Závěrečná zpráva klíčová aktivita č. 3 - „Přehodnocení situace zájemců o umístění v DOZP na území Karlovarského kraje“ Zpracovala: Mgr. Petra Titlbachová, MSc Marie Sedláčková
1. Stručné popsání cílů projektu Karlovarský kraj realizuje transformační proces pobytových služeb pro osoby se zdravotním, převážně mentálním postižením. Cílem tohoto procesu je humanizovat sociální služby pro tyto osoby tak, aby mohly žít v přirozených sociálních vazbách s podporou vhodných sociálních služeb. Doposud se transformační proces týkal samotných pobytových služeb, Domovy pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) v Karlovarském kraji. V rámci specifického cíle č. 3 této veřejné zakázky se Karlovarský kraj pokusil nastavit systémové nástroje pro skupinu osob, které žádají o umístění do DOZP, ale v současné době někteří žijí ve svých rodinách. Význam těchto opatření byl dvojí:
zamezit institucionalizaci těchto osob v kolektivním pobytovém zařízení, zjednodušit a zlevnit proces transformace stávajících DOZP včasným vyhledáním vhodné služby pro tyto osoby, aniž by museli procházet složitým procesem přijímání do DOZP a posléze stěhováním do jiného bydlení nebo služby.
Při řešení klíčové aktivity č. 3 projektu byla využita metoda case managementu (CM). Metodu CM lze jednoduše definovat jako strategii pro organizování a koordinaci poskytovaných služeb na úrovni jednotlivce. Východiska case managementu obsahují mobilizaci a koordinaci různých zdrojů a poskytovatelů služeb, aby se dosáhlo předem vytyčeného cíle. V případě předkládaného projektu bylo vytyčeným cílem zmapování sociální situace jedince a poskytovaných služeb v jeho komunitě a následné zajištění těchto adekvátních služeb tak, aby se předešlo jeho umístění do DOZP. Metoda case managementu se doposud v České republice běžně nevyužívala a tak bylo nejprve nutné pracovníky, kteří budou metodu používat, vybrat a proškolit. 1 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
2. Metoda Case Management (CM) Cílem metody CM je podpora nezávislosti osoby se zdravotním anebo mentálním postižením v jeho přirozeném prostředí. Metoda CM se běžně používá v případech, kdy je potřeba pravidelně uspokojovat komplexní potřeby zdravotně a sociálně znevýhodněných občanů a k uspokojení těchto potřeb je třeba spolupráce rozmanitých poskytovatelů služeb a pečovatelů. U případů, kdy jsou sociální služby poskytovány více subjekty, mohou bez koordinace všech zúčastněných subjektů nastávat problémy, neboť každý poskytovatel má svoje specifické cíle, cílové skupiny a pravidla poskytování těchto služeb. Metoda CM tedy zahrnuje následující aktivity: Vy/hodnocení individuálních potřeb uživatele, které respektuje jeho individuální potřeby Vyhodnocení rizika Vyhledání služeb, které jsou přizpůsobeny těmto individuálním potřebám Vypracování Plánu péče Propojení uživatele a služby Monitorování kvality poskytovaných služeb Koordinace péče /poskytovatelů služeb poskytujících péči Propojení jednotlivých služeb Vytipování chybějících služeb CM je efektivní způsob vytipování a plánování takových služeb, které naplní potřeby uživatele. Je to strategie používaná při zajištění a koordinaci služeb pro jednotlivce na úrovni komunity. CM zajišťuje kontinuitu péče pro znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Tato kontinuita je zajišťována tím, že je stanovena jedna zodpovědná osoba, kterou je v převážné většině sociální pracovník na obci, který je zodpovědný za koordinaci a propojení jednotlivých poskytovatelů služeb s klientem a za přímou práci s klientem. Cílem této koordinace je zajištění komplexního plánu péče, který je individualizován a je nezbytný pro maximalizaci a zvýšení nezávislosti jedince. Práce koordinátora zahrnuje následující aktivity, které lze rozdělit na dvě základní oblasti: 1. Přímá práce s klientem a jeho rodinou (sociální práce v tradičním pojetí) Vy/hodnocení potřeb žadatelů a jejich rodinných příslušníků Vypracování plánu péče (zohledňujícího dílčí IP) Realizace plánu/intervence 2 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
Monitorování realizace plánu Revize plánu péče/přehodnocení Zastupování klientů Poradenství Práce s rodinou
2. Práce s ostatními subjekty/poskytovateli služeb (koordinace)
Znalost dostupných služeb Vytipování vhodných služeb pro jednotlivé klienty Spolupráce s poskytovateli služeb Napojení klientů na poskytovatele Koordinace jednotlivých poskytovatelů Kontrola plnění plánu/kvality služeb Pravidelná komunikace s poskytovateli
