FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období
125 Zásady zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla
První část
Úvodní ustanovení
1. zásada
Účelem zákona je upravit jednotné řízení výroby, rozvodu a spotřeby tepla /dále jen "zásobování teplem"/, které slouží pro vytápění, klimatizování, přípravu teplé užitkové vody a pro technologické procesy. Odůvodnění:
Zásobování teplem je oblastí s mimořádně závažným politickým a hospodářským dopadem dotýkající se prakticky všech resortů a národních výborů. Spotřebovává asi 40 % veškerých prvotních energetických zdrojů ČSSR a v bilanci konečné spotřeby energie má teplo převažující podíl. Přitom zde existují rozsáhlé racionalizační možnosti. Výstavba soustav centralizovaného zásobování teplem umožňuje využití méněhodnotných paliv a druhotných zdrojů a jejich účelným řešením s uplatněním kombinované výroby elektřiny a tepla lze dosáhnout 30 35 % úspor paliv ve srovnání a rozdělenou výrobou těchto energií v kondenzačních elektrárnách a samostatných zdrojích tepla. Centralizované zásobování teplem dále výrazně ovlivňuje životní podmínky obyvatelstva a chod průmyslu, přináší Úspory pracovních sil a zlepšuje životní prostředí. To je velmi významné zejména pro současnou i budoucí palivoenergetickou bilanci, která je jedním ze základních limitujících článků rozvoje celého národního hospodářství a životní úrovně obyvatelstva.
- 2-
K prosazení potřebného systémového přístupu a racionálních řešení je nezbytné jednotné komplexní řízení úseku zásobování teplem v ČSSR podle zásad státní palivoenergetické politiky. Především se musí využívat tuzemské zdroje pevných paliv a jaderná energie, zhodnocovat prvotní energetické zdroje s nejvyšším efektem, tj. zavádět všude, kde je to účelné z hledisek ekonomických i péče o vytváření a ochranu zdravého životního prostředí, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a využívat druhotné a obnovitelné zdroje. V ČSSR dosud neexistuje komplexní právní úprava oblasti zásobování teplem na Úrovni zákona, která by byla obdobná právní úpravě na úseku výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny a topných plynů. Tento stav měl nepříznivý dopad na spotřebu paliv, životnost zařízení, potřebu pracovních sil a životní prostředí, neboť zásobování teplem nebylo jednotně řízeno a zaměřovalo se na decentralizovaný způsob s velkým počtem malých místních zdrojů se značnými nároky na dovážená ušlechtilá paliva. Řešení účinné komplexní právní regulace zásobování národního hospodářství teplem s ohledem na jeho rozsah a význam je možné jedině formou zákona. Uplatnění zákona rozhodující měrou přispěje k odstranění nevýhod dřívějšího stavu, usnadní budování velkých soustav centralizovaného zásobování teplem, racionálnějším způsobem a jednotným řízením umožní účinné ovlivňování výroby, rozvodu a spotřeby tepla v celém národním hospodářství.
2. zásada Zákon upravuje působnost federálního ministerstva paliv a energetiky a dalších orgánů, úkoly organizací, práva a povinnosti občanů v oblasti zásobování teplem, pravidla a podmínky pro zřizování a provozování zařízení pro zásobování teplem a jejich rozvoj, jakož i nástroje k prosazování jednotné státní palivoenergetické politiky na tomto úseku. Koncepci rozvoje zásobování teplem v Československé socialistické republice a metody jeho dodržování určuje federální ministerstvo paliv a energetiky, které odpovídá za jejich soulad s jednotnou státní palivoenergetickou politikou.
- 3-
Odůvodnění; Zákon stanoví úkoly a kompetenci federálního ministerstva paliv a energetiky v procesu vymezení způsobu zásobování teplem, přípravy rozvoje soustav centralizovaného zásobování teplem, při ovlivňování racionálního a hospodárného řízení výroby, rozvodu a spotřeby tepla, jakož i korespondující úkoly dalších orgánů a zejména organizací, které vyrábějí, dodávají nebo odebírají teplo. Přitom základními nástroji ke splnění cílů sledovaných zákonem bude zejména řízení rozvoje na základě schválených koncepcí, vydávání právních a řídících norem stanovujících jednotné zásady a pravidla pro provoz a údržbu zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla. Vzhledem k tomu, že zásobování teplem se dotýká nejen organizací, ale i občanů, vznikají při uplatňování zákona práva a povinnosti, i jim.
3.
zásada
Zásobování národního hospodářství a obyvatelstva teplem se uskutečňuje centralizovaným a decentralizovaným způsobem. Centralizovaným zásobováním teplem se pro účely tohoto zákona rozumí výroba tepla v jednom i více ústředních zdrojích a jeho doprava do více odběrných zařízení nebo technologických spotřebičů prostřednictvím rozvodu tepla. Zdroj tepla je ústředním zdrojem, jestliže jeho instalovaný tepel• ný výkon přesahuje hranici stanovenou v jednotných připojovacích podmínkách a jestliže dodává teplo pro více odběrných zařízení nebo technologických spotřebičů. Decentralizovaným zásobováním teplem se pro účely tohoto zákona rozumí výroba tepla v místních zdrojích, přičemž teplo je zpravidla dodáváno přímo nebo prostřednictvím vnitřního rozvodu.
- 4-
Rozvod tepla je soubor zařízení sestávající z tepelné sítě a z předávacích stanic, v nichž jsou upravovány parametry teplonosné látky na hodnoty vyhovující odběrnému zařízení. Rozvod tepla je veřejným,dodává— li se jím teplo pro odběrná zařízení nebo technologické spotřebiče více odběratelů. K připojení odběrných zařízení jednoho odběratele k soustavě centralizovaného zásobování teplem slouží tepelná přípojka. Vybraným územním celkem se pro účely tohoto zákona rozumí oblast, v níž je účelné řešit rozvoj zásobování teplem centralizovaným způsobem; tvoří jej jeden nebo více sídelních útvarů nebo zón. Vybrané územní celky vyhlašuje postupně pro celé území československé socialistické republiky v souladu s potřebami rozvoje daných oblastí federální ministerstvo paliv a energetiky po projednání s českou plánovací komisí a českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenskou plánovací komisí a Slovenskou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a příslušným krajským národním výborem. Odůvodnění:
V právních předpisech ani v technických normách není dosud sjednocena terminologie. Některé termíny se v dalších ustanoveních vyskytují, a proto je nutné je vysvětlit. Ke zdrojům tepla patří teplárny, klasické i jaderné elektrárny dodávající teplo jako vedlejší produkt, klasické i jaderné výtopny, okrskové kotelny, zdroje využívající druhotné formy energie /městské odpadky, spalitelné průmyslové odpady, odpadní teplo z průmyslových procesů /, objektové, domovní kotelny i individuální topidla na všechny druhy paliv a energie, včetně netradičních zdrojů / sluneční energie, tepelná čerpadla, geotermální teplo /. Pro zařazení zdroje tepla mezi ústřední zdroje nebo místní zdroje je rozhodující instalovaný tepelný výkon. Jeho hranice pro rozlišení bude stanovena prováděcím předpisem.
- 5-
Vyrobené teplo je dodáváno přímo nebo rozvodem tepla. Veřejný rozvod je část rozvodu tepla, který dodává teplo vždy více odběratelům. Odběratelé odebírají teplo vyrobené v ústředním zdroji ze zařízení pro veřejný rozvod tepla. Jsou to převážně socialistické organizace, výjimečně i občané. K odběrnému zařízení patří vždy vnitřní zařízení a případně část rozvodu tepla, navazující na tepelnou přípojku. Hranici mezi odběrným zařízením, které sestává i z části rozvodu tepla, a tepelnou přípojkou tvoří místo, kde se tepelná přípojka rozděluje /větví/ k jednotlivým objektům nebo technologickým spotřebičům odběratele, přitom předávací stanice připojená na tepelnou přípojku a sloužící pro jednoho odběratele je součástí odběrného zařízení. Vybraným územním celkem budou vyhlašovány takové lokality, v nichž s ohledem na perspektivní rozvoj průmyslu a osídlení je účelné řešit zásobování teplem centralizovaným způsobem, a to vybudováním soustavy centralizovaného zásobování teplem nebo integrací stávajících malých soustav. Hranice vybraného územního celku se nebudou ve všech případech krýt s hranicemi území, pro něž se zpracovává územně plánovací dokumentace. Jeho územní rozsah bude předurčen na jedné straně potřebami - požadavky na teplo a na druhé straně možnostmi zdrojů tepla, které v dané oblasti již existují, nebo které lze zřídit rekonstrukcí kondenzačních elektráren, výstavbou nových tepláren a pod. K vyhlášení vybraných územních celků federálním ministerstvem paliv a energetiky bude docházet postupně po vyhodnocení všech technických, ekonomických a společenských hledisek v úvahu přicházejících lokalit. Vzhledem k důsledkům, které vyhlášení lokality za vybraný územní celek přinese pro orgány a organizace i občany, je nezbytné, aby záměr "vyhlášení" byl projednán s Českou nebo Slovenskou plánovací komisí, s českou nebo Slovenskou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a s příslušným krajským národním výborem. Vlastní vyhlášení provede federální ministerstvo paliv a energetiky opatřením, které bude intimováno dotčeným orgánům a organizacím v území, jakož i dotčeným národním výborům.
