23.5.2009
Závěrečná práce Je chození jenom o tom, co vidíme kolem sebe? Nebo je v tom něco víc?
Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama. Bible - Píseň písní 8:4
Křesťanská akademie mladých
Pavol Lezo
Frýdlant
1
Obsah 1. Předmluva 2. Komunikace 3. Dvě města 4. Pěr jazyků lásky 5. Hranice ve vztahu 6. Zdroje a doporučené knihy
2
1. Předmluva Pokud hledáte příručku pro to, jak efektivně a rychle sbalit holku, tak tuto práci prosím zahoďte, protože je pro ty, kteří chtějí vstoupit do vztahu nebo v něm již jsou a myslí to vážně s člověkem, se kterým chodí. Tím myslím, že s ním či s ní chtějí chodit, aby se časem vzali a jejich touhou je tento vztah vybudovat. Nebo pro lidi, kteří si obecně kladou otázku, o čem teda to chození dvou lidí je. Tato práce obsahuje různé, podle mého mínění důležité a podstatné podněty k přemýšlení i moje vlastní názory a hodně myšlenek, se kterýma souhlasím. Nenajdete tady možná úplně všechno důležité, ale myslím si, že všechno snad ani obsáhnout nelze. Chci vás povzbudit abyste tuto práci dočetli do až konce a nenechali se v průběhu odradit nějakou myšlenkou, se kterou nesouhlasíte. Jedna z věcí, na kterou bych rád upozornil hned ze začátku je, že si myslím, že vztah dvou lidí je krásná a lákavá a vzrušující věc, kterou přeji všem. Je ale potřeba si uvědomit nějaké důležité a praktické věci. Měli bychom pochopit, že je rozdíl mezi tím být zamilovaný a milovat. Zamilovanost je psychický stav, při kterém máme zrychlený tep a jsme šťastní a je nám dobře, když jsme s tím druhým člověkem nebo na něj myslíme. Podlamují se nám v jeho přítomnosti kolena a jsme plní emocí. Zamilovávat se můžeme opakovaně do stejné osoby. Láska je dost často rozhodnutí. Není to o nějakém poblouznění, ale je to rozhodnutí a závazek, že budu toho druhého milovat, i když mi nebude dobře, i když mě bude štvát, i když budeme pohádaní. Znamená to milovat za každých okolností, ne jenom když je nám oběma dobře. A musíme se pro ní rozhodovat opakovaně. Pokud někoho milujeme znamená to, že jej máme ve svém žebříčku důležitosti na mísě před sebou samým. Nejdřív on a jeho zájmy a potom já. Pokud to tak není nebo to tak necítíme, tak si dovolím tvrdit, že je to špatně. Láska, která se snaží urvat pro sebe, není láska, ale prachobyčejné sobectví. Jde nám pouze o to tu druhou osobu využít a žádný cit v tom není kromě sobectví. Já Já Já jenom Já - to není láska. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. 1. Korintským 13:4-7 Zde je definice lásky tak jak ji definoval Bůh v Bibli. Další věc, které bych se rád dotkl je - Myslíte si opravdu, že nyní je čas na to mít děvče nebo kluka? Myslete i do budoucna. Jak dlouho budete na škole? Jak dlouho budete na střední a jak dlouho na výšce? Jakou chcete mít kariéru? Vydržíte tak dlouho s tím člověkem jenom chodit? Proč, dovíte se dál. A je ten člověk, se kterým nyní jste, ten pravý pro váš život? Víte, co vlastně chcete? Znáte ho? Miluje vás nebo je to sobec, kterému jde pouze o jedno? Nevíte? Tak bych vám doporučil číst dál. Neříkám, že vám dám odpověď na všechno, ale to nevadí. Důležité je, aby vás to dovedlo k přemýšlení. A v poslední kapitole naleznete seznam knih, které vám spoustu věcí osvětlí. Vřele doporučuji. Ještě bych vám rád poradil. Pokud si nejste jistí jděte za někým starším, komu můžete věřit a promluvte si o vzatzích a o konkrétních věcech ohledně chození. A na závěr. Pokud zjistíte, že ten s kým chodíte je opravdu ten nebo ta pravá a milujete se a chcete se vzít, zajděte si za někým o kom víte, že dělá takzvané předmanželské setkání a sjednejte si s ním nějaké schůzky před svatbou. Poradenství v této oblasti je velice užitečné a dobré. Na číšníka se učíme minimálně tři roky, na mechanika také ale na manželství, které trvá celý život se neučíme vůbec a o hodně potom přicházíme. Myslím, že je moudré učit se z chyb jiných lidí a naslouchat moudrostem starších lidí a párů. Sám jsem před svatbou prošel se svou snoubenkou sérii předmanželských setkání a velice to náš vztah upevnilo, utvrdilo, posílílilo a posunulo. Bylo nám to k užitku a k radosti. A hodně jsem z těchto setkání čerpal, ne jenom ve svém životě, ale také v této práci.