S největší pravděpodobností každý sociální pracovník v současné době již poskytuje a vykonává některé z výše popsaných aktivit, ale pokud se má metoda CM aplikovat 3 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
úspěšně na práci s cílovou skupinou, je potřeba zahrnout všechny výše popsané fáze a aktivity. Často také dochází k záměně pojmů Case management x individuální plánování (IP) Individuální plánování je plánování zaměřené na člověka a představuje systematickou cestu pro vytvoření realistického plánu naplnění životních cílů, přání a potřeb lidí s postižením. Aplikace tohoto způsobu plánování umožní zařízením sociálních služeb pracovat v souladu s nejnovějšími poznatky na tomto poli. Na druhou stranu, Case management jako koordinace případu se nalézá o úroveň výše a zahrnuje i koordinaci jednotlivých subjektů pracujících s klientem a v Čechách se někdy používá jako označení pro systematickou práci s případem (Stuchlík, Fokus). Jedná se o koordinace celé sítě služeb kolem jednotlivce. Koordinátor tedy napomáhá koordinovat jednotlivé individuální plány, které vypracovali jednotliví poskytovatelé služeb pro a s klientem a napomáhá vytvořit jeden komplexní individuální plán péče, který zohledňuje všechny potřeby klienta a možnosti poskytovatelů služeb tyto potřeby uspokojit. Někteří autoři upřednostňují používání pojmu care management – koordinace péče, neboť lépe vystihuje podstatu práce koordinátora, ale oba termíny (care management a case management) popisují stejnou metodu. 3. Školení a jeho vyhodnocení Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, metoda case managementu se doposud v České republice běžně nevyužívala a tak bylo nejprve nutné pracovníky, kteří budou metodu používat, vybrat a proškolit. 3.1 Cíle školení Školení v metodě CM představovalo pilotní projekt, kterého se účastnili sociální pracovníci z různých organizací (obce II. a III. typu, poskytovatelé služeb). Jedním z cílů tohoto školení bylo sjednotit přístup jednotlivých sociálních pracovníků a najít společný jazyk pro popis práce sociálních pracovníků, kteří budou nadále metodu CM aplikovat při práci se svou cílovou skupinou. Dalším cílem školení bylo společné hledání způsobu, jak aplikovat metodu CM na současnou situaci v ČR při neexistujícím legislativním zakotvení této metody.
4 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
A v poslední řadě mělo školení přispět k lepší spolupráci jednotlivých subjektů. Proto byli do projektu zapojeni vedoucí oddělení a sociální pracovníci obcí II. a III. typu, sociální pracovníci z DOZP a členové mezioborového týmu. Předpokladem bylo, že jednak tito pracovníci budou metodu CM aplikovat na svou každodenní práci s cílovou skupinou, ale v případě úspěšnosti práce při aplikaci této metody, budou nadále metodu CM dále šířit ve svých kolektivech. Tito pracovníci se v průběhu školení také seznámí s ostatními pracovníky z jiných obcí a poskytovateli služeb, což usnadní jejich budoucí spolupráci, která je nezbytnou součástí metody CM. Vzhledem k tomu, že mnoho žádostí o umístění do DOZP je podáno přímo na jednotlivá zařízení, byli do projektu zařazeni i sociální pracovníci z jednotlivých zařízení. 3.2 Výběr účastníků Oslovena byla většina obcí II. a III. typu s dotazem na vyslání sociální pracovnice, tak, aby z každé obce byla minimálně jedna sociální pracovnice obeznámena s prací metodou CM. Bylo by tak zajištěno, že na každé obci bude minimálně jeden sociální pracovník obeznámen s metodou CM do té míry, že bude schopen s následnou podporou svého vedoucího (také proškoleného v metodě) případ po skončení projektu vést sám, nebo aspoň žadateli poskytne relevantní informace. Tento sociální pracovník bude také moci metodu nadále šířit ve svém týmu. S cílem sjednotit rámcové znalosti CM členů mezioborového týmu se znalostmi sociálních pracovníků, kteří budou přehodnocovat situaci žadatelů o umístění do DOZP a navrhovat alternativní plán péče pro tyto žadatele, byli vyškoleni i všichni stálí členové mezioborového týmu v metodě CM. Všechna školení pro členy mezioborového týmu a koordinátorů proběhla před zahájením jejich činnosti. Společně se členy mezioborového týmu se školení také zúčastnili vedoucí sociálních odborů obcí II. a III. typu. Proškolení vedoucích sociálních odborů na obcích bylo důležité vzhledem k jejich pravděpodobnému zapojení do práce se žadateli po skončení projektu. Tato společná spolupráce také přispěla k nastavení efektivní komunikace mezi jednotlivými aktéry v sociálních službách, která je nezbytným předpokladem úspěšného case managementu. Lektorkou metody CM byla Mgr. Petra Titlbachová, která se metodou CM pracuje již mnoho let ve Velké Británii.
