V Brně dne 22. října 2012 Sp. zn.: 3328/2011/VOP/LD
Závěrečná zpráva o šetření zahájeném z vlastní iniciativy ve věci kontroly dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů o zaměstnanosti ze strany zaměstnavatelů - subdodavatelských společností společnosti L. ČR, s. p. A - Obsah podnětu Na základě poznatků zjištěných z médií, ve spolupráci s organizací La Strada, věnující se obchodování s lidmi a vykořisťování, jsem se rozhodl využít svého oprávnění a zahájit podle ustanovení § 9 písm. d) a § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o veřejném ochránci práv“), šetření z vlastní iniciativy ve věci kontroly dodržování pracovních podmínek ze strany subdodavatelských společností společnosti L. ČR, s. p., týkající se kauzy „Stromkaři“. Takovými společnostmi jsou zejména společnosti A., a. s., B., a. s., GP., s. r. o., MS, s. r. o., WS Praha, s. r. o., L. & F., s. r. o. Dle dostupných informací měli pro tyto společnosti pracovat zahraniční dělníci, kterým mělo být opakovaně vyhrožováno, práce byla prováděna v nevyhovujících podmínkách, nebyly splněny další nároky dle dohody (mzda, strava). Někteří dělníci neměli uzavřené ani pracovní smlouvy, ani dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale pouze „Smlouvy o vzdělávání“, čímž jim byla znemožněna ochrana dle norem pracovního práva. B - Skutková zjištění Dne 23. 6. 2011 požádala vedoucí oddělení rodiny, zdravotnictví a práce Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. Ing. Lenka Doubravová Státní úřad inspekce práce o sdělení informací, zda se zahraniční dělníci obraceli stížnostmi na některého ze subdodavatelů L. ČR na oblastní inspektoráty práce, eventuálně zda byla věc řešena přímo Státním úřadem inspekce práce. Žádost byla zaslána také Úřadu práce České republiky - generálnímu ředitelství, zda se někteří z dělníků obraceli i na pobočky Úřadu práce České republiky. Ze strany jednotlivých krajských poboček Úřadu práce ČR se mi dostala sdělení, která pro větší přehlednost shrnuji následovně: -
Úřad práce ČR - krajská pobočka v Hradci Králové dopisem ze dne 13. 7. 2011 sdělila, že z uvedených subdodavatelů byla provedena kontrola pouze u společnosti A., a. s., přičemž na uvedené společnosti nebyly stížnosti zaznamenány. Kontrolu provedl tehdy Úřad práce ČR v Trutnově v období od 23. 6. 2010 do 24. 8. 2010, a to na základě podnětu hlídky Inspektorátu
cizinecké policie (dále také „ICP“) Trutnov. Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatel nedoložil pracovněprávní doklady pro všechny kontrolované osoby (u některých osob doložil dohody o provedení práce uzavřené od 8. 5. 2010 do 18. 6. 2010, u 7 osob nepředložil žádné doklady) a nesplnil oznamovací povinnost vůči Úřadu práce ČR o nástupu k výkonu práce u 37 rumunských občanů. Kontrola tedy prokázala porušení ustanovení § 5 písm. e) odst. 1 a § 87 zákona o zaměstnanosti. Za porušení ustanovení § 87 zákona o zaměstnanosti byla zaměstnavateli následně uložena pokuta ve správním řízení ve výši 74.000,- Kč. Byť je umožnění výkonu nelegální práce u 7 zaměstnanců konstatováno v protokolu o kontrole, proti kterému nevznesla kontrolovaná osoba žádné námitky, jediným dokumentem dokládajícím toto porušení je poznatek ICP, proto rozhodl Úřad práce ČR neuložit za toto porušení pokutu (uvedeno přímo v textu odůvodnění rozhodnutí o pokutě ze dne 4. 11. 2010). V průvodním dopisu Úřad práce ČR uvádí, že se nelegální zaměstnávání nepodařilo prokázat. -
Úřad práce ČR - krajská pobočka v Plzni informovala dopisem ze dne 15. 7. 2011, že Úřad práce ČR v Klatovech prováděl kontroly u některých obchodních partnerů společnosti L. & F., s. r. o., a to na základě kontrolních zjištění, které prováděl Celní úřad Klatovy v období let 2008 - 2010. Žádný z dělníků se na Úřad práce ČR neobrátil přímo. - Úřad práce ČR provedl první kontrolu ve dnech 9. 9. 2008 - 11. 9. 2008, a to u společnosti D. CZ, družstvo, přičemž nebylo zjištěno porušení zákona o zaměstnanosti. - Další kontrola byla provedena dne 4. 8. 