3
2. Komunikace Komunikaci považuji za jednu z nejdůležitějších kapitol, protože člověk je společenský tvor a většinu dne stráví komunikací s jinými lidmi. Komunikace jako taková má velký vliv na vztahy mezi lidmi a myslím si, že většina problémů nebo konfliktů mezi lidma vzniká právě z nepochopení se v komunikaci nebo ze špatné komunikace či jejího nedostatku. Nyní se vyhnu odbornému popisu komunikace a přejdu rovnou k tomu co naši komunikaci nebo jednání s lidmi ovlivňuje. Jsou to: slova, skladba vět, citoslovce, tón hlasu, výška hlasu, postoj těla, mimika obličeje, gesta a tak dále. Další věc která ovlivňuje naši komunikaci je to, jak se člověk obléká, jak o sebe dbá, jak voní nebo zapáchá a také jak celkově vystupuje. Všechny tyto věci ovlivňují naši komunikaci a postoj k ní. Navíc u každého člověka vyvolávají různé podněty různé reakce a postoje. Takovou typickým příkladem může být to jak dva lidi hodnotí vystupování jednoho člověka. Každý má trochu jiný názor na stejnou věc. Je důležité si toto uvědomovat. Stejně jako jsme každý jiný, tak tak stejně máme i jiné názory a jinak komunikujeme a v tom je podstata věci. Dost často vznikají nedorozumění mezi lidmi právě proto, že zapomínají na tyto rozdíly. Prakticky: pokud řeknu slovo „auto“ tak každý člověk si vybaví ve svých představách jinou věc. Nevěříte? Co jste si představili vy? Já Range Rovera. Někdo jiný si vybaví trabanta, někdo zase auto, kterým aktuálně jezdí, někdo auto, o kterém sní. Někdo zase taxík nebo náklaďák mohl bych pokračovat dál. A to si vezměme, že se bavíme jenom o autě, a kolik je zde možností. Když do toho ještě započítáme věci, které komunikaci ovlivňují, jak jsme o tom výše hovořili, tak si představte co to udělá, když se lidi budou bavit o složitějším tématu a neporozumí si. A o tom to celé je. Proč si lidi nerozumí? Proč mají na věci jiné názory než my? Proč, když něco řekneme, tak si oni představí něco jiného, než co my myslíme? Je to zkrátka kvůli tomu, že každý vyrůstáme v jiných podmínkách, máme jiné rodiče, jinou životní situaci, jiný kolektiv lidí, se kterýma se stýkáme a tyto všechny věci náš život a naše chápání a vyjadřování ovlivňují. Jsou to takové naše pomyslné brýle, kterýma se díváme na svět a způsob, jakým se vyjadřujeme. Pokud někdo bude vyrůstat v rodině vysokoškoláků, bude mít vyjadřování a chování nejspíš jiné než někdo z ulice. Ukážeme si to na jednoduchém obrázku. Ágnes
Boris
„A“
Filtry
Informace
„B“
Filtry
Na obrázku máme dvě postavičky, mezi kterýma probíhá rozhovor. Informace A odchází od Borise prochází přes filtry ))) ((( a přichází k Ágnes, která ji chápe jako informaci B. Filtry jsou ony pomyslné brýle, které ovlivňují náš pohled na svět. Různí lidé mají různé brýle, pohledy, které jsou určené naší kulturou, společností, vzděláním, rodinou, povahou, charakterem atd. Informace se mění z A na B, protože filtry, a tím pádem i chápání, máme každý člověk 4
ovlivněny jinýma věcma. To způsobuje, že naše chápání je odlišné od chápání ostatních lidí. Dejme tomu, že se Boris s Ágnes bavili a Boris použil hlášku, která se mu zalíbila nedávno „To je ale úroveň!“ reagoval tak ze srandy. Ágnes se cítila ponížená, protože ji tuto větu říkal v dětství její otec, když ji chtěl ponížit. Tím jí nastavil na tuto větu filtr a když ji teď slyšela od Borise a prošlo to přes tento její filtr, nepochopila to jako srandu, ale jako urážku. Informace A se změnila na informaci B. A máme tady typický příklad nedorozumění. Umění komunikace není rozumět všemu, co se nám druhý snaží říct, ale snažit se chápat, co nám říká a ptát se, zjišťovat a být tolerantní. Pro Ágnes to znamená zeptat se doplňující otázky: „Jaks to myslel? Proč jsi to řekl?