1
Závěrečná zpráva z kurzů pro odbornou veřejnost v průřezovém tématu Mediální výchova a medializace Průběh kurzů: v období květen 2010 až březen 2011 Celkový počet kurzů: celkově proběhlo 8 kurzů (7 v regionech + 1 celorepublikový) Celé školení bylo rozloženo do tří na sebe navazujících bloků: 1. Vstupní dvoudenní školení v rozsahu 16 hodin; 2. Samostudium v systému e-learningu (40 hodin); 3. Závěrečné jednodenní setkání zaměřené na rekapitulaci vzdělávání a představení individuálních námětů do praxe v rozsahu 8 hodin; Kurz byl tedy koncipován celkem na tři prezenční vzdělávací dny. Vstupní školení absolvovali účastníci kurzu společně na jednom místě s ubytováním i stravováním. Po době přiměřené pro absolvování blended learningového kurzu pokračoval kurz jednodenním setkáním. Krajští koordinátoři: Dvakrát proběhlo dvoudenní školení 14 krajských koordinátorů v termínu 20. – 21. 3. 2010 a 24. - 25.4. 2010 v Praze (ubytování v Hotelu DUM, Kutilova 3061, Praha 4). Celková dotace kurzu byla 24 hodin. Z důvodu kvalifikovanějšího předání specifik jednotlivých částí průřezového tématu a pro lepší porozumění obsahu školení cílovou skupinou byla nutná přítomnost krajských koordinátorů na kurzech pro odbornou veřejnost. Krajský koordinátor tak plnil roli neformální autority regionu. Bylo vhodné, aby jej cílová skupina poznala osobně. Z tohoto důvodu byla na účast regionálního koordinátora čerpána opce ve výši 66.300,- Kč bez DPH (ubytování, doprava a odměna za přítomnost na kurzu) dle Dodatku č. 3 k Rámcové smlouvě uzavřené podle §536 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů ze dne 2. 11. 2009.
Celkem absolvovalo: 94 účastníků Místa konání kurzů : 1. Plzeňský, Karlovarský kraj - Hotel Ronak, Cheb; Divadelní klub, Cheb; 2. Pardubický, Královéhradecký kraj - Hotel Bohemia, Chrudim; 3. Vysočina, Jihočeský kraj – Konzervatoř, České Budějovice; DDM České Budějovice;
2 4. 5. 6. 7. 8.
Ústecký, Liberecký kraj – DDM Vikýř, Jablonec nad Nisou; Olomoucký, Moravskoslezský kraj – Hotel City, Ostrava; DDM Vratimov, Ostrava; Jihomoravský, Zlínský kraj – Hotel KAMU, Vsetín; CRPS, Brno; Praha, Středočeský kraj – Hotel Prokopka, Praha 3; Celá ČR - Hotel Prokopka, Praha 3;
Organizátor: Ing.Věra Slezáková, Agora - CE, o.s., Praha Hodnocení organizátora: 2,66 z maxima 3. Organizačně byly kurzy zabezpečeny a probíhaly bez problémů. Lektoři : Mgr. Václav Sochor, Mgr. David Klimeš, Bc. František Havlín, Ing. Věra Slezáková Hodnocení lektorů: Bc. František Havlín – nejlepší v hodnocení účastníků - 2,7 z maxima 3 Mgr. David Klimeš – v hodnocení účastníků - 2,66 z maxima 3 Mgr. Václav Sochor – v hodnocení účastníků - 2,5 z maxima 3 Ing. Věra Slezáková – v hodnocení účastníků - 2,43 z maxima 3
3
Obsahová náplň dvoudenního školení s časovým harmonogramem – 1.část 1.den
Program
9.00 - 9.30
Příjezd a registrace účastníků
9.30 - 11.00
Úvod a zahájení
11.00 -11.15
Přestávka
11.15 -12.30
Média – část I.
12.30 -13.00
Oběd
13.00 - 14.30
Média – část II.
14.30 - 14.45
Přestávka
14.45 - 16.15
Televize
16.15 - 16.30
Přestávka
16.30 - 18.15
Rádio
18.15 - 19.00
Večeře
19.00 - 20.45
Tisk – část I.
2.den
Program
8.15 – 10.15
Tisk – část II.
