevřená otázka) 26. Uveďte prosím, které informační a komunikační kanály a aktivity vykazovaly dle vašeho názoru nejvyšší informační hodnotu. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení informační hodnoty se prosím zaměřte na to, zda jste díky danému propagačnímu nebo informačnímu kanálu získali ty informace, které jste očekávali, že touto cestou získáte) (Otevřená otázka) 27. Uveďte prosím, které informační a komunikační kanály a aktivity byly dle vašeho názoru nejúčinnější. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účinnosti se prosím zaměřte na to, zda byly aktivity zaměřené a realizované tak, abyste byli dostatečně informováni o Programu obecně nebo o jeho aspektu, na který byla aktivita zaměřena) 28. Uveďte prosím, které informační a komunikační kanály a aktivity byly dle vašeho názoru nejúčelnější. (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení účelnosti se prosím zaměřte na to, zda podle vašeho názoru splnil daný informační kanál svůj účel – byly předány požadované informace? Byly předány úplné informace? Byly předány včas?) 29. Můžete prosím uvést bariéry a problémy, které obecně snižovaly kvalitu, informační hodnotu, účinnost nebo účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů? (Vysvětlivka pro respondenty = při hodnocení případných bariér a problémů prosím uveďte, nejlépe na základě vlastních zkušeností, zda podle vás existují takové bariéry a problémy, které zásadním způsobem snižují účinnost nástrojů a kanálů) (Otevřená otázka) 30. Ohodnoťte prosím na pětibodové škále, kde 1 značí nejhorší hodnocení a 5 nejlepší hodnocení, do jaké míry došlo díky Programu ke zvýšení obecného mínění o Evropské unii? (Odpověď na pětibodové škále: 1 nedošlo k žádnému zvýšení povědomí – 2 – 3 – 4 – 5 došlo k maximálního zvýšení povědomí)

104


Příloha č. 5: Fotodokumentace poskytnutých propagačních materiálů Fotografická příloha 1: Fotodokumentace poskytnutých propagačních materiálů a předmětů

Fotografická příloha 2: Fotodokumentace poskytnutých propagačních materiálů a předmětů

105


Příloha č. 6: Seznam titulů využitých v rámci mediální analýzy 5 plus 2 - Českolipsko Evropské noviny 5 plus 2 - Hradecko a Jičínsko financninoviny.cz 5 plus 2 - Jablonecko, Semilsko a Turnovsko genusplus.cz 5 plus 2 - Liberecko Haló noviny 5 plus 2 - Náchodsko a Rychnovsko halonoviny.cz 5 plus 2 - Pardubicko a Chrudimsko horydoly.cz 5 plus 2 - Svitavsko a Orlickoústecko Hospodářské Noviny 5 plus 2 - Trutnovsko hradec.idnes.cz 5plus2.cz Hradecký deník agris.cz hradecky.denik.cz aktualne.centrum.cz Chrudimský deník aktualne.cz chrudimsky.denik.cz AutoEXPERT idnes.cz bigbloger.lidovky.cz ihned.cz BIO - pro trvale udržitelný život imaterialy.dumabyt.cz biom.cz impuls.cz blog.idnes.cz i-noviny.cz blog.ona.idnes.cz Jablonecký deník businessinfo.cz jablonecky.denik.cz busportal.cz jicinsky.denik.cz byznys.ihned.cz Jičínský deník ceskatelevize.cz KamPoMaturitě.CZ ceskenoviny.cz krajskelisty.cz/kralovehradecky-kraj ceskenoviny.cz/kultura krajskelisty.cz/liberecky-kraj ceskolipsky.denik.cz krajskelisty.cz/pardubicky-kraj COT business kralovehradeckenovinky.cz Cykloturistika krkonossky.denik.cz Česká televize Krkonoše – Jizerské hory Českolipský deník Krkonošský deník Český rozhlas Lesnická práce ČRo Hradec Králové liberec.idnes.cz ČRo Olomouc libereckadrbna.cz ČRo Pardubice Liberecké Listy ČRo Sever libereckenovinky.cz denik.cz Liberecký deník denik.cz/ekonomika Liberecký měsíčník Development News liberecky.denik.cz Dotační noviny Lidové noviny - Brno a Jižní Morava e15.cz Lidové noviny - Čechy eagri.cz Lidové noviny - Morava a Slezsko ECHO – noviny náchodského regionu Lidové noviny - Praha ekonomika.idnes.cz lidovky.cz elogistika.info Listy Lanškrounska eulog.cz Magazín DNES+TV euractiv.cz Marketing Sales Media euroskop.cz mediar.cz eurozpravy.cz mednews.cz 106


Metro - Brno Metro - Budějovice Metro - Hradec Králové Metro - Olomouc Metro - Ostrava Metro - Pardubice Metro - Plzeň Metro - Praha Metro - speciál Metro - Ústí nad Labem MF Dnes - Brno MF Dnes - Brno a jižní Morava MF Dnes - Hradecký MF Dnes - Jižní Čechy MF Dnes - Jižní Morava MF Dnes - Karlovarský MF Dnes - Liberecký MF Dnes - Moravskoslezský MF Dnes - Olomoucký MF Dnes - Pardubický MF Dnes - Plzeňský MF Dnes - Praha MF Dnes - Severní Čechy MF Dnes - Slovensko MF Dnes - Střední Čechy MF Dnes - Vysočina MF Dnes - Zlínský mmr.cz Moravské hospodářství Mostecký deník mostecky.denik.cz Náchodský deník nachodsky.denik.cz nejlepsi-adresa.cz neviditelnypes.lidovky.cz nova.cz novinky.cz Orlický deník orlicky.denik.cz orlicky.net pardubice.idnes.cz pardubickenovinky.cz Pardubický deník pardubicky.denik.cz parlamentnilisty.cz patria.cz pilotinfo.cz plzen.cz

policie.cz Právní rádce Právo prazsky.denik.cz probyznysinfo.ihned.cz prvnizpravy.cz radio.cz Radnice (Hradec Králové) rodinnevylety.cz Rychnovský deník rychnovsky.denik.cz silvarium.cz Skypaper Newsletter skypaper.cz SNOW sportovnilisty.cz stavbaweb.dumabyt.cz Stavební a investorské noviny stavebni-forum.cz Svět Průmyslu Svitavský deník svitavsky.denik.cz Teplický deník TIM - Turistický informační magazín tiscali.cz tribune.cz TTG Czech Týden Týden v politice tyden.cz Týdeník Pernštejn Události Události, komentáře Ústecký deník ustecky.denik.cz usti.idnes.cz vimperk.eu vlada.cz Vozíčkář vz24.cz zdravi.e15.cz zdravky.cz Zdravotnické noviny Zdravotnictví a medicína zelpage.cz zemedelec.cz Zprávy v 9 Zprávy ve 12 107


Příloha č. 7: Kompletní vyhodnocení dotazníkového průzkumu

Tabulková příloha 1: Rozdělení respondentů průzkumu dle jednotlivých typů organizací Typ organizace

v%


49,6


26,0


11,2


6,1


1,9


1,9


1,4


1,4


0,3


0,2

Tabulková příloha 2: Zastoupení respondentů v průzkumu dle jejich úspěšnosti či neúspěšnosti v žádosti o podporu

Typ organizace

neúspěšný žada- úspěšný žadatel nebyla žadatele (ani 1 žádost (aspoň 1 telem v ROP nebyla úspěšná) úspěšná žádost) SV

Celkem


2,1

37,9

9,6

49,6


2,4

9,8

13,8

26,0


0,7

4,5

5,9

11,2


1,0

3,5

1,6

6,1


0,0

0,0

1,9

1,9


0,0

1,7

0,2

1,9


0,3

0,0

1,0

1,4


0,0

0,3

1,0

1,4


0,3

0,0

0,0

0,3


0,0

0,2

0,0

0,2

Celkem

7,0

57,9

35,1

100,0

108


Grafická příloha 1: Povědomí respondentů o ROP Severovýchod, Regionální radě a regionu soudržnosti Severovýchod

Znáte ROP Severovýchod?

