Nástroje na podporu inovací v evropských regionech

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

Nástroje na podporu inovací v evropských regionech Instruments supporting innovations in the European regions Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.

Bc. Kateřina GAŠOVÁ

Brno, 2015

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Kateřina Gašová Nástroje na podporu inovací v evropských regionech Instruments supporting innovations in the European regions Katedra regionální ekonomie a správy

Ing. Viktorie Klímová, Ph.D. 2015

Anotace Inovační nástroje jsou analyzovány a podporovány na různých úrovních vlád. Práce se zaměřuje na jejich souhrnné zachycení, porovnání a hodnocení. Výběr nástrojů inovací sleduje moţnost postihnout charakteristické, strukturní, regionální a obsahové vlastnosti. Metodickým postupem byl výčet a hodnocení obsahu a funkce jednotlivých prvků, komponentů a struktur nástrojů a zobecnění získaných informací. Pravidelně se sleduje pozornost věnovaná faktoru regionálnosti a zdůrazňuje vztah typu inovace k jejímu prospěchu v rozvoji regionu. Popisují se přímé a nepřímé způsoby vlivu, a to i s ohledem na politická rozhodnutí a stanoviska municipalit. Upozorňuje se také na relevantní význam kombinace nástrojů různého typu při tvorbě inovačních politik.

Annotation Instruments supporting innovation are being analysed and supported at all different governmental levels. This thesis aims at a complex capturing, analysis, comparison and evaluation of these instruments. The instruments were chosen with the purpose to illustrate their typical structural and regional features with the underlying focus on their content. The instruments are listed and evaluated based on the content and functions of the individual elements, components and structures. Generalization is provided based on the gained information. The importance of the regional characteristic is being always taken into consideration. At the same time the relationship between the type of innovation and the impact of innovation on the regional development is stressed out. Direct and indirect effects are described with regards to the political decisions and the attitude of municipalities. The importance of the relevant mix of instruments composed of different types is highlighted with regards to the creation of innovation strategies.

Klíčová slova Inovace, regiony, dotace, start-upy, podpora, spolupráce, výzkum

Keywords Innovation, regions, subsidies, start-ups, support, cooperation, research

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Nástroje na podporu inovací v evropských regionech vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viktorie Klímové, Ph.D., a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 14. května 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své diplomové práce, Ing. Viktorii Klímové, Ph.D., za trpělivost, pomoc a cenné připomínky při zpracovávání zvoleného tématu.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................................... 13 1

Základní pojmy z oblasti inovací .................................................................................................. 14 1.1

2

1.1.1

Definice inovace ............................................................................................................ 14

1.1.2

Typy inovací .................................................................................................................. 15

1.1.3

Velikost inovací ............................................................................................................. 17

1.2

Význam inovací ..................................................................................................................... 17

1.3

Faktory ovlivňující inovace ................................................................................................... 19

1.4

Inovační proces...................................................................................................................... 21

1.5

Systémy inovací .................................................................................................................... 22

1.6

Regionální inovační systém ................................................................................................... 23

1.7

Inovační politika .................................................................................................................... 27

1.8

Regionální inovační strategie ................................................................................................ 28

Nástroje na podporu inovací .......................................................................................................... 30 2.1

Klasifikace nástrojů ............................................................................................................... 30

2.1.1

Obecné a specifické nástroje ......................................................................................... 31

2.1.2

Regulační, ekonomické a soft nástroje .......................................................................... 32

2.1.3

Přímé a nepřímé nástroje na podporu inovací ............................................................... 33

2.1.4

Nástroje strany poptávky a nabídky .............................................................................. 34

2.1.5

Finanční nástroje ........................................................................................................... 35

2.1.6

Dělení podle územního a odvětvového působení nástrojů ............................................ 36

2.2

3

Pojem inovace ....................................................................................................................... 14

K systematizaci a klasifikaci nástrojů ................................................................................... 37

2.2.1

Typ obsahu a/nebo cíle nástroje .................................................................................... 37

2.2.2

Inovační výkonnost regionů .......................................................................................... 37

Vybrané nástroje a jejich srovnání ................................................................................................ 41 3.1

Dotace – start-upy ................................................................................................................. 43

3.1.1

StartUp Tampere (StartUp Tampere) ............................................................................ 43

3.1.2

Starterslift (Starterslift) .................................................................................................. 44

3.1.3

Mladí inovátoři (Junge Innovatoren) ............................................................................. 44

3.1.4 Rychle začni! – podpora při osamostatnění (Start!Klar – Die Förderung für die Selbständigkeit) ............................................................................................................................. 45 3.1.5

Venture kapitál pro start-upy (Venture Capital für DurchstarterInnen (Teil!Haben)) .. 46

3.1.6

Začni – spin-off firmy v Bruselu (Launch – Spin-off in Brussels)................................ 47

3.2

Ostatní dotace na podporu inovací ........................................................................................ 49

3.2.1

Inovační vouchery (Innovationsgutscheine) .................................................................. 49

3.2.2

Asistence pro inovativní projekty (Aide à la maturation de projets innovants (AIMA)) 52

3.2.3 Pomoc strukturám podporujícím vznik start-upů (Aides aux structures d’aide à la création d'entreprises innovantes) ................................................................................................. 53 3.2.4

Granty na podporu růstu (Grants4Growth) ................................................................... 53

3.2.5

Inovační trénink (Innovationscoaching) ........................................................................ 54

3.2.6

PM’Up (PM’Up) ........................................................................................................... 56

3.2.7 Bohatá budoucnost (Zukunfts!Reich – die Förderung für strategische Unternehmensentwicklung)........................................................................................................... 57 3.2.8

Boost-Up (Boost-Up) .................................................................................................... 58

3.2.9

Prototyping (Prototyping) .............................................................................................. 59

3.3

Spolupráce ............................................................................................................................. 60

3.3.1

High-tech kampus Eindhoven (High Tech Campus Eindhoven) .................................. 60

3.3.2

Ekonomická asociace Utrecht (Economic Board Utrecht, EBU) .................................. 62

3.3.3

Talent Tampere (Talent Tampere) ................................................................................. 63

3.3.4

Program Otevřené Tampere (Avoin Tampere – ohjelma) ............................................. 64

3.3.5

Chytrá města v Öresundu (Öresund Smart City Hub) ................................................... 65

3.3.6

Mobile Heights (Mobile Heights) ................................................................................. 66

3.3.7

RegioWIN (RegioWIN) ................................................................................................ 68

3.3.8

Valonsko - Soutěţní póly (Wallonie – Poles de compétitivité) ..................................... 69

3.3.9

Růstové fórum Jiţního Dánska (Vækstforum Syddanmark) ......................................... 70

3.4

Výzkum ................................................................................................................................. 71

3.4.1 ESS MAX IV v Jiţním Švédsku – růst, inovace, dostupnost a atraktivita (TITA) (ESS MAX IV in Southern Sweden – Growth, Innovation, Accessibility and Attractiveness (TITA)) 71 3.4.2 Podpora zaměstnávání výzkumných a technických pracovníků (Ayudas a empresas y centros tecnológicos para contratar investigadores y tecnólogos) ................................................. 73 3.4.3 Vídeňské výzkumné skupiny pro mladé výzkumníky (Vienna Research Groups for Young Investigators) ..................................................................................................................... 74 4

Komparace nástrojů ....................................................................................................................... 76

Závěr...................................................................................................................................................... 82 Seznam pouţitých zdrojů ...................................................................................................................... 84 Seznam pouţitých tabulek ..................................................................................................................... 90 Seznam pouţitých obrázků .................................................................................................................... 91 Seznam pouţitých zkratek ..................................................................................................................... 92 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 93

Úvod Inovace – to je pojem, se kterým se můţeme často setkat. Kaţdý podnik a kaţdá organizace s ním operuje a přikládá mu velkou váhu. Vţdyť skoro kaţdý strategický dokument, do kterého nahlédneme, se minimálně částečně inovacemi zabývá a řeší je. Tato skutečnost odráţí fakt, ţe inovace jsou jiţ delší dobu povaţovány za jeden z klíčových faktorů ekonomického růstu a prosperity, a to jak na úrovni jednotlivých firem, tak na úrovni regionů nebo států či nadnárodních korporací a uskupení. Proto například i Evropská unie část svého strategického dokumentu Evropa 2020 věnuje inovacím, čímţ motivuje i jednotlivé členské státy, aby na tuto tématiku kladly důraz. Je tedy zřejmé, ţe inovace jsou důleţité, a proto je snadné pochopit, ţe se jak firmy, tak i vlády na všech úrovních i Evropská unie sama snaţí podporovat inovace a jejich zavádění v maximální míře. Ne pro všechny ekonomické subjekty je však lehké inovace zavádět, protoţe tento proces je mimo jiné spojen i s velkou finanční zátěţí a rizikovostí, ţe inovace nedosáhne poţadovaných výsledků. Mnohdy je překáţkou zavádění inovací také skutečnost, ţe ti, kteří by byli ochotni tak učinit, nemají dostatečné znalosti o tom, jak správně postupovat nebo v jakých oblastech je výhodné inovace zavádět. Někdy zase nedostatečně funguje přenos informací z výzkumu a vývoje do podnikatelské sféry, coţ má za následek, ţe nedochází k dostatečnému vyuţívání těchto poznatků v komerčním prostředí, coţ vede k poklesu inovační aktivity podniků. Existují i další příčiny, které mohou zabraňovat vzniku inovací nebo jejich zavádění, stejně tak jako existuje spousta odvětví, o kterých si myslíme, ţe v nich není pro inovace místo. Všechny tyto překáţky samozřejmě brání vzniku inovací, jejich šíření a všem souvisejícím pozitivním dopadům, které inovace mají a vyvolávají. Evropská unie vyvíjí nátlak na členské státy a motivuje je, aby vyuţívaly všech moţných způsobů a prostředků, kterými lze podpořit rozvoj inovací. Státy a místní vlády tak stojí před úkolem najít správné prostředky a nástroje, aby dokázaly podpořit inovační potenciál regionu, a podnítit tak jeho růst. A právě na přístupy a nástroje podpory inovací ze strany evropských regionů se zaměřuje tato diplomová práce. Jelikoţ se kaţdý stát, region nebo území liší od těch ostatních, liší se i přístupy vlád k tomu, jaké nástroje zavádí. Cílem této práce je nalézt, identifikovat a analyzovat nástroje zaváděné v inovačně vyspělých regionech Evropy a tyto nástroje mezi sebou porovnat s ohledem na jejich obsah, způsob financování a specifika regionů, ve kterých jsou nástroje zaváděny. 13

1 Základní pojmy z oblasti inovací Tato kapitola je zaměřena na definování a objasnění základních důleţitých pojmů z oblasti inovací. Účelem je přiblíţit, co vlastně inovace je, co vše je pod tímto pojmem chápáno, jakých podob mohou inovace nabývat a jaký význam inovace mají. Pozornost bude také věnována procesu vzniku inovací, inovační politice a řadě dalších termínů, kterým je potřeba rozumět dříve, neţ budou popisovány a analyzovány jednotlivé nástroje.

1.1 Pojem inovace Intuice sice napovídá, ţe inovace představuje něco nového nebo zlepšeného, ať uţ se jedná o výrobek nebo o způsob, jak se výrobek vytvoří. Pro teorii ale uţ není tak jednoduché inovaci definovat a vymezit. Tento pojem a koncept se od doby, kdy ho J. A. Schumpeter jako první představil, podstatně rozšířil. Současná teorie interpretuje inovaci ve dvou rovinách – buď jako výsledek procesu, nebo jako proces samotný. Je-li inovace chápána jako proces, tak se pod tímto úhlem pohledu skrývá „komplexní proces charakterizovaný komplikovanými zpětnovazebními mechanismy a interaktivními vztahy, které zahrnují vědu, techniku, učení, instituce, výrobu, veřejnou politiku a tržní poptávku.“1 Inovace je tedy v tomto případě způsob, jakým dochází k navrhování a produkování nových produktů a sluţeb. Zahrnuje tak všechny fáze vytváření novinek, počínaje nápadem, výzkumem a vývojem, přes design, produkci, marketing aţ po uvedení produktu na trh. Hlavní podstatou tohoto procesu jsou vzájemné interakce aktérů a vazby, které mohou jít všemi směry a vzájemně se prolínat. Druhý úhel pohledu zdůrazňuje výsledek procesu (produkt, proces nebo sluţbu) a aţ tyto výsledky povaţuje za inovaci.2 1.1.1 Definice inovace S ohledem na to, ţe existují dva způsoby, jak na inovace nahlíţet, a s ohledem na to, ţe se tento koncept neustále vyvíjí, posouvá dál a rozšiřuje, je velice obtíţné inovace definovat. Zelená kniha o inovacích říká, ţe inovace je buď obnova nebo rozšíření škály produktů a sluţeb, nebo vznik nové metody ovlivňující výrobu, zásobování či distribuci. Inovací také můţe být změna v managementu, organizaci práce nebo pracovních podmínkách. V kaţdém případě musí být zajištěna kombinace úspěšné výroby s propojením a vyuţitím dostupných novinek z ekonomické a sociální oblasti.3

1

SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. S. 80 EUROPEAN COMMISSION. Green Paper on Innovation. [online] [cit. 2015-01-27]. S. 7 3 Tamtéţ. S. 4. 2

14

Evropská unie definuje inovace jako změnu, která urychluje a zlepšuje způsoby, kterými navrhujeme, vyvíjíme, produkujeme a zavádíme nové produkty, výrobní procesy a sluţby. Podle Evropské unie pojem inovace také zahrnuje všechny změny, které přispívají ke vzniku nových pracovních míst, zlepšují ţivoty lidí a pomáhají přetvářet společnost na lepší a zelenější.4 Také OECD má svou definici inovace, kterou můţeme najít v Oslo manuálu. Tato organizace si pod pojmem inovace představuje zavedení nového nebo značně upraveného produktu, procesu, nové marketingové metody nebo nové organizační metody. Důleţitým bodem definice OECD je, ţe při zavádění není nutné, aby se jednalo o novinku nebo výrazné zlepšení pro celý trh, ale pouze o podnik samotný, ve kterém je inovace implementována. Z toho vyplývá, ţe podobný produkt, proces či marketingová nebo organizační metoda můţe být jiţ zavedena v jiném podniku, ale u zavádějícího podniku je pořád chápána jako inovace. Důleţité ale je, ţe za inovace jsou počítány pouze takové produkty, procesy nebo metody, které jsou implementovány, tedy zavedeny do uţívání nebo na trh.5 OECD zároveň prostřednictvím Oslo manuálu určuje, co není moţné za inovaci povaţovat. Negativní vymezení inovace říká, ţe za ni nemůţeme pokládat ukončení jakékoliv činnosti, a to i navzdory tomu, ţe ukončení této aktivity přispěje ke zlepšenému výkonu podniku. Stejně tak se za inovace nepovaţuje nákup identických modelů nebo rozšiřování a aktualizování jiţ existujících nástrojů a vybavení, přizpůsobování produktů nebo sluţeb poţadavkům zákazníků nebo sezónní a rutinní změny ve výrobcích a jejich designu (platí především pro textilní a obuvnický průmysl).6 1.1.2 Typy inovací Jako se chápání inovace v toku času vyvíjelo a rozšiřovalo, vyvíjela se stejně i typologizace inovací. Ze začátku se za inovace povaţovaly pouze technologické změny produktů nebo procesů. V současné době se mezi inovace ovšem zahrnují i změny netechnologického charakteru, kam se řadí organizační změny a změny v marketingu. V aktuálně nejpouţívanějším dělením inovací je pouţívána klasifikace zavedená ve třetím vydání Oslo manuálu. Podle ní existují čtyři typy inovací:7

4

EUROPEAN COMMISSION. Turning Europe into a true Innovation Union. [online]. [cit. 2015-01-27]. OECD, European Commission. Oslo Manual: Guidelines for collecting and interpreting innovation data [online]. [cit. 2015-01-27]. S. 46 – 47. 6 Tamtéţ. S. 56 – 57. 7 Tamtéţ. S. 48 – 52. 5

15

1. Inovace produktu Inovace produktu znamená zavedení nového nebo výrazně zlepšeného výrobku nebo sluţby na trh. K výraznému zlepšení můţe dojít v oblasti technických poţadavků, součástek a materiálů. Výrazně můţe také například být změněn pouţívaný software nebo jiné funkční poţadavky; další moţností je učinit výrobek nebo sluţbu více dostupnými a příjemnými pro uţivatele. U sluţeb můţe k výraznému zlepšení dojít především v oblasti jejich poskytování například tím, ţe budou poskytovány efektivněji nebo rychleji. 2. Procesní inovace Procesní inovace je implementace nového nebo významně zlepšeného způsobu produkce či způsobu dodávání. Jedná se především o změny v technických postupech, vybaveních, nástrojích, softwarech a logistických postupech. Mimo to do této skupiny patří i inovace v oblasti podpůrných aktivit (účetnictví, údrţba, nákup). Řada z těchto inovací je podniky zaváděna kvůli snaze sníţit náklady produkce nebo zvýšit její kvalitu. 3. Marketingové inovace Tento typ inovace se týká zavádění nových marketingových metod, jejichţ důsledkem jsou výrazné změny v designu nebo balení produktu, umístění produktu, jeho propagaci nebo oceňování. Účelem těchto inovací je nový způsob, jak přilákat a oslovit zákazníky a propagovat firemní produkty. Přitom nehraje roli, zda se firmy rozhodnou aplikovat nové marketingové postupy na nový produkt nebo na jiţ existující produkty. Důleţité ale je, ţe nové postupy musí být výrazně odlišné od těch, které firma praktikovala dříve. 4. Organizační inovace Mezi organizační inovace patří zavádění nových organizačních metod do obchodních praktik a postupů firmy, do organizace pracovišť a do vnějších vztahů podniku. Organizační inovace jsou podpůrným faktorem pro produktové a procesní inovace, zároveň jsou však významným faktorem ovlivňujícím výkon podniku například tím, ţe přispívají ke sníţení administrativních nebo transakčních nákladů. Stejně jako u marketingových inovací platí i zde, ţe zaváděné organizační metody musí být pro podnik úplně nové, tedy ţe se nesměly v podniku vyuţívat jiţ dříve. Tyto inovace se zaměřují například na nové způsoby vzdělávání a trénování lidí, sdílení znalostí a zkušeností mezi zaměstnanci podniku, nové rozdělení rozhodovacích pravomocí

16

a příslušné odpovědnosti mezi zaměstnance, nebo řeší nové způsoby spolupráce s dalšími firmami, výzkumnými organizacemi a organizacemi veřejného sektoru. 1.1.3 Velikost inovací Tak jako se inovace liší svým typem, liší se také svým rozsahem a velikostí. Inovace podle tohoto kritéria dělíme na:8 Přírůstkové – do této skupiny patří všechny drobné inovace, které postupně zlepšují jiţ existující produkt nebo sluţbu, radikální – sem řadíme například návrh vakcíny, CD, letadla apod. a jejich uvedení na trh, masivní posuny v technice a v technologiích – zde se jedná o tzv. technickou revoluci, např. zavedení elektřiny nebo informačních a komunikačních technologií.

1.2 Význam inovací Proč jsou inovace důleţité? Inovace jsou povaţovány za zdroj ekonomického růstu a přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomických subjektů. Jinak řečeno, inovační schopnosti a potenciál ekonomických aktérů jsou zdrojem rozdílů a nerovnoměrného rozvoje.9 Nejvíce si tento fakt ve stále více globalizovaném světě uvědomují firmy, protoţe jim jejich schopnost a moţnost inovovat zajišťuje postavení na trhu a umoţňuje či zabraňuje přeţití v konkurenčním prostředí. Pokud podnik například zavede inovaci do procesu výroby, obvyklým důsledkem tohoto kroku je, ţe dojde ke zvýšení produktivity výrobních faktorů a zároveň i sníţení výrobních nákladů, coţ je jeden z hlavních determinantů úspěchu podniků. Pokud má inovace takové dopady, je firmě poskytnut prostor pro flexibilní stanovení cen a zaměření se na kvalitu poskytovaných produktů. Za předpokladu, ţe zavedené novinky do procesu tyto dopady mají, neměly by podniky zaostávat za svou konkurencí. Obdobně fungují i inovace samotných produktů (ať uţ se jedná o výrobky nebo sluţby) – inovace v této oblasti především zajišťují, ţe se firmou nabízené zboţí odlišuje od výrobků konkurence a můţe tak lákat nové zájemce nebo přetahovat zákazníky konkurentů. Firmy se také mohou zaměřit na organizaci práce nebo lidský kapitál a zavádět inovace v těchto oblastech, čímţ nepřímo ovlivňují i změny v samotném procesu výroby a výsledných výrobcích. Obvykle jsou právě inovace v oblasti organizace práce nezbytnou podmínkou pro úspěch ostatních inovací.10 Je tedy zřejmé, ţe pro firmy jsou inovace jednoznačně přínosné. Nárůst úspor, efektivnější

8

SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. S. 79. Tamtéţ. S. 25. 10 EUROPEAN COMMISSION. Green Paper on Innovation. [online]. [cit. 2015-01-27]. S. 10. 9

17

proces výroby a poskytování produktů nebo poskytování nových výrobků můţeme označit za zdroje konkurenční výhody podniku, které mají další pozitivní efekty. Firmy, které si jsou schopny upevnit nebo vylepšit svoji pozici na trhu, mohou také pronikat na nové trhy. Rozšiřování trţního podílu obvykle vyvolává další tlak na změny v organizační struktuře, na ještě větší efektivitu vyuţívání dostupných zdrojů nebo i na další zlepšování inovační úrovně a míru zavádění inovací.11 A tím se vracíme na začátek. Význam inovací pro podniky se projevuje zřetelně a je dobře pozorovatelný. Inovace jsou však důleţité i pro vyšší úrovně ekonomiky. Součet inovačních úrovní jednotlivých firem v regionu, zemi či nadnárodním uskupení představuje inovační potenciál a schopnosti daného regionu, země nebo nadnárodního celku. A stejně jako u firem ovlivňují inovace jejich konkurenceschopnost. Inovace představují pro ekonomiky hnací motor, který jim pomáhá obnovovat průmyslovou strukturu a stojí za vznikem nových odvětví.12 A jak zmiňuje Evropská komise v Zelené knize o inovacích, inovace jsou přínosné pro celou společnost, protoţe nepřímo pomáhají řešit řadu celospolečenských problémů. Inovace svým působením a vyvolanými synergickými efekty přispívají k růstu ţivotních podmínek. To je moţné demonstrovat na několika příkladech: vznik a pouţívání nových nástrojů v medicíně pomáhá lépe stanovit diagnózu pacientů, zavedení nových způsobů, jak léčit choroby, přesouvá neléčitelné choroby do kategorie léčitelných. Pozitivní dopady na ţivotní podmínky má i zlepšení bezpečnosti v dopravě, ke kterému dochází prostřednictvím zavádění nových bezpečnostních nástrojů, inovace přináší také nové a jednodušší moţnosti komunikace atd. Zaváděním inovací dochází také ke zlepšování pracovních podmínek, k větší bezpečnosti práce nebo vzniku nových forem práce. Další oblastí, kde je moţné pozorovat pozitivní dopady zaváděných inovací, je ţivotní prostředí. Inovace přispívají ke zvýšení jeho kvality a jeho lepší ochrany nebo k efektivnějšímu vyuţívání dostupných přírodních zdrojů. Inovace mohou také přispět k řešení problémů spojených se stárnutím obyvatelstva a demografickým vývojem nebo pomoci většímu zapojování hendikepovaných lidí do společenského a pracovního ţivota.13 Zároveň je potřeba si uvědomit, ţe inovace je moţné aplikovat i jinde, neţ pouze ve vyspělých nebo high-tech odvětvích. Můţeme se s nimi potkat napříč všemi existujícími

11

OECD, European Commission. Oslo Manual: Guidelines for collecting and interpreting innovation data [online]. [cit. 2015-01-27]. S. 29 – 30. 12 EUROPEAN COMMISSION. Green Paper on Innovation. [online]. [cit. 2015-01-27]. S. 4 13 Tamtéţ. S. 14.

18

odvětvími vč. low-tech odvětví, tradičních odvětví i v sektoru sluţeb.14 Pro úspěšný rozvoj regionů i národních a nadnárodních ekonomik je potřeba, aby byly inovace zaváděny a podporovány ve všech odvětvích, jinak nebude dosaţeno vyváţeného rozvoje území.

1.3 Faktory ovlivňující inovace Existuje velká řada faktorů, které ovlivňují mnoţství vznikajících inovací v daném prostředí. Tyto faktory mohou působit na rozvoj inovací oběma směry, mohou totiţ buď podporovat inovační aktivity, nebo je mohou naopak zpomalovat. Směr působení je dán charakterem a kvalitou jednotlivých faktorů. Zelená kniha o inovacích povaţuje za nejvýznamnější faktory, které ovlivňují inovace, tyto čtyři:15 1. Výzkum a vývoj K tomu, aby výzkum a vývoj dostatečně stimuloval a podporoval tvorbu inovací, je potřeba, aby v regionu neexistoval pouze výzkum financovaný veřejnými institucemi, nýbrţ také výzkum, který by byl financován firmami samotnými. Výzkum šitý na míru potřebám firem si mohou firmy realizovat buď samy, nebo mohou své potřeby a poţadavky předat výzkumným organizacím, které ho pro ně provedou. Výzkum a vývoj v regionu by tak měl být alespoň částečně tvořen takovým výzkumem, který firmy chtějí a potřebují pro svoji činnost, a měl by vycházet z jejich vlastní iniciativy. Zároveň důleţitou roli hraje to, zda se výzkum a vývoj zaměřuje na správné oblasti, tedy jestli dokáţe anticipovat trendy a technické postupy. 2. Lidské zdroje Pro faktor lidské zdroje je rozhodující úroveň vzdělávacího systému, do kterého se započítává i další vzdělávání pracovníků. Rozhodující je také mobilita pracovní síly a mobilita informací a znalostí. Faktor lidské zdroje je tedy determinován řadou „podfaktorů“, například tím, zda se vzdělávání přizpůsobuje potřebám měnícího se světa, zda dokáţe školský systém přizpůsobovat své osnovy novým poţadavkům, zda existuje v dostatečné míře a kvalitě vzdělávání v technických oblastech, jestli je podporováno další vzdělávání a trénink pracovníků nebo jestli dochází k výměně názorů, nápadů, poznatků mezi univerzitami, výzkumnými organizacemi a podnikateli a v jaké míře.

14

MYTELKA, Lynn K. a Keith SMITH. Innovation theory and innovation policy: Bridging the gap. In: The DRUID Nelson and Winter Conference 2001 [online]. 2001 [cit. 2015-01-29]. S. 10. 15 EUROPEAN COMMISSION. Green Paper on Innovation. [online]. [cit. 2015-01-27]. S. 27 – 37.

