I stavba neevidovaná v katastru nemovitostí se zahrnuje do majetku dlužníka. Pokud však jde o stavbu určenou pravomocným a vykonatelným rozhodnutím stavebního úřadu k demolici, je třeba na takovou stavbu nahlížet jako na záporný majetek dlužníka, nikoliv jako na účetně kladnou majetkovou hodnotu. V takovém případě soudem nařízená exekuce a s tím spojený příkaz, aby povinný nenakládal se svým majetkem, nebrání zahájení správní exekuce.
V Brně dne 22. ledna 2013 Sp. zn.: 1402/2012/VOP/MH
Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ve věci výkonu rozhodnutí o nařízení odstranění stavby garáže na pozemku v k.ú. Čaková, stavby víceúčelové kůlny v k.ú. Čaková a likvidace splaškových vod z rodinného domu
A - Obsah podnětu Dne 28. 2. 2012 byl veřejnému ochránci práv doručen podnět pana S. V., kterým si stěžoval na nečinnost Městského úřadu Krnov, odboru regionálního rozvoje (dále také „stavební úřad“), při výkonu rozhodnutí o nařízení odstranění stavby garáže v k.ú. Čaková a na nečinnost při výkonu rozhodnutí o nařízení odstranění stavby víceúčelové kůlny, úschovy vozíku a stání auta (ochrana proti padání větví) v k.ú. Čaková. Součástí podnětu byl také nesouhlas s prošetřením podání ve věci odvádění splaškových vod z rodinného domu v obci Čaková. Vyřízení podnětu jsem se na základě pověření veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského ujala já, neboť veřejný ochránce práv využil své možnosti dané mu ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, delegovat na mě některé oblasti své činnosti, do níž patří i oblast stavebního řádu. Stavební úřad vydal po zásahu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (dále také „krajský úřad“) dne 10. 10. 2008, čj. 02/2408/RR/SÚ/Bl., rozhodnutí o nařízení odstranění garáže s termínem do 31. 12. 2009. Krajský úřad v rámci uloženého opatření proti nečinnosti vydaného dne 8. 9. 2008 stavebnímu úřadu rovněž přikázal, aby v termínu do 10. 10. 2008 ukončil řízení o odstranění stavby označené jako „víceúčelová kůlna, úschova vozíku, stání auta“ a vydal rozhodnutí ve věci. Současně krajský úřad vytkl stavebnímu úřadu, že se v obou řízeních dopustil nečinnosti, když nejednal ve lhůtách stanovených správním řádem. Stavební úřad stěžovateli přípisem ze dne 13. 4. 2010 sdělil, že dne 9. 2. 2010 provedl na místě kontrolní prohlídku, při které zjistil, že stavba garáže nebyla odstraněna, proto stavebníka opatřením ze dne 13. 4. 2010 vyzval ke zjednání nápravy. Současně stavební úřad stěžovateli sdělil, že pokud stavebník výzvu nebude
respektovat, učiní další kroky k zahájení řízení o výkonu rozhodnutí. To se ale nestalo, stavební úřad byl ve věci nečinný, a nepřikročil ani k udělení pokuty za nesplnění výzvy k odstranění stavby. Pan V. si rovněž stěžoval na závadný stav žumpy a likvidaci splaškových vod z rodinného domu Čaková. Ve stížnosti podané u krajského úřadu ve dnech 27. 7. 2009 a 21. 9. 2009 pan V. namítal, že stavební úřad jeho podání neřeší, nenařídil provedení zkoušky těsnosti žumpy a stávající způsob likvidace splaškových vod podle něj hrozí znečištěním podzemních vod. Podle přesvědčení stěžovatele žumpa neplní svou funkci, je technicky nezpůsobilá a odpadní vody prosakují do půdy a následně do podzemních vod. Na základě shromážděných podkladů jsem se rozhodla zahájit v dané věci šetření dle ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a písemností ze dne 8. 3. 2012 jsem si k celé záležitosti vyžádala stanovisko starostky Městského úřadu Krnov. Po provedeném šetření jsem dne 15. 4. 