10.15 – 10.30
Přestávka
10.30 - 12.15
Internet
12.15 -13.00
Oběd
13.00 - 14.30
Novinář a jeho práce/ Média zítra
14.30 - 14.45
Přestávka
14.45 - 16.45
Základy PT/ Úvod do reklamy/ Reklamní kampaň
16.45
Závěr
Celkový čas školení 16 hodin
4 Obsahová náplň závěrečného jednodenního školení – 2.část Program 8:30 – 9:00
Příjezd a registrace účastníků
9:30 – 11:00
Kapitola – X - Reklamní mediatypy – dokončení Regulace reklamy
11:00 – 11:10
Přestávka
11:10 – 12:30
Mimo kategorie – reklama v neziskovém sektoru, soutěže a festivaly, značky a jejich úloha Reflexe e-learningu
12:30 – 13:00
Oběd
13:00 – 14:30
Reflexe e-learningu – dokončení Mediální trénink I.
14:30 – 14:40
Přestávka
14.40 – 16.15
Mediální trénink II.
16.15 – 16.30
Přestávka
16.30 – 18.15 Diskuse o podmínká
Diskuse o podmínkách pilotáže a struktuře výběrových řízení projektu Klíče pro život – II. Otázky a odpovědi Konzultace projektů připravovaných účastníky kurzu Hodnocení, závěrečná diskuse
Celkový čas školení 8 hodin
5 Hodnocení proběhlo před celou skupinou účastníků s využitím hodnotících kritérií: -
cíl projektu a jeho vazba na principy mediální výchovy a medializace; cílová skupina/y, jejich vymezení a zdůvodnění potřebnosti; dopad projektu na cílovou skupinu/y; popis zapojení cílové skupiny; realizační tým a jeho kompetence; organizace a harmonogram realizace – dle osnovy managementu mediální výchovy; finanční a materiální zabezpečení; propojení projektu na místní/regionální/krajské podmínky a potřeby; rizika projektu a jejich předcházení;
Na závěr kurzu proběhla beseda o naplnění očekávání účastníků, včetně vyplnění evaluačního dotazníku.
Cíle v oblasti mediální výchovy v rámci kurzů pro odbornou veřejnost: a) primární - při studiu řady už existujících a většinou kvalitních koncepcí mediální výchovy postupně docházíme k závěru, že všem programům chybí dva základní předpoklady: 1. dostatečná atraktivita pro studenty i pro učitele, 2. především ale sepětí s praxí. Proto vznikla koncepce kurzů Mediální výchovy, které by jejich absolventy měly vybavit hlubokou znalostí současné české mediální a reklamní praxe a orientací v ní. Tento program se extenzivně věnoval zásadním změnám, které v současnosti probíhají na mediálním trhu v souvislosti s digitalizací, upozornil na nejpravděpodobnější scénáře budoucího vývoje a nechával studenta dovozovat důsledky tohoto procesu a pochopit jeho kontext. Nástup zcela nových médií bez ambicí stát se mediatypy v jejich marketingovém významu, stírání všech rozdílů mezi jednotlivými médii, počínající zklamání z komerčního potenciálu internetu a hrozící zánik reklamy kvůli nekonečné fragmentaci médií jsou faktory, jejichž vzá-
6 jemné působení formuje mediální krajinu digitálního století do podoby, která v době, kdy naši současní studenti vyjdou ze škol, už bude vypadat zásadně jinak, než dnes. Tento kurz jim má pomoci se na tuto roli připravit a to tím, že jim procesy, probíhající okolo nich už v téhle době, vysvětlí a naučí je, jak je vnímat v kontextu. Příští generace by se médií neměla bát, měla by jim umět vládnout a vědět, jak je využívat ke svému prospěchu, a to eticky, kreativně i zvídavě. b) sekundární (především prostřednictvím diskuzí a výměny zkušeností)
Témata připravená v rámci e-learningu: 1. Média včera, dnes a zítra Studijní materiály: Medializace Test – Víte kdy se to stalo? Studijní materiály: Digitalizace Test – Co víte o digitalizaci? Úkol - Proměny televize 2. Zpravodajství Studijní materiály: Jak vypadá zpráva Úkol – Napište novinovou zprávu Test – Přiřaďte správně titulek k médiu Test – Přiřaďte správně text k médiu 3. Od psaní zprávy ke scénáři televizního příspěvku Studijní materiály : Co vidíme na ČT a Nově Úkol – Zpracování zprávy pro televizi