- 6-
Druhá část Rozvoj zásobování teplem
4. zásada Územně plánovací dokumentace stanoví v oblasti rozvoj zásobování teplem, rozsah a zásady centralizovaného zásobování teplem. Podkladem pro pořízení územně plánovací dokumentace ve vybraném územním celku je rozvojová teplofikační studie, která v souladu s jednotnou státní palivoenergetickou politikou a po vyhodnocení územně technických, ekonomických a organizačních podmínek, zejména současné i výhledové bilance zdrojů a potřeb tepla, jakož i hledisek péče o vytváření a ochranu zdravého životního prostředí,, vymezí rozsah centralizovaného a decentralizovaného zásobování teplem, zásady rozvoje centralizovaného zásobování teplem, věcný a časový postup jejich realizace a zásady decentralizovaného zásobování teplem. V případě, že rozvojová teplofikační studie není pro dané území dosud zpracována, nebo toto území není zahrnuto do vybraného územního celku, je podkladem pro pořízení územně plánovací dokumentace zejména bilance potřeb tepla a její krytí zdroji. Podrobný obsah a způsob zpracování rozvojových teplofikačních studií stanoví obecně závazný právní předpis. Orgán, který pořizuje územně plánovací dokumentaci pro území zahrnující vybraný územní celek, je povinen její návrh projednat z hlediska zásobování teplem s federálním ministerstvem paliv a energetiky; v ostatních případech s koncernem České energetické závody, Praha, nebo Slovenské energetické podniky, Bratislava /dále jen "energetické podniky"/, a to
- 7-
podle územní příslušnosti. Podrobnosti stanoví Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky. Odůvodnění: Komplexní řešení problematiky zásobování teplem v daném území se zabezpečuje tak, že se ukládá zpracovateli územně plánovací dokumentace uvádět územní plány do souladu se zásadami zásobování teplem, které stanoví federální ministerstvo paliv a energetiky, popřípadě další organizace resortu paliv a energetiky, kterými jsou koncern České energetické závody a koncern Slovenské energetické podniky. Územně plánovací dokumentace se ve vybraných územních celcích pořizuje na základě rozvojové teplofikační studie, která má charakter odvětvového generelu podle vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
5. zásada Zpracování rozvojové teplofikační studie pro vybraný územní celek zabezpečuje organizace provozující veřejný rozvod tepla ve stávající soustavě centralizovaného zásobováni teplem, nebo organizace, v jejímž zájmu se má tato soustava budovat. Ve sporných případech tuto organizaci mrčí federální ministerstvo paliv a energetiky po projednání s nadřízenými orgány v úvahu přicházejících organizací a v dohodě s příslušným krajským národním výborem. Organizace, která zabezpečuje zpracování rozvojové teplofikační studie, je povinna před tímto zpracováním projednat zásady jejího koncepčního řešení s krajským národním výborem a příslušným energetickým podnikem; při zpracování rozvojové teplofikační studie energetický podnik poskytuje odbornou pomoc.
- 8-
Rozvojové teplofikační studie schvaluje federální ministerstvo paliv a energetiky po projednání se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Českou plánovací komisí nebo Slovenskou plánovací komisí, ústředními orgány zainteresovaných organizací a v dohodě s příslušným krajským národním výborem. Postup při projednávání a schvalování rozvojových teplofikačních studií stanoví obecně závazný právní předpis. Odůvodnění: S ohledem na význam rozvojové teplofikační studie jako základního dokumentu; podle něhož se má rozvíjet centralizované zásobování teplem ve vybraném územním celku, je nezbytné, aby zákon stanovil též pravidlo, která organizace má zabezpečit zpracování rozvojové teplofikační studie. V zásadě se ukládá zpracovat rozvojovou teplofikační studii organizaci, která provozuje veřejný rozvod tepla ve stávající soustavě centralizovaného zásobování teplem a má-li být tato soustava budována, pak organizaci, v jejímž je to zájmu. V případě, že ve vybraném územním celku je více takto zainteresovaných organizací, určí organizaci, která zabezpečí zpracování rozvojové teplofikační studie, federální ministerstvo paliv a energetiky; při tom bude vycházet nejen z hlediska budoucí spotřeby tepla jednotlivých organizaci, ale i z odborné způsobilosti a možnosti zpracování zabezpečit. Vzhledem k tomu, že pořízení rozvojové teplofikační studie je zásahem do činnosti organizace, je nezbytné uložení tohoto úkolu projednat s jejím nadřízeným orgánem. Dohoda s krajským národním výborem v této věci je nutná proto, že rozvojová teplofikační studie je podkladem územně plánovací dokumentace a výrazně ovlivní tvorbu oblastních plánu. Vzhledem k ustanovení zásady 11, podle které energetický podnik, který provozuje ústřední zdroj tepla, provozuje vždy alespoň část veřejného rozvodu tepla po předávací stanice, je předpoklad, že většinu rozvojových teplofikačních studií bude zpracovávat energetický podnik jako organizace odborně způsobilá. V případě, že energetický podnik-rozvojovou teplofikační studii ve vybraném územním celku zpracovávat nebude, má za povinnost jejímu zpracovateli poskytnout odbornou pomoc. Schválení rozvojové teplofikační studie federálním ministerstvem paliv a energetiky je garancí za správné a racionální řešení respektující palivoenergetickou politiku státu. Zásobování
- 9-
teplem je součástí technické infrastruktury dané oblasti, proto na schválení rozvojové teplofikační studie se musí podílet i územní orgán, tj. příslušný krajský národní výbor, který v procesu schvalování rozvojových teplofikačních studií dbá zejména o -jejich soulad s výhledem rozvoje území. Projednání se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a plánovacími komisemi republik vytváří potřebnou vazbu schválených rozvojových teplofikačních studií na státní a oblastní plány a vědeckotechnickou a investiční politiku. Zainteresovanými organizacemi se rozumí ty organizace, které se ve vybraném územním celku budou podílet na výrobě, rozvodu a spotřebě tepla. * 6. zásada Investorské organizace jsou povinny projednat s energetickými podniky investiční záměr staveb, popřípadě, jestliže se investiční záměr nevydává, přípravnou dokumentaci staveb, které se stanou součástí soustavy centralizovaného zásobování teplem, a vyžádat si jejich stanovisko z hlediska souladu této dokumentace s koncepcí rozvoje zásobování teplem pro dané území. Odůvodnění: Energetické podniky zabezpečují kontrolu dodržování schválených koncepcí rozvoje zásobování teplem v investičních záměrech a přípravné dokumentaci staveb, které se stanou součástí soustavy centralizovaného zásobování teplem v daném území, formou stanovisek pro účely vydání investičních záměrů a pro potřebu územního řízení a rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 3 písm. c/ vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu. Tím není dotčena povinnost investorů projednávat řešení těchto staveb z hlediska hospodaření palivem a energií s orgány státní energetické inspekce podle vyhlášky o dokumentaci staveb.
7. zásada Federální ministerstvo paliv a energetiky, energetické podniky a organizace, které zabezpečují zpracování rozvojové
- 10 -
teplofikační studie, jsou oprávněny požadovat od investorů a provozovatelů zařízení pro zásobování teplem informace a podklady nutné pro plánování a zpracování koncepce rozvoje zásobování teplem, zejména pro bilance potřeb tepla a jejich krytí zdroji, a k rozborům hospodárnosti příslušných zařízení, pokud to není vyloučeno zvláštními předpisy. Investoři a provozovatelé zařízení pro zásobování teplem jsou povinni požadované informace a podklady poskytnout ve lhůtě určené žadatelem. Odůvodnění: Kvalitní zpracování rozvojových teplofikačních studií je podmíněno zajištěním potřebných informací a spolehlivých podkladů nutných k navržení správného koncepčního řešení zásobování teplem ve vybraných územních celcích a posouzením stávajícího stavu zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla. Zvláštními předpisy, které mohou vyloučit podávání informací o potřebách tepla a provozu zařízení pro zásobování teplem, je zejména zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, zákon č. 40/1961 Sb., o obraně československé socialistické republiky, / zařízení na obranu vlasti, utajovaná výroba a pod. / a předpisy federálního ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra je provádějící.
Třetí část
Zřizování a provozování zařízení pro zásobování teplem
8. zásada Zřizování, rozšiřování nebo rekonstrukci ústředních zdrojů tepla, které jsou určeny k zásobování teplem více organizací, jsou investorské organizace, není-li státním plánem stanoveno jinak, povinny zabezpečovat sdruženou investiční výstavbou.
- 11 •
Energetické podniky zřizují a rozšiřují zejména takové ústřední zdroje tepla, které jsou kombinované s výrobnou elektřiny. Ústřední zdroje tepla, určené k zásobování teplem jedné organizace, zřizuje a rozšiřuje tato organizace. Místní zdroje tepla zřizují investoři a u dokončených objektů správci /vlastníci/ objektů, k jejichž zásobování jsou určeny. Stavební bytová družstva mohou zřizovat zdroje tepla jen pro jednotlivé obytné domy. Odůvodnění; Zřizováním zařízení pro zásobování teplem se rozumí činnost investora při výstavbě nových a rozšiřování stávajících zařízení. Ústřední zdroje tepla zřizují energetické podniky i ostatní organizace mimo resort paliv a energetiky včetně organizací národních výborů.