73

Znáte Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod? Víte, za jakým účelem existuje?

17

68

Znáte region soudržnosti Severovýchod? Víte, ze kterých krajů se skládá?

10

22

81

10

12

7

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano

Ne

Nedokážu posoudit

Grafická příloha 2: Povědomí respondentů o propagačních materiálech, vizuálním stylu a zaměření ROP Severovýchod

Setkali jste se někdy s propagačními materiály ROP Severovýchod?

91

Máte povědomí o vizuálním stylu ROP Severovýchod?

69

Máte povědomí o zaměření ROP Severovýchod?

5 4

14

17

94

34

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano

Ne

Nedokážu posoudit

Tabulková příloha 3: Názor respondentů na ROP Severovýchod Jaký je Váš názor na ROP Severovýchod?

V%

Jednalo se o zdroj financování pro dobré projekty a aktivity

47,7

Jednalo se o zdroj financování, z něhož byly podpořeny dobré a užitečné projekty, ale také nepříliš kvalitní a neužitečné projekty

32,0

Nemám názor

11,9

Jednalo se o zdroj financování, jehož potenciál nebyl dostatečně využit

109

8,4


Tabulková příloha 4: Obecné vnímání ROP Severovýchod respondenty průzkumu Otázka

Průměrný postoj na škále

Jak obecně vnímáte ROP Severovýchod?

66,6

Pozn.: Hodnoceno na škále 0-100

Grafická příloha 3: Informovanost a názory respondentů na financování, transparentnost a zaměření ROP Severovýchod

Máte dostatečné informace o tom, za jakých podmínek probíhá financování projektů a čerpání příspěvků z ROP Severovýchod?

56

Považujete proces hodnocení a výběru projektů za transparentní?

31

Myslíte si, že ROP Severovýchod byl správně zaměřený? Byly podporovány smysluplné a užitečné projekty?

16

7

51

28

62

4

45

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano

Ne

Nedokážu posoudit

Tabulková příloha 5: Nejpoužívanější informační a komunikační kanály pro hledání informací o ROP Severovýchod Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP Severovýchod?


Webové stránky

82,1


52,5


45,1

Osobní konzultace

42,2


29,4

Tiskové zprávy

26,3


21,0


18,1

Letáky a plakáty

17,9


15,5


12,6


11,0

110


Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste hledali informace o ROP Severovýchod? Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.)

Procento kladných odpovědí 10,0


7,2


6,7


6,0

Tiskové konference

5,0


4,3


4,3


2,6


0,0

Tabulková příloha 6: Nejužitečnější informační a komunikační kanály, jakožto zdroje požadovaných informací o ROP Severovýchod Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste požadované informace o ROP Severovýchod našli?


Webové stránky

83,1


46,3

Osobní konzultace

41,5


41,3


20,5

Tiskové zprávy

20,3


16,2

Letáky a plakáty

11,7


11,5


11,2


9,5


8,4


7,2


6,7


5,0


4,3


4,1

Tiskové konference

3,8


3,3


2,9


0,0

111


Tabulková příloha 7: Informační a komunikační kanály, které respondentům nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod Které informační a komunikační kanály vám nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod?


Webové stránky

83,1

Osobní konzultace

53,0


47,5


40,3


15,5


14,1

Tiskové zprávy

9,8


9,3


6,4

Letáky a plakáty

6,2


5,3


5,0


4,5


3,1

Tiskové konference

2,6


1,9


1,4


1,2


1,2


1,0


0,0

112


Grafická příloha 4: Názory respondentů na informovanost o ROP Severovýchod

Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které vám chyběly?

5

62

Byli jste informováni o aspektech Programu, které byly pro vás důležité, průběžně?

62

Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli?

12

14

21

73

0 Ne

26

65

Měli jste dostatečné množství informací o ROP Severovýchod?

Ano

32

20

40

8

60

80

19

100

120

Nedokážu posoudit

Tabulková příloha 8: Nedostatečně využívané komunikační a informační aktivity v rámci Programu Které aktivity byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nedostatečně využívané?



23,4


13,1


12,6


12,2


12,2


11,5


11,0

Osobní konzultace

10,5


10,5


9,1


7,9


7,6

Tiskové zprávy

7,4


6,7


6,0

Webové stránky

5,7

Tiskové konference

5,7


4,8

113


Které aktivity byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nedostatečně využívané?


Letáky a plakáty

4,1


3,8


3,3

Tabulková příloha 9: Nadbytečně využívané komunikační a informační aktivity v rámci Programu Které aktivity byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané?



29,6

Letáky a plakáty

16,0


12,2


11,0


10,0


9,3


7,6


7,2


6,7


5,5


4,5


3,8


3,8

Webové stránky

3,6


3,1


2,9

Tiskové zprávy

2,1

Tiskové konference

2,1

Osobní konzultace

1,4


1,2


0,7

Tabulková příloha 10: Preference nástrojů určených k informování o Programu, jeho výsledcích, akcích atd. Jaké nástroje určené k informování o Programu, jeho výsledcích, aktuálních akcích a dalších souvisejících záležitostech jste preferovali?


Zveřejňovali jsme tiskové zprávy

31,3

Zveřejňovali jsme vytvořené PR články

14,1

114


Jaké nástroje určené k informování o Programu, jeho výsledcích, aktuálních akcích a dalších souvisejících záležitostech jste preferovali?


Připravovali jsme reportáže a redakční články o zajímavých událostech a akcích spojených s Programem (např. společenské akce a události, konference, presstripy)

7,9

Účastnili jsme se tiskových konferencí a přinášeli jsme zprávy o jejích závěrech

6,9

Připravovali jsme TV/rádiové spoty na objednávku řídicího orgánu Programu

3,8

Připravovali jsme rozhovory a besedy na témata spjatá s Programem (zaměření Programu, zajímavé projekty atd.)

3,8

Pozn.: Tato otázka (otáka č. 28) byla určena pro „mediální organizace“

Tabulková příloha 11: Vývoj obsahu, zaměření a rétoriky článků a mediálních výstupů týkajících se Programu Otázka

Ano

Měnil se v průběhu času obsah, zaměření a rétorika vašich článků a dalších mediálních výstupů týkajících se Programu?

Nedokážu posoudit

Ne

5,7

31,4

62,9

Pozn.: Tato otázka (otáka č. 29) byla určena pro „mediální organizace“

Tabulková příloha 12: Hodnocení kvality jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů ROP Severovýchod Jaká byla kvalita jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?


