Závěrečná evaluace působení Agentury pro sociální začleňování v lokalitě Jáchymov

Závěrečná evaluace působení Agentury pro sociální začleňování v lokalitě Jáchymov

Sociotrendy 2015

ISBN 978-80-87742-24-2

Obsah Úvod .......................................................................................................................................... 3 1. Zadání a cíle evaluace ............................................................................................................ 5 2. Metody sběru dat .................................................................................................................. 6 3. Spolupráce města a Agentury za jejího působení v Jáchymově ............................................ 8 3.1 Důvody přihlášení města ke spolupráci a Agenturou...................................................... 8 3.2 Lokální partnerství ........................................................................................................... 9 4. Současná spolupráce mezi městem a Agenturou a mezi zainteresovanými subjekty ........ 13 4.1 Spolupráce mezi subjekty, scházení se po odchodu Agentury...................................... 13 4.2 Integrační politiky města, přístup k sociální problematice a k sociálnímu vyloučení ... 14 5. Zhodnocení činnosti Agentury a obce v jednotlivých oblastech podpory .......................... 17 5.1 Bydlení ........................................................................................................................... 17 5.2 Zaměstnanost ................................................................................................................ 19 5.3 Bezpečnost .................................................................................................................... 21 5.4 Vzdělání a volný čas ....................................................................................................... 22 5.5 Sociální služby................................................................................................................ 23 6. Projekty vzešlé z lokálního partnerství ve spolupráci s Agenturou ..................................... 26 7. Klíčové okamžiky intervence Agentury pro sociální začleňování v Jáchymově ................... 28 8. Život v SVL z podhledu jejích obyvatel ................................................................................ 31 9. Případová studie .................................................................................................................. 35 10. Závěrečné shrnutí a doporučení........................................................................................ 38 Seznam zkratek........................................................................................................................ 40 Literatura ................................................................................................................................. 41

www.sociotrendy.cz

2 / 41

Úvod Předložená závěrečná evaluační zpráva lokality Jáchymov navazuje na průběžnou evaluační zprávu, která byla zpracována v roce 2012. Evaluační zpráva předkládá výsledky provedené evaluace a výzkumného terénního šetření, které proběhlo v rámci projektu Evaluace v lokálních partnerstvích v lokalitách z roku 2010. Zadavatelem evaluace je Úřad vlády ČR, Odbor pro sociální začleňování (dále jen Agentura). Terénní šetření v rámci této evaluace bylo realizováno v květnu – červnu 2015. Předkládaná evaluační zpráva obsahuje závěrečné zhodnocení činnosti Agentury pro sociální začleňování v Jáchymově a situaci naplňování inkluzivních politik i po jejím odchodu. Cílem této zprávy bylo vyhodnotit, nakolik se podařilo realizovat stanovené záměry lokálního partnerství, a jakým způsobem k tomu přispěla Agentura ve spolupráci s jednotlivými zainteresovanými subjekty. Dále je pozornost zaměřena na další vývoj a realizovaná opatření inkluzivních politik města po té, co Agentura z Jáchymova odešla a ukončila režim vzdálené podpory. První část dokumentu je zaměřena na počátky navázání spolupráce města s Agenturou, zejména jaká byla očekávání jednotlivých aktérů, a zda se je podařilo obecně naplnit, a jak jednotliví aktéři zpětně spolupráci s Agenturou, i s ohledem na svá rozdílná očekávání, hodnotí. Následuje kapitola popisující průběh spolupráce v rámci vzdálené podpory, způsob pokračování lokálního partnerství a scházení se po odchodu Agentury, a také hodnotí rozdílný přístup k sociálnímu vyloučení a sociální problematice ze strany politického a úřednického aparátu i ze strany neziskové sféry. Kapitola zhodnocení činnosti Agentury a Jáchymova v jednotlivých oblastech popisuje konkrétní realizovaná opatření a vývoj situace v oblastech bydlení, zaměstnanost, vzdělávání a volný čas, sociální služby a bezpečnost. Je zde komparován výchozí stav v jednotlivých oblastech a způsob naplnění vytyčených cílů, zejména s ohledem na přínos Agentury a způsob intervence u dílčích opatření. Samostatnou kapitolu tvoří přehled plánovaných a realizovaných projektů na podporu sociálního začleňování za působení Agentury i po jejím odchodu. Uvedena je také kapitola, která shrnuje konkrétní klíčové okamžiky intervence Agentury pro sociální začleňování v Jáchymově, hlavní oblasti spolupráce Agentury a města a činnost lokálního konzultanta. Všechny kapitoly jsou doplněny o výpovědi subjektů, které tvořily lokální partnerství a v rámci realizovaného výzkumného terénního šetření se vyjadřovaly ke všem výše uvedeným oblastem a tématům (činnost a průběh LP, hodnocení spolupráce s Agenturou, integrační politiky města, realizace konkrétních opatření v jednotlivých oblastech, projekty, přínos a intervence Agentury a lokálního konzultanta, atd.) Rozhovory byly provedeny také se samotnými obyvateli označené vyloučené lokality v ulicích Náměstí Republiky, Dukelských hrdinů, Šafaříkova, B. Němcové, Jiráskova a Prokopova. Zhodnocení vlivu působení Agentury na život ve vyloučené lokalitě, zaznamenání

www.sociotrendy.cz

3 / 41

změn a vyjádření se k životu v uvedených lokalitách jsou uvedeny v příslušné kapitole ke konci dokumentu. Poslední kapitolou před samotným závěrečným shrnutím a uvedením doporučení je zpracovaná případová studie na téma „Inkluzivní vzdělávání“, v rámci které je zkoumána situace na ZŠ Marie Currie-Sklodowské Jáchymov co se týče inkluzivního vzdělávání, reflektována je zejména situace ohledně projektu „Dokončení přeměny školy na školu inkluzivního typu“ a projektu „Vybudování provázaného vzdělávacího systému města“. Na ZŠ byla mapována nastavená podpůrná opatření inkluzivního vzdělávání, zejména s ohledem na zavedení funkcí asistentů pedagoga, školních psychologů, sociálních pracovníků apod., dále způsob zavádění integrovaného vzdělávacího systému a přístup bývalého vedení školy k integračním opatřením.

www.sociotrendy.cz

4 / 41

1. Zadání a cíle evaluace Závěrečná evaluace v Jáchymově měla zhodnotit udržitelnost a efektivitu integračních struktur obce za působení i po odchodu Agentury. Zhodnotit sociální integrační politiky ve městě, a to se zvláštním zřetelem k připravenosti institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření, která se podařilo nastavit za spolupráce s Agenturou. Dále měla evaluace popsat změnu situace sociálně vyloučených občanů a změnu v oblasti sociálních integračních politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, včetně změny nabídky sociálních služeb, popřípadě služeb ve vzdělávání, služeb na podporu zaměstnávání obyvatel ze SVL a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry. Současně byla zjišťována míra vlivu Agentury na jednotlivá realizovaná opatření a kroky, které město Jáchymov během působení Agentury i po jejím odchodu realizovalo.

Cílem evaluační analýzy je: a)

vyhodnotit adekvátnost sociálních (integračních) politik v obci a zjistit, zda zavedená opatření odpovídají potřebám lidí ohrožených sociálním vyloučením;

b)

zhodnotit udržitelnost a efektivitu integračních struktur Jáchymova i po odchodu Agentury. Zhodnotit sociální (integrační) politiky v obci, a to se zvláštním zřetelem k připravenosti institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření a k adekvátnosti postupů orgánů samosprávy v oblasti sociálních (integračních) politik v období 2010 - 2013;

c)

zhodnotit změnu situace sociálně vyloučených občanů a změnu v oblasti sociálních (integračních) politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, vč. změny nabídky sociálních a vzdělávacích služeb, služeb návratu na trh práce a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry;

d)

poskytnout podklady pro změnu a přizpůsobení metod a procesů fungování aktérů na celkové i lokální úrovni.

www.sociotrendy.cz

5 / 41

2. Metody sběru dat Tato evaluační zpráva tvoří ucelený systém společně s evaluační zprávou působení Agentury v Jáchymově za rok 2012. Jedná se o hlavní dokumenty, které mapují průběh působení Agentury v Jáchymově, a to od počáteční výchozí situace a identifikovaných problémů až po zhodnocení situace po odchodu Agentury a zhodnocení udržitelnosti nastavených integračních politik a opatření. Evaluační zpráva byla vypracována na základě následujících metodických postupů a datových zdrojů: a) analýza sekundárních dat Pro město Jáchymov byly použity dostupné relevantní dokumenty, analýzy a publikace. Jednalo se zejména o Situační analýzu Jáchymov z roku 2011; Evaluaci působení Agentury v Jáchymově z roku 2012; Strategický plán lokálního partnerství z roku 2011. Dále se jednalo o podklady poskytnuté lokálním konzultantem, tedy o interní materiály Agentury, jakými byly hodnotící a monitorovací zprávy lokálního partnerství a jednotlivých pracovních skupin, popřípadě podklady, které nám poskytli sami oslovení respondenti (například pravidla přidělování bytů, podklady k projektovým záměrům apod.).

b) hloubkové rozhovory Polostrukturované hloubkové rozhovory představovaly hlavní kvalitativní výzkumnou metodu, která sloužila jako podklad pro zpracování této evaluační analýzy. V rámci šetření byly stanoveny dvě hlavní cílové skupiny výzkumu - zástupci institucí a organizací a obyvatelé sociálně vyloučené lokality, tedy obyvatelé ulic Náměstí Republiky, ulice Dukelských hrdinů, Šafaříkova, Jiráskova, B. Němcové a Prokopova. Výzkumný soubor respondentů zastupujících instituce a organizace v Jáchymově vycházel ze seznamu členů lokálního partnerství. Měřítkem relevance výběru dotázaných byla oblast jejich působení a naplňování inkluzivních opatření v jednotlivých oblastech. Cílem hloubkových rozhovorů bylo získat hodnocení a interpretaci nastavených opatření v jednotlivých oblastech, které jsou těmto zástupcům lokálního partnerství dobře známé a na něž se soustředí jejich profesní a odborná činnost. Výběr výzkumného souboru zástupců institucí a organizací byl konzultován s lokálním konzultantem, který v obci působil. Hloubkové rozhovory se zástupci sociálně vyloučené lokality byly provedeny s 25 respondenty. Účelem těchto rozhovorů bylo zhodnocení realizovaných opatření a intervence Agentury vzhledem k potřebám cílové skupiny, zda byly deklarované potřeby naplněny a v jaké míře. Současně bylo zjišťováno, zda jsou obyvateli sociálně vyloučených lokalit pozorovány nějaké přímé posuny v oblasti sociální integrace v dané obci a změny týkající se způsobu života těchto osob. Zjištěné skutečnosti ohledně aktivit probíhajících v lokalitě byly vztahovány k tematickým celkům tak, jak jim dotázaní respondenti přikládali význam a váhu.

www.sociotrendy.cz

6 / 41

Pro výzkumná zjištění z interview, která proběhla se zástupci obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách, byla použita teorie sociálních reprezentací. Jedná se o vyhledání přesvědčení sdílená danou skupinou osob, která mají důležitou funkci ve vysvětlování reality a společenských aktivit a jsou pro danou skupinu charakteristická. Důležitost vyhledání různých typů sociálních reprezentací spočívá v okolnosti, že osoby náležející k určité reprezentaci používají k řešení situací spojených s jejím předmětem podobné modelové aktivity. Jedná se o metodu, používanou v integrovaném výzkumném přístupu s převahou kvalitativních postupů.

www.sociotrendy.cz

7 / 41

3. Spolupráce města a Agentury za jejího působení v Jáchymově Následující kapitola shrnuje počátek spolupráce města Jáchymov s Agenturou, zejména co se týče počátečních očekávání a důvodů města pro přihlášení se ke spolupráci, dále identifikuje hlavní problémy, jež byly v rámci strategického plánování identifikovány a hodnotí stav jejich vyřešení. Kapitolu doplňují názory oslovených expertů na činnost Agentury, na její přínosy, popřípadě neúspěchy. Agentura začala v Jáchymově působit březnu roku 2010 (spolupráci ukončila v červnu 2013) a v červnu tohoto roku bylo oficiálně ustanoveno lokální partnerství.

3.1 Důvody přihlášení města ke spolupráci a Agenturou Při navazování spolupráce s Agenturou město Jáchymov deklarovalo zejména potřebu přivést do města poskytovatele sociálních služeb. Ve městě chyběly základní sociální služby, zejména pro práci s drogově závislými, s dětmi a mládeží i obecně s obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Dále mělo město očekávání v oblasti projektového poradenství, chtělo se ucházet o projekt v IOP a financovat z něj NZDM s cílem „stáhnout mládež z ulice“ a systematicky s ní pracovat a na klub následně navázat další služby. Jedním z dalších cílů, které si město v rámci spolupráce s Agenturou stanovilo, bylo více propojit komunikaci jednotlivých subjektů působících v Jáchymově, také navázat větší kontakt se sociálně vyloučenou komunitou. Jednou z motivací zástupců města pro spolupráci s Agenturou bylo rovněž snížit nezaměstnanost sociálně vyloučených obyvatel a zajistit pro ně více pracovních příležitostí, včetně nastavení spolupráce s Lázněmi Jáchymov, které měly potenciál pracovní místa nabízet.

