[1]
[2]
Informace • obsah
Typografie
• forma
co to je?
http://petr.olsak.net/bi-typo.html
[3]
[4]
Informace
Typografie
• zaznamenane´
Kdyzˇ myslı´me na formu informacı´ zaznamenany´ch pomocı´ pı´sma zejme´na v prˇ´ıpadeˇ tisku a prˇi prezentaci na pocˇ´ıtacˇ´ıch, mu˚zˇeme mı´t na mysli typografii.
• pomı´jive´ Zaznamenane´ informace • pomocı´ pı´sma • jinak Informace zaznamenane´ pomocı´ pı´sma • jedina´ kopie • tisˇteˇne´ a mnozˇene´ • zobrazovane´ a prezentovane´ jinak (pomocı´ pocˇ´ıtacˇe)
Jine´ vymezenı´: Typografie = graficka´ u´prava tiskovin. Slovo je odvozeno z rˇecke´ho typo´s (znaky) + graphein (psa´t). Znaky ˇ ´ımske´ tesa´ny do kamene. Slovo typos ma´ i byly za rozkveˇtu rˇ´ısˇe R tento vy´znam.
[5]
[6]
Dobra´ typografie?
Meznı´ky v historii
Nenı´ videˇt.
ˇ ecˇ (????? prˇ. n. l.) • R
Je nerusˇivy´m na´strojem ke sdeˇlenı´ obsahu informace. Ctı´ nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı pravidlo: cˇitelnost. Cˇtena´rˇ nesmı´ by´t unavova´n ani rusˇen.
• Pı´smo (cca 4000 let prˇ. n. l.) Mezopota´mie, Sumerove´, Akkaˇ ekove´, R ˇ ´ımane´, . . . dove´, da´le Egypt’ane´, Fe´nicˇane´, R ˇ ˇ • Papı´r (105 n. l.) C´ına, Cchan-Lun. V Evropeˇ vy´razneˇ pozdeˇji
Podrˇizuje se stalety´m tradicı´m.
• Knihtisk (1440) Neˇmecko: Gutemberg, Nizozemı´: Coster, Francie: Waldvogel
Jen u neˇktery´ch akcidencˇnı´ch tiskovin mu˚zˇe v rozumne´ mı´rˇe typografie „vycˇnı´vat“. Pak se blı´zˇ´ı uzˇitne´mu umeˇnı´.
• Tisk z plochy, litografie — Alois Senefelder (1800), vy´razneˇ pozdeˇji: forma prˇipravena´ fotochemicky, ofset (1905).
Jak rozpoznat ky´cˇ od umeˇnı´ ? Neexistuje algoritmus. Jdeˇte do ga¨ leriı´ na Picassa, Botticelliho, Dalı´ho, Durera, Gaugina, Gogha, Alsˇe, Sˇpa´lu, . . . Nasajte atmosfe´ru, nechte to do sebe absorbovat vsˇemi smysly. Po mnoha letech pak pozna´te rozdı´l mezi ky´cˇem a umeˇnı´m, ale take´ to nebudete umeˇt pojmenovat.
• Rotacˇky, va´lec proti va´lci — (1866) pro denı´k Times • Fotosazba, osvit tiskove´ formy z filmu˚ (1960) • Pocˇı´tacˇe — linotypy rˇ´ızene´ strojem (1960), TEX (1979), PostScript, PageMaker 1.0 (1985), pocˇ´ıtacˇ pro kazˇde´ho (1990), . . .
[7]
[8]
Technologie knihtisku
Litera — pı´smova´ kuzˇelka
• Tisk z vy´sˇky
• Vy´sˇka sazby: normalizovana´ na 23,55 mm
• Jednotlive´ litery (rozkla´dacı´/skla´daci forma)
• Noha + zrcadloveˇ obra´ceny´ relie´f pı´smene
• Raznı´ky, matrice
• Stupenˇ pı´sma: shodny´ pro celou pı´smovou sadu
• Sle´vadlo: odle´vanı´ liter matrice
• Sˇ´ırˇka litery: promeˇnliva´
• Tavitelna´ slitina: olovo, antimon, cı´n
• Vy´plnˇkovy´ materia´l: cˇtvercˇ´ık, pu˚lcˇtvercˇ´ık, trˇetina, osmina
• Vylepsˇenı´ slozˇenı´ tiskove´ barvy: saze, oleje
• Kerning pomocı´ pilnı´ku, kousku˚ filmu atd.