19

3. Zdroje financování Financování je jedním z kritických faktorů ovlivňující inovace. Jelikoţ je zavádění inovace pro podnik rizikovou aktivitou, protoţe nedokáţeme dopředu určit, zda se inovace opravdu uchytí a zda s její pomocí dosáhneme poţadovaného výsledku, je komplikované i její financování. Základním předpokladem jsou samozřejmě vlastní zdroje firem, ale ty obvykle nejsou dostatečné, a proto je potřeba vyuţívat externích zdrojů (rizikový kapitál, business angels, komerční banky). Nicméně rizikovost inovací můţe ovlivnit ochotu externích investorů poskytnout prostředky na zavádění inovace s ohledem na to, ţe firma nemusí být schopna půjčku splatit. Proto také existuje finanční podpora poskytovaná státem, často ve formě dotací. Demotivujícím nebo motivujícím faktorem v oblasti financování je také nastavení daňové politiky. 4. Právní rámec a právní prostředí obecně V této oblasti zajímá inovátory především nastavení a regulace právní ochrany výsledků inovačního procesu a jejich rozšiřování, tedy oblast ochrany průmyslového a duševního vlastnictví prostřednictvím patentů, uţitných vzorů nebo ochranných známek. Důleţitou okolnost představuje přístup k patentům, znalosti o tom, jaké moţnosti inovátor má k tomu, aby chránil své výsledky, a důvod, proč je vhodné výsledky chránit. Do této oblasti také patří další regulace a standardy, se kterými se inovátoři setkávají v průběhu tvorby a zavádění inovace, a to včetně administrativní náročnosti související se zavedením a patentováním inovace. Protoţe je inovační prostředí velice komplexní, má na ně vliv velká řada dalších faktorů neţ jen ty výše zmíněné. Mezi další faktory, které podporují nebo zabraňují rozvoji inovací, patří například vyspělost podnikatelského prostředí, zda je podnikatelské prostředí konkurenční nebo ne a jaká je intenzita soutěţe mezi firmami. Relevantní pro inovace je také poptávka po produktech, poţadavky a potřeby zákazníků (a to jak existujících, tak potenciálních).16 Dosavadní výčet faktorů však tím není ani zdaleka konečný. Existuje totiţ ještě řada jiných faktorů, které mají vliv na inovace pouze v jednom regionu nebo jednom odvětví a v ostatních ne, a proto je při analýze faktorů ovlivňujících inovační aktivity potřeba zohlednit i regionální a odvětvová specifika. Kromě výše zmíněných faktorů, které se vztahují k národnímu a regionálnímu prostředí, mohou podpořit vznik inovací i interní faktory. Tato skupina faktorů je tvořena specifickými 16

ZAKIĆ, Nebojša, Ana JOVANOVIĆ a Milan STAMATOVIĆ. External and internal factore affecting the product and business process innovation. Facta Universitatis [online]. [cit. 2015-02-22] S. 10 – 11.

20

charakteristikami jednotlivých firem, nikoliv nastavením a fungováním okolního prostředí. Základními faktory v této oblasti jsou velikost firmy a typ vlastnictví (zda má firma lokálního nebo zahraničního majitele, či jaká je struktura vlastníků). Podstatnou roli také hrají schopnosti, vzdělání a přístup majitelů podniku a těch, kteří činní rozhodnutí.17 Především jejich schopnost řídit podnik s dlouhodobou vizí, schopnost předvídat vývoj na trzích a ochota sbírat, zpracovávat informace a zohlednit výsledky prováděných analýz v podnikaných krocích. V neposlední řadě můţeme mezi interní faktory zařadit organizační strukturu podniku, která determinuje kooperaci uvnitř organizace, investování do lidských zdrojů a ochotu a chuť spolupracovat s dalšími organizacemi.18

1.4 Inovační proces Inovační proces se nevztahuje pouze na část vymyšlení a vzniku nového výrobku nebo procesu, ale je podstatně komplexnější, protoţe kromě fáze návrhu a realizace zahrnuje ještě i fázi šíření inovace. Inovační proces se proto většinou chápe jako proces dynamický, ve kterém není předem stanovena posloupnost jednotlivých akcí, ale jehoţ průběh závisí na interakcích a vazbách mezi aktéry inovačního procesu. Obecně se inovační proces se dělí na tři fáze:19 1. Invence – první fáze inovačního procesu, během které vzniká a utváří se myšlenka něčeho nového nebo zlepšeného. Do této části procesu patří veškeré výzkumné a vývojové aktivity, 2. adopce – v této fázi dochází k prvnímu komerčnímu vyuţití myšlenky, čemuţ předchází nutné aktivity ve výrobě potřebné k implementaci inovace. Tato fáze je ukončena v momentě, kdy dojde k akceptování a zavedení inovace, 3. difúze – jedná se o poslední fází inovačního procesu, která slouţí k šíření znalostí o inovaci. Tento proces můţe trvat delší dobu kvůli asymetrii informací a zpoţděním. I inovační proces závisí na řadě proměnných, které je moţné rozdělit do dvou skupin – endogenní a exogenní faktory. Endogenní faktory popisují inovační prostředí, ve kterém inovační proces probíhá. Mezi ně řadíme „podnikatelskou dynamiku regionu, motivaci lidí, historické, kulturní a místní hodnoty, zvyky, úroveň řemesel, spotřebitelské potřeby atd.

17

ZAKIĆ, Nebojša, Ana JOVANOVIĆ a Milan STAMATOVIĆ. External and internal factore affecting the product and business process innovation. Facta Universitatis [online]. [cit. 2015-02-22] S. 10 – 11. 18 EUROPEAN COMMISSION. Green Paper on Innovation. [online]. [cit. 2015-01-27]. S. 4. 19 SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. S. 26.

21

Exogenní faktory inovací (jsou) tvořené ve státě úrovní výchovy, vývoje a výzkumu, technického rozvoje a vzděláváním lidských zdrojů.“20 Svoji roli také sehrávají podnikatelské schopnosti podnikatelů samotných, jako jsou například kreativita, organizační talent nebo vynalézavost. Všechny faktory ovlivňují inovační proces, tedy to, jak rychle a často se vytváří inovace, jak rychle se zavádí na trh a s jakým úspěchem a jak rychle dochází k jejich šíření prostředím a přijímání dalšími aktéry. Správná struktura, nastavení a funkčnost jednotlivých faktorů tak buď podporuje inovační procesy, nebo můţe zapříčinit přesný opak, tedy zpomalení či zastavení. Základem inovačního procesu jsou tzv. inovační aktivity. Pod tímto pojmem jsou zahrnuty všechny vědecké, technologické, organizační, finanční a komerční kroky, které vedou k implementaci inovace. Inovační aktivity mohou být někdy samy o sobě inovativní; ale také být nemusí. Za inovační aktivitu je povaţována jakákoliv činnost, která je nezbytná k implementaci inovace.21 Aby byl inovační proces zdárný, je nezbytné, aby měl inovující podnik dobré vazby na zdroje znalostí, technologií, financí a lidské zdroje. Jedná se tak především o vazby na univerzity, dodavatele, veřejné organizace, konkurenci a zákazníky. Tyto vazby mohou nabývat různých podob – můţe se jednat například o přístup k informačním zdrojům, který můţe být buď bezplatný (databáze, konference, feedback od klientů apod.), nebo za úplatu (např. koupě technologie nebo know-how). Do těchto vazeb také patří aktivní kooperace podniku na projektech zaměřených na inovace nebo spolupráce na společném výzkumu. Díky takovému zapojení získává podnik přístup k technologiím a znalostem, ke kterým by se sám nedostal.22

1.5 Systémy inovací Jeden z mnoha názorů na to, co systém inovací představuje, prezentoval Boekhalt. Podle něj je systém inovací „soubor různých institucí, které společně i individuálně přispívají k vývoji a šíření (difúzi) nových technologií a které poskytují rámec, v němž vlády tvoří a realizují vliv na inovační proces.“23 Systémy inovací jsou tak postaveny na vzájemných interakcích mezi jednotlivými účastníky inovačního procesu a sítí institucí, které tento proces jakýmkoliv způsobem ovlivňují. V dobře fungujícím inovačním systému pak dochází k transferu idejí,

20

SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. S. 26. OECD, European Commission. Oslo Manual: Guidelines for collecting and interpreting innovation data [online]. [cit. 2015-01-27]. S. 47. 22 Tamtéţ, [online]. [cit. 2015-01-27]. S. 76 – 80. 23 SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. S. 82. 21

22

schopností, znalostí, informací a signálů prostřednictvím různých kanálů a sítí, které jsou definovány sociálním, politickým a kulturním prostředím. Inovační systém je tvořen dvěma subsystémy: subsystém tvorby znalostí a subsystém znalosti ekonomiky zhodnocující.24 Subsystém tvorby znalostí je tvořen institucemi, které vytváří znalosti a dále je rozšiřují. Do tohoto subsystému patří především univerzity a výzkumné organizace. Subsystém zhodnocující znalosti ekonomiky je výrobní sektor, tedy firmy, které znalosti z prvního subsystému převádí do výroby, produkce a posléze své výsledky umísťují na trh. Tyto dva subsystémy tvoří dvě strany, které se potkávají v inovačním procese – univerzity a výzkumné organizace tvoří nabídkovou stranu, kdeţto firmy poptávkovou stranu. V ideálním případě by měly tyto dva subsystémy mezi sebou spolupracovat a předávat si informace. Někdy ale k tomuto potkávání nedochází a vzniká tak mezera mezi poptávkovou a nabídkovou stranou. Proto existuje řada institucí, které pomáhají tuto mezeru překlenout tím, ţe mezi oběma stranami podporují komunikaci a zprostředkovávají kontakty a informace. Mezi tyto prostředníky patří centra transferu technologií, podnikatelská inovační centra, instituce na univerzitách nebo také firmy rizikového kapitálu.25 Inovační systémy existují v podstatě na všech úrovních ekonomiky. Můţeme tak definovat nadnárodní, národní, regionální i sektorový systém inovací. V posledních letech se ale klade největší důraz na regionální inovační systémy, protoţe „regionální úroveň je klíčová pro dosažení konkurenceschopnosti v současném globalizovaném světě.“26

1.6 Regionální inovační systém Proč se klade takový důraz právě na regionální úroveň? Význam regionů spočívá v tom, ţe se pro globální soutěţ stávají stěţejními právě ty faktory, které jsou spjaty s regionem, jsou na něj a jeho aktéry úzce navázány, obvykle jsou také pro tento region specifické a těţko přenositelné na jiné subjekty či do jiné oblasti.27 Regionální inovační systém je moţné definovat jako „soubor ekonomických, politických a institucionálních vztahů, které se vyskytují v dané geografické oblasti a které generují kolektivní procesy učení vedoucí k rychlému šíření znalostí a nejlepších zkušeností.“28

24

BLAŢEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. S. 199. SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. S. 86. 26 BLAŢEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. S. 199. 27 ADÁMEK, Pavel CSANK a Pavla ŢÍŢALOVÁ. Regionální inovační systémy a jejich veřejná podpora. Working Paper CES VŠEM [online]. [cit. 2015-01-28]. S. 3. 28 SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. S. 85. 25

23

S pojmem regionální inovační systém a jeho konceptem přišel jako první Philip Cooke. Jeho teorie vychází z koncepce národního inovačního systému, která je rozšířena o charakteristiky typické pro regiony. Jeho koncepce stojí na tom, ţe pro rozvoj inovačního prostředí a tvorbu inovací je důleţitá vzájemná blízkost aktérů, interaktivní kolektivní učení a vzájemná spolupráce. V regionálním prostředí se do inovačního procesu také více promítají rutiny, zvyky a historie, které tak dotváří speciální a nepřenositelné vlastnosti inovačního systému. Vznikají tak samovolné synergické efekty, které mohou místní vlády dále podnítit prostřednictvím podpory výzkumu a vzdělávání a stanovením priorit v těchto oblastech.29 Typologie regionálních inovačních systémů Regionální inovační systémy je moţné třídit a klasifikovat podle určitých hledisek. Určení typu regionálního inovačního systému slouţí jednak pro srovnávání regionů mezi sebou navzájem, zároveň také můţe poslouţit jako indikátor pro tvůrce inovační politiky, protoţe definuje určité charakteristiky, které regionální inovační systém má, a můţe tak pomoci zvolit správné nástroje na podporu inovací, které budou efektivní v existujícím regionální inovačním systému. Typologie regionů ale není všespásná a neříká vše o regionálním systému, proto je při tvorbě politik podnikat i další analýzy a studie. Ke klasifikaci regionů vyuţíváme hledisko komplexnosti, znalostní základny regionu, ekonomické struktury regionu a institucionální hledisko. Na základě hlediska komplexnosti se dozvíme, jak moc je daný regionální systém rozvinut a které jeho části nejsou dostatečně vyvinuty. Ekonomická struktura regionu odpovídá na otázky týkající se přítomných odvětví a oborů v regionu a institucionální hledisko se věnuje politickému rámci a charakteru veřejné podpory. Hledisko znalostní základny pak vypovídá o přítomnosti kodifikovaných znalostí (znalosti, které je moţné standardizovat, případně prodávat) a nekodifikovaných znalostí (znalosti, které nelze standardizovat, jsou vázány na jednotlivce nebo organizace a místo, kde vznikly, jako jsou například jazyk, zvyky apod.) v regionu a moţnostech vyuţití těchto znalostí.30 Rozlišujeme tři typy znalostních základen a pro kaţdý typ jsou definovány základní charakteristiky: charakter znalostí, z jakých zdrojů tyto znalosti pocházejí a na co se dají tyto znalosti vyuţít. Prvním typem je analytická znalostní základna, kde je základním cílem poznání vědět „proč“. Proto se v regionech s analytickou znalostní základnou potkáváme, jak 29

BLAŢEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. S. 198 – 199. ADÁMEK, Pavel CSANK a Pavla ŢÍŢALOVÁ. Regionální inovační systémy a jejich veřejná podpora. Working Paper CES VŠEM [online]. [cit. 2015-01-28]. S. 5 -6. 30

24

se základním výzkumem, tak i s aplikovaným výzkumem. Je také velmi časté, ţe firmy samotné mají svá vlastní oddělení výzkumu a vývoje, nicméně důleţitým zdrojem jsou pro ně i poznatky zjištěné univerzitami a výzkumnými organizacemi, proto je pro tento druh regionu velice důleţité propojení těchto dvou sfér. Nejdůleţitějšími znalostmi jsou znalosti kodifikované, ale nelze opominout ani roli nekodifikovaných znalostí, byť je jejich význam menší. Typickými obory, které stojí na analytické základně, jsou přírodovědné obory a informační technologie. Syntetická znalostní základna je druhý typ, pro který je důleţité vědět „jak“. Tato základna je postavena na kombinování jiţ existujících znalostí a jejich dalším modifikování, coţ je podpořeno interaktivním učením a spoluprací. Impuls pro inovátory přichází především z oblastí, kde jsou nedostatky nebo problémy, které je potřeba odstranit, nebo z oblastí, kde je moţné stávající stav vylepšit. Proto se v regionech se syntetickou znalostní základnou nepotkáme se základním výzkumem, ale pouze s aplikovaným. A na rozdíl od analytické znalostní základny zde hrají nejdůleţitější roli nekodifikované znalosti, protoţe se při jakýchkoliv aktivitách vyuţívají zkušenosti aktérů. Tento typ základny je typický především pro technické obory. Posledním typem znalostní základny je symbolická znalostní základna, jejímţ hlavním posláním je zapůsobit na zákazníky a ovlivnit veřejné mínění a společnost. Znalosti této základny vychází z neformálních kontraktů a vazeb v rámci určité komunity. Důleţitou roli při vyuţívání těchto znalostí pak hraje historický a kulturní kontext a různé symboly. Z toho vyplývá, ţe tato znalostní základna je typická především pro umělecká odvětví, média nebo reklamní průmysl.31 Regionální inovační systémy se velmi často potýkají s problémy a mají určité nedostatky spočívající především v tom, ţe některá z oblastí, která je podstatná pro dobré fungování inovačního systému, není dostatečně rozvinuta. Mezi obvyklé problémy regionálních inovačních systémů patří nedostatečná koncentrace firem a jejich nedostatečná spolupráce. Důsledkem je situace, kdy firmy nemohou vyuţívat výhod plynoucích ze spolupráce s lokálně blízkým partnerem. Mezi nedostatky dále patří nedostatečný počet potřebných organizací, nízký zájem politiků o podporu inovačního procesu, špatná hustota infrastruktury, která by umoţňovala rychlejší komunikaci, nebo v regionu panuje nedůvěra, která brání správnému rozvoji regionálního inovačního systému. Některé regiony se také mohou ocitnout v tzv. lockin situaci, kdy je jen velice nákladné měnit aktuální nevýhodný stav, a tak hrozí, ţe se

31

ADÁMEK, Pavel CSANK a Pavla ŢÍŢALOVÁ. Regionální inovační systémy a jejich veřejná podpora. Working Paper CES VŠEM [online]. [cit. 2015-01-28]. S. 6.

25

nebudou dále vyvíjet. Podle Tödlinga a Trippla jsou tyto nedostatky typické především pro určité typy regionů – periferní regiony, metropolitní regiony a staré průmyslové regiony.32 Stejně tak, jako existuje klasifikace regionů, které mají určité nedostatky, existuje také typologie zabývající se ideálními typy regionálních inovačních systémů:33 Zakořeněný – jeho podstatou je zakořeněnost aktérů a jejich dlouhodobé zkušenosti vzájemně komunikovat, výsledkem je tedy silná vzájemná důvěra. Výzkum je zde zaměřen především na to, co místní firmy potřebují, zasíťovaný (networked) – i zde jsou aktéři zakořeněni, oproti předešlému typu se ale regiony liší větším důrazem na strategické plánování a větší koordinaci ze strany regionálních institucí, navíc je v tomto regionu ekonomická struktura podstatně více diverzifikovaná, a proto se zde setkáváme i se základním výzkumem a ne jen s aplikovaným jako u předcházejícího typu, řízený – tento regionální inovační systém je významně integrován do vyšších inovačních systémů, proto zde významnou roli sehrají exogenní aktéři, místní subjekty více spolupracují se subjekty mimo region, čehoţ důsledkem jsou slabé vazby na místní region, lokalistický – v tomto typu systému se nenachází ţádné velké firmy, pouze několik poboček velkých firem z jiných regionů, tyto pobočky ale příliš neparticipují na výzkumu. Výzkum, který je financován především ze soukromých zdrojů, se tak zaměřuje převáţně na potřeby vlastního regionu. Vazby mezi podnikateli navzájem i mezi podnikateli a veřejným sektorem jsou v tomto systému silné, interaktivní – charakteristické pro tento regionální inovační, ţe jsou zde všechny komponenty systému vyváţené – nedominují zde ani velké ani malé firmy, stejně tak jako zde je vyváţený počet místních a cizích firem, spolupráce ve výzkumu je jak na globální tak místní úrovni a obdobně je vyváţen i počet veřejných a soukromých výzkumných organizací, globalizovaný – v tomto prostředí fungují především globální korporace, na které jsou navázané malé a střední podniky. Výzkum je pak logicky vázán na tyto velké korporace.

32

ADÁMEK, Pavel CSANK a Pavla ŢÍŢALOVÁ. Regionální inovační systémy a jejich veřejná podpora. Working Paper CES VŠEM [online]. [cit. 2015-01-28]. S. 8. 33 Tamtéţ. S. 9 – 10.

26

1.7 Inovační politika Inovační politika se zaměřuje na podporu inovačních procesů, na zlepšení inovačního prostředí, inovačního potenciálu území a schopností inovátorů. Výsledkem těchto cílených aktivit ze strany vlád by měl být rozvoj inovací, čímţ dochází k posilování ekonomické výkonnosti a zvýšení konkurenceschopnosti firem, regionů nebo států. Protoţe je důleţité implementovat inovace v nejrůznějších odvětvích, je právě jednou z důleţitých funkcí inovační politiky podpořit inovace právě v odvětvích, která nejsou typicky inovační, nestojí na high-tech technologiích nebo primárně nevychází z výzkumu a vývoje. Jak zdůrazňují Mytelka a Smith, inovační politika by se měla zaměřit nejen na podporu výzkumu a vývoje, ale i na podporu jiných zdrojů a impulsů pro inovace, jakými jsou například mnoţství a zisk kapitálových statků, tréning pracovníků, design apod. Právě tyto zdroje a impulsy se různí napříč sektory a regiony a jsou zodpovědné za rozdílný inovační vývoj.34 S inovační politikou se potkáme na všech úrovních ekonomiky – svou inovační strategii má jednak Evropská unie, jednak existují inovační politiky jednotlivých států a v posledních letech se stále větší význam klade na inovační politiku vykonávanou ze strany regionu, coţ je důsledkem rozmáhajícího se názoru na význam regionů pro rozvoj inovací. Hlavním nástrojem inovační politiky jsou inovační strategie, které zajišťují koncepční podporu inovací a inovačních systémů, ve kterých jsou prezentovány cíle inovační politiky a také nástroje, jeţ mají pomoci dosaţení těchto cílů. Důleţitým a úroveň od úrovně se lišícím faktem je volba nástrojů inovační politiky. Například regionálnímu pojetí inovační politiky se doporučuje, aby byla zaměřena na podporu celého regionálního inovačního systému, a ne pouze na podporu jednotlivých firem. Jedná se především o kroky podnikané v oblasti komunikace a interakcí mezi jednotlivými institucemi a aktéry v oblasti vzdělávání.35 Takto zaměřená inovační politika bude měnit celé prostředí, které ovlivňuje inovace, coţ bude mít dopad na inovační výkonnost všech firem v regionu, a ne jen pouze těch vybraných, které by byly podporovány přímo. Vliv na inovační podnikání má ale i nastavení ostatních politik státu neţ jen inovační politiky, svoji roli mají i opatření státu v oblasti podpory a dotování vědy a výzkumu, nastavení daňové politiky nebo úvěrová pravidla.36

34

MYTELKA, Lynn K. a Keith SMITH. Innovation theory and innovation policy: Bridging the gap. In: The DRUID Nelson and Winter Conference 2001 [online]. [cit. 2015-01-29]. S. 10. 35 BLAŢEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. S. 201. 36 ŠVEJDA, Pavel. Inovační podnikání. S. 101.

27

1.8 Regionální inovační strategie Regionální inovační strategie jsou základním nástrojem regionální inovační politiky, které slouţí k podpoře a zlepšení dynamiky regionálního inovačního prostředí a regionálních inovačních systémů. Jak jiţ bylo výše řečeno, klade se důraz na to, aby inovační politiky nebyly politikami, které podporují pouze vybrané firmy, ale aby se zaměřovaly především na faktory ovlivňující vznik a šíření inovací. Tento princip platí samozřejmě i pro úroveň regionů, a tak kromě podpory místního výzkumu a vývoje by se měly regionální strategie orientovat také na podporu lidského a sociálního kapitálu, na posílení vzájemného dialogu mezi aktéry a v pozornosti by měl být i růst důvěry v regionu. Při tvorbě inovační strategie je také nutné si uvědomit, ţe se jednotlivé regiony mezi sebou v četných charakteristikách liší – mají rozdílnou velikost, rozdílnou demografickou a ekonomickou strukturu, jsou zaběhlá jiná odvětví, liší se počtem a úrovní vzdělávacích a vědeckých institucí apod. Regiony tedy řeší různé problémy a mají různé nedostatky, a proto úspěšná strategie jednoho regionu nemusí fungovat v jiném regionu. Stejně tak neexistuje ţádná „one-size-fits-all“ strategie, kterou by mohl implementovat jakýkoliv region.37 To ovšem nevylučuje, aby nebylo moţné „inovace vhodnými intervencemi z regionální

úrovně

podpořit

prakticky

v jakýchkoliv

institucionálních

podmínkách

a v jakémkoliv typu regionu.“38 Regionální inovační strategie tedy musí zohledňovat všechna specifika regionu, musí zohlednit jeho silné a slabé stránky, identifikovat komparativní výhody, překáţky, které naopak brání a zpomalují zavádění inovací, a zvolit správné nástroje na podporu inovací, o kterých se předpokládá, ţe se v regionu dobře uchytí. Zároveň ale nejde pouze o to, detailně analyzovat daný region a vystihnout jeho specifika, nýbrţ je také potřeba zapojit do tvorby inovační strategie všechny zainteresované subjekty z regionu. Je nutné s nimi připravovanou strategii konzultovat, aby vznikla taková strategie, která stojí na konsensu těch, kteří ji navrhují, zaštiťují a jsou zodpovědní za její implementaci, a těch, kteří ji ve skutečnosti budou uvádět v ţivot tím, ţe se jí budou řídit a budou ji svým aktivitami implementovat. Regionální inovační strategie je tedy úspěšná, pokud jsou její tvůrci schopni identifikovat všechny specifické konkurenční výhody regionu, všechny aktuální i moţné překáţky rozvoje inovací. Strategie tak musí být detailní a musí být přijatelná a známá pro všechny subjekty, které se podílí na inovačním procesu. Pokud je strategie příliš všeobecná, nezohledňuje 37 38

Regional innovation strategies. OECD [online]. [cit. 2015-01-30]. S. 1. BLAŢEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. S. 263.

28

specifika regionu i jednotlivých částí regionu nebo pokud existují pochybnosti, ţe místní autority nejsou příliš nakloněny nebo nechtějí strategii implementovat a podporovat, pak strategie nemůţe uspět. OECD definuje pět typů rizikových faktorů, které brání tomu, aby byla strategie úspěšně implementována. Do první skupiny rizikových faktorů, patří všechny aktivity, které způsobují, ţe se region nevěnuje také vazbám na sousední regiony, na zahraniční partnery a na globální ekonomiku. Regionální inovační strategie musí být postavena na specifikách místního regionu, nesmí ale opomíjet vazby na zahraniční firmy a firmy mimo region, nesmí zapomenout na vliv mezinárodních podniků, na které jsou velmi často navázány místní drobní a střední podnikatelé. Strategie by tak měla podporovat i přeshraniční a meziregionální iniciativy. Dalším rizikem je špatné pojetí inovační politiky. Jak jiţ bylo dříve řečeno, problematické je, pokud je inovační politika zaměřena pouze na podporu organizací a nikoliv celého funkčního systému. Negativním jevem však také je to, zabývají-li se tvůrci inovační politiky pouze dopady jednotlivých nástrojů a nezohledňují koexistenci nástrojů vedle sebe a jejich vzájemné působení na sebe. Stejně tak vykazuje negativní dopady inovační strategie, která byla vytvořena bez ohledu na zaměření ostatní politiky. Jak jiţ bylo výše řečeno, inovační proces neovlivňuje pouze inovační politika, ale i například daňová politika, politika podpory malých a středních podniků apod. Rizikovým faktorem je také zaměření pouze na technické inovace, a proto jsou další typy inovací opomíjeny. Technologické inovace nejsme schopni zavádět ve všech odvětvích; ale protoţe inovace jsou moţné v jakémkoliv prostředí, je potřeba koncipovat inovační politiku komplexně, například je vhodná podpora organizačních inovací, protoţe ty mohou být implementovány v jakémkoliv odvětví. Do čtvrté skupiny rizik řadíme nedostatečnou podporu klastrů a různých místních aglomeračních iniciativ. Právě klastry a různé podnikatelské asociace vedou k uţší spolupráci mezi subjekty inovačního prostředí a jejich prostřednictvím se lépe šíří znalosti a zkušenosti. Poslední skupinou negativních faktorů, které zabraňují úspěšné implementaci inovační strategie, tvoří neochota politických subjektů ustoupit z nastavené cesty a upravit strategii tak, aby byla adaptována na nové skutečnosti.39

39

Regional innovation strategies. OECD [online]. [cit. 2015-01-30]. S. 4.