Shrnutí očekávání a potřeb členů LP v rámci spolupráce s Agenturou: 

Zajistit obyvatelům Jáchymova poskytování sociálních služeb pro uživatele drog



Zajistit na území města činnost terénních pracovníků pro přímou práci s obyvateli SVL



realizovat Investiční projekt IOP na vznik Nízkoprahového centra a na rekonstrukci bytů na tréninkové byty tak, aby se všechny tyto objekty (NC a tréninkové byty) mohly stát součástí prostupného bydlení a zajistily jednotlivé stupně



Realizovat

„měkký“

projekt

na

zajištění

poskytování

služeb

TSP,

SAS,

nízkoprahového klubu pro děti a mládež a další v rámci výzvy č. 55 OP LZZ 

Dokončit proces přeměny ZŠ Jáchymov na školu inkluzivního typu



Vytvořit zázemí pro profesionální růst sociálních pracovníků ve škole ZŠ Jáchymov



Vytvořit vzdělávací produkty pro dospělé (nejen pro sociálně vyloučené, šířeji pojatá nabídka produktů, také pro širší region než jen Jáchymov)



Zavést systém prostupného zaměstnávání

www.sociotrendy.cz

8 / 41



Vytvořit více pracovních příležitostí 

3.2 Lokální partnerství Lokální partnerství bylo oficiálně ustanoveno v červnu v roce 2010. Níže je uvedeno zhodnocení činnosti lokálního partnerství včetně role Agentury a lokálního konzultanta v zaváděných procesech. Dále je popsána spolupráce mezi subjekty v LP i mezi nimi a lokálním konzultantem tak, jak se během působení Agentury v Jáchymově vyvíjela, uvedeno je také zhodnocení činnosti lokálního konzultanta v rámci lokálního partnerství Jáchymov.

Lokální konzultanti V Jáchymově se za působení Agentury vystřídali celkem tři lokální konzultanti. První LK, který měl vzhledem ke svým zkušenostem sociálního pracovníka dobrý potenciál pro přímou práci s cílovou skupinou, odešel na přelomu roku 2010/2011. Jeho odchod byl zejména z toho důvodu, že povaha práce lokálního konzultanta zaměřená spíše na administrativní a abstraktní záležitosti mu nevyhovovala, a taktéž ze strany ostatních členů LP nebyla role prvního lokálního konzultanta hodnocena efektivně. Druhá konzultantka přišla v roce 2011, nicméně po krátkém působení odešla na mateřskou dovolenu a od března roku 2012 až do odchodu Agentury v Jáchymově působila konzultantka třetí, která byla členy bývalého lokálního partnerství hodnocena velmi pozitivně. Na tom, že se během personálních změn na pozici lokálního konzultanta lokální partnerství nerozpadlo, měli zásluhu zejména ředitel místní pobočky organizace Člověk v tísni a ředitel ZŠ Jáchymov, kteří v době půlroční pauzy mezi odchodem prvního a příchodem druhé LK partnerství udrželi a pokračovali v nastavených procesech a strategickém plánování. Po příchodu Agentury pracovali lokální konzultanti spolu s členy lokálního partnerství na zpracování strategického plánu. Ze strany konzultanta probíhal dohled nad jeho implementací, a to na individuálních schůzkách s vybranými členy lokálního partnerství i na schůzkách LP. Co se tedy činností lokálního konzultanta ve spolupráci s LP Jáchymov týče, jednalo se zejména o metodickou pomoc při strategickém plánování, poskytování projektového poradenství, koordinaci partnerů a nastavování vzájemné efektivní spolupráce. Podařilo se v omezeném rozsahu1 nastavit platformu pro formulování obecních sociálních politik. Lokální konzultant také některým aktivním partnerům poskytoval individuální konzultace2 ohledně možných a realizovaných opatření spadajících do jejich kompetencí.

1

Platformu lze považovat za omezenou zejména z toho důvodu, že byla realizována téměř pouze skrze Člověka v tísni a ZŠ Jáchymov, popřípadě hospodářsko-správní odbor, a výrazně v ní chybělo vedení města. 2 Konzultace byly poskytovány zástupcům Člověka v tísni, Českobratrské církve evangelické, zástupcům Probační a mediační služby Karlovy Vary a řediteli základní školy Jáchymov.

www.sociotrendy.cz

9 / 41

Lokální partnerství Lokální partnerství bylo ustaveno v červnu roku 2010. Ačkoliv se ze začátku podařilo zahrnout víceméně všechny důležité aktéry města, v průběhu činnosti lokálního partnerství a Agentury v Jáchymově se ukázalo, že je zde jen málo subjektů ochotných aktivně se podílet na nastavování inkluzivních opatření a řešení problematiky sociálního vyloučení. Mezi tyto aktéry patřil zřejmě bývalý ředitel jáchymovské základní školy Marie Currie-Sklodowské, pan Musil a ředitel o.p.s. Člověk v tísni, kteří se jako jedni z mála iniciativně zasazovali o řešení vzniklé situace a naplňování vytyčených cílů. Co se vedení města týče, starosta ani místostarostka se lokálního partnerství neúčastnili a za městský úřad se účastnil pouze zástupce hospodářsko-správního odboru. Důvodem pro to, proč nebyla realizována některá klíčová opatření ve městě a nebylo zajištěno poskytování důležitých sociálních služeb (i když jejich působení bylo vyhodnoceno jako potřebné) je zejména to, že vedení města vyjadřovalo velmi nízkou podporu integrační politice a řešení situace sociálního vyloučení. Celkově k efektivní spolupráci s Agenturou v Jáchymově chyběl aktivní vstup členů lokálního partnerství jako jednotného orgánu. Jak již bylo zmíněno, na činnosti lokálního partnerství a realizaci vybraných opatření se podílel zejména ředitel ZŠ Jáchymov a ředitel organizace Člověk v tísni. Za další výraznější problém byla na počátku sestavení lokálního partnerství považována také absence subjektu Lázně Jáchymov a.s., který patří mezi největší zaměstnavatele v Jáchymově, a mohl se tak výrazně podílet na opatřeních spojených s podporou zaměstnanosti a pracovními příležitostmi pro sociálně vyloučené obyvatele. Lázně Jáchymov se doposud do spolupráce a realizace podpory zaměstnanosti ve městě zapojit nepodařilo, jak je dále uvedeno v textu. Ačkoliv se strategický plán ve spolupráci s lokálními konzultanty, kteří zde působili, podařilo zpracovat, k jeho revizi v době odchodu Agentury nedošlo a město tak v současné době nemá vytvořený ani podklad, podle kterého by, v případě realizace integračních opatření, postupovalo. Agentura ke konci svého působení ve městě v r. 2013 také připravovala exit strategii, která však nebyla následně dopracována z důvodu neochoty vedení města a z důvodu nedokončení revize strategického plánu3. Hlavní motivací pro spolupráci vedení města s Agenturou byl IOP projekt na přestavbu školy a vybudování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (NZDM) a poskytování dalších služeb pro obyvatele žijící v SVL.

Vzhledem k tomu, že se tento projekt realizovat

4

nepodařilo a valná část strategického plánu byla postavena právě na vzniku NZDM a 3

Revize strategického plánu se provádí po určitém období od tvorby původního, prvního strategického dokumentu. Jsou zhodnoceny dosavadní úspěšně realizované cíle, popřípadě je zhodnocen průběh jejich naplňování a záměry, které realizovány doposud nebyly. Cíle v oblasti strategického plánování jsou nově přehodnoceny, mohou být stanoveny nové priority na základě měnící se situace sociálního vyloučené v čase a identifikace možných nových, více prioritních problémových oblastí. Revize strategického plánu je předpokladem pro další období strategického plánování a naplňování vytyčených cílů integrační politiky. 4 Důvodem bylo konečné rozhodnutí Rady města projekt nepodat, což souviselo také s tím, že v roce 2011 byl zrušen tzv. indikativní seznam měst, na základě kterého se o dotační výzvy mohly ucházet pouze ta města, která

www.sociotrendy.cz

10 / 41

zajištění poskytování dalších, terénních, služeb, motivace některých členů LP zcela opadla stejně tak, jako se pozastavila realizace cílů strategického plánu. Lokální partnerství se udržet nepodařilo, jak je podrobněji popsáno v kapitole níže. Důvodem byla zejména absence podpory politické reprezentace, žádné konkrétní výsledky a únava z neustálého jednání a teoretického plánování, které nevedlo k viditelným cílům. Jeden z členů bývalého LP popsal situaci z praxe, kdy zástupce policie přivedl na jednu ze schůzek LP hocha, který právě opustil výkon trestu odnětí svobody. Důvodem pro tento krok bylo právě to, aby se konkrétně, na základě vzájemné spolupráce, podařilo vymyslet co s tímto člověkem udělat, jaké kroky a opatření nastavit, zda by byla možnost zaměstnání, uplatnění pro tohoto hocha. Výsledkem byla neochota zúčastněných tento konkrétní příklad řešit. „(...) říkal jsem, tak s ním něco udělejte, když už se tu scházíme, pojďme tu situaci řešit a zaměstnejte ho. No a ostatní, že ten kluk sem nepatří, že tu jen teoretizujeme, a tady jsou čísla, a tady žádná praxe není, tady jen plánujeme, a tím to skončilo.“ Jako v případě většiny ostatních lokalit, kde Agentura působila, za velmi pozitivní bylo hodnoceno ze strany zástupců bývalého LP to, že Agentura skrze lokální konzultanty vůbec nastavila nějaké setkávání 5 a otevřenou diskuzi nad problematikou sociálního vyloučení. Ačkoliv se LP v případě Jáchymova udržet nepodařilo a úzká spolupráce probíhala pouze mezi několika aktéry, kladně byla hodnocena koordinace činnosti jednotlivých subjektů a snaha o jejich provázání. „Pozitivní bylo to, že jsme se scházeli na těch setkáních, kde bylo dobré potkávat se s ostatními zástupci.“

Shrnutí 

V Jáchymově se během působení ASZ vystřídali 3 lokální konzultanti, což významně ovlivnilo činnost LP i pasivitu některých jeho členů



V rámci LP a komunikace s lokálním konzultantem byli aktivní zejména bývalý ředitel ZŠ, NNO Člověk v tísni a hospodářsko-správní odbor města



V LP chyběli důležití aktéři, jako například vedení města, zástupci organizace Lázně Jáchymov a další



Nedošlo k revizi strategického plánu a městu tak chybí podklad pro realizaci integračních opatření

měla nastavenou spolupráci s Agenturou. Po tomto zrušení již městu nezbývala žádná motivace pro spolupráci s Agenturou, protože projekt by mohl být realizovaný i bez ní. Opět tedy, jak již bylo řečeno, hlavní motivací města pro spolupráci s ASZ byl přísun financí a zajištění realizace investičního projektu, jakmile se v tomto z pohledu vedení města ukázala Agentura jako nepotřebná, ochota podílet se na LP ze strany politické vůle opadla. 5 Ačkoliv všeobecně zaznívalo od mnoha oslovených aktérů, že lokální partnerství bylo nastaveno nevhodně, většina aktérů byla spíše pasivní a LP se neúčastnila, popřípadě nevyjadřovala žádnou podporu (jako například vedení města). Mnohé neustálé scházení se a teoretizování, absence konkrétních výsledků, unavilo a odradilo. Mezi těmi, kteří se nadále snaze o zavádění integračních opatření věnují (např. ZŠ Jáchymov, hospodářsko správní odbor MěÚ Jáchymov a další), byla spolupráce s ASZU hodnocena pozitivně právě s ohledem na to, že nějakou spolupráci nastavila alespoň pro onu úzkou skupinku aktérů, která v ní pokračuje i po odchodu ASZ a po odpadnutí většiny členů původního LP.

www.sociotrendy.cz

11 / 41



Hlavní motivací pro spolupráci města s Agenturou byla zřejmě realizace investičního projektu a získání přístupu k finančním zdrojům



Činnost LP probíhala spíše na teoretické úrovni, konkrétní výsledky lze spatřovat zejména v oblasti školství, kde by však aktivita byla vyvíjena i bez intervence Agentury

www.sociotrendy.cz

12 / 41

4. Současná spolupráce mezi městem a Agenturou a mezi zainteresovanými subjekty V této kapitole je popsán další vývoj spolupráce mezi jednotlivými subjekty lokálního partnerství i po odchodu Agentury z Jáchymova v červnu roku 2013. Bylo zkoumáno především to, do jaké míry pokračují aktéři lokálního partnerství se scházením se a v udržování a rozvíjení nastavených opatření integrační politiky, zda došlo k navázaní další spolupráce, popřípadě z jakého důvodu se tak nestalo. Zhodnoceny jsou také integrační politiky města a přístup Jáchymova k problematice sociálního vyloučení, zejména s ohledem na nízkou podporu politického aparátu. Jak již bylo popsáno, v Jáchymově chybí politická i jiná podpora k realizaci opatření proti sociálnímu vyloučení. Již v průběhu spolupráce s Agenturou ustávala snaha města strategický plán naplňovat. Poté, co zemřel ředitel ZŠ Jáchymov, zbývalo už jen pár aktérů, kteří by byli schopni a ochotni ideu lokálního partnerství i nadále udržovat. Vedení města nepřistoupilo ani na vzdálenou podporu nabídnutou ze strany Agentury jako návazný krok po ukončení spolupráce, ani na navázání a udržení dalších režimů podpory a spolupráce (například v rámci koordinovaného přístupu).

