Závěrečná zpráva projektu Dlouhodobě udržitelný management na podporu biodiverzity v nivě horní Lužnice Deklarované cíle projektu: 1. Na základě terénního průzkumu, studia literatury a konzultace s orgány ochrany přírody (zejm. Správa CHKO Třeboňsko) vytvořit plán managementu cílového území – určit prioritní místa pro obhospodařování, zvolit potřebné managementové postupy a techniky. 2. Provést analýzu pozemkové držby, nájemních vztahů, potřeb a možností místní komunity ohledně realizace navrženého managementu (míra poptávky po produktech, požadavky na podmínky a způsob provádění zásahů, možností získání dotací.) 3. Vytvořit model dlouhodobě udržitelného hospodaření ve vybraných částech nivy za aktivní účasti lokální komunity založený na samovýrobě palivového dříví kácením náletových dřevin, seči luk na seno, pastvy a produkce energetické biomasy (štěpka). 4. Ve vybraných částech PR realizovat úvodní (přípravné) zásahy nezbytné pro nastartování trvale udržitelného systému managementu. Postup řešení 1. Výběr a charakteristika pilotních území Vzhledem k rozloze dotčených PR (Horní Lužnice 414 ha, Krabonošská niva 32 ha) a časovému a finančnímu rámci projektu bylo možné uskutečnit projektové aktivity pouze na vybraných pilotních územích. V první fázi projektu byla proto vybrána následující tři pilotní území, různorodá z hlediska možností následného managementu. Lokalita 1: Dvory n.Lužnicí (pod Kodlem) Pilotní území zahrnuje oba břehy řeky Lužnice a má rozlohu 45 ha. Nachází se 0,5 km severně od obce Dvory nad Lužnicí. Toto území (obr.1) představuje z hlediska zemědělského využití plochy pastvinu opuštěnou cca před pěti lety. Z větší části se jedná o plochy přístupné pro mechanizaci. Území sousedí s pastvinami Dobrota s.r.o., zemědělského subjektu hospodařícího v režimu ekologického zemědělství, má tedy vysoký potenciál pro obnovu pastvy.
Obr.1: Vegetační kryt v pilotním území 1
Obr.2: Letecké ortofoto pilotního území 1 s vyznačením parcel, parcelních čísel, jmen vlastníků, vodních ploch (šedá) a ploch navržených k odstranění dřevin (fialová) s udáním rolohy v m2. Lokalita 2: Lesní Chalupy Území se nachází 3 km jižně od obce Dvory nad Lužnicí (PR Horní Lužnice) na levém břehu Lužnice (Obr 3-4). Pilotní plocha činí 8 ha. Území reprezentuje plochy, kde zemědělské hospodaření skončilo v padesátých letech během kolektivizace. Původní louky zdegradovaly na porosty chrastice rákosovité a kopřivy dvoudomé. Obnova pastvy na tomto území je obtížná, případně vyžaduje nákladný iniciální management.
Obr.3.: Vegetační pokryv v pilotním území 2
Obr.4: Letecké ortofoto pilotního území 1 s vyznačením parcel, parcelních čísel, jmen vlastníků, vodních ploch (šedá) a ploch navržených k odstranění dřevin (fialová) s udáním rolohy v m2. Lokalita 3: PR Krabonošská niva – západní část Uzemí leží v PR Krabonošská niva na pravém břehu řeky. Pilotní plocha s rozlohou 13 ha představuje cca třetinu plochy PR. Území reprezentuje oblast, kde se přestalo hospodařit po odsunu sudetských Němců z obce Krabonoš.
Obr.5: Vegetační pokryv a charakter biotopů v pilotním území 3
Obr.6: Letecké ortofoto pilotního území 1 s vyznačením parcel, parcelních čísel, jmen vlastníků, vodních ploch (šedá) a ploch navržených k odstranění dřevin (fialová) s udáním rolohy v m2.