29

2 Nástroje na podporu inovací Nástroje na podporu inovací jsou součástí inovačních politik, které jsou vytvářeny za účelem vyřešit problémy spojené s inovační výkonností daného území a s výzvami, kterým daný inovační systém čelí. Inovační nástroje jsou obvykle k nalezení právě v příslušných inovačních strategiích nebo souvisejících akčních plánech. Evropská unie také spravuje několik databází, ve kterých jsou shromaţďovány údaje o pouţívaných nástrojích na podporu inovací napříč Evropskou Unií. V této práci je čerpáno ze dvou databází: ERAWATCH a Regional Innovation Monitor Plus. Inovační nástroje jsou vybírány, designovány a zaváděny jednak za účelem vyřešení určitých problémů, které se objevují v příslušném inovačním systému, jinak k podpoře inovační procesy. K úspěšnému splnění tohoto cíle musí mít tvůrci inovačních nástrojů zanalyzovány příčiny existujících problémů, aby zaváděné nástroje měly ţádoucí a adekvátní efekt. Při tvorbě nástrojů je také potřeba počítat se synergickými a dalšími efekty, které jejich zavedení můţe vyvolat. Zároveň by měly být nástroje navázány na nástroje ostatních politik tak, aby se vzájemně doplňovaly a podporovaly. Pokud budou nástroje působit proti sobě, zabrání tento negativní vztah mezi nimi dosaţení cílového stavu. Z toho vyplývá, ţe je chyba, pokud jsou inovační nástroje zaváděny ad-hoc. Aby byl nástroj účinný, je potřeba postavit jeho designování na detailní analýze prostředí, problémů a překáţek, dopadů, které zavedení nástroje vyvolá, a je nezbytné jej navázat na nástroje jiných politik. Nástroje obvykle nevznikají samostatně, ale v tzv. mixech. Mixy představují specifické kombinace nástrojů inovační politiky, které se vzájemně ovlivňují, doplňují a které přímo nebo nepřímo přispívají k posílení inovačního prostředí.40 Stejně jako neexistuje one-size-fitsall strategie, tak neexistuje ani mix inovačních nástrojů, který by byl stejný pro všechny regiony. Tento mix musí stejně jako strategie zohledňovat specifické charakteristiky daného inovačního systému, jeho individuální silné a slabé stránky, problémy a překáţky. Tvorba inovačního mixu je klíčová pro to, aby byla inovační strategie úspěšná a byly dosaţeny vytyčené cíle.

2.1 Klasifikace nástrojů Na základě toho, ţe jsou nástroje designovány s ohledem na specifické potřeby jednotlivých inovačních systémů, existuje nepřeberné mnoţství těchto nástrojů. To ale neznamená, ţe by se nedaly podle určitých společných charakteristik roztřídit do různých skupin. Tato kapitola se 40

BORRÁS, Susana a Charles EDQUIST. The choice of innovation policy instruments. Circle Lund University [online]. [cit. 2015-03-30]. S. 25.

30

zabývá několika způsoby, jak lze nástroje na podporu inovací dělit. Je ale třeba podotknout, ţe existuje podstatně více způsobů, jak inovační nástroje dělit, neţ je níţe popsáno. Kaţdý, kdo nástroje na podporu inovací zkoumá, si můţe zvolit svá vlastní kritéria pro klasifikaci nástrojů, která budou odpovídat jeho vlastním potřebám. Nástroje je také moţné třídit podle více kritérií najednou, pokud je jedno kritérium nedostačující. Při definování jednotlivých skupin si je ale třeba uvědomit, ţe velká spousta nástrojů svým obsahem a zaměřením můţe spadat do více neţ jedné kategorie, proto je potřeba zváţit, jaká kritéria jsou pro třídění nástrojů zvolena. 2.1.1 Obecné a specifické nástroje Toto dělení je nejobecnější ze všech a mezi inovační nástroje řadí i nástroje z oblastí, které nejsou implicitně s inovacemi spojovány. Je ale třeba mít na paměti, ţe inovace jsou ovlivňovány nejen přímo, ale stejně jako jiné oblasti ekonomiky, jsou z velké míry ovlivňovány nepřímo. Na to je nutné brát ohled při designování jakékoliv politiky. Následující členění poskytuje vhled právě do této problematiky. Pro obecné nástroje platí, ţe jejich pole působnosti není přesně zaměřeno na podporu inovací. Jejich cílem není přímá podpora aktivit spojených s inovacemi ani podpora ekonomických subjektů, které se zapojují do inovačního systému a tvorby inovací. Jejich působení je podstatně širší, dotýká se i jiných oblastí ekonomiky a společenského ţivota, nicméně jejich nastavení je rozhodující pro to, jak se bude inovační systém vyvíjet, jak se budou inovační aktéři chovat a jak budou inovace akceptovány. Nástroji proto v tomto případě rozumíme veškerá rozhodnutí a všechny podnikané kroky, které ovlivňují nastavení místních institucí (institucemi je v tomto případě míněn právní systém, pravidla chování a celý institucionální rámec), podnikatelského sektoru, systému vzdělávání, trhu práce, finančních trhů, mezinárodního obchodu a infrastruktury.41 Příklady konkrétních oblastí, ve kterých by měli být političtí představitelé při svých rozhodnutích s ohledem na budování a kvalitu inovačního systému obzvláště obezřetní, ukazuje tabulka č. 1.

41

JOHANSSON, Börje, Charlie KARLSSON a Mikaela BACKMAN. Innovation policy instruments. [online]. [cit. 2015-03-30].

31

Tabulka 1: Kritické oblasti pro politická rozhodnutí Ekonomická sféra Instituce

Kritické oblasti

Podnikatelský sektor

intenzita hospodářské soutěţe a antimonopolní politika nastavení daňového systému a daňových úlev systém dotací a grantů byrokracie spojená s podnikáním fungování vzdělávacího systému (od preprimárního aţ po terciární) systém celoţivotního vzdělávání flexibilita na trhu práce jistota zaměstnání školicí a rekvalifikační nástroje investice do lidského kapitálu mobilita pracovní síly síla a vliv odborů

Vzdělávání Trh práce

Finanční trhy

Mezinárodní obchod Infrastruktura

právní rámec etické kodexy sociální instituce (zvyky, společenská pravidla) právo duševního vlastnictví (patenty, autorská práva, obchodní tajemství, obchodní značky) zprostředkující organizace (hospodářské komory, profesní komory) environmentální regulace

vytvořit soutěţní prostředí na finančních trzích vytvořit alternativní zdroje finanční podpory (rizikový kapitál, business angels, private equity fondy) mezinárodní konkurence podpora exportu import cizích technologií infrastruktura pro výzkum a vývoj a vzdělávání informační a komunikační technologie infrastruktura pro přenos znalostí a know-how dopravní infrastruktura

Zdroj: Innovation policy instruments; vlastní zpracování

Druhou skupinou jsou specifické nástroje, které jsou navrhovány a zaváděny s cílem ovlivnit jiţ konkrétní oblast spojenou s inovacemi (výzkum a vývoj, zavádění inovací, komercializace inovací), či inovační proces nebo konkrétní skupinu inovačních aktérů (malé a střední podniky, univerzity, výzkumné organizace atd.). Tato skupina nástrojů je velice široká, jejich paleta je pestrá a tyto nástroje jsou vytvářeny s ohledem na charakteristiky příslušného inovačního systému. 2.1.2 Regulační, ekonomické a soft nástroje První skupina shrnuje takové regulační nástroje, které regulují sociální a trţní interakce, čímţ stanovují pravidla hry. Regulačními nástroji se tak stávají veškeré zákony, právní nařízení 32

nebo pravidla. Pro inovace jsou zásadní regulace, které na ně mají buď přímý, nebo nepřímý dopad. Pokud je vztah mezi regulacemi a inovacemi přímý, znamená to, ţe tyto regulační nástroje byly navrţeny s explicitním cílem ovlivnit inovační aktivity. Některé regulační nástroje však nemají přímý vztah k inovacím. Takové nástroje nebyly designovány s explicitním cílem ovlivnit inovace. Jejich hlavní cíl je sice jiný, nicméně inovace jsou zavedením takové regulace nepřímo ovlivněny. Asi největší vliv na inovační aktivity mají regulace týkající se práv duševního vlastnictví, výzkumných a vzdělávacích organizací a obecně výzkumu a vývoje a inovačních aktivit. Významné jsou také etické a bioetické regulace mající zásadní vliv například na výzkum a inovační aktivity v oblasti zdravotnictví. Obdobně jsou důleţité i veškeré regulace podnikatelského sektoru a průmyslových odvětví.42 Druhou skupinu v tomto dělení představují ekonomické nástroje, které zaštiťují veškeré ekonomické a finanční iniciativy slouţící jako stimuly a podněty pro inovační chování. Tato skupina nástrojů je nejrozšířenější a příslušné nástroje jsou ve velké míře designovány tak, aby ovlivnily a motivovaly nabídku inovací. Mezi ekonomické nástroje patří veškeré druhy finanční nebo materiální podpory, veřejná podpora výzkumných a vzdělávacích organizací, daňové pobídky, podpora technologického transferu nebo podpora vytváření jiných zdrojů kapitálu pro firmy (především podpora rizikového kapitálu).43 Třetí kategorii představují tzv. soft nástroje. Pro tuto skupinu je charakteristické, ţe stojí na principu dobrovolnosti; nejsou donucovací, mají přesvědčující charakter a podporují méně hierarchickou spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Svojí podstatou jsou tak doplňkem k regulačním a ekonomickým nástrojům, protoţe poskytují doporučení, normativní apely nebo nabízí prostor pro vytváření dohod. Příkladem soft nástrojů jsou nepsaná pravidla chování, zavedení dobrovolných technických standardů, kampaně slouţící k šíření vědeckých poznatků nebo public private partnership.44 2.1.3 Přímé a nepřímé nástroje na podporu inovací Nástroje na podporu inovací lze také dělit podle základního druhu působení na vznik inovací – zda přímo, anebo nepřímo. Pro přímé nástroje je charakteristické, ţe jejich existence automaticky implikuje výstup v podobě inovačního produktu, sluţby nebo procesu. Aby byla tato charakteristika přímých nástrojů na podporu inovací naplněna, mají obvykle charakter

42

BORRÁS, Susana a Charles EDQUIST. The choice of innovation policy instruments. Circle Lund University [online]. [cit. 2015-03-30]. S. 14. 43 Tamtéţ. S. 15. 44 Tamtéţ. S. 13, 17.

33

dotací, grantů, zvýhodněných úvěrů, záruk nebo finančních příspěvků.45 Z toho můţeme poznat, ţe tato skupina je identická se skupinou přímých finančních nástrojů, a z výše zmíněné charakteristiky vyplývá, ţe poskytnutí jakéhokoliv druhu finanční pomoci je vázáno na inovační aktivity, jejichţ výsledkem je inovace. Pokud tato podmínka není naplněna, nemůţe být podpora poskytnuta. Nepřímé nástroje na podporu inovací jiţ nejsou tak implicitní jako nástroje přímé. Na tyto nástroje nejsou navázány konkrétní inovační výstupy, protoţe jejich posláním je ovlivnit ekonomické prostředí tak, aby v něm mohl vzniknout a být dále rozvíjen vhodný inovační systém. Do kategorie nepřímých nástrojů spadá velká škála nástrojů, mezi které je moţné zařadit například rozvoj inovační infrastruktury, podporu spolupráce, podporu výzkumu a vývoje či celkově podporu podnikatelského prostředí tak, aby to bylo vhodné pro zavádění inovací. Dále sem patří nástroje zaměřující se na transfer technologií, vzdělávání (ať uţ zaměstnanců, podnikatelů nebo vzdělávání prostřednictvím školního systému), poradenství, na ochranu duševního vlastnictví anebo na jakékoliv nástroje, které podporují zakládání nových firem.46 Zároveň pod nepřímé nástroje spadají i veškeré nepřímé finanční nástroje, především daňové nástroje nebo nástroje na rozvoj rizikového kapitálu. 2.1.4 Nástroje strany poptávky a nabídky Toto členění inovačních nástrojů zachycuje, která strana inovačního procesu je jimi ovlivněna – zda nabídka inovací, nebo poptávka po inovacích. Cílem nástrojů strany poptávky je zvýšit poptávku po inovacích. Ta po inovacích totiţ představuje více podnětů pro vznik nových produktů, sluţeb a procesů. Dalším pozitivním dopadem vyšší poptávky po inovacích je zlepšení podmínky pro přijímání inovací a zrychlení jejich difúze v prostoru. Na trhu ale existují překáţky, které brání tomu, aby bylo jasné, co poptávající strana potřebuje a chce a co naopak můţe nabídková strana poskytnout. Mezi takové překáţky patří např. nedostatečná komunikace a interakce mezi producenty inovací a jejich uţivateli (producenti inovací neznají přesné preference a poţadavky uţivatelů a nemohou jim tak přizpůsobit své výrobky, obráceně uţivatelé kvůli nedostatečné komunikaci neví, ţe existují inovativní produkty nebo procesy, které by se jim mohly hodit). Nástroje poptávkové strany jsou zaváděny právě z důvodu existence těchto překáţet a jejich cílem je odbourat nedostatečnou komunikaci a objasnit straně nabídky, jaké poţadavky mají poptávající. Nejčastěji se těchto nástrojů vyuţívá v souvislosti se společenskými potřebami 45 46

ŢÍTEK, Vladimír. Hodnocení inovační výkonnosti regionů. ESF MU [online]. [cit. 2015-03-30]. Tamtéţ.

34

(např. z oblasti zdraví, ţivotního prostředí), které se vlády snaţí naplnit, ale nemají k tomu dostatečné zdroje nebo produkty. Příkladem nástroje strany poptávky je poskytování slev na dani firmám, které zavádějí inovativní produkty nebo procesy. Obdobně se mezi nástroje nabídky řadí i veřejné zakázky, prostřednictvím kterých organizace veřejné správy hledají dodavatele, kteří dokáţí dodat inovativní produkty nebo sluţby.47 Nástroje strany nabídky se naopak zaměřují na to, aby firmy samy o své vlastní vůli více investovaly do výzkumu a vývoje, inovací a jejich zavádění. Nástroje strany nabídky jsou na rozdíl od nástrojů strany poptávky více rozšířené a existuje jich větší mnoţství. Tyto nástroje je moţné rozdělit do následujících čtyř skupin48: a. Dotace na podporu výzkumu a vývoje ve firmách, b. finanční nástroje, c. programy sdílení rizika a dluhů (zaměřují se především na sniţování rizika, které souvisí s financování inovativních projektů), d. sluţby zprostředkovávající existující technologie malým a středním podnikům (účelem je, aby malé a střední podniky zaváděly jiţ existující a prověřené technologie, které jim pomohou v jejich dalším rozvoji). 2.1.5 Finanční nástroje Z pohledu firmy je inovační proces záleţitostí velice rizikovou, protoţe se po dlouhou dobu jedná pouze o investice do vývoje nového produktu a jeho testování, z čehoţ firmy neinkasují ţádný zisk. Poté přichází na řadu fáze zavedení produktu, sluţby nebo procesu na trh a v tom momentu se teprve ukáţe, zda je tato novinka správně zkonstruována, zda dokázala vyplnit mezeru na trhu a zda se na trhu uchytí nebo ne. Pokud ano, začnou se podnikateli vracet jeho investované prostředky v podobě zisků z prodeje. Pokud ne, byly veškeré finance „vyhozené z okna“. Z toho jasně vyplývá, ţe inovační proces je pro firmu vţdy okolnost velice riziková, a proto se především malé a střední podniky do inovací nechtějí pouštět, protoţe by nemusely případný krach nového výrobku na trh přeţít. Přesto jsou, jak jiţ bylo výše řečeno, inovace zásadní pro ekonomický růst jak firem, tak i celé ekonomiky. A protoţe si vlády uvědomují jejich význam a zároveň i jejich rizikovost, snaţí se podniky finančně podpořit při vymýšlení a zavádění inovací.

47

The Inovation Policy Platform. Demand-side policy instruments for innovation in firms [online]. [cit. 2015-0328]. 48 Tamtéţ.

35

Finanční nástroje, které slouţí tomuto účelu, můţeme rozdělit na přímé a nepřímé. Rozdíl mezi nimi je ve způsobu, jakým podporují inovační a výzkumné aktivity. Přímé finanční nástroje jsou takové, které poskytují firmám nebo výzkumným a vzdělávacím institucím finanční prostředky (obvykle ve formě grantů nebo dotací), které slouţí přímo k financování jejich výzkumných nebo inovačních činností. Naproti tomu účelem nepřímých finančních nástrojů je poskytnout subjektům, které inovace vytváří nebo se na jejich vytváření podílí, určité finanční úlevy (především v oblasti daní), aby byly tak sníţeny jejich finanční výdaje. Na rozdíl od přímé finanční podpory nepřímá finanční podpora nenarušuje konkurenční prostředí, protoţe ji můţe získat kaţdý, kdo splní stanovené podmínky. Mezi typické nástroje nepřímé finanční podpory patří:49 Odpočet výdajů na výzkum a vývoj od příjmů podléhajících zdanění, daňová sleva, urychlení odpisování investičních výdajů na výzkum a vývoj, speciální daňové pobídky, daňové úlevy pro malé a střední podniky, daňová stimulace rizikového kapitálu, sníţení sociálního pojištění zaměstnavatele za výzkumné a vývojové pracovníky, mechanismy garancí, zvýhodněné úvěry. 2.1.6 Dělení podle územního a odvětvového působení nástrojů Různé úrovně státu vytváří své vlastní inovační strategie. V důsledku toho vznikají i nástroje na podporu inovací na různých úrovních územního členění státu. Podobným způsobem vytváří svojí vlastní inovační strategii a na ni navázané inovační nástroje rovněţ Evropská unie. Územní působnost nástrojů závisí tedy na tom, která úroveň je vytvořila. Nástroje vznikající v rámci inovační politiky Evropské unie působí na území všech členských států a determinují tak podobu inovačního systému celé Evropské unie. – Další moţností je působení na národní úrovni. Setkáváme se s ním tam, kde jsou součástí národních inovační strategií. Nejniţší úrovní je lokální úroveň, která je obvykle zastoupena nástroji, které jsou vytvořeny regiony. Obdobným způsobem můţeme nástroje členit i podle toho, jaká ekonomická odvětví nebo obory ovlivňují.

49

ŠVEJDA, Pavel. Inovační podnikání. S. 147, 148.

36

2.2 K systematizaci a klasifikaci nástrojů Všechny druhy a typy jednotlivých nástrojů vykazují společné i diferencující se znaky. Tato skutečnost otevírá prostor pro jejich systematizaci a klasifikaci. Pro účely této diplomové práce byla jako výchozí princip určena dvě kritéria: Za primární kritérium bylo stanoveno dělení nástrojů podle typu a rozsahu jejich obsahu a/nebo cíle. Toto kritérium odráţí tzv. vnitřní stránku hodnoceného jevu a bylo zvoleno proto, ţe je nejuniverzálnějším kritériem pro systematizační analýzu. Toto kritérium se dá pouţít kdykoliv bez ohledu na realizační pole nástrojů. Realizační pole nástrojů představuje druhé kritérium, které vypovídá o tom, kde a v jakém prostředí se obsah nástroje realizuje. Vzhledem k různosti prostředí můţe tedy realizační pole nabývat různých podob. Můţe být například regionální, ekonomické, oborové, administrativní nebo pouze bodové (jeden podnik) atd. Regionální členění je vnějším znakem nástrojů, a proto i principem jejich systematizace. Tento znak se odráţí jako rozdělení regionů podle inovační výkonnosti. 2.2.1 Typ obsahu a/nebo cíle nástroje Toto kritérium zachycuje obsah jednotlivých nástrojů, případně jejich cíle. Vybrané nástroje byly na základě tohoto přístupu rozděleny do dvou základních skupin: dotace a podpora. Kaţdá z těchto dvou skupin se obsahově dále ještě dělí. Nástroje, které svým obsahem spadají do skupiny dotace, je moţné ještě dále rozdělit podle zaměření dotace. Pro účely této diplomové práce byly dotační nástroje rozděleny na dotace pro start-upy a na ty, jejichţ cílem je podpora inovací. I oblast podpory byla dále zkonkretizována a rozdělena podle cíle podpory. Nástroje, které spadají pod oblast podpory, tak mohou být zaměřeny buď na podporu spolupráce, nebo podporu výzkumu. 2.2.2 Inovační výkonnost regionů K posouzení inovační výkonnosti regionů, která slouţí jako dílčí kritérium v rámci realizačního pole a vytváří vlastně nedělitelnou jednotu „obsahu“ a „realizačního pole“, je vyuţito Regional Innovation Scoreboard – benchmarku, který vydává Evropská komise a který provádí srovnání inovativní výkonnosti 190 regionů Evropské unie, Norska a Švýcarska. Jedná se o doprovodný benchmark k Innovation Union Scoreboard, který zkoumá inovativní výkonnost na úrovni členských států. Nejnovější verze Regional Innovation Scoreboard vyšla v roce 2014. K měření inovační výkonnosti se zde vyuţívá stejné metodiky jako u Innovation Union Scoreboard. Celé měření a následné hodnocení je postaveno na sumárním inovačním indexu, který v sobě zahrnuje výsledky dílčích indikátorů ze tří skupin: motory inovací (Enablers), 37

firemní aktivity (Firm activities) a výstupy (Outputs). Celkově se sumární inovační index skládá z 25 dílčích indikátorů, které jsou zařazeny pod klíčové dimenze jednotlivých skupin. Pod skupinu motory inovací tak spadají indikátory týkající se lidského kapitálu, otevřeného a excelentního výzkumného systému, financování a podpory. Skupina firemní aktivity zachycuje tyto dimenze: firemní investice, duševní vlastnictví a spolupráce a podnikání. Indikátory vztahující se k inovačním firmám a ekonomickým efektům patří do skupiny výstupy.50 (Detailnější a přehlednější schéma sumárního inovačního systému se nachází v příloze č. 1.) Ideálně by se i na regionální úrovni měly uţívat stejné dílčí indikátory jako pro hodnocení států. Bohuţel není ale moţné některé indikátory na regionální úrovni vyuţít, protoţe se na této úrovni nesbírají příslušná data. Jedná se například o indikátory typu počet absolventů doktorského studia ve věkové kategorii 25-34, podíl doktorandů ze zemí mimo EU na procentu celkových doktorandů nebo vědecké publikace na milion obyvatel. V důsledku nedostupných dat se sumární inovační index na úrovni regionů skládá pouze z 11 dílčích indikátorů oproti 25, které se vyuţívají pro Innovation Union Scoreboard.51 Detailní přehled jednotlivých indikátorů se znázorněním, pro které z těchto indikátorů jsou sbírána data na regionální úrovni, je zachycen v příloze č. 2. Na základě získaných dat jsou evropské regiony rozděleny do čtyř skupin – inovační vůdci (innovation leaders), inovační následovníci (innovation followers), mírní inovátoři (moderate innovators) a dohánějící regiony (modest innovators). Mezi inovační vůdce řadíme ty regiony, jejichţ inovační výkonnost je o 20 % a více vyšší neţ průměr EU spočítaný na základě sesbíraných dat pro jednotlivé indikátory. Za inovační následovníky povaţujeme ty regiony, jejichţ výkonnost je mezi 90 a 120 % průměru EU. Inovační výkonnost mírných inovátorů se pohybuje mezi 50 a 90 % průměru EU a dohánějící regiony mají výkonnost niţší neţ 50 % průměru EU.52 Největší je skupina mírných inovátorů (68 regionů), následovaná inovačními následovníky (57 regionů) a přibliţně stejně veliké jsou skupiny na obou koncích – 34 regionů spadá do skupiny inovačních vůdců a 31 regionů do skupiny dohánějících regionů.53 Rozdělení evropských regionů do 4 skupin názorně zobrazuje obrázek č. 1.

50

EUROPEAN COMMISSION. Regional Innovation Scoreboard 2014. [online]. [cit. 2015-03-15]. S. 6. Tamtéţ. S. 8 – 9. 52 Tamtéţ. S. 14. 53 Tamtéţ. S. 4. 51

38

Obrázek 1: Rozdělení evropských regionů do čtyř inovačních skupin (2014)

Zdroj: Regional Innovation Scoreboard 2014

Z výsledků Regional Innovation Scoreboardu vyplývá, ţe inovativní výkonnost na úrovni regionů odpovídá ve velké míře inovativní výkonnosti příslušného státu. Jinými slovy řečeno, inovační vůdce na úrovni regionů najdeme obvykle ve státech, které samy o sobě jsou inovačními vůdci podle Innovation Union Scoreboard. Toto pravidlo platí i pro všechny ostatní skupiny. Jak je ale také na obrázku č. 1 vidět, existují státy, jejichţ regiony spadají do více neţ jedné skupiny. Dokonce existují čtyři státy, ve kterých se setkáme se třemi rozdílnými typy regionů z hlediska jejich inovativnosti (Francie, Portugalsko, Slovensko a Španělsko). Obdobně můţeme také identifikovat státy, které jsou s ohledem na inovativní výkonnost regionů homogenní (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Řecko a Švýcarsko). Zmíněné srovnání inovační výkonnosti jednotlivých evropských států zachycuje obrázek č. 2.

39

Obrázek 2: Inovační výkonnost států pro rok 2014

Zdroj: Innovation Union Scoreboard 2014

Je také potřeba dodat, ţe s ohledem na dostupnost a relevanci sbíraných dat se Regional Innovation Scoreboard nevztahuje pouze na jednu kategorii NUTS regionů, nýbrţ vyhodnocuje inovační výkonnost v některých případech pro regiony NUTS 1, někdy pro NUTS 2, vţdy s ohledem na to, pro jakou úroveň jsou dostupná potřebná data. Zároveň jsou z tohoto hodnocení vyloučeny státy, u kterých je úroveň NUTS 1 a NUTS 2 shodná s územím státu. Nehodnotí se tak regionální inovační úroveň Kypru, Estonska, Litvy, Lotyšska, Lucemburska a Malty54.

54

EUROPEAN COMMISSION. Regional Innovation Scoreboard 2014. [online]. [cit. 2015-03-15]. S. 14.