“ Na to už může Boris reagovat a komunikace se rozvíjí a nedochází ke zbytečným konfliktům. Nutno podotknout, že si dost často tyto filtry neuvědomujeme a odkrývají se nám až když o tom mluvíme. (Ágnes proto nejspíš ani netušila, proč se cítí poníženě, ale reagovala na základě získaného filtru.) Možná to vypadá hloupě, ale na takovémto principu probíhají všechny rozhovory našeho života. Stává se nám ale, že občas když se známe navzájem víc, tak už můžeme tušit, jak to ten druhý myslí, a potom nedochází ke špatnému pochopení informace. Dost často se nám tedy stává, že předání myšlenky není úspěšné nebo je neúplné. Když ale víme, jak to funguje, můžeme se zaměřit na to, aby byla myšlenka podána způsobem, kterým to druhý lépe pochopí. A my se můžeme také zeptat jak to, co jsme se mu snažili předat, chápe, jak tomu rozumí. Nyní jsme si popsali komunikaci obecně. Teď se zaměříme na rozdílnost komunikace muže a ženy. Mužský komunikační kanál se podobá autu jedoucímu pomalu venkovem s pěknou vyhlídkou. Co to znamená? Cesta představuje myšlenkový kanál. Je jenom jeden. Je složitý. Nepřímočarý. Náročný. Autíčko je myšlenka, která po této cestě jede a protože je ta cesta venkovská a úzká, tak autíčko musí jet pomalu a nedá se předjet jiným autíčkem. To znamená, že muž je přemýšlivý, jeho myšlenky jsou hluboké a někam směřují nejsou rychlé, ale za to jsou propracované. Toto má velký vliv i na komunikaci. Muži se většinou baví o jednom tématu dlouho a myšlenky mají začátek a konec. Moc nedokáží vyjadřovat emoce. Když se podíváte na skupinu mužů, tak vidíte, že většinou mluví o jednom tématu – jeden mluví a ostatní poslouchají. Když budete stát opodál, tak kromě hlasitého smíchu jednou za delší interval je skoro neuslyšíte. Zatímco když budete stát opodál skupinky žen, uslyšíte štěbetání, mluví jich několik najednou, uslyšíte smích častěji než u mužů. Ženy snadněji vyjadřují emoce než muži. Je to tím, že ženský komunikační kanál je jako několikaproudá dálnice, kde je hodně hustý a rychlý provoz. Jedna myšlenka předjíždí druhou. Neřadí se ani podle důležitosti ani podle logiky, ale podle emocí a asociací. Na muže to působí jako neorganizovaný chaos, ale ženy si mezi sebou rozumí natolik, že stíhají sledovat, v kterém pruhu jezdí které autíčko a zvládají se bavit třeba o několika témátech najednou. 5
Pokud jste správně pochopili mou myšlenku, tak je pro vás zřetelné, že v přemýšlení, a tím pádem i ve vyjadřování myšlenek, je velký rozdíl u žen a u mužů. Co tedy, když tyto dva popsané procesy spojíme dohromady? Začne docházet ke konfliktním situacím. Protože muž je ve své podstatě řešitel a logik a potřebuje jednotný a pomalý tok myšlenek, aby je zvládal řešit. Nerozumí vždy úplně ženě, která na něj se svým dálničním systémem chrlí stovky informací. Muž se ve své snaze pomoct jí často zasekne u první myšlenky a snaží se ji logicky vyřešit. Málokdy chápe, že se žena potřebuje pouze sdílet o tom, co prožila, jaké má emoce, co si přeje, co se jí dotýká, co viděla atd. Ženě dost často stačí, když muž naslouchá a pokud možno klade doplňující otázky. Samozřejmě jsou chvíle, kdy potřebuje pomoct a vyřešit, ale není tomu tak vždy, jak se muži často domnívají. Pokud jste muž, snažte se naslouchat. Žena vám dost často sama řekne kdy a jestli potřebuje pomoct. Pokud jste žena, neurážejte se nad