Obr.7: Letecký snímek pilotního území 3 2. Stanovení prioritních míst pro managementové zásahy Z hlediska výběru ploch pro odstranění dřevin byla zásadním kritériem skutečnost, že způsobují zastínění cenných vodních biotopů – aluviálních tůní a říčních ramen. Druhotným kritériem byla přístupnost pro mechanizaci (štěpkovač). Plochy navržené pro redukci dřevin jsou vyznačeny na obr. 2, 4 a 6. Až na vyjímky se jednalo o keřovité porosty vrb. Kritéria a zvolený postup byl konzultován se správou CHKO Třeboňsko. Plochy k redukci dřevin byly navrženy ve větším rozsahu, než bylo možné uskutečnit v rámci projektu, aby byla získána příslušná povolení s předstihem pro eventuální následné aktivity v rámci pokračujících projektů. 3. Analýza pozemkové držby a potřeb místní komunity Analýza pozemkové držby byla uskutečněna vlícováním katastrálních map do ortofot. Většina parcel má rozlohu v desetinách až jednotkách hektaru, takže pozemková držba je dosti roztříštěná. Zatímco na lokalitě č.1 jsou majitelé výhradně soukromníci, na lokalitě č.2 je majitelem většiny pozemků stát (spravuje pozemkový fond) a na lokalitě č.3 opět stát (spravuje AOPK). Projednání cílů projektu proběhlo se starosty a některými členy obecních rad obcí Dvory n.Lužnicí a Nová Ves nad Lužnicí, s vlastníky parcel a s hospodařícími subjekty. S majiteli pozemků byly projektové záměry projednány většinou na místě. V lokalitě 1 tvoří majitele většinou potomci sedláků, kteří v nivě hospodařili do kolektivizace. Část majitelů bydlí v okolí a vnímá probíhající sukcesi dřevin v nivě Lužnice jako jednoznačně negativní trend, znehodnocující práci jejich předků, cenu pozemků a možnost je pronajmout k hospodaření a
ztrátu estetické hodnoty krajiny, včetně její biodiversity. Všichni oslovení soukromí majitelé parcel proto vyslovili s cíly projektu předběžný souhlas. Z hlediska obnovy pastvy, případně seče luk jsme oslovili tři zemědělské subjekty, z nichž dva již na území PR Horní Lužnice hospodařili či hospodaří. Zájem rozšířit pastvu projevil subjekt Dobrota s.r.o., který již v nivě Lužnice pase stádo masného hovězího dobytka a hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Vyjednali jsme podmínky rozšíření plochy pastvin cca o 15 ha, z rozpočtu projektu byla financována podpora obnovy pastvy na území na levém břehu (vybudování ohradníku) a kofinancováno odstranění dřevin z plochy 5660 m2. Zájem obnovit seč luk neprojevil žádný zemědělský subjekt.
Obr.8: Stávající registrované a plánované půdní bloky na pilotním území 1. Stávající bloky jsou označeny žlutě s uvedením hospodařícího subjektu. Modře šrafovaný blok vlevo (15 ha): obnovena pastva za podpory z projektu, uzavřeny nájemní smlouvy s majiteli pozemků, žádost o registraci bude podána v 1. čtvrtletí 2013. Šrafovaný blok vpravo (12 ha): Zahájeno jednání o nájemních smlouvách s majiteli. Hospodařící subjekt: Dobrota s.r.o. 4. Získání souhlasů a povolení k realizaci managementových prací Konečný souhlas správy CHKO s navrhovanými zásahy (odstranění dřevin) byl podmíněn písemným souhlasem všech majitelů dotčených pozemků. Podmínky souhlasu, týkající se provedení a načasování zásahu byly projednány s CHKO Třeboňsko (specifikace podmínek viz příloha 1). 5. Realizace managementových prací
Odstranění dřevin se realizovalo v prosinci 2013 pouze na části ploch vybraných a schválených k tomuto zásahu (obr.2 a 4) na lokalitách 1 a 2 v rozsahu 5660 m2 (lokalita 1, obr.9) a 1580 m2 (lokalita 2). Na lokalitě 1 bylo cca 50% ploch určeno na zpracování štěpky, 50 % bylo určeno ke spálení na místě. Díky povodni během vánočních svátků byl znemožněn přístup štěpkovače i pálení; vytěžená biomasa bude zpracována až po opadnutí povodně. Z tohoto důvodu – nepřístupnost ploch v důsledku zatopení, které trvá od vánoc 2012 nepřetržitě – nebyla rovněž pořízena kompletní fotodokumentace prací (obr.9.). Časový rámec projektu neumožnil stanovit rentabilitu (ekonomickou rozvahu) výroby štěpky v daném území, nicméně tato bude ve spolupráci se subjektem, který vytěženou štěpku na biomasu zpracuje, provedena dodatečně.
Obr.9: Kácení dřevin – keřovitých porostů vrb – na lokalitě č.1 Obnova pastvy proběhla v srpnu 2013 na ploše cca 15 ha (obr 8. šrafovaná plocha vlevo) stádem masného hovězího dobytka v počtu 30 kusů. Účinek pastvy se projevil po několika týdnech (obr.10). Došlo k potlačení mladších výhonů keřovitých vrb, ke spasení porostů
chrastice a celkovému vysušení travních ploch; biotopy z hlediska biodiversity nejcennější – tůně a říční ramena – dobytkem narušeny nebyly.
Obr.10: Obnova pastvy na pilotním území 1 a její účinky na vegetaci 6. Vypracování plánu trvale udržitelného managementu území Časový a finanční rámec projektu neumožňuje vypracování celkového podrobného plánu pro území o celkové ploše 440 ha. Přistoupili jsme proto ke zpracování zásad a pokynů pro obnovu trvale udržitelného managementu (příloha 2).