2010 u společnosti L. & F., s. r. o., na místě bylo zjištěno 11 pracovníků vietnamské národnosti, kteří prováděli v lese odkorňování pokácených stromů, žádný z nich nepředložil doklady potřebné pro práci cizince v ČR, Úřad práce ČR tedy uvedl v kontrolním protokolu, že je důvodné podezření z výkonu nelegální práce. V rámci zahájeného správního řízení byla uložena pokuta ve výši 70.000,- Kč ve věci zaměstnavatelky T. L. D. za delikt umožnění výkonu nelegální práce; postoupeno odvolacímu orgánu (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR), který rozhodnutím ze dne 30. 6. 2011 meritorně potvrdil rozhodnutí orgánu I. stupně.1 Proti tomuto rozhodnutí podala zaměstnavatelka správní žalobu, neuhradila ovšem soudní poplatek ani nedoložila své majetkové poměry pro případné osvobození. Bylo proto rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, což potvrdil i Nejvyšší správní soud dne 20. 6. 2012. - V pořadí třetí kontrola proběhla dne 21. 9. 2010 u téže společnosti. Vedoucím skupiny bylo sděleno, že všichni cizinci prováděli práci na základě smlouvy o dílo (doloženo ve spisu včetně výpisů z živnostenského rejstříku), u dvou cizinců nebyla smlouva o dílo doložena, měli pouze cestovní doklady, žádné jiné doklady potřebné pro práci cizince v ČR nepředložili. - Poslední, tedy čtvrtá, kontrola proběhla dne 24. 9. 2010 s obdobným výsledkem, zjištěni 4 cizinci bez potřebných dokladů.
-
Úřad práce ČR - krajská pobočka v Pardubicích uvedla dopisem ze dne 21. 7. 2011, že žádnou kontrolu u uváděných společností neprováděla, rovněž neeviduje žádné stížnosti či podněty ani jiná šetření. V řešení však byl jeden podnět u bývalého Úřadu práce ČR v Chrudimi ve spolupráci s Celním úřadem
1
Resp. do výroku I. prvoinstančního rozhodnutí doplnil text „na lesnické práce“, zbylá část rozhodnutí zůstala beze změny.
2
Pardubice, týkající se společnosti A., a. s., resp. L. & FOREST., s. r. o. Věc se týkala smluv o vzdělávání a jejich možné podřazení pod zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Poněkud zjednodušeně řečeno bylo za součinnosti Ministerstva školství a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také „MPSV“) řešeno, zda je možné v jednání kontrolované společnosti spatřovat nelegální práci, resp. zda se jedná o zastřený pracovněprávní vztah, kdy k výkonu těchto prací by muselo být vydáno povolení k zaměstnání dle ustanovení § 89 zákona o zaměstnanosti. Toto řízení bylo z důvodu pochybností v právním posouzení případu pravomocně skončeno až dne 6. 12. 2011. Rozhodnutí bylo vydáno dne 7. 11. 2011, odvolání podáno nebylo. Meritorně bylo rozhodnuto, že se společnost A., a. s., dopustila správního deliktu dle ustanovení § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti tím, že dopustila výkon nelegální práce 13 osobám, cizincům státní příslušnosti Vietnamské socialistické republiky, a rovněž uvedená společnost nesplnila oznamovací povinnost, za což jí byla udělena pokuta ve výši 500.000,- Kč. V rámci kontroly zástupce zaměstnavatele, předseda představenstva, uvedl, že v daném případě nešlo o vztah zaměstnance a zaměstnavatele, ale jednalo se o odbornou praxi studentů v rámci projektu Návrat do praxe minoritních skupin. Výstupem projektu měl být certifikát od rekvalifikačního střediska. Úřad proto oslovil vzdělávací zařízení Ing. V. F., který sice potvrdil, že pro danou společnost rekvalifikaci zajišťoval, ale uvedené osoby na svých seznamech nemá, proto tyto osoby jím zajišťovaným programem neprošly. Výše pokuty byla v rozhodnutí detailně vysvětlena, správní orgán přihlédl například ke skutečnosti, že se jednalo o první porušení zákona o zaměstnanosti, ovšem velmi významné, dotýkající se 13 osob, proto byla stanovena sankce ve výši 500.000,- Kč, přičemž nejvyšší sazba za tento delikt je až 5.000.000,- Kč. Současně úřad sdělil, že v řízení bylo spolupracováno s t. č. Úřady práce ČR v Děčíně a v Ústí nad Labem, které konstatovaly v obdobné věci správní delikt, a odvolací orgán jejich rozhodnutí potvrdil. Proto i pobočka v Pardubicích činila obdobné kroky. -
Dle sdělení Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Jihlavě ze dne 21. 7. 2011 není a nebyla v jejich působnosti vedena žádná stížnost či kontrola.