mužem, že vás řeší místo toho, aby vás poslouchal a zkuste mu trpělivě vysvětlit svoji aktuální potřebu – že jednoduše chcete, aby naslouchal, ne řešil. Mnoho konfliktů na základě komunikačních kanálů vzniká často při příchodu muže domů. Jde o to, že muž je se svýma myšlenkama ještě v práci nebo ve škole, nebo na místě, kde byl a chvíli mu trvá, než jeho autíčko dojede domů. Než přesměruje myšlenky na to, že je někde jinde. Pokud na něj žena v této fázi vychrlí stovky myšlenek, muž může být podrážděný. To proto, že když je svýma myšlenkama jinde, nezvládne nápor tolika informací, které si podvědomě myslí, že má řešit. Muž se snaží řešit ženiny myšlenky a zasekne se někde na začátku u prvních dvou namísto aby jenom naslouchal, potom je z toho podrážděná zase žena. Jak předejít těmto situacím? Je velice dobré, když muž při příchodu odněkud domů, má chvíli čas sednout si a zklidnit se, aklimatizovat se na domácí prostředí, cca 30 minut. Po tomto časovém intervalu by se měl muž zaměřit na ženu a snažit se naslouchat. A to tak, že si nebude už v průběhu její řeči připravovat odpovědi, ale bude poslouchat, co žena říká, s opravdovým zájmem, pokud ji miluje. Myslím, že konfliktům ve vztahu se nevyhneme. Dokonce si myslím, že je to dobře, protože konfliktní situace nás učí vyjadřovat se a předávat své myšlenky a každý dobře vykomunikovaný konflikt prohlubuje vztah. To, že dochází ke konfliktům není špatně, ale pokud víme, co je pro toho druhého lepší nebo jaký je jeho styl komunikace, měli bychom to respektovat a měli bychom si vycházet vstříc. Vztah není o mně, ale o mém partnerovi a o nás dohromady. Pokud miluji, tak bych měl toho druhého upřednostňovat před sebou. To znamená občas zahodit pohodlí a nebýt líný, ale být aktivní a možná se kousnout do rtu, když se mi něco nelíbí. To neznamená trpět, ale mluvit o těch věcech s klidem a rozvahou.
6
3. Dvě města Nevím co očekáváte od vztahu, ale pokud do něj hodláte vejít nebo už s někým chodíte, pravděpodobně už víte, že to není jen tak. Víte, že ne vždy to co řeknete bude správně pochopeno. Teď bych se chtěl zabývat tím, proč lidé na různé věcí reagují různým způsobem. Také bych chtěl vysvětlit vznik dosti zbytečných hádek a ukázat na to, jak jsme často jeden k druhému sobečtí a nekompromisní. Nejlépe nám k tomu všemu poslouží příklad dvou měst, které se chtějí spojit. Takzvaná aglomerace. Tyto města symbolizují dva lidi ve vztahu. Proč města? Každé z těchto měst má vlastní ekonomii, obranu, zvyky a návyky, samosprávu, kulturu, vkus, odpadní systém, vojenský systém, jinak se rozvíjejí, obyvatelé mají většinou jinou mentalitu, jiný jazyk, jiný způsob dorozumívání se a takovýchto věcí bychom ještě mohli najít spoustu. Proč o tom takto mluvím? Myslím si, že když budeme za těchto podmínek diskutovat o tom, jak spojit dvě města, tak se shodneme, že je to komplikované, protože každé město se musí nějakým způsobem, více či méně přizpůsobit tomu druhému, aby mohlo dojít ke spojení. V první řadě musejí zbourat minmálně jednu stěnu hradeb a přestavět je, aby došlo k propojení území. Potom se musí vyřešit ekonomický systém, dále kanalizace, samospráva, obrana, vojenský systém atd. Je toho hodně, co ty dvě města musí projednat pro to, aby vše fungovalo. Teď si vemte, že nemluvíme o městech ale o dvou lidech. Říkáte si to je blbost! Co to kecá a dělá z toho horor! Vždyť to tak složité nemůže být! Vždyť spolu jenom chodíme! Ano, ale mě teď nejde o to vás nějak podráždit, jenom chci abychom si uvědomili, že osobnost