EVALUACE HODNOTÍCÍ UDRŽITELNOST A EFEKTIVITU INTEGRAČNÍCH STRUKTUR V OBCÍCH PO ODCHODU AGENTURY PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ. Vendula Gojová říjen, 2015

EVALUACE HODNOTÍCÍ UDRŽITELNOST A EFEKTIVITU INTEGRAČNÍCH STRUKTUR V OBCÍCH PO ODCHODU AGENTURY PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ

Vendula Gojová říjen, 2015

1

Obsah ÚVOD.................................................................................................................................................... 3 1. INTERVENCE AGENTURY PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ NA MÍSTNÍ ÚROVNI ........................... 5 1.1 Situace při vstupu ASZ .......................................................................................................... 6 1.2 Strategie intervence Agentury pro sociální začleňování v obci ........................................... 8 1.3 Oblasti podpory a inkluzivní nástroje – implementace do obcí ........................................... 13 1.4 Shrnutí dílčích hodnocení intervence Agentury pro sociální začleňování a doporučení .... 21 1.4.1 Hodnocení intervence ASZ a doporučení institucionálních partnerů působících v lokálních partnerstvích ........................................................................................................... 21 1.4.2 Hodnocení intervence ASZ a doporučení realizátory evaluačních výzkumů.................. 25 1.4.3 Hodnocení a doporučení k metodické úloze Agentury pro sociální začleňování ........... 26 Závěr............................................................................................................................................... 28 2. LINIE ROZVOJE ........................................................................................................................... 30 Závěr............................................................................................................................................... 35 3. HODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI A EFEKTIVITY INKLUZIVNÍCH NÁSTROJŮ PO ODCHODU ASZ Z OBCE ................................................................................................................................................ 37 3.1 Doporučení.......................................................................................................................... 40 Literatura............................................................................................................................................ 41 Seznam příloh .................................................................................................................................... 41 Seznam tabulek ................................................................................................................................. 41 Seznam zkratek .................................................................................................................................. 41 Přílohy ................................................................................................................................................ 42 Příloha č. 1 Přihláška obce ke spolupráci s ASZ z roku 2010 – Dotazník pro uchazeče .............. 42 Příloha č. 2 Seznam obcí, v nichž byly provedeny evaluace dopadů intervence ASZ v letech 2010-2013 (2011-2014) ......................................................................................................... 44

2

ÚVOD

Cílem je zhodnotit, jak se v daných 18 obcích podařilo zavést inkluzivní nástroje Agentury pro sociální začleňování prostřednictvím institutu lokálního partnerství a jak se daří tyto nástroje realizovat po odchodu Agentury pro sociální začleňování z obce. Evaluace se tedy bude orientovat na dvě roviny: - Jaké inkluzivní nástroje se podařilo zavést díky lokálním partnerstvím? Co tomu pomohlo? (u těch, které se zavést nepodařilo, analogicky - co tomu bránilo) - Jaké inkluzivní nástroje se podařilo udržet po ukončení lokálních partnerství? Co tomu pomohlo? (u těch, které se udržet nepodařilo, analogicky - co tomu bránilo) Evaluace je zpracována pomocí komparativní analýzy případových studií kombinující použití kvantitativních a kvalitativních sekundárních dat. Jako vstupní data poslouží 18 evaluací působení lokálních partnerství (dále jen LP) v obcích v letech 2010 – 2013 (resp. 2011-2014). Evaluace byly realizovány v období březen – červen 2015. Každá tato evaluace bude pro nás představovat případovou studii působení lokálního partnerství v dané obci a budeme s ní nakládat jako se zdrojem sekundárních dat. Závisle proměnná tedy bude – udržené a nadále používané inkluzivní nástroje lokálního partnerství Cílem je v podstatě vysledovat a identifikovat podmiňující faktory, které mají vliv na podobu závisle proměnné, a zhodnotiti tak stav inkluzivních nástrojů po odchodu Agentury pro sociální začleňování (dále jen ASZ) ve sledovaných obcích. Filozofií ASZ je proces integrace lidí ze sociálně vyloučených lokalit probíhající „zároveň v mnoha oblastech. V každé z nich je třeba přijmout řadu kroků na úrovni samospráv, škol, policie a dalších institucí, včetně nevládního sektoru. Tato řešení je nutné vhodně kombinovat a koordinovat, a to zejména na úrovni obce či města. Bez propojení a návaznosti jednotlivých opatření se výrazně snižuje jejich účinnost.“1 Ke každé oblasti podpory má ASZ identifikováno několik opatření k realizaci, jež v tomto textu považujeme právě za inkluzivní nástroje ASZ. Text nejprve shrnuje situace ve sledovaných obcích, kde ASZ realizovala lokální partnerství. Přináší tedy přehled vstupních situací v obvyklých oblastech podpory2 (bydlení, zaměstnanost, vzdělávání, sociální služby, bezpečnost, rodina a sociálně-právní ochrana), které lokální partnerství řešila. Dále identifikaci strategií/postupů, jak je řešila, a shrnutí výsledků působení ASZ v jednotlivých oblastech podpory s důrazem na efektivitu a udržitelnost integračních sktruktur po odchodu ASZ. Počínání ASZ v jednotlivých obcích lze definovat jako komunitní organizování3. Přičemž komunitu v tomto případě můžeme definovat skrz zájem zapojených aktérů participovat na procesu sociálního začleňování v obci. K tomu, abychom tuto činnost mohli označovat, jako komunitní nás vedou dva předpoklady: (1) každý aktér se zapojil do činnosti LP proto, že chtěl usilovat o změnu v tématu sociálního začleňování ve své 1

http://www.socialni-zaclenovani.cz/oblasti-podpory Taxativní vymezení oblastí podpory dle ASZ http://www.socialni-zaclenovani.cz/oblasti-podpory 3 Komunitní organizování jako jeden z modelů práce s komunitou (Popple, 1995). 2

3

obci, (2) toto společné úsilí o změnu nemělo mít dopad pouze na jednotlivé členy LP, ale na obyvatele SVL, resp. obyvatele obce jako celku. Lokální partnerství chápeme tedy jako jakousi radu členů obce, která má mandát zabývat se řešením problematiky sociálního vyloučení. Jako užitečné se tedy zdá podívat se na činnost sledovaných lokálních partnerství ve čtyřech liniích rozvoje. Ty jsou identifikovány pro práci s komunitami, resp. právě v těchto čtyřech liniích je analyzována činnost komunitních rad (jejichž ekvivalentem jsou právě lokální partnerství). Druhá část textu se bude věnována analýze působení lokálního partnerství právě v kontextu zmíněných linií rozvoje.

Závěrečná část textu je věnována shrnutí hodnotícímu udržitelnost a efektivitu inkluzivních nástrojů po odchodu Agentury pro sociální začleňování z obce, přičemž se již jen krátce snaží identifikovat hlavní doporučení pro Agenturu v její další činnosti.

4

1. INTERVENCE AGENTURY PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ NA MÍSTNÍ ÚROVNI Sociálně vyloučený člověk se obvykle nepotýká jen s jednou potíží, ale s celou řadou problémů, které se prolínají různými sférami jeho života a vzájemně se ovlivňují. To je jedna z hlavních myšlenek konceptu sociálního vyloučení4, z nichž vychází při své činnosti také ASZ5. Určuje přitom šest oblastí, ve kterých je potřeba provést konkrétní kroky k tomu, aby byl podpořen proces sociálního začleňování. Podmínkou intervence ASZ je koordinace těchto opatření v dané obci a kombinace vhodných aktérů na jejich plánování a realizaci. Přičemž za vhodné aktéry ASZ považuje samosprávu, místní školy, policii a další instituce podílející se na politice sociálního začleňování v obce. Míru ochoty přemýšlet tímto způsobem obce deklarují ve svých přihláškách ke spolupráci v lokálním partnerství s ASZ. V případě, že jsou k intervenci ASZ vybrány, je provedena externím dodavatelem tzv. situační analýza popisující aktuální stav SVL a přístupu obce k sociálnímu začleňování právě z hlediska zmiňovaných oblastí podpory – bydlení, zaměstnanost, vzdělávání, sociální služby, bezpečnost, rodina a sociálně-právní ochrana. Shrnutí této fáze intervence ASZ ve sledovaných obcích budeme věnovat první část kapitoly. Na začátku další fáze je stanoven koordinátor budoucí koordinační platformy (tedy lokálního partnerství), jehož pozice je nazvána „lokální konzultant“6. Jeho výběr je v kompetenci ASZ a je poté i jejím zaměstnancem. V této fázi má dva klíčové úkoly – (1) zformovat platformu lokálního partnerství a (2) s touto platformou vytvořit strategický plán. Strategický plán je vytvářen všemi členy lokálního partnerství, často rozdělených do pracovních skupin dle témat/oblastí podpory. Jeho výchozím bodem je právě situační analýza. Identifikuje oblasti a opatření, na kterých je třeba pracovat s cílem posílit proces sociálního začleňování v dané obci. Jednotlivá opatření se pak obvykle odráží v identifikaci konkrétních projektů, jejichž realizace má k zavedení daného opatření přispět. Druhá část této kapitoly bude tedy shrnovat strategii řešení a postupů lokálních koordinátorů a jejich práci s lokálními partnerstvími. Třetí část této kapitoly popisuje inkluzivní nástroje v jednotlivých oblastech, tak jak se je dařilo implementovat do struktur sledovaných obcí. Jednotlivé oblasti analyzuje zejména z hlediska vlivu intervence ASZ v jednotlivých obcích a pokouší se identifikovat proměnné, které s výsledky mohou souviset. Závěrečná část kapitoly pak shrnuje hodnocení dílčích intervencí ASZ ve sledovaných obcích a interpretuje doporučení lokálních partnerek a partnerů, ale i autorek a autorů dívčích evaluací.

4

Lenoire, 1974 http://www.socialni-zaclenovani.cz/oblasti-podpory 6 Zde i dále v textu máme na mysli jak lokálního konzultanta, tak lokální konzultantku. 5

5

1.1 Situace při vstupu ASZ Podáním přihlášky7 ke spolupráci s ASZ obce deklarují pochopitelně o takovou spolupráci zájem a přislibují tak spolupráci ve všech rovinách. Z přihlášky se dá vysledovat jejich pohled na problematiku sociálního začleňování – co v době podání přihlášky ve věci již realizují, co dále potřebují a od spolupráce s ASZ očekávají. Dílčí evaluační zprávy pak obsahují informace, kdo byl iniciátorem podání přihlášky v té které obci a koho ke spolupráci pověřil (tedy kdo se nakonec lokálního partnerství účastnil). Již v tuto chvíli je zřejmé, že postoj obce na samém počátku spolupráce s ASZ a motivace k ní, měla významný vliv na celý průběh intervence ASZ a její výsledky. Tedy i na efektivitu a případnou udržitelnost zaváděných inkluzivních nástrojů a formování integračních struktur. Několik ze sledovaných obcí přihlášku ke spolupráci s ASZ nepodávalo poprvé - např. po třetí Děčín a Vejprty, po druhé Kadaň a Sokolov. Málokterý zájemce deklaroval, že z výčtu integračních opatření uvedených v přihlášce nerealizuje v době jejího podání téměř žádné (Obrnice). Naopak většina zájemců identifikuje většinu integračních opatření jako již nastavené a realizované. Nicméně jsou zájemci, kteří popisují absenci podpory/realizace konkrétních programů (např. programy na podporu integrace dětí ze SVL do běžných předškolních zařízení (Havířov, Jirkov) nebo absenci terénních programů (Jirkov). Případně popisují bezradnost v konkrétní oblasti (ubytovny – Kutná Hora, bydlení – Krupka, Sokolov). Anebo popisují, že nemají parciální strategické dokumenty jako např. koncepci prevence kriminality, koncepci bytové politiky apod. (Jirkov, Krupka). Někteří zájemci v přihlášce předesílají, že budou spolupracovat na implementaci navržených opatření v budoucím strategickém plánu sociálního začleňování vyprodukovaném lokálním partnerstvím, kromě spolufinancování na plánovaných opatřeních (Havířov). Očekávání většiny zájemců od spolupráce s ASZ byla realistická (např. Havířov, Děčín, Hodonín, Jáchymov, Jirkov, Obrnice). Občas se v přihláškách objevila očekávání mimo možnosti ASZ ve tříletém horizontu jejího působení v obci (např. prevence vzniku nových sociálně vyloučených lokalit (Havířov); rozvoj sociálně vyloučených lokalit v kontextu a zájmu celého města a všech jejich občanů (Havířov); přeměna SVL ve standardní městské části (Havířov); eliminace specifické trestné činnosti (Havířov)). V případě některých zájemců, kde se předpokládalo zapojení více sociálně vyloučených lokalit, byla očekávání spíše nejasná (Toužim/Teplá) nebo nejednotná (Mělník). Zájemce z hlediska jejich očekávání od intervence ASZ lze rozdělit v zásadě do dvou skupin: 1) očekávání projektového poradenství, vč. přípravy projektů (př. Bílina, Havířov, Jáchymov, Vejprty, Mělník) 2) očekávání konzultace strategií sociálního začleňování, vč. tvorby a posílení koordinační platformy (př. Kutná Hora, Jirkov, Kadaň, Obrnice, Sokolov)

7

Viz příloha č. 1

6

Toto dělení lze spojovat s rolí a motivací vedení obce a mírou jejich angažmá v následném lokálním partnerství: Ad 1) Vidina realizace velkého projektu, který často už dlouho před tím plánovali, ale nesehnali na něj podporu, pravděpodobně pro politické vedení obce/města znamenala, že dostačující je do lokálního partnerství delegovat někoho z úřednického aparátu radnice (př. Havířov, Bílina, Jáchymov). Ad 2) Bezradnost a potřebu podpory a návodu k sociálnímu začleňování pak můžeme spojit s aktivním působením politických představitelů obce/města v později ustaveném lokálním partnerství (př. Kutná Hora, Jirkov, Kadaň, Obrnice, Větřní).

Z vize a poslání ASZ8 bychom mohli předpokládat, že iniciátorem podání přihlášky ke spolupráci bude právě politické vedení města (př. Děčín, Vejprty, Větřní, Havířov, Kutná Hora, Sokolov, Jirkov). Ne vždy tomu tak ve sledovaných obcích bylo. Impulz k podání přihlášky dávali často vedoucí sociálních odborů obce/města (Hodonín, Kadaň), případně ředitelé místních významných neziskových organizací (př. Bruntál, Toužim, Mělník, Bílina, Krupka). Ti spoluprací s ASZ často sledovali právě možnost, jak dosáhnout na finanční podporu svých velkých projektů, nebo jak získat podporu města pro realizaci kroků k sociálnímu začleňování (př. Krupka). Zájemci o spolupráci s ASZ měli v době podání přihlášky zkušenost s komunitním plánováním sociálních služeb. Tato zkušenost a dovednost však byla různá. Od zkušených, kteří za sebou měli realizaci několika komunitních plánů, vč, jejich evaluace. Přes ty, kteří zadávali tvorbu komunitního plánu externí firmě a identifikace místních hráčů s opatřeními takového strategického dokumentu tak nebyla příliš vysoká (př. Havířov). Až po ty, kteří si uvědomovali, že komunitní plán může být jen jedním z dílčích strategických dokumentů přispívajících ke strategii sociálního začleňování. Na podobu intervence ASZ v obci a jejích dopadů mohla mít vliv situační analýza, resp. její kvalita a termín vyhotovení. V několika případech (Bruntál, Toužim/Teplá) byla kvůli nekvalitnímu zpracování zhotovitelem k dispozici až v době, kdy už lokální partnerství pracovalo na podobě strategického plánu. Což jeho podobu mohlo ovlivnit ve smyslu neobjektivizovaných vstupních dat, na základě kterých pak jednotlivá opatření vznikala (k dispozici byla pozdě také v Havířově, Bílině). Obvykle situační analýzy jednotlivých obcí ukázaly, že sledované oblasti podpory jsou určitým způsobem již rozvíjeny. Přičemž nejčastějším slabým místem byly strategie v oblasti bydlení (př. Havířov), v oblasti sociálních služeb chyběli poskytovatelé nebo jejich síť (př. Jáchymov, Havířov). Jinde byla situace opačná – v lokalitě byl pouze jeden silný hráč (př. Bruntál, Hodonín).