7. Publicita projektu. Projekt byl projednán se starosty a vybranými členy obecních rad obcí Dvory nad Lužnicí a Nová ves nad Lužnicí, byla přislíbena jeho podpora u místních obyvatel. Projekt byl projednán se všemi dotčenými majiteli parcel. Z tohoto důvodu jsme upustili o pořádání veřejného semináře, který byl v projektu plánován. Zásady managementu a zkušenosti se zapojením místní komunity byly presentovány na konferenci „Říční krajina 2012“, pořádané Koalicí pro řeky a publikovány formou článku Pithart D., Koptík J.: (2012): Dlouhodobě udržitelné obhospodařování bezlesí v přírodě blízké nivě Lužnice. In: Říční krajina 2012, Koalice pro řeky 120-126, Praha. (příloha 3). Cíle a průběh projektu byly presentovány formou posteru na mezinárodní konferenci „Restoration ecology“ v Českých Budějovicích, 10-14.9.2012, pořadatel: Jihočeská Universita, příloha 4.
Exkurze Projektové záměry a postup byly předmětem dvou exkurzí: 1. Mezinárodní exkurze účastníků konference Restoration ecology, pořadatel Jihočeská Universita v Českých Budějovicích, 12.9.2012, 45 účastníků, vedl D.Pithart 2. Exkurze studentů Zemědělské University Praha, 27.9.2012, 45 účastníků, vedl D.Pithart Zprávu vypracoval dne 28.1.2013
RNDr David Pithart CSc Koordinátor projektu
Příloha 2:
Plán trvale udržitelného managementu území PR Horní Lužnice a Krabonošská niva 1. Zásady a pokyny pro obnovu trvale udržitelného managementu Cílem trvale udržitelného managementu území je zachovat mozaikovitou strukturu krajiny, která se jeví jako optimální z hlediska zachování biodiversity i dalších ekosystémových služeb území, jako je například produkce píce, dřeva, rekreační a estetické hodnoty, potenciálu tlumit průběh povodní a sucha apod. Pokud bude území ponecháno přirozené sukcesi, dojde k jeho kompletnímu zárůstu porosty keřovitých vrb. Zapojení porostu způsobí nepřístupnost území a povede k poklesu biodiversity vodních a mokřadních ekosystémů v důsledku zastínění v horizontu desítek až stovek let. Trvale udržitelný management musí být tedy zacílen na udržení bezlesí. Udržení bezlesí je možné dosahovat: 1. Částečným odstraněním (odstraňováním) dřevin 2. Obnovou zemědělského hospodaření na části ploch PR Trvale udržitelným managementem rozumíme hospodaření buď zcela, nebo minimálně závislé na prostředcích ze státního rozpočtu. Musí proto využívat potenciálu potřeb místní komunity, které je třeba vhodně zkombinovat s potřebami ochrany přírody. Odstraňování dřevin Kácení vrbových porostů je finančně náročná činnost, kterou je třeba v několikaletém intervalu stále opakovat. Většina biomasy vrb nelze využít jako palivové dřevo; při současných cenách energií, obtížnosti těžby a nepřístupnosti terénu chybí motivace majitelů parcel vrbové porosty odstraňovat. Periodické odstraňování dřevin hrazené z prostředků státního rozpočtu a jejich následné pálení se jeví jako poměrně nehospodárná činnost a je také takto místní komunitou vnímána. Opětnému zmlazování (v rámci PR nelze počítat s odstraňováním kořenů vrb těžkou mechanizací) je možné zabránit buď kosením výhonů křovinořezem několik následujících let po těžbě (což vyžaduje dodatečné náklady), nebo obnovením pastvy. Zpracování vrbových porostů k výrobě štěpky se jeví jako perspektivní využití, není ale jasné, za jakých podmínek bude pro zpracovatele štěpky rentabilní. Rozhodovat bude přístupnost terénu pro mechanizaci a celkový rozsah ploch, určených pro těžbu. Rozhodně lze konstatovat, že i pokud nebude výroba štěpky finančně zcela soběstačná, bude z hlediska zadavatele odstranění dřevin levnější než dosavadní kácení a pálení. V PR se vyskytují vzrostlé stromy - zejména olše, topoly a vrba křehká. Některé z nich je možné nechat vytěžit na palivové dřevo (například všechny vzrostlé topoly, které nejsou v PR původní) na náklady majitele s podmínkou, že zároveň majitel odstraní určenou plochu keřovitých porostů vrb. Tento proces lze rozložit do několika let tak, aby bylo množství práce