Webové stránky

70,9

Osobní konzultace

70,2


67,6


64,7


61,6


61,5

Tiskové zprávy

60,5

Letáky a plakáty

59,5


58,3


56,2


54,4


54,4

Tiskové konference

52,4


51,5


51,0


50,3


49,0

115


Jaká byla kvalita jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?



48,7


47,8


47,1


46,5

Tabulková příloha 13: Hodnocení informační hodnoty jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů ROP Severovýchod Jaká byla informační hodnota jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?


Webové stránky

73,5

Osobní konzultace

71,2


67,7


66,0


62,8


59,1

Tiskové zprávy

56,8


54,4


53,7

Letáky a plakáty

53,5


52,6

Tiskové konference

51,7


49,9


48,5


47,2


47,1


46,7


44,5


44,1


43,7


42,1

Tabulková příloha 14: Hodnocení účinnosti jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů ROP Severovýchod Jaká byla účinnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů? Osobní konzultace

Procento kladných odpovědí 71,8

116


Jaká byla účinnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?


Webové stránky

70,4


66,1


63,1


61,8


56,9

Tiskové zprávy

55,9


54,5


53,9

Tiskové konference

52,2


51,8

Letáky a plakáty

49,9


47,2


47,1


47,0


45,5


45,3


44,4


44,3


44,0


43,1

Tabulková příloha 15: Hodnocení účelnosti jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů ROP Severovýchod Jaká byla účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?


Osobní konzultace

71,9

Webové stránky

71,3


67,7


65,7


63,8


58,4

Tiskové zprávy

56,2


54,6


53,1

Tiskové konference

51,9

117


Jaká byla účelnost jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?



51,6

Letáky a plakáty

51,3


47,9


47,2


47,0


45,9


45,9


44,3


43,9


43,4


43,0

Tabulková příloha 16: Hodnocení užitečnosti a celkového přínosu jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů ROP Severovýchod Jaká byla užitečnost a celkový přínos jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?


Osobní konzultace

73,1

Webové stránky

71,2


67,8


65,2


64,3


56,7

Tiskové zprávy

55,5


53,8


52,7


50,2

Tiskové konference

50,1

Letáky a plakáty

49,6


46,4


45,9


45,6


44,8


44,5


43,9

118


Jaká byla užitečnost a celkový přínos jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?



43,6


42,5


42,2

Tabulková příloha 17: Názor respondentů na zvýšení povědomí o Programu, jeho aktivitách a o Evropské unii Průměrný postoj na škále

Otázka Do jaké míry došlo díky nástrojům informovanosti a komunikačním kanálům ke zvýšení povědomí o Programu a jeho aktivitách?

63,1

Do jaké míry došlo díky Programu ke zvýšení obecného mínění o Evropské unii?

56,5

Pozn.: Hodnoceno na škále 0-100

119


Příloha č. 8: Vyhodnocení dotazníkového průzkumu dle specifických kritérií Tabulková příloha 18: Seznam informačních a komunikačních kanálů, prostřednictvím nichž jednotlivé cílové skupiny hledají informace o ROP Severovýchod

82,0

75,3

88,9 100,0 100,0

82,1

48,4

58,8

44,7

37,0

90,9

0,0

52,5

0,0

25,0

11,1

61,3

43,7

45,9

33,3

90,9 100,0

45,1

0,0

12,5

11,1

38,7

44,9

23,5

74,1 100,0 100,0

42,2


100,0

25,0

33,3

35,5

29,8

32,9

3,7

36,4

0,0

29,4

Tiskové zprávy

100,0

25,0

77,8

22,6

29,4

16,5

3,7

54,5

0,0

26,3


0,0

50,0

11,1

32,3

20,8

10,6

18,5

72,7

0,0

21,0


0,0

12,5

0,0

22,6

21,2

11,8

14,8

18,2

0,0

18,1

Letáky a plakáty

0,0

37,5

0,0

22,6

20,4

10,6

11,1

27,3

0,0

17,9

Propagační předměty Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Konference a veletrhy

0,0

12,5

11,1

3,2

19,2

11,8

11,1

18,2

0,0

15,5

0,0

25,0

22,2

0,0

14,7

10,6

14,8

0,0

0,0

12,6

0,0

0,0

11,1

9,7

14,7

4,7

0,0

18,2

0,0

11,0

120

Celkem

90,3

0,0


organizace místní a regionální samosprávy

77,8

37,5

Semináře a workshopy Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Osobní konzultace



75,0

0,0

Webové stránky



100,0




soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů







0,0

25,0

22,2

3,2

9,8

14,1

3,7

0,0

0,0

10,0

0,0

12,5

33,3

6,5

7,3

3,5

3,7

18,2

0,0

7,2

0,0

37,5

0,0

0,0

8,6

4,7

0,0

0,0

0,0

6,7


0,0

12,5

0,0

12,9

6,1

0,0

11,1

18,2

0,0

6,0

100,0

0,0

44,4

6,5

3,7

1,2

7,4

18,2

0,0

5,0


0,0

25,0

11,1

0,0

3,7

0,0

7,4

36,4

0,0

4,3

Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.) On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Presstripy pro zástupce médií

0,0

25,0

22,2

0,0

4,5

3,5

0,0

0,0

0,0

4,3

0,0

0,0

11,1

6,5

2,4

2,4

0,0

0,0

0,0

2,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Tiskové konference

121

Celkem

Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.) Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) Databázový mailing









Tabulková příloha 19: Seznam informačních a komunikačních kanálů, prostřednictvím nichž respondenti hledají informace o ROP Severovýchod s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli

Celkem

nebyl žadatelem v ROP SV

úspěšný žadatel


neúspěšný žadatel


Webové stránky

76,9

84,7

75,3

82,1

Semináře a workshopy Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Osobní konzultace

23,1

64,3

22,6

52,5

53,8

52,3

19,4

45,1

23,1

53,0

12,9

42,2


61,5

26,3

30,1

29,4

Tiskové zprávy

23,1

26,3

26,9

26,3


23,1

22,0

17,2

21,0

7,7

22,0

8,6

18,1

Letáky a plakáty

23,1

16,0

22,6

17,9

Propagační předměty Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Konference a veletrhy

23,1

15,3

14,0

15,5

38,5

10,0

14,0

12,6

15,4

10,7

10,8

11,0


15,4

6,0

21,5

10,0


0,0

6,0

12,9

7,2


0,0

7,7

5,4

6,7


0,0

7,0

4,3

6,0

Tiskové konference

0,0

5,0

6,5

5,0


0,0

4,7

4,3

4,3

15,4

3,3

4,3

4,3

0,0

3,3

1,1

2,6


Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.) On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech)

122



0,0

0,0

Celkem






0,0

0,0

Tabulková příloha 20: Seznam informačních a komunikačních kanálů, prostřednictvím nichž jednotlivé cílové skupiny informace o ROP Severovýchod našli

86,1

75,3

88,9

81,8

0,0

83,1


100,0

50,0

0,0

38,7

52,2

36,5

37,0

72,7

0,0

46,3

Osobní konzultace Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Články, reportáže, relace v denním tisku, odborných časopisech, internetových serverech

100,0

12,5

0,0

41,9

45,3

23,5

63,0

81,8 100,0

41,5

0,0

37,5

11,1

54,8

40,4

44,7

33,3

54,5

0,0

41,3

0,0

37,5

22,2

16,1

20,8

24,7

7,4

0,0 100,0

20,5

123

Celkem

90,3



66,7



75,0

Webové stránky



0,0

Prostřednictvím jakých informačních a komunikačních kanálů jste požadované informace o ROP Severovýchod našli?