člověka je složitější než se zdá, a že chození je vážnější věc než jenom kamarádství. Pokud toho druhého opravdu milujete, uvědomte si, že všechny tyto systémy má on i vy v sobě a dost často podle nich fungujeme, rozhodujeme se a máme nějaké očekávání. Abychom to ještě lépe pochopili, vysvětlím některé z těchto systémů. Berme to ale tak, že při chození pouze vyjednáváme o tom a zkoušíme vymyslet, jak ty dvě města propojit a provázat jednotlivé systémy. Ke skutečnému propojení by mělo dojít až po svatbě. Samospráva: v každé rodině to vypadá trochu jinak s tím, kdo rohoduje, má hlavní slovo, dává rozkazy, plánje, vybírá kam na dovolenou, investuje peníze a jiné. Někde dělá tyto věci otec, někde jinde matka. A s tímto postojem, obrázkem, jdete každý do nějakého vztahu a máte proto i potom určité očekávání, které doufáte, že vám ten druhý naplní. Ale ejhle u nich v rodině to bylo přesně naopak a on očekává to samé od vás. Dejme tomu, že plánujete kam na výlet a vy se ptáte pořád kam by ona chtěla jít protože u vás doma o tom rozhodovala matka. A ona se vám k tomu pořád nevyjadřuje a říká, že je jí to jedno, protože u nich doma o takovýchto věcí rozhodoval otec, proto očekává, že místo vyberete vy. A máme tady hádku jako lusk, když nám nedojte, čím by to mohlo být. 7
Obranný systém: sice moc při chození nepřebudujeme, protože samotné bourání a budování pomyslných hradeb patří až do fáze po svatbě, ale každopádně bychom už v chození mohli pracovat na teoretických plánech, které nám můžou v budoucnosti velice pomoct. To znamená, že si například toho druhého pustím v komunikaci blíž než normálně ostatní lidi, musím se v některých věcech otevřít více. Musím se učit komunikovat. Přestávám na druhého v hádkách útočit, ale snažím se je řešit a mluvit o věcech, které mě od toho druhého zraňují a ubližují mi, které potřebuju změnit a co se mi naopak líbí a proč. Hodně věcí, o kterých budeme mluvit je pouze o tom mluvit, mluvit, diskutovat, v lásce komunikovat a snažit se chápat názory a postoje toho druhého. Taky se můžeme učit přizpůsobvat se a vcítit se do jeho situace. Když někoho miluji, tak se ho nesnažím zranit, ale povzbudit. Ekonomický systém: ke skutečnému propojení dojde až po svatbě, ale je důležité o tom mluvit. Kdo bude mít na starosti peníze. Jak budeme investovat. Za co rádi utratíme peníze a za co ne. Kolik peněz na co potřebujeme atd. Po svatbě bude mít člověk hodně práce s tím, jak řešit peníze, protože ne každý má stejné návyky a v rodině viděl různé nakládání s penězi. Můžeme na věc mít jiný názor, takže si myslím, že toto je jedna z nejošemetnějších záležitostí k projednávání a řešení. Pokud toto téma obejdeme, může se nám stát, že po svatbě dojde k velký hádkám o tom, co kdo dělá s penězi a jakým způsobem, protože se nám oběma zdá, že zrovna ten náš systém je ten jediný a správný. Jazyk, dorozumívání se, mentalita, kultura, návyky: každý z nás máme povětšinou jiné záliby, jinak komunikujeme a jinak vyjadřujeme určité věci, jinak prožíváme zranění, jinak chápeme stejné posunky, jinak trávíme víkendy, máme jiné návyky, máme odlišné celkové harmonogramy dne a týdne a hlavně máme jiný charakter. Toto všechno bychom měli brát v potaz když s někým chodíme. Myslím si, že mi spousta z vás namítne. „To je blbost. Ty si to tak možná měl, ale my jsme jiní a my si rozumíme, protože máme moc věcí společných a všecko děláme naprosto stejně. Pokud si to tak neměl, tak to tě lituju, ale já jo já to tak mám a vůbec tolik věcí nemusím řešit.