Předpokládá se, Že většinu velkých ústředních zdrojů, zpravidla kombinovaných s výrobnou elektřiny, budou zřizovat energetické podniky v rozsahu stanoveném státním plánem. V oblastech, kde potřeba tepla, respektive tepelná hustota nedosahuje hodnot vhodných pro vznik soustavy centralizovaného zásobování teplem, zřizují si investoři, popřípadě správci /vlastníci/ objektů místní zdroje. S ohledem na to, že s vývojem dané oblasti může vzrůstat i potřeba tepla, respektive tepelná hustota, jsou při tom povinni respektovat schválenou koncepci zásobování teplem v dané oblasti. Stavební bytová družstva financují pouze tu činnost, ke které jsou oprávněny podle stanov. V souladu s pokyny ministerstev výstavby a techniky do věcného rozsahu rozpočtového nákladu bytového domu patří domovní kotelna s výměníkovou stanicí ústředního vytápění zásobující teplem a teplou vodou jeden bytový dům, nebo je-li dům zásobován ze soustavy centralizovaného zásobování teplem - odběrná tepelná zařízení. V domech s byty v osobním vlastnictví mohou být zřízeny jen místní zdroje tepla určené k zásobování teplem těchto domů z důvodu určení výše podílového vlastnictví. Při prodeji bytů ze státního vlastnictví do vlastnictví občanů jsou z prodeje vyloučeny byty v domech, ve kterých domovní vybavení slouží i jiným subjektům než uživatelům bytů v příslušnem domě.
- 12 -
9. zásada Veřejný rozvod tepla zřizují a rozšiřují správci / vlastníci / nebo investoři staveb a zařízení, které mají být k rozvodu tepla připojeny, sdruženou investiční výstavbou, pokud nevyplyne jinak ze státního plánu. Energetické podniky jsou účastníky smlouvy o sdružení k výstavbě části veřejného rozvodu tepla po předávací stanice, jestliže provozují ústřední zdroj tepla v dané soustavě centralizovaného zásobování teplem. Tepelné přípojky zřizují nebo rozšiřují za podmínek stanovených provozovatelem veřejného rozvodu tepla na svůj náklad správci / vlastnící / nebo investoři staveb a zařízení, která mají být k rozvodu tepla připojena, u soustředěné bytové výstavby investoři technické vybavenosti. Investoři tepelných přípojek od veřejného rozvodu po předávací stanici jsou povinni převést přípojku po vydání kolaudačního rozhodnutí bezplatně do správy provozovatele veřejného rozvodu tepla, popřípadě do vlastnictví státu a správy provozovatele veřejného rozvodu tepla, na který se tepelná přípojka připojuje, jestliže tepelnou přípojku zřizuje jiná než státní organizace. Odběrná zařízení zřizují na svůj náklad investoři, popřípadě správci /vlastníci / objektů nebo zařízení, které teplo spotřebovávají. Odůvodnění:
Sdružená investiční výstavba je základní formou výstavby na úseku centralizovaného zásobování teplem. Je třeba ji v maximální míře uplatnit nejen při budování ústředních zdrojů tepla, ale i při výstavbě veřejného rozvodu tepla, jehož hlavním charakteristickým rysem je, že slouží k dodávce tepla více odběratelům. V případě, že energetický podnik provozuje ústřední zdroj tepla, který vyrábí teplo v dané soustavě centralizovaného zásobování teplem, zúčastňuje se na sdružené investiční výstavbě veřejného rozvodu tepla.
- 13 V navrhovaném zákoně se ponechává dosavadní praxe zřizování tepelných přípojek. Ty zřizují nebo rozšiřují na svůj náklad správci /vlastníci/ nebo investoři staveb a zařízení, které mají být k rozvodu tepla připojeny, u soustředěné bytové výstavby investoři technické vybavenosti. Přitom je nutné respektovat podmínky stanovené provozovatelem veřejného rozvodu tepla, aby byla zachována jednotnost tepelné sítě, což je základní podmínkou pro hospodárný a spolehlivý provoz celé soustavy. S ohledem na racionální údržbu a spolehlivost zásobování teplem je účelné, aby tepelná přípojka, která se stane součástí primární tepelné sítě, byla ve správě provozovatele veřejného rozvodu tepla, na který se přípojka připojuje. Z tohoto důvodu se ukládá investorovi tepelné přípojky převést přípojku bezúplatně do správy provozovatele veřejného rozvodu tepla, případně do vlastnictví státu a správy provozovatele veřejného rozvodu tepla, pokud investorem takové přípojky bude organizace jiná než státní.
10. zásada Organizace, která zabezpečuje zpracování rozvojové teplofikační studie, organizuje přípravu uzavření smlouvy o sdružení prostředků k investiční výstavbě zařízení pro výrobu a rozvod tepla. Investorem při sdružené investiční výstavbě je organizace s největším podílem na odběru tepla, pokud nebude dohodnuto jinak. Při rozšiřování výkonu stávajícího zdroje tepla nebo rozvodu tepla za sdružené investiční prostředky je investorem správce příslušného zařízení, pokud nebude dohodnuto jinak. Energetické podniky jsou povinny poskytovat při přípravě sdružené investiční výstavby odbornou pomoc. •
Odůvodnění: Nejefektivnějším způsobem investiční výstavby při zřizovaní zařízení pro výrobu a rozvod tepla je forma sdružování prostředků k investiční výstavbě všude tam, kde se na využití těchto zařízení podílí více organizací.
-
14 -
Organizovat přípravu sdruženi prostředku k investiční výstavbě zařízení pro výrobu a rozvod tepla, je úkolem organizace, která zabezpečuje zpracování rozvojové teplofikační studie. Při tom v souladu se zákonem č. 69/1967 Sb., o národních výborech, a to podle § 6a úplného znění vyhlášeného předsednictvem české národní rady pod č. 31/1983 Sb. a podle § 6b úplného znění vyhlášeného předsednictvem Slovenské národní rady pod č. 35/1983 Sb., významnou úlohu při sdružování prostředků organizací k výstavbě zařízení pro zásobování teplem sehrají národní výbory. Navrhuje se, aby investorem při sdružené investiční výstavbě, pokud nebude dohodnuto jinak, byla organizace s největším podílem na odběru tepla. Při rozšiřování výkonu stávajícího zdroje nebo rozvodu tepla za sdružené investiční prostředky musí být investorem správce příslušného zařízení, pokud nebude dohodnuto jinak. Protože se předpokládá budování dalších soustav centralizovaného zásobování teplem v ČSSR většinou formou sdružené investiční výstavby, je nutné postup při její přípravě koordinovat se schválenou rozvojovou teplofikační studií příslušného vybraného územního celku. Současně se ukládá energetickému podniku poskytovat při zřizování, rozšiřování nebo rekonstrukci zdrojů a rozvodu tepla sdruženou investiční výstavbou odbornou pomoc.
11. zásada Zdroj tepla provozuje organizace, která jej zřídila, nebo investorská organizace, která při sdružené investiční výstavbě byla investorem, pokud při uzavírání smlouvy o sdružení nebude dohodnuto jinak. Veřejný rozvod tepla provozuje organizace s největším podílem odběru tepla, pokud nebude, dohodnuto jinak. Energetické podniky provozují veřejný rozvod tepla, který zřídily samy nebo jako investoři sdružené investiční výstavby, nebo který převezmou do své správy; provozují-1i v dané soustavě centralizovaného zásobování teplem ústřední zdroj tepla, provozují část veřejného rozvodu tepla po předávací stanice. Předávací stanici, nebude-li dohodnuto jinak, provozuje odběratel tepla.
