ZAVEDENÍ POSTUPU VÝPOČTU POTŘEBY TEPLA A CHLADU PODLE NOVELIZOVANÉ EN ISO 13790

ZAVEDENÍ POSTUPU VÝPOČTU POTŘEBY TEPLA A CHLADU PODLE NOVELIZOVANÉ EN ISO 13790

prosinec 2009

Publikace je určena pro poradenskou činnost a je zpracována z dotací Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2009 – část A - Program EFEKT

ARCADIS Project Management s.r.o. Na Strži 1702/65 140 62 Praha Telefon: +420 296 330 111 www.arcadispm.cz Kontaktní osoba: Karel Mrázek, [email protected]


II

2009


Název:

2009


ARCADIS PROJECT MANAGEMENT, s.r.o. NA STRŽI 1702/65 25, 140 62 PRAHA 4 ZODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL : SPOLUPRÁCE:

ING. KAREL MRÁZEK ING. ALENA HORÁKOVÁ

tel.:

+420 296 330 146; +420 602 451 548

fax.:

+420 224 236 313

e mail: OPONENT:

[email protected]

ING. FRANTIŠEK

PLECHÁČ

Cílem produktu je, podle novelizované EN ISO 13790 navrhnout výpočet potřeby tepla a chladu. Na příkladu definované budovy je navržen postup použitelný při zpracování energetického auditu (EA) i energetického průkazu. Výstupem je potřeba tepla a chladu podle evropského postupu respektujícího dynamiku procesu s využitím tepelných zisků vnitřních a vnějších. Hodnoty a postup výpočtu se stanoví v souladu s evropskou legislativou: • výpočet součinitele prostupu tepla se zohledněním tepelných mostů • výpočet součinitele větrání přirozeného i nuceného • výpočet vnitřních tepelných zisků • výpočet vnějších tepelných zisků • výpočet roční potřeby tepla měsíční metodou při uvažování akumulačních vlastností konstrukce a poměru zisků a ztrát pro stanovení jejich využití • výpočet roční potřeby chladu měsíční metodou při uvažování akumulačních vlastností konstrukce a poměru zisků a ztrát pro stanovení jejich využití • byl zpracován příklad postupu a metodiky výpočtu roční potřeby tepla a chladu pro užití při zpracování energetických auditů (energetických průkazů) pro budovy. Publikace je členěna: • Úvod. • Vybrané pojmy • Metodika výpočtu energetické potřeby budovy • Výpočet potřeby tepla • Výpočet potřeby chladu • Příklad užití v EA Publikace má 167 stránek a je prezentována v tištěné formě a elektronicky v *.pdf. Publikace je určena pro energetické auditory, poradenská střediska EKIS, energetické konzultanty a experty, státní a místní správu, projektanty a podnikatele. Je základní informací pro veřejnost šířenou poradenskými středisky EKIS ČEA. Užije se pro zpracování energetických auditů (EA), energetických průkazů (PENB) a hodnocení.

III


IV

2009


2009

OBSAH stránka 1

ÚVOD ..........................................................................1

2

VYBRANÉ POJMY .................................................................3

2.1 2.2 2.3 3

TERMÍNY A DEFINICE ................................................... 3 OZNAČENÍ A JEDNOTKY ................................................. 16 ZKRATKY A INDEXY .................................................... 19

METODIKA VÝPOČTU ENERGETICKÉ POTŘEBY BUDOVY ..................................23

3.1 ÚROVNĚ POTŘEBY TEPLA A ENERGIE ........................................ 24 3.1.1 Potřeba a spotřeba energie (tepla) ............................. 24 3.1.2 Potřeba tepla .................................................. 24 3.1.3 Konečná potřeba energie (tepla) na systémové hranici budovy .... 25 3.1.4 Primární (prvotní) energie) .................................... 25 3.2 SPOLEČNÁ DATA ...................................................... 25 3.2.1 Klimatické údaje ............................................... 25 3.2.2 Určení podlahové plochy s upravovaným vnitřním prostředím, Af .. 26 3.2.3 Data pro obsazenost ............................................ 27 4

VÝPOČET POTŘEBY TEPLA ........................................................29

4.1 VÝPOČET TEPELNÉHO VÝKONU ............................................. 29 4.1.1 Návrhová tepelná ztráta prostupem tepla ........................ 29 4.1.1.1 Součinitel tepelné ztráty HT,ie pro stanovení tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí .......................................................29 4.1.1.2 Součinitel tepelné ztráty HT,iue pro stanovení tepelné ztráty nevytápěným prostorem ..................................................................30 4.1.1.3 Součinitel tepelné ztráty HT,ig pro stanovení tepelné ztráty do přilehlé zeminy ............................................................30 4.1.1.3.1 Podlahová deska na zemině ....................................32 4.1.1.3.2 Vytápěné podzemní podlaží s podlahovou deskou pod úrovní zeminy 32 4.1.1.3.3 Nevytápěné podzemní podlaží ..................................36 4.1.1.4 Součinitel tepelné ztráty HT,ij pro výpočet tepelné ztráty do nebo z vytápěných prostorů při různých teplotách ................................36 4.1.1.5 Údaje z norem ČSN 73 0540 .........................................37

4.2 NÁVRHOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA VĚTRÁNÍM ....................................... 39 4.2.1 Přirozené větrání .............................................. 40

& V min,i

4.2.1.1

Hygienické množství vzduchu

.................................40

4.2.1.2

Infiltrace obvodovým pláštěm budovy – množství vzduchu

& .......41 V inf,i

4.2.2 Nucené větrání ................................................. 42 4.2.2.1

Větrací soustavy se zařízením na využití tepla z odváděného vzduchu . ..................................................................44

4.3 VÝPOČET TEPELNÝCH ZISKŮ VNĚJŠÍCH A VNITŘNÍCH ............................. 59 4.3.1 Vnitřní tepelné zisky .......................................... 59 4.3.1.1 4.3.1.2 4.3.1.3 odváděné 4.3.1.4 4.3.1.5

Metabolické teplo od obyvatel a ztrátové teplo z přístrojů ........60 Ztráta tepla z osvětlovacích zařízení .............................62 Ztrátové teplo z rozvodů teplé a studené vody a kanalizace nebo jimi ..................................................................63 Ztráta tepla z otopné, chladící, větrací soustavy .................64 Teplo z technologie a zboží .......................................65

4.3.2 Sluneční tepelné zisky ......................................... 65

4.3.2.1 Celkové sluneční tepelné zisky v měsíční metodě ...................65 4.3.2.2 Prvky solárních tepelných zisků ...................................66 4.3.2.3 Tepelný tok slunečními zisky stavebními prvky .....................66 4.3.2.3.1 Účinná solární sběrná plocha zasklených prvků ................66 4.3.2.3.2 Účinná solární sběrná plocha neprůhledných prvků .............67 V


4.3.2.3.3

2009

Tepelné sálání k obloze ......................................67

4.3.3 Vstupní data a okrajové podmínky ............................... 68

4.3.3.1 Propustnost sluneční energie prosklených prvků ....................68 4.3.3.2 Trvalé sluneční clony .............................................69 4.3.3.3 Pohyblivé stínící prvky ...........................................70 4.3.3.4 Korekční činitelé na vnější překážky ..............................72 4.3.3.4.1 Stínění horizontem ...........................................73 4.3.3.4.2 Stínění markýzou a bočními žebry .............................74 4.3.3.5 Podíl plochy rámu .................................................75

4.4 DYNAMICKÉ PARAMETRY PRO PROVOZ VYTÁPĚNÍ ................................. 75 4.4.1 Činitel využitelnosti tepelných zisků pro vytápění ............. 76 4.4.1.1 4.4.1.2

Časová konstanta budovy ...........................................77 Orientační hodnoty dynamických parametrů ..........................77

4.4.2.1

Korekce na dlouhé období neužívání, provoz vytápění ...............79

4.4.2 Přerušovaný provoz vytápění .................................... 78

4.5 VÝPOČET POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ ...................................... 79 4.5.1 Teplo potřebné pro krytí tepelné ztráty prostupem a větráním ... 80 4.5.2 Celkové tepelné zisky ve vytápěném prostoru .................... 80 4.6 POTŘEBA ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ ........................................... 80 5

VÝPOČET POTŘEBY CHLADU .......................................................82

5.1 POTŘEBA ENERGIE NA NEPŘERUŠOVANÉ CHLAZENÍ ................................ 82 5.1.1 Činitel využitelnosti tepelných ztrát pro chlazení ............. 82 5.1.2 Přerušovaný provoz chlazení .................................... 83 5.2 6

5.1.2.1

Korekce na dlouhé období neužívání, chlazení ......................85

ROČNÍ POTŘEBA

ENERGIE NA CHLAZENÍ ...................................... 85

PŘÍKLAD UŽITÍ V CERTIFIKACI ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY ...........................86

6.1

ZMĚNY V PROVEDENÍ ENERGETICKÉHO AUDITU VYVOLANÉ ZAVEDENÍM EVROPSKÝCH NOREM DO ČSN . ................................................................. 86 6.1.1 Klimatické údaje ............................................... 88 6.1.2 Výpočet součinitele tepelné ztráty prostupem a větráním Ht a Hve, tepelných zisků a potřeby tepla ...................................... 89 6.1.3 Soustavy technického zařízení budov (TZB) ...................... 89 6.1.4 Ekonomické hodnocení ........................................... 90 6.1.5 Metodika zpracování Energetického certifikátu .................. 90 6.2 VARIANTY POSOUZENÍ .................................................. 92 6.3 STAVEBNÍ ŘEŠENÍ .................................................... 92 6.3.1 Vnější stěny ................................................... 92 6.3.1.1 Neprůsvitné části .................................................92 6.3.1.1.1 Projekt ......................................................92 6.3.1.1.2 Hodnocení a návrh úpravy .....................................92 6.3.1.2 Lehký obvodový plášť (LOP) ........................................92 6.3.1.2.1 Projekt ......................................................92 6.3.1.2.2 Hodnocení a návrh úpravy .....................................94

6.3.2 Okna ........................................................... 95 6.3.2.1 Projekt ...........................................................95 6.3.2.1.1 Hodnocení a návrh úpravy .....................................95

6.3.3 Střechy ........................................................ 95 6.3.3.1.1 6.3.3.1.2

Projekt ......................................................95 Hodnocení a návrh úpravy .....................................95

6.3.4.1.1 6.3.4.1.2

Projekt ......................................................96 Hodnocení a návrh úpravy .....................................96

6.3.4 Podlaha nad 2. PP (garáže) ..................................... 96 6.4 TEPELNÁ ZTRÁTA ..................................................... 96 6.5 POTŘEBA TEPLA PODLE ČSN EN ISO 13790 ................................. 97 6.6 TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ BUDOVY A ENERGETICKÁ BILANCE ........................... 98 6.6.1 Vytápění ....................................................... 98 6.6.1.1

Bilance tepla ....................................................101

6.6.2 Příprava TV ................................................... 102 6.6.3 Větrání ....................................................... 102 6.6.4 Chlazení ...................................................... 102 6.6.5 Umělé osvětlení ............................................... 102 6.7 ZÁVĚR ........................................................... 102 6.7.1 Změna třídy ................................................... 103 6.7.2 Doporučení .................................................... 104 VI


1

2009

ÚVOD

Norma ČSN EN ISO 137901, která definovala postup výpočtu potřeby tepla až k úrovni vytápěcí soustavy, byla komplexně novelizována a zejména rozšířena o výpočet bilance chladu. Její účinnost je od 1. března 2008 a je proto nanejvýš naléhavé její praktické zavedení a užití pro výpočet potřeby tepla i chladu. Je nástrojem dále uvedené Směrnice. Směrnice o energetické náročnosti budov č. 2002/91/EC (Directive 2002/91/EC of the European Parliament and the Council of 16/12/2002 on the energy performance of buildings) je zapracována do české legislativy v zákoně č. 406/2000 Sb. V platném znění, o hospodaření energií a souvisejících vyhláškách, zejména č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Při posuzování budov podle této směrnice je významnou částí zpracování energetického ocenění stavební konstrukce a technického zařízení (TZB) např. formou energetického auditu a průkazu. Vzhledem k tomu, že směrnice se má naplňovat užitím EN norem (převážná část z nich se zavedla jako ČSN EN a zbytek se bude zpracovávat do roku 2010), tento produkt informuje o postupu výpočtu potřeby tepla i chladu měsíční metodou. Postup je využitelný i v programu Zelená úsporám. Na příkladě budovy bude zpracováno ocenění její energetické náročnosti. Pro řešení jsou použity a) ČSN EN ISO 13790 - Energetická náročnost budov – Výpočet potřeby tepla a chladu pro budovu b) ČSN EN 12831 - Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu c) ČSN EN 15217 Energetická náročnost budov – Metody vyjádření a prokazování energetické náročnosti budov d) ČSN EN 15603 - Energetická náročnost budov - Obecné užití energie, primární energie a CO2 emise e) ČSN EN 15316-X-X pro soustavy vytápění a přípravy TV. f) TNI CEN/TR 15615 - Vysvětlení obecných vztahů mezi různými evropskými normami a směrnicí o energetické náročnosti budov (EPBD) – Zastřešující dokument Byly využity poznatky z ověřovacího užití energetického průkazu v SRN, např. DIN V 18599 Energetické ocenění budov, část 1 až 10 a ročního zpracování certifikátů budov podle novelizované ČSN EN ISO 13790. Cílem produktu je, podle novelizované EN ISO 13790 navrhnout výpočet potřeby tepla a chladu. Na příkladu definované budovy je navržen postup použitelný při zpracování energetického auditu (EA) i energetického průkazu. Výstupem je potřeba tepla a chladu podle ev-

1

EN ISO 13790 byla zavedena v ČSN EN ISO 13790:2005 (73 0317) Tepelné chování budov - Výpočet potřeby energie na vytápění a nahrazena ČSN EN ISO 13790:2009 (73 0317) Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění a chlazení

1


2009

ropského postupu respektujícího dynamiku procesu s využitím tepelných zisků vnitřních a vnějších. Hodnoty a postup výpočtu se stanoví v souladu s evropskou legislativou: •

výpočet součinitele prostupu tepla se zohledněním tepelných mostů

•

výpočet součinitele větrání přirozeného i nuceného

•

výpočet vnitřních tepelných zisků

•

výpočet vnějších tepelných zisků

•

výpočet roční potřeby tepla měsíční metodou při uvažování akumulačních vlastností konstrukce a poměru zisků a ztrát pro stanovení jejich využití

•

výpočet roční potřeby chladu měsíční metodou při uvažování akumulačních vlastností konstrukce a poměru zisků a ztrát pro stanovení jejich využití.

Byl zpracován návrh postupu a metodiky výpočtu roční potřeby tepla a chladu pro užití při zpracování energetických auditů (energetických průkazů) pro budovy. Publikace je členěna: •

Úvod.

•

Vybrané pojmy

•

Výpočet součinitele tepelné ztráty prostupem, tepelného výkonu prostupem a grafické znázornění

•

Výpočet součinitele tepelné ztráty větráním (pro přirozené i soustavu nuceného), tepelného výkonu větráním a grafické znázornění

•

Výpočet vnitřního tepelného zisku a základní hodnoty pro výpočet podle druhu budov

•

Výpočet vnějšího tepelného zisku a základní hodnoty pro výpočet tepelných zisků a clonění otvorových výplní

•

Základní hodnoty pro výpočet dynamiky stavební konstrukce

•

Výpočet využití tepelných zisků

•

Sestavení roční bilance tepla a chladu užitím měsíční metody, tj. postupného výpočtu pro jednotlivé měsíce včetně letních a sumací měsíčních hodnot. Zvažuje se přerušovaný i nepřerušované užití.

•

Vzorový postup pro certifikaci definované budovy

•

Závěry a doporučení.

Publikace má 165 stránek a je prezentována v tištěné formě a elektronicky jako *.pdf. Publikace je určena pro energetické auditory, poradenská střediska EKIS, energetické konzultanty a experty, státní a místní správu, projektanty a podnikatele. Je základní informací pro veřejnost šířenou poradenskými středisky EKIS ČEA. Užije se pro zpracování energetických auditů (EA), energetických průkazů (PENB) a energetických dokumentů měst a obcí.

2


2

2009

VYBRANÉ POJMY

2.1

TERMÍNY A DEFINICE

Navrhovaný postup založený na připravované evropské normě užívá termíny podle ISO 7345 a následující pojmy: definice

obsah definice

bilanční poměr

měsíční nebo sezónní tepelné zisky podělené měsíčním nebo sezónním množstvím přeneseného tepla součet tepelných ztrát technického zařízení včetně využitelných tepelných ztrát zařízení neobnovitelná a obnovitelná prvotní energie dělená dodanou energií, kdy prvotní energie je požadována pro zásobování jednotkou dodané energie při uvažování energie potřebné pro těžbu, zpracování, skladování, dopravu, výrobu, přeměnu, rozvod a další operace nutné pro dodání do budovy, ve které se dodaná energie užije Celkový energetický činitel je vždy vyšší než 1. množství CO2 vypuštěné do ovzduší na jednotku dodané energie. Může zahrnout ekvivalent emisí jiných skleníkových plynů ‚např. metanu). část technického zařízení budovy, která vykonává charakteristickou funkci (např. produkce tepla, distribuce tepla, sdílení tepla) činitel2 nebo koeficient užitý k vyjádření energetického obsahu různými způsoby (např. prvotní energií, CO2 emisemi)

celková tepelná ztráta soustavy celkový činitel prvotní energie

CO2 emisní součinitel

část technického zařízení budovy činitel energetické přeměny nebo koeficient energetické přeměny čisté tepelné požadavky dílčí části technické soustavy dodaná energie

2

požadavky na teplo snížené o množství tepla z využitých ztrát tepla část technické soustavy budovy která má specifické funkce (např. výrobu tepla, rozvod tepla, sdílení tepla) energetický obsah, vyjádřený na nositele energie, dodaná do soustav TZB hranicí systému, k zajištění uvažované užití (např. vytápění, chlazení, větrání, přípravu TV, osvětlení, přístroje) nebo k výrobě elektřiny. Pro aktivní sluneční a větrné soustavy dopadající slu-

koeficient – hodnota má rozměry, činitel – hodnota je bezrozměrná 3

anglický název heat balance ratio total system thermal loss total primary energy factor

ČSN EN ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1

CO2 emission coefficient

ČSN EN 15316-1

technical building subsystem energy conversion factor or energy conversion coefficient

ČSN EN ISO 13790

technical building subsystem delivered energy

ČSN EN 15316-1

ČSN EN 15316-1

ČSN EN 15316-1


definice

dodaná energie na vytápění a chlazení

elektrická energie z rozvodné sítě energetická náročnost budovy

obsah definice neční energie nebo kinetická energie větru netvoří část energetické bilance budovy. Na národní úrovni se stanoví, zda-li obnovitelná energie vyrobená na místě je částí dodané energie. Dodaná energie se může vypočítat pro stanovené užití nebo se měří. energie vyjádřená po jednotlivých nosičích energie dodávaná do technického zařízení budovy přes systémovou hranici pro uspokojení uvažovaných spotřeb (vytápění, chlazení, větrání, příprava teplé vody, osvětlení, spotřebiče, atd.) nebo pro produkci elektrické energie. V případě aktivních solárních a větrných energetických systémů není dopadající solární záření na sluneční panely nebo kolektory, nebo kinetická energie větru součástí energetické bilance budovy. Dodaná energie může být vypočtena nebo měřena. energie dodaná do budovy z veřejného rozvodu elektřiny

vypočtené nebo měřené množství dodané a vydané energie skutečně užité nebo odhadnuté pro pokrytí různých potřeb při standardizovaném užití budovy, které může zahrnovat užití energie pro vytápění, chlazení, přípravu TV a osvětlení energetické hodnocení energetické náročnosti budovy spočívající ohodnocení na vypočítaném nebo měřeném užití nositelů energie (paliv) energetický uka- energetické hodnocení dělené upravovanou plochou zatel energetický zdroj, z kterého může vytěžena, získána nebo obnozdroj vena užitná energie buď přímo nebo procesem přeměny nebo změny Příkladem jsou ropná a plynová pole, uhelné doly, slunce, les, apod. faktor využitel- faktor snižující celkové měsíční nebo sezónní tepelné nosti tepelných zisky při použití měsíční nebo sezónní metody výzisků počtu k obdržení výsledného snížení potřeby energie na vytápění činitel využitel- činitel snižující celkové měsíční nebo sezónní množnosti tepelných ství přeneseného tepla při použití měsíční nebo seztrát zónní metody výpočtu k obdržení výsledného snížení potřeby energie na chlazení budovy. Tradiční termín „ztráta“, který původně odkazuje pouze k režimu vytápění, je zachován pro činitel využitelnosti tepelných ztrát; pokud jsou ztráty negativní, neexistuje žádná využitelnost. horní výhřevmnožství tepla uvolněné při spálení jednotky paliva nost, spalné tep- se vzduchem, které shoří úplně při konstantním tlaku 4

2009

anglický název

ČSN EN

delivered energy for space heating and cooling

ČSN EN ISO 13790

grid electricity

ČSN EN 15316-1

energy performance of a building

ČSN EN 15316-1

energy rating

ČSN EN 15316-1

energy indicator energy source

ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-1

gain utilization factor

ČSN EN ISO 13790

loss utilization factor

ČSN EN ISO 13790

gross calorific value

ČSN EN 15316-1


definice

obsah definice

lo

101 320 Pa a při ochlazení spalin na teplotu okolí. Poznámka. Toto množství zahrnuje latentní teplo zkondenzované vodní páry obsažené v palivu a vodní páry vzniklé spálením vodíku obsaženého v palivu Podle ISO 13602-2 horní výhřevnost se upřednostňuje před výhřevností Výhřevnost nezahrnuje latentní teplo kondenzace místnost nebo uzavřený prostor uvažovaný pro účely výpočtu jako chlazený na požadovanou teplotu nebo teploty podlahová plocha klimatizovaných prostorů s vyloučením neobývaných sklepů nebo neobývaných částí prostoru, při uvažování podlahové plochy na všech podlažích pokud jich je více než jedno. Mohou být použity vnitřní, celkové vnitřní nebo vnější rozměry. Toto vede k různým velikostem ploch pro totožné budovy. Některá technická zařízení, jako například osvětlení nebo větrání, se mohou týkat ploch neuvažovaných v této definici (např. parkoviště). Přesná definice klimatizované plochy je poskytnuta na národní úrovni. Klimatizovaná plocha“ může být chápána jako užitečná plocha zmíněná v 5, 6, 7 v EBPD , pokud není stanoveno jinak v národních předpisech. část klimatizovaného prostoru s požadovanou teplotou nebo teplotami, v kterém je předpokládán stejný profil obsazenosti a vnitřní teplota se zanedbatelnými prostorovými změnami, a který je ovládán jedním systémem vytápění, chlazení a/nebo větrání, nebo rozdílnými systémy se stejným energetickým chováním vytápěný a/nebo chlazený prostor

chlazený prostor

klimatizovaná plocha

klimatizovaná zóna

klimatizovaný prostor kondenzační kotel

kondenzační kotel na kapalné palivo konečná energie kotel

kotel konstruovaný k využívání latentního tepla uvolňovaného při kondenzaci vodní páry ve spalinách; kotel musí umožňovat odvedení kondenzátu v kapalném stavu z výměníku tepla přes odváděč kondenzátu. Kotle, které nejsou takto konstruovány nebo nemají prostředky pro odvádění kondenzátu v kapalné formě, se nazývají „standardní“ (bez kondenzace). kotel konstruovaný k využívání latentního tepla uvolňovaného při kondenzaci vodní páry ve spalinách v kapalném stavu [ČSN EN 15034:2006] energie požadovaná pro vytápěcí soustavu a soustavu teplé vody včetně pomocné energie zařízení spalující plynná, kapalná nebo pevná paliva navržené pro výrobu horké vody pro vytápění; může (ale nemusí) být navrženo také pro přípravu teplé 5

2009

anglický název

ČSN EN

cooled space

ČSN EN ISO 13790

conditioned area

ČSN EN ISO 13790

conditioned zone

ČSN EN ISO 13790

conditioned space condensing boiler

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1

oil condensing boiler

ČSN EN 15316-4-1

boiler

ČSN EN 15316-4-1


definice

obsah definice

neklimatizovaný prostor neobnovitelná energie

vody kotel, který není způsobilý měnit rychlost spalování paliva a přitom udržovat nepřetržitý provoz hořáku; patří sem kotle s alternativními rychlostmi hoření nastavenými pouze jednou v okamžiku instalace, nazývané jako kotle se členem k seřízení tepelného příkonu kotel, který je způsobilý postupně měnit rychlost spalování paliva a přitom udržovat nepřetržitý provoz hořáku kotel, který je způsobilý průběžně (od nastaveného minima po nastavené maximum) měnit rychlost spalování paliva a přitom udržovat nepřetržitý provoz hořáku jednotlivý časový interval pro výpočet potřeb a užití energie. Typickým časovým intervalem je jedna hodina, jeden měsíc nebo jedno topné a/nebo chladicí období, provozní režim a časový úsek diskrétní časový interval pro výpočet potřeb a spotřeb energie na vytápění, chlazení, větrání, zvlhčování a odvlhčování. Obvyklé diskrétní časové intervaly jsou jedna hodina, jeden měsíc nebo jedno období vytápění a/nebo období chlazení, provozní režimy a četnosti výskytu teplot (bins) podíl tepelného toku a rozdílu teplot mezi dvěma prostředími, používaný konkrétně jako měrný tepelný tok prostupem tepla nebo jako měrný tepelný tok větráním. V porovnání s tepelnými zisky je přenos tepla úměrný rozdílu teplot mezi teplotou v uvažovaném prostoru a teplotou prostředí na opačné straně (v případě prostupu tepla) nebo teplotou přiváděného vzduchu (v případě větrání). podíl tepelného toku prostupujícího obálkou budovy vedením tepla a rozdílu teplot prostředí na obou stranách konstrukce podíl tepelného toku vlivem větrání uzavřeného prostoru (větrání a infiltrace) a rozdílu teploty vnitřního vzduchu a teploty přiváděného vzduchu. Znaménko měrného tepelného toku je vždy kladné. Smluvně je tepelný tok kladný, pokud je teplota přiváděného vzduchu nižší než vnitřní teplota (tepelná ztráta). místnost nebo uzavřený prostor, který není částí klimatizovaného prostoru energie ze zdroje, který se vyčerpá těžbou (např. fosilní paliva)

neobnovitelný činitel prvotní

podíl neobnovitelné prvotní energie a dodané energie, kdy neobnovitelná prvotní energie zahrnuje ne-

kotel s dvoupolohovým řízením

kotel s vícestupňovým řízením kotel se spojitým řízeními

krok výpočtu

krok výpočtu

měrný tepelný tok

měrný tepelný tok prostupem tepla měrný tepelný tok větráním

6

2009

anglický název

ČSN EN

on/off boiler

ČSN EN 15316-4-1

multistage boiler

ČSN EN 15316-4-1

modulating boiler

ČSN EN 15316-4-1

calculation step

ČSN EN 15316-4-1

calculation step

ČSN EN ISO 13790

heat transfer coefficient

ČSN EN ISO 13790

transmission heat transfer coefficient ventilation heat transfer coefficient

ČSN EN ISO 13790

unconditioned space nonrenewable energy nonrenewable

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-1

ČSN EN ISO 13790

ČSN EN 15316-1


definice

obsah definice

energie

obnovitelnou energii pro těžbu, zpracování, skladování, dopravu, výrobu, přeměnu, dopravu a rozvod a další operace nutné pro dodání do budovy, ve které se dodaná energie užije. Neobnovitelný činitel prvotní energie může být menší než jednotka užije-li se obnovitelná energie období několika dnů nebo týdnů bez vytápění nebo chlazení, např. prázdniny Místnost nebo ohraničení které nejsou částí upravovaného prostoru standardní kotel konstruovaný jako nízkoteplotní kotel a zkoušený jako nízkoteplotní kotel, jak je předepsáno ve směrnici Rady 92/42/EEC o účinnosti kotlů látka nebo jev, který se může využít k získání mechanické práce nebo tepla, nebo k chemickým nebo fyzikálním procesům Energetický obsah paliva udává jejich horní výhřevnost3 pro počítané hodnocení budovy: budova je projektovaná nebo ve výstavbě; pro měřené hodnocení budovy: budova je nedávno dostavěná se spolehlivým záznamem užití energie časový úsek roku, během kterého je potřeba podstatného množství energie na vytápění nebo chlazení. Délky období vytápění a chlazení jsou určeny rozdílnými způsoby v závislosti na metodě výpočtu. Délky období jsou využity k určení doby provozu technických zařízení nebo sezónně závislých uživatelských chování, například větrání. energie ze zdrojů, které nejsou vyčerpány těžbou, jako je sluneční energie, (tepelná a fotovoltaické), vítr, vodní pohon, biomasa V ISO 13602-1 je obnovitelná energie definovaná jako „přírodní zdroj pro který podíl ¨vytvoření přírodního zdroje k výstupu tohoto zdroje z přírody do technické oblasti je rovný nebo větší než 1“ energie vyrobená technickými soustavami budovy přímo spojenými s budovou využívající energetické obnovitelné zdroje

neobsazené období neupravovaný prostor nízkoteplotní kotel nositel energie

nová budova

období vytápění nebo chlazení

obnovitelná energie OZE

obnovitelná energie vyrobená v budově obsazená zóna

3

část upravované zóny, ve které běžně pobývají lidé a kde je třeba zajistit pohodu prostředí Definice obsazené zóny závisí na geometrii a užití místnosti a je stanovena případ od případu. Zpravidla jde o výraz užívaný pouze pro prostor určený pro

Gross calorific value – spalné teplo nebo horní výhřevnost 7

2009

anglický název primary energy factor

ČSN EN

unoccupied period unconditioned space low temperature boiler

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1

energy carrier

ČSN EN 15316-1

new building

ČSN EN 15316-1

heating or cooling season

ČSN EN ISO 13790

renewable energy

ČSN EN 15316-1

renewable energy produced on the building site occupied zone

ČSN EN 15316-1

ČSN EN 15316-1


definice

obsah definice

pobyt lidí a je definován jako objem vzduchu určený svislými a vodorovnými rovinami. Svislé roviny jsou zpravidla rovnoběžné se stěnami místnosti,. Zpravidla je také omezena světlá výška podíl částečného podíl mezi vyrobeným teplem v průběhu výpočtovézatížení ho období a maximálním možným výkonem ze zdrojem tepla za stejné období pomocná enerelektrická energie užitá technickými soustavami bugie dovy jako jsou vytápění, chlazení, větrání, příprava TV k podpoře přeměny energie k zajištění energetických potřeb. Zahrnuje energii pro ventilátory, čerpadla, regulaci, apod. Elektřina pro větrací soustavu k dopravě vzduchu a využití tepla se neuvažuje jako pomocná energie, ale jako energie užitá pro větrání pomocná enerelektrická energie využívaná technickými zařízeními gie budovy pro vytápění, chlazení, větrání a/nebo přípravu teplé vody na podporu přeměny energie s cílem splnit potřeby energie. Poznámka. Jedná se o energii pro ventilátory, čerpadla, elektroniku atd. V EN ISO 9488 se energie používaná pro čerpadla a armatury nazývá „parasitic energy“ pomocná enerelektrická energie užívaná technickými zařízeními gie budovy pro vytápění, chlazení, větrání a/nebo přípravu teplé vody k podpoře přeměny energie při uspokojování energetických potřeb. Toto zahrnuje energii na pohon ventilátorů, čerpadel, elektroniky, atd. Vstupní elektrická energie do systému větrání pro transport vzduchu a zpětné získávání tepla není považována za doplňkovou energii, ale jako spotřebu energie na větrání. V ISO 9488 je energie pro pohon čerpadel a ventilů nazývána „parazitní energie“. potřeba energie vstupující elektrická energie do spotřebičů, které pona další služby skytují další služby. Služby jiné než vytápění, chlazení, příprava teplé vody, větrání a osvětlení. potřeba energie teplo skupenské změny obsažené ve vodní páře dona vlhčení a od- dané do nebo odejmuté z klimatizovaného prostoru vlhčování technickým zařízením budovy pro udržení předepsané minimální nebo maximální vlhkosti v prostoru potřeba energie na vytápění nebo chlazení

teplo dodané nebo odvedené z upravovaného prostoru k udržení určené teploty během daného časového období, přičemž se neuvažuje vliv soustav TZB Poznámka. Potřeba energie se vypočítá a nemůže být snadno měřena Potřeba energie může zahrnout dodatečné teplo z nehomogenního rozdělení teplot a neideální regulace teploty, jestliže se zavede zvýšení (snížení) teploty pro vytápění (chlazení) a nezahrne se do dodávky 8

2009

anglický název

ČSN EN

auxiliary energy

ČSN EN 15316-1

auxiliary energy

ČSN EN 15316-4-1

auxiliary energy

ČSN EN ISO 13790

energy use for other services energy need for humidification and dehumidification energy need for heating or cooling

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790

ČSN EN 15316-1


definice

potřeba energie na vytápění nebo chlazení

potřeba energie pro přípravu TV

požadovaná teplota

promítnutá plocha prvků sbírajících solární záření promítnutá plocha rámových prvků provoz při částečném zatížení provozní doba soustavy (otopné období) provozní režimy

prvotní energie

přerušované vytápění nebo chlazení

obsah definice tepla z vytápění (chlazení) teplo dodané do nebo odvedené z klimatizovaného prostoru za účelem udržení zamýšlených teplotních podmínek během dané časové periody. Potřeba tepla je počítána a nelze ji snadno měřit. Potřeba tepla může zahrnovat dodatečný přenos tepla, který je důsledkem nerovnoměrného teplotního rozvrstvení a nedokonalé regulace teploty, pokud jsou zahrnuty zvýšením (snížením) efektivní teploty pro vytápění (chlazení) a nejsou zahrnuty v přenosu tepla kvůli systému vytápění teplo dodané do požadovaného množství teplé vody ke zvýšení teploty z teploty studené vody na teplotu požadovanou na výtokovém místě. Neuvažuje se soustavy TZB v budově vnitřní teplota (minimální předpokládaná) udržovaná systémem regulace v běžném provozním stavu systému vytápění, nebo vnitřní teplota (maximální předpokládaná) udržovaná systémem regulace v běžném provozním stavu systému chlazení promítnutá plocha povrchu prvku na plochu rovnoběžnou k transparentní nebo průsvitné části prvku. V případě nerovinných prvků, toto označuje plochu imaginární nejmenší roviny propojující obvod prvku promítnutá plocha povrchu prvku na plochu rovnoběžnou k zasklení nebo panelu, který je upevněn rámem. Příkladem jsou okenní rámy. provozní stav soustavy TZB (např. TČ), kdy okamžitý požadavek na výkon (zatížení) je nižší než je stávající (jmenovitý) výkon zařízení doba, po kterou výkon soustavy je schopný zabezpečit požadavky různé způsoby, při nichž může tepelná soustava pracovat. Režim s nastavenou žádanou hodnotou, režim mimo provoz, režim při sníženém příkonu, režim v pohotovostním stavu, režim při zvýšeném příkonu. energie, která nebyla přeměněna nebo změněna Prvotní energie zahrnuje neobnovitelnou i obnovitelnou energii. Jestliže se uvažují obě, může se nazývat celková prvotní energie. Pro budovu je to energie užitá k získání energie dodané do budovy. Počítá se z dodaného a vydaného (exportovaného) množství nositelů energie při užití činitele přeměny schéma vytápění nebo chlazení, kdy normální provozní období se střídá s obdobím sníženého tepelného (chladícího) výkonu nebo kdy je zařízení odstaveno 9

2009

anglický název

ČSN EN

energy need for heating or cooling

ČSN EN ISO 13790

energy need for domestic hot water

ČSN EN 15316-1

set-point temperature

ČSN EN ISO 13790

projected area of sollar collecting elements projected area of frame elements part load operation

ČSN EN ISO 13790


modes of operation

ČSN EN 15316-4-1

primary energy

ČSN EN 15316-1

intermittent heating or cooling

ČSN EN 15316-1


definice

obsah definice

přerušované vytápění nebo chlazení

způsob vytápění nebo chlazení, při kterém se období normálního vytápění nebo chlazení střídá s obdobími s redukovaným nebo žádným vytápěním nebo chlazením proces dodávky tepla pro zvýšení teploty studené vody na požadovanou teplotu výtoku

příprava teplé vody (TV)

regenerace (odpadního) tepla; zpětné získávání tepla

snížená teplota

solární tepelné zisky

solární záření součinitel prostupu tepla spalné teplo

spotřeba energie na větrání

spotřeba energie na vytápění a

teplo vyvíjené technickými zařízeními budovy nebo spojené s potřebou budovy (např. teplá voda), které je přímo využíváno v dané soustavě pro snížení tepelného příkonu a které by jinak nebylo využito (např. předehřev spalovacího vzduchu výměníkem tepla spalin) minimální přípustná vnitřní teplota udržovaná během období s redukovaným vytápěním, nebo maximální vnitřní teplota udržovaná během období s redukovaným chlazením teplo solárního záření procházející přímo nebo nepřímo (po absorpci tepla stavebními prvky) do budovy přes okna, neprůsvitné střechy a stěny, nebo pasivní solární prvky jako zimní zahrady, transparentní izolace a solární stěny. Aktivní solární prvky jako solární kolektory jsou uvažovány částí technického zařízení budov. na povrch dopadající solární teplo, vztaženo na plochu povrchu součinitel úměrnosti tepelného toku řízený teplotním rozdílem dvou prostředí množství tepla uvolněné úplným spalováním (objemové nebo hmotnostní) jednotky paliva za přítomnosti kyslíku při konstantním tlaku rovnajícím se 101 320 Pa, přičemž spaliny jsou převedeny na teploty okolního prostředí. Toto množství zahrnuje latentní kondenzační teplo jakékoli vodní páry obsažené v palivu a vodní páry vzniklé spalováním jakéhokoli vodíku obsaženého v palivu. Podle ISO 13602-2 má spalné teplo přednost před výhřevností. Výhřevnost nebere v úvahu latentní kondenzační teplo. vstupující elektrická energie do soustavy větrání spotřebovávaná na pohyb vzduchu a zpětné získávání tepla (bez zahrnutí vstupní energie na předehřev a předchlazení vzduchu) a vstupní energie do systému vlhčení pro uspokojení potřeb pro vlhčení energie vstupující do otopné nebo chladící soustavy, která kryje potřebu tepla na vytápění anebo chlazení 10

anglický název intermittent heating or cooling domestic hot water heating

heat recovery

2009

ČSN EN ČSN EN ISO 13790

ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1

set-back temperature

ČSN EN ISO 13790

solar heat gains

ČSN EN ISO 13790

solar irradiation heat transfer coefficient gross calorific value

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1

energy use for ventilation

ČSN EN ISO 13790

energy use for space

ČSN EN ISO 13790


definice

obsah definice

chlazení stávající budova

systémová tepelná ztráta

technická soustava budovy

technická zařízení budovy (TZB) technické zařízení budovy

tepelná soustava tepelná zóna

tepelná ztráta soustavy

pro počítané hodnocení budovy: budova je postavená pro měřené hodnocení budovy: budova, pro kterou údaje o zhodnocení užití energie jsou známé nebo mohou být měřené tepelná ztráta technického zařízení budovy pro vytápění, chlazení, teplou vodu, vlhčení, odvlhčování nebo větrání, která nepřispívá k užitečnému výstupu systému. ystémová ztráta se může stát vnitřním tepelným ziskem budovy, pokud je zpětně získatelná. Tepelná energie zpětně získaná přímo v subsystému není považována za systémovou tepelnou ztrátu, ale za zpětně získané teplo a je popsána v odpovídající technické normě. Teplo ze systému osvětlení nebo dalších zařízení (např. počítačové vybavení) není součástí systémových tepelných ztrát, ale součástí vnitřních tepelných zisků technické zařízení pro vytápění chlazení, větrání, přípravu TV, osvětlení a výrobu elektřiny sestávající z dílčích částí Technická soustava budovy může příslušet jednomu nebo více technickým zařízením v budově (např. vytápěcí soustavě, soustavě vytápění a přípravy TV). Výroba elektřiny může zahrnout kogeneraci a fotovoltaickou soustavu sestávají ze soustav TZB a zařízení k zajištění pohody prostředí TV, osvětlení a další služby pro budovu technické zařízení pro vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody, osvětlení a výrobu elektřiny. Technické zařízení budovy se může týkat jednoho nebo několika technických systémů v budově (např. systém vytápění, systém vytápění a přípravy teplé vody). Technické zařízení budovy se sestává z různých částí soustavy. Výroba elektřiny může zahrnovat kogeneraci nebo fotovoltaické systémy. soustava TZB, zahrnující vytápěcí soustavu a soustavu přípravy TV část vytápěného prostoru s danou (nastavenou) teplotou, ve kterém se předpokládají zanedbatelné prostorové změny vnitřní teploty tepelná ztráta z technického zařízení budovy pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, zvlhčování, zbavování vlhkosti, větrání nebo osvětlování, jakož i jiných aplikací, které nepřispívají k užitečnému výkonu soustavy. Tepelná energie obnovená přímo v dílčí části se nepovažuje za tepelnou ztrátu soustavy, nýbrž za rege11

2009

anglický název heating and cooling existing building

ČSN EN

ČSN EN 15316-1

system thermal loss

ČSN EN ISO 13790

technical building system

ČSN EN 15316-1

building services

ČSN EN 15316-1

technical building system

ČSN EN ISO 13790

heating system heating zone

ČSN EN 15316-1

system thermal loss

ČSN EN 15316-4-1


definice

tepelné zisky

tepelné zisky

tepelné ztráty soustavy

tepelné ztráty tepelné soustavy, část rozvody

obsah definice neraci (odpadního) tepla, a je takto pojednána i v souvisící normě na danou soustavu teplo vyrobené uvnitř budovy nebo vstupující do upravovaného prostoru z jiných zdrojů tepla než jsou soustavy TZB (např. vytápění, chlazení, příprava TV) Zahrnují se vnitřní tepelné zisky a sluneční tepelné zisky. Poklesy způsobené odvodem tepla z budovy se zahrnují jako zisky se záporným znaménkem. Oproti dopravě tepla ze zdroje tepla (nebo poklesu)není hnací silou pro tepelný tok rozdíl teplot mezi teplotou uvažovaného prostoru a teplotou zdroje Pro letní období tepelné zisky s kladnou hodnotou tvoří mimořádné tepelné zatížení prostoru teplo vytvářené v nebo přicházející do klimatizovaného prostoru ze zdrojů tepla jiných než jsou záměrně využívané pro vytápění, chlazení nebo přípravu teplé vody. Toto zahrnuje vnitřní tepelné zisky a solární tepelné zisky. Teplo odnímané z budovy je zahrnuto jako zisky se záporným znaménkem. V protikladu s přenosem tepla není hnací silou zdroje tepla (nebo odvodu tepla) teplotní rozdíl mezi teplotou v uvažovaném prostoru a teplotou zdroje. Pro letní podmínky tvoří tepelné zisky s kladným znaménkem zvláštní tepelnou zátěž prostoru. tepelné ztráty z technických soustav budovy pro vytápění, chlazení, přípravu TV, vlhčení, odvlhčování, větrání a osvětlení, které nepřispívají k užitečnému výstupu (výkonu) soustavy Tepelná energie využitá přímo v dílčích částech soustavy se neuvažuje jako tepelné ztráty soustavy ale jako využité teplo v soustavě tepelné ztráty rozvodů tepla včetně využitelných tepelných ztrát

tepelné ztráty tepelné soustavy, část sdílení

tepelné ztráty obálkou budovy způsobené nestejnoměrným rozložením teplot a skutečnou regulací (nižší účinností) ve vytápěném prostoru

tepelné ztráty tepelné soustavy, část výroba

tepelné ztráty zdrojů tepla vzniklé během provozní doby a pohotovostního stavu a způsobení reálnou regulací zdroje. Zahrnují využitelné tepelné ztráty

teplá voda (DHW nebo TV), potřeba tepla pro teplou vodu

množství tepla potřebné pro ohřátí teplé vody ke zvýšení její teploty z teploty studené vody v rozvodu na stanovenou teplotu dodávky

12

2009

anglický název

ČSN EN

heat gains

ČSN EN 15316-1

heat gains

ČSN EN ISO 13790

system thermal loss

ČSN EN 15316-1

heating system thermal losses, distribution heating system thermal losses, emission heating system thermal losses, generation

ČSN EN 15316-1

ČSN EN 15316-1

ČSN EN 15316-1


definice

obsah definice

topné nebo chladící období

období, po které je potřeba podstatné množství energie pro vytápění a chlazení Délka období se uplatní při stanovení provozních dob soustav TZB podíl mezi energetickou potřebou na výstupu z části rozvodu a energetickou potřebou na vstupu do části rozvodu při uvažování tepelné ztráty a pomocné energie této části podíl mezi energetickou potřebou na výstupu z části sdílení (potřeba energie) a energetickou potřebou na vstupu do části sdílení při uvažování tepelné ztráty (např. neideální sdílení způsobené nerovnoměrným rozdělením teplot a neideální místní regulace). Účinnost zahrnuje pomocnou energii této části podíl mezi energetickou potřebou na výstupu z části výroby a energetickou potřebou na vstupu do části výroby (užití energie) při uvažování tepelné ztráty. Účinnost zahrnuje pomocnou energii této části podlahová plocha upravovaného prostoru s vyloučením neobytných sklepů nebo neobytných částí prostoru, zahrnující podlahovou plochu ve všech podlažích. Definice je zpřesněna národními předpisy. Může se užít vnitřních. převážně vnitřních nebo vnějších rozměrů. To vede k různým plochám téže budovy. Některé soustavy, jako je umělé osvětlení nebo větrání se vyskytnou v plochách nezahrnutých v této definici (např. garáže, spod.). Upravená plocha se může uvažovat jako užitná plocha zmíněná v článcích 5, 6 a 7 EPBD, není-li jinak definována v národních předpisech část upravovaného prostoru s danou teplotou nebo teplotami, ve kterém je totéž užití a předpokládá se, že vnitřní teplota má minimální prostorové změny, a který je ovládaný jednanou tepelnou soustavou, chladící soustavou a / nebo větrací soustavou vytápěný nebo chlazený prostor. Je užitý pro definování tepelné obálky elektrická energie pro větrací soustavu k dopravě vzduchu a zpětné využití tepla (nezahrnuje se energetický vstup pro předehřev vzduchu) a energetický vstup pro zvlhčování energetický vstup pro soustavy vytápění, chlazení, nebo přípravy TV k zajištění energetické potřeby vytápění, chlazení (včetně odvlhčování) nebo přípravy TV Zajišťuje-li soustava TZB několik soustav (např. vytápění a přípravu TV), může být obtížné rozdělení

účinnost rozvodu

účinnost sdílení (výdeje) tepla

účinnost výroby (zdroje) tepla

upravovaná plocha

upravovaná zóna

upravovaný prostor užití energie pro větrání

užití energie pro vytápění, chlazení nebo přípravu TV

13

2009

anglický název heating or cooling season

ČSN EN

efficiency, distribution

ČSN EN 15316-1

efficiency, emission

ČSN EN 15316-1

efficiency, generation

ČSN EN 15316-1

conditioned area

ČSN EN 15316-1

conditioned zone

ČSN EN 15316-1

conditioned space energy use for ventilation

ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-1

energy need for space heating or cooling or domestic hot water

ČSN EN 15316-1

ČSN EN 15316-1


definice

venkovní teplota

venkovní teplota

větrání vnitřní tepelné zisky

vnitřní teplota

vydaná (exportovaná energie

výhřevnost

obsah definice užití energie pro každou soustavu. Může být udána jako kombinované množství (např. potřeba energie pro vytápění a přípravu TV) teplota venkovního vzduchu. Pro provádění výpočtů prostupu tepla se teplota sálání venkovního prostředí údajně rovná teplotě venkovního vzduchu; dlouhovlnný přenos do vzdušného prostoru se vypočítá odděleně. Měření teploty venkovního vzduchu je definováno v EN ISO 15927-1 Tepelně vlhkostní chování budov – Výpočet a uvádění klimatických dat – Část 1: Měsíční průměry jednotlivých meteorologických prvků teplota venkovního vzduchu. Pro výpočet měrného tepelného toku prostupem tepla se předpokládá, že střední radiační teplota venkovního prostředí je shodná s teplotou venkovního vzduchu. Dlouhovlnný přenos tepla k obloze (z konstrukcí orientovaných k obloze) je uvažován odděleně proces dodávky a odvodu vzduchu přirozeným nebo nuceným způsobem do nebo z prostoru teplo vytvářené uvnitř budovy obyvateli (citelné metabolické teplo) a spotřebiči, například domácí spotřebiče, kancelářské vybavení, atd., jinými než jsou záměrně použity pro vytápění, chlazení nebo přípravu teplé vody. Pokud není přímo zahrnuto snížením systémových tepelných ztrát, jsou v této mezinárodní normě systémové tepelné ztráty uvažovány jako součást vnitřních tepelných zisků. Na národní úrovni může být rozhodnuto uvažovat zpětně získatelné systémové tepelné ztráty odděleně. Zahrnuto je teplo z (teplých) nebo do (studených) technologických zdrojů, které nejsou řízeny pro účely vytápění, nebo chlazení, nebo přípravu teplé vody. Teplo odnímané z budovy, z vnitřního prostředí do zdrojů chladu (chladiče), je uvažováno jako zisk s negativním znaménkem. aritmetický průměr teploty vzduchu a střední radiační teploty ve středu zóny nebo prostoru (vnitřní suchá výsledná teplota). Jedná se o aproximativní operativní teplotu podle ISO 7726 energie, vyjádřená nositelem energie, dodaná technickým zařízením budovy systémovou hranicí budovy a užitá vně systémové hranice Vydaná energie se může určovat podle výroby (např. kogenerace, fotovoltaika) tak, aby se mohly uplatnit různí činitelé pro její vážení. Vydaná energie se vypočítá nebo změří hodnota spalného tepla bez latentního kondenzačního tepla vodní páry ve spalinách při teplotě okolního prostředí 14

2009

anglický název

ČSN EN

external temperature

ČSN EN 15316-4-1

external temperature

ČSN EN ISO 13790

ventilation internal heat gains

ČSN EN 15316-1 ČSN EN ISO 13790

internal temperature

ČSN EN ISO 13790

exported energy

ČSN EN 15316-1

net calorific value

ČSN EN 15316-4-1


definice

obsah definice

výkon spalování

součin průtoku paliva a výhřevnosti paliva

výpočet s nepropojenými zónami výpočet s propojenými zónami výpočetní krok

více zónový výpočet bez tepelného propojení mezi zónami bez uvážení přenosu tepla mezi zónami (prostup tepla a/nebo větrání a/nebo infiltrace vzduchu) více zónový výpočet s tepelným propojením mezi zónami s uvážením přenosu tepla mezi zónami (prostup tepla a/nebo větrání a/nebo infiltrace vzduchu) nesouvislý časový interval pro výpočet potřeb energie a užití pro vytápění, chlazení, zvlhčování a vysoušení. Typickým nesouvislým intervalem je jedna hodina, jeden měsíc nebo jedno otopné / chladící období, způsob provozu časové obdobní, pro které se provádí výpočet. Výpočetní období se může členit na několik výpočetních kroků energetické ohodnocení založené na výpočtu vážené dodané a vydané energie v budově pro vytápění, chlazení, větrání, přípravu TV a umělé osvětlení. Na národní úrovni se rozhodne, zda-li se zahrne užití energie od uživatelských činností, jako jsou vaření, výroba, praní, apod. V kladném případě musí být dostupná data pro stanovení potřeb podle činností v různých druzích budov časový úsek, pro který se provádí výpočet. Výpočtové období lze rozdělit na řadu kroků výpočtu. časový úsek, pro který je výpočet proveden. Výpočtové období může být rozděleno do několika výpočtových kroků. proces přivádění tepla pro tepelnou pohodu způsob dodání tepla pro tepelnou pohodu

space heating

místnost nebo ohrazený prostor, ve kterých se pro výpočet přepokládá vytápění na danou nastavenou teplotu nebo teploty místnost nebo uzavřený prostor, které mají být pro účely výpočtu vytápěny na danou nastavenou teplotu nebo nastavené teploty místnost nebo uzavřený prostor uvažovaný pro účely výpočtu jako vytápěný na požadovanou teplotu nebo teploty část obnovitelné tepelné ztráty soustavy, která byla obnovena (znovu získána) buď ke snížení potřeby energie k vytápění nebo chlazení, nebo k požadovanému užití energie soustavou k vytápění nebo chlazení

heated space

výpočetní období vypočtené energetické ohodnocení

výpočtové období výpočtové období vytápění (prostoru) vytápění prostoru vytápěný prostor vytápěný prostor vytápěný prostor využitá tepelná ztráta soustavy

15

2009

anglický název combustion power calculation with uncoupled zones calculation with coupled zones calculation step