• Tiskarˇsky´ lis inspirova´n vinarˇsky´m lisem
[9]
[10]
Mı´ry v typografii
Na´zvy stupn ˇu ˚ pı´sma
• Tyto mı´ry bylo pouzˇ´ıva´ny drˇ´ıve, nezˇ vznikl metricky´ syste´m. Bylo podle nich odlito velke´ mnozˇstvı´ pı´sma, typografove´ se metricke´mu syste´mu neprˇizpu˚sobili.
6 bodu˚ — nonpareille
• Princip: stopa = 12 palcu˚, palec = 12 cˇa´rek, cˇa´rka = 6 bodu˚, tj. palec je roven 72 bodu˚m. Jenzˇe stopy byly ru˚zneˇ velike´. . .
8 bodu˚ — petit (typicky pro pozna´mky pod cˇarou)
• Didotu˚v bod v kontinenta´lnı´ Evropeˇ vycha´zı´ z francouzske´ stopy = 32,48 cm, bod = 0,367 mm, dvana´ct bodu˚ = cicero.
10 bodu˚ — garamond (nejcˇasteˇji pouzˇ´ıvany´ stupenˇ)
• Anglosasky´ syste´m, anglicka´ stopa = 30,47 cm, bod (point) = = 0,351 mm, dvana´ct bodu˚ = pica. Ve vy´pocˇtu vznikly jake´si zaokrouhlovacı´ chyby. • Soucˇasny´ americky´ palec (25,4 mm) ma´ bohuzˇel 72,27 anglosasky´ch pointu˚. Proto Adobe zavedla „pocˇ´ıtacˇovy´ bod“ = 1/72 palce = = 0,353 mm, dvana´ct bodu˚ = pica. Dnes nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ı syste´m.
7 bodu˚ — kolonel
9 bodu˚ — borgis
11 bodu˚ — brevia´rˇ 12 bodu˚ — cicero (podle Didotova bodu), pica (podle pointu) 14 bodu˚ — strˇednı´ 16 bodu˚ — tercie 20 bodu˚ — text
[11]
[12]
Vy´voj tiskove´ho pı´sma
Co prˇinesly pocˇı´tacˇe?
• Goticka´ textura: Gutenberg 1440
• Kazˇdy´ (cˇasto laik) ma´ pod rukama saza´rnu. Drˇ´ıve byla sazba rˇemeslo, rˇemeslnı´ci byli vyucˇeni v oboru.
• Dynamicka´ (renesancˇnı´) antikva: Nicolas Jenson (1470), dnes pı´smo Centaur, Adobe Jenson • Prvnı´ kurzı´va (italika): Aldus Manutius, Francesco Griffo 1500 • Dalsˇ´ı typografove´ renesance: Claude Garamond (1480–1561), Christoph Plantin (1514–1589), Wiliam Caslon (1692–1766) • Prˇechodova´ (baroknı´) antikva: John Baskerville (1754) • Staticka´ (klasicistnı´) antikva: Firmin Didot (1783) • 19. stoletı´: pı´sma pro plaka´t ru˚zne´ kvality • Bezserifova´ pı´sma: staticka´ (Helvetica, Univers), dynamicka´ (Gill), geometricky konstruovana´ (Futura).