0,0

25,0

88,9

6,5

23,3

18,8

0,0

0,0

0,0

20,3


0,0

37,5

0,0

16,1

18,4

8,2

14,8

36,4

0,0

16,2

Letáky a plakáty

0,0

12,5

0,0

9,7

14,7

8,2

7,4

0,0

0,0

11,7


0,0

12,5

0,0

6,5

14,7

8,2

7,4

0,0

0,0

11,5


0,0

0,0

0,0

6,5

13,5

10,6

7,4

9,1

0,0

11,2

Konference a veletrhy Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Databázový mailing

0,0

0,0

11,1

3,2

12,7

8,2

0,0

0,0

0,0

9,5

0,0

25,0

11,1

0,0

10,6

2,4

14,8

0,0

0,0

8,4

100,0

12,5

0,0

0,0

9,4

5,9

0,0

0,0

0,0

7,2

Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.) Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.)

0,0

25,0

11,1

6,5

4,5

11,8

7,4

0,0

0,0

6,7

0,0

0,0

22,2

3,2

6,9

1,2

0,0

0,0

0,0

5,0

0,0

25,0

22,2

6,5

4,1

2,4

0,0

0,0

0,0

4,3


0,0

12,5

0,0

6,5

4,5

3,5

0,0

0,0

0,0

4,1

Tiskové konference On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech)

0,0

0,0

11,1

0,0

4,9

3,5

0,0

0,0

0,0

3,8

0,0

12,5

0,0

0,0

4,5

2,4

0,0

0,0

0,0

3,3

124

Celkem

Tiskové zprávy









Celkem













0,0

0,0

0,0

0,0

4,1

0,0

7,4

0,0

0,0

2,9


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Tabulková příloha 21: Seznam informačních a komunikačních kanálů, prostřednictvím nichž respondenti informace o ROP Severovýchod našli s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli

Celkem






Webové stránky

84,6

85,0

76,3

83,1


23,1

54,7

25,8

46,3

Osobní konzultace

15,4

52,7

12,9

41,5

125


Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Články, reportáže, relace v denním tisku, odborných časopisech, internetových serverech Tiskové zprávy

Celkem






53,8

46,3

21,5

41,3

38,5

18,0

23,7

20,5

7,7

19,3

26,9

20,3


30,8

16,0

12,9

16,2

Letáky a plakáty

15,4

10,0

16,1

11,7


15,4

12,0

8,6

11,5

7,7

14,0

3,2

11,2

15,4

10,0

6,5

9,5

15,4

7,0

10,8

8,4

0,0

9,3

2,2

7,2


7,7

4,7

12,9

6,7


0,0

4,7

7,5

5,0

15,4

3,3

4,3

4,3


0,0

4,7

3,2

4,1

Tiskové konference

0,0

4,0

4,3

3,8


7,7

3,3

2,2

3,3


0,0

4,0

0,0

2,9


0,0

0,0

0,0

0,0

Síť kontaktních míst (možnosti osobní konzultace) Konference a veletrhy Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Databázový mailing


126


Tabulková příloha 22: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které jednotlivým cílovým skupinám vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod

77,4

86,5

80,0

81,5

54,5 100,0

83,1

Osobní konzultace

0,0

12,5

0,0

71,0

55,9

36,5

74,1

81,8 100,0

53,0

Semináře a workshopy Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Newsletters, zpravodaje, bulletiny, elektronické zpravodaje

0,0

62,5

11,1

51,6

53,1

35,3

29,6

81,8

0,0

47,5

0,0

25,0

11,1

35,5

39,6

45,9

33,3

72,7 100,0

40,3

0,0

37,5

0,0

25,8

14,3

17,6

7,4

18,2

0,0

15,5


0,0

0,0

0,0

16,1

15,5

16,5

7,4

0,0

0,0

14,1

Tiskové zprávy

0,0

12,5

66,7

3,2

10,2

9,4

0,0

0,0

0,0

9,8


0,0

12,5

33,3

3,2

9,0

14,1

0,0

0,0

0,0

9,3


0,0

0,0

22,2

0,0

7,8

7,1

0,0

0,0

0,0

6,4

Letáky a plakáty

0,0

25,0

0,0

6,5

7,8

3,5

0,0

0,0

0,0

6,2


0,0

12,5

0,0

0,0

7,3

3,5

0,0

0,0

0,0

5,3

100,0

12,5

0,0

0,0

5,7

5,9

0,0

0,0

0,0

5,0

0,0

25,0

0,0

3,2

3,7

5,9

7,4

0,0

0,0

4,5

Databázový mailing Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.)

127

Celkem

88,9



75,0



0,0



Webové stránky

Které informační a komunikační kanály vám nejvíce vyhovují pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod?










0,0

25,0

11,1

0,0

2,0

5,9

0,0

0,0

0,0

3,1

Tiskové konference

0,0

0,0

22,2

0,0

2,9

2,4

0,0

0,0

0,0

2,6


0,0

0,0

11,1

0,0

1,6

3,5

0,0

0,0

0,0

1,9

Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.) On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Venkovní reklama (billboard nebo bigboard, city light) Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) Presstripy pro zástupce médií

0,0

25,0

11,1

0,0

0,8

1,2

0,0

0,0

0,0

1,4

0,0

0,0

0,0

0,0

1,2

2,4

0,0

0,0

0,0

1,2

0,0

0,0

0,0

0,0

1,6

1,2

0,0

0,0

0,0

1,2

0,0

0,0

11,1

0,0

1,2

0,0

0,0

0,0

0,0

1,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

128

Celkem










Tabulková příloha 23: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které vyhovují respondentům pro zjišťování potřebných informací o ROP Severovýchod s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli

Celkem






Webové stránky

76,9

83,0

84,9

83,1

Osobní konzultace

23,1

64,3

24,7

53,0

7,7

53,7

38,7

47,5

38,5

45,7

23,7

40,3

23,1

14,7

16,1

15,5


7,7

17,3

5,4

14,1

Tiskové zprávy

7,7

6,7

20,4

9,8

23,1

6,0

16,1

9,3

7,7

6,7

5,4

6,4

15,4

4,0

10,8

6,2


0,0

6,7

2,2

5,3

Databázový mailing Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.)