ČSN EN

ČSN EN 15316-1

calculation period

ČSN EN 15316-1

calculated energy rating

ČSN EN 15316-1

calculation period

ČSN EN 15316-4-1

calculation period

ČSN EN ISO 13790

space heating

ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-1

ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790

heated space

ČSN EN 15316-4-1

heated space

ČSN EN ISO 13790

recovered system thermal loss

ČSN EN 15316-4-1


definice

obsah definice

využité ztráty tepla

část využitelných ztrát tepla, které byly využity buď ke snížení potřeby energie na vytápění nebo chlazení nebo snížení užití energie pro vytápění nebo chlazení část tepelné ztráty soustavy, která může být využita (znovu získána) buď ke snížení potřeby energie k vytápění nebo chlazení, nebo k užití energie soustavou k vytápění nebo chlazení část vnitřních a solárních tepelných zisků, která přispívá ke snížení potřeby energie na vytápění část ztrát tepla z tepelné soustavy, které mohou být využity buď ke snížení potřeby energie na vytápění nebo chlazení nebo snížení užití energie pro vytápění nebo chlazení služby poskytované technickými zařízeními budovy k zajištění podmínek vnitřního prostředí, přípravy teplé vody, osvětlení a dalších služeb vztahujících se k užívání budovy část zpětně získatelných systémových tepelných ztrát, která byla zpětně získána pro snížení potřeby energie na vytápění nebo chlazení, nebo potřeby energie soustav vytápění nebo chlazení část tepelných ztrát technické soustavy, která může být zpětně získána, aby snižovala potřeby energie na vytápění nebo chlazení, nebo spotřeby energie soustav vytápění nebo chlazení. Toto závisí na tom, zda jsou znovu získatelné systémové tepelné ztráty přímo uvažovány jako redukce ztrát. V této normě, pokud nejsou přímo uvažovány jako redukce ztrát, jsou zpětně získatelné systémové tepelné ztráty vypočteny jako část vnitřních tepelných zisků teplo vyrobené v soustavách TZB nebo vzniklé užitím budovy (např. příprava TV), které se přímo užije v dotčené soustavě ke snížení přiváděného (na vstupu) tepla, a které by jinak bylo zmařeno (např. předehřev spalovacího vzduchu ve výměníku kouřových spalin) zpětně získané teplo z odpadního vzduchu pro snížení přenosu tepla větráním

využitelná tepelná ztráta soustavy využitelné tepelné zisky využitelné ztráty tepla tepelné soustavy zajišťované funkce budovy

zpětně využitá systémová tepelná ztráta zpětně využitelná systémová tepelná ztráta

zpětné využití tepla

zpětné získávání tepla z větracího vzduchu

2.2

2009

anglický název recovered system thermal loss recoverable system thermal loss

ČSN EN ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1

useful heat gains recoverable system thermal loss


building services

ČSN EN ISO 13790

recovered system thermal loss

ČSN EN ISO 13790

recoverable system thermal loss

ČSN EN ISO 13790

heat recovery

ČSN EN 15316-1

ventilationheat recovery

ČSN EN ISO 13790

OZNAČENÍ A JEDNOTKY

označení γ Χ g θ

název bilanční poměr bodový činitel prostupu tepla celková propustnost slunečního záření Celsiova teplota

jednotka W/K °C 16

zdroj ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790


t t τ f k F f e b η e κsw β a L ε E E

P n m & M a

ρ ρ q ρ Isol b

c

2009

s nebo h a) Msa s

ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790

činitel činitel činitel činitel c činitel náročnosti soustavy činitel snížení teploty činitel účinnosti

– – – (-) – %

ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1

činitel vynaložené energie činitel vztažený k tepelné ztrátě větraných solárních stěn činitel zatížení

– -

ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790

%

ČSN EN 15316-4-1

m m J nebo Wh a)

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1

W – kg kg/s

ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1

čas, časové období čas, časový úsek časová konstanta

číselný parametr ve faktoru využitelnosti délka emisivita povrchu pro tepelné záření energie energie obecně (vyjma množství tepla, mechanické práce a pomocné (elektrické) energie) energie obecně, včetně elektrické energie exponent hmotnost hmotnostní průtok hodiny (h) se užijí jako jednotka času namísto vteřin pro všechna množství zahrnující čas (např. časové období, výměny vzduchu, apod.), ale v případě jednotky pro energii je Wh namísto J. Jestliže je jako jednotka času použita sekunda (s), pak jednotka pro energii musí být J. Jestliže je jako jednotka času použita hodina (h), pak jednotka pro energii musí být Wh. hustota hustota hustota tepelného toku hustota vody intenzita slunečního záření jednotka závisí na typu nositele energie a způsobu vyjádření jeho množství. Hmotnostní jednotkou pro palivo může být Stm3, Nm3 nebo kg. koeficient má rozměr, činitel je bezrozměrný

17

ČSN EN 15316-4-1

kg/m3

ČSN EN 15316-4-1

3


kg/m W/m2 kg/m3 W/m2

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1

ČSN EN 15316-4-1


B

2009

Ψ

korekční faktor pro neklimatizovaný přilehlý prostor lineární činitel prostupu tepla

c

měrná tepelná kapacita

J/(kg⋅K) nebo Wh/(kg⋅K) a)

ČSN EN 15316-4-1

c


ČSN EN ISO 13790

c H Q V V X & V

měrné teplo vody; měrný tepelný tok množství tepla objem objem vzduchu ve vytápěné zóně objemový podíl objemový průtok

J/(kg⋅K) J/(kg.K) W/K MJ m3, l m3 % m3/s

qv V´

(objemový) tok vzduchu objemový tok

Δ A κ

označení rozdílu

N N Λ

x c H U

počet počet položek podíl mezi plochou vnitřních povrchů a podlahovou plochou pohltivost povrchu pro sluneční záření pomocná (elektrická) energie pomocná (elektrická) energie, mechanická práce prvotní energie celková, zahrnující prvotní energii, nositel energie (s výjimkou množství tepla, mechanickou práci,a pomocnou energii – elektřinu) relativní vlhkost součinitel součinitel prostupu tepla součinitel prostupu tepla

Z

součinitel prostupu tepla pro solární stěny

α W W E

h

ČSN EN ISO 13790

W/(m⋅K)

ČSN EN ISO 13790

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1

–

ČSN EN 15316-4-1

2

plocha plošná tepelná kapacita

m

2

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790

Ja J nebo Wh a)

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1

J a,b

ČSN EN 15316-1

% různá W/K W/(m2 ⋅K)

ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790

W/(m2 ⋅K)

ČSN EN ISO 13790

W/(m ⋅K)

H

R

tepelný odpor 18

=


J/(m ⋅K) celé číslo -

2

součinitel přestupu tepla

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1

m3/s m3/s nebo m3/h a)

Stefanova-Boltzmanova konstanta (σ 5,67x10-8) tepelná hodnota (spalné teplo/výhřevnost)

σ

-

2

4

ČSN EN ISO 13790

W/(m ⋅K )

ČSN EN ISO 13790

J/hmotnostní jednotka nebo Wh/hmotnostní jednotka m2K/W

ČSN EN 15316-4-1

ČSN EN ISO 13790


Φ Φ θ θ T d d C

η η α

2.3

2009

tepelný tok, tepelný výkon tepelný výkon teplota

W W °C

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1

teplota ve stupních celsia termodynamická teplota tloušťka tloušťka vrstvy účinná tepelná kapacita klimatizovaného prostoru účinnost účinnost, stupeň využití ztrátový činitel

°C K mm MJ J/K

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790

(-) %

ČSN EN 15316-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1

ZKRATKY A INDEXY

zkratka st sto A ngen

význam akumulace akumulace appliances bez zdroje tepla v budově

t avg day dif gen dis add el el hem h C z i, j, k, y, z ins n chp

celkový časový průměr denní difůzní dílčí část výroby tepla distribuce dodatečný elektrický elektřina hemisferický hodinový chlazení, kapacita index indexy

ch cond f cont

anglický význam storage storage without building generation device

generation sub-system additional electrical

indices indices

izolace jmenovitý kombinovaná výroba tepla a elektřiny

insulation nominal combined heat and power chimney condensing

komín kondenzační konečný kontinuální

ČSN EN ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-1

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790

19


zkratka ctr c gnr brm ci AO O2 lat max mass min alt adj sat d nr nrbl corr plt ge bh f aux aux C,nd HC,nd H,nd avg p br ht Pint Pn P0 Px F ref c

význam kontrola; řízení konvektivní kotel; zdroj tepla kotelna krok výpočtu kumulovaná nadměrná teplota kyslík latentní maximální měrný minimální nadmořská výška nastavený nasycení návrhový; denní, přímý nevyužité ztráty nevyužitelná opravený; oprava pilotní plášť kotle (zdroje tepla) plný výkon vytápění podlaha pomocný

anglický význam control generator boiler room calculation step oxygen latent maximum massic minimum

saturation

non-recoverable corrected / correction pilot generator envelope

auxiliary

pomocný potřeba chladu na chlazení, nebo potřeba chladu na chlazení budovy potřeba tepla a/nebo chladu; nebo potřeba tepla a/nebo chladu na budovu potřeba tepla na vytápění, nebo potřeba tepla na vytápění budovy průměrný prvotní před generátorem přenos tepla při částečném zatížení při jmenovitém zatížení při nulovém zatížení při zatížení x rám referenční; odkaz regulace 20

2009

ČSN EN ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790

average primary before generator at intermediate load at nominal load at zero load at x load reference control

ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1


zkratka an d dis

význam roční rozvod rozvod

distribution distribution

ctr em em em

řízený sdílení sdílení (výdej) sdílení (výdej) tepla

emission emission

fg grs s cmb c st dry th

spaliny spalné teplo spalné teplo spalování stavba, konstrukční prvek stechiometrický suché plyny tepelný

flue gas gross gross (calorific value) combustion

teplá voda teplá voda tok (teplota) upravený v pohotovostním stavu vazební člen venkovní, vnější, obálka vnější vnitřní voda voda tepelné soustavy voda ve spalinách vratný, zpětný vstup (příkon) do dílčí části vstup do soustavy výhřevnost vypnuto vypočtený výroba výroba výstup (výkon) z dílčí části

domestic hot water domestic hot water flow (temperature)

DHW W f corr sby at e e i w W wfg r in in net off calc g gen out H

vytápění

H

vytápění

anglický význam

stochiometric dry gases thermal

in stand-by operation

21

2009

ČSN EN ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN ISO 13790

water heating system water water to flue gas return input to sub-system input net off

ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790

generation output from subsystem heating

ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790


zkratka rbl rvd

význam využitelný využitý

anglický význam recoverable recovered

a air a pmp

vzduch vzduch vzduch za spalovací komorou

air air

gl emr g gs gn test ls

zasklení, prvek zasklení zdroj sálání zemina zisky zisky zkušební podmínky ztráty

gl

after the combustion chamber emitter

2009

ČSN EN ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN ISO 13790

gains test conditions loss

ČSN EN ISO 13790 ČSN EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-1 ČSN EN 15316-4-1

ztráty při výrobě

Není-li označený zdroj, jedná se o první verze dokumentů. Indexy specifikující značky pro hodnocení energetické bilance dílčí části jsou v tomto pořadí: •

první index znamená užití (H = vytápění, W = teplá voda atd.);

•

druhý index znamená dílčí část soustavy (gen = výroba, dis = rozvod atd.);

•

třetí index znamená bilanční položku (ls = ztráty, in = vstup, out = výstup, aux = pomocný, atd.).

Podrobnější údaje mohou být vyjádřeny dalšími indexy (rvd = využitý, rbl = využitelný atd.).

22


3

2009

METODIKA VÝPOČTU ENERGETICKÉ POTŘEBY BUDOVY

Výpočtovou metodiku následujícího rámce určuje příloha EPBD 4. Výčet různých norem použitých v tomto postupu je v příloze A. Mnoho norem pracuje se specifickými hledisky výpočtu (např. ztráty konstrukčním řešením, výměnou vzduchu, potřebou energie na osvětlení, chování systému): tato hlediska se současně uvádějí v následujících bodech. Základní normy určující energetickou certifikaci budovy jsou: •

ČSN EN 15603 Potřeba energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení, včetně ztrát soustav a pomocné energie. Norma definuje energetická hodnocení

•

ČSN EN 15217 Způsoby vyjádření energetické náročnosti (pro energetickou certifikaci) a způsoby vyjádření požadavků (pro předpisy); obsahuje formu průkazu energetické náročnosti budovy

•

ČSN EN 15378 Tepelné soustavy v budovách - Inspekce kotlů a tepelných soustav

•

ČSN EN 15240 Větrání budov - Energetická náročnost budov - Směrnice pro kontrolu klimatizačních systémů

•

ČSN EN ISO 13790 a teplené zisky)

Energetické nároky na vytápění a chlazení (uvažující tepelné ztráty

Hlavním cílem těchto norem je usnadnit zavedení a užití směrnice v členských státech. Ve vztahu ke směrnici se určují čtyři hlavní složky: •

výpočtová metodika;

•

minimální požadavky na energetickou náročnost;

•

průkaz energetické náročnosti budovy;

•

kontrola kotlů a klimatizačních systémů.

Tato publikace se zabývá výpočtovou metodikou potřeby tepla a chladu jako vstupní části do energetické certifikace budovy. V návaznosti na tuto normu následuje ocenění v dílčích částech soustav technických soustav budov5, zejména vytápěcí soustavy a soustavy přípravy teplé vody (dále TV) a přiměřeně soustav větracích, chladících a zařízení pro zvlhčování vzduchu.

4

Směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. Rozumí se části pro sdílení tepla, pro rozvody, pro akumulaci a pro výrobu tepla, přičemž některá část se v soustavě nemusí vyskytovat. 5

23


OBRÁZEK 3-1

2009

VÝPOČTOVÁ METODIKA PRO STANOVENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI (ČLÁNEK 3 A PŘÍLOHA EPBD) Požadavky na energetickou náročnost Články 4, 5 Nové budovy Větší změny Články 4, 6

způsoby vyjádření energetické náročnosti ČSN EN 15217

Certifikát (EA nebo PENB) energetické náročnosti budovy a doporučení Článek 7

energetická certifikace budov ČSN EN 15217

Kontroly soustav a zhodnocení (atest) Články 8, 9

Inspekce kotlů a tepelných soustav ČSN EN 15378

potřeba tepla a energie Inspekce klimatizačních soustav ČSN EN 15240

metoda měřenávýpočetní energetická hodnocení tepelné soustavy ČSN EN 15316 -X-X

měřená energetická hodnocení větrací soustav chladící soustavy ČSN EN 15241 a 2 ČSN EN 15243

okrajové podmínky pro výpočetní metodu

potřeby tepla a chladu podle ČSN EN ISO 13790

chladící soustavy ČSN EN 15243

umělé osvětlení ČSN EN 15193-1

3.1 3.1.1

ÚROVNĚ POTŘEBY TEPLA A ENERGIE Potřeba a spotřeba energie (tepla)

Tradičně i věcně s důvodů rozlišování dokonavého a nedokonavého vidu se výraz potřeba tepla použije pro navrhované, posuzované a jinak získané hodnoty množství tepla za čas (s výjimkou naměřené hodnoty). Spotřeba tepla se užije pro naměřené hodnoty. U TV lze označit spotřebou i část odvozenou z naměřené hodnoty např. rozpočítáním podle počtu osob nebo podle hodnot z vodoměru. 3.1.2

Potřeba tepla

Potřeba tepla (chladu) je množství tepla QH stanovené podle ČSN EN ISO 13790 podle obrázku 3-2. Představuje potřebu tepla na krytí tepelných ztrát prostupem a větráním sníženou o využité tepelné zisky vnitřní a solární (vnější). Předpokládá se téměř dokonalá regulace otop24


2009

né soustavy. Je to teplo, které vydají otopné plochy či výústky s přiváděným ohřátým vzduchem u nuceného větrání (či přiměřeně teplo ve vodě ve výtokové armatuře) i chlad. 3.1.3

Konečná potřeba energie (tepla) na systémové hranici budovy

Konečná potřeba energie na systémové hranici zahrnuje ztráty tepla v jednotlivých částech soustavy, jejich využitý díl a pomocnou energii. Stanoví se přičtením těchto dílčích ztrát tepla k potřebě tepla stanovené podle ČSN EN ISO 13790. 3.1.4

Primární (prvotní) energie)

Primární energie zahrnuje veškeré ztráty vzniklé od těžby (získání) tzv. energonositele (zpravidla fosilního paliva nebo biomasy a obnovitelné energie) až po systémovou hranici na budově. Zahrnují tedy ztráty těžbou, dopravou, přeměnou, zpracováním, uskladněním, apod.). Vyjadřují se tzv. činiteli přeměny, např. pro plyn a kapalná paliva 1,1, pro pevná paliva 1,2, pro elektřinu 3, pro účinnou kogeneraci 0,7. U biomasy a obnovitelných zdrojů se zahrne pouze energetická část nutná pro jejich využití, např. těžbu, zpracování a dopravu biomasy (0,2), apod. OBRÁZEK 3-2

NÁZVOSLOVÍ, TOKY ENERGIE A SMĚR VÝPOČTU PŘI ENERGETICKÉ CERTIFIKACI BUDOVY - POMOCNÁ ENERGIE, HODNOTY

Směr výpočtu ( od potřeby tepla ke zdroji )

Konečná energie potřeba tepla podle ČSN EN ISO 13790

Hranice budovy

QH sdílení

rozvod

akumula ce

výroba

) Směr toku energie ( od zdroje k potřebě)

3.2 3.2.1

SPOLEČNÁ DATA Klimatické údaje

25

Primární energie


2009

Klimatické údaje teplotní jsou v publikaci Klimatologie zpravované společností pro dříve ČEA, dnes MPO. Jsou ke stažení na webové stránce MPO Efekt. Údaje jsou pro zpracování EA. Teploty pro zpracování EP jsou v ČSN 73 0540. Intenzita oslunění Isol,k pro výpočtový krok 1 měsíc je uvažována podle ČSN 73 0542. Uvažuje se vodorovná poloha a svislá podle světových stran. Uvádí ji tabulka. TABULKA 3-1

SOLÁRNÍ OZÁŘENÍ, TEDY CELKOVÉ MNOŽSTVÍ ENERGIE GLOBÁLNÍHO SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA JEDNOTKU POVRCHU PRVKU k O DANÉ ORIENTACI BĚHEM ČASOVÉHO ÚSEKU VÝPOČTU 1 MĚSÍC Isol,k H

Isol,k

JZ JV

J

V Z

SV SZ

S

kWh.m-2 leden

22,6

35,8

26,6

18,8

10,0

10,0

únor

38,3

57,0

44,2

31,6

12,2

12,2

březen

81,8

89,7

79,8

60,9

17,3

17,3

duben

110,5

91,4

88,4

81,2

21,3

21,3

květen

153,0

94,1

101,3

108,3

23,1

23,1

červen

167,6

92,2

101,7

117,1

22,4

22,4

červenec

161,7

97,8

105,6

113,1

21,2

21,2

srpen

131,3

106,5

102,7

93,7

18,0

18,0

září

92,2

101,9

91,9

66,8

13,5

13,5

říjen

45,5

69,8

67,6

37,4

12,5

12,5

listopad

21,9

34,8

32,3

18,3

9,8

9,8

prosinec

15,9

22,3

18,3

13,1

8,8

8,8

celkem

1042

893

860

760

190

190

říjen až březen

226,0

309,4

268,8

180,1

70,6

70,6

otopné období

348,6

407,4

365,4

267,7

88,9

88,9

září až květen

581,7

596,8

550,4

436,4

128,5

128,5

Porovnání s německými standardizovanými (referenčními) hodnotami celý rok

1120

810

809

713

541

433

Jediný podstatný rozdíl je u orientace na sever, kde české údaje jsou nižší, tedy na straně bezpečnosti. V tomto případě se jedná o difusní a odražené záření. 3.2.2

Určení podlahové plochy s upravovaným vnitřním prostředím, Af

26


2009

Podlahová plocha v systémové hranici budovy je podlahová plocha budovy s upravovaným vnitřním prostředím 6, Af. Druh soustavy rozměrů použitý pro výpočet Af (vnitřní rozměry, venkovní rozměry nebo celkové vnitřní rozměry). Podle platné legislativy se pro zjednodušení postupu užije plocha AC definovaná v zákonu č. 406/2000 Sb., v platném znění. 3.2.3 Data pro obsazenost Typická data související s obsazeností bytových domů i občanských budov jsou v tabulce 3-2.

a

b

c

d

e

f

g

h

Vstupní data pro kategorii budovy

Bytové domy

Kanceláře

Budovy pro vzdělávání

Nemocnice

Restaurace

Budovy pro obchod

Sportovní budovy

Budovy pro shromažďování

Průmyslové domy budovy

Obchodní domy

Vnitřní bazény

Druh budovy

PŘÍKLAD OBVYKLÝCH VSTUPNÍCH DAT SOUVISEJÍCÍCH S OBSAZENOSTÍ

Isolované rodinné

TABULKA 3-2

Vnitřní požadovaná teplota v zimě

20

20

20

20

22

20

20

18

20

18

18

28

°C

Vnitřní požadovaná teplota v létě

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

26

28

°C

Plocha na osobu (obsazenost)

60

40

20

10

30

5

10

20

5

20

100

20

m2/osobu

Průměrný tepelný tok na osobu

70

70

80

70

80

100

90

100

80

100

100

60

W/osobu

Metabolický zisk na podlahovou plochu

1,2

1,8

4,0

7,0

2,7

20

9

5,0

16

5,0

1,0

3,0

W/m2

Doba přítomnosti na den (měsíční průměr)

12

12

6

4

16

3

4

6

3

6

6

4

h

Roční spotřeba elektrické energie na podlahovou plochua

20

30

20

10

30

30

30

10

20

20

6

60

kWh/m2

Část spotřeby el. energie v rámci části budovy s upravovaným vnitřním prostředím

0,7

0,7

0,9

0,9

0,7

0,7

0,8

0,9

0,8

0,9

0,9

0,7

—

Přívod venkovního

0,7

0,7

0,7

0,7

1,0

1,2

0,7

0,7

1,0

0,7

0,3

0,7

m3/(h·m2)

6

i) Ostatní druhy

Norma používá název klimatizovaný prostor. Jedná se o vnitřní vytápěný nebo chlazený prostor.

27

Jednotka


TABULKA 3-2

PŘÍKLAD OBVYKLÝCH VSTUPNÍCH DAT SOUVISEJÍCÍCH S OBSAZENOSTÍ

Průmyslové domy budovy

Obchodní domy

Vnitřní bazény

i) Ostatní druhy Budovy pro shromažďování

h

Sportovní budovy

g

Budovy pro obchod

f

Restaurace

e

Nemocnice

d Budovy pro vzdělávání

c

Kanceláře

b

Bytové domy

a

Isolované rodinné

Druh budovy

2009

Přívod venkovního vzduchu na osobu

42

28

14

7

30

6

7

14

5

14

30

14

m3/(h·osobu )

Roční potřeba tepla na přípravu teplé vody na podlahovou plochua

10

20

10

10

30

60

10

80

10

10

1,4

80

kWh/m2

Vstupní data pro kategorii budovy

Jednotka

vzduchu na podlahovou plochua

Tyto hodnoty se vytahují k podlahové ploše prostoru s upravovaným vnitřním prostředím, vypočtené z vnějších rozměrů. Tato plocha zahrnuje všechny prostory s upravovaným prostředím uvnitř tepelně-izolační obálky. Například, vnitřní nevytápěné (ale nepřímo vytápěné) schodiště zahrnuto je, ale sklep nikoliv. a

28


4

2009

VÝPOČET POTŘEBY TEPLA

4.1

VÝPOČET TEPELNÉHO VÝKONU

4.1.1

Návrhová tepelná ztráta prostupem tepla

Tepelná ztráta prostupem tepla se stanoví součtem 4 dílčích tepelných ztrát (vyskytují-li se): •

tepelné ztráty z vytápěného prostoru přímo do venkovního prostředí – součinitel tepelné ztráty HT,ie

•

tepelné ztráty z vytápěného prostoru přes nevytápěný prostor do venkovního prostředí – součinitel tepelné ztráty HT,iue

•

tepelné ztráty do přilehlé zeminy – součinitel tepelné ztráty HT,ig

•

tepelné ztráty do nebo z vytápěných prostorů při různých teplotách – součinitel tepelné ztráty HT,ij

Návrhová tepelná ztráta prostupem tepla Φ T,i se pro vytápěný prostor (i) vypočítá: ΦT,i = (HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij ) . (θint,i - θe ) HT,ie

je

kW

(4-1)

součinitel tepelné ztráty prostupem z vytápěného prostoru (i) do venkovního prostředí (e) pláštěm budovy (W/K)

HT,iue

součinitel tepelné ztráty prostupem z vytápěného prostoru (i) do venkovního prostředí (e) nevytápěným prostorem (u) (W/K)

HT,ig

součinitel tepelné ztráty prostupem do zeminy z vytápěného prostoru (i) do zeminy (g) v ustáleném stavu (W/K)

HT,ij

součinitel tepelné ztráty z vytápěného prostoru (i) do sousedního prostoru (j) vytápěného na výrazně jinou teplotu, např. sousedící místnost uvnitř funkční části budovy nebo vytápěný prostor sousední funkční části budovy ve wattech na Kelvin (W/K);

θint,i

výpočtová vnitřní teplota vytápěného prostoru (i) ve stupních Celsia (°C);

θe

výpočtová venkovní teplota ve stupních Celsia (°C).

4.1.1.1 Součinitel tepelné ztráty HT,ie pro stanovení tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Součinitel tepelné ztráty z vytápěného (i) do vnějšího (e) prostředí HT,ie zahrnuje všechny stavební části a lineární tepelné mosty, které oddělují vytápěný prostor od venkovního prostředí, jako jsou stěny, podlaha, strop, dveře, okna. HT,ie se vypočítá zjednodušenou metodou pro výpočet lineárních tepelných ztrát: [W/K]

H T,ie = ∑ A ⋅ U ⋅ e k kc k k

[W/m2.K]

Ukc = Uk + ΔUtb 29

(4-1a)

(4-2)


2009

kde: Ukc

je

korigovaný součinitel prostupu tepla stavební části (k), který zahrnuje lineární tepelné mosty (W/m2⋅K)

Uk

součinitel prostupu tepla stavební části (k) (W/m2⋅K)

ΔUtb

korekční součinitel (W/m2⋅K), závisející na druhu stavební části. Jsou uvedeny v 4.1.1.5

ek

korekční činitel vystavení povětrnostním vlivům ek = 1,0 (-)

4.1.1.2 Součinitel tepelné ztráty HT,iue pro stanovení tepelné ztráty nevytápěným prostorem Je-li mezi vytápěným prostorem a venkovním prostředím (e) nevytápěný prostor (u), návrhový součinitel tepelné ztráty prostupem tepla HT,iue z vytápěného prostoru do venkovního prostředí se vypočte:

[W/K]

H T,iue = ∑ A k ⋅ U kc ⋅ b u k kde: bu

je

(4-3)

teplotní redukční činitel zahrnující teplotní rozdíl mezi teplotou nevytápěného prostoru a venkovní návrhové teploty.

Teplotní redukční činitel bu se stanoví z teploty nevytápěného prostoru θu: bu =

θ int,i − θ u

[-]

(4-4)

θ int,i − θ e

4.1.1.3 Součinitel tepelné ztráty HT,ig pro stanovení tepelné ztráty do přilehlé zeminy

Tepelné ztráty podlahami a základovými stěnami a přímým nebo nepřímým stykem s přilehlou zeminou závisí na více činitelích. Zahrnují plochu a obvod podlahové desky, hloubku podzemního podlaží pod úrovní zeminy, tepelné vlastnosti zeminy. Je použit zjednodušený výpočet. Hodnota součinitele tepelné ztráty prostupem do zeminy v ustáleném stavu HT,ig z vytápěného prostoru (i) do zeminy (g) se vypočte jako: [W/K]

⎛ ⎞ H T ,ig = f g1 ⋅ f g1 ⋅ ⎜ ∑ A k ⋅ U equiv,k ⎟ ⋅ G w ⎝ k ⎠

(4-5)

kde: fg1 fg2

je

korekční činitel zohledňující vliv ročních změn venkovní teploty, fg1 = 1,45 teplotní redukční činitel zohledňující rozdíl mezi roční průměrnou venkovní teplotou a výpočtovou venkovní teplotou, který se stanoví:

fg2 = Ak

θ int,i − θ m,e θ int,i − θ e

plocha stavebních částí (k), které se dotýkají zeminy v metrech čtverečních (m2); 30


Uequiv,

2009

ekvivalentní součinitel prostupu tepla stavební částí (k) ve wattech na metr čtvereční a Kelvin (W/m2⋅K), stanovený podle typologie podlahy (viz. obrázky 4-2 až 4-5 a tabulky 4-1 až 4-4)

k

Gw

korekční činitel zohledňující vliv spodní vody. Tento vliv se musí uvažovat, je-li vzdálenost mezi předpokládanou vodní hladinou spodní vody a úrovní podlahy podzemního podlaží (podlahové desky) menší než 1 m. GW = 1,00, je-li vzdálenost mezi přepokládanou hladinou spodní vody a úrovní základů větší než 1 m. GW = 1,15, je-li vzdálenost mezi přepokládanou hladinou spodní vody a úrovní základů menší než 1 m.

Obrázky 4-2 až 4-5 a tabulky 4-1 až 4-4 poskytují hodnoty Uequiv,k pro různé typologie v závislosti na U-hodnotě stavebních částí a charakteristického parametru B'. V těchto obrázcích a tabulkách se předpokládá hodnota součinitele tepelné vodivosti zeminy λg = 2,0 W/m · K. Zanedbávají se účinky rohové tepelné izolace. Charakteristický parametr B' se stanoví (viz. obrázek 4-1): B′=

AG 0,5⋅P

[m]

(4-6)

kde: AG

je

P

OBRÁZEK 4-1

plocha uvažované podlahové konstrukce (m2). Pro budovu se AG stanoví jako celková plocha podlahové konstrukce. Pro výpočet části budovy, např. funkční části budovy v řadových domech, AG je plocha podlahové konstrukce uvažované části obvod uvažované podlahové konstrukce (m). Hodnota P pro budovu je celkový obvod budovy. Hodnota P pro výpočet části budovy, např. funkční části budovy v řadových domech, je délka obvodových stěn oddělujících vytápěný prostor uvažované části budovy od venkovního prostředí.

URČENÍ CHARAKTERISTICKÉHO PARAMETRU B'

31


2009

Při výpočtu jednotlivých místností metodou místnost po místnosti, B´ se vypočte pro každou místnost jedním z uvedených tří způsobů: •

pro všechny místnosti bez vnějších stěn oddělujících vytápěný prostor od venkovního prostředí se užije B´ vypočtené pro celou budovu;

•

pro všechny místnosti s dobře izolovanou podlahou (Upodlahy < 0,5 W/m2 K) se užije B´ vypočtené pro celou budovu;

•

pro všechny ostatní místnosti se vypočítá samostatně B´ metodou místnost po místnosti (tradiční výpočet).

4.1.1.3.1 Podlahová deska na zemině Ekvivalentní součinitel prostupu tepla podzemním podlažím je na obrázku 4-2 a v tabulce 43. Je funkcí součinitele prostupu tepla podlahy a charakteristického parametru B´. 4.1.1.3.2 Vytápěné podzemní podlaží s podlahovou deskou pod úrovní zeminy Výpočtový princip ekvivalentního součinitele prostupu tepla pro vytápěné podzemní podlaží ležící částečně nebo zcela pod úrovní zeminy je podobný výpočtu podlahové desky na zemině, ale zahrnuje dva druhy stavebních částí. Např. Uequiv,bf pro podlahové části a Uequiv,bw pro stěnové části. Ekvivalentní součinitel prostupu tepla pro podlahové části je na obrázcích 4-3 až 4-4 a v tabulkách 4-2 a 4-3. Je funkcí součinitele prostupu tepla podlahy a charakteristického parametru B´. Ekvivalentní součinitel prostupu tepla pro stěnové části je na obrázku 4-5 a v tabulce 4-4. Je funkcí součinitele prostupu tepla stěny a hloubky pod úrovní zeminy.

OBRÁZEK 4-2

UEQUIV,BF- HODNOTA PODZEMNÍHO PODLAŽÍ PRO PODLAHOVOU DESKU NA ZEMINĚ V ZÁVISLOSTI NA SOUČINITELI PROSTUPU TEPLA PODLAHOU A B´ HODNOTĚ

Uequiv,bf Legenda a betonová podlaha (tepelně neizolovaná) b B´ hodnota (m)

32


TABULKA 4-1

B' - hodnota m 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

2009

UEQUIV,BF HODNOTA PODZEMNÍHO PODLAŽÍ PRO PODLAHOVOU DESKU NA ZEMINĚ V ZÁVISLOSTI NA SOUČINITELI PROSTUPU TEPLA PODLAHOU A B´ HODNOTĚ

Uequiv,bf (pro z = 0 m); (W/m2.K) Upodlahy = bez izolace 2,0 W/m2.K 1,30 0,77 0,88 0,59 0,68 0,48 0,55 0,41 0,47 0,36 0,41 0,32 0,37 0,29 0,33 0,26 0,31 0,24 0,28 0,22

Upodlahy = 1,0 W/m2.K 0,55 0,45 0,38 0,33 0,30 0,27 0,24 0,22 0,21 0,19

Upodlahy = 0,5 W/m2.K 0,33 0,30 0,27 0,25 0,23 0,21 0,19 0,18 0,17 0,16

Upodlahy = 0,25 W/m2.K 0,17 0,17 0,17 0,16 0,15 0,14 0,14 0,13 0,12 0,12

Pro vytápěné podzemní podlaží částečně pod úrovní zeminy se stanoví přímé tepelné ztráty do venkovního prostředí z částí podzemního podlaží nad úrovní zeminy. Neuvažují se vlivy zeminy a uvažují se pouze ty části budovy, které leží nad úrovní zeminy. OBRÁZEK 4-3

UEQUIV,BF HODNOTA PRO ČÁSTI PODLAHY VYTÁPĚNÉHO PODZEMNÍHO PODLAŽÍ S PODLAHOVOU DESKOU 1,5 m POD ÚROVNÍ ZEMINY V ZÁVISLOSTI NA SOUČINITELI PROSTUPU TEPLA PODLAHOU A B´ HODNOTĚ

Uequiv,bf

Legenda a betonová podlaha (tepelně neizolovaná) b B´ hodnota (m)

TABULKA 4-2

UEQUIV,BF HODNOTA PRO ČÁSTI PODLAHY VYTÁPĚNÉHO PODZEMNÍHO PODLAŽÍ S PODLAHOVOU DESKOU 1,5 M POD ÚROVNÍ ZEMINY V ZÁVISLOSTI NA SOUČINITELI PROSTUPU TEPLA PODLAHOU A B´ HODNOTĚ 33


B' – hodnota m 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

OBRÁZEK 4-4

bez izolace 0,86 0,64 0,52 0,44 0,38 0,34 0,30 0,28 0,25 0,24

Uequiv,bf (pro z = 1,5 m) (W/m2.K) Upodlahy = Upodlahy = Upodlahy = 2 2 2,0 W/m .K 1,0 W/m .K 0,5 W/m2 ⋅ K

0,58 0,48 0,40 0,35 0,31 0,28 0,25 0,23 0,22 0,20

0,44 0,38 0,33 0,29 0,26 0,24 0,22 0,20 0,19 0,18

0,28 0,26 0,25 0,23 0,21 0,19 0,18 0,17 0,16 0,15

2009

Upodlahy = 0,25 W/m2.K 0,16 0,16 0,15 0,15 0,14 0,14 0,13 0,12 0,12 0,11


Uequiv,bf

Legenda a betonová podlaha (tepelně neizolovaná) b B´ hodnota (m)

34


TABULKA 4-3

B' – hodnota m 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

OBRÁZEK 4-5

2009


bez izolace 0,63 0,51 0,43 0,37 0,32 0,29 0,26 0,24 0,22 0,21

Uequiv,bf (pro z = 3,0 m) (W/m2.K) Upodlahy = Upodlahy = Upodlahy = 2 2 2,0 W/m .K 1,0 W/m .K 0,5 W/m2 ⋅ K 0,46 0,35 0,24 0,40 0,33 0,24 0,35 0,29 0,22 0,31 0,26 0,21 0,27 0,24 0,19 0,25 0,22 0,18 0,23 0,20 0,17 0,21 0,19 0,16 0,20 0,18 0,15 0,18 0,16 0,14

Upodlahy = 0,25 W/m2.K 0,14 0,14 0,14 0,14 0,13 0,13 0,12 0,12 0,11 0,11

UEQUIV,BW HODNOTA PRO ČÁSTI STĚNY VYTÁPĚNÉHO PODZEMNÍHO PODLAŽÍ V ZÁVISLOSTI NA SOUČINITELI PROSTUPU TEPLA PODLAHOU A HLOUBKOU Z POD ÚROVNÍ ZEMINY

Uequiv,bw

Legenda a U hodnota stěn (W/m2⋅K)

35


TABULKA 4-4

U stěny W/m2.K 0,00 0,50 0,75 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75 3,00

2009

UEQUIV,BW HODNOTA PRO ČÁSTI STĚNY VYTÁPĚNÉHO PODZEMNÍHO PODLAŽÍ V ZÁVISLOSTI NA SOUČINITELI PROSTUPU TEPLA PODLAHOU A HLOUBKOU Z POD ÚROVNÍ ZEMINY

Uequiv,bw (W/m2.K) z=0m 0,00 0,44 0,63 0,81 0,98 1,14 1,28 1,42 1,55 1,67 1,78 1,89

z=1m 0,00 0,39 0,54 0,68 0,81 0,92 1,02 1,11 1,19 1,27 1,34 1,41

z=2m 0,00 0,35 0,48 0,59 0,69 0,78 0,85 0,92 0,98 1,04 1,09 1,13

z=3m 0,00 0,32 0,43 0,53 0,61 0,68 0,74 0,79 0,84 0,88 0,92 0,96

4.1.1.3.3 Nevytápěné podzemní podlaží Součinitel tepelné ztráty stropní konstrukce (podlahy) oddělující vytápěný prostor od nevytápěného prostoru se vypočte podle 4.1.1.2. U hodnota stropní konstrukce se vypočte stejným způsobem jako pro stropní konstrukci bez vlivu zeminy. Např. rovnice 4-5 (s činiteli fg1, fg2 a Gw) neplatí. Stropní konstrukce nad technickým prostorem Součinitel tepelné ztráty prostupem stropu nad technickým prostorem se vypočte podle 4.1.1.2. U hodnota stropu se vypočte stejným způsobem jako pro strop bez vlivu zeminy. Např. rovnice 4-5 (s činiteli fg1 a fg2 a Gw) neplatí. 4.1.1.4 Součinitel tepelné ztráty HT,ij pro výpočet tepelné ztráty do nebo z vytápěných prostorů při různých teplotách

HT,ij vyjadřuje tok tepla prostupem z vytápěného prostoru (i) do sousedního vytápěného prostoru (j) vytápěné na výrazně odlišnou teplotu. Může to být sousední místnost uvnitř funkční části budovy (např. koupelna, lékařské ordinace a vyšetřovny) skladové místnosti), místnost patřící do sousední funkční části budovy (např. byt) nebo nevytápěná místnost v sousedící funkční části budovy. HT,ij se vypočítá: H T ,ij = ∑ f i , j ⋅ A k ⋅ U k

[W/K]

k

kde:

36

(4-7)


fij

je

2009

redukční teplotní činitel. Činitel koriguje teplotní rozdíl mezi teplotou sousedního prostoru a venkovní výpočtové teploty:

f ij =

θ int,i − θ vytápěytáp

sousedního prostoru

θ int,i - θ e

Ak

plocha stavební části (k) v metrech čtverečních (m2)

Uk

součinitel prostupu tepla stavební části (k) (W/m2.K).

Účinky tepelných mostů se v tomto výpočtu neuvažují. 4.1.1.5 Údaje z norem ČSN 73 0540

Uvádíme základní údaje pro výpočty. V tabulce jsou hodnoty U. Požadované se užijí při definování varianty certifikace s referenčním provedením (současná třída C podle vyhlášky č. 148/2007 Sb.). Dále uvádíme orientační hodnoty ΔUtb korekčního součinitele (W/m2.K)podle ČSN 73 05404 závisející na druhu stavební části. Jsou v 4.2.4.1. TABULKA 4-5

POŽADAVKY ČSN 73 0540 TEPELNÁ OCHRANA BUDOV Z DUBNA 2007

Popis konstrukce

Typ konstrukce

Požadované hodnoty

Doporučené hodnoty



UN

RN

W/(m2.K)

m2.K/W

Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně

4,03

6,11

Strop s podlahou nad venkovním prostorem

3,96

6,04

Strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace)

3,13

4,80

3,16

4,83

0,24

0,30

0,16

0,20

Stěna vnější vytápěná (vnější vrstvy od vytápění) Stěna vnější

lehká

0,30

0,20

3,16

4,83

těžká

0,38

0,25

2,46

3,83

2,05

3,16

0,45

0,30 2,01

3,12

1,41

2,24

1,47

2,30

Stěna k nevytápěné půdě (se střechou bez tepelné izolace) Střecha strmá se sklonem nad 45°

Stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině (nad 1 m vzdálenosti od kraje) Podlaha vytápěného prostoru přilehlá k zemině (nad 1 m vzdálenosti od kraje) Stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru Strop vnitřní z vytápěného k nevytá-

0,60

strop 37

0,40


TABULKA 4-5

2009


Popis konstrukce

pěnému prostoru

Typ konstrukce





UN

RN

W/(m2.K)

m2.K/W

podlaha

1,33

2,16

Stěna vnitřní z vytápěného k částečně vytápěnému prostoru

1,07

1,74

Stěna vnější z částečně vytápěného prostoru k venkovnímu prostředí

1,16

1,83

1,13

1,80

0,99

1,66

0,75

Strop vnitřní z vytápěného k částečně strop vytápěnému prostoru podlaha Strop vnější z částečně vytápěného prostoru k venkovnímu prostředí

0,50

strop

1,19

1,86

podlaha

1,12

1,79

1,01

1,50

0,97

1,46

Stěna částečně vytápěného prostoru přilehlá k zemině (nad 1 m vzdálenosti od kraje)

0,85

Podlaha částečně vytápěného prostoru přilehlá k zemině (nad 1 m vzdálenosti od kraje)

0,60

Stěna mezi sousedními budovami 1,05

Strop mezi prostory s rozdílem teplot strop do 10° včetně podlaha Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10°C včetně

0,70

1,30

0,90

2,20

1,45

Stěna vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5°C včetně

2,70

1,80

Okno dveře a jiná výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu) Jejich kovové rámy přitom musí mít Uf ≤ 2,0 W/(m2.K), ostatní rámy těchto výplní otvorů musí mít Uf ≤ 1,7 W/(m2.K).

1,70

1,20

Okno, dveře a jiná výplň otvoru ve stěně a strmé střeše z vytápěného do částečně vytápěného prostoru nebo z částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu)

3,50

2,30

Šikmé střešní okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu). Pro jejich rámy včetně tepelně-izolačního obkladu přitom platí Uf ≤ 2,0 W/(m2.K)

1,50

1,10

Šikmé střešní okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°, z vytápěného do částečně vytápěného prostoru nebo z částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí.

2,60

1,70

Strop vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5° včetně

strop podlaha

38

0,69

1,17

0,75

1,23

0,61

1,09

0,51

0,85

0,25

0,49

0,11

0,35

0,11

0,30


TABULKA 4-5

2009


Typ konstrukce

Popis konstrukce

Lehký obvodový plášť, hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvků, s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru





UN

RN

W/(m2.K)

m2.K/W

fw ≤ 0,50

0,3+1,4.fw

fw > 0,50

0,7+0,6.fw

fw = Aw / A, v m2/m2, kde A je celková plocha lehkého obvodového pláště (LOP)

0,2+1.fw

Aw plocha průsvitné výplně otvoru v LOP Rámy LOP by přitom měly mít Uf ≤ 2,0 W/(m2.K)

Pro konstrukce se shodným zastoupením tepelných mostů lze postupně zpracovat katalog hodnot ΔUtb, který lze využívat pro certifikaci budov. Obvykle platí: •

konstrukce téměř bez tepelných mostů (úspěšně optimalizované řešení) ΔUtb = 0,02 W/(m2.K)

•

konstrukce s mírnými tepelnými mosty (typové či opakované řešení) ΔUtb = 0,05 W/(m2.K)

•

konstrukce s běžnými tepelnými mosty (zpravidla stávající řešení) ΔUtb = 0,10 W/(m2.K)

•

konstrukce s výraznými tepelnými mosty (zpravidla stávající řešení a zanedbaná údržba) ΔUtb = 0,15 W/(m2.K) a více.

V této souvislosti upozorňujeme na nelogičnost tabulky v ČSN EN ISO 13790 v informativní příloze G, tabulka G.1. Podle této tabulky je korekční součinitel ΔUtb nejnižší u nejvyššího průměrného součinitele prostupu tepla Uop,mn ≥ 0,8, a to ΔUtb = 0 a pro nízké Uop,mn < 0,4 je ΔUtb = 0,1. Podle této logiky nevytvoříme nízkoenergetický nebo pasivní dům. V certifikaci používáme postupy podle ČSN EN 73 0540, převzaté z příslušných EN. 4.2

NÁVRHOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA VĚTRÁNÍM

Návrhová tepelná ztráta větráním ΦV,i pro vytápěný prostor (i) se vypočte: ΦV,i = HVe,i.(θint,i − θe)

[W]

kde: HVe,i

je

součinitel návrhové tepelné ztráty větráním (W/K)

θint,i

výpočtová vnitřní teplota vytápěného prostoru (i) (°C);

θe

výpočtová venkovní teplota (°C). 39

(4-7a)


2009

Součinitel návrhové tepelné ztráty větráním HV,i vytápěného prostoru (i) se vypočte: & .ρ ⋅ c H ve,i = V i p

[W/K]

(4-7b)

kde: výměna vzduchu ve vytápěném prostoru (i) (m3/s)

je

& V i ρ

hustota vzduchu při θint,i (kg/m3)

cp

měrná tepelná kapacita vzduchu při θint,i (kJ/kg.K).

Při předpokladu konstantního ρ a cp se rovnice zjednoduší: [W/K]

& H ve,i = 0,34.V i

(4-8)

& i je nyní vyjádřena v metrech krychlových za hodinu (m3/h). kde V Výpočtový postup pro stanovení výměny vzduchu V&i závisí na uvažovaném řešení, např. s nebo bez větrací soustavy. 4.2.1

Přirozené větrání

Není-li instalována větrací soustava, předpokládá se, že přiváděný vzduch má tepelné vlastnosti venkovního vzduchu. Tepelná ztráta je úměrná rozdílu teplot vnitřní výpočtové teploty a venkovní teploty. Hodnota výměny vzduchu vytápěného prostoru (i) pro výpočet návrhového součinitele tepel& né ztráty je maximum výměny vzduchu infiltrací V spárami a styky obvodového pláště buinf,i & dovy a minimální výměna vzduchu V požadovaná z hygienických důvodů. min,i

(

& = max V & , V & V i inf,i min,i

)

[m3/h]

(4-9)

kde: & V inf,i

je

hodnota stanovená podle 4.2.1.2 hodnota stanovená podle 4.2.1.1

& V min,i

& 4.2.1.1 Hygienické množství vzduchu V min,i

Minimální množství vzduchu se požaduje z hygienických důvodů. Nejsou-li dostupné národní & údaje, minimální množství vzduchu V ve vytápěné místnosti (i) se může stanovit podle: min,i [m³/h]

& & V min,i = n min . Vi

kde: nmin

je

minimální intenzita výměny venkovního vzduchu za hodinu (h–1)

40

(4-10)


2009

objem vytápěné místnosti (i) (m3) vypočtený z vnitřních rozměrů.

& V i

Minimální intenzita výměny vzduchu je v tabulce 4-6. TABULKA 4-6

MINIMÁLNÍ INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU nmin

nmin h-1 0,5 1,5 1,0 2,0

Druh místnosti Obytná místnost (základní)) Kuchyně nebo koupelna s oknem Kancelář Zasedací místnost, učebna

Výměny vzduchu uvedené v tabulce vycházejí z vnitřních rozměrů. Použijí-li se při výpočtu vnější rozměry, intenzita výměny vzduchu uvedená v tabulce se vynásobí podílem vnitřního a vnějšího objemu prostoru (přibližná základní hodnota podílu je 0,8). Z hlediska pohody prostředí a z hygienických důvodů se požaduje minimální výměna vzduchu, pokud je budova užívána. Verze ČSN EN 13790:2004 doporučovala .

•

& = 0,3 h-1.V [m3/h], kde V je větraný objem pro obytné budovy V min

•

& = 15 m3/h na osobu (během užívání). pro nebytové budovy V min

.

Společnost ARCADIS Project Management užívá jako minimální výměnu hodnotu 0,5 h-1 s ohledem na užití budovy. Vyšší výměny vzduchu zvýšené o spalovací vzduch se užijí u otevřených ohnišť. & 4.2.1.2 Infiltrace obvodovým pláštěm budovy – množství vzduchu V inf,i & vytápěného prostoru (i) způsobené větrem a účinkem vztlaku Množství vzduchu infiltrací V inf,i na plášť budovy, se vypočítá:

[m³/h]

& = 2.V .n .e .ε V inf,i i 50 i i

(4-11)

kde: n50

je

intenzita výměny vzduchu za hodinu (h–1) při rozdílu tlaků 50 Pa mezi vnitřkem a vnějškem budovy a zahrnující účinky přívodů vzduchu

ei

stínicí činitel

εi

výškový korekční činitel, který zohledňuje zvýšení rychlosti proudění vzduchu s výškou prostoru nad povrchem země.

V rovnici (4-11) je zaveden činitel 2, protože hodnota n50 je dána pro celou budovu. Výpočet musí uvažovat nejhorší případ, kdy všechen infiltrovaný vzduch vstupuje na jedné straně bu& musí být rovna nebo větší než 0. dovy. Hodnota V inf,i Základní hodnoty intenzity výměny vzduchu n50 pro celou budovu a rozdíl tlaků 50 Pa mezi vnitřním a vnějším prostředím jsou v tabulce 4-7. 41


TABULKA 4-7

2009

INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU PRO CELOU BUDOVU n50 -1

n50 (h ) Stupeň těsnosti obvodového pláště budovy (kvalita těsnění oken) nízká vysoká střední (okna s jednoduchým za(velmi utěsněná ok(Okna s dvojskly, norsklením, bez utěsnění) na a dveře) málně utěsněná)

Stavba

Rodinný dům s jedním bytem Jiné bytové domy nebo budovy

<4

4 až 10

> 10

<2

2 až 5

>5

Hodnoty pro stínicí součinitel a výškový korekční činitel jsou v tabulkách 4-8, 4-9. TABULKA 4-8

Třída zastínění

STÍNICÍ ČINITEL ei

ei (-) Vytápěný prostor s jednou nechráněnou otvorovou výplní

Vytápěný prostor s více než jednou nechráněnou otvorovou výplní

0

0,03

0,05

0

0,02

0,03

0

0,01

0,02

Vytápěný prostor bez nechráněných otvorových výplní

Žádné zastínění (budovy ve větrné oblasti, vysoké budovy v městských centrech ) Mírné zastínění (budovy v krajině se stromovím nebo v zastavěném území, předměstská zástavba) Velké zastínění (středně vysoké budovy v městských centrech, budovy v zalesněné krajině)

Základní hodnoty pro výškový korekční činitel ε jsou v tabulce. TABULKA 4-9

VÝŠKOVÝ KOREKČNÍ ČINITEL εi

Výška vytápěného prostoru nad úrovní země, (vzdálenost středu výšky místnosti od země) 0 – 10 m > 10 – 30 m > 30 m

4.2.2

εi

1,0 1,2 1,5

Nucené větrání

Hodnoty součinitele tepelné ztráty větráním Hve stanovujeme podle předchozí verze ČSN EN ISO 13790 z roku 2004. Důvodem je ověření postupu ve více EA a zatímní malá zkušenost i dostupnost dvou norem pro větrání, na které se novelizovaná norma odvolává, a to ČSN EN 15241 a ČSN EN 15242.

42


2009

Celkový objemový tok vzduchu je určen jako součet objemového toku stanoveného z prů& a přídavného toku vzduměrného objemového toku vzduchu větrací soustavou v provozu V f & chu Vx vyvolaného větrem a vztlakem při netěsném obvodovém plášti budovy: .

.

.

V = Vf + Vx

(m3/h)

(4-12)

& vždy větší hodnotě, buď Pro soustavy s nuceným přívodem a odvodem vzduchu odpovídá V f & . & objemovému toku přiváděného vzduchu, Vsup , nebo odváděného vzduchu, V ex

Přídavný objemový tok vzduchu může být vypočten takto:

V ⋅ n 50 ⋅ e

.

& = V x

. ⎡ . ⎤ f ⎢ Vsup − Vex ⎥ 1+ ⋅ e ⎢ V ⋅ n 50 ⎥ ⎣ ⎦

(m3/h)

2

(4-13)

kde n50

je

eaf

intenzita výměny vzduchu při rozdílu barometrického tlaku 50 Pa mezi vnitřním a vnějším prostředím se zahrnutím vlivu otvorů pro přívod vzduchu činitelé větrné expozice, které je možné nalézt v tabulce 4-10.

TABULKA 4-10

ČINITELE VĚTRNÉ EXPOZICE e A f PRO VÝPOČET PŘÍDAVNÉHO VZDUCHOVÉHO TOKU

Součinitel větrné expozice e pro třídu stínění Bez stínění: budovy v otevřené krajině, výškové budovy v centrech měst Mírné stínění: budovy v krajině se stromy nebo obklopené jinými budovami, předměstská zástavba Významné stínění: budovy průměrné výšky v centrech měst, budovy v lesích Součinitel větrné expozice f

Více než jedna exponovaná fasáda

Jedna exponovaná fasáda

0,10

0,03

0,07

0,02

0,04

0,01

15

20

Pokud není nucené větrání v provozu nepřetržitě, výměna vzduchu se vypočte: . ⎛ &. & ⎞ ⎛ &. &. ⎞ ( ) V = ⎜⎜ V + V ' ⎟ ⋅ 1 − β + ⎜⎜ Vf + Vx ⎟⎟ ⋅ β o x ⎟ ⎝ ⎠ ⎝ ⎠

(m3/h)

(4-14)

kde & V f & V x

je

návrhový objemový tok vzduchu způsobený nuceným větráním přídavný objemový vzduchový tok infiltrací při zapnutém nuceném větrání způsobený účinky větru a vztlaku 43


2009

& V o

objemový tok vzduchu přirozeným větráním (při vypnutém nuceném větrání) včetně toku vzduchovody větrací soustavy

&′ V x

přídavný objemový vzduchový tok infiltrací při vypnutém nuceném větrání způsobe& ′ = V n50 e ný účinky větru a vztlaku, V x

β

podíl délky časového úseku, kdy je v provozu větrací zařízení, a délky výpočtového období.