40

3 Vybrané nástroje a jejich srovnání Nástroje byly vybírány podle systematiky popsané v kapitole 1.2. Kritérium dva (inovační výkonnost regionů) bylo omezeno pouze na první dvě skupiny inovačních regionů (inovační vůdce a inovační následovníky), protoţe nástroje těchto regionů slouţí jako inspirace pro regiony spadající do dalších skupin. Zároveň je potřeba podotknout, ţe někdy bylo obtíţné přiřadit nástroj do jedné kategorie, protoţe svým obsahem zasahuje do více kategorií. Takové nástroje byly přiřazeny pod typ dělení, kam obsahově spadají nejvíce. Tabulka č. 2 zachycuje vybrané nástroje – zelenou barvou jsou zaznačeny nástroje inovačních vůdců, červenou barvou nástroje inovačních následovníků. Druhý sloupeček znázorňuje klasifikaci nástrojů podle typu obsahu a/nebo cíle nástroje. Další sloupce tabulky zachycují informace týkající se regionu, ve kterém byl příslušný nástroj zaveden, státu, ve kterém se daný region nachází, a název organizace zodpovědné za řízení nástroje. Tabulka 2: Přehled vybraných nástrojů a základní informace Jméno nástroje

Obsah/cíl

Země

Region

Zodpovědná organizace

StartUp Tampere Starterslift

dotace – start-upy dotace – start-upy

FI NL

Tampere Severní Brabantsko

Tampereen kaupunki (město Tampere) NHTV

DE

BádenskoWürttembersko

Ministerium für Wissenschaft, Forschung und Kunst BadenWürttemberg

Štýrsko

Steierische Wirtschaftsförderungsgesellschaft mbH SFG

Mladí inovátoři

Rychle začni! Venture kapitál pro startupy Začni - spin-off firmy v Bruselu

dotace – start-upy

dotace – start-upy

AT

dotace – start-upy

AT

Štýrsko

Steierische Wirtschaftsförderungsgesellschaft mbH SFG

dotace – start-upy

BE

Brusel

INNOVIRIS Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württemberg

Inovační vouchery Asistence pro inovativní projekty Pomoc strukturám podporujícím vznik startupů

ostatní dotace

DE

BádenskoWürttembersko

ostatní dotace

FR

Île-de-France

Conseil Régional Ile-de-France

ostatní dotace

FR

Conseil Régional Ile-de-France

Granty na podporu růstu

ostatní dotace

UK

Inovační trénink

ostatní dotace

DE

Île-de-France Východní Anglie, Lincolnshire BádenskoWürttembersko

41

Breckland Council L-Bank - Staatsbank für BadenWürttemberg

PM’Up

Bohatá budoucnost

Boost-Up

ostatní dotace

ostatní dotace

ostatní dotace

FR

AT

BE

Île-de-France

Conseil Régional Ile-de-France

Štýrsko

Steierische Wirtschaftsförderungsgesellschaft mbH SFG

Valonsko

Direction Générale Opérationnelle de l'Économie, de l'Emploi et de la Recherche (DGO6)

Prototyping High-tech kampus Eindhoven Ekonomická asociace Utrecht Talent Tampere Program Otevřené Tampere

ostatní dotace

BE

Valonsko

Direction Générale Opérationnelle de l'Économie, de l'Emploi et de la Recherche (DGO6)

spolupráce

NL

Severní Brabantsko

Chalet Group

spolupráce spolupráce

NL FI

Utrecht Tampere

spolupráce

FI

Tampere

Economic Board Utrecht TREDEA Tampereen kaupunki (město Tampere)

Chytrá města v Öresundu Mobile Heights

spolupráce spolupráce

DK,SE SE

Öresund Jižní Švédsko

Sustainable Business Hub Region Skåne

RegioWIN

spolupráce

DE

BádenskoWürttembersko

Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württemberg

Valonsko - Soutěžní póly Růstové fórum Jižního Dánska ESS MAX IV v Jižním Švédsku

spolupráce

BE

Valonsko

Direction Générale Opérationnelle de l'Économie, de l'Emploi et de la Recherche (DGO6)

spolupráce

DK

Jižní Dánsko

Vækstforum Syddanmark

výzkum

SE

Jižní Švédsko

Region Skåne

Vídeňské výzkumné skupiny

výzkum

AT

Vídeň

Wiener Wissenschafts-, Forschungs- und Technologiefonds (WWTF)

Podpora zaměstnávání výzkumných a technických pracovníků

výzkum

ES

Navarra

Goblerno de Navarra

Zdroj: Regional Innovation Monitor Plus, vlastní zpracování

42

3.1 Dotace – start-upy V této podkapitole jsou popsány vybrané nástroje, jejichţ obsahem je dotační pomoc startupům. Celkově bylo vybráno šest nástrojů – tři jsou zavedeny inovačními lídry, další tři jsou pouţívány u inovačních následovníků. 3.1.1 StartUp Tampere (StartUp Tampere) StartUp Tampere je nástroj na podporu podnikatelů, který vznikl jako součást programu Otevřené Tampere (Avoin Tampere – ohjelma).55 Tento program podporuje jednotlivé podnikatele, kteří svůj podnik buď zakládají, nebo se nachází ve fázi růstu nebo ve fázi internacionalizace. Program je postaven na několika aktivitách, které se dají rozdělit do dvou skupin. – První skupina aktivit slouţí k hledání finančních zdrojů pro podporovaný podnik a druhou skupinu činností představují tréninky z nejrůznějších oblastí důleţitých pro správný rozvoj a adaptaci podniku. Hledání finančních zdrojů je realizováno dvěma způsoby. Jednak se vypracovávají předběţné studie a jedna studie bývá zaměřena na moţnosti spolufinancování podniku ze zdrojů, které má StartUp Tampere k dispozici. Druhá předběţná studie se vypracovává k identifikaci dalších podpůrných programů fungujících v regionu, které jsou zaměřeny na finanční podporu podniků. – Druhým způsobem zisku potřebných prostředků pro podnik je oslovení sítí business angel a fondů private equity, zda by neměly zájem vloţit své prostředky do

ţadatelova

podniku.

Tyto

dva

způsoby

financování

jsou

preferovány

před

spolufinancováním ze zdrojů StartUp Tampere nebo financováním z jiných regionálních programů. Trénink je podnikatelům poskytován v různých oblastech. Školení jsou poskytována například na vypracování nebo rozpracování podnikové ideje v počáteční fázi ţivotnosti podniku, na posílení pracovního týmu, prohloubení znalostí o právech duševního vlastnictví, podporu podnikových funkcí a procesů, které jsou spojené s výběrem správného způsobu financování. Dále se podnikatelé učí rychlejšímu rozhodování a posuzování budoucnosti jednotlivých podniků. Podnikům ve fázi růstu jsou poskytována školení v klíčových oblastech rozhodujících pro kontinuální růst podniku, tj. v oblasti financování a podnikového vývoje. Další podpora je zaměřena na období, kdy podniky přechází z jedné fáze ţivotního cyklu do druhé. Tato podpora by měla zajistit, ţe přechod mezi fázemi proběhne hladce a bude zachován růstový trend.56

55 56

Program Open Tampere je blíţe popsán v kapitole 2.3.4 Etisuvu. For Businesses [online]. [cit. 2015-04-15].

43

3.1.2 Starterslift (Starterslift) Starterslift je nadace zaloţená regionem Severní Brabantsko a Ministerstvem pro ekonomické záleţitosti (Ministry of Economic Affairs) v Holandsku s cílem pomoci začínajícím podnikatelům v jejich cestě za úspěchem. Tento cíl naplňuje organizace dvěma základními způsoby – koučingem začínajících podnikatelů a hledáním potenciálních podnikatelů. Organizace poskytuje začínajícím podnikatelům přístup k informacím spojeným s podnikáním a učí je potřebným dovednostem. Začínající podnikatelé získají v průběhu tréninku potřebné znalosti o právních, obchodních a finančních záleţitostech spojených s podnikáním. Mimo to Starterslift poskytuje ještě dva další typy sluţeb – pronájem potřebných prostorů pro začínající firmu (buď v Bredě, nebo Tilburgu) a finanční podporu. Finanční podpora spočívá v poskytnutí půjčky z tří a půl milionového fondu, který má nadace pro tyto účely k dispozici.57 Charakteristickým rysem těchto půjček je, ţe mohou být poskytnuty firmám hned v počátku jejich existence a za lepších a výhodnějších podmínek.58 Zároveň byla vytvořena síť organizací, které spolupracují se začínajícími firmami podporovanými Startersliftem. Vedle samotné podpory start-upů se Starterslift věnuje také hledání a objevování budoucích podnikatelů. Tato činnost je orientována především na hledání talentovaných studentů z Tilburgské univerzity a Univerzity aplikovaných věd Avans (Avans University of applied science). Za tímto účelem pořádá Starterslift různé workshopy, kurzy a informační dny. Tyto aktivity také slouţí k tomu, aby se organizace dostala do povědomí studentů i širší veřejnosti. Kýţeným efektem těchto činností by mělo být, ţe lidé, kteří mají nové nápady a chtěli by podnikat, sami přijdou se svými nápady do Startersliftu ţádat o pomoc. Pokud nadace shledá, ţe je nápad a plán ţadatele dobrý, pomáhá mu v dalším prohlubování a rozvíjení jeho idejí, poskytuje informace a kurzy. Pokud je ţadatel odmítnut, můţe svou vizi předělat a přijít poţádat o podporu znovu.59 3.1.3 Mladí inovátoři (Junge Innovatoren) Mladí inovátoři je název programu, který se orientuje na podporu podnikatelského osamostatnění a zakládání start-upů studenty a pracovníky z vysokých škol a neuniverzitních výzkumných organizací. Tento program funguje v Bádensku-Württembersku jiţ od roku 1995. 57

NHTV inside. Starterslift – Starting Enterpreneurship [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. NHTV inside. Contributions Starterslift Enterpreneurs to Brabant Economy Doubled [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. 59 NHTV inside. Starterslift – Starting Enterpreneurship [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. 58

44

Cílovou skupinou tohoto programu jsou mladí vědečtí spolupracovníci a absolventi vysokých škol a neuniverzitních výzkumných institucí nebo bývalí stipendisté programu EXIST. U vědeckých pracovníků a studentů nesmí od přerušení nebo ukončení jejich zaměstnání resp. studia uplynout více neţ 18 měsíců, aby byli způsobilí ţádat o podporu z tohoto programu. Zároveň platí, ţe ţadatelé, kteří své studium právě ukončují, mohou být podpořeni aţ po odevzdání disertační práce.60 Prerekvizitami pro poskytnutí podpory je existence inovativního produktu nebo procesu, který vychází z ţadatelova vynálezu, jím vymyšleného softwaru nebo technologického know-how, a odhodlání začít tento inovativní produkt či proces vyrábět, aplikovat v praxi a obchodovat s ním. Zároveň je potřeba mít při ţádání o podporu detailní podnikatelský plán a domluveného mentora z řad vysokoškolských akademických pracovníků.61 Samotný program pak funguje tak, ţe pod záštitou původního zaměstnavatele či vzdělávacího zařízení probíhá příprava ţadatele na zaloţení vlastního podnikání. Důleţité je, ţe program Mladí inovátoři nepodporuje zakládání podniků jako takových, ale pouze přípravu na jejich zaloţení. Podpora, která je ţadatelům poskytnuta, se skládá z příspěvku na zajištění ţivobytí nejdéle po dobu dvou let, bezplatného vyuţívání prostorů, místností a technické infrastruktury příslušné vysoké školy nebo výzkumné organizace, zprostředkování dalšího podnikatelského vzdělávání prostřednictvím skupinového nebo samostatného koučování (maximálně do výše 5 500 eur) a příspěvku na investice a materiální či nemateriální vybavení aţ do výše 20 000 eur.62 Svým zaměřením tak program Mladí inovátoři přispívá k transferu technologií a knowhow z vysokých škol a výzkumných institucí do komerčního prostředí. Program se soustředí především na transfer v oblasti optoelektroniky, biotechnologií, biomedicínského inţenýrství, solárních technologií, automatizační technologie a mechatroniky.63 3.1.4

Rychle začni! – podpora při osamostatnění (Start!Klar – Die Förderung für die Selbständigkeit) Start!Klar je příkladem dotačního nástroje, který spravuje Štýrská rozvojová agentura (Steierische Wirtschaftsgörderungsgesellschaft GmBH). Samotný název napovídá, na kterou skupinu podnikatelů a firem je tento nástroj zaměřen – způsobilé podávat ţádosti jsou v tomto případě začínající nebo mladé (ne více neţ pět let staré) podniky. Tyto podniky musí zároveň být příslibem inovačního a růstového potenciálu. S ohledem na tuto podmínku byla vybrána určitá ekonomická odvětví, která mají sama o sobě vysoký inovační potenciál a ve kterých tak 60

Junge Innovatoren. Förderbedingungen [online]. [cit. 2015-04-18]. Junge Innovatoren. Flyer – Junge Innovatoren [online]. [cit. 2015-04-18]. 62 Tamtéţ. 63 Junge Innovatoren. Einführung [online]. [cit. 2015-04-18]. 61

45

musí ţádající firmy působit. Jedná se o tato odvětví: automobilový a letecký průmysl, strojírenství, konstrukční a procesní inţenýrství, elektronika, měřící a regulační technika, ekologické technologie (zaměřené především na ţivotní prostředí, zdroje energií a vyuţívání dřeva), zdravotnické technologie, materiálové inţenýrství nebo kreativní ekonomika.64 V rámci programu Start!Klar jsou poskytovány dva druhy finanční podpory, jejichţ hlavním cílem je ulehčit začínajícím nebo mladým podnikům jejich první roky ţivota. Podle první moţnosti mohou ţadatelé získat peněţní pomoc na financování poradenských sluţeb z oblasti řízení podniku, inovací a technologií. Příspěvek na angaţování externího poradce můţe dosáhnout maximálně 50 % nákladů spojených se zaměstnáním takového poradce. Maximální výše příspěvku ale nepřekročí hranici 5 000 eur. Druhou moţností je získat dotační příspěvek na financování investičních záměrů. V tomto případě ţadatel získává peníze na obstarání nezbytných zařízení pro výrobu a produkci, případně její rozšíření, nebo na celkové vybavení podniku a kanceláří. Výše příspěvku u investičního záměru dosahuje maximálně 20 % nákladů celé akce. Zároveň platí, ţe firmy, jejichţ sídlo se nachází v rakouském regionu Štýrsko, ale nikoliv přímo v Grazu nebo jeho okolí, mají nárok na regionální bonus ve výši 5 % nad hranici 20 %. Ale i zde je stanovena maximální absolutní výše příspěvku, který mohou firmy získat, a to je 30 000 eur.65 3.1.5

Venture kapitál pro start-upy (Venture Capital für DurchstarterInnen (Teil!Haben)) I v tomto případě se jedná o nástroj spojený s finanční pomocí podnikům. Na rozdíl od předcházejícího typu se ale nejedná o finanční příspěvek na nákup vybavení nebo na pokrytí nákladů spojených s najmutím externího poradce. Teil!Haben nabízí podnikům rizikový kapitál nebo moţnost vstupu tichého společníka v případech, kdy mladé firmy hledají silného a spolehlivého partnera, který přinese do společnosti další finanční zdroje, umoňující expanzi firmy.

Tato

sluţba

je

Beteiligungsfinanzierungsgesellschasft

zprostředkovávána (Štýrská

společnost

společností poskytující

Steirische účastenské

financování, dále StBFG), která spadá pod Štýrskou rozvojovou agenturu (Steierische Wirtschaftsgörderungsgesellschaft mBH). V rámci tohoto nástroje jsou nabízeny tři různé modely poskytování rizikového kapitálu66:

64

SFG. Förderungsprogramm Start!Klar [online]. [cit. 2015-04-27]. SFG. Förderungsprogramm Start!Klar [online]. [cit. 2015-04-27]. 66 SFG. Teil!Haben: innovativ [online]. [cit. 2015-04-27]. 65

46

Dynamický – tento model je určen pro financování inovačních projektů. StBFG vstupuje do podniku jako tichý společník a navyšuje jmění společnosti o částku v rozmezí mezi 100 000 aţ 1,5 milionu eur s tím, ţe je předem dohodnutá doba, na kterou StBFG do firmy vstupuje. S takto navýšeným kapitálem mohou mladé firmy snadněji realizovat své investiční záměry, investovat do potřebného výzkumu a vývoje nebo analýz trhu nebo přebírat jiné podniky, ofenzivní – ofenzivní financování představuje rizikový kapitál pro start-upy. StBFG poskytuje začínajícím malým podnikům základní kapitál na časově omezené období. Maximální výše podílu činí 1,25 milionu eur. Účelem tohoto typu rizikového kapitálu je podpořit vznik nových inovativních podniků a pomoci začínajícím podnikatelům přetvořit jejich ideje v realitu, inovativní – opět se jedná o vstup StBFG jako tichého společníka. Tentokrát je ale vstup StBFG spojen s financováním prvotních výzkumných a vývojových aktivit podniků. Výše podílu StBFG sahá aţ do výše 50 000 eur a podnikům je tak umoţněno realizovat potřebné výzkumy pro svou činnost. Tento druh rizikového kapitálu je nabízen pouze v kombinaci se získáním dotace z programu Geistes!Blitz, který poskytuje podnikům dotace na výzkum a vývoj produktů a sluţeb.67 3.1.6 Začni – spin-off firmy v Bruselu (Launch – Spin-off in Brussels) Tento nástroj je zaměřen na podporu vytváření nových firem v Bruselu. Základním předpokladem pro vznik těchto firem je existence konkrétního výsledku výzkumu a vývoje. Tyto firmy slouţí k tomu, aby byl tento výsledek uveden na trh a komercializován. Účelem je tedy stimulovat vznik nových high-tech firem se sídlem v Bruselu. Prostřednictvím tohoto nástroje je podporován vznik akademických spin-off firem (vytvářených především v prostředí univerzit a vysokých škol) a průmyslových spin-out firem, které mohou vytvářet jak firmy samotné, tak výzkumná centra. Kaţdá z nově vytvořených firem musí mít svého promotora – u akademických spin-off firem je obvykle promotorem profesor nebo výzkumný pracovník, u průmyslového typu pak v roli promotora vystupuje ta osoba, která má na starosti výzkumné aktivity v organizaci, od které se nově vzniklá firma odštěpuje. Akademické spin-off firmy musí mít zároveň svého kouče (u průmyslových spin-out firem je od této povinnosti upuštěno), který můţe pocházet buď z ekonomické, nebo finanční sféry. Tímto koučem můţe být například nějaký podnikatel, 67

EUROPEAN COMMISSION. Geistesblitz – Funding of Operational Research & Development [online]. 2015 [cit. 2015-04-20].

47

člověk zodpovědný za školení a pomoc firmám v podnikatelských inkubátorech, business angel nebo zástupce fondu rizikového kapitálu,68 kteří pomáhají nově vznikající firmě, poskytují jí své know-how, případně i kontakty. Finanční pomoc z tohoto nástroje je poskytována ve formě grantů, jejichţ velikost se liší v závislosti na tom, jestli vznikající firma pochází z akademického nebo průmyslového prostředí. Kaţdý nově vznikající podnik má jistotu, ţe bude z prostředků plynoucích z tohoto nástroje financován po dobu prvních dvou let. Financování můţe být prodlouţeno pro oba typy spin-off firem o jeden rok, za výjimečných podmínek, u akademických spin-off firem dokonce o dva roky. Poskytnutý grant pokrývá 100 % nákladů, které jsou spojené se vznikem firmy v akademickém prostředí. Oproti tomu spin-out firmy z průmyslového prostředí získávají grant v rozmezí mezi 25 a 45 % nákladů v závislosti na velikosti firmy (25 % pro velké podniky a 45 % mikropodniky a malé podniky), firmy vznikající u výzkumných organizací obdrţí dotaci do výše 75 % nákladů.69 Program stanovuje, na co mohou firmy tyto finanční prostředky pouţít. V průběhu prvních dvou let, kdy je nová firma podporována, slouţí peníze k vyplácení platů výzkumných pracovníků, k pokrytí provozních nákladů (maximální objem prostředků, který můţe být investován do pokrytí provozních nákladů, je 15 000 eur za oba dva roky), k uhrazení všech nákladů spojených se ziskem patentu, s vytvářením prototypů, demonstrací nového produktu a všemi aktivitami souvisejícími s budováním podniku (= tzv. economic exploitation, maximální výše těchto výdajů můţe být 75 000 eur za oba roky dohromady). Dále můţe být tento grant pouţit na uhrazení ostatních nákladů, maximálně ale do výše 10 % celkového objemu platů a provozních nákladů. Část těchto peněz také můţe být pouţita k financování školení a tréninků, aby výzkumní a akademičtí pracovníci získali potřebné vzdělání a manaţerské znalosti a dovednosti nutné pro řízení firmy. Do této oblasti můţe být investováno maximálně 3 000 eur v průběhu prvních dvou let. Pokud je firmám poskytnuta finanční podpora na více neţ dva roky, vyuţívá se k financování stejných druhů výdajů jako v prvních dvou letech, jediný rozdíl je v objemu peněz, které mohou být na jednotlivé druhy výdajů pouţity.70 Pokud nějaká instituce nebo podnik uvaţuje o zaloţení spin-off firmy, musí vyplnit přihlašovací formulář a odeslat jej v období, kdy je výzva tohoto programu aktivní. Výzvy vyhlašuje kaţdoročně INNOVIRIS (bruselský institut pro výzkum a inovace). Při výběru projektů, které budou podpořeny, jsou sledována následující kritéria: inovativnost a vědecká 68

EUROPEAN COMMISSION. Brussels-Capital - Spin-off in Brussels [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Innoviris.brussels. Launch Brussels Spin Out [online]. [cit. 2015-04-14]. 70 Tamtéţ. 69

48

a výzkumná kvalita produktu, proveditelnost projektu, podnikatelský duch kandidáta, kandidátův dozor (zde se hodnotí výzkumné prostředí, ve kterém má nová firma vzniknout, promotor a jeho schopnosti, moţnost zapojení jiných sponzorů) a ekonomický potenciál nové firmy a zaváděného produktu.71

3.2 Ostatní dotace na podporu inovací Do této kategorie byly zařazeny všechny zbývající dotační nástroje, jejichţ společným znakem je podpora inovací. Kaţdý z nich ale volí jinou cestu, jak inovace podporovat. 3.2.1 Inovační vouchery (Innovationsgutscheine) Malé a střední podniky velmi často nemají dostatečné finanční prostředky na to, aby mohly realizovat aktivity spojené s výzkumem a vývojem, coţ má poté dopad na nemoţnost vyvíjet a zavádět nové produkty, procesy nebo sluţby. Řešení pro tyto podniky představují inovační vouchery. Inovační voucher je finanční podpora pro malé a střední podniky pro plánování, vývoj, realizaci a implementaci nových produktů nebo sluţeb, který firmy mohou získat po splnění určitých podmínek. Vouchery zavedlo v roce 2008 Bádensko-Württembersko ve dvou různých variantách. Díky jejich velké oblibě bylo v roce 2012 a 2013 portfolio rozšířeno o další dva typy.72 V současné chvíli je tedy moţné získat jeden ze čtyř typů inovačních voucherů, případně je moţné tyto vouchery zkombinovat. Inovační voucher A a B Jedná se o dva původní typy voucherů, které slouţí k podpoře plánování, vývoje a realizace nových nebo výrazně zlepšených produktů, procesů nebo sluţeb. Tato podpora je směřována k malým a středním podnikům se sídlem v Bádensku-Württembersku, které mají maximálně 100 zaměstnanců a obrat předcházejícího roku nebyl vyšší neţ 20 milionů eur.73 Finanční podpora z inovačního voucheru A činí maximálně 2 500 eur a slouţí k financování výzkumných činností předcházejících vývoji inovativního produktu, sluţby nebo procesu. Do této oblasti spadají průzkumy trhu a technologií, studie zaměřené na materiály a suroviny, studie designu nebo studie proveditelnosti. Naopak finanční podpora spojená s voucherem B v maximální výši 5 000 eur je směřována do veškerých průzkumů, procesů a aktivit, jejichţ 71

Innoviris.brussels. Launch Brussels Spin Out [online]. [cit. 2015-04-14]. Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine – Mit Innovationen neue Märkte erschließen [online]. [cit. 2015-04-11]. 73 Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine A und B – Einstieg in die Forschung [online]. [cit. 2015-04-11]. 72

49

výsledkem je zavedení produktu, sluţby nebo procesu na trh nebo do provozu. Zde jsou zahrnuty především tyto aktivity: „service engineering“, testy kvality, vývoj a testování prototypů, vývoj designu nebo zkoumání dopadů na ţivotní prostředí.74 Podniky mají zároveň moţnost tyto dva vouchery zkombinovat, takţe ve finále můţe maximální finanční podpora z voucherů dosáhnout 7 500 eur. Výše finanční podpory z jednotlivých voucherů je vţdy závislá na výši nákladů spojených s činnostmi spadajících pod příslušnou oblast podpory z voucheru – u voucheru A se finanční podpora poskytuje maximálně do 80 % nákladů a u voucheru B maximálně do 50 %.75 O udělení těchto dvou voucherů je moţné ţádat opakovaně. Opětovná podpora ale není určena na aktivity směřující k dalšímu vývoji nebo vylepšování jiţ dříve podpořeného produktu, sluţby nebo procesu, nýbrţ se musí jednat o jiný inovační záměr.76 Inovační voucher B high-tech Tento typ voucheru je určen high-tech podnikům pro financování jejich počátečních aktivit. Výsledkem finanční podpory by měl být rychlejší vstup na odbytové trhy a lepší přístup k moţnostem pro financování podniku.77 Z toho vyplývá, ţe voucher B high-tech můţe být přidělen pouze začínajícím podnikům, start-upům nebo podnikům, od jejichţ zaloţení uplynulo maximálně pět let. Podnik, kterému je tento typ voucheru přidělen, můţe získat podporu v maximální výši 20 000 eur, která musí být investována do výzkumných a vývojových aktivit, jejichţ výsledkem je realizování inovačního záměru v praxi. Tyto aktivity musí být spojeny s inovačním záměrem spadajícím do jedné z následujících oblastí: udrţitelná mobilita, technologie šetrné k ţivotnímu prostředí, obnovitelné zdroje energie a hospodárné zacházení se zdroji energie, life science, péče o zdraví, informační a komunikační technologie, ekologické IT technologie (green IT) a chytré produkty. Výše finanční podpory z tohoto voucheru je opět závislá na vynaloţených nákladech. V tomto případě je moţné získat

74

Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine A und B – Einstieg in die Forschung [online]. [cit. 2015-04-11]. 75 Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine für kleine und mittlere Unternehmen [online]. [cit. 2015-04-11]. 76 Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine A und B – Einstieg in die Forschung [online]. [cit. 2015-04-11]. 77 Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine B Hightech – Für innovative Start-Up Unternehmen [online]. [cit. 2015-04-11].