2012 přistoupila k vydání zprávy o šetření, ve které jsem mimo jiné konstatovala, že v postupu stavebního úřadu došlo v několika případech k neodůvodněným prodlevám, což se projevilo nečinností stavebního úřadu. Ze shromážděných podkladů sice vyplývá, že stavební úřad v případě obou staveb, jakož i záležitosti řešení odvádění splaškových vod z rodinného domu Čaková, opakovaně prováděl úkony i místní šetření (kontrolní prohlídky), ale i přes vydaná pravomocná rozhodnutí nařizující panu K. odstranění stavby k naplnění těchto rozhodnutí nedošlo. Současně jsem konstatovala, že na celkové délce řízení o projednání obou nepovolených staveb se podepsala také neochota pana K. spolupracovat se stavebním úřadem, když ve stanovených lhůtách opakovaně prodlužovaných nedoložil podklady pro dodatečné povolení stavby a nezúčastňoval se prováděných místních šetření. Stavebnímu úřadu jsem vytkla, že byl ke stavebníkovi příliš benevolentní, když jej opakovaně vyzýval k doplnění podané žádosti o dodatečné povolení stavby, a tímto postupem tak de facto prodlužoval celkovou délku projednání daných staveb. Zdůraznila jsem, že správnímu orgánu není ponecháno na vůli, zda a kdy k výkonu rozhodnutí přikročí, byť by jednal ještě v zákonem stanovené lhůtě pěti let. Zastávám názor, že pokud se správní orgán dozví o nesplnění povinnosti vyplývající z pravomocného rozhodnutí, je jeho úřední povinností učinit kroky, jež k vynucení uložené povinnosti správní řád upravuje, a to bez zbytečných prodlev. Není tedy ponecháno na vůli správního orgánu, zda a kdy k nařízení výkonu rozhodnutí v rámci pětileté lhůty přistoupí. Poukázala jsem na to, že nečinnost stavebních úřadů v oblasti výkonu rozhodnutí je v řadě případů důsledkem odmítavého postoje samosprávy obce k rozpočtovému krytí výdajů stavebního úřadu spojených s exekucemi. V této souvislosti jsem zmínila, že i přes opakující se argumenty týkající se nedostatku finančních prostředků na splnění rozhodnutí cestou náhradního výkonu rozhodnutí jsem přesvědčena, že faktický stav nemůže negovat stav právní, který jednoznačně ukládá povinnost pravomocná rozhodnutí vymáhat, a to v souladu se správním či občanským soudním řádem. Proto i v tomto případě musím na splnění vydaných rozhodnutí trvat, neboť aktuální stav je nutno považovat 2
za další nečinnost stavebního úřadu, tentokrát při výkonu jím vydaného a pravomocného rozhodnutí. Za důležité jsem označila rovněž to, aby stavební úřad dořešil a zajistil zjednání nápravy ve věci zjištěného přepadu ze žumpy a způsobu likvidace odpadních/splaškových vod z rodinného domu čp. 124 v Čakové, a způsobu zachycování splaškových vod v plastové nádobě - sudu a jejich způsobu likvidace. B - Doplňující skutková zjištění V souladu se zákonem o veřejném ochránci práv jsem písemností ze dne 15. 4. 2012 požádala starostku Městského úřadu Krnov, aby se k mým zjištěním uvedeným ve zprávě o šetření vyjádřila. Následně jsem o dalším postupu a úkonech stavebního úřadu pana V. informovala dopisy ze dnů 9. 6. 2012 a 13. 7. 2012. Zprávou tajemníka Městského úřadu Krnov, kterou jsem obdržela dne 22. 8. 2012, jsem byla seznámena s tím, že stavební úřad svolal opatřením ze dne 25. 6. 2012 na den 24. 7. 2012 kontrolní prohlídku, a to za účelem prověření způsobu likvidace splaškových vod z rodinného domu Čaková, prověření stavu žumpy a plastové jímky a projednání odstranění obou shora uvedených staveb, tj. stavby garáže a kůlny. Při místním šetření bylo zjištěno, že stavby nejsou odstraněny, a ani nebyly zahájeny práce na jejich odstraňování. Současně stavební úřad z pořízeného výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že na nemovitosti ve vlastnictví pana K., včetně staveb kůlny a garáže a pozemků pod nimi, jsou vydána usnesení soudu o nařízení exekuce. Panu K. bylo sděleno, že v případě vyřešení exekuce, tzn., pokud pominou důvody, pro které byly nařízeny exekuce, má možnost ve věci staveb garáže a kůlny požádat o vydání nového rozhodnutí, o dodatečné povolení těchto staveb, s tím, že musí splnit náležitosti stanovené právními předpisy. Ve věci odvádění a likvidace splaškových vod z rodinného domu Čaková bylo zjištěno, že způsob odvádění a likvidace splaškových vod je stejný, jak bylo zjištěno při předchozích jednáních. Splaškové vody z dřezu a umývadla jsou odváděny potrubím do plastové nádoby (sudu s poklopem) a odsud jsou dle vyjádření pana K. vybírány a využívány k zálivce na zahradě. V den šetření byla nádoba plná cca do ¼, odpadní vody