4.1 Spolupráce mezi subjekty, scházení se po odchodu Agentury Jak již bylo naznačeno, lokální partnerství a realizace klíčových opatření stály a padaly zejména se dvěma hlavními místními aktéry: s NNO Člověk v tísni a s ředitelem ZŠ Jáchymov. Po odchodu Agentury z města se lokální partnerství udržet nepodařilo, podle slov třetí lokální konzultantky, která zde působila, „(...) lokální partnerství se zachovat nepodařilo, jelikož město a politická vůle nebyli ochotní ani za působení Agentury, starosta a místostarostka byli největší potížisti, kteří se neúčastnili. Vzdálená podpora nebyla, další spolupráce taky ne. (...) Všichni rezignovali, zemřel Musil, všichni z Jáchymova odchází pryč, není motivace, chuť něco dělat, zlepšovat a už v průběhu spolupráce mělo město a Agentura rozpor.“ Výpověď lokální konzultantky ohledně stagnující a pasivní situace v případě realizace integračních opatření a negativního postoje ze strany vedení města potvrzují i další oslovení zástupci bývalého lokálního partnerství. Škola navázala na činnost bývalého ředitele a realizuje své vlastní inkluzivní projekty6. Úřad práce v Karlových Varech realizuje projekty na podporu zaměstnanosti na celokrajské úrovni a Jáchymov má tedy velmi malý potenciál být

6

V době tvorby této evaluační zprávy a realizovaného terénního výzkumného šetření mezi zástupci bývalého lokálního partnerství (květen 2015) v ZŠ Jáchymov zrovna probíhalo výběrové řízení na pozici nového ředitele školy a nově zvolená paní ředitelka byla čerstvě ve funkci, a proto není možné další plány školy, postoj k realizaci integračních opatření a navázání na činnost bývalého ředitele Musila, který byl v této oblasti velmi aktivní, odhadovat.

www.sociotrendy.cz

13 / 41

do těchto aktivit přímo zahrnut7, hospodářsko-správní odbor se snaží optimalizovat situaci bydlení 8, Člověk v tísni se snaží udržet činnost klubu pro děti. Nicméně o provázané spolupráci, rozvíjení platformy a pokračování v mezioborovém scházení se nelze v případě Jáchymova hovořit. Důvodem pro neudržení lokálního partnerství bylo také to, že scházení se mezi jednotlivými členy pracovních skupin bylo nevhodně nastaveno9 a ze strany jednotlivých aktérů vnímáno jako únavné již od počátku, což značně demotivovalo k účasti a ke spolupráci za působení Agentury, natož aby se toto podařilo udržet po jejím odchodu. Důvodem bylo zejména to, že za plánováním nebyly vidět konkrétní výsledky, chyběla chuť a motivace klíčových členů (například politické reprezentace a vedení města), teoretické jednání a plánování odrazovalo. „Spoustu institucí a některé lidi to odradilo, skomíralo to právě na té neakčnosti, na tom scházení se neustálém, na té přípravě něčeho, což se tady pořád týká nějakých těch průzkumů a evidence, ale nebylo za tím konkrétně vidět, co se stane s těmi lidmi. Viděl jsem tam tu únavu z toho neustálého jednání a scházení.“

4.2 Integrační politiky města, přístup k sociální problematice a k sociálnímu vyloučení Integrační politiky města se nepodařilo nastavit ani za působení Agentury ve městě, ani po jejím odchodu. Důvodem byla zejména neochota politické reprezentace podílet se na jednotlivých realizovaných opatřeních, která se sociálním vyloučením souvisí, zejména z důvodu „neatraktivity“ cílové skupiny, která by přijímala podporu, pomoc a finanční dotace. S tím souvisí například i fakt, že druhé lokální konzultantce se podařilo do města dostat tolik potřebného poskytovatele terénních programů pro drogově závislé (Kotec o.s.), nicméně po odchodu Agentury město tyto služby již nadále finančně nepodporuje i přes to, že finanční pomoc přislíbilo, právě z toho důvodu, že cílová skupina drogově závislých není dle vedení Jáchymova a některých dalších klíčových aktérů hodna finanční podpory z rozpočtu města. 7

Podle vyjádření pracovnice ÚP Karlovy Vary, která byla současně členkou LP Jáchymov, je motivace sociálně vyloučených obyvatel pracovat v tomto městě na velmi nízké úrovni, stejně tak v Jáchymově chybí zaměstnavatelé, kteří by se mohli do projektů zapojit a v rámci dotací nabízet pracovní příležitosti pro tuto ohroženou skupinu na trhu práce. Na základě předchozích zkušeností tak ÚP předpokládá, že v případě realizovaného projektu na podporu zaměstnanosti výhradně ve městě Jáchymov by se zapojilo asi jen několik málo desítek lidí (např. 20), a to je pro nastavení povinných indikátorů projektu nesplnitelný parametr. Z toho důvodu, pokud jsou obyvatelé Jáchymova do nějakého projektu z ÚP zahrnuti, jedná se o regionální, celokrajské projekty. 8 Např. plánovaná přestavba bytů na malometrážní za účelem zřízení tréninkového bydlení, snaha o mapování situace sociálně znevýhodněných ve spolupráci s NNO Člověk v tísni, o.p.s. atd., viz kapitola Zhodnocení činnosti Agentury a obce v jednotlivých oblastech podpory – Bydlení.“ 9 Zejména se jednalo o malou motivaci členů LP se na integračních opatřeních podílet, chyběla praxe, viditelné výsledky, které by všeobecně „hnaly“ činnost LP kupředu a motivovaly k dalším aktivitám. Rizikem bylo také to, že v rámci LP bylo zahrnuto mnoho subjektů působících v okolních městech, které nemají na město takovou vazbu a konají spíše z úřednické povinnosti (např. OSPOD Ostrov, Policie Ostrov, ÚP Karlovy Vary apod.) – tyto klíčové subjekty tak měly jen malou motivaci aktivně se na zavádění integračních opatření podílet a své členství v LP splňovali pouze dojížděním na schůzky LP, přičemž i toto po nějaké době ustalo.

www.sociotrendy.cz

14 / 41

Problém s přístupem politické reprezentace k sociálnímu vyloučení a integračním politikám výstižně popsal jeden z oslovených zástupců bývalého lokálního partnerství. „Celý to území je latentně rasistický, to vidím i na těch zastupitelích, ale to je česká společnost takhle nastavená. Ale je to i otázka toho, co vidíte jako mrhání penězi. Byl jsem u schvalování nějaký dotace na monitoring bezdomovců v Karlových Varech a podle mě se stačí projít se po Varech a za týden to máte zmapovaný a tykáte si s nima, je to malý město. Tak je zmonitorovali a co dál? S čím se pracuje? Přibyli tu nějací noví, proč? Ale nic se nezměnilo a jen se na kraji vypisují dotační výzvy na další a další monitoring.“ V Jáchymově se tedy situace vrátila na počátek, jako byla před zahájením spolupráce s Agenturou. Město nerealizuje integrační politiku, inkluzivní opatření jsou realizována samostatně jednotlivými aktéry (ZŠ Jáchymov, PECKA – Centrum celoživotního vzdělávání Karlovy Vary o.p.s., Člověk v tísni a další), kteří na této problematice mají vlastní zájem participovat. Z pohledu lokální konzultantky za tímto pasivním a negativním postojem politické reprezentace města stojí i fakt, že město mělo (z její zkušenosti podobně jako některá jiná, kde Agentura působila), nereálná očekávání od spolupráce a příliš idealistické představy o činnosti Agentury. Z výpovědi lokální konzultantky vyplynulo, že vedení města Jáchymov si od spolupráce s Agenturou slibovalo pouze přísun peněz a nových zdrojů financování a jakmile zjistilo, že Agentura nejen působí spíše jako orgán poradní či koordinační, ale také, že by se město muselo na zavedených opatřeních finančně spoluúčastnit a nastavené služby dlouhodoběji udržovat ze svého rozpočtu, vedení města odmítalo opatření realizovat a spolupráce postupně ustávala. Jednou z problematických oblastí Jáchymova je vysoká nezaměstnanost a málo pracovních příležitostí. I tato oblast byla jedním z deklarovaných očekávání města od spolupráce s Agenturou, tedy že ASZ pomůže přinést nové pracovní možnosti a vyjedná se subjekty možná pracovní uplatnění pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo navázat spolupráci ani se subjektem Lázně Jáchymov, ani s žádným dalším soukromým subjektem, a ÚP realizuje programy na podporu zaměstnanosti nezávisle na celokrajské úrovni, nelze v této oblasti spatřovat žádné konkrétní výsledky, což z pohledu některých oslovených zástupců bývalého LP ještě přidávalo na skepsi a pasivitě vůči integračním politikám. Shrnutí 

V Jáchymově chybí politická i jiná podpora k realizaci opatření proti sociálnímu vyloučení; již za působení Agentury ustávala snaha naplňovat strategický plán



LP se udržet nepodařilo, členy značně demotivovalo neustálé scházení se a teoretizování v kombinaci s absencí konkrétních výstupů



Činnost LP byla silně navázána na aktivity NNO Člověk v tísni a ZŠ (po smrti bývalého ředitele nebylo možné tuto aktivitu dále udržet)



Vedení města nevyjadřuje podporu sociálně vyloučenému obyvatelstvu a realizaci integračních opatření, která by situaci pomáhala optimalizovat

www.sociotrendy.cz

15 / 41



Spolupráce města s Agenturou ustávala po neschválení investičního projektu10, který představoval největší motivaci pro zahájení intervence s ASZ

10

Podrobněji je problém rozepsán v kapitole „Projekty vzešlé z lokálního partnerství ve spolupráci s Agenturou“ – projekt IOP a návazný IPO.

www.sociotrendy.cz

16 / 41

5. Zhodnocení činnosti Agentury a obce v jednotlivých oblastech podpory Následující kapitola obsahuje shrnutí zásadních intervencí Agentury a lokálního partnerství v oblastech bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních služeb a bezpečnosti v Jáchymově v letech 2010 až 2013, a dále stav situace v současné době (2015). Je popsán způsob a míra vlivu, jakou se Agentura podílela na realizaci jednotlivých zaváděných opatření, případně jsou uvedeny také důvody, které vedly k tomu, že některá opatření realizována nebyla.

5.1 Bydlení Město Jáchymov lze územně rozdělit na dvě zcela odlišné části. Jednou z nich je lázeňská část města, která je považována za turistickou zónu, domy a ulice jsou zde opravené a udržované, je zde mnoho služeb, obchodů a volnočasových možností. Druhou částí je centrum, kolem kterého se nachází několik ulic, ve kterých žijí sociálně vyloučení obyvatelé. Tato sociálně vyloučená lokalita v centru města se vyznačuje značně zdevastovanými domy, neopravenými, rozbitými, v mnoha případech i vybydlenými. Město vlastní asi 140 bytů, které jsou všem obyvatelům přidělovány na základě Pravidel města Jáchymov pro přidělování obecních bytů do nájmu občanů. Od roku 2011 byly stanoveny dva závazné způsoby, jakými město byty přidělovalo. Jednalo se o „bydlení pro sociálně slabé občany“ a „pronájem na základě výběrového řízení“. Vzhledem k tomu, že první způsob se vůbec nevyužíval, v nových pravidlech, která byla přijata 1. března 2014 a nahrazují pravidla předešlá, již tento způsob přidělování bytů uveden není a jediným způsobem zůstává pronájem bytů na základě výběrového řízení. Pravidla jsou pro všechny obyvatele Jáchymova stejná. Sociálně slabí občané se tak mohou hlásit do výběrových řízení na pronájem obecních bytů podle všeobecných podmínek. Ve výběrovém řízení rozhoduje nejvyšší

nabídka

nájemného

na

metr

čtvereční

(je

stanovena

dolní

mez

45 Kč za m²), poté se platí vratná kauce ve výši tří měsíčních nájmů). Koncept sociálního bydlení, či jiný závazný dokument, který by se vztahoval k řešení bytové situace sociálně vyloučených obyvatel, město nemá a jeho vytvoření ani nezvažuje. V rámci strategického plánu byl městem například stanoven cíl zjistit počet potenciálních pronajímatelů bytů z řad soukromých vlastníků a následně vymyslet strategii využití prostorů vlastněných soukromníky k vytvoření sociálního bydlení. V obou případech, ať už co se týče pravidel pro přidělování bytů, nebo vytvoření strategie sociálního bydlení, byla ze strany lokálního

konzultanta

snaha

o

realizaci

alespoň

jednoho

z opatření.