V nebytových budovách mohou být větrací soustavy vypnuty po značnou část doby. Toto se bere v úvahu určením odlišných časových úseků nebo určením hodnoty β. Špatný odhad hodnoty β nebo špatné stanovení úseků provozu může vést k velkým chybám výsledku. & průměrnou Pro soustavy nuceného větrání s proměnlivou návrhovou výměnou vzduchu, je V f výměnou vzduchu ventilátory během jejich provozní doby. 4.2.2.1 Větrací soustavy se zařízením na využití tepla z odváděného vzduchu

Pro budovy s ohřevem čerstvého vzduchu teplem z odváděného vzduchu jsou tepelné ztráty nuceným větráním sníženy činitelem (1-ηhru), kde ηhru je účinnost zařízení pro zpětné získávání tepla. Efektivní výměna vzduchu pro výpočet tepelné ztráty se stanoví ze vztahu: .

.

.

& =V & ⋅ (1 − η ) + V &x V f hru

(m3/h)

(4-15)

kde ηhru7

je

celková účinnost zpětného získávání tepla, zahrnující rozdíly mezi objemovými vzduchovými toky přívodního a odváděného vzduchu.

Teplo ve vzduchu odváděném z budovy netěsnostmi nemůže být využito. U soustav využívajících teplo z odváděného vzduchu pro přípravu teplé vody nebo pro vytápění pomocí tepelného čerpadla se výměna vzduchu započte bez redukce. Snížení potřeby energie jako důsledek zpětného získávání tepla se zohlední ve výpočtu potřeby energie příslušné větrací soustavy. Podle německé legislativy 8 se uplatní tyto hodnoty účinnosti zařízení pro využití tepla: •

standardní hodnota pro starší provedení ηhru = 0,6

•

standardní hodnota pro nové provedení ηhru = 0,8

•

u zařízení v bytových domech instalovaných do roku 1999 se standardní hodnota snižuje o 10% na ηhru = 0,54

•

u bytových zařízení instalovaných do roku 1999 se standardní hodnota snižuje o 10% na ηhru = 0,74

7 8

V některých ČSN EN se vyskytuje namísto ηhru označení ηv Soubor 10 dílčích norem DIN V 18599 Energetické hodnocení budov

44


•

2009

je-li u bytových zařízení instalován zemní výměník pro předehřev vzduchu, zvyšuje se standardní hodnota o 10 %, tj. u starších provedení na η hru = 0,66 a u nových na ηhru = 0,88.

PŘÍKLAD 4-1 Zadání: výpočet tepelné ztráty (tepelného výkonu) bytového domu.

Panelový bytový se třemi vchody a osmi podlažími je postaven ve stavební soustavě Larsen & Nielsen. Tato soustava (L & N) byla určena pro výstavbu bytových domů v Praze. Je řešena jako systém nosných příčných a podélných stěn obecně se třemi rozpony: 2,7 m; 3,6 m a 4,5 m. Konstrukční výška soustavy je 2,8 m. Stropní železobetonové panely jsou plné o tloušťce 160 mm. Nosné stěnové panely mají tloušťku 150 mm. Příčky jsou betonové o tloušťce 65 mm. Obvodový plášť v průčelí je nenosný o celkové tloušťce 210 mm ve složení: 100 mm vnitřní železobetonová vrstva, 50 mm tepelná izolace z pěnového polystyrenu a 60 mm vnější betonová vrstva. Charakteristické údaje budovy L & N jsou v tabulce 4-11. Střecha je plochá jednoplášťová s tepelnou izolací z polystyrénu. Větrání je tradiční s odvodem vzduchu bytovým jádrem. Řešení:

Vypočtou se součinitelé tepelné ztráty prostupem a větráním. U referenčního stavu a II varianty se uplatní nucené větrání s využitím tepla z odváděného vzduchu. Užijí se hodnoty uvedené v publikaci. Výpočet se provede pro tyto varianty: •

1. varianta - referenční provedení a užití, kdy pro výpočet se užijí hodnoty standardizovaného provedení, tj. hodnoty požadované legislativou - ČSN 73 0540 -2, vyhláškou č. 148/2007 Sb., ČSN EN a parametry standardizovaného užití

•

2. varianta - stávající provedení a užití, kdy se použijí hodnoty a parametry stávajícího stavu získané v průzkumu budovy. Tato varianta se užije ke stanovení dosažitelných úspor po opatřeních

•

3. varianta - I. soubor úsporných opatření, kdy se navrhne skupina opatření pro stavební funkční díly a TZB

•

4. varianta - II. soubor úsporných opatření, kdy se navrhne skupina opatření pro stavební funkční díly a TZB.

Shromáždění údajů a vstupní hodnoty jsou v tabulkách 4-11 až 4-14. V tabulkách 4-15 až 420 je výpočet součinitelů tepelné ztráty prostupem, v 4-21 a 4-22 tepelné ztráty přirozeným a nuceným větráním a v tabulce 23 přehled součinitelů tepelných ztrát prostupem a větráním a tepelných výkonů. V tabulce 4-24 a na obrázku 4-6 jsou tepelné ztráty prostupem a větráním pro stavební funkční díly.

45


2009

Larsen & Nielsen orientace budovy ke světovým stranám

Železobetonový sendvičový panel s tepelnou izolací tl. 50 mm stávající R

1,02

U

0,84

referenční

I. soubor opatření

II. soubor opatření

Rzat

3,86

1,93

4,88

U zat

0,25

0,48

0,20

125

40

170

Tloušťka zateplení v mm

Otvorové výplně U stávající - okna dřevěná zdvojená

2,80

referenční



1,20

1,40

1,10

Rzat

3,26

4,85

4,85

U zat

0,29

0,20

0,20

70

140

140

1,34

2,25

2,25

0,59 30

0,39 70

0,39 70

Střecha plochá jednoplášťová R

1,67

U

0,60

Tloušťka zateplení v mm

Strop (podlaha) do suterénu R

0,66

U

1,00

Rzat U zat Tloušťka zateplení v mm

Ss L&N – hodnoty U

TABULKA 4-11

46


2009

Součinitel prostupu tepla U -2

-1

W.m .K

POSUZOVANÁ KONSTRUKCE referenční stav

stávající stav



Železobetonový sendvičový panel

0,25

0,84

0,48

0,20

Okna dřevěná zdvojená

1,20

2,80

1,40

1,10

Střecha jednoplášťová

0,30

0,60

0,20

0,20

Strop nad suterénem

0,60

1,00

0,42

0,42

TABULKA 4-12

SOUČINITELÉ PROSTUPU TEPLA

BYTY struktura

počet vstupů

počet bytů

počet místností

obytná plocha POb -v m 2 (součet ploch obytných místností v bytu)

počet osob

1 byt

3

B3

12

B2

24

B1

12

celkem

1+kk 1+kk 2+k 2+k 2+k 3+k 3+k 1+k 1+kk 2+k 3+k 4+k 3+k 3+k 4+k 4+k

48

počet osob celkem

0 247 0 783 0 0 675 0 0 0 0 0 0 0 0 0

32,62

56,29

zastavěná plocha všech podlaží s byty

2 701

Zastavěná plocha je součet zastavěných ploch v podlažích s byty. Je to plocha půdorysného řezu vymezená vnějším obvodem svislých konstrukcí budovy bez balkónů a lodžií

geometrie lodžie a balkóny

2 144,9

zastavěná plocha

plocha bytů užitková PU

délka v m šířka v m plocha lodžií typického podlaží plocha lodžií vstupního podlaží vč. zapuš. závětří plocha lodžií typických podlaží plocha lodžií všech podlaží zastavěná plocha typického podlaží zastavěná plocha vstupního podlaží s byty zastavěná plocha všech typických podlaží

délka části vstupního podlaží s byty v m

54,37 konstrukční výška v m

šířka části vstupního podlaží s byty v m

12,42 počet typických podlaží

TABULKA 4-13

celkem

8,48 8,48

11,19

užitková plocha v m 2

celkem

0 102 0 204 0 0 134 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0,00 348,72 0,00 986,40 0,00 0,00 809,76 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

440

2 145

průměrný byt

2,0

PLOCHY V m2 675,3

1 byt

1705,32

na 1 byt

96

celkem

20,58

96

PLOCHY V m2 půdorysná plocha

0 12 0 48 0 0 36 0 0 0 0 0 0 0 0 0

vedlejší plocha PPb v m 2 (součet ploch místností příslušenství bytu)

44,7

3

OBJEMY v m

54,37 celkem obestavěný 12,42 0,0 0,0 0,0

obestavěný typického podlaží obestavěný vstupního podlaží s byty obestavěný všech typických podlaží obestavěný všech podlaží s byty

0,0 vztažený k 1 bytu

7 563,4 1 890,8 1 890,8 5 672,5 7 563,4 157,6

675,3 675,3 2 025,9 2,80 světlá výška v m

2,60

3,0

PLOCHY BYTŮ A GEOMETRIE

47


počet osob:

OBVODOVÝ PLÁŠŤ - PLOCHA

2009

96

Plochy

plochy stavebních dílů a délky spár otvorové ΣL výplně 2

1 065,6 430,6 675,3 675,3 2 846,7

Délky

1 205,5

délka spáry mezi výplní a zdivem v (m)

0,0

Plochy a délky

MĚRNÉ HODNOTY VZTAŽENÉ NA 1 BYT neprůsvitného pláště otvorových výplní střechy délka spáry u otvorových výplní (m) délka spáry mezi výplní a zdivem v (m)

22,2 9,0 14,1 25,1 0,0

2

m / m2

MNOŽSTVÍ STUDENÉ A TEPLÉ VODY počet bytů počet osob l /osoba, den 3

48 96 153,0

m / osobu/ rok celkem voda z toho: studená teplá studená na 1 byt teplá na 1 byt počet výtokových armatur celkem z toho: kuchyňských umyvadlových vanových jiných - výtoky SV

TABULKA 4-14

východ západ jihoV jihoZ jih severoZ severoV

55,8 5 361,1 2 680,6 2 680,6 55,8 55,8 150 48 48 48 6

215,3 215,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

602,8 602,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0

0,0

0,0

430,6

1 205,5

0,0

sever celkem

MĚRNÉ HODNOTY VZTAŽENÉ NA 1 m OTVOROVÉ VÝPLNĚ délka spáry u otvorových výplní (m) 2,80 0,00 délka spáry mezi výplní a stavební konstrukcí v (m)

m3 / rok

m

m

neprůsvitného pláště otvorových výplní střechy jiné - vnitřní plocha celková obvodového pláště

INFILTRACE délka spáry u otvorových výplní (m)

ks

Σ Ls

Σ L − délka spáry v otvorové výplni Σ Ls −

délka spáry mezi otvorovou výplní a stavební konstrukcí

MĚRNÉ HODNOTY VZTAŽENÉ NA 1 m UŽITKOVÉ PLOCHY BYTU Celková užitková plocha Zastavěná plocha všech podlaží

2

2 144,9 2 701,2

Otvorová výplň / PU užitková plocha

20%

Otvorová výplň / zastavěné ploše celkové

16%

VYTÁPĚNÍ Počet otopných těles v ks

264

Počet armatur u otopných těles v ks Délka potrubí v nevytápěných prostorách v m

264 109,0

počet zón se samostatným regulačním uzlem

2

počet regulačních uzlů

2

počet dnů vytápění referenční počet dnů vytápění skutečný (plné i tlumené

244 365

počet dnů přípravy TV

365

PLOCHY A MĚRNÉ HODNOTY VYBRANÝCH FUNKČNÍCH STAVEBNÍCH DÍLŮ

48

TABULKA 4-15

Železobeton ový panel

0,00

49

-12

20

θe

θint,i

0,84

-12

20

θe

θint,i

0,94 0,00

Ukc

1066

0,10

ΔUtb

Aj

1,00

ek

Uk

1 002

HT,ie

ΦT,i

STÁVAJÍCÍ STAV

0,25

1 066

0,27 0,00

Ukc

Aj

0,02

ΔUtb

Uk

1,00

ek

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ie 288 0

ΦT,i

stavební funkční díly

REFERENČNÍ STAV

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

Průčelí

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

Štíty

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

NÁVRHOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA PROSTUPEM TEPLA - součinitel tepelné ztráty z vytápěného prostoru přímo do venkovního prostředí

20

-12

431

2,80

3,05 0,00

0,25

1,00

1 313

20

-12

431

1,20

1,30 0,00

0,10

1,00

560


0

20

-12

0

0,00

0,25 0,00

0,25

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,25 0,00

0,25

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0,00

Otvorové výplně

0

20

-12

0

0,00

0,25 0,00

0,25

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0,00

neprůsvitné obvodové stěny 20

-12

1 066

1 002

1 066

288

otvorové výplně 431

1 313

431

560

ZAVEDENÍ POSTUPU VÝPOČTU POTŘEBY TEPLA A CHLADU PODLE NOVELIZOVANÉ EN ISO 13790 2009

SOUČINITEL TEPELNÉ ZTRÁTY PRO STÁVAJÍCÍ STAV A PRO REFERENČNÍ VARIANTU

TABULKA 4-16

Střecha jednoplášťo vá 0

50

0,02

0,32 0,00

0,30

675

-12

20

ΔUtb

Ukc

Uk

Aj

θe

θi

0

0

0

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

473

20

-12

675

216

ΦT,i

473

1,00

0,10

0,70 0,00

0,60

675

-12

20

HT,ie

ek

ΔUtb

Ukc

Uk

Aj

θe

θi 20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

20

-12

675

0,00

0,00

Průčelí

0,02 0,00 0,00 0 -12 17,0

Ukc Uk Aj θe θi

0,06 0,10 0,10 0,00 0,00 0 -12 18,0

bu ΔUtb Ukc Uk Aj θe θi

0

0,02

ΔUtb

STÁVAJÍCÍ STAV

0,09

bu

18,0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,06

0

17,0

-12

0,00

0,00

0,02 0,00

0,02

0,09

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,iue 0 0

HT,iu

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

ΦT,i 0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0


ΦT,i

STÁVAJÍCÍ STAV

1,00

ek

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ie 216

ΦT,i


Podlaha do exteriéru

0

18,0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,06

0

17,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,09

0

0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,06

0

17,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,09

0

0

18,0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,06

0

17,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,09

0

Štíty

0

18,0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,06

0

17,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,09

0

0

18,0

-12

0

0,00

0,25 0,00

0,25

0,06

0

17,0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,09

0,00

0

18,0

-12

0

0,00

0,25 0,00

0,25

0,06

0

17,0

-12

0

0,00

0,25 0,00

0,25

0,09

0,00

Otvorové výplně

REFERENČNÍ STAV

REFERENČNÍ STAV

Střecha

NÁVRHOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA PROSTUPEM TEPLA - součinitel tepelné ztráty nevytápěným prostorem z vytápěného prostoru do venkovního prostředí

střecha


0

18,0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,06

0

17,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,09

0

Střecha

0

18,0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,06

0

17,0

-12

0,00

0,00

0,02 0,00

0,02

0,09

0



SOUČINITEL TEPELNÉ ZTRÁTY PRO STÁVAJÍCÍ STAV A PRO REFERENČNÍ VARIANTU

0,00

0,00

51

20

20

0

18,0

20

Aj

θe

θi

0,00

0,05

0,00

0,05

0,00

Ukc

Uk

0

0,05

20

18,0

0

0,00

0,05

0,06

0

0,06

fi,j

ΔUtb

HT,ij

ΦT,i

STÁVAJÍCÍ STAV

θi

θe

0

19,0

0

19,0

Aj

0,00

0,00

0,00

0,00

Uk

0,02

0,02

Ukc

0,02

0,02

ΔUtb

20

18,0

0

0,00

0,00

0,05

0,05

0,06

0

20

19,0

0

0,00

0,00

0,02

0,02

20

0

675

1,00

0,00

1,05

0,05

0,63

443

20

0

675

0,60

0,00

0,62

0,02

20

0,0

0

0,00

0,00

0,05

0,05

0,63

0

20

0,0

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0 0,63

262 0,63

0

0

18,0

5

0

0,00

0,00

0,05

0,05

0,43

0

20

5,0

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,47

0

Vnitřní konstrukce

Strop nad 0,00 suterén em

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ij 0 0 0 fi,j 0,03 0,03 0,03

ΦT,i


0

20

10,0

0

0,00

0,00

0,05

0,05

0,31

0

20

10,0

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,31

0,00

18,0

0

0

0,00

0,00

0,05

0,05

0,60

0

20

0

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,63

0

0,00

0

0

18,0

10

0

0,00

0,00

0,05

0,05

0,27

0

20

10

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,31

675

443

675

262

stěny

0 20

θi

0 0 20

θi

Gw

θe

1,00

Uequiv,k

Aj

0,00

fg1

0,00

1,45

fg2

Uk

0 0,63

HT,ig

ΦT,i

STÁVAJÍCÍ STAV

0

θe

1,00

Gw Aj

0,00

0,00

1,45

fg1 Uequiv,k Uk

0,63

fg2

15

0

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,56

0

15

0

0

0,00

1,00

0,00

1,45

0,56

18,0

0

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,60

0

17,0

0

0

0,00

1,00

0,00

1,45

0,59

0

20

5

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,47

0

20

5

0

0,00

1,00

0,00

1,45

0,47

15

5

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,37

0

15

5

0

0,00

1,00

0,00

1,45

0,37

0

podlahy

Konstrukce NA a POD terénem

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ig 0 0 0

ΦT,i


0

18,0

5

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,43

0

17,0

5

0

0,00

1,00

0,00

1,45

0,41

REFERENČNÍ STAV

REFERENČNÍ STAV

vnitřní konstrukce

NÁVRHOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA PROSTUPEM TEPLA - součinitel tepelné ztráty z nebo do vytápěných prostorů při různých teplotách

0

0

0

0

REFERENČNÍ STAV

neprůsvitné obvodové stěny

otvorové výplně 431

560

675

262


1 066

1 002

431

1313

675

443

STÁVAJÍCÍ STAV

1 066

288

střecha 675

473

675

216

celkem 2 847

3 231

2 847

1 325

celkem kontrola

2 847

3 231

2 847

1,13

0,47

0,94

0,27

Průměrný součinitel prostupz tepla budovy Uem neprůsvitné obvodové stěny 1 325

otvorové výplně 3,05

1,30

U

0,66

0,39


TABULKA 4-17


střecha 0,70

0,32

celkem 1,13

0,47


SOUČINITEL TEPELNÉ ZTRÁTY PRO STÁVAJÍCÍ STAV A PRO REFERENČNÍ VARIANTU vnitřní konstrukce

TABULKA 4-18

Železobeton ový panel

0,00

52 20

20

0,20

-12

20

θe

θint,i

Ukc

1066

0,22 0,00

ΔUtb

Aj

0,02

ek

Uk

234

1,00

HT,ie

ΦT,i


θint,i

-12

-12

θe

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

0

0,48

0,00

0,02 0,00

0,02

1 066

0,50 0,00

Ukc

Aj

0,02

ΔUtb

1,00

Uk

1,00

ek


ΦT,i



0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

Průčelí

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

Štíty

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0,00


20

-12

431

1,10

1,20 0,00

0,10

1,00

517

20

-12

431

1,40

1,50 0,00

0,10

1,00

646


0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0,00

Otvorové výplně

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0

20

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

1,00

0,00


SOUČINITEL TEPELNÉ ZTRÁTY PRO VARIANTY III A IV

TABULKA 4-19

Střecha jednoplášťo vá

Střecha

0

53

0,02

0,22 0,00

0,20

675

-12

20

ΔUtb

Ukc

Uk

Aj

θe

θi

0

0

0

0

Aj 19,0

0,02 0,22 0,00

0,20

675

-12

ek

ΔUtb

Uk

Aj

θe

Ukc

149

1,00

HT,ie

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

-12

675

θe

-12

0

0,00

Uk Aj

0,10 0,00

Ukc

ΔUtb

0


θi

-12

0,00

Uk θe

0,02 0,00

0,03 0,02

Ukc

ΔUtb

bu

0,00 0,10

149

20

-12

675

151

bu

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

ΦT,i

0,00

Průčelí

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,00

0

19,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,03

0

-12

0

0,00

0,02 0,02 0,00

0,00

0

19,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,03

0,00


0,00

HT,ie

0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0



0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,00

0

19,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,03

0

0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,00

0

19,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,03

0

Štíty

0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,00

0

19,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,03

0,00

0

-12

0

0,00

0,10 0,10 0,00

0,00

0

19,0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,03

0,00

0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,00

0

19,0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,03

0,00

Otvorové výplně


ΦT,i 0

20

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

1,00

0

Podlaha do exteriéru střecha

ΦT,i


1,00

ek

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ie 151

ΦT,i




0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,00

0

19,0

-12

0

0,00

0,02 0,00

0,02

0,03

0

Střecha

0

-12

0

0,00

0,10 0,00

0,10

0,00

0

19,0

-12

0,00

0,00

0,02 0,00

0,02

0,03

0




0,00

0,00

0,02

0,02

ΔUtb

Ukc

54

20

20

186

20

0

675

0,42

0,00

0,44

0,02

0

0

20

0

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,63

0

0

20

5

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,47

0

0

0

20

10

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,31

0,00

0

0

20

0

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,63

0,00

0

20

10

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,31

0

0

186

675

186

0

19

20

Aj

θe

θi

0,00

Ukc

0,00

0,00

0,02

ΔUtb

Uk

0,02

0,02

fi,j

20

19

0

0,00

0,02

0,03

0

0,03

HT,ie

20

19

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,03

20

0

675

0,42

0,00

0,44

0,02

0,63

20

0

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,63

20

5

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,47

20

10

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,31

20

0

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,63

20

10

0

0,00

0,00

0,02

0,02

0,31

675

stěny

θi

20

0

0

Aj θe

0,00

1,00

Gw Uk

0,00

1,45

0,63

Uequiv,k

fg1

fg2

0

20


θi

0

Aj 0

0,00

Uk θe

1,00

0,00

1,45

0,63

Gw

Uequiv,k

fg1

fg2

15

0

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,56

0

15

0

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,56

19,9

0,00

0,00

0,00

1,00

0,30

1,45

0,62

0

19,0

0

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,61

0

20

5

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,47

0

20

5

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,47

15

5

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,37

0

15

5

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,37

0

podlahy


Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ig 0 0 0

ΦT,i


HT,ig

0

20

19,0

0

0,00

0,00

0,02

0,02

186 0,63

0


ΦT,i

0

0

Strop nad suterén em

Vnitřní konstrukce vnitřní konstrukce

ΦT,i


θi

19,0

19,0

θe

0

0

0,00

0,00

Aj

0,00

0,02

0,02

0,03

Uk

0,00

0,03

fi,j

0,03

0,00


ΦT,i



0

19,9

5

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,47

0

19,0

5

0

0,00

1,00

0,30

1,45

0,45


0

0

0

0


431

646


1 066

234

431

517


1 066

533


TABULKA 4-20 otvorové výplně


675

186

675

186

střecha 675

149

675

151

celkem 2 847

1 085

2 847

1 515

celkem kontrola 2 847

1 085

2 847

1 515

Průměrný součinitel prostupz tepla budovy Uem 0,38

0,53





V& inf,i = 2 ⋅ V& i ⋅ n 50 ⋅ e i ⋅ ε i

objem vytápěných místností vypočtený z vnitřích rozměrů

označení & V i

referenční stávající stav stav

2009

upravený stav

jednotky

5 577

5 577

5 577

m

3

výškový korekční činitel

εi

1,20

1,20

1,20

-

stínicí činitel

ei

0,03

0,03

0,03

-

intenzita výměny vzduchu

n50

2

4

2

h

803

1 606

803

m h

množství vzduchu infiltrací způsobené větrem a účinkem vztlaku na plášť budovy

V& inf,i

-1

3. -1

V& min, i = n min ⋅ V& i -1

minimální intenzita výměny venkovního vzduchu

nmin

0,50

0,50

0,50

h


V& i

5 577

5 577

5 577

m

V& min, i

2 788

2 788

2 788

m h

V& i

2 788

2 788

2 788

m h

Hv,i

948

948

948

W.K

θint,i

20

20

20

°C

výpočtová venkovní teplota

θe

-12

-12

-12

°C

součinitel návrhové tepelné ztráty větráním

Hv,i

948

948

948

W.K

Φv,i

30 337

30 337

30 337

W

30,3

30,3

30,3

kW

hygienické množství vzduchu

3

3. -1

H v ,i = 0,34 ⋅ V& i

výměna vzduchu ve vytápěném prostoru součinitel návrhové tepelné ztráty větráním

3. -1 -1

Φv,i = Hv,i . (θint,i - θe) výpočtová vnitřní teplota

návrhová tepelná ztráta větráním

TABULKA 4-21

-1

SOUČINITEL TEPELNÉ ZTRÁTY PRO VĚTRÁNÍ A NÁVRHOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA NA VĚTRÁNÍ

55


označení

referenční stav

stávající stav

2009

upravený stav

jednotky

celkový objemový tok vzduchu .

.

& V

.

V = Vf + Vx

3 234

3 681

3 234

m

3

trvalý provoz průměrný objemový tok vzduchu větrací soustavy v provozu; vyšší hodnota z

& nebo V & V sup ex

větraný objem

& V f

2 788

2 788

2 788

m

3

V

5 577

5 577

5 577

m

3

-1

přiváděného

n

0,50

0,50

0,50

odváděného

n

0,50

0,50

0,50

& V x

446

892

446

m /h


n50

2

4

2

h

množství přiváděného vzduchu

& V sup

2 788

2 788

2 788

m /h

množství odváděného vzduchu

& V ex

2 788

2 788

2 788

m /h

činitel větrné expozice pro třídu stínění

e

0,04

0,04

0,04

-

činitel větrné expozice podle počtu exponovaných stěn

f

15

15

15

-

V& inf,i

803

1 606

803

m h

& V

3 234

3 681

3 234

m h


& V 0

2 788

2 788

2 788

m

přídavný objemový tok vzduchu vyvolaný větrem a vztlakem (infiltrací) při netěsném obvodovém plášti budovy při zapnutém nuceném větrání

& V x

446

892

446

m h

přídavný objemový tok vzduchu vyvolaný větrem a vztlakem (infiltrací) při netěsném obvodovém plášti budovy při vypnutém mechanickém větrání způsobený účinky větru a vztlaku

&´ V x 446

892

446

m h

1,00

1,00

1,00

-

výměna vzduchu

V ⋅ n 50 ⋅ e

.

Vx =

přídavný objemový tok vzduchu vyvolaný větrem a vztlakem (infiltrací) při netěsném obvodovém plášti budovy

h

1+

. ⎡ . ⎤ f ⎢ V sup − V ex ⎥ ⋅ e ⎢ V ⋅ n 50 ⎥ ⎣ ⎦

2

množství vzduchu infiltrací způsobené větrem a účinkem vztlaku na plášť celé budovy

3

-1

3

3

3. -1

přerušovaný provoz . . . ⎛. & ' ⎞⎟ ⋅ (1 − β ) + ⎛⎜ V f + V x ⎞⎟ ⋅ β V = ⎜ V0 + V x ⎝ ⎠ ⎝ ⎠

objemový tok vzduchu

& ′ = V ⋅n ⋅e V x 50

3. -1

3

3. -1

3. -1

podíl délky časového úseku, kdy je v provozu větrací zařízení, a délky výpočtového období

β

celková účinnost zpětného získávání tepla

ηv

80%

60%

80%

objemový tok vzduchu při využití tepla trvalé větrání

& V

1 004

2 008

1 004

m h

objemový tok vzduchu při využití tepla přerušované větrání

& V

1 004

2 008

1 004

m h

trvalé nucené větrání

Hve,mech

1 100

1 251

1 100

W.K

přerušované nucené větrání

Hve,mech

1 100

1 251

1 100

W.K

trvalé nucené větrání s využitím tepla

Hve,mech

341

683

341

W.K

přerušované nucené větrání s využitím tepla

Hve,mech

341

683

341

W.K

θint,i

20

20

20

°C

.

.

.

V = V f ⋅ (1 − η v ) + V x součinitel návrhové tepelné ztráty větráním

& H ve,mech = 0,34 ⋅ V

výpočtová vnitřní teplota výpočtová venkovní teplota pro nucené věrání trvalé nucené větrání přerušované nucené větrání

návrhová tepelná ztráta větráním trvalé nucené větrání s využitím tepla Φve,mech = Hve . (θint,i - θe) přerušované nucené větrání s využitím tepla

TABULKA 4-22

3. -1

3. -1

-1 -1 -1

-1

θe

-12

-12

-12

°C

Φve,mech Φve,mech

35 35

40 40

35 35

kW kW

Φve,mech

11

22

11

kW

Φve,mech

11

22

11

kW

SOUČINITEL TEPELNÉ ZTRÁTY PRO NUCENÉ VĚTRÁNÍ A NÁVRHOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA NA VĚTRÁNÍ

56

HT,ie

W.K

referenční stav stávající stav I. soubor opatření II. soubor opatření

HT,iu

W.K

referenční stav stávající stav I. soubor opatření II. soubor opatření referenční stav stávající stav I. soubor opatření II. soubor opatření

HT,ig

W.K

HT,ij

W.K


HT,i

W.K


Hve,i

W.K

ΦT,ie

kW

9 32 17 8

18 42 21 17

0 0 0 0

7 15 5 5

34 89 43 29

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

ΦT,iu

kW

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0 262 443 186 186

ΦT,ig

kW

ΦT,ij

kW

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 8 14 6 6

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 8 14 6 6

1 325 3 231 1 515 1 085

ΦT,i

kW

9 32 17 8

18 42 21 17

8 14 6 6

7 15 5 5

42 103 48 35

948 948 948 948

Φve,i

kW

-1

-1

262 443 186 186 288 1 002 533 234

560 1 313 646 517

262 443 186 186

216 473 151 149

větráním přirozeným

-1

θint,i

°C

20

-12 20

-12 20

stávající stav součinitel návrhové tepelné ztráty přirozeným větráním trvalé nucené větrání přerušované nucené větrání trvalé nucené větrání s využitím tepla přerušované nucené větrání s využitím tepla

Hv,i

948

kW

10,9 40,0 10,9 10,9

upravený

-12

stávající

°C

referenční

341 Φve,mech 1 251 341 341

θe

30,3 30,3 30,3 30,3 větráním nuceným

-1

součinitel návrhové tepelné ztráty větráním - nucené

celkem

1 064 2 788 1 329 900

větráním nuceným

výpočtová vnitřní teplota průměrná

střecha

216 473 151 149

Hve,mech W.K



560 1 313 646 517

větráním přirozeným


otvorové výplně


celkem

střecha

otvorové výplně

288 1 002 533 234

-1

-1

součinitel tepelné ztráty

prostupem vnitřní konstrukce

návrhová tepelná ztráta

prostupem

-1


2009





upravený stav -1

W.K

Hve,mech

1 251

Hve,mech

1 251

W.K

Hve,mech

683

W.K

Hve,mech

683

W.K

948

referenční stav -1

948

W.K

-1

1 100

W.K

-1

1 100

W.K

-1

341

W.K

-1

341

W.K

W.K

-1

1 100

-1

1 100

W.K

-1

341

W.K

-1

341

W.K

W.K

referenční stav

W.K

stávající stav

-1 -1 -1

-1

-1



Hve,i

948

W.K-1

948

W.K-1

948

W.K-1

948

W.K-1

součinitel návrhové tepelné ztráty - nucené

Hve,mech

341

W.K-1

1 251

W.K-1

341

W.K-1

341

W.K-1

součinitel návrhové tepelné ztráty - celkové

Hve

341

W.K-1

948

W.K-1

948

W.K-1

341

W.K-1

Φve,i; ve,mech

10,92

W.K-1

30,34

W.K-1

30,34

W.K-1

10,92

W.K-1

součinitel návrhové tepelné ztráty - přirozené

návrhová tepelná ztráta - celkova

TABULKA 4-23

PŘEHLED SOUČINITELŮ TEPELNÉ ZTRÁTY PROSTUPEM A PRO PŘIROZENÉ I NUCENÉ VĚTRÁNÍ A NÁVRHOVÝCH TEPELNÝCH ZTRÁT NA VĚTRÁNÍ

57

TABULKA 4-24

58

7 celkem Ф

tepelná ztráta budovy 100%

53,3

10,9

6,9

8,4

17,9

9,2

kW

tepelné ztráty

6 infiltrace Фv

0,32

0,39

1,30

0,27

W.m-2.K-1

součinitel prostupu tepla

42,4

675

střecha a vodorovné konstrukce do exteriéru

4

2 701

m2

plocha podlaží

5 celkem prostupem ФT

675

vnitřní svislé a vodorovné konstrukce

431

2 otvorové výplně

3

1 066

7 563

m3

m2

obvodové stěny bez 1 výplní

CELKEM

48

obestavěný prostor

plocha stavebního dílu % z Φc

100%

20,5%

79,5%

13,0%

15,7%

33,6%

17,3%

referenční řešení

0,70

0,66

3,05

0,94

W.m-2.K-1


251%

133,7

30,3

103,4

15,1

14,2

42,0

32,1

kW

tepelné ztráty

stávající stav

100%

22,7%

77,3%

11,3%

10,6%

31,4%

24,0%

% z Φc

0,22

0,28

1,50

0,50

W.m-2.K-1


148%

78,8

30,3

48,5

4,8

5,9

20,7

17,0

kW

tepelné ztráty % z Φc

100%

38,5%

61,5%

6,1%

7,5%

26,2%

21,6%


0,22

0,28

1,20

0,22

W.m-2.K-1


86%

45,7

10,9

34,7

4,8

5,9

16,5

7,5

kW

tepelné ztráty

100%

23,9%

76,1%

10,4%

13,0%

36,2%

16,4%

% z Φc



TEPELNÉ ZTRÁTY PROSTUPEM A VĚTRÁNÍM

II. soubor opatření I. soubor opatření stávající stav referenční budova

HODNOTY TEPELNÉ ZTRÁTY V kW

45,7 78,8 133,7 53,3 0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0

140,0

TEPELNÉ ZTRÁTY BUDOVY Ф

2009

obvodové stěny bez výplní

otvorové výplně


infiltrace Фv



TEPELNÁ ZTRÁTA V kW OBRÁZEK 4-6

4.3

TEPELNÁ ZTRÁTA PROSTUPEM A VĚTRÁNÍM

VÝPOČET TEPELNÝCH ZISKŮ VNĚJŠÍCH A VNITŘNÍCH

Tepelné zisky se stanoví měsíční metodou s oceněním využití tepelných zisků. 4.3.1

Vnitřní tepelné zisky

Vnitřní tepelné zisky produkují vnitřní zdroje tepla. jsou to i záporné tepelné zisky (ztráty tepla z vnitřního prostředí do zdrojů chladu nebo chladného prostředí. Vnitřní tepelné zisky zahrnují: •

metabolické teplo od uživatelů Φint,Oc a ztráty tepla ze zařízení Φint,A

•

ztráty tepla z osvětlovacích zařízení Φint,L 59


2009

•

ztráty tepla z rozvodů teplé a studené vody a kanalizační soustavy nebo teplo pohlcované do nich Φint,WA. Ztráty tepla z rozvodů teplé vody se nezahrnou do bilance podle této normy, ale posuzují se v soustavě pro přípravu TV

•

ztráty tepla z nebo teplo pohlcované do otopné, chladící a větrací soustavy Φint,HVAC. Uvedené ztráty tepla se nezahrnou do bilance podle této normy, ale posuzují se v jednotlivých soustavách

•

teplo z procesů a zboží nebo do nich Φint,Proc.

U užité měsíční metody jsou tepelné zisky z vnitřních zdrojů tepla Qint, vyjádřené v GJ, vypočteny dle rovnice: ⎛ ⎞ ⎛ ⎞ Q int = ⎜ ∑ Φ int .mn ,k ⎟ ⋅ t + ⎜ ∑ (1 − b tr ,l )⋅ Φ int,mn ,u ,l ⎟ ⋅ t ⎝ k ⎠ ⎝ l ⎠

(GJ/měsíc)

(4-16)

kde btr,l

je

redukční činitel pro přiléhající prostor s neupravovaným prostředím s vnitřním zdrojem tepla l definovaný v ČSN EN ISO 13789; ve stávajících výpočtech uvažujeme hodnotu 0

Φint,mn,k

časově zprůměrovaný tepelný tok z vnitřního zdroje tepla k (W)

Φint,mn,u,l

časově zprůměrovaný tepelný tok z vnitřního zdroje tepla l v přiléhajícím neupravovaném prostoru (W)

t

délka uvažovaného měsíce (den, h).

Vzhledem k různorodým podkladům pro vnitřní teplené zisky se tepelné toky i časové období přepočtou na GJ a měsíc. Část tepla může být zpětně získána buď konstrukcí a vybavením budovy, nebo soustavou samotnou, anebo jinou soustavou. Bilanční výpočet podle ČSN EN ISO 13790 uvažuje pouze teplo zpětně získatelné konstrukcí a vybavením budovy. Ve výpočtu potřeby energie se neuvažují malá množství tepla, která jsou skutečně zpětně získatelná budovou. 4.3.1.1 Metabolické teplo od obyvatel a ztrátové teplo z přístrojů

Hodnoty tepelného toku metabolického tepla od obyvatel Φint,Oc a ztráty tepla zařízení Φint,A se stanoví na podkladě tabulek. Typické vnitřní tepelné toky závislé na obsazenosti a druhu budovy uvádí tabulky 4-25 až 428. Přítomnost osob, jak pro standardní obsazenost, tak pro okamžitou obsazenost, může být kratší než je doba provozu technických soustav budovy.

60


TABULKA 4-25

Dny

TEPELNÝ TOK OD OSOB A SPOTŘEBIČŮ; ORIENTAČNÍ PODROBNÉ HODNOTY PRO BYTOVÉ DOMY

Hodiny

Bytové domy Obývací pokoj plus kuchyně Ostatní prostory (např. ložnice)

(Φint,oc + Φint,A)/Af W/m2

(Φint,oc + Φint,A)/Af W/m2

8,0 20,0 2,0 9,0 8,0 20,0 2,0 9,0 9,0

1,0 1,0 6,0 2,67 2,0 4,0 6,0 3,83 3,0

07.00 to 17.00 17.00 to 23.00 Pondělí až pátek 23.00 to 07.00 Průměr 07.00 to 17.00 17.00 to 23.00 Sobota a neděle 23.00 to 07.00 Průměr Průměr

TABULKY 4-26

2009

TEPELNÝ TOK OD OSOB A SPOTŘEBIČŮ; ORIENTAČNÍ PODROBNÉ HODNOTY PRO KANCELÁŘE

Kanceláře

Dny

Pondělí až pátek

Sobota a neděle

Kancelářské prostory (60 % z klimatizované podl. plochy)

Ostatní místnosti, chodby, lobby (40 % z klimatizované podl. plochy)

(Φint,oc + Φint,A)/Af

(Φint,oc + Φint,A)/Af

W/m2

W/m2

07.00 to 17.00

20,0

8,0

17.00 to 23.00

2,0

1,0

23.00 to 07.00

2,0

1,0

Průměr

9,50

3,92

07.00 to 17.00

2,0

1,0

17.00 to 23.00

2,0

1,0

23.00 to 07.00

2,0

1,0

Průměr

2,0

1,0

7,4

3,1

Hodiny

Průměr

(Φint,oc + Φint,A) je tepelný výkon od osob a zařízení, vyjádřený ve wattech. Af je definovaná podlahová plocha (m2)

61


TABULKA 4-27

2009

TEPELNÝ TOK OD OSOB; ORIENTAČNÍ GLOBÁLNÍ HODNOTY DLE OBSAZENOSTI, NEBYTOVÉ DOMY

Třída obsazenosti

Klimatizovaná podlahová plocha na osobu

Současnost

Φint,oc/Af W/m2

m2 I

1,0

0,15

15

II

2,5

0,25

10

III

5,5

0,27

5

IV

14

0,42

3

V

20

0,40

2

Φint,oc je tepelný tok od osob (W) Af je definovaná podlahová plocha (m2)

TABULKA 4-28

TEPELNÝ TOK OD SPOTŘEBIČŮ; ORIENTAČNÍ GLOBÁLNÍ HODNOTY DLE VYUŽITÍ BUDOVY, NEBYTOVÉ DOMY

Užití budovy

Kancelářská Vzdělání Zdravotní, klinické Zdravotní, neklinické Stravování Obchodní Shromažďování Ubytování Cela, vězení Sportovní Φint,A je tepelný výkon od spotřebičů (W) Af je definovaná podlahová plocha (m2)

Průměrný tepelProdukce tepla spotřeČasový podíl ný zisk od spobiči během doby proprovozu třebičů vozu Φint,A/Af fapp Φint,A/Af 2 W/m W/m2 15 0,20 3 5 0,15 1 8 0,50 4 15 0,20 3 10 0,25 3 10 0,25 3 5 0,20 1 4 0,50 2 4 0,50 2 4 0,25 1

4.3.1.2 Ztráta tepla z osvětlovacích zařízení

Hodnota vnitřního tepelného toku od osvětlení Φint,L je součtem dále uvedených hodnot. Hodnota vnitřního tepelného toku od osvětlovacích těles vypočtená jako podíl spotřeby energie osvětlovacích systémů v souladu s příslušnou normou na osvětlovací systémy určené v příloze A. Podíl menší než jedna je povolen v případě, že teplo je přímo odváděno podtlakovým větráním přes osvětlovací tělesa, Pokud je teplo z odváděného vzduchu znovu využito, musí být toto teplo započteno jako tepelný přínos větrací soustavy. 62


2009

Umělé osvětlení a jeho certifikaci včetně využitelného tepla zpracovalo STÚ-e, a.s. (ing. Dvořáček) v publikaci ČEA v roce 2005 a z ní je možné čerpat potřebné hodnoty (LENI apod.) 9. 4.3.1.3 Ztrátové teplo z rozvodů teplé a studené vody a kanalizace nebo jimi odváděné

Vnitřní tepelný tok v důsledku zpětně získatelných ztrát tepla v rozvodech teplé a studené vody a kanalizace Φint,WA,vyjádřený ve wattech, je součtem tří toků: Φint,WA = Φint,W,circ+Φint,W,other + Φint,MSW

(GJ/rok)

(4-17)

Φint,W,cirk = qint,W,circ.LW,circ

(GJ/rok)

(4-18)

s kde Φint,W,circ Φint,W,othe r

je

vnitřní tepelný tok v důsledku zpětně získatelných ztrát ze stálé nebo časově regulované cirkulace teplé vody (W) vnitřní tepelný tok v důsledku zpětně získatelných ztrát ze systémů teplé vody, s vyloučením cirkulace vody (W)

Φint,MSW

vnitřní tepelný tok v důsledku zpětně získatelných ztrát z kanalizačních rozvodů (W)

qint,W,cirk

(časově zprůměrovaný) vnitřní tepelný tok v důsledku zpětně získatelných ztrát z cirkulace teplé vody na metr délky (W)

LW,circ

délka potrubí cirkulace teplé vody v uvažované zóně budovy (W).

Teplo ze stálé cirkulace teplé vody

Tepelná ztráta vzniklá instalací a provozem cirkulace se stanoví podle ČSN EN 15316-3-2. V normě jsou definovány výpočetní postupy stanovující ztrátu tepla v závislosti na délce cirkulačního potrubí a kvality tepelné izolace vyjádřené lineárním součinitelem prostupu tepla λ ve W/m.K. Jakoukoli ztrátu tepla z cirkulace nepočítáme do tepelné bilance podle této normy ISO 13790, ale zahrnujeme ji do ztráty tepla soustavy pro přípravu TV v části rozvody. Teplo ze zbývající části teplé vody, rozvodů studené vody a rozvodů kanalizace

Hodnota vnitřního tepelného toku z důvodu zpětně získatelných ztrát z rozvodů teplé vody, jiných než je cirkulace teplé vody Φint,W,other se stanoví z příslušných norem na rozvody teplé vody – 15316-3-2. Rozvod TV, tj. vodorovnou část zpravidla v nevytápěném prostoru, svislou část a přípojky v závislosti na délce potrubí a kvalitě tepelné izolace vyjádřené lineárním součinitelem prostupu tepla λ ve W/m.K. Posoudíme ztráty tepla, využitelné části ztráty a skutečně využité. Jakoukoli ztrátu tepla z rozvodu TV nepočítáme do tepelné bilance podle této normy ISO 13790, ale zahrnujeme ji do ztráty tepla soustavy pro přípravu TV v části rozvody. Ztráty tepla rozvodů studené vody a kanalizace Φint,MSW v současné době zanedbáváme, v budoucnu mohou být aktuální, viz. severské přístupy. 9

Katalog postupů podle EN pro EA a EP pro budovy v části umělé osvětlení a denní na www.mpo-efekt.cz v části publikace 63


2009

4.3.1.4 Ztráta tepla z otopné, chladící, větrací soustavy

Vnitřní tepelný tok v důsledku zpětně získatelných ztrát z otopné, chladící a větrací soustavy nebo do nich Φint,HVAC, vyjádřený ve wattech, je součet tří prvků: Φint,HVAC = Φint,H + Φint,C + Φint,V

(GJ/rok)

(4-19)

kde Φint,H

je

vnitřní tepelný tok v důsledku zpětně získatelných ztrát z otopné soustavy (soustav), (W)

Φint,C

vnitřní tepelný tok v důsledku zpětně získatelných ztrát z chladící soustavy (soustav), (W)

Φint,V

vnitřní tepelný tok v důsledku zpětně získatelných ztrát z větrací soustavy (soustav), (W).

Tepelný tok se uvažuje jako kladný, jestliže směřuje ze soustavy do vnitřního prostředí; jako záporný, jestliže směřuje z vnitřního prostředí do soustavy, například tepelný tok do potrubí chladící vody. Hodnota vnitřního tepelného toku v důsledku využitelných ztrát tepla z otopné soustavy Φint,H sestává ze ztráty tepla prvků soustavy (například čerpadla, ventilátory a/nebo regulace) uvolňovaného v budově a tepla uvolňovaného při sdílení (otopné plochy a regulace), rozvodu, akumulaci a výrobě tepla. Postup a příslušné hodnoty uvádí •

ČSN EN 15316-2-1 pro část sdílení tepla ve vytápění

•

ČSN EN 15316-2-3 pro část rozvody a akumulace tepla ve vytápění

•

ČSN EN 15316-4-1 pro část výroby tepla – kotle ve vytápění

•

ČSN EN 15316-4-2 až 7 pro část výroby tepla – ostatní zdroje tepla pro vytápění.

Podle těchto norem se provede ohodnocení jednotlivých částí soustavy a tepelné ztráty snížené o jejich využitý díl se přičtou k potřebě tepla stanovené podle ISO 13790. Chladicí soustava

Hodnota vnitřního tepelného toku v důsledku zpětně získatelných ztrát z chladící soustavy Φint,C sestává ze ztráty tepla prvků soustavy (například čerpadla, ventilátory a/nebo regulace) uvolňovaného v budov a tepla uvolňovaného při sdílení (chladící plochy a regulace), rozvodu chladící vody, akumulaci chladu a výrobě chladu. Postup určuje příslušná norma na chladicí soustavy •

ČSN EN 15243 Větrání budov - Výpočet teplot v místnosti, tepelné zátěže a energie pro budovy s klimatizačními systémy.

Z nedostatku podkladů a zkušeností i omezeného vlivu se vnitřní tepelné zisky z chladící soustavy neuvažují. Větrací soustava

Hodnota vnitřního tepelného toku v uvažované budově v důsledku zpětně získatelných ztrát tepla z větrací soustavy Φint,V sestává z tepla sdíleného z prvků větrací soustavy (soustav). Postup určují příslušné normy na větrací soustavy 64


2009

•

ČSN EN 15242 včetně infiltrace

•

ČSN EN 15241 Větrání budov – Výpočtové metody pro stanovení energetických ztrát způsobených větráním a infiltrací v komerčních budovách

•

ČSN EN 15243 Větrání budov – Výpočet teplot v místnosti, tepelné zátěže a energie pro budovy s klimatizačními systémy.

Větrání budov – Výpočtové metody pro stanovení průtoku vzduchu

Z nedostatku podkladů a zkušeností i omezeného vlivu se vnitřní tepelné zisky z větrací soustavy neuvažují. 4.3.1.5 Teplo z technologie a zboží

Vnitřní tepelný tok v důsledku zpětně získatelných ztrát tepla z nebo do technologických procesů a zboží Φint,Proc sestává z tepla přeneseného z nebo do zvláštních technologických procesů v budově a/nebo zboží dodaného do budovy. Jestliže má zdroj tepla potenciálně značného významu teplotu, která je blízká vnitřní teplotě, je množství tepla, které je přeneseno závislé na teplotním rozdílu mezi zdrojem a vnitřním prostředím. V tomto případě nesmí být toto teplo započteno do vnitřních tepelných zisků, ale přenos tepla musí být přidán do přenosu tepla prostupem. 4.3.2

Sluneční tepelné zisky

Tepelné zisky vznikající jako důsledek sluneční radiace obvykle dostupné v dané lokalitě jsou závislé na orientaci sběrných ploch, trvalého a pohyblivého stínění, prostupnosti a pohltivosti slunečního záření a na vlastnostech charakterizujících přenos tepla sběrných ploch. Koeficient zahrnující vlastnosti a plochu sběrného povrchu (včetně vlivu stínění) se nazývá efektivní sběrná plocha. V této publikaci se uplatňuje měsíční metoda. 4.3.2.1 Celkové sluneční tepelné zisky v měsíční metodě

U měsíční metody se součet tepelných zisků slunečního zdroje v uvažované zóně budovy pro uvažovaný měsíc Qsol, vyjádřený v GJ, stanoví: ⎛ ⎞ ⎛ ⎞ Q sol = ⎜ ∑ Φ sol,mn ,k ⎟ ⋅ t + ⎜ ∑ (1 − b tr ,l )Φ sol,mn ,u ⎟ ⋅ t ⎝ k ⎠ ⎝ l ⎠

(GJ/rok)

(4-20)

kde btr,l

je

činitel pro přiléhající prostor s neupravovaným prostředím s vnitřním zdrojem tepla l, podle ČSN EN ISO 13789

Φsol,mn,k

časově zprůměrovaný tepelný tok ze slunečního zdroje tepla k (W)

Φsol,mn,u,l

časově zprůměrňovaný tepelný tok ze slunečního zdroje tepla l v přiléhajícím prostoru (W)

t

délka uvažovaného měsíce (h).

V této publikace uvažujeme pro zjednodušení btr,l = 1. Vstupní údaje se přepočtou tak, aby výsledný údaj byl v GJ/měsíc. 65


2009

4.3.2.2 Prvky solárních tepelných zisků

Pro hodnocení využitelných slunečních (vnějších) zisků se stanoví tepelný tok ze slunečních zisků v závislosti na efektivních sběrných plochách příslušných stavebních prvků a korekcích na zastínění slunečního záření vnějšími překážkami. Provede se korekce zohledňující tepelné záření vůči obloze. Mezi sběrné plochy patří zasklení (včetně jakýchkoli integrovaných nebo přidaných stínících zařízení), obvodové neprůhledné prvky, vnitřní stěny a podlahy zimních zahrad a stěny za transparentními výplněmi nebo průhlednou tepelnou izolací. Vlastnosti závisí na klimaticky, časově a místně závislých vlivech, jako je poloha slunce a poměr mezi přímým a difúzním slunečním zářením. Vlastnosti prvků se obecně mění v čase, jak po hodinách, tak i v průběhu roku. 4.3.2.3 Tepelný tok slunečními zisky stavebními prvky

Sluneční tepelný tok přes k-tý prvek Φsol,k, (W): Φ sol,k = Fsh ,ob ,k ⋅ A sol,k ⋅ I sol,k − Fr ,k ⋅ Φ r ,k

(GJ/měsíc)

(4-21)

kde Fsh,ob,k

je

korekční činitel stínění na vnější překážky pro solární účinnou sběrnou plochu prvku k, (-)

Asol,k

účinná sběrná plocha na prvku k s danou orientací a úhlem sklonu v uvažovaném prostoru, (m2)

Isol,k

průměrná energie slunečního záření za měsíc na metr čtvereční sběrné plochy povrchu prvku k s danou orientací a úhlem sklonu (W/m2)

Fr,k

tvarový činitel mezi stavebním prvkem a oblohou, (-)

Φr,k

přídavný tepelný tok v důsledku tepelné radiace mezi oblohou a prvkem k , (W).

Účinná solární sběrná plocha Asol je rovna ploše černého tělesa majícího stejný solární tepelný zisk jako uvažovaná plocha. Přídavný tepelný tok vzniklý sáláním k obloze není vlastně solární tepelný zisk, ale je vhodné ho k výpočtu solárních tepelných zisků přiřadit. 4.3.2.3.1 Účinná solární sběrná plocha zasklených prvků Účinná solární sběrná plocha proskleného prvku obálky (např. okna) Asol vyjádřená v metrech čtverečních se stanoví: A sol = Fsh ,gl ⋅ g gl ⋅ (1 − FF ) ⋅ A w ,p

(m2)

(4-22)

kde Fsh,gl ggl

je

korekční činitel stínění pro pohyblivá stínicí zařízení, (-) celková energetická propustnost sluneční energie průhlednými částmi prvku, (-).