50

podporu maximálně do výše 50 % uznatelných nákladů.78 Firmy mají moţnost voucher kombinovat s voucherem A. Inovační voucher C Jedná se o nejnovější typ inovačních voucherů, který je určen mikropodnikům a osobám samostatně výdělečně činným (dále OSVČ) z oblasti kultury a kreativní ekonomie. I zde finanční podpora zprostředkovaná inovačním voucherem pomáhá ţadatelům v usnadnění vstupu na trh s novými a kreativními produkty a sluţbami. Vedle toho můţe být podpora pouţita také na registraci obchodní značky nebo průmyslového vzoru slouţící k ochraně duševního vlastnictví. Konkrétně to znamená, ţe finanční podpora plynoucí z voucheru C můţe být pouţita na náklady spojené s následujícími aktivitami: účastí na odborných nebo spotřebitelských veletrzích, na kterých budou inovativní produkt nebo sluţba představeny (veletrh se můţe konat jak v Německu, tak i v zahraničí), provozováním internetového obchodu týkajícího se inovativního produktu, vyhotovení reklamních materiálů a ostatních dokumentů, jako jsou například katalogy produktů, loga produktů nebo návody na pouţívání, registraci obchodní značky nebo obstaráním průmyslového vzoru, případně z této finanční podpory mohou být kryty poplatky spojené s účastí na různých soutěţích, do kterých byly inovativní produkt nebo sluţba přihlášeny. Pro tento typ voucheru činí maximální výše podpory 5 000 eur, přičemţ maximálně můţe pokrývat 50 % způsobilých výdajů.79 Jak jiţ bylo výše řečeno, jedná se o podporu mikropodniků nebo OSVČ. Pokud je ţadatelem o voucher podnik, musí splňovat dvě podmínky: nesmí mít více neţ devět zaměstnanců a jeho obrat můţe dosáhnout maximálně dvou milionů euro. Zároveň jsou definována konkrétní odvětví z oblasti kultury a kreativní ekonomie, na které se tato podpora vztahuje. Ţadatelé o voucher C tak mohou působit v oblasti architektury, múzických umění, hudebního, filmového, rozhlasového nebo herního průmyslu nebo na kniţním, novinovém nebo reklamním trhu.80 Jelikoţ v těchto kreativních odvětvích působí velké mnoţství ţen, je snaha nalákat na tuto finanční podporu právě podnikatelky a ţeny samostatně výdělečně činné.

78

Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine B Hightech – Für innovative Start-Up Unternehmen [online]. [cit. 2015-04-11]. 79 Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine C – Gutschein für die Kreativwirtschaft [online]. [cit. 2015-04-11]. 80 Tamtéţ.

51

3.2.2

Asistence pro inovativní projekty (Aide à la maturation de projets innovants (AIMA)) Asistence pro inovativní projekty (AIMA) je program, který byl v roce 2009 spuštěn v regionu Île-de-France za účelem poskytnout přímou finanční podporu malým a středním podnikům, výzkumným organizacím a regionálním klastrům. Jedná se o komplementární nástroj k jiţ existujícím programům na podporu inovací a výzkumu. Finanční podpora plynoucí z tohoto programu by měla být investována do studií, které by měly ţadatelům pomoci tím, ţe jim poskytnou odpovědi na otázky: má můj inovační záměr nebo zamýšlený výzkum smysl?, je pro výsledek mého snaţení na trhu místo a bude po něm dostatečná poptávka, aby nebyl celý projekt ztrátový?, jaké vlastnosti, charakteristiky a vzhled by měl výsledný produkt nebo sluţba mít, aby měl šanci se na trhu uchytit?, jsou výsledky mého záměru či výzkumu udrţitelné?, vyplatí se vůbec pouštět se do takové akce?. Mezi tyto studie patří například studie proveditelnosti, analýzy trhu, analýzy designu nebo vytváření prototypů.81 U malých a středních podniků by tyto studie měly přispět k vytvoření a zavedení inovace produktu, procesu nebo sluţby bez ohledu na to, jestli inovace bude mít pouze lokální nebo i mezinárodní dopad. Výsledky výzkumu a vývoje prováděného výzkumnými organizacemi, které na tento výzkum získaly finanční prostředky z tohoto programu, by měly být komercializovány a zaváděny podniky do praxe. A klastry by měly studie a jejich výstupy vyuţívat k vytváření projektů spolupráce evropského nebo mezinárodního významu.82 Od roku 2012 se podpora poskytuje také projektům, které mají ekologickou a sociální dimenzi. Pokud projekt naplňuje alespoň jednu z těchto dimenzí, je ţadateli o finanční podporu udělena nálepka Sociální a zelená inovace (Social and Green Innovation Label). Zároveň od roku 2012 jiţ není podpora přidělována projektům souvisejícím s finančním sektorem, zbrojním průmyslem, nukleární energií nebo fosilními palivy.83 Výše finanční podpory, kterou je v rámci tohoto programu moţné získat, závisí na typu ţadatele. Podpora malým a středním podnikům dosahuje maximálně 70 % nákladů souvisejících s průmyslovými rešeršemi a výzkumem a 50 % ve všech ostatních případech; vţdy ale pouze do maximální výše 30 000 eur. Výzkumné organizace a klastry mohou získat

81

EUROPEAN COMMISSION. Assistance for innovative project [online]. [cit. 2015-04-21]. Île de France – Demain s’invente ici. Aide à la maturation de projets innovants (AIMA) [online]. [cit. 2015-0422]. 83 EUROPEAN COMMISSION. Assistance for innovative project [online]. [cit. 2015-04-21]. 82

52

podporu maximálně ve výši 50 % způsobilých nákladů, u výzkumných organizací pak tento příspěvek nesmí v absolutní hodnotě překročit hranici 30 000 eur a u klastrů 20 000 eur.84 3.2.3

Pomoc strukturám podporujícím vznik start-upů (Aides aux structures d’aide à la création d'entreprises innovantes) Regionální rada Regional Council of Île-de-France spolufinancuje prostřednictvím tohoto nástroje fungování organizací podporujících vznik a tvorbu inovací a vědecko-výzkumných aktivit v regionu. Podpora z tohoto nástroje je směřována především do inkubátorů a do tzv. míst integrovaných inovací (Grand lieu intégré d'innovation, GLII), a to za účelem růstu počtu inovativních firem, které v regionu vznikají. Podpůrné organizace musí poskytovat začínajícím

firmám

asistenční

sluţby

z oblasti

strategického

plánování,

tvorby

podnikatelského plánu, vědecko-výzkumných projektů, práv a lidských zdrojů. Tyto instituce by také měly poskytovat firmám prostory, ve kterých mohou mít podniky v počátečním období své sídlo.85 Cílem tohoto programu je také usnadnit transfer technologií mezi regionálními výzkumnými institucemi a soukromým sektorem, k čemuţ by mělo docházet prostřednictvím spin-off firem. Regionální rada vybrala první instituce, kterým byla podpora z tohoto programu poskytnuta v rámci výzvy, která se uskutečnila v roce 2011. Během této výzvy bylo vybráno 18 institucí – 16 inkubátorů a dvě místa integrovaných inovací. Finanční zdroje jsou institucím poskytnuty na dobu tří let (první období je 2011 aţ 2013, další 2014-2016) a jejich výše můţe dosáhnout maximálně 30 % celkového rozpočtu podporované instituce.86 Jedná se tedy pouze o příspěvek na provoz, nikoliv o samotné financování fungování instituce. Podporované instituce navíc kaţdoročně podávají regionální radě zprávy o fungování instituce a mnoţství podpořených projektů. 3.2.4 Granty na podporu růstu (Grants4Growth) Granty na podporu růstu představují dotační nástroj pouţívaný v anglickém regionu Východní Anglie a regionu Lincolnshire. Účelem tohoto nástroje je oţivit a podpořit místní ekonomiku a vytváření nových pracovních míst. Celkový objem peněz v programu je 10,2 milionů eur (8,5 milionů liber) a za zprostředkování grantů zodpovídá úřad regionu Breckland (Breckland council) nacházející se v regionu Východní Anglie. Granty jsou zprostředkovávány prostřednictvím pěti podnikatelských iniciativ fungujících pod značkou Local Enterprise 84

Île de France – Demain s’invente ici. Aide à la maturation de projets innovants (AIMA) [online]. [cit. 2015-0422]. 85 EUROPEAN COMMISSION. Assistance to start-up creation support structures [online]. 2015 [cit. 2015-0421]. 86 Tamtéţ.

53

Partnership (Local Enterprise Partnership Greater Canbridgeshire Greater Peterborough, Hertfordshire, New Anglia, South East Midlands a Lincolnshire87), které stojí na partnerství a spolupráci mezi místními podnikateli, akademickou obcí, místními vládami a dalšími regionálními organizacemi. Poskytované granty jsou určeny malým a středním podnikům. Podnikům jsou nabízeny dva různé typy grantů – podniky mohou získat buď investiční, nebo dotaci na podpůrné aktivity. Investiční dotace se poskytuje maximálně do výše 28 % způsobilých nákladů a slouţí k zakoupení nových technologií nebo adaptaci nových procesů. Takto investované prostředky by měly pomoci zajistit příjemci grantu růst, zvýšení odolnosti vůči výkyvům a změnám na trhu a přispět k vytváření nových pracovních míst nebo alespoň k zachování stávajících. Zároveň tato finanční pomoc můţe být vyuţita na kroky v oblasti zvýšení efektivity produkce, k lepšímu vyuţívání dostupných zdrojů nebo sníţení negativních dopadů produkce na ţivotní prostředí. Dotaci na podpůrné aktivity mohou získat pouze malé a střední podniky se sídlem ve Východní Anglii a dosahuje maximální výše 750 liber za podmínky, ţe způsobilé náklady činí 2 500 liber. Z těchto peněz je moţné financovat poradenské sluţby, marketingové studie nebo reklamní strategie. Zároveň je moţné tento příspěvek pouţít na zavádění ekologicky šetrných produktů a sluţeb.88 Na tyto granty ale nemají nárok malé a střední podniky z oblasti zemědělství, rybolovu, lesnictví, školství, zdravotnictví a maloobchodu.89 3.2.5 Inovační trénink (Innovationscoaching) Jedná se o program, který se zaměřuje na poradenství v oblasti inovací a který byl implementován v regionu Bádensko-Württembersko pro programové období 2007-2013. Hlavním cílem programu bylo zvýšit inovační schopnosti především u malých podnikatelů, kteří zaměstnávají deset aţ padesát lidí, protoţe u této skupiny podnikatelů došlo k velkému poklesu aktivit zaměřených na výzkum, vývoj a inovace.90 V rámci programu měli podnikatelé moţnost zaměstnat a vyuţívat sluţeb externího poradce, který jim pomáhal posílit jejich znalosti a manaţerské dovednosti spojené s oblastí inovací. Výsledkem měl být nárůst inovací vytvořených malými podnikateli. Cílovými příjemci podpory z tohoto programu byly malé a střední podniky, které chtěly zaměstnat experta z vybrané skupiny poradenských firem, a jehoţ poradenské činnosti souvisely s jednou ze tří oblastí – buď spadaly do oblasti související s vývojem inovací, 87

Grants4growth. Partners [online]. [cit. 2015-04-30]. Grants4growth. Partners [online]. [cit. 2015-04-30]. 89 Grants4growth. 1. Are you eligible? [online]. [cit. 2015-04-30]. 90 Subventionen.de. Baden-Württemberg: Fördermittel für „Innovationscoaching“ [online]. [cit. 2015-04-12]. 88

54

spoluprací nebo převzetím jiného podniku. Poradenské a vzdělávací aktivity související s vývojem inovací byly orientovány na všechny činnosti zaměřené na vytvoření a zavedení nového produktu, procesu, sluţby nebo vytvoření firemního managementu orientujícího se na problematiku inovací od momentu vzniku nové ideje aţ po přetvoření této ideje do kýţeného produktu, procesu nebo sluţby a jejich uvedení na trh. V oblasti spolupráce byl trénink zaměřen buď pouze na ţadatele, kterému bylo poskytnuto vzdělávání s ohledem na jeho potenciální moţnosti dalšího rozvoje, který mohl resultovat v nucenou, popř. dobrovolnou kooperaci s jinými podniky, nebo se jednalo o skupinový trénink, kdy se vzdělávání účastnily i firmy, se kterými byla spolupráce plánovaná. Pokud byl trénink zaměřen na převzetí jiného podniku, poté se veškeré vzdělávací a poradenské činnosti se týkaly plánování procesu převzetí, počínaje analýzou výchozí pozice firmy a konče asistencí při samotném převzetí.91 Poradce se při tréninku podílel na přípravě jednotlivých kroků a rozhodnutí, přicházel s návrhy na vylepšení, poskytoval rady a instrukce při implementaci jednotlivých rozhodnutí a návrhů do praxe a vytvářel tzv. poradenskou zprávu. Kromě získaných zkušeností během samotného tréninku měla tato zpráva poslouţit podnikatelům k tomu, aby byly schopni si sami v podobných situacích v budoucnosti poradit.92 Na uvedené poradenské a vzdělávací aktivity byl ţadateli v rámci programu poskytnut příspěvek. Tento příspěvek byl ve výši 50 % nákladů souvisejících s tréninkem za jeden den (předpokládaná výše těchto nákladů byla 800 eur při osmihodinové pracovní době poradce). Maximálně ale mohl ţadatel obdrţet 400 eur za jeden den, který ve firmě expert strávil. Tento příspěvek byl ţadateli poskytován pro kaţdou z oblastí tréninku (vývoj inovací, spolupráce, převzetí jiné firmy) zvlášť a maximálně na 15 dní, během kterých poradce vykonával trénink. Celková výše příspěvku tak mohla pro kaţdou z oblastí dosáhnout 6 000 eur (15 pracovních dnů po 400 eurech). Aby však mohl ţadatel příslušný příspěvek obdrţet, musel být trénink ukončen v rozmezí jednoho roku. Tento program navíc umoţňoval, ţe firmy mohly o příspěvek na poradenské sluţby ve způsobilých oblastech ţádat vícekrát po sobě.93 Tento program je aktivní i v novém programovém období 2014-2020. Hlavní změnou oproti předcházejícímu období je nárůst počtu způsobilých oblastí, ve kterých můţe být trénink prováděn, a to ze tří na pět. Mezi nové oblasti, ve kterých jsou podporovány poradenské sluţby, patří oblast zavádění nových procesů a technologií, které jsou příznivé k ţivotnímu 91

Europäischen Sozialfonds (ESF) in Baden-Württemberg. Merkblatt zum Förderprogramm Coaching [online]. 2013 [cit. 2015-04-12]. S. 2-3. 92 Tamtéţ. S. 3. 93 Tamtéţ. S. 5.

55

prostředí, oblast vzdělávání a vychovávání nástupců a poradenská činnost orientovaná na pomoc mikropodnikům, v jejichţ čele stojí ţeny. Navíc je nyní oblast vývoje inovací doplněna o poradenství z oblasti restrukturalizace podniku, především v oblasti produkce a financování. Poradenské sluţby k převzetí jiného podniku byly zachovány, ale spolupráce jako samostatná oblast poradenství byla zrušena. Trénink z této oblasti je ale moţné obdrţet v souvislosti s jakoukoliv z pěti aktuálních oblastí podporovaného tréninku.94 Výše příspěvku na náklady spojené s tréninkem, povinnost ukončit trénink v průběhu jednoho roku ani cílová skupina podniků, které mohou o příspěvek ţádat, se oproti předchozímu období nezměnily. 3.2.6 PM’Up (PM’Up) Tento program byl spuštěn v roce 2009 v regionu Île-de-France a jeho hlavním cílem je podpořit regionální malé a střední podniky a start-upy s vysokým potenciálem růstu. Tento nástroj podpory nabízí vybraným podnikům finanční pomoc, asistenční sluţby a zapojení do sítě podniků PM’Up. K tomu, aby se mohl podnik ucházet o pomoc z tohoto programu, musí splnit určité podmínky. Jak jiţ bylo výše zmíněno, musí se jednat o malý nebo střední podnik, který má mezi 5 a 250 zaměstnanci a jehoţ sídlo se nachází v regionu Île-de-France. Zároveň se musí jednat o podnik, který uţ funguje na příslušném trhu, coţ ţadatel prokazuje tím, ţe minimálně v jednom roce vykázal obrat. Tento obrat musí být současně menší neţ 50 milionů eur a bilanční suma podniku nesmí přesáhnout 43 miliony eur. Podniky jsou také vybírány s ohledem na to, jaký je jejich růstový potenciál, zda bude jejich rozvoj z dlouhodobého hlediska udrţitelný a zda jejich existence a projekty budou přispívat k vytváření pracovních míst a inovací. V neposlední řadě musí ţádající subjekty spadat do jedné z následujících oblastí: high-tech technologie, mechanické procesy, materiály, ICT, udrţitelná mobilita a doprava, ekologické aktivity, design, kultura, volnočasové aktivity, péče o zdraví a life science, solidarita a potřeby společnosti.95 Výběr podniků probíhá formou výzev, ze kterých regionální rada Regional Council of Ile-deFrance vybere vítězné podniky. Nejdůleţitějším kritériem při výběru je potenciál vytváření pracovních pozic, inovací, mezinárodního rozvoje a schopnost integrace principů udrţitelného rozvoje do strategie podniku.96 Podpora vybraných podniků je rozdělena do tří skupin –

94

Bundesministerium für Wirtschaftund Energie. Förderprogramm Coaching für kleine und mittlere Unternehmen (ESF 2014-2020) [online]. [cit. 2015-04-12]. 95 Île de France – Demain s’invente ici. Le prochain appel à projets PM’up ouvre le 6 juillet 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. 96 Mareal engineering and Consulting. Mareal Recieves PM’up Grant [online]. [cit. 2015-04-22].

56

podniky obdrţí v průběhu tříletého období finanční podporu, konzultační pomoc, která je zaměřena především na dopracování a vylepšení podnikatelského plánu a strategie, a zapojení do sítě podniků PM’Up, čímţ je podnikům poskytnut kontakt s podobnými firmami a obchodními a institucionálními partnery. Finanční podpora získaná z tohoto programu můţe být pouţita na financování čtyř různých druhů aktivit: konzultace, mezinárodní expanze a propagace, investice a nabírání a vzdělávání zaměstnanců.

97

Maximálně výše podpory je

200 000 eur, pokud se ale podnikatelé zaváţí podnikat kroky vedoucí k omezení vypouštění skleníkových plynů (tzv. uhlíková stopa) nebo zaměstnají hendikepované nebo sociálně znevýhodněné lidi, mohou získat navíc ještě 50 000 eur.98 Vítězné podniky také získají nálepku PM’Up, která symbolizuje odolnost podniku vůči výkyvům ekonomiky a schopnost přizpůsobovat se aktuálnímu vývoji. 3.2.7

Bohatá budoucnost (Zukunfts!Reich – die Förderung für strategische Unternehmensentwicklung) Tento nástroj má slouţit na podporu vzdělávání z oblasti strategického plánování a je určen především malým a středním podnikům ze Štýrska. Účelem je, aby byly podniky schopné rychle a efektivně reagovat na změny, aby byly schopny dopředu strategicky plánovat a byly připraveny na moţné varianty budoucího vývoje. Druhou oblastí, na kterou je tento nástroj zaměřen, je podpora dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců těchto podniků. Proto existují dva různé moduly podpory, které se liší podle toho, jaké aktivity je moţné z daného modulu podpořit, a velikostí finanční dotace. Prvním modulem je modul Rozvoj (Entwicklung), v rámci kterého jsou podporovány poradenské sluţby spojené s vytvářením podnikové strategie a s vývojem regionálně determinovaných, inovativních nástrojů na zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Finanční podpora navázaná na vytváření strategie můţe pokrýt maximálně 35 % příslušných nákladů. U firem, které nemají své sídlo v Grazu nebo jeho okolí, můţe být finanční podpora navýšena o regionální bonus ve výši 5 %. Ať se uţ jedná o jakoukoliv firmu, maximální výše způsobilých nákladů můţe být 30 000 eur. Pokud firma vyuţívá poradenské sluţby na vytváření systémů nebo nástrojů podporujících růst kvalifikace zaměstnanců i vedení firmy, můţe velikost příspěvku činit aţ 50 % způsobilých nákladů. Náklady ale nesmí přesáhnout hranici 100 000 eur.99 Druhý modul nese název Realizace (Umsetzung) a zaštiťuje veškeré aktivity a postupy spojené s implementací strategie do chodu podniku, včetně potřebného vzdělávání zodpovědných pracovníků. Financování 97

Mareal engineering and Consulting. Mareal Recieves PM’up Grant [online]. [cit. 2015-04-22]. EUROPEAN COMMISSION. PM’up [online]. [cit. 2015-04-27]. 99 SFG. Zukunfts!Reich [online]. [cit. 2015-04-27]. 98

57

v tomto modulu dosahuje maximálně 50 % nákladů, jejichţ maximální výše můţe být 30 000 eur.100 Jak jiţ bylo v úvodu řečeno, tento nástroj je zaměřen především na podporu mikropodniků, malých a středních podniků se sídlem ve Štýrsku. Podpora se ale nevztahuje na všechny firmy spadající do této skupiny. Mikropodniky, malé a střední podniky musí působit v jedné z následujících oblastí, aby byly oprávněny čerpat finanční pomoc z tohoto nástroje: zpracovatelský průmysl, sluţby, řemeslná výroba a exportně orientovaná odvětví.101 I velké podniky mohou vyuţívat finanční pomoc z této iniciativy, opět jsou ale definována odvětví, ve kterých musí působit, aby mohly v rámci tohoto nástroje ţádat o peněţní podporu. Oblasti, ve kterých musí velké podniky působit, jsou následující: doprava, ekologické a zdravotnické technologie, technologie materiálů, kreativní průmysl, strojní inţenýrství a elektronika.102 3.2.8 Boost-Up (Boost-Up) Jedná se o sérii výzev, které vznikly v rámci programu Kreativní Valonsko (Creative Wallonia) a jejichţ účelem je poskytnout finanční podporu těm, kteří budou zavádět nové prototypy a inovativní produkty nebo sluţby na trh, čímţ budou oţivovat regionální ekonomiku. Tyto výzvy jsou vyhlašovány pro tři vybrané oblasti podpory a podle toho se liší, které podniky mohou o finanční pomoc v rámci jednotlivých výzev ţádat. 3.2.8.1 Boost-Up/Kreativní odvětví (Boost-Up/Industries Créatives) Tyto výzvy podněcují samostatné podnikatele, mikropodniky a malé a střední podniky z kreativních odvětví, mezi které patří například architektura, design, móda, hudba, fotografie nebo výtvarné umění, aby uváděli na trh své inovativní produkty a sluţby. Podnikatelé nebo firmy se mohou výzev účastnit pouze za předpokladu, ţe jejich inovativní produkt nebo sluţba je jiţ ve fázi prototypu a je testována v reálných podmínkách na trhu. Je tedy nutné, aby produkt nebo sluţba, se kterou se podnikatelé do výzvy hlásí, byla jiţ vyrobena, uvedena na trh v limitované sérii a byla uznána odborníky z příslušného sektoru.103 Následný výběr vítězných produktů či sluţeb probíhá ve dvou kolech. Vybraní laureáti získají finanční podporu, která se pohybuje mezi 40 000 a140 000 eury. Příslušná částka je vyplácena ve čtyřech dávkách, a aby ji laureát obdrţel, musí pravidelně předkládat zprávy o výši nákladů a výdajů spojených s daným produktem nebo sluţbou. Finanční prostředky mohou být pouţity

100

SFG. Zukunfts!Reich [online]. [cit. 2015-04-27]. EUROPEAN COMMISSION. Future!Rich [online]. [cit. 2015-04-27]. 102 Tamtéţ. 103 Wallonie Bruxelles Design Mode. Wallonie Design: Boost-Up/Creative Industries [online]. [cit. 2015-04-27]. 101

58

na komercializaci produktu nebo sluţby, rozšíření výroby a na pokrytí nákladů spojených s marketingovými aktivitami.104 3.2.8.2 Boost-Up/Crossmedia (Boost-Up/Crossmedia) Tyto výzvy fungují na stejném principu jako výzvy vyhlašované v rámci Boost-Up/Kreativní odvětví. Jediné, čím se od předchozího typu výzev liší, je oblast, ve které musí ţadatelé působit. Hlavním ú čelem těchto výzev je podpořit distribuce filmů prostřednictvím nových distribučních kanálů (web, sociální sítě, SmartPhone aplikace atd.)105 tak, aby filmová díla byla více atraktivní. Iniciátorem těchto výzev je Wallimage, valonský filmový fond, který tímto způsobem usiluje o podporu audiovizuálního a filmového sektoru. 3.2.8.3 Boost-Up/ICT (Boost-Up/ICT) Boost-UP/ICT představuje nejnovější oblast, ve které jsou vyhlašovány výzvy. V tomto případě jsou způsobilými podávat ţádosti firmy, které vlastní inovativní produkt nebo sluţbu z oblasti informačních a komunikačních technologií. Stejně tak jako v případě kreativních odvětví i zde se musí jednat o jiţ vyvinutý a na trh zavedený produkt nebo sluţbu, kterému je nabídnuta pomoc při dalších marketingových a komerčních aktivitách.106 3.2.9 Prototyping (Prototyping) Prototyping je nástroj, který byl zaveden v belgickém regionu Valonsko na podporu vývoje prototypů, experimentálního vývoje a dalších vývojových aktivit spojených s komercializací produktů a sluţeb. Podpora z tohoto nástroje je k dispozici všem podnikům se sídlem ve Valonsku, které se chtějí posunout od prototypů k vývoji produktů a především jejich komercializaci. Protoyping poskytuje ţadatelům finanční pomoc, jejíţ výše závisí na tom, zda je ţadatelem sám podnik, nebo zda se jedná o spolupráci více podniků, které dohromady vyvíjí nový produkt nebo sluţbu. Podniky, které ţádají samostatně v rámci vyhlášených výzev, mohou získat půjčku, jejíţ velikost je odvozena od velikosti podniku. U velkých podniků dosahuje půjčka 40 % způsobilých nákladů. Oproti tomu pro střední podniky dosahuje půjčka 50 % způsobilých nákladů a u malých podniků aţ do 60 %. Pokud se jedná o spolupráci více podniků, profitují firmy z finanční podpory ve formě dotací nebo návratných záloh. Velikost

104

EUROPEAN COMMISSION. Boost-Up/Creative Industries [online]. [cit. 2015-04-27]. Creative Wallonia. Boost-Up Crossmedia [online]. [cit. 2015-04-27]. 106 Tamtéţ. 105

59

záloh se pohybuje mezi 55 a 75 % způsobilých nákladů, velikost dotace mezi 40 a 60 %, opět v závislosti na velikosti podniku.107 A co je z těchto peněz financováno? Finanční podpora je směřována do tří základních oblastí. První z nich je design prototypů a pilotních instalací. Prototypem se rozumí originální model vybudovaný tak, aby byly viditelné všechny technické charakteristiky a výkon budoucího produktu. Prototyp je tedy předchůdcem finálního produktu. Účelem pilotní instalace je zapojení do produkčního chodu podniku tak, aby došlo k zlepšení jeho výkonu.108 Druhou oblastí, do které mohou být peníze z tohoto nástroje investovány, je samotná realizace prototypů a testování pilotních instalací. Třetí moţností je investovat peníze do posledních úprav před komercializací.

