32
3
Internet věcí
Klíčová slova Internet věcí, IoT, čidla, bezpečnost dat, hrozba úniku dat, EMC, IDC, bezdrátové sítě, SimpleCell, T-Mobile, České radiokomunikace, Things.cz.
3.1
IoT v roce 2020: 25 miliard věcí připojených k internetu
Internet věcí (anglicky Internet of Things, zkratka IoT) je v informatice označení pro propojení vestavěných zařízení s Internetem. Propojení zařízení by mělo být zejména bezdrátové a mělo by přinést nové možnosti vzájemné interakce nejen mezi jednotlivými systémy a též přinést nové možnosti jejich ovládání, sledování a zajištění pokročilých služeb. Následující výpis z článku uvádí základní informace o tom, co to je internet věcí: Text [26]: Obecně lze říci, že internet věcí je tvořen senzory i koncovými zařízeními provádějícími určitou činnost, datovou sítí a systémy pro uchování a zpracování dat. Základní otázkou je jaká konkrétní zařízení budou k internetu připojena a proč? V blízké či vzdálenější budoucnosti by mělo jít o řadu běžných věcí kolem nás:
Co to tedy je internet věcí?
Co to tedy je internet věcí?
Termostaty v našich bytech, díky nimž snadno nastavíme pro správný čas tu správnou teplotu a současně ušetříme na nákladech, nejrůznější zámky, fitness náramky na našich zápěstích, domácí spotřebiče, čidla ve výrobě i v dalších článcích odběratelsko-dodavatelských řetězců...
Co budeme ovládat přes intenet?
Ještě důležitější, než výčet konkrétních zařízení, je ale výsledný efekt: Cokoli, kde to dává smysl, bude snadno nastavitelné (s příslušnými právy) odkudkoli, bude možné sbírat, analyzovat a sdílet získaná data a dále je využívat. Ve firmách si lze možné přínosy představit snadno – záleží jen na konkrétním segmentu podnikání. V segmentu koncových uživatelů si pak lze představit třeba dodavatele potravin, který vám odešle zboží podle vašich preferencí s ohledem na vaši fyzickou zátěž v uplynulém dni a na stav zásob ve vaší ledničce.
Co od takového internetu, naplněnéno „věcmi“ očekáváme?
33 Některé nové příležitosti, které internet věcí nabízí pro podnikání, byly naznačeny již výše. Vzájemně propojená čidla ve výrobě umožní vyšší míru automatizace procesů, ale třeba i vytvoření přátelštějšího pracovního prostředí. Díky automatické analýze dat bude rovněž snazší kontrolovat jednotlivé procesy – a také jednotlivé zaměstnance, pokud to legislativa dovolí.
Očekáváme nové příležitosti pro podnikání
On-line terminály umožní snadnější, levnější a pohodlnější komunikaci s klienty. Zásadní příležitostí pro podnikání je pochopitelně výroba, prodej a instalace všech těch chytrých zařízení pro firmy i pro domácnosti uživatelů. Chytrá světla, termostaty, sprchy, zámky a další zařízení se tak postupně – pravděpodobně – stanou standardem. A vynechat pochopitelně nesmíme ani příležitosti v oblasti zdravotnictví. On-line čidla sledující náš zdravotní stav umožní rychle reagovat na vznikající nebo akutní problémy – ať už půjde o zjištění změny pohybových stereotypů indikující například propukající onemocnění kloubů (a okamžité doporučení podpůrné léčby ještě před tím, než si je klient problému vědom) nebo o indikaci náhlé život ohrožující situace, jako je infarkt myokardu nebo mozková mrtvice. Využití potenciálu internetu věcí s sebou pochopitelně nese potřebu se na tento nový fenomén připravit. Zcela jistě nás u těchto technologií čekají problémy s bezpečností dat. Analytici Gartneru upozorňují na nutnost uvědomit si úzkou návaznost využití internetu věcí na technologie informační bezpečnosti a uchování i analýzy dat. Pokud jde o bezpečnost, Gartner předpokládá, že v roce 2017 bude mít více než pětina organizací zavedeny digitální bezpečnostní služby věnované právě obchodním iniciativám zaměřeným na zařízení a služby spojené s internetem věcí. Internet věcí s sebou nepochybně přinese rovněž řadu nových standardů pro integraci různých zařízení.