Průsvitná část prvku může obsahovat čiré sklo, ale i (trvalé) rozptýlení nebo sluneční clonu. 66


2009

4.3.2.3.2 Účinná solární sběrná plocha neprůhledných prvků Čisté solární tepelné zisky neprůhlednými prvky bez transparentní izolace během období vytápění mohou být jen malou částí z celkových solárních tepelných zisků a jsou částečně kompenzovány radiačními ztrátami budovy proti jasné obloze. U tmavých a špatně izolovaných povrchů nebo rozsáhlých ploch otočených k obloze se ovšem mohou solární tepelné zisky přes neprůhledné prvky stát důležitými. Pro letní chlazení nebo výpočty tepelné pohody v létě by neměly být solární tepelné zisky přes neprůhledné části budovy podceňovány. Jestliže se ovšem očekává, že ztráty sáláním budou významné, může být tepelná ztráta prostupem tepla současně zvýšena, což je vyjádřeno korekčním faktorem na vliv solárních tepelných zisků. Účinná solární sběrná plocha neprůhledné části obálky budovy Asol vyjádřená v metrech čtverečních: Asol = αS,c×Rse×Uc×Ac

(4-23)

kde αS,c

je

bezrozměrný absorbční koeficient pro solární radiaci neprůhledných prvků, (-)

Rse

tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu neprůhledné části stanovený v souladu s ISO 6946, (m2.K/W)

Uc

součinitel prostupu tepla neprůhledné části stanovený v souladu s ISO 6946 (W/ m2.K)

Ac

pohledová plocha neprůhledné části (m2).

Jestliže daný stavební prvek obsahuje vrstvu, která je (např. přirozeně) větraná venkovním vzduchem a součinitel prostupu tepla U je vypočten za předpokladu, že tepelný odpor mezi větranou vrstvou a venkovním prostředím může je zanedbán, bude solární propustnost s využitím vztahu (4-23) nadhodnocena. K zabránění takového nadhodnocení by měla být ve vztahu (4-23) uvažována upravená hodnota součinitele prostupu tepla U, která větranou dutinu uvažuje jako fyzikální mechanismus, jenž odstraní část vzniklého tepla. V této publikaci tento druh zisků neprůsvitnou konstrukcí neuvažujeme. 4.3.2.3.3 Tepelné sálání k obloze Přídavný tepelný tok v důsledku sálání k obloze pro určitou část obálky budovy Φr, (W), je dán: Φr = Rse×Uc×Ac×hr×Δθer kde Rse

je

(4-24)

tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu prvku stanovený v souladu s ISO 6946, (m2.K/W)

Uc

součinitel prostupu tepla prvku stanovený v souladu s ISO 6946, (W/m2.K)

Ac

pohledová plocha prvku, (m2)

hr

součinitel přestupu tepla sáláním na vnější straně, (W/m2.K). 67


2009

V této publikaci vliv tepelného sálání k obloze pro zjednodušení dále neuvažujeme.

4.3.3

Vstupní data a okrajové podmínky

4.3.3.1 Propustnost sluneční energie prosklených prvků

Celková energetická prostupnost solárního záření ggl je časově zprůměrovaný podíl energie procházející průhledným prvkem k energii na prvek dopadající. Pro okna a jiné prosklené prvky s nerozptylujícím zasklením musí být prostupnost solární energie pro radiaci kolmo k povrchu ggl,n vypočtena v souladu s příslušnou normou na optické vlastnosti dvojnásobného a vícenásobného zasklení. Protože je časově zprůměrovaná hodnota celkové energetické prostupnosti solárního záření poněkud nižší než ggl,n je používán korekční činitel Fw: ggl = Fw ggl,n

(-)

(4-25)

kde Fw

je korekční činitel pro nerozptylující zasklení. Jeho hodnota je Fw = 0,90.

Pro okna nebo jiné prosklené prvky obálky budovy s rozptylujícím zasklením nebo prvky solárního stínění může prostupnost solární energie pro radiaci kolmo k zasklení (normálová hodnota) ggl,n významně podcenit časově zprůměrovanou hodnotu prostupnosti solární energie. Časově zprůměrovaná hodnota celkové prostupnosti slunečního záření je vypočtena jako vážený součet: ggl = agl.ggl,alt + (1 - agl).ggl,dif

(-)

(4-26)

kde agl

je

váhový činitel reprezentující pozici okna (orientaci, sklon), podnebí a období v roce

ggl,alt

propustnost pro sluneční záření z daného úhlu výšky slunce altgl reprezentující pozici okna (orientaci, sklon), podnebí a období v roce

ggl,dif

prostupnost slunečního záření pro izotropické difúzní sluneční záření.

Jestliže má okno clonu z pohyblivých žaluzií, má být prostupnost sluneční energie vypočtena s žaluziemi v takové pozici, kdy je přímá složka slunečního záření z výškového úhlu altgl odstíněna, ale s maximálním možným prostupem světla a výhledem přes clonu. Použijí se hodnoty: agl = 0,75 a altgl = 45. V případě vodorovných sklopných žaluzií s listy v pozici, kdy je přímá složka zcela odstíněna (např. slabě skloněné), může být prostup sluneční energie způsobený difúzní radiací a radiací odraženou od země významně vyšší než ggl,n. Druhý výraz na pravé straně rovnice je zjednodušení, které uvažuje dohromady difúzní oblohovou složku a od země odraženou složku slunečního záření. PŘÍKLAD 4-2

68


2009

Zadání: dvojsklo s vnějšími bílými sklopnými žaluziemi, listy ve sklonu 45°, tím je odstíněna přímá složka záření (kdyby byly úplně zavřené, prostup světla a výhled by nebyl maximální možný); typické hodnoty jsou:

ggl,45 = 0,045; ggl,dif = 0,196 Řešení:

ggl = agl.ggl,alt + (1 - agl).ggl,dif ggl = 0,75.0,045 + (1 – 0,75).0,196 = 0,083 Hodnoty agl a altgl jsou obecně závislé na zeměpisné šířce, podnebí, hodnoceném období a orientaci. V případě stávajících budov, kde by bylo zjišťování všech potřebných vstupních údajů příliš technicky a časově náročné a relativně finančně neefektivní pro daný účel, mohou být definovány hodnoty g (celkové energetické propustnosti slunečního záření) pro okna s a bez stínění. Pro zjednodušení práce jsou převzaty z DIN V 18599-2 některé hodnoty zohledňující metodiku, a to v tabulce 4-32. Typické hodnoty ggl,n jsou uvedeny v tabulce. Tabulka udává některé charakteristické hodnoty pro celkovou propustnost sluneční energie zasklením pro záření dopadající kolmo k povrchu ggl,n za předpokladu čistého povrchu a obvyklého, nepigmentovaného a nerozptylujícího zasklení. Hodnoty je třeba vynásobit korekčním činitelem. Typické hodnoty celkové propustnosti sluneční energie zasklení pro záření dopadající kolmo k povrchu TABULKA 4-29

CELKOVÁ PROPUSTNOST SLUNEČNÍ ENERGIE ZASKLENÍM PRO ZÁŘENÍ DOPADAJÍCÍ KOLMO K POVRCHU ggl,n

Typ zasklení Jednoduché zasklení Dvojsklo Dvojsklo se selektivním nízkoemisivním povrchem Trojsklo Trojsklo se selektivním nízkoemisivním povrchem Zdvojené okno

ggl,n 0,85 0,75 0,67 0,7 0,5 0,75

4.3.3.2 Trvalé sluneční clony

Clony umístěné „trvale“ (například nepohyblivé) z vnitřní nebo vnější strany oken snižují celkovou propustnost slunečního záření. Některé korekční činitele jsou uvedeny v tabulce. Pronásobením těchto činitelů a celkové propustnosti slunečního záření zasklením se získá hodnota ggl+sh zasklení s trvalou clonou. V této souvislosti označení „trvale“ obvykle znamená „v provozu také ve dne“. TABULKA 4-30

Typ clony Bílé žaluzie

KOREKČNÍ ČINITELÉ PRO NĚKTERÉ TYPY CLON

Optické vlastnosti clon absorbce propustnost 0,1 0,05 0,1 69

Korekční činitel clona v interiéru clona v exteriéru 0,25 0,10 0,30 0,15


Bílé záclony

0,1

Barevné textilie

0,3

Textilie s hliníkovým povrchem

0,2

2009

0,3 0,5 0,7 0,9 0,1 0,3 0,5

0,45 0,65 0,80 0,95 0,42 0,57 0,77

0,35 0,55 0,75 0,95 0,17 0,37 0,57

0,05

0,20

0,08

Pro režim vytápění jsou pohyblivé clony a pohyblivé stínicí prvky započteny ve faktoru využitelnosti. 4.3.3.3

Pohyblivé stínící prvky

Pro měsíční nebo roční metodu se redukční činitel stínění pro pohyblivé stínicí prvky Fsh,gl vypočte podle rovnice:

Fsh ,gl =

[(1 − f

sh , with

)⋅ g

gl

+ f sh , with ⋅ g gl+sh

]

(m2)

g gl

(4-27)

kde ggl

je

celková propustnost sluneční energie pro okno, když stínicí prvky nejsou používány

ggl+sh; ggl,sh

celková propustnost slunečního záření pro okno, když jsou stínicí prvky používány

fsh,with

vážený podíl času, kdy jsou stínicí prvky používány, např. jako funkce intenzity dopadajícího slunečního záření (proto je tato hodnota závislá na klimatu, období výpočtu a orientaci).

V případě přerušovaného vytápění nebo chlazení, kdy je vliv přerušovanosti započten redukčním činitelem na potřebu energie na vytápění nebo chlazení, musí být vážený podíl vypočten s uvážením nepřerušovaného vytápění nebo chlazení. Proto se neuvažují dny, kdy je omezeno vytápění nebo chlazení nebo je vypnuto. Příklady hodnot fsh,with jsou uvedeny v tabulce. Stínicí prvky se považují za aktivní, je-li intenzita slunečního záření na daný povrch a za danou hodinu vyšší než 300 W/m2, a za neaktivní, je-li je tato hodnota za danou hodinu nižší. Čas, po který je pohyblivý stínicí systém aktivní nebo neaktivní, je závislý na klimatických poměrech. Existují typy regulace stínicích prvků, jako například •

bez regulace (zde není relevantní; je zahrnuto v g hodnotě okna)

•

manuální ovládání

•

motorové ovládání

•

automatické řízení zastiňování řídícím systémem.

Vážený podíl času, po který je stínění používáno nebo nepoužíváno, závisí na klimatických podmínkách a daném měsíci. Pro každé klima může být sestavena tabulka s hodnotami fsh,with pro různé orientace a úhly sklonu okna. Výsledná tabulka může obsahovat hodnoty pro jed70


2009

notlivé měsíce nebo průměrnou hodnotu pro období vytápění nebo chlazení, která se použije pro každý měsíc. V tabulce byly hodnoty odvozeny jako suma hodinových hodnot intenzity dopadajícího slunečního záření po všechny hodiny v měsíci, kdy byla intenzita vyšší než 300 W/m2, dělené sumou hodinových hodnot intenzity dopadajícího slunečního záření po všechny hodiny v měsíci; neboli: fwith = Isol,>300W /Isol, kde Isol je průměrná měsíční hodnota intenzity slunečního záření. TABULKA 4-31

Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Roční

S

KOREKČNÍ ČINITELÉ PRO POHYBLIVÉ STÍNICÍ PRVKY fsh,with

Paříž (Francie) V J

Z

S

Řím (Itálie) V J

Z

Stockholm (Švédsko) S V J Z

0,00

0,15

0,58

0,09

0,00

0,52

0,81

0,39

0,00

0,10

0,71

0,00

0,00

0,19

0,52

0,13

0,00

0,48

0,82

0,55

0,00

0,42

0,76

0,18

0,00

0,53

0,76

0,44

0,00

0,66

0,81

0,63

0,00

0,56

0,77

0,47

0,00

0,32

0,50

0,26

0,00

0,71

0,74

0,62

0,00

0,74

0,80

0,59

0,00

0,31

0,44

0,27

0,00

0,71

0,62

0,64

0,02

0,70

0,71

0,59

0,00

0,42

0,47

0,38

0,00

0,75

0,56

0,68

0,05

0,69

0,66

0,56

0,00

0,51

0,59

0,40

0,00

0,74

0,62

0,73

0,03

0,67

0,65

0,53

0,00

0,37

0,54

0,31

0,00

0,75

0,76

0,72

0,00

0,61

0,70

0,54

0,00

0,28

0,52

0,20

0,00

0,73

0,82

0,67

0,00

0,58

0,70

0,44

0,00

0,13

0,53

0,16

0,00

0,72

0,86

0,60

0,00

0,47

0,74

0,24

0,00

0,08

0,47

0,09

0,00

0,62

0,84

0,30

0,00

0,19

0,62

0,00

0,00

0,07

0,46

0,08

0,00

0,50

0,86

0,42

0,00

0,00

0,59

0,00

0,00

0,36

0,55

0,30

0,00

0,69

0,77

0,63

0,02

0,62

0,71

0,50

V případě přerušovaného vytápění nebo chlazení, kdy je vliv přerušovanosti započítán redukčním činitelem na potřebu energie na vytápění nebo chlazení, je vážený podíl počítán jako při nepřerušovaném vytápění nebo chlazení, neuvažují se dny, kdy je omezeno vytápění nebo chlazení nebo je vypnuto. Činitel využitelnosti tepelných zisků pro režim vytápění mohl být založen na výpočetních postupech, kde už je extrémní solární zatížení během topné sezóny eliminováno efektivními stínicími prvky, které jsou použity, pokud je Isol vyšší než 500 W/m2. Použití hodnot z tabulky proto vede ke konzervativním výsledkům. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty ggl,n,sh pro nejběžnější druhy a nastavení slunečních clon. Hodnoty v tabulce byly převzaty z DIN V 18599-2. Byly stanoveny podle této normy a dalších zavedených EN.

71


TABULKA 4-32

CELKOVÁ PROPUSTNOST SLUNEČNÍ ENERGIE ZASKLENÍM PRO RŮZNÁ CLONĚNÍ PROTI SLUNEČNÍMU ZÁŘENÍ ggl,n,sh Venkovní sluneční clony svislé markýzy nastavení (předokenní plátěné 45° clony)

venkovní žaluzie Druh zasklení

hodnoty, bez ochrany pro slunečnímu záření

nastavení 10°

bílé Uw

2009

Vnitřní sluneční clony vnitřní žaluzie nastavení 10°

nastavení 45°

textilní rofolie leta

tmatmasvětsvětvo- bílé vo- bílé šedé bílé leše- bílé leše- bílé šedé bílé šedé šedé dé dé

Ug ggl,n ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh ggl,n,sh

jednoduché 4,5

5,7 0,87 0,07 0,13 0,15 0,14 0,22 0,18 0,30 0,40 0,38 0,46 0,25 0,52 0,26

dvojsklo

2,9 0,78 0,06 0,10 0,12 0,10 0,20 0,14 0,34 0,43 0,40 0,47 0,29 0,51 0,30

2,5

trojsklo

2,0 0,7 0,05 0,07 0,11 0,08 0,18 0,11 0,35 0,43 0,40 0,47 0,31 0,50 0,32

vícevrstvé izolační - 2

1,7 0,72 0,05 0,07 0,11 0,07 0,18 0,11 0,35 0,44 0,41 0,48 0,30 0,51 0,32


1,4 0,67 0,04 0,06 0,10 0,06 0,17 0,10 0,35 0,43 0,40 0,47 0,31 0,49 0,32


1,2 0,65 0,04 0,05 0,10 0,06 0,16 0,09 0,35 0,43 0,40 0,46 0,31 0,48 0,32


0,8 0,5 0,03 0,04 0,07 0,04 0,13 0,07 0,32 0,37 0,35 0,39 0,30 0,40 0,31


0,6 0,5 0,03 0,03 0,07 0,03 0,12 0,06 0,33 0,37 0,36 0,39 0,30 0,40 0,31

zasklení s ochranou proti SZ - 2

1,3 0,48 0,02 0,02 0,06 0,02 0,11 0,05 0,32 0,37 0,35 0,39 0,30 0,39 0,31


1,2 0,37 0,03 0,05 0,07 0,05 0,11 0,07 0,27 0,29 0,29 0,30 0,26 0,31 0,26


1,2 0,25 0,03 0,05 0,06 0,05 0,09 0,07 0,20 0,21 0,21 0,22 0,20 0,22 0,20

Uw součinitel prostupu otvorové výplně (W/m2.K) hodnoty jsou orientační, přesné hodnoty jsou v ČSN 73 0540-3, k doplnění Ug součinitel prostupu zasklení (W/m2.K) – viz ČSN 73 0540-3, tabulka D.6, D.3.1 ggl,n celková propustnost sluneční energie zasklením pro záření dopadající kolmo k povrchu bez sluneční clony ggl,n,sh celková propustnost sluneční energie zasklením pro záření dopadající kolmo k povrchu se sluneční clonou ggl,sh = Fw. ggl,n,sh = 0,9. ggl,n,sh

4.3.3.4 Korekční činitelé na vnější překážky

Korekční činitel na vnější překážky Fsh,O, který nabývá hodnot v intervalu 0 až 1, vyjadřuje snížení hodnoty dopadajícího slunečního záření způsobené stálým stíněním zkoumaného povrchu. Stínění je způsobeno: •

jinými budovami

•

okolní topografií (kopce, stromy, atd.)

•

markýzami 72


•

jinými prvky zkoumané budovy

•

ostění a nadpraží stěny, v které je prosklený prvek zasazen.

2009

Korekční činitel stínění Fsh,O je definován: Fsh ,O =

I sol,ps ,mean

(-)

I sol,mean

(4-29)

kde Isol,ps,mean

je

průměrné sluneční ozáření na sběrnou plochou stíněnou externími překážkami během uvažovaného období vytápění resp. chlazení, (W/m2) průměrné sluneční záření na sběrnou plochou bez stínění, (W/m2).

Isol,mean

Stínění různými překážkami se může z části nebo zcela překrývat. Přidání korekčních činitelů proto může významně nadhodnotit vliv stínění. Výpočet korekčních činitelů stínění z následujících zjednodušení: přímá složka záření je odstíněna překážkou; difúzní a od země odražená složka zůstává nezměněná. To odpovídá překážce, která odrazem produkuje stejné množství slunečního záření jako zastiňuje. Korekční faktory pro externí překážky mohou být vyčísleny z: Fsh = Fhor Fov Ffin

(-)

(4-30)

kde Fhor

je

částečný korekční činitel stínění pro horizont

Fov

částečný korekční činitel stínění pro markýzy

Ffin

částečný korekční činitel pro boční žebra.

4.3.3.4.1 Stínění horizontem Vliv stínění horizontem (např. země, stromy a jiné budovy) závisí na úhlu horizontu, zeměpisné šířce, orientaci, místním klimatu a období vytápění. Korekční činitele stínění pro typické průměrné klima severní polokoule a otopnou sezónu od října do dubna jsou uvedeny v tabulce pro tři zeměpisné šířky a čtyři orientace okna. Pro ostatní zeměpisné šířky a orientace může být použito interpolace. Úhel horizontu je průměrný úhel přes překážky na horizontu pro uvažovanou fasádu.

73


OBRÁZEK 4-7

ÚHEL HORIZONTU α

TABULKA 4-33

Úhel horizontu 0° 10° 20° 30° 40°

2009

ČÁSTEČNÝ KOREKČNÍ ČINITEL STÍNĚNÍ PRO HORIZONT Fhor

45° sev.š. 55° sev.š. 65° sev.š. J V/Z S J V/Z S J V/Z 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,89 0,86 0,99 0,92 0,94 1,00 0,95 0,97 0,68 0,58 0,95 0,75 0,68 0,98 0,82 0,85 0,54 0,41 0,92 0,62 0,49 0,94 0,70 0,62 0,49 0,29 0,89 0,56 0,40 0,90 0,61 0,46 Hodnoty v tabulce jsou platné pouze pro období vytápění a danou polohu.

S 1,00 0,97 0,93 0,89 0,85

4.3.3.4.2 Stínění markýzou a bočními žebry Stínění markýzou a bočními žebry závisí na úhlech, který svírá stínicí hrana markýzy nebo žebra se středem okna, zeměpisné šířce, orientaci a lokálním klimatu. Sezónní korekční činitelé stínění pro typická klimata jsou uvedeny v tabulce. OBRÁZEK 4-8

MARKÝZA A ŽEBRO

Svislý řez Legenda - α úhel markýzy; β

Vodorovný řez

úhel žebra

74


TABULKA4-34

ČÁSTEČNÝ KOREKČNÍ ČINITEL STÍNĚNÍ PRO MARKÝZU FOV

45° sev. š. 55° sev. š. J V/Z S J V/Z S 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0° 0,91 0,91 0,93 0,91 0,89 0,90 30° 0,80 0,79 0,80 0,80 0,76 0,74 45° 0,65 0,61 0,60 0,66 0,58 0,50 60° Hodnoty v tabulce jsou platné pouze pro otopnou sezónu a danou polohu. Úhel markýzy

TABULKA 4-35

2009

J 1,00 0,95 0,85 0,66

65° sev. š. V/Z 1,00 0,92 0,81 0,65

S 1,00 0,90 0,80 0,66

ČÁSTEČNÝ KOREKČNÍ FAKTOR STÍNĚNÍ PRO ŽEBRA Ffin

45° sev.š. 55° sev.š. J V/Z S J V/Z S 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0° 0,99 0,91 0,94 1,00 0,92 0,94 30° 0,99 0,83 0,86 1,00 0,84 0,84 45° 0,99 0,75 0,74 1,00 0,75 0,72 60° Hodnoty v tabulce jsou platné pro žebra na jedné straně Hodnoty v tabulce jsou platné pouze pro otopnou sezónu a danou polohu. Úhel žebra

J 1,00 0,94 0,85 0,73

65° sev.š. V/Z 1,00 0,90 0,82 0,73

S 1,00 0,98 0,98 0,98

Pro jižně orientovaná okna a dané zeměpisné šířky a žebra na obou stranách se dané dva korekční činitelé stínění násobí. Pro východně a západně orientovaná okna se korekční činitel stínění uplatní pouze na jižním okraji okna. Pro žebra na sever orientovaných oken pro dané zeměpisné šířky se korekční činitel stínění neuplatní. 4.3.3.5 Podíl plochy rámu

Pro každé okno musí být určen podíl plochy rámu v souladu s ISO 10077-1. Pro zjednodušení postupu se pro klimatickou oblast s převažujícím vytápěním použijí hodnoty 0,20 nebo 0,30, z nichž jedna hodnota vede k vyššímu prostupu tepla oknem, nebo pevně stanovená hodnota 0,30. Pro klimatické oblasti s převažujícím chlazením se použije pevně stanovená hodnota 0,20. Pro účely této publikace se užije hodnota 0,3. 4.4

DYNAMICKÉ PARAMETRY PRO PROVOZ VYTÁPĚNÍ

Dynamická metoda modeluje tepelné odpory, tepelné kapacity a tepelné zisky ze solárních a vnitřních zdrojů tepla v budově. Jednoduchá metoda kombinuje tepelnou kapacitu zóny budovy do jedné dvojice odpor-kapacita. U měsíční a sezónní metody jsou dynamické vlivy zahrnuty činitelem využitelnosti tepelných zisků pro režim vytápění a činitelem využitelnosti tepelných ztrát pro chlazení. Vliv tepelné setrvačnosti v případě přerušovaného vytápění nebo vypnutí je zahrnutý odděleně.

75


4.4.1

2009

Činitel využitelnosti tepelných zisků pro vytápění

Bezrozměrný činitel využitelnosti tepelných zisků pro režim vytápění ηH,gn je funkcí bilančního poměru γH a numerického parametru aH, který závisí na tepelné setrvačnosti budovy: 1 − γ aHH = 1 − γ aHH +1

(-)

(4-31)

když γH > 0 a γH ≠ 1:

ηH ,gn

když γH = 1:

ηH ,gn =

aH aH +1

(-)

(4-32)

když γH < 0:

η H ,gn =

1 γH

(-)

(4-33)

(-)

(4-34)

s γH =

Q H ,gn Q H ,ht

kde (pro každý měsíc nebo sezónu) γH

je

bezrozměrný bilanční poměr pro režim vytápění, (-)

QH,ht

celkové množství přeneseného tepla v režimu vytápění, (GJ/měsíc; rok)

QH,gn

celkové tepelné zisky v režimu vytápění, (GJ/měsíc; rok)

aH

bezrozměrný numerický parametr závisející na časové konstantě τH, definované rovnicí.

a H = a H ,0 +

τ

(-)

τ H,0

(4-35)

kde aH,0

je

bezrozměrný referenční numerický parametr určený dle tabulky 4-36

τ

časová konstanta budovy (h)

τH,0

referenční časová konstanta určená v souladu s tabulkou 4-36, (h).

TABULKA 4-36

HODNOTY NUMERICKÉHO PARAMETRU aH,0 A REFERENČNÍ ČASOVÉ KONSTANTY τH,0

Druh metody

aH,0

Měsíční výpočtová metoda Sezónní výpočtová metoda

1,0 0,8

τH,0 h 15 30

Obrázek 4-9 zobrazuje činitel využitelnosti tepelných zisků pro měsíční metodu výpočtu a různé časové konstanty. 76


2009

Činitel využitelnosti tepelných zisků je stanoven nezávisle na vlastnostech otopné soustavy. Vychází se z předpokladu dokonalé teplotní regulace a ideálního plynulého nastavení výkonu. Pomalá reakce otopné soustavy a nedokonalá regulace mohou významně ovlivnit využití tepelných zisků. OBRÁZEK 4-9

Legenda

ZOBRAZENÍ FAKTORU VYUŽITELNOSTI TEPELNÝCH ZISKŮ PRO REŽIM VYTÁPĚNÍ PŘI ČASOVÉ KONSTANTĚ ODPOVÍDAJÍCÍ 8 HODINÁM, 1 DNU, 2 DNŮM, 1 TÝDNU A NEKONEČNU, PRO VÝPOČET PO MĚSÍCÍCH

1 Časová konstanta 8 h (nízká tepelná setrvač- 4 Časová konstanta 7 dnů 5 Časová konstanta nekonečno nost) (vysoká tepelná setrvačnost) 2 Časová konstanta 1 den 3 Časová konstanta 2 dny

4.4.1.1 Časová konstanta budovy

Časová konstanta zóny budovy τ, (h), charakterizuje tepelnou setrvačnost prostoru s upravovaným vnitřním prostředím pro oba režimy - vytápění a chlazení. Cm τ = 3600 H tr + H ve

(-)

(4-36)

kde Cm

je

vnitřní tepelná kapacita budovy, (J/K)

Htr

celkový součinitel tepelné ztráty prostupem, (W/K)

Hve

celkový součinitel tepelné ztráty větráním, (W/K).

4.4.1.2 Orientační hodnoty dynamických parametrů

Pro značnou složitost výpočtu a stanovení vstupních údajů se použijí hodnoty z tabulky podle charakteru konstrukce s ohledem na její akumulační vlastnosti (inertnost). 77


TABULKA 4-37

2009

ORIENTAČNÍ HODNOTY DYNAMICKÝCH PARAMETRŮ

Měsíční a sezónní metoda Cm J/K b 80 000 × Af 110 000 × Af 165 000 × Af 260 000 × Af 370 000 × Af

Třída velmi lehká lehká střední těžká velmi těžká

Jednoduchá hodinová metoda Am Cm 2 m J/K 2,5 × Af 80 000 × Af 2,5 × Af 110 000 × Af 2,5 × Af 165 000 × Af 3,0 × Af 260 000 × Af 3,5 × Af 370 000 × Af

Af je podlahová plocha definovaná v 3.2.2. 4.4.2

Přerušovaný provoz vytápění

Při přerušovaném vytápění s kratšími intervaly přerušení (např. přes víkend) je potřeba energie na vytápění QH,nd,intern, vypočtena: QH,nd,intern = aH,red.QH,nd,cont

(GJ/měsíc; rok)

(4-37)

kde QH,nd,cont

je

aH,red

potřeba energie na nepřerušované vytápění, (GJ/měsíc; rok) bezrozměrný redukční činitel na přerušované vytápění určený z rovnice, (-).

Bezrozměrný redukční faktor na přerušované vytápění aH,red je vypočten: ⎛τ ⎞ a H ,red = 1 − b H ,red ⋅ ⎜⎜ H,0 ⎟⎟ ⋅ γ H ⋅ (1 − f H ,hr ) ⎝ τ ⎠

(-)

(4-38)

s minimální hodnotou: ared,H = fH,hr a maximální hodnotou aH,red = 1. kde fH,hr

je

podíl z počtu hodin v týdnu s požadovanou teplotou pro vytápění (bez snížené hodnoty nebo vypnutí) ku počtu týdenních hodin, (-)

bH,red

empirický korelační činitel; hodnota bH,red = 3, (-)

τ

časová konstanta budovy, (h)

τ H,0

referenční časová konstanta pro režim vytápění, (h)

γH

bilanční poměr pro režim vytápění, (-).

78


2009

PŘÍKLAD 4-3 Zadání: vytápění kancelářské budovy s denní dobou požadované vnitřní teploty 14 hodin. Provoz kanceláří je od pondělí do pátku, tj. 5 dnů: Řešení:

f H ,hr =

14 ⋅ 5 = 0,42 24 ⋅ 7

fH,hr = 0,42 Pro přerušovaný provoz s delším obdobím neužívání, například školní prázdniny, je postup shodný s obecným postupem určeným pro dlouhé období neužívání, s rozdílem, že pro dlouhé období je přidán druhý člen pro zahrnutí možného vytápění na sníženou hodnotu požadované teploty během období neužití. 4.4.2.1 Korekce na dlouhé období neužívání, provoz vytápění

V některých budovách, například školách, vedou neobsazená období během období vytápění, například období prázdnin, k redukci spotřeby energie na vytápění. Potřeby energie na vytápění se zahrnutím neobsazeného období QH,nd, (GJ/měsíc; rok), jsou vypočteny takto. pro měsíce, které obsahují období neužívání se provede výpočet dvakrát a) pro nastavení vytápění v době užití b) pro nastavení v době neužívání. Lineárně se interpolují výsledky podle časového podílu neužívaného a užívaného období. QH,nd = (1 – fH,nocc) (QH,nd,occ + fH,nocc) QH,nd,nocc

(GJ/měsíc; rok)

(4-39)

kde QH,nd,occ

je

QH,nd,noc

potřeba energie na vytápění, (buď QH,nd,cont nebo QH,nd,interm) uvažující pro všechny dny měsíce regulaci a nastavení termostatu pro období užití, (GJ/měsíc; rok)

c

potřeba energie na vytápění, (buď QH,nd,cont nebo QH,nd,interm) uvažující pro všechny dny měsíce regulaci a nastavení termostatu pro období neužití, (GJ/měsíc; rok)

fH,nocc

podíl z měsíce, který je obdobím neužití (vytápění).

4.5

VÝPOČET POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ

Pro každou zónu budovy a krok výpočtu QH,nd pro nepřerušované vytápění:

10

– (měsíc) je potřeba energie na vytápění budovy

QH,nd = QH,nd,cont = QH,ht - ηH,gnQH,gn

(GJ/měsíc)

(4-40)

kde QH,nd,cont

je

potřeba energie (tepla) budovy na nepřerušované vytápění (GJ/měsíc)

10

V této publikaci se ve výpočtech užívá výpočetní krok 1 měsíc. Sumace se provede pro 12 měsíců, tj. leden až prosinec pro stanovení roční potřeby tepla.

79


2009

QH,ht

celkové teplo potřebné pro krytí tepelné ztráty prostupem a větráním (GJ/měsíc)

QH,gn

celkové tepelné zisky ve vytápěném prostoru (GJ/měsíc)

ηH,gn

činitel využitelnosti tepelných zisků (GJ/měsíc).

4.5.1

Teplo potřebné pro krytí tepelné ztráty prostupem a větráním

Pro každou zónu budovy a každý krok výpočtu (měsíc nebo sezóna) je celkové množství přeneseného tepla QH,ht dané jako: QH,ht = Qtr + Qve

(GJ/měsíc)

(4-41)

kde (pro každou zónu budovy a každý krok výpočtu) Qtr

je

celkové množství tepla prostupem, (GJ/měsíc)

Qve

celkové množství tepla větráním, (GJ/měsíc).

Pro každou zónu budovy a každý krok výpočtu (měsíc nebo sezóna) je potřeba energie na vytápění budovy QH,nd za podmínek přerušovaného vytápění: QH,nd= QH,nd,interrn

(GJ/měsíc)

(4-42)

kde QH,nd,interm je určena v souladu s postupem pro přerušované vtápění krátkodobé i dlouhodobé. 4.5.2

Celkové tepelné zisky ve vytápěném prostoru

Celkové tepelné zisky zóny budovy Qgn za daný krok výpočtu jsou vypočteny jako: Qgn = Qint + Qsol

(GJ/rok, měsíc)

(4-43)

kde (pro každou zónu budovy a každý krok výpočtu) Qint

je

součet vnitřních tepelných zisků za dané období, (GJ/rok, měsíc)

Qsol

součet slunečních tepelných zisků za dané období, (GJ/rok, měsíc).

Činitel využitelnosti tepelných zisků ηH,gn je funkce bilančního poměru a tepelné setrvačnosti budovy. 4.6

POTŘEBA ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ

Roční potřeby energie na vytápění pro budovu QH,nd,an, (GJ/rok), jsou vypočteny sečtením potřeby energie za období s uvážením možného zahrnutí rozdílných režimů vytápění. QH,nd,an =

∑Q

(GJ/rok, měsíc)

H,nd,i

i

kde QH,nd,i

je

potřeba energie na vytápění, (GJ/rok)

80

(4-44)


2009

PŘÍKLAD 4-4 Zadání: vytápění tradičním způsobem a příprava TV elektřinou. Potřeba tepla je stanovena podle ČSN EN ISO 13790.

Zapsat strukturu výpočtu ztrát tepla a pomocné energie podle ČSN EN 15316-1, přílohy B. Řešení: Zápis je proveden v tabulce. Hodnoty v soustavách byly vypočítány podle metodiky v příslušných normách. VYTÁPĚNÍ A

Potřeba tepla

L1

QH,nd;

QW,nd

kWh/období

Ztráty soustavy

PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY

B

C

D

Potřeba energie pro vytápění 11 QH

Potřeba energie pro přípravu teplé vody QW

100

20

E

F

ztráty v soustavě QH,i,ls

pomocná energie WH,i,aux

využitelné tepelné ztráty v soustavě QH,i,ls,rbl

ztráty v soustavě Qw,i,ls

pomocná energie WW,i,aux

využitelné tepelné ztráty v soustavě QW,i,ls,rbl

L2

Část sdílení (i=em)

kWh/období

10

2

2

0

0

0

L3

Vstup sdílení (L1+L2)

kWh/období

110

2

2

20

0

0

L4

Část rozvody (i=dis)

kWh/období

15

4

10

10

2

5

L5

Vstup rozvody (L3+L4)

kWh/ období

125

6

12

30

2

5

L6

Ćást akumulace (i=st)

kWh/období

-

0

0

10

1

6

L7

Vstup akumulace (L5+L6)

kWh/ období

125

6

12

40

3

11

L8

Část výroba (i=gen)

kWh/ období

25

1

16

0

0

0

L9

Vstup výroba (L7+L8)

kWh/ období

150

7

28

40

3

11

11

Potřeba tepla pro vytápění se stanoví podle ČSN EN ISO 13790

81


5

2009

VÝPOČET POTŘEBY CHLADU

5.1

POTŘEBA ENERGIE NA NEPŘERUŠOVANÉ CHLAZENÍ

Pro budovu je potřeba energie na chlazení budovy QC,nd za podmínek nepřerušovaného chlazení: QC,nd = QC,nd,cont = QC,gn -ηC,ls.QC,ht

(GJ/rok, měsíc)

(5-1)

kde (pro budovy a měsíc nebo sezónu) QC,nd,cont je

potřeba energie budovy na nepřerušované chlazení předpokládaná vyšší nebo rovna nule, (GJ/rok, měsíc)

QC,ht

celkové množství přeneseného tepla v režimu chlazení, (GJ/rok, měsíc)

QC,gn

celkové tepelné zisky v režimu chlazení, (GJ/rok, měsíc)

ηH,ls

bezrozměrný činitel využitelnosti tepelných ztrát, (-).

Pro budovu a krok výpočtu (měsíc nebo sezóna) je potřeba energie na chlazení budovy QC,nd za podmínek přerušovaného chlazení: QC,nd= QC,nd,interm

(GJ/rok, měsíc)

(5-2)

kde QC,nd,interm je určena dále uvedeným postupem. Při dlouhém období neužívání budovy je QC,nd určeno korekcí podle dále uvedeného postupu. Činitel využitelnosti tepelných ztrát ηC,ls závisí zejména na bilančním poměru a tepelné setrvačnosti budovy, jak je zobrazeno na obrázku 5-1. Záporná hodnota QC,ht je povolena: v tomto případu má činitel využitelnosti hodnotu rovnou jedné a současně jsou záporné ztráty přidány jako zisky. 5.1.1

Činitel využitelnosti tepelných ztrát pro chlazení

Bezrozměrný činitel využitelnosti tepelných ztrát pro režim chlazení ηC,ls, je funkcí bilančního poměru γC pro režim chlazení a numerického parametru aC, který závisí na tepelné setrvačnosti budovy: když γC > 0 a γC ≠ 1:

ηC,ls =

1 − γ C− a C 1 − γ C−( a C +1)

(-)

(5-3)

když γC = 1:

ηC,ls =

aC aC +1

(-)

(5-4)

když γC < 0:

ηC,ls = 1

(-)

(5-5)

(-)

(5-6)

s γC =

Q C,gn Q C,ht 82


2009

kde (pro každý měsíc nebo sezónu a každou zónu budovy) γC

je

je bezrozměrný bilanční poměr pro režim chlazení, (-)

QC,ht

celkové množství přeneseného tepla v režimu chlazení, (GJrok, měsíc)

QC,gn

celkové tepelné zisky v režimu chlazení, (GJrok, měsíc)

aC

bezrozměrný numerický parametr závisející na časové konstantě τC, (-)

a C = a C,0 +

τ

(-)

τ C,0

(5-7)

kde aC,0

je

bezrozměrný referenční numerický parametr určený dle tabulky, (-)

τ

časová konstanta budovy, (h)

τH,0

referenční časová konstanta určená dle tabulky (h).

TABULKA 4-

HODNOTY NUMERICKÉHO PARAMETRU aC,0 A REFERENČNÍ ČASOVÉ KONSTANTY τC,0

Druh metody

aC,0

Měsíční výpočtová metoda Sezónní výpočtová metoda

1,0 0,8

τC,0 h 15 30

Činitel využitelnosti tepelných ztrát je stanoven nezávisle na vlastnostech chladící soustavy. Vychází se z předpokladu dokonalé teplotní regulace a ideálního plynulého nastavení výkonu. Pomalá reakce chladící soustavy a nedokonalá regulace mohou významně ovlivnit využití tepelných ztrát. Obrázek 5-1 zobrazuje faktor využitelnosti tepelných ztrát pro měsíční metodu výpočtu a různé časové konstanty. 5.1.2

Přerušovaný provoz chlazení

Při přerušovaném chlazení, je potřeba energie na chlazení QC,nd,intern, (GJ/měsíc; rok): QC,nd,intern = aC,redQC,nd,cont

(GJ/měsíc; rok)

(5-8)

kde QC,nd,cont aC,red

je

potřeba energie na nepřerušované chlazení, (GJ/měsíc; rok) bezrozměrný redukční faktor na přerušované chlazení, (-).

Bezrozměrný redukční faktor na přerušované chlazení aH,red: ⎛τ ⎞ a C,red = 1 − b C,red ⋅ ⎜⎜ C,0 ⎟⎟ ⋅ γ C ⋅ (1 − f C,d ) ⎝ τ ⎠

(-) 83

(5-9)


2009

s minimální hodnotou: aC,red = fC,d a maximální hodnotou aC,red = 1. kde fC,d

je

podíl z počtu dnů v týdnu s požadovanou teplotou pro chlazení alespoň během denních hodin ku počtu dnů za týden, (-)

bHCred

empirický korelační činitel; hodnota bC,red = 3

τ

časová konstanta zóny budovy, (h)

τ C,0

referenční časová konstanta pro režim chlazení, (h)

γC

bilanční poměr pro režim chlazení (-).

s minimální hodnotou: aC,red = fC,day a maximální hodnotou aC,red = 1.

OBRÁZEK 5-1

Legenda

ZOBRAZENÍ FAKTORU VYUŽITELNOSTI TEPELNÝCH ZTRÁT PRO REŽIM CHLAZENÍ PŘI ČASOVÉ KONSTANTĚ ODPOVÍDAJÍCÍ 8 HODINÁM, 1 DNU, 2 DNŮM, 1 TÝDNU A NEKONEČNU, PRO VÝPOČET PO MĚSÍCÍCH

1 Časová konstanta 8 h (nízká tepelná setrvačnost) 4 Časová konstanta 7 dnů 5 Časová konstanta nekonečno 2 Časová konstanta 1 den (vysoká tepelná setrvačnost) 3 Časová konstanta 2 dny

PŘÍKLAD 5-1 Zadání: chlazení kancelářské budovy s denní dobou požadované vnitřní teploty 14 hodin. Provoz kanceláří je od pondělí do pátku, tj. 5 dnů: Řešení:

84


f C ,d =

2009

5 = 0,71 7

fC,d = 0,71 Pro dlouhé období s přerušovaným provozem, například prázdniny, je rovnice shodná s obecným postupem určeným pro dlouhé období neužívání s jediným rozdílem, že pro dlouhé období s přerušovaným provozem je přidán druhý člen pro zahrnutí možného chlazení na sníženou hodnotu požadované teploty během období neužití. 5.1.2.1 Korekce na dlouhé období neužívání, chlazení

V některých budovách, například školách, vedou období neužívání během období chlazení, například období prázdnin, k redukci spotřeby energie na chlazení. Potřeby energie na chlazení se zahrnutím období neužívání QC,nd, (GJ/měsíc; rok), jsou vypočteny takto. Pro měsíce, které obsahují období neužívání se provede výpočet dvakrát a) pro nastavení chlazení v době užití b) pro nastavení v době neužívání. Lineárně se interpolují výsledky podle časového podílu neužívaného a užívaného období. QC,nd = (1 – fC,nocc) (QC,nd,occ + fC,nocc) QC,nd,nocc

(GJ/měsíc; rok)

(5-10)

kde QC,nd,occ

potřeba energie na chlazení, (buď QC,nd,cont nebo QC,nd,interm) uvažující pro všechny dny měsíce regulaci a nastavení termostatu pro období užití, (GJ/měsíc; rok)

QC,nd,nocc

potřeba energie na chlazení, (buď QC,nd,cont nebo QC,nd,interm) uvažující pro všechny dny měsíce regulaci a nastavení termostatu pro období neužití, (GJ/měsíc; rok)

fC,nocc

podíl z měsíce, který je obdobím neužití (chlazení).

5.2

ROČNÍ POTŘEBA ENERGIE NA CHLAZENÍ

Roční potřeby energie na chlazení pro budovu QC,nd,an, (GJ/rok) jsou vypočteny sečtením potřeby energie za období s uvážením možného zahrnutí rozdílných režimů chlazení. Q C,nd,an =

∑Q

(GJ/rok, měsíc)

C,nd, j

j

kde QC,nd,i

potřeba energie na chlazení, GJ/rok

85

(5-11)


6

2009

PŘÍKLAD UŽITÍ V CERTIFIKACI ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY

Energetická certifikace je provedena metodou energetického auditu (EA) podle evropské metodiky a při použití programu STUE. Z EA jsou uvedeny tabulky. Příklad zahrnuje nezbytný text a celý soubor tabulek, ze kterých jsou zřejmé parametry budovy. V textu uvádíme pouze důležité tabulky a textové výstupy. Není provedeno ekonomické posouzení. 6.1

ZMĚNY V PROVEDENÍ ENERGETICKÉHO AUDITU VYVOLANÉ ZAVEDENÍM EVROPSKÝCH NOREM DO ČSN

EA je proveden ve smyslu Směrnice o energetické náročnosti budov č. 2002/91/EC zapracované do české legislativy zejména úplným zněním zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 359/2003 Sb., zákonem č. 694/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb. a zákonem č. 177/2006 Sb. V návaznosti na zákon č. 406/2000 v platném znění jsou naplněna znění vyhlášek: ☺ vyhlášky č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu ☺ vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům ☺ vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

Směrnice a tedy i její aplikace v české legislativě se naplňuje užitím ČSN EN norem. Postup energetického auditu byl výpočetně přepracován a uveden do souladu s požadavky nové legislativy a zavedenými ČSN EN. V tabulce je výběr nejdůležitějších ČSN EN. zavedeno ČSN EN ČSN EN 15603 ČSN EN 15217 ČSN EN 12831 ČSN EN ISO 13790. ČSN 73 0540-2 ČSN 73 0540-3 ČSN EN 15316-1

český název Energetická náročnost budov - Obecné užití energie, prvotní energie a CO2 emise Energetická náročnost budov – Metody vyjádření a prokazování energetické náročnosti budov Tepelné soustavy v budovách – Výpočet tepelného výkonu

Výpočet potřeby tepla a chladu na vytápění

účinnost způsob zavedení zavedena v roce 2009 překladem zavedena v roce 2008 překladem zavedena v roce 2005 překladem zavedena v roce 2005 překladem, novelizace s doplněním chladu 2009

Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky

2007

Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin

2005

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 1:

zavedena v roce 2007 v angličtině

86


zavedeno ČSN EN ČSN EN 15316-2-1 ČSN EN 15316-2-3 ČSN EN 15316-3-1 ČSN EN 15316-3-2 ČSN EN 15316-3-3 EN 15316-4-1 ČSN EN 15316-4-2 ČSN EN 15316-4-3 ČSN EN 15316-4-4

ČSN EN 15316-4-5 ČSN EN 15316-4-6 ČSN EN 15316-4-7

2009

účinnost způsob zavedení

český název Všeobecné požadavky Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 2-1: Sdílení tepla pro vytápění Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 2-3: Rozvody tepla pro vytápění Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 3-1: Soustavy teplé vody, charakteristiky potřeb (požadavky na odběr vody) Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 3-2: Soustavy teplé vody, rozvod Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 3-3: Soustavy teplé vody, příprava Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-1 Výroba tepla na vytápění - Kotle Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-2 Výroba tepla na vytápění – Soustavy s tepelnými čerpadly Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-3 Výroba tepla na vytápění – Tepelné solární soustavy Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-4 Výroba tepla na vytápění, kombinovaná výroba elektřiny a tepla integrovaná do budovy Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-5 Výroba tepla na vytápění, účinnost a vlastnosti dálkového výtápění a soustav o velkém objemu Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-6 Výroba tepla na vytápění, fotovoltaické systémy Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-7 Výroba tepla na vytápění, soustavy na spalování biomasy

ČSN EN 15459

Energetická náročnost budov - Postupy pro ekonomické hodnocení energetických soustav v budovách

DIN V 18599

Energetické ocenění budov, část 1 až 10

87

zavedena v roce 2007 v angličtině, v roce 2009 překladem zavedena v roce 2007 v angličtině zavedena v roce 2007 v angličtině zavedena v roce 2007 v angličtině zavedena v roce 2007 v angličtině zavedena v roce 2008 v angličtině, v roce 2009 překladem zavedena v roce 2008 v angličtině zavedena v roce 2008 v angličtině zavedena v roce 2008 v angličtině

zavedena v roce 2008 v angličtině zavedena v roce 2008 v angličtině zavedena v roce 2009 v angličtině zavedena v roce 2007 v angličtině, v roce 2009 překladem dostupná v němčině jako ověřený dokument aplikace EN, zejména pro oblasti neřešené EN


zavedeno ČSN EN ČSN EN 12464-1 ČSN EN 15193 ČSN EN 15378 ČSN EN 15240 ČSN EN 15241 ČSN EN 15242 prEN 15243 ČSN EN 13465 ČSN EN 13779

6.1.1

český název Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory Energetické hodnocení budov – Energetické požadavky na osvětlení – Stanovení potřeby energie pro osvětlení Inspekce kotlů a tepelných soustav Inspekce větracích a klimatizačních soustav Větrání budov – Výpočetní metody pro stanovení energetických ztrát větráním a infiltrací v obchodních budovách Větrání budov – Výpočetní metody pro stanovení výměny vzduchu v budovách včetně infiltrace Větrání budov – Výpočet teplot, výkonů a potřeby energie pro budovy s klimatizačními soustavami Větrání budov – Výpočetní metody pro stanovení výměny vzduchu v bytech včetně infiltrace Větrání veřejných budov – Výpočetní metody pro větrací a klimatizační soustavy

2009

účinnost způsob zavedení zavedena v roce 2004 překladem zavedena v roce 2008 překladem zavedena v roce 2008 překladem zavedena v roce 2008 překladem zavedena v angličtině zavedena v angličtině v návrhu v angličtině zavedena v angličtině zavedena v angličtině

Klimatické údaje

Pro zjišťování, kontrolu a porovnávání potřeby tepla pro vytápění v otopném období je ve vytápěcí technice zaveden počet denostupňů D (d.K). Počet denostupňů je součin počtu dnů vytápění v jistém časovém období a rozdílu středních teplot vnitřního a venkovního vzduchu během tohoto období D = d (θi - θe).

Počet denostupňů charakterizuje průměrné povětrnostní (teplotní) poměry v daném časovém úseku a je úměrný potřebě tepla na vytápění za tuto dobu. V zásadě je možno jej vyjádřit pro libovolnou dobu, např. pro celé otopné období, pro určitý měsíc nebo týden apod. Počet denostupňů lze počítat podle dlouhodobých průměrů teplot, např. padesátileté období 1901 až 1950 (tzv. normál) tak, jak jsou udány v příloze 4 normy ČSN 38 3350 ve změně a) 8/1991 a nově v národní příloze ČSN EN 12831 nebo lépe podle tzv. 30. letmého průměru 1971 až 2000, který nyní udává ČHMÚ. Pro tyto, dále nazývané nově zařazené hodnoty jsou zpracovány údaje pro omezený počet míst a publikovány v dokumentu ČEA Klimatologické údaje (STÚ-E, a.s.). Tyto denostupně se nazývají klimatické denostupně. Dále se počet denostupňů stanoví podle teplot zjištěných v určitém konkrétním časovém úseku, např. v otopném období 1988/89, pak se jedná o tzv. meteorologické denostupně. Klimatických denostupňů se používá při návrhu zařízení pro výpočet potřeby tepla, případně při porovnávacích výpočtech, meteorologických denostupňů se používá při kontrole provozu již hotových zařízení nebo porovnávání jednotlivých otopných období z hlediska dopadu na potřebu tepla pro vytápění, což umožní např. vyčíslit vlivy nápravných opatření sledující úsporu tepla. Při zpracování EA jsou potřeba oba druhy denostupňů. Meteorologické i klimatické denostupně, délka otopného období a průměrná venkovní teplota a doby slunečního svitu pro cca 68 míst jsou uvedeny ve výše zmíněné publikaci ČEA, která je každý rok aktualizována. U všech lokalit jsou uvedeny i hodnoty tzv. normálu, tj. údaje 88


2009

zpracované z padesátiletých průměrů teplot venkovního vzduchu za období 1901 – 1950, u nově zařazených z třicetiletých průměrů 1961 až 1990 a 1971 až 2000. Evropská normalizace u vytápění předpokládá postupný přechod na tzv. 20. letý průměr a z něho odvozované hodnoty. Vzhledem k tomu, že doposud nebyla dosažena jednoznačná evropská shoda (s tím souvisí i součinnost s národními meteorologickými ústavy), jsou klimatické údaje definovány v ČSN EN 12831, a publikaci Klimatologické hodnoty. Tyto konkrétní údaje pro dané místo a uvažovaný počet let vybraných pro tzv. odladění, tj. uvedení do souladu teoretické potřeby zjištěné se skutečnou naměřenou a fakturovanou spotřebou jsou nezbytné pro provedení EA. U energetického průkazu (EP) se užívá klimatických hodnot podle ČSN 73 0540 – 3. Klimatické hodnoty mohou být v EA jiné než v EP. 6.1.2

Výpočet součinitele tepelné ztráty prostupem a větráním Ht a Hve, tepelných zisků a potřeby tepla

Výpočet měrné ztráty12 prostupem je v tabulkách EA. Výpočet součinitelů tepelných ztrát je proveden podle ČSN EN 12831, neboť ČSN EN ISO 13790 se odvolává na dříve uvedené základní normy (z kterých také vychází ČSN 12831) a pro tento způsob výpočtu je užití více podrobných norem složité. Výpočet součinitele tepelné ztráty prostupem se důsledně člení na 4 skupiny: 1) měrná ztráta z vytápěného prostoru přímo do venkovního prostředí 2) měrná ztráta nevytápěným prostorem (z vytápěného do venkovního prostředí) 3) měrná ztráta do přilehlé zeminy 4) měrná ztráta z nebo do vytápěných prostorů (při různých teplotách). Součinitel tepelné ztráty větráním se stanoví porovnáním skutečné a hygienicky nutné výměny vzduchu. Tepelné zisky, tak jako i roční potřeba tepla se stanoví měsíční metodou s oceněním využití tepelných zisků podle metodiky ČSN EN 13790. Zdůrazňujeme, že stupeň využití tepelných zisků je v normě stanoven nezávisle na vlastnostech otopné soustavy. Vychází se z předpokladu dokonalé teplotní regulace a ideální regulace dodávaného tepelného výkonu. Skutečné využití tepelných zisků a ztráty nedokonalou regulací se stanoví při hodnocení vytápění a výjimečně přípravy TV. 6.1.3

Soustavy technického zařízení budov (TZB)

ČSN EN 15316-1 Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 1: Všeobecné požadavky definuje výpočtový postup pro stanovení energetických požadavků na vytápění a teplou vodu. Dokument nezahrnuje vět-

12

Ve skupině stavebních norem se užívá název měrná tepelná ztráta prostupem nebo větráním, ve skupině ČSN EN pro TZB se používá součinitel tepelné ztráty.