7 4. Publicistika a názory Studijní materiály: Publicistika – mezi úvahou a manipulací Test – V jakých novinách byste hledali tento názor Úkol – Napište názor 5. Stereotypy Studijní materiály: Nebezpečí stereotypů Text k prostudování: Jak přemýšlet o stereotypech (soubor ve formátu PDF) 6. Infozábava (infotainment) Studijní materiály: Co je infozábava Diskuse účastníků – Co si myslíte o infozábavě? 7. Zábava a reality show Studijní materiály: Jak vzniká zábava Úkol – Jaké témata se hodí k reality show? Diskuse účastníků – Čím nás bude televize bavit za 2 roky? 8. Média veřejné služby Studijní materiály: Česká média veřejné služby Text k prostudování – Jaké povinnosti mí Česká televize Anketa – Jak byste financovali média veřejné služby? Studijní materiály: Z historie BBC, nejrespektovanějšího média veřejné služby
9. Děti a nevhodné obsahy Studijní materiály: Mediální násilí Studijní materiály: „Hvězdičky“ ano či ne? Studijní materiály: Jak hodnotit počítačovou hru
8 10. Naše práva vůči médiím Studijní materiály: Zákonná regulace Úkol – Uplatněte právo na odpověď Diskuse – Náhubkový zákon 11. Etické kodexy médií Studijní materiály: Meze etických kodexů médií Anketa – Klausova rozcvička – ano, či ne? 12. Co by novinář neměl dělat Studijní materiály: Nejčastější selhání novinářů Diskuse – Setkali jste se někdy s neprofesionálním novinářem? 13. Fotografie Studijní materiály: Objektivita a faktičnost fotografie Anketa – Etika fotografie 14. Časopisy Studijní materiály: Jak časopisy zvyšují svoji čtenost Studijní materiály: Titulní strany časopisů Diskuse – Šokovat za každou cenu? 15. Film Studijní materiály: Filmová gramotnost Studijní materiály: Product placement ve filmu
16. Informační zdroje Studijní materiály: Orientace v informačních zdrojích Studijní materiály: Vytvořte si svůj svět informačních zdrojů
9 17. Internetová periodika Studijní materiály: Kdo nás zásobí zprávami z internetu? Anketa – Platili byste za internetové zpravodajství? 18. Online komunikace Studijní materiály: Rizika internetové komunikace Studijní materiály: Netika 19. Internet a nevhodné obsahy Studijní materiály: Kyberšikana Studijní materiály: Pornografie Diskuse – Jaká pravidla pro používání médií?
20. Sociální sítě Studijní materiály: Proč být v sociálních sítích Studijní materiály: Sociální sítě a děti 21. Reklama Studijní materiály: Kde všude hledat reklamu Studijní materiály: Etika reklamy Studijní materiály: Jak se posuzuje závadnost reklamy 22. Alternativní způsoby reklamy Studijní materiály: Jak poznat, že jde o reklamu Video s příklady alternativní reklamy 23. Propagace Studijní materiály: Tvorba tiskové zprávy Úkol – Vytvořte tiskovou zprávu
10 Text k prostudování: Jak spolupracovat s médii (soubor ve formátu PDF) 24. Souhrnný test Test - Přiřaďte k sobě správná tvrzení
Dva typy mediální výchovy v rámci e-learningu: Mediální výchova jako kritická interpretace V úvodu e-learningu byl kurz zaměřen na schopnost kritické interpretace a praktické procvičení znalostí o různých masových médiích. Zaměřil se také na pochopení proměny médií v čase, jaká masová média, jak často a s jakým účinkem používaly různé generace, například ve svých 20 letech. Stejně tak je důležité pochopit vývoj reklamy a její dnešní všeprostupnost (například srovnáním reklamních kampaní Coca-Coly z 50. let se současností). Dále se e-learning zaměřil na jednotlivé typy masových médií. Mladá generace stále více času tráví u internetových médií a počítačové zábavy. Přesto pro ně stále televize zůstává dominantní formou informace a zábavy. Kurz poskytl poznatky o rozdílu televizních médií veřejné služby a komerčních médií v České republice. Internetová média a počítačová zábava patří mezi nejrychleji se rozvíjející sféry sociálního života mladé generace. Zde mediální výchova stojí před zcela jiným problémem než u tradičních masových médií. Kurz e-learningu se zaměřil ze sociálně-komunikačních problémů například na chatování. Účastníci dostali přepis chatu rozhovoru fiktivního 14letého dítěte s dalšími identitami v chatroomu. Na základě poznatků z kurzu účastníci určovali, v kterých momentech dítě špatně a kdy dobře vyhodnocuje situaci.