nepřetékaly, a nebyly ani zjištěny viditelné průsaky. Ostatní splaškové vody z rodinného domu Čaková jsou svedeny potrubím do žumpy umístěné před rodinným domem Čaková, jímka je dle sdělení pana K. nepropustná a pan K. ji sám vybírá kalovým čerpadlem a zalévá stromy na své zahradě. Žumpa je opatřena poklopem a odvětráváním. Při místním šetření byl poklop žumpy odkrytý a bylo zjištěno, že žumpa je téměř plná splaškových vod, hladina byla cca 30 cm od stropu žumpy. Přepadové potrubí bylo dle sdělení tajemníka Městského úřadu Krnov zaslepeno. Do této žumpy byla v době místního šetření vložena plastová hadice, která byla druhým koncem uložena do plechového sudu umístěného na zahradě pana K. V den šetření byl plechový sud prázdný a suchý. Panu K. bylo ze strany odboru životního prostředí sděleno, že ten, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtoké jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování, tak aby nebyla poškozena jakost podzemních a povrchových vod, a na výzvu vodoprávního úřadu prokázat jejich zneškodňování v souladu 3
se zákonem o vodách. Vypouštění nevyčištěných odpadních vod do vod podzemních nebo povrchových povolit nelze. Pan K. by musel prokázat, že nakládáním s odpadními vodami (rozstřikem, zálivkou) nedochází k proniknutí odpadních vod do vod podzemních ani povrchových. Toto prokázání by musela provést osoba odborně způsobilá - hydrogeolog. Obecně lze akceptovat pouze vývoz odpadních vod na čistírnu odpadních vod a takové chování dokladovat. Na závěr ústního jednání bylo dohodnuto, že pan K. si ihned zajistí vyvezení obsahu žumpy k tomu oprávněnou osobou, obsah plastové jímky, kde jsou zaústěny odpadní vody z umývadla a dřezu, bude přečerpávat či jiným způsobem přenášet do žumpy, nebude splaškové vody používat k zálivce zahrady a zálivce stromů. Pan K. bude obsah žumpy vyvážet dle potřeby k tomu oprávněnou osobou. Ve věci správní exekuce si stavební úřad prostřednictvím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Krnov a katastrální pracoviště Bruntál, zajistil zaslání kopií příslušných usnesení soudu o nařízení exekuce. Z dodaných usnesení soudu o nařízení exekuce vyplývá, že pan K. nesmí nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, s výjimkou běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Protože pan K. nemůže z důvodu nařízených exekucí, tedy ve smyslu ustanovení § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu,1 se svým majetkem, včetně stavby garáže a kůlny, nakládat, není nyní možné, aby stavební úřad přistoupil ke správní exekuci. Na závěr svého dopisu připojil tajemník Městského úřadu Krnov příslib, že mě o dalších učiněných krocích a výsledcích jednání s panem K. bude informovat. C - Právní zhodnocení V tomto případě se zásadní námitky stěžovatele týkající se postupu stavebního úřadu Městského úřadu Krnov vztahují jednak k výkonu pravomocných rozhodnutí o nařízení odstranění staveb a dále záležitosti stavby žumpy a likvidace odpadních vod z nemovitosti pana K. Výkon rozhodnutí o nařízení odstranění stavby V daném případě stavební úřad s odkazem na ustanovení § 44a zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, a vydaná soudní usnesení o nařízení exekuce namítá, že pan K. nemůže v důsledku vydaných exekučních usnesení nakládat se svým majetkem, z čehož vyplývá, že nemůže splnit nařízenou povinnost nepovolené stavby odstranit. Tato skutečnost současně podle stavebního úřadu brání tomu, aby stavební úřad přistoupil k vymáhání splnění uložené povinnosti. 1
Ustanovení § 44a zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Po doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Právní úkon se však považuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu nedovolá exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky dovolání se neplatnosti nastávají od účinnosti právního úkonu, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního úkonu, jehož neplatnosti se exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel dovolává.