89


2009

rací zařízení (např. větrání s využitím tepla), je-li však instalován ohřev vzduchu, zahrnuje ztráty způsobené v ohřívací části. Výpočetní metoda spočívá v analýze energetické náročnosti částí zařízení pro části tepelné soustavy: ─ sdílení tepla (otopná tělesa a plochy v prostoru nebo výtokové armatury) včetně regulace; ─ rozvody tepla včetně regulace; ─ akumulace tepla včetně regulace; ─ výroba tepla včetně regulace (kotle, sluneční okruhy, TČ, kogenerační jednotky, atd.). Konečná potřeba energie pro tepelnou soustavu se vypočítá odděleně pro tepelnou energii a elektrickou energii (pomocné potřeby elektřiny pro provoz zařízení; čerpadla, ventilátory, atd.). Energetická potřeba je následně přepočtena na potřebu prvotní energie. Výpočetní činitelé pro konverzi energetických potřeb na prvotní energii mají být stanovené na národní úrovni, do jejich stanovení v EA používáme hodnoty z německé praxe. Jednotlivé výpočetní algoritmy nebo tabelární vstupní hodnoty pro výpočty každé části vytápění a teplé vody (např. část sdílení tepla, část rozvodů, část akumulace a část výroby tepla) jsou stanoveny v normách odkazujících se na tuto normu (viz. tabulka). Elektrické rozvody jsou zpracovány v rozsahu spotřebičů elektrické energie. Je vyčleněno umělé osvětlení, které se zahrnuje podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. do energetického hodnocení budovy. 6.1.4

Ekonomické hodnocení

Ekonomické hodnocení se zpracuje podle vyhlášky č. 213/2001 Sb. a její změny č. 425/2004 Sb. Uplatňují se hodnoty a postupy z ČSN EN 15459 a program STUE. V této publikaci není obsaženo. 6.1.5

Metodika zpracování Energetického certifikátu

Energetický audit (EA) byl zpracován v plném rozsahu vyhlášky č. 213/2001 Sb. a její změny č. 425/2004 Sb., energetický průkaz PENB podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Na podkladě EA. Oceňuje se energetická potřeba budovy a jejích funkčních dílů ve čtyřech variantách: ☺ 1. varianta - referenční provedení a užití, kdy pro výpočet se užijí hodnoty standardizovaného provedení, tj. hodnoty požadované legislativou - ČSN 73 0540 -2, vyhláškami podporujícími energetickou účinnost soustav TZB, vyhláškou č. 148/2007 Sb., ČSN EN a parametry standardizovaného užití ☺ 2. varianta - stávající provedení a užití, kdy se použijí hodnoty a parametry stávajícího stavu získané v průzkumu budovy. Tato varianta se užije ke stanovení dosažitelných úspor po opatřeních ☺ 3. varianta - I. soubor úsporných opatření, kdy se navrhne skupina opatření pro stavební funkční díly a TZB ☺ 4. varianta - II. soubor úsporných opatření, kdy se navrhne skupina opatření pro stavební funkční díly a TZB.

90


2009

Na podkladě průzkumu a dokumentace se provede výpočet potřeby tepla při zohlednění tepelných zisků s téměř ideálním využitím (koriguje se ztrátami ve vytápění). Postup určuje výše uvedená ČSN EN ISO 13790. Užije se měsíční postup. 2. varianta (stávající stav) se tzv. odladí podle získaných faktur (při jednotných klimatických podmínkách) na reálný stav budovy a jejího provozu (sleduje se cca 5 let). Korekce se uplatní pro hodnoty 2., 3. a 4. varianty. Provede ocenění ztrát tepla a potřeby tzv. pomocné energie (elektřiny pro pohon zařízení) pro soustavy vytápění, přípravy TV. Stanoví se využitelné teplo z tepelných ztrát. Soustavy vytápění a přípravy TV se pro ocenění členění na části: •

sdílení tepla (otopné plochy a jejich regulace). Hodnotí se trojí tepelná ztráta, a to způsobená vertikálním rozdělením teploty vzduchu od otopné plochy, umístěním otopné plochy a individuální regulací otopné plochy

•

rozvodů tepla. Hodnotí se tepelná ztráta tepelnou izolací potrubí, armatur a nádob. Pomocná energie se stanovuje zejména pro čerpadla a případnou regulaci

•

akumulace tepla. V budově se vyskytuje u zařízení pro přípravu TV

•

zdroje tepla – PS a TČ. Hodnotí se tepelná ztráta způsobená druhem a provedením zdroje, provozem a regulací. Stanovuje se spotřeba pomocné energie. Užije se měsíční postup. V budově se vyskytuje decentralizovaná příprava TV elektřinou.

Návazně se stanoví úspory na jednotlivé díly stavební konstrukce a prvky soustav TZB, provede se ocenění škodlivin a stanoví klíčové hodnoty: •

potřeby tepla ve všech variantách

•

dosažitelné úspory tepla ve 3. a 4. variantě (I. a II. soubor opatření ke snížení potřeby tepla a energie)

•

podle vyhlášky č. 194/2007 Sb. ─ měrného ukazatele potřeby tepelné energie na vytápění ─ měrného ukazatele potřeby tepelné energie na přípravu TV

•

energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb13.

•

zařazení do tříd energetické náročnosti

•

potřeby prvotní energie.

Úspory energie přinášejí v rozhodující míře zkvalitnění vlastností funkčních dílů a jejich provozu. Další úspory vzniknou snížením tepelných ztrát jednotlivých funkčních dílů. Znamená to, že i u dílů, pro které se nenavrhují opravy mohou být úspory tepla. Stanovují se rozdílem ztrát tepla pro funkční díly ve stávajícím stavu a ztrát tepla v I. nebo II. souboru opatření.

13

Tyto hodnoty nejsou zcela přesné, neboť se použilo klimatických hodnot podle ČSN EN 12831. Pro výstup do EP se EA uloží s klimatickými hodnotami podle ČSN 73 0540-3. Jelikož EP vyžadují ekonomické hodnocení podle vyhlášky o EA, je nutné EA s užitím ČSN EN zpracovat vždy.

91


6.2

2009

VARIANTY POSOUZENÍ

Výpočty byly provedeny ve čtyřech variantách. První varianta je referenční provedení – tj. budova shodné velikosti a tvaru s parametry funkčních dílů (stavební části i soustavy TZB) podle požadovaných parametrů současně platné legislativy (ČSN a příslušné vyhlášky). Druhá varianta je stávající (projektovaný) stav s parametry, navrženými v projektu. Ve třetí a čtvrté variantě jsou navržené soubory opatření. 6.3

STAVEBNÍ ŘEŠENÍ

Jedná se o obdélníkovou administrativní budovu s vnitřním atriem. Geometrie a parametry budovy jsou zřejmé z tabulky 8-1. Rozdíl mezi I. souborem opatření (3. varianta) a II. souborem opatření (4. varianta) spočívá – kromě rozdílných tepelně-technických parametrů některých stavebních dílů (viz další text) – v uvažovaném zastřešení (zasklení) atrií. Ve 3. variantě jsou atria otevřená, ve 4. variantě zastřešená (zasklená). 6.3.1

Vnější stěny

6.3.1.1 Neprůsvitné části

6.3.1.1.1 Projekt Plné vnější stěny jsou v místě parapetů i v plných částech železobetonové, zateplené provětrávaným zateplovacím systémem s tepelnou izolací z minerálních vláken tloušťky 170 mm, která bude vkládána do dřevěného roštu. 6.3.1.1.2 Hodnocení a návrh úpravy Vzhledem k tomu, že dřevěný rošt zhorší tepelně technické vlastnosti tepelné izolace, bylo v obou variantách navrženo zvýšení tloušťky izolace na 200 mm aby byla splněna doporučená hodnota podle ČSN 73 0540 – 2. 6.3.1.2 Lehký obvodový plášť (LOP)

6.3.1.2.1 Projekt Charakter LOP má prosklená stěna ve vstupní hale na výšku dvou podlaží a severozápadní stěna jednoho z atrií. „Rastrování“ LOP bylo domluveno telefonicky. V obou případech byla uvažována šířka prvků LOP ve shodě se šířkou oken 1,35 m. TABULKA 8-1

ÚDAJE O GEOMETRII, PLOCHÁCH A OBJEMECH

92


Adresa:

2009

0

Stavební soustava:

Administrativní budova

Počet osob:

projekt

Rok výstavby: Počet zaměstnanců:

1 324

1 200

Součtová tabulka ploch Základní plochy celkem

m

2

10 034,0

Plochy příslušenství celkem

m2

306,0

Podlaha na terénu a nad suterénem

m

2

0

Strop do půdy, střechy a terasy

m2

4 666

Plochy komunikací celkem

m2

Vedlejší plochy celkem

m

2

1 201,5

Stěny pod terénem

m2

0

1 254,0

Celková zastavěná plocha (všech podlaží)

m

2

13 010

Plochy všech místností

m

2

Vytápěná plocha

m

2

12 795,5

Obestavěný prostor

m

3

49 437

11 541,5

Vytápěný prostor (větrání)

m

3

34 625

PODKLADY PRO VÝPOČET GEOMETRICKÉ CHARAKTERISTIKY Plocha vnějších stěn - původní

orientační přepočet ze základních geometrických rozměrů

nový stav délka

Plocha otvorových výplní - původní

91,80

nový stav šířka

Plocha stropů do půdy + střech, teras a stropů nad venkovním prostředím

47,24

nový stav výška

Plocha konstrukcí do suterénu + (pod) a na terénu

11,40

nový stav

49 437 původní

Obestavěný objem

PLOCHA An - původní

53 592 nový stav

nový stav

13 010 původní

Zastavěná plocha budovy

OBJEM Vn

13 374 nový stav

nový stav

(plocha půdorysného řezu vymezená vnějším 2 obvodem svislých konstrukcí budovy, v m )

An / Vn nový stav

původně počet pokojů 0 celkem

0

0

počet nadzemních podlaží

0

0

počet podzemních podlaží

0

0

konstrukční výška podlaží (průměrná)

poměr rozměry do TZB podle EN max. délka budovy LG max. šířka budovy BG výška podlaží hG počet podlaží nG

počet zaměstnanců počet návštěvníků jednorázových úklid celkem počet osob

délka spar

3,8

plocha pokojů, kanceláří a společenských prostor

3

3

nový stav

nový stav

plocha uvažovaná do minimální výměny vzduchu

1 200

120

120

4

4

1 324

1 324

nový stav délka spáry na 1 m2 plochy okna nový stav plocha všech podlaží (zastavěná) nový stav délka potrubí k tepelnému izolování - vytápění nový stav

počet jídel denně

0

0

1 684

m

2

4 666

m

2

5 030

m2

4665,6

2

4665,6

m2

13 810

2

12 943

m3

49 437

3

53 592

m-1

0,28

m

m m m

-1

0,24

3

34 625

m

3,8

1 200

2 518

m2

1

91,8 45,4

0

2

3,80

91,8 45,4

#DIV/0!

1 368

m

2

nový stav

0

1 765

2

m

plocha vnitřních konstrukcí - stěny

#DIV/0!

počet žáků počet hostů

OBJEM DO MINIMÁLNÍ VÝMĚNY VZDUCHU - původní

nový stav

m2 m

2

m2 m m m

2

195 195 2 221 1 449 10 034

m2

10 034

2

11 542

m2

11 906

m

0,88

m

m

0,86

m2

13 010

m2

13 010

m m ks

0,0

počet regulačních uzlů počet těles

ks

550,0

nový stav

ks

U vstupní haly byla výška prvků LOP uvažována třetinou z celkové výšky dvou podlaží. U stěny atria byly prvky výšky 3,8 m rozděleny v následující členění: 93


2009

─ 2,4 m výška „okna“ ─ 0,9 m výška „parapetu“ ─ 0,5 m neprůhledný prvek v místě stropů a podlah. 6.3.1.2.2 Hodnocení a návrh úpravy 6.3.1.2.2.1 Normový požadavek

Při takto navrženém LOP je podle ČSN 73 0540 – 2 vypočtená požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U = 1,22 W/(m2.K) pro vstupní halu a U = 1,21 W/(m2.K) pro atrium. Doporučená hodnota podle ČSN 73 0540 – 2 je U = 1,1 W/(m2.K) pro vstupní halu a U = 1,05 W/(m2.K) pro atrium.

V případě obou LOP bylo ve výpočtech uvažováno splnění jen požadovaných hodnot, protože při takto navrženém rastrování je i jeho splnění problém. 6.3.1.2.2.2 Výpočet součinitele prostupu tepla a okrajové podmínky použitých prvků

Součinitel prostupu tepla byl vypočten metodou hodnocení po částech podle ČSN EN 13947 Tepelné chování lehkých obvodových plášťů – Výpočet součinitele prostupu tepla. Ve výpočtu ale byly použity velmi nízké hodnoty lineárních činitelů prostupu tepla ψ! Tyto hodnoty ψ, které byly do výpočtu zavedeny vychází z přesného (dvourozměrného) výpočtu podobných LOP, ale s většími rozměry prvků. a) Prosklená stěna u vstupní haly. Při použití dvojskla se součinitelem prostupu tepla U = 1,1 W/(m2.K) a rámů se součinitelem prostupu tepla U = 1,9 W/(m2.K) (podle ČSN 73 0540 by rámy měly mít U menší než 2) vychází součinitel prostupu tepla LOP, vypočtený podle ČSN EN 13947, U = cca 1,31 W/(m2.K). Pro splnění požadavku musí být: ─ v případě použití dvojskla (U = 1,1 W/(m2.K)) použité rámy s U = 0,8 W/(m2.K) – to není reálné ─ v případě použití rámů s U = 1,9 W/(m2.K) použité zasklení s U = max. 1,0 W/(m2.K) – to už obvykle nelze splnit s dvojsklem a musí být použité trojsklo. Pokud by bylo použité trojsklo, pak už je vhodnější jít na nižší hodnotu (cca 0,8) a celkový součinitel prostupu tepla bude cca U = 1,05 W/(m2.K). Nebo je možné změnit „rastr“ – menší podíl rámů povede ke zlepšení. b) Prosklená stěna v atriu. Při použití dvojskla se součinitelem prostupu tepla U = 1,1 W/(m2.K) a rámů se součinitelem prostupu tepla U = 1,9 W/(m2.K) (podle ČSN 73 0540 by rámy měly mít U menší než 2) vychází součinitel prostupu tepla LOP, vypočtený podle ČSN EN 13947, U = cca 1,76 W/(m2.K). Splnění požadavku s dvojsklem není možné. Musí být buď: ─ při U rámů = 1,9 W/(m2.K) použité trojsklo (U = max. 0,5 W/(m2.K)) 94


2009

─ nebo změnit „rastr“ (snížit plochu rámů ─ nebo použít v místě „“stropů“ plnou výplň (ale to pak zase povede ke zpřísnění požadavku). 6.3.1.2.2.3 Závěr pro LOP

Ve výpočtech bylo ve všech variantách uvažováno pouze splnění požadované hodnoty. 6.3.2

Okna

6.3.2.1 Projekt

Vzhledem k tomu, že v této úrovni projektové dokumentace nebyly ještě stanoveny konkrétní výrobky, ale jen typ (kovové rámy), byla pro ověření ve výpočtu zvolena orientačně okna Schüco. Při uvažování zasklení dvojskly se součinitelem prostupu tepla U = 1,1 W/(m2.K) a použití rámů ROYAL S75.HI se součinitelem prostupu tepla U = cca 1,94 W/(m2.K) vychází součinitel prostupu tepla celého okna U = 1,31 W/(m2.K). 6.3.2.1.1 Hodnocení a návrh úpravy Protože se jedná o poměrně velkou plochu zasklení, bylo ve variantách 3 a 4 uvažováno zasklení trojskly se součinitelem prostupu tepla U = cca 0,5 W/(m2.K). Součinitel prostupu tepla celého okna pak vychází U = 0,89 W/(m2.K). Poznámka: Výpočet součinitelů prostupu tepla byl proveden programem UwCal firmy Schüco, takže ve výpočtech jsou použity konkrétní výrobky této firmy se zohledněním jejich vlastností. 6.3.3

Střechy

6.3.3.1.1 Projekt V projektu je navržená plochá jednoplášťová střecha se spádovou tepelnou izolací v tloušťce 100 až 400 mm, která je ještě zesílena deskami extrudovaného polystyrénu (XPS) v tloušťce 140 mm. Součinitel prostupu tepla navržené skladby se pohybuje okolo hodnoty U = cca 0,07 W/(m2.K). Normou požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla je 0,24 W/(m2.K) a doporučená 0,16 W/(m2.K). 6.3.3.1.2 Hodnocení a návrh úpravy V případě ploché střechy se spádovou tepelnou izolací není nutné dodržet normou předepsané hodnoty v místě minimální tloušťky tepelné izolace. Součinitel prostupu tepla ploché střechy se spádovou tepelnou izolací se počítá podle ČSN EN 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla – Výpočtová metoda. Jde o poměrně pracný výpočet, který je možné obvykle provádět až v úrovni prováděcí dokumentace, kdy jsou dané přesné rozměry jednotlivých dílů tepelné izolace. 95


2009

Ale podle zkušenosti a provedených výpočtů lze odhadnout, že by mohla být dostačující pouze spádová tepelná izolace. Přestože se v případě nízkopodlažní budovy podílí střecha na tepelné ztrátě nezanedbatelným procentem, spočívá v tomto případě návrh úpravy ve snížení navržené tloušťky tepelné izolace (o vrstvu desek XPS v tloušťce 140 mm).

Ve výpočtech byla uvažováno hodnota doporučeného součinitele prostupu tepla U = cca 0,16 W/(m2.K). 6.3.4

Podlaha nad 2. PP (garáže)

6.3.4.1.1 Projekt Z hlediska tepelně-technických vlastností je rozhodující navržená tepelná izolace v tloušťce 100 mm. 6.3.4.1.2 Hodnocení a návrh úpravy Skladba splňuje požadavek na doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla. 6.4

TEPELNÁ ZTRÁTA

V následující tabulce 8-2 jsou varianty tepelné ztráty. Referenční stav odpovídá požadavkům normy, stávající stav je projekt a ve variantách jsou navržená opatření. TABULKA 8-2

TEPELNÁ ZTRÁTA BUDOV - SOUHRN referenční řešení plocha stavebního dílu

obestavěný prostor

plocha podlaží


tepelné ztráty

m2

m3

m2

W.m-2.K-1

kW

49 437

12 796

CELKEM

stávající stav

% z Φc


tepelné ztráty

W.m-2.K-1

kW


% z Φc


tepelné ztráty

W.m-2.K -1

kW


% z Φc


tepelné ztráty

W.m-2.K-1

kW

% z Φc

obvodové stěny bez 1 výplní

1 765

0,53

30,7

8,6%

0,42

24,3

8,5%

0,36

20,7

8,3%

0,27

12,2

5,0%


2 518

1,75

145,5

40,9%

1,30

108,0

37,9%

0,92

76,7

30,6%

0,91

50,6

20,9%

3


5 189

0,18

30,3

8,5%

0,10

16,5

5,8%

0,10

16,5

6,6%

0,10

16,5

6,8%

4


4 666

0,26

40,0

11,3%

0,18

27,7

9,7%

0,18

27,7

11,1%

0,29

48,2

19,9%


246,5

69,4%

176,6

61,9%

141,7

56,6%

127,5

52,6%

infiltrace a nucené 6 větrání Фve

108,8

30,6%

108,8

38,1%

108,8

43,4%

114,8

47,4%

7 celkem Ф

355,3 tepelná ztráta budovy

100%

100%

285,4 80%

100%

250,5

100%

70%

242,3

100%

68%

Kvalitu návrhu tepelně technických vlastností stavební konstrukce dokládá nižší tepelná ztráta u stávajícího provedení než u referenčního. U 3. a 4. varianty - opatření konstatujeme: •

4. varianta se zastřešením zasklením atria a normálním provedením tvorových výplní v atriu má mírně nižší tepelnou ztrátu než 3. varianta s otevřeným atriem.

•

Z toho tepelná ztráta prostupem je nižší, tepelná ztráta větráním je vyšší. 96


2009

Závěr výhodnosti 4. varianty je korigován využitelnými tepelnými zisky v tepelné bilanci budovy, jak je uvedeno dále. Výhodnější tedy bude 3. varianta z hlediska energetického, tj. bez zasklení atria. TABULKA 8-3

CELKOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA – GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ infiltrace a nucené větrání Фve

TEPELNÉ ZTRÁTY BUDOVY Ф 400,0


TEPELNÁ ZTRÁTA V kW

350,0 300,0 250,0


200,0 150,0

otvorové výplně 100,0 50,0 0,0 355,3

285,4

250,5

242,3



6.5

POTŘEBA TEPLA PODLE ČSN EN ISO 13790

V tabulkách je uveden výstup výpočtu roční potřeby tepla podle měsíců s využitím tepelných zisků. Tyto tepelné zisky jsou přiřazeny (odečteny) podílově k potřebám tepla funkčních dílů. Při výpočtu se uvažuje všech 12 měsíců. Podíl větrání přirozeného je zahrnut do větrání nuceného podle metodiky normy. Uvažuje se těžká konstrukce (stropy). Výstupy jsou v tabulkách 8-4 a 8-5. Hlavní obsahový námět této publikace je uveden v tabulkách PENB, a to tabulce 1 až tabulce 19. Tabulky jsou řazeny na konci této kapitoly a bylo ponecháno původní číslování. Přehled tabulek je na konci kapitoly před tabulkami a je z něho zřejmý rozsah certifikace.

97


2009

časová konstantě

stupeň využití tepelných zisků

potřeba tepla při nepřerušovaném vytápění

potřeba tepla při přerušovaném vytápění

Qint

Qsol

QH,gn

γH

Cm

τ

ηH,gn

QH,nd,cont

QH,nd,interm

GJ

GJ

GJ

-

Wh/K

h

-

GJ

GJ

lehká

72,2

a

6,82

REFERENČNÍ STAV

účinná vnitřní tepelná kapacita budovy

poměr tepelných zisků a tepelných ztráta

GJ

celkové tepelné zisky

QH,ht MWh

vnější tepelný zisk

Hve,adj

W/K

vnitřní tepelný zisk

Htr,adj Kd

celková tepelná ztráta

°C

měrná tepelná ztráta větráním

θint,set,H

°C

měrná ztráta prostupem tepla

průměrná vnitřní teplota

θem

denostupně

průměrná vnější teplota

POTŘEBA TEPLA

počet dnů

TABULKA 8-4


365

9,4

20,0 3 856

931

86

310

187

170

otvorové výplně

365

9,4

20,0 3 856

4 408

408

1 469

884

806

365

9,4

20,0 3 856

918

85

306

184

168

1 213

112

404

243

222

0

0

365

9,4

20,0 3 856

větrání přirozené

365

9,4

20,0 3 856

větrání nucené

365

9,4

20,0 3 856

celkem

365

9,4

20,0

3 856

3 296 7 469

3 296

305 996

1 098 3 587

952,1

1518,4

2 470,6

0,69

0

0

661

602 1 968

939 299

87,25

0,974

2 160


vnitřní svislé a vodorovné konstrukce střecha a vodorovné konstrukce do exteriéru


časová konstantě




GJ


QH,ht MWh


Hve,adj

W/K


Htr,adj Kd


°C


θint,set,H

°C



θem

denostupně


počet dnů

,

Qint

Qsol

QH,gn

γH

Cm

τ

ηH,gn

QH,nd,cont

QH,nd,interm

GJ

GJ

GJ

-

Wh/K

h

-

GJ

GJ

lehká

72,2

a

8,24

STÁVAJÍCÍ STAV obvodové stěny bez výplní

365

9,4

20,0 3 856

737

68

245

133

122

otvorové výplně

365

9,4

20,0 3 856

3 274

303

1 091

592

543


365

9,4

20,0 3 856

501

46

167

91

83

365

9,4

20,0 3 856

840

78

280

152

139


365

9,4

20,0 3 856

větrání nucené

365

9,4

20,0 3 856

celkem

365

9,4

20,0

3 856

3 296 5 352

3 296

0

0

305

1 098

800

2 881

952,1

959,4

1 911,6

0,66

939 299

108,61

0,99

0

0

596

547

1 564

1 434

Referenční provedení má vyšší potřebu tepla než navrhované řešení Rozbor potvrzuje mírnou výhodnost 3. nezasklené varianty. Toto řešení bude pravděpodobně podpořeno i investičními náklady. 6.6

TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ BUDOVY A ENERGETICKÁ BILANCE

Formou energetického auditu (EA) bylo provedeno posouzení energetické náročnosti s parametry PENB. 6.6.1

Vytápění

Zdroje tepla: Zdrojem tepla na vytápění je PS. Dále se uvažují 2 chladící jednotky s reverzibilním chodem a jsou hodnoceny jako tepelná čerpadla (TČ). Vzhledem k tomu, že nebyly dodány potřebné technické parametry TČ, rozbor byl proveden pro hodnoty tepelných výkonů a Cop podle ČSN EN 15316-4-2, které jsou v tabulce 8-6.

98


2009




Qint

Qsol

QH,gn

γH

Cm

τ

ηH,gn

QH,nd,cont

QH,nd,interm

GJ

GJ

GJ

-

Wh/K

h

-

GJ

GJ

lehká

72,2

a

9,25

I. SOUBOR OPATŘENÍ


časová konstantě

GJ


QH,ht MWh


Hve,adj

W/K


Htr,adj Kd


°C


°C


θem θint,set,H


denostupně


POTŘEBA TEPLA průměrná vnější teplota

počet dnů

TABULKA 8-5


365

9,4

20,0 3 856

628

58,1

209,2

88

80

otvorové výplně

365

9,4

20,0 3 856

2 324

215,1

774,3

325

296


365

9,4

20,0 3 856

501

46,4

167,0

70

64


365

9,4

20,0 3 856

840

77,7

279,8

117

107


365

9,4

20,0 3 856

větrání nucené

365

9,4

20,0 3 856

°C

°C

980

1 060


0,913


123,76


939 299

časová konstantě

0,98


2 470,6


1518,4


952,1


2 529

0 419


702

0 460


3 296

1 098,2


θem θint,set,H

4 293

0,0

305,1


3 856

denostupně

20 průměrná vnitřní teplota

9,4 průměrná vnější teplota

365

počet dnů

celkem

0,0 3 296

Htr,adj

Hve,adj

QH,ht

Qint

Qsol

QH,gn

γH

Cm

τ

ηH,gn

QH,nd,cont

QH,nd,interm

W/K

Kd

MWh

GJ

GJ

GJ

GJ

II. SOUBOR OPATŘENÍ

-

Wh/K

lehká

72,2

h

-

GJ

GJ

a

9,53


365

9,4

20,0 3 856

369

34,2

123,1

58

53

otvorové výplně

365

9,4

20,0 3 856

1 532

141,8

510,5

242

222


365

9,4

20,0 3 856

501

46,4

167,0

79

72


365

9,4

20,0 3 856

1 459

135,1

486,3

230

211


365

9,4

20,0 3 856

větrání nucené

365

9,4

20,0 3 856

celkem

365

9,4

20

3 856

3 480 3 863

3 480

0,0

0,0

322,1

1 159,5

680

2 446

952,1

1518,4

2 470,6

1,01

939 299

TABULKA 8-6 č.

rovnice; označení

127,92

0,9005

0

0

549

503

1 158

1 068

POTŘEBA TEPLA popis

(1)

Klimatické údaje

(2)

četnost výskytu teplot (bin)

tabulka pro ČR

(3)

θe,des [°C]

venkovní návrhová teplota

(4)

Vstupní údaje pro vytápění

referenční stav

-13,0

99

stávající stav

-13,0



jednotka

-13,0

-13,0

°C


2009

TABULKA 8-6

POTŘEBA TEPLA

rovnice; označení

popis

referenční stav

stávající stav



(5)

QH,gen,out

požadavky na vytápění podle ČSN EN 15316-2-3 - vstup do rozvodů tepla

327 652

239 195

151 778

167 650

(6)

θi,des

vnitřní návrhová teplota

20,0

20,0

20,0

20,0

°C

(7)

ohřev VZT

druh otopné plochy (tělesa, konvektory, velkoplošné vytápění, teplovzdušné vytápění)

(8)

θf,des

návrhová teplota průtoku (při venkovní návrhové teplotě θe,des)

50,0

50,0

50,0

50,0

°C

(9)

Δθf-r,des

teplotní spád vytápění při návrhových podmínkách

15,0

15,0

15,0

15,0

K

(10)

θtlh

horní venkovní limitní teplota pro vytápění

13,0

13,0

13,0

13,0

°C

(11)

θbal

rovnovážný bod pro vytápění

-5,0

-5,0

-5,0

-5,0

°C

č.

jednotka kWh

Byly uvažovány podle ČSN EN 15316-4-2 hodnoty COP a tepelných výkonů pro jednotlivé teplotní rozsahy. TABULKA 8-7

HODNOTY COP A TEPELNÝCH VÝKONŮ

Vytápění - pouze (ČSN EN 14511-2)

bin 1

bin 2

bin 3

bin 4

[-11..-2]

[-2..4]

[4..15]

[15..35]

(1)

rozsah venkovních teplot

(2) θsc

teplota zdroje při zkušební hodnotě

-7,0

(3) θsk

nižší teplota při zkušební hodnotě

35,0

(4) θsk

vyšší teplota při zkušební hodnotě

50,0

(5) COP

topný faktor při výstupní teplotě 35 °C

(6) COP nahrazuje zkušební (7) hodnoty ΦH,hp,sngl nahrazuje (8) zkušební hodnoty

2,0

7,0

2,7

3,2

3,8

5,0


2,0

2,2

2,7

3,7

poměr tepelných výkonů při zkušební hodnotě vzduchu a referenční hodnotě 7 °C

0,72

0,88

1,04

1,36

tepelný výkon při výstupní teplotě 35 °C

216,0

264,0

300,0

408,0


0,68

0,85

1,00

1,29

100

celkem

20,0 celkem


TABULKA 8-7

2009

HODNOTY COP A TEPELNÝCH VÝKONŮ

Vytápění - pouze (ČSN EN 14511-2) ΦH,hp,sngl

bin 1


bin 2

144,9

bin 3

181,2

celkem

bin 4

213,2

275,0

Pro konečnou certifikace je naprosto nezbytné obdržet konkrétní výrobek a zkušební protokol s hodnotami podle řádků 5, 6, 7, 8. Bez těchto údajů není možno v tomto specifickém případě provést věrohodnou certifikaci. 6.6.1.1 Bilance tepla TABULKA 8-8 ČSN EN ISO 13790 potřeba tepla GJ/rok

BILANCE TEPLA PODLE STRUKTURA TEPELNÝCH ZTRÁT A ZISKŮ referenční stav

bez zisků

stávající stav

se zisky

bez zisků

se zisky



bez zisků

se zisky

bez zisků

se zisky

prostup

2 489

1 365,2

1 783

887,4

1 430

546,3

1 287

558,6

větrání

1 098

437,0

1 098

546,6

1 098

419,5

1 159

503,3

celkem

3 587

1 802

2 881

1 434

2 529

966

2 446

1 062

TABULKA 8-9 MWh/rok

BILANCE TEPLA – POTŘEBA TEPLA PODLE ISO 13790 A KONEČNÁ POTŘEBA VČETNĚ ZTRÁTY TEPLA V SOUSTAVÁCH referenční stav

stávající stav



13790

500,6

398,3

268,3

295,0

13790 + ztráty TZB

593,3

445,8

296,2

322,6

1 TČ

606

456

303

330

doplněk

71,0

5,9

3,9

4,3

Vzhledem k tepelnému výkonu obou jednotek lze potřebu tepla pro vytápění krýt převážně TČ a to nejen pro VZT. Znamená to však podstatné úpravy v rozvodu tepla a otopných plochách. S ohledem na okrajové podmínky (krytí špičkových výkonů, bivalence, teplotní spád, apod.) uvažujeme 70% tepla pro vytápění krýt TČ a 30% PS. Bude nezbytné přesně doprojektovat součinnost zdrojů tepla TČ a PS s ohledem na krytí špičkových odběrů z PS a uzavření smlouvy s Pražskou teplárenskou a.s. (tepelný výkon). Rozvod tepla: Navrhovaný teplotní spád 80/60 °C nesplňuje požadavek vyhlášky č. 193/2007 Sb. Je třeba ho snížit na 75°C.

Vzhledem k přebytku tepelného výkonu TČ doporučuji ověřit užití nižšího teplotního spádu (alespoň 60/45 °C, ideální od 50 °C) s tím, že TČ bude provozováno na COP při výstupní teplotě 50°C. Nižší COP kompenzuje využití druhé chladící jednotky jako TČ.

101


6.6.2

2009

Příprava TV

Instalované CHJ – TČ umožňují krytí přípravy TV. Není zřejmé, nakolik je změna od decentralizované přípravy TV elektřinou na ústřední přípravu TV možná a zajímavá. V letním provozu by přípravu TV zajistila PS. Tato zásadní změna přinese cca 2 kWh/m2.rok úspory měrné potřeby a i spolu s úsporou na umělém osvětlení by neumožnila zařadit budovu do třídy A (nižší než 62 kWh/m2.rok). Doporučuji zachovat decentralizovanou přípravu s kvalitní izolací delších potrubí. 6.6.3

Větrání

Orientačně certifikováno na předané příkony ventilátorů provoz 5 dnů v týdnu a 11/18/24 hodin a regulaci výkonu. 6.6.4

Chlazení

Orientačně certifikováno na předané chladící výkony a chladící faktory 3,2 provoz 159 dnů a 14 hodin a regulaci výkonu. Do pomocné energie jsou zahrnuty čerpadla v rozvodu a další zařízení. Snížení náročnosti chlazení by umožnilo usilovat o třídu A. 6.6.5

Umělé osvětlení

Orientačně certifikováno podle mezinárodních hodnot LENI. Po konzultaci s ing. Dvořáčkem, autorem české certifikace, je možno vhodným výběr svítidel tuto hodnotu snížit nebo případně podstatně zvýšit.. Vhodný výběr by vytvořil podmínky (spolu s jiným opatřením) pro zařazení budovy do třídy A. 6.7

ZÁVĚR

V tabulkách jsou orientační výstupy potřeby tepla a energie TABULKA 8-10

BILANCE TEPLA PODLE STRUKTURA TEPELNÝCH ZTRÁT A ZISKŮ

1. varianta Referenční stav Vytápění GJ/rok 1 368,7 % 29,3% 2. varianta Stávající stav Vytápění

Chlazení 1 383,8 29,6%

Větrání 617,0 13,2%

Teplá voda 331,0 7,1%

Osvětlení 978,2 20,9%

celkem 4 678,7 100,0%

Chlazení

Větrání

Teplá voda

Osvětlení

celkem

1 383,8 32,1%

617,0 14,3%

331,0 7,7%

1 086,9 25,2%

4 316,6 100,0%

3. varianta 1. soubor opatření Vytápění Chlazení

Větrání

Teplá voda

Osvětlení

celkem

1 383,8 35,5%

617,0 15,8%

331,0 8,5%

978,2 25,1%

3 894,9 100,0%

4. varianta 2. soubor opatření Vytápění Chlazení

Větrání

Teplá voda

Osvětlení

celkem

GJ/rok %

GJ/rok %

898,0 20,8%

585,0 15,0%

102


TABULKA 8-10

2009

BILANCE TEPLA PODLE STRUKTURA TEPELNÝCH ZTRÁT A ZISKŮ

636,6 16,1%

GJ/rok %

1 383,8 35,1%

617,0 15,6%

331,0 8,4%

978,2 24,8%

TABULKA 8-11

3 946,6 100,0%

POTŘEBA TEPLA ÚSPORA TEPLA 1. varianta

2. varianta

3. varianta

4. varianta

referenční stav

stávající stav





vytápění původní potřeba

887

nová potřeba

1 361

úspora

577

628

310

258

3

35% 0,6

potřeba na vytápění 200 m obestavěného prostoru v MWh /rok

TV

29% 0,7

GJ / rok

původní potřeba

331

nová potřeba

331

331

331

0

0

úspora celkem vytápění a TV

0%

0%

25%

21%

GJ / rok

původní potřeba

1 218

nová potřeba

1 692

úspora

908

959

310

258

kWh/m2.rok

99,90

92,17

83,16

84,27

třída

B

B

B

B

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

úsporná

úsporná

úsporná

úsporná

hodnocení podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov

energetická náročnost budovy vyjádření

hodnoty pro třídu C se považují za referenční. Pro budovu tohoto provedení jsou v rozmezí 124 - 179 kWh/m2.rok

Doporučujeme 3. variantu. 6.7.1 Změna třídy

V tabulce jsou pro 3. variantu dílčí měrné potřeby tepla a energie. Máme-li dosáhnout třídy A a hodnoty 62 kWh/m2.rok u administrativních budov, je třeba uspořit cca 25 kWh/m2. rok.

103


TABULKA 8-12 2

kWh/m .rok %

2009

POTŘEBA TEPLA

Vytápění 12,5 15,0%

Chlazení 29,5 35,5%

Větrání 13,2 15,8%



celkem 83,2 100,0%

K definovanému dotazu posunutí budovy do vyšší třídy, tedy z B do A uvádíme: •

Ve stavebním řešení jsou možnosti vyčerpané 3. variantou

•

Je nezbytné spolupracovat při výběru svítidel a dosáhnout úspory cca 15 kWh/m2rok

•

Pokusit se o úspory v provozu chlazení – cca 10 kWh/m2.rok.

Poznámka: Celková podlahová plocha Ac = 13 000 m2.

6.7.2

Doporučení

Pro budovu a soustavy TZB musí být dokončen projekt s reálnými výrobky a požadovanými zkušebními protokoly (CHJ, funkce TČ, umělé osvětlení apod.) Orientační energetický certifikát nenahrazuje projekt, je podkladem pro dopracování projektu.

104


TABULKY

105

2009


106

2009

PŘEHLED TABULEK A OBRÁZKŮ 1.

SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA

TABULKA 1

2.

PLOCHY A GEOMETRIE BUDOVY

TABULKA 2

3.


TABULKA 3

4.

PLOCHY STAVEBNÍCH DÍLŮ A JEJICH PARAMETRY

TABULKA 4 TABULKA 5

5.

TEPELNÁ ZTRÁTA 1 - REFERENČNÍ STAV A STÁVAJÍCÍ STAV

6.


1. POKRAČOVÁNÍ TABULKY 5

7.



8.



9.

TEPELNÁ ZTRÁTA 4 - 1. A 2. VARIANTA


10. TEPELNÁ ZTRÁTA 5 - 1. A 2. VARIANTA


11. TEPELNÁ ZTRÁTA 6 - 1. A 2. VARIANTA


12. TEPELNÁ ZTRÁTA VĚTRÁNÍM

TABULKA 6

13. TEPELNÁ ZTRÁTA NUCENÝM VĚTRÁNÍM VĚTRÁNÍM

TABULKA 7

14. SOUČINITELÉ TEPELNÉ ZTRÁTY

TABULKA 8

15. TEPELNÁ ZTRÁTA - SOUHRN

TABULKA 9

16. CELKOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA - GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ

OBRÁZEK 1

17. VNITŘNÍ TEPELNÉ ZISKY PODLE ČSN EN ISO 13790

TABULKA 10

18. VNĚJŠÍ TEPELNÉ ZISKY PODLE ČSN 73 0542

TABULKA 11

19. VNĚJŠÍ TEPELNÉ ZISKY PODLE ČSN EN ISO 13790-STÁVAJÍCÍ VÝPLNĚ

TABULKA 12

20. VNĚJŠÍ TEPELNÉ ZISKY PODLE ČSN EN ISO 13790-VÝMĚNA VÝPLNÍ

TABULKA 13

21. POTŘEBA TEPLA PODLE ČSN EN ISO 13790 - REFERENČNÍ A STÁVAJÍCÍ STAV

TABULKA 14

22. CELKOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA - GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ - REFERENČNÍ A STÁVAJÍCÍ 23. POTŘEBA TEPLA PODLE ČSN EN ISO 13790 - VARIANTA I A VARIANTA II

OBRÁZEK 2 TABULKA 15

24. CELKOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA - GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ - I. A II. SOUBOR OPATŘENÍ

OBRÁZEK 3

25. POTŘEBA TEPLA I PRO FUNKČNÍ STAVEBNÍ DÍLY PODLE ČSN EN ISO 13790

TABULKA 16

26. POTŘEBA TEPLA II PRO FUNKČNÍ STAVEBNÍ DÍLY PODLE ČSN EN ISO 13790

TABULKA 17

27. POTŘEBA CHLADU PODLE ČSN EN ISO 13790 - REFERENČNÍ A STÁVAJÍCÍ STAV

TABULKA 18

28. POTŘEBA CHLADU PODLE ČSN EN ISO 13790 - VARIANTA I A VARIANTA II

TABULKA 19

29. FORMULÁŘ PRO ROZVODY TEPLA

TABULKA 20

30.

ČÁST SDÍLENÍ TEPLA - OTOPNÁ PLOCHA ČSN EN 156316-2-1

TABULKA 21

31.

ČÁST ROZVODŮ TEPLA - TEPELNÁ ZTRÁTA ČSN EN 156316-2-3

TABULKA 22

ČÁST ROZVODŮ TEPLA - POMOCNÁ ENERGIE 32. ČSN EN 156316-2-3

33.

TABULKA 23

ČÁST ZDROJE TEPLA PRO VYTÁPĚNÍ pr EN 15316-4; ČÁSTI AKUMULACE TV A ZDROJE TEPLA - ZTRÁTY ENERGIE - HODNOTY A VZTAHY AKUMULACE TV; ORIENTAČNÍ POSOUZENÍ PS ČSN EN 156316-3-3

TABULKA 24

34. VÝPOČET MNOŽSTVÍ TV A POTŘEBY TEPLA NA JEJÍ OHŘÁTÍ

TABULKA 32

ČÁST SDÍLENÍ TEPLA TV (ODBĚRNÁ MÍSTA) A ČÁST ROZVODY TV 35. ČSN EN 15316-3-2

TABULKA 33

ČÁST SDÍLENÍ TEPLA TV (ODBĚRNÁ MÍSTA) A ČÁST ROZVODY TV - POMOCNÁ 36. ENERGIE ČSN EN 15316-3-2

TABULKA 34

37. ZDROJE TEPLA - TČ

TABULKA 35

38. POTŘEBA TEPLA PRO VYTÁPĚNÍ A PŘÍPRAVU TV

TABULKA 40

39. ÚSPORA TEPLA

TABULKA 41

40. POTŘEBA TEPLA NA VYTÁPĚNÍ DANÁ ŘEŠENÍM STAVEBNÍ KONSTRUKCE

OBRÁZEK 4

41. ENERGETICKÉ VSTUPY

TABULKA 42

42. ROČNÍ ENERGETICKÁ BILANCE PALIV A ENERGIE

TABULKA 43

43. UPRAVENÁ ENERGETICKÁ BILANCE PALIV A ENERGIE

TABULKA 44

44. HODNOCENÍ MODELOVÉ POTŘEBY TEPLA

TABULKA 45

45. FAKTURY V GJ

TABULKA 46

46. FAKTURY ZA PALIVO / ENERGII - KOTELNA

TABULKA 47

47.

PŘEHLED OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ - KORIGOVANÝ STAV

TABULKA 48

48. ENERGETICKÁ POTŘEBA ELEKTRICKÝCH SPOTŘEBIČŮ

TABULKA 49

49. ZÁKLADNÍ ÚDAJE PRO EKONOMII

TABULKA 50

50. ZÁKLADNÍ ÚDAJE PRO EKONOMII - PROSTÁ OPRAVA

TABULKA 51

107

51.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE PRO EKONOMII - ROZDÍL CENY DANÝ ENERGETICKY VĚDOMOU TABULKA 52 OPRAVOU A PROSTOU OPRAVOU

52. INVESTIČNÍ NÁKLADY NA TZB A NÁKLADY NA ÚDRŽBU

TABULKA 53

53. EKONOMICKÝ A ENERGETICKÝ PŘEHLED

TABULKA 54

REKAPITULACE ENERGETICKÝCH A JEDNOTKOVÝCH INVESTIČNÍCH ÚDAJŮ 54. ELEKTRICKÉ ROZVODY A SPOTŘEBIČE

TABULKA 55

REKAPITULACE ENERGETICKÝCH A JEDNOTKOVÝCH INVESTIČNÍCH ÚDAJŮ 55. SPOTŘEBIČE

TABULKA 56

56. PŘEHLED JEDNOTKOVÝCH CEN

TABULKA 57

57. PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ NÁKLADY PŘI UVAŽOVÁNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY

TABULKA 58

58. PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ NÁKLADY - ELEKTRICKÉ SPOTŘEBIČE

TABULKA 59

59. NÁKLADY NA ÚDRŽBU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ

TABULKA 60

60. ROČNÍ ÚSPORA NÁKLADŮ NA ÚDRŽBU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ

TABULKA 61

61.

PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ NÁKLADY BEZ UVAŽOVÁNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY (S POŘIZOVACÍMI NÁKLADY) - STAVEBNÍ KONSTRUKCE, VYTÁPĚNÍ A PŘÍPRAVA TV

TABULKA 62

62. PROSTÁ NÁVRATNOST; UVAŽUJE SE ZANEDBANÁ ÚDRŽBA

TABULKA 63

CCF INVESTORA V PROSTÉ NÁVRATNOSTI PRO SKUPINY OPATŘENÍ PO DOBU 63. PRODLOUŽENÉ ŽIVOTNOSTI BUDOVY 50 LET

TABULKA 64

64. FINANČNÍ ANALÝSA - NVP, PI (PŘI UVAŽOVÁNÍ ZANEDBANÉ ÚDRŽBY)

TABULKA 65

65. FINANČNÍ ANALÝSA - IRR; UVAŽUJE SE ZANEDBANÁ ÚDRŽBA

TABULKA 66

FINANČNÍ ANALÝSA - NVP, PI BEZ UVAŽOVÁNÍ REINVESTICE NÁKLADŮ PO DOBU 66. TABULKA 67 ŽIVOTNOSTI 50 LET; UVAŽUJE SE ZANEDBANÁ ÚDRŽBA 67. KUMULOVANÝ CASHFLOW; UVAŽUJE SE ZANEDBANÁ ÚDRŽBA

OBRÁZEK 5

ANUITNÍ SPLÁCENÍ PŮJČKY PRO SOUBOR OPATŘENÍ PO DOBU ŽIVOTNOSTI 50 LET; 68. TABULKA 68 UVAŽUJE SE ZANEDBANÁ ÚDRŽBA 69.

ANUITNÍ SPLÁCENÍ PŮJČKY PRO SOUBOR OPATŘENÍ PO DOBU ŽIVOTNOSTI 50 LET; TABULKA 69 II; UVAŽUJE SE ZANEDBANÁ ÚDRŽBA

70. PŘEHLED EKONOMICKÝCH ROZBORŮ; UVAŽUJE SE ZANEDBANÁ ÚDRŽBA

TABULKA 70

71. ŠKODLIVINY

TABULKA 71

72. KLÍČOVÉ HODNOTY POTŘEBY TEPLA

TABULKA 72

73. ENERGETICKÁ CERTIFIKACE OTOPNÉ SOUSTAVY PODLE EN 15316-1 S KOREKCÍ kvyt TABULKA 73 74.

ENERGETICKÁ CERTIFIKACE SOUSTAVY TEPLÉ VODY PODLE EN 15316-1 S KOREKCÍ TABULKA 74 kTV

75. GARANTOVANÁ ÚSPORA TEPLA A PARAMETRY CERTIFIKACE BUDOVY

108

TABULKA 75

ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA


Součinitel prostupu tepla U -2 -1 W.m .K

POSUZOVANÁ KONSTRUKCE referenční stav

stávající stav



Parapety

0,38

0,30

0,25

0,25

Plná stěna

0,38

0,30

0,25

0,25

Parapety - vnitřní atria

1,70

1,31

1,14

0,89

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Parapety

0,38

0,30

0,25

0,25

Plná stěna

0,38

0,30

0,25

0,25


0,38

0,30

0,25

0,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Pásová okna dvojsklo

1,70

1,31

0,89

0,89

Celoprosklená fasáda - vstup

1,22

1,22

1,22

1,22

Pásová okna vnitřní atria

1,70

1,31

0,89

0,89

Celoprosklená fasáda - atrium

1,21

1,21

1,21

1,21

Střecha plochá

0,24

0,16

0,16

0,16

Prosklení nad atrii

0,00

0,00

0,00

1,60

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,60

0,31

0,31

0,31

0,00

0,00

0,00

0,00

0,38

0,27

0,27

0,27

0,00

0,00

0,00

0,00

Strop 1.PP/2.PP 0,00 Stěna pod terénem 0,00

109

PLOCHY A GEOMETRIE BUDOVY

TABULKA 2 Administrativní budova


Adresa:

0

Stavební soustava:


Počet osob:

Rok výstavby: Počet zaměstnanců:

1 324

projekt 1 200

Součtová tabulka ploch Základní plochy celkem

m2

Plochy příslušenství celkem Plochy komunikací celkem

m 2 m m 2 m 2

Vytápěná plocha

Strop do půdy, střechy a terasy Stěny pod terénem

1 201,5 1 254,0

2

Vedlejší plochy celkem Plochy všech místností

Podlaha na terénu a nad suterénem

10 034,0 306,0

2

m

12 795,5

Celková zastavěná plocha (všech podlaží) Obestavěný prostor

11 541,5

Vytápěný prostor (větrání)

m 2 m

2

0 4 666

m 2 m

2

0 13 010

m

3

49 437

m3

34 625

PODKLADY PRO VÝPOČET GEOMETRICKÉ CHARAKTERISTIKY

délka

šířka

nový stav

m2 m2

nový stav

m m2

Plocha vnějších stěn - původní

orientační přepočet ze základních geometrických rozměrů

2

91,80

Plocha otvorových výplní - původní

47,24

Plocha stropů do půdy + střech, teras a stropů nad venkovním prostředím nový stav

výška

Plocha konstrukcí do suterénu + (pod) a na terénu

11,40

nový stav

49 437 původní

Obestavěný objem

PLOCHA An - původní

53 592 nový stav

Zastavěná plocha budovy

OBJEM Vn

13 374 nový stav

nový stav

(plocha půdorysného řezu vymezená vnějším obvodem svislých konstrukcí budovy, v m 2 )

An / Vn nový stav

původně počet pokojů 0 celkem

nový stav 0

0

0 0

0 0

poměr rozměry do TZB podle EN max. délka budovy LG max. šířka budovy BG výška podlaží hG počet podlaží nG

91,8 45,4 3,8

3

3

počet zaměstnanců počet návštěvníků jednorázových úklid celkem počet osob

1 200

120

120

4

4

1 324

1 324

nový stav plocha pokojů, kanceláří a společenských prostor nový stav

nový stav 2

délka spáry na 1 m plochy okna nový stav plocha všech podlaží (zastavěná)

nový stav 0

0

13 810

m

2

12 943

m3

49 437

m3

53 592

m-1

0,28

m-1

0,24

3

34 625

m2

195

m2 m m m

195 2 221 1 449 10 034

m2

10 034

2

11 542

2

m

11 906

m

0,88

m

0,86

2

13 010

2

13 010

2

m

m nový stav

délka potrubí k tepelnému izolování - vytápění

počet jídel denně

4665,6

2

m

1 3,80

délka spar

0

1 200

4665,6

2

m

2

plocha uvažovaná do minimální výměny vzduchu

#DIV/0! 0

5 030

2

m

počet nadzemních podlaží počet podzemních podlaží konstrukční výška podlaží (průměrná) nový stav

91,8 45,4 3,8

4 666

2

m

plocha vnitřních konstrukcí - stěny

#DIV/0!

počet žáků počet hostů

OBJEM DO MINIMÁLNÍ VÝMĚNY VZDUCHU - původní

1 368 2 518 1 684

2

m

m nový stav

13 010 původní

1 765

m

m m ks

0,0

počet regulačních uzlů počet těles

ks

550,0

nový stav

110

ks




OBVODOVÝ PLÁŠŤ - PLOCHA

počet osob:

1 324

plochy stavebních dílů a délky spár otvorové ΣL výplně Plochy

m2

Délky

neprůsvitného pláště otvorových výplní střechy jiné - vnitřní plocha celková obvodového pláště INFILTRACE délka spáry u otvorových výplní (m) délka spáry mezi výplní a zdivem v (m)

1 765,3 2 518,0 4 665,6 4 665,6 13 614,6 2 220,8

východ západ jihoV jihoZ jih severoZ severoV

2 220,8

sever

MĚRNÉ HODNOTY VZTAŽENÉ NA 1m2 UŽITNÉ PLOCHY

celkem

m / m2

Plochy a délky

neprůsvitného pláště 0,138 otvorových výplní 0,197 střechy 0,365 0,174 délka spáry u otvorových výplní (m) 0,174 délka spáry mezi výplní a zdivem v (m) MĚRNÉ HODNOTY VZTAŽENÉ NA 1 m 2 OTVOROVÉ VÝPLNĚ 0,88 délka spáry u otvorových výplní (m) 0,88 délka spáry mezi výplní a stavební konstrukcí v (m) MNOŽSTVÍ STUDENÉ A TEPLÉ VODY

m3 / rok

počet osob l /osoba, den

ks

Σ Ls

m 3 / osobu/ rok celkem voda z toho: studená teplá studená na osobu teplá na osobu počet výtokových armatur celkem z toho: výlevky umyvadlových sprchových jiných - výtoky SV

1324 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 93 9 60 15 9

111

m

0,0 0,0 873,2 537,8 0,0 679,3 427,7

0,0 0,0 770,1 474,4 0,0 599,1 377,2

0,0 0,0 770,1 474,4 0,0 599,1 377,2

0,0

0,0

0,0

2 518,0

2 220,8

2 220,8

Σ L − délka spáry v otvorové výplni Σ Ls −

délka spáry mezi otvorovou výplní a stavební konstrukcí

MĚRNÉ HODNOTY VZTAŽENÉ NA 1 m 2 UŽITKOVÉ PLOCHY Celková užitková plocha 12 795,5 Zastavěná plocha všech podlaží 13 009,7 Otvorová výplň / PU užitková plocha

20%

Otvorová výplň / zastavěné ploše celkové

19%

VYTÁPĚNÍ Počet otopných těles v ks Počet armatur u otopných těles v ks Délka potrubí v nevytápěných prostorách v m počet zón se samostatným regulačním uzlem počet regulačních uzlů

550 550

0 0

počet dnů vytápění referenční počet dnů vytápění skutečný (plné i tlumené

244

počet dnů přípravy TV

261

365

TABULKA 4

PLOCHY STAVEBNÍCH DÍLŮ A JEJICH PARAMETRY


20

170,10

1,70

1,31

1,14

0,89

Střecha

Otvorové výplně

Štíty

Parapety Plná stěna

336,42 312,36

0,38 0,38

0,30 0,30

0,25 0,25

0,25 0,25


0,38

0,30

0,25

0,25

Pásová okna dvojsklo Celoprosklená fasáda vstup

Střecha plochá Prosklení nad atrii

Vnitřní konstrukce Střechy Konstrukce NA a a podl. POD terénem do ext.