Další zdůrazněnou oblastí byla problematika sociálních sítí. V e-learningu si účastníci prohlédli stránky fiktivního profilu mladého člověka na Facebooku a určovali, které z jím po-
11 skytnutých informací a sociálních interakcí považují za pozitivní (socializace, budování pracovních kontaktů...) a které za negativní (možnost zneužití osobních údajů, špatný odhad vnímání zápisků...) Rozhlas si uchovává svou nezastupitelnou roli auditivního média. Internet a digitalizace rozšířil jeho možnosti. V rozhlase se kladou vysoké nároky na rétorickou kompetenci i schopnost poskytnout plnohodnotnou náhradu neexistujícího vizuálního rozměru sdělení. Účastníci dostali záznam zprávy z televizního zpravodajství a jejich úkolem bylo zprávu převést do rozhlasového zpravodajství. Výsledný text pak porovnali se skutečným zpracováním rozhlasových profesionálů. Tištěná periodika se potýkají s poklesem čtenosti. Snaží se úbytku čtenářů čelit zábavnější formou zpravodajství a takzvanou názorovou žurnalistikou, tedy směšování zpravodajství a komentáře. Přesto lze stále rozlišit seriózní média a bulvár. Reklama je čím dál podstatnější složkou komercializujícího mediálního světa. Základem je proto její kritické vnímání. V této oblasti si účastníci poznatky z kurzu prozkoušeli ve fiktivní produktové reklamě. Dalšími oblastmi byla etika, legislativa či specifická kapitola ochrany mládeže. V ní elearning navodil hraniční situace užívání médií (například prohlížení pornografických stánek mládeží, natáčení pedagoga mobilem...), nabídl možnosti řešení a účastník odůvodnil svůj postup.
Mediální výchova jako vlastní mediální produkce V této oblasti se e-learning zaměřil na rozvíjení mediálních schopností. V oblasti tisku účastníci osvědčovali, jak dobře dokáží sestavit tiskovou zprávu z poskytnutých informací. Využili práva na odpověď na fiktivní text v deníku urážející jejich podnikání. Vytvořili návrh rubrik pro časopis o jejich organizaci a navrhli první témata do nich. V oblasti reklamy navrhovali účastníci za stanovených podmínek předvolební kampaň pro politika, vymýšleli vhodné mediatypy, navrhovali grafické zpracování i slogany, určovali fáze kampaně. V oblasti internetu osvědčili své schopnosti zacházet s novými médii. Založili pro fiktivní organizaci blog, využili sociální síť a osvědčili svou schopnost nalézt relevantní informace. Blended learningovou část kurzu absolvovali účastníci mezi první a druhou částí presenčního studia, kdy je počítáno s časovým odstupem 1-2 měsíce.
12 HODNOCENÍ Celkové hodnocení kurzů pro odbornou veřejnost Realizace vzdělávání probíhala v několika fázích. Nejprve bylo nutné informovat cílovou skupinu o možnosti odborného vzdělávání, poté tyto účastníky proškolit a zároveň naplnit všechny formální náležitosti vzdělávání. Ze školení vzešlo jednak několik podnětů pro průběh seminářů a dále také legislativní připomínky současného stavu v organizacích pracujících s dětmi a mládeží. Je vhodné si znovu uvědomit, že v naprosté většině jsou neformální aktivity dětí a mládeže v oblasti mediální výchovy a medializace orientovány na co nejlepší zvládnutí práce s médii, tj. fotografování, filmování, vydávání novin a časopisů, vytváření dětských rozhlasových a televizních pořadů, blogů, chatů atd. Filozofické, morální, politické, ekonomické a další souvislosti těchto aktivit stejně jako kritické vnímání médií zůstává ve většině případů opomíjeno a mladá generace často není připravena domýšlet důsledky svého mediálního jednání a svých postojů a není schopna obecnou mediální nabídku kriticky posuzovat a vnímat. V těchto souvislostech je mediální výchova a medializace v pojetí průřezového tématu projektu Klíče pro život nesmírně aktuální a potřebná.