Agentura

připomínkovala pravidla k přidělování bytů, aby byla více otevřená sociálně znevýhodněným. K podmínkám se vyjadřovali kromě lokální konzultantky i další experti ASZ na oblast bydlení, dále se například další pracovník Agentury účastnil setkání PS bydlení a zprostředkoval příklady dobré praxe z jiných lokalit, kde Agentura působí. Prezentoval dobré zkušenosti s www.sociotrendy.cz

17 / 41

fungováním kritérií pro výběrové řízení nastavených tak, že se zájemce zavazuje ke spolupráci s neziskovou organizací poskytující sociální služby a soustavně pracuje na své životní situaci, čímž vzniká větší šance, že klient dodrží splatnost nájmu, neupadne do dluhů a nepřijde o nájemní byt. Nicméně město navržené změny odmítlo a pravidla zůstala po dobu působení Agentury v Jáchymově i po jejím odchodu zachována. Lokální konzultantka také společně s některými členy LP navrhla zpracování a financování analýzy (financování analýzy by zajistila ASZ) bytové situace města, která by byla předložena zároveň s návrhem projektu na zřízení pozice terénního pracovníka. Lokální konzultantka navrhla, že na základě analýzy by mohl terénní pracovník placený z vládní dotace reagovat na zjištěné problémy obyvatel žijících v sociálně vyloučené lokalitě. Ke zpracování analýzy však nedošlo, stejně tak se nepodařilo udržet činnost tohoto terénního pracovníka. V tomto ohledu lze říci, že žádný z naplánovaných cílů strategického plánu, který město vytvořilo společně s Agenturou, nebyl naplněn. Je pravděpodobné, že oblast bydlení byla v plánu zformulována spíše z vůle Agentury a dalších partnerů, než z vůle vedení města. Je tedy považováno za neúspěch, že ani po dvou letech, kdy Agentura v místě působila, neexistoval materiál, který by shrnoval informace o situaci cílové skupiny v této oblasti. Vedení města vypracování zamítlo s tím, že z důvodu malých možností a velkých potřebných finančních, politických a časových investic vedení města Jáchymov ve skutečnosti zásadní změnu v této oblasti nepovažuje za reálnou ani potřebnou, a nebude o ni stát ani do budoucna. Agentura se dále snažila iniciovat vznik systému prostupného bydlení, vyjednávala podmínky nastavení a získání finančních prostředků s politickou reprezentací města, byly zjišťovány možné způsoby zavedení jednotlivých stupňů a potenciální majitelé bytů, ubytoven apod., kteří by se do systému zapojili, ovšem systém se zavést nepodařilo. V oblasti bytové politiky je aktivním subjektem hospodářsko-správní odbor11, který se i po odchodu Agentury iniciativně snaží bytovou situaci sociálně vyloučených osob v Jáchymově řešit. Město má zatím vyčleněny 4 obecní sociální byty mimo SVL určené k dlouhodobému bydlení. Dále pokračuje snaha o zavedení systému prostupného bydlení. V rámci podaného projektu Ministerstva místního rozvoje ČR jsou připraveny 4 startovací byty, nicméně investice by byla pro město dost náročná a dotace projektu nepokryje ani polovinu nákladů, proto se zatím vyjednává o získání dalších financí a zástupci města v současné době vyčkávají na rozhodnutí o přidělené výši dotace. Projekt je však povolen a schválen, včetně stavebního povolení, a tedy přestavba na startovací je považována za realizovatelnou a v Jáchymově by

11

Jak již bylo zmíněno, v oblasti bytové politiky toho za spolupráce s Agenturou mnoho realizováno nebylo, zejména z důvodu neochoty vedení města se na takových opatřeních podílet a podporovat je (tedy pro bydlení se nic neudělalo kvůli postoji města), nicméně HSO MěÚ Jáchymov se i nadále snaží v této oblasti některá opatření realizovat a doposud nevzdal ani návrh zřídit ve městě prostupné a tréninkové bydlení. Ačkoliv i přes to, že ze strany tohoto odboru je snaha i nadále vyvíjena, realizace přestavby bytů závisí na získaných dotací, přičemž žádoucí je finanční spoluúčast také od města, což může pro další realizaci opatření v rámci systému prostupného bydlení představovat značné riziko.

www.sociotrendy.cz

18 / 41

mohla odstartovat dlouhodobější vizi řešení problémové bytové situace v oblasti centra a označených vyloučených ulic. Shrnutí 

Agentura připomínkovala Jáchymovu pravidla pro přidělování bytů tak, aby byla transparentní a byty byly dosažitelné i pro sociálně vyloučené obyvatele, město na tyto připomínky a změny nepřistoupilo



Systém prostupného bydlení se realizovat nepodařilo, hospodářsko-správní odbor MěÚ však v současné době připravuje investiční projekt na přestavbu několika bytů na sociální (zatím ale chybí potřebné finance)



Ve městě chybí koncepce či strategie sociálního bydlení, které nebyly implementovány ani přes snahu lokálního konzultanta tato opatření realizovat



Oblast bydlení byla ve strategickém plánu zformulována spíše z vůle Agentury a dalších partnerů, než z vůle vedení města

5.2 Zaměstnanost Nezaměstnanost a obtížné pracovní uplatnění představuje v Jáchymově jeden z největších problémů spojených se sociálním vyloučením. I z toho bylo na tuto oblast výrazně cíleno v rámci spolupráce s Agenturou. Během spolupráce s ASZ a činnosti pracovní skupiny Zaměstnanost byla jako priorita stanoveno zaměstnávání lidí na VPP, zapojení společností Lesy Jáchymov a Lázně Jáchymov v otázce zvyšování pracovního uplatnění. Teoreticky se hovořilo o možnosti zřídit sociální podnik, k realizaci tohoto záměru ovšem nedošlo. Jednou z oblastí, na kterou se pracovníci Agentury v obcích soustředí, je také možnost zavedení funkčního systému prostupného bydlení a přenos zkušeností a dobrých praxí z jiných měst, nicméně ani tento cíl se realizovat nepodařilo. Co se Lázní Jáchymov týče, již od počátku sestavení lokálního partnerství byla snaha tento subjekt zapojit a získat skrze něj více pracovních příležitostí pro obyvatele sociálně vyloučené lokality. Ani ve spolupráci s Agenturou a lokální konzultantkou však k přesvědčení společnosti ke spolupráci nedošlo, i přes to, že v rámci LP a pracovní skupiny zaměstnanost bylo navrhováno ve spolupráci s lokální konzultantkou mnoho možností a způsobů, jakými by sociálně vyloučení mohli být zapojení a získat pracovní místo. „On (pozn. ředitel Lázní Jáchymov) se moc zapojovat nechtěl, třeba jsme měli nápady, například oživit tam tu prádelnu, nebo udržování lázeňských cest, které jsou v hrozném stavu, tak to jsme si říkali, že by byla možnost ty lidi zaměstnat, ale z pohledu zisku a podnikání v jejich činnosti to pro ně atraktivní není.“ Neochotu Lázní podílet se na integračních politikách a podpoře zaměstnanosti sociálně vyloučených potvrdili i někteří další oslovení zástupci bývalého lokálního partnerství. „(...) že by Lázně mohly zaměstnávat, ale je to subjekt víc než kapitalistický. Město před 10 lety prodalo akcie, měl tam zůstat alespoň minimální vliv města na Lázně, protože je to největší

www.sociotrendy.cz

19 / 41

zaměstnavatel, má asi 500 zaměstnanců a mohli by zaměstnávat tady ty lidi. Potřebují tam uklízečky, pokojské, technické práce. Ředitel Lázní tam byl jednou (na LP), a že na to nemá čas, že zaměstnává ty, co pracují, a ti, co pracovat nechtějí, tak zaměstnávat nebude.“ „Lázně, oni byli oslovováni, ale že měli strach i s ohledem na hosty zaměstnávat znevýhodněné cílové skupiny, určitá obava tam byla, lokálního partnerství se neúčastnili.“ Systém prostupného zaměstnávání se v Jáchymově nastavit nepodařilo, především z toho důvodu, že chybí zaměstnavatelé. Rovněž příležitostí pro práci na VPP je málo, nepodařilo se zřídit sociální podnik. Jeden z expertních pracovníků Agentury například na pracovní skupině zaměstnanost navrhl oficiálně ze strany Agentury znovu oslovit Lázně Jáchymov s nabídkou účasti na LP v oblasti zaměstnanosti, dále pak oslovit i firmu VITE Nejdek (ve které ale bývají zaměstnáni spíše lidé z Ostrova či Rotavy) a případně další firmy dle soupisu, nicméně ani tento záměr nebyl realizován a další soukromé subjekty (včetně dvou zmíněných) se zapojit nepodařilo (zaměstnavatelé v Jáchymově ani v okolí nemají zájem sociálně znevýhodněné skupiny na trhu práce zaměstnávat, vzhledem k tomu, že je zde všeobecně málo zaměstnavatelů, zaměstnance si spíše vybírají nebo volí uchazeče standardně skrze ÚP, ale pro zapojení se do systému prostupného zaměstnávání není z jejich pohledu prostor ani snaha). V rámci setkání pracovní skupiny zaměstnanost byla ze strany Agentury také vysvětlena problematika Výzvy č. 7512 v oblasti podpory 3.3 OP LZZ – podpora pracovní integrace. Na LP proběhla podrobná prezentace ze strany ASZ a bylo navrženo několik možností využití této výzvy. Ani v této oblasti se žádný z projektů realizovat nepodařilo, ani nedošlo k jeho podání. Za úspěch, vzhledem k většinovému pasivnímu a odmítavému přístupu řešit problematiku sociálně vyloučených obyvatel v Jáchymově, lze považovat zřízení několika míst na VPP v rámci Služeb Jáchymov, nicméně tato místa byla zřízena nezávisle na působení Agentury ve městě a ani lokální konzultanti na toto opatření neměli téměř žádný vliv. Důvodem je to, že počty VPP se v Jáchymově nemění a pro rozšíření zde není ani prostor (jsou VPP u Služeb Jáchymov a u Lesů Jáchymov, které mají každoročně stejné počty, které nejsou navyšovány, další zaměstnavatele na VPP se v Jáchymově zajistit nepodařilo). V Jáchymově jsou dostupná místa na VPP (v rámci Služeb Jáchymov, dále Lesy Jáchymov mají další 4 místa na VPP), v rámci kterých je ročně zaměstnáno asi 10 lidí. „Systém nefunguje, pouze pár míst na VPP, není dostatek zaměstnavatelů, kterým by byly poskytovány příspěvky na společensky účelná pracovní místa, nebylo koho podporovat a když bylo málo zaměstnavatelů, tak preferují určitou kvalifikaci, praxi. Aktivní politika zaměstnanosti jen velice malá, nedošlo k realizaci veřejných prací, a tedy nedošlo ani k posunu na další stupně.“ V oblasti zaměstnanosti byla ze strany Agentury a jejích pracovníků iniciativa vyvíjena spíše v rámci vyjednávání s Lázněmi a dalšími subjekty, v rámci zajištění přenosu dobré praxe z jiných měst, navržení možného uplatnění sociálně vyloučených obyvatel na trhu práce. Co 12

Cílem této oblasti podpory (operační program OP LZZ z prostředků ESF) je posílení pracovní integrace osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených, odstraňování bariér znesnadňujících jejich rovnocenný vstup a udržení se na trhu práce.

www.sociotrendy.cz

20 / 41

se projektů a projektového poradenství týče, na pracovní skupině byla diskutována ve spolupráci s expertním pracovníkem ASZ možnost výzev v rámci OP LZZ, nicméně realizace projektů spadá do kompetence ÚP v Karlových Varech, na čemž neměla Agentura žádný podíl ani vliv. Shrnutí 

Projekty na podporu zaměstnanosti jsou realizovány jen na celokrajské úrovni (ÚP), vzhledem k nízkému potenciálnímu počtu zapojených účastníků z Jáchymova není možné realizovat projekty lokálně13



Nepodařilo

se

zapojit

Lázně

Jáchymov

jako

zaměstnavatele

sociálně

znevýhodněných na trhu práce 

Pro

zavedení

systému

prostupného

zaměstnávání

chybí

v Jáchymově

zaměstnavatelé, příležitosti pro práci v rámci veřejně prospěšných prací 

V oblasti zaměstnanosti ze strany ASZ byla iniciativa vyvíjena spíše v rámci vyjednávání s Lázněmi a dalšími subjekty a při přenosu příkladů dobré praxe