20

226,80

20 NP 20 20 NP 20

1581,12

1,70

1,31

0,89

0,89

1 581,1

20

102,60

1,22

1,22

1,22

1,22

102,6

20

680,40

1,70

1,31

0,89

0,89

20

153,90

1,21

1,21

1,21

1,21

4665,60

0,24

0,16

0,16

0,16 1,60

4 665,6 364,5

194,94

0,60

0,50

0,50

0,50

194,9

Strop 1.PP/2.PP

4665,60

0,60

0,31

0,31

0,31

4 665,6

Stěna pod terénem

328,70

0,38

0,27

0,27

0,27

328,7

infiltrace

1380,00 69,20 771,60 1380,00 69,20 771,6

0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60

0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60

0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60

0,60 0,60 0,60 0,60 0,60 0,60

1 380,0 69,2

stavební

NP 20 20 20 20-(20) 20-(10) -() 20-(10) 20-(10) 20-(-3) 20-(10) 20-(10) 20-(10)

20 20 20

20 20 20 NP 20 20 PT 20 20 PT

112


336,4 312,4

NP Pásová okna vnitřní atria Celoprosklená fasáda atrium

Vnitřní stěna zděná z 20 do 20ºC - suterén

Délka spáry

20 NP 20 20 NP 20 20 20

585,9 133,8 Průčelí

0,30 0,30

m2

1 380,0 69,2



Štíty

Průčelí


II. soubor opatření 0,25 0,25

Otvorové výplně

0,38 0,38

stávající

Střecha

585,90 133,76

referenční

Stavební díl


Pásová okna dvojsklo Celoprosklená fasáda vstup Pásová okna vnitřní atria Celoprosklená fasáda atrium Střecha plochá Prosklení nad atrii Vnitřní stěna zděná z 20 do 20ºC - suterén

Vnitřní konstrukce

20 20 20

I. soubor opatření 0,25 0,25

2

m Parapety Plná stěna

plocha nová

součinitel prostupu tepla U

Délka spáry

teplota

plocha pro výpočet tepelné ztráty

Podlaha Konstrukce NA a do POD terénem exteriér u

Stavební díl


Strop 1.PP/2.PP

Stěna pod terénem

infiltrace

stavební

113

Parapety

20

20

0,30 134 -13

20

187 1,00 0,02 0,32 0,00

0,30 586 -13

20

Uk Aj θe θint,i

43 1,00 0,02 0,32 0,00

0,38 134 -13

0,38 586 -13

HT,ie ek ΔUtb Ukc

ΦT,i

STÁVAJÍCÍ STAV

Uk Aj θe θint,i

Průčelí

20

1,31 170 -13

226 1,00 0,02 1,33 0,00

20

1,70 170 -13

293 1,00 0,02 1,72 0,00

Parapety Plná stěna vnitřní atria

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ie 234 54 ek 1,00 1,00 ΔUtb 0,02 0,02 Ukc 0,40 0,40 0,00 0,00

ΦT,i


REFERENČNÍ STAV

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

0,30 336 -13

108 1,00 0,02 0,32 0,00

20

0,38 336 -13

135 1,00 0,02 0,40 0,00

Parapety

20

0,30 312 -13

100 1,00 0,02 0,32 0,00

20

0,38 312 -13

125 1,00 0,02 0,40 0,00

20

0,30 227 -13

73 1,00 0,02 0,32 0,00

20

0,38 227 -13

91 1,00 0,02 0,40 0,00


Štíty

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

1,31 1581 -13

2 071 1,00 0,00 1,31 0,00

20

1,70 1 581 -13

2 846 1,00 0,10 1,80 0,00

Pásová okna dvojsklo

20

1,22 103 -13

125 1,00 0,00 1,22 0,00

20

1,22 103 -13

135 1,00 0,10 1,32 0,00

Celoprosk lená fasáda vstup

20

1,31 680 -13

891 1,00 0,00 1,31 0,00

20

1,70 680 -13

1 225 1,00 0,10 1,80 0,00


Otvorové výplně

20

1,21 154 -13

186 1,00 0,00 1,21 0,00

20

1,21 154 -13

202 1,00 0,10 1,31 0,00

Celoproskle ná fasáda atrium





TABULKA 5

114

Střecha plochá


Střecha

840

20

-13

4 666

1 213

STÁVAJÍCÍ STAV

θi

Uk Aj θe

0,16

4666

-13

20

Uk

Aj

θe

θi

1,00 0,02 0,18 0,00

20

-13

0

0,00

0,10 0,10 0,00

20

-13

0

0,00

20

-13

0

0,00

20

-13

4666

θi

θe

Aj

Uk

HT,iu bu ΔUtb Ukc

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

ΦT,i

0,00

0,00

Průčelí

0

0,0

-13

0

0,00

0,61 0,02 0,02 0,00

0

0,0

0,00 0 -13

0

-13

0

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0,00 -13

0,0

-13

0

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,iue 0 0 0 bu 0,61 0,61 0,61 ΔUtb 0,02 0,02 0,02 Ukc 0,02 0,02 0,02 0,00 0,00 0,00

HT,ie ek ΔUtb Ukc 0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0


REFERENČNÍ STAV

ΦT,i

0 1,00

20

0,00 0 -13

0,00

0

Střechy a podl. do ext.

-13

0

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0

0,0

-13

0

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0

Štíty

0,0

-13

0

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0

0,0

-13

0

0,00

0,00 0,00 0,00

0 0,61

0,0

0,00 0 -13

0,10 0,10 0,00

0 0,61

0,00

0,0

-13

0

0,00

0 0,61 0,00 0,00 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,25 0,25 0,00

0,00

Otvorové výplně

0,0

-13

0

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0

Střecha

0,0

-13

0

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0,00 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0





ΦT,i

840

20

θi

STÁVAJÍCÍ STAV

0,24 4 666 -13

Uk Aj θe

0,00

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ie 1 213 0 ek 1,00 1,00 ΔUtb 0,02 0,10 Ukc 0,26 0,10

ΦT,i


REFERENČNÍ STAV




střecha

115

0,00

0,00

467 0,30 0,02 0,33 0,00

0,60 4 666 10 20

0 0,79 0,02 0,02 0,00

0,00 0 -6 20

0 0,79 0,02 0,02 0,00

0,00 0 -6 20

0 0,30 0,02 0,02 0,00

0,00 0 10 20

0

0 0,30 0,02 0,02 0,00

0,00 0 10 20

0,30 0,02 0,02 0,00

0,00

0 0,30 0,02 0,02 0,00

0,00 0 10 20

0,30 0,02 0,02 0,00

0

0

467

4 861

877

0 0,00 0,02 0,52 0,00

0,50 195 20 20

fi,j ΔUtb Ukc

Uk Aj θe θi

0,00 0 -6 20

0,00 0 15 20

0,31 4666 10 20

0,00 0 -6 20

0,00 0 -6 20

0,00 0 10 20

0,00 0 10 20

0,00 0 10 20 4 861

stěny

0,00 0 5 20

Uk Aj θe θi

0,00 0 5 20

0 0,45 1,45 0,00 1,00

STÁVAJÍCÍ STAV

Uk Aj θe θi

0,00 0 5 0,0

0,00 1,00

0,16 1,00 0,27 329 5 20

0 -0,38 1,45

0,00 0 5 0,0

35 0,45 1,45

0,38 329 5 20

0,00 0 5 20

0 0,45 1,45 0,00 1,00

0,00 0 5 20

0,00 0 5 20

0 0,45 1,45 2,00 1,00

0,00 0 5 20

0,00 0 5 0,0

0 -0,38 1,45 2,00 1,00

0,00 0 5 0,0

1,00

1,00

1,00

0 -0,38 1,45 2,00

0 0,45 1,45 2,00

0,45 1,45 0,19

0

podlahy


Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ig 0 41 0 fg2 0,45 0,45 -0,38 fg1 1,45 1,45 1,45 Uequiv,k 0,00 0,19 0,19 Gw 1,00 1,00 1,00

ΦT,i


HT,ig fg2 fg1 Uequiv,k Gw

0 0,15 0,02 0,02 0,00

0,00 0 15 20

0 0,30 0,02 0,02 0,00

0,00

HT,ij

0 0,79 0,02 0,02 0,00

0,00 0 -6 20

0 0,79 0,02 0,02 0,00

0

REFERENČNÍ STAV

ΦT,i

0,60 195 20 20

0

0,79 0,02 0,02 0,00

877

0

0,30 0,02 0,62 0,00

Strop 1.PP/2.PP


ΦT,i

STÁVAJÍCÍ STAV

Uk Aj θe θi

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ij 0 0 0 fi,j 0,00 0,79 0,15 ΔUtb 0,02 0,02 0,02 Ukc 0,62 0,02 0,02 0,00 0,00 0,00

ΦT,i


Vnitřní stěna zděná z 20 do 20ºC -

REFERENČNÍ STAV

329

35

329

41

REFERENČNÍ STAV


2518

4408

5 189

918

1 765

737

2518

3274

5 189

501

STÁVAJÍCÍ STAV

1 765

931

otvorové výplně





4 666

840

4 666

1 213

střecha


14 138

5 352

14 138

7 469

celkem


14 138

5 352

14 138

7 469

celkem kontrola


0,38

0,53

Průměrný součinitel prostupz tepla budovy Uem


116

Parapety

20

20

0,25 134 -13

20

158 1,00 0,02 0,27 0,00

0,25 586 -13

20

Uk Aj θe θint,i

36 1,00 0,02 0,27 0,00

0,25 134 -13

0,25 586 -13

HT,ie ek ΔUtb Ukc

ΦT,i


Uk Aj θe θint,i

Průčelí

20

0,89 0 -13

0 1,00 0,02 0,91 0,00

20

1,14 170 -13

197 1,00 0,02 1,16 0,00



ΦT,i



20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

0,25 336 -13

91 1,00 0,02 0,27 0,00

20

0,25 336 -13

91 1,00 0,02 0,27 0,00

Parapety

20

0,25 312 -13

84 1,00 0,02 0,27 0,00

20

0,25 312 -13

84 1,00 0,02 0,27 0,00

20

0,25 0 -13

0 1,00 0,02 0,27 0,00

20

0,25 227 -13

61 1,00 0,02 0,27 0,00


Štíty

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0,00




20

0,89 1581 -13

1 407 1,00 0,00 0,89 0,00

20

0,89 1 581 -13

1 407 1,00 0,00 0,89 0,00

20

1,22 103 -13

125 1,00 0,00 1,22 0,00

20

1,22 103 -13

125 1,00 0,00 1,22 0,00

Pásová Celoprosklen okna á fasáda dvojsklo vstup

20

0,89 0 -13

0 1,00 0,00 0,89 0,00

20

0,89 680 -13

606 1,00 0,00 0,89 0,00


Otvorové výplně

20

1,21 0 -13

0 1,00 0,00 1,21 0,00

20

1,21 154 -13

186 1,00 0,00 1,21 0,00

Celoproskle ná fasáda atrium



117

Střecha plochá


Střecha

20

20

20

20

20

-13

θe θi

Uk Aj

20

0 -13 5030

20

θe θi

0 -13

0,00

365 -13

0,00

1,60

0,16

4666 -13

Uk Aj


Uk Aj θe θi

HT,ie bu ΔUtb Ukc

1 459

20

-13

4 666

840

840 1,00 0,02 0,18 0,00

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

ΦT,i

0,00

0,00

Průčelí

0,0

0 -13

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0,0

0 -13

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0,0

0 -13

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,00

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ie 0 0 bu 0,61 0,61 ΔUtb 0,02 0,02 Ukc 0,02 0,02 0,00 0,00

HT,ie ek ΔUtb Ukc

0 1,00 0,02 0,02 0,00

20

0,00 0 -13

0 1,00 0,02 0,02 0,00

0



ΦT,i

620 1,00 0,10 1,70 0,00

0,00 0 -13

0,16 4 666 -13

0


0,0

0 -13

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0

0,0

0 -13

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0

Štíty

0,0

0 -13

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,00

0,0

0 -13

0,00

0 0,61 0,00 0,00 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,10 0,10 0,00

0,00

0,0

0 -13

0,00

0 0,61 0,00 0,00 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,10 0,10 0,00

0,00

Otvorové výplně

0,0

0 -13

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0

Střecha

0,0

0 -13

0,00

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0,0

0,00 0,00 -13

0 0,61 0,02 0,02 0,00

0





ΦT,i


Uk Aj θe θi


ΦT,i






střecha

118

0,00

0,00

467 0,30 0,02 0,33 0,00

0,31 4 666 10 20

0 0,79 0,02 0,02 0,00

0,00 0 -6 20

0 0,79 0,02 0,02 0,00

0,00 0 -6 20

0 0,30 0,02 0,02 0,00

0,00 0 10 20

0 0,30 0,02 0,02 0,00

0,00 0 10 20

0,30 0,02 0,02 0,00

0

0,00

0 0,30 0,02 0,02 0,00

0,00 0 10 20

0,30 0,02 0,02 0,00

0

0

467

4 861

467

Uk Aj θe θi

0,00 0 -6

20

0,50 195 20

20

0,02 0,52 0,00

20

0,00 0 15

20

0,31 4666 10 20

0,00 0 -6 20

0,00 0 -6 20

0,00 0 10 20

0,00 0 10 20

0,00 0 10 4 861

stěny

0,00 0 5 20

0,00 0 5 20

Uk Aj θe θi

1,45 0,00 1,00

0 0,45


Uk Aj θe θi

20

0,27 329 5

35 0,45 1,45 0,16 1,00

0,27 329 5 20

0,0

0,00 0 5,00

0 -0,38 1,45 0,19 1,00

0,00 0 5 0,0

20

0,00 0 5

0 0,45 1,45 0,19 1,00

0,00 0 5 0

0,00 0 5 0,0

20

0,00 0 5

0,0

0,00 0 5

0 0 0,45 -0,38 1,45 1,45 2,00 2,00 1,00 1,00

0,00 0 5 0

1,00

1,00

0

1,00

0 -0,38 -0,38 1,45 1,45 2,00 2,00

-0,38 1,45 0,19

0

podlahy


Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ig 0 35 0 fg2 0,45 0,45 -0,38 fg1 1,45 1,45 1,45 Uequiv,k 0,00 0,16 0,19 Gw 1,00 1,00 1,00

ΦT,i


HT,ig fg2 fg1 Uequiv,k Gw

0 0,15 0,02 0,02 0,00

0,00 0 15 20

0,30 0,02 0,02 0,00

0

0,00

HT,ie fi,j ΔUtb Ukc

0 0,79 0,02 0,02 0,00

0,00 0 -6 20

0 0,79 0,02 0,02 0,00

0


ΦT,i

0 0,00

0,50 195 20 20

0 0,79 0,02 0,02 0,00

467

0

0,30 0,02 0,33 0,00

Strop 1.PP/2.P P


ΦT,i


Uk Aj θe θi

Σ tepelných ztrát prvků funkčního dílu HT,ie 0 0 0 fi,j 0,00 0,79 0,15 ΔUtb 0,02 0,02 0,02 Ukc 0,52 0,02 0,02 0,00 0,00 0,00

ΦT,i


Vnitřní stěna zděná z 20 do 20ºC suterén

I. soubor opatření vnitřní konstrukce 329

35

329

35


neprůsvitné obvodové stěny 2518

2324

1 368

369

1684

1532

840

střecha

4 293

5 189 5 030 13 272

501 1 459

3 863

5 189 4 666 14 138

501


1 765

628

otvorové výplně






celkem


13 272

3 863

14 138

4 293

celkem kontrola


0,29

0,30

Průměrný součinitel prostupz tepla budovy Uem

TEPELNÁ ZTRÁTA VĚTRÁNÍM

TABULKA 6


Administrativní budova V& inf, i = 2 ⋅ V& i ⋅ n 50 ⋅ e i ⋅ ε i


označení

V& i

referenční stav

stávající stav

upravený stav

jednotky

34 625

34 625

34 625

m3

výškový korekční činitel

εi

1,20

1,20

1,20

-

stínicí činitel

ei

0,03

0,03

0,03

-


n50

2

2

2

h

4 986

4 986

4 986

m3.h-1

0,10

0,10

0,10

h

34 625

34 625

34 625

m3

V& min, i

3 462

3 462

3 462

3. -1 m h

V& i

4 986

4 986

4 986

m3.h-1

Hv,i

1 695

1 695

1 695

W.K

θint,i

20

20

20

°C


θe

-13

-13

-13

°C


Hv,i

1 695

1 695

1 695

W.K-1

Φv,i

55 942

55 942

55 942

W

55,9

55,9

55,9

kW

množství vzduchu infiltrací způsobené větrem a účinkem vztlaku na plášť budovy

V& inf,i

-1

& & V min, i = n min ⋅ Vi

minimální intenzita výměny venkovního vzduchu objem vytápěných místností vypočtený z vnitřích rozměrů hygienické množství vzduchu

nmin

V& i

-1

H v ,i = 0,34 ⋅ V& i

výměna vzduchu ve vytápěném prostoru součinitel návrhové tepelné ztráty větráním

-1

Φv,i = Hv,i . (θ int,i - θe) výpočtová vnitřní teplota

návrhová tepelná ztráta větráním

119

TABULKA 7

TEPELNÁ ZTRÁTA NUCENÝM VĚTRÁNÍM VĚTRÁNÍM ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

Administrativní budova referenční stav

stávající stav

upravený stav

celkový objemový tok vzduchu .

.

.

& V

V = Vf + Vx

72 019

72 019

72 019

m3

trvalý provoz průměrný objemový tok vzduchu větrací soustavy v provozu; vyšší hodnota z

& sup nebo V & ex V

větraný objem přiváděného

výměna vzduchu

odváděného .

přídavný objemový tok vzduchu vyvolaný větrem a vztlakem (infiltrací) při netěsném obvodovém plášti budovy

Vx =

& V f

69 249

69 249

69 249

m3

V

34 625

34 625

34 625

m

3

-1

n

2,00

2,00

2,00

n

2,00

2,00

2,00

& V x

2 770

2 770

2 770

m /h

n50

2

2

2

h-1

69 249

69 249

69 249

m /h

h

V ⋅ n 50 ⋅ e . ⎡ . f V sup − V ex 1+ ⋅ ⎢ e ⎢ V ⋅ n 50 ⎣

⎤ ⎥ ⎥ ⎦

2


& V sup

množství přiváděného vzduchu

3

3

množství odváděného vzduchu

& ex V

69 249

69 249

69 249

m3/h

činitel větrné expozice pro třídu stínění

e

0,04

0,04

0,04

-

f

15

15

15

činitel větrné expozice podle počtu exponovaných stěn

-

V& inf,i

4 986

4 986

4 986

m h

& V

46 051

46 051

46 051

m3.h-1


&0 V

17 312

17 312

17 312

m3

přídavný objemový tok vzduchu vyvolaný větrem a vztlakem (infiltrací) při netěsném obvodovém plášti budovy při zapnutém nuceném větrání

& V x

2 770

2 770

2 770

m3.h-1

2 770

2 770

2 770

m3.h-1

-

množství vzduchu infiltrací způsobené větrem a účinkem vztlaku na plášť celé budovy

3. -1

přerušovaný provoz . . . . & ' ⎞⎟ ⋅ (1 − β ) + ⎛⎜ V f + V x ⎞⎟ ⋅ β V = ⎛⎜ V 0 + V x ⎝ ⎠ ⎝ ⎠

objemový tok vzduchu

přídavný objemový tok vzduchu vyvolaný větrem a vztlakem (infiltrací) při netěsném obvodovém plášti budovy při vypnutém mechanickém větrání způsobený účinky větru a vztlaku

& x′ = V ⋅ n 50 ⋅ e V

&´ V x

podíl délky časového úseku, kdy je v provozu větrací zařízení, a délky výpočtového období

β

0,50

0,50

0,50

celková účinnost zpětného získávání tepla .

.

.

V = V f ⋅ (1 − η v ) + V x


& H ve,mech = 0,34 ⋅ V

ηv

80%

80%

80%

objemový tok vzduchu při využití tepla trvalé větrání

& V

16 620

16 620

16 620

m3.h-1

objemový tok vzduchu při využití tepla přerušované větrání

& V

9 695

9 695

9 695

m3.h-1

trvalé nucené větrání

Hve,mech

24 486

24 486

24 486

W.K-1

přerušované nucené větrání

Hve,mech

3 296

3 296

3 296

W.K-1


Hve,mech

5 651

5 651

5 651

W.K-1


Hve,mech

3 296

3 296

3 296

W.K-1

θint,i

20

20

20

°C

výpočtová vnitřní teplota výpočtová venkovní teplota pro nucené věrání

návrhová tepelná ztráta větráním Φve,mech = Hve . (θint,i - θe)

θe

-13

-13

-13

°C

trvalé nucené větrání přerušované nucené větrání

Φve,mech Φve,mech

808 109

808 109

808 109

kW kW


Φve,mech

186

186

186

kW


Φve,mech

109

109

109

kW

120

SOUČINITELÉ TEPELNÉ ZTRÁTY

TABULKA 8



HT,ie

W.K-1

931 737 628 369

4 408 3 274 2 324 1 532

1 213 840 840 1 459

6 552 4 851 3 792 3 361

ΦT,ie

kW

31 24 21 12

145 108 77 51

0 0 0 0

40 28 28 48

216 160 125 111


HT,iu

W.K-1

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

ΦT,iu

kW

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

referenční stav stávající stav I. soubor opatření II. soubor opatření referenční stav stávající stav I. soubor opatření II. soubor opatření

HT,ig

W.K-1

ΦT,ig

kW

HT,ij

W.K-1

0 0 0 0 918 501 501 501

ΦT,ij

kW

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 30 17 17 17

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 30 17 17 17


HT,i

W.K-1

7 469 5 352 4 293 3 863

ΦT,i

kW

31 24 21 12

145 108 77 51

30 17 17 17

40 28 28 48

246 177 142 127

Hve,i

W.K-1

918 501 501 501 931 737 628 369

4 408 3 274 2 324 1 532

918 501 501 501

1 213 840 840 1 459

větráním přirozeným referenční stav stávající stav I. soubor opatření II. soubor opatření

větráním přirozeným 1 695 1 695 1 695 1 695

Φve,i

kW

θe

°C

-13

θint,i

°C

20

-13 20

-13 20

121

upravený

3 296 Φve,mech 3 296 3 296 3 296 stávající

výpočtová vnitřní teplota průměrná

-1 Hve,mech W.K

referenční


55,9 55,9 55,9 55,9 větráním nuceným

větráním nuceným referenční stav stávající stav I. soubor opatření II. soubor opatření

střecha

celkem

otvorové výplně


střecha

otvorové výplně


prostupem vnitřní konstrukce

návrhová tepelná ztráta

prostupem neprůsvitné obvodové stěny


celkem




kW

108,8 108,8 108,8 108,8

122



40,0

30,3

145,5

30,7

kW

7 celkem Ф

6

tepelná ztráta budovy

100%

355,3

108,8

0,26

0,18

1,75

0,53

W.m-2.K-1

infiltrace a nucené větrání Фve

12 796

m2

246,5

4 666

5 189

2 518

1 765

49 437

m3

tepelné ztráty


střecha a vodorovné 4 konstrukce do exteriéru

3


1

CELKEM

m2

plocha obestasoučinitel plocha stavebnívěný prostupu podlaží ho dílu prostor tepla

100%

30,6%

69,4%

11,3%

8,5%

40,9%

8,6%

% z Φc

0,18

0,10

1,30

0,42

W.m-2.K-1


80%

285,4

108,8

176,6

27,7

16,5

108,0

24,3

kW

tepelné ztráty

stávající stav

100%

38,1%

61,9%

9,7%

5,8%

37,9%

8,5%

% z Φc

0,18

0,10

0,92

0,36

W.m-2.K-1


70%

250,5

108,8

141,7

27,7

16,5

76,7

20,7

kW

tepelné ztráty

8,3%

% z Φc

100%

43,4%

56,6%

11,1%

6,6%

30,6%


0,29

0,10

0,91

0,27

W.m-2.K-1


68%

242,3

114,8

127,5

48,2

16,5

50,6

12,2

kW

tepelné ztráty

5,0%

% z Φc

100%

47,4%

52,6%

19,9%

6,8%

20,9%



Administrativní budova referenční řešení

TEPELNÁ ZTRÁTA - SOUHRN

TABULKA 9

123

0,0

50,0

100,0

150,0

200,0

250,0

300,0

350,0

400,0

355,3

250,5


285,4

TEPELNÉ ZTRÁTY BUDOVY Ф

OBRÁZEK 1 Administrativní budova

TEPELNÁ ZTRÁTA V kW

242,3


otvorové výplně



infiltrace a nucené větrání Фve

CELKOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA - GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

VNITŘNÍ TEPELNÉ ZISKY PODLE ČSN EN ISO 13790



vytápěná nebo chlazená plocha vytápěná nebo chlazená plocha

Af (Фint,Oc+Фint,A)/Af (Фint,Oc+Фint,A)

ČSN EN ISO 13790

osoby

Фint,A/Af

plochy

Фint,Oc/Af

m2

%

W/m2

počet

%

W/m2

kanceláře

10 034

78,4%

7,4

0

0%

0,8

komunikace bez denního osvětlení

1 202

9,4%

3,1

0

0%

0,8

0 306

3 3,1 3

8 0 6

33% 0% 25%

0,8 0,8 0,8

0%

0,8 0,8

atrium

0

0,0% 2,4% 0,0%

obchodní plochy

0

0,0%

3

0

3,1

10

42%

24

100%

restaurace Příslušenství

ostatní

1 254

9,8%

celkem

12 796

100,0% W

h/den

dny

W

h/den

dny

celkem Wh/rok

kanceláře

74 252

12

261

0

12

261

232 556 011

komunikace bez denního osvětlení

3 725

12

261

0

12

261

11 665 604

0

12

261

6

12

261

20 045

949

16

261

0

16

261

3 961 354

atrium

0

12

261

5

12

261

15 034

obchodní plochy

0

12

261

0

12

261

0

3 887

16

261

8

16

261

16 267 190

restaurace Příslušenství

ostatní

82 812

19

celkem

124

264 485 237 264,485

MWh/rok

79,35

GJ/rok.měsíc

VNĚJŠÍ TEPELNÉ ZISKY PODLE ČSN 73 0542



podle ČSN 73 0542 Plocha oken bez rámů podle světových stran

S Okna celkem Okna 2

Globální sluneční záření za celé EgVO vytápěcí období Činitel využití slunečního záření cmp Okna celkem Tepelný zisk Qok

Okna 2 Okna celkem Okna 2

J

V, Z

JV, JZ

SV, SZ

2

0,0

0,0

0,00

988

775

2

0

0

0,00

0

0

kWh/m .VO

77,0

417,0

211,2

348,3

103,7

-

1,00

0,80

0,91

0,84

0,97

kWh

0

0

0

189 598

51 141

GJ kWh

0 0

0 0

0 0

683 0

184 0

m m

2

kWh

240 739

GJ/rok

867

kWh

0

GJ/rok

0

Celkem T T1 Celková propustnost slunečního T2 záření zasklení T3

kWh 0,73 0,81 0,90 1,00

240 739

GJ/rok

867

cn

0,9

POMOCNÉ HODNOTY (ČSN 73 0542; tabulka C.2, ČSN 73 0540-3, str. 26) Propustnost slunečního záření Dvojité sklo obyčejné Jednoduché sklo obyčejné Trojité sklo obyčejné

T1 0,81 0,9 0,73

typ skel znečištění zastínění

Činitel korekce úhlu dopadu slunečních paprsků na zasklení

Solární ozáření, tedy celkové množství energie globálního slunečního záření na jednotku povrchu n o orientaci j během časového úseku výpočtu Is,nj

H

JZ JV

J

V Z

SV SZ

S

-2

kW.h.m leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem říjen až březen otopné období září až květen

22,6 38,3 81,8 110,5 153,0 167,6 161,7 131,3 92,2 45,5 21,9 15,9 1042 226,0 348,6 581,7

35,8 57,0 89,7 91,4 94,1 92,2 97,8 106,5 101,9 69,8 34,8 22,3 893 309,4 407,4 596,8

26,6 44,2 79,8 88,4 101,3 101,7 105,6 102,7 91,9 67,6 32,3 18,3 860 268,8 365,4 550,4

125

18,8 31,6 60,9 81,2 108,3 117,1 113,1 93,7 66,8 37,4 18,3 13,1 760 180,1 267,7 436,4

10,0 12,2 17,3 21,3 23,1 22,4 21,2 18,0 13,5 12,5 9,8 8,8 190 70,6 88,9 128,5

10,0 12,2 17,3 21,3 23,1 22,4 21,2 18,0 13,5 12,5 9,8 8,8 190 70,6 88,9 128,5

VNĚJŠÍ TEPELNÉ ZISKY PODLE ČSN EN ISO 13790-STÁVAJÍCÍ VÝPLNĚ


FS = Fh ⋅ Fo ⋅ Ff


A s = A ⋅ FS ⋅ FC ⋅ FF ⋅ g Q s =

⎡ ⎤ ⎢I s j ⋅ A s nj ⎥ + (1 − b ) ⋅ ⎢ ⎥ j ⎣ n j ⎦

∑

∑

S

∑

J

V, Z

⎡ ⎤ ⎢I s j ⋅ A s nj, u ⎥ ⎢ ⎥ n ⎣ ⎦

∑

JV, JZ

SV, SZ

Stávající stav - původní otvorové výplně

A FSh,gl

celková plocha zaskleného prvku (např.plocha okna) korekční činitel stínění pro pohyblivé stínění vážený podíl doby, kdy je užité clonění oken

0

0

0

1411

0,00

0,00

0,00

0,00

2

m

Okna celkem 0,00 okna 2

1107

-

1,00

0,86

0,91

0,90

0,90

-

0,00

0,55

0,36

0,40

0,40

-

0,89

0,40

0,56

0,48

0,73

-

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

-

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

-

0,22

0,22

0,22

0,22

0,22

-

0,89

0,40

0,56

0,48

0,73

korekční činitel

-

0,90

0,90

0,90

0,90

0,90

ggl,n

typické hodnoty celkové propustnosti slunečního záření

-

0,570

0,570

0,570

0,570

0,570

ggl

celková propustnost slunečního záření

0,513

0,513

0,513

0,513

0,513

ggl+sh

celková propustnost slunečního záření při zaclonění okna

0,385

0,385

0,385

0,385

0,385

Asol

účinná sběrná plocha zaskleného prvku

m2

0,0

0,0

0,0

245,5

290,9

GJ

Qs

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

23,5 39,1 70,5 78,1 89,5 89,9 93,3 90,8 81,2 59,7

10,5 12,8 18,1 22,3 24,2 23,5 22,2 18,8 14,1 13,1

34,0 51,8 88,6 100,4 113,7 113,3 115,5 109,6 95,3 72,8

0,0

0,0

0,0

28,5

10,3

38,8

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0

16,2 760,3

9,2 199,1

25,4 959,4

fsh,with Fhor

dílčí korekční činitel stínění horizontem

F0v

dílčí korekční činitel stínění markýzou

Ffin

dílčí korekční činitel stínění bočními žebry

FF

Fsh Fw

korekční činitel rámu. Podíl plochy rámu a celkové plochy zaskleného prvku celková propustnost slunečního záření, zahrnující případnou trvalou sluneční ochranu

celkem

126

1

TABULKA 13

VNĚJŠÍ TEPELNÉ ZISKY PODLE ČSN EN ISO 13790-VÝMĚNA VÝPLNÍ




⎡ ⎤ ⎡ ⎤ Q s = ∑ ⎢ I sj ⋅ ∑ A snj ⎥ + (1 − b ) ⋅ ∑ ⎢ I sj ⋅ ∑ A snj, u ⎥ ⎦ ⎦ j ⎣ n j ⎣ n

A s = A ⋅ FS ⋅ FC ⋅ FF ⋅ g

S J V, Z Zateplený stav - výměna otovorových výplní

JV, JZ

SV, SZ

0

0

0

1 411

1 107

0

0

0

0

0

celková plocha zaskleného prvku (např.plocha okna)

m2

FSh,gl

korekční činitel stínění pro pohyblivé stínění

-

1,00

0,86

1,00

1,00

1,00

fsh,with

vážený podíl doby, kdy je užité clonění oken

-

0,00

0,55

0,36

0,40

0,40

Fh

dílčí korekční činitel stínění horizontem

-

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

F0

dílčí korekční činitel stínění markýzou

-

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

Ff

dílčí korekční činitel stínění bočními žebry

-

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

FF

korekční činitel rámu. Podíl plochy rámu a celkové plochy zaskleného prvku

-

0,30

0,30

0,30

0,30

0,30

FC

celková propustnost slunečního záření, zahrnující případnou trvalou sluneční ochranu

-

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

Fw

korekční činitel

-

0,90

0,90

0,90

0,90

0,90

typické hodnoty celkové propustnosti slunečního záření

-

0,470

0,470

0,470

0,470

0,470

0,423

0,423

0,423

0,423

0,423

0,32

0,32

0,42

0,42

0,42

A

ggl,n ggl

celková propustnost slunečního záření

Okna celkem okna 2

celková propustnost

ggl+sh slunečního záření při zaclonění

1

okna Asol

Qs

účinná sběrná plocha zaskleného prvku leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

m2

0,0

0,0

0,0

417,8

327,8

GJ

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

40,0 66,5 120,0 133,0 152,4 153,0 158,8 154,5 138,2 101,7 48,6 27,5 1 294,1

11,8 14,4 20,4 25,1 27,3 26,4 25,0 21,2 15,9 14,8 11,6 10,4 224,3

127

51,8 80,9 140,4 158,1 179,6 179,4 183,8 175,7 154,2 116,4 60,1 37,9 1 518,4

VNĚJŠÍ TEPELNÉ ZISKY PODLE ČSN EN ISO 13790-VÝMĚNA VÝPLNÍ

TABULKA 13




⎡ ⎤ ⎡ ⎤ Q s = ∑ ⎢ I sj ⋅ ∑ A snj ⎥ + (1 − b ) ⋅ ∑ ⎢ I sj ⋅ ∑ A snj, u ⎥ ⎦ ⎦ j ⎣ n j ⎣ n

A s = A ⋅ FS ⋅ FC ⋅ FF ⋅ g

S J V, Z Zateplený stav - výměna otovorových výplní

A FSh,gl fsh,with Fh F0 Ff

JV, JZ

SV, SZ

0

0

0

966

718

0

0

0

0

0

celková plocha zaskleného prvku (např.plocha okna)

m

korekční činitel stínění pro pohyblivé stínění

-

1,00

0,86

0,91

0,90

0,90

-

0,00

0,55

0,36

0,40

0,40

-

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

-

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

-

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

vážený podíl doby, kdy je užité clonění oken dílčí korekční činitel stínění horizontem dílčí korekční činitel stínění markýzou dílčí korekční činitel stínění bočními žebry

2

FF

korekční činitel rámu. Podíl plochy rámu a celkové plochy zaskleného prvku

-

0,30

0,30

0,30

0,30

0,30

FC

celková propustnost slunečního záření, zahrnující případnou trvalou sluneční ochranu

-

1,00

1,00

1,00

1,00

1,00

Fw

korekční činitel

-

0,90

0,90

0,90

0,90

0,90

-

0,470

0,470

0,470

0,470

0,470

0,423

0,423

0,423

0,423

0,423

0,32

0,32

0,32

0,32

0,32

Okna celkem okna 2

typické hodnoty celkové

ggl,n propustnosti slunečního záření

ggl

celková propustnost slunečního záření celková propustnost

ggl+sh slunečního záření při

1

zaclonění okna Asol

Qs

účinná sběrná plocha zaskleného prvku leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

m2

0,0

0,0

0,0

285,9

212,7

GJ

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

27,4 45,5 82,1 91,0 104,3 104,7 108,7 105,7 94,6 69,6 33,2 18,8 885,5

7,7 9,3 13,2 16,3 17,7 17,1 16,2 13,8 10,3 9,6 7,5 6,7 145,5

128

35,0 54,8 95,4 107,3 121,9 121,8 124,9 119,5 104,9 79,1 40,7 25,6 1 608,4

129

θem


počet dnů

měsíc

d

365

31,0 28,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0

celkem


365

31,0 28,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0

STÁVAJÍCÍ STAV

celkem


9,4

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

9,4

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

°C

REFERENČNÍ STAV

θV,mech,mth

0,00%

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

0,00%

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0

20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0

°C

θint,set,H

střední teplota přiváděného vzduchu (ZZT)

°C



Kd

denostupně

3 856

646,6 539,2 477,2 322,6 179,5 75,1 31,8 46,2 157,4 319,3 469,7 591,6

3 856

646,6 539,2 477,2 322,6 179,5 75,1 31,8 46,2 157,4 319,3 469,7 591,6

měrná ztráta prostupem tepla Hve,adj


5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352

7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469

3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296

3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296 3 296

W/K

Htr,adj

495,3

83,1 69,3 61,3 41,4 23,1 9,6 4,1 5,9 20,2 41,0 60,3 76,0

691,3

115,9 96,7 85,5 57,8 32,2 13,5 5,7 8,3 28,2 57,2 84,2 106,1

MWh

tepelná ztráta prostupem 417,3 348,0 308,0 208,2 115,8 48,5 20,5 29,8 101,6 206,1 303,1 381,8

GJ

1 783

299,0 249,3 220,7 149,2 83,0 34,7 14,7 21,4 72,8 147,6 217,2 273,5

2 489

QH,ht

305,1

51,2 42,7 37,8 25,5 14,2 5,9 2,5 3,7 12,5 25,3 37,2 46,8

305,1

51,2 42,7 37,8 25,5 14,2 5,9 2,5 3,7 12,5 25,3 37,2 46,8

MWh

tepelná ztráta větráním GJ

1 098

184,1 153,6 135,9 91,9 51,1 21,4 9,0 13,2 44,8 90,9 133,8 168,5

1 098

184,1 153,6 135,9 91,9 51,1 21,4 9,0 13,2 44,8 90,9 133,8 168,5

QH,ve

800,4

134,2 111,9 99,0 67,0 37,3 15,6 6,6 9,6 32,7 66,3 97,5 122,8

996,3

167,1 139,3 123,3 83,4 46,4 19,4 8,2 11,9 40,7 82,5 121,4 152,9

MWh

celková tepelná ztráta QH,ht

GJ

2 881

483,1 402,9 356,6 241,0 134,1 56,1 23,7 34,5 117,6 238,6 351,0 442,0

3 587

601,4 501,5 443,9 300,1 167,0 69,9 29,6 43,0 146,4 297,0 436,9 550,3


35,0 54,8 95,4 107,3 121,9 121,8 124,9 119,5 104,9 79,1 40,7 25,6

GJ

Qsol


952,1

79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3

113,3 131,2 168,0 179,8 193,1 192,7 194,9 189,0 174,7 152,2 118,2 104,7

1 983,2

114,4 134,2 174,7 186,6 201,3 201,2 204,3 198,8 184,3 158,5 120,1 104,9

GJ

QH,gn


959,4 1 911,6

34,0 51,8 88,6 100,4 113,7 113,3 115,5 109,6 95,3 72,8 38,8 25,4

952,1 1 031,1

79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3

GJ

Qint

poměr tepelných zisků a tepelných ztráta 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 72,2

0,66

72,2

0,55 0,23 0,33 0,47 0,75 1,44 3,43 8,21 5,47 1,49 0,64 0,34 0,24

939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299

Wh/K

Cm


0,19 0,27 0,39 0,62 1,21 2,88 6,91 4,63 1,26 0,53 0,27 0,19

-

γH

časová konstantě 108,61 108,61 108,61 108,61 108,61 108,61 108,61 108,61 108,61 108,61 108,61 108,61

87,25

87,25 87,25 87,25 87,25 87,25 87,25 87,25 87,25 87,25 87,25 87,25 87,25

h

τ

činitel využití tepelných zisků 8,24

1,00 1,00 1,00 0,96 0,68 0,29 0,12 0,18 0,66 0,98 1,00 1,00

6,82

1,00 1,00 1,00 0,98 0,78 0,35 0,14 0,22 0,75 0,99 1,00 1,00

-

ηH,gn

1 564

370 272 189 68 4 0 0 0 3 89 233 337

2 160

487 367 269 116 10 0 0 0 8 140 317 445

GJ

QH,nd,cont



POTŘEBA TEPLA PODLE ČSN EN ISO 13790 - REFERENČNÍ A STÁVAJÍCÍ STAV

0,917

0,943 0,921 0,886 0,820 0,652 0,170 -0,984 -0,323 0,641 0,846 0,919 0,943

0,911

0,943 0,920 0,882 0,813 0,637 0,134 -1,080 -0,392 0,621 0,839 0,917 0,943

-

αH,red

redukční činitel přerušovaného vytápění

TABULKA 14

1 434

349 250 168 56 2 0 0 0 2 75 214 318

1 968

459 338 237 95 7 0 0 0 5 117 291 420

GJ

QH,nd,interm


OBRÁZEK 2

CELKOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA - GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ - REFERENČNÍ A STÁVAJÍCÍ



ROČNÍ POTŘEBA TEPLA V GJ 700,0

500,0 400,0 300,0 200,0 100,0

lis to pa d pr os in ec

využitelné tepelné zisky

říj en

zá ří

če rv en če rv en ec sr pe n

ún or bř ez en du be n kv ět en

0,0 le de n

POTŘEBA TEPLA V GJ

600,0

potřeba tepla (tepelná ztráta) na vytápění

MĚSÍCE

REFERENČNÍ STAV

ROČNÍ POTŘEBA TEPLA V GJ 600,0

POTŘEBA TEPLA V GJ

500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

využitelné tepelné zisky potřeba tepla (tepelná ztráta) na vytápění STÁVAJÍCÍ STAV

130

MĚSÍCE

131

θem


počet dnů

měsíc

31,0

30,0

31,0

31,0

30,0 31,0 30,0 31,0

květen

červen

červenec

srpen

září říjen listopad prosinec

°C

9,4

14,8 9,7 4,3 0,9

18,5

19,0

17,5

14,2

9,2

-0,9 0,7 4,6

celkem


365

31,0 28,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0

9,4

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9


365

30,0

duben

celkem

31,0 28,0 31,0

leden únor březen

d


0,00%

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

0,00%

14,8 9,7 4,3 0,9

18,5

19,0

17,5

14,2

9,2

-0,9 0,7 4,6

20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0

20,0 20,0 20,0 20,0

20,0

20,0

20,0

20,0

20,0

20,0 20,0 20,0

°C

θint,set,H


°C


θV,mech,mth

Kd

denostupně

3 856

646,6 539,2 477,2 322,6 179,5 75,1 31,8 46,2 157,4 319,3 469,7 591,6

3 856

157,4 319,3 469,7 591,6

46,2

31,8

75,1

179,5

322,6

646,6 539,2 477,2

3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863

4 293 4 293 4 293 4 293

4 293

4 293

4 293

4 293

4 293

4 293 4 293 4 293

3 480 3 480 3 480 3 480 3 480 3 480 3 480 3 480 3 480 3 480 3 480 3 480

3 296 3 296 3 296 3 296

3 296

3 296

3 296

3 296

3 296

3 296 3 296 3 296

HH,ve


W/K


HH,tr

357,5

59,9 50,0 44,2 29,9 16,6 7,0 2,9 4,3 14,6 29,6 43,5 54,8

397,3

16,2 32,9 48,4 61,0

4,8

3,3

7,7

18,5

33,2

66,6 55,6 49,2

MWh

GJ

58,4 118,4 174,2 219,4

17,1

11,8

27,9

66,6

119,7

239,8 200,0 177,0

1 287

215,8 179,9 159,3 107,7 59,9 25,1 10,6 15,4 52,5 106,6 156,7 197,4

1 430

tepelná ztráta prostupem QH,ht

322,1

54,0 45,0 39,9 26,9 15,0 6,3 2,7 3,9 13,1 26,7 39,2 49,4

305,1

12,5 25,3 37,2 46,8

3,7

2,5

5,9

14,2

25,5

51,2 42,7 37,8

MWh

GJ

44,8 90,9 133,8 168,5

13,2

9,0

21,4

51,1

91,9

184,1 153,6 135,9

1 159

194,4 162,1 143,5 97,0 54,0 22,6 9,6 13,9 47,3 96,0 141,2 177,9

1 098

tepelná ztráta větráním QH,ve

679,6

113,9 95,0 84,1 56,9 31,6 13,2 5,6 8,1 27,7 56,3 82,8 104,3

702,4

28,7 58,2 85,6 107,8

8,4

5,8

13,7

32,7

58,8

117,8 98,2 86,9

MWh

celková tepelná ztráta QH,nd

2 446

410,2 342,1 302,7 204,7 113,9 47,6 20,2 29,3 99,9 202,6 298,0 375,3

2 529

103,2 209,4 308,0 387,9

30,3

20,8

49,2

117,7

211,5

424,0 353,6 312,9

GJ

vnitřní tepelný zisk 952,1

79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3

952,1

79,3 79,3 79,3 79,3

79,3

79,3

79,3

79,3

79,3

79,3 79,3 79,3

GJ

Qint

vnější tepelný zisk 1 031,1

35,0 54,8 95,4 107,3 121,9 121,8 124,9 119,5 104,9 79,1 40,7 25,6

1 518,4

154,2 116,4 60,1 37,9

175,7

183,8

179,4

179,6

158,1

51,8 80,9 140,4

GJ

Qsol

celkové tepelné zisky 1 983,2

114,4 134,2 174,7 186,6 201,3 201,2 204,3 198,8 184,3 158,5 120,1 104,9

2 470,6

233,5 195,8 139,5 117,3

255,1

263,2

258,7

259,0

237,4

131,2 160,2 219,8

GJ

QH,gn

poměr tepelných zisků a tepelných ztráta 0,81

0,28 0,39 0,58 0,91 1,77 4,22 10,13 6,78 1,85 0,78 0,40 0,28

0,98

2,26 0,94 0,45 0,30

8,42

12,63

5,25

2,20

1,12

0,31 0,45 0,70

-

γH

účinná vnitřní tepelná kapacita budovy 72,2

939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299

72,2

939 299 939 299 939 299 939 299

939 299

939 299

939 299

939 299

939 299

939 299 939 299 939 299

Wh/K

Cm


123,76 123,76 123,76 123,76

123,76

123,76

123,76

123,76

123,76

123,76 123,76 123,76

h

τ

9,53

1,00 1,00 1,00 0,94 0,56 0,24 0,10 0,15 0,54 0,98 1,00 1,00

9,25

0,44 0,93 1,00 1,00

0,12

0,08

0,19

0,45

0,84

1,00 1,00 0,99

-

ηH,gn

činitel využití tepelných zisků


POTŘEBA TEPLA PODLE ČSN EN ISO 13790 - VARIANTA I A VARIANTA II

1 158

296 208 128 29 0 0 0 0 0 48 178 270

1 060

0 27 169 271

0

0

0

0

11

293 193 96

GJ

QH,nd,cont



0,922

0,943 0,921 0,886 0,820 0,652 0,170 -0,984 -0,323 0,641 0,846 0,919 0,943

0,925

0,621 0,839 0,917 0,943

-0,392

-1,080

0,134

0,637

0,813

0,943 0,920 0,882

-

αH,red

redukční činitel přerušovaného vytápění

TABULKA 15

1 068

279 192 114 24 0 0 0 0 0 41 163 255

980

0 23 155 255

0

0

0

0

9

276 178 84

GJ

QH,nd,interm


OBRÁZEK 3

CELKOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA - GRAFICKÉ VYJÁDŘENÍ - I. A II SOUBOR OPATŘENÍ




říj en

zá ří



450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 le de n

POTŘEBA TEPLA V GJ

ROČNÍ POTŘEBA TEPLA V GJ

využitelné tepelné zisky potřeba tepla (tepelná ztráta) na vytápění

MĚSÍCE



říj en

zá ří



450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 le de n

POTŘEBA TEPLA V GJ


využitelné tepelné zisky potřeba tepla (tepelná ztráta) na vytápění


132

MĚSÍCE

TABULKA 16

POTŘEBA TEPLA I PRO FUNKČNÍ STAVEBNÍ DÍLY PODLE ČSN EN ISO 13790

časová konstantě




Qint

Qsol

QH,gn

γH

Cm

τ

ηH,gn

QH,nd,cont

QH,nd,interm

GJ

GJ

GJ

lehká

Wh/K

h a

-

GJ

GJ

REFERENČNÍ STAV



GJ


QH,ht MWh


Hve,adj

W/K

Kd


Htr,adj


°C


θint,set,H

°C



θem

denostupně



počet dnů


72,2

6,82


365

9,4

20,0 3 856

931

86

310

187

170

otvorové výplně

365

9,4

20,0 3 856

4 408

408

1 469

884

806

365

9,4

20,0 3 856

918

85

306

184

168

1 213

112

404

243

222

0

0

0

0

365

9,4

20,0 3 856


365

9,4

20,0 3 856

větrání nucené

365

9,4

celkem

365

9,4

20,0 3 856 20,0 3 856

3 296 7 469

305 1 098

3 296

996

3 587

952,1 1518,4

2 470,6

0,69

661

602

939 299

87,25

0,974

2 160

1 968




časová konstantě




GJ


QH,ht MWh


Hve,adj

W/K

Kd


Htr,adj


°C


θint,set,H

°C



θem

denostupně


počet dnů

,

Qint

Qsol

QH,gn

γH

Cm

τ

ηH,gn

QH,nd,cont

QH,nd,interm

GJ

GJ

GJ

lehká

Wh/K

h a

-

GJ

GJ

STÁVAJÍCÍ STAV

72,2

8,24


365

9,4

20,0 3 856

737

68

245

133

122

otvorové výplně

365

9,4

20,0 3 856

3 274

303

1 091

592

543

365

9,4

20,0 3 856

501

46

167

91

83

365

9,4

20,0 3 856

840

78

280

152

139


365

9,4

20,0 3 856

větrání nucené

365

9,4

20,0 3 856


celkem

365

9,4

20,0 3 856

3 296 5 352

3 296

0

0

305

1 098

800

2 881

952,1

959,4 1 911,6

0,66

939 299

IX

X

XII

Fakturační rok

Praha - Karlov (263 m n.m.) - třicetiletý průměr za období 1971 - 2000 Měsíc

I

II

d tes D13 D17 D18 D19 D19,5 D20

31 -0,9 430 554 585 616 631 647

28 0,7 343 455 483 511 525 539

III 31 4,6 260 384 415 446 462 477

IV 30 9,2 113 233 263 293 308 323

V

VI

31 14,2 -37 87 118 149 164 180

VII

30 17,5 -135 -15 15 45 60 75

31 19,0 1 108 1 712 1 863 2 014 2 090 32

108,61

Normál VIII 31 18,5 -171 -47 -16 15 31 46

30 14,8 -53 67 97 127 142 157

31 9,7 102 226 257 288 304 319

XI 30 4,3 260 380 410 440 455 470

31 0,9 139 627 749 871 932 592

365 9,4 1 301 2 761 3 126 3 491 3674 3 856

Vytápění Praha - Karlov (263 m n.m.) - třicetiletý průměr za období 1971 - 2000 Měsíc