- 15 -
Odůvodnění: Ustanovení této zásady plně respektuje dosavadní zvyklosti určování provozovatele zdroje tepla či rozvodu tepla pořízeného za sdružené investiční prostředky. Energetické podniky, i když se nepodílejí na odběru tepla z veřejného rozvodu, provozují veřejný rozvod tepla, jestliže jej zřídily samy nebo jako investoři sdružené investiční výstavby. Jde-li o rozvod tepla přivádějící teplo do sídlišť, provozují pouze část veřejného rozvodu teplá po předávací stanice. Vzhledem k tomu, že socialistické organizace budou své prostředky sdružovat v souladu s obecnými právními předpisy / hospodářský zákoník, vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí české socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb. /, umožňuje se i v této zásadě jiná dohoda. Dohoda o provozování předávacích stanic provozovatelem veřejného rozvodu tepla může být uzavírána zejména při dodávce tepla do velkých sídlištních útvarů. 12.
zásada
Provozovatel zařízení pro výrobu, a rozvod tepla v soustavě centralizovaného zásobování teplem nesmí toto zařízení nebo jeho část zrušit, dlouhodobě zastavit nebo přemístit, nebo z nich omezit dodávku tepla, s výjimkou případů vyplývajících ze zvláštních předpisů, bez souhlasu dotčených ústředních orgánů státní správy a federálního ministerstva paliv a energetiky. Je-li teplo ze soustavy centralizovaného zásobování teplém dodáváno rovněž obyvatelstvu, je provozovatel těchto zařízení povinen si vyžádat souhlas i příslušného krajského národního výboru. Odůvodnění: S ohledem na nutnost nenarušit zásobování teplem, především obyvatelstva a v některých případech s ohledem na technické podmínky je nutné dodržovat zásadu, že zařízení pro výrobu a rozvod tepla nebo jeho část nesmí být. zrušeno, dlouhodobě zastaveno nebo přemístěno, pokud by to ovlivnilo dodávku z veřejného rozvodu tepla. K případnému zrušení, přemístění nebo
- 16 -
odstavení je třeba souhlasu zainteresovaných ústředních orgánů státní správy i krajských národních výborů, jedná-li se o zásobování teplem obyvatelstva, a federálního ministerstva paliv a energetiky. Na projednávání a udělení souhlasu ke zrušení, přemístění nebo odstavení zařízení pro výrobu a rozvod tepla se nevztahují ustanovení správního řádu. Pod pojmem "dlouhodobě zastavit" se nemíní pravidelné odstávky z důvodů oprav a revizí zařízení, ale jen takové zastavení provozu, jež by zakládalo neplnění hospodářských smluv s odběrateli tepla. Bez souhlasu dotčených orgánů a federálního ministerstva paliv a energetiky však lze omezit dodávku tepla podle zvláštních předpisů, kterými jsou základní podmínky dodávky tepla, upravující odběratelsko-dodavatelské vztahy v dané oblasti a které jsou vydány k provedení hospodářského zákoníku.
13. zásada Organizace provozující jednotlivá zařízení soustavy centralizovaného zásobování teplem jsou povinny podřídit jejich provoz jednotnému systému provozu a údržby. Provoz soustavy centralizovaného zásobování teplem v souladu s jednotným systémem provozu a údržby dispečerský řídí organizace provozující veřejný rozvod tepla, pokud nebude mezi organizacemi provozujícími jednotlivá zařízení soustavy dohodnuto jinak. Organizace, která řídí provoz, dohodne s organizacemi, které provozují jednotlivá zařízení, a s místně příslušným národním výborem dispečerský řád, který musí být v souladu s jednotným systémem provozu a údržby. Jednotný systém provozu a údržby, obsahující pravidla plánovitého i operativního řízení výroby, provozu a údržby jednotlivých zařízení soustavy centralizovaného zásobování teplem, stanoví obecně závazný právní předpis, který rovněž stanoví pravidla tvorby dispečerských řádů.
- 17 -
Odůvodnění; Protože každá soustava centralizovaného zásobování teplem je relativně velkým celkem, na jehož provozu a správě se podílí zpravidla více organizací, je třeba zajistit důslednou koordinaci provozní, údržbářské a opravárenské činnosti podle jednotného systému bez ohledu na příslušnost provozovatele zdroje a rozvodu tepla. Zásada určuje, že organizací odpovědnou za uplatnění jednotného systému provozu a Údržby v soustavě centralizovaného zásobování teplem je provozovatel zařízení pro veřejný rozvod tepla. Připouští však i určení této organizace dohodou. To umožňuje jednat i s provozovateli Ústředních zdrojů tepla průmyslových resortů v územních celcích o převzetí této funkce, k jejímuž výkonu budou mít obvykle lepší odborné a personální předpoklady, než např. organizace národních výborů. V Územních celcích, kde energetické podniky provozují Ústřední zdroj tepla, případně zařízení pro veřejný rozvod tepla, budou vždy vykonávat i tuto funkci. Pravidla řízení provozu mezi jednotlivými provozovateli zařízení soustavy je třeba organizačně dohodnout v závazný řád. Federální ministerstvo paliv a energetiky v zájmu racionálního využívání zdrojů tepla i elektřiny bude metodicky usměrňovat tvorbu těchto řádů. S ohledem na návaznost elektrických výkonů tepláren na elektrizační soustavu je nutné, aby dispečerské řády pro soustavy centralizovaného zásobování teplem byly v souladu s řády pro elektrizační soustavu. Dispečerský řád dá pověřené řídící organizaci oprávnění určovat provozovatelům teplárenských zařízení zvýšení, snížení, přechodné zastavení nebo opětné zahájení výroby tepla a způsob a časový průběh dodávky tepla s přihlédnutím k technologické a Účelové spotřebě průmyslu a "zajištění tepla pro obyvatelstvo podobně, jako je tomu u dodávky elektřiny. Zároveň koordinuje termíny Údržby a oprav zařízení zdrojů a rozvodů tepla tak, aby nebyla narušena dodávka tepla zejména pro obyvatelstvo. Důležitou otázkou z hlediska racionalizace spotřeby tepla je řízení provozu předávacích stanic, neboť tyto přímo ovlivňují Úroveň spotřeby tepla. Přitom systémy hromadného dálkového ovládání, regulace a měření nemohou být uplatněny bez předávacích stanic. Proto tyto stanice musí být postupně po vytvoření podmínek začleněny do jednotného systému řízení soustav centralizovaného zásobování teplem, za který bude odpovídat jedna organizace. Podrobnosti zajištění jednotného systému provozu a Údržby upraví federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě se zúčastněnými Ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem.
- 18 -
14. zásada Organizace, které provozují zařízení pro zásobování teplem v soustavách centralizovaného zásobování teplem, jsou povinny zavést a trvale provádět jednotnou technickou evidenci a pasportizaci těchto zařízení, obsahující zejména pasporty a výkazy zdrojů a rozvodů tepla. Podrobný způsob a náležitosti vedení této dokumentace stanoví obecně závazný právní předpis. Odůvodnění: Jednotná technická evidence a pasportizace zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla podstatně přispěje k celkovému přehledu o stavu a provozu zařízení a zároveň umožní jeho unifikaci. Dále je nezbytným předpokladem pro prohloubení plánovitého a racionálního provozu a údržby zařízení a slouží také k usměrňování dalšího rozvoje soustav centralizovaného zásobování teplem. Tím se vytvoří podmínky pro zhospodárnění. provozu a zvýšení spolehlivosti zařízení soustav centralizovaného zásobování teplem. Jednotnost evidence a pasportizace zajišťuje federální ministerstvo paliv a energetiky v návaznosti na informační systémy provozovatelů příslušných zařízení.
čtvrtá část
Oprávnění k cizím nemovitostem
15. zásada Investorům nebo provozovatelům zařízení pro rozvod tepla přísluší oprávnění:
- 19 -
a/ zřizovat, stavět v rozsahu vyplývajícím ze stavebního povolení a provozovat na cizích nemovitostech zařízení pro rozvod tepla: b/ vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřizováním, stavbou, provozováním, opravami, údržbou, změnami a odstraňováním zařízení pro rozvod tepla na příjezdné, průjezdné a tímto zařízením přímo dotčené cizí nemovitosti; c/ odstraňovat a oklešťovat v nezbytném rozsahu stromoví a jiné porosty překážející zařízením pro rozvod tepla. Oprávnění k cizím nemovitostem vznikají dnem, kdy stavební povolení nabylo právní moci a zanikají zrušením zařízení pro rozvod tepla. Vstup na nemovitosti ve správě, popřípadě užívání federálního ministerstva národní obrany, ministerstev vnitra - Sboru národní bezpečnosti a ministerstev spravedlnosti - Sborů nápravné výchovy se řídí předpisy těchto ministerstev. Oprávnění uvedená v prvním odstavci jsou věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech ve vlastnictví občanů a postihují i nemovitosti ve státním nebo družstevním socialistickém vlastnictví nebo ve vlastnictví společenských organizací. Při podstatném omezení možnosti užívat nemovitost ve vlastnictví a užívání občana nebo v osobním užívání občana, přísluší občanům přiměřená jednorázová náhrada, která nesmí přesáhnout náhradu při vyvlastnění. V ostatních případech nepřísluší náhrada za výkon oprávnění uvedených v prvním odstavci. Nedojde-li mezi občanem a investorem nebo provozovatelem zařízení pro rozvod tepla k dohodě o nároku na jednorázovou náhradu nebo její výši, rozhodne spor národní výbor, který je stavebním úřadem.