5.3 Bezpečnost Od roku 2009 přestali v Jáchymově fungovat strážníci městské policie, což se v následujících letech ukázalo jako rizikové, vzhledem k tomu, že kriminalita v Jáchymově stoupala. Bezpečnost bylo potřeba posílit i v okolí Lázní Jáchymov, neboť podle výpovědí oslovených zde v posledních letech dochází k nájezdům kapsářů a zlodějů, kteří zde okrádají turisty. „Trestní nápadovost Jáchymova je druhá největší v kraji – nejvíc krádeže i docela dost vražd (v přepočtu na obyvatele), přepadení, dochází sem díky lázním k nájezdům lidí, kteří mají jako živnost kapsářství a jezdí sem okrádat turisty.“ Ve spolupráci s lokální konzultantkou tak bylo v rámci pracovní skupiny Bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů diskutováno zejména to, jak obnovit činnost městské policie v Jáchymově a jaká další opatření v této oblasti nastavit. Původním záměrem LP bylo, aby ve městě vznikla městská policie a projekt na asistenty prevence kriminality. Lokální konzultantka s členy PS Bezpečnost projednávala možnost zřízení městské policie a podání projektu na asistenty prevence, dále sledovala projektové výzvy Ministerstva vnitra ČR a podání případného projektu konzultovala s místostarostkou města. Dále členy PS upozorňovala na nejzazší termíny, do kterých je možné projektové 13

jak již bylo zmíněno, podle vyjádření pracovnice ÚP Karlovy Vary, která byla současně členkou LP Jáchymov na

základě předchozích zkušeností ÚP předpokládá, že v případě realizovaného projektu na podporu zaměstnanosti výhradně ve městě Jáchymov by se zapojilo asi jen několik málo desítek lidí (např. 20), a to je pro nastavení povinných indikátorů projektu nesplnitelný parametr. Z toho důvodu, pokud jsou obyvatelé Jáchymova do nějakého projektu z ÚP zahrnuti, jedná se o regionální, celokrajské projekty. Ve spolupráci s Agenturou nedošlo k žádným projektovým žádostem v oblasti zaměstnanosti vzešlých z LP a tedy ASZ se dle výpovědi oslovených členů LP i zástupců ÚP Karlovy Vary v této oblasti skrze projektovou aktivitu a poradenství neangažovala.

www.sociotrendy.cz

21 / 41

žádosti podat tak, aby jejich schválení proběhlo úspěšně. Nicméně městskou polici se v Jáchymově zřídit nepodařilo (město odstoupilo kvůli vysokým nákladům na potřebné strážníky), stejně tak nebyl realizován projekt na APK. Diskutovanou variantou ohledně zřízení městské policie v Jáchymově byla na PS Bezpečnost ve spolupráci s lokální konzultantkou možnost jednání s městskou policií Ostrov o „zapůjčení“ strážníka, který by svou činnost vykonával v Jáchymově. Tato varianta se nakonec ukázala jako realizovatelná a i díky vyjednávání lokální konzultantky působí od začátku roku 2013 v Jáchymově dva městští policisté z Ostrova na tzv. smlouvu o půjčení strážníka. Jako výrazný problém se na území města jevilo v rámci PS Bezpečnost také užívání drog a absence služeb pro drogově závislé. Někteří členové LP se zavedení těchto služeb do města bránili s tím, že nechtějí finančně podporovat cílovou skupinu drogově závislých. Lokální konzultantka zdůraznila, že tato služba by byla i pro ostatní obyvatele Jáchymova a mohla by pomoci snižovat šíření nemocí spojených s užíváním návykových látek a omezil by se výskyt dalších negativních jevů spojených s užíváním návykových látek. Lokální konzultantka tak členům PS pomohla dojednat schůzku se zástupcem o.s. Kotec o možnosti poskytování služeb pro drogově závislé i na území města Jáchymov. Ačkoliv město na tuto spolupráci přistoupilo a deklarovalo finanční i jinou spoluúčast na poskytování těchto služeb, tento zájem taktéž opadl a služby zde stále nejsou podporovány v takovém rozsahu, v jakém by bylo potřebné (do Jáchymova dojíždí jeden terénní pracovník z o.s. Světlo Kadaň).

Shrnutí 

V Jáchymově se nepodařilo zřídit městskou policii ani asistenty prevence kriminality



Ve spolupráci s lokální konzultantkou se podařilo uzavřít smlouvu s městem Ostrov o „zapůjčení“ dvou strážníků MP, kteří budou v Jáchymově působit a doposud se tak děje.



Problémy v oblasti bezpečnosti představuje užívání drog a absence větší kapacity služeb pro drogově závislé, krádeže a kapsářství

5.4 Vzdělání a volný čas V oblasti vzdělávání bylo zaznamenáno nejvíce dosažených cílů, které byly realizovány za bývalého vedení ZŠ a MŠ Jáchymov a ve spolupráci se společností pro celoživotní vzdělávání PECKA. Prioritou v rámci spolupráce s Agenturou bylo dokončit proces přeměny školy na školu tzv. inkluzivního typu se všemi znaky takovéhoto zařízení, což spočívalo ve vzdělávání pedagogického sboru, vybavení a adaptaci budovy školy, udržení přípravné třídy a rozšíření předškolního vzdělání. Sloučená škola (ZŠ a MŠ) vstoupila následně do projektu společnosti PECKA. Škola proto získala prostředky na zřízení asistentů pedagogů pro žáky ze socio-

www.sociotrendy.cz

22 / 41

kulturně znevýhodněného prostředí, dále prostředky z programů na podporu integrace romské menšiny. Díky projektu hrazeného z OP VK škola mohla zaměstnat další odborné pracovnice, jako logopedky, logopedické asistentky, speciální pedagogy a prodloužit o dalších 14 měsíců působení školního psychologa. Rodiče s žáky tak nemusí cestovat za specializovanými službami do Ostrova nebo do Karlových Varů. Při škole také funguje třetím rokem třída s upraveným vzdělávacím programem pro žáky s těžšími vývojovými poruchami a druhým rokem přípravná třída, která pomáhá úspěšnému přechodu dětí z mateřské školy do prvního ročníku základní školy. Projekt se zaměřil na podporu přechodu žáků ze základní školy na střední školy a učiliště. Dalším cílem bylo vybudovat provázaný vzdělávací systém města, a to od předškolního po celoživotní vzdělávání, také vytvořit plně funkční pobočku centra CŽV se systémem akreditovaných programů. Zároveň se pracovníci školy systematicky připravují na to, aby byli připraveni pracovat opravdu se všemi žáky, kteří mohou školu navštěvovat nejen z celého Jáchymova ale i z okolí, a žádná skupina dětí nemusela být vyčleněna stranou mimo kolektiv svých vrstevníků. Bývalé vedení školy chtělo především vytvořit co možná nejlepší podmínky pro vzdělávání všech dětí a přispět k jejich větší úspěšnosti v dalším vzdělávání a na trhu práce. Podrobnější informace o činnosti Agentury v rámci oblasti vzdělávání, o realizovaných projektech na ZŠ Jáchymov a zavádění integrovaného vzdělávacího systému jsou uvedeny v kapitole „Projekty podávané/realizované/plánované ve spolupráci s lokálním partnerstvím, Agenturou“ a v kapitole „Případová studie“).

Shrnutí 

Činnost ZŠ je v oblasti inkluze velmi intenzivní, aktivita a realizování projektů by však probíhalo i bez intervence Agentury



Spolupráce mezi školou a ASZ byla spíše na úrovni poradní, byly realizovány individuální konzultace a výměna zkušeností a dobré praxe



Škola realizuje mnoho projektů na integraci žáků, byla dokončena přeměna na školu inkluzivního typu, projekty jsou zaměřovány také na celoživotní vzdělávání pro všechny obyvatele SVL

5.5 Sociální služby Stěžejním cílem strategického plánu bylo v rámci investičního projektu zřídit ve městě NZDM a další sociální služby s ním související. Mělo se zde pracovat s cílovou skupinou, jíž je mládež od 15 do 26 let. V rámci tohoto projektu, který nakonec nebyl z mnoha důvodů realizován (viz kapitola „Projekty podávané/realizované/plánované ve spolupráci s lokálním

www.sociotrendy.cz

23 / 41

partnerstvím, Agenturou“), lokální konzultant a další experti Agentury pomáhali s přípravou projektu, se zpracováním žádosti, s vyjednáváním u politického aparátu města. LK dále koordinoval přípravy projektu a konzultoval přípravy s projektovými poradci ASZ. Ve spolupráci se sokolovskou pobočkou Člověk v tísni, o. p. s. a ZŠ v Jáchymově byl za působení Agentury ve městě v roce 2012 realizován projekt „Volnočasové a zájmové aktivity pro romské děti a mládež v návaznosti na jejich vzdělávací potřeby“. Hlavním cílem tohoto projektu bylo začlenit romské a sociálně znevýhodněné děti a mládež v Jáchymově a nabídnout jim volnočasové aktivity. Projekt byl zaměřen na cílovou skupinu dětí a mladistvých od 8 – 15 let ze SVL v Jáchymově. I když NZDM nebylo zřízeno, na jeho principech byl založen klub pro děti, mládež a mladé dospělé v Jáchymově, který funguje doposud. Založen byl ve spolupráci se Sociálně aktivizačními službami pro rodiny s dětmi (ČvT), jejichž terénní sociální pracovník poskytuje mimo jiné i nápomoc při hledání práce a kariérní poradenství. „Před 4 roky jsme tu začali provozovat klub pro mladší děti, protože se nepodařilo v rámci LP zřídit NZDM na škole, tak jsme v rámci mezinárodního projektu OPLZZ, tak jsme tu ve spolupráci se SASkou vybudovali centrum. Snažili jsme se zapojit nejen mladší děti ale i ty starší, máme tu aktivity zaměřené na trh práce, zajistili jsme mladým lidem z Jáchymova nějaké stáže (např. v Lázních), aby si vyzkoušeli, jak je to s prací.“ V sociální oblasti působí i NNO Člověk v tísni, o. p. s., která nabízí programy pro jednotlivce i rodiny s dětmi. Poskytuje bezplatné sociální i právní poradenství, napomáhá při hledání zaměstnání a bydlení, poradenství v oblasti dluhů, exekucí, důchodů apod., i když jako u ostatních služeb, i zde nízká podpora vedení města sehrála významnou roli a působnost klubu a poradenských služeb je v Jáchymově neurčitá, zástupci pobočky člověka v tísni vidí tuto službu jako dlouhodobě neudržitelnou. „Ta aktivita se trochu snížila, dříve tu měli terénního pracovníka, takový advokát lidí, kteří mají problémy s komunikací s úřady, snažil se akcentovat nějaké věcí, které úředníci neradi slyší, snažil se ty problémy komunikovat racionálnějším způsobem, než by to třeba ti lidé řešili, ale už tu není.“ Jedním z dalších klíčových problémů města byla absence služeb pro drogově závislé. V rámci PS se tak zejména řešilo, jak dostat do města služby pro drogově závislé, což někteří zástupci politické reprezentace podporovat nechtěli a i přes to, že přislíbili finanční spoluúčast a podporu organizaci Kotec, přes kterou se služby podařilo zařídit, ve skutečnosti žádná podpora vyčleněna nebyla.

Shrnutí 

Páteří strategického plánu bylo zřízení NZDM a poskytování služeb prevence, tento projekt nebyl realizován



Ve spolupráci s Agenturou došlo k zavedení alternativního klubu pro děti a mladistvé při organizaci Člověk v tísni



Sociálních služeb v Jáchymově spíše ubývá, snižují se kapacity terénních pracovníků

www.sociotrendy.cz

24 / 41



Skrze působení lokální konzultantky se podařilo dojednat působení K-centra v Jáchymově, nicméně město tuto službu není ochotno podporovat

www.sociotrendy.cz

25 / 41

6. Projekty vzešlé z lokálního partnerství ve spolupráci s Agenturou V rámci této kapitoly je uvedeno zhodnocení plánovaných či realizovaných projektů, které vzešly z lokálního partnerství a jejichž projektové žádosti vznikly ve spolupráci s lokálním konzultantem a dalšími expertními pracovníky Agentury. Mimo oblast vzdělávání byl v Jáchymově podáván pouze jeden projekt, a to na NZDM a SAS, který následně nebyl realizován. Další projekty podávala ZŠ Jáchymov.

IOP projekt na NZDM a poskytování sociálních služeb prevence Projekt na vznik NZDM z IOP, osa 3.1 b – nepodáno Projekt Programy sociální prevence z OP LZZ, výzva č. 55 - nepodáno Jednalo se o plánovaný investiční projekt IOP a návazný „měkký“ projekt na vytvoření a financování služeb NZDM a SAS (včetně odborného poradenství a klubu pro maminky s dětmi) v rámci výzvy č. 55 OP LZZ. Projekt nakonec nebyl realizován. Vzhledem k tomu, že na něm byla postavena valná většina strategického plánu, a stejně tak pro politickou vůli města byl tento projekt a získané finance jednou z mála motivací ke spolupráci s Agenturou, zapříčinila tato nerealizace, že u některých členů LP (včetně vedení města) zcela opadl zájem o spolupráci s ASZ a další intervence Agentury se pro tyto aktéry staly bezpředmětnými. Co se konkrétního podílu Agentury na přípravě projektu týče, lokální konzultant poskytoval projektové poradenství a metodickou podporu, zajistil konzultaci projektové žádosti 14 s dalšími experty v Agentuře a na MPSV ČR. Lokální konzultantka Agentury se následně, po neúspěchu s tímto projektem, snažila ve městě zřídit alternativní volnočasové služby pro děti a mládež, což se nakonec povedlo ve spolupráci s organizací Člověk v tísni a Českobratrskou církví evangelickou (tedy ačkoliv v oblasti sociálních služeb byly zaznamenány převážně neúspěchy, pro děti a mládež se služby zajistit podařilo, i když ne prostřednictvím původně zamýšleného NZDM, které mělo vzniknout z projektu).