-
Úřad práce ČR - krajská pobočka Ústí nad Labem eviduje tři kontroly, všechny se týkají společnosti A., a. s.: - První kontrola byla provedena v okrese Most v roce 2010 na základě podnětu MPSV. Kontrolovaný nespolupracoval a kontrola byla zmařena, byla uložena pořádková pokuta ve výši 20.000,- Kč. V rámci této kontroly byla provedena kontrola ve společnosti MS, s. r. o., údajně subdodavatele, toto se nepotvrdilo. - Druhá kontrola byla v okrese Ústní nad Labem na základě podnětu cizinecké policie u společnosti A., a. s. Pro nelegální zaměstnávání 6 cizinců byla uložena pokuta ve výši 500.000,- Kč, podáno odvolání k MPSV, odbor realizace služeb zaměstnanosti. V rozhodnutí o odvolání ze dne 30. 6. 2010 byla výše pokuty potvrzena. - Poslední kontrolu (provedenou touto pobočkou) vykonal Úřad práce ČR v Děčíně ve dnech 27. 3. 2009 a 8. 4. 2009 ve spolupráci s Cizineckou policií ČR. Bylo vydáno rozhodnutí o uložení pokuty ve výši 800.000,- Kč zaměstnavateli - společnosti A., a. s., za výkon nelegální práce cizinců. Společnost L. & F., s. r. o., zde vystupovala jako objednatel a cizinci 3
vykonávali práci na základě „Smluv o vzdělávání“. V odvolacím řízení potvrzeno MPSV, avšak dne 7. 12. 2010 byla podána správní žaloba k Městskému soudu v Praze, o které nebylo zatím rozhodnuto. Městský soud v Praze sdělil dopisem ze dne 7. 12. 2012, že žaloba čj. 7Ad 25/2010 byla přidělena k projednání a rozhodnutí specializovanému senátu 10Ad s možností podání námitky podjatosti soudce, námitka nebyla Státním úřadem inspekce práce (který danou agendu převzal) podána. -
V působnosti Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Karlových Varech ani pobočky v Liberci nebyl podán žádný podnět ke kontrole či stížnosti, sděleno dopisy ze dne 21. 7. 2011.
-
Z dopisu ze dne 26. 7. 2011, který zaslal Úřad práce ČR - krajská pobočka pro hlavní město Prahu, vyplývá, že u společnosti A., a. s., byla provedena kontrola (po opakovaných neúspěšných pokusech) a následně uložena sankce ve výši 20.000,- Kč za neplnění oznamovací povinnosti podle ustanovení § 59 zákona o zaměstnanosti. Jiný správní delikt prokázán nebyl (a to ani ze strany oblastního inspektorátu práce). V této souvislosti byla v příloze dopisu zaslána dohoda o provedení práce, kterou společnost uzavřela se sedmdesáti občany Rumunska včetně seznamu jejich jmen, jenž byl obdržen od zástupce velvyslance Rumunské republiky v Praze zprostředkovaně přes Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dále pobočka prováděla kontrolu týkající se společnosti GP, s. r. o., avšak šetření nebylo možné provést z důvodu, že nebyly zjištěny prostory, kde by bylo možné jej provést, a také společnost neměla uzavřený žádný pracovní poměr.