“ Dovolil bych si vám oponovat na tvrzení, že máte všecko stejně. Jediné co máte stejně, jsou v zamilovanosti růžové brýle na očích. Každý člověk je originál, tak jak ho Bůh stvořil. To buď budeme tolerovat a tak k lidem i přistupovat nebo se budeme trápit. Tímto vás nechci od vztahu odrazovat, i když to tak může možná na někoho působit. A nesnažím se vám říct, ať jdete od toho, že je to příliš složité a komplikované na to, abyste to řešili atd. Naopak vztah je krásná věc, kterou stojí za to oběvovat. Jenom je tady ta skutečnost, že pokud chceme budovat opravdu dobrý vztah plný lásky, péče a porozumění, tak si musíme být jistí tím, že to něco stojí a někdy to bude i bolet, když se budeme muset v zájmu toho druhého vzdát některých věcí. Ale potom ten celkový výsledek stojí za to. Těch oblastí, u kterých dochází k propojení měst nebo dvou lidí, je daleko daleko víc. Já jsem je chtěl pouze nastínit, abyste měli představu o tom, že něco takového vůbec existuje a co to znamená. Myslím si, že už vás samotné napadou další a další systémy a vzorce, o kterých je potřeba mluvit a řešit je. A navíc, každý člověk je originál a tudíž i každý pár je jiný než ostatní a řeší jiné věci. Proto se zde snažím mluvit obecně, abychom si z toho mohli všichni něco vzít.
8
4. Pět jazyků lásky Protože se bavíme o rozdíech mezi lidma a o tom, že ne všechno všichni vnímáme stejně, je potřeba se dotknout i oblasti vyjadřování lásky. Možná vám to příjde zvlášní, ale projevů lásky je několik a pro každého to znamená něco jiného. Tyto projevy lásky by se daly rozdělit asi do pěti kategorií. Každá ta kategorie obsahuje nějaký typický prvek, který daného člověka oslovuje. Abychom se mohli bavit konkrétně, tak si tyto jazyky lásky definujeme. Slova ujištění- těma oceňujeme hodnotu toho druhého, jak mluveným tak psaným slovem. Jsou to různá vyznání lásky, Ocenění něčeho, čeho druhý dosáhl nebo co udělal. Povzbuzení nebo podpora nebo jiné pozitivně laděné, věci které člověka povzbudí a dobře naladí. Pozornost- znamená, že se dokážeme vcítit do vnitřních prožitků toho druhého a vyjádřit svoji duševní blízkost. Většinou to znamená, že takový člověk potřebuje ničím nerušenou atmosféru a 100% naší pozornosti. Dost často se tento jazyk vyskytuje u žen, kterým například vadí, když si muž u rozhovoru s ní čte noviny nebo sleduje televizi. Protože zákonitě dochází k rušení rozhovoru a žena má dojem, že není pro svého partnera dostatečně důležitá a žádáná. Dárky- zahrnujeme druhého drobnými maličkostmi, které ho potěší. Je dobré znát, co se druhému líbí a jaký má vkus, protože i když správně odhadneme jazyk lásky, stejně můžeme být mimo s výběrem dárků. Ano je to obtížné vysledovat, co by žena chtěla za dárek zvlášť když na vás chrlí různé informace „dálničním tokem myšlenek“ a muž má problém se v tom vyznat. Ale když zaregistrujete to nenápadné autíčko ženina přání a trefíte se jí do nálady a do vkusu, tak budete také náležitě odměněni. Nutno podotknout, že žena si myslí, že to autíčko s tím přáním není malinké, ale že je to obrovský červený náklďák se sirénou, který přece není možné přehlédnout a je to tak jasné. A vám to přece musí být taky jasné. Ale to si myslí ženy. Pro muže je to dost často nečitelné. Povzbuzení pro muže: stačí být citlivý a odhalíte to. Pokud to ale neodhalíte, tak zkuste připravit na možné řešení jejích zranění z toho, když má dojem, že si jí nevšímáte. Skutky a služby- obklopíme druhého praktickou péčí, třeba tím, že muži povysávají byt nebo umyjí nádobí nebo udělají jinou