Projekt Truhlárna Jáchymov - neschválen Projekt Probační a mediační služby, středisko Karlovy Vary „Komplexní reintegrační program pro osoby opouštějící VTOS ve věznici Ostrov nad Ohří“ v rámci OP LZZ, výzva č. 86 Projekt na zřízení resocializační truhlářské dílny měl zajistit zvýšení pracovních příležitostí v Jáchymově s ohledem na sociální začleňování a reintegraci na pracovní trh u osob spadajících do ohrožené cílové skupiny (osoby navracející se z výkonu trestu odnětí svobody). 14

V rámci PS se řešila také možnost provozovat NZDM i o víkendu, nicméně lokální konzultantka předala členům

LP zkušenosti z jiných podobně velkých obcí, kde neziskové organizace u žádných služeb zavedený víkendový provoz nemají především kvůli jeho finanční a personální náročnosti.

www.sociotrendy.cz

26 / 41

Lokální konzultantka projekt a podmínky jeho realizace vyjednávala mezi jednotlivými zainteresovanými aktéry a zprostředkovávala komunikaci (vedení města, zástupci ČCE, PaMS Karlovy Vary a další), upozorňovala členy LP na klíčová témata, jako bylo zajištění prostor, odbyt výrobků v regionu s možnou realizací průzkumu trhu, navrhla také zeptat se na možný odbyt na Karlovarsku náměstka hejtmana pro sociální věci a neziskové organizace. Prostory pro zřízení dílny nabídl farář Českobratrské církve evangelické v Jáchymově. Projektová žádost nakonec nebyla ze strany MPSV ČR schválena.

Projekty realizované ZŠ Marie Currie-Sklodowské v Jáchymově Níže uvedený výčet projektů byl realizován v ZŠ Jáchymov za doby působení lokálního partnerství, nicméně jak již bylo řečeno, Agentura na realizaci těchto projektů neměla přímý vliv (tzn. projektové žádosti nevznikaly z iniciace Agentury, škola měla s realizací projektů zkušenosti, takže nebylo potřeba ani metodické a poradenské podpory od prvních kroků podávání projektu atd.). Škola v této oblasti postupuje zcela samostatně a iniciativně. Role Agentury při realizaci těchto projektů byla za doby jejího působení v Jáchymově spíše poradní, docházelo k výměně zkušeností a přenosu dobré praxe, byly poskytovány ze zájmu bývalého ředitele školy, který měl s ASZ navázanou dobrou spolupráci, individuální konzultace a metodickou pomoc, projektové poradenství.  Podpora vzdělávání ve školách oblasti ORP Ostrov (od 2014 – 2015)  Systém individuálního vzdělávání (od srpna 2012)  Transformace MŠ a ZŠ na školu inkluzivního typu (září 2011 – prosinec 2011)  Pilotní projekt „Mosty“ - Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov (od roku 2008)

www.sociotrendy.cz

27 / 41

7. Klíčové okamžiky intervence Agentury pro sociální začleňování v Jáchymově Agentura pro sociální začleňování připravovala a zajištovala tvorbu strategického plánu lokálního partnerství. Ze strany konzultanta probíhal dohled nad implementací, a to na individuálních schůzkách s vybranými členy lokálního partnerství i na schůzkách LP. Dále lokální konzultant poskytoval metodickou pomoc při strategickém plánování, projektovém poradenství, koordinaci partnerů a nastavování vzájemné efektivní spolupráce. Podařilo se v omezeném rozsahu nastavit platformu pro formulování obecních sociálních politik. Agentura ke konci svého působení ve městě (2013) také připravovala pro Jáchymov exit strategii, která však nebyla následně ustavena z důvodu neochoty vedení města se o exit strategii bavit a z důvodu nedokončení revize strategického plánu. Jako pozitivní bylo ze strany členů bývalého lokálního partnerství hodnoceno zejména to, že ASZ skrze lokální konzultanty pomohla nastavit vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými subjekty (byť omezenou, nicméně tato platforma doposud v Jáchymově chyběla), nastavila režim scházení se v rámci mezioborové spolupráce a otevřela diskuzi nad problematikou sociálního vyloučení. V oblasti bydlení se Agentura intenzivně snažila o vytvoření konceptu sociálního bydlení nebo o úpravu pravidel přidělování bytů sociálně znevýhodněným. Agentura tato pravidla připomínkovala tak, aby byla více otevřená, k podmínkám se vyjadřovali kromě lokální konzultantky i další experti ASZ na oblast bydlení, dále se například další pracovník Agentury účastnil setkání PS bydlení a zprostředkoval příklady dobré praxe z jiných lokalit, kde Agentura působí. Uvedl příklad z praxe, kdy ze zkušenosti dobře funguje nastavení kritérií pro výběrové řízení tak, že se zájemce zavazuje ke spolupráci s neziskovou organizací poskytující sociální služby a soustavně pracuje na své životní situaci, čímž vzniká větší šance, že klient dodrží splatnost nájmu, neupadne do dluhů a nepřijde o nájemní byt. Nicméně město navržené změny odmítlo a pravidla zůstala po dobu působení Agentury v Jáchymově i po jejím odchodu zachována. Co se bydlení týče, lokální konzultantka dále společně s některými členy LP navrhla ze strany ASZ zpracování a financování analýzy bytové situace města, která by byla předložena zároveň s návrhem projektu na terénního pracovníka. Lokální konzultantka navrhla, že na základě analýzy a zjištěných problémů by mohl terénní pracovník placený z vládní dotace reagovat na zjištěné problémy obyvatel žijících v sociálně vyloučené lokalitě. Ke zpracování analýzy však nedošlo, stejně tak se nepodařilo udržet činnost terénního pracovníka. S ohledem na vysokou nezaměstnanost v lokalitě a málo pracovních příležitostí bylo žádoucí, aby se do LP zapojily také Lázně Jáchymov a přistoupily na možnost zaměstnávat některé dlouhodobě nezaměstnané sociálně vyloučené osoby. Agentura a lokální konzultanti se velmi aktivně podíleli na přesvědčování subjektu Lázně Jáchymov, aby zaměstnával osoby znevýhodněné na trhu práce, na PS bylo ve spolupráci s LK navrhováno mnoho možností a

www.sociotrendy.cz

28 / 41

způsobů, jakými by sociálně vyloučení mohli být zapojení a získat v Lázních pracovní místo. Zapojit Lázně se však přesto nepodařilo. Kromě zmíněných Lázní Agentura například na pracovní skupině zaměstnanost navrhla oficiálně ze strany Agentury oslovit i firmu VITE Nejdek a případně další vhodné firmy, nicméně ani tento záměr nebyl realizován a další soukromé subjekty se zapojit nepodařilo. V rámci setkání pracovní skupiny Zaměstnanost byla ze strany Agentury také vysvětlena problematika Výzvy č. 75 v oblasti podpory 3.3 OP LZZ – podpora pracovní integrace. Na LP proběhla podrobná prezentace ze strany ASZ a bylo navrženo několik možností využití této výzvy. Ani v této oblasti se žádný z projektů realizovat nepodařilo, ani nedošlo k jeho podání. V oblasti zaměstnanosti ze strany Agentury a jejích pracovníků byla iniciativa vyvíjena spíše v rámci vyjednávání s Lázněmi a dalšími soukromými subjekty, došlo k zajištění přenosu dobré praxe a zkušeností z jiných měst, bylo navrženo několik způsobů možného uplatnění sociálně vyloučených obyvatel na trhu práce. Co se projektů a projektového poradenství týče, na PS byla diskutována ve spolupráci s expertním pracovníkem ASZ možnost výzev v rámci OP LZZ, nicméně realizace projektů spadá do kompetence ÚP v Karlových Varech, na čemž neměla Agentura žádný podíl ani vliv. Všeobecně se v oblasti zaměstnanosti nepodařilo prosadit téměř žádné opatření, a to zejména z toho důvodu, že zaměstnavatelé zde nejsou ochotni participovat na zaměstnávání sociálně znevýhodněných uchazečů o zaměstnání. Jediným zaměstnavatelem na VPP jsou Služby Jáchymov a Lesy Jáchymov, jejichž počet míst na VPP není možné rozšiřovat (např. u Lesů kvůli podmínce de minimis), nebyl realizován žádný projekt na podporu zaměstnanosti vzešlý z LP. Ze strany MPSV ČR byla zmítnuta projektová žádost na vznik truhlářské dílny jako sociálního podniku a opakovaně se nepodařilo přesvědčit soukromý subjekt Lázně Jáchymov (město prodalo veškerého podíl) k aktivní účasti na LP a k vyčlenění několika pracovních míst za účelem zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob na trhu práce. Původním záměrem LP bylo, aby ve městě vznikla městská policie a projekt na zřízení míst pro asistenty prevence kriminality. Lokální konzultantka s členy PS Bezpečnost projednávala možnost zřízení městské policie a podání projektu na asistenty prevence, dále sledovala projektové výzvy Ministerstva vnitra ČR a podání případného projektu konzultovala s místostarostkou města. Dále členy PS upozorňovala na nejzazší termíny, do kterých je možné projektové žádosti podat tak, aby jejich schválení proběhlo úspěšně. Nakonec se ve spolupráci s lokální konzultantkou podařilo dohodnout s městskou policií města Ostrov dlouhodobé „zapůjčení“ městských strážníků Jáchymovu. V oblasti vzdělávání bylo prioritou v rámci spolupráce s Agenturou dokončit proces přeměny školy na školu tzv. inkluzivního typu se všemi znaky takovéhoto zařízení. Vzhledem k tomu, že škola projektovou činnost vyvíjela aktivně a samostatně, Agentura a lokální konzultant měli v této oblasti spíše poradní roli, poskytovali konzultace a zajištovali přenos příkladů dobré praxe a zkušeností.

www.sociotrendy.cz

29 / 41

Hlavním cílem strategického plánu bylo v rámci investičního projektu zřídit ve městě NZDM a další sociální služby prevence. Lokální konzultant a další experti Agentury pomáhali s přípravou projektu, se zpracováním žádosti, s vyjednáváním u politického aparátu města. LK dále koordinoval přípravy projektu a konzultoval s projektovými poradci ASZ a na MPSV ČR. Projekt nakonec nebyl realizován (viz kapitola „6. Projekty vzešlé z lokálního partnerství ve spolupráci s Agenturou“ - IOP projekt na NZDM a poskytování sociálních služeb prevence), přičemž lokální konzultantka se následně snažila ve městě zřídit alternativní služby pro děti a mládež, což se nakonec povedlo ve spolupráci s Člověkem v tísni a Českobratrskou církví evangelickou15.

15

Jedná se o Klub pro děti, mládež a mladé dospělé ve věku od 6 do 26 let fungující v obdobném režimu jako nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, tedy o.p.s. ČvT poskytuje v prostorách klubu na faře Českobratrské církve evangelické poradenství, besedy, organizuje volnočasové aktivity, hry, turnaje, jsou zde k dispozici počítače, hračky, probíhá zde doučování, děti a mladiství zde mohou řešit své životní problémy. Okamžitá kapacita se pohybuje okolo 20 dětí, přičemž sem docházejí klienti jak pravidelně, tak příležitostně.

www.sociotrendy.cz

30 / 41

8. Život v SVL z podhledu jejích obyvatel Rozhovory probíhaly v Jáchymově s obyvateli identifikovaných vyloučených lokalit: Náměstí Republiky, ulice Dukelských hrdinů, Šafaříkova, Jiráskova, B. Němcové a Prokopova. Otázky byly strukturovány zejména dle témat (bydlení, vzdělávání a volný čas, zaměstnání atd.). Jedním z cílů rozhovorů bylo zjistit, jaké jsou v současné době nejpalčivější problémy obyvatel sociálně vyloučené lokality, a také zda se působení Agentury a zavedená sociální a integrační opatření nějakým způsobem promítla do života lidí žijících v blízkosti označené vyloučené lokality. Vzhledem k tomu, že činnost LP nebyla v Jáchymově aktivní tak, jak bylo ve strategickém plánu stanoveno, bylo realizováno jen málo výstupů, které by měly na obyvatele SVL přímý dopad, a které by mohly reflektovat ve svých výpovědích s ohledem na změny proběhlé v jejich lokalitě za posledních několik let. Přímý (a pozitivní) dopad měl na oslovené obyvatele z opatření realizovaných za spolupráce s Agenturou zejména vzniklý klub pro děti a mladistvé, inkluzivní opatření a realizace projektů na škole a znovuobnovení činnosti strážníků městské policie z Ostrova. Nicméně o přímé vazbě Agentury pro sociální začleňování na realizaci těchto opatření, obyvatelé lokalit nic nevěděli.

