SÚS JčK Odbor dopravy Závod Tábor Město Tábor Vožická 2107 Žižkovo nám. 11 390 41 Tábor 390 15 Tábor Tábor, 1.7.2014 Věc: Stav a údržba vodorovného značení v Táboře a okolí Vážení, nejprve bych vám rád poděkoval za vysvětlení, proč vodorovné dopravní značení (dále jen VDZN) provedené na čerstvě položený asfaltobetonový koberec má omezenou trvanlivost. Dále chci poděkovat za promptní vyřízení žádosti o opravu VDZN na Náměstí Františka Křižíka. K druhé části vašeho dopisu, kde píšete, že obnova přechodů pro chodce probíhá “každoročně“ a zbylé dopravní značení je opravováno “průběžně“, mám však zásadní výhrady. Nejprve k těm přechodům pro chodce. Stav vozovek a chodníků je mi téma velmi blízké. Kdykoliv přijedu do jiného města, ať už v naší zemi nebo v zahraničí, tak jedna z prvních věcí, které si všímám, je v jakém stavu tam mají vozovky, chodníky a dopravní značení. Stav vozovek v Táboře sleduji ještě bedlivěji. V Táboře bydlíme s manželkou sedmým rokem. Je pravda, že v minulém roce proběhla v Táboře obnova všech přechodů pro chodce a předtím možná byly některé přechody ještě tu a tam obnoveny, ale zcela jistě neprobíhá obnova přechodů pro chodce každý rok. Před opravou přechodů v minulém roce byl jejich stav totiž zcela zoufalý. Jako příklad bych uvedl přechod pro chodce na křižovatce ulic Údolní a Hromádkova. Myslím, že je zcela zřejmé, že takto nevypadá přechod, který je obnovován “každoročně“:
Podobně je tomu s tou “průběžnou“ údržbou ostatního VDZN. Pokud to zjednoduším, tak pod pojmem “průběžná údržba“ si já představuji to, že pokud SÚS JčK má ve správě řekněme 4000 km vozovek a trvanlivost VDZN je třeba 4 roky, tak každý rok musí být kompletně obnoveno VDZN na 1000 km vozovek. Nic takového se však neděje. Mnohem výstižněji by se údržba VDZN dala popsat slovy „tu a tam něco jednou za Uherský rok“. VDZN je na drtivé většině území ve správě SÚS JčK již zcela setřené. Podle jakého klíče vybírá SÚS JčK vozovky, kde bude VDZN obnoveno, je naprostým tajemstvím a proč, když už někde k obnově značení dojde, tak jsou na vozovce obnoveny jen některé čáry a jiné ne, a to často i v rámci jedné dopravní značky, je už zcela mimo mé chápání. Výsledky jsou často daleko za hranicí absurdity. Vezměme například křižovatku ulic Soběslavská a Měšická. Tam byla někdy před rokem, možná před dvěma lety, obnovena dopravní značka V13a (Šikmé rovnoběžné čáry). Z vyšrafovaného trojúhelníku bylo však obnoveno pouze vnitřní šrafování a jedna z obvodových čar:
Podobných příkladů najdeme po Táboře nespočet. Někde je obnoveno šrafování, jinde obvodové čáry, tu a tam čára na hranici křižovatky, ale už ne čáry oddělující jízdní pruhy, někdy jsou obnoveny čáry po stranách vozovky, jindy ne atd.
Směrové šipky jsou rovněž opravovány kuriózním způsobem. Zjevně byl změněn tvar šablon, podle kterých se šipky kreslí, ale šipka původního tvaru je na vozovce ponechána. Vzhledem k frekvenci údržby a kvalitě provedení vypadají výsledky po nějaké době takto:
A na následující fotografii si můžete povšimnout, že hrot předchozí šipky, která je o mnoho let starší, je dnes zřetelnější, než hrot šipky nové.
Něco takového není moc často k vidění ani v rozvojových zemích Latinské Ameriky, kde jsem v průběhu posledních let strávil celkem rok a půl. V průběhu května a června došlo v Táboře k obnově VDZN v některých ulicích. Bohužel obnova probíhá zcela v duchu zavedené tradice. V ulici Nábřežní byly obnoveny čáry na krajích vozovky, ale již téměř neviditelný přechod pro chodce na mostě v Čelkovicích, přes který chodí rodiče s dětmi do mateřské školy, zůstal bez povšimnutí. Pokud člověk jede autem od mostu v Čelkovicích ulicí Bechyňskou, u Švehlova mostu zahne doprava, pokračuje Bechyňskou ulicí ke Kotnovské věži a ulicí Na Parkánech přijede na Křižíkovo náměstí, tak zjistí, že v tomto úseku se několikrát vystřídá nové značení se zcela chybějícím. Nedokážu pochopit, proč bylo obnoveno značení v Bechyňské ulici dole u Lužnice, ale už ne v kopci mezi mostem a Kotnovem a na parkánech. Chybí totiž jen nějakých 700 metrů bílých čar a tři přechody, abychom měli nové VDZN z Křižíkova náměstí až do Čelkovic. Teď to vypadá jako noty na buben.
V Budějovické ulici byla obnovena jedna ze značek V13a zcela stejně absurdním způsobem, jaký popisuji výše – z vyšrafovaného trojúhelníku byly obnoveny jen dvě obvodové čáry. Šrafování a poslední z obvodových čar zůstala původní.
Obdobně proběhla obnova značení v ulici Chýnovské. Tam nebyly obnoveny přechody pro chodce, směrové šipky a u značek V13a byly obnoveny jen obvodové čáry – tentokrát pro změnu všechny tři, abychom to v Táboře měli takové pestré.
Abych to shrnul: Se stavem VDZN v Táboře, frekvencí jeho obnovy a způsobem, jakým jsou opravy provedeny, jsem hrubě nespokojen. Obnova VDZN probíhá zřídka a chaoticky a i jednotlivé dopravní značky, u kterých dojde k obnově, jsou často opraveny jen částečně. Navrhuji následující: • Obnovit všechny přechody pro chodce. Podle vašich slov jsou obnovovány každoročně. Od poslední opravy již rok uplynul a některé z přechodů jsou již zcela nezřetelné – například již zmíněný přechod na mostě v Čelkovicích • Provést kompletní obnovu VDZN v Budějovické ulici. Budějovická ulice trpí obrovským náporem automobilové dopravy a stav VDZN je zde již zcela katastrofální. • Obnovit dopravní značení v úseku Švehlův most – Křižíkovo náměstí. • Zrevidovat opravy VDZN provedené v posledních měsících a obnovit zbývající části částečně opravených dopravních značek. V Chýnovské ulici chybí jen pár šipek a několik čar k tomu, aby značení bylo obnoveno kompletně. V budoucnosti bych uvítal: • Vypracování a publikování dlouhodobé koncepce obnovy VDZN • Věnovat větší pozornost kvalitě prováděných oprav S úctou, Ing. Bernard Jech