8

http://www.socialni-zaclenovani.cz/vize-a-poslani

7

1.2 Strategie intervence Agentury pro sociální začleňování v obci Poté, co je rozhodnuto o výběru podpořených obcí, začíná tříletá spolupráce obce a ASZ. Přičemž základní plán spolupráce je rozvržen tak, jak ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 1: Rozvrh základního plánu spolupráce ASZ a obce měsíce Činnost 1. ustavení lokálního partnerství 2. - 4. provedení situační analýzy 2.-6. zpracování strategického plánu lokálního partnerství 2.-6. příprava a začátek realizace předem definovaného opatření – pokud jej obec chce aplikovat a zaváže se k tomu na začátku spolupráce 7.-18. realizace plánu v terénu 19.-22. vyhodnocení naplňování plánu a jeho další úprava 23.-30. realizace plánu v terénu 31.-36. příprava na předání a předání řízení lokálního partnerství vedení města/obce, důsledná aplikace udržitelnosti nastavených změn Zdroj: Interní materiály ASZ

Lokální konzultant Klíčovou roli při intervenci ASZ v každé obci bezesporu sehrála pozice lokálního konzultanta. Měl by být především koordinátorem sítě lokálního partnerství, facilitátorem, mediátorem, dohlížečem nad naplňováním opatření stanovených ve strategickém plánu sociálního začleňování (dále jen SPSZ), přenašečem dobré praxe. Dle hodnocení členů sítí lokálních partnerství si většina lokálních konzultantů působících ve sledovaných obcích časem vybudovala silnou pozici a respekt mezi partnery. A to především svými dobrými znalostmi o fungování lokality, komunikační obratností (např. Bílina, Havířov, Kutná Hora, Kadaň, Krupka, Bruntál, Děčín, Sokolov). V některých obcích se stali významnou oporou pro město. To můžeme vnímat z počátku jako pozitivum, ze kterého se však postupem stala nevýhoda – lokální konzultant zůstal ve své aktivitě poněkud osamocen a čím více zastupoval roli města, tím menší díl samostatného přístupu od města dostával. Ve dvou třetinách obcí (Bílina, Bruntál, Havířov, Kadaň, Trmice, Kutná Hora, Hodonín, Krupka, Vejprty, v Jáchymově a Obrnicích dokonce dvakrát) došlo během tříleté intervence ASZ z různých důvodů (změna pracovní pozice v rámci ASZ, odchod nebo přerušení zaměstnání) k výměně na pozici lokálního konzultanta. Tím se přirozeně na určitou dobu přerušila/oslabila činnost celého lokálního partnerství, protože druhý lokální konzultant si musel vybudovat svou pozici a navazovat na práci předchozího kolegy. Někdy se podařilo navázat rychle a bez větších prodlev, jindy se výměna na pozici odrazila ve fungování lokálního partnerství a naplňování SZSZ citelněji. V některých obcích drželi LP v pauzách mezi střídáním lokálních konzultantů někteří místní aktéři (Jáchymov, Obrnice). V několika obcích došlo k výměně lokálního konzultanta po dvou letech, což mělo výrazný vliv na poslední rok fungování LP. Šlo totiž o období, kdy měl být SPSZ revidován a aktualizován (např. Havířov, Bílina, Kutná Hora).

8

Bezproblematičnost výměny lokálního konzultanta během období intervence ASZ v několika obcích nepodpořila skutečnost, když se novým lokálním konzultantem stal zaměstnanec místní NNO, což přirozeně ani pro něj ani pro další členy LP a partnery nepřispívalo k obrazu zcela nezávislé konzultantské roli (Havířov, Hodonín). To, co jinde bylo hodnoceno pozitivně – např. děčínský lokální konzultant a jeho aktivní zapojení do stávajících procesů obce a pravidelná setkávání s jejím politickým vedením – bylo jinde interpretováno jako orientace na individuální partnery, která způsobovala to, že se ostatní členové LP cítili být z procesu vyloučeni, což mělo negativní vliv na LP jako celek (Bruntál).

Formování lokálního partnerství V této fázi byla důležitá role a angažmá nejen politické, ale i úřednické části města. Ta se pohybovala na dimenzi: sporadická (Havířov) až významná (Kutná Hora). Motivace ostatních aktérů k potenciálnímu členství v LP byla totiž značně ovlivněna motivací vedení města (pozitivně např. Kadaň, Obrnice, Jirkov, Vejprty). Častou vstupní informací pro lokální konzultanty bylo, že souběhem lokálního partnerství s komunitním plánováním hrozí, že lidé budou přeplánováni a přescházeni (Havířov, Bílina), což se odrazí v jejich motivaci a aktivitě v LP. V takových případech je úkolem LK přesvědčit je, že to má smysl. Že LP je o tom, věnovat se procesu sociálního začleňování jiným způsobem. Zaměřením se nejen na sociální služby, ale vše, co přispívá k sociální inkluzi. Z dílčích evaluací se ukazuje, že v tomto přesvědčování je výhodou, když přesvědčuje někdo mimo místní struktury, tedy právě lokální konzultant. K potenciálnímu riziku souběhu LP a komunitního plánování se někteří lokální konzultanti postavili tak, že vyjednali paralelní řešení komunitního plánu a SPSZ (např. Jirkov). Obě strategie v každém případě významně přispěly k rozvoji chápání komplexnosti problematiky sociálního začleňování. Co formování lokálního partnerství ve většině sledovaných obcí komplikovalo, bylo v první řadě načasování – v případě vstupu ASZ do obce na jaře 2010 se krátce po zahájení spolupráce (na podzim 2010) konaly komunální volby. Další komplikací bylo založení partnerství více obcí odlišných zájmů (Toužim/Teplá, Mělník/Spomyšl/Horní Počáply) nebo jejich velký územní rozsah (Toužim/Teplá, Mělník, Jáchymov), případně naopak nevybrání dominantní obce spolu s obcí „satelitní“ (obce Větřní a český Krumlov se hlásily ke spolupráci souběžně, Monitorovací výbor však vybral pouze Větřní). Naopak pozitivním aspektem bylo, když v době ustanovování LP nebyla v obci jediná organizace, která by svou činnost orientovala primárně na problematiku sociálně vyloučených lokalit (Havířov). Pro téměř všechna lokální partnerství ve sledovaných obcích je typická velmi aktivní počáteční fáze, pracovní skupiny se scházely často (1x za cca 2 měsíce). Obvykle bylo osloveno množství místních hráčů, někteří neprojevili zájem, jiní se účastnili vice méně aktivně. Členové většiny lokálních partnerství hodnotili pozitivně, když lokální konzultant před začátkem LP formuloval hlavní východiska, identifikované rámcové potřeby a cíle, ke kterým by LP mělo ve své činnosti směřovat, a které by měly být po ukončení spolupráce s Agenturou naplněny, nebo by alespoň mělo být připraveno zázemí pro jejich realizaci.

9

Vytváření strategického plánu sociálního začleňování a práce s ním Pro tvorbu SPSZ bylo charakteristické rozdělení sítě lokálního partnerství do pracovních skupin (Havířov, Bruntál, Bílina, Kutná Hora, atd.) kopírujících obvyklé oblasti podpory (např. pracovní skupina „Bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů“; pracovní skupina „ Zaměstnanost“, pracovní skupina „Vzdělávání a volný čas“, pracovní skupina „Bydlení“). Zajímavostí je, že v několika LP nebyla sice k některé z oblastí podpor ustavena pracovní skupina, tato oblast a k ní se vztahující cíle se nakonec v SPSZ objevily (např. Havířov). Jako jeden z podkladů k tvorbě SPSZ má sloužit již zmiňovaná situační analýza obce. V několika obcích došlo k tomu, že situační analýza byla k dispozici až po vytvoření strategického plánu (Bílina, Bruntál), navíc byla nekvalitní (Toužim/Teplá). To byla pochopitelně poměrně riziková situace ohrožující pozdější plnění SPSZ (např. v Toužimi/Teplé takto došlo k opomenutí zásadních aktérů a kontextů, což vedlo k referendu občanů o dalším setrvání ASZ v obcích). Nejednou kritizovaný souběh tvorby situační analýzy a tvorby strategického plánu je nicméně viditelný i v rozvrhu základního plánu spolupráce ASZ a obce (viz tabulka č. 1). Chybějící analytický podklad pro plánování může samozřejmě následující procesy významně ovlivnit. Strategické plány se ve sledovaných obcích různí jak svým rozsahem, tak svými ambicemi. Autoři některých dílčích evaluačních zpráv hodnotí SPSZ v některých směrech jako ambiciózní (Bílina, Havířov) (př. zavedení učňovského školství do města, dva velké projekty Integrovaného centra prevence); v některých směrech jim ambice chybí (př. v oblasti zaměstnanosti chybí výraznější plány směřující k nastavení prostupného zaměstnávání, v oblasti bydlení pak chybí specifikace, jak systém prostupného bydlení uvést do praxe). S odstupem času se zdá být ambiciózněji formulovaný SPSZ dobrým záměrem. Může vést k myšlence „něco uděláme teď a něco by mělo být vizí do budoucna“, která může mít pozitivní vliv právě na udržitelnost implementovaných inkluzivních nástrojů. Co bylo často respondenty i autory dílčích evaluací vytýkáno je skutečnost, že plánování opatření vycházelo spíše z potřeb a cílů zapojených subjektů než z důkladné analýzy reálných potřeb osob žijících ve vyloučené lokalitě. Zapojení samotných obyvatel do plánovacích procesů bylo marginální. Po schválení SPSZ zastupitelstvem obce, došlo v některých obcích k reorganizaci pracovních skupin. Tentokrát klíčem nebyla témata, ale sociálně vyloučené lokality, kde měla být jednotlivá opatření realizována (např. Havířov). V období po vzniku SPSZ je průběh partnerství respondenty dílčích evaluací vnímán mnohem méně jasně. Druhá, implementační fáze partnerství na ně působila méně zřetelně, zejména co do výsledku. Podle mnohých respondentů byla činnost oficiálních pracovních skupin suplována schůzkami k jednotlivým projektovým záměrům, kterých se ale účastnily už pouze organizace, kterých se projekty bezprostředně týkaly. Lokální konzultanti a další respondenti z řad členů LP se širším vhledem do celého procesu naplňování SPSZ však na druhou stranu zdůrazňovali při hodnocení tohoto období, že naplňování SPSZ bylo charakterizováno problémy s přesvědčováním politického vedení obce o potřebnosti realizace již naplánovaných (a zastupitelstvem schválených!) opatření. Po dvou letech došlo ve většině obcí k revizi a aktualizaci původního SPSZ. Z důvodu výměny na pozici lokálního konzultanta (viz výše) v několika z nich k tomuto procesu nedošlo (např. Havířov, Bílina, Jáchymov). Na průběh práce lokálního partnerství měly také vliv personální změny na pozicích městských institucí, ke kterým v několika obcích docházelo a síti lokálního partnerství tak přinášelo potíže v podobě nutnosti

10

nových vyjednávání stran realizace daných opatření. Motivace členů lokálních partnerství aktivně pracovat byla také ovlivněna mírou „teoretického“ pojetí strategického plánování (Jáchymov) a jejím „dávkováním“. Někteří respondenti vytýkali to, že se 2/3 doby působení ASZ věnovalo teoretizování a plánování, na realizaci projektů a konkrétních opatření se pak soustředilo minimálně.

Exit strategie Ze strany lokálních partnerů ve sledovaných obcích poměrně často zaznívalo očekávání, že Agentura v obci zůstane nějakým způsobem aktivně přítomna i po skončení LP. To se z podstaty fungování ASZ nestalo, nicméně na dobu po odchodu byli lokální partneři i struktury obce více či méně připravováni. Strategii odchodu uplatňoval každý lokální konzultant modifikovaně s přihlédnutím k aktuální situaci a vůli politického i úřednického vedení obce. Nicméně exit strategie byla obvykle dvoufázová. Nejprve byla vypracována revize strategického plánu, která by měla odrážet odchod ASZ (Bruntál, Kutná Hora, Obrnice). V dalším období pak měla být agenda převedena na strukturu, která byla s obcí dohodnuta. Někde šlo o řídící výbor komunitního plánování, někde byly naplánovány schůzky lokálních partnerů každého čtvrt roku pod vedením koordinátora integračních aktivit v rámci tehdejšího individuálního projektu, po skončení projektu pak měly být schůzky s větším intervalem v rámci komunitního plánování sociálních služeb obce (Bruntál). Nejčastěji se síť členů lokálního partnerství částečně transformovala do stávající platformy komunitního plánování (Havířov, Bruntál, Kutná Hora, Hodonín, Jirkov) nebo došlo k vytvoření komise města pro sociální začleňování (Bílina – nakonec nevznikla); nebo byla rozdělena do jiných komisí (Kutná Hora, Hodonín prevence kriminality), v rámci individuálního projektu (Kutná Hora, Bruntál), případně došlo k vytvoření/jmenování koordinátora sociální inkluze (Krupka, Obrnice, Trmice). Přetrvání činnosti LP ovlivnilo také to, že před ASZ už v obci fungovaly určité mechanismy, byť neoficiálně/neformálně, LP je tak legitimizovalo a posílilo jejich význam. V některých obcích se proces strategického plánování a jeho výsledky s aktuálním komunitním plánem nebo procesem komunitního plánu provázat nepodařilo během spolupráce ani po jejím ukončení – jako součást exit strategie (Děčín), někde se naopak podařilo jako součást exit strategie (Havířov, KP značně kopíruje obsah SP). Všem obcím byl po odchodu ASZ nabídnut režim tzv. vzdálené podpory. Využily ji, ovšem v různých mírách: -

využita zejména jako projektové poradenství (Havířov),

-

využita k předávání informací, metodické podpoře, zprostředkování projektových výzev;

-

ze strany města byly také vyžádány konzultace, např. k vyhodnocení činnosti pracovníků programu prevence kriminality, tedy domovnice a asistenta prevence kriminality (Hodonín)

U některých lokálních partnerů však dodnes panuje mlhavá představa o komplexu možností, které režim vzdálené podpory nabízí (Kutná Hora, Havířov). V některých obcích se také stalo to, že k žádné návaznosti na intervenci ASZ nedošlo (Toužim/Teplá). V některých byla naopak vzdálená podpora proměněna v obnovení partnerství s ASZ v rámci koordinovaného přístupu v sociálně vyloučených lokalitách.