0,0

5,0

6,5

5,0

15,4

2,0

9,7

4,5

Semináře a workshopy Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Newsletters, zpravodaje, bulletiny, elektronické zpravodaje

Články, reportáže, relace v denním tisku, odborných časopisech, internetových serverech Konference a veletrhy Letáky a plakáty

7,7

2,0

5,4

3,1

Tiskové konference

0,0

2,7

3,2

2,6


0,0

2,0

2,2

1,9


7,7

0,7

2,2

1,4


7,7

0,7

1,1

1,2


0,0

1,3

1,1

1,2


0,0

0,7

2,2

1,0

129



0,0

0,0

Celkem






0,0

0,0

Tabulková příloha 24: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které dle názoru jednotlivých cílových skupin byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nedostatečně využívané





0,0

37,5

33,3

9,7

27,3

12,9

22,2

45,5

0,0

23,4


0,0

50,0

22,2

12,9

11,0

18,8

7,4

0,0

0,0

13,1


0,0

12,5

11,1

25,8

10,2

14,1

22,2

0,0

0,0

12,6


0,0

0,0

11,1

19,4

12,2

11,8

7,4

18,2

0,0

12,2

130

Celkem










10,6

22,2

0,0

0,0

12,2


0,0

0,0

33,3

25,8

10,6

8,2

7,4

18,2

0,0

11,5


0,0

12,5

0,0

22,6

9,8

12,9

3,7

18,2

0,0

11,0

Osobní konzultace Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) Newsletters, zpravodaje, bulletiny, elektronické zpravodaje Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Tiskové zprávy

0,0

0,0

11,1

12,9

10,2

14,1

7,4

0,0

0,0

10,5

0,0

25,0

33,3

9,7

7,8

16,5

11,1

0,0

0,0

10,5

0,0

0,0

11,1

6,5

8,2

14,1

0,0

27,3

0,0

9,1

0,0

25,0

11,1

12,9

6,1

5,9

22,2

0,0

0,0

7,9

0,0

0,0

11,1

9,7

6,5

9,4

7,4

18,2

0,0

7,6

0,0

0,0

0,0

12,9

5,7

8,2

18,5

9,1

0,0

7,4


0,0

0,0

44,4

19,4

5,3

5,9

0,0

0,0

0,0

6,7


0,0

12,5

22,2

3,2

4,1

8,2

7,4

18,2

0,0

6,0

Tiskové konference

0,0

0,0

0,0

6,5

5,3

5,9

7,4

18,2

0,0

5,7

Webové stránky

0,0

0,0

0,0

3,2

6,5

4,7

7,4

9,1

0,0

5,7


0,0

0,0

0,0

6,5

3,3

7,1

7,4

0,0 100,0

4,8

131

Celkem

11,8


16,1



11,1



0,0



100,0







Celkem












Letáky a plakáty

0,0

0,0

0,0

9,7

2,9

5,9

7,4

0,0

0,0

4,1

Presstripy pro zástupce médií Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury)

0,0

0,0

11,1

3,2

3,3

2,4

7,4

18,2

0,0

3,8

0,0

0,0

0,0

6,5

4,5

1,2

0,0

0,0

0,0

3,3

Tabulková příloha 25: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které dle názoru respondentů byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nedostatečně využívané s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli

Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.) Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.)

132

Celkem






15,4

25,0

20,4

23,4

7,7

12,7

16,1

13,1



Celkem






15,4

10,3

19,4

12,6


7,7

10,7

18,3

12,2


0,0

14,0

9,7

12,2


7,7

11,7

11,8

11,5


7,7

10,7

12,9

11,0

Osobní konzultace

7,7

9,3

15,1

10,5


15,4

8,0

17,2

10,5

Newsletters, zpravodaje, bulletiny, elektronické zpravodaje Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech)

15,4

8,3

9,7

9,1

7,7

6,7

11,8

7,9

0,0

8,3

7,5

7,6

Tiskové zprávy

7,7

6,0

11,8

7,4


0,0

6,0

10,8

6,7


7,7

5,3

7,5

6,0

Tiskové konference

7,7

5,3

6,5

5,7

Webové stránky

0,0

5,3

8,6

5,7


7,7

4,0

6,5

4,8

Letáky a plakáty

0,0

3,3

7,5

4,1

Presstripy pro zástupce médií Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury)

0,0

4,0

4,3

3,8

7,7

2,7

4,3

3,3

133


Tabulková příloha 26: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které dle názoru jednotlivých cílových skupin byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané

25,9

36,4

0,0

29,6

Letáky a plakáty

0,0

0,0

22,2

6,5

15,1

22,4

14,8

27,3

0,0

16,0


0,0

0,0

11,1

6,5

13,1

11,8

7,4

36,4

0,0

12,2

Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.) On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.) Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) Newsletters, zpravodaje, bulletiny, elektronické zpravodaje

0,0

25,0

22,2

19,4

9,0

11,8

14,8

0,0

0,0

11,0

0,0

25,0

11,1

6,5

9,8

9,4

18,5

0,0

0,0

10,0

0,0

25,0

22,2

3,2

12,2

4,7

0,0

0,0

0,0

9,3

0,0

25,0

22,2

6,5

8,2

2,4

7,4

18,2

0,0

7,6

0,0

12,5

0,0

3,2

6,9

10,6

0,0

0,0 100,0

7,2

0,0

0,0

22,2

0,0

8,6

3,5

7,4

0,0

0,0

6,7


0,0

0,0

0,0

16,1

6,5

2,4

0,0

0,0

0,0

5,5


0,0

12,5

0,0

6,5

6,5

0,0

0,0

0,0

0,0

4,5


0,0

0,0

0,0

0,0

6,1

1,2

0,0

0,0

0,0

3,8

134

Celkem

36,5


26,9


45,2



0,0


12,5



100,0

Které aktivity byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané?






Celkem









Které aktivity byly podle Vašeho názoru při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané?




0,0

0,0

0,0

0,0

5,3

1,2

7,4

0,0

0,0

3,8

Webové stránky

0,0

0,0

0,0

3,2

4,1

2,4

7,4

0,0

0,0

3,6

Semináře a workshopy Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Tiskové konference

0,0

0,0

0,0

0,0

4,5

0,0

7,4

0,0

0,0

3,1

0,0

0,0

11,1

0,0

0,8

5,9

14,8

0,0

0,0

2,9

0,0

0,0

0,0

6,5

2,9

0,0

0,0

0,0

0,0

2,1

Tiskové zprávy

0,0

0,0

22,2

6,5

1,2

2,4

0,0

0,0

0,0

2,1

Osobní konzultace

0,0

0,0

0,0

0,0

2,4

0,0

0,0

0,0

0,0

1,4


0,0

0,0

0,0

0,0

1,2

2,4

0,0

0,0

0,0

1,2


0,0

12,5

0,0

6,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,7

135


Tabulková příloha 27: Seznam informačních a komunikačních kanálů, které dle názoru respondentů byly při komunikačních a informačních aktivitách Programu nadbytečně využívané s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli

Celkem







23,1

31,7

24,7

29,6

Letáky a plakáty

15,4

14,0

22,6

16,0


15,4

11,3

14,0

12,2


23,1

8,3

16,1

11,0

7,7

10,0

10,8

10,0

On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Rádio (klasický rozhlasový spot, čtený oznam, rozhovor nebo beseda, kampaně atd.)