ˇ emeslo mnohdy ztratilo na´vaznost: typicky kdo umeˇl s pocˇ´ıta• R cˇem neumeˇl pu˚vodnı´ rˇemeslo a obra´ceneˇ. • By´vale´ oborove´ normy a CˇSN vysˇumeˇly do ztracena. Stare´ postupy pra´ce prˇestaly existovat. • Pocˇ´ıtacˇe prˇina´sˇejı´ obrovske´ mnozˇstvı´ novy´ch technologicky´ch mozˇnostı´: kerning, tisk prˇes sebe, barvy, pı´smo implementovane´ pomocı´ bezie´rovy´ch krˇivek prˇipraveno ke snadne´ transformaci, algoritmy a automatizace zlomu sazby, okamzˇite´ na´hledy, kontrolnı´ tisky na laserovy´ch tiska´rna´ch, . . . • Vy´tvarnı´ci a odbornı´ci jsou ve fa´zi hleda´nı´, jak nove´ technologie vyuzˇ´ıt a „neprˇehnat to“ s kreativitou. Nelze cˇtena´rˇe prˇekvapit neˇcˇ´ım jiny´m, nezˇ na co byl zvykly´. • Laici deˇlajı´ na pocˇ´ıtacˇ´ıch hrozne´ prˇ´ısˇernosti a neveˇdı´ o tom. • Autor byl drˇ´ıve neˇkdo jiny´ nezˇ sazecˇ. Existovala deˇlba pra´ce a lepsˇ´ı oddeˇlenı´ obsahu od formy. Dnes je cˇasto za formu dokumentu zodpoveˇdny´ autor sa´m, protozˇe ma´ k dispozici pocˇ´ıtacˇ, ktery´ mu formu dokumentu umozˇnı´ „udeˇlat“. • Lide´ se ve sˇkole ucˇ´ı psa´t na spra´vny´ch mı´stech tvrde´ a meˇkke´ i/y, ale neucˇ´ı se, jaky´ je rozdı´l mezi spojovnı´kem a pomlcˇkou. Drˇ´ıve to nepotrˇebovali veˇdeˇt, deˇlali to za neˇ sazecˇi. • V poslednı´ch letech osobneˇ sleduji vy´razne´ zlepsˇenı´ „typogra´ padek ze sˇoku z pocˇ´ıtacˇu˚ uzˇ ma´me za sebou, ficke´ kultury“. U odrazili jsme se ode dna. • Kromeˇ publikova´nı´ tiskem ma´ sta´le veˇtsˇ´ı vy´znam publikova´nı´ formou prezentace na pocˇ´ıtacˇi (naprˇ. typografie webovy´ch stra´nek). To je zcela nove´ odveˇtvı´ typografie.
[13]
[14]
• Uvozovky
Mikrotypograficka´ pravidla Drˇ´ıve byla tato pravidla zahrnuta do ON 88 2503, ta prˇestala platit v roce 1994. • Spojovnı´k (-) Propan-butan, deˇlenı´ slov, zva´dne-li to sa´m, ISBN 80-7302-007-6, slovnı´k cˇesko-anglicky´. • Pomlcˇka na cˇtvercˇ´ık (—) a na pu˚lcˇtvercˇ´ık (–) Chceme-li oddeˇlit cˇa´sti veˇty — od jine´ cˇa´sti veˇty. Kratsˇ´ı pomlcˇka ve vy´znamu „azˇ“, nebo da´lnice Praha–Brno. V teˇchto prˇ´ıpadech bez mezer kolem. • Dalsˇ´ı „vodorovne´ cˇa´rky“: mı´nus a podtrzˇ´ıtko. Trˇeba ve vzorci −a2 −b2 je prvnı´ minus una´rnı´ (bez mezery) a druhe´ minus bina´rnı´ (s maly´mi mezerami z obou stran). Podtrzˇ´ıtko se nepouzˇ´ıva´. • Tecˇky cˇa´rky, strˇednı´ky. Nemajı´ prˇed sebou mezeru, za sebou mezeru majı´. Otaznı´k, vykrˇicˇnı´k, dvojtecˇka majı´ prˇed sebou vlasovou mezeru (nedeˇlitelnou) nebo (nenı´-li k dispozici) nemajı´ prˇed sebou mezeru zˇa´dnou. Za´vorky nemajı´ zevnitrˇ mezeru, z vneˇjsˇku ano. Sazba datumu 23. 5. 1983 nebo 23. kveˇtna 1983. (Vsˇimneˇte si mezer za tecˇkami, lide´ je tam cˇasto neda´vajı´ !) Interpunkce pro konec veˇty je v za´vorce, pokud je v za´vorce cela´ veˇta (viz prˇedchozı´ za´vorka), jinak je cˇa´rka a tecˇka azˇ za za´vorkou (jako zde). I ve zkratce s. r. o. jsou mezery za tecˇkami, ale zu´zˇene´. • Vy´pustka neboli elipsa (. . . )