Od Státního úřadu inspekce práce jsem dne 7. 7. 2011 obdržel souhrnné stanovisko za oblastní inspektoráty práce, ze kterého plyne: -
A., a. s.: Na Oblastní inspektorát práce (dále také „OIP“) pro hlavní město Prahu bylo v roce 2010 podáno pět podnětů ke kontrole, mj. ze strany Velvyslanectví Rumunské republiky, Ministerstva vnitra, Úřadu práce hlavního města Prahy. Rumunským občanům neměla být na základě dohod o provedení práce vyplacena odměna, případně dostali jen část. Dohody neobsahovaly výši sjednané odměny, rozsah prací, mělo se jednat o práce v lese. V rozporu s původním příslibem nebyly zaměstnancům poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky, strava a ubytování zdarma. OIP Praha provedl dvě kontroly: - První kontrola byla zahájena dne 10. 6. 2010, protokol byl projednán dne 29. 6. 2010. Zaměstnavatel v průběhu kontroly nepředložil veškeré požadované doklady potřebné k provedení kontroly odměňování zaměstnanců, zejména týkající se dohod o provedení práce. Příslušné doklady byly zaměstnavateli odcizeny, což doložil usnesením Policie ČR. - Druhá kontrola byla zahájena dne 26. 8. 2010, její výsledek byl projednán dne 1. 10. 2010. Podle sdělení kontrolované osoby pracovali rumunští zaměstnanci na základě dohod o provedení práce, kterých v kontrolovaném období bylo uzavřeno 232. Inspekce práce zjistila administrativní nedostatky v těchto dohodách. Poskytnutý přehled o počtu odpracovaných hodin korespondoval s výší poskytnutých odměn. Kontrola ubytování, stravování atd. nespadá do kompetence orgánů inspekce práce.
4
Kontrolované osobě nebylo s ohledem na uváděné skutečnosti možno prokázat porušování pracovněprávních předpisů. Další dva podněty obdržel v roce 2010 Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj. Bylo dohodnuto provést kontrolu spolu s Úřadem práce ČR v Mostě, přičemž s ohledem na nejasné místo výkonu práce („litvínovský region“) měl kontrolu provést nejprve Úřad práce ČR a poté až OIP. Úřadu práce ČR se nepodařilo kontrolu zahájit, a ani pomocí cizinecké policie zjistit výskyt konkrétních pracovníků. Rovněž nebylo možné podatele kontaktovat, jelikož se jednalo o podání anonymní. -
B., a. s.: K uvedené společnosti nejsou evidovány žádné podněty, nebyla provedena žádná kontrola.
-
GP, s. r. o.: OIP Praha zahájil kontrolu dne 7. 1. 2010 na základě podnětu z listopadu 2009. Oznámení o zahájení kontroly nikdo nepřevzal, na adrese sídla společnosti nikdo nebyl, proto nemohla být kontrola zahájena. Zjištění byla předána Úřadu městské části pro Prahu 8, živnostenskému odboru, a dne 10. 2. 2010 rovněž MPSV. Další podnět byl postoupen na OIP pro Plzeňský a Karlovarský kraj, podatel podnětu (občan Slovenské republiky) byl po čtyřech marných pokusech informován o skutečnosti, že OIP od pokusů zahájit kontrolu upustil.
-
MS, s. r. o.: OIP pro Středočeský kraj obdržel v květnu 2011 od Velvyslanectví Maďarské republiky na tohoto zaměstnavatele podnět, který byl řešen kontrolou zahájenou dne 18. 5. 2011 a ukončenou dne 8. 6. 2011. Zaměstnavatel předložil seznam 17 maďarských zaměstnanců, které zaměstnával na základě dohod o provedení práce na lesní práce v Krkonoších. V dohodách nebylo uvedeno datum zahájení prací, datum ukončení prací, celkový rozsah sjednané práce, čímž zaměstnavatel porušil povinnost uvedenou v ustanovení § 75 zákoníku práce. Odměnu zaměstnavatel se zaměstnanci dohodl ve výši 25 Eur na den. Vyplácel ji 1krát týdně sedmý den každého pracovního týdne po dokončení a odevzdání pracovního úkolu. Zaměstnavatel přeložil listiny, na kterých zaměstnanci potvrdili svými podpisy převzetí peněžních částek. Listiny byly nepřehledné a vzhledem k tomu, že uvedené částky zároveň obsahovaly příspěvek na ubytování, dopravu a stravu, a že zaměstnavatel nepředložil doklad o odpracovaných hodinách jednotlivými zaměstnanci, nebylo možné ověřit správnost vyplacených odměn. V rámci správního řízení byla uložena pokuta ve výši 20.000,- Kč, jelikož v dohodách o provedení práce u 14 maďarských zaměstnanců neuvedl zaměstnavatel rozsah práce, na který se dohoda uzavírá.