5 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
3.3 Průběh školení a) Dne 24. října 2011 se konalo první školení zaměřené na seznámení s metodou case management, jejími východisky a cíli určené pro sociální pracovníky v DOZP, na obcích II. a III. typu a v organizacích, které budou poskytovat služby žadatelům. Obsahem tohoto školení bylo základní seznámení se s metodou CM, historií metody, jejími východisky a cíli. Nadále byla nastíněna současná fragmentace v oblasti poskytování služeb v ČR a navrženo řešení, jak tuto fragmentaci řešit pomocí aplikace metody CM. Školení obsahovalo i praktická cvičení tak, aby se mohli účastníci školení zapojit do výkladu. Jednalo se o celodenní školení, kterého se celkem zúčastnilo 19 sociálních pracovníků.
I přesto, že účastníci projevovali častý nesouhlas s vykládaným tématem, jejich závěrečné hodnocení přínosu získaných poznatků bylo víceméně pozitivní (průměr 1.8). Nejvíce účastníky zaujala orientace v tématu a poskytnuté informace. Některým účastníkům vadily negativní reakce některých sociálních pracovníků. V jednom případě bylo lektorovi vyčteno, že se jednalo o science fiction s tím, že zkušenosti z Anglie nelze aplikovat v ČR v současné době a bylo doporučeno snažit se o model, který vychází z prostředí v ČR.
b) Dne 25. října 2011 se uskutečnil druhý den školení zaměřený opět na seznámení s metodou case management, jejími východisky a cíli ale určený pro vedoucí odborů obcí II. a III. typu a členy mezioborového týmu. Vedoucí odborů byli přizváni k projektu, neboť budou/měli by zastávat klíčovou roli v budoucí aplikaci metody CM při práci s cílovou skupinou. Jejich úloha po skončení projektu bude ve vedení sociálních pracovníků tak, aby se jejich práce slučovala s metodou CM a v supervizi sociálních pracovníků. Navíc by mohli vedoucí odborů, pokud metodu CM akceptují, nadále šířit a učit další sociální pracovníky. Jejich role je klíčová také vzhledem k pravomocím, které mají a které jim umožňují nastavit metodu CM, jako běžný způsob práce sociálních pracovníků, které vedou. Členové mezioborového týmu byli vyškoleni v metodě, neboť zastávali klíčovou roli v projektu při posuzování jednotlivých Plánů péče. Obsahem tohoto školení bylo také základní seznámení se s metodou CM, jejími východisky, cíli a historií, ale školení bylo přizpůsobeno tak, aby zohlednilo skutečnost, že účastníci zastávali role, které je opravňovali k výkonu pravomocí týkajících se způsobu práce jejich zaměstnanců. 6 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
Jednalo se o celodenní školení, kterého se celkem zúčastnilo 11 vedoucích pracovníků a 5 členů mezioborového týmu. Školení podle zpětných vazeb účastníky obohatilo a zaujaly je zkušenosti a diskuse s kolegy.
c) Dne 26. října 2011 se konalo další školení pro již vybrané koordinátorky, které přehodnocovaly žádosti o umístění. Tohoto školení se celkem zúčastnilo osm koordinátorek a jedna soc. pracovnice DOZP. Obsahem tohoto školení byl již důkladný rozbor metody case managementu a jednotlivých fází metody. Bylo nabídnuto kritické zhodnocení metody CM. Toto školení se formou praktického workshopu věnovalo metodě case managementu v praxi. Účastnicím workshopu byly nabídnuty příklady z praxe, na kterých se seznámily s jednotlivými kroky v rámci koordinace případu. d) Dne 6. dubna 2012 se konalo poslední školení opět s cílem seznámení se s metodou case management, jejími východisky a cíli. Obsahem tohoto školení bylo základní seznámení se s metodou CM, historií metody, jejími východisky a cíli. Nadále byla nastíněna současná fragmentace v oblasti poskytování služeb v ČR a navrženo řešení, jak tuto fragmentaci řešit pomocí aplikace metody CM. Školení obsahovalo praktická cvičení, tak, aby se mohli účastníci školení zapojit do výkladu. Jednalo se o celodenní školení, kterého se celkem zúčastnilo 20 sociálních pracovníků z toho 14 pracovníků z Magistrátu města Karlovy Vary a dále 5 sociálních pracovníků z městských úřadů a jedna sociální pracovnice Krajského úřadu Karlovarského kraje. Obecně lze říci, že přesto, že téma školení bylo identické s předcházejícími školení, toto školení nedostalo tolik pozitivních zpětných vazeb. Účastníci školení vyčítali lektorce, že přednáška byla vedena v obecné rovině a měla být zaměřena více na konkrétní případy. Jeden účastník namítal, že školení nenabízelo nic nového, co by neznal a již nedělal. Další účastník napsal, že prezentovány byly informace, které jsou všeobecně známé.