V cˇeske´m jazyce se pouzˇ´ıvajı´ „takove´to“ uvozovky, velmi vy´jimecˇneˇ te´zˇ »takove´« uvozovky. Acˇkoli jsme si je vypu˚jcˇili od francouzu˚, pouzˇ´ıva´me je opacˇneˇ nezˇ oni. Uvozovky uvnitrˇ uvozovek mohu by´t ,jednoduche´‘. Je diletantismus pouzˇ´ıvat symbol ”palce” mı´sto uvozovek! V anglicˇtineˇ se pouzˇ´ıvajı´ “takove´to” uvozovky. • Stupenˇ (◦), procento (%), jednotky Stupenˇ se sa´zı´ s malou nedeˇlitelnou mezerou za cˇ´ıslovkou: 10 ◦. Symbol se prˇilepı´ na pı´smeno C, jedna´-li se o stupneˇ celsia: 10 ◦C. Procento ve vy´zmanu „cˇtyrˇprocentnı´ “ se va´zˇe na cˇ´ıslovku (4%), ale ve vy´znamu „cˇtyrˇi procenta“ musı´ mı´t mezi cˇ´ıslovkou a procentem nedeˇlitelnou mezeru (4 %). Jednotky meˇr a vah majı´ mezi cˇ´ıslovkou a jednotkou nedeˇlitelnou trˇetinovou mezeru (15 km). • Mezery Mezi slovy jsou mezery mı´rneˇ pruzˇne´ (pro mozˇnou adjustaci textu do bloku) se za´kladnı´ velikostı´ kolem trˇetiny cˇtvercˇ´ıku. Pruzˇnost i velikost navrhuje autor pı´sma). Za tecˇkami ze veˇtou majı´ americˇani zveˇtcˇenou mezeru, my naopak mezeru mı´rneˇ mensˇ´ı nebo asponˇ stejnou jako mezislovnı´. Mezery deˇlı´me na pruzˇne´ a nepruzˇne´ a na mezery umozˇnˇujicı´ deˇlenı´ a nedeˇlitelne´. Nepruzˇne´ mezery vkla´da´me naprˇ, mezi odra´zˇku a zacˇa´tek textu ve vy´cˇtu. • Prˇedlozˇky, spojky Za prˇedlozˇky K, k, S, s, V, v, Z, z, O, o, U, u a za spojky I, i, A, se vkla´da´ pruzˇna´ nedeˇlitelna´ mezislovnı´ mezera. Tato pı´smena coby samotna´ slova nesmeˇjı´ zu˚stat na konci rˇa´dku. Spojku „a“ lze rozdeˇlit zprava zleva.
ma´ cˇasto ve fontu svu˚j obraz, kdyzˇ ne, pak musı´ my´t vhodneˇ vzdusˇna´. . . Samotne´ trˇi tecˇky vedle sebe jsou cˇasto nevhodneˇ natlacˇeny na sebe..., takzˇe to by se vyskytovat nemeˇlo. Vy´pustka na konci veˇty nema´ ze sebou cˇtvrtou tecˇku.
[15]
• Deˇlenı´ slov Deˇlı´me podle slabik. Ovsˇem nedeˇlı´me tak, aby na konci rˇa´dku zu˚stalo jedine´ pı´smeno (o-/dvaha) a pokud to je mozˇne´, nenecha´va´me ani na dalsˇ´ım rˇa´dku dveˇ a me´neˇ pı´smen (odva-/ha). Take´ nedeˇlı´me tak, aby vznikla slova vulga´rnı´ nebo vyvola´vajı´cı´ nevhodnou asociaci (sle-/picˇka, kni-/hovna, tele-/vize, tlu-/mocˇ´ım). • Deˇlenı´ v mezera´ch Deˇlit implicitneˇ lze v kazˇde´ mezerˇe. Vy´jimku tvorˇ´ı mezery za prˇedlozˇkami (viz vy´sˇe) a da´le na mnoha dalsˇ´ıch mı´stech: za tecˇkou v datumu, v mezerˇe mezi cˇ´ıslovkami a jednotkami, mezi trojciferny´mi u´seky delsˇ´ıho cˇ´ısla, prˇed pomlcˇkou, za tecˇkami ve vı´ceznakovy´ch zkratka´ch (s. r. o.), prˇed vy´pustkou (. . . ). Korektor vzˇdy prˇejede zrakem pravou hranu textu a beˇhem chvilicˇky rozpozna´ chybna´ deˇlenı´.