Jak internet věcí lze využít v domácnosti, podniku i veřejné správě.
Přínos IoT pro zdravotnictví
Informační bezpečnost by dokonce mohla limitovat rozvoj IoT.
Aby mohla zařízení na internetu spolupracovat, musíme definovat nové stanadardy pro jejich interface.
34
3.2 Hrozby internetu věcí Uvědomujeme si tedy, že plné nasazení IoT vyvolá potřebu ochrany dat. To dokumentuje také následující článek: Text [27]: Nejčastěji zmiňovanou hrozbou v souvislosti se vznikem internetu věcí je hrozba úniku dat.
Budeme čelit nebezpečí prolomení soukromí jednotlivci i firem.
Nedávná studie společnosti HP uvádí, že 70 % nejběžněji užívaných zařízení v rámci IoT obsahuje zranitelnosti, a to mimo jiné související s hesly, šifrováním nebo nedostatečnou granularitou přístupových práv. Většina zařízení podle zástupců HP vyžadovala od uživatelů irelevantní osobní informace nebo nevyžadovala dostatečně bezpečné heslo. 70 % zařízení nešifrovalo přenášená data, přičemž stejný problém měla i polovina k nim příslušících mobilních aplikací. U 60 % zařízení byly objeveny nedostatečně zabezpečené ovládací webové stránky, stejný počet nešifroval softwarové updaty.
Čelíme nebezpečí, že od nás zařízení bude vyžadovat nadbytečná data.
Další významnou hrozbou pro internet věcí je zahlcení daty. Na jedné straně IoT nabízí velký potenciál pro sběr a analýzu dat, která mohou hodně vypovědět o firmě, jejích dodavatelích i klientech, na straně druhé platí, že pokud tato data nebude kam uložit nebo budou uložena nevhodně (například na zařízení/média s dlouhou přístupovou dobou), případně pro ně nebudou k dispozici odpovídající softwarová řešení umožňující jejich efektivní analýzu, budou znamenat jen nákladovou položku bez konkrétních přínosů.
Zahlcení daty může vést ke kolapsu aplikace.
Analýza EMC a IDC doporučuje zavést pro práci s daty striktní pravidla (pokud už nebyla zavedena dříve). Konkrétně je třeba jasně určit a vynucovat pravidla, díky nimž bude kdykoli zřejmé, kdo vlastní která konkrétní data, kdo má právo k nim přistupovat, kde jsou data uložena a jaká existují pro tato data rizika ohledně ochrany soukromí nebo souladu se závaznými normami (např. zákony).
Svět bude v blízké době definovat pravlidla pro práci s daty.
Pro efektivní práci s daty analýza doporučuje provést pečlivý výběr a poté nasadit moderní softwarové nástroje umožňující čištění, zpracování a využívání dat, a to tak, aby byla využitelná i ve stávajících systémech firmy. Zásadní je rovněž definovat si know-how, které je pro efektivní využití příležitostí plynoucích z IoT nezbytné, a tomu přizpůsobit nábor nových zaměstnanců i vzdělávání těch stávajících.
Již dnes je třeba připravovat zaměstnance.
Proto by měla být data při přenostu šifrovamá.
35
3.3 Sítě pro IoT [38] V letošním roce (2016) by měla být většina území Česka pokryta speciálními sítěmi pro tzv. Internet věcí. Ty jsou trochu jiné než klasické mobilní sítě. Pracují v nelicencovaném pásmu 868 MHz a především jsou optimalizovány nikoli na rychlost a objem přenesených dat, jako například sítě LTE, ale na minimální spotřebu energie. Síť Sigfox je bezdrátovou sítí, ve které lze posílat pouze impulsy malých balíčků dat o velikosti pouhých 12 bytů. Takových impulsů lze poslat maximálně 140 denně, což vychází zhruba na jednu za 10 minut. Pro potřeby Internetu věcí to stačí a různorodá čidla díky tomu vydrží fungovat třeba až několik desítek let bez výměny baterie. Na podobném principu pracuje i konkurenční LoRa. Na Českém trhu se do budování sítí pro Internet věcí vrhly hned tři subjekty – jedním je již zmíněný SimpleCell společně s T-Mobilem, kteří se opřeli o technologii Sigfox, dále pak České radiokomunikace, které využívají trochu odlišnou konkurenční technologii LoRa a dále sdružení Things.cz. To se rovněž opírá o technologii LoRa a síť hodlá vybudovat díky zapojeným lokálním poskytovatelům internetu.