7,7

9,3

9,7

9,3

15,4

6,7

8,6

7,6


15,4

7,3

4,3

7,2


15,4

6,7

4,3

6,7


7,7

6,0

3,2

5,5


7,7

5,3

1,1

4,5


7,7

4,0

2,2

3,8


7,7

4,0

2,2

3,8

Webové stránky

0,0

4,0

3,2

3,6

Semináře a workshopy Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Tiskové konference

7,7

3,3

1,1

3,1

0,0

3,3

2,2

2,9

0,0

2,7

1,1

2,1

Tiskové zprávy

0,0

2,0

3,2

2,1

Osobní konzultace

7,7

0,7

2,2

1,4


7,7

0,7

1,1

1,2

136



7,7

0,0

Celkem






1,1

0,7

Tabulková příloha 28: Hodnocení kvality nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin


71,4

65,4

73,8

62,5

69,4

86,4

50,0

70,9

Osobní konzultace Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Semináře a workshopy

50,0

67,9

60,7

63,5

73,5

60,4

71,3

88,6 100,0

70,2

50,0

71,4

64,3

67,3

66,1

69,6

67,6

84,1

75,0

67,6

50,0

71,4

50,0

66,3

65,5

61,6

64,8

75,0

50,0

64,7


50,0

67,9

57,1

61,5

63,9

56,2

49,1

81,8

75,0

61,6

137

Celkem


78,6



50,0



Webové stránky








46,4

61,5

62,4

59,3

55,6

75,0

50,0

61,5

Tiskové zprávy

50,0

75,0

64,3

52,9

63,7

56,1

47,2

63,6

75,0

60,5

Letáky a plakáty

25,0

82,1

46,4

62,5

62,1

54,6

50,9

54,5

50,0

59,5

Články, reportáže, relace v denním tisku, odborných časopisech, internetových serverech Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Konference a veletrhy

50,0

64,3

57,1

60,6

60,8

52,8

49,1

61,4

50,0

58,3

50,0

64,3

46,4

51,9

60,4

51,1

42,6

54,5

50,0

56,2

50,0

67,9

60,7

49,0

56,9

47,9

49,1

63,6

50,0

54,4


50,0

75,0

42,9

53,8

55,6

51,7

50,9

54,5

50,0

54,4

Tiskové konference

50,0

64,3

39,3

50,0

55,2

43,2

49,1

72,7

50,0

52,4


50,0

71,4

50,0

56,7

51,7

44,1

52,8

65,9

50,0

51,5

Databázový mailing On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Venkovní reklama (billboard nebo bigboard, city light) Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) Televize (TV spot, reportáž, informační kampaň, povědomostní kampaň atd.)

50,0

64,3

53,6

51,9

52,8

47,5

41,7

50,0

50,0

51,0

50,0

60,7

53,6

49,0

53,3

44,1

37,0

59,1

50,0

50,3

50,0

67,9

46,4

52,7

51,9

38,9

43,5

50,0

50,0

49,0

50,0

67,9

60,7

50,0

51,8

37,5

47,2

40,9

50,0

48,7

50,0

53,6

46,4

42,3

52,0

41,9

41,7

29,5

50,0

47,8

138

Celkem


75,0



50,0












57,1

64,3

41,3

49,3

42,5

39,8

47,7

50,0

47,1


50,0

60,7

42,9

49,0

47,3

44,3

37,0

54,5

50,0

46,5

Celkem



50,0









Tabulková příloha 29: Hodnocení kvality nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli

Celkem






Webové stránky

68,2

73,2

63,2

70,9

Osobní konzultace Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury)

59,1

75,8

52,8

70,2

65,9

70,2

58,3

67,6

139


Celkem







54,5

68,7

53,4

64,7


54,5

64,8

51,8

61,6


63,6

62,8

55,9

61,5

Tiskové zprávy

50,0

62,9

54,9

60,5

Letáky a plakáty

65,9

60,4

54,5

59,5

Články, reportáže, relace v denním tisku, odborných časopisech, internetových serverech Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Konference a veletrhy

56,8

59,2

55,1

58,3

56,8

57,0

53,1

56,2

47,7

56,3

49,7

54,4


59,1

55,4

49,3

54,4

Tiskové konference

43,2

54,7

46,9

52,4


45,5

52,5

49,3

51,5


45,5

53,1

45,1

51,0


47,7

51,2

47,9

50,3


47,7

49,5

47,2

49,0


43,2

49,8

46,2

48,7


40,9

48,5

47,3

47,8


50,0

46,6

47,9

47,1


47,7

46,3

46,9

46,5

140


Tabulková příloha 30: Hodnocení informační hodnoty nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin


75,0

73,2

75,7

63,8

73,1

90,9

50,0

73,5

Osobní konzultace Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Semináře a workshopy

50,0

71,4

53,6

61,5

74,5

66,9

65,7

88,6

50,0

71,2

50,0

75,0

57,1

70,2

67,2

68,0

62,0

88,6

50,0

67,7

50,0

75,0

46,4

67,3

67,6

60,1

63,9

77,3 100,0

66,0


50,0

67,9

57,1

54,8

66,7

58,5

45,4

79,5

50,0

62,8


50,0

75,0

46,4

62,5

59,2

57,7

52,8

75,0

50,0

59,1

Tiskové zprávy

50,0

67,9

75,0

48,1

60,6

52,6

41,7

50,0

50,0

56,8


50,0

71,4

60,7

51,0

57,5

48,6

40,7

59,1

50,0

54,4


50,0

64,3

50,0

48,1

55,9

51,5

46,3

54,5

50,0

53,7

Letáky a plakáty

50,0

82,1

42,9

52,9

55,9

44,9

52,8

54,5

50,0

53,5


50,0

71,4

60,7

48,1

55,0

47,1

46,3

50,0

50,0

52,6

Tiskové konference Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.)

50,0

64,3

53,6

48,1

54,5

46,7

39,8

56,8

50,0

51,7

50,0

64,3

46,4

41,3

54,8

45,2

38,0

29,5

50,0

49,9

141

Celkem


85,7



50,0



Webové stránky

Jaká byla informační hodnota jednotlivých nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů?







45,2

50,6

45,2

39,8

45,5

75,0

48,5

50,0

67,9

46,4

43,3

49,8

39,0

42,6

52,3

75,0

47,2

Propagační předměty Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) Venkovní reklama (billboard nebo bigboard, city light)

50,0

50,0

39,3

45,2

48,9

43,6

47,2

40,9

50,0

47,1

50,0

64,3

50,0

46,2

48,1

39,7

50,0

43,2

50,0

46,7

50,0

64,3

50,0

44,2

47,6

37,5

36,1

31,8

50,0

44,5


50,0

60,7

46,4

43,3

49,2

36,6

26,9

25,0

50,0

44,1


50,0

64,3

42,9

43,3

45,6

39,7

37,0

36,4

50,0

43,7


50,0

60,7

67,9

38,5

45,5

34,6

31,5

29,5

50,0

42,1

142

Celkem


50,0



60,7

On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Eventy – společenské akce u významných příležitostí v rámci programu



50,0







Tabulková příloha 31: Hodnocení informační hodnoty nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli

Celkem






Webové stránky

70,5

76,3

64,0

73,5

Osobní konzultzace Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Semináře a workshopy

54,5

77,6

53,1

71,2

61,4

70,8

58,0

67,7

50,0

70,2

55,8

66,0


52,3

66,6

52,1

62,8


56,8

61,1

52,8

59,1

Tiskové zprávy

45,5

58,5

53,8

56,8


43,2

55,0

55,5

54,4


52,3

55,4

47,9

53,7

Letáky a plakáty

63,6

52,9

52,4

53,5


43,2

53,8

51,0

52,6

Tiskové konference Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech)