Získávání účastníků vzdělávání: V rámci propagace kurzů Mediální výchovy bylo využito: - informační zajištění přes www portály NIDM (http://vm.nidm.cz) - sítě spolupracujících organizací Agora – CE, o.s. - sítě středisek volného času, školních družin a školních klubů v ČR - cyklu informačních seminářů tzv. „kulaté stoly“ - informování v rámci odborných časopisů
13 -
byla využita síť krajských koordinátorů
Průběh vzdělávacích seminářů: V rámci vzdělávacího projektu bylo realizováno osm školení, tato školení byla realizována dle výše uvedené struktury. Semináře byly realizovány vždy v lokalitě dobře dostupné pro dvojici krajů (poslední seminář byl určen pro zájemce z celé ČR). Ubytovací zařízení byla vybírána s ohledem na požadavky projektu a finanční možnosti. Při kurzech se osvědčilo místo konání v Praze či blízkém okolí (dobrá dostupnost pro zájemce z celé ČR). Struktura programu byla dodržena ve všech termínech školení s přihlédnutím k aktuálním zájmům jednotlivých skupin. V rámci diskuzí byla potvrzena vysoká různorodost cílové skupiny (NNO, školská zařízení atd.) a to jak v oblasti vzdělání, tak i v délce praxe. Výstupy: proškolení účastníci - 106 absolventů kurzů pro odbornou veřejnost a 11 krajských koordinátorů – celkem 117 účastníků
Vytvořený ucelený vzdělávací program: Dle vyplněných kompetenčních profilů absolventů vzdělávací akce (autoevaluací) je zřejmé, že došlo k posunu v těchto oblastech : A) komunikačních kompetencí - naučili se otevřené a rovnoprávné komunikaci, používání individuálního přístupu a respektu k organizátorům i účastníkům vzdělávacích programů a především samostatné a systematické schopnosti a dovednosti při využití prvků sociální psy-
14 chologie v komunikaci s dětmi a mládeží a pracovníky ŠD, ŠK, SVČ a NNO, znají více metod a technik zlepšujících jejich komunikační dovednosti při své práci s mládeží. B) organizačních kompetencí – naučili se nové metody a techniky tvorby reklamy, rozeznají komerční médium a pravidla, kterými se řídí, znají svoje práva vůči médiím, znají základní pravidla žurnalistiky, co je a co není zpráva, ví, co je PR a jak pracuje PR agentura. C) teoretických kompetencí – naučili nerozlišovat mezi elektronickými, klasickými a novými médii, ví, co je rating, share a reach, ví, co znamená termín product placement (skrytá reklama), ví,co je set-top box a jak souvisí s digitálním a analogovým vysíláním, naučili se televizní stanice přiřadit a popsat uvedené dělení médií, ví, co je digitalizace, interaktivita, D) praktických kompetencí – poznali a umí pracovat s e-learningovými formami vzdělávání a sdílení informací, umí sestavit tiskovou zprávu z poskytnutých informací, umí navrhnout předvolební kampaň pro politika, v oblasti internetu osvědčí své schopnosti zacházet s novými médii, umí založit blog a využít sociální síť, umí nalézt relevantní informace.
Návrhy a doporučení: Zvážit rozdělení účastníků kurzů do dvou úrovní (začátečníci a pokročilí) Zvážit možnost finanční zálohy v minimální výši ze strany přihlášeného účastníka Závěr: vzdělávání proběhla v souladu s časovým harmonogramem a bezpečnostními normami a zvyklostmi, v období květen 2010 – březen 2011, byly provedeny celkem 4 kontroly realizace vzdělávání ze strany NIDM;
15 rozpočet byl čerpán v souladu se smlouvou, v rámci komunikace mezi garantkou a dodavatelem vzdělávání se obě strany dohodly na případnou možnost čerpání opčního práva v případě dalšího vzdělávání cílové skupiny v dalším období realizace projektu; kurzy proběhy vždy v předem daných termínech a v dohodnutém místě konání; dodavatel využíval v kurzech výstupy z ostatních klíčových aktivit projektu KPŽ (především oblast výzkumů a poznatky z klíčové aktivity Uznávání neformálního vzdělávání); cílovou skupinou byli pracovníci neformální výchovy a zájmového vzdělávání ČR věnující se dětem a mládeži; dodavatel vytvořil síť krajských koordinátorů pro průřezové téma Mediální výchova a medializace; dodavatel proškolil 106 účastníků kurzů pro odbornou veřejnost; dodavatel dodržoval vizuální identitu; Dodavatel splnil část předmětu smlouvy, tedy vzdělávací a organizační služby v oblasti daného průřezového tématu „Mediální výchova a medializace“.
Příloha č. 1 – Přehled jednotlivých kurzů a jejich účastníků, znázornění zastoupení jednotlivých skupin zájmového a neformálního vzdělávání v celé ČR