3.3 Spolupráce V této podkapitole jsou popsány nástroje, které přispívají k větší spolupráci mezi jednotlivými aktéry inovačního systému. Spolupráce můţe být dosaţeno různými způsoby, proto se zde nachází nástroje postavené na konceptu otevřených inovací nebo nástroje, které podporují klastrové iniciativy, networking či soutěţení. 3.3.1 High-tech kampus Eindhoven (High Tech Campus Eindhoven) High-tech kampus v Eindhovenu (region Severní Brabantsko) představuje prostor, ve kterém dochází prostřednictvím spolupráce a sdílení znalostí, postupů nebo vybavení k rychlejšímu vzniku a šíření inovací, coţ naplňuje myšlenku otevřených inovací, která je hlavní stavebním kamenem fungování kampusu. Kampus vznikl v roce 1998 jako fyzikální laboratoř (Physics Laboratory (NatLab)) pro výzkumné aktivity firmy Philips. Nicméně o pár let později došlo k otevření kampusu i pro jiné, technologicky zaměřené organizace. Cílem otevření kampusu i cizím firmám bylo těţit z koncentrace výzkumných aktivit různých firem a dosáhnout větších synergických výsledků.109 V roce 2012 byl kampus prodán nezávislé finanční organizaci Chalet Group. Fakt, ţe se Philips vzdal pozice vlastníka kampusu a hlavního manaţera, umoţnilo z kampusu vytvořit ekosystém, ve kterém se firmy doplňují, inspirují a motivují a který se můţe rozvíjet více směry. V současné době se na kampusu nachází více neţ 135 různých společností a institucí, 10 000 pracovníků z oblasti vědy a výzkumu a také zde pracují podnikatelé, kteří se podílejí na tvorbě a vývoji nových technologií a produktů. Mezi nejvýznamnější firmy 107

Creative Wallonia. Prototyping [online]. [cit. 2015-04-27]. Creative Wallonia. Prototyping [online]. [cit. 2015-04-27]. 109 High Tech Campus Eindhoven. Phenomenon Called High Tech Campus [online]. [cit. 2015-04-29]. 108

60

nacházející se na kampusu patří Philips, NXP, IBM nebo Intel.110 Hlavními partnery Hightech kampusu jsou firma Philips, nizozemské Ministerstvo pro ekonomické záleţitosti, radnice města Eindhoven, nadace Brainport Foundation, rozvojová agentura Brabantska (Brabant Development Agency) a městský region Eindhoven (The cityregion Eindhoven).111 Díky spolupráci a podpoře ze strany partnerů dochází k dalšímu rozvoji a rozšiřování kampusu, otevírání se malým a středním podnikům, podporování start-upů (mají k dispozici jednu samostatnou budovu, která funguje jako podnikatelský a technický akcelerátor112) a lákání zahraničních vědců, výzkumných pracovníků a firem. Myšlenka otevřených inovací je patrná ve fungování celého kampusu. Nejenţe prostorová blízkost firem a výzkumných institucí přispívá sama o sobě k větší spolupráci a sdílení znalostí, jsou spolupráce a partnerství cíleně podporovány i mnoha dalšími způsoby. Samy výzkumné organizace (Holst Centre, EIT ICT Labs, EIT KIC InnoEnergy atd.) na kampusu otevírají programy, ve kterých můţe participovat jakýkoliv ze subjektů nacházejících se na kampusu podle svých vlastních schopností a moţností. Další rys, který podporuje otevřené inovace, je sdílení výzkumných a high-tech zařízení. Firmy mohou například vyuţívat prostorů a zařízení mnohoúčelové laboratoře, centra pro elektromagnetickou kompatibilitu, „pilot factory“, laboratoří pro výzkum médií, ICT sítě nebo si mohou pronajmout elektronická zařízení či jakékoliv další nástroje, které potřebují. Prostor kampusu navíc poskytuje moţnost potkávat se a při společných hovorech objevovat nové moţnosti výzkumu a přicházet na nové nápady. I proto se na území kampusu nachází 400 metrů dlouhá budova, tzv. The Strip, ve které se nachází restaurace, kongresové centrum, auditorium nebo obchody.113 Vedle toho je příjemné prostředí dotvářeno dostatečným mnoţstvím zeleně a otevřených prostorů vhodných pro relaxaci. Výzkum na kampusu se soustředí na hledání technologií a nových způsobů, jak řešit problémy a aktuální výzvy ve třech oblastech: zdraví, energie a „chytré prostředí“ (smart environment). V oblasti péče o zdraví je výzkum zaměřen především na vytváření nových zařízení a technologií pro lepší poskytování péče nebo pro lepší monitorování a analyzování zdravotního stavu. Výzkum z oblasti energie je směřován především na vývoj nových systémů s vysokou účinností a dlouhou ţivotností a na nové způsoby uchování vytvořené energie. Oblast chytrého prostředí se specializuje na uţívání technologií v kaţdodenním 110

High Tech Campus Eindhoven. The Campus [online]. [cit. 2015-04-29]. Tamtéţ. 112 High Tech Campus Eindhoven. Ecosystem [online]. [cit. 2015-04-29]. 113 Tamtéž. 111

61

ţivotě a nově vytvořené systémy by měly být přenosné, bezdrátové, autonomní a inteligentní.114 3.3.2 Ekonomická asociace Utrecht (Economic Board Utrecht, EBU) Ekonomická asociace Utrecht (dále EBU) je příkladem instituce, která je v daném regionu zodpovědná za realizaci inovační politiky a v rámci této činnosti organizuje nejrůznější aktivity za účelem podpory inovací. Subjekty zainteresované v oblasti inovací a ekonomického rozvoje regionu Utrecht (města, podnikatelé, vzdělávací instituce) si byly vědomy toho, ţe pokud chtějí zachovat inovační a ekonomickou úroveň v regionu minimálně v takovém stavu, v jakém se nachází, je potřeba zaloţit nějakou organizaci, která by byla odpovědná za určování dalšího vývoje, koordinaci aktivit a která by podněcovala kooperaci mezi zainteresovanými skupinami. Zaloţení EBU v roce 2012 bylo reakcí na tyto debaty.115 Činnosti EBU by se daly rozdělit do dvou velkých skupin. Prvně asociace funguje jako organizace zprostředkovávající prostor pro komunikaci a kooperaci mezi podnikatelskými subjekty, představiteli regionu a institucemi zodpovídajícími za vzdělávání a společenskou a sociální úroveň. Za tímto účelem asociace pořádá workshopy, semináře nebo kulaté stoly, na kterých se věnuje pozornost různým tématům. Vedle toho EBU vytváří na manaţerské úrovni regionální síť Get Connected. Tato síť byla zaloţena za účelem zlepšení přenosu znalostí a rozvoje spolupráce v regionu. Nové kontakty a myšlenky mohou zainteresované subjekty sdílet na setkáních, která v rámci sítě EBU pořádá.116 Do druhé skupiny činností EBU spadá podpora podnikatelů a vědců z regionu. Vědci a podnikatelé mohou přijít představit své plány. Pokud organizaci představovaný plán zaujme, začne EBU v regionu vyhledávat další partnery, kteří by vybrané projekty spolufinancovali, protoţe rozpočet samotné asociace je příliš malý na to, aby sama dokázala poskytnout podnikatelům dostatečnou finanční podporu (na celé programové období 2014-2020 má organizace k dispozici 34 milionů eur117, ze kterých musí pokrýt veškeré své aktivity.)

114

High Tech Campus Eindhoven. Application Area [online]. [cit. 2015-04-29]. EUROPEAN COMMISSION. Economic Board Utrecht [online]. [cit. 2015-04-28]. 116 Economic Board Utrecht. EBU (English) [online]. [cit. 2015-04-28]. 117 EUROPEAN COMMISSION. Regional Innovation Monitor Plus Regional Innovation Report Utrecht [online]. [cit. 2015-04-28]. S. 30. 115

62

Všechny aktivity a činnosti, které EBU vykonává, jsou orientovány pouze do několika oblastí, které si stanovila jako své priority. Mezi prioritní oblasti patří péče o zdraví, udrţitelný rozvoj, ICT, sluţby a life science.118 3.3.3 Talent Tampere (Talent Tampere) Cílem této iniciativy je vytvořit z Tampere region, který bude oceňovaným, obdivovaným a atraktivním centrem pro talentované lidi z celého světa. Proto jsou aktivity a iniciativy organizované v rámci Talent Tampere zaměřené na přilákání nadaných lidí. Příchod talentovaných lidí by měl zaručit regionu posílení místního inovačního prostředí, internalizaci a prorůstání lokální ekonomie do globálního světa. V rámci iniciativy Talent Tampere vzniká síť Talent Tampere Network. Účelem této sítě je spojit zahraniční talenty a podnikatelské subjekty z regionu, napomoci snazšímu začlenění zahraničních podnikatelů, vědců a studentů do místního inovačního a podnikatelského prostředí, usnadnit jim přístup ke všem sluţbám spojeným s podnikáním tak, aby jejich usazení v regionu přineslo kýţený efekt v podobě posílení inovační síly a ekonomického růstu místní ekonomiky.119 Tomu napomáhá také fakt, ţe součástí sítě nejsou pouze soukromé subjekty, ale také veřejné instituce, jejichţ činnosti ovlivňují kvalitu a úroveň podnikatelského prostředí nebo mají vliv na zdárnou integraci subjektů do ekonomického prostředí. Mezi veřejné instituce, které jsou součástí Talent Tampere Network, patří například Centrum pro ekonomický rozvoj, dopravu a ţivotní prostředí (The Centre for Economic Development, Transport and the Evironment), úřad práce regionu Tampere (Tampere Region Employment Office), univerzity z oblasti Tampere, obchodní komora Tampere (Tampere Chamber of Commerce) a město Tampere.120 Pokud je tento proces integrace zahraničních subjektů do místní ekonomiky úspěšný a oni jsou s ním spokojeni, jejich pozitivní ohlasy přispívají k šíření dobré pověsti regionu a také zvyšují atraktivitu regionu. Region sám se snaţí zvýšit atraktivitu a lákat další zahraniční talenty prostřednictvím projektu Talent Tampere Start. Tato iniciativa se skládá ze tří částí. První (Start it up!) je zaměřena na koordinaci, marketing a aktivity spojené s designem sluţeb a propojováním všech ekonomických subjektů v rámci sítí vznikajících v regionu. Druhá iniciativa nese název Mezinárodní talenty jako katalyzátor (International talents as a catalyst) a zaměřuje se na lákání mladých lidí z celého světa, kteří před nedávnem dokončili své studium, aby přišli do 118

EUROPEAN COMMISSION. Regional Innovation Monitor Plus Regional Innovation Report Utrecht [online]. [cit. 2015-04-28]. S. 30. 119 Region Tampere Finland. Talent Tampere [online]. [cit. 2015-04-28]. 120 Tampere Region Economic Development Agency Tredea. Talent Tampere Start [online]. [cit. 2015-04-28].

63

Tampere a začali zde podnikat. To přispívá k internalizaci regionálního podnikatelského sektoru. Třetí iniciativou v rámci Talent Tampere Start je Tampere na mapě! (Tampere on the map!), která propaguje Tampere jako místo, které je vstřícné k talentovaným lidem ze zahraničí, oceňuje je, nezneuţívá jejich know-how, nýbrţ díky integraci do prostředí a ekonomických vztahů tito lidé dobrovolně a rádi propůjčí své know-how a talent k podpoře a posílení podnikání.121 V rámci iniciativy Talent Tampere vznikla také skupina Talent Tampere na sociální síti LinkedIn. Skupina slouţí finským i zahraničním podnikatelům, studentům, výzkumníkům ţijícím v Tampere jako prostor, kde si mohou vyměňovat různé informace, sdílet zkušenosti, hledat práci nebo zaměstnance, upozorňovat na relevantní aktivity a akce pořádané v Tampere, dávat si tipy z oblastí souvisejících s hledáním práce nebo zaměstnáváním zahraničních lidí a diskutovat na nejrůznější témata.122 3.3.4 Program Otevřené Tampere (Avoin Tampere – ohjelma) Tampere spustilo tento program v roce 2012 s cílem vytvořit v regionu mezinárodně atraktivní a na inovacích zaloţené podnikatelské prostředí a upevnit a posílit roli Tampere jako regionu s vysokým standardem a rozvinutým vzdělávacím a výzkumným systémem. Samotný název programu naznačuje, jak by mělo být stanoveného cíle dosaţeno – Tampere má být otevřené a umoţnit svým obyvatelům zapojovat se do mezinárodních inovačních projektů, pomoci zahraničním studentům najít zaměstnání a poskytnout firmám prostor pro internacionalizaci.123 Všechny aktivity podnikané v rámci tohoto programu by tak měly přispívat k vytvoření prostředí, které bude lákavé pro existující i začínající podnikatele z Finska i celého světa. Zároveň by se pro vznik ţádoucího podnikatelského prostředí mělo vyuţívat otevřených inovací, spolupráce mezi ekonomickými subjekty a networkingových aktivit. Veškeré činnosti jsou zaměřeny minimálně na jeden z následujících úkolů: vytváření nových pracovních míst a podniků (podniky a pracovní místa by měla vznikat především v oblastech ekonomiky, které mají růstový potenciál do budoucnosti), podporu strukturálních změn v ICT a tradičních odvětvích, lákání investorů rozvojového a rizikového kapitálu a hledání nových způsobů financování, vytvoření prostředí, které bude podporovat vznik otevřených inovací a inovačních platforem a propagaci atraktivity regionu (především prostřednictvím regionální značky Tampere All Bright!).124 121

Tampere Region Economic Development Agency Tredea. Talent Tampere Start [online]. [cit. 2015-04-28]. LinkedIn. TALENT TAMPERE – Linking Bright Business With Internationals [online]. [cit. 2015-04-28]. 123 EUROPEAN COMMISSION. Open Tampere –programme [online]. 2015 [cit. 2015-04-28]. 124 Etusivu. Open Tampere – Minds Wide Open [online]. [cit. 2015-04-30]. 122

64

Hlavní cílovou skupinou programu jsou noví podnikatelé, poskytovatelé sluţeb a podniky s potenciálem růstu. Podstatou programu ale není podpora jednotlivců z těchto skupin, nýbrţ spolufinancování projektů, do kterých je zapojeno více podniků nebo poskytovatelů sluţeb.125 Existují ještě další cílové skupiny programu, mezi které patří veškeré instituce a subjekty, které ovlivňují vznik inovací, a to jak z veřejného tak privátního sektoru. Mezi veřejné subjekty, na které program cílí, patří univerzity, výzkumné organizace, vyšší odborné školy a investoři, do skupiny privátních subjektů patří místní obyvatelé, komunity a studenti. Základním stavebním kamenem programu Otevřené Tampere je budování a podpora nových nebo existujících „továren na inovace“ (innovation factories). Tato místa představují prostředí a komunity, které umoţňují rychlé šíření inovací mezi různými podnikateli a subjekty; výsledkem můţe být i zakládání nových podniků. V rámci programu jiţ vznikly tři „továrny na inovace“: New Factory, Konela a Mediapolis.126 New Factory funguje jako podnikatelský inkubátor lokalizovaný v centru Tampere a současně jako inovační platforma.127 Dochází zde k propojení podnikatelů s lidmi, kteří mohou poskytnout prostory, nástroje, napomáhají spolupráci nebo poskytují mentoring. Konela představuje „továrnu“, která umoţňuje vytváření znalostí z oblasti strojírenství a poskytuje podklady pro jejich následnou komercializaci. Znalosti vznikají v Konele prostřednictvím interdisciplinárního výzkumu a testování demo výrobků, kde jsou do vývojového procesu zapojeny výzkumné organizace, studenti i podniky.128 Mediapolis je mezinárodní kampus se zaměřením na média a ICT, který poskytuje prostory pro spolupráci mezi studenty a podnikateli a moţnost vytváření miniklastrů.129 3.3.5 Chytrá města v Öresundu (Öresund Smart City Hub) Iniciativa patří do skupiny projektů, jejichţ cílem je zvýšit a zintenzivnit spolupráci mezi municipalitami, regiony, univerzitami a klastry. Öresund Smart City Hub je řízen Öresundskou komisí (Öresund Committee) a má dvanáct oficiálních partnerů, mezi které kromě Öresundské komise patří města Lund, Kodaň, Malmö, dánské regiony Sjælland, Hovedstaden a švédský region Skåne, technická univerzita Dánska (Technical University of Denmark), Lundská univerzita, univerzita Aalborg, Centrum pro udrţitelné podnikání (Sustainable Business Hub) z regionu Skåne a Kodaňský cleantech klastr. Kromě oficiálních partnerů se do projektu zapojují i další partneři, od menších municipalit z celého regionu 125

Etusivu. Services [online]. [cit. 2015-04-30]. Etusivu. Open Tampere – Minds Wide Open [online]. [cit. 2015-04-30]. 127 Uusi Tehdas/New Factory. Connect & Co-Create [online]. [cit. 2015-05-03]. 128 Hermia. Tomorrow’s mechanical engineering has arrived KONELA [online]. [cit. 2015-05-03]. 129 Mediapolis Tampere. Find Your Way On Campus [online]. [cit. 2015-05-03]. 126

65

Öresund aţ po neziskové organizace.130 Region si od zvýšené spolupráce mezi jednotlivými ekonomickými subjekty slibuje udrţitelný ekonomický růst taţený inovacemi a vyuţíváním technologií šetrných k ţivotnímu prostředí. Z názvu projektu vyplývá, ţe by se Öresund měl stát střediskem chytrých měst (smart city hub). Proto projekt testuje, zda místní podnikatelé a vzdělávací a výzkumné instituce dokáţí přijít s adekvátními řešeními problémů, kterým musí municipality v regionu čelit, a zda tyto municipality dokáţí přednesené návrhy aplikovat v praxi. Řešení by měla být postavena na lepším nebo novém způsobu vyuţívání dostupných technologií (především IT a zelených technologií) a na vývoji nových produktů nebo sluţeb. Projekt byl zahájen v roce 2012 a byl rozdělen do pěti etap.131 Během první etapy se hledala inspirace u jiných, mezinárodních iniciativ zaměřených na vyuţívání chytrých technologií pro rozvoj měst. Následující fáze projektu byla zaměřena na definování problémů a výzev pro municipality z regionu Öresund spojených se stavem místního ovzduší a ţivotního prostředí. Na tuto etapu navázaly workshopy, jejichţ cílem bylo najít prioritní problémy, které by se daly s ohledem na dostupné technologie a znalosti a jejich politickou prosaditelnost řešit. Na základě workshopů byly vybrány tři oblasti, v rámci kterých vznikají inovační platformy, které mají přijít s návrhy, jak dané problémy řešit. V roce 2013 vznikla inovační platforma zabývající se pouličním osvětlením, v roce 2014 vznikly další dvě platformy – jedna v oblasti mobility obyvatelstva ve městech (zaměřená především na cyklistickou dopravu) a druhá v oblasti vodohospodářství.132 Celý projekt byl ukončen v roce 2014 představením jednotlivých návrhů řešení na veřejnosti přístupné konferenci. 3.3.6 Mobile Heights (Mobile Heights) V provincii Skåne v regionu Jiţní Švédsko (Sydsverige) vznikla v roce 2008 klastrová iniciativa Mobile Heights, jejímţ účelem bylo podpořit místní ekosystém mobilních technologií. Výchozím modelem pro tuto iniciativu byl model triple helix (trojitá šroubovice), jehoţ podstatou je vzájemná spolupráce tří základních ekonomických skupin – aktérů z privátního, veřejného sektoru a oblasti vzdělávání.133 Tento inovační model má v tomto regionu velké opodstatnění, protoţe právě zde se nachází sídla významných firem z oblasti mobilních, informačních a komunikačních technologií (např. Ericsson, Sony Mobile, Huawei,

130

Öresundskomiteen. Öresund Smart City Hub [online]. [cit. 2015-05-03]. Öresundskomiteen. Öresund Smart City Hub [online]. [cit. 2015-05-03]. 132 EUROPEAN COMMISSION. Öresund Smart City Hub [online]. [cit. 2015-05-03]. 133 Stanford University. The Triple Helix concept. [online]. [cit. 2015-05-03]. 131

66

HTC, Blackberry134), které mohou spolupracovat s místními výzkumnými a vzdělávacími institucemi (např. Lundskou univerzitou). Důleţitým faktorem je také skutečnost, ţe samotní zastupitelé regionu Skåne jsou nakloněni veškerým klastrovým iniciativám. Výhodná je i poloha tohoto klastru, protoţe se v sousedním regionu Blekinge nachází jiný klastr mobilních technologií, Telecon City, a v ne příliš vzdálené dánské Kodani je situováno vývojové centrum Nokie135, coţ podněcuje spolupráci Mobile Heights i s dalšími aktéry z oblastí mobilních technologií. Projektové období, na které byla klastrová iniciativa vytvořena, bylo mezi lety 2008 a 2014. Dnes je Mobile Heights neziskovou nadací, zaloţenou veřejným i akademickým a soukromým sektorem.136 Hlavní myšlenka ale zůstává stejná – účelem této nadace je konkurenceschopnost regionu Skåne na poli mobilních, informačních a komunikačních technologií. Aby bylo tohoto cíle dosaţeno, jsou veškeré aktivity této nadace směřovány do třech základních polí působnosti: výzkum, vzdělávání (včetně lákání talentů) a podnikání. Výzkum podporovaný Mobile Heights je zaměřen na softwarové systémy a technologie, operační systémy reálného času (real-time systems), vestavěné a rádiové systémy, počítačovou grafiku, digitální knihovny nebo systémy pro počítačovou analýzu obrazů.137 Co přináší členství v této nadaci? V oblasti výzkumu jsou členům Mobile Heights poskytovány výsledky výzkumu ze tří výzkumných center, členové se mohou aktivně zapojit do výzkumných činností nebo se prostřednictvím Mobile Heights začlenit do mezinárodních výzkumných sítí. Nadace zároveň pořádá řadu seminářů a workshopů, starší členové Mobile Heights poskytují feedback k podnikatelským a výzkumným aktivitám mladších členům a prostřednictvím sdílení svých kontaktů umoţňují mladým a inovativním podnikům realizovat jejich nápady. Pokud má někdo zájem stát se členem Mobile Heights, musí prokázat vysokou úroveň kompetence, být ochoten aktivně přispívat k dosaţení cílů stanovených nadací a mít firemní sídlo v regionu. Nadace je otevřená i podnikatelům mimo odvětví mobilních technologií a ICT, vţdy ale platí, ţe členové musí platit členské poplatky. Ty se pohybují v rozmezí mezi 5 000 a 200 000 švédských korun a závisí na velikosti firmy a na míře zapojení firmy do aktivit a fungování nadace.138 Tyto poplatky jsou zároveň jediným zdrojem příjmů, ze kterých nadace financuje své aktivity.