Téma bydlení a zaměstnanost Sami obyvatelé rozlišovali dvě územní rozdělení Jáchymova, přičemž v jejich výpovědích se často objevovaly pojmy jako ta „lepší a horší“ strana. Část města, ve které se nacházejí Lázně Jáchymov, je opravená, jsou zde pěkné domy, dostatek občanské vybavenosti, obchody, kavárny a cukrárny apod. Druhou částí je bývalé historické centrum, kde jsou domy ve značně zdevastovaném stavu, většina domů je starých, vybydlených, neopravených, obchody zde takřka nejsou (kromě typických večerek a samoobsluh provozovaných Vietnamci). V této části města se nachází také většina označených vyloučených ulic a domů. „Tady to máte jakoby rozdělený, jsou to dvě úplně jiný města. Tady, co my bydlíme, ty domy, člověk nikdy neví, kdy se to zhroutí, vemte si třeba ten dům na náměstí, pak ať se člověk nediví, že nás zahrnují do těch vyloučených měst, je to strašně zdevastované.“ Všeobecně Romů v Jáchymově ubývá, přičemž tento úbytek je spojen zejména s migrací obyvatel. Původní obyvatelé Jáchymova odchází do okolních měst. Pro některé sociálně vyloučené představuje přestěhování se do jiného města potenciálně větší možnost získat zaměstnání nebo lepší a levnější bydlení, pro ostatní obyvatele jsou motivací pro odchod zejména lepší pracovní příležitosti, které poskytují větší města s lepší občanskou vybaveností a infrastrukturou. V Jáchymově tak lze hovořit o úbytku Romů. „Ubývá tu Romů, není jich tolik jak bývalo. Zůstávají tu jen ti starší a mladí odjíždí do okolních měst. Je to znát, že se lidé stěhují pryč, i ti Romové, není se jim čemu divit, tady práce není, tak musí jinam. Tady není práce ani pro ty bílé, pokud chtějí pracovat za slušný plat, je to špatný tady.“

www.sociotrendy.cz

31 / 41

Co se zaměstnanosti týče, většina oslovených byla nezaměstnaná, popřípadě potvrdila příležitostné výdělky většinou prací na černo, jeden respondent byl zaměstnán u stavební firmy a ženy jsou většinou doma na mateřské dovolené. V případě, že nezaměstnaní oslovení obyvatelé Jáchymova vyjádřili zájem práci si sehnat, museli by se odstěhovat do jiného města. Zejména zmiňovali Ostrovsko, kde je průmyslová zóna. Některé mladé Romky uvedly příklady z praxe, kdy se setkaly s diskriminací na trhu práce, zejména v Lázních Jáchymov nebo v okolních kavárnách, restauracích (při tomto tématu bylo opět zvýznamňován rozdíl mezi „lázeňským“ a „starým“ městem). „No nevzaly mě, že prý jsem Romka a oni tam mají plno turistů, a tak potřebují lidi s praxí a se školou, ale to asi nebyl ten důvod, nejvíc jim vadilo, že jsem černá.“

Téma vzdělávání a volný čas Žádný z oslovených respondentů nevyjádřil, že by na škole panovaly významné konflikty mezi dětmi z majority a romskými dětmi. Spíše naopak, někteří oslovení rodiče popisovali dobré zkušenosti, zejména se jednalo o společné aktivity, do kterých jsou ve škole zapojovány všechny děti a v rámci kterých se kolektiv ve třídách utužuje. Dobrým příkladem z praxe, kteří respondenti často zmiňovaly, byla Galerie návratů, která vznikla v rámci nadačního fondu O2 Thing Big, na které se podílely všechny děti ze ZŠ. Jednalo se o výstavu umístěnou v centru města, kde bylo možné shlédnout výtvarné práce žáků. Rodiče často věděli o tom, že do tohoto projektu byly jejich děti zapojeny, že „něco kreslily“ a podílely se na přípravách galerie a mnozí rodiče se poté na jejich výtvory byli podívat. „Bylo to tady ve škole, byli jsme se podívat, jak se to otevíralo a hezký to měli, i vystoupení a nějaké pohoštění tam bylo, a bylo tam plno rodičů a učitelů. To měli na starost nějací žáci, že to i připravovali a naše dcera tam taky pomáhala s úklidem a chystání, fakt se mi to moc líbilo.“ Co se volnočasových aktivit týče, některé kroužky děti navštěvují při základní škole, většinou však svůj čas tráví venku s kamarády. Někteří oslovení potvrdili, že jejich děti dochází nebo dříve docházely do klubu při Člověku v tísni. Respondenti neznali přesný název neziskové organizace či klubu, většinou se o této aktivitě zmiňovali v souvislosti s docházením do „herny“ či klubu „nahoře u kostela“ (pozn. fara Českobratrské církve evangelické v Jáchymově). V rámci tohoto klubu, který byl v Jáchymově zřízen jako alternativa k nevzniklému NZDM, je mezi dětmi nejvíce oblíbený čas trávený na počítačích, které jsou zde k dispozici, dále rodiče a děti zmiňovali kroužky beatboxu, hraní na hudební nástroje, deskové hry. Pravidelné návštěvy jsou typické spíše pro menší děti, mládež pak klub navštěvuje nepravidelně, spíše účelově (tzn. například při jednorázových akcích, na počítače, na vybrané aktivity apod.). O možnosti přijít se do klubu podívat, využít jeho prostor a účastnit se na pořádaných aktivitách a akcích se děti a mladiství dozvídají nejčastěji ze školy, od kamarádů a známých z komunity nebo prostřednictvím internetu. „Naše dcera tam občas zajde, když tam jdou třeba její kamarádi a něco se tam děje, že se o tom dozví ve škole. Na počítače se tam hodně chodí, ale zase to není tak, že by si tam mohli dělat, co chtějí. Mají tam i různé soutěže myslím, akce, zdá se mi to jako dobrý způsob, jak trávit čas. Je to

www.sociotrendy.cz

32 / 41

lepší, jak kdyby se ty děcka měli pořád flákat venku, než kdyby brala drogy, to tady vidíte všude kolem, je to hrůza tady.“

Téma bezpečnost V oblasti bezpečnosti mělo na obyvatele největší dopad zejména obnovení činnosti městské policie (od roku 2009, kdy byla v Jáchymově zrušena), i když jsou tito dva strážníci „zapůjčení“ z Ostrova, o čemž samozřejmě většina dotázaných nevěděla. Pozitivně bylo hodnoceno zejména to, že mezi obyvateli psychicky stoupl pocit bezpečí, když nad městem drží dohled složky bezpečnostních orgánů, byť v omezené kapacitě. „Všiml jsem si, že se tu zase ukazuje policie, je to dobře, ta situace tady není úplně ideální, jsou tu Cikáni, drogově závislí, vedle kolem lázní jsou věčně vykradená auta, lidé potřebují mít pocit bezpečí, aspoň tak, že tu ty strážníky čas od času potkáte.“ Někteří oslovení měli na situaci bezpečí radikálnější názory, a podle nich. „Tady dva nebo kolik policajtů nepomůže. To by se museli všichni tady ti nepřizpůsobiví, co zde akorát dělají nepořádek a hluk, vystěhovat, nebo by tady musela být práce, ale dostatek práce tím myslím, jinak tady město může dělat první poslední a situace se stejně nezlepší. Teď je to velmi špatný, nevím, co by mohlo pomoct. Jestli tady byla nějaká Agentura to nevím, ale žádné změny tu nevidím.“

Shrnutí 

Největší přímý dopad na život obyvatel SVL mělo z opatření realizovaných ve spolupráci s Agenturou zřejmě zřízení klubu pro děti a mladistvé a obnovení funkce strážníků MP



Obyvatelé

vnímají

rozdělení

města

na

„lázeňskou“

opravenou

část

a

„starou“ zdevastovanou část Jáchymova, kam se soustřeďují sociálně vyloučení obyvatelé 

V Jáchymově dochází k migraci obyvatel, v důsledku čehož zde ubývá i Romů



Pokud by oslovení měli odejít za prací, velmi často uváděli Ostrovsko, kde je průmyslová zóna



Sociálně vyloučení obyvatelé se v Jáchymově setkávají s nedostatkem pracovních příležitostí a diskriminací na pracovním trhu



Na škole nebyly zaznamenány integrační problémy, žáky spojuje také realizace různých projektů a společných aktivit ve škole



Pozitivně byla hodnocena Galerie návratů, kde děti vystavovaly své výtvory, několik rodičů potvrdilo, že se na výstavě byli podíval a byli s n í velmi spokojení



Využití možnosti trávit volný čas se děti a mladiství dozvídají nejčastěji ze školy nebo z komunity, mladší děti dochází spíše pravidelně, mladiství spíše jednorázově, příležitostně. Největší zájem mají o počítače a hudební kroužky

www.sociotrendy.cz

33 / 41



Někteří oslovení zaznamenali obnovenou činnost městské policie, což s ohledem na horší bezpečnost v Jáchymově vnímali pozitivně

www.sociotrendy.cz

34 / 41

9. Případová studie Základní škola Jáchymov patřila k jedněm z nejaktivnějších členů lokálního partnerství za působení Agentury ve městě, nicméně je nutné podotknout, že vzhledem k aktivitě a ochotě bývalého ředitele pana Musila by většina opatření a realizovaných projektů zřejmě byla nastavena i bez intervence Agentury pro sociální začleňování. Všechny projekty, které škola realizovala a v současné době realizuje, jsou zaměřeny na inkluzivní opatření. Nicméně těsně před realizovaným terénním šetřením16 v Jáchymově (květen 2015), které bylo podkladem pro zpracování této evaluace, ředitel ZŠ Musil zemřel, a budoucí realizace inkluzivních opatření ve škole je tak v současné době pouze na úrovni záměrů nově zvolené ředitelky školy a slibů, že nastavená opatření budou udržována a rozvíjena. Angažovanost bývalého ředitele v rámci LP i v rámci inkluzivních politik byla velká. Od roku 2009 bylo za jeho vedení na jediné jáchymovské základní škole realizováno množství projektů podporujících inkluzi. Ačkoliv škola na tato opatření neměla vždy dostatek finančních prostředků, řediteli se dařilo skrze dotační výzvy tyto náklady pokrýt a plně zajistit tak, aby se škola v této oblasti mohla i nadále rozvíjet. Škola má v současné době 4 asistenty pedagoga a školního psychologa, přičemž jsou stanovené termíny, kdy je na škole k dispozici školní psycholog i speciální pedagog a rodiny jsou o těchto termínech plně informované s tím, že se na tyto pracovníky mohou kdykoliv obrátit. Velkou výhodu je ten fakt, že rodiny jsou ke konzultacím s těmito speciálními pracovníky velmi motivované, protože nemusejí dojíždět do vzdálené pedagogickopsychologické poradny (pokud se nejedná o standardní vyšetření) a v případě problémů a otázek se mohou obrátit na místní pracovníky školy. V současné době byly dotace z MŠMT ČR na tyto pracovníky (asistenty pedagoga) pozastaveny. Škola tedy čeká na nové výzvy a možnosti čerpání dotací. Asistenty pedagoga chce škola rozhodně ponechat alespoň ve stávající kapacitě, neboť se jejich činnost velmi osvědčila. Na ZŠ dále existuje přípravná třída, která v Jáchymově před vstupem Agentury do města nefungovala17. V době, kdy byl ve funkci pan ředitel, byla ve škole třída pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Díky snahám ředitele prostřednictvím asistentů pedagogů probíhalo doučování přímo v sociálně vyloučené lokalitě, probíhal nácvik školní přípravy s rodiči a další podpůrné a motivační činnosti. Ředitel se zaměřoval i na kompetence pedagogických pracovníků školy. Někteří stávající učitelé prošli kurzem a získali oprávnění poskytovat služby logopeda. V rámci jednoho z realizovaných projektů se učitelé proškolili v logopedických nápravách, dále v rámci projektů fungovaly a fungují reedukace nebo doučování dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, které zajištují sami pedagogové. Od roku 2009 ředitel propagoval všechny výše zmíněné a další speciální služby, na které škola sice neměla, a ani dnes nemá, dostatečné prostředky, nicméně tím, že je ve škole 16