III

Normál

I

II

d tes D13 D17 D18 D19 D19,5

31 -0,9 430 554 585 616 631

28 0,7 343 455 483 511 525

31 4,6 260 384 415 446 462

30 9,2 113 233 263 293 308

5 12,5 2 22 27 32 35

0 0,0 0 0 0 0 0

125 3,8 1 148 1 648 1 773 1 898 1 961

5 12,8 1 21 26 31 33

31 9,7 102 226 257 288 304

30 4,3 260 380 410 440 455

31 0,9 375 499 530 561 576

97 5,4 738 1 126 1 223 1 320 1 368

D20

647

539

477

323

37

0

2 023

36

319

470

592

1 417

IV

V

VI

I-V

X

IX

133

XI

XII

IX - XII

Fakturační rok Výpočet ČSN 222 222 4,5 4,5 1 886 1 886 2 774 2 774 2 996 2 996 3 218 3 218 3 329 3 329 3 440

3 440

0,99

0

0

596

547

1 564

1 434

POTŘEBA TEPLA II PRO FUNKČNÍ STAVEBNÍ DÍLY PODLE ČSN EN ISO 13790

TABULKA 17


°C I. SOUBOR OPATŘENÍ obvodové stěny bez 365 výplní

°C








časová konstantě




θem θint,set,H


denostupně



počet dnů


Htr,adj

Hve,adj

QH,ht

Qint

Qsol

QH,gn

γH

Cm

τ

ηH,gn

QH,nd,cont

QH,nd,interm

W/K

Kd

MWh

GJ

GJ

GJ

GJ

lehká

Wh/K 72,2

h a

9,25

GJ

GJ

9,4

20,0 3 856

628

58,1

209,2

88

80

otvorové výplně

365

9,4

20,0 3 856

2 324

215,1

774,3

325

296


365

9,4

20,0 3 856

501

46,4

167,0

70

64


365

9,4

20,0 3 856

840

77,7

279,8

117

107

°C II. SOUBOR OPATŘENÍ obvodové stěny bez 365 výplní

°C

980

0,98

939 299

123,76

0,913

1 060


2 470,6


1518,4


952,1

časová konstantě

2 529

0 419


702

0 460


3 296

1 098,2


θem θint,set,H

4 293

0,0

305,1


3 856

denostupně

20 průměrná vnitřní teplota

9,4 průměrná vnější teplota

365

počet dnů

celkem

0,0 3 296


20,0 3 856 20,0 3 856


9,4 9,4


365 365


větrání přirozené větrání nucené

Htr,adj

Hve,adj

QH,ht

Qint

Qsol

QH,gn

γH

Cm

τ

ηH,gn

QH,nd,cont

QH,nd,interm

W/K

Kd

MWh

GJ

GJ

GJ

GJ

lehká

Wh/K 72,2

h a

9,53

GJ

GJ

9,4

20,0 3 856

369

34,2

123,1

58

53

otvorové výplně

365

9,4

20,0 3 856

1 532

141,8

510,5

242

222


365

9,4

20,0 3 856

501

46,4

167,0

79

72


365

9,4

20,0 3 856

1 459

135,1

486,3

230

211


365

9,4

20,0 3 856

větrání nucené

365

9,4

20,0 3 856

celkem

365

9,4

20

3 856

3 480 3 863

3 480

0,0

0,0

322,1

1 159,5

680

2 446

952,1

134

1518,4

2 470,6

1,01

939 299

127,92

0,9005

0

0

549

503

1 158

1 068

135

θV,mech,mth


θem

měsíc

počet dnů

d

365

31,0 28,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0

celkem


365

31,0 28,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0

STÁVAJÍCÍ STAV

celkem


4,8

0,00%

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

0,00%

4,8

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

°C

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

6 046

832,6 707,2 663,2 502,6 365,5 255,1 217,8 232,2 337,4 505,3 649,7 777,6

Kd

denostupně

6 046

26,0 832,6 26,0 707,2 26,0 663,2 26,0 502,6 26,0 365,5 26,0 255,1 26,0 217,77 26,0 232,2 26,0 337,4 26,0 505,3 26,0 649,7 26,0 777,6

26,0 26,0 26,0 26,0 26,0 26,0 26,0 26,0 26,0 26,0 26,0 26,0

°C

θint,set,C


°C


REFERENČNÍ STAV

5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352 5 352

7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469 7 469

1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695

1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695

Hve


W/K

měrná ztráta prostupem tepla Htr

776,6

106,9 90,8 85,2 64,6 46,9 32,8 28,0 29,8 43,3 64,9 83,4 99,9

1 083,8

149,3 126,8 118,9 90,1 65,5 45,7 39,0 41,6 60,5 90,6 116,5 139,4

MWh

tepelná ztráta prostupem 537,3 456,4 428,0 324,3 235,9 164,6 140,5 149,8 217,7 326,1 419,3 501,8

GJ

2 796

385,0 327,0 306,7 232,4 169,0 118,0 100,7 107,4 156,0 233,6 300,4 359,6

3 902

QC,tr

246,0

33,9 28,8 27,0 20,4 14,9 10,4 8,9 9,4 13,7 20,6 26,4 31,6

246,0

33,9 28,8 27,0 20,4 14,9 10,4 8,9 9,4 13,7 20,6 26,4 31,6

MWh

tepelná ztráta větráním GJ

886

121,9 103,6 97,1 73,6 53,5 37,4 31,9 34,0 49,4 74,0 95,2 113,9

886

121,9 103,6 97,1 73,6 53,5 37,4 31,9 34,0 49,4 74,0 95,2 113,9

QC,ve

1 022,6

140,8 119,6 112,2 85,0 61,8 43,1 36,8 39,3 57,1 85,5 109,9 131,5

1 329,8

183,1 155,5 145,9 110,5 80,4 56,1 47,9 51,1 74,2 111,1 142,9 171,0

MWh

celková tepelná ztráta GJ

3 681

506,9 430,6 403,8 306,0 222,5 155,3 132,6 141,4 205,4 307,7 395,6 473,4

4 787

659,3 560,0 525,1 398,0 289,4 202,0 172,4 183,9 267,2 400,1 514,4 615,7

QC,ht


35,0 54,8 95,4 107,3 121,9 121,8 124,9 119,5 104,9 79,1 40,7 25,6

GJ

QC,sol


952,1

79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3

113,3 131,2 168,0 179,8 193,1 192,7 194,9 189,0 174,7 152,2 118,2 104,7

1 983,2

114,4 134,2 174,7 186,6 201,3 201,2 204,3 198,8 184,3 158,5 120,1 104,9

GJ

QC,gn


959,4 1 911,6

34,0 51,8 88,6 100,4 113,7 113,3 115,5 109,6 95,3 72,8 38,8 25,4

952,1 1 031,1

79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3

GJ

QC,int

poměr tepelných zisků a tepelných ztráta 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 72,2

0,52

72,2

0,41 0,22 0,30 0,42 0,59 0,87 1,24 1,47 1,34 0,85 0,49 0,30 0,22

939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299

Wh/K

Cm


0,173 0,240 0,333 0,469 0,696 0,996 1,185 1,081 0,690 0,396 0,233 0,170

-

γC


102,49 102,49 102,49 102,49 102,49 102,49 102,49 102,49 102,49 102,49 102,49 102,49

h

τ

9,89

0,224 0,305 0,416 0,586 0,832 0,975 0,993 0,985 0,819 0,494 0,299 0,221

7,83

0,173 0,240 0,333 0,468 0,683 0,885 0,947 0,918 0,678 0,396 0,233 0,170

-

ηC,ls

činitel ztráty pro chlazení


POTŘEBA CHLADU PODLE ČSN EN ISO 13790 - REFERENČNÍ A STÁVAJÍCÍ STAV

169

0,0 0,0 0,0 0,4 8,0 41,3 63,2 49,7 6,4 0,1 0,0 0,0

101

0,0 0,0 0,0 0,3 3,7 22,4 41,0 30,0 3,2 0,1 0,0 0,0

GJ

QC,nd,cont

potřeba chladu při nepřerušovaném chlazení


1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000

1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000

-

αC,red

redukční činitel přerušovaného chlazení

TABULKA 18

169

0,0 0,0 0,0 0,4 8,0 41,3 63,2 49,7 6,4 0,1 0,0 0,0

101

0,0 0,0 0,0 0,3 3,7 22,4 41,0 30,0 3,2 0,1 0,0 0,0

GJ

QC,nd,interm

potřeba chladu při přerušovaném chlazení

136

θem θV,mech,mth

měsíc


počet dnů

d

365

31,0 28,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0

°C

4,8

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

celkem


365

31,0 28,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0 31,0 30,0 31,0 30,0 31,0

4,8

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9


celkem


0,00%

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

0,00%

-0,9 0,7 4,6 9,2 14,2 17,5 19,0 18,5 14,8 9,7 4,3 0,9

Kd

denostupně

6 046

26,0 832,6 26,0 707,2 26,0 663,2 26,0 502,6 26,0 365,5 26,0 255,1 26,0 217,77 26,0 232,2 26,0 337,4 26,0 505,3 26,0 649,7 26,0 777,6

6 046

26,0 832,6 26,0 707,2 26,0 663,2 26,0 502,6 26,0 365,5 26,0 255,1 26,0 217,77 26,0 232,2 26,0 337,4 26,0 505,3 26,0 649,7 26,0 777,6

°C

θint,set,C


°C



3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863 3 863

4 293 4 293 4 293 4 293 4 293 4 293 4 293 4 293 4 293 4 293 4 293 4 293

1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695

1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695 1 695

Hve


W/K


Htr

560,5

77,2 65,6 61,5 46,6 33,9 23,6 20,2 21,5 31,3 46,8 60,2 72,1

623,0

85,8 72,9 68,3 51,8 37,7 26,3 22,4 23,9 34,8 52,1 66,9 80,1

MWh

GJ 308,8 262,3 246,0 186,4 135,6 94,6 80,8 86,1 125,2 187,4 241,0 288,4

2 018

277,9 236,0 221,3 167,7 122,0 85,1 72,7 77,5 112,6 168,6 216,8 259,5

2 243

tepelná ztráta prostupem QC,tr

246,0

33,9 28,8 27,0 20,4 14,9 10,4 8,9 9,4 13,7 20,6 26,4 31,6

246,0

33,9 28,8 27,0 20,4 14,9 10,4 8,9 9,4 13,7 20,6 26,4 31,6

MWh

tepelná ztráta větráním QC,ve

GJ

886

121,9 103,6 97,1 73,6 53,5 37,4 31,9 34,0 49,4 74,0 95,2 113,9

886

121,9 103,6 97,1 73,6 53,5 37,4 31,9 34,0 49,4 74,0 95,2 113,9

806,5

111,1 94,3 88,5 67,0 48,8 34,0 29,0 31,0 45,0 67,4 86,7 103,7

869,0

119,7 101,6 95,3 72,2 52,5 36,7 31,3 33,4 48,5 72,6 93,4 111,8

MWh

celková tepelná ztráta QC,ht

2 903

399,8 339,6 318,5 241,3 175,5 122,5 104,6 111,5 162,0 242,6 312,0 373,4

3 128

430,8 365,9 343,1 260,0 189,1 132,0 112,7 120,1 174,6 261,4 336,2 402,3

GJ

vnitřní tepelný zisk 952,1

79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3

952,1

79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3 79,3

GJ

QC,int

vnější tepelný zisk 1 031,1

35,0 54,8 95,4 107,3 121,9 121,8 124,9 119,5 104,9 79,1 40,7 25,6

1 518,4

51,8 80,9 140,4 158,1 179,6 179,4 183,8 175,7 154,2 116,4 60,1 37,9

GJ

QC,sol

celkové tepelné zisky 1 983,2

114,4 134,2 174,7 186,6 201,3 201,2 204,3 198,8 184,3 158,5 120,1 104,9

2 471

131,2 160,2 219,8 237,4 259,0 258,7 263,2 255,1 233,5 195,8 139,5 117,3

GJ

QC,gn

poměr tepelných zisků a tepelných ztráta 0,68

0,29 0,40 0,55 0,77 1,15 1,64 1,95 1,78 1,14 0,65 0,38 0,28

0,79

0,30 0,44 0,64 0,91 1,37 1,96 2,34 2,12 1,34 0,75 0,41 0,29

-

γC

účinná vnitřní tepelná kapacita budovy 72,2

939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299

72,2

939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299 939 299

Wh/K

Cm


156,85 156,85 156,85 156,85 156,85 156,85 156,85 156,85 156,85 156,85 156,85 156,85

h

τ

12,27

0,286 0,395 0,548 0,764 0,967 0,999 1,000 0,999 0,965 0,651 0,385 0,281

11,46

0,304 0,438 0,639 0,872 0,992 1,000 1,000 1,000 0,991 0,742 0,415 0,291

-

ηC,ls

činitel ztráty pro chlazení


POTŘEBA CHLADU PODLE ČSN EN ISO 13790 - VARIANTA I A VARIANTA II

328

0,0 0,0 0,1 2,3 31,5 78,8 99,7 87,4 27,9 0,4 0,0 0,0

557

0,0 0,0 0,5 10,7 71,3 126,8 150,5 134,9 60,5 1,8 0,0 0,0

GJ

QC,nd,cont

potřeba chladu při nepřerušovaném chlazení


1,000

1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000

1,000

1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000

-

αC,red

redukční činitel přerušovaného chlazení

TABULKA 19

328

0,0 0,0 0,1 2,3 31,5 78,8 99,7 87,4 27,9 0,4 0,0 0,0

557

0,0 0,0 0,5 10,7 71,3 126,8 150,5 134,9 60,5 1,8 0,0 0,0

GJ

QC,nd,interm

potřeba chladu při přerušovaném chlazení

137

960

6

0,42

0,52

0,04

0,04

0,02

140

0

11

12

13

14

2 687,50 CELKEM

139,50 TV

2 548,00 Vytápění

20

15

25

32

32

Poznámka: délky a dimenze rozvodů jsou orientační

15

0,06

10

0,02

0,06

9

40

15

20

30

přívod TV

cirkulace

přívod TV

cirkulace

přívod TV

2 trubkový

2 trubkový

2 trubkový

2 trubkový

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

-

Tech. stav

6

5

4

3

2

1

Úsek

15

14

13

12

11

10

9

8

960

5

0,65

40

2 trubkový

0

léta

Stáří

8

176

4

0,82

50

2 trubkový

-

Provedení

7

176

3

1,02

65

DN

Průměr

0,06

0,06

0,12

0,12

0,20

0,20

0,42

0,52

0,65

0,82

1,02

1,28

GJ/h

Kapacita

2 687,50 CELKEM

139,50 TV

2 548,00 Vytápění

0

140

0

0

0

0

960

960

176

176

94

182

(m)

Délka

I. a II. soubor opatření

7

94

2

1,28

GJ/h

(m)

182

Kapacita

Délka

1

Úsek

stávající stav


TABULKA 20

20

25

25

32

32

40

20

25

32

50

65

80

DN

Průměr

cirkulace

přívod TV

cirkulace

přívod TV

cirkulace

přívod TV

2 trubkový

2 trubkový

2 trubkový

2 trubkový

2 trubkový

2 trubkový

-

Provedení

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

léta

Stáří

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

dobrý

-

Tech. stav


FORMULÁŘ PRO ROZVODY TEPLA

ČÁST SDÍLENÍ TEPLA - OTOPNÁ PLOCHA ČSN EN 156316-2-1



pořarovnice; označení dí

popis

(1)

(2)

(3)

Qout,em = QH

1 2

referenční I. soubor stájící stav stav opatření

jednotka

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

547

398

272

297

MWh/rok

Tepelné ztráty části sdílení tepla kontrola

68,5

49,9

34,1

37,2 MWh/rok

Tepelné ztráty části sdílení tepla

44,6

45,4

22,2

24,2 MWh/rok

1 − ηL ⋅ Qh ηL

Tepelná ztráta způsobená nestejnoměrným rozložením teploty

57,4

41,8

28,6

31,1 MWh/rok

1 − ηemb ⋅ Qh ηemb

Tepelná ztráta způsobená polohou otopné plochy

0,0

0,0

0,0

0,0 MWh/rok

Tepelná ztráta způsobená regulací

11,2

8,1

5,6

6,1 MWh/rok

1 ( 4 − (ηL + η C + ηB )

celková účinnost

0,90

0,90

0,90

0,90

-

ηL1 + ηL2 2

účinnost části sdílení tepla pro svislý teplotní profil vzduchu

0,91

0,91

0,91

0,91

-

vliv teplotního rozdílu

0,93

0,93

0,93

0,93

-

Ql,em = Qem,str + Qem,emb + Qem,c ⎛ fradiant ⋅ fint ⋅ fhydr ⎞ − 1⎟ ⋅ QH Ql,em = ⎜ ⎜ ⎟ η h ,ce ⎝ ⎠

3

Potřeba tepla pro vytápění podle ČSN EN ISO 13790


4

Q em,str =

5

Q em,emb =

6

Q em,c =

7

η h,ce =

8

ηL =

1 − ηc ⋅ Qh ηc

9

ηL1 - 70 (55) K

10

ηL2

vliv umístění otopné plochy

0,88

0,88

0,88

0,88

-

11

ηC

účinnost regulace

0,98

0,98

0,98

0,98

-

účinnost vztažená ke specifickým ztrátám obvodovou konstrukcí

1,00

1,00

1,00

1,00

-

1,00

1,00

1,00

1,00

-

1,00

1,00

1,00

1,00

-

12

ηB1 + ηB2 = ηemb 2

ηB =

ηB1

13 14

ηB2

11

fradiant

12

fint

- vliv soustavy - vliv obvodové konstrukce (izolace)

fhydr

13 Q

β

Q

c,

em

=

(

=

t

η

ok r

⋅

c,

q

em

D

)

⋅

Q

činitel vlivu sálání (h>4; velké prostory)

1,00

1,00

1,00

1,00

-

činitel přerušovaného provozu

0,97

0,97

0,97

0,97

-

činitel hydraulické rovnováhy

1,00

1,03

1,00

1,00

-

pomocná energie

0,253

0,253

0,253

0,253

MWh

činitel (pro zhodnocení využitelnosti)

0,000

0,000

0,000

0,000

-

pomocná energie pro regulaci (FCU)

0,252

0,252

0,252

0,252

MWh

pomocná energie pro ventilátory v otopných plochách

0,001

0,001

0,001

0,001

MWh

550,0

550,0

550,0

550,0

ks

0,10

0,10

0,10

0,10

W

191

191

191

191

d

0,0090

0,0090

0,0090

0,0090

W

0,0 50,0 0,0

0,0 50,0 0,0

0,0 50,0 0,0

0,0 50,0 0,0

W -

2 084

2 083,8

2 083,8

2 083,8

h

využitelná část pomocné energie ve formě tepla

0,0

0,0

0,0

0,0

MWh

tepelná energie požadovaná pro část sdílení tepla

591

444

295

321

MWh

h

Pomocná energie 14

Wem = WC + WV,P

15

k PC ⋅ N ⋅ d mth ⋅ 24 1000000

16

WC =

17

WV , P =

(PV ⋅ n V + PP ⋅ n P ) ⋅ t h ,rL 1000000

počet pohonů individuální regulace (ventilátorů FCU) elektrický příkon regulačních zařízení se spotřebou elektřiny

18

N

19

Pc

20

d = dmth

počet dnů během období - otopná sezóna

21

Pv; Ph,aux

elektrický příkon ventilátoru; jednotky

22 23 24

PP nV nP

elektrický příkon čerpadla počet ventilátorů; jednotek počet čerpadel

25

th,rL

výpočetní provozní doba za otopné období

26

Qw,em

27

Qin,em = Qout,em – k ⋅ Wem + Ql,em

138

ČÁST ROZVODŮ TEPLA - TEPELNÁ ZTRÁTA ČSN EN 156316-2-3



pořa-dí rovnice; označení

popis (4)

referenční stav

stájící stav



jednotka

(1) 1

(2) LG

délka budovy

(5) 91,8

(6) 91,8

(7) 91,8

(8) 91,8

(9) m

2

BG

šířka budovy

47,2

47,2

47,2

47,2

m

3

nG

4

hG

počet podlaží konstrukční výška podlaží

2,0 3,8

2,0 3,8

2,0 3,8

2,0 3,8

m m

5

AH

vytápěná plocha

11 542

11 542

11 542

11 542

m2

6

LV = 2.LG+0,0325.LG.BG+6

7

LS = 0,025.LG.BG.hG .nG

8

LA = 0,55.LG.BG.nG

9

QH

11

βD

Q in,em = & ⋅t Q N

264,4

264,4

264,4

264,4

m

délka stoupacích trubek ve vytápěném prostoru

329,6

329,6

329,6

329,6

m

délka přípojek k otopným tělesům

Qin,em

10

délka trubek v nevytápěném PP mezi zdrojem a stoupacími potrubími

1 908,1

1 908,1

1 908,1

1 908,1

m

potřeba tepla pro vytápění

546,6

398,3

272,3

296,6

MWh/rok

potřeba tepla pro vytápění včetně ztrát v části sdílení tepla

591,2

443,7

294,5

320,8

MWh/rok

střední zatížení rozvodu

5,77

5,39

4,07

4,59

-

h

12

návrhový tepelný výkon (podle EN 12831).

461,8

371,0

325,6

315,0

kW

13

θsa

jmenovitá teplota přívodní vody

70,0

70,0

70,0

70,0

°C

14

θra

15

ΔθHK

jmenovitá teplota vratné vody návrhový teplotní rozdíl.

55,0 15,0

55,0 15,0

55,0 15,0

55,0 15,0

°C °C

střední teplota média v dané zóně (vytápěný prostor)

192,3

183,5

151,6

164,3

°C

střední teplota média v dané zóně (nevytápěný prostor)

197,8

188,6

155,3

168,6

°C

střední teplota přívodního media v nevytápěném prostoru

225,8

215,2

176,9

192,2

°C

střední teplota přívodního media ve vytápěném prostoru

220,3

210,1

173,2

187,9

°C

střední teplota vratného media v nevytápěném prostoru

169,8

162,0

133,8

145,0

°C

& Q N

1

16

θ m, i (β D ) = Δθ a ⋅ β D n + θi

17

θ m, u (β D ) = Δθ a ⋅ β D n + θ u

1

1 Δθsa − θ u ⋅ β D n

18

θ s,u (β D ) = (

)

19

θs,i (β D ) = (Δθsa − θ i ) ⋅ β D n + θi

20

θ r, u (β D ) = (Δθ ra − θ u ) ⋅ β D n + θ u

21

θ r,i (β D ) = (Δθ ra − θi ) ⋅ β D n + θi

střední teplota vratného media ve vytápěném prostoru

164,3

156,9

130,0

140,7

°C

22

θ m, u (β D ) = 0,5 ⋅ (θs , u + θ r , u )

střední průměrná teplota za období (vytápěný protor)

197,8

188,6

155,3

168,6

°C

23

θ m, i (β D ) = 0,5 ⋅ (θs ,i + θ r ,i )

střední průměrná teplota za období (nevytápěný protor)

192,3

183,5

151,6

164,3

°C

47,5

47,5

47,5

47,5

°C

49,5

49,5

49,5

49,5

°C

+ θu

1

1

1

24

θ sa + θ ra − θ i (u) 2

Δθ a =

25

rozdíl teplot ve °C mezi střední návrhovou teplotou části sdílení tepla (otopných ploch) a teplotou místnosti

n

exponent části sdílení tepla (standardní hodnota = 1,33 u otopných těles, 1,1 u podlahového vytápění)

1,33

1,33

1,33

1,33

°C

27

θi

teplota ve vytápěném prostoru

15,0

15,0

15,0

15,0

°C

28

θu

teplota v nevytápěném prostoru

13,0

13,0

13,0

13,0

°C

29

Uú,V

součinitel prostupu tepla do nevytápěného prostoru - V

0,200

0,200

0,200

0,200

W/m.K

30

Uí,S

součinitel prostupu tepla do vytápěného prostoru - S

0,255

0,255

0,255

0,255

W/m.K

31

Uí,A

součinitel prostupu tepla do vytápěného prostoru - A

32

th

26

Q D = ∑ Uí ⋅ (θ m − θ a ,i ) ⋅ L i ⋅ t h

33

i

0,255

0,255

0,255

0,255

W/m.K

doba vytápění za otopné období

222

222

222

222

d

tepelné ztráty z rozvodů tepla

28,2

26,8

21,7

23,7

MWh/rok

34

QD,V

tepelné ztráty z rozvodů tepla v nevytápěném prostoru V

2,2

2,1

1,7

1,8

MWh/rok

35

QD,S

tepelné ztráty z rozvodů tepla ve vytápěném prostoru S

3,8

3,6

3,0

3,2

MWh/rok

36

QD,A

tepelné ztráty z rozvodů tepla ve vytápěném prostoru A

22,2

21,1

17,1

18,7

MWh/rok

Sdílení tepla rozvody - Tepelná ztráta z rozvodů 37

Ql,D,V

tepelná ztráta - sdílení tepla v nevytápěném prostoru

2,2

2,1

1,7

1,8

MWh/rok

38

QD,S+A

sdílení tepla ve vytápěném prostoru

26,0

24,7

20,0

21,9

MWh/rok

39

QD

celkové sdílení tepla z rozvodů

28,2

26,8

21,7

23,7

MWh/rok

využitelná energie (teplo)

26

25

20

22

MWh/rok

stupeň využití

0

0

0

0

-

Q

β

Q

c,

em

=

(

=

t

ok r

η

⋅

c,

q

em

D

)

⋅

Q

h

Využitelná energie 40

QD,r = QD,h

41

kD

42

QH, in,Dis = Qout,Dis – k ⋅ QD,r + Ql,D,V

tepelná energie požadovaná pro část rozvody tepla

139

593

446

296

323

MWh

ČÁST ROZVODŮ TEPLA - POMOCNÁ ENERGIE ČSN EN 156316-2-3



pořarovnice; označení dí (1)

(2)

1

4

LG BG nG hG

délka budovy šířka budovy počet podlaží výška podlaží

5

AH

6

Qh

7

Qin,D

2 3

βD =

8

(4)

Q in,D & ⋅t Q N h & Q N

9

referen-ční stav

popis

stájící stav



jednotka

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

91,8 47,2 2,0 3,8

91,8 47,2 2,0 3,8

91,8 47,2 2,0 3,8

91,8 47,2 2,0 3,8

m m m m

vytápěná plocha

11 542

11 542

11 542

11 542

potřeba tepla pro vytápění potřeba tepla pro vytápění včetně ztrát v části sdílení tepla a rozvodů

546,6

398,3

272,3

296,6

m MWh/rok

593,3

445,8

296,2

322,6

MWh/rok

střední zatížení rozvodu

0,29

0,27

0,21

0,23

-

návrhový tepelný výkon (podle EN 12831).

461,8

371,0

325,6

315,0

kW

počet hodin vytápění za rok jmenovitá teplota přívodní vody jmenovitá teplota vratné vody návrhový teplotní rozdíl.

4 380 70,0 55,0 15,0

4 380 70,0 55,0 15,0

4 380 70,0 55,0 15,0

4 380 70,0 55,0 15,0

h °C °C °C

2

13

th θsa θra ΔθHK

14

cP


4,18

4,18

4,18

4,18

15

ρ

hustota

988,0

988,0

988,0

988,0

kJ/kg K 3 kg/m

maximální délku vytápěcího okruhu v dané zóně

150,0

150,0

150,0

150,0

m

10 m u dvoutrubkových tepelných soustav

10,0

10,0

10,0

10,0

m

rozdíl tlaků v rozvodu v dané zóně

47,5

47,5

47,5

47,5

kPa

ΔpFBH

dodatečná tlaková ztráta soustav podlahového vytápění; v budově - zóně není

25,0

25,0

25,0

25,0

25,0

ΔpWE

tlaková ztráta zdrojů tepla (podle tabulky 3)

1,0

1,0

1,0

1,0

kPa

průtok v návrhovém bodě

26,8

21,5

18,9

18,3

m /h

hydraulický výkon čerpadla

353,9

284,3

249,5

241,4

W

činitel účinnosti (neznámá čerpadla)

6,0

6,3

6,4

6,5

-

činitel předimenzování

2,0

2,0

2,0

2,0

454,6

375,7

226,9

247,2

kWh/rok

1,0

1,0

1,0

1,0

-

1,00

1,10

1,0

1,0

-

činitel energetické potřeby

7,5

7,9

8,9

8,6

-

10 11 12

Potřeba elektřiny - (čerpadla) B ⎛ ⎞ Lmax = 2 ⋅ ⎜ LG + G + n G ⋅ h G + lc ⎟ 2 ⎝ ⎠

16

lC

17 18

Δ p = 0 ,13 ⋅ L max + 2 + Δ p FBH + Δ p WE

19 20 & = V

21 22

& 3 600 ⋅ Q h, max c P ⋅ ρ ⋅ Δ θ HK

& Phydr = 0 , 277 8 ⋅ Δ p ⋅ V ⎛ ⎛ 200 ⎞ ⎟ f e = ⎜⎜1,25 + ⎜ ⎜P ⎟ ⎝ hydr ⎠ ⎝

23

0.5

⎞ ⎟ ⋅1,5 ⋅ b ⎟ ⎠

b

24

Phydr

Wh,d,hydr =

25

⋅ β D ⋅ t h ⋅ f Sch ⋅ f Abgl

1 000

26

fSch

27

fAbgl

korekční činitel pro hydraulické sítě pro dvoutrubkové tepelné soustavy korekční činitel pro hydraulické seřízení seřízené rozvody 1; neseřízené 1,1 −1

e d,e = f e ⋅ (C P1 + C P2 ⋅ β D )

28

potřeba hydraulické energie

3

29

CP1

konstanty Δpkonst = 0,75; Δpproměnné = 0,90; neregulované 0,25

0,90

0,90

0,90

0,90

-

30

CP2

konstanty Δpkonst = 0,25; Δpproměnné = 0,10; neregulované 0,75

0,10

0,10

0,10

0,10

-

potřeba elektrické energie

3,388

2,977

2,018

2,127

MWh/rok

Wh,d,e = Wd,hydr ⋅ e d,e

31 Q

β

Q

c,

em

=

(

=

t

ok r

η

⋅

c,

q

em

D

)

⋅

Q

h

Využitelná energie - teplo 32

Q d,r, w = 0,25 ⋅ Wh,d,e

využitelná energie do vody

2,7

2,4

1,6

1,7

MWh/rok

33

Qd, r,a = 0,25 ⋅ Wh, d, e

využitelná energie do okolního vzduchu

0,7

0,6

0,4

0,4

MWh/rok

140

TABULKA 24

ČÁST ZDROJE TEPLA PRO VYTÁPĚNÍ EN 15316-4-X; ČÁSTI AKUMULACE TV A ZDROJE TEPLA ZTRÁTY ENERGIE - HODNOTY A VZTAHY AKUMULACE TV; ORIENTAČNÍ POSOUZENÍ PS ČSN EN 156316-3-3

Administrativní budova pořarovnice; označení dí (1)

ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA referenční I. soubor stájící stav stav opatření (4) (5) (6)

popis (2)

(3)

II. soubor opatření (7)

jednotka (8)

VYTÁPĚNÍ 2

Qh,g,DS

Tepelné ztráty části zdroje tepla - PS

H Dh,gen = BDS ⋅ Φ1/3 Dh,gen

3

koeficient tepelné ztráty

1,6

1,5

1,4

1,4

MWh/rok

27,1

26,6

24,1

23,8

kWh/K.a

4

BDh,gen

činitel vlivu druhu PS a kvality tepelné izolace podle třídy

3,5

3,7

3,5

3,5

h/K.a

5

Φ Dh,gen

jmenovitý tepelný výkon PS

462

371

326

315

kW

6

θprim,sa

teplota přívodního potrubí primární tepelné sítě

130,0

130,0

130,0

130,0

°C

7

θprim,ra

teplota zpátečního potrubí primární tepelné sítě

70,0

70,0

70,0

70,0

°C

8

θprim,DS

střední teplota primární tepelné sítě stanovená jako průměrná teplota teploty přívodní a zpáteční

100,00

100,0

100,0

100,0

°C

9

θsek,sa

teplota přívodního potrubí rozvodů

70,00

70,00

70,00

70,00

°C

10

θsek,ra

teplota zpátečního potrubí rozvodů

55,00

55,00

55,00

55,00

°C

11

θsek,DS

střední teplota rozvodů stanovená jako průměrná teplota teploty přívodní a zpáteční

62,50

62,50

62,50

62,50

°C

střední teplota PS stanovená jako průměrná teplota teploty přívodní a zpáteční

77,50

77,50

77,50

77,50

°C

20,0

20,0

20,0

20,0

°C

0,4

0,4

0,4

0,4

-

1 556

1 529

1 384

1 369

595

447

298

324

MWh

0,00

0,00

0,00

0,00

MWh/rok

0,0

0,0

0,0

0,0

l

288,1

288,1

288,1

288,1

1,2

1,2

1,2

1,2

-

13,0

13,0

13,0

13,0

°C

12

θ DS = D DS ⋅ θ prim , DS + (1 − D DS ) ⋅ θ sek , DS

13

θi

14

DDh,gen

15 16

výpočtová vnitřní teplota činitel vlivu druhu PS a teploty primární sítě

Q h, g = H DS ⋅ (θ DS − θ i )

tepelná ztráta v DPS tepelná energie požadovaná pro část zdroje tepla

Qin,H,g = Qout,H,g + Ql,H,g

kWh/rok

PŘÍPRAVA TV 17

QlW,S

Tepelné ztráty části akumulace TV

18 19

V

Q W ,S = f vazba ⋅

objem akumulace (1 ohříváku) - instalován 1

(50 − θ i ) ⋅ d 45

20

fvazba

21

θi

Nutz.a

⋅ q B,S

tepelná ztráta akumulací

činitel tepelné vazby daný vzájemným umístěním zdroje a akumulace vody; při stejném prostoru 1,2 výpočtová teplota prostoru s přípravou TV

22

dNutz,a

počet dnů dodávky TV

365

365

365

365

23



365

365

365

365

q B ,S = 0 ,8 + 0 ,02 ⋅ V 0 , 77 24

q

B ,S

= 0 , 39 + V

0 , 35

+ 0 ,5

kWh/rok

dny °C

denní ztráta v pohotovostním stavu ohřívače do 1000 l

0,8

0,8

0,8

0,8

kWh/den

denní ztráta v pohotovostním stavu ohřívače nad 1000 l

0,6

0,9

0,6

0,6

kWh/den

25

Qin,W,S = Qout,W,S + Ql,W,S

Tepelná energie požadovaná na vstupu do části akumulace tepla

87,6

87,6

87,6

87,6

MWh/rok

26

Qdh,W,gen

Tepelné ztráty části zdroje tepla - PS

0,00

0,00

0,00

0,00

MWh/rok

0

0

0

0

3,5

3,7

3,5

3,5

h/K.a

0,00

0,00

0,00

0,00

kWh/K.a

střední teplota PS stanovená jako průměrná teplota teploty přívodní a zpáteční

83,50

83,50

83,50

83,50

°C

θsek,sa θsek,ra

teplota přívodního potrubí rozvodů teplota cirkulačního potrubí rozvodů

55,00 50,00

55,00 50,00

55,00 50,00

55,00 50,00

°C °C

θsek,DS

střední teplota

52,50

52,50

52,50

52,50

°C

0,0

0,0

0,0

0,0

27 28

BDS

činitel vlivu druhu PS a kvality tepelné izolace podle třídy

H DS = B DS ⋅ Φ 1DS/ 3

29 30

ΦW, DS

jmenovitý tepelný výkon - část přípravy TV ohřívače PS

θ DS = D DS ⋅ θ prim , DS + (1 − D DS ) ⋅ θ sek , DS

31

koeficient tepelné ztráty

32

QW,gen

Tepelná energie požadovaná na vstupu do části zdroje tepla

33

Wdh,gen,aux

potřeba elektrické energie na provoz PS vytápění, VZT i TV

141

0,000

0,000

0,000

0,000

kW

MWh/rok MWh/rok

TABULKA 32

VÝPOČET MNOŽSTVÍ TV A POTŘEBY TEPLA NA JEJÍ OHŘÁTÍ ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

Administrativní budova pořa-dí rovnice; označení

popis

(1) 1

Q W = 4,182 ⋅ VW ⋅ (θ W ,t − θW ,o )

2

θW,EN

3

θW,o - definováno EN

4 5

da,w

6 7

da

referenční stav

stájící stav



(4)

(5)

(6)

(7)

(3) tepelný obsah teplé vody dodávané uživatelům, z EA stanovená teplota teplé vody v místě odběru podle EN

jednotka (8)

289,6

289,6

289,6

289,6

GJ/rok

60,0

60,0

60,0

60,0

°C

teplota vstupní vody (studené)

13,5

13,5

13,5

13,5

°C

počet dnů dodávky TV počet dnů za rok

261 365

261 365

261 365

261 365

d d

týdnů

52

52

52

52

So+Ne

104

52

52

52

d

8

dny prázdnin/dovolené

0

0

0

0

d

9

odečíst dní počet hodin ročního provozu normální dodávky počet hodin ročního provozu snížené noční dodávky

104

104

104

104

d

3 132,0

3 132,0

3 132,0

3 132,0

h

522,0

522,0

522,0

522,0

h l

10

hd

11

hn

12

zaměstnanci kanceláře

13 14 15 16 17 18 19 20 21

sprchy

odběry na jednotku f, za den v litrech VW,f,day vody 45 °C

obchody

počet jednotek, které se uvažují f

red 22 23 24 25 26 27

celkový odběr vody 45 °C za den Vw,d

28

celkový odběr vody 45 °C za rok Vw,d

29

θW,o

30

θw,ce

31

θW,t - odlišné od definice EN

32

V45

33

V55

34

V10

35 36

ρ c

37

restaurace

Q W = 4,182 ⋅ VW ⋅ (θ W , t − θ W ,o )

úklid zaměstnanci kanceláře sprchy restaurace obchody úklid roční využití zaměstnanci kanceláře sprchy restaurace obchody úklid celkem celkem za rok teplota studené vody průměrná teplota ohřáté vody na výtokovém místu teplota ohřátí vody potřebné množství studené vody k namíchání na 45°C objem teplé vody dodávané při stanovené teplotě 55 °C množství studené vody k ohřevu a míchání teplé vody hustota vody měrné teplo vody tepelný obsah teplé vody dodávané uživatelům

142

9,0

9,0

9,0

9,0

40,0 1,0 0,0 25,0 1 200,0 40,0 220,0 0,0 6,0 1,00 10 800,0 1 600,0 220,0 0,0 150,0 12 770,0

40,0 1,0 0,0 25,0 1 200,0 40,0 220,0 0,0 6,0 1,00 10 800,0 1 600,0 220,0 0,0 150,0 12 770,0

40,0 1,0 0,0 25,0 1 200,0 40,0 220,0 0,0 6,0 1,00 10 800,0 1 600,0 220,0 0,0 150,0 12 770,0

40,0 1,0 0,0 25,0 1 200,0 40,0 220,0 0,0 6,0 1,00 10 800,0 1 600,0 220,0 0,0 150,0 12 770,0

l l l l it it osob osob osob l l l l l l

3 332 970

3 332 970

3 332 970

3 332 970

l

10

10

10

10

°C

45

45,0

45,0

45,0

°C

55,0

55,0

55,0

55,0

°C

740 660

740 660

740 660

740 660

l/rok

2 592 310

2 592 310

2 592 310

2 592 310

l/rok

3 333

3 333

3 333

3 333

0,99 4,18

0,99 4,18

0,99 4,18

0,99 4,18

kg/l kJ/K kg

482,74

482,74

482,74

482,74

GJ/rok

3 m /rok

TABULKA 33

ČÁST SDÍLENÍ TEPLA TV (ODBĚRNÁ MÍSTA) A ČÁST ROZVODY TV ČSN EN 15316-3-2

Administrativní budova pořarovnice; označení dí (1)

popis (3)

ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA I. soubor II. soubor jednotka opatření opatření (6) (7) (8)

referenční stájící stav stav (4) (5)

Část sdílení tepla tepelný obsah teplé vody dodávané uživatelům

Q W = 4,182 ⋅ VW ⋅ (θ W , t − θ W ,o )

1

289,6

289,6

289,6

289,6

GJ/rok

tepelná ztráta odběrných míst uživatele; jsou instalovány úsporné armatury

5,6

5,6

5,6

5,6

GJ/rok

βW,em

tepelná ztráta určitého odběrného místa za den - původní

99

99

99

99

Wh/den

počet odběrných míst uživatele v budově - původní počet odběrných míst uživatele v budově - úsporná

0

0

0

0

-

nW,em

93

93

93

93

-

1 305

1 305

1 305

1 305

-

93

93

93

93

ks

295,2

295,2

295,2

295,2

GJ/rok

0,0

0,0

0,0

0,0

GJ/rok

0,0

0,0

0,0

0,0

GJ/rok

Q W , em , ls = β W , em ⋅ n em ⋅ n tap

2

3 4 5 6

ntap

7

nW,em

8

QW,d,out=Qw+Qem

9

WW,e

10

QW,e,rh

počet odběrných cyklů během roku počet výtokových armatur vstupní tepelný obsah do části sdílení tepla pomocná energie pro část sdílení tepla využitelné ztráty pro vytápění

Část rozvody tepla

Q W , d ,i =

11

1 ⋅ U i ⋅ L i ⋅ (θ W ,d ,m − θ amb ) ⋅ d Nutz ⋅ t Nutz,T 1 000

12

Ui

13

Ui

14

LV = LG + 0,0625.LG.BG

15

LS = 0,038.LG.BG.nG.hG

16

LV = 2.LG + 0,0125.LG.BG

17

LS = 0,075.LG.BG.nG.hG

18

LSL = 0,05.LG.BG.nG

W

=

19,9

19,9

19,9

19,9

GJ/rok

0,200

0,200

0,200

0,200

W/mk

0,255

0,255

0,255

0,255

W/mk

0

0

0

0

m

0

0

0

0

m

0

0

0

0

m

0

0

0

0

m

jednotlivé potrubních větve k odběrným místům uživatele

173

173

173

173

m

průměrná teplota cirkulace

50,0

50,0

50,0

50,0

°C

20

20

20

20

°C

součinitel prostupu tepla v nevytápěném prostoru součinitel prostupu tepla ve vytápěném prostoru hlavní přívodní potrubí cirkulační potrubí

19

θW,d,m

20

θamb

průměrná teplota okolního prostředí - vytápěné průměrná teplota okolního prostředí - nevytápěné

21

θamb

13

13

13

13

°C

22

dNutz,a

užitné dny pro přípravu TV

261

261

261

261

den

23

tNutz,T

denní doba odběrů

16

16

16

16

h/den

24

QW,d,L

0

0

0

0

kWh/rok

25

QW,d,L

0

0

0

0

kWh/rok

26

QW,d,S

0

0

0

0

kWh/rok

5 541

5 541

1

000

28

sdílení tepla z potrubního úseku rozvodu L sdílení tepla z potrubního úseku rozvodu L sdílení tepla z potrubního úseku rozvodu S sdílení tepla z potrubního úseku rozvodu SL

QW,d,SL

27 V

sdílení tepla z potrubního úseku rozvodu

V

W

=

1

000

Q W ,d = ∑ Q W ,d ,L + Q W ,d ,S + Q W ,d ,SL

= W V

5 541 V

W

V

=

W

1

=

000

1

000

kWh/rok

5 541 V

W

=

1

000

V

W

=

1

000

celková ztráta tepla z rozvodu

5,5

5,5

5,5

5,5

MWh/rok

29

Tepelná ztráta QW,d,L

tepelná ztráta z rozvodů tepla je část rozvodů v nevytápěném prostoru QW,d,L

0,0

0,0

0,0

0,0

GJ/rok

30

WW,d

pomocná energie pro část rozvody ((cirkulační čerpadlo není v posuzované b udově, ale v PS)

0,0

0,0

0,0

0,0

GJ/rok

31

QW,d,rh

využitelné ztráty pro vytápění

0,0

0,0

0,0

0,0

GJ/rok

QW,d,in

energetický vstup do části rozvodů tepla

315,2

315,2

315,2

315,2

GJ/rok

32

143

TABULKA 34 Administrativní budova pořarovnice; označení dí (1)

ČÁST SDÍLENÍ TEPLA TV (ODBĚRNÁ MÍSTA) A ČÁST ROZVODY TV - POMOCNÁ ENERGIE ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA referenční I. soubor II. soubor popis stájící stav jednotka stav opatření opatření (3) (4) (5) (6) (7) (8)

(2)

Část sdílení tepla

WW, em,aux

1

QW,em,rh

2

pomocná energie v části sdílení tepla (výtokové armatury)

0,0

0,0

0,0

0,0

MWh/rok

využitelné ztráty pro vytápění

0,0

0,0

0,0

0,0

MWh/rok

0,00

0,00

0,00

0,00

MWh/rok

0,000

0,000

0,000

0,000

kWh/rok

49 445,97

52 071,42

49 445,97

49 445,97

0,0

0,0

0,0

0,0

W

0,0

0,0

0,0

0,0

m3/h

3

Ww,d,hydr =

5

⋅ d Nutz,a ⋅ z

hydraulická potřeba energie výkonnostní číslo pro provoz cirkulačního čerpadla hydraulický výkon čerpadla v návrhovém bodu

& Phydr = 0,2778 ⋅ Δp ⋅ V

7

& = V

8

& Q w ,d

množství vody v návrhovém bodu

1,15 ⋅ Δθ z

návrhový ztrátový tepelný výkon v cirkulačním okruhu

& Q w , d = ∑ U w , d ,i ⋅ L i ⋅ (57 ,5 − θ i , h ,soll )

9

Uw,d,i

10


11

Li =

12

θi,h,soll

13

Δθz

14

Δp = 0,1.Lmax + ΔpRV,TH + ΔpApp

15

Lmax = 2.(LG + 2,5 + nG.hG)

16

ΔpRV,TH

17

ΔpApp

diferenční tlak v ohříváku vody

18

θW,d,m

průměrná teplota cirkulace

19

θamb

20

θamb

21

dNutz,a

=

1

000

V

W

=

1

průměrná teplota okolního prostředí - vytápěné průměrná teplota okolního prostředí - nevytápěné

0,0

24 25

0,0

0,255

-

kW W/mk

0,255

0

0

0

0

m

20

20

20

20

°C

5

5

5

5

K

33,4

33,4

33,4

33,4

kPa

203,8

203,8

203,8

203,8

m

12

12

12

12

kPa

1

1

1

1

kPa

50,0

50,0

50,0

50,0

°C

20

20

20

20

°C °C

13

13

13

13

užitné dny pro přípravu TV

261

261

261

261

den

denní doba odběrů

14

16

16

h/den

W V

z

0,0

0,255

=

000

23

26

0,0 0,255

vnitřní teplota v prostoru návrhový pokles tepla v cirkulačním okruhu diferenční tlak v návrhovém bodu maximální délka cirkulačního potrubí diferenční tlak armatur

tNutz,T

22 W

Phydr 1000

ew,d,aux = fe.(Cp1 + Cp2)

6

V

pomocná energie v části rozvody tepla (cirkulační čerpadlo) a bazén

Ww, d,aux = Ww ,d ,hydr ⋅ e w ,d ,aux

4

V

16 W

=

V

1

W

000

=

1

000

V

W

=

1

000

14

14

14

14

h/den

Cp1

0,50

0,25

0,50

0,50

-

Cp2

0,63

0,94

0,63

0,63

-

43 757,5

43 757,5

43 757,5

43 757,5

-

2

2

2

2

-

pomocná energie pro část rozvody (cirkulační čerpadlo)

0,00

0,00

0,00

0,00

MWhrok

využitelné ztráty pro ohřev cirkulační TV - 80%

0,0

0,0

0,0

0,0

MWhrok

0.5 ⎛ ⎛ 200 ⎞ ⎞⎟ ⎜ ⎟ f e = ⎜1,25 + ⎜ ⎟⋅b ⎜ ⎟ ⎜ ⎝ Phydr ⎠ ⎟⎠ ⎝

27

b

28

WW,dc,aux

29

QW,d,rh

doba chodu cirkulačního čerpadla

činitel účinnosti (neznámá čerpadla) činitel předimenzování

144

TABULKA 35 Administrativní budova pořarovnice; označení dí (1) (2) 1

Q W = 4,182 ⋅ VW ⋅ (θW ,t − θW ,o )

popis (3) tepelný obsah teplé vody dodávané uživatelům, z EA

referenční stav (4)

stájící stav (5)

ZDROJE TEPLA - TČ ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA I. soubor II. soubor jednotka opatření opatření (6) (7) (8)

289,6

289,6

289,6

289,6

GJ/rok

315,2

315,2

315,2

315,2

GJ/rok

1 967,7

1 434,0

980,3

1 067,8

GJ/rok

2

QW,d,in

energetický vstup do části rozvodů TV

3

QH

teplo pro vytápění užitné podle ČSN EN ISO 13790

4

QH, in,Dis

energetický vstup do části rozvodů tepla pro vytápění

2 136

1 605

1 066

1 161

GJ/rok

5

tepelné čerpadlo tepelné čerpadlo vzduch -voda, příkon

78,9

78,9

78,9

78,9

kW

6

A/W

7

COP35


2,70

3,20

3,80

5,00

-

8

COP50


2,00

2,20

2,70

3,67

-

9

θA,st,in

teplota zdroje tepla - venkovní vzduch

10

θbal

rovnovážný bod pro vytápění

11

EH,hp,in

potřeba elektrické energie TČ pro vytápění

579,9

498,2

331,0

360,5

GJ/rok

12

EW,hp,in

potřeba elektrické energie TČ pro přípravu TV

0,0

0

0,0

0,0

GJ/rok

13

Ehp,in

potřeba elektrické energie pro pohon TČ celková

579,9

498

331,0

360,5

GJ/rok

14

EHW,bu,in

energetický vstup doplňkového zdroje

268,9

22,4

14,9

16,2

GJ/rok

15

WHW,gen,aux

celková pomocná energie

0,2

0,3

0,3

0,3

GJ/rok

16

QHW,gen,ls,tot

celkové tepelné ztráty

4,2

4,2

4,2

4,2

GJ/rok

17

SPFHW,gen

sezónní energetická náročnost (topný faktor) výroby tepla

2,56

3,14

3,1

3,1

-

18

SPFHW,hp

sezónní energetická náročnost TČ

3,32

3,25

3,25

3,25

-

145

-7/2/7/20

-7/2/7/20

-7/2/7/20

-7/2/7/20

°C

-5,00

-5,00

-5,00

-5,00

°C

TABULKA 35 - TČ 1 Administrativní budova pořarovnice; označení dí (1) Klimatické údaje četnost výskytu (2) teplot (bin) (3) θe,des [°C]

VSTUPNÍ ÚDAJE ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA referenI. soubor stájící stav ční stav opatření

popis


jed-notka

tabulka pro ČR venkovní návrhová teplota

-13,0

-13,0

-13,0

-13,0

°C

593 340

445 796

296 188

322 629

20,0

20,0

20,0

20,0

°C

(4) Vstupní údje pro vytápění (5) QH,gen,out

požadavky na vytápění podle ČSN EN 15316-2-3 vstup do rozvodů tepla

(6) θi,des

vnitřní návrhová teplota

(7) ohřev VZT

druh otopné plochy (tělesa, konvektory, velkoplošné vytápění, teplovzdušné vytápění)

(8) θf,des

návrhová teplota průtoku (při venkovní návrhové teplotě θe,des)

50,0

50,0

50,0

50,0

°C

(9) Δθf-r,des

teplotní spád vytápění při návrhových podmínkách

15,0

15,0

15,0

15,0

K

(10) θtlh (11) θbal

13,0 -5,0

13,0 -5,0

13,0 -5,0

13,0 -5,0

°C °C

0,0

0,0

0,0

0,0

h/d

(13) je (14) ano

horní venkovní limitní teplota pro vytápění rovnovážný bod pro vytápění přerušení provozu tepelného čerpadla (např. tarifní podmínky, apod.) akumulace pro provoz vytápění doplňkový zdroj

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0

kW

(15) teplo

druh doplňkového zdroje (elektřina, plyn, olej)

(12) tco

(16) paralelní

způsob provozu doplňkového zdroje (alternativní, paralelní, částečně paralelní) účinnost doplňkového zdroje

(17) ηbu (18) (19) Vstupní údaje pro přípravu TV požadavky na TV (podle ČSN EN 15316-3-2) ma (20) QW,gen,out vstupu do rozvodů (21) θW,st,in teplota studené vody průměrné teplota vody na výtoku z akumulační (22) θW,st,out nádoby (23) VW,st objem akumulace (24) QW,st,sby

ztráty tepla v akumulaci v pohotovostním stavu

(25) θW,st,sby (26) θW,st,amb

teplotní rozdíl během zkoušky akumulace teplota okolí akumulačního zásobníku ztráty v potrubí zahrnuté v tepelných ztrátách akumulace v pohotovostním stavu stejný doplňkový zdroj s vytápěním

(27) (28) (29) Tepelné čerpadlo (30) A/W (31) alternativní (32) kombinovaná (33) zapnuto - vypnuto

druh tepelného čerpadla - příkon teplota zdroje - spodní vody způsob přípravy TV (žádná, výhradní, alternativní, současná) regulace TČ (zapnuto-vypnuto, stupňovitá, proměnná rychlost)

teplo PS

teplo PS

teplo PS

kWh

teplo PS

0,0

0,0

0,0

0,0

0,95

0,95

0,95

0,95

kWh 10,0

10,0

10,0

10,0

°C

48,5

48,5

48,5

48,5

°C l

4,2

4,2

4,2

40,0 15,0

40,0 15,0

40,0 15,0

40,0 15,0

0,0

0,0

0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 vzduch - voda

0,0 0,0

0,0

4,2 kWh/24 K °C

kW °C

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

55,0

55,0

55,0

55,0

°C

3,7 10,0

0,0 3,7 10,0

0,0 3,7 10,0

0,0 3,7 10,0

kW W

(34) θhp,opr (35) Pomocná zařízení (36) Ps (37) Psby

hranice provozní teploty

(38) kgen,aux,ls

podíl ztrát čerpadla pomocnou energií do okolí

0,2

0,2

0,2

0,2

-

(39) bgen,aux

teplotní redukční faktor

1,0

1,0

1,0

1,0

-

příkon nabíjecího čerpadla příkon regulace

146

147



ΦH,hp,sngl

nahrazuje zkušební hodnoty

ΦH,hp,sngl

hodinostupně dolní hranice

hodinostupně +13

(14) DHH,θllim,j

(15) DHH,tot

t eff, j

k W, j =

(22) QW,gen,out

(21)