- 20 -
Odůvodnění: Stavby, provozování, opravy a údržba rozvodu tepla se neobejdou bez používání cizích nemovitostí, přes které tato zařízení procházejí. Toto používání cizích nemovitostí není trvale takové intenzity, aby bylo účelné a hospodárné vykupovat pro tento účel cizí nemovitosti, které jsou stavbou tepelných sítí dotčeny. Proto se přiznávají správcům, investorům a provozovatelům ve stanoveném rozsahu určitá oprávnění a povinnosti k cizím nemovitostem. Tato oprávnění vznikají vydáním stavebního povolení, v němž může být v případě sporu stanoven i jejich rozsah. Jde o obdobná oprávnění, jaká přísluší investorům a správcům rozvodů elektřiny a plynu. Pokud jde o náhradu za trpění oprávnění, vychází návrh zásady z předpokladu, že dodávka tepla se stala do té míry nezbytnou potřebou naší civilizace, že lze spravedlivě žádat, aby správci / vlastníci / nemovitostí potřebných pro rozvod tepla a jeho dodávku trpěli výkon oprávnění uvedených v návrhu zásady bez náhrady. Přesto však návrh zásady pamatuje na poskytnutí přiměřené jednorázové náhrady v případě, že je občan výkonem oprávnění podle zásady 15 podstatně omezen v užívání nemovitosti. Tato náhrada nesmí přesáhnout náhradu při vyvlastnění, která je stanovena vyhláškou českého cenového tirádu a ministerstva financí ČSR č. 43/1969 Sb. a Slovenského cenového úřadu a ministerstva financí SSR č. 47/1969 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitosti. Podstatným omezením možnosti užívání nemovitostí se rozumí například instalace podpěry při nadzemním vedení rozvodu tepla, změna vegetačních podmínek v důsledku uložení rozvodu pod povrchem a pod. Vzhledem k tomu, že oprávnění vznikají v souvislosti s vydáním stavebního povolení, ukládá se povinnost rozhodovat spory o jednorázové náhradě v souladu s úst. § 135 a 140 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu / stavební zákon /, národním výborům, které jsou stavebním úřadem, ve správním řízení. 16. zásada
Projektant, investor a provozovatel zařízení pro rozvod tepla jsou povinni při projektování, pořizování a prosazování zařízení pro rozvod tepla a při zásobování teplem zajistit vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, životního prostředí a šetřit další zákonem chráněné zájmy.
- 21 -
Investor a provozovatel zařízení pro rozvod tepla je povinen při výkonu oprávnění podle zásady 15 co nejvíce šetřit dotčené nemovitosti včetně porostů a kultur a po skončení prací neprodleně uvést okolí zařízení pro rozvod tepla do stavu způsobilého původnímu určení. Investor a provozovatel zařízení pro rozvod tepla je povinen předem upozornit vlastníky, správce, popřípadě uživatele dotčených nemovitostí na dobu a rozsah prací - s výjimkou okamžitých zásahů při odstraňování havarijních situací - tak včas, aby mohli provést příslušná opatření směřující k zamezení popřípadě ke snížení škod. •
Jestliže i při splnění povinností podle odstavců 2 a 3 vznikne správcům, vlastníkům a uživatelům dotčených nemovitostí majetková újma, je investor nebo provozovatel povinen ji nahradit v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy pro náhradu škody. Odůvodnění: Přes oprávnění daná provozovatelům a investorům zařízení pro zásobování teplem v předchozí zásadě, jsou tito povinni šetřit zákonem chráněné zájmy. Vzhledem k tomu, že k ohrožení zdraví lidí i přírodního prostředí může dojít již v procesu projektové přípravy, ukládá se povinnost vyloučit škodlivé vlivy i projektantům. Investoři, správci a provozovatelé zařízení pro rozvod tepla jsou povinni veškeré práce provádět tak, aby nemovitosti včetně porostů a kultur byly dotčeny jen v nezbytném rozsahu a po skončení prací odstranit jejich negativní důsledky. V zájmu snížení škod v souvislosti se stavbou, provozem a změnami rozvodu tepla je přijata zásada včasného uvědomění správce, vlastníka a uživatele nemovitosti k provedení sklizně a odstranění stromoví a porostů před vlastním zahájením prací na rozvodu tepla s výjimkou okamžitých zásahů při opravách a údržbě a odstraňování havarijních situací.
- 22 -
Neuvede-li investor a provozovatel zařízení pro zásobování teplem dotčené nemovitosti do stavu způsobilého původnímu určení, poruší tím svou právní povinnost. Z tohoto titulu jo pak povinen nahradit vzniklou škodu, která bude uplatňována a vymáhána v souladu s obecnými předpisy, tj. vládním nařízením č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě, hospodářským zákoníkem a občanským zákoníkem. Povinnost nahradit škodu bude investor a provozovatel mít i při splně ní oznamovací povinnosti podle odstavce 3. Vlastník, správce, popřípadě uživatel dotčené nemovitosti mají však dle tohoto ustanovení povinnost provést opatření šněrující ke snížení škod jako např. sklizeň úrody, použití kultur s krátkou vegetační dobou, odstranění porostů a pod. Zatímco náhrada podle zásady 15 se poskytuje jednorázově občanům za omezení možnosti užívat nemovitost, která zůstává v jejich vlastnictví, přičemž omezení spočívá zpravidla ve změně možnosti pěstování určitých kultur, náhrada podle zásady 16 bude poskytována za újmu na majetku poškozeného, ke které došlo v důsledku investiční činnosti nebo provozování zařízení pro zásobování teplem. Náhrada majetkové Ujmy podle zásady 16, popřípadě náhrada škody v důsledku porušení právní povinnosti investora či provozovatele zařízení pro zásobování teplem podle obecných předpisů o náhradě škody, nevylučuje poskytnutí jednorázové náhrady za podstatné omezení užívání nemovitosti podle zásady 15.
17. zásada
Zařízení pro rozvod tepla se chrání ochrannými pásmy. Ochranná pásma bez újmy obvyklého zemědělského a obdobného využití jsou určena k -zabezpečení ochrany plynulého provozu těchto zařízení a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. V ochranném pásmu nesmí být prováděny stavby a provozovány činnosti ohrožující provoz zařízení pro rozvod tepla. Výčet staveb a činností, které ohrožují zařízení pro rozvod tepla nebo jejich provoz, jakož i rozsah ochranných pásem, stanoví obecně závazný právní předpis. Při styku zařízení pro rozvod tepla s komunikacemi, vedením všeho druhu, vodami, vodními toky, vodohospodářskými díly a zařízeními včetně jejich ochranných pásem je třeba dbát bezpečnosti a plynulosti provozu vzájemně se stýkajících zařízení a staveb a možnosti jejich řádného provozu a údržby.
- 23 Odůvodnění: Ochranná pásma mají za cíl omezit zřizování některých staveb nebo provádění určitých činností, které by mohly ohrozit plynulost a bezpečnost provozu rozvodu tepla, např. práce s výbušninami, hořlavinami, některé zemní práce a pod. Komunikacemi se rozumějí dálnice, silnice, cesty, železnice a zařízení vodocestná, plavební kanály a pod. a jiná dopravní zařízení; vedeními všeho druhu jsou zájmenu zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, plynu, vody, nafty a pod. a zařízení telekomunikační. Stykem se rozumějí především křižovatky s komunikacemi, vedeními všeho druhu, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními ve vzdušném prostoru, na povrchu nebo co zařízeními pod povrchem, včetně styku ochranných pásem střetávajících se zařízení.
Pátá část
Hospodaření s teplem
18. zásada •
K zabezpečení řádného hospodaření s teplem jsou povinni provozovatelé zařízení pro zásobování teplem provádět pravidelnou údržbu veškerého zařízení a činit opatření k dosažení jeho optimální technické úrovně. Zároveň jsou povinni vyhodnocovat výrobu, dodávku a spotřebu tepla, vytvářet, prověřovat a dodržovat normy spotřeby a technicko-hospodářské ukazatele, zavádět a využívat automatickou regulaci a měření. Provozovatelé zařízení pro výrobu a rozvod tepla jsou povinni vytvářet podmínky pro technicky a ekonomicky účelné připojování objektů zásobovaných z místních zdrojů na soustavy centralizovaného zásobování teplem.
- 24 -
Organizace provozující zdroj tepla, jehož instalovaný výkon není plně využit, je povinna nevyužitý tepelný výkon poskytnout dalším odběratelům. Odběratelé tepla jsou povinni dbát pokynů organizace, která řídí provoz soustavy centralizovaného zásobování teplem ve smyslu zásady 13, a upravovat podle nich provoz a spotřebu svých odběrných zařízení. Podrobnosti k zabezpečení povinností podle této zásady stanoví obecně závazný právní předpis. Odůvodnění: Péče o hospodárnou výrobu, rozvod a spotřebu tepla je povinností všech přímo zainteresovaných organizací a všech řídících orgánů, které odpovídají za soustavné vytváření podmínek k dosažení tohoto cíle. Hospodaření s teplem musí být trvalou zásadou s ohledem na snižující se zdroje paliv a zvyšující se náklady na jejich získávání. Proto je třeba soustavně vést všechny provozovatele zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla k hospodárnému využívání tepelné energie a pro tento záměr vytvářet podmínky v oblasti měření tepla a teplé užitkové vody, pro zavádění a využívání systémů automatické regulace dodávky a spotřeby tepla a v oblasti tvorby a sledování progresivních norem a ukazatelů spotřeby tepla. Z toho důvodu je nutno zakotvit zásadu povinnosti registrovat spotřebu tepla a upravovat jeho odběr podle pokynů dodavatelů. Dále je třeba zainteresovat uživatele objektů a bytů na hospodaření s teplem pro vytápění a na odběru teplé užitkové vody postupným zaváděním individuálního měření spotřeby tepla a teplé užitkové vody. Hospodaření s teplem dále vyžaduje, aby byly vytvořeny podmínky pro postupné rušení nehospodárných místních zdrojů a pro připojování, z nich zásobovaných objektů na soustavy centralizovaného zásobování teplem. Rovněž se zavádí povinnost organizací, které provozují místní nebo ústřední zdroje tepla, u nichž není plně využita kapacita, nabídnout jiným odběratelům nevyužitý instalovaný tepelný výkon zdroje tepla.