-
WS Praha, s. r. o.: K uvedené společnosti nejsou evidovány žádné podněty, nebyla provedena žádná kontrola.
-
L. & F., s. r. o.: V lednu 2010 obdržel OIP pro Středočeský kraj podnět od občana ČR na jmenovanou společnost týkající se neoprávněných srážek ze mzdy, který prošetřil kontrolou v březnu 2010; nebylo zjištěno porušování pracovněprávních předpisů.
5
Dále byly u společnosti provedeny dvě kontroly odborem BOZP Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj, a to v listopadu 2010 a v dubnu 2011. Při první kontrole bylo zjištěno porušení ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, kdy zaměstnavatel připustil, aby práci řidiče vykonával zaměstnanec bez platného posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Další porušení se týkalo ustanovení § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kdy zaměstnavatel písemně nepožádal členy osádek nákladních automobilů v silniční dopravě o stejnopis evidence pracovní doby odpracované u jiného zaměstnavatele. Inspektor vydal opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o systémové, ale výjimečné porušení předpisů, pokuta uložena nebyla. Druhá kontrola prokázala porušení zákona ve třech případech, a to porušení ustanovení § 102 odst. 4 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel nezajistil vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik, porušení ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. a § 4 odst. 1 čl. 10.2 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb., kdy zaměstnavatel nezajistil trvalé označení regálů štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci, a dále porušení ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. a § 3 odst. 1 písm. d) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Poslední nedostatek byl odstraněn v průběhu provádění kontroly. K odstranění prvních dvou porušení vydal inspektor opatření k odstranění nedostatků. Pokuta uložena nebyla, protože inspektor nezjistil vysokou společenskou nebezpečnost daného porušení a zaměstnavatel při kontrole aktivně spolupracoval na rychlém odstranění zjištěných nedostatků. C - Právní hodnocení Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá působit k ochraně občanů před jednáním úřadů a dalších institucí státní správy, pokud by postupovaly v rozporu s právem nebo porušovaly principy právního státu, dobré správy, jakož i před jejich nečinností. Ustanovením § 1 odst. 2 citovaného zákona je založeno moje právo přezkoumávat postup správních úřadů, tedy i postup oblastních inspektorátů práce a poboček Úřadu práce ČR působících na úseku kontroly práce, pracovněprávních vztahů a zaměstnanosti. 1. Úřad práce ČR a jeho pobočky Úřad práce ČR vykonával v šetřeném případě, tedy do 31. 12. 2011, kontrolní činnost v rozsahu stanoveném zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o zaměstnanosti“). Mezi jejich hlavní oprávnění patří kontrolovat, zda cizinec vykonává práci na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání. Rovněž pobočky kontrolují splnění oznamovací povinnosti ze strany zaměstnavatele a vedení evidence požadované zákonem o zaměstnanosti. Na základě skutkových zjištění uvedených výše si dovoluji pro větší přehlednost zhodnotit zákonnost postupu jednotlivých poboček Úřadu práce ČR odděleně: 6
a) Úřad práce ČR - krajská pobočka v Hradci Králové: postup tehdejší pobočky Úřadu práce ČR v Trutnově ve vztahu ke společnosti A., a. s., hodnotím jako nedůsledný. Byť měl úřad k dispozici údaje od hlídky Inspektorátu cizinecké policie Trutnov a zaměstnavatel nedoložil u 7 osob žádné pracovněprávní doklady a nesplnil oznamovací povinnost o nástupu k výkonu práce u 37 rumunských občanů, byla mu uložena pokuta jen ve vztahu k druhému porušení zákona. Není zcela jasné, proč úřad na jedné straně uvádí, že „je umožnění výkonu nelegální práce u 7 zaměstnanců konstatováno v protokolu o kontrole, proti kterému nevznesla kontrolovaná osoba žádné námitky“, ovšem následně dodává, „jediným dokumentem dokládajícím toto porušení je poznatek ICP, proto bylo rozhodnuto neuložit za toto porušení pokutu.