úměrné možnostem majitele, samovýrobce palivového dřeva. Předběžné jednání s majiteli pozemků prokázala, že tato strategie je proveditelná a perspektivní. Využití těchto způsobů zpracování a těžby dřevin vyžaduje průběžnou a dlouhodobou komunikaci orgánu ochrany přírody či jím pověřené osoby s majiteli pozemků a zpracovateli štěpky, založenou na vzájemné důvěře a respektu. Role orgánu ochrany přírody musí spočívat v rozhodování, co je třeba kácet co ponechat, kde případně dřeviny dosazovat a v jakém rozsahu a zajistit ke kácení potřebná povolení. Z uvedených důvodů proto pravděpodobně nelze počítat s úplnou finanční nezávislostí odstraňování dřevin na prostředcích ze státního rozpočtu. Minimálně je třeba zajistit financování koordinátora procesu, obeznámaného s požadavky ochrany přírody. Obnova zemědělského hospodaření 1. Praktické aspekty obnovy zemědělského hospodaření v nivě V rámci jednání se zemědělskými subjekty jsme zjistili, že obnova luk pro seč není v současné době perspektivní. Plochy jsou pro mechanizaci příliš podmáčené. Pastva však povrch půdy vysušuje, takže do budoucna nelze vyloučit, že by na pastevních plochách mohlo dojít i k obnově seče. Obnova pastvy je vhodná pro zemědělce v režimu ekologického zemědělství. Vhodná je celoroční pastva masného skotu (v zimě je dobytek přikrmován senem). Pro dobytek je nutné zajistit přístup na výše položené říční terasy, kam může ustoupit v době záplav. Pastva musí být extenzivní, aby nedocházelo k nadměrnému spásání vegetace, eutrofizaci podzemních a povrchových vod, nadměrné disturbanci břehů a litorárních porostů vodních biotopů. Zemědělec proto musí disponovat poměrně rozsáhlými pastvinami, k čemuž je nucen uzavírat nájemní smlouvy s řadou majitelů parcel, což představuje administrativně náročný proces (nicméně majitelé přistupují v důsledku dlouhodobého nezájmu o hospodaření v lokalitě na nízké ceny nájmu). Obnova pastvy je v proto PR perspektivní pouze tehdy, provádí-li se v rozsahu řádově desítek hektarů. Zarůstání vrbovými porosty v současné míře je pro pastvu nepříznivé. Jednak zmenšuje plochu využitelnou pro pastvu a jednak ztěžuje majiteli v nepřehledném terénu přehánění dobytka. Zemědělci proto částečné odstranění dřevin vítají a jsou ochotni se na něm i aktivně na své náklady podílet. Je-li pastva obnovena, aniž by došlo k odstranění vrbových porostů, jejich vegetativní rozrůstání do plochy je utlumeno, dobytek spase olistění do výše, kam dosáhne, a částečně naruší porosty zdupáním. Pastviny pro dobytek v nivě jsou velmi příznivé zejména proto, že zajišťují díky své produktivitě (dané vodním režimem nivy) dostatek píce i v sušších obdobích. Dobytek má přístup k vodě, pokud je sjednána vyjímka s orgány ochrany přírody a má rovněž možnost úkrytu ve stínu. Pastva je schopna účinně zregenerovat i velmi podmáčené mokřadní porosty, je možné ji proto aplikovat i tam, kde by nebylo možné obnovit seč.
2. Administrativní aspekty obnovy zemědělského hospodaření v nivě Registrace nových půdních bloků Evidování zemědělské půdy v LPIS je základní podmínkou pro čerpání dotací z PRV. Vzhledem k tomu, že předmětné pozemky nejsou aktuálně obhospodařovány a tedy ani registrovány, je nezbytné jako první krok k zahájení hospodaření tuto registraci zajistit. Registraci půdních bloků v zájmovém území provádí Agentura pro zemědělství a venkov, pracoviště Jindřichův Hradec, Ing. Marta Voldánová, tel. 384 343 157, e-mail:
[email protected]. Pro umožnění registrace bloku je klíčový současný stav plochy, jež musí mít charakter zemědělsky obhospodařované půdy. To může být ve specifických podmínkách nivy, kde se prolínají porosty luk s různými typy mokřadních biotopů a dřevinnou vegetací, problematicky a nejednoznačně zhodnotitelné. Posouzení přijatelnosti může být učiněno distančně na základě existujících dat (leteckých snímků), v případě pochybností je však možná terénní inspekce. V každém případě lze očekávat individuální přístup AZV k řešení jednotlivých případů podle konkrétní situace. Dotační podpora pro nově registrované půdní bloky Nově registrované půdní bloky jsou obecně způsobilé pro čerpání všech typů zemědělských dotací, existuje však několik podmínek, jež způsobilost pro některé platby limitují. V případě dlouhodobě opuštěných pozemků v nivě Lužnice je nejvýznamnější podmínkou prokazatelnost obhospodařování pozemku v roce 2003, která, není-li splněna, vylučuje čerpání SAPS. V naprosté většině případů je tedy nezbytné počítat se snížením celkových plateb o tuto složku. Otázka možnosti vstupu do agroenvironmentálních opatření souvisí s individuálním termínem platnosti závazku. Jelikož posledních dvou letech trvání kontraktu není umožněno navyšování celkové výměry půdy v AEO, nelze v tomto období na nově vytvořené půdní bloky uvedené platby čerpat. Dotace na podporu hospodaření v méně příznivých oblastech (LFA) jsou přípustné v každém případě. Vzhledem k nadcházející změně programovacího období nelze vyloučit, že dojde k určitým úpravám podmínek v souvislosti s novým PRV, a proto bude