Sítě pro IoT se snaží minimalizovat spotřebu energie.
Specifika sítí IoT.
V ČR se zavádí dvě technologie: Sigfox LoRa
Všechny tři startují tento rok a do konce roku slibují pokrytí většiny území Česka. Kdo bude chtít jejich služeb využít, ten si tak bude moci vybírat podobně jako u současných mobilních operátorů. Podle pokrytí, nabízených služeb, technologie a samozřejmě také cen. Zákazníky budou zprvu především firmy či státní instituce, kde se nabízí nespočet možností užitečného využití a počty zařízení zapojených do sítě se u jednotlivých projektů mohou dostávat až do tisíců. Ať už je to hlídání vozového parku, evidence vagónů, hlídání parkovacích míst, snímání hladin vodních toků, kontrola teploty zboží, monitoring zvířat atp. Zacílení především na firmy je logické, ale časem se provozovatelé sítí bezesporu otevřou i běžným koncovým uživatelům. Přes mobil byste mohli hlídat, zda vám někdo leze přes plot, stavy elektroměrů atp., jak máte vlhkou půdu na zahradě, kde vám zrovna běhá pes, jak máte plnou popelnici… Vše je jen otázka vhodného čidla a umístění. Firmy si tato čidla udělají na míru pro konkrétní potřebu, ale věřím, že se najdou výrobci, kteří vymyslí a vyrobí užitečné krabičky pro běžné uživatele.
V úvodu se stanou největšími zákazníky IoT podniky a instituce.
Budoucnost patří takké koncovým uživatelům. Je to o cenách.
36
3.4 Internet věcí pokrývá už 80 % České republiky Následující článek dokumentuje, jak rychle se infrastruktura pro IoT v ČR rozvíjí. Text [39] T-Mobile společně s firmou SimpleCell pokrývají Českou republiku datovou sítí Sigfox, určenou pro internet věcí. Podle vyjádření obou společností je nyní signál sítě dostupný už na 80 % území.
Budování infrastruktury pro IoT jde v ČR poměrně dobře.
Obr. č. 10: Aktuální pokrytí ČR sítí Sigfox. | foto: SimpleCell Zdroj: [39]
T-Mobile na tiskové konferenci v září 2015 slíbil, že do konce roku 2016 bude Českou republiku pokrývat 350 základnových stanic pro internet věcí. Máme za sebou půlku roku a stanic už je 150. Počet pokrytých obcí se za čtvrt roku zvýšil o víc než polovinu na 5 200. Síť Sigfox v současnosti pokrývá všechny obce nad 20 tisíc obyvatel. K současnému rozsahu pokrytí má k dispozici 150 základnových stanic, což je polovina z celkově plánovaného počtu. Kromě plánované výstavby pak ještě na vyžádání zajišťuje dynamické dokrývání oblastí, v nichž je o technologii větší zájem. Síť má sloužit například pro dálkové odečty energií, zabezpečovací zařízení nebo logistiku. Sítě Sigfox fungují ve 13 zemích a je na ně připojeno přes sedm milionů zařízení. Jejich prostřednictvím mohou komunikovat senzory a zařízení nezávisle na elektrickém připojení pět až patnáct let jen na baterie.
Sítě Sigfox instalují v dalších zemích EU.
37 Cena modemů je v řádu několika desítek korun a výhodou je i jednoduché programátorské rozhraní. V různých testovacích projektech je k Sigfoxu připojeno 72 firem. Do roku 2020 vzroste podle expertních odhadů ve světě počet připojených zařízení k internetu z nynějších 15 miliard na 200 miliard, na jednoho člověka tak připadne 26 těchto chytrých zařízení. Všechna tato zařízení, software digitální ekonomiky a další intrnetové systémy generují ohromná množství dat, v nichž je ukryto mnoho užitečných informací, ale k jejich získání již nestačí klasické statistické metody. Nastupují specializované systémy, které využívají fuzzy logiku a neuronové sítě a další technologie. Mluvíme o big datech a dataminingu.