- 25 -
Podrobnosti k zabezpečení řádného hospodaření s teplem budou upraveny prováděcím předpisem, který stanoví povinnosti provozovatelů zdrojů a rozvodů tepla i povinnosti spotřebitelů tepla, jako je např. povinnost měření odběru tepla a teplé užitkové vody, odebírání tepla pouze v určitém množství a o určitém výkonu, v určité době a pro určité spotřebiče nebo účely, vracení kondenzátu a pod. Předpis dále vymezí topnou sezónu, stanoví horní hranice teplot ve vytápěných prostorách, bude řešit otázky souvisící nejen s provozem, ale i s projektováním a výstavbou zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla včetně vnitřních zařízení z hlediska racionálního využívání tepelné energie.
19. zásada Dodávky tepla odběratelům v soustavách centralizovaného zásobování teplem se uskutečňují v souladu se zvláštními předpisy těm odběratelům, kteří splnili podmínky pro účelné připojení svých odběrných zařízení k veřejnému rozvodu tepla a jejichž odběrná zařízení vyhovují bezpečnému a hospodárnému odběru tepla. •
Provozovatelé veřejného rozvodu tepla připojují tepelné přípojky a odběrná zařízení k veřejnému rozvodu tepla podle jednotných připojovacích podmínek. Provozovatelé zařízení pro výrobu a rozvod tepla nesmí připojovat zařízení nebo stavby, jejichž provedení neodpovídá zásadám hospodárnosti a technické spolehlivosti. Předpokladem připojení tepelných přípojek a odběrných zařízení je jejich kolaudace. Jednotné připojovací podmínky stanoví obecně závazný právní předpis. Odůvodnění: Dodávka tepla se uskutečňuje v souladu se základními podmínkami dodávek tepla, vydanými k provedení hospodářského zákoníku těm odběratelům, jejichž odběrná zařízení splňují podmínky pro Účelné a hospodárné připojení k veřejnému rozvodu tepla. Podmínkou dodávky je řádný stav odběrných zařízení,
- 26 -
která musí vyhovovat bezpečné a hospodárné dodávce tepla podle příslušných předpisů, zejména státních technických norem. V současném období jsou ještě budovány stavby a tepelná zařízení, která nesplňují zásady hospodárnosti ve spotřebě tepelné energie /např. nedostatečná tepelná izolace obvodových plástů budov, netěsnící okna, nevhodné typy staveb, nevyhovující typy nebo účinnost kotelního či jiného tepelného zařízení atd. /. Tento stav znamená dlouhodobé plýtvání s tepelnou energií, kterému má stanovený zákaz připojení zamezit /výjimku tvoří do 31. 12. 1983 dosavadní konstrukční systém panelových budov/. Je však zároveň nutné se na tuto zásadní otázku zaměřit již při přípravě výstavby a při posuzování investičních záměrů a projektových Úkolů. Jednotné připojovací podmínky nebyly dosud vydány a jsou u různých organizací dodávajících teplo odchylné. Za účelem sjednocení vydá federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě, se zúčastněnými ústředními orgány jednotné připojovací podmínky.
20. zásada Dojde-li z důvodu technického popřípadě ekonomického rozvoje ke změně teplonosné látky nebo jejích parametrů v soustavě centralizovaného zásobování teplem, je odběratel tepla povinen na svůj náklad upravit svá odběrná zařízení, a to ve lhůtě dohodnuté s dodavatelem tepla tak, aby vyhovovala uvedeným změnám při respektování oprávněných zájmů odběratele. Potřebné úpravy zařízení ve vlastnictví nebo trvalém užívání stavebních bytových družstev a občanů provede na svůj náklad organizace, která realizuje změnu teplonosné látky nebo jejích parametrů v rozvodu tepla. Podrobný postup při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů stanoví jednotné připojovací podmínky.
- 27 -
Odůvodnění: Protože v budoucnu může docházet ke změnám teplonosné látky v soustavách centralizovaného zásobování teplem z důvodů racionalizace při výrobě, rozvodu a spotřebě tepla, tedy v celospolečenském zájmu, lze spravedlivě požadovat na odběrateli tepla, aby svým nákladem upravil své odběrné zařízení s výjimkou uvedenou v zásadě. Pod pojmem změna teplonosné látky se zpravidla rozumí přechod z páry na horkou vodu. Organizací, která realizuje změnu teplonosné látky, je organizace provozující veřejný rozvod tepla. Vzhledem k tomu, že změna teplonosné látky může mít dopad na technologickou oblast, je nutné respektovat zájmy odběratelů tepla. Jedná se například o zařazení výstavby doplňkových staveb do plánu, zajištění dodatečných finančních prostředků a pod.
šestá část
Společná a závěrečná ustanovení
21. zásada Federální ministerstvo paliv a energetiky vydá k provedení tohoto zákona obecně závazné právní předpisy, které podrobně upraví: •
a/ obsah a způsob zpracování rozvojových teplofikačních studií, jakož i postup jejich projednávání a schvalování / k zásadě 4 a 5/; b/ pravidla jednotného systému provozu a údržby zařízení pro zásobování teplem a způsob vedení technické evidence a pasportizace zařízení soustav centralizovaného zásobování teplem a její obsah / k zásadě 13 a 14/;
- 28 -
c/ jednotné připojovací podmínky odborných zařízení k rozvodu tepla, ve kterých budou rovněž charakterizovány zdroje tepla pro jejich zařazení mezi ústřední, vymezeny další pojmy z oblasti teplárenství a stanoven postup při změně teplonosné látky /k zásadám 3, 19 a 20/. Federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy vydá obecně závažné právní předpisy, ve kterých: a/ Stanoví výčet staveb a činností, které ohrožují zařízení pro rozvod tepla nebo jejich provoz, jakož i rozsah ochranných pásem /k zásadě 17/; *
b/ stanoví pravidla hospodaření s teplem pro vytápění, klimatizování, přípravu teplé užitkové vody a pro technologické účely včetně práv a povinností provozovatelů zdrojů a rozvodů tepla a spotřebitelů tepla v oblasti hospodaření s teplem /k zásadě 18/, c/ stanoví podmínky dodávky tepla /k zásadě 19/. Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj vydá v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky obecně závazný právní předpis o projednávání územně plánovácí dokumentace obsahující řešení zásobování teplem /k zásadě V. Obecné předpisy o správním řízení /správní řád/ se nevztahují, na řízení podle zásad 3, 5 a 12. Odůvodnění; Vzhledem k tomu, že provedení zákona si vyžádá vydání podrobných prováděcích předpisů, zakotvuje se v závěrečných
- 29 -
ustanoveních příslušné zmocnění pro federální ministerstvo paliv a energetiky popřípadě pro Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Tyto předpisy současně nahradí směrnice federálního ministerstva paliv a energetiky vydané v souladu s usneseními vlády ČSSR č. 130/1979 a 384/1980. Zúčastněnými ústředními orgány státní správy, se kterými musí být obecně závazné právní předpisy uvedené v odst. 2 dohodnuty, jsou ty orgány, jejichž zájmy by mohly být vydáním těchto předpisů dotčeny. Předpisy o správním řízení se nevztahují na vyhlašování vybraných územních celků / zásada 3/, na určování organizace odpovědné za zpracování rozvojové teplofikační studie a na schvalování rozvojové teplofikační studie / zásada 5/ a na vydávání souhlasu ke zrušení, přemístění či dlouhodobému zastavení provozu zařízení pro zásobování teplem / zásada 12/.
22.
zásada Zrušují se:
- ustanovení § 18 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny / elektrizační zákon/; - vyhláška Ústřední správy energetiky č. 38/1963 Sb., o zřizování a provozování zařízení pro výrobu a rozvod tepla. Odůvodnění: V návrhu zásad zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla se řeší provozování a zřizování zařízení / oddíl třetí/ i oprávnění k cizím nemovitostem / oddíl čtvrtý /. Proto vyhláška č. 38/1963 Sb. a § 18 vládního nařízení č. 80/1957 Sb. budou vydaným zákonem zrušeny.
Politický a ekonomický rozbor I.
•
Zásobování teplem, tj. uspokojování potřeb tepla pro vytápění, přípravu teplé užitkové vody, větrání, chlazení a technologické procesy je velmi významnou složkou energetického hospodářství v ČSSR stejně jako ve všech hospodářsky vyspělých státech s podobnými klimatickými podmínkami a rozvinutým průmyslem a současně i oblastí s mimořádným technickohospodářským a politickým dopadem. Podílí se podstatným způsobem na spotřebě prvotních energetických zdrojů, jak vyplývá z následující tabulky: mil. tmp Tuzemská spotřeba prvotních energetických zdrojů celkem.