důležité revidovat uvedené postupy po zahájení platnosti nových předpisů. Specifika pastvy v nivě z hlediska přístupu zvířat k řece Jednou ze standardních povinností zemědělce je zabránit narušení vodních toků a jejich niv pasoucím se dobytkem. To obvykle vede k nutnosti vyplocování potoků a řek z pastvin. V případě nivy Lužnice je však zřejmé, že pastva spojená s přiměřenými disturbancemi, a to i břehových porostů podél vodních útvarů, má významně pozitivní dopad na pestrost biotopů a je tedy z hlediska ochrany přírody žádoucí. Správa CHKO Třeboňsko tuto skutečnost zohledňuje tím, že jakožto kompetentní orgán ochrany přírody může pastvu dobytka na březích toku povolit a umožnit tak zemědělci využít toku řeky jako přirozené hranice pastviny bez nutnosti instalace ohradníku. Pracovníkem CHKO odpovědným za tuto problematiku je Ing. Jiří Bureš, tel. 384 701 022, e-mail:
[email protected]
Příloha 3: Článek byl publikován ve sborníku Říční krajina 2013, vydala Koalice pro řeky
Dlouhodobě udržitelné obhospodařování bezlesí v přírodě blízké nivě Lužnice
Sustainable management of open areas in the natural floodplain of river Lužnice, South Bohemia David Pithart 1,2, Jiří Koptík2 1
Koalice pro řeky, Chlumova 17, 13000 Praha 3, e-mail:
[email protected] Daphne ČR Institut aplikované ekologie, Senovážné nám.1730, 37001 České Budějovice, e-mail:
[email protected] 2
Abstract Due to the decline of agricultural management in the wet areas within the central Europe, number of valuable near nature floodplains (including river Lužnice) have gradualy lost their forest-free areas since the second half of 20th century. Forest-free spaces, original pastures or hey meadows, overgrew mostly with with species poor stands, and consequently with various willow soft floodplain forest. As a consequence, aquatic, semi-aquatic and wetland habitats have been substantially shaded. It results in the loss of their biodiversity: primary producers as phytoplankton and aquatic macrophytes are light limited, while fish is adversely effected from oxygen depletions, caused by leaf decomposition and decline of photosynthesis. Nature reserve Upper Lužnice and Krabonošská niva are examples of a semi-natural floodplain with preserved hydrological status, meandering river bed, regular inundation, wetlands and almost 200 valuable permanent floodplain pools and oxbows. Traditional agricultural management, based on grazing and hey production maintained forest free areas and supported light acces to aquatic and wetland habitats. These represent biodiversity hot spots in the reserve. Present nature protection is based on zero management and gives a poor perspective to the area. Moreover, local people percept overgrowing as a loss of their countryside, where their ancestors managed the land. Willow „jungle“ makes the floodplain impenetrable for turists, fish anglers, hunters, and local people. The ongoing project „Sustainable management for biodiversity in the Upper Lužnice floodplain“ is aimed at maintenance of open areas through motivating the local community to restore the traditional management (wood and bush removal and consequent sensitive grazing), independently of subsidies from nature conservation. Key words: sustainable management, forest-free areas, floodplain, aluvial waters, grazing, willow bush removal Abstrakt Díky útlumu zemědělského hospodaření na podmáčených půdách ve střední Evropě řada přírodě blízkých říčních niv (včetně nivy Lužnice) postupně – od druhé poloviny minulého století – ztrácí své bezlesí. Pastviny či louky přerůstají druhově chudými porosty a posléze keřovitými vrbinami. Následkem této sukcese se zvyšuje zastínění akvatických, semiakvatických a mokřadních biotopů, což vede k poklesu jejich biodiversity: primární producenti jako fytoplankton a vodní makrofyta jsou limitování světlem, zatímco ryby jsou ovlivněny poklesy koncentrace kyslíku, způsobenému dekompozicí opadaného listí a