3.4 Postoje účastníků a jejich proměny
7 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
Celkem proběhla 4 školení a proškoleno bylo 55 sociálních pracovníků, vedoucích sociálních odborů a členů mezioborového týmu. I přesto, že metoda CM je pro většinu sociálních pracovníků v České republice neznámá, sociální pracovníci v převážné většině považovali metodu za běžně používanou. Podle názoru garantky metody CM a lektorky školení často docházelo k záměně pojmů CM a individuální plánování a přesto, že jsou obě metody rozdílné a tyto rozdíly byly v průběhu školení nastíněny, nepodařilo se této záměně předejít. Školení probíhala v období přípravy a realizace sociální reformy, což vneslo mnoho nejistot do každodenního života účastníků školení a to se negativně odrazilo na jejich ochotě/neochotě přijímat nové informace. U mnohých účastníků se jednalo o existenciální nejistotu, neboť nevěděli, zda na svých současných pracovních místech setrvají i po novém roce (2012). Z průběhu školení bylo podle lektorky nadále evidentní, že se sociální pracovníci v KV kraji cítí přesyceni teoretickými školeními různého druhu a obecně lze říci, že ke školení přistupovali s mnoha negativními předsudky, což negativně ovlivnilo jejich připravenost a postoj. Častou připomínkou bylo, že sociální pracovníci metodu CM již dávno provozují a že jim školení nepřináší nic nového. K této připomínce je však třeba dodat, že cílem školení nebylo naučit sociální pracovníky novým dovednostem, neboť lektorka předpokládala, že všichni sociální pracovníci již disponují základními dovednostmi, které sociální pracovník potřebuje k výkonu této práce a že navíc k dovednostem ještě sdílejí hodnoty, které se od osoby sociálního pracovníka vyžadují. Cílem školení bylo nabídnout nový rámec, do kterého sociální pracovníci mohou své dosavadní dovednosti zasadit. A podle připomínek účastníků školení lze usuzovat na to, že málokterý sociální pracovník pracuje natolik systematicky, aby se dalo hovořit o metodě CM. A právě tato systematická práce s klientem, jeho rodinou a poskytovateli služeb a přísné dodržovaní jednotlivých fází CM jsou nezbytné proto, aby se dalo hovořit o metodě CM. Navíc ne všichni sociální pracovníci sdíleli hodnoty a postoje, které se slučují s filozofií tohoto projektu a tou je, že lidé s mentálním postižením mají právo a měli by tedy mít i možnost nadále žít ve svém přirozeném prostředí. K mnoha diskuzím docházelo pouze proto, že se účastníci snažili přesvědčit lektorku a ostatní účastníky, že nejlepším/nejjednodušším řešením je umístění klienta do DOZP. Nadále bylo evidentní, že se účastníci obávali jednak nedostatečného množství vhodných poskytovatelů služeb v Karlovarském kraji a jednak rizika, které nedostatek vhodných služeb představuje v případě, že klienti zůstávají žít ve svém přirozeném prostředí.
8 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
Je těžké posoudit, do jaké míry došlo k proměně postojů jednotlivých sociálních pracovníků. Lze ale předpokládat, že ti sociální pracovníci, kteří byli otevření k tomu naučit se pracovat metodou CM, si odnesli ze školení více informací než ti, kteří věnovali více času argumentacím o ostatním než snaze pochopit, co je základem metody CM. Jak bylo již předesláno dříve, školení neměla za cíl naučit sociální pracovníky jiným dovednostem. Cílem bylo nastínit metodu, při které sociální pracovník pracuje s klientem, jeho rodinou a ostatními poskytovateli služeb systematicky a je schopen odůvodnit jednotlivé kroky, které realizuje. I přes některé překážky a rozdíly v názorech, které museli účastníci školení a všichni, kteří se na realizaci této aktivity podíleli, překonávat, se podařilo naplnit všechny výstupy této dílčí aktivity:
1) Vyškolený mezioborový tým v metodě case managementu Vyškoleny byly všechny členky mezioborového týmu: (Ing. S. Správková, Mgr. Vodenková, J. Šobrová, Bc. Z. Sekalová, Sedláčková), dále Mgr. M. Zamrazilová – Instand, o. s. 2) Vyškoleni 4 sociální pracovníci z DOZP, kam byly podány žádosti, v metodě case managementu: (J. Kartáková, DiS., J. Kumberová, DiS., Bc. L. Volfová, I. Vlčková), dále Bc. J. Dvořáková – DOZP „PRAMEN“ Mnichov 3) Vyškolen minimálně jeden sociální pracovník sociálního odboru obcí s rozšířenou působností v metodě case managementu. Vyškolení byly následující sociální pracovnice z uvedených obcí s rozšířenou působností: Magistrát města Karlovy Vary – Mgr. M. Weisová, Bc. Š. Harušťáková, Bc. E. Jeřábková, Mgr. J. Janečková, Bc. K. Kubíčková, M. Kučerová, S. Kunešová, O. Licková, M. Nováková, O. Novotná, J. Pejšková, Bc. J. Reischlová, Z. Šándorová, M. Žáková, V. Riganová Městský úřad Ostrov – Mgr. P. Stará, Mgr. L. Hanzl Městský úřad Sokolov – Bc. G. Langová Městský úřad Kraslice – L. Lisová, I. Pawelková Městský úřad Cheb – L. Cetkovská 9 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