4
K tomu uvádím, že nařízené soudní exekuce se výslovně netýkají stavby garáže a stavby víceúčelové kůlny, výkladem lze však dovodit, že tyto stavby, byť nejsou v katastru nemovitostí evidovány, lze zahrnout do majetku dlužníka. Obecně platí, že i stavba neevidovaná v katastru se zahrnuje do majetku dlužníka, ale pokud jde o stavbu nařízenou pravomocným a vykonatelným rozhodnutím stavebního úřadu k demolici, je třeba na takovou stavbu nahlížet spíše jako na záporný majetek dlužníka, nikoliv jako na „účetně kladnou“ majetkovou hodnotu. Z toho lze dovodit, že odstraněním takové stavby by k poškození věřitele a porušení exekučního usnesení soudu nedošlo. S ohledem na výše uvedené mám za to, že soudem nařízené exekuce a s tím spojený příkaz, aby povinný nenakládal se svým majetkem, zahájení správní exekuce ve vztahu k nelegálním a k demolici určeným stavbám nebrání. Za daného stavu věci jsem se proto rozhodla na nařízení exekuce staveb ve vlastnictví pana A. K. určených k demolici trvat. Za tím účelem pak formuluji opatření k nápravě uvedená v části D tohoto stanoviska. Pokud bude stavební úřad, i přes shora podané právní argumenty, chovat pochybnosti ohledně možnosti vedení správního výkonu rozhodnutí, doporučuji mu věc konzultovat dotazem u exekutora, který byl pověřen provedením soudem nařízené exekuce. Likvidace odpadních vod Pokud jde o stav likvidace odpadních vod z nemovitosti pana K., pak v případě odvádění odpadních vod z dřezu a umývadla jde zjevně o stav, který není ideální a do jisté míry jej lze považovat za provizorní, domnívám se však, že při dodržení požadavků ze strany vodoprávního úřadu jej lze akceptovat, to však pouze za předpokladu, že prokazatelně nebude zdrojem ohrožení veřejných zájmů na úseku ochrany vod. Stejně tak v případě řádného vyvážení žumpy lze současný stav za podmínky zaslepeného přepadu přijmout toliko za předpokladu, že pan K. doloží vyvezení žumpy a zajistí provedení zkoušky její těsnosti, která prokáže, že žumpa je vodotěsná.2 Rovněž v tomto směru navrhuji v části D tohoto stanoviska přijetí adekvátních nápravných opatření. D - Opatření k nápravě V návaznosti na výše uvedená zjištění a právní závěry v souladu s ustanovením § 19 zákona o veřejném ochránci práv navrhuji tato opatření k nápravě. Městskému úřadu Krnov: -
Navrhuji, aby městský úřad neprodleně přistoupil podle ustanovení § 110 a násl. správního řádu k nařízení exekuce pravomocných a vykonatelných rozhodnutí.
2
Viz ustanovení § 4 odst. 1 vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Žumpy musí být vodotěsné, bez možnosti jakéhokoliv odtoku a opatřeny odvětráním. U žump musí být v případě viditelných průsaků provedena zkouška těsnosti. Vyprazdňování žumpy musí být prováděno podle objemu akumulačního prostoru žumpy. S obsahem žumpy musí být nakládáno v souladu s jiným právním předpisem.
5
-
-
-
Navrhuji, aby stavební úřad neprodleně vydal podle ustanovení § 120 odst. 2 stavebního zákona rozhodnutí o zákazu užívání staveb, které byly pravomocně nařízeny k demolici. Navrhuji, aby stavební úřad neprodleně uložil panu A. K. předložení dokladu o tom že: 1) zajistil vyvezení žumpy, 2) zajistil provedení zkoušky těsnosti žumpy a 3) předložil stavebnímu úřadu doklad odborně způsobilé osoby o výsledku zkoušky těsnosti žumpy. Navrhuji, aby se stavební úřad začal zabývat užíváním nepovolených staveb v rámci příslušného sankčního řízení. E - Závěry
Na základě výše popsaných skutečností jsem se rozhodla vydat v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, toto stanovisko se závěrem, že jsem v postupu stavebního úřadu Městského úřadu Krnov shledala pochybení, která jsem popsala výše. Podle ustanovení § 20 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, úřad do 30 dnů ochránci sdělí, jaká opatření k nápravě činí nebo hodlá činit. Toto závěrečné stanovisko zasílám starostce Městského úřadu Krnov, řediteli Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a panu S. V., stěžovateli.
RNDr. Jitka S e i t l o v á v. r. zástupkyně veřejného ochránce práv (stanovisko je opatřeno elektronickým podpisem)
6