Terénní výzkumné šetření realizovaném výzkumnou agenturou Sociotrendy v květnu 2015. Ačkoliv jak již bylo zmíněno, škola většinu inkluzivních opatření realizovala samostatně, ASZ poskytovala případné konzultace nebo rady ze zkušenosti, jako také v případě zřizování přípravné třídy. 17

www.sociotrendy.cz

35 / 41

hodně dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, daří se získávat finance z dotačních projektů (např. globální projekty, projekty a granty Krajského úřadu Karlovy Vary ad.). Škola je v současné době také partnerem IOP v rámci MŠMT ČR. Otázkou zůstává, jaká bude situace ohledně financování zavedených podpůrných opatření po skončení aktuálních dotací při změně vedení školy. Jeden z dotázaných uvádí, že „…škola realizovala a realizuje, je partnerem, všechny projekty jsou zaměřeny na inkluzivní koncept, myslím si, že se to daří, ale obávám se toho, až nastane období, kdy nebudou dotace, takže to závisí na finančních prostředcích.“ Z výpovědí zainteresovaných aktérů dále vyplynulo, že bývalý pan ředitel investoval do školy a podpory integrace sociálně znevýhodněných dětí a jejich rodin opravdu mnoho úsilí a finančních prostředků. V rámci pravidelného výzkumu zjišťoval efektivitu těchto nastavených opatření šetřením školního klimatu. Školní klima podle oslovených expertů vycházelo pro žáky samotné velmi dobře. Nicméně pro pedagogický sbor aktivity již nebyly tak výhodné, zřejmě z toho důvodu, že někteří učitelé nemuseli být s tak intenzivním zaváděním inkluzivních opatření na škole ztotožněni, jak dokládají níže uvedené dvě citace. „Musil ji zajistil tu školu materiálně a za 5 let ji dostal z výjimky, a tím pádem musel zřizovatel na to dost doplácet a mu se za těch pět let podařilo tu školu naplnit, že rodiče nedávali děti do Ostrova, takže to pro nás byl takový signál, že ta škola se lepší. Pak když dělal šetření klimatu školy, tak zjistil, že to není moc dobrý, ta integrace, ale spíš ze strany pedagogů, že s tím nejsou moc ztotožnění, tam byl možná trochu problém.“ „Šetření školního klimatu, to Musil dělal sám pro sebe vždycky, a vyšlo mu to dobře, s ohledem na sociálně znevýhodněné a na tu inkluzi ve škole. Ubývá tu Romů, sociálně znevýhodnění tu jsou, ale není to romské etnikum.“

Příklad z praxe: zavádění IVS na škole z pohledu členů LP První krokem bylo sloučení mateřských škol města s jedinou základní školou v Jáchymově, čímž se výrazně prohloubila možnost přímé spolupráce předškolního a základního vzdělávání. Současně byla zvýšena podpora inkluze dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, jelikož do kolektivu se začlení již na MŠ, ze které plynule v rámci stejného kolektivu dětí přejdou do ZŠ. Následně proběhl proces implementace školního vzdělávacího programu a pedagogičtí pracovníci prošli intenzivním dalším vzděláváním. Cíle integrovaného vzdělávacího systému se promítly do několika dalších projektů, zejména projekt „Transformace ZŠ M.C.Sklodowské na školu inkluzivního typu“. Dále byl rozšířen systém podpůrných služeb v rámci příprav na projekt „Systém individuálního vzdělávání osob žijících v oblastech se zastoupením sociálně vyloučených lokalit. Škola také rozvinula spolupráci se vzdělávacími institucemi – společnostmi PECKA v Karlových Varech a LINGUAGE. V rámci této spolupráce byl vysoce nadstandardně připravován a vyškolen pedagogický sbor. Integrovaný vzdělávací systém a realizace projektů byly nastaveny již před příchodem Agentury do Jáchymova, nicméně pracovníci školy velmi ocenili metodickou a projektovou

www.sociotrendy.cz

36 / 41

podporu a konzultace ze strany pracovníků Agentury a v rámci intenzivní spolupráce bývalého ředitele ZŠ Jáchymov a ASZ byla problematika inkluzivního vzdělávání řešena i v rámci LP a dvou pracovních skupin, dále byly priority zahrnuty do strategického plánu. V průběhu činnosti Agentury v lokalitě se podařilo výrazně snížit projevy šikany mezi žáky18, přičemž za poslední rok spolupráce s Agenturou (2013) nebyl evidován jediný případ šikany na škole. Dále se výrazně snížila migrace žáků, přičemž se snížil počet žáků odcházejících do jiných škol (zejména do Ostrova), a naopak stoupl počet těch žáků, kteří se začali vracet z jiných škol v okolí (za dva roky byl zaznamenáno snížení migrace o cca 15 %). Stoupla také kvalifikovanost a odbornost pedagogického sboru a všeobecně se podařilo vytvořit provázaný systém, kdy děti plynule přechází z MŠ do ZŠ v rámci jedné zastřešující školy a jsou realizovány programy na vzdělávání dospělých sociálně vyloučených obyvatel, ať už ve škole nebo ve společnostech PECKA v Karlových Varech nebo ve společnosti LINGUAGE. Většina pokusů o zavádění integračních opatření se v Jáchymově setkává s nízkou podporou ze strany politického aparátu, ale mnohdy také ze strany široké veřejnosti, která nemusí být vždy nakloněna vyjádřené podpoře sociálně vyloučeným obyvatelům. Podle oslovených zástupců bývalého lokálního partnerství, bylo nejtěžší prolomit počáteční neochotu Zastupitelstva a Rady města věnovat více podpory inkluzivní politice a z počátku se jednalo o dlouhodobější proces. Co se veřejnosti týče, problém byl obdobný jako u výše popsaného šetření klimatu ve škole, jež realizoval bývalý ředitel. Zatímco dopad nastavených opatření vycházel velmi dobře vzhledem k prioritním cílům a podpořené cílové skupině, veřejnost a pedagogové již měli z těchto opatření větší obavy, a ne vždy byli intenzivnímu řešení problematiky sociálního vyloučení z vlastního názorového přesvědčení nakloněni. V této souvislosti bylo navrženo, aby zahájení dalšího obdobného projektu předcházela informační kampaň, která dostatečně vysvětlí hlavní cíle projektu a pozitivní dopad na prostředí města, a to jak vzhledem k široké veřejnosti, tak vzhledem k politickému aparátu města.

18

Snížení případů šikany se dařilo zejména prostřednictvím realizovaných inkluzivních projektů (např. zajištění asistentů pedagoga, školních psychologů, volnočasové aktivity, doučování atd.), ke kterým ASZ poskytovala případné konzultace a poradenství.

www.sociotrendy.cz

37 / 41

10. Závěrečné shrnutí a doporučení Agentuře se vzhledem k mnoha výměnám na pozici lokálního konzultanta v Jáchymově a značné ztrátě motivace a chuti k účasti na LP u některých subjektů nedařilo vést činnost LP a zavádění integračních opatření v Jáchymově zcela optimálně. Ačkoliv město ze začátku deklarovalo velkou motivaci a ochotu s ASZ aktivně spolupracovat, tato aktivita se postupně vytrácela a zřejmě po nerealizování investičního projektu na vznik zázemí pro služby NZDM a SAS (důvody nerealizace viz kapitola „Projekty vzešlé z lokálního partnerství ve spolupráci s Agenturou“), který tvořil významnou část strategického plánu, zájem o spolupráci ze strany města ustal téměř úplně. Mnoho záměrů strategického plánu se vůbec neuskutečnilo, nebo na dlouho odložilo kvůli nezajištění potřebných financí a zhroucení klíčových projektových zdrojů19. Viditelné výsledky lokálního partnerství tak lze spatřovat zejména na úrovni nastavení obecné spolupráce a komunikace mezi partnery, jejíž zavedení v praxi lze považovat za úspěšné a udržitelné mezi vybranými subjekty, které na činnosti LP aktivně participovali až do konce spolupráce s ASZ a i nadále mezi sebou komunikují (např. HSO MěÚ, o.p.s. ČvT, pracovníci školy atd.). Ačkoliv z lokálního partnerství mnoho projektů nevzešlo, Agentura se významně podílela na pomoci s realizací takových projektů, které podávaly některé subjekty LP samostatně v rámci své individuální činnosti (například intenzivní spolupráce lokálního konzultanta v oblasti realizace projektů na podporu inkluze a sociálního začleňování na jáchymovské ZŠ). Ačkoliv se město po krachu investičního projektu již zcela distancovalo od snahy zavádět v Jáchymově potřebné služby a integrační opatření, Agentura pomohla individuálně s klíčovými subjekty (ČvT a ČCE) dojednat vznik klubu, který je alternativou pro NZDM, jež mělo vzniknout z nerealizovaného projektu. Opatření, která se podařilo ve spolupráci s Agenturou realizovat by zřejmě byla zaváděna i bez přímé intervence Agentury (například již zmíněné projekty ve škole, projekty ÚP, činnost Člověka v tísni apod.). Všeobecně se tedy jednalo o důsledek nerealizování klíčového investičního projektu, který odčerpal nejen mnoho zdrojů, ale také pozornosti LP, kterému již nezbyly kapacity na zavádění dalších opatření a realizaci velkých projektů. Vzhledem k tomu, že zastupitelstvo města následně nabízená integrační opatření ze strany ASZ jednomyslně zamítlo i přes intervenci pracovníků Agentury, v Jáchymově je nadále zavádění opatření sociálního začleňování závislé na individuální činnosti aktivních subjektů původního LP. Případně je možné předpokládat, že svůj podíl na výkonu integrační politiky bude mít ve městě nastavená mezioborová komunikace a spolupráce mezi aktivními členy, kterou se v rámci LP podařilo nastavit. S ohledem na udržení původní myšlenky lokálního partnerství a strategického plánu a

19

Např. doposud se nepodařilo zajistit dostatek dotací v potřebné výši na zahájení přestavby několika bytů na tréninkové, přičemž město nevyjadřuje potřebnou finanční podporu, a proto je stav dostupných financí stále nedostatečný.“

www.sociotrendy.cz

38 / 41

opatření integrační politiky, která zde představila a v určité míře zavedla Agentura pro sociální začleňování , pro Město Jáchymov se doporučuje následující: -

Udržet činnost klubu pro děti a mladistvé při organizaci Člověk v tísni v prostorách Českobratrské církve evangelické, více propagovat možnosti trávení volného času v tomto klubu, aby docházelo k opětovnému nárůstu klientů (například ve spolupráci se školou).

-

Udržet činnost dvou nasmlouvaných strážníků městské policie z Ostrova, popřípadě realizovat průzkum pocitu bezpečí mezi obyvateli a na základě jeho vyhodnocení dále strategicky plánovat v oblasti bezpečnosti a prevence.

-

Zachovat projektovou aktivitu základní školy i po změně vedení, dále naplňovat původní myšlenku školy inkluzivního typu se všemi jejími znaky a realizovat opatření na sociální začleňování dětí i jejich rodin.

-

Zpracovat analýzu bydlení, na jejímž základě bude vytvořena koncepce sociálního bydlení, včetně upravení podmínek pronajímání bytů tak, aby byla otevřená pro všechny obyvatele. Dále zvážit možnost úpravy nájemních smluv na základě pronajímání bytů sociálně slabým a zadluženým osobám. Například opatření týkající se smlouvy na dobu určitou, intenzivní spolupráce se sociálním odborem v Ostrově apod.

-

Jako počáteční krok k zavedení fungujícího prostupného bydlení zajistit potřebné finance na přestavbu bytů na malometrážní a zřízení několika tréninkových bytů pro sociálně znevýhodněné žadatele o bydlení.

-

Zpracovat analýzu zaměstnavatelů v okolí Jáchymova, které by bylo možné potenciálně oslovit s nabídkou zapojení se do systému prostupného zaměstnávání, kde by v rámci těchto subjektů došlo k vytvoření pracovních míst na VPP nebo SÚPM.

-

I nadále by v rámci školy měly být realizovány projekty na podporu celoživotního vzdělávání zaměřené zejména na pořádání seminářů pro rodiče dětí pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí (například kurzy finanční gramotnosti, nácviku přípravy do školy s dětmi, nácviku rodičovských a sociálních kompetencí, právní poradenství, kurzy zdravého životního stylu a další).

-

Zvážit možnost zavedení komunitní práce a zapojení sociálně vyloučených obyvatel za spoluúčasti města, kdy město by například zajistilo nákup barev na výmalbu, nářadí, další materiální vybavení apod. Obyvatelé domů by pak zajistili výkon práce a údržby samotné. Z praxe se zavedení tohoto opatření velmi osvědčilo i z toho důvodu, že pokud se obyvatelé podílejí na údržbě a opravách domů, více se snaží lepší stav domů zachovat a více dbají na dodržování pořádku v okolí domu i v jeho vnitřních prostorách.

www.sociotrendy.cz

39 / 41

Seznam zkratek

APK

Asistent prevence kriminality

ASZ

Agentura pro sociální začleňování

ČR

Česká republika

ČCE

Českobratrská církev evangelická

ČvT

Člověk v tísni

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

IOP

Integrovaný operační program

LK

Lokální konzultant

LP

Lokální partnerství

MěÚ

Městský úřad

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

MŠ

Mateřská škola

NNO

Nestátní nezisková organizace

NZDM

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

OP LZZ

Operační program lidské zdroje a zaměstnanost

OP VK

Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost

PS

Pracovní skupina

SAS

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

SVL

Sociálně vyloučená lokalita

TP

Terénní programy

ÚP

Úřad práce

VPP

Veřejně prospěšné práce

VS

Veřejná služba

ZŠ

Základní škola

www.sociotrendy.cz

40 / 41

Literatura

Evaluační zpráva lokality Jáchymov, 2012 Memorandum o spolupráci Situační analýza Jáchymov, 2011 Strategický plán integrace sociálně vyloučených osob lokality Jáchymov, 2011

www.sociotrendy.cz

41 / 41