Městský úřad Aš. - Ing. L. Jelínková, DiS. Městský úřad Mariánské Lázně – byli pozváni ale nezúčastnili se 4) Vyškoleni vedoucí sociálních odborů na obcích II. a III. typu Vyškoleni byli vedoucí sociálních odborů v následujících obcích: Magistrát města Karlovy Vary – Ing., Bc. F. Pavlásek Městský úřad Ostrov – M. Světlíková Městský úřad Sokolov – Mgr. S. Zaschkeová Městský úřad Kraslice – I. Rážová Městský úřad Cheb – Bc. A. Doubková Městský úřad Aš – Ing. L. Jelínková, DiS. Městský úřad Nejdek – Ing. S. Taušková Městský úřad Chodov – Bc. J. Virtelová Městský úřad Kynšperk nad Ohří - Bc. P. Cibová 5) Vyškolený minimálně jeden sociální pracovník z organizace, která bude poskytovat služby žadatelům Vyškoleni byli následující pracovníci z organizací, které poskytují služby: Denní centrum Mateřídouška, o.p.s. – Ing. P. Bráborec Dolmen, o. p. S. – Bc. M. Lutonská Rytmus, o. s. – L. Skálová Agentura domácí péče LADARA o.p.s. – Ing. P. Andrejkiv Joker o. s. – Mgr. I. Čamková
6) 8 sociálních pracovníků se naučí efektivně využívat případovou supervizi Vyškoleny byly sociální pracovnice: 10 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
Cetkovská Ladislava Kartáková Jana, DiS. Kumberová Jana, DiS. Bc. Langová Gabriela Mgr. Stará Petra Vlčková Irma Bc. Volfová Lucie Mgr. Weisová Marie
Metodou CM po dobu projektu pracovaly následující sociální pracovnice: L. Cetkovská, J. Kumberová, DiS., Bc. G. Langová, Mgr. P. Stará, Bc. L. Volfová a Mgr. M. Weisová 4. Případová supervize koordinátorů Případová supervize je nezbytnou součástí práce sociálního pracovníka, který pracuje metodou CM. Role supervizora spočívá v přidělování jednotlivých případů sociálním pracovníkům, podpoře sociálních pracovníků při jejich práci s případem a pomoci s případnými problémy, které mohou nastat jak v souvislosti s přímou prací s klientem a jeho rodinou, tak v souvislosti s koordinací ostatních poskytovatelů služeb a v souvislosti s jejich spoluprací. Nadále spočívá v revizi/kontrole práce sociálního pracovníka a v navrhování jednotlivých aktivit, tak aby byl splněn plán péče. Supervizor je obeznámen se všemi případy, které má sociální pracovník na starost a je schopen sociálního pracovníka podpořit nejen v oblasti každodenní práce s klientem a jeho rodinou, ale i v oblasti psychické a emocionální zátěže, kterou tato práce s sebou přináší. Supervize by měla být nabídnuta minimálně jednou za čtyři až šest týdnů, podle závažnosti případů, se kterými sociální pracovník pracuje, množství těchto případů a podle schopností sociálního pracovníka. 4.1 Výběr koordinátorek Původně byly vybrány 4 sociální pracovnice z DOZP, kde si žadatelé o umístění podali žádost a 4 sociální pracovnice, které působí na obcích rozšířenou působností, v jejichž území žadatel bydlí. Koordinátorky pracovaly s klienty vybranými do projektu v rámci své pracovní doby, ale také ve svém volném čase a navíc se účastnily pravidelných supervizí jednou za šest týdnů. Práce koordinátorek byla náročná, ale všechny koordinátorky, které nakonec začaly pracovat 11 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
s žadateli (původně bylo vybráno osm koordinátorek, ale pouze šest začalo pracovat s žadateli, neboť jedna koordinátorka otěhotněla před začátkem projektu a jedna koordinátorka se potřebovala soustředit na dokončení svých studií) prokázaly, že jsou velice svědomité pracovnice a prokázaly svou profesionalitu v mnoha ohledech. Všech šest koordinátorek svědomitě plnilo všechny potřebné úkony i v době, která pro mnohé z nich byla z pracovního hlediska velice těžká. V rámci posílení schopností a dovedností koordinátorek a v souladu s metodou CM předkladatel poskytnul individuální a skupinou případovou supervizi jednotlivým koordinátorkám péče, které přehodnocovaly, mapovaly a koordinovaly jednotlivé případy žadatelů o umístění. Supervize byla poskytována zpočátku osmi a ke konci projektu pěti sociálním pracovnicím (dvě sociální pracovnice odešly v průběhu projektu na mateřskou dovolenou a jedna se rozhodla své působení ukončit ještě před samotným započetím práce se žadateli. 