134

Mobileheights. Mobile Heights [online]. [cit. 2015-04-25]. EUROPEAN COMMISSION. Mobile Heights [online]. [cit. 2015-04-25]. 136 EUROPEAN COMMISSION. Mobile Heights [online]. [cit. 2015-04-25]. 137 Tamtéţ. 138 Mobileheights. Mobile Heights [online]. [cit. 2015-04-25]. 135

67

3.3.7 RegioWIN (RegioWIN) Nástroj vznikl v Bádensku-Württembersku a je koncipován jako meziregionální soutěţ. Cílem soutěţe je přispět k tomu, aby kohezní a regionální politika byla dlouhodobě zaměřena na zlepšování lokálních faktorů důleţitých pro vývoj hospodářsky celistvých oblastí regionu.139 Zároveň by měla celá soutěţ přispět k podpoře inovací a udrţitelného vývoje tím, ţe dojde ke zlepšení lokálních faktorů majících vliv na inovace a udrţitelný rozvoj. Toho by mělo být dosaţeno prostřednictvím správně zaměřené specializace regionů, vytváření integrovaných, specifických a udrţitelných koncepcí, které identifikují relevantní nástroje a klíčové projekty pro dosaţení poţadovaného stavu. Současně s tím musí vzniknout adekvátní struktura řízení, která bude zodpovídat za udrţení a posilování procesu zlepšování.140 Aby byl celý proces úspěšný, je zapotřebí zapojit do plánování a vytváření strategických dokumentů všechny regionální a místní aktéry. Celá soutěţ mezi regiony byla rozdělena do dvou fází. V první fázi byly vyzvány regiony/území (maximální velikost regionů/území byla na úrovni NUTS 3), aby vytvořily své strategické koncepty. Neţ ale mohly být vytvářeny samotné strategické dokumenty, bylo potřeba stanovit a definovat jednotlivá území či regiony. Tento proces probíhal na principu bottom-up, jinými slovy řečeno tato území/regiony nebyly definovány ani Ministerstvem pro finanční a ekonomické záleţitosti Bádenska-Württemberska (Ministerium für Finanzen und Wirschaft Baden-Württemberg) ani spolkovou vládou či jakoukoliv jinou institucí, nýbrţ si je definovali samotní regionální aktéři na základě socio-ekonomických analýz.141 Po stanovení hranic příslušných území/regionů byly vytvářeny strategické koncepty, které měly definovat slabé a silné stránky dané oblasti, cíle, strategie, opatření a příklady tzv. majákových projektů (Lichtturmprojekte), které měly vést k posílení postavení daného území. Vypracované dokumenty se odevzdávaly do srpna 2013 a poté o nich rozhodovala vybraná komise. Druhá fáze soutěţe se týkala pouze vybraných regionů/území, jejichţ strategie uspěly u komise. Tyto strategie byly v průběhu druhé fáze hlouběji a detailněji rozpracovány, tak aby je bylo moţné realizovat. Obdobně bylo potřeba detailněji rozpracovat jednotlivé navrţené projekty včetně časového a finančního plánu. Pokud bylo rozpracování strategie a jednotlivých projektů schváleno, mohly regiony/území začít od ledna 2015 tyto projekty a nástroje podpory realizovat.142 139

RegioWIN. Zielsetzungen und Aufbau des Wettbewerbs [online]. [cit. 2015-05-03]. EUROPEAN COMMISSION. RegioWIN [online]. [cit. 2015-05-03]. 141 RegioWIN. Phase 1: Regionales Strategiekonzept [online]. [cit. 2015-05-03]. 142 RegioWIN. Phase 2: Regionales Entwicklungskonzept [online]. [cit. 2015-05-03]. 140

68

Tzv. majákové projekty byly vedle samotných strategických dokumentů stěţejními výstupy celé soutěţe. Tyto projekty měly a mají přispět k posílení výzkumu, technologického vývoje a posílení úsilí o sníţení emisí oxidu uhličitého ve všech oblastech ekonomiky. Projekty by zároveň měly podněcovat větší tvorbu inovací, především v následujících oblastech: udrţitelná mobilita, technologie šetrné k ţivotnímu prostředí, obnovitelné zdroje energie a hospodárné zacházení se zdroji energie, péče o zdraví, informační a komunikační technologie, ekologické IT technologie (green IT) a chytré produkty.143 Mezi vítězné majákové projekty patří například Inovační kampus Sigmaringen (Innovationscampus Sigmaringen), Podnikatelsko-rozvojové centrum pro organickou elektroniku (Business Development Center Organische Elektronik) nebo Evropská vzdělávací a transferová akademie pro mladé lidi (Europäische Ausbildungs- und Transferakademie für junge Erwachsene).144 3.3.8 Valonsko - Soutěžní póly (Wallonie – Poles de compétitivité) Projekt byl zahájen v roce 2005 v belgickém regionu Valonsko za účelem rozšířit a posílit základnu aktérů ovlivňujících fungování inovačního systému. Soutěţní póly se od klastrů a klastrových iniciativ liší především tím, ţe se snaţí nalákat a zapojit podstatně větší škálu ekonomických aktérů, neţ obvykle participují v klastrech – podniky, výzkumníci a vědci jako jednotlivci, vzdělávací a výzkumné organizace a centra, další neziskové výzkumné organizace, technologická a inovační centra, různá sdruţení podnikatelů nebo obchodní komory atd.145 Díky širší základně by měly póly představovat páteř regionálních politik, které by měly podporovat jejich roli integrujícího elementu v regionu a facilitátora regionálních aktivit. Valonská vláda vybrala v roce 2005 prioritní oblasti, ve kterých by měly soutěţní póly vzniknout. Tyto oblasti byly vybrány na základě analýzy regionálního potenciálu a rozvojových perspektiv. Jednotlivé póly (v kaţdé prioritní oblasti mohl vzniknout pouze jeden soutěţní pól) byly vybrány mezinárodní porotou, která posuzovala návrhy, které přicházeli od firem, municipalit, akademické obce a jiných subjektů. V roce 2006 vzniklo pět pólů, v roce 2011 byl počet navýšen na šest. Soutěţní póly vznikly v těchto oblastech: life science (Biowin), agro-potravinářský průmysl (Wagralim), doprava a logistika (Logistics in

143

RegioWIN. Handlungsfelder [online]. [cit. 2015-05-03]. RegioWIN. Liste der prämierten Leuchtturmprojekte Wettbewerb RegioWIN (23.01.2015) [online]. [cit. 2015-05-03]. 145 EUROPEAN COMMISSION. Wallonia – Competitiveness poles [online]. [cit. 2015-04-25]. 144

69

Wallonia), strojní inţenýrství (Mecatech), letectví (Skywin) a environmentální technologie (GreenWin).146 Soutěţní póly stojí na několika základních pilířích. Hlavní podstatou celého projektu je vytvořit úzkou spolupráci a partnerství mezi podniky, akademickou obcí a výzkumnými organizacemi s tím, ţe veškerá činnost by měla mít i mezinárodní dimenzi. Póly by dále měly přispívat k rozvoji ekonomických aktivit v regionu. Cíle, které si stanoví, by měly být střednědobé, a veškeré aktivity směřující k jejich naplnění by měly být financované z veřejných i soukromých peněz. Svůj rozpočet (pro období 2006 – 2010 činil 280 milionů eur, pro období 2011 – 2014 byl ve výši 388 milionů eur) vyuţívají soutěţní póly na podporu investice (poskytování zvýhodněných úvěrů), výzkumu (podpora průmyslového výzkumu, aplikovaného výzkumu a vývoje prostřednictvím dotací), školení, lákání cizích investorů a podporu exportu (kaţdý pól vybere jednoho experta, který stanoví roční exportní plán a je za něj zodpovědný).147 O finanční prostředky z jednotlivých pólů mohou ţádat podnikatelé, vzdělávací a výzkumné instituce a technologická a inovační centra prostřednictvím výzev, které vyhlašuje valonská vláda pro jednotlivé póly. Ţadatelé předkládají své návrhy, které nejdříve prochází vedoucí představitelé příslušného pólu. Pokud je projekt schválen, dostává se před mezinárodní komusi, která vydá definitivní verdikt o tom, zda daný projekt bude nebo nebude podpořen. Základními formy podpory jsou granty a slevy na dani. 3.3.9 Růstové fórum Jižního Dánska (Vækstforum Syddanmark) Fórum funguje jako platforma pro regionální rozvoj v regionu Jiţní Dánsko (Syddanmark), která propojuje lokální municipality s podnikateli, výzkumnými a vzdělávacími institucemi a dalšími organizacemi za účelem vytvoření vzájemného partnerství a spolupráce. Prostřednictvím svých aktivit a iniciativ se snaţí podnítit tyto ekonomické subjekty, aby se aktivně zapojily do identifikování a zlepšování podmínek pro rozvoj inovací a podnikání v regionu. Růstové fórum se skládá z dvaceti členů, kteří pochází z nejrůznějších oblastí – od zastupitelů regionu a místních municipalit přes zástupce vzdělávacích a výzkumných organizací aţ po představitele z podnikatelského a komerčního prostředí148 – a vytváří spolu regionální strategie a cíle na pětileté období.

146

EUROPEAN COMMISSION. Competitiveness poles [online]. [cit. 2015-04-25]. EUROPEAN COMMISSION. Wallonia – Competitiveness poles [online]. [cit. 2015-04-25]. 148 Region Syddanmark. The Growth Forum [online]. [cit. 2015-04-25]. 147

70

Kromě vytváření politik a strategií iniciuje Růstové fórum samo některé projekty. Mezi stěţejní projekty z posledních let a na následující období patří tyto projekty:149 Welfare tech: v období mezi lety 2010 a 2017 má vzniknout národní středisko pro inovace a rozvoj podnikání v oblasti péče o zdraví, domácí péče a sociálních sluţeb. Cílem tohoto projektu je podpořit růst taţený inovacemi v oblasti péče o zdraví jejich šířením a implementací. Nové produkty a sluţby mají vznikat prostřednictvím mezioborové spolupráce a sdílení znalostí. Lean Energy Cluster: tento klastr vznikl mezi lety 2010 a 2014 a koncentruje se na podnikatelské aktivity z oblasti energie, které jsou zaměřené na efektivní, úsporné a k ţivotnímu prostředí šetrné vyuţívání energie a inteligentní systémy na výrobu energie. Offshore renewable cluster (klastr pobřeţních obnovitelných zdrojů energie): i zde se jedná o klastr, který svou činnost spojuje s obnovitelnými zdroji energie a jejich průmyslovým vyuţitím v průmyslu situovaném při pobřeţí Dánska.

3.4 Výzkum Tato podkapitola je věnována nástrojům, které podporují výzkum. Navzdory tomu, ţe jsou zde popsány pouze tři nástroje, všechny se od sebe zásadně liší, protoţe kaţdý z nich podporuje výzkum jiným způsobem. 3.4.1

ESS MAX IV v Jižním Švédsku – růst, inovace, dostupnost a atraktivita (TITA) (ESS MAX IV in Southern Sweden – Growth, Innovation, Accessibility and Attractiveness (TITA)) V tomto případě se jedná o projekt, jehoţ výstupem je vybudování dvou výzkumných zařízení v provincii Skåne v regionu Jiţní Švédsko (Sydsverige). Tato zařízení jsou budována za účelem stimulace ekonomického růstu a posílení inovačních struktur dostupných v regionu Öresund150, dalším cílem je povzbudit atraktivitu a dostupnost této oblasti. Slovo TITA z názvu projektu reprezentuje první písmena švédských slov pro růst, inovace, dostupnost a atraktivitu151, tedy cíle celého projektu. Projekt je řízen regionem Skåne a dále se na něm podílí všechny municipality z tohoto regionu, pět univerzit, region Blekindge a řada dalších institucí. 149

EUROPEAN COMMISSION. Growth Forum Initiatives (Sothern Denmark) [online]. [cit. 2015-04-25]. Region Öresund je příkladem mezinárodního regionu, který se skládá ze tří regionů – Jiţního Švédska, regionu Sjælland a Hovedstaden v Dánsku. Jedná se o jedno z ekonomicky nejlépe postavených území v této části Evropy (jedna čtvrtina součtu HDP Švédka a Dánska je generována právě v regionu Öresund). Středisky tohoto mezinárodního regionu jsou švédské Malmö a dánská Kodaň, které spojeny Öresundským mostem. (Øresund. What is the Øresund Region? [online]. [cit. 2015-05-05].) 151 ESS MAX IV i regionen-TITA. ESS MAX IV in Southern Sweden – TITA [online]. [cit. 2015-05-05]. 150

71

V letošním roce (2015) by mělo být otevřeno první výzkumné zařízení, MAX IV, laboratoř, která bude zaměřena na tři oblasti výzkumu. První oblastí je ta část aplikované fyziky, která se zabývá navrhováním, budováním a provozem urychlovačů částic (accelerator physics). Druhou podporovanou oblastí je výzkum vyuţívající synchrotronní radiaci. V neposlední řadě budou prostřednictvím této laboratoře podporovány výzkumné projekty z oblasti jaderné fyziky vyuţívající vysokorychlostní elektrony. Od uvedení této laboratoře do chodu si tvůrci projekty slibují výrazné pokroky a průlomové objevy, především v oblasti materiálů, biologie a medicíny.152 Druhým výzkumným zařízením bude multidisciplinární výzkumné centrum ESS (European Spallation Source), jehoţ otevření je plánováno na rok 2019. Výzkumné aktivity v tomto zařízení by měly být postaveny na vyuţívání různých zdrojů neutronů. Díky tomu budou vědci moci zkoumat různé materiály, od plastů, přes proteiny, molekule, motory, palivové články aţ po zkameněliny, coţ by mělo přispět k prohloubení znalostí o struktuře jednotlivých materiálů a k tomu, jak fungují. Posuny ve znalostech struktury jednotlivých látek by měly poskytnout prostor a podněty pro další výzkumné aktivity v oblasti biotechnologie, medicíny, strojírenství, technologií šetrných k ţivotnímu prostředí atd. Projekt ESS má 16 partnerských zemí a spolupracují na něm i univerzity a laboratoře z celého světa.153 Úzká spolupráce a zapojení všech zainteresovaných skupin do projektu je základním předpokladem pro to, aby projekt dosáhl svých cílů. Proto byl také projekt rozdělen do devíti podprojektů, na nichţ se v různé míře jednotlivé zainteresované subjekty podílí. Mezi tyto subprojekty patří:154 Podpora při relokaci – tento podprojekt se zaměřuje na to, aby usnadnil zaloţení nových firem tím, ţe jejím zaměstnancům a rodinám bude usnadněna asimilace v regionu, marketing – cílem tohoto podprojektu je rozšířit informace o projektu, výzkumných zařízení, lokalitě a podnikatelských příleţitostech, meeting point – Lund NE – v tomto případě je účelem definovat příleţitosti a faktory úspěchu, které pomohou při vytváření vhodného prostředí pro inovace v této oblasti, zhmatatelnění vize (foresight) – tento subprojekt je zaměřen na rozšíření hlavní vize celého projektu „Společnost pro vědu – věda pro společnost“ (Society for Science –

152

ESS MAX IV i regionen-TITA. MAX IV [online]. [cit. 2015-05-05]. ESS MAX IV i regionen-TITA. European Spallation Source (ESS) [online]. [cit. 2015-05-05]. 154 ESS MAX IV i regionen-TITA. Project Decription [online]. [cit. 2015-05-05]. 153

72

Science for Society) mezi zainteresované skupiny a podnítit jejich vzájemnou spolupráci, ESS a MAX IV jako katalyzátor inovací pro obchod a průmysl – zde je záměrem vytvořit prostor, ve kterém by docházelo ke vzájemnému střetávání se a kde by bylo moţné předávat si myšlenky a znalosti, coţ podporuje vznik dalších nápadů a tvorbu inovací, ESS a MAX IV, faktor růstu lokálního a regionálního podnikání – snahou projektu je ulehčit spolupráci a komunikaci mezi obcemi, podnikateli, obchodníky a subjekty z oblasti průmyslu, urbanismus a dopravní infrastruktura – účelem je analyzovat budoucí potřeby s ohledem na územní plánování, potřebnou dopravní infrastrukturu, zároveň se také bere v úvahu potřeba pracovních míst, prostorů pro bydlení a potřebných sluţeb, registr pozemků – cílem podprojektu je vytvořit katalog dostupných pozemků, který by pomohl podnikům při hledání nejlepší lokality pro umístění jejich firmy, pilotní studie dlouhodobé udrţitelnosti projektu – v rámci tohoto podprojektu bude vypracována studie proveditelnosti a strategie, oba uvedené dokumenty by měly pomoci zodpovědět otázky spojené s dlouhodobou schopností dodávat a rozvíjet. 3.4.2

Podpora zaměstnávání výzkumných a technických pracovníků (Ayudas a empresas y centros tecnológicos para contratar investigadores y tecnólogos) Iniciativa byla spuštěna v roce 2014 ve španělském regionu Navarra (Comunidad Foral de Navarra) a jejím hlavním cílem je vytvořit kritickou skupinu zkušených výzkumných a technických pracovníků. Cestou, která byla zvolena k dosaţení tohoto cíle, je motivovat malé a střední podniky, aby zaměstnávaly mladé vědce a techniky ve svých firmách. Tato cesta má několik kýţených důsledků: mladí lidé budou zaměstnáni a budou získávat potřebné zkušenosti z praxe a firmy získají mladé a perspektivní zaměstnance, kteří do firmy přinesou svůj entuziasmus, elán, znalosti a nápady, a tato vzájemná kooperace bude pozitivně ovlivňovat výzkumné a inovační prostředí regionu. Z výše uvedeného vyplývá, ţe tento nástroj podporuje zaměstnávání mladých vzdělaných pracovníků malými a středními podniky a technologickými centry, které mají své sídlo v regionu Navarra. Kaţdé firmě, která zaměstná mladého vědce nebo technicky vystudovaného člověka, je poskytnuta finanční podpora ve formě grantu. Grant pokrývá 70 % nákladů spojených se zaměstnáním tohoto člověka. U malých a středních podniků výše tohoto

73

grantu nepřekročí hranici 15 000 eur, technologická centra nedostanou více neţ 12 000 eur.155 Podpora je poskytnuta firmám a technologickým centrům pouze v případě, ţe zaměstnaný vědec nebo technický pracovník splňuje následující podmínky: maximální věk zaměstnance je 30 let, má ukončené univerzitní vzdělání, ţije v regionu Navarra a je zaregistrován u Employment Service of Navarre (organizace pro zaměstnance z regionu Navarra).156 3.4.3

Vídeňské výzkumné skupiny pro mladé výzkumníky (Vienna Research Groups for Young Investigators) Vídeňské výzkumné skupiny pro mladé výzkumníky je nástroj, který byl zaveden ve Vídni za účelem přilákání mladých vědců z celého světa, aby se zde usadili a zaloţili své výzkumné skupiny. V čele kaţdé výzkumné skupiny stojí mladý člověk, který je vědeckým pracovníkem v postdoktorandské fázi a který chce zaloţit svoji první vlastní výzkumnou skupinu. Dalšími členy této skupiny jsou obvykle magisterští studenti, techničtí pracovníci, PHD studenti nebo další lidé v postdoktorandské fázi.157 Tyto skupiny ale nevznikají samovolně z popudu studentů, nýbrţ o jejich vypsání ţádají v průběhu výzev buď vídeňské univerzity, nebo neziskové privátní či veřejné výzkumné organizace, které mají své sídlo ve Vídni. Vídeňské výzkumné skupiny fungují po dobu šesti aţ osmi let a tato doba je rozdělena na dvě fáze. První fáze trvá pět let a v jejím průběhu dochází k průběţné evaluaci dosaţených výsledků. Pro první fázi je také typické, ţe veškeré aktivity jsou převáţně financované prostřednictvím Vídeňského vědeckého, výzkumného a technologického fondu (Wiener Wissenschafts-, Forschungs- und Technologiefonds). Na konci této fáze dochází k další revizi výsledků, která rozhodne o dalším postupu. Pokud je výsledek revize negativní, jsou veškeré výzkumné činnosti do jednoho roku od publikace výsledku hodnocení ukončeny a skupina je rozpuštěna. Pokud je naopak výsledek pozitivní, přechází výzkumná skupina do druhé fáze, která je na rozdíl od první fáze financována převáţně z prostředků domovské instituce, tedy instituce, která zaţádala o vytvoření této výzkumné skupiny. Druhá fáze jiţ není tak dlouhá – její délka je v rozmezí mezi jedním a třemi lety.158 Finanční podpora ze strany Vídeňského vědeckého, výzkumného a technologického fondu je poskytována ve formě nenávratného

155

EUROPEAN COMMISSION. Support for the recruitmenet of researchers and technologists [online]. [cit. 2015-05-10]. 156 Tamtéţ. 157 Wiener Wissenschafts-, Forschungs- und Technologiefonds. Förderprogramm Vienna Research Groups for Young Investigators [online]. [cit. 2015-05-05]. S. 3. 158 Tamtéţ. S. 5.

74

příspěvku a jeho maximální výše dosahuje 1,5 milionu eur na celé období fungování výzkumné skupiny s tím, ţe na druhou fázi z této sumy plyne maximálně 15 %.159 Jak jiţ bylo v úvodu řečeno, v čele kaţdé výzkumné skupiny stojí mladý post doktorand, který musí splňovat následující kritéria:160 Od ukončení doktorátu uběhly minimálně dva roky, maximálně ale osm let, mělo by se jednat o člověka přicházejícího zvenku. Tato podmínka znamená, ţe v době vypsání pozice vedoucího výzkumné skupiny nesmí pracovat v Rakousku, a zároveň musí platit, ţe tento člověk pracoval minimálně dva ze tří posledních let ve výzkumném zařízení mimo Rakousko. Pokud je kandidátem na vedoucího výzkumné skupiny Rakušan, musí splňovat pouze podmínku práce v zahraničí, kandidáti by měli mít zkušenosti z více výzkumných oblastí a je nutné, aby prokázali kvalitní publikační činnost.

159

Wiener Wissenschafts-, Forschungs- und Technologiefonds. Förderprogramm Vienna Research Groups for Young Investigators [online]. [cit. 2015-05-05]. S. 7. 160 Tamtéţ. S. 6.

75

4 Komparace nástrojů Podle kritéria typ obsahu a/nebo cíle byly vytvořeny dvě velké skupiny nástrojů, které se od sebe v mnohém liší. Skupina dotačních nástrojů je větší neţ skupina nástrojů, jejichţ cílem je podpora spolupráce nebo výzkumu. V dostupných databázích by se samozřejmě daly dohledat další nástroje, aby byly skupiny stejně velké, nicméně tato nerovnováha odpovídá realitě. Dotační nástroje jsou rozšířenější z jednoho zásadního důvodu: v jejich případě se vţdy jedná o přímou finanční pomoc vybrané skupině ekonomických subjektů s cílem aktivně ovlivnit inovační aktivity. Jejich vliv na inovační výkonnost tak můţeme snadno pozorovat. Dotační pomoc je ve většině případů spojena s vytvořením konkrétního nového produktu, sluţby nebo procesu, coţ umoţňuje snadné měření dopadů dotačních nástrojů prostřednictvím dat o mnoţství vytvořených produktů, sluţeb a procesů financovaných z těchto nástrojů. Některé z nástrojů jsou sice zaloţené na podpoře začínajících firem, avšak při výběru firem, kterým je finanční pomoc poskytnuta, je hlavním kritériem jejich inovační potenciál. Proto také velké mnoţství nástrojů tohoto druhu podporuje především firmy zakládané studenty nebo mladými lidmi, kteří mají spoustu nápadů, nebo firmy, které se odštěpují od výzkumných či vzdělávacích institucí, aby podnikatelsky zhodnotily know-how vytvořené těmito institucemi. Nástroje nedotačního charakteru mají oproti dotačním nástrojům zásadní nevýhodu – na inovace nepůsobí přímo, ale nepřímo. Jak vyplývá z definice nepřímých nástrojů v kapitole 2.1.3, jejich základním posláním je ovlivnit charakter inovačního prostředí tak, aby toto prostředí bylo více otevřené inovačním aktivitám. Taková změna prostředí ale trvá určitou dobu a rychlost změny prostředí je závislá na výchozím stavu, na aktérech a jejich ochotě nové nástroje přijmout a přizpůsobit jim své chování. Do doby, neţ jsou nástroje podpory plně etablovány v inovačním systému, je jejich vliv na vytváření nových produktů, sluţeb nebo procesů omezený. Dalším problémem také je, ţe s těmito nástroji nikdy nespojíme konkrétní čísla nově vytvořených a zavedených produktů, sluţeb nebo procesů, protoţe není moţné určit, kolik jich bylo na základě daného nástroje vytvořeno. Na druhou stranu mají nástroje nepřímé podpory inovací jednu zásadní výhodu. Pokud je daný nástroj dostatečně etablován v inovačním systému, je k vytváření inovací motivováno podstatně více subjektů neţ v případě dotačních nástrojů, které ovlivní inovativní výkonnost pouze daného ekonomického subjektu, kterému je dotace poskytnuta. Nástroje, jejichţ cílem je podpora spolupráce, výzkumu a předávání znalostí, nenarušují konkurenční prostředí tím, ţe by dotovaly činnost pouze vybraných podniků.

76

Je-li zaměřena pozornost blíţe na dotační nástroje, je moţné pozorovat, ţe tyto nástroje nabývají nejrůznějších podob. Relativně snadno se dá určit skupina dotačních nástrojů, které podporují začínající a mladé firmy; zbytek dotačních nástrojů je svým obsahem velice rozmanitý – některé podporují zavádění nových výrobků, některé testování nových produktů, jiné se naopak věnují vzdělávání podnikatelů v oblasti inovačního podnikání atd. Zároveň se dotační nástroje mezi sebou liší v podmínkách poskytnutí dotace, ve velikosti dotačního příspěvku nebo moţnosti opakovaně ţádat o pomoc z daného nástroje. I kdyţ lze od ostatních dotačních nástrojů relativně jednoznačné odlišit skupinu nástrojů, které podporují start-upy a mladé firmy, obsah těchto nástrojů můţe být dosti odlišný. V čem se od sebe nástroje na podporu start-upů vybrané pro účely této práce liší? Některé z nich se zaměřují na zakládání podniků odtrhnutých od univerzit nebo výzkumných institucí (Mladí inovátoři v Bádensku-Württembersku, Začni – spin-off firmy v Bruselu). Oproti tomu program „Rychle začni! – podpora pro osamostatnění“ poskytuje finanční podporu komukoliv, kdo chce začít podnikat a splňuje stanovené podmínky. Tím se štýrský program liší od programu Starterslift, který se zaměřuje na hledání mladých podnikatelů v univerzitním prostředí regionu Severní Brabantsko v Nizozemí. Výrazně odlišný je přístup k podpoře začínajících a mladých podniků u programů StartUp Tampere a Venture kapitál pro start-upy. Pro oba tyto projekty je společné, ţe místo dotací primárně nabízí zdroje pro navýšení vlastního kapitálu začínajících firem. Štýrský program Venture kapitál pro start-upy poskytuje podnikům finanční zdroje na rozvoj podnikání tím, ţe do firem vkládá své vlastní zdroje a stává se tak tichým společníkem. StartUp Tampere volí odlišný přístup, protoţe finanční fond tohoto nástroje je omezený. Lidé zodpovědní za tento program oslovují existující sítě business angels nebo private equity fondy a zprostředkovávají jim kontakty na mladé a začínající firmy, které by potřebovaly finanční zdroje. Aţ v případě, ţe tato moţnost selţe, poskytuje StartUp Tampere finanční prostředky ze svých vlastních zdrojů. Některé z těchto nástrojů nabízí navíc kromě finanční podpory začínajícím podnikatelům také vzdělávání v manaţerských dovednostech (StartUp Tampere) nebo kontakty na podnikatelské sítě (Starterslift). Společným charakteristickým rysem dotačních nástrojů je jejich převáţné zaměření na podporu malých a středních podniků. Podíl malých a středních podniků na ekonomických aktivitách se pohybuje kolem 99 % v celé Evropské unii, a tak tato skupina podnikatelů

77

představuje klíčový element ovlivňující ekonomický růst, zaměstnanost a inovace.161 Problémem ale je, ţe mají navzdory svému významu malé a střední podniky větší problémy s financováním inovačního procesu neţ velké podniky. Malé a střední podniky mají obavu do inovací investovat, protoţe nemají jistotu, ţe výsledek inovačního procesu bude pozitivní. V případě, ţe by se inovace na trhu neuchytila, znamenal by tento výsledek pravděpodobně konec pro malý nebo střední podnik, a proto mají podnikatelé strach pouštět se do inovativních projektů. Někdy naopak malé a střední podniky chtějí inovace zavádět, ale chybí jim dostatečný kapitál pro to, aby mohly celý inovační proces financovat, a pro banky a jiné finanční instituce jsou příliš rizikovými subjekty z hlediska splatnosti poskytnutých půjček. Proto patří do cílové skupiny většiny nástrojů malé a střední podniky. Velké podniky mohou ţádat o finanční podporu z nástrojů popsaných v kapitole 3 pouze v rámci programu Bohatá budoucnost (Štýrsko) a Prototyping (Valonsko). Rovněţ v oblasti spolupráce existuje také nepřeberné mnoţství nástrojů a kaţdý z nich podporuje spolupráci jiným způsobem. Některé nástroje jsou vytvářeny za účelem budování klastrových iniciativ (program Mobile Heights), účelem jiných nástrojů je podnítit vzájemnou spolupráci všech aktérů inovačního prostředí (Valonsko – Soutěţní póly, Chytrá města v Öresundu). Zajímavým příkladem nástroje na podporu spolupráce je program BádenskaWürttemberska RegioWIN. Tento program je postaven na soutěţi mezi jednotlivými regionálními celky, kdy kaţdý region na základě spolupráce všech aktérů navrhuje řešení pro problémy, kterým region v oblasti inovací čelí. Program Talent Tampere chce zase vytvořit síť, která by propojovala nejrůznější články ekonomického a inovačního prostředí a ulehčovala tak přenos informací a kontaktů. High-tech kampus Eindhoven nebo program Otevřené Tampere se zaměřují na budování prostorů, které jsou vhodné k vytváření inovací – prostorů, kde se mohou podnikatelé, výzkumníci a vědci fyzicky potkávat, radit si, předávat si zkušenosti apod. Za účelem podpory spolupráce jsou mnohdy zřizovány různé agentury, které v regionech organizují workshopy, konference nebo pomáhají definovat inovační priority regionu. Do této skupiny je moţné zařadit Růstové fórum Jiţního Dánska a Ekonomickou asociaci Utrecht. Společným charakteristickým rysem většiny nástrojů na podporu inovací je skutečnost, ţe jsou obvykle iniciovány veřejným sektorem. Tento fakt vychází z toho, ţe se veřejný sektor zajímá o stav celého inovačního systému a o globální zavádění inovací, které ekonomický růst podporuje, a tak zvyšuje konkurenceschopnost celého regionu. Soukromých inovačních 161

EUROPEAN COMMISSION. Small and medium-sized enterprises (SMEs) [online]. [cit. 2015-05-11].