omezením fotosyntézy. Přírodní rezervace Horní Lužnice a Krabonošská niva jsou příkladem přírodě blízké nivy se zachovalým hydrologickým režimem, meandrujícím korytem toku, pravidelnými záplavami, mokřady a téměř dvěma sty cennými trvalými aluviálními tůněmi a říčními rameny. Tradiční zemědělské hospodaření, založené na pastvě a produkci sena udržovalo bezlesí a podporovalo přístup světla k vodním a mokřadním biotopům, z hlediska biodiversity nejhodnotnějším biotopům. Současná koncepce ochrany přírody je založena na bezzásahovosti a proto neposkytuje území vyhovující perspektivu vývoje. Místní komunita vnímá současný trend zarůstání jako ztrátu krajiny, kterou jejich předkové obhospodařovali. Vrbová „džungle“ je neproniknutelná jak pro místní, tak i pro turisty, lovce i rybáře. Běžící projekt „Dlouhodobě udržitelný management na podporu biodiverzity v nivě horní Lužnice“ je zaměřený na udržení bezlesí motivací místní komunity k obnově tradičního obhospodařování (odstraňování dřevin a křovin a následná pastva) nezávislého na prostředcích určených na ochranu přírody. Úvod: Přírodní hodnoty horní Lužnice Přírodní rezervace Horní Lužnice (414 ha, jižně od Suchdola n.L.) a Krabonošská niva (36 ha, mezi Novou vsí nad Lužnicí a státní hranicí s Rakouskem) chrání úsek přírodě blízké říční nivy. Niva si zde zachovala přirozený hydrologický režim, charakterizovaný pravidelnými záplavami (zejména v jarním období), nízkou průtočnou kapacitu meandrujícího koryta. Celkem se v obou PR vyskytuje zhruba 180 stálých aluviálních tůní a říčních ramen, které vznikly v důsledku změn trasy koryta řeky, odškrcením meandrů a slepých říčních ramen, erozním vyhloubením depresí během postupu povodňových vln či kombinací těchto faktorů. Těmito procesy je nadále systém tůní jakožto celek udržován; i když jednotlivé tůně mohou zanikat, měnit své morfologické parametry či vznikat de novo. Tůně v PR jsou variabilní z hlediska morfologie, zastínění a míry propojení s říčním korytem, případně i zdrojem vody (některé tůně mohou být syceny i průsakem vody z říční terasy). Chemismus vody je výsledkem kombinace vlivu řeky (infiltrace a inundace) a autonomních procesů – zejména přísunu organického opadu a jeho rozkladu a primární produkce (Pithart a kol. 2003). Z hlediska koncentrace živin se jedná o mezotrofní až eutrofní vodní ekosystémy. Tůně jako celek tedy představují cenný soubor škály variant tohoto aluviálního biotopu a z hlediska biodiversity území představují „hot spots“. V tůních a mokřadech PR Horní Lužnice se vyskytuje řada ohrožených rostlinných druhů jako např. stulík malý (Nuphar pumila), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), leknín bělostný (Nymphaea candida), žebratka bahenní (Hottonia palustris), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), žabník kopinatý (Alisma lanceolatum) či kosatec sibiřský (Iris sibirica). Relativně významná je i flóra submerzních makrofyt, zejména různé druhy rdestů apod. (Černý 1994). Ichtyologický průzkum prokázal výskyt 30 druhů ryb, z toho kriticky ohroženého Lampetra planeri, silně ohroženého druhu Cobitis elongatoides a pěti druhů patřících do kategorie ohrožených (Cottus gobio, Leuciscus idus, Phoxinus phoxinus, Lota lota a Misgurnus fossilis) Holub (2008). Lokality jsou v rámci ČR unikátní z algologického hlediska: bylo nalezeno 128 druhů řas: Pithart a kol. (2007) nalezli 66 druhů zelených řas a 34 druhů bičíkovců, včetně vzácných zelenivek (Gonyostomum semen) a euglenophyt. Zvláště pozoruhodný je nález hnědých řas z oddělení Chrysophyta, kdy Němcová a kol. (2002) nalezli 28 druhů šupinatých chrysophyt z rodů Mallomonas a Synura, z toho se jednalo o 7 prvních nálezů v ČR. Z hlediska této skupiny se jedná o nejbohatší lokalitu v ČR. Neobvyklé je řasové společenstvo jako celek: převládají bičíkovci, zejména skrytěnky (Cryptophyta), krásnoočka (Euglenophyta) a hnědé řasy (Chrysophyta), zatímco chybí sinice, dominující v okolních eutrofních vodách. Zooplankton je tvořen výrazně vyšším počtem druhů ve srovnání s okolními rybníky – bylo nalezeno 33 druhů perlooček a 30 druhů vířníků (Pithart a kol. 2007). V tůních je celá řada méně běžných druhů vodního hmyzu, jako jsou larvy vážek, potápníci či vodní ploštice.
Terestrické biotopy vytváří mozaikovitý pokryv, tvořený říčními rákosinami (s dominancí chrastice rákosovité a kopřivy dvoudomé), aluviálními psárkovými loukami, mokřadními vrbinami, olšinami, měkkými luhy a ostřicovými porosty (Obr.1).
Obr.1: Letecký pohled na nivu Lužnice. V pozadí obhospodařované louky, plochy s hrubší strukturou představují degradované pastviny; porostlé chrasticí rákosovitou, patrné jsou expandující vegetativně se rozmnožující porosty keřovitých vrb (dominuje vrba popelavá)
Novodobá historie obhospodařování Niva Lužnice byla do padesátých let obhospodařována místními drobnými zemědělci (rozsah parcel v jednotkách hektarů) jako pastvina, louky na seč, ve velmi omezené míře a
1 2
Obr.2: Srovnání zalesnění části nivy Lužnice mezi Novou vsí a Dvory n.L. vlevo situace v r 1952, vpravo 2008.