1970
1975
79, 5
92, 0
Spotřeba prvotních energetických zdrojů na výrobu centralizovaného tepla
17, 0
19, 7
22, 0
Spotřeba prvotních energetických zdrojů na výrobu decentralizovaného tepla
11, 7
12, 7
14, 8
0, 7
1, 1
1, 6
zdrojů na výrobu tepla celkem
29, 4
33, 5
38, 4
tj. % z tuzemské spotřeby prvotních energetických zdrojů
37, 0
36, 4
37, 3
Spotřeba prvotních energetických zdrojů na výrobu elektřiny pro
elektroteplo
Spotřeba prvotních energetických
1980 102, 9
Do výroby tepla tedy vkládáme téměř 40 % našich prvotních energetických zdrojů. Srovnatelný podíl elektřiny činí asi 25 %, Uvážíme-li dále, že energetická účinnost při výrobě tepla je zhruba dvojnásobná ve srovnání s výrobou elektřiny v kondenzačním cyklu, pak podíl tepla v užitné spotřebě energie je ještě daleko výraznější /asi 75 %/. Vzhledem k omezeným zásobám vhodných fosilních paliv a jejich progresivně rostoucím cenám na světových trzích je značná spotřeba prvotních energetických zdrojů na výrobu tepla nejpodstatnějším faktorem pro posuzování systémů zásobování teplem
- 2-
v současné době i ve výhledu. Mezi další charakteristické ukazatele lze pak řadit rozsah základních výrobních fondů, počet pracovníků, vliv na životní prostředí a především rozsah investičních prostředků vynakládaných na rozvoj těchto systémů, který se v ČSSR nyní pohybuje v rozmezí 3-5 mld. Kčs ročně. Zásobování teplem se uskutečňuje centralizovaným způsobem z ústředních zdrojů, tj. z elektráren, tepláren a výtopen a decentralizovaným způsobem z místních zdrojů, tj. objektových a domovních kotelen a individuálních topidel na všechny druhy paliv a energie. Předpokládaný vývoj potřeby tepla v ČSSR do r. 2000 rozdělený na oba tyto způsoby a rozvoj centralizovaného zásobování teplem jsou patrný z grafů v příloze č.1a2. Podíl centralizovaného zásobování teplem je převažující a trvale roste. Centralizované zásobování a v užším slova smyslu teplárenství umožňuje uplatnění velkých ústředních zdrojů tepla a kombinované výroby tepla a elektřiny. Centralizací tepelných výkonů lze dosáhnout úspor asi 10 % paliva, úspor pracovních sil a zlepšení, životního prostředí. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla umožňuje další výrazné úspory paliva ve výši 15-20 % ve srovnání s rozdělenou výrobou těchto energií v příslušných zdrojích. Charakteristika oblastí zásobování teplem tedy nespočívá pouze v dříve uvedených kvantitativních faktorech, ale má i výraznou kvalitativní stránku. Teprve spojení Obou těchto pohledů vytváří úplný obraz o významu zásobování teplem a jeho nejprogresivnější složky - teplárenství v období, kdy palivoenergetická bilance při nedostatku ušlechtilých a kvalitních pevných paliv a v budoucnu fosilních paliv vůbec se stává jedním ze základních limitujících článků rozvoje celého národního hospodářství. Rovněž vliv této problematiky na zachování přiměřené kvality životního prostředí a zajištění pracovních sil není zanedbatelný.
- 3Teplárenství v ČSSR má dlouhou a bohatou tradici. V některých obdobích bylo v čele světového technického vývoje v tomto oboru vůbec. Počínaje druhou polovinou dvacátých let byly postupně budovány velké soustavy centralizovaného zásobováni teplem v Praze, líští nad Labem, Brně a další, z nichž zejména soustava brněnská byla ve své době na špičkové Úrovni. Jejich společným znakem však bylo, že zajišťovaly teplo především pro průmyslové závody, rozvojem průmyslu byl také limitován jejich rozvoj. Teprve po roce 1948 dochází k rozmachu centralizovaného zásobování teplem v komplexním pojetí, kdy vzniká řada soustav zásobujících teplem celé aglomerace a dříve vybudované soustavy jsou dále rozšiřovány. Charakteristickým rysem se stává zajištění dodávek tepla z Ústředních zdrojů pro bytově-komunální sféru, především pro novou komplexní bytovou výstavbu. V druhé polovině 60. let a ještě počátkem 5. pětiletky se pod vlivem optimistických Úvah o možnostech využití ušlechtilých paliv začalo uplatňovat decentralizované zásobování z malých zdrojů a další potřebný rozvoj centralizovaného zásobování teplem na bázi naší tuzemské palivové základny, tj. především méněhodnotného hnědého uhlí, byl tím opožděn. V současné době a ve výhledu se centralizovaná zásobování stává nejenom záležitostí optimálního zabezpečení tepla a hospodárného využití paliv, ale i nutností a v podstatě jedinou možností, jak teplo pro obyvatelstvo a průmysl v potřebné výši zajistit. Současný stav rozvoje centralizovaného zásobování teplem u nás je charakterizován uhelnými teplárnami s protitlakými a odběrovými turbinami o výkonech 6, 12, 25, 55 a 66 MW, parními kotli 50, 75, 125, 150 a 210 t/h a horkovodními kotli 58 MWt a 116 MWt. Některé starší, kondenzační elektrárny s bloky 32 MW a 55 MW jsou postupně rekonstruovány na teplárny a v této souvislosti byly již vybudovány některé oblastní teplárenské soustavy /např. Opatovice, Hradec Králové, Pardubice, Komořany, Most, Litvínov, Chomutov/.
- 4-
Ukazuje se, že jedním ze základních výhledových směrů bude využití většiny elektráren, klasických i jaderných, pro dodávku tepla. To přináší zcela nové problémy v oblasti zdrojů a zejména tepelných sítí, související s odběrem tepla z elektráren, s dálkovou dopravou tepla, s postupnou integrací jednotlivých ostrovních soustav do soustav oblastních, s řízením provozu těchto soustav a pod. Vznik velkých oblastních soustav centralizovaného zásobování teplem je nezbytný zvláště při uplatnění jaderných zdrojů včetně jaderných výtopen, které vzhledem k charakteru svého provozu i k značnému výkonu potřebují dostatečně velkou a připravenou soustavu se špičkovými zdroji na fosilní paliva. Progresivní teplárenský program se neobejde bez řízení rozvoje a stanovení metod a nástrojů jeho prosazování a uplatňování. Resorty i národní výbory podílející se na zásobování teplem mají často různé i protichůdné zájmy, které je nutno sladit a podřídit jednotné koncepci. Především je třeba zamezit neefektivní výstavbu malých zdrojů tepla na tekutá a jiná kvalitní paliva, pro zásobování teplem využít v maximální míře moderně koncipované teplárenské systémy a důsledně prosazovat hospodárnost ve spotřebě tepla. Pak ovšem tato oblast přestává být záležitostí místních orgánů a naopak musí být jednotně technicky, metodicky i koncepčně řízena v souladu s celostátní palivoenergetickou politikou. Je nutno pozměnit dosavadní praxi, podle které se zásobování teplem pasivně přizpůsobovalo místním podmínkám. Při tom účelné soustřeďování a lokalizace spotřeby tepla mohou nejen vytvořit příznivé podmínky pro uplatnění centralizované dodávky tepla, ale přinést také značný celospolečenský efekt. Proto zásobování teplem a jeho progresivní technické řešení musí být pojaty nikoliv jako pasivní, ale jako aktivní prvek plánovitého rozvoje příslušných lokalit a celých oblastí.
- 5-
Zajištění tepla v potřebném množství pro národní hospodářství i obyvatelstvo je úkolem zásadního významu. Nedostatky na tomto úseku bezprostředně ovlivňují chod průmyslu, životní podmínky obyvatelstva a tím i politické nálady ve správních a průmyslových centrech státu. Rozvoj zásobování teplem musí vycházet z reálných možností národního hospodářství, charakterizovaných nedostatkem ušlechtilých a kvalitních pevných paliv, omezenými investičními možnostmi i zdroji pracovních sil a zhoršujícími se ekologickými podmínkami. Nelze proto v oblasti zásobování teplem postupovat dosavadním nesystémovým způsobem. Zajištění rozvoje zásobování teplem v potřebných proporcích za daných podmínek, potřeba důsledného využití značných racionalizačních možností a s tím spojený kvalitativně vyšší stupeň inženýrských řešení si nutně vynucují jednotné řízení a důsledný systémový přístup. Proto vláda ČSSR usnesením č. 130 ze dne 31. května 1979 schválila zásady dlouhodobé energetické politiky na Useku zásobování teplem a pověřila resort paliv a energetiky, aby metodicky a koncepčně řídil rozvoj centralizovaného zásobování teplem v rámci celé ČSSR a uplatňoval tak jednotnou státní palivoenergetickou politiku v této oblasti energetického hospodářství. Pro realizaci vytýčených zásad je však nutno vytvořit v oblasti zásobování teplem odpovídající právní podmínky. Proto bylo v uvedeném usnesení uloženo ministru paliv a energetiky ČSSR ve spolupráci s vedoucími zainteresovaných ústředních orgánů zhodnotit dosavadní právní úpravu a navrhnout potřebná normativní opatření k účinné právní regulaci zásobování teplem.