4.2 Individuální supervize Cílem supervizních setkaní byla možnost v bezpečí diskutovat případ a jeho vliv na osobu sociální pracovnice. Sociální pracovnice dostaly prostor k tomu, aby se mohly důvěrně svěřit se svými úspěchy při koordinaci případu, ale také se svými neúspěchy a problémy, které se při koordinaci případu vyskytly a reflektovat na svou praxi. Supervizorka sociální pracovnice vyslechla a diskutovala s jednotlivými pracovnicemi možná řešení a pomoc při koordinaci případu. Každá individuální supervize trvala minimálně 1.5 hod a setkání se skládalo ze dvou částí, případová supervize a klinická supervize. Supervizorka reagovala na aktuální potřeby koordinátorek a podle toho se věnovala jednotlivým částem supervizního setkání. Z každé individuální supervize supervizorka vypracovala zápis, který ve stručnosti shrnoval projednávané body případu a navrhovaná řešení do budoucna. Jednu kopii dostala k dispozici koordinátorka a druhá se uložila. Individuální supervize se konaly v následujících termínech: 17. února 2012 se uskutečnilo celkem šest individuálních supervizí 12. a 13. dubna 2012 se uskutečnilo celkem šest individuálních supervizí 26. a 27. července 2012 se uskutečnilo celkem pět individuálních supervizí 21. září 2012 se uskutečnily celkem tři individuální supervize 4.3 Skupinové supervize Celkem proběhlo šest skupinových supervizí. Skupinová supervize poskytla sociálním pracovnicím možnost podělit se o své zkušenosti s ostatními koordinátorkami a společně se zamyslet a navrhnout řešení u komplexních případů. Skupinová supervize nabízí dobrý a 12 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
efektivní způsob, jak si předávat zkušenosti z dobré praxe a učit se novým dovednostem. V případě tohoto projektu se též jednalo o efektivní způsob jak prohlubovat znalosti metody CM a jak upevňovat komunikaci mezi jednotlivými koordinátorkami. Pravidelná supervize, jak skupinová tak individuální, je nezbytnou součásti metody case managementu a zajišťuje kvalitní a účinnou koordinaci případu. Skupinové supervize trvaly čtyři hodiny a probíhaly v následujících termínech: 27. ledna 2012 9. března 2012 25. května 2012 29. června 2012 24. srpna 2012 19. října 2012 4.4 Hodnocení supervizních setkání Obecně koordinátorky považovaly jak individuální, tak skupinová supervizní setkání za přínosná. Kladně zejména hodnotily výměnu zkušeností a diskuze nad jednotlivými případy při skupinových supervizích a možnost v bezpečí a bez obavy před negativním hodnocením reflektovat na svou praxi při individuálních supervizích. Některé koordinátorky byly toho názoru, že by byla taková setkání prospěšná všem sociálním pracovníkům. 5. Mezioborový tým Předkladatel ve spolupráci s Odborem sociálních věcí KÚ KK vytvořil mezioborový tým, který posuzoval předkládané Plány péče a napomáhal zprostředkovávat alternativní komunitní sociální služby a další návazné služby pro žadatele, kteří podali žádost o umístění do DOZP. Úkolem mezioborového týmu bylo projednávání písemných návrhů Plánů péče (týkajících se přehodnocení sociální situace a potřeb žadatelů o umístění do DOZP), které předkládaly jednotlivé koordinátorky. Plány péče předkládaly koordinátorky mezioborovému týmu k projednání nejpozději do dvou měsíců od započetí jejich práce s žadatelem. Mezioborový tým vždy prodiskutoval navrhované Plány péče a doporučil další postup, nejvhodnější sociální služby, eventuelně dával podněty pro zřízení nového druhu sociální služby podle zjištěných potřeb zájemců. Mezioborový tým se sešel v následujících termínech k projednávání Plánů péče: 15. září 2011 13 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
26. ledna 2012 9. března 2012 13. dubna 2012 25. května 2012 29. června 2012 27. července 2012 24. srpna 2012 21. září 2012 19. října 2012 25. ledna 2013
Stálými členy mezioborového týmu byla vedoucí Odboru sociálních věcí KÚ KK Ing. S. Správková a dále pracovnice tohoto odboru Mgr. P. Vodenková a J. Šobrová. Dalšími stálými členy byly:
koordinátorka Marie Sedláčková, zapisovatelka Zuzana Sekalová, garant metody Mgr. Petra Titlbachová sociální pracovnice sociálního odboru a vedoucí příslušného sociálního odboru obce, ve kterém měl žadatel, o jehož situaci se jednalo, trvalé bydliště.
Důležitou úlohu měla garantka metody, která napomáhala facilitaci průběhu jednání a zajišťovala, že jednání probíhala v souladu s metodou case management, která byla klíčovou metodou sociální práce s žadateli. Dále byli k jednotlivým jednáním mezioborového týmu přizváni následující členové:
koordinátorka péče, která přehodnotila žádost o umístění a navrhla alternativní plán péče, v případech, kdy při jednání o alternativních službách pro žadatele o umístění do DOZP, bylo potřeba přizvat ještě zástupce jiných odborů (například bytového odboru na příslušné obci), byli tito členové přizváni koordinátorem týmu pouze k danému jednání, které se přímo týkalo daného žadatele.