11

Strategie řešení a postupů lokálních konzultantů a jejich práce se sítí lokálního partnerství Většina LK se od počátku své intervence maximálně snažila o provázanost a/nebo ovlivnění strategických dokumentů města (Děčín – vliv na Strategický plán města). Z části ke zvýšení motivace členů LP, z části ke zvýšení míry porozumění procesu organizovali někteří LK semináře ke strategickému plánování, poskytovali metodické vedení při vytváření strategických dokumentů, lobovali u vedení obce o potřebě strategicky plánovat. Tento přístup byl hodnocen lokálními partnery velmi kladně. Zvláště když LK vnímali jako připraveného, schopného porozumět problematice, komunikačně a organizačně schopného, způsobného jednání, s vysokým pracovním nasazením, který byl schopen dotáhnout do konce dohodnuté projekty. V některých obcích se stalo, že LK se nepodařilo vybudovat dostatečně silnou pozici, získat důvěru institucionálních partnerů. Např. proto, že z něj měli dojem, že neměl průpravu v problematice, nebyl silný v jednání a tím ohrozil samotné lokální partnerství a plánování procesů. Ačkoliv u některých LK byla kritizována jejich spolupráce spíše s individualitami (Bruntál, Děčín), než s celou sítí lokálního partnerství, přesto velmi pozitivně bylo hodnocena skutečnost, že byla otevřena diskuse o možnostech sociálního začleňování v obci. V případě drhnoucí komunikace LK a obce intervenovalo vedení ASZ (Havířov, Děčín). Příčinou takových situací bylo obvykle to, že obec je zklamána, že v rámci LP nebude velký projekt, o který už dlouho usilovala. Taková situace byla přijímána negativně s pocitem, že ASZ prostřednictvím strategického plánu nutí obec dělat věci, které dělat nechce. Zde obvykle záleželo na komunikační a vyjednávací obratnosti LK, zda vedení obce přesvědčil, alespoň o minimu inkluzivních nástrojů, které stojí za to implementovat do jejích struktur.

Lokální asistence Ač statut lokální asistence není příliš zmiňován v materiálech ASZ, ani nebyl akcentován členy sledovaných lokálních partnerství, je třeba uvést jednu poznámku. Pokud byla lokální asistence zajištěna místní neziskovou organizací (Bruntál, Hodonín), která zároveň patřila do LP, mělo to významný vliv na atmosféru LP a přesvědčení ostatních členů o míře participace.

12

1.3 Oblasti podpory a inkluzivní nástroje – implementace do obcí Sociální vyloučení vnímá ASZ jako komplexní jev zasahující všechny oblasti života. Její strategií je tedy podporu procesu sociálního začleňování nesoustředit pouze na jednu oblast, ale v definovaných oblastech přijmout taková opatření, která se ve výsledku budou doplňovat a společně sociální začleňování akcelerovat. Oblasti, ve kterých se ASZ snažila ve sledovaném období (a snaží dále) intervenovat, jsou předem vydefinovány (viz Úvod tohoto textu): -

bydlení

-

vzdělání

-

zaměstnanost

-

sociální služby

-

dluhy

-

bezpečnost

Zde je třeba poznamenat, že takto komplexní přístup k sociálnímu začleňování je v České republice v širším měřítku specifický právě jen pro přístup ASZ. V ČR je obcím dána povinnost9 zpracovávat střednědobé plány rozvoje sociálních služeb na krajské úrovni a možnost jejich zpracování na úrovni obce. Mohli bychom tedy říci, že plánování strategií v oblasti sociálních služeb není nic, co by bylo vlastní pouze ASZ. Nicméně komunitní plánování sociálních služeb zahrnuje pouze jednu zmiňovanou oblast. Případně iniciátory a následně hlavními aktéry realizace opatření, která z komunitních plánů později plynou, jsou právě jen poskytovatelé sociálních služeb. Ostatní případní hráči (když jsou zahrnuti alespoň do textu komunitního plánu) jsou označováni často jako „související aktivity“. Toto označení v sobě pravděpodobně obsahuje názor na to, co je klíčovým tématem, ať už ve smyslu příčiny, nástroje řešení nebo oblasti podpory. Nositelem tohoto názoru mohou být jak poskytovatelé zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb, tak systém národní sociální politiky prostřednictvím politického vedení obce. Strategií ASZ je tedy přistupovat k problematice sociálního vyloučení komplexně - vytvořit síť aktérů, která bude reprezentovat všechny oblasti podpory. Přesněji řečeno nejen tyto oblasti reprezentovat, ale analyzovat stav v jednotlivých oblastech v obci, definovat cíle a opatření, které povedou ke zlepšení stávající situace. To vše tak, aby byly cíle i opatření mezi oblastmi provázány. Obrazem takové činnosti lokálního partnerství pak byly jednotlivé strategické plány sociálního začleňování (dále jen SPSZ). Lokální konzultanti tedy do obcí vstupovali se sadou inkluzivních nástrojů specifických pro každou z uvedených oblastí. Tuto sadu pak měli přizpůsobovat individuálním potřebám v dané obci. K adaptaci inkluzivních nástrojů na aktuální prostředí, dle názoru některých členů LP, ne vždy docházelo. Někdy měli členové LP pocit, že některé cíle a opatření se v SPSZ objevily proto, že ASZ byla pod tlakem naplnit indikátory projektu, ze kterého byla její přítomnost v obci financována. Na jednu stranu je to situace 9

Zákon č. 108/2006, Sb.

13

pochopitelná, na druhou stranu tato startovní pozice určitého opatření vedla obvykle k tomu, že nebylo realizováno a ovlivnilo tak míru naplnění příslušného cíle SPSZ, případně jeho udržitelnost. Nicméně vlivů na míru dosažení stanovených cílů a posléze jejich udržení bylo více. Dále v textu se jim budeme věnovat podrobněji. Nejprve uvedeme shrnutí situace v jednotlivých oblastech ve sledovaných obcích pomocí tabulek pro každou oblast podpory. V tabulkách vycházíme z údajů popisujících stav implementace daných nástrojů do integračních struktur jednotlivých obcí, přičemž se omezujeme na dichotomické hodnocení "ano – ne“. To vzhledem k přehlednosti výstupů. Nicméně snaha o přehlednost s sebou nese riziko přílišného zobecnění, proto se vždy pod jednotlivými tabulkami v textu věnujeme proměnným, které za výsledky stály nebo je do určité míry mohly ovlivňovat.

Tabulka č. 2: Oblast podpory „Bydlení“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj OBLAST INKLUZIVNÍ NÁSTROJE PODPORY Bydlení Indikátor Stav jaro/léto Vliv ASZ na stav „ANO“ 201510 1. Zpracována podkladová analýza 13x ano ano k re/formulaci koncepce obecní bytové 5x ne politiky 2. Pravidla přidělování obecních bytů 10x ano ano upravena tak, aby byla transparentní a 8x ne nediskriminující 3. Využívání institutu zvláštního příjemce 10x ano ne tam, kde je to vhodné (doplatek i 8x ne (pokud využíván, tak již před příspěvek na bydlení) vstupem ASZ) 4. Realizován/y program/y prevence 4x ano ne ztráty bydlení 14x ne (pokud realizovány, tak již před vstupem ASZ) 5. Realizován/y program/y péče o bytový 10x ano částečně (ano ve 3 obcích) fond a veřejný prostor v sociálně 8x ne (v ostatních realizovány před vyloučených lokalitách (dále SVL) vstupem ASZ) založených na participaci obyvatel SVL 6. Zřízeno krizové bydlení (noclehárny, 11x ano částečně azylové domy, popř. ubytovny 7x ne (v 1 obci ASZ podpořila s doprovodnou sociální asistencí), přípravu projektové žádosti) popř. zvýšena jeho kapacita 7. Část obecního fondu vyčleněna za 6x ano částečně účelem provozu krátkodobého 12x ne (v 1 obci ASZ podpořila tréninkového bydlení (popř. vyjednáno přípravu projektové žádosti) poskytnutí bytů za tímto účelem soukromým majitelem) 8. Zajištění realizace doprovodné sociální 5x ano ne asistence pro pod/nájemníky 13x ne (pokud bylo úsilí ASZ, pak tréninkových bytů neúspěšné) 9. Vyčlenění několika obecních bytů 7x ano ne mimo SVL za účelem provozu 11x ne (pokud bylo úsilí ASZ, pak dlouhodobého sociálního bydlení pro neúspěšné) 10

Tedy v době realizace výzkumných šetření, jejich výsledkem byly evaluační zprávy působení ASZ v letech 2010 – 2013 (2011-2014) v 18 obcích.

14

nájemníky s dostatečnými kompetencemi k udržení tohoto bydlení žijícími dosud v SVL (popř. vyjednáno poskytnutí bytů za tímto účelem soukromým pronajímatelem) Jednotlivé typy sociálního bydlení (krizové, krátkodobé/tréninkové, dlouhodobé) na území města se SVL propojeny do systému prostupného bydlení Pilotní projekt garantovaného bydlení

10.

11. 12.

Realizován/y projekt/y péče o bydlení a/nebo veřejný prostor v jeho okolí na bázi komunitní práce

6x ano 12x ne

ano (ve 4 obcích)

1x ano 17x ne 7x ano 11x ne

ano ano (ve 3 obcích) 11

Zdroj: Evaluační zprávy dopadů působení ASZ v letech 2010 – 2013 (2011-2014) v 18 obcích

Oblast podpory bydlení tedy zahrnuje 12 inkluzivních nástrojů, o jejichž implementaci do struktur obce se ASZ snažila prostřednictvím lokálního partnerství. V době realizace evaluace dopadů působení ASZ ve sledovaných obcích (tedy jaro/léto 2015) bylo 5 z těchto nástrojů implementováno ve většině z nich: -

transparentní a nediskriminující pravidla přidělování obecních bytů

-

využívání institutu zvláštního příjemce tam, kde je to vhodné (doplatek i příspěvek na bydlení)

-

program/y péče o bytový fond a veřejný prostor v SVL založených na participaci jejích obyvatel

-

krizové bydlení

-

podkladová analýza k re/formulaci koncepce obecní bytové politiky – tento počin lze vnímat spíše jako akcelerátor případné implementace inkluzivních nástrojů, než-li nástroj jako takový

Podkladová analýza ke koncepci obecní bytové politiky byla zpracována za podpory ASZ v téměř všech sledovaných obcích a ve většině z nich na re/formulaci koncepce místní bytové politiky vliv bezesporu měla. Objevují se zde inkluzivní nástroje, k jejichž implementaci došlo v některých obcích již před vstupem ASZ (institut zvláštního příjemce, programy prevence ztráty bydlení, programy péče o bytový fond za účasti obyvatel). Tato skutečnost mohla mít vliv na posílení významu toho kterého nástroje, mohla také sloužit jako příklad dobré praxe pro obce ostatní. Na implementaci 8 inkluzivních nástrojů měla ASZ přímý nebo částečný vliv. Tento vliv můžeme nahlížet v několika podobách. Obvykle šlo o podporu přípravy projektové žádosti o zavedení inkluzivního nástroje (nástrojů). Šlo tedy nejen o konzultaci podoby a obsahu projektové žádosti, ale také poradenství v souvislosti s výběrem vhodné výzvy do programu podpory. Značná snaha ASZ, resp. lokálních konzultantů byla věnována vyjednávání s vedením obce. Tedy diskuse přínosů plynoucích z podpory daného inkluzivního nástroje. Obvykle šlo o situace, kdy se místní aktéři již v minulosti snažili pro některý z inkluzivních nástrojů získat náklonost vedení města, nicméně neúspěšně. Do těchto vyjednávání se nezřídka zapojovalo vedení ASZ, resp. experti na danou problematiku. V některých obcích byla tato lobby úspěšná, v některých ne.

11

Jejich seznam uveden v příloze 2 tohoto textu

15

Nelze opomenout časovou linku implementace inkluzivních nástrojů. Z dílčích evaluačních zpráv vyplývá, že některé nástroje v obci již používány byly, některé byly zavedeny v době působení ASZ. Jsou zde případy, kdy byla opatření zavedena až po odchodu ASZ. Tedy v mezičase od odchodu ASZ z obce a realizací evaluace jejích dopadů. Toto zjištění vnímáme pozitivně, neboť posláním ASZ není jen v obci intervenovat, něco tam vytvořit a vytvořené zanechat. Ale také (a to hlavně, jak vyplývá z jejího poslání12) pomoci vytvořit takové prostředí, které bude zavádění inkluzivních nástrojů dále podporovat i po jejím odchodu. Úspěšnost intervence ASZ v oblasti bydlení byla jistě také ovlivněna dlouhodobým postojem a politikou obce k této problematice. Navíc hodnotíme období, ve kterém se pouze drobnými náznaky mluvilo o potřebnosti mít národní i obecní koncepci bydlení s důrazem na bydlení sociální. O této oblasti podpory můžeme také přemýšlet jako o tématu spojeném s potřebou určitého objemu investičních nákladů. A také jako o tématu, které není pro veřejnost příliš populárním (např. vyčlenění bytů mimo SVL). Zkrátka jde o oblast, v níž jakákoliv progrese směrem k podpoře sociálního začleňování není politicky prospěšná. Vrátíme-li se do rozdělení obcí podle jejich očekávání od ASZ (viz podkapitola 1.1), pak můžeme usuzovat na vztah závislosti očekávání a míry úspěšnosti ASZ v oblasti bydlení - v obcích očekávajících konzultace strategií sociálního začleňování bylo zavedeno více inkluzivních nástrojů bydlení.

Tabulka č. 3: Oblast podpory „Zaměstnanost“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj OBLAST PODPORY

INKLUZIVNÍ NÁSTROJE

Zaměstnanost 1.

Indikátor V obci existuje alespoň jeden sociální podnik (případně se připravuje jeho založení).

Stav jaro/léto 2015 7x ano 11x ne

2.

Je uplatňována podmínka zaměstnávání určitého procenta (zpravidla 10%) dlouhodobě nezaměstnaných při zadávání veřejných zakázek V obci se SVL funguje lokální síť zaměstnanosti, tj. je nastavena funkční spolupráce mezi obcí, ÚP, NNO, vzdělávacími institucemi, významnými zaměstnavateli apod.. V obci je realizován (připraven k realizaci) alespoň jeden projekt na podporu zaměstnanosti. V obci jsou realizovány preventivní programy zaměřené proti nelegální a pololegální práci. Nalézá-li se SVL ve špatně

2x ano 16x ne

3.

4.

5.

6. 12

Vliv ASZ na stav „ANO“ částečně (ASZ uspořádala vzdělávací seminář na dané téma; pokud ano, tak před vstupem ASZ)) částečně (ASZ uspořádala vzdělávací seminář na dané téma)

12x ano 6x ne

ano

15x ano 3x ne

ano

2x ano 16x ne

ano

6x ano

částečně

http://www.socialni-zaclenovani.cz/vize-a-poslani

16

dostupném regionu, je pro něj realizován (připraven k realizaci) projekt zaměřený na začleňování na trh práce. Na tvorbě individuálních akčních plánů se podílejí kromě ÚP a samotných uchazečů o zaměstnání také další subjekty jako jsou např. NNO, vzdělávací instituce, zaměstnavatelé apod. Většina z vyjmenovaných opatření je součástí Integrovaného plánu rozvoje měst.

7.

8.

12x ne

6x ano 12x ne

ne

5x ano 13x ne

ne 13


Oblast zaměstnanosti zahrnuje 8 inkluzivních nástrojů. Obdobně jako oblast bydlení, jde o téma, které je sice spojováno s problematikou sociálního vyloučení, nicméně není obvyklé v ní provádět větší intervence. Pokud jsou nějaké kroky činěny, pak většinou v souvislosti s poskytováním sociálních služeb (sociální poradenství, sociálně aktivizační služby atp.). Zasahování do zaběhaných systémů je pak označováno jako nemyslitelné, nereálné (protože „takový je systém“). Tomuto obrazu odpovídá i úspěšnost intervence ASZ ve sledovaných obcích. Z tabulky č. 2 je patrno, že pokud jsou inkluzivní nástroje v rukou sociálních služeb (ať už se ony samy rozhodnou je v rukou mít, nebo se to od nich očekává), nebyla velká potíž je do struktur obce implementovat: -

projekt/y na podporu zaměstnanosti (zahrnující právě pracovní poradenství v ranku sociálních služeb)

-

lokální síť zaměstnanosti (plyne často z cílů a aktivit výše uvedených projektů)

Pokud jde o inkluzivní nástroje, jejichž implementace je závislá na oněch „systémech“ (především vedení obce, způsob práce ÚP), pak je míra jejich zavedení skutečně malá: -

sociální podnik v obci

-

podmínka zaměstnávání určitého procenta (zpravidla 10%) dlouhodobě nezaměstnaných při zadávání veřejných zakázek

-

preventivní programy zaměřené proti nelegální a pololegální práci

-

na tvorbě individuálních akčních plánů se podílejí kromě ÚP a samotných uchazečů o zaměstnání také další subjekty jako jsou např. NNO, vzdělávací instituce, zaměstnavatelé apod.

-

většina z vyjmenovaných opatření je součástí Integrovaného plánu rozvoje obce

Pokud ASZ měla na stav implementace uvedených nástrojů přímý vliv, pak jsou to ty nástroje spojované se sociálními službami. Zde lokální konzultanti plnili roli právě projektových poradců. K implementaci inkluzivních nástrojů, na niž má vliv do značné míry obec (sociální podnik, sociálně 13


17

odpovědné zadávání veřejných zakázek) ASZ podnikla kroky v podobě vyjednávání s politickým vedením obce a realizací vzdělávacího a informačního semináře svých expertů na dané téma, vč. snahy použití příkladů dobré praxe. To vše s nevelkým úspěchem. Stejně jako v předchozí oblasti podpory lze vysledovat vztah závislosti očekávání obce a míry úspěšnosti ASZ v oblasti zaměstnanosti - v obcích očekávajících konzultace strategií sociálního začleňování bylo zavedeno více inkluzivních nástrojů zaměstnanosti. Nicméně toto platí pro méně obcí, než v oblasti bydlení. Na výsledek lze nahlížet v kontextu toho, že obce přece jen vlastní určitý bytový fond, pokud chtějí, mohou s ním nakládat v kontextu strategie sociálního začleňování. O možnostech zaměstnání toto tak jednoduše tvrdit nelze. Obce disponují institutem veřejně prospěšných prací, nicméně ten, aby mohl být smysluplným, potřebuje prostupnost k plnohodnotnému zaměstnání. Obecní podniky jsou však v ČR marginálním jevem.

Tabulka č. 4: Oblast podpory „Sociální služby“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj OBLAST PODPORY Sociální služby 1.

2.

3.

INKLUZIVNÍ NÁSTROJE Indikátor

Stav jaro/léto 2015

Vliv ASZ na stav „ANO“

Vznik nové nebo rozšíření kapacity stávající sociální služby v terénní formě, určené pro cílovou skupinu obyvatel sociálně vyloučených lokalit Legitimita sociální služby v terénní formě (služba má podporu samosprávy) Vazba služby na problémy sociálně vyloučené lokality.

13x ano 5x ne

ano

15x ano 3x ne

ano

18x ano

ano 14


Z komentářů k tabulkám č. 2 a 3 vyplývá předpoklad, že intervence ASZ v oblasti podpory sociálních služeb bude nejvíce úspěšná. Tento předpoklad je podpořen také tím, co jsme zmiňovali na začátku této podkapitoly. Obce mají tradičně zkušenost s procesem komunitního plánování sociálních služeb. Způsoby pojetí tohoto procesu se obec od obce různí, nicméně tato oblast a potřeba koordinace jednotlivých kroků v ní, je léta známá a obce stejně jako poskytovatelé jsou s ní ztotožněni. Také očekávání obcí od ASZ bylo orientováno především na posílení kapacity stávajících sociálních služeb případně podpory vzniku nových. Souhrn všech uvedených faktorů zcela jistě přispěl k implementaci všech třech inkluzivních nástrojů v oblasti sociálních služeb ve většině sledovaných obcí. Pokud byly nástroje implementovány, pak k tomu ASZ vždy přispěla. A to především projektovým poradenstvím lokálních konzultantů.

14


18

Tabulka č. 5: Oblast podpory „Dluhy“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj OBLAST INKLUZIVNÍ NÁSTROJE PODPORY Dluhy Indikátor Stav jaro/léto 2015 Vliv ASZ na stav „ANO“ 1. Alespoň jeden terénní sociální 14x ano ano pracovník se zaměřením na 4x ne problematiku zadluženosti v obci. 2. Alespoň jedna služba zaměřená na 14x ano částečně bezplatné dluhové poradenství v obci. 4x ne (v některých obcích již před vstupem ASZ) 3. Zavedení zvyšování finanční 16x ano ne gramotnosti do výuky alespoň na 50 % 2x ne (pozn. součást rámcového základních škol ve městě se SVL. vzdělávacího programu pro ZŠ) 15


V oblasti podpory „Dluhy“ můžeme sledovat obdobné tendence jako v oblasti podpory sociálních služeb. Samozřejmě je to ovlivněno do značné míry tím, že dva ze třech inkluzivních nástrojů přímo souvisí se stavem sociálních služeb v obci. Vzhledem k tomu, že sociální služby jsou oblastí, skrze kterou je problematika sociálního vyloučení tradičně řešena, i v oblasti dluhů, byly v některých obcích inkluzivní nástroje zavedeny již před vstupem ASZ (služba zaměřená na dluhové poradenství). Výjimkou je zavedení zvyšování finanční gramotnosti do výuky na základních školách. Toto opatření je součástí rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a bylo také před vstupem ASZ do obcí. Nicméně v sadě inkluzivních nástrojů ASZ v oblasti podpory „Dluhy“, má toto opatření své oprávněné místo. Reprezentuje tak roli prevence v cyklu předlužování. To že se objevuje v sadě nástrojů sociálního začleňování, může jen posílit jeho význam a pomoci pochopit jeho smysluplnost.

Tabulka č. 6: Oblast podpory „Vzdělávání“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj OBLAST PODPORY Vzdělávání 1. 2. 3.

4.

INKLUZIVNÍ NÁSTROJE Indikátor Počet nových projektů vzešlých z LP v oblasti vzdělávání Počet podpořených osob ze SVL v nově vzniklých projektech Počet základních škol zapojených do mezioborové spolupráce s dalšími organizacemi (zejm. sociální služby, OSPOD) Počty základních a středních škol zapojených do spolupráce ZŠ-SŠ

Stav jaro/léto 2015 17

Vliv ASZ na stav „ANO“ částečně

295

částečně

37

částečně

většina škol v obcích

ne 16


Obdobně jako sociálním službám je téma sociálního začleňování blízké, ani pro systém předškolního a základního vzdělávání není cizí. Téma inkluzivního vzdělávání a zavádění opatření podporujících kontakt 15 16

Jejich seznam uveden v příloze 2 tohoto textu Jejich seznam uveden v příloze 2 tohoto textu

19

rodin s dětmi žijících v sociálně vyloučených lokalitách je v českém vzdělávacím systému diskutováno dlouhodobě. Proto také inkluzivní nástroje tvořící oblast podpory vzdělávání byly v předškolních zařízeních a základních školách většiny obcí zavedeny ještě před vstupem ASZ. Nicméně i zde, stejně jako v předchozí oblasti podpory, tuto skutečnost můžeme nahlížet jako potvrzení smyslu daných inkluzivních nástrojů. Navíc ve spojení s dalšími oblastmi podpory, tak mohou tvořit kompaktní celek zahrnující nejen klíčové oblasti života společnosti, ale všechny její věkové skupiny.

Tabulka č. 7: Oblast podpory „Bezpečnost“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj OBLAST PODPORY Bezpečnost 1. 2. 3.

INKLUZIVNÍ NÁSTROJE Indikátor Zavedení funkce asistenta prevence kriminality Zavedení funkce asistenta policie Existence a plnění projektů s aspekty prevence kriminality

Stav jaro/léto 2015 13x ano 5x ne 2x ano 16x ne 16x ano 2x ne

Vliv ASZ na stav „ANO“ ano ne ano 17


Tato oblast podpory zahrnuje 3 inkluzivní nástroje, které lze v určité perspektivě považovat za nepříliš ambiciózní. Přihlédneme-li k tomu, že téma bezpečnosti je politicky velmi vděčné, protože jedním z oblíbených způsobů demonstrace péče obce o bezpečnost svých obyvatel je právě zavedení funkce asistenta prevence kriminality nebo rozšíření kamerového systému. Což jsou dva inkluzivní nástroje ve sledované oblasti, které se podařilo ve většině obcí zavést. Přičemž ASZ tento výsledek ovlivnila především projektovým poradenstvím lokálních konzultantů. Máme za to, že tato oblast podpory je jediná, kde ASZ podcenila své síly a mohla si dát náročnější cíle – např. regulace výherních automatů v obci. Zde je také škoda, že ASZ nechává bez povšimnutí jeden z nejpřínosnějších efektů své intervence v obcích – a to je iniciování a/nebo posílení koordinačních platforem na specifická témata, v tomto případě bezpečnost. Z dílčích evaluačních zpráv vyplývá, že díky setkávání členů lokálního partnerství, vznikly v několika obcích (více či méně formální) platformy, na nichž se setkávají zástupci městské/obecní policie, Policie ČR, místních poskytovatelů atp. a to buď ad hoc nebo systematicky k řešení stavu bezpečnosti v obci. Dalším významným efektem působení ASZ v této oblasti je také podpora přenosu myšlenky multidisciplinarity řešení do místních koncepcí prevence kriminality.

17


20

1.4 Shrnutí dílčích hodnocení intervence Agentury pro sociální začleňování a doporučení Z poslání ASZ18 vyplývají dvě úlohy, které ASZ v naplňování své mise a tedy ze své podstaty má: -

metodická a koordinační

-

intervenční, tedy přímo v obcích, ve kterých působí

Vzhledem k tomu, že je tato analýza orientována dílčími evaluacemi dopadů intervence ASZ v 18 konkrétních obcích, bude diskutována především intervenční úloha ASZ. Přičemž nejprve bude analýza orientována názory členů lokálních partnerství v jednotlivých obcích a poté se bude zabývat názory realizátorů jednotlivých evaluačních výzkumů. Tato část textu tedy vychází z dílčích zpráv evaluací dopadů působení ASZ v 18 obcích, kde ASZ intervenovala v letech 2010 – 2013 (resp. 2011-2014).19

1.4.1 Hodnocení intervence ASZ a doporučení institucionálních partnerů působících v lokálních partnerstvích Situační analýza Jedním ze standardních nástrojů Agentury pro sociální začleňování je realizace situační analýzy, která má být podkladem pro další plánování. V případech, kdy byla situační analýza zpracována nekvalitně nebo se její zpracování protahovalo, probíhalo strategické plánování lokálního partnerství bez analytického základu. Kvalita strategického plánu v takových případech velmi utrpěla. Pokud lokální konzultant je nucen souběžně v lokalitě pracovat (vytvářet lokální partnerství) a zároveň zpracovávat vlastní vstupní analýzu z důvodů nekvalitní původní externí analýzy, nejen že to zpomaluje postup práce v lokalitě, ale je to vnímáno na místní úrovni jako neprofesionální vstup do lokality – oni o nás nic nevědí. DOPORUČENÍ: Dbát na to, aby situační analýza dané sociálně vyloučené lokality byla k dispozici vždy před začátkem práce na strategickém plánu lokálního partnerství – v opačném případě jde nejen o neefektivní nakládání s finančními prostředky, ale také o riziko neobjektivního provedení SWOT analýz jednotlivých oblastí, kterými se LP zabývá. Dále se doporučuje do situační analýzy zahrnout představy obyvatel SVL o možnostech a podobách řešení problémů, se kterými se potýkají. A tyto představy akcentovat při tvorbě SPLP. Výše uvedená dvě doporučení implikují doporučení následující – mít na situační analýzy dostatek času (alespoň 6 měsíců) a jejich výsledky mít k dispozici před začátkem LP.

Vztah práce lokálního partnerství a procesu komunitního plánování Jako komplikované se ukázalo to, že ve stejnou chvíli, kdy bylo ustanoveno lokální partnerství, rozjelo se i komunitní plánování a docházelo k dublování některých činností.

18 19

http://www.socialni-zaclenovani.cz/vize-a-poslani Seznam těchto obcí viz příloha 2

21

DOPORUČENÍ: Tyto dva procesy se proto doporučuje sloučit a v rámci každé pracovní skupiny řešit priority komunitního plánu i priority dle Agentury, které jsou většinou shodné. Sloučené procesy strategického a komunitního plánování tak mohou posílit míru zachování i po odchodu Agentury.

Způsob prezentace agendy ASZ prostřednictvím osoby LK Osoba lokálního konzultanta je klíčovým reprezentantem agentury v obci, LK je vnímán jako personifikace Agentury v dané lokalitě. Osobnostní předpoklady a přístup LK je rozhodující pro vnímání působení ASZ v lokalitě pro většinu lokálních partnerů i obyvatel.

DOPORUČENÍ: Nezaměstnávat na pozici lokálního konzultanta/lokální konzultantky člověka, který je zároveň zaměstnancem místní NNO nebo jiné organizace/instituce – pokud se tak stane, ASZ tak nepřispěje k obrazu nezávislé role lokálního konzultanta/lokální konzultantky.

Lokální konzultant (potažmo ASZ) jako nositel dobré praxe Lokální konzultant v rámci své role přináší také informace a zkušenosti dobrých praxí. Ve sledované době šlo obvykle o praxe ze zahraničí. Možná proto lokální partneři jejich přenos do českého prostředí vnímali jako nereálný. DOPORUČENÍ: Prezentovat jednotlivé úspěchy ve městech, kde Agentura působí, jako příklady dobré praxe po celé ČR, neboť taková pozitivní prezentace může mít přínosný vliv na činnost daných subjektů a možné získání většího objemu financí ze strany města na plánovaná opatření v oblasti sociálního začleňování.

Lokální konzultant (potažmo ASZ) jako prostředník mezi politickým vedením obce a ostatními aktéry V rámci nastavování platformy LP a komunikace mezi jednotlivými subjekty se doporučuje dbát více na vyjednání efektivní komunikace mezi politickým a úřednickým aparátem. Zejména s ohledem na politickou reprezentaci, která je klíčová pro schválení mnoha plánovaných opatření na podporu integrace, se doporučuje zajišťovat přenos více informací o plánovaných opatřeních, s důrazem na vysvětlení přínosů opatření nejen vzhledem k sociálně vyloučeným obyvatelům, ale všeobecně vzhledem ke zlepšování klimatu a pocitu bezpečí ve městě. Vhodným argumentem pro politický aparát je také přenos zkušeností z jiných měst a příklady dobré praxe, vysvětlení, jak opatření fungují v praxi, jaký pozitivní dopad mohou mít, jaké jsou požadavky a co lze očekávat. Jako klíčové pro schválení prosazovaných inkluzivních řešení se jeví kontakty a výměna informací s místními politiky – radními a zastupiteli, nevyjímaje relevantní politiky toho času mimo zastupitelstvo. Nicméně ASZ by se ve své praxi měla více zaměřit na vtažení místních politických reprezentantů do návrhové části integračních politik a opatření. V rámci LP spolupracuje s odborníky, ale pro schválení a implementaci je nezbytná podpora právě politiků. Nezřídka do pracovní skupiny dochází např. jenom jeden politik, nebo žádný.

22

U mnoha oslovených expertů zazněl na spolupráci s Agenturou názor, že byla velkým přínosem, zejména co se týče komunikace úřednického aparátu s politickým aparátem, tedy s vedením města, které ne vždy nabízelo a nabízí inkluzivním opatřením podporu a zajištění. DOPORUČENÍ: Již při vstupu ASZ do lokality by se měli lokální konzultanti věnovat komunikaci navrhovaných opatření s politickou reprezentací napříč politickým spektrem a ne jenom výkonnému vedení. Stává se potom, že při konečném hlasování o podpoře navrhovaných opatření jsou v obraze pouze někteří jednotlivci z řad těch, co to schvalují. V případě parciální motivace vedení města/obce ke spolupráci s lokálním konzultantem/lokální konzultantkou podpořit práci LP intenzivnější a opakovanou komunikací středního a vyššího managementu ASZ s vedením města (nejlépe v osobní formě).

Lokální konzultant (potažmo ASZ) jako subjekt s nezávislým pohledem V mnoha lokalitách byla osoba lokálního konzultanta vnímána kladně a s nadějí, že přichází někdo nezávislý, kdo se nebude obávat věci pojmenovat. Respondenti si však uvědomovali, že toto není jednoduché a leckdy by lokálním konzultantům pomohlo, kdyby jejich argumenty byly podpořeny relevantními daty. DOPORUČENÍ: Otevřeně pojmenovávat situace v lokalitách a podložit je nezávislým výzkumem.

Organizace práce sítě lokálního partnerství Lokální partneři v pracovních skupinách by měli vycházet při stanovování cílů, definování opatření a volbě jednotlivých kroků k dosažení cílů ze zjištěného stavu situační analýzou. Plnění pak má být průběžně sledováno při pracovních setkáních za vedení lokálního konzultanta, jenž pořizuje zápis, vyřizuje k němu zasílané připomínky a účastní se klíčových vyjednávání. Po rozdělení LP na pracovní skupiny by se měly pracovní skupiny občas scházet také společně. Často se stává, že oblasti a jejich cíle jsou propojeny, ovlivňují se, proto je třeba tyto styčné plochy v průběhu procesu LP komunikovat.

DOPORUČENÍ: Vést otevřenou debatu o politice sociálního začleňování je nelehké. Běžně dostupné termíny jsou obtěžkány řadou sdílených pejorativních významů. Přesto se bez jisté práce na oboustranně (běžné veřejností i odborníkům) srozumitelném slovníku práce ASZ do budoucna neobejde. Pomohla by jednoznačná dohody o tom, jak používat pojmy (či jejich vhodné náhrady) jako je sociální vyloučení, etnicita, inkluzivní nástroj, integrační struktura atp. Uspořádat setkání se členy LP a vedení města, na němž by vedení ASZ seznámilo pozvané s dalšími výhledy spolupráce v oblasti sociálního začleňování v rámci koordinovaného přístupu ASZ tak, aby plánovaná spolupráce v celém období intervence proběhla co možná nejefektivněji. Jednání lokálních konzultantů je vnímáno jako velmi svázané jednotnou metodikou a jejím striktním dodržováním. Pokud se ale toto jednání setká s odlišností, neumí na ni adekvátně reagovat. Domníváme se, že by mnohem více měli pracovníci ASZ respektovat místní kulturu, zvyklosti, ale i místní aktéry a

23

nepoužívat jen odborný jazyk nebo odvolání se na vládní strategie, případně vládní mandát. To může vyvolávat, resp. posilovat meziregionální tenze. Je třeba najít schopnost pracovat i s lidmi, kteří jsou v pozicích místních elit, ale nemají dostatečné vzdělání, případně je jim otázka sociální zcela vzdálena. Je rizikové v obci „vsadit na jediného koně“. Nezřídka se stane, že kůň se uštve. Honorovat členství v LP – není nutno finančně, ale třeba symbolicky formou certifikátu („jako ocenění vhodné do portfolia CV“).

Lokální konzultant jako poskytovatel projektového poradenství Velmi kladně hodnocena byla téměř ve všech sledovaných obcích role lokálního konzultanta coby projektového poradce. Ostatně v části obcí toto byla jediná role, kterou jejich vedení od příchodu ASZ očekávalo a bylo zklamáno, když projekty nevyšly, případně když ASZ svou podporu ukončila a projektové poradenství již nebylo v takové míře a frekvenci. DOPORUČENÍ: S ohledem na projektové poradenství je vhodné dbát na intenzivní podporu a konzultace při tvorbě projektové žádosti zejména v těch oblastech a u těch subjektů, které doposud s danými dotačními výzvami nemají takové zkušenosti tak, aby došlo k reálnému nastavení indikátorů projektu, aby zainteresovaní aktéři věděli, jaký bude mít projekt dopad, co lze očekávat, jaká jsou rizika, jakým způsobem jsou definovány cílové skupiny podpory a jaký to bude mít vliv na výkon některých činností v praxi apod.

ASZ a její vliv na širší kontext problematiky sociálního začleňování Kultivovat obce, organizace a instituce v uvědomění, že projekty jsou od toho, aby se něco nastartovalo/vyzkoušelo. To je podle respondentů jedna z příležitostí ASZ. Po skončení projektu a dobré zkušenosti je třeba hledat jiné způsoby, jak v činnosti pokračovat. Slovy jednoho z respondentů: „Vydržet. Kdo jiný se tomu bude věnovat?“ DOPORUČENÍ: Posílit své PR, zejména směrem k veřejnosti. V otázkách medializace bychom celkově doporučili vypracovat mediální strategii týkající se otázek integrace obyvatel ze SVL, která by měla osvětový charakter, témata se v ní sofistikovaně vyvíjela.

Rozdílnost lokalit Zahrnutí dvou poměrně odlišných lokalit do jednoho projektu ASZ bylo zpochybňováno již v minulých hodnoceních jejích činnosti. ASZ díky zdvojení práce vzniká řada obtíží. Které se projevují „plíživým“ způsobem. Změna lokálního konzultanta Toto téma bylo v předchozím textu mnohokrát zmiňováno. Je zřejmé, že byly a budou situace, kdy personální změny sebelepší management organizace a pracovní podmínky neovlivní. Je tedy třeba spíše diskutovat nad snižováním rizik případné výměny na pozici lokálního konzultanta – např. neměl by to být někdo z místních struktur (viz výše), mělo by jít o někoho se zkušeností s obdobnou prací (přeci jen druhý konzultant nastupuje doslova do rozjetého vlaku, mělo by být důsledně dbáno na předání agendy odcházejícím přicházejícímu (nemělo by se stát, že agendu předává někdo z místní sítě lokálního partnerství) atp.

24

Lokální asistence Nezávislost ASZ a lokálního koordinátora na místních aktérech se zdá být důležitá – tento princip by měl být jedním z kritérií při výběru lokální asistence.

1.4.2 Hodnocení intervence ASZ a doporučení realizátory evaluačních výzkumů Vliv velikosti obce na dopady intervence ASZ V malé obci se velice obtížně prosazují nepopulární opatření. Na prvním místě je sociální tlak místních obyvatel. Dále chybí těmto obcím specializovaní zaměstnanci, kteří by mohli jakoukoliv agendu překračující zákonné povinnosti obce administrovat a vykonávat. Slovy jednoho ze starostů sledovaných obcí: „Obce na to věcně a politicky nestačí.“

Individualizace přístupu Při tvorbě SPSZ vycházet ze sumy priorit a indikátorů, které jsou ASZ obecně doporučovány, ale maximálně přihlížet ke specifické situaci v obci/městě. Implementace SPLP je pak vystavena riziku, že některé jeho cíle nebudou naplněny proto, že v místě není subjekt, který měl tento cíl od začátku procesu LP za svůj. Nevytvářet priority a cíle, aniž by k nim byla ustavena pracovní skupina, která na jejich implementaci bude dále pracovat.

Exit strategie Exit strategie včetně plánu vzdálené podpory zdá se být ve většině sledovaných obcí víceméně formální záležitostí. Její plnění nebylo přes závazek obou partnerů (ASZ a obec) nijak silněji vymáháno. Pro další pokračování inkluzivní politiky města se stalo rozhodujícím „přetavení LP“ v součást Komise sociální a sociálního začleňování Rady města, a tím jeho stabilizace po odchodu ASZ. Přestože je smlouva o partnerství uzavírána mezi ASZ a obcí/městem (z pochopitelných důvodů, považujeme-li obec za klíčového aktéra integrační politiky na lokální úrovni), nabízet režim vzdálené podpory také ostatním členům LP. Nemyslíme zde konzultační činnost k projektům, spíše konzultační činnost k záměrům a dlouhodobým cílům subjektů, poradenství ve specifických tématech, facilitaci případných jednání různých subjektů. DOPORUČENÍ: Nepodceňovat exit strategii. K posílení udržitelnosti nastavených strategií sociálního začleňování se jako užitečné jeví pokračovat v intenzivní komunikaci s expartnery v obcích ohledně zprostředkovávání dotačních výzev a možností realizovat projekty na podporu sociálního začleňování. Přičemž těmito expartnery se nemyslí pouze struktury obce, které v rámci exit strategie převzali roli v procesu sociálního začleňování, ale i ostatní partneři v bývalé síti lokálního partnerství, kteří vyjádřili zájem o informování.

ASZ a její vliv na širší kontext problematiky sociálního začleňování

25

Aktivita ohledně informovanosti a osvěty týkající se důležitosti a přínosů realizace některých integračních opatření by měla být vyvíjena také směrem k široké veřejnosti, která nemusí vždy chápat význam zaváděných opatření na podporu sociálně vyloučených obyvatel, nicméně je důležité i v tomto případě pravidelně a srozumitelně popisovat záměry města v této oblasti, vysvětlovat jejich přínos a potřebnost.

ASZ jako zprostředkovatel financí S ohledem na to, že v rámci spolupráce města s ASZ někteří členové LP negativně vnímali fakt, že právě pouze přes Agenturu je možný přístup k některým dotačním zdrojům, což může u mnoha partnerů zastiňovat skutečnou potřebnost Agentury a jejich integračních nástrojů, navrhuje se pro další činnost Agentury více informovat členy LP o činnosti a metodách postupu Agentury, dále vyjasnit pozici Agentury s ohledem na dotační tituly, projekty, poradenství, možnosti města a Agentury. Hned na začátku spolupráce by také měla být veřejně a společně se všemi členy LP vyjasněna očekávání města od spolupráce a to, co ASZ může nabídnout, jaké jsou její reálné možnosti a s čím by město mělo počítat, aby následně nedošlo (až v průběhu navázané spolupráce) k budoucím neshodám, které pramení z prvotních rozdílných a nevyjasněných očekávání a záměrů.

Rozšíření inkluzivních nástrojů Jedním z doporučení realizátorů dílčích evaluaci je otázka, zda by se ASZ neměla zabývat možností, jak systematicky zahrnout do svých standartních nástrojů komunitní práci s obyvateli SVL s cílem jejich aktivní účasti především na plánovacích procesech. Nejde přitom o realizaci komunitní práce jako metody sociální práce, ale spíše o vytvoření mechanismu participace, v kterém mají občané bez profesionálních znalostí reálné možnosti smysluplně se na plánování podílet. Může se například jednat o: - podporu systému malých grantů pro komunitní projekty - otevřené (ve srovnání s více odborně profilovanými pracovními skupiny více „nízkoprahové“) workshopy pro dialog s cílovou skupinou a společné určení priorit a potřeb - capacity-building pro místní sdružení a iniciativy (například formou partnerství mezi NNO a neformální iniciativou, coaching, atd.)

Výzkumná činnost ASZ Doporučuje se vypracovat jako součást lokálního partnerství strategii pro výzkumy, aby ve výzkumných aktivitách (nejen ASZ) nedocházelo k určité duplicitě. Přitom je třeba myslet na to, že výzkumy nevznikají pouze na podnět ASZ, ale i jako projektové evaluace nebo studie pro města či kraje. Načasování vstupu do lokality Ze zkušeností z evaluovaného období se zdá být užitečné pracovat s pomyslným volebním cyklem. Politické elity zodpovědné za implementaci politiky sociálního začleňování se střídají a nejsou zcela přesvědčené o nutnosti navazovat na práci svých předchůdců.

1.4.3 Hodnocení a doporučení k metodické úloze Agentury pro sociální začleňování Vraťme se ještě krátce k druhé úloze ASZ a tou je úloha metodická, případně koordinační. Ačkoliv zde vycházíme z evaluací dopadů intervence v jednotlivých obcích, orientujeme se tedy především na místní

26

intervenční úlohu ASZ, je zřejmé, že obě úlohy ASZ jedna druhou potvrzují. To se ukazuje také z dílčích evaluací, kdy jak respondenti, tak autoři evaluací, metodickou a koordinační úlohu ASZ diskutují, resp. po ní volají. Je třeba již nyní říci, že tato diskuse je veskrze pozitivní a je vnímáno, že této roli ASZ dostává sama o sobě dostatečně. I zde jsou však jisté systémové překážky, jež jsou důvodem pro formulaci několika doporučení:  Doporučuje se zvážit možnost realizovat pro zástupce města a zainteresované členy LP odborný seminář na vybraná témata související s inkluzivními nástroji (např. sociální podnikání, sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek atp.), na kterém by se účastníci semináře seznámili s problematikou blíže. 

Lobovat za změnu legislativních předpisů (především zákon o zaměstnanosti, školský zákon, zákon o hmotné nouzi).  ASZ musí plnit roli silného koordinačního orgánu (tj. mít zaměstnance, kteří to chtějí dělat) nezávislého na státních orgánech (ne na libovůli ministra) majícího ale podporu politického vedení státu a jeho úřednických struktur.  Pokud Agentura coby součást Úřadu vlády nemá možnost ovlivňovat kritéria výběrových řízení na řešitele výzkumů, respektive v rámci hodnocení kvality jejich práce, ale zároveň se na výsledky této práce musí v terénu spoléhat, vnímáme to jako významný rizikový faktor jejího působení.  Nositelem mnoha projektů, které se v lokalitě dějí je krajský úřad (různé odbory). Úředníci často upozorňovali na to, že se nemohou účastnit všech lokálních partnerství. Doporučujeme proto vytvořit krajskou lokální síť, která bude shrnovat pro tyto úředníky zprávy z jednotlivých lokalit a zároveň koordinovat spolupráci na této úrovni.  Posílit informační/vzdělávací roli lokálních konzultantů, jak směrem k vedení města/obce, tak směrem k členské základně lokálního partnerství. Zintenzivnit osobní účast expertů ASZ na relevantních jednáních, nabízet workshopy na daná témata (tedy interaktivní vzdělávání, které umožní jeho účastníkům přímo na místě připravit plán implementace konkrétního opatření), nabízet možnosti konzultací experta se zástupci města/obce, případně pracovní návštěvy do obcí, kde je opatření již zavedeno. Je zřejmé, že takováto agenda vyžaduje personální posílení expertů ASZ.  Efektivitu předchozího bodu posílit závazkem obce/města k účasti na takových aktivitách, který deklaruje přímo v přihlášce k intervenci ASZ.  Naplánovat výzkum, který odhalí zdroje stigmatizace a diskriminace, kterými je problematika sociálního vyloučení protkána. Identifikace těchto zdrojů je klíčová pro odstraňování projevů a důsledků stigmatizace a diskriminace – které se problematiky sociálního vyloučení bytostně týkají a nastavení adekvátních intervencí ze stran všech aktérů. Vzniknou tím další, třeba i efektivnější možnosti jak pokusy o systémovější (i jakékoliv jiné) pozitivní sociální změny ve společnosti pohnat do zdárného konce. Tzn. součástí situační analýzy by měl být nejen popis stávajícího stavu, ale i analýza a identifikace zdrojů sociálního vyloučení v místě.  Doporučení k pojetí evaluace dopadů působení ASZ v obci/městě – protože jde o evaluaci dopadů ASZ, tedy po jejím opuštění obce/města, doporučujeme akcentovat a prioritizovat pohled místních aktérů a informátorů na působení ASZ. Což je možné realizovat tak, že budou mít možnost a dostatek času připomínkovat text evaluační zprávy. Otázka, kterou ovšem může jen těžce řešit ASZ, je kontinuita politiky obce. Když se po čtyřech letech změní vedení, mohou se zrušit i sebelepší opatření, která se za spolupráce nastavila. Ideální by byl dozor profesionálů v sociální práci a sociálním začleňování nad touto politikou obce. Jinou možností je závazný dlouhodobý plán sociální politiky obce, který musí obec naplňovat nezávisle na momentálním vedení a

27

politické situaci. Ovšem vzhledem k častým situacím, kdy město nerespektuje ani svůj vlastní rozvojový strategický plán, je toto pravděpodobně dost nerealistické.

Závěr Ačkoliv předmětem této evaluace není hodnocení ASZ jako celku, považujeme za potřebné alespoň na tomto místě zdůraznit, že ASZ za roky své existence vybudovala skutečně propracovaný systém usilující o podporu procesu sociálního začleňování. A to jak na úrovni přímé intervence v obcích (čímž se tato evaluace zabývá), tak na úrovni celostátní, resp. strukturální. Ocenitelné také je, že tento systém pravidelně podrobuje hodnocení a se zpětnou vazbou, kterou ASZ takto získává, aktivně pracuje dále. Jsou zde momenty, které mají na výsledky její práce významný vliv. S některými z nich umí ASZ prostřednictvím svých lokálních konzultantů pracovat, případně se to v průběhu času naučila. Jiné není jednoduché uchopit. Pokud bychom měli shrnout proces intervence ASZ v obcích, resp. jeho efektivitu a udržitelnost, pak je třeba říci, že zde má největší vliv motivace a očekávání politického vedení obce od spolupráce s ASZ. V textu kapitoly jsme si v této perspektivě dovolili rozdělit obce na dva typy: 1) Obce očekávající především projektové poradenství, vč. přípravy projektů lokálním konzultantem. 2) Obce očekávající konzultace strategií sociálního začleňování, vč. tvorby a posílení inkluzivní koordinační platformy. Generalizovaně lze říci, že od těchto dvou typů obcí se dále odvíjí podoba celé tříleté intervence ASZ a jejích dopadů. Vidina velkého, vytouženého projektu implikovala obvykle to, že politické vedení města se nijak angažovalo do práce lokálního partnerství a v zásadě se ani nezajímalo o to, jak a kým budou nastavené integrační struktury zachovány. Většinou se obce tohoto typu spokojily s tím, že LP bylo asimilováno do platformy komunitního plánování sociálních služeb. To vše obvykle s přesvědčením, že sociální vyloučení je tématem sociálních služeb a stejně už se pomocí komunitního plánování v obci řešilo. Potřeba obce být podpořena a návodu k sociálnímu začleňování naopak často způsobila to, že politické vedení obce se o činnosti LP aktivně zajímalo, pro ostatní zapojené bylo motivací k chápání sociálního vyloučení jako multidisciplinárního problému. Také na konci intervenčního období se aktivně podílelo na transformaci stávající sítě LP do integračních struktur obce. Poměrně aktivně pak tyto obce využívaly režim vzdálené podpory. Dichotomie obcí podle jejich očekávání pochopitelně také ovlivnila úspěšnost intervence ASZ a její dopady v jednotlivých oblastech podpory, v nichž ASZ zaváděla jednotlivé inkluzivní nástroje: - oblast Bydlení – v obcích žádajících vytvoření strategie sociálního začleňování bylo zavedeno více inkluzivních nástrojů bydlení (viz tab. č. 2) - oblast Zaměstnanost – i zde lze vysledovat vztah závislosti očekávání a míry úspěšnosti ASZ (viz tab. č. 3) - oblast Sociální služby – tady se ke zmiňovanému vztahu závislosti přidává vliv běžně vedeného diskurzu, že sociální exkluze, resp. sociální začleňování je záležitostí výhradně sociálních služeb. Ty ve většině obcí byly zavedeny do určité míry již před vstupem ASZ a poté posíleny zejména v terénní formě (viz tab. č. 4) - oblast Dluhy – vzhledem k tomu, že v nabídce sociálních služeb je obvykle také poskytování dluhového poradenství, pak můžeme výsledky a dopady v této oblasti v zásadě sloučit s oblastí předchozí (viz tab. č. 5) - oblast Vzdělávání – český vzdělávací systém dlouhodobě diskutuje způsoby začleňování dětí ze

28

-

znevýhodněného prostředí do vzdělávacího systému, což dosti ovlivňuje úspěchy ASZ v této oblasti podpory. Přičteme-li k tomu to, že i v této oblasti byla s většinou inkluzivních nástrojů určitá zkušenost, nebylo významnějších překážek, proč tyto inkluzivní nástroje neposílit. (viz tab. č. 6) oblast Bezpečnost – tato oblast je jedinou voličsky vděčnou a vzhledem ke stanoveným inkluzivním nástrojům tedy nejméně kontroverzní, očekávání obce na její výsledky nemělo zřejmě přílišný vliv (viz tab. č. 7)

Odhlédneme-li od vlivu motivace jednotlivých obcí ke spolupráci, poměrně jasně vidíme, že významným přínosem ASZ do obcí je podpora přenosu myšlenky multidisciplinarity ve způsobu zmírňování sociálního vyloučení. Přímým dopadem působení ASZ, resp. lokálních partnerstvích je občasný vznik více či méně formálních platforem v obci, které jsou orientovány buď tematicky (vzdělávání, bydlení, bezpečnost atp.) nebo místně a jsou založeny právě na multidisciplinaritě. Nemělo by zůstat stranou to, že pokud tyto platformy vznikly, tak spontánně a spontánně fungují dál. Není tedy malým dopadem působení ASZ to, že v některých obcích nebo oblastech podpory přispěla ke změně myšlení místních aktérů o tématu sociálního začleňování.

29

2. LINIE ROZVOJE Jak je již předesláno v úvodu tohoto textu počínání ASZ v jednotlivých obcích lze definovat jako komunitní organizování20. Přičemž komunitu v tomto případě můžeme definovat skrz zájem zapojených aktérů participovat na procesu sociálního začleňování v obci. K tomu, abychom tuto činnost mohli označovat, jako komunitní nás vedou dva předpoklady: (1) každý aktér se zapojil do činnosti LP proto, že chtěl usilovat o změnu v tématu sociálního začleňování ve své obci, (2) toto společné úsilí o změnu nemělo mít dopad pouze na jednotlivé členy LP, ale na obyvatele SVL, resp. obyvatele obce jako celku. Lokální partnerství chápeme tedy jako jakousi radu členů obce, která má mandát zabývat se řešením problematiky sociálního vyloučení. Jako užitečné se tedy zdá podívat se na činnost sledovaných lokálních partnerství ve čtyřech liniích rozvoje21. Ty jsou identifikovány pro práci s komunitami, resp. činnost komunitních rad (jejichž ekvivalentem jsou právě lokální partnerství), která je analyzována právě v těchto čtyřech liniích. V tomto způsobu nahlížení na intervenci ASZ v obcích prostřednictvím lokálního partnerství nás podporuje i vymezení funkcí tzv. koordinační platformy obce (v době působení ASZ se jí stává právě lokální partnerství) tak, jak je popisuje Příručka pro obce22 na str. 24. Pro přehlednost zapíšeme funkce koordinační platformy a linie rozvoje komunity do tabulky: Tabulka č. 8: Funkce koordinační platformy obce v liniích rozvoje komunity Funkce koordinační platformy obce Linie rozvoje komunity Informace vzdělávací Komunikace organizační Spolupráce organizační poradenství vzdělávací lobbing řešení problémů public relations vnější vztahy Zdroj: Příručka pro obce, Schuringa, 2007; upraveno

Zmíněné linie rozvoje jsou používány k analýze komunity, resp. k analýze práce, která byla v průběhu let s komunitou vykonána. V kontextu intervence ASZ v obcích jde tedy o analýzu práce ASZ prostřednictvím lokálního konzultanta s danou sítí lokálního partnerství v průběhu tříletého intervenčního období.

Deklarované funkce koordinační platformy, stejně jako uvedené linie rozvoje lze rozdělit do dvou strategií:

-

vnitřní strategie – jejím cílem je prostřednictvím různých akcí, aktivit a projektů zapojit, lidi, kterých se téma (sociálního začleňování) týká, změnit jejich postoj k tématu, vytvořit organizační síť (koordinační platformu) a posílit její fungování v daném tématu

-

20

tvoří ji linie organizační a vzdělávací, v našem případě tedy funkce informační, poradenská, komunikační a funkce spolupráce

Komunitní organizování jako jeden z modelů práce s komunitou (Popple, 1995).

30

-

vnější strategie – jejím cílem je prostřednictvím řešení konkrétních témat dosáhnout změny ve vnějších životních podmínkách lidí; jde především o způsoby, jak ovlivnit místní institucionální aktéry, jak najít řešení, jak vytvořit nové příležitosti

-

tvoří ji linie řešení problémů a linie vnějších vztahů, v našem případě funkce lobbingu a PR

Obě strategie jsou úzce propojeny a vedou k přemýšlení nejen o řešení, ale o způsobu řešení. To jakým způsobem je téma řešeno, ovlivňuje nejen samotné výsledky řešení, ale míru jejich udržitelnosti.

Právě způsob, jakým je k tématu sociálního začleňování přistupováno a jak je s ním konkrétně pracováno, vnímáme jako leitmotiv poslání a činnosti ASZ. Její role není a nemá být rolí hosta, který v obci pobude, poskytne jí žádané informace a rady (především projektové) a po třech letech svou návštěvu končí. Její rolí je pomoci místním aktérům změnit dosavadní způsoby sociálnězačleňovacích aktivit tak, aby vznikla struktura, která bude schopná samostatného fungování a bude složena z aktérů, kteří jsou mobilizovaní a zplnomocnění v ní pracovat směrem k sociálnímu začlenění.

Organizační linie Tato linie je zejména o investování do vytváření organizace, tedy koordinační platformy obce, kterou je po dobu intervence ASZ síť lokálního partnerství. Doporučuje se23, aby taková organizace byla vystavěna na principech demokracie, participace, zplnomocňování, partnerství, rovnosti a zapojení exkludovaných.

Podíváme-li se na popis podoby institutu lokálního partnerství, pak je ke všem těmto atributům činností lokálního konzultanta směřováno. Kromě zapojení lidí sociálně vyloučených, kterých se témata řešená v lokálním partnerství přímo dotýkají. Tuto skutečnost můžeme označit za slabou stránku intervence ASZ v organizační linii, jednak proto, že součástí ani jednoho ze sledovaných lokálních partnerství nebyli obyvatelé SVL, ani nebylo stanoveno, zda a jakým způsobem do procesu zapojeni budou. Tato slabá stránka byla v některých obcích pojmenována také samotnými respondenty z řad místních aktérů (viz kapitola 1.4). Z dílčích evaluačních zpráv vyplývá, že samotní obyvatelé SVL neměli o působení ASZ v obci tušení.

V hodnocení evaluací byla v několika obcích diskutována skutečnost, že lokální konzultant značnou část své pozornosti věnoval jednání s místní silnou NNO a/nebo se samosprávou, což vyvolávalo v ostatních členech LP pocit odstrčení. Obdobně byl hodnocen výběr poskytovatele lokální asistence jako jedné z místních NNO. Nemohl tak být zcela naplňován princip rovnosti. Je třeba ale podotknout, že takto byla hodnocena situace cca ve čtvrtině obcí.

21

Schuringa, 2007 http://www.socialni-zaclenovani.cz/prirucka, kapitola „Chci situaci řešit aneb Jak na sociální začleňování v obci 23 Schuringa, 2007, s. 47 22

31

Převažoval však názor, že síť lokálního partnerství byla vystavěna a fungovala na demokratických principech, na bázi zplnomocňování, participace a partnerství. Co bylo respondenty dílčích evaluací vyzdvihováno, bylo posílení pocitu sebedůvěry, kterého se jim díky členství v LP dostalo. Mnozí z nich byli (resp. organizace, které zastupovali) poprvé přizvání do platformy, která se sociálním začleňováním v obci zabývala, a to jako rovnocenní partneři ostatních členů, vč. místní samosprávy. Významným efektem je mimo jiné to, že někteří členové LP díky tomu vytvořili vícě či méně formální miniplatformy, ve kterých často pokračují dodnes (Např. místní školy a místní NNO).

Co je třeba v rámci této linie rozvoje neopomenout, je aspekt udržitelnosti koordinační platformy. Tedy co bylo uděláno pro udržitelnost LP a v jaké podobě LP pokračovalo (pokračuje po odchodu ASZ z obce). Jde tedy o téma strategie ASZ opouštění obce, tzv. exit strategie. Zde můžeme intervence ve sledovaných obcích rozdělit v souvislosti s přípravou a realizací exit strategie na dva typy:

(1) obce, kde LK v poslední fázi působení ASZ (cca poslední rok) promyšleně a společně s LP připravoval odchodovou strategii a podobu LP na dobu po odchodu, přičemž jde obvykle o obce, kde udržení LP v modifikované podobě bylo zájmem také politického vedení obce,

(2) obce, kde byl LK v poslední fázi působení ASZ zahlcen snahou o prosazení implementace určitých inkluzivních nástrojů, případně bylo jeho hlavní činností po celou dobu trvání LP projektové poradenství, přičemž taková situace obvykle nastala v obcích, které od ASZ primárně očekávali přínos finančních zdrojů, než diskusi o tom, jak posílit místní sociálnězačleňovací strategie.

V případě scénáře prvního typu se LP transformovalo do podoby komise pro sociální začleňování (a dalších podobných názvů) a/nebo do platformy procesu komunitního plánování v obci (zde často podoba SPSZ měla vliv na podobu následujícího komunitního plánu). Obce s tímto scénářem také intenzivněji využívaly režim vzdálené podpory a některé z nich později požádaly o podporu v režimu koordinovaného přístupu v sociálně vyloučených lokalitách. V případě scénáře druhého typu byla obvykle formálně deklarována nějaká transformace LP, režim vzdálené podpory dále nebyl příliš využíván.

Exit strategie považujeme za jeden z klíčových aspektů intervence ASZ v obcích a její udržitelnosti. Proto si myslíme, že by v ASZ měl být jasný metodický postup exit strategií a LK by práci na strategii a plánu odchodu měli považovat za jednu ze svých klíčových činností. V evaluované době toto téma v ASZ možná bylo diskutováno, nicméně neexistuje relevantní dobový dokument24.

Slabé stránky ASZ v této linii rozvoje – nezapojení obyvatel SVL do lokálního partnerství a jeho činnosti; přílišná pozornost LK na některé členy LP; podcenění exit strategie

Silné stránky ASZ v této linii rozvoje – posílení významu jednotlivých aktérů v tématu sociálního začleňování; akcent na princip partnerství; impuls ke vzniku „dílčích“ partnerství

24

Metodika exit strategií byla vytvořena v roce 2015. Tento počin lze interpretovat tak, že ASZ reflektovala tehdejší situace v obcích a zapracovala doporučení z tehdejších evaluačních zpráv.

32

Vzdělávací linie Vzdělávací linie je spojena především s investováním do lidí. Nejde zde jen o to předat jim informace, které žádají nebo potřebují v souvislosti s aktivitami v liniích ostatních. Jde zejména o to, naučit je, kde takové informace hledat, jak je používat. V této linii jde o komplexní vzdělávací aktivity, tedy nejen o informování, ale také o učení se, např. jak plánovat, jak vyjednávat. Je tedy zřejmé, že tato linii se odehrává jak uvědomovaně (uspořádáme seminář, protože se chceme něco dozvědět), tak neuvědomovaně (připravíme spolu projektovou žádost nejen, aby byla připravena, ale abyste se naučili ji připravovat příště samostatně).25

Z hlediska funkcí koordinační platformy obce tedy mluvíme o funkci informační a poradenské. Toto jsou oblasti, které byly v dílčích evaluacích hodnoceny především pozitivně, resp. velmi pozitivně. Lokální konzultanti dostáli své role informátorů a projektových poradců takříkajíc bezezbytku. Stejně tak v případě absence informací o specifickém tématu (např. sociální podnikání, sociálně zodpovědné zadávání veřejných zakázek) dokázali toto téma přiblížit buď sami, nebo zprostředkovali kontakt s experty ASZ na danou problematiku. Obdobně je hodnocena schopnost LK přinést do obce představu o dobrých praxích, což bylo často pro členy LP alespoň inspirativní, když ne rovnou realizovatelné.

Důraz na neuvědomovanou stránku vzdělávací linie je znát i z agenturního poslání. Nicméně realizace již (pochopitelně) leží na osobnosti LK a jeho způsobu poskytování vzdělávacích činností jako je právě poradenství a poskytování informací. Zde je třeba říci, že snaha a míra úspěšnosti se ve sledovaných obcích liší. V zásadě se pohybujeme na dimenzi, kdy LK důsledně vše připravoval se členy LP až po situace, kdy LP vypracovat např. projektovou žádost a předal ji hotovou žadateli. Obdobné tendence lze vysledovat v oblasti plánování určitých kroků a v oblasti vyjednávání.

Slabé stránky ASZ v linii vzdělávací – ne příliš silný akcent na posilování samostatnosti členů LP prostřednictvím učení se

Silné stránky ASZ v linii vzdělávací – intenzivní projektové poradenství; schopnost poskytnout expertní informace na dané téma; přenos informací o dobré praxi

Linie řešení problémů Linie řešení problémů je především o sjednocování lidí. To kolem čeho jsou lidé ochotní se aktivizovat a organizovat jsou konkrétní témata. Aby se spojili, potřebují společnou problematiku, v níž chtějí usilovat o změnu.26 Tato linie je pro podporu rozvoje komunity velmi významná (lidé budou motivováni ke změně, jen když uvidí konkrétní výsledky). Nicméně pro udržitelnost jejích výsledků a celkovou efektivitu intervence jsou klíčové aktivity v předchozích dvou liniích.

25 26

Schuringa, 2007, s. 47 - 48 Schuringa, 2007, s. 48

33

Touto tématikou je v našem případě sociální vyloučení, resp. existence sociálně vyloučených lokalit v jednotlivých obcích. Toto členy lokálních partnerství spojilo a bylo rozčleněno na několik navzájem propojených témat, resp. oblastí podpory, v jejichž rámci byla naplánována implementace inkluzivních nástrojů. A to obvykle skrze konkrétní projekty, případně aktivity.

Z kapitoly 1.3 jednoznačně vyplývá, že to, na čem chtěli členové LP pracovat nejvíc (bez rozdílu příslušnosti k organizaci) byly projekty rozvoje nebo zavádění sociálních služeb. Společná práce na těchto řešeních byla většinou úspěšná a viditelná, resp. měřitelná. Zde připomeňme interpretaci ze zmiňované kapitoly – obvykle je problematika sociálního začleňování spojována s ne/dostatkem sociálních služeb v místě. Jde tedy o oblast podpory důvěrně známou, navíc obce mají tradičně zkušenost s procesem komunitního plánování sociálních služeb. Také očekávání obcí od ASZ bylo orientováno především na posílení kapacity stávajících sociálních služeb případně podpory vzniku nových. Lidé se v lokálním partnerství spojili obvykle právě v předem daném kontextu sociální začleňování = sociální služby.

Tuto rovnici LK svým přístupem více či méně podporovali, což v některých obcích mohlo vést k přesvědčení, že když podpoříme velké projekty na vznik nových nebo posílení kapacity stávajících sociálních služeb, významně přispějeme k sociálnímu začleňování v obci. Právě proto, že LK byl v takových případech často pod tlakem očekávání místní samosprávy o podpoře jejích velkých projektů, měl málo prostoru na své aktivity v organizační a vzdělávací linii. Identifikované problémy tedy byly měřitelně řešeny, jejich efekt na celkovou situaci v obci je však nepřímo úměrný.

Podíváme-li se však na oblasti podpory, které nejsou v blízkém kontaktu s poskytováním sociálních služeb (oblast bydlení, zaměstnanost), zde již témata takto intenzivně řešena nebyla. Ačkoliv o řešení snaha byla a LK společně se členy LP přinesli konkrétní návrhy řešení v cílech a opatřeních SPSZ, zde již vůle zúčastněných k jejich realizaci nebyla tak intenzivní. Což mělo vliv na výsledky (viz tabulka 2 a 3). Z jedné strany na výsledky v těchto oblastech podpory měla zcela jistě vliv motivace obce, která se odrážela již v obsahu podané přihlášky o partnerství s ASZ. Na druhé straně jednou z uvedených funkcí koordinační platformy je právě lobbing a jednou z rolí lokálního konzultanta je být vyjednávačem.

Slabé stránky v ASZ v linii řešení problémů – chybějící nástroje ke změně motivace obce; podcenění důležitosti motivace obce ke spolupráci a jejího vlivu na pozdější výsledky intervence ASZ

Silné stránky ASZ v linii řešení problémů – artikulace komplexnosti problematiky sociálního začleňování, resp. sociální exkluze; snaha o důslednost pojmout téma komplexně

34

Linie vnějších vztahů Linie vnějších vztahů je úzce spojena s linií řešení problémů. Abychom řešili problémy efektivně a vytvořili tak příležitosti pro sociální začleňování do společnosti, potřebujeme posílit dobré vztahy s místními institucemi a veřejností. To lze podpořit organizováním akcí, jako jsou diskuse, kulaté stoly, společné projekty.27

Jednou z pojmenovaných funkcí lokálního partnerství je public relations. Prostor pro naplnění této funkce a realizaci aktivit v této linii rozvoje se z analýzy dílčích evaluací jeví jako zcela nevyužitý. V některých obcích toto nevyužití mělo přímý vliv na průběh intervence ASZ. Nebylo ojedinělé, že o působení ASZ nevěděli obyvatelé SVL ani ostatní obyvatelé obce, ale někdy ani zaměstnanci organizací zapojených do sítě LP, kteří se práce LP osobně neúčastnili. Tento stav lze částečně vysvětlovat nezájmem zmíněných aktérů o dění v oblasti sociálního začleňování, potažmo v obci obecně. Částečně tak, že ASZ, resp. LK vyvíjel v době svého působení minimum aktivit v oblasti PR. Nenašli jsme žádný projekt či aktivitu, které by byly orientovány na budování mostu mezi obyvateli SVL a okolím.

Slabé stránky ASZ v linii vnějších vztahů – neexistující strategie medializace intervence ASZ v obci; malý nebo žádný důraz na podporu aktivit/projektů podporujících kontakt obyvatel SVL a jejího okolí

Silné stránky ASZ v linii vnějších vztahů – snaha prezentovat aktivity lokálního partnerství alespoň v místních periodicích; prezentace dobrých praxí obcí na webu ASZ

Závěr

Linie rozvoje jsou využitelné nejen pro analýzu intervence v určitém prostředí za určitou dobu, ale lze je také použít k návrhu strategie intervence28: - organizační cíle, které ovlivní proces budování efektivní (integrační) struktury - vzdělávací cíle, které zvýší uvědomění komplexnosti tématu - cíle řešící konkrétní problémy - cíle zaměřující se na rozvoj vztahů s vnějším světem Jak vidíme z identifikace silných a slabých stránek ASZ v jednotlivých liniích rozvoje, ASZ dokáže velmi jasně artikulovat klíčovost partnerství v řešení problematiky sociálního začleňování, má snahu pojmout téma komplexně. Proto je až paradoxní, že slabou stránkou je právě nezapojení lidí, kterých se to týká, vč. velmi malého důrazu na podporu kontaktu obyvatel SVL a jejího okolí. Stejně jako nepříliš intenzivní posilování samostatnosti jednotlivých členů LP. ASZ je velmi silná v linii řešení problémů, svou filozofií pak v linii organizační a vzdělávací. Když se však podíváme na podobu jejích intervencí v jednotlivých obcích, zjistíme, že lokálním konzultantům se ne vždy 27 28

Schuringa, 2007, s. 48 tamtéž

35

dařilo zplnomocňovat místní aktéry a vytvořené struktury v samostatnosti řešit sociální vyloučení. Stejně tak zůstávalo stranou téma participace obyvatel SVL na nastavování strategie sociálního začleňování. Jak jsme již uvedli v závěru kapitoly druhé, ASZ považujeme za subjekt, který důsledně dbá na pravidelnou evaluaci své činnosti a zpětnou vazbu nepodceňuje, naopak s ní aktivně pracuje. Právě proto, jsme přesvědčení, že ASZ dokáže analýzu linií rozvoje využít právě k návrhu strategie intervence, která bude pracovat v různých rovinách se všemi aktéry, kterých se problematika sociálního vyloučení týká, tedy s obcí jako komplexem.

36

3. HODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI A EFEKTIVITY INKLUZIVNÍCH NÁSTROJŮ PO ODCHODU ASZ Z OBCE Agentura pro sociální začleňování je ve svém přístupu k problematice sociálního vyloučení velmi komplexní. Identifikuje šest oblastí fungování společnosti, ve kterých je třeba intervenovat zároveň a intenzivně, aby mohla být míra sociálního vyloučení obyvatel sociálně vyloučených lokalit zmírněna. V rámci těchto oblastí ASZ vymezuje soubory opatření k realizaci, které představují tzv. inkluzivní nástroje. Právě jejich naplňování má podpořit proces sociálního začleňování. ASZ vytváří v jednotlivých obcích koordinační platformy, tzv. lokální partnerství, jejichž posláním je identifikovat silné a slabé stránky obce v problematice sociálního začleňování, vytvořit strategii intervence sledující jednotlivé oblasti podpory a zahrnující konkrétní inkluzivní nástroje. A tuto strategii pak začít realizovat. Sada inkluzivních nástrojů v jednotlivých oblastech podpory spolu s koordinační platformou pak tvoří v dané obci integrační strukturu usilující o podporu místního procesu sociálního začleňování. Zmiňovaných oblastí podpory je šest, přičemž je můžeme z vnějšího pohledu rozdělit do třech kategorií, jejichž referenčním rámcem je, jak jsou vnímána obyvateli obce žijícími mimo SVL. Tedy potenciálními voliči místní samosprávy. Ačkoliv evaluované téma nechceme primárně spojovat s oblastí politiky a politických zájmů (ať už státních či místních), fakt, že politické vedení obce je to, které podává přihlášku ke spolupráci s ASZ a na její intervenci a výsledky má zásadní vliv, nás k tomu nutí. Sledované oblasti podpory tedy můžeme z výše uvedeného hlediska rozdělit takto: 1. v tématu sociálního vyloučení tradiční a politicky bezpečné 2. v tématu sociálního vyloučení voličsky vděčné 3. s tématem sociálního vyloučení spojované z hlediska příčin a důsledků, ne však řešení Rozhodnutí k právě této kategorizaci oblastí podpory je podpořeno také výsledky intervence ASZ v nich. V kapitole 1, resp. 1.3 se jasně ukázalo, že oblasti podpory, které jsou voličsky bezpečné nebo vděčné, jsou co do četnosti zavedených inkluzivních nástrojů výrazně úspěšnější než třetí kategorie oblastí podpory. Ta sice zahrnuje oblasti, o kterých se běžně hovoří v souvislosti s příčinami a důsledky sociálního vyloučení, je tedy v zásadě zřejmé, že zavedení inkluzivních nástrojů do této oblasti je více než potřebné, nicméně ve značné míře se naráží na různé překážky. Podívejme se na uvedené kategorie oblastí podpory konkrétněji: -

Ad 1) Jako tradiční a politicky bezpečné oblasti podpory vnímáme Sociální služby a Dluhy, Vzdělávání. Jak vidíme z tabulek č. 4 a 5, zavádění inkluzivních nástrojů v nich bylo úspěšné a přetrvává. ASZ tento stav ovlivnila především projektovým poradenstvím k záměrům, které obce měly často již připraveny, ale nedařilo se jim nalézt vhodný dotační program nebo získat podporu. Jak jsme již několikrát v textu zmínili, oblast sociálních služeb (oblast Dluhy vnímáme jako její podmnožinu) je obecně vnímána jako základní nástroj zmírňování sociálního vyloučení, panuje předpoklad, že když bude podpořena, situace se zlepší. Tato oblast je nepochybně významná, ve svých začleňovacích snahách bohužel často osamocená. I proto by si zasloužila (i/právě ze strany ASZ) větší podporu. Nemáme však na mysli podporu, co do finančních zdrojů, spíše podporu

37

v asertivitě a vybudování rovnocenné pozice s ostatními oblastmi podpory. Možná by pro tuto oblast bylo užitečné, kdyby ASZ svými intervencemi pomohla sejmout ze sociálních služeb břímě zodpovědnosti za proces sociálního začleňování v obci (ale i státu). Jak jsme pak zmínili u oblasti vzdělávání (tabulka č. 6), této oblasti je téma inkluze velmi dobře známé a samotné její ministerstvo má snahu inkluzivní vzdělávání podporovat, jak finančně tak metodicky. -

Ad 2) Za oblast podpory voličsky vděčnou považujeme Bezpečnost. Jedním z oblíbených způsobů demonstrace péče obce o bezpečnost svých obyvatel je právě zavedení funkce asistenta prevence kriminality nebo rozšíření kamerového systému, což jsou dva ze tří inkluzivních nástrojů v této oblasti a oba se ve většině obcí podařilo zavést. ASZ tento výsledek ovlivnila především projektovým poradenstvím lokálních konzultantů. Jak jsme již zmínili v souvislosti s výsledky intervence ASZ v této oblasti podpory, máme za to, že tato oblast podpory je jediná, kde ASZ podcenila své síly a mohla si dát náročnější cíle – např. regulace výherních automatů v obci.