“ S ohledem na skutečnost, že zaměstnavatel nedoložil žádné pracovněprávní doklady (a to ani následně), a ani přítomnost osob na pracovišti nijak průkazně neobjasnil či neuvedl, kde je možné pracovněprávní dokumentaci nalézt (např. u externího účetního, personalisty apod.), mám za to, že není možné se ztotožnit s právním posouzením případu ze strany Úřadu práce ČR. Uzavírám tedy, že se t. č. pobočka Úřadu práce ČR v Trutnově dostatečně nevypořádala s právní kvalifikací zjištěných skutkových okolností případu (prací 7 osob bez právního titulu), čímž se dopustila pochybení ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv. b) Úřad práce ČR - krajská pobočka v Plzni: v rámci postupu krajské pobočky v Plzni je patrná jistá nesystematičnost. Byť za umožnění výkonu nelegální práce byla zaměstnavatelce T. L. D. uložena pokuta ve výši 70.000,- Kč, není zcela jasné, proč nebylo shodně postupováno i v dalších kontrolách (výše uvedeny jako třetí a čtvrtá), jež proběhly ve dnech 21. 9. 2010 a 24. 9. 2010 u téže společnosti. V jednom případě u dvou cizinců, ve druhém u čtyř, nebyly doloženy doklady potřebné pro práci cizince v ČR, a to bez jakékoli sankce či zdůvodnění jejího neudělení. V postupu této pobočky proto shledávám ve vztahu ke třetí a čtvrté kontrole pochybení ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv. c) Úřad práce ČR - krajská pobočka v Pardubicích: předmětná pobočka zahájila kontrolu dne 26. 5. 2009, protokol byl vydán dne 13. 7. 2009, ovšem meritorní rozhodnutí o sankci bylo pravomocně skončeno až dne 6. 12. 2011. S ohledem na složitost právního posouzení, tedy zejména odpověď na právní kvalifikaci „Smluv o vzdělávání“, následovalo jednání s účastníkem řízení v kanceláři kontrolního oddělení úřadu dne 30. 9. 2009. Až do tohoto okamžiku považuji úkony činěné úřadem za plynulé. Problematický aspekt postupu pobočky v Pardubicích ovšem spatřuji v následné nečinnosti. Ačkoli vnímám pozitivně, že pobočka spolupracovala s ostatními pracovišti, kde se kvalifikovala stejná otázka, a čekala na rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci odvolání, považuji prodlevu více než 2 let od zjištění nezákonnosti po uložení sankce v I. stupni za nepřiměřenou, byť se jedná o komplikovanou právní otázku. Sankce, aby mohla být účinná, musí být mimo jiné uložena včas, tak aby mohla plnit i svoji preventivní funkci. Pochybení tedy spatřuji dle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv v prodlevě od zjištění pochybení po uložení sankce v I. stupni.
7
d) Úřad práce ČR - krajská pobočka Ústí nad Labem: na tomto místě bych rád upřímně ocenil postup krajské pobočky v Ústí nad Labem, konkrétně pracoviště v Mostě, Ústí nad Labem a Děčíně, v šetřené kauze. Především vítám využití institutu pořádkové pokuty v případě, kdy se pro nesoučinnost kontrolované osoby nepodařilo kontrolu reálně vykonat. Dále pak oceňuji důslednost v postupu pracovišť v Ústí nad Labem a Děčíně, která byla první, jež konstatovala správní delikt, a musela se proto vypořádat s právní kvalifikací uzavřených smluv o vzdělávání. Byť jsem si vědom skutečnosti, že nejvyšší pokuta ve výši 800.000,- Kč je v současné době stále předmětem soudního sporu a nikterak mi nepřísluší jeho rozhodnutí předjímat, považuji za důležité vyzdvihnout práci výše uvedených poboček. Současně je nezbytné zdůraznit, že pobočky vhodně využily všech svých oprávnění, včetně možnosti oslovit přímo vzdělávací agenturu, a proto jejich závěry považuji za podložené a důsledně vyargumentované, jelikož zejména v oblasti správního trestání je třeba striktně respektovat veškeré zásady zákonnosti. S ohledem na výše uvedené v jejich postupu pochybení dle ustanovení § 17 zákona o veřejném ochránci práv neshledávám. e) Úřad práce ČR - krajská pobočka pro hlavní město Prahu: co se týká postupu Krajské pobočky Úřadu práce pro hlavní město Prahu, především bych rád uznal aktivitu konkrétních pracovníků, resp. pracovnic, které vyvinuly značné úsilí ke zjištění místa, kde by bylo možné vykonat kontrolu. Opakovaně