5.1 Hodnocení práce a významu mezioborového týmu Setkání mezioborového týmu lze hodnotit velice pozitivně. Nespornou výhodou setkání byla možnost řešit projednávané případy na místě za přítomnosti vedoucí a zástupkyň sociálního 14 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
odboru KÚ KK, které měly podrobné znalosti a přehled o poskytovatelích služeb v KK a často i pravomoc zasahovat do jejich fungování. Koordinátorky hodnotily fungování a samotnou existenci mezioborového týmu také velice pozitivně. Projednávání Plánů péče v přítomnosti několika odborníků z různých oblastí přináší mnoho výhod, neboť každý člen týmu má jiné znalosti a přináší jinou perspektivu a zkušenosti, které mohou napomoci k úspěšné realizaci Plánu. Nespornou výhodou mezioborového týmu je také sdílení zodpovědnosti a tím tedy i rizika za vedení a rozhodování o budoucím Plánu péče.
Výstupy a výsledky z realizace dílčí aktivity 1) Fungující mezioborový tým, který se bude scházet jedenkrát za 4 až 6 týdnů k projednání alternativních plánů péče. Mezioborový tým se setkal ve všech navržených termínech a celkem se uskutečnilo 11 setkání. 2) Jednací řád mezioborového týmu. Na prvním setkání MT byl projednán a schválen Jednací řád, kterým se pak členové MT řídili. 3) Oficiální přehled odborníků v Karlovarském kraji, kteří mohou být, v případě potřeby, přizváni k jednáním mezioborového týmu. V případě potřeby by bylo možno přizvat k jednání MT zejména odborníky ze strany poskytovatelů soc. služeb v KK ( Ing. P. Bráborec, Ing. P. Andrejkiv, Bc. M. Lutonská, Mgr. I. Čamková). 4) Minimálně 16 zpráv s doporučeními mezioborového týmu Na počátku projektu, v červnu 2011, bylo na základě oznámení DOZP v KK v seznamu žadatelů o umístění evidováno celkem 18 žádostí. Z tohoto původního seznamu byli postupně někteří žadatelé z urgentních osobních důvodů umístěni do pobytového sociálního zařízení (celkem 6) a 2 žadatelé svoji žádost zrušili. V původním seznamu zůstalo tedy 10 žádostí. Do seznamu bylo dále doplněno 7 žádostí. Po projednání seznamu žadatelů v Mezioborovém týmu v lednu 2012 bylo zařazeno k přehodnocení celkem 13 žádostí, které splňovaly všechny náležitosti a byly předány koordinátorkám k přehodnocení. Z toho 10 klientů žádalo o umístění do DOZP, 8 žadatelů bylo z původního seznamu (všichni žádali přímo o umístění do DOZP), 2 žádosti byly nové (paní z Fr. Lázní, které nebyla žádost do DOZP přijata vzhledem ke stop stavu a z K. Varů, kde žádal o přijetí opatrovník). Dvě nově zařazené žádosti byly z o. p. s. Dolmen v Sokolově a jedna z o. s. CHB Sokolov. 15 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
Celkově byla nakonec přehodnocena sociální situace a potřeba 11 žadatelů a bylo zpracováno 11 Plánů péče s doporučeními mezioborového týmu, neboť dva žadatelé požádali o vyloučení z přehodnocování. 5) Zvýšená informovat a zefektivněná komunikace mezi jednotlivými odbory na Karlovarském kraji v oblasti sociální péče Zcela jistě došlo ke zlepšení komunikace mezi jednotlivými koordinátorkami a KÚ KK. 6. Způsob práce metodou Case managementu
V rámci postupného transformačního procesu pobytových služeb předkladatel projektu zajistil komplexní přehodnocení sociální situace u 11 žadatelů o umístění do DOZP. Metodou CM nakonec pracovalo šest koordinátorů péče (vyškoleno bylo osm) s 11 žadateli o umístění do DOZP.
16 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
1. Koordinátorky péče přehodnotily sociální situaci žadatelů a zmapovaly sociální služby v místě bydliště žadatelů a vypracovaly Plán péče obsahující přehodnocení situace žadatele a alternativní plán péče, který zajistí, aby zůstal žadatel v přirozeném prostředí. 2. Koordinátorky péče zároveň kontaktovaly navrhované poskytovatele služeb a zmapovaly jejich kapacitu, možnosti a podmínky jejich zapojení. 3. Plán péče předložily koordinátorky k projednání a ke schválení mezioborovému týmu. Koordinátorky péče se účastnily projednávaní mezioborového týmu, kde zastupovaly zájmy žadatele. 4. Členové mezioborového týmu Plán péče projednali, schválili nebo případně navrhli alternativní řešení. 5. Poté, co byl Plán péče schválen Mezioborovým týmem, koordinátorky společně s žadatelem, jeho rodinou a poskytovateli služeb započali s realizací navrhovaných aktivit a alternativních služeb. 6. Koordinátorky monitorovaly plnění plánu a pravidelně komunikovaly se všemi aktéry. 7. Do dvou až třech měsíců od schválení Plánu péče proběhlo revizní setkání, na kterém buď došlo k předání případu sociální pracovnici v místě bydliště uživatele, popřípadě nadále na případu pracovala původní koordinátorka (v případech, kdy koordinátorka byla zároveň sociální pracovnicí na příslušném úřadě).