36,4

53,6

49,3

51,7

50,0

49,5

51,4

49,9

54,5

48,5

46,9

48,5


47,7

47,8

44,8

47,2


61,4

46,2

45,9

47,1


43,2

47,2

46,2

46,7


38,6

43,8

49,0

44,5


29,5

44,5

46,9

44,1


38,6

43,6

45,8

43,7

143



38,6

40,8

Celkem






47,9

42,1

Tabulková příloha 32: Hodnocení účinnosti nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin


50,0

68,3

74,3

68,3

62,0

88,6 100,0

71,8

Webové stránky Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury) Semináře a workshopy

50,0

78,6

71,4

69,6

72,3

63,2

65,7

90,9

50,0

70,4

50,0

71,4

46,4

66,3

66,3

64,6

63,0

93,2

50,0

66,1

50,0

78,6

46,4

69,2

64,5

57,0

56,5

81,8

50,0

63,1


50,0

71,4

50,0

52,9

65,7

56,7

47,2

75,0

75,0

61,8

144

Celkem


75,0



50,0



Osobní konzultace








50,0

54,8

57,9

55,2

42,6

86,4

50,0

56,9

Tiskové zprávy

50,0

57,1

64,3

49,0

59,0

50,7

46,3

59,1

75,0

55,9


50,0

67,9

57,1

53,8

56,0

51,5

45,4

61,4

50,0

54,5


50,0

78,6

50,0

47,1

56,7

49,3

42,6

59,1

50,0

53,9

Tiskové konference

50,0

60,7

46,4

52,9

53,7

47,4

47,2

61,4

50,0

52,2


50,0

71,4

57,1

47,1

54,5

45,5

43,5

54,5

50,0

51,8

Letáky a plakáty Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) Propagační předměty Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Eventy – společenské akce u významných příležitostí v rámci programu

50,0

67,9

46,4

46,2

53,0

42,5

41,7

54,5

50,0

49,9

50,0

67,9

60,7

46,2

49,4

38,8

45,4

40,9

50,0

47,2

50,0

64,3

39,3

46,2

48,9

41,5

43,5

50,0

50,0

47,1

50,0

57,1

53,6

45,2

50,6

43,3

32,4

29,5

50,0

47,0

50,0

53,6

53,6

46,2

48,3

39,2

35,2

43,2

50,0

45,5

50,0

60,7

42,9

41,3

48,0

40,7

37,0

43,2

50,0

45,3


50,0

57,1

46,4

40,4

49,6

36,0

34,3

20,5

50,0

44,4


50,0

64,3

46,4

45,2

46,5

39,2

36,1

36,4

50,0

44,3

145

Celkem


71,4



50,0












57,1

39,3

43,3

48,1

34,7

33,3

45,5

50,0

44,0


50,0

64,3

57,1

38,5

46,3

37,3

30,6

34,1

50,0

43,1

Celkem



50,0









Tabulková příloha 33: Hodnocení účinnosti nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli

Celkem






Osobní konzultace

56,8

78,4

52,1

71,8

Webové stránky Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury)

65,9

73,6

59,7

70,4

56,8

70,3

53,5

66,1

146


Celkem







43,2

68,0

51,4

63,1


47,7

66,2

49,6

61,8


61,4

58,5

49,6

56,9

Tiskové zprávy

54,5

57,8

49,3

55,9


54,5

55,5

51,0

54,5


47,7

55,6

49,3

53,9

Tiskové konference

47,7

54,0

46,8

52,2


47,7

52,7

49,6

51,8

Letáky a plakáty

54,5

50,2

47,2

49,9


45,5

47,5

46,5

47,2

Propagační předměty Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech)

54,5

47,3

44,1

47,1

47,7

46,6

48,2

47,0

43,2

45,7

45,4

45,5


52,3

45,9

40,8

45,3


45,5

43,5

47,6

44,4


47,7

43,6

46,1

44,3


45,5

44,4

42,3

44,0


52,3

41,0

47,9

43,1

147


Tabulková příloha 34: Hodnocení účelnosti nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin


53,6

71,0

73,4

68,6

63,9

93,2 100,0

71,9


50,0

75,0

67,9

71,0

73,0

65,5

71,3

81,8

50,0

71,3

50,0

75,0

50,0

69,0

67,7

67,0

60,2

97,7

50,0

67,7

50,0

75,0

50,0

64,0

67,8

60,6

61,1

81,8

50,0

65,7


50,0

64,3

53,6

62,0

67,3

60,6

45,4

81,8

50,0

63,8


50,0

67,9

50,0

55,0

60,0

54,5

48,1

86,4

50,0

58,4

Tiskové zprávy

50,0

60,7

64,3

48,0

59,2

52,7

44,4

61,4

75,0

56,2


50,0

75,0

53,6

50,0

57,8

49,6

40,7

61,4

50,0

54,6


50,0

67,9

60,7

49,0

55,6

51,1

38,9

52,3

50,0

53,1

Tiskové konference

50,0

64,3

50,0

49,0

54,2

47,3

46,3

54,5

50,0

51,9


50,0

67,9

46,4

46,0

54,7

46,6

42,6

54,5

50,0

51,6

Letáky a plakáty Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.)

50,0

67,9

53,6

46,0

54,4

45,5

45,4

45,5

50,0

51,3

50,0

64,3

50,0

44,0

50,4

43,9

42,6

36,4

50,0

47,9

148

Celkem


75,0



50,0



Osobní konzultace








44,0

50,1

39,4

44,4

36,4

50,0

47,2

50,0

64,3

46,4

36,0

50,0

43,6

47,2

27,3

50,0

47,0

50,0

60,7

50,0

44,0

49,9

39,4

31,5

40,9

50,0

45,9

50,0

67,9

46,4

44,0

47,8

41,3

38,9

45,5

50,0

45,9


50,0

60,7

46,4

46,0

46,2

38,6

38,0

43,2

50,0

44,3


50,0

64,3

50,0

41,0

47,1

37,9

35,2

34,1

50,0

43,9


50,0

60,7

67,9

43,0

47,1

34,5

29,6

38,6

50,0

43,4


50,0

57,1

42,9

41,0

47,3

37,5

31,5

25,0

50,0

43,0

149

Celkem


60,7



64,3

Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) Propagační předměty On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Eventy – společenské akce u významných příležitostí v rámci programu



50,0







Tabulková příloha 35: Hodnocení účelnosti nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli

Celkem






Osobní konzultace

57,5

77,0

57,4

71,9


75,0

73,7

61,4

71,3

70,0

70,2

57,7

67,7

52,5

69,6

55,1

65,7


57,5

67,1

53,7

63,8


65,0

59,9

50,7

58,4

Tiskové zprávy

57,5

56,7

54,0

56,2


57,5

55,9

48,9

54,6


55,0

52,7

54,0

53,1

Tiskové konference

45,0

53,4

48,5

51,9


45,0

52,7

49,3

51,6

Letáky a plakáty Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích)