kontaktovaly jak osobně, tak písemně, zaměstnavatele na všech dostupných adresách. Byť se nepodařilo zaměstnavateli dokázat jiný správní delikt než nesplnění oznamovací povinnosti dle ustanovení § 59 zákona o zaměstnanosti, využila, dle mého názoru, předmětná pobočka Úřadu práce ČR dostatečně svých oprávnění daných zákonem. V postupu proto nespatřuji pochybení dle ustanovení § 17 zákona o veřejném ochránci práv. 2. Orgány inspekce práce Hlavním cílem kontroly orgánů inspekce práce je zajistit dodržování zákonem stanovených povinností v pracovněprávních vztazích a předcházet negativním důsledkům, které vyplývají z nerovného postavení účastníků, a často i dlouhým soudním sporům. Účinná kontrola, jež naplní obě své primární funkce, kterými je jak prevence, tak i represe, vyžaduje dostatečné a kvalitní provádění všech součástí kontrolní činnosti. Jmenovitě se jedná jednak o zvyšování povědomí zaměstnavatelů a zaměstnanců o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, důkladné provedení kontrolního šetření, důsledné vyžadování nápravy zjištěných nedostatků a rovněž i využití přiměřených sankcí, nebude-li náprava shledána dostatečnou nebo dojde-li zjištěným porušením k závažnému ohrožení práv zaměstnance. Oblastní inspektoráty práce projednávají totiž podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona o inspekci práce přestupky nebo správní delikty v prvním stupni. Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k jejím poměrům, k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. V tomto ohledu jsem neshledal v postupu orgánů inspekce práce pochybení, jelikož mám za to, že postupovaly v mezích svého správního uvážení a i v případech, kdy v uložení sankce nedošlo, byl tento postup řádně 8
odůvodněn. Pochybení ovšem spatřuji v nevyužití institutu pořádkové pokuty u společnosti GP, s. r. o. Byť jsem si vědom limitů kontroly ze strany orgánu inspekce práce a plně souhlasím s tím, aby po čtyřech marných pokusech a provedení kontroly od dalšího postupu upustil, mám za to, že je namístě využít právě pořádkové pokuty, tedy uložit sankci fyzické osobě za podmínky, že zavinila nesplnění povinností podle ustanovení § 9 zákona o inspekci práce kontrolovanou osobou. V šetřeném případě nastala bohužel situace, kdy se inspektor snažil zahájit kontrolu, ale daný subjekt se tomuto vyhýbal. Při snaze vykonat kontrolu, a naplnit tak účel zákona, byl inspektor povinen využít institutu pořádkové pokuty, a pokusit se tak dalším zákonným nástrojem přijmout kontrolovanou osobu ke spolupráci. Mám tedy za to, že inspektorát pochybil dle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv tím, že nevyužil veškeré nástroje, které má k dispozici, a tedy možnosti uložit pořádkovou pokutu dle ustanovení § 42 zákona o inspekci práce. D - Závěr Dospěl jsem k závěru, že dotčené správní orgány (orgány inspekce práce a pobočky Úřadu práce ČR) nepostupovaly v kontrolních šetřeních a následných řízeních o pokutách v šetřeném případě v souladu se zákony a dostatečně nevyužily všech svých pravomocí daných platnými právními předpisy. Své šetření proto končím v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, přičemž v podrobnostech odkazuji na konkrétní pochybení uvedená výše. Tato zpráva bude zaslána generálnímu inspektorovi Státního úřadu inspekce práce a generálnímu řediteli Úřadu práce ČR, které tímto žádám, aby o mých závěrech vhodným způsobem informovali dotčené pobočky či inspektoráty a sdělili mi v zákonné lhůtě 30 dnů, jaká opatření k nápravě byla přijata. S ohledem na značný časový odstup od provedených kontrol - skutečnost, že některé společnosti již dle zpráv z médií nevyvíjí podnikatelskou aktivitu, a zejména s ohledem na povahu porušení zákona, žádám o vyjádření úřadů zejména do budoucna, tedy sdělení, jak je zajištěno, aby k podobným pochybením v budoucnu již nedocházelo. Jsem si totiž vědom skutečnosti, že od 1. 1. 2012 přešla značná část kontrolních kompetencí z Úřadů práce ČR na orgány inspekce práce.
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
9