[16]
Vyznacˇova´nı´ Zdu˚razneˇnı´ v textu deˇla´me kurzı´vou, ktera´ nekrˇicˇ´ı, ale je videˇt, zˇe je slovo zvy´razneˇno. Ve specia´lnı´ch prˇ´ıpadech, nebo z dobry´ch typograficky´ch du˚vodu˚ mu˚zˇeme pouzˇ´ıt tucˇnou variantu stejne´ho rˇezu pı´sma, ale ta na´m rozboura´ jinak jednotnou sˇed’ odstavce. Je nutne´ se vyhnout vyznacˇenı´ p r o s t r k a´ n ´ı m (cˇtena´rˇe to rusˇ´ı) a uzˇ vu˚bec nenı´ vhodne´ neˇco podtrha´vat.
[17]
[18]
Korektury
Struktura dokumentu
• podle du˚lezˇitosti dokumentu
• pı´smeno
• profesiona´lnı´ korektorˇi a korektorske´ znacˇky
• slovo
• autor mu˚zˇe deˇlat korektury sve´ho textu azˇ neˇkolik dnı´ po napsa´nı´
• veˇta
• cˇasto pomu˚zˇe vytisknout si dokument a odpocˇinout si od pocˇ´ıtacˇove´ho monitoru • u du˚lezˇiteˇjsˇ´ıch dokumentu˚ necha´ autor zkorikovat text neˇky´m jiny´m (nemusı´ se nutneˇ jednat o profesiona´lnı´ho korektora).
• odstavec • (pod)sekce, sekce • kapitola • cˇa´st Neˇktere´ elementy te´to hierarchie mohou chybeˇt (kapitola, cˇa´st), ale bez neˇktery´ch se skutecˇneˇ neobejdeme (odstavec).
[19]
[20]
Zalomenı´ odstavce
Stra´nkovy´ zlom
• Pravy´ praporek
• Kapitola je analogie odstavce, nynı´ pracuje zlom strany.
• Adjustace do bloku
Na zacˇa´tku kapitoly (na nove´ stra´nce) ma´me stra´nkovou zara´zˇku a na konci kapitoly vy´chodovou stra´nku.
• Volba odstavcove´ zara´zˇky a rˇesˇenı´ vy´chodove´ rˇa´dky • vertika´lnı´ mezery mezi odstavci Prˇi adjustaci do bloku pruzˇ´ıme v mezislovnı´ch mezera´ch, spı´sˇe stlacˇujeme nezˇ roztahujeme. Je krajneˇ nevhodne´ pruzˇit v mezera´ch mezi pı´smeny uvnitrˇ slova, vypada´ to jako slovo zdu˚razneˇne´ prostrka´nı´m a navı´c to rusˇ´ı cˇtena´rˇe. Lepsˇ´ı syste´my dovolı´ mı´rnou deformaci pı´smen (rozsˇ´ırˇenı´, zu´zˇenı´), ktere´ musı´ mı´t meze nastaveny tak, aby to oko cˇtena´rˇe nepostrˇehlo. Neˇkdy je mozˇne´ nastavit zlom do rezˇimu „visı´cı´ interpunkce“ (jako v prˇedchozı´m odstavci). Vyvola´ se tı´m lepsˇ´ı pocit kompaktnı´ho bloku, protozˇe spojovnı´ky uvnitrˇ bloku narusˇujı´ pravou hranu sazby.
• za´kaz vdov a sirotku˚ • stra´nkovy´ rejstrˇ´ık • du˚raz na otevrˇenou dvojstranu • cˇ´ıslova´nı´ stran, hlavicˇky, paticˇky • vstupnı´ na´lezˇitosti knihy (titul, patitul, frontispis, tira´zˇ, obsah)
[21]
Zdroje informacı´ o typografii • Pavel Kocˇicˇka, Filip Blazˇek: Prakticka´ typografie, ComputerPress 2000 • Pavel Pop, Jindrˇich Fle´ger, Vladimı´r Pop: Rucˇnı´ sazba I, SPN, Praha 1984 • Bohuslav Blazˇej: Graficka´ u´prava tiskovin, SNP, Praha 1990 • Vladimı´r Beran: Typograficky´ manua´l, Na´chod 1994 • Oldrˇich Hlavsa, Karel Wick: Typographia 1, 2, 3, SNTL, Praha 1976, 1981, 1986 • Internet . . .