věc, kterou by ženě pomohly. Nebo to může být naplnění nějakého jejího přání. Třeba že ji někam dovezete nebo jí s něčím pomůžete. Ženy můžou pro své miláčky s tímto jazykem lásky třeba umýt auto nebo jim něčím pomoct. Fyzický kontakt- jím můžeme vyjádřit svou fyzickou blízkost a něhu. Myslím, že není třeba více dodávat k fyzickému kontaktu jako jazyku lásky, ale budeme se jím ještě do podrobna zabývat v další kapitole. Tak co? Už víte jaký je váš jazyk lásky? Co je pro vás nejpříjemnější? Co když pro vás někdo udělá, tak je vám jasno, že mu na vás záleží? A víte už, co potřebuje ten, koho milujete, aby měl pocit, že ho milujete vy? Ujištění? Dárek? Víte to? Aby bylo dostatečně jasné o co tady jde, dám příklad. Muž příjde domů s kytkou v ruce. Přijde k dívce a dá ji kytku, políbí jí a řekne miluji tě. Potom odejde do pracovny. Muž si myslí, jak projevil své dívce lásku, ale když se k ní vrátí, ona mu pláče s kyticí v náručí? Proč? Protože její jazyk lásky nebyl dárek, ale naopak byla to POZORNOST. Pokud pochopíme tento jednoduchý princip, tak se ve svém životě vyhneme spoustě chyb a omylů a bolestivých rozhovorů. Neříkám, že vždy musíme být dokonalí, to ani nejde, ale když v tom budeme sobečtí, hlavně my muži, a nebudeme se zajímat o potřeby našich drahých krásných žen, velice jim to ublíží a zraní je to a náš vztah to zruinuje. Je to jakoby jste měli konto u banky. Pokud projevujete lásku svému partnerovi, ať jde o muže nebo ženu, on to podvědomně hodnotí a připisuje vám body na váš účet. Pokud se přestanete zajímat, body se začnou ztrácet. Dokonce pokud mu nějakým způsobem ublížíte body se rychle odečítají. Potom když je vám špatně a potřebujete podpořit zase vy, nebo chcete mít příjemný den, nebo prostě jenom toužíte po tom aby vám partner projevil lásku, on nebude mít z čeho protože váš účet u něj je v mínusu a je možné, že jste před bankrotem-rozchodem s partnerem. Pokud ale budeme naopak investovat do vztahů s naším partnerem a budeme ten vztah budovat projevy jejich jazyka lásky, tak bude vztah čím dál tím lepší. Prakticky to děláme pro sebe, protože to, co budeme 9
zasévat to také sklidíme.
5. Hranice ve vztahu Máte ve vztahu hranice v oblasti doteků, líbání a jiných věcí týkajícíh se sexuality i samotného sexu? Proč se ptám? Protože tyto věci patří až do manželství. Asi si říkáte co je to za puritána, to už je dávno z módy. Možná ano, ale kdyby se touto radou lidé řídili, tak si ušetří spoustu zranění, zklamání a jiných bolestných věcí. Sex patří do manželství a Bůh věděl proč to tak udělal. Podívejme se na to z té praktické stránky. Kdyby byli lidé zdrženliví až do svatby a byli si i potom věrní, tak nemáme problém s AIDS nebo jinými pohlavními chorobami, protože by se neměly jak šířit a lidé by byli šťastnější. Proč si myslím, že je ještě zdrženlivost do svatby důležitá je hned z několika důvodů. Když se s někým vyspíte před svatbou, otevíráte oblast, která vám nepatří, ale taky tím vydáváte část svého srdce tomu druhému. Jinak řečeno část vašeho „já“ se vydává tomu druhému a už to nevezmete nikdy zpět. Takže když potom máte dalšího partnera, tak už nemá celé vaše srdce, ale jenom část, a další pártner už má jenom část té části atd. Řeknu to ještě jinak. Co by se vám líbilo víc? Vzít si za manželku pannu nebo promiskuitní ženu, které už z jejího srdce ve vztahu k mužům a sexu nezbylo nic, protože to rozházela svým způsobem života? Osobně bych dal přednost panně. Ale zeptám se vás, zasloužíte si ji? Jaký je váš život? Pokud něco