7. Závěr Ne vždy se podařilo alternativní služby nalézt a zrealizovat. Hlavními překážkami byly finanční nedostupnost služeb, v případě, kdy potřeby žadatele byly natolik vysoké, že by si potřebné služby nebyl uživatel schopen zaplatit ze svých příjmů. A další velkou překážkou byl nedostatek vhodných služeb. Služba, která byla potřebná u několika vybraných a přehodnocovaných uživatelů, a nebylo ji možno zprostředkovat vzhledem k jejímu nedostatku, bylo nízkokapacitní zařízení (společné domácnosti) pro lidi se zdravotním postižením. Potřeby těchto žadatelů jsou často progresivního charakteru a jejich rodiny přestávají mít dostatek sil a finančních prostředků na péči o své blízké, proto se rozhodnou podat žádost o umístění do DOZP, které je často naprosto nevhodným zařízením pro lidi se zdravotním postižením. Další služba, která v Karlovarském kraji není dostupná, a která by byla pro účely projektu potřebná, je chráněné bydlení pro uživatele s psychiatrickou diagnózou. 17 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
Výstupy a výsledky z realizace dílčí aktivity:
1) 13 žádostí o umístění do DOZP. 2) 11 přehodnocených žádostí žadatelů o umístění v DOZP a zprostředkování alternativních služeb pro tyto osoby. 3) Zefektivnění komunikace mezi sociálními pracovníky/koordinátory péče, kteří přehodnocují žádost a mapují situaci a mezi sociálními pracovníky, kteří přebírají koordinaci případu na obci. Projednávání Plánů péče se účastnili i sociální pracovníci z obcí a jejich vedoucí a to přispělo k zefektivnění komunikace mezi jednotlivými aktéry. 4) Standardizovaný nástroj mapování a hodnocení potřeb žadatelů a jejich rodin. Koordinátoři péče používali standardizovaný dotazník při mapování a hodnocení potřeb žadatelů a jejich rodinných příslušníků. 5) Standardizovaný způsob zaznamenávání průběhu sociální práce s žadateli a jejich rodinami v rámci metody case managementu. Koordinátorky používali při práci s žadateli standardizovaný způsob zaznamenávání průběhu jejich práce. 6) Závěrečná zpráva. 7) Ověřený model zprostředkování sociální služby pro osoby se zdravotním postižením. CM jako metoda pro práci sociálních pracovníků, kteří pracovali s osobami se zdravotním a mentálním postižením byla ověřena a vyzkoušena v KK kraji. 8) Zmapování sociálních služeb v Karlovarském kraji a návrh na jejich případné doplnění tak, aby se mohlo i nadále pokračovat v transformaci pobytových služeb pro osoby se zdravotním, respektive mentálním postižením. Do určité míry došlo ke zmapování sociálních služeb v KK a tato zpráva popisuje služby, které buď nejsou, nebo je jich nedostatek.
18 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
8.
Udržitelnost metody CM po skončení projektu
Do určité míry by bylo možné metodu CM nadále používat a současná sociální reforma v ČR tomuto trendu významně napomohla. Sociální pracovníci na obcích mohou metodu CM nadále aplikovat na svou práci s uživateli za předpokladu: 1. Že nebudou nadále vykonávat kumulované funkce a budou se věnovat pouze sociální práci. 2. Počet sociálních pracovníků se zvýší, neboť metodou CM lze pracovat pouze za předpokladu, že poměr sociálního pracovníka a počtu případů, které má na starosti takovou systematickou práci umožňuje (např. 1:30). 3. Ne všechny případy vyžadují systematickou práci, která obsahuje všechny výše popsané fáze CM. U některých případů postačí zrealizovat vyhodnocení situace a potřeb a následné nasměrování na služby s možností, že se uživatel může vrátit zpět v případě, že se jeho situace a potřeby v budoucnosti změní. 4. Všem sociálním pracovníkům budou nabízeny individuální supervize, při kterých jim bude nabídnuta možnost konzultovat případy a pomoc při navrhovaných řešeních. 5. Vedoucí budou sdílet s jednotlivými sociálními pracovníky zodpovědnost a tím i rizika se sociální prací spojená. 6. Skupinové supervize/případové konzultace se stanou nezbytnou součástí práce sociálního pracovníka. 7. Na každém úřadě III. typu vznikne mezioborový tým, kterého se budou pravidelně účastnit zástupci sociálního, bytového, zdravotního a případně dalšího odboru úřadu a zástupci poskytovatelů sociálních služeb a který se bude pravidelně scházet k projednávání jednotlivých Plánů péče a veškerá jednání se budou písemně zaznamenávat. Přílohy: č. 1 – seznam KP č. 2 – seznam členů MT č. 3 – jednací řád MT č. 4 – formulář hodnocení potřeb klienta č. 5 – Plán péče č. 6 – předávací protokol č. 7 – manuál č. 8 – zápis z individuální supervize č. 9 – zápis ze skupinové supervize 19 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
20 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR