Skautský měsíčník střediska Junáka Křtiny http://www.skautkrtiny.ic.cz http://www.facebook.com/skaut.krtiny http://vlcatakrtiny.ic.cz http://skautkykrtiny.ic.cz http:/skautikrtiny.ic.cz číslo 160 červen 2014
Závody vlčat a světlušek v Oslavanech „O totem náčelníka a O stuhu náčelníÿ sobota 17. 5. 2014 Každý sudý rok se konají závody vlčat a světlušek. Letos okresní kolo závodů uspořádali skauti z Oslavan. Od nás se zúčastnily dvě hlídky vlčat a jedna hlídka světlušek. Spojení do Oslavan je poměrně složité a tak jsme měli sraz už v sedm hodin. Cestovali jsme autobusem tramvají a vlakem a pak ještě autobusem, který objednali pořadatelé. Vlak z Brna byl plný včat a světlušek z oddílů severně od Brna, které společně s námi mířily na závody. Některá vlčata byla cestou vlakem hodně neposedná a hlučná. Jakmile jsme se pustili do hry „Myslím, myslím, už to mámÿ tak se uklidnila a byla úplně vzorná. Naše světlušky, ještě část cesty řešily doplnění své soutěžní hlídky. Na sraz přišly jen tři a tak musely přemluvit ještě jednu světlušku a dopravit ji do Oslavan. I to se podařilo a tak jsme se na místě mohli zaregistrovat k závodu a chystat se na start. Před zahajovacím nástupem jsme prozkoumali areál, kde měl závod své zázemí, zahráli si hru „Špendlík a balonkyÿ a pokoupili nějaké ty sladkosti. Zahájení, pár organizačních pokynů a první hlídky mohly vyrazit. Světlušky vyrážely na trať mezi prvními, ale vlčatům jsme vylosovaly dvě ze tří posledních startovních čísel. Jakmile vyrazily světlušky na trať šli jsme s vlčaty do areálu blízkého zámku. Prohlédli jsme si nádvoří a zahráli si hru „Hledej bombu!ÿ Zvolna se blížilo poledne a tak jsme si dali polévku a pomalu se vraceli na start. Blížil se čas, kdy měly startovat hlídky vlčat. Jsme na místě. Hlásíme se na startu. Už jen přivázat šestníkovi číslo hlídky na hruď, odpočítat poslední vteřiny a vyráží první hlídka. Za čtyři minuty po ní druhá. /pokračování na straně 8/ V červnu nás čeká tábor! * Hodnocení činnosti v měsíci květnu * Reportáže: Závody vlčat a světlušek v Oslavanech „O totem náčelníka a O stuhu náčelníÿ, Akce dívčího oddílu „Pálení čarodějnicÿ, Pálení čarodějnic, Akce dívčího oddílu „Výprava na Švýcárnuÿ, Ekumenická lesní škola – 1. víkend, 32. družinovka Ještěrek „Rozdělej oheň a uvař siÿ, Akce skautek „Družinovka s krycím názvem Medÿ, Schůzka vlčat se vzduchovkami „Střelecÿ, Akce skautské družiny Vlků „Dračí chřtánÿ, Prodloužená schůzka družiny Jestřábů „Výstup na K1ÿ, 2. cykloexpedice „Z Regensburgu až kam dojedemeÿ – část čtvrtá s. m. r. k. 160/1
Hlásná trouba I. Naše nejbližší akce • Akce Vlků a Jestřábů – „Brigáda a opíkačkaÿ pátek 6. 6. 2014 „Blíží se tábor a je třeba ještě pár věcí přichystat a vyrobit. Zveme všechny skauty z družin Vlků a Jestřábů na brigádu – přípravu táborového vybavení. Na závěr si posedíme u táboráku a opečeme co si kdo přinese.ÿ Sraz: v 16.30 h ve Křtinách u Drápelů. Návrat: v 19.30 h u Drápelů. S sebou: pracovní oblečení a rukavice, ostrý nůž, případně sekerku. Něco na opékání a pití. Nezapomeňte také chuť do práce a společné zábavy. Zbyněk-Náčelník
středa 11. 6. 2014 • Prodloužená schůzka vlčat – „Cyklistaÿ „Zkusíme si jízdu zručnosti, pomalosti i rychlosti. Vyrazíme i na projížďku po okolí. Ti nejšikovnější možná získají i odborku Cyklista.ÿ Sraz: v 17 h u klubovny. Návrat: v 19.45 h do Křtin. S sebou: jízdní kolo ve výborném technickém stavu a přilbu! Věci připravenosti na schůzku VP1 (zápisník, tužku, uzlovačku, kápézetku, Stezku, nůž), svačinu, pití! Pojedeme ve vlčáckých tričkách a šátcích. Poznámka: kdo bude chtít získat odborku Cyklista bude mít na této schůzce příležitost splnit většinu podmínek. Před touto schůzku si však musí vyčistit a promazat kolo a provést na něm drobné opravy. Proto poproste tatínky či maminky, aby vám s tím pomohli a když to zvládnete tak ať nám to rodiče potvrdí. Také by bylo dobré, aby jste si zopakovali dopravní značky a předpisy. Všechny podmínky k získání odborky jsou na našich webových stránkách www.vlcatakrtiny.ic.cz v sekci „Ke staženíÿ. Zveme i rodiče, kteří by se s námi chtěli projet. Hanka-Mihanka a Zbyněk-Náčelník
čtvrtek 12. 6. 2014 • Vodácká schůzka družiny Vlků – „Mořští Vlciÿ „Věříme, že nám bude počasí přát a podaří se nám vyplout do tajemných mořských dálav. Vyrazíme na jednu z blízkých vodních ploch, provětráme naše čluny a naučíme se něco z vodáckých dovedností. Čekají nás samozřejmě i speciální námořnické hry.ÿ Sraz: v 16 h na autobusové zastávce od Brna (pojedeme autobusem v 16.19 h na Jedovnice). Ukončení: v 19.30 h u klubovny (přijedeme autobusem v 19.15 h od Jedovnic). Mimokřtinští budou tímto autobusem pokračovat dále. S sebou: věci na prodlouženou schůzku – VP2 (zápisník, tužka, Stezka, KPZ, uzlovačka, nůž, pláštěnka), plavky, ručník, oblečení na převlečení, svačina a pití. Na tuto schůzku přijďte v družinových tričkách a se skautskými šátky. Poznámka: schůzka bude prodloužená za každého počasí. V případě jeho významné nepřízně proběhne náhradní program. Eskym a Náčelník
s. m. r. k. 160/2
• Závěrečná schůzka vlčat – „Za pokladem!ÿ středa 18. 6. 2014 „Vyrazíme do lesů kde u táboráku vyhodnotíme celoroční bodování a možná najdeme i poklad.ÿ Sraz: v 17 h u klubovny. Návrat: v 19.45 h do Křtin. S sebou: věci připravenosti na prodlouženou schůzku VP2 (zápisník, tužku, uzlovačku, kápézetku, Stezku, nůž, pláštěnku), něco na opékání a pití. Vše sbalené do batůžku na záda. Na tuto slavnostní schůzku půjdeme ve skautských krojích. Hanka-Mihanka a Zbyněk-Náčelník čtvrtek 19. 6. 2014 • Závěrečná schůzka – 1. chlapecký oddíl „Konec skautského roku nás dostihl, je tedy třeba zhodnotit všechno, co se nám podařilo i nepodařilo, vyhodnotit celoroční bodování jednotlivců a k tomu si zahrajeme betálnou bojovku.ÿ Sraz: v 17 h u klubovny. Ukončení: v 19.15 h u klubovny. S sebou: VP2, nůž, pití, svačinu, pláštěnku. Jirka, Náčelník, Vašek a Hroch pátek 20. 6. 2014 • Nakládání táborového vybavení – 1. chlapecký oddíl „Materiál na stavbu tábora se bude nakládat a odvážet na tábor už v pátek 20. června. Materiálu je mnoho, všechny tyče na týpí, postele, stoly a spousta dalšího vybavení. Každá ruka, která přijde na pomoc, nám přijde vhod.ÿ Sraz: ve 14 h u klubovny. Ukončení: v 17.30 h u klubovny. S sebou: pracovní oblečení, pracovní rukavice, pití a něco energetického na zakousnutí, dobrou náladu a chuť pracovat. Jirka, Vašek a Hroch sobota–neděle 21.–22. 6. 2014 • Stavěčka tábora – 1. chlapecký oddíl „Přijďte a pomozte postavit vlastní tábor, kromě pocitu z dobře odvedené práce a hrdosti, že také díky vám je tábor tak krásný, jaký je. Naučíte se mnoho nových dovedností, třeba, jak se staví týpí, či umývárna. Strávíte romantické přespání na táboře jako první, než přijedou ostatní účastníci. Stavět se bude za každého počasí, takže se nenechte odradit ani v případě relativně špatného počasí. Protože vím, že skaut není z cukru a žádný deštík ho nerozpustí.ÿ Sraz: v sobotu v 8.40 h na autobusové zastávce směr Vyškov. Ukončení: v neděli v 17.20 h příjezd autobusem z Vyškova. S sebou: spacák, karimatku, pracovní oblečení, pracovní rukavice, věci na spaní, věci na osobní hygienu, ešus a lžíce, láhev na pití, dobrou náladu a chuť pracovat, 50 Kč na dopravu autobusem. Jídlo a pití je zajištěno. Jirka a Vašek
II. Organizační • Tábor 2014: Příspěvek VZP na dětské tábory Také letos poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) příspěvek rodičům na letní dětský tábor. Informace z internetových stránek VZP: Příspěvek VZP do výše 500 Kč je určen na prázdninový letní tábor, tábor s cílenými pohybovými aktivitami a příměstský letní tábor (v počtu min. 4 po sobě jdoucích dnů). Příspěvek bude poskytován po předložení originálních platebních dokladů o zaplacení letního dětského tábora v českých korunách s datem vystavení od 1. 1. 2014 do 31. 8. 2014. s. m. r. k. 160/3
Další podmínky poskytnutí příspěvku: Dítě musí být registrováno jako pojištěnec u VZP, rodiče v tomto roce na dítě ještě příspěvek nečerpali (jiný tábor, očkování apod.), musí se jednat o dětský letní tábor (náš tábor tuto podmínku splňuje), dítě je členem Klubu pevného zdraví VZP (registraci do klubu lze provést na pobočce pojišťovny, členství by mělo být zdarma). Pro uplatnění příspěvku je třeba požádat na pobočce či poštou, doložit potřebné doklady a vztah k dítěti (dítě zapsáno v občanském průkazu rodiče, nebo doložit rodný list). Podrobnosti vám sdělí na infolince VZP: 952 222 222, na pobočkách pojišťovny nebo je lze nalézt na webu: http://klubpevnehozdravi.cz/rubrika/ltd a podmínky poskytnutí na: http://www.vzp.cz/klienti/vyhody-a-prispevky/ financni-prispevky-z-fondu-prevence/ podminky-cerpani-prispevku-na-preventivni-programy-hrazene-z-fondu-prevence V případě, že zamýšlíte o tento příspěvek požádat, prosíme kontaktujte vedoucího střediska Petra Zapletala (mobil: 724 689 865, e-mail:
[email protected] – preferovaná forma komunikace), který vám vystaví potřebná potvrzení o úhradě táborového poplatku. Warden • Tábor 2014: Fotografování na táboře Při přípravách táborové dokumentace jsme narazili na (právní) otázku ohledně focení dětí na táboře a následného využití fotografií v kronikách, na nástěnkách, na webu či Facebooku. Názory právníků na tuto problematiku se liší (někdo doporučuje výslovné svolení rodičů s takovým využitím fotografií dítěte, jiný naopak dovozuje, že využití fotek z akce pro zpravodajské, potažmo i související propagační účely je možné již ze zákona bez přímého svolení rodičů). Víme, že tato otázka je řešena mimo jiné také na většině škol. Neradi bychom se dostali do situace, že budeme muset na táboře nějaké dítě „vyhazovatÿ mimo objektiv, např. při hromadných fotkách účastníků, při hrách apod. Někdy by to bylo dokonce stěží proveditelné. Proto předpokládáme, že vy, rodiče, nemáte námitek vůči fotografování dětí na táboře a následnému využití fotek do kronik, na nástěnky či na střediskový web (Facebook). Vždy nám půjde zejména o „reportážní charakterÿ fotografií, nikoliv o nějaké „přichyceníÿ vaší ratolesti v dehonestující situaci. Pokud by kterýkoliv z rodičů měl námitky vůči fotografování dítěte, prosíme, sdělte mám tuto skutečnost před zahájením tábora (nejpozději do 20. 6. 2014) výlučně na střediskový e-mail (
[email protected]). Pokud by kdokoliv z vás chtěl problematiku prodrobněji probrat, je vám k dispozici vedoucí střediska Petr Zapletal (e-mail:
[email protected], příp. mobil: 724 689 865). Děkujeme za pochopení. Warden • Tábor 2014: Stvěčka a pomoc rodičů Opět uvítáme pomoc rodičů při stavbě tábora. Vzhledem k velkému počtu účastníků tábora nás letos čeká náročná stavba mnoha stanů týpí, nové kuchyně a vůbec celého rozsáhlého zázemí. Termín hlavní části stavěčky je plánován na sobotu 21. 6. a neděli 22. 6. 2014. Prosíme rodiče, kteří chtějí pomoct, ať dají vědět nejpozději do středy 18. 6. 2014 vedoucímu stavěčky Václavu Ševčíkovi (mobil: 603 260 443 – stačí SMS, e-mail:
[email protected]). Doporučujeme s sebou vzít pracovní oblečení, pracovní rukavice, jídelní misku, příbor (lžíci), láhev s pitím. Jídlo během dne bude zajištěno.
s. m. r. k. 160/4
Na místo tábora se nejlépe dostanete pěšky po polní cestě vedoucí mezi hájovnami (cca 15 minut chůze). Upozorňujeme, že vjezd na polní cestu do Přírodního parku Říčky je možný pouze s povolením od orgánu ochrany přírody a krajiny. Můžete do tábora zkusit projet, ale pokud vás zastaví (např. správa lesů), tak se vystavujete riziku pokuty, navíc cesta samotná je v horším stavu. Doporučujeme tedy nechat automobily u hájoven a přijít pěšky. Štófa, Vašek, Warden • Středisková rada, Smrk a Fénix Středisková rada se na konci června již neuskuteční. Proběhne během srpna – před začátkem nového skautského roku. O jejím termínu budou vedoucí včas informováni e-mailem. Kroniky a standardní podklady k vyhodnocení Fénixe za červen (včetně grafických listů, veškerých reportáží a vyhodnocení závodu do Měření sil) dodají vedoucí k Wardenovi domů nejpozději ve čtvrtek 26. 6. 2014 do 21.00 h. Také veškeré příspěvky do Smrku zašlete do uvedeného termínu Wardenovi a Víťovi na mail, ať jsou připraveny na vydání na konci srpna. Díky celé střediskové radě a všem vedoucím za spolupráci a odvedenou práci během pomalu končícího skautského roku 2013–2014. Warden
III. Vyhodnocení „Fénixeÿ za květen 2014 1. pomoc středi- 2. grafický list 3. kronika 4. Smrk 5. měření sil 5. divoká karta Celkem sku (0–10 b) (0–15 b) (0–30 b) (0–15 b) (0–5 b) (0–20 b) (0–85 b) 1. Vlci 10 15 30 15 4 0 74 2. vlčata 10 15 27 15 5 0 72 3. Muchomůrky 10 13 29 15 1 0 68 4. Ještěrky 10 13 27 15 2 0 67 5. Jestřábi 0 13 23 15 3 0 54 Družina
1. 2. 3. 4. 5.
Celkové pořadí: Družina skautů Vlci (694 b) Roj světlušek Ještěrky (675 b) Smečka vlčat (667 b) Družina skautek Muchomůrky (654 b) Družina skautů Jestřábi (633 b)
Galeony květen Celkem Ještěrky 1 14 Gal Jestřábi 0 7 Gal Vlci V 11 Gal Muchomůrky 2 15 Gal vlčata 3 15 Gal
Devátý měsíc mezidružinové bodovací soutěže Fénix je úspěšně za námi a soutěž tak vstupuje do svého finále. Podaří se ještě nějaké družině provést zdrcující finiš, nebo mají Vlci výhru jistou? Možná zasáhne osud, možná rozvíří stav celoročního bodování jiná událost. A možná taky ne. Nechejte se překvapit a sledujte příští díl Smrku, který vše vyjasní. Jen budete muset počkat až do září. Nebo s námi jet na zahajovací oheň 24. tábora, kde proběhne slavnostní vyhlášení výsledků za červen i za celý rok. Každopádně, vítězům za květen gratulujeme a všem přejeme úspěch v posledním měsíci soutěže. vedoucí družin a Warden
IV. Různé • Krátká zpráva o výsledcích soutěže Vesnice roku Ve Tvarožné Lhotě na Hodonínsku byly v pátek 30. 6. 2014 oznámeny výsledky krajského kola soutěže Vesnice roku. Městys Křtiny získal Bílou stuhu za činnost mládeže. s. m. r. k. 160/5
Mimochodem, je to již čtvrté ocenění, které náš městys v soutěži získal: Duhová stuha (cena naděje pro živý venkov za místní spolkový život a občanskou společnost v obci) v roce 2012, Modrá stuha (za společenský život obce, neoficiální 2. místo) a ocenění Zlatá cihla (za realizaci stavby budovy ZŠ a MŠ Křtiny) v roce 2013, letos pak ta Bílá stuha (za činnost mládeže) plus 3. místo v soutěži Jihomoravský krajáč za tradiční místní pokrm. Děkujeme všem, kdo se na tomto ocenění podíleli svojí aktivitou!
• Poděkování Manželům Ruby za zrealizování střeleckých schůzek světlušek i vlčat. Děkujeme všem účastníkům okresního kola Závodu vlčat a světlušek za reprezentaci našeho střediska. Děkujeme rodičům, kteří naše soutěžní hlídky odvezli z Ochoze u Brna. Děkujeme Úřadu městyse Křtiny a panu starostovi Františku Novotnému za vstřícné jednání při zajištění louky a fotbalového hřiště pro provoz parkoviště o poutích. Děkujeme Tomáši Pavloňovi-Jonymu za organizaci skautského parkoviště a všem členům, kteří pomohli s obsazením služeb na parkovišti. Děkujeme Úřadu městyse Křtiny za zajištění dvou nových klíčů od klubovny pro naše vedoucí. Děkujeme panu Františku Meluzínovi za sponzorský dar a nařezání desek pro táborové postele. Děkujeme panu Pavlu Říhovi za výrobu deseti nových táborových postelí. Děkujeme panu Jaroslavu Gregorovi za vstřícnost při domluvě výroby tyčoviny pro táborovou kuchyni.
Živá kronika Hodnocení měsíce května 1. dívčí oddíl – roj světlušek „Ještěrkyÿ: Květen u světlušek byl co do počtu akcí a družinovek celkem nabitý. V tomto měsíci jsme měly čtyři družinovky, jednu vícedenní výpravu s dívčím oddílem na Švýcárnu a holky se navíc zúčastnily závodu vlčat a světlušek v Oslavanech. Na družinovkách se prostřídala Míša, Pixla, Romcek, Anita i já, a podařilo se nám splnit vše, co bylo zapotřebí a naplánováno. Věnovaly jsme se tedy jak posledním přípravám na závody, tak jsme si zašly na kamenku, kde se holky učily rozdělávat oheň na co nejmenší počet sirek. Míša také otestovala kuchařské dovednosti rádkyň s konstatováním, že se mohou holky hned vdávat. :-) Další z družinovek se pak přemístila na zahradu k Anitě, kde vypukla velká škola střílení. Holky se učily jak střílet z klasické vzduchovky, tak (dle slov světlušek) z pistolí, které používají policisté. Na programu toho bylo víc než dost, ale hlavní událostí, nejen tohoto měsíce, ale i dvouletého období, byl Závod vlčat a světlušek. Z počtu celkových dvaceti světlušek jsem sice s obtížemi poskládala jednu čtyřčlennou hlídku, ale zato velice úspěšnou. Holkám se podařilo získat 2. místo a to se ztrátou pouhého bodu na místo první. Za tento úžasný úspěch patří holkám obrovská gratulace a DÍKY. Tento měsíc se sestře Pixle také povedlo dát dohromady náš světluškovský web. Tak se na něj neváhejte podívat, teď už by měl být i průběžně aktualizován. :-) www.svetluskykrtiny.weebly.com Nikola Matušková-Broskvička
s. m. r. k. 160/6
1. smečka vlčat: Květen byl měsícem v němž se vlčata potkala na pěti akcích. Byly to čtyři schůzky z nichž jedna byla prodloužená – střelecká a závody „O totem náčelníkaÿ. Začátkem měsíce jsme se na schůzkách jěště věnovali přípravě na závody. Opakovali si třeba znalosti z historie, občanství a povídali si o obraně proti zlým lidem. Vrcholem měsíce byly vlčácké závody. Konají se jednou za dva roky a jsou tak vzácnou příležitostí poměřit síly s vlčaty z okolí. Tentokráte se konaly v Oslavanech a z naší smečky se jich zúčastnilo dvanáct vlčat ve dvou závodních hlídkách. Zvolili jsme strategii – můžou jet všichni kdo budou chtít a budeme hlavně sbírat zkušenosti. Naše hlídky tak měly hodně nízký věkový průměr což bylo znát i na celkovém umístění. Hlídka složená z členů zelené a modré šestky se umístila na 11. místě a hlídka složená z členů červené šestky se umístila na místě 12. ze šestnácti závodících hlídek. Obě hlídky však zvládly závod výborně jako tým, bez jakýchkoliv problémů. Dílčí úspěch zaznamenala červená šestka, která byla úplně nejlepší na stanovišti poznávání přírody. Ostudu jsme neudělali a za dva roky budeme mít díky získaným zkušenostem mnohem větší naděje na úspěch. Hodně jsme se věnovali také střelbě ze vzduchovky. Bylo to jednak díky tomu, že Vlci vymysleli jako fénixový závod střelbu ze vzduchovky a druhak díky tomu, že nás pozvali Rubyovi na střeleckou schůzku. Dvě schůzky jsme tak hodně stříleli. Jako vynikající střelci se ukázali Kutil, Bobr a Pašerák. Na schůzkách nám stále pravidelně pomáhá skaut Piškot a občas přijdou pomoct i skauti Derek a Maršmeloun. V tomto měsíci nám hodně pomohli také Anita a Tomáš Rubyovi. Stále nám však citelně chybí jeden dospělý vedoucí na všech schůzkách. Máme jednoho nováčka Tomáše Sotuláře. Je nás tak už dvacetdva a všichni vcelku pravidelně chodí. Účast na činnosti byla 75,3%. Ani jednou se tento měsíc neukázal Sova. Úplně na všech akcích a včas byli Džuďák, Skejťák, Kutil, Josh, Fífa a Šiška – výborně! V červnu budeme mít jen tři schůzky z nichž poslední dvě budou prodloužené – „Cyklistickáÿ a závěrečná „Za poklademÿ. Podrobné informace jsou v tomto čísle Smrku. Poslední schůzka v tomto skautském roce bude ve středu 18. 6. 2014. Potom už čeká většinu vlčat velké dobrodružství – letní tábor. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách www.vlcatakrtiny.ic.cz. Hanka Drápelová-Mihanka a Zbyněk Drápela-Náčelník
1. dívčí oddíl – družina skautek „Muchomůrkyÿ: Měsíc květen měl v naší družině ostrý start. Ve čtvrtek 1. 5. 2014 byl volný sváteční den, a protože o Svátku práce se nepracuje, vyrazili jsme na výlet. Skupina skautek a světlušek v celkovém počtu osmnáct dětí, čtyři dospělí, osel Dominik a Budíkovic fenka Aďa vyrazila na dvoudenní putování s přespáním na Švýcárně. Více o této akci na jiném místě Smrku. Dále jsme měli čtyři družinovky, na kterých děvčata uklidila klubovnu, hrála soutěže, nováčci se připravovali na tábor, cvičili uzlování či plnili Fénixe střelbou ze vzduchovky. Také jsme jednu schůzku strávili na Slunečním vrchu, tématika byla jasná – vše o včelách. Jak vypadá úl, kdo v něm vlastně žije, co vše včelky produkují a k čemu se to dá použít. Nezapomněli jsme ani na medovou masáž, nedostižnou pomůcku při léčbě kašle a nachlazení. Na závěr si děvčata zaskákala na trampolíně a šlo se domů. Rok uběhl jako voda a máme před sebou závěrečný měsíc letošní skautské sezony. Díky děvčata za vzornou práci a skvělý přístup k plnění úkolů. Bližší informace o naší činnosti a fotografie naleznete na www.skautkykrtiny.weebly.com. Romcek Valenta-Kamikaze, Radek Brzobohatý-Strejda
s. m. r. k. 160/7
1. chlapecký oddíl: Květen uběhl jako voda a už nám zbývá jen poslední měsíc a pak hurá na tábor. Teď zpátky ke květnu. Kvůli státním svátkům nám odpadly dvě družinovky (resp. místo jedné jsme šli pálit čarodějnice) a pak zbyl čas pouze na prodloužené akce družin. Chtěl bych pochválit br. Hložu za naplánování Lezení v Rudickém propadání, které se náramně vydařilo a stejně tak i br. Jediho za zorganizování cyklistické schůzky s prolézáním jeskyní. Také děkujeme za odvoz z Rudického propadání. Další měsíc už bude měsícem příprav na tábor. Z velkých akcí, na které se můžeme těšit je především závěrečná schůzka a také stavěčka tábora, na kterou jsou zváni všichni skauti i jejich rodiče. http://skautikrtiny.ic.cz. Jiří Pinďák-Diki, Václav Ševčík, Zbyněk Drápela-Náčelník 1. chlapecký oddíl – družiny skautů „Jestřábiÿ: Tento měsíc proběhly jen tři schůzky z důvodu státních svátků, z čehož byla jedna prodloužená a podnikli jsme výtup na K2. Na schůzkách jsme se zabývali balením batohu a také jsme měli lezeckou schůzku, na které jsme si něco málo vylezli, ale hlavně si užili mnoho zábavy. Tento měsíc bych chtěl všechny pochválit za celkem dobrou účast a hlavně za to, že lezení proběhlo bez nějakého zranění, a že k sobě byli všichni ohleduplní. Účast na činnosti tento měsíc byla pěkných 75,8 %. V dalším měsíci náš čeká spousta zábavy a hlavně se těšíme na nového člena. Hložka a Makča 1. chlapecký oddíl – družina skautů „Vlciÿ: Vlci se v květnu potkali na třech akcích. Měli jsme jednu družinovou akci a dvě normální schůzky. Na schůzkách se Vlci věnovali logice a hlavolamům a taky Zelené pandě. Hráli jsme několik her jako „Živé šachyÿ, „Ohnivý mužÿ, nebo „500ÿ. Na naší družinové akci jsme se vypravili na kolech do jeskyně Malčina. Jeli jsme přes Březinu, Nový dvůr a Hádek až do jeskyně a poté přes Ochoz zpět. V jeskyni jsme našli cíl této akce – a to dračí chřtán. Byli jsme sice hodně špinaví, ale stálo to za to. Mimo průzkum jeskyně jsme si zahráli taky několik her. Jednu z nich jsme hráli úplně poprvé a pocházela od anglických skautů. Účast na činnosti byla 65%. Na všech akcích a včas byl Derek, na většině akcí pak byl Eskym, Jurda a Opičák. V červnu se Vlci chystají na vodáckou schůzku. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách, www.skautikrtiny.weebly.com. Eskym, Náčelník
Reportáže z proběhlých akcí Závody vlčat a světlušek v Oslavanech „O totem náčelníka a O stuhu náčelníÿ sobota 17. 5. 2014 /dokončení ze strany 1/ Máme teď něco přes hodinu volného času, abychom se pozdravili se známými a popovídali si co je kde nového. Ondra s Hrochem se vypravili na trasu závodu a fotili. Světlušky, které se mezitím vrátily ze závodu se šly podívat na výstavu do zámku. Během závodu musely hlídky prokázat své znalosti přírody, dopravních značek, zdravovědy, ale také třeba mrštnost na překážkové dráze. Celkem bylo osm stanovišť s úkoly. Jakmile do cíle doběhla i vlčata vyrazili jsme s nimi také na zámek do muzea. Byla tam úžasná expozice o hasičích a také s. m. r. k. 160/8
o těžbě uhlí. Ani jsme si vše nestihli důkladně prohlédnout a už jsme museli jít na vyhlášení výsledků. To se malinko opozdilo a tak se všichni zapojili do různých her s ostatními oddíly. Pak už přišlo všemi očekávané vyhlášení výsledků Dvě naše hlídka vlčat se umístily na 11. a 12. místě ze šestnácti hlídek. Kluci nabrali zkušenosti, které zúročí v příštích ročnících. Většina z vlčat se bude moct účastnit vlčáckých závodů ještě i za čtyři roky. Přesto vlčata získala dílčí úspěch – Červená šestka byla úplně nejlepší v poznávání přírody. Naše světlušky zazářily a obsadily úžasné 2. místo ze čtrnácti soutěžních hlídek. Zpáteční cesta byla o poznání jednodušší. Přijali jsme pozvání skautů z Mokré, kteří měli objednaný vlastní autobus a vzali nás do Ochoze. Z Ochoze nás do Křtin odvezlo několik ochotných rodičů auty. Navzdory nepříliš příznivým předpovědím počasí jsme na závodě nezmokli a díky skautům z Mokré jsme přijeli o hodinu dříve domů. Na závěr je třeba poděkovat – našim světluškám a vlčatům za reprezentaci křtinského skautingu, organizátorům z Oslavan za pěkně připravený závod, mokerským skautům za zpáteční cestu, rodičům za odvoz autem a našim vedoucím za přípravu hlídek na závod. Zbyněk-Náčelník
Akce dívčího oddílu „Pálení čarodějnicÿ
středa 30. 4. 2014
Jako každý rok, tak i letos se sešel 1. dívčí oddíl na Slunečním vrchu k příležitosti pálení čarodějnic. Nebyl bych to já, kdybych stíhal a přišel někam včas, holky tak začaly beze mě. Při mém příchodu se již Dominik pásl na louce a děvčata hrála zrovna na schovávanou. Nenápadně jsme se se staršími skautkami vypravili do blízkého lesíku, kde jsme připravovali hru Mufloni a vlci. Náplní hry bylo v co nejkratším čase spočítat všechny muflony a odstrašit co nejvíce vlků. To se nejlépe podařilo světluškám a to i přes úskalí, kdy nám působením nepříznivých vlivů někteří papíroví vlci nejspíše „ožívaliÿ a dělali nám hru ještě složitější. Vše bylo zažehnáno, když se pár oživlých vlků přišlo omluvit, my tak mohli pokračovat dál v programu s úsměvem. Zanedlouho na to se skautky chopily zapalování ohně a za chvíli hořely i čarodějnice. Pak přišly na řadu špekáčky, sýry a další chutné „opékaninyÿ. S plnými břichy jsme vyhlásili nejlepší hlídače svých mufloních stád, holky ještě chvíly dováděly, ale pak už se začalo balit a šlo se domů. Už se nemůžu dočkat zase za rok. Romcek-Kamikaze
Pálení čarodějnic
středa 30. 4. 2014
Mimořádně jsme se sešli již ve středu, jelikož na naši čtvrteční schůzku vycházel státní svátek a my nechtěli přijít o společnou akci. Nejprve jsme si klasicky udělali bodování a přečetli kroniku. Poté Jestřábi a Vlci dostali obálky s úkoly a mapkou trasy, kam se mají dostavit. V daném příběhu se totiž proměnili v legendární lovce čarodějnic (Jeníčka a Mařenku) a měli za úkol zastavit dnešní sabat čarodějnic, který se měl uskutečnit na Kamence. Po cestě na Kamenku si jednotlivé družiny vyzkoušely střelbu na čarodějnice, skrývání se před čarodějnicemi a další úkoly. Poté, co obě družiny zdárně dorazily na Kamenku, jsme se krátce občerstvili a pustili se do velké hry, kdy jsme měli za úkol postavit tři magické věže, které dohromady vytvoří magický trojúhleník a na čarodějnice zapůsobí tak, že ztratí svoji nesmrtelnost. Tyto věže jsme museli sestavit z magických kamenů a vystavět je do výšky min. jednoho metru. To se nám asi po půl hodině podařilo, kdy jsme zároveň byli ohrožováni nájezdy čarodějnic, které na nás útočily a snažily se nám znemožnit dostavění věží v potřebném čase. Když byly věže hotovy, tak už pomalu začínal sabat. Proto se naši neohrožení lovci vybavili střelami (papírovými míčky) a vydali se na lov čarodějnic, které byly opevněny uvnitř Kamenného kruhu. Dohromady podnikli dva útoky a v rekordním čase se lovcům podařilo všechny čarodějnice nemilosrdně vyvraždit a tak díky jejich přispění se stal svět lepším a zlo se nedostalo ven. Poté jsme rozdělali oheň a opekli špekáčky. Na závěr jsme ještě spálili všechny čarodějnice a vydali se zpátky do Křtin. Diki s. m. r. k. 160/9
Akce dívčího oddílu „Výprava na Švýcárnuÿ
čtvrtek 1.–2. 5. 2014
Hned další den po pálení čarodějnic se dívčí oddíl sešel znovu, tentokráte za účelem výpravy na chatu Švýcárnu v Josefově. Brzké vstávání, balení batohů a vyšlápnout na Sluneční vrch, přivítání se s ostatními a šlo se na cestu. Za skautky se výpravy účastnily všechny nové členky, tedy Nikča, Terka a Janča. O to více jsem se těšil, že je pořádně poznám. V Habrůvce dostaly skautky a starší světlušky mapu a instrukce, kudy si představujeme jít. Až na malé detaily to společnými silami zvládaly dobře, a tak jsme se co krok blížili k cíli. „Hurá, ukazatel chata Švýcárna 500 metrů. Jsme přece skauti a nepůjdeme po silnici, hezky si to obejdeme a o víc než kilometr prodloužíme.ÿ Všem musí být jasné, jak velkou míru nadšení tato zpráva vyvolala. Dobrá nálada se však brzy vrátila. Oslík Dominik, který nás na výpravě doprovázel, a z jehož hřbetu mohly střídavě skautky a světlušky pozorovat krásné okolí Křtin, se zařekl, že přes lávku prostě nepůjde. Velká výzva pro některé účastníky výpravy, která by si jistě zasloužila nějakou nášivku. Nakonec museli spojit síly všichni dospělí, ale povedlo se. Byli jsme v cíli. Rychlá svačina, ubytovat se a hurá do blízkých jeskyní, kde jsme si trochu zašplhali a posléze se rozdělili do týmů, ve kterých jsme s pomocí KPZtky vyráběli lodičky a vory. Loď našeho týmu byla mohutná a velkolepá, v soutěži, kdy se loďky posílaly po potoce, však neobstála. Velkým překvapením, které mně utkvělo v paměti, byla loďka nazývána Titanic. Ta vůbec nedostála svého jména a všem v soutěži vytřela zrak. To už byl nejvyšší čas umýt si ruce a jít na večeři. Kuře na paprice chutnalo skvěle, leč s ním někteří trochu bojovali. S těmi, co měli velký hlad a byli najezení rychle, jsem se pustil do chystání ohně na večer. Skvělá týmová práce dala vzniknout velké zásobě dřeva a za nedlouho hořel i oheň. U kterého jsme si povídali. Co by to bylo ale za akci, bez pořádného Hutututu. Nachystat hrací plochu a šlo se na to. Hra to byla velice zajímavá. Jak padala rosa, hráči obou týmu předváděli velice akrobatické pády a kreace. Někteří vedoucí se vžili do svých mladších let a zapojili se také. Bohužel, u mě to odneslo koleno a nové kalhoty. Pak už se šlo spát, nebo se o to někteří alespoň pokoušeli. Matně si vybavuji některé světlušky někdy v noci vybíjejíc si přebytečné množství energie nočním během kolem chaty. Ráno nás čekala rozcvička s Radkem, bosá noha v mokré studené trávě je po ránu velice osvěžující a příjemná. Minimálně o to více chutnala snídaně. Po ní si zabalit a vydat se na cestu. Do kopce se šlo samozřejmě hůř, zvlášť když má někdo tak skvělé nápady, že u toho budeme hrát na babu. Sem tam nějaká schovávaná, povodeň a další hry na ukrácení cesty. Když už nás přestalo vše bavit a sluníčko ne a ne se na chvíli schovat, přichází další skvělý nápad, lov na kopřivu. Jen nějaký velký vtipálek mohl vymyslet takový nesmysl. Tak jsme všichni došli popálení, ale zmrzlina, jež byla odměnou, stála za to. Výborná akce, která neměla chybu, těším se na další. Romcek-Kamikaze
Ekumenická lesní škola – 1. víkend
čtvrtek–neděle 8.–11. 5. 2014
Lesní škola je pro skauta universita. Po té, co prokáže své znalosti a schopnosti vést mládež mu svěřenou, může se vydat rozšířit své skautské i civilní obzory a proniknout hlouběji do myšlenek skautingu na lesní škole. Rozhodl jsem se učinit tento krok na své skautské stezce a přihlásil se na Ekumenickou lesní školu (ELŠ). Ekumenická protože přijímá skauty všech vyznání, i ty nevěřící. Letošní ročník ELŠ se sestává ze tří částí tzv. běhů: jarního – úvodního, letního – hlavního a podzimního – závěrečného běhu. Jarní a podzimní běh se koná ve skanzenu Michalova statku v malebné vesničce Pohleď poblíž Světlé nad Sázavou. Na letní běh je plánováno
s. m. r. k. 160/10
desetidenní putování krajinou rumunského Banátu. Krajem, kde se jakoby zastavil čas a také domovem stovek Čechů, kteří přišli toto území osídlit v 19. století. První část ELŠ se měla konat 8.–11. 5. Jelikož 8. 5. mě čekal poslední turnaj, kde jsem svou účast přislíbil dlouho dopředu a navíc den poté byl nejzazší termín odevzdání diplomové práce, neměl jsem nazbyt. Jel jsem až v pátek devátého. Ráno jsem sbalil, co mi přišlo zrovna pod ruku, vytiskl a odevzdal diplomovou práci a už jsem jel přes Vysočinu vstříc prvnímu setkání lesní školy. Ani jsem se nenadál a už jsem vystupoval ve Světlé nad Sázavou. Po krátké prohlídce centra a hledání nejkratší a nejpříjemnější cesty na Michalův statek mi řekli místní, že za čtyři minuty jede do Pohledi autobus, a já tak nakonec zvolil tuto jednoduchou variantu. Na místě jsem se přivítal s Padem, který vede ELŠ a s kterým se znám již delší dobu. On mě ubytoval a já se ihned vydal pomoct členům mé družiny s natíráním stěny statku. Ostatní družiny měli na statku další práce. Pátek se tak nesl ve znaku roverského hesla „Sloužímÿ. Po dobré večeři nás čekalo povídání s bratrem Rackem. Skautem, který zanedlouho oslaví zlatou svatbu. Racek hovořil o vývoji osobnosti, zejména v souvislosti s dnešní dobou. Mluvila z něj zkušenost a mnohé z jeho rad a zamyšlení se budu snažit přenést dále a zužitkovat je v našem středisku. Večerní procházka s nestorem výchovy vlčat (dětí mladšího školního věku) bratrem Balúem byla velmi příjemná a byla určena především k zamyšlení nad tím, jak každý z nás prospívá svým životem druhým a oni jemu. Přestože byla procházka oddychová, my byli znaveni a usnuli během chvilky. Sobotu byl ráno na programu blok o zážitkové pedagogice s Rysem. Zážitková pedagogika se snaží pomocí překonání sama sebe dát člověku (v jakémkoli věku) pocit vlastní hodnoty. Blok byl úvodem do této problematiky a také jsme si vyzkoušeli některé typické výzvy sami. Odpoledne byl potom blok o aktivním skautingu. Hlavními tématy byly výpravy a putovní tábor. Načerpali jsme tak inspiraci pro oživení činnosti našich oddílů. Před večeří jsme zhlédli krátké video o Banátu, kam se v létě chystáme. Po večeři následovalo povídání s Merkurem – skautem, který skautoval ještě před válkou, za války i za totality. Za totality byl kvůli skautingu vězněn. Bylo to zajímavé nahlédnutí mimo jiné o tom, jak se skautovalo dříve. Dál nás čekala procházka s Balúem s povídáním o těžkostech života místních lidí ve středověku a za třicetileté války. Celá byla zakončená akční hrou na tyto motivy, z které mám ještě teď pár modřin. Po hře a koupeli u studny jsme spali, jak když nás do vody hodí. V neděli ráno byla dobrovolná mše a poté jsme se již sbalili, vše uklidili a odjížděli domů. Celý víkend mě neuvěřitelně dobil baterky. Potkal jsem skvělé lidi a bylo to příjemné zastavení se a zamyšlení. Štófa
32. družinovka Ještěrek „Rozdělej oheň a uvař siÿ
úterý 13. 5. 2014
V úterý jsme se jako obvykle sešly před klubovnou. Jelikož, družina zavírala o něco dříve, šly jsme si do klubovny odložit věci. Broskvička tam, ale zjistila, že máme tento měsíc do Fénixe roznést Smrky a tak jsme se pustily do jejich skládání. Postupně k nám přicházely i další světlušky a tak jsme si připadaly jako v nějaké továrně na noviny. Tato část schůzky byla, ale poslední společnou částí. Rádkyně totiž odcházely za Míšou na sluneční vrch. My ostatní jsme si vzaly batůžky, zbytek Smrků, který nám zbyl po rozdělení do skautské pošty, a vyrazily směrem na Kamenku. Cestou tam nás Pixla popoháněla a každý, kdo byl jen kousíčkem těla za ní, musel dělat dřepy. Když se to pak na Kamence sečetlo, musela Méďa dělat dvanáct dřepů a Tužtička patnáct. Po malé chviličce odpočinku nám dala Broskvička pět minut na rozběhnutí se do lesíku a nasbírání co největšího množství šáší. To stejné jsme pak udělaly i při sbírání větviček. Poté, co jsme měly s. m. r. k. 160/11
šáší i větvičky nasbírané, jsme se rozdělily do dvojic. Já (Kočka) jsem byla se Srdíčkem. Ve dvojicích nejdřív jedna rozdělávala oheň a druhá jí pomáhala. Když se to podařilo, vyměnily jsme se. Poté, co se každé povedlo rozdělat oheň a co jsme se nasvačily, připravila Pixla poznávačku stromů. Vzaly jsme si deníčky a po lese hledaly kartičky stromů, které jsme musely poznat a pak si je zapsat do deníčku. Když jsme je měly skoro všechny najité, stopla Broskvička hru a řekla, že odcházíme. Začalo totiž pršet. Když jsme došly na náměstí, vzaly jsme si aktovky z klubovny, udělaly pokřik a šly domů. Mezitím na Slunečním vrchu: Když jsme došly na Sluneční vrch, kde nás přivítala Míša s Aničkou a Vašíkem, rozdělily jsme si úkoly. Já (Horse) jsem vařila bramborovou kaši. Vilík a Motýlek smažily řízky a Beruška s Terkou pekly muffiny. Byla to velká zábava a Vašík nám samozřejmě chtěl pořád pomáhat. Výsledek se dostavil celkem rychle. Na talíři pak měla každá z nás řízek s bramborovou kaší a to jsme si teda pochutnaly. Jako zákusek jsme si pak daly čerstvé muffiny. Po úžasném jídle jsme sice měly bříška plná, ale to nádobí někdo uklidit musel. Pomohly jsme tedy Míši s úklidem. Během toho náš zaujala trampolína, kterou mají Míša hned vedle domu. Přemluvily jsme ji, že si půjdeme zaskákat. To, že byla mokrá, nikomu nevadilo. Vysvlékly jsme si ponožky a vesele si skákaly dál. Pak už bylo moc hodin a my jsme si musely vzít věci a jít domů. Byla to super družinovka. s pomocí zápisů z kroniky (od Kočky a Horse) sepsala Nikola Matušková-Broskvička
Akce skautek „Družinovka s krycím názvem Medÿ
pondělí 19. 5. 2014
V pondělí 19. 5. 2014 jsme se sešli u Radkova domečku, a to já, Barča, Nellča, Nikča, Terča a Janča. Jo a samozřejmě Ráďa. Začali jsme tím, že nám Radek řekl něco o včelách a jejich chovu. Poté jsme se šli podívat do jednotlivých úlů a Radek nám vždy řekl, za jak dlouho bude med stáčet. No a pak přišla masáž. Odešli jsme k Radkovi domů a tam rozdělali karimatky a začali se masírovat. Poté co jsme se očistily a netřely krémem, jsme mohly na trampolíny. Potom jsme už pospíchaly na autobusy a huráááá domů. zapsala Sylvoušek
Schůzka vlčat se vzduchovkami „Střelecÿ
středa 21. 5. 2014
Jednu z květnových schůzek jsme celou věnovali střelbě ze vzduchovek. Vypravili jsme se k Rubyovým, kteří nás pozvali, půjčili své vzduchovky a také se nám pěkně věnovali. Cestou jsme hráli „Hledání minyÿ a „Desetÿ a také se kochali krásným prosluněným dnem a okolní přírodou. Rubyovi nám u nich na zahradě připravili úplnou střelnici. Vlčata se rozdělila na pět střeleckých stanovišť a střílela jako divá. Všichni si vyzkoušeli střelbu z různých vzduchových pušek, ale i vícerané vzduchové pistole. Střílelo se na terče, plechovky i „panáčkyÿ. Některá vlčata byla velice šikovná. Červená šestka si v rámci této schůzky zastřílela i v závodě do soutěže Fénix a dařilo se jim náramně. V jejich středu se totiž našlo hvězdné střelecké trio Kutil, Bobr, Pašerák. Každý z kluků nastřílel alespoň 20 z 21 možných bodů! Možná se nám v tomto závodě podaří uspět i v konkurenci ostatních družin. Na zpáteční cestě jsme si zahráli ještě hru „Hutututuÿ. Taky jsme si povídali pověst o sochách dvanácti stříbrných apoštolů v životní velikosti, kteří jsou prý schovaní v tajné chodbě vedoucí ze Křtin. Šli jsme totiž místy, kde prý tajná chodba má ústit. Myslím, že se schůzka vydařila a všichni byli moc spokojeni. Ještě jednou bych rád poděkoval Anitě a Tomášovi Ruby za přípravu střelnice a velkou pomoc se střeleckou částí schůzky. Zbyněk-Náčelník
s. m. r. k. 160/12
Akce skautské družiny Vlků „Dračí chřtánÿ
čtvrtek 22. 5. 2014
Po dlouhé době jsme si díky dobrému počasí mohli opět vyrazit na kola. Tentokrát jsme se vypravili objevit jeskyni s dračím chřtánem. Vyjeli jsme směrem na Březinu a na Nový Dvůr, kde nás čekala první hra. Ta se jmenovala „Ohnivý mužÿ a měli jsme v ní za úkol ukrást ohnivému muži co nejvíc kolíčků. Po hře jsme opět sedli na kola a jeli jsme dál a to na Hádek. Tam jsme se trochu občerstvili a taky si zahráli další hru. Ta pocházela od anglických skautů a moc nás bavila. Naší další zastávkou na cestě už byla Malčina jeskyně. Do ní sice všichni odvážně vlezli, ale někteří raději kvůli blátu po chvíli vylezli. Ostatní ale zůstali a tak se nám povedlo najít hledaný dračí chřtán. Po pár fotkách jsme se už všichni vyškrábali ven a po krátkém očištění jsme vyrazili dál. Naštěstí jsme našli tekoucí potok a tak jsme se mohli trochu víc umýt. Relativně čistí jsme tedy vyrazili do Ochoze, odkud jsme jeli už přímo do Křtin. Bylo to super! Zapsal Eskym
Prodloužená schůzka družiny Jestřábů „Výstup na K1ÿ čtvrtek 22. 5. 2014 Protože jsme chtěli mít horu co nejdříve zdolanou, jeli jsme dřívějším autobusem o 15 minut dříve. Po příjezdu na zastávku, jsme já, Maršmeloun, Apík, Vejt a Jirka během chvilky došli až k samotné hoře, která stála v blízkosti Rudického propadání. Ujistili jsme se, že každý zná zásady lezení, přestože to díky našim vědomostem nebylo potřeba. Před výzvou jsme se rozcvičili na blízké skále, která sloužila i jako fotící podstavec. Nastal čas na samotnou horu a jako první se odvážil Apík, který téměř 8 kilometrovou horu vylezl v rekordním čase a nasadil tak laťku pěkně vysoko. Po náročném výlezu jsme si zkusili ještě slanit, což bylo kvůli nedostatku kyslíku celkem obtížné. Nakonec jsme se všichni setkali živí a zdraví, což svědčí o naší skautské mrštnosti a obratnosti. Zbytek času jsme někteří věnovali výlezu na okolní skály, takže si každý alespoň dvakrát mohl šáhnout na vrchol skály. Cesta zpět, byla obtížnější, protože jsme zjistili, že nám nejede autobus, takže jsme 30 minut čekali, než dorazí Václav a Zbyněk s autem. Nakonec jsme ale docestovali. Hložka
2. cykloexpedice „Z Regensburgu až kam dojedemeÿ – část třetí pondělí 19. 8.–23. 8. 2013 V minulém čísle jsme se projeli Rakouskem od meandru Schlögener Schlinge, přes Linz, Mauthausen a Melk až do věhlasné vinařské oblasti Wachau. Pravidelný nákup je v tomto místě skoro hřích zmiňovat, ale došlo k němu, takže alespoň ze zpravodajské povinnosti . . . :) Ještě jednu zajímavou lokaci jsme evidovali, a to sice zříceninu hradu Kuenringerburg nad městečkem Durnstein, kde byl ve 12. století vězněn vévodou Leopoldem V. anglický král Richard Lví srdce, který prvně jmenovaného hrubě urazil cestou při návratu z křížové výpravy. Ale vše někdy končí a tak i my se pomalu loučili s Wachau a nedlouho po šesté večer jsme slavnostně vjeli do Krems an der Donau, kteréž to město světu darovalo kremžskou hořčici (s tím podstatným rozdílem, že byla zjemňována vínem a ne octem . . . ). s. m. r. k. 160/13
V hlavním městském parku se zrovna konala pouť, ale ani jsme se nepovozili na labutích, jen jsme si popovídali s dalšími krajany, párem z Brna. Začali jsme sice anglicky, ale nakonec jsme se společnými silami k češtině nějak propracovali:) Podvečerní jízdy si bývají velmi podobné a bylo tomu tak i dnes. Nasadili jsme vysoké tempo a ukrajovali kilometr za kilometrem, stejně tak i brňáci, tak jsme se místy vzájemně předjížděli. Z divokého šlapání nás vytrhl až další přejezd Dunaje, který jsme uskutečnili přes hráz vodní elektrárny Altenwörth. Už bylo šero a na „molechÿ pod hrází se chystala na noc obří hejna ptáků. Za chvíli jsme minuli nedostavěnou jadernou elektrárnu ve Zwentendorfu an der Donau a pomalu začali pomýšlet na nocleh. V tento moment dostala únava také Jonyho, ale i on ji zdárně překonal a kolem půl desáté se nám podařilo naleznout vhodné tábořiště. Kola jsme uvázali netradičně ke klasům kukuřice a zdárně usnuli i přes ne zcela libý odér z blízké chemičky:) Den pátý (pátek 23. 8. 2013) Nadešel poslední den naší výpravy a my už jistojistě věděli, že konečnou destinací nám bude mít tu čest stát se Vídeň, odkud využijeme k dopravě do Brna služeb železnice. Času nebylo nazbyt a krom nákupu snídaně, focení jezdecké sochy Marca Aurelia a drobné svačinky vlastně není o jízdě do Vídně o čem psát. Ceduli označující vstup do hlavního města Rakouska jsme minuli přesně v 11.11 h a pak teprve začalo to největší dobrodružství – snaha propracovat se městským chaosem k vlakovému nádraží . . . ehm, správnému vlakovému nádraží:) To se nám hned na první pokus nepodařilo. Z Franz-Josefs-Bahnhof bychom se s troškou štěstí možná nějak dopravili do Znojma, ale to by pro nás nebyla bývala žádná výhra. Takže s pomocí náhodných kolemjdoucích a přítelkyně Káti na telefonu jsme odhalili název správného nádraží (Meidling), časy odjezdů vlaků do Brna a získali provizorní mapku, kterým směrem tam od nádraží Franty Pepy Jedničky zamířit. I s mapkou to byl ovšem tvrdý oříšek, nicméně náhoda se na nás uculila a nastrčila nám do cesty ochotného dobráka, ve stopách jehož galusek jsme se prodrali až téměř k hlavním vratům Wien Meidlingu. Jinak bychom tam určitě bloudili doteď. Náš průvodce byl navíc skutečný mistr oboru, neboť prý nějaký čas jezdil po Vídni na kole jako kurýr. Jen trošku bych si postěžoval, že výběrem trasy a stylem jízdy s námi neměl vážně žádné slitování:) Na nádraží jsme zakousli lístky a koupili pizzu, možná i naopak, každopádně jednoho bylo málo a druhé bylo drahé – naším hlavním imperativem pro příště je vyhnout se přejezdům státních hranic pomocí dráhy . . . Kolem půl třetí náš vlak dorazil a my tak dlouho pobíhali nástupištěm po celé délce soupravy až jsme s překvapením zjistili, že vagón pro jízdní kola, do kterého jsme měli pro naše znavené neživé souputníky zakoupeny místenky, zapomněl dopravce jaksi zapojit (nechci žalovat, ale ano . . . šlo o vlak Českých drah:)) Rakouští pozemní letušáci prokázali svoji duchapřítomnost smíšenou s flexibilitou a kola nám uzamčeli do prázdných kupé. Každé do vlastního, jaký přepych! Usadili jsme se do dalšího kupé nedaleko a nechali se unášet divem techniky do Brna. Jen v Břeclavi jsme si vyslechli nářek nějakých převoněných náctiletých slečen v duchu „který . . . plantážník si může, . . . himbajs, koupit celý kupé pro kolo!ÿ:) ale to už jsme pomalu kola osvobozovali a něco málo před sedmnáctou hodinou stanuli nohama pevně na betonu brněnského hlavního nádraží. Následovalo už jen závěrečné rozloučení (nebudu popisovat, ne každý máte zrovinka po ruce kapesník:)) a pak každý po svých . . . Víťa
S. M. R. K. je měsíčník, který vydává Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko 623.18 Křtiny – pro svou vnitřní potřebu. Je distribuován zdarma reg. členům střediska. Číslo 160, ročník 16., vyšlo 5. června 2014 ve Křtinách v nákladu 90 výtisků.
s. m. r. k. 160/14