(20) tco

(19)

Q W, gen, out

Q W, gen, out, j

=

t tot

tj

teplo pro přípravu TV

0

0,04

0,0

váhový činitel pro přípravu TV

373

efektivní četnost hodin (bin)

373

61 591

0,10

83 398

765

9 422

-2,0

-11,0

-7,0

bin 1

144,9

0,68

216,0

0,72

35,0

přerušení provozu v průběhu 24 h (1 den)

četnost hodin (bin)

(18) tj=Nho,θhlim,j-Nho,θllim,j

24 − t co = tj ⋅ 24

teplo na vytápění

(17) QH,gen,out

DH H, tot

váhový činitel vytápění

hodinostupně horní hranice

(13) DHH,θhlim,j

DH H, θhlim, j − DH H,θllim, j

ve středu zkušebního rozsahu

(12) horní hranice

k H, j =


(11) spodní hranice

(16)

podle zkušebních rozsahů bodů

(10) provozní body

(9) Energie podle statistické četnosti teplot

(8)



(6) COP

nahrazuje zkušební hodnoty

2,0


(5) COP

(7)

2,7

nižší teplota při zkušební hodnotě

(4) θsk

poměr teplných výkonů při zkušební hodnotě vzduchu a referenční hodnotě 7 °C

50,0

vyšší teplota při zkušební hodnotě

(3) θsk

-7,0

teplota zdroje při zkušební hodnotě

(2) θsc

bin 1 [-11..-2]

rozsah venkovních teplot

popis

(1)

Vytápění - pouze (ČSN EN 14511-2)



TABULKA 35 - TČ 2

bin 2

0

0,25

0,0

2 182

2 182

283 024

0,48

83 398

9 422

49 203

4,0

-2,0

2,0

bin 2

181,2

0,85

264,0

0,88

2,2

3,2

2,0

[-2..4]

0

0,40

0,0

3 493

3 493

260 272

0,44

83 398

49 203

85 786

14,0

4,0

7,0

bin 3

213,2

1,00

300,0

1,04

2,7

3,8

7,0

[4..15]

bin 3

bin 4

celkem

0

0,31

0,0

2 712

2 712

35,0

14,0

20,0

bin 4

275,0

1,29

408,0

1,36

3,7

5,0

1,0

0

1,0

8 760

8 760

604 887

20,0 celkem

[15..35]

referenční stav bin 1

0

0,04

0,0

373

373

46 275

0,10

83 398

765

9 422

-2,0

-11,0

-7,0

bin 1

144,9

216,0

2,0

2,7

50,0

35,0

-7,0

[-11..-2]

bin 2

0

0,25

0,0

2 182

2 182

212 645

0,48

83 398

9 422

49 203

4,0

-2,0

2,0

bin 2

181,2

264,0

2,2

3,2

2,0

[-2..4]

0

0,40

0,0

3 493

3 493

195 551

0,44

83 398

49 203

85 786

14,0

4,0

7,0

bin 3

213,2

300,0

2,7

3,8

7,0

[4..15]

bin 3

stájící stav bin 4

celkem

0

0,31

0,0

2 712

2 712

35,0

14,0

20,0

bin 4

275,0

408,0

3,7

5,0

1,0

0

1,0

8 760

8 760,0

454 471,3

20,0 celkem

[15..35]

bin 1

0

0,04

0,0

373

373

30 745

0,10

83 398

765

9 422

-2,0

-11,0

-7,0

bin 1

144,9

216,0

2,0

2,7

50,0

35,0

-7,0

[-11..-2]

bin 2

0

0,25

0,0

2 182

2 182

141 282

0,48

83 398

9 422

49 203

4,0

-2,0

2,0

bin 2

181,2

264,0

2,2

3,2

2,0

[-2..4]

0

0,40

0,0

3 493

3 493

129 924

0,44

83 398

49 203

85 786

14,0

4,0

7,0

bin 3

213,2

300,0

2,7

3,8

7,0

[4..15]

bin 3

celkem

0

0,31

0,0

2 712

2 712

35,0

14,0

20,0

bin 4

275,0

408,0

3,7

5,0

1,0

0

1,0

8 760

8 760,0

301 952,0

20,0 celkem

[15..35]

bin 4

I. soubor opatření bin 1

0

0,04

0,0

373

373

33 490

0,10

83 398

765

9 422

-2,0

-11,0

-7,0

bin 1

144,9

216,0

2,0

2,7

50,0

35,0

-7,0

[-11..-2]

bin 2

0

0,25

0,0

2 182

2 182

153 895

0,48

83 398

9 422

49 203

4,0

-2,0

2,0

bin 2

181,2

264,0

2,2

3,2

2,0

[-2..4]

0

0,40

0,0

3 493

3 493

141 523

0,44

83 398

49 203

85 786

14,0

4,0

7,0

bin 3

213,2

300,0

2,7

3,8

7,0

[4..15]

bin 3

celkem

0

0,31

0,0

2 712

2 712

35,0

14,0

20,0

bin 4

275,0

408,0

3,7

5,0

1,0

0

1,0

8 760

8 760,0

328 908

20,0 celkem

[15..35]

bin 4


kWh

-

h

h

h

kWh

-

h°

h°

h°

°C

°C

°C

kW

kW

W/W

W/W

°C

°C

°C

jednotka


ENERGIE PODLE STATISTICKÉ ČETNOSTI VÝSKYTU TEPLOT - STATISTICKÁ (BIN) METODA

148

-2,0


horní hranice

Φ Hp

2,6 35,0 50,0

35°C 50°C

0,0 5,67

průměrná teplota nabíjení zásobníku TV

topný faktor pro přípravu TV podle průměrné teploty zásobníku

tepelný výkon při nabíjení

(19) θW,st,avg

(20) COP DHW

(21) ΦW,hp 381,79

4,41

144,95

tepelný výkon

(18) ΦH,hp

457,24

256,47

3,10

1,92

36,4

2,13

3,19

topný faktor pro vytápění podle teplot teplotní křivky

1,92

2,67

(17) COP SH

50°C

35°C 50,0

korigovaný COP pro různý teplotní rozptyl při zkoušce a provozu

4

2

4,0

teplota vstupní do rozvodů

s tan dard

4

-7

4,0

50,0

35,0

3,3

4,8

5,0

2,2

3,2

0,97

0,997

13,150

12,626

4,182

181,2

264,0

5,0

4,0

-2,0

2,0

bin 2

(16) θH,gen,f

= korek . činitel ⋅ COP

průměrný teplotní rozdíl meti teplotou teplonosné látky a chladivem ve výparníku

(14) ΔTsc

Δθ

teplota zdroje

(13) Tsc

COP

průměrný teplotní rozdíl meti teplotou teplonosné látky a chladivem v kondenzátoru

(12) ΔTsk

(15)

teplota na kondenzační straně (sink)

(11) Tsk

2,0

50°C

teplotní rozptyl na kondenzátní straně TČ v provozu podle návrhu otopné plochy (části sdílení tepla)

(10) Δθopr

50°C

3,9

2,7

35°C

0,96

35°C

0,989

50°C

35°C

5,0

+ ΔTsk − (Tsc − ΔTsc )

korigovaný COP pro různý teplotní rozptyl při zkoušce a provozu

teplotní rozptyl na kondenzátní straně TČ při standardních zkušebních podmínkách

2

2

(9) Δθstandard

Tsk −

Δθ s tan dard

Δθ s tan dard − Δθ opr

13,15

12,63

COP stanovený zkouškou (podle ČSN EN 14511)

1−

144,9

50°C 4,182

216,0

35°C

(8) COPstandard

(7)

(6) m´w,op

(5) m´w,test

tepelná kapacita teplonosné látky

teplotní rozptyl na kondenzátní straně TČ

hmotnostní průtok teplonosného media na kondenzátní straně TČ -zkušební podmínky hmotnostní průtok teplonosného media na kondenzátní straně TČ -provozní podmínky

(4) cw

m ′w ⋅ c w

tepelný výkon TČ

Δθ =

(3) ΦHp

(2)

5,0

-11,0


spodní hranice

(1) Parametry tepelného čerpadla v provozních bodech

-7,0

bin 1


provozní body

502,63

6,60

0,0

318,42

4,08

31,8

2,64

3,83

4

7

4,0

50,0

35,0

3,9

5,5

5,0

2,7

3,8

0,98

1,007

13,150

12,626

4,182

213,2

300,0

5,0

14,0

4,0

7,0

bin 3

718,39

9,08

0,0

3,67

5,29

4

20

4,0

50,0

35,0

5,0

7,4

5,0

3,7

5,0

1,00

1,059

13,150

12,626

4,182

275,0

408,0

5,0

35,0

14,0

20,0

bin 4 celkem

381,79

4,41

0,0

144,95

1,92

50,0

1,92

2,67

4

-7

4,0

50,0

35,0

2,6

3,9

5,0

2,0

2,7

0,96

0,989

13,15

12,63

4,182

144,9

216,0

5,0

-2,0

-11,0

-7,0

bin 1

457,24

5,67

0,0

256,47

3,10

36,4

2,13

3,19

4

2

4,0

50,0

35,0

3,3

4,8

5,0

2,2

3,2

0,97

0,997

13,150

12,626

4,182

181,2

264,0

5,0

4,0

-2,0

2,0

bin 2

502,63

6,60

0,0

318,42

4,08

31,8

2,64

3,83

4

7

4,0

50,0

35,0

3,9

5,5

5,0

2,7

3,8

0,98

1,007

13,150

12,626

4,182

213,2

300,0

5,0

14,0

4,0

7,0

bin 3

stájící stav

718,39

9,08

0,0

3,67

5,29

4

20

4,0

50,0

35,0

5,0

7,4

5,0

3,7

5,0

1,00

1,059

13,150

12,626

4,182

275,0

408,0

5,0

35,0

14,0

20,0

bin 4 celkem

381,79

4,41

0,0

144,95

1,92

50,0

1,92

2,67

4

-7

4,0

50,0

35,0

2,6

3,9

5,0

2,0

2,7

0,96

0,989

13,15

12,63

4,182

144,9

216,0

5,0

-2,0

-11,0

-7,0

bin 1

457,24

5,67

0,0

256,47

3,10

36,4

2,13

3,19

4

2

4,0

50,0

35,0

3,3

4,8

5,0

2,2

3,2

0,97

0,997

13,150

12,626

4,182

181,2

264,0

5,0

4,0

-2,0

2,0

bin 2

502,63

6,60

0,0

318,42

4,08

31,8

2,64

3,83

4

7

4,0

50,0

35,0

3,9

5,5

5,0

2,7

3,8

0,98

1,007

13,150

12,626

4,182

213,2

300,0

5,0

14,0

4,0

7,0

bin 3

718,39

9,08

0,0

3,67

5,29

4

20

4,0

50,0

35,0

5,0

7,4

5,0

3,7

5,0

1,00

1,059

13,150

12,626

4,182

275,0

408,0

5,0

35,0

14,0

20,0

bin 4 celkem


381,79

4,41

0,0

144,95

1,92

50,0

1,92

2,67

4

-7

4,0

50,0

35,0

2,6

3,9

5,0

2,0

2,7

0,96

0,989

13,15

12,63

4,182

144,9

216,0

5,0

-2,0

-11,0

-7,0

bin 1

457,24

5,67

0,0

256,47

3,10

36,4

2,13

3,19

4

2

4,0

50,0

35,0

3,3

4,8

5,0

2,2

3,2

0,97

0,997

13,150

12,626

4,182

181,2

264,0

5,0

4,0

-2,0

2,0

bin 2

502,63

6,60

0,0

318,42

4,08

31,8

2,64

3,83

4

7

4,0

50,0

35,0

3,9

5,5

5,0

2,7

3,8

0,98

1,007

13,150

12,626

4,182

213,2

300,0

5,0

14,0

4,0

7,0

bin 3

718,39

9,08

0,0

3,67

5,29

4

20

4,0

50,0

35,0

5,0

7,4

5,0

3,7

5,0

1,00

1,059

13,150

12,626

4,182

275,0

408,0

5,0

35,0

14,0

20,0

bin 4 celkem

kW

W/W

°C

kW

W/W

°C

W/W

W/W

°C

°C

°C

°C

°C

°C

°C

W/W

W/W

-

-

W/W

J/kg.K

kJ/kg.K

kW

kW

K

°C

°C

°C

jed-notka


referenční stav


popis

PARAMETRY TEPELNÉHO ČERPADLA V PROVOZNÍCH BODECH ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

TABULKA 35 - TČ 3 Administrativní budova

149

-2,0


(7) Nbins

teplo pro přípravu TV - sdílení a akumulace

24 402

32 933

17 370

0,0

817

0

0

2 294

74 705

19 821,8

2 657

0,0

319

0

2 338

0,0

829

829

0

1 233

0,0

614

614

0

0

0

0

6 229

0,0

1 763

0

0

1 766

0,0

212

212

0

1 554

0,0

551

551

0

819

0,0

408

408

0

0

0

0

4 139

0,0

1 171

0

1 171

3 932

0

1 098

48

8 760

1 923

0,0

231

231

0

231

1 827

0,055

197

5 439

47

13,0

373

1 692

0,0

600

600

0

600

1 608

0,010

274

6,0

2 182

893

0,0

444

444

0

444

848

0,006

438

10,0

3 493

4,2

40,0

15,0

43,7

14,0

0

340

19,0

2 712

4,2

40,0

15,0

43,7

33,0

14,0

20,0

°C

-

h

kWh/d

K

°C

°C

°C

°C

0

0

0

°C

h

h

h

4 508 kWh

0,0 kWh

1 276

0

1 276

4 283

°C

h

h°

0 kWh

1 098 kWh

48

8 760

bin 4 celkem

energetický vstup doplňkového zdroje

0,0

1 104

0 319

408

340

19,0

2 712

4,2

40,0

15,0

43,7

4,0

4,0

7,0

bin 3

(20) EHW,bu,in

373 19 821,8

0

551

778

0,006

438

10,0

3 493

4,2

40,0

15,0

43,7

-2,0

-2,0

2,0

bin 2

dodatečné teplo z doplňkového zdroje

0 0

212

1 476

0,010

274

6,0

2 182

4,2

40,0

15,0

43,7

33,0

-11,0

-7,0

bin 1

efektivní provozní doba (v době bin j)

0 817

1 763

1 677

0,055

197

5 439

47

13,0

373

4,2

40,0

15,0

43,7

14,0

14,0

20,0

bin 4 celkem

(19) Qbu,cap,j

0 1 104

614

5 918

0

1 098

48

8 760

4,2

40,0

15,0

43,7

4,0

4,0

7,0

bin 3

(18) teff,hp,on,tot,j

0 425

829

1 172

340

19,0

2 712

4,2

40,0

15,0

43,7

-2,0

-2,0

2,0

bin 2

celková provozní doba (v době bin j)

319

2 221

0,006

438

10,0

3 493

4,2

40,0

15,0

43,7

33,0

-11,0

-7,0

bin 1

provozní doba přípravy TV (v době bin j)

2 346

2 524

0,010

274

6,0

2 182

4,2

40,0

15,0

43,7

14,0

14,0

20,0

bin 4 celkem

(17) thp,on,tot,j

817

51 148

0,055

197

5 439

47

13,0

373

4,2

40,0

15,0

43,7

4,0

4,0

7,0

bin 3

(16) tW,hp,on,tot,j

1 104

16 502

0,063

0

1 098

48

8 760

4,2

40,0

15,0

43,7

-2,0

-2,0

2,0

bin 2

jednotka

h

425

31 286

0,111

340

19,0

2 712

4,2

40,0

15,0

43,7

33,0

-11,0

-7,0

bin 1


provozní doba vytápění (v době bin j)

3 360

0,055

438

10,0

3 493

4,2

40,0

15,0

43,7

14,0

14,0

20,0

bin 4 celkem


(15) tH,hp,on,tot,j

podíl tepla krytý doplňkovým zdrojem

274

6,0

2 182

4,2

40,0

15,0

43,7

4,0

4,0

7,0

bin 3

stájící stav

°C

doplňkové teplo

DH H, θhlim, j

DH H, θbal − (θ i, des − θ bal ) ⋅ N ho, θbal

197

5 439

47

13,0

373

2,0 -2,0

bin 2

referenční stav

TEPELNÉ ZTRÁTY, DOPLŇKOVÝ ZDROJ ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

(14) Provozní doba

(13) Qbu,j

k H, bu, cap, j =

kumulativní počet hodin do rovnovážné teploty

(11) Nho,θbal

(12)

hodinostupně bivalentní teploty (rovnovážný bod pro vytápění)

(10) DHH,θbal

(9) Potřeba energie doplňkového zdroje

(8) QW,gen,st,out

j =1

∑

ztráty akumulace do venkovního prostředí při přípravě TV

počet bin

(6) tj

Q H ,st , avg , j − Q H , st , amb , j Q st , sby ⋅ t j ⋅ Δ θ st , sby 24

četnost času (hodin) v bin j

(5) Qst,sby

Q H , st , ls , tot =

tepelná ztráta akumulací v pohotovostním stavu při zkušebních podmínkách

(8)

4,2

teplotní rozdíl v pohotovostním stavu při zkušebních podmínkách

(4) Δθst,sby

N bins

40,0

teplota prostoru okolo zásobníku

(3) θH,st,amb,j 15,0

průměrná teplota akumulace

(2) θH,st,avg,j

(1) Ztráty akumulací 43,7

-11,0


spodní hranice

horní hranice

-7,0

bin 1


popis

provozní body


TABULKA 35 - TČ 4 Administrativní budova

150

-2,0


pomocná energie pro akumulaci - nabíjení

(3) Wst,aux,sby

využitelné tepelné ztráty z akumulace TV

(6) QW,aux,ls,rbl

celkové tepelné ztráty

celkové využitelné tepelné ztráty

využité teplo prostředí

(13) QHW,gen,ls,tot

(14) QHW,gen,ls,rbl,tot

(15) QHW,bu,out

(18) SPFHW,hp

(17) SPFHW,gen

sezónní energetická náročnost TČ

tepelná energie dodaná doplňkovým zdrojem sezónní energetická náročnost (topný faktor) výroby tepla

celková pomocná energie

(12) WHW,gen,aux

(16) QHW,bu,out

elektrická energie k pokrytí tepelných požadavků

potřeba elektrické energie TČ pro přípravu TV potřeba elektrické energie pro pohon TČ celková

potřeba elektrické energie TČ pro vytápění

(11) EHW,gen,in

(10) Výstupní hodnoty

(9) Ehp,in

(8) EW,hp,in

(8) EH,hp,in

(7) Celková elektrická energie

využitelné tepelné ztráty z pomocné energie

(5) QHW,aux,ls,rbl

(4) Využitelné tepelné ztráty

pomocná energie v pohotovostním stavu

(2) Wgen,aux,sby

(1) Pomocná energie

23 182

17 229

0,0

47

0,0

44 361

19 960

0

19 960

0,0

0,00

0,0

0,00

-11,0


spodní hranice

horní hranice

-7,0

bin 1


popis

provozní body



TABULKA 35 - TČ 5

2,0

31 286

169 033

0,0

284

10,8

114 265

81 332

0

81 332

0,0

0,00

0,0

10,78

4,0

-2,0

bin 2

16 502

183 561

0,0

465

26,8

77 149

59 779

0

59 779

0,0

0,00

0,0

26,76

14,0

4,0

7,0

bin 3

0

340

0,0

367

27,1

0

0

0

0,0

0,00

0,0

27,12

35,0

14,0

20,0

bin 4

referenční stav

0,0

0,0

0,0

64,7

3,32

2,56

70 970

370 163

0

1 163

64,7

235 775

161 071

0

161 071

celkem

2 524

20 929

47

0,5

25 393

22 735

0

22 735

0,0

0,00

0,0

0,54

-2,0

-11,0

-7,0

bin 1

467

28,8

48 900

47 667

0

47 667

0,0

0,00

0,0

28,79

14,0

4,0

7,0

bin 3

2 221

1 172

142 596 147 089

287

13,5

70 323

67 984

0

67 984

0,0

0,00

0,0

13,53

4,0

-2,0

2,0

bin 2

0

340

367

27,1

0

0

0

0,0

0,00

0,0

27,12

35,0

14,0

20,0

bin 4

stájící stav celkem

3,25

3,14

5 918

310 954

1 168

70,0

144 615

138 386

0

138 386

0,0

0,0

0,0

70,0

1 677

13 921

48

1,6

16 871

15 105

0

15 105

0,0

0,0

0,0

1,61

-2,0

-11,0

-7,0

bin 1

1 476

94 833

290

16,3

46 723

45 169

0

45 169

0,0

0,0

0,0

16,31

4,0

-2,0

2,0

bin 2

778

97 873

469

30,8

32 489

31 670

0

31 670

0,0

0,0

0,0

30,85

14,0

4,0

7,0

bin 3

0

340

367

27,1

0

0

0

0,0

0,0

0,0

27,12

35,0

14,0

20,0

bin 4


3,25

3,14

3 932

206 967

1 174

75,9

96 083

91 944

0

91 944

0,0

0,0

0,0

75,9

celkem

1 827

15 160

48

1,4

18 377

16 454

0

16 454

0,0

0,0

0,0

1,42

-2,0

-11,0

-7,0

bin 1

1 608

103 274

289

15,8

50 894

49 201

0

49 201

0,0

0,0

0,0

15,82

4,0

-2,0

2,0

848

106 571

468

30,5

35 390

34 497

0

34 497

0,0

0,0

0,0

30,49

14,0

4,0

7,0

bin 3

0

340

367

27,1

0

0

0

0,0

0,0

0,0

27,12

35,0

14,0

20,0

bin 4

II. soubor opatření bin 2

VÝSTUPY

°C

°C

°C

3,25

3,14

4 283 kWh

225 345 kWh

kWh

1 173 kWh

74,8 kWh

104 660 kWh

100 152 kWh

0 kWh

100 152 kWh

0,0 kWh

0,0 kWh

0,0 kWh

74,8 kWh

celkem

jednotka


TABULKA 40

POTŘEBA TEPLA PRO VYTÁPĚNÍ A PŘÍPRAVU TV



referenční I. soubor stájící stav stav opatření


GJ/rok

POTŘEBA TEPLA PO ZAVEDENÍ ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PRO STAVEBNÍ KONSTRUKCI 1. 2. 3.

obvodové stěny bez výplní otvorové výplně vnitřní svislé a vodorovné konstrukce

170 806 168

122 543 83

80 296 64

53 222 72

4.

střechy a vodorovné konstrukce do exteriéru

222

139

107

211

0 602

0 547

0 419

0 503

1 968

1 434

966

1 062

infiltrace Qve,i 5. teplo pro nucené větrání Qve,mech 6. CELKOVÁ POTŘEBA TEPLA DANÁ PROVEDENÍM STAVEBNÍ KONSTRUKCE

POTŘEBA TEPLA PO ZAVEDENÍ ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ PRO VYTÁPĚNÍ A TV

7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

část sdílení tepla - otopná tělesa část sdílení tepla - regulace část rozvody tepla - čerpadla část rozvody tepla - ztráty tepla část akumulace tepla část zdroje tepla - PS část zdroje tepla - TČ

energetické manažerství a inteligence CELKOVÁ POTŘEBA TEPLA NA VYTÁPĚNÍ část sdílení tepla - výtokové 16. armatury 17. část sdílení tepla - rozvody 18. část akumulace část zdrojů - kotelna, TČ 19. slunce CELKOVÁ POTŘEBA TEPLA NA PŘÍPRAVU TUV Celkem potřeba na vytápění a 20. přípravu TV poměr tepla na TV k 21. celkovému teplu poměr tepla na TV k teplu na 22. vytápění 15.

23. 24.

tepelná ztráta ve vytápěcí soustavě tepelná ztráta v soustavě TV

úspora

stávající stav

ano

ztráta

2 088

1 568

1 026

1 127

ano ano

ztráta přínos

2 128 2 140

1 597 1 608

1 046 1 053

1 149 1 157

ano

ztráta

2 148

1 616

1 059

1 163

není ano ano

ztráta ztráta ztráta

2 148 646 1 495 1 495

1 616 486 1 007 1 007

1 059 319 665 665

1 163 350 727 727

5,0%

přínos

1 420

957

632

691

potřeba tepla v GJ/rok

1 420

957

632

691

ano

ztráta

295

295

295

295

ano ano

ztráta ztráta

315 315

315 315

315 315

315 315

ano

0%

315

315

315

315

315

315

315

315

GJ/rok

1 735

1 272

947

1 006

GJ/rok

18,2%

24,8%

33,3%

31,3%

GJ/rok

22,2%

32,9%

49,9%

45,6%

%

-27,8%

-33,3%

-34,6%

-34,9%

%

8,7%

6,8%

6,8%

6,8%

151


ÚSPORA TEPLA ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

DOSAŽITELNÁ ÚSPORA TEPLA

stájící stav



stájící stav


0

42

69

otvorové výplně

0

247

321


0

19

11

střecha

0

32

-72

infiltrace Qve,i

0

0

0

celková úspora tepla ve stavební konstrukci

0

341

329

část sdílení tepla - výtokové armatury

0

0

0

část sdílení tepla - rozvody

0

0

0

část akumulace

0

0

0

část zdrojů - kotelna, TČ slunce

0

0

0

OBRÁZEK 4 Administrativní budova



část sdílení tepla - otopná tělesa

0

74

69

část sdílení tepla - regulace

0

9

7

část rozvody tepla čerpadla část rozvody tepla - ztráty tepla část akumulace tepla část zdroje tepla - PS

0

3

3

0

1

1

0 0

0 -389

0 -317

nucené větrání Qve,mech

0

127

43

0

0

0

0

-17

-14

0

-191

-207

0

0

0

0

150

122

energetické manažerství a inteligence celková úspora tepla ve vytápěcí soustavě celková úspora tepla při přípravě TV CELKOVÁ ÚSPORA TEPLA

POTŘEBA TEPLA NA VYTÁPĚNÍ DANÁ ŘEŠENÍM STAVEBNÍ KONSTRUKCE ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

POTŘEBA TEPLA NA VYTÁPĚNÍ DANÁ ŘEŠENÍM STAVEBNÍ KONSTRUKCE teplo pro nucené větrání Qve,mech

2 000 infiltrace Qve,i

1 800


1 600 1 400

střechy a vodorovné konstrukce do exteriéru

1 200 1 000 800


600 400 otvorové výplně

200 0 1

2

3

4

HODNOTY POTŘEBY TEPLA V GJ/ROK


152

TABULKA 42

ENERGETICKÉ VSTUPY



Formulář pro stanovení roční výše vnějších energetických vstupů do předmětu EA (stav před realizací projektu) rok: 2008 1. Vstupy paliv a energie

Jednotka

Nákup elektrické energie 2. (odborný odhad) 3. Nákup tepla

Množství

MWh GJ

Výhřevnost

Přepočet

Roční náklady ***

GJ/jednotku

na GJ

v Kč

622,12

3,6

2 239,62

2 301 413

3 600,00

1

3 600,00

1 821 600

270,70

34,05

9 217,27

3 299 299

4. Zemní plyn

tis.m3

5. Hnědé uhlí

t

15,5

0

6. Černé uhlí

t

23

0

7. Koks

t

25,5

0

8. Jiná pevná paliva

t

9. TTO

t

40

0

10. LTO

t

40

0

11. Nafta

t

40

0

0

3

12. Jiné plyny

0

tis.m

13. Druhotná energie* 14. Obnovitelné zdroje**

GJ

1

GJ (MWh)

15. Jiná paliva

0

GJ

1

16. Celkem vstupy paliv a energie 17. Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 18. Celkem spotřeba paliv a energie * Např. odpadní teplo současné ceny

0

0 15 057

7 422 312

0

0

15 057

7 422 312

** Např. solární, vodní, větrná, geotermální energie; ***cena tepla je odvozena ze

153

20.

19.

korigování úspory odvozené z potřeby podle naměřené spotřeby tepla pro vytápění

fakturovaná spotřeba tepla na přípravu TV potřeba tepla na přípravu TV stanovená v energetickém auditu rozdíl mezi fakturovanou spotřebou tepla a potřebou stanovenou v auditu (15/14) celková potřeba tepla na vytápění a TV stanovená v EA celková spotřeba tepla na vytápění a TV fakturovaná a přepočtená na normový stav rozdíl vyjádřený v procentech mezi fakturovanou spotřebou přepočtenou na normový stav a mezi potřebou tepla stanovenou v energetickém auditu - 18/17

13. 14. 15. 16. 17.

18.

normový počet denostupňů skutečný počet denostupňů poměr denostupňů - 6/5 průměrná vnitřní teplota - tip průměrná vnější teplota za otopné období - tep skutečný počet dnů v otopném období - d normovaný počet dnů v otopném období - dN normová průměrná vnější teplota za otopné období - tepN

fakturovaná spotřeba tepla na vytápění potřeba tepla na vytápění stanovená v energetickém auditu pro normový stav (normové denostupně) fakturovaná spotřeba tepla na vytápění přepočtená na normový stav (normové denostupně) rozdíl vyjádřený v procentech mezi fakturovanou spotřebou přepočtenou na normový stav a mezi potřebou tepla stanovenou v energetickém auditu - 3/2

5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

4.

3.

2.

1.


VYTÁPĚNÍ

PŘÍPRAVA

CELKOVÉ TEPLO

154 k "název"

(%)

(GJ/rok)

(GJ/rok) (GJ/rok) (GJ/rok) (%) (GJ/rok)

D° D° (%) (°C) (°C) (dny/rok) (dny/rok) (°C)

(%)

(GJ/rok)

(GJ/rok)

(GJ/rok)

5 255

4 950

3 856

3 591

k - CELKOVĚ VYTÁPĚNÍ A TUV

356,43%

5 805

459,37%

234,56%

4 255

399 315 83,8 26,59% 1 272

3 203 93,13% 20,0 4,6 208 222 4,5

550 315 234,8 74,49% 1 272

3 440

3 240 94,20% 20,0 5,0 216 222 4,5

303,09%

957

2005

3 440

449,32%

957

2004

3 703

3 510

kTV

221,85%

4 093

390 315 74,8 23,73% 1 272

3 260 94,78% 20,0 3,7 200 222 4,5

3 440

287,13%

957

2006

3 693

3 240

100,00%

218,70%

4 053

360 315 44,8 14,21% 1 272

3 440 3 017 87,73% 20,0 5,9 214 222 4,5

286,08%

957

2007

0

0

kvyt

-100,00%

0

0 315 -315,2 -100,00% 1 272

3 440 3 484 101,29% 20,0 5,3 237 222 4,5

-100,00%

957

2008

100,00%

359,37%

5 842

340 315 24,6 7,81% 1 272

4,9 215,0

3 440 3 241 94,23%

475,2%

5 502

957

průměry 3 447


HODNOCENÍ MODELOVÉ POTŘEBY TEPLA

155

CELKOVÁ ÚSPORA TEPLA V GJ / ROK

celková úspora tepla ve stavební konstrukci část sdílení tepla - otopná tělesa část sdílení tepla - regulace část rozvody tepla - čerpadla část rozvody tepla - ztráty tepla část akumulace tepla část zdroje tepla - PS nucené větrání Qve,mech 0 energetické manažerství a inteligence celková úspora tepla ve vytápěcí soustavě část zdrojů - kotelna, TČ slunce část akumulace část sdílení tepla - rozvody část sdílení tepla - výtokové armatury celková úspora tepla při přípravě TV

dosažitelné úspory tepla na vytápění v GJ / rok obvodové stěny bez výplní otvorové výplně vnitřní svislé a vodorovné konstrukce střechy infiltrace Qve,i


TABULKA 48




150

74 9 3 1 0 -389 127 0 -17 -191 0 0 0 0 0

341

122

69 7 3 1 0 -317 43 0 -14 -207 0 0 0 0 0

329

10%

12%

X

X

90%

X

X

88%

X X X X

X X X X

dosažitelné úspory tepla na skladby opatření v jednotlivých vytápění v GJ / rok variantách X X 42 69 X X 247 321 19 11 X X 32 -72 0 0



PŘEHLED OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ KORIGOVANÝ STAV

TABULKA 49

ENERGETICKÁ POTŘEBA ELEKTRICKÝCH SPOTŘEBIČŮ


1 1 1 1

ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA měrná potřeba potřeba celkem elektrické energie MWh/rok MWh/rok 301,9 301,9 0,2 0,2 0,0 0,0 50,0 50,0

1

20,0

spotřebiče

počet spotřebičů umělé osvětlení VZT chlazení strojovny - výtahy zdravotní technika+wellness kuchyně zvlhčování příprava TV ostatní byty dílny, provozy

1 1 1 1 1 1

20,0 0 0,0 250,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 celková spotřeba

0,0 0,0 0,0 250,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 622,1 0

celkem

spotřeba v MWh průměrná cena 1 kWh náklady v Kč

156

622,1 3,70

2 301 413

celkem

1 448

1 448

1 448

v tunách za rok

v kg za rok

1 448

1 448

koks

zemní plyn

1 448

1 448

1 448

hnědé uhlí

1 448

1 448

koks

zemní plyn

1 448

1 448

1 448

hnědé uhlí

1 448

1 448

koks

zemní plyn

1 448

1 448

1,437

557

1 777

1,437

557

1 777

1,437

557

1 777

nový stav stávající stav

GJ

1 448

hnědé uhlí

GJ

potřeba tepla

stávající stav


TABULKA 71

STÁVAJÍCÍ STAV



157

snížení úletů

1,115

443

1 311

1,115

443

1 311

1,437

557

1 777

0,0003

0,32

0,322

114

466

0,322

114

466

0,000

0

0

0,690

891

2 961

0,690

891

2 961

0,7

891

2 961

stávající stav

0,535

708

2 185

0,535

708

2 185

0,7

891

2 961

nový stav

0,000

0,15

0,155

183

776

0,155

183

776

0,000

0

0

snížení úletů

kg

kg

nový stav

oxid siřičitý SO2

tuhé látky

138

111

592

138

111

592

138,0

111

592

stávající stav

107,0

89

437

107,0

89

437

138,0

111

592

nový stav

kg

0,031

30,95

31,0

23

155

31,0

23

0

0,0

0

0

snížení úletů

oxidy dusíku NOx

23,0

1 448

4 935

23,0

1 448

4 935

23,0

1 448

4 935

stávající stav

17,8

1 151

3 642

17,8

1 151

3 642

17,8

1 151

3 642

nový stav

kg

0,005

5,16

5,2

297

1 293

5,2

297

1 293

5,2

297

1 293

snížení úletů

oxid uhelnatý CO

9,2

56

296

9,2

56

296

9,2

56

296

7,1

44

219

7,1

44

219

9,2

56

296

stávající nový stav stav

kg

0,002

2,06

2,1

11

78

2,1

11

0

0,0

0

0

snížení úletů

uhlovodíky CxHy

75 445

245 687

217 150

75 445

245 687

217 150

75 445

245 687

58 517

195 247

160 242

58 517

195 247

160 242

75 445

245 687

217 150

nový stav

kg

16,93

16 927,78

16 928

50 440

56 908

16 928

50 440

56 908

0

0

0

snížení úletů

oxid uhličitý CO2

stávající stav 217 150

ŠKODLIVINY ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

TABULKA 72

KLÍČOVÉ HODNOTY POTŘEBY TEPLA ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA


Geometrie budovy

referenční stav stájící stav celková podlahová plocha podle zákona č. 406

m2

vytápěná plocha

m

užitková plocha počet osob

11 542

m (-)

2

12 796

3

34 625

3

49 437

m

obestavěný objem

m

1 200

2

m poměr vytápěného ku obestavěnému prostoru

%

oblastní teplota

°C

70,0% -13 3 440

počet denostupňů

Teplo

tepelná ztráta roční potřeba tepla na vytápění roční potřeba tepla na přípravu TV celková potřeba tepla potřeby tepla na vytápění vztažené k užitkové ploše potřeby tepla na vytápění vztažené k 1 osobě potřeby tepla na vytápění vztažené k vytápěné ploše

klíčové hodnoty

potřeby tepla na přípravu TV vztažené k 1 osobě potřeby tepla celkové vztažené k 1 osobě potřeby tepla na vytápění vztažené k vytápěnému objemu potřeby tepla na vytápění vztažené k obestavěnému objemu potřeby tepla celkové vztažené k obestavěnému objemu potřeby tepla na vytápění vztažené k 200 m 3 obestavěného objemu potřeby tepla na vytápění vztažené k 1 3 denostupni a 1 m obestavěného objemu vyhláška č. 194/2007 Sb.


13 010

2

vytápěný objem


měrný ukazatel potřeby tepelné energie na vytápění

kW

355

285

250

242

GJ/rok

1 361

887

577

628

MWh/rok

378

246

160

175 331

GJ/rok

331

331

331

MWh/rok

92

92

92

92

GJ/rok

1 692

1 218

908

959

MWh/rok

470

252

267

106

69

45

49

kWh/rok.m

29,5

19,3

12,5

13,6

MJ/rok

1 134

739

481

524

315

205

134

145

118

77

50

54

kWh/rok.m

32,8

21,3

13,9

15,1

2

276

276

276

276

kWh/rok.m

77

77

77

77

2

2

kWh/rok 2

MJ/rok.m

2

MJ/rok.m

2

1 410

1 015

757

800

kWh/rok.m

392

282

210

222

3

18,2

MJ/rok.m

2

39,3

25,6

16,7

kWh/rok.m

10,9

7,1

4,6

5,0

3

27,5

17,9

11,7

12,7

kWh/rok.m

7,6

5,0

3,2

3,5

3

MJ/rok.m

3

MJ/rok.m

3

34,2

24,6

18,4

19,4

kWh/rok.m

9,5

6,8

5,1

5,4

3

5,5

3,6

2,3

2,5

1,5

1,0

0,6

0,7

MJ/rok.m

3

GJ/rok.m

3

MWh/rok.m 3

0,0080

0,0052

0,0034

0,0037

3

kWh/D.m

0,0022

0,0014

0,0009

0,0010

MJ/m2.D°

0,030

0,020

0,013

0,014

MJ/D.m

požadovaná hodnota

0,045

0,033

0,024

0,026

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

GJ/m2 měrný ukazatel potřeby tepelné energie na přípravu TV

338

MJ/rok.m2

0,025

požadovaná hodnota

158

0,025

0,025

0,025

0,031

0,031

0,031

0,031

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

159

1)

činitel přeměny energie 1)

prvotní energie (Q.f)

činitel náročnosti soustavy E/QH

f

E

e

(-)

GJ/rok

(-)

GJ/rok 952,7

0,7

1 361,0

Qf,h

1 361

čistý požadavek na teplo

1 459

5,6

2 136

0

2 136

7,8

2 128

37,4

3,0

12,5

Wh

12,5

0,0

13,1

0,0

13,1

12,2

0,9

0,9


B

0,50

990,0

-

620,9

0,7

887,0

Qf,h

celkem vytápění

1 373,4

887

980

5,5

1 605

0

1 605

7,4

1 597

163

tepelné ztráty QH,i,ls

1 434

potřeba tepla

A

98,2

využité tepelné ztráty

98

0

103

0

103

103

0

0

využitelné ztráty QH,i,ls,rbl

C

33,1

3,0

11,0

Wh

11,0

0,0

11,6

0,0

11,6

10,7

0,9

0,9


B

stávající stav

zdrojem tepla je kogenerace CZT. Činitel přeměny energie je uvažován podle DIN V 18599-1, tabulka A.1 - 0,7; 3.

potřeba tepla/energie

Q

Konečná energie

GJ/rok

GJ/rok

příkon pro výrobu tepla (QH,gen,out+QH,gen,ls)

QH,gen,in

GJ/rok

GJ/rok

Σgen,ls ztráty ve výrobě tepla (QH,gen,ls)

příkon pro akumulaci tepla (QH,st,out+QH,st,ls)

GJ/rok

ztráty v akumulaci (QH,st,ls)

Σst,ls

QH,st,in

GJ/rok

příkon pro rozvody tepla (QH,dis,out+QH,dis,ls)

QH,dis,in

Σdis,ls ztráty v rozvodech QH,dis,ls

GJ/rok

GJ/rok

příkon pro sdílení tepla (QH+QH,em,ls)

QH,em,in

160


GJ/rok

ztráty soustavy

GJ/rok

1 968

GJ/rok

potřeba tepla

A

referenční stav

požadavek na teplo

Σem,ls ztráty při sdílení tepla QH,em,ls

QH

potřeba


TABULKA 73

0,46

654,0

-

898,0

celkem vytápění

92,6


93

0

98

0

98

98

0

0


C

404,0

0,7

577,2

Qf,h

577

651

5,0

1 066

0

1 066

6,0

1 060

80


980

potřeba tepla

A

23,3

3,0

7,8

Wh

7,8

0,0

8,2

0,0

8,2

7,3

0,9

0,9


B

C

0,44

427,3

-

585,0

celkem vytápění

74,0


74

0

78

0

78

78

0

0



439,9

0,7

628,5

Qf,h

628

709

4,9

1 161

0

1 161

6,6

1 155

87


1 068

potřeba tepla

A

24,4

3,0

8,1

Wh

8,1

0,0

8,6

0,0

8,6

7,7

0,9

0,9


B

C

0,43

464,4

-

636,6

celkem vytápění

80,7


81

0

85

0

85

85

0

0




ENERGETICKÁ CERTIFIKACE OTOPNÉ SOUSTAVY PODLE EN 15316-1 S KOREKCÍ k vyt

160

1)

GJ/období GJ/období GJ/období GJ/období GJ/období

příkon pro rozvody tepla (Ie+Sid)

ztráty v akumulaci Qws

příkon pro akumulaci tepla (Id+SIs)

ztráty ve výrobě tepla Qwg

příkon pro výrobu tepla (Is+SIg)

Id

SIs

Is

SIg

Ig

prvotní energie (Q.f)

činitel náročnosti soustavy E/Qx

e

(-)

(-)

GJ/období

3,0 992,9

0,0

3,0

0,0

Ww

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

D

290

potřeba tepla

E

3,43

992,9

-

331,0

992,9

3,0

331,0

0,0

3,0

0,0

3,43

992,9

-

331,0

celkem teplá voda


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

celkem teplá voda

Ww

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,0

Qf,w

331

16

315

0,0

315

20

295

5,6

využitelné ztráty Qrwh

F

0,0


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

využitelné tepelné ztráty pomocná ztráty Qrwh Qw,x energie Wx

F

stávající stav D

E

992,9

3,0

331,0

Qf,w

331

16

315

0,0

315

20

295

5,6

0,0

3,0

0,0

Ww

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

tepelné ztráty pomocná energie Qw,x Wx

290

potřeba tepla


3,43

992,9

-

331,0

celkem teplá voda

0,0


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


F

D

E

992,9

3,0

331,0

Qf,w

331

16

315

0,0

315

20

295

5,6

0,0

3,0

0,0

Ww

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

tepelné ztráty pomocná Qw,x energie Wx

290

potřeba tepla

F

3,43

992,9

-

331,0

celkem teplá voda

0,0


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00




ENERGETICKÁ CERTIFIKACE SOUSTAVY TEPLÉ VODY PODLE EN 15316-1 S KOREKCÍ kTV

zdrojem tepla kogenerace CZT. Činitel přeměny energie je uvažován podle DIN V 18599-1, tabulka A.1 - 0,7, 3

činitel přeměny energie

f

GJ/období 331,0

331

16

315

0,0

315

20

295

5,6

teplo/energie

1)

E

tepelné ztráty pomocná energie Wx Qw,x

290

Qf,w

E

Q

D

referenční stav

potřeba tepla

Konečná energie

GJ/období

GJ/období GJ/období

ztráty v rozvodech Qwd

Ie

SId

SIe

GJ/období

GJ/období

ztráty soustavy

příkon pro sdílení tepla (Qx+SIe)

GJ/období

požadavek na teplo

ztráty při sdílení tepla Qwe

QW

potřeba


TABULKA 74

GARANTOVANÁ ÚSPORA TEPLA A PARAMETRY CERTIFIKACE BUDOVY

TABULKA 75



ÚSPORA TEPLA 1. varianta

2. varianta

3. varianta

4. varianta

referenční stav

stávající stav





vytápění původní potřeba

887

nová potřeba

1 361

úspora

577

628

310

258

potřeba na vytápění 200 m 3 obestavěného prostoru v MWh /rok

35% 0,6

TV

29% 0,7

GJ / rok

původní potřeba

331

nová potřeba

331

331

331

0

0

úspora celkem vytápění a TV

0%

0%

25%

21%

GJ / rok

původní potřeba

1 218

nová potřeba

1 692

úspora

908

959

310

258

kWh/m2.rok

99,90

92,17

83,16

84,27

třída

B

B

B

B

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

úsporná

úsporná

úsporná

úsporná

hodnocení podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov

energetická náročnost budovy vyjádření

161

hodnoty pro třídu C se považují za referenční. Pro budovu tohoto provedení jsou v rozmezí 124 - 179 kWh/m2.rok

162

83,3

GJ/rok 1 360,95 330,96 0,00 1 232,76 978,21 0,00 3 902,88

66,6

577,21 330,96 0,00 1 232,76 978,21 0,00 3 119,14

kWh/m2

67,7

opatření energie - z 4. varianty - 2. opatření GJ/rok vytápění 628,50 TV 330,96 VZT 0,00 chlazení 1 232,76 osvětlení 978,21 zvlhčování 0,00 celkem 3 170,43

kWh/m2

vytápění TV VZT chlazení osvětlení zvlhčování celkem

opatření energie - z 1. varianty - referenční

kWh/m2


75,5

3 537,59

GJ/rok

opatření energie - z 3. varianty - 1. opatření

kWh/m2

celkem

0,00

1 086,90

zvlhčování

osvětlení

0,00

VZT

1 232,76

330,96

chlazení

886,97

TV

GJ/rok

vytápění

stávající stav - energie - z 2. varianty


pomocná energie


pomocná energie


pomocná energie

celkem

zvlhčování

osvětlení

chlazení

VZT

TV

vytápění

pomocná energie

0,00

11,05

16,6

8,14 0,00 616,95 151,05 0,00 0,00 776,14

GJ/rok

16,6

7,77 0,00 616,95 151,05 0,00 0,00 775,77

GJ/rok

16,6

7,77 0,00 616,95 151,05 0,00 0,00 775,77

GJ/rok

16,6

779,05

0,00

0,00

151,05

616,95

GJ/rok

celkem

celkem

celkem

celkem

vytápění




celkem

zvlhčování

osvětlení

chlazení

VZT

TV

898,0 617,0

331,0

84,3

636,6 331,0 617,0 1 383,8 978,2 0,0 3 946,6

GJ/rok

99,9

GJ/rok 1 368,7 331,0 617,0 1 383,8 978,2 0,0 4 678,7

83,2

585,0 331,0 617,0 1 383,8 978,2 0,0 3 894,9

GJ/rok

92,2

4 316,6

0,0

1 086,9

1 383,8

GJ/rok 898,0

GJ/rok %


Vytápění 1 368,7 29,3%

Chlazení 1 383,8 35,1%

Chlazení 1 383,8 29,6%

Chlazení 29,5 35,5%


kWh/m2.rok %

GJ/rok %

1 383,8 35,5%

Chlazení

32,1%

1 383,8

585,0 15,0%

Vytápění

20,8%

Chlazení

GJ/rok %

13009,68

%

GJ/rok

Vytápění

Větrání 617,0 15,6%

Větrání 617,0 13,2%

Větrání 13,2 15,8%

617,0 15,8%

Větrání

14,3%

617,0

Větrání




331,0 8,5%

Teplá voda

7,7%

331,0

Teplá voda




978,2 25,1%

Osvětlení

25,2%

1 086,9

Osvětlení

celkem 3 946,6 100,0%

celkem 4 678,7 100,0%

celkem 83,2 100,0%

3 894,9 100,0%

celkem

100,0%

4 316,6

celkem

LITERATURA [1]

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov

2003

OJEC

[2]

ČSN EN ISO 13789

Tepelné chování budov - Měrná ztráta prostupem tepla - Výpočtová metoda

ÚNMZ

[3]

ČSN EN ISO 13370

Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou Výpočtové metody

ÚNMZ

[4]

ČSN EN ISO 13790

Tepelné chování budov - Výpočet potřeby energie na vytápění

[5]

ČSN EN 12831

Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu

ÚNMZ

[6]

ČSN 73 0548

Výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů

ÚNMZ

[7]

ČSN 73 0542

Způsob stanovení energetické bilance zasklených ploch obvodového pláště budov

ÚNMZ

[8]

ČSN 73 0542-2

Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky

2007-05-01

ÚNMZ

[9]

ČSN EN 15316-1

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 1: Všeobecné požadavky

2007 v anglickém znění

ÚNMZ

[10] ČSN EN

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 2-1: Sdílení tepla pro vytápění


ÚNMZ

[11] ČSN EN

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 2-3: Rozvody tepla pro vytápění


ÚNMZ

[12] EN

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 3-1: Soustavy teplé vody, charakteristiky potřeb (požadavky na odběr vody


ÚNMZ

[13] EN

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 3-2: Soustavy teplé vody, rozvod


ÚNMZ

[14] EN

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 3-3: Soustavy teplé vody, příprava


ÚNMZ

[15] EN

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-1 Výroba tepla na vytápění –Kotle


ÚNMZ

[16] ČSN EN

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-3 Výroba tepla na vytápění, tepelné sluneční soustavy


ÚNMZ

[17] ČSN EN

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-4 Výroba tepla na vytápění, kombinovaná výroba elektřiny a tepla integrovaná do budovy

2007

ÚNMZ

15316-2-1

15316-2-3

15316-3-1

15316-3-2

15316-3-3

15316-4-1

15316-4-3

15316-4-4

163

2005-06-01

ÚNMZ

[18] ČSN EN

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-5 Výroba tepla na vytápění, účinnost a vlastnosti dálkového výtápění a soustav o velkém objemu

2007

ČNI

[19] ČSN EN

Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy: Část 4-6 Výroba tepla na vytápění, fotovoltaické systémy


ČNI

[20] EN

Energetická náročnost budov – Metody vyjádření a prokazování energetické náročnosti budov

2009

ÚNMZ

[21] EN

Energetická náročnost budov - Obecné užití energie, primární energie a CO2 emise

2009

ÚNMZ

[22] CEN CR 1752

Ventilation for buildings: Design criteria for the indoor environment, Brussels, European Committee for Standardization

[23] Vornormenrei-

Energetische Bewertung von Gebäuden“ aus DINMittellungen 9-2005

2007

DIN

[24] DIN V 18599-1

Teil 1: Allgemeine Bilanzierungsverfahren, Begriffe, Zonierung und Bewertung der Energieträger

2007

DIN

[25] DIN V 18599-2

Tei 12: Nutzenergiebedarf für Heizen und Kühlen von Gebäudezonen

2007

DIN

[26] DIN V 18599-3

Teil 3: Nutzenergiebedarf für die energetische Luftaufbereitung

2007

DIN

[27] DIN V 18599-4

Teil 4: Nutz- und Endenergiebedarf für Beleuchtung

2007

DIN

[28] DIN V 18599-5

Teil 5: Endenergiebedarf von Heizsystemen

2007

DIN

[29] DIN V 18599-6

Teil 6: Endenergiebedarf von Wohnungslüftungsanlagen und Luftheizungsanlagen für den Wohnungsbau

2007

DIN

[30] DIN V 18599-7

Teil 7: Endenergiebedarf von Raumlufttechnik- und Klimakältesystemen für den Nichtwohnungsbau

2007

DIN

[31] DIN V 18599-8

Teil 8: Nutz- und Endenergiebedarf von Warmwasserbereitungssystemen

2007

DIN

[32] DIN V 18599-9

Teil 9: End- und Primärenergiebedarf von KraftWärme-Kopplungsanlagen

2007

DIN

[33] DIN V 18599-

Teil 10: Nutzungsrandbedingungen, Klimadaten

2007

DIN

[34] Vornormenreihe DIN V 18599

Energetische Bewertung von Gebäuden“ aus DIN-Mittellungen 9-2005

2007

DIN

[35]

Podklady k užití MINERGIE včetně excelových programů

2003 - 2009

[36]

Thermische Energie in Hochbau – Leitfaden zur Anwendung der norm SIA 380/1, Ausgabe 2001

2001

SIA

[37]

VDI – Richtlinien; soubor VDI pro vytápění, ohřev užitkové vody a větrání

1968 až 2008

VDI

[38]

RWE Bau Handbuch; 13. Ausgabe; + CD

15316-4-5

15316-4-6

15217 15603 (1998)

he DIN V 18599

ÚNMZ

10

164

2004

Verein MINERGIE

VWEW Energieverlag Gmbh

[39] [40] Recknagel,

Réglementation thermique 2005

2007

CSTB

Taschenbuch für Heizung + Klima Technik 09/10

2009

Oldenburg Industrie Verlag

Sprenger, Schramek;

165

ZAVEDENÍ POSTUPU VÝPOČTU POTŘEBY TEPLA A CHLADU PODLE NOVELIZOVANÉ EN ISO 13790

Recommend Documents