-

Ad 3) Bydlení a Zaměstnanost jsou dvě oblasti podpory, v nichž se lokálním konzultantům ASZ v obcích nejméně dařilo zavádět inkluzivní nástroje. Přestože potřeba posílit šance obyvatel SVL uplatnit se na trhu práce je v tématu sociálního začleňování stejně tak známá jako vliv kvality bydlení. A přestože ASZ nabízí jasné, propracované, otestované inkluzivní nástroje v obou oblastech, ve sledovaných obcích jakoby klíčoví aktéři nechtěli vidět jejich význam. Je zřejmé, že toto může být ovlivněno částečně tím, že jejich zavádění je často otázkou investic, otázkou jednání s vnějšími strukturami obce (zaměstnavatelé, soukromé firmy, majitelé bytového fondu). Jde tedy o oblasti, které jsou na hranici okruhu vlivu vedení obce nebo zcela mimo ni. Na druhou stranu ASZ přinesla prostřednictvím lokálních konzultantů nebo svých expertů do jednotlivých obcí informace a příklady dobré praxe o konkrétních opatřeních, které obce mohou uplatňovat ve smyslu win-win (např. sociálně zodpovědné zadávaní veřejných zakázek). ASZ také nabízela v obcích podporu při zavádění těchto opatření. Nicméně jen ze zlomku obcí ASZ odcházela a tyto inkluzivní nástroje nechala zavedené (viz tabulky č. 2 a 3).

I zde se znovu musíme vrátit k situaci na počátku spolupráce obce a ASZ a připomenout dichotomické dělení obcí na motivované ke změně a na motivované k čerpání financí. V prvních dvou kategoriích oblastí podpory není mezi nimi a mírou úspěšnosti intervence ASZ nijak zásadní rozdíl není. Nicméně když se podíváme na přetrvání zavedených inkluzivních nástrojů, zjistíme, že některé obce s leitmotivem „projekty“, tato opatření již dále nepodporují ze svých zdrojů ani souhlasem (pokud nejsou vázáni poprojektovou udržitelností). Rozdíl mezi dvěma typy obcí je nejmarkantněji vidět právě ve třetí kategorii oblasti podpory. Obce usilující o změnu a žádající ASZ o podporu v tomto úsilí zavedli během intervence ASZ řadu inkluzivních nástrojů nebo alespoň naplánovaly proces jejich zavedení. Tato opatření nadále podporují a reflektují jako přínosné a efektivní. Odhlédneme-li od vlivu motivace jednotlivých obcí ke spolupráci, poměrně jasně vidíme, že významným přínosem ASZ do obcí je podpora přenosu myšlenky komplexnosti a multidisciplinarity ve způsobu zmírňování sociálního vyloučení. I díky tomuto úsilí ASZ je přímým dopadem jejího působení, resp. lokálních partnerstvích, občasný vznik více či méně formálních platforem v obci, které jsou orientovány buď tematicky (vzdělávání, bydlení, bezpečnost atp.) nebo místně a jsou založeny právě na diverzitě zapojených profesí. Jako klíčová hesla ASZ vnímáme tedy komplexnost, multidisciplinaritu, ale také participaci a zplnomocnění. ASZ jasně předem deklaruje, že integrační struktury pomáhá nastartovat a učí tak obec, jak je rozvíjet, to vše tak, aby po třech letech odcházela z organizačně a vědomostně samostatné obce. Vrátíme-li se v tomto

38

kontextu k analýze intervence ASZ v jednotlivých liniích rozvoje, vidíme silné stránky ASZ právě v prosazování komplexního pohledu na sociální vyloučení. Tento pohled je více či méně pro každou obec přijatelný a intervence ASZ má v tomto směru určitý efekt. Nicméně participace a zplnomocňování v procesu sociálního začleňování již tak politicky populární není. Což je poměrně pochopitelné a je škoda, že ASZ není zrovna v těchto oblastech příliš silná (viz analýza v kapitole 2). Z čehož vyplývá, že veškerá práce, kterou ASZ v obcích odvedla, je ve většině z nich závislá na politické vůli aktuálního vedení obce. To může být pro míru udržitelnosti integračních snah ASZ poměrně nepříznivé a pro ASZ samotnou je taková vyhlídka zřejmě frustrující a demotivační. O to snad více, že sama má vlastní nedávnou zkušenost se závislostí na politické vůli. Za významný dopad působení ASZ považujeme zejména to, že v některých obcích nebo oblastech podpory přispěla ke změně myšlení místních aktérů o tématu sociálního začleňování. To by nebylo možné bez souhry její intervenční a metodické role, která má dopad na celostátní úroveň a tím i na úroveň lokální.

39

3.1 Doporučení Ve sledovaných obcích při evaluaci dopadů působení ASZ zazněla ze strany lokálních partnerů i evaluátorů mnohá doporučení pro budoucí činnost ASZ. Podrobně je jim věnována kapitola 1.4 Shrnutí dílčích hodnocení intervence Agentury pro sociální začleňování a doporučení. Obecně bychom mohli říci, že na podobu intervence ASZ v obci a její dopady lze nahlížet jako na souhru několika vlivů – především jde o principy a strategii ASZ, nicméně na výslednou podobu jejich implementace má významný vliv nejen lokální konzultant, jakožto reprezentant ASZ, ale i jednotliví členové daného lokálního partnerství. V rámci lokálního partnerství se pak jako užitečné jeví rozlišovat roli obce a jejích struktur a roli ostatních lokálních partnerů. Přičemž jsme v textu opakovaně došli k závěrům, že to, jak se obec (resp. její politické vedení) k lokálnímu partnerství staví, má významný vliv na jeho fungování a výslednou práci. Lokální konzultanti do sledovaných obcí vstupovali se sadou inkluzivních nástrojů specifických pro každou z šesti vymezených oblastí podpory. Tuto sadu pak měli přizpůsobovat individuálním potřebám v dané obci. Členové jednotlivých lokálních partnerství byli často názoru, že k adaptaci inkluzivních nástrojů na aktuální prostředí ne vždy zcela docházelo. Někdy měli členové LP pocit, že některé cíle a opatření se v SPSZ objevily proto, že ASZ byla pod tlakem naplnit indikátory projektu, ze kterého byla její přítomnost v obci financována. To se jeví jako reálné a je to jeden z důsledků toho, že ačkoliv je ASZ jedním z odborů Úřadu vlády České republiky, je závislá na projektovém financování. Obdobně paradoxní kontext vidíme i v možnostech ASZ ovlivňovat kritéria výběrových řízení na řešitele výzkumů (zejména situační analýzy). Kvalita výsledků zadaných výzkumů je pro činnost ASZ klíčová, lokální konzultanti se např. musí spoléhat na obsah situační analýzy a staví pak na ní spolu se sítí lokálního partnerství celou tříletou práci v obci. Co naopak si myslíme, že je v rukou ASZ, je vyjasnění používané základní terminologie (integrační struktury, inkluzivní nástroje). Domníváme se, že by to nejen pomohlo zvýšit míru validity jednotlivých evaluačních výzkumů. Ale, a to především, by to zpřehlednilo jejímu vnějšímu okolí obraz o ASZ a dění uvnitř a tím přispělo k větší míře porozumění smyslu ASZ jako nástroje pro sociální začleňování na místní i celostátní úrovni.

40

Literatura Agentura pro sociální začleňování, www.socialnizaclenovani.cz Interní materiály Agentury pro sociální začleňování Evaluační zprávy dopadů působení ASZ v letech 2010 – 2013 (2011-2014) v 1829 obcích LENOIRE, R. Les exclus: Un Francais sur dix. Parie: Seuil, 1974. POPPLE, K. Analysing Community Work. Its Theory and Practice. Philadelphie: Open University Press, 1995. SCHURINGA, L. Komunitní práce a inkluze Romů. Ostrava: Radovan Goj, 2007. Zákon č. 108/2006, Sb.

Seznam příloh Příloha č. 1 Přihláška obce ke spolupráci s ASZ Příloha č. 2 Seznam obcí, v nichž byly provedeny evaluace dopadů intervence ASZ v letech 2010-2013 (2011-2014)

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Rozvrh základního plánu spolupráce ASZ a obce Tabulka č. 2 Oblast podpory „Bydlení“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj Tabulka č. 3 Oblast podpory „Zaměstnanost“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj Tabulka č. 4 Oblast podpory „Sociální služby“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj Tabulka č. 5 Oblast podpory „Dluhy“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj Tabulka č. 6 Oblast podpory „Vzdělávání“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj Tabulka č. 7 Oblast podpory „Bezpečnost“ a inkluzivní nástroje – stav a vliv ASZ na něj Tabulka č. 8 Funkce koordinační platformy obce v liniích rozvoje komunity

Seznam zkratek ASZ Agentura pro sociální začleňování LK lokální konzultant LP lokální partnerství NNO nezisková organizace SPSZ Strategický plán sociálního začleňování

29

Viz příloha 2

41

Přílohy

Příloha č. 1 Přihláška obce ke spolupráci s ASZ z roku 2010 – Dotazník pro uchazeče

Dotazník slouží k výběru uchazečů v I. fázi výběru. Pořadí bude určeno součtem bodů za kritéria v kategoriích 2 – 4. Za každé kritérium je možné udělit 1 bod. V případě rovnosti bodového hodnocení bude přihlédnuto ke kategorii 1, a sice bude posuzována relativní velikost sociálně vyloučené lokality vůči obci/regionu a naléhavost řešení situace. Kterékoliv skutečnosti mohou být v rámci výběru předmětem místního šetření nebo rozhovoru starosty/-ky s Agenturou.

1.

Existence sociálně vyloučené lokality 

uveďte, kolik a jaké sociálně vyloučené lokality se nacházejí na území obce / regionu



je-li to možné, doložte existenci těchto lokalit jejich uvedením ve výzkumu GAC „Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v české republice a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ (tzv. Gabalova zpráva, 2006)30, nebo v jiné obdobné studii



uveďte stručný kvalitativní popis sociálně vyloučené lokality (lokalit) o rozsahu max. 2000 slov dle následující struktury: o

charakteristika lokality

o

její stáří a způsob vzniku

o o

míra prostorové segregace/umístění lokality v rámci obce počet obyvatel

o

vztahy majorita / minorita

o o

charakteristika bydlení / zástavby zadluženost

o o

nezaměstnanost výchova dětí, školství a vzdělávání

o

bezpečnostní aspekty

42

2.

Dosavadní integrační opatření Uchazeč: 

ANO/NE

řeší bytovou situaci sociálně vyloučených jednotlivců a rodin (např. disponuje nabídkou sociálního obecním bytovým fondem apod.)



bydlení,

vhodným

využívá institutu zvláštního příjemce dávky a/nebo splátkových kalendářů a/nebo realizuje jiné programy na oddlužení obyvatel



má zpracován komunitní plán sociálních služeb



využívá terénní sociální práce nebo sociálně aktivizační služby



spolupracuje s nevládními organizacemi



provozuje

a/nebo

finančně

podporuje

nízkoprahová

a

komunitní centra v sociálně vyloučené lokalitě, azylové domy, služby sociální prevence 

má zpracovánu koncepci prevence kriminality



realizuje a/nebo finančně podporuje programy na podporu integrace dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí do běžných předškolních zařízení



realizuje a/nebo finančně podporuje aktivity zaměřené na udržení dětí v hlavním vzdělávacím proudu (asistenti pedagoga, doučování, školní kluby atd.)



realizuje a/nebo finančně podporuje programy na podporu zaměstnanosti a/nebo organizuje veřejnou službu a/nebo realizuje veřejně prospěšné práce



realizuje a/nebo finančně podporuje jiné programy na podporu sociálního začleňování; napište jaké:

3.

Budoucí spolupráce s AGENTUROU Uchazeč:

ANO/NE



uzavře memorandum o spolupráci s Agenturou



aktivně se bude podílet na lokálním partnerství (skrze odpovědné pracovníky a politické představitele)



bude spolupracovat při provádění situační analýzy



pracovníky Agentury zapojí do práce vybraných komisí města (bytová, sociální, bezpečnostní apod.)



30

zapojí se do strategického plánování realizovaného Agenturou

http://www.esfcr.cz/mapa/index.html

43



výstupy lokálního partnerství, včetně strategického plánu, budou schvalovat orgány města



umožní

využití

svého

technického

zázemí

pro

setkávání

lokálního partnerství a jeho pracovních skupin





bude se aktivně podílet na plnění všech dohodnutých opatřeních



bude se podílet na spolufinancování navržených opatření

v krátkém textu (max. 2000 znaků) popište, co očekáváte od spolupráce s Agenturou (5 bodů)

4.

Specifická kritéria ANO/NE 

dosavadní spolupráce s Agenturou



uchazeč byl vybrán jako náhradní lokalita Agentury v pilotní fázi v roce 2008



doporučení krajského koordinátora romských poradců31

Příloha č. 2 Seznam obcí, v nichž byly provedeny evaluace dopadů intervence ASZ v letech 2010 – 2013 (2011-2014) Bílina Bruntál Děčín Havířov Hodonín Jáchymov Jirkov Kadaň Kolín Krupka Kutná Hora Mělník Obrnice Sokolov Toužim/Teplá Trmice Vejprty Větřní 31

Prosíme zaslat spolu s přihláškou.

44

EVALUACE HODNOTÍCÍ UDRŽITELNOST A EFEKTIVITU INTEGRAČNÍCH STRUKTUR V OBCÍCH PO ODCHODU AGENTURY PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ. Vendula Gojová říjen, 2015

Recommend Documents