vyžadujete, tak byste taky takoví měli být. Pokud chcete po holce sex, tak jste potom pěkně sobečtí a nejde vám vůbec o tu holku ale pouze o její tělo. A sobec by neměl mít vztah s holkou, protože vztah není o mě a mojich potřebách, ale o tom co potřebuje ten druhý. Pokud tu holku milujete, tak vydržíte až do svatby, protože pro ni a pro její srdce je to lepší. Jak můžete chtít pannu, když každou holku která projde vaším životem svedete do postele? Ano, možná je to pohodlné a luxusní, užívat si jak to jen jde, ale věřte nebo ne časem vás ty myšlenky a výčitky dostihnou a potom, když se podívate za sebe a budete svým dětem říkat jak jste žili, tak šťastní a hrdí nebudete. A čas vrátit nejde. Co jednou uděláte už nejde vzít zpět. Možná si říkáte, však ta holka co s ní spím měla přede mnou jenom jednoho kluka. Ale co když ten kluk měl pět holek a jedna z nich měla kluka co měl AIDS. Nemůžete to vědět, ne vždy to jde poznat! Pěkně to od toho kluka pochytali jeden po druhém. Nechci vás strašit, ale taková je dnes realita. Jedinou jistotu máte vydržet až do svatby zůstat panic nebo panna. Nehledě na to, že tento trend začíná být velice populární a příchází ze zemí kde mají problémy s AIDS. Vím, že vydržet je těžké, ale potom to stojí za to. Pokud byste tedy chtěli vydržet až do svatby tak mám pro vás pár tipů. Jedna z nejdůležitějších věcí je mít nastaveny hranice. Každý člověk je má někde jinde. Jinak je mají kluci, jinak holky. Každopádně si musíme sami pro sebe upřímě říct, které věci mě přivádějí do varu a posunout si hranice ještě o krok přísněji. Proč? Protože když vím, že mě přivádí do varu když mi partnerka sahá na stehno, tak je pozdě jí to zakázat až v okamžiku, kdy se to stane. Je potřeba se vůbec vyvarovat takového dotyku. Potom o konkrétních věcech mluvte a řekněte si, co kdo nemá dělat aby to toho druhého nedráždilo k tomu udělat něco víc. Pokud možno, mluvte o tom opatrně aby nedošlo ke katastrofě zrovna když se o tom budete bavit. Nemluvte o tom tak, jakoby jste chtěli toho druhého svést. Já když jsem se o tom bavil se svou partnerkou, tak jsme si to vyjasnili asi takto. Nebudu se jí dotýkat na nohou, bříšku a prsou. Nebudu mluvit tak, aby jí to vzrušovalo. Nepolíbíme se vášnivě až do svatby a nebudeme si proplétat prsty na rukou když se budeme za ruce držet. Možná vám to příjde přehnané, ale čím konkrétněji jsme to definovali, tím lépe se to dodržuje a kontroluje. A navíc se vyvarujeme toho, že bychom zašli příliš daleko. Hranice je třeba aktualizovávat, protože se čas od času něco změní něco zpřísní něco povolí atd. Je potřeba si to opravdu definovat a vzájemně se povzbuvat abychom to vydrželi. I když dva lidé ví, že se vezmou tak by to tím tuplem měli držet aby byli příkladem pro ostatní. Není to jednoduché ale jakou byste měli radost z vánočního dárku který byste si rozbalili na Mikuláše a potom na Vánoce znova. Dělali byste překvapené? A sex je, ten nejkrásnější dárek, který 10
můžete ke svatbě dostat.
6.Zdroje a doporučené knihy 1. Pozor srdce muže
John Eldredge
2. Pět jazyků lásky
Gary Chapman
3. Sex začíná v kuchyni
Kevin Leman
4. Úchvatná
John a Stacy Eldredge
5. S nikým nechodím a nejsem cvok
Joshua Harris
6. My dva spolu
Joshua Harris
7. Ani ň
Joshua Harris
8. Adamovo mlčení
Larry Crabb, Al Andrews, Don Hudson
9. Sedm návyků vůdčích osobností
Stephen R. Covey
10. Semináře a přednášky o partnerství a manželství 11. Předmanželská setkání s Tomášem Hasmandou 12. Přednáška „Sex, AIDS, vztahy od Tomáše Řeháka 13. Osobní pozorování
11