pouze na vyvýšených místech jako orná půda. Bezlesí převažovalo (obr.2): byly ponechány břehové porosty pro zpevnění břehů a tlumení fluktuace trasy toku, solitérní stromy pro poskytnutí stínu pro lidi i dobytek a v omezené míře i stromy poblíž říčních ramen a tůní. Nivní plochy byly odvodněny mělkými kanálky do toku; tato opatření urychlovala návrat povodňové vody do koryta, nevedla však k vysušení půdy ani k omezení tlumivého účinku
nivy na průběh povodňových vln. Ze stejného důvody byly vždy z toku řeky odstraňovány padlé kmeny, které omezovaly jeho průtočnou kapacitu a vedly tak k prodlužování zamokření luk. Mimo jiné byly rovněž zdrojem palivového dřeva, které sedláci v řece neponechali. V období první republiky byly břehy osázeny kanadskými topoly za účelem zpevnění břehů, tento záměr se nezdařil, naopak řada kmenů napadala do toku a během poválečných let postupně slábla schopnost správce toku kmeny odstraňovat. Zemědělské hospodaření prodělalo postupný útlum, který se nejdříve a nejsilněji projevil v příhraniční oblasti jakožto důsledek vysídlení německy mluvícího obyvatelstva (zánik obce Krabonoš). Drtivý dopad mělo vyhnání sedláků z jejich pozemků a násilné združstevnění; družstva pak postupně pozemky opouštěla (podmáčení, zavádění těžké mechanizace). Nivní plochy v blízkosti Suchdola n.L byly naopak zarovnány a odvodněny pro intenzivnější luční hospodaření. Některé pozemky byly opuštěny i po roce 2002, v důsledku erozně akumulačních změn způsobených velkou povodní. Ochrana přírody vyhlásila obě PR na počátku devadesátých let minulého století. U části pracovníků ochrany přírody převládal pocit, že se příroda vrátí do nivy a zpět si „vezme, co jí náleží“ a že tudíž bezzásahový režim je optimálním řešením. Rizika budoucího vývoje území
Obr.3: Aluviální tůně horní Lužnice: vlevo tůň zarůstající keřovitými porosty vrb, které zvyšují zastínění, vpravo tůň, kde pastva expanzi vrb omezuje.
V současné době představují biodiversitní „hot spots“ tůně a říční ramena (obr.3), které jsou však bezprostředně ohroženy zarůstáním vrbovými porosty, které byly v době hospodaření průběžně ořezávány a spásány. Tyto porosty jednak zvyšují zastínění, která vede k průkaznému poklesu počtu druhů (řasy a vodní makrofyta), jednak zvyšují přísun organické hmoty, jehož rozklad vede k úbytku kyslíku, případně urychluje zazemňování. Redukce kyslíku způsobuje další úbytek druhů zooplanktonu a znemožňuje zimní přežívání ryb pod ledem. I když prosvětlené tůně v otevřeném terénu jsou spíše důsledkem člověkem indukované biodiversity; je třeba je zachovat jako rezervoáry biodiversity i útočiště mnoha ohrožených druhů. Negativní vliv zastínění na počet druhů řas a vodních makrofyt je zřejmý z obrázku 4.
Obr. 4: Korelace počtu druhů vodních makrofyt (vlevo) a planktonních řas (vpravo)s celkovým zastíněním vodní hladině tůně (Pithart a kol. (2007) a Černý (1994)).
Vzhledem k aktivní inundaci nejsou tůně jakožto celek bezprostředně ohroženy rychlým zazemňováním, protože korytotvorné procesy udržují systém tůní v dynamické rovnováze. Je však možné, že zvýšený přísun organické hmoty a redukce erozních procesů vrbovými kořeny (v době povodňových průtoků) zazemňování urychluje. Erozně akumulační procesy jsou však vzhledem k ploše nivy distribuovány nerovnoměrně; takže stále dochází k tvorbě nových tůní a zanášení stávajících, je proto obtížné stanovit celkový trend. Prostupnost krajiny: omezení prostupnosti krajiny má celou řadu důsledků pro místní komunitu a turismus. Základním postojem místních obyvatel k současnému trendu je frustrace a zklamání; protože se jedná o území, které kultivovali jejich přímí předkové a které v současné době zarůstá před jejich očima. K tomu přistupuje i vnímání poklesu hodnoty parcel, které nemohou být pronajaty k zemědělskému hospodaření, i když tržby z takového nájmu jsou při malých rozlohách pozemků spíše symbolické. Zarůstání je pociťováno jako zhoršení i z estetického hlediska – krajina ztratila přehlednost, vodní tok ani tůně nejsou vidět, vodní makrofyta (lekníny) ubývají. Krajinou nelze volně procházet, ulovenou zvěř nelze ve vrbových porostech najít a tak podobně. Z hlediska turismu je ztížen až znemožněn průchod dnes již unikátní krajinou se zachovalými říčními a aluviálními prvky; sjíždění na kánoi je velmi obtížné v důsledku četných kmenů v toku.
Projekt „Dlouhodobě udržitelné obhospodařování bezlesí v přírodě blízké nivě Lužnice” Celkovým cílem probíhajícího projektu je iniciovat dlouhodobě udržitelný management bezlesí území přírodních rezervací Horní Lužnice a Krabonošská niva. Jde spíše o pilotní projekt, v rámci kterého bychom realizačně řešili jen určitou vybranou oblast a zároveň navrhli (pro větší území) model dlouhodobě udržitelného hospodaření za aktivní účasti lokální komunity a s použitím různých managementových zásahů a jejich kombinací. Dosavadní průběh projektu přinesl následující poznatky a zkušenosti: 1. Proběhl průzkum území, v rámci kterého jsme určili místa prioritní pro zásahy – odstraňování dřevin, případně pastva (obr.5). Analýza pozemkové držby a následná jednání s majiteli potvrdila předběžná očekávání – všichni oslovení projevili s navrženými zásahy souhlas.