45,0

51,8

51,1

51,3

40,0

47,9

50,0

47,9

45,0

46,9

48,9

47,2


55,0

46,5

46,3

47,0


47,5

45,5

46,7

45,9


47,5

46,0

44,9

45,9


40,0

44,0

46,7

44,3


35,0

43,9

46,7

43,9


37,5

42,7

47,8

43,4

150



42,5

43,2

Celkem






42,6

43,0

Tabulková příloha 36: Hodnocení užitečnosti a celkového přínosu nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin


46,4

82,0

75,8

67,0

62,0

79,5 100,0

73,1


50,0

82,1

64,3

79,0

72,5

65,9

63,9

84,1

50,0

71,2

50,0

85,7

46,4

72,0

69,0

64,4

58,3

88,6

50,0

67,8

50,0

82,1

42,9

70,0

67,2

59,1

60,2

77,3

50,0

65,2


50,0

78,6

42,9

74,0

66,5

59,5

47,2

84,1

50,0

64,3

151

Celkem


78,6



50,0



Osobní konzultace








46,4

58,0

57,2

54,9

47,2

77,3

50,0

56,7

Tiskové zprávy

50,0

75,0

67,9

45,0

56,1

58,3

45,4

52,3

75,0

55,5


50,0

78,6

46,4

49,0

56,1

50,4

42,6

63,6

50,0

53,8


50,0

71,4

53,6

48,0

53,9

52,7

41,7

56,8

50,0

52,7


50,0

75,0

50,0

44,0

53,6

42,0

47,2

45,5

50,0

50,2

Tiskové konference

50,0

67,9

50,0

44,0

52,5

48,1

41,7

45,5

50,0

50,1

Letáky a plakáty Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích) On-line inzerce (bannerové reklamy, loga na jiných serverech, umístění článků na zpravodajských portálech) Propagační předměty

50,0

75,0

46,4

44,0

52,2

45,8

43,5

40,9

50,0

49,6

50,0

60,7

57,1

41,0

48,7

40,5

42,6

45,5

50,0

46,4

50,0

64,3

53,6

37,0

47,8

41,3

49,1

36,4

50,0

45,9

50,0

57,1

50,0

37,0

47,5

42,4

42,6

45,5

50,0

45,6

50,0

60,7

46,4

30,0

47,5

40,9

47,2

36,4

50,0

44,8


50,0

71,4

39,3

38,0

46,4

39,4

46,3

36,4

50,0

44,5


50,0

57,1

53,6

45,0

47,0

37,1

36,1

31,8

50,0

43,9


50,0

67,9

39,3

38,0

46,9

38,6

37,0

31,8

50,0

43,6

152

Celkem


71,4



50,0












64,3

57,1

41,0

45,1

35,6

32,4

43,2

50,0

42,5


50,0

60,7

46,4

42,0

44,7

37,5

34,3

31,8

50,0

42,2

Celkem



50,0









Tabulková příloha 37: Hodnocení užitečnosti a celkového přínosu nástrojů informovanosti a propagačních a komunikačních kanálů s rozdělením podle cílových skupin s rozdělením podle toho, zda byli úspěšnými či neúspěšnými žadateli nebo vůbec žadateli nebyli

Celkem






Osobní konzultace

62,5

78,1

57,7

73,1

Webové stránky Metodiky, manuály, příručky (programový dokument a prováděcí dokument, příručky pro žadatele a příjemce, metodiky pro žadatele a příjemce) a informační publikace (brožury)

70,0

73,7

62,5

71,2

70,0

70,7

56,6

67,8

153


Celkem







57,5

68,7

54,8

65,2


55,0

67,7

54,8

64,3


52,5

58,3

51,8

56,7

Tiskové zprávy

57,5

55,3

55,5

55,5


57,5

54,7

49,6

53,8


57,5

52,2

52,9

52,7


50,0

50,4

49,6

50,2

Tiskové konference

42,5

50,5

51,1

50,1

Letáky a plakáty Tisková inzerce (s informační náplní, motivační/mobilizační kampaň, průběžná informační kampaň, kampaň s imageovou a motivační náplní, případové studie projektů atd.) Veřejné akce (např. informační stan na festivalech, městských oslavách, dalších kulturních akcích)

57,5

48,7

50,7

49,6

35,0

45,8

51,8

46,4

42,5

45,4

48,9

45,9


47,5

44,3

49,6

45,6


47,5

44,1

46,7

44,8


42,5

44,3

45,6

44,5


32,5

43,5

48,9

43,9


45,0

43,0

45,6

43,6


35,0

41,5

48,5

42,5


32,5

41,2

48,9

42,2

154


Grafická příloha 6: Měli jste dostatečné množství informací o ROP Severovýchod – odpovědi rozdělené dle cílových skupin

Celkem zájmové sdružení právnických osob soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů (zpracovatel projektů) podnikatelský subjekt organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí) nestátní nezisková organizace mediální organizace informační středisko o EU hospodářská komora nebo její složka

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano

Ne

Nedokážu posoudit

Grafická příloha 5: Měli jste dostatečné množství informací o ROP Severovýchod – odpovědi rozdělené podle toho, zda respondenti byli úspěšnými, neúspěšnými žadateli, nebo vůbec nebyli žadateli

Celkem



neúspěšný žadatel 0%

10%

20% Ano

30% Ne

40%

50%

60%

Nedokážu posoudit

155

70%

80%

90%

100%


Grafická příloha 8: Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli? Odpovědi rozdělené podle cílových skupin Celkem zájmové sdružení právnických osob soukromý subjekt zabývající se přípravou projektových žádostí pro dotace z EU fondů (zpracovatel projektů) podnikatelský subjekt organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem organizace místní a regionální samosprávy (včetně krajských, obecních úřadů, zástupců dobrovolných svazků obcí) nestátní nezisková organizace mediální organizace informační středisko o EU hospodářská komora nebo její složka

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano

Ne

Nedokážu posoudit

Grafická příloha 7: Museli jste vyvinout velké úsilí, abyste informace Vám užitečné našli? Odpovědi rozdělené podle toho, zda respondenti byli úspěšnými, neúspěšnými žadateli, nebo zda vůbec nebyli žadateli

Celkem




10%

20% Ano

30% Ne

40%

50%

60%

Nedokážu posoudit

156

70%

80%

90%

100%


Grafická příloha 9: Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které Vám chyběly? Odpovědi uvedené dle cílových skupin

Celkem zájmové sdružení právnických osob soukromý subjekt zabývající se přípravou… podnikatelský subjekt organizace zřizované nebo zakládané kraji,… organizace místní a regionální samosprávy… nestátní nezisková organizace mediální organizace informační středisko o EU hospodářská komora nebo její složka 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano

Ne

Nedokážu posoudit

Grafická příloha 10: Existují komunikační aktivity nebo informační kanály, které Vám chyběly? Odpovědi uvedené dle toho, zda respondenti byli úspěšným, neúspěšným žadatelem, nebo zda vůbec nebyli žadateli

Celkem




10%

20% Ano

30% Ne

40%

50%

60%

Nedokážu posoudit

157

70%

80%

90%

100%

Závěrečnou zprávu k projektu Závěrečné vyhodnocení realizace Komunikačního plánu ROP Severovýchod zpracovala společnost:

Recommend Documents