78

iniciativ, které by cílily na zapojení více aktérů, je málo. Většina firem hledí na svůj zisk a svoji vlastní prosperitu a konkurenceschopnost, a proto se ohlíţí po tom, co je pro ni samotnou výhodné, nikoliv po tom, co by bylo prospěšné například pro celé odvětví. Jedinou soukromou iniciativou na podporu inovací popsanou v kapitole 3 je High-tech kampus Eindhoven, která přerostla z čistě soukromé záleţitosti firmy Philips v nástroj slouţící i jiným technickým firmám. Pro nástroje na podporu inovací je také typické, ţe podpora, která je jejich prostřednictvím poskytována, je zaměřena pouze na určité obory a odvětví. Vybraná odvětví, která jsou nástrojem podporována, jsou velmi často ovlivněna regionem, který daný nástroj zavádí. Proto nemůţe být například překvapivé, ţe většina nástrojů zaváděná ve skandinávských regionech klade velký důraz na ekologické aspekty a šetrnost k ţivotnímu prostředí. V souvislosti s nastaveným trendem Evropské unie, která klade velký důraz na technická odvětví, je velká část podpory z inovačních nástrojů směřována do přírodovědných oborů, nových technologií, zdravotnictví nebo informační a komunikační technologie. Naproti tomu existuje i část nástrojů, která jde opačným směrem a podporuje tzv. kreativní odvětví – hudební, filmový, rozhlasový nebo herní průmysl, architektura, múzická umění, design, móda, fotografie atd. Příklady těchto nástrojů je třeba valonský nástroj Boost-Up/Kreativní odvětví nebo Inovační voucher C poskytovaný regionem Bádensko-Württembersko. Zajímavé je také analyzovat a porovnávat nástroje z hlediska jejich financování. U tohoto přístupu je kritickým bodem dostupnost relevantních finančních dat. Přesto bylo moţné získat údaje o objemu finančních prostředků pro určité nástroje. Tato data zachycuje tabulka č. 3. Tabulka 3: Objem finančních prostředků v rámci vybraných nástrojů Jméno nástroje Starterslift Mladí inovátoři Začni - spin-off firmy v Bruselu

Rozpočet (v eurech) 3,5 mil/rok 1,3 mil/rok 2,5 mil/rok

Asistence pro inovativní projekty

8 mil/rok

Pomoc strukturám podporujícím vznik start-upů

25 mil/rok

Granty na podporu růstu PM’Up Boost-Up Prototyping Ekonomická asociace Utrecht Program Otevřené Tampere

10,2 mil/rok 15 mil/rok 0,4 mil/rok 35,5 mil/rok 4,9 mil/rok 1,5 mil/rok 79

Mobile Heights Valonsko - Soutěžní póly Růstové fórum Jižního Dánska

1,2 mil/rok 77,6 mil/rok 500 mil/rok

Podpora zaměstnávání výzkumných a technických pracovníků Vídeňské výzkumné skupiny

1,25 mil/rok 3 mil/rok

Zdroj: Regional Innovation Monitor Plus; vlastní zpracování

Na základě dat uvedených v tabulce č. 3 je moţné nástroje dále porovnávat. Pro tři ze šesti dotačních nástrojů na podporu start-upů platí, ţe objem finančních prostředků, které mají zodpovědné instituce k dispozici na jeden rok, se pohybuje ve všech případech v jednotkách milionů eur a nepřekročí hranici pěti milionů. Totéţ platí i pro skupinu nástrojů na podporu výzkumu (nástroje Podpora zaměstnávání výzkumných a technických pracovníků, Vídeňské výzkumné skupiny). U skupiny ostatních dotačních nástrojů jsou naopak viditelné velké rozdíly v objemu prostředků. To můţe být zapříčiněno tím, ţe se tyto nástroje od sebe obsahově liší, protoţe se kaţdý z nich zaměřuje na jinou oblast podpory inovací. Mnoţství finančních prostředků také poukazuje na to, jak velký význam region podporované oblasti přikládá. Je to moţné demonstrovat na příkladu dvou nástrojů z Valonska – podpora prototypingu je nesrovnatelně vyšší neţ podpora kreativních odvětví prostřednictvím nástroje Boost-Up (rozpočet prototypingu je 70krát větší neţ rozpočet nástroje Boost-Up). Z rozpočtů, které mají nástroje na podporu spolupráce, se dají vyvodit podobné závěry jako v případě ostatních dotačních nástrojů. Tato skupina je obsahově rozmanitá, a proto se mnoţství finančních prostředků u jednotlivých nástrojů výrazně liší. Některým z těchto nástrojů je navíc přikládán velký podíl na utváření regionální inovační politiky a regionálního inovačního systému. Mezi tyto nástroje patří Valonsko – soutěţní póly a Růstové fórum Jiţního Dánska. Prostřednictvím těchto nástrojů dochází k podpoře velkých projektů spolupráce. Tyto dva faktory se odráţí na tom, ţe je jejich rozpočet výrazně odlišný od rozpočtů ostatních nástrojů na podporu spolupráce. Zdroje financování jsou také rozhodující pro financování jednotlivých nástrojů. Byť jsou všechny prezentované nástroje příklady regionálních nástrojů, peněţní prostředky, které jsou v rámci jednotlivých nástrojů k dispozici, nepochází obvykle pouze z regionu samotného. Regiony mohou prostředky získávat z několika zdrojů: kromě finančních prostředků, které mají samotné regiony k dispozici, je moţné vyuţít národních, evropských nebo privátních zdrojů. Ve způsobech (metodách, postupech) se nástroje mezi sebou výrazně odlišují.

80

Obvykle však platí, ţe nástroje s menším objemem financí jsou si regiony schopny zafinancovat samy a ţe finančně náročnější nástroje pouţívají i jiné zdroje.

81

Závěr Inovace jsou jedním ze základních zdrojů ekonomického růstu, a proto jsou sledovány, analyzovány a podporovány na nejrůznějších úrovních ekonomických, finančních, regionálních a zejména vládních struktur a organizací. Tato diplomová práce se zaměřila na souhrnné zachycení, porovnání a hodnocení nástrojů na podporu inovací, které jsou zaváděny a realizovány různými evropskými regiony. Celkový repertoár nástrojů na úrovni regionů je velmi rozsáhlý. Pro účely předloţené diplomové práce bylo nutné pořídit určitý výběr, avšak takový, který by umoţnil postihnout typické, charakteristické, strukturní, obsahové a funkční vlastnosti kategorie „nástroj na podporu inovace“ jako celek, který má důleţitou pozici v úrovni a rozvoji ekonomiky i regionů. Metodickým postupem byla podrobná analýza, výčet a hodnocení jednotlivých prvků a komponentů nástrojů a zobecnění získaných informací. Pro zpracování byl vytvořen soubor 27 nástrojů, a to podle dvou kritérií: Prvním kritériem byla obsahová stránka nástroje. Ta vytváří čtyři skupiny: Dotační nástroje na podporu start-upů, ostatní dotační nástroje podporující inovace, nástroje podporující spolupráci, nástroje, jejichţ cílem je podpořit výzkum. Jako druhé kritérium byla zvolena inovační výkonnost regionů. Regiony je sice moţné rozdělit do čtyř skupin podle inovační výkonnosti, nicméně nástroje vybrané pro účely této diplomové práce jsou zaváděny pouze dvěma typy inovačních regionů – inovačními lídry a inovačními následovníky. Tyto dvě skupiny regionů vykazují vysokou inovační výkonnost, kterou dále umocňují velkým mnoţstvím nástrojů, které nabývají různých forem a podob. – Je však potřeba podotknout, ţe u některých nástrojů bylo obtíţné určit, do které skupiny podle prvního kritéria spadají, protoţe svým obsahem zasahují do více neţ jedné skupiny. Z výsledků analýzy vybraných nástrojů vyplývá, ţe nástroje mají na inovace přímý nebo nepřímý vliv. Vliv úzce souvisí s obsahem nástrojů: dotační nástroje mají charakter přímý, nástroje podporující inovace jiným způsobem neţ formou dotace patří do skupiny nepřímých nástrojů. Do konstrukce nástrojů se také promítají politická rozhodnutí o tom, které ekonomické oblasti je třeba s ohledem na rozvoj inovací podporovat a na které ekonomické subjekty by měla být zaměřena podpora, aby byly inovační aktivity dostatečně stimulovány. 82

Z analýzy také vyplynulo, ţe při vytváření inovačních politik a volby nástrojů je zároveň potřeba vzít v úvahu dlouhodobý vliv rozmanitých společenských faktorů na inovační systém. Významný je poznatek, ţe je potřebné a účinné vytvářet mixy nástrojů kombinující jejich nejrůznější typy, protoţe tímto způsobem dosahuje podpora inovací nejkomplexnějšího rozměru i výsledku. Řada regionů se při vytváření mixů inovačních nástrojů inspiruje inovačními politikami ostatních regionů. I ve výše popsaných nástrojích je moţné hledat nápady pro navrhování inovačních politik. Jedním ze zajímavých příkladů pro inspiraci jsou nástroje poskytující podnikům rizikový kapitál nebo zprostředkovávající kontakty mezi mladými podniky a sítěmi business angels a fondy rizikového kapitálu (StartUp Tampere, Venture kapitál pro start-upy). Sice se nejedná o klasické dotační nástroje, ale o finanční pomoc zaloţenou na investování peněz do vlastního kapitálu firem. Tento typ pomoci pomáhá firmám v jejich rozvoji a zavádění nových technologií potřebných pro udrţení firem na trhu. Investoři obvykle fungují na bázi tichého společníka a po určitém čase potřebném k dosaţení dostatečné velikosti podniku a jeho stabilizace z firem odcházejí. Dalším zajímavým nástrojem, který by mohl slouţit jako inspirace, je program Chytrá města v Öresundu, který je postaven na posílení spolupráce mezi municipalitami a místním podnikatelským

sektorem.

Municipality

představují

podnikům

oblasti,

které

jsou

problematické a které chtějí s jejich pomocí řešit, a podniky mají za úkol vymyslet nová řešení problémů. Výhodou je, ţe municipality musí přesně definovat, co je potřeba spravit, aby se podniky mohly správně a výhodně orientovat v moţnostech a oblastech, ve kterých je vhodné vytvářet nové produkty, sluţby nebo procesy. Tím dokáţou, úspěšně naplnit poţadavky poptávky. Nástrojů na podporu inovací je velké mnoţství, a proto není moţné zachytit všechny v jedné práci. Vybrané a popsané nástroje reprezentují pouze střípek z obrovské mozaiky inovačních nástrojů. Nicméně i tento malý střípek odhalil řadu obecných a důleţitých informací a poznatků o existujících nástrojích, a tím můţe poslouţit jako inspirace při tvorbě dalších nástrojů.

83

Seznam použitých zdrojů [1] ADÁMEK, Pavel CSANK a Pavla ŢÍŢALOVÁ. Regionální inovační systémy a jejich veřejná podpora. Working Paper CES VŠEM [online]. 2007, č. 7 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_WPNo707.pdf [2] BORRÁS, Susana a Charles EDQUIST. The choice of innovation policy instruments. Circle Lund University [online]. 2013 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://susanaborras.files.wordpress.com/2013/03/201304-revised-borrc3a1sedquist.pdf. [3] Bundesministerium für Wirtschaftund Energie. Förderprogramm Coaching für kleine und mittlere Unternehmen (ESF 2014-2020) [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.foerderdatenbank.de/FoerderDB/Navigation/Foerderrecherche/suche.html?get=views;document&doc=8981&typ=RL. [4] Creative Wallonia. Boost-Up Crossmedia [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.creativewallonia.be/projets/creative-production/boost-up-90/boost-upcrossmedia.htm?lng=en. [5] Creative Wallonia. Prototyping [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.creativewallonia.be/projets/creative-production/prototyping.htm?lng=en. [6] Economic Board Utrecht. EBU (English) [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.economicboardutrecht.nl/about_ebu. [7] ESS MAX IV i regionen-TITA. ESS MAX IV in Southern Sweden – TITA [online]. 2011 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://essmax4tita.skane.org/en/content/ess-max-ivsouthern-sweden-tita. [8] ESS MAX IV i regionen-TITA. European Spallation Source (ESS) [online]. 2011 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://essmax4tita.skane.org/en/content/european-spallationsource-ess. [9] ESS MAX IV i regionen-TITA. MAX IV [online]. 2011 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://essmax4tita.skane.org/en/content/max-iv. [10] ESS MAX IV i regionen-TITA. Project Decription [online]. 2011 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://essmax4tita.skane.org/en/content/project-description. [11] Etusivu. For Businesses [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://avointamperefi.aldone.fi/en/the-program/services/for-businesses/. [12] Etusivu. Open Tampere – Minds Wide Open [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.avointampere.fi/en/the-program/. [13] Etusivu. Services [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.avointampere.fi/en/the-program/services/. [14] Europäischen Sozialfonds (ESF) in Baden-Württemberg. Merkblatt zum Förderprogramm Coaching [online]. 2013 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.esfbw.de/esf/fileadmin/user_upload/downloads/Ministerium_fuer_Finanzen_und_Wirtschaft/ Programme/Coaching/Merkblatt_Coaching_1312.pdf. [15] EUROPEAN COMMISSION. Assistance for innovative project [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regionalinnovation-monitor/support-measure/assistance-innovative-project. [16] EUROPEAN COMMISSION. Assistance to start-up creation support structures [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/toolsdatabases/regional-innovation-monitor/support-measure/assistance-start-creation-supportstructures.

84

[17] EUROPEAN COMMISSION. Boost-Up/Creative Industries [online]. 2015 [cit. 201504-27]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovationmonitor/support-measure/boost-creative-industries. [18] EUROPEAN COMMISSION. Brussels-Capital - Spin-off in Brussels [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://erawatch.jrc.ec.europa.eu/erawatch/opencms/system/modules/com.everis.erawatch.t emplate/pages/exportTypesToHtml.jsp?contentid=88f76903-9094-11e0-a33b3b1a37daf5b5&country=Belgium&option=PDF. [19] EUROPEAN COMMISSION. Competitiveness poles [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovationmonitor/support-measure/competitiveness-poles. [20] EUROPEAN COMMISSION. Economic Board Utrecht [online]. 2015 [cit. 2015-0428]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovationmonitor/organisation/economic-board-utrecht-0. [21] EUROPEAN COMMISSION. Future!Rich [online]. 2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/supportmeasure/futurerich. [22] EUROPEAN COMMISSION. Geistesblitz – Funding of Operational Research & Development [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/supportmeasure/geistesblitz-%E2%80%93-funding-operational-research-development. [23] EUROPEAN COMMISSION. Green Paper on Innovation. [online]. 3. vyd. 1995. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://europa.eu/documents/comm/green_papers/pdf/com95_688_en.pdf [24] EUROPEAN COMMISSION. Growth Forum Initiatives (Sothern Denmark) [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regionalinnovation-monitor/support-measure/growth-forum-initiatives-southern-denmark. [25] EUROPEAN COMMISSION. Mobile Heights [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovationmonitor/support-measure/sydsverige/mobile-heights. [26] EUROPEAN COMMISSION. Open Tampere –programme [online]. 2015 [cit. 201504-28]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovationmonitor/support-measure/l%C3%A4nsi-suomi/open-tampere-programme. [27] EUROPEAN COMMISSION. Öresund Smart City Hub [online]. 2015 [cit. 2015-0503]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovationmonitor/support-measure/%C3%B6resund-smart-city-hub. [28] EUROPEAN COMMISSION. PM’up [online]. 2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/supportmeasure/pm%E2%80%99. [29] EUROPEAN COMMISSION. Regional Innovation Monitor Plus Regional Innovation Report Utrecht [online]. 2014, s. 39 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovationmonitor/sites/default/files/report/2014%20RIM%20Plus_Regional%20Innovation%20Rep ort_Utrecht.pdf. [30] EUROPEAN COMMISSION. RegioWIN [online]. 2015 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/supportmeasure/regiowin. 85

[31] EUROPEAN COMMISSION. Small and medium-sized enterprises (SMEs) [online]. 2015 [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/index_en.htm. [32] EUROPEAN COMMISSION. Support for the recruitmenet of researchers and technologists [online]. 2015 [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/supportmeasure/support-recruitment-researchers-and-technologists. [33] EUROPEAN COMMISSION. Turning Europe into a true Innovation Union. [online]. 2010 [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-10473_en.htm [34] EUROPEAN COMMISSION. Wallonia – Competitiveness poles [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://erawatch.jrc.ec.europa.eu/erawatch/opencms/information/country_pages/be/support measure/support_mig_0067. [35] EUROPEAN COMMISSION. Regional Innovation Scoreboard 2014. [online]. 2014 ISBN 978-92-79-34592-0. Dostupné z: http://ec.europa.eu/news/pdf/2014_regional_union_scoreboard_en.pdf. [36] Grants4growth. 1. Are you eligible? [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.grants4growth.org.uk/eligibility. [37] Grants4growth. Partners [online]. [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.grants4growth.org.uk/partners. [38] Hermia. Tomorrow’s mechanical engineering has arrived KONELA [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.hermiagroup.fi/@Bin/1091988/konela_yleisesitys_2012_EN_tk.pdf. [39] High Tech Campus Eindhoven. Application Area [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.hightechcampus.com/about_the_campus/article/application_areas/. [40] High Tech Campus Eindhoven. Ecosystem [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.hightechcampus.com/about_the_campus/article/ecosystem/. [41] High Tech Campus Eindhoven. Phenomenon Called High Tech Campus [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.hightechcampus.com/campusnewsletter/2/76/2639/. [42] High Tech Campus Eindhoven. The Campus [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.hightechcampus.com/about_the_campus/. [43] Île de France – Demain s’invente ici. Aide à la maturation de projets innovants (AIMA) [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.iledefrance.fr/aidesregionales-appels-projets/aide-maturation-projets-innovants-aima. [44] Île de France – Demain s’invente ici. Le prochain appel à projets PM’up ouvre le 6 juillet 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.iledefrance.fr/aidesregionales-appels-projets/prochain-appel-projets-pm-ouvre-6-juillet-2015. [45] Innoviris.brussels. Launch Brussels Spin Out [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.innoviris.be/en/financial-aid-for-companies/brussels-aid/launch-brussels-spinout. [46] JOHANSSON, Börje, Charlie KARLSSON a Mikaela BACKMAN. Innovation policy instruments. [online]. 2007, s. 32. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.divaportal.org/smash/get/diva2:487437/FULLTEXT01.pdf

86

[47] Junge Innovatoren. Einführung [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.junge-innovatoren.de/index.html. [48] Junge Innovatoren. Flyer – Junge Innovatoren [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.jungeinnovatoren.de/mwk/mwk_media/Flyer_DINlang_Junge_Innovatoren_WEB_201407.pdf. [49] Junge Innovatoren. Förderbedingungen [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.junge-innovatoren.de/foerderbedingungen.html. [50] LinkedIn. TALENT TAMPERE – Linking Bright Business With Internationals [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/grp/home?gid=4703673. [51] Mareal engineering and Consulting. Mareal Recieves PM’up Grant [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.mareal.eu/en/news/mareal-laureate-pmup.html. [52] Mediapolis Tampere. Find Your Way On Campus [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.mediapolis.fi/en/. [53] Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine – Mit Innovationen neue Märkte erschließen [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://mfw.baden-wuerttemberg.de/de/mensch-wirtschaft/mittelstand-undhandwerk/innovationsgutscheine/. [54] Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine A und B – Einstieg in die Forschung [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://mfw.baden-wuerttemberg.de/de/mensch-wirtschaft/mittelstand-undhandwerk/innovationsgutscheine/innovationsgutscheine-a-und-b/. [55] Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine für kleine und mittlere Unternehmen [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://mfw.baden-wuerttemberg.de/fileadmin/redaktion/mmfw/intern/Dateien/Downloads/Mittelstand/Flyer_Innovationsgutscheine_11.14.pdf. [56] Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine B Hightech – Für innovative Start-Up Unternehmen [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://mfw.baden-wuerttemberg.de/de/mensch-wirtschaft/mittelstand-undhandwerk/innovationsgutscheine/innovationsgutschein-b-hightech/. [57] Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württenberg. Innovationsgutscheine C – Gutschein für die Kreativwirtschaft [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://mfw.baden-wuerttemberg.de/de/mensch-wirtschaft/mittelstand-undhandwerk/innovationsgutscheine/innovationsgutschein-c/. [58] Mobileheights. Mobile Heights [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://mobileheights.org/wp-content/uploads/2013/09/MH-Onepager.pdf. [59] MYTELKA, Lynn K. a Keith SMITH. Innovation theory and innovation policy: Bridging the gap. In: The DRUID Nelson and Winter Conference 2001 [online]. 2001 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.druid.dk/conferences/nw/paper1/mytelka_smith [60] MYTELKA, Lynn K. a Keith SMITH. Innovation theory and innovation policy: Bridging the gap. In: The DRUID Nelson and Winter Conference 2001 [online]. 2001 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.druid.dk/conferences/nw/paper1/mytelka_smith [61] NHTV inside. Contributions Starterslift Enterpreneurs to Brabant Economy Doubled [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://insight.nhtv.nl/contributionsstarterslift-entrepreneurs-to-brabant-economy-doubled/. [62] NHTV inside. Starterslift – Starting Enterpreneurship [online]. 2014 [cit. 2015-0418]. Dostupné z: https://insight.nhtv.nl/starterslift-starting-entrepreneurship/. 87

[63] OECD, European Commission. Oslo Manual: Guidelines for collecting and interpreting innovation data [online]. 3. vyd. 2005 [cit. 2015-01-27]. ISBN 92-64-013083. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/science-andtechnology/oslo-manual_9789264013100-en#page1 [64] Øresund. What is the Øresund Region? [online]. [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.oresundsregionen.org/en/about-the-oeresund-region. [65] Öresundskomiteen. Öresund Smart City Hub [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.oresundskomiteen.org/wp-content/uploads/2012/11/folder_ver-2014tryck.pdf. [66] Region Syddanmark. The Growth Forum [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.regionsyddanmark.dk/wm235842. [67] Region Tampere Finland. Talent Tampere [online]. 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.livetampere.fi/contact-us/talent-tampere/. [68] Regional innovation strategies. OECD [online]. 2010 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.oecd.org/innovation/policyplatform/48137737.pdf [69] RegioWIN. Handlungsfelder [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://regiowin.eu/handlungsfelder/. [70] RegioWIN. Liste der prämierten Leuchtturmprojekte Wettbewerb RegioWIN (23.01.2015) [online]. 2015 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://regiowin.eu/wpcontent/uploads/2015/01/leuchtturmprojekte-liste_23_01_15.pdf. [71] RegioWIN. Phase 1: Regionales Strategiekonzept [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://regiowin.eu/phase-1-regionales-strategiekonzept/. [72] RegioWIN. Phase 2: Regionales Entwicklungskonzept [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://regiowin.eu/phase-2-regionales-entwicklungskonzept/. [73] RegioWIN. Zielsetzungen und Aufbau des Wettbewerbs [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://regiowin.eu/der-wettbewerb/. [74] SFG. Förderungsprogramm Start!Klar [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.sfg.at/cms/75. [75] SFG. Teil!Haben: innovativ [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.sfg.at/cms/4148/. [76] SFG. Zukunfts!Reich [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.sfg.at/cms/4131/Zukunfts%21Reich/. [77] SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Vyd. 1. Ostrava: Repronis, 2004, 159 s. ISBN 80-7329-059-6. [78] Stanford University. The Triple Helix concept. [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://triplehelix.stanford.edu/3helix_concept [79] Subventionen.de. Baden-Württemberg: Fördermittel für „Innovationscoaching“ [online]. [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://subventionen.de/artikel/BadenWuerttemberg-Foerdermittel-fuer-Innovationscoaching/84. [80] ŠVEJDA, Pavel. Inovační podnikání. 1. vyd. Praha: Asociace inovačního podnikání ČR, 2007, 345 s. ISBN 978-80-903153-6-5. [81] Tampere Region Economic Development Agency Tredea. Talent Tampere Start [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.tredea.fi/en/operation/projects/talenttampere-start/. [82] The Inovation Policy Platform. Demand-side policy instruments for innovation in firms [online]. 2011 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: 88

https://innovationpolicyplatform.org/content/demand-side-policy-instruments-innovationfirms. [83] Uusi Tehdas/New Factory. Connect & Co-Create [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://newfactory.fi/about. [84] Wallonie Bruxelles Design Mode. Wallonie Design: Boost-Up/Creative Industries [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.wbdm.be/services-1/starting-yourcompany-project/in-wallonia/wallonie-design-boost-up-creative-industries.htm?lng=en. [85] Wiener Wissenschafts-, Forschungs- und Technologiefonds. Förderprogramm Vienna Research Groups for Young Investigators [online]. 2012, s. 12 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.wwtf.at/upload/Vienna_Research_Groups_WWTF_Richtlinien_20121218_ne u.pdf. [86] ZAKIĆ, Nebojša, Ana JOVANOVIĆ a Milan STAMATOVIĆ. External and internal factore affecting the product and business process innovation. Facta Universitatis [online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://facta.junis.ni.ac.rs/eao/eao200801/eao200801-03.pdf [87] ŢÍTEK, Vladimír. Hodnocení inovační výkonnosti regionů. ESF MU [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/aktivity/mues/12119801/20100505ZitekHodnoceniInov acniVykonnostiRegionu.pdf.

89

Seznam použitých tabulek Tabulka 1: Kritické oblasti pro politická rozhodnutí ......................................................... 32 Tabulka 2: Přehled vybraných nástrojů a základní informace ......................................... 41 Tabulka 3: Objem finančních prostředků v rámci vybraných nástrojů........................... 79

90

Seznam použitých obrázků Obrázek 1: Rozdělení evropských regionů do čtyř inovačních skupin (2014) ................. 39 Obrázek 2: Inovační výkonnost států pro rok 2014 ............................................................ 40

91

Seznam použitých zkratek OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development) NUTS - Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques (Nomenklatura územních statistických jednotek) EU – Evropská unie FI – Finsko NL – Holandsko DE – Německo AT – Rakousko BE – Belgie FR – Francie UK – Velká Británie DK – Dánsko SE – Švédsko ES – Španělsko StBFG – Steirische Beteiligungsfinanzierungsgesellschasft (Štýrská společnost poskytující účastenské financování) IT – informační technologie OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná ICT – informační a komunikační technologie EBU – Ekonomická asociace Utrecht

92

Seznam příloh Příloha 1: Struktura sumárního inovačního indexu Příloha č. 2: Přehled dílčích indikátorů

93

Přílohy Příloha 1: Struktura sumárního inovačního indexu

Zdroj: Regional Innovation Scoreboard 2014

Příloha č. 2: Přehled dílčích indikátorů

Zdroj: Regional Innovation Scoreboard 2014