Obr.5: Ortofoto nivy Lužnice se znázorněním pozemkové držby a návrhů managementových zásahů v nivě Lužnice severně od Dvorů n.L. Jsou znázorněny hranice parcel, čísla a jejich majitelé. Světlé plochy poblíž vodních biotopů znázorňují návrhy odstranění dřevní biomasy v blízkosti cenných tůní a říčních ramen (s udanou 2 rozlohou v m ), světlé plochy vlevo znázorňují zaregistrované půdní bloky, nacházející se ve vyšších poloze nad říční terasou.
2. Odstraňování keřovitých vrb je finančně nákladné; většinu dřevní biomasy nelze použít jako palivové dřevo. Probíhá jednání s producenty štěpky, kteří by vrbové porosty odstranili bezplatně. Je třeba dořešit rentabilitu takového zásahu (velikost ploch a přístup mechanizace). Silnější kulatinu si ochotně odstraní majitelé pozemků a povolení ke kácení udělené CHKO (udělené v rámci projektových aktivit) lze využít i pro jejich motivaci k podpoře dalších projektových záměrů. 3. Následné zmlazování vrb po prořízce (jejich kořenový systém nelze zničit bez masivního a pro biotopy destruktivního zásahu techniky) je optimální tlumit pastvou (obr.3 vpravo). Variantou je jejich opětné zpracování na štěpku (po uplynutí několikaletého období), případně opakované odstraňování křovinořezem, tato varianta je však finančně nejnákladnější. 4. Obnova pastvy závisí na přítomnosti zemědělských subjektů, kteří disponují stády masného dobytka schopného celoroční pastvy; zejména se jedná o zemědělce hospodařící v ekologickém režimu. Problémem se jeví přístup dobytka k vodě, omezený nitrátovou směrnicí. Nedodržení jejích standardů brání zemědělcům při registraci půdních bloků a následném získání dotací, naopak ohrazení vodního toku zvyšuje náklady a nutí zemědělce zajistit napájení dobytka jiným způsobem. Prořízku vrbových křovin zemědělci podporují, protože zvyšuje skutečnou plochu pastvy na pozemku, kde platí nájem za plochu celé parcely; je možné s nimi vyjednávat i podporu prořízky z vlastních prostředků. 5. Za účelem sledování dopadu pastvy na rostlinná společenstva tůní a jejich okolí byly u vybrané tůně založeny dva transekty podél celého vegetačního gradientu, tj. od okraje pasené luční vegetace až po volnou hladinu bez porostů emerzních makrofyt. Transekty jsou koncipovány jako linie navazujících vegetačních snímků o velikosti 1x1 m. Dopad plánované pastvy na opuštěných loukách bude sledován prostřednictvím opakovaného snímkování pěti trvalých ploch o velikosti 5x5 m. První snímkování provedené v roce 2012 představuje sadu base-line dat zachycujících stav před zahájením managementu.
5. Celý proces vyžaduje průběžnou harmonizaci, vyjednávání, odstraňování komunikačních a znalostních bariér a kontrolu procesu z hlediska zájmů ochrany přírody. Vzhledem k počtu zúčastněných a zainteresovaných subjektů (počet majitelů parcel v obou rezervacích odhadujeme na cca 200) nelze předpokládat, že orgány ochrany přírody naleznou k takové soustavné činnosti v dohledné době kapacity. Budoucí vývoj území tedy bude záviset na úspěšnosti při získávání projektů. Poděkování: Tato studie vznikla díky projektu „Dlouhodobě udržitelný management na podporu biodiverzity v nivě horní Lužnice“, financovanému MŽP ČR v roce 2012. Literatura: Černý R. (1994): Vegetace makrofyt tůní a slepých ramen nivy řeky Lužnice a její bioindikační význam. Disertační práce, 188 pp. Pedagogická fakulta Jihočeské Univerzity, České Budějovice. Holub M., Dvořák P., Hartvich P. (2008): Ichtyocenóza v lentických vodách horní Lužnice. In: Pithart, D., Benedová Z., Křováková, K. (2008): Ekosystémové služby říční nivy. Sborník příspěvků z konference Třeboň, 28-30.4.2008. Ústav systémové biologie a ekologie, Vodní Hospodářství. 74-84. Pithart, D.; Pichlová, R.; Bílý, M.; Hrbáček, J.; Novotná, K.; Pechar, L.(2007): Spatial and temporal diversity of small shallow waters in river Lužnice floodplain. Hydrobiologia.
Příloha 4: Poster prezentovaný na mezinárodní konferenci Restoration ecology v Českých Budějovicích