- 6II. Současná právní úprava zásobování národního hospodářství a obyvatelstva teplem je charakterizována celou řadou právních předpisů, k nimž lze ve stručnosti uvést: Zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, neuvádí výslovně mezi oblastmi, které jsou svěřeny federálnímu ministerstvu paliv a energetiky, centralizované zásobování teplem. Pouze v důvodové zprávě k zákonu /k § 56/ je uvedeno s odkazem na vyhlášku č. 38/1963 Sb., o zřizování a provozování zařízení pro výrobu a rozvod tepla, že federální mini sterstvo paliv a energetiky koordinuje rozvoj teplárenství a zásobování národního hospodářství teplem. Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny /elektrizační zákon/ zmocňuje v § 38 vládu, že může stanovit, že se tento zákon nebo některá jeho ustanovení vztahují i na jinou energii než elektrickou nebo na jiná energetická díla než pro výrobu nebo rozvod elektřiny. Vládní nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny /elektrizační zákon/, stanoví v § 18, že ustanovení § 22, 25 až 28 a 31 a § 34 odst. l elektrizačního zákona se vztahují přiměřeně také na zařízení pro rozvod tepla s příslušenstvím, a to tepelná vedení a tepelné stanice /výměníky, redukční a akumulační stanice/ do 2. rozlohy 30 m2 Citovaná ustanovení zákona upravují oprávnění k cizím nemovitostem při stavbě a provozu vedení a stanic. Vyhláška ÚSE č. 38/1963 Sb., o zřizováni a provozování zařízení pro výrobu a rozvod tepla, byla vydána na základě a v souladu se zásadami usnesení vlády ČSSR č. 1088/1960 a č. 321/1963. Vyhláška se vztahuje na výrobny tepla /s výjimkou drobných individuálních zařízení/, na zařízení pro veřejný rozvod /k dodávce tepla více spotřebitelům/ a na tepelné přípojky.
- 7 -
Ukládá povinnosti při zabezpečování tepelné energie a jejím využívání národním výborům, odvětví energetiky a jednotlivým správcům a investorům zařízení pro zásobování teplem. Zabývá se především otázkami zřizování, příslušnosti ke správě a provozování těchto zařízení. Vyhláška FMPE č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla, ve znění vyhlášky č. 107/1977 Sb. a vyhlášky č. 27/1980 Sb., upravuje dodavatelsko-odběratelské vztahy na úseku dodávek tepla ze soustav centralizovaného zásobování teplem. Vyhláška SPK č. 58/1972 Sb., o palivových a energetických základnách pro spotřebiče tuhých paliv, topných olejů, topných plynů a elektrické energie, opravňuje federální ministerstvo paliv a energetiky rozhodovat o přidělení tuhých paliv nebo topných plynů mj. pro tepelná zařízení a průmyslové kotle / od určeného výkonu /. Vyhláška MMH / bývalého ministerstva místního hospodářství/ č. 197/1957 Ú. l., o úplatě za ústřední /dálkové/ vytápění a za dodávku teplé vody, je především cenovým předpisem a upravuje rozvrh úplaty za dodávku tepla a teplé vody jednotlivým uživatelům v domě. Obsahuje však též dodávkové normy pro vytápění a dodávku teplé vody. Kromě výše uvedených obecně závazných právních předpisů upravujících některé otázky zásobování národního hospodářství a obyvatelstva teplem platí v této oblasti - technické normy - zejména ČSN 38 3350 - Zásobování teplem Všeobecné zásady - navrhování. - OEG 38 3012 - Provozní pravidla pro elektrárny a sítě, část 6, Rozvod tepla
- 8-
- cenové předpisy - Ceník VC-3/1, Cenový výměr ÚSE č. 20/1965 vč. doplňků, - připojovací podmínky pro odběr tepla z tepelných sítí - Směrnice ČEZ č. 21/1971 a Směrnice SEP č. 40/1971 /obě se vztahují jen na připojování k zařízením ve správě energetických podniků/. Z přehledu a charakteristiky právních předpisů upravujících otázky zásobování teplem v ČSSR vyplývá, že zatím není komplexní právní úprava této oblasti obdobná právní úpravě na úseku výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny /zákon č. 79/1957 Sb. / nebo na úseku výroby, rozvodu a využití topných plynů /zákon č. 67/1960 Sb. /. Tato skutečnost způsobila, že v oblasti centralizovaného zásobování teplem nebyly jednoznačně vymezeny povinnosti orgánů a organizací, podílejících se na rozvoji a provozu příslušných zařízení a zejména nebyl určen jediný koordinující ústřední orgán státní správy pro tuto oblast. Současná právní úprava je charakterizována roztříštěností, určitou nejednotností a některé předpisy již zastaraly a nevyhovují stávajícím potřebám. Nejucelenějším dosavadním právním předpisem je vyhláška č. 38/1963 Sb., která obsahuje některé zásady řízení rozvoje centralizovaného zásobování teplem, nezakotvuje však povinnost dodržování jednotné energetické politiky na tomto úseku, neurčuje ústřední orgán státní správy, který by metodicky a koncepčně řídil rozvoj centralizovaného zásobování teplem v ČSSR, ani neurčuje způsob a prostředky tohoto řízení. Řešení účinné právní regulace zásobování národního hospodářství, teplem cestou novelizace vyhlášky č. 38/1963 Sb. by podle provedeného vyhodnocení právní úpravy a její charakteristiky nemohlo zabezpečit komplexnost právní úpravy, přitom použití nižší právní normy by oslabovalo význam zásobování teplem jako výrazného činitele v palivoenergetickém hospodářství státu. Kromě toho nemá federální ministerstvo paliv a energetiky ve smyslu § 4 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev zákonné zmocnění k novelizaci této vyhlášky.
- 9-
Příprava a vydání zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla si vyžádá delšího časového období. Proto bylo nutné v této přechodné etapě upravit vztahy při řešení otázek zásobování národního hospodářství a obyvatelstva teplem v souladu s usnesením vlády ČSSR č. 130/1979 formou směrnic, z nichž základní je směrnice pro metodické a koncepční řízení rozvoje centralizovaného zásobování teplem schválená usnesením vlády ČSSR č. 384 ze dne 27. 11. 1980. Stanoví nutné procedurální a organizační podmínky pro realizaci zásad dlouhodobé energetické politiky na úseku zásobování teplem do doby vydání zákona. Určuje mimo" jiné postup při zpracování a schvalování rozvojových teplofikačních studií, resp. směrných energetických generelů - část teplo, bilancí potřeb tepla a jejich krytí, úkoly resortu paliv a energetiky a ostatních partnerů při řízení a přípravě rozvoje centralizovaného zásobování teplem a úkoly správců, provozovatelů a investorů zařízení pro zásobování teplem. V příloze směrnice jsou uvedeny organizace resortu paliv a energetiky pověřené řízením rozvoje centralizovaného zásobování teplem v ČSSR podle územní působnosti. Základním článkem v systému tohoto řízení jsou krajská střediska centralizovaného zásobování teplem zřízená u vybraných energetických podniků koncernů české energetické závody a Slovenské energetické podniky. Důsledné uplatnění směrnice zejména zamezí roztříštěnou výstavbu malých zdrojů tepla na tekutá a jiná kvalitní paliva a umožní využít výhod koordinovaného a účelného řešení zásobování teplem. Směrnice pro metodické a koncepční řízení rozvoje centralizovaného zásobování teplem schválená vládou ČSSR se tedy do doby vydání zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla stává základním dokumentem na tomto úseku. Na ni přímo navazují směrnice č. 3/1981 a č. 4/1981 federálního ministerstva paliv
- 10 -
a energetiky, které v podstatě obsahují prováděcí pokyny v oblasti rozvoje a v oblasti provozu a údržby zařízení pro zásobování teplem. Závaznost těchto směrnic federálního ministerstva paliv a energetiky je dána tím, že jejich obsah byl projednán a odsouhlasen mezirezortně s dotčenými ústředními orgány a byly vydány k provedení usnesení vlády. Uvedené akty nejsou však obecně závaznými právními předpisy, což oslabuje jejich účinnost. Jsou překlenovacími opatřeními k řešení a řízení zásobování teplem do doby, než bude provedena právní úprava všech vztahů a procesů v této oblasti zákonem a na něj" navazujícími prováděcími předpisy. Připravovaný zákon má za úkol zejména vytvářet právní vztahy a určit oprávnění i povinnosti jednotlivých článků podílejících se na procesu zásobování teplem. Tím, že zákon upraví postupy a vztahy vznikající v oblasti zásobování teplem již v etapě přípravy zpracování územně plánovací dokumentace a předprojektové dokumentace staveb, vyloučí se nežádoucí dopady na palivoenergetickou bilanci a další národohospodářské ztráty v důsledku dosavadního živelného řešení zásobování teplem. Rovněž utváření vztahů v oblasti výstavby a provozování zařízení pro zásobování teplem a v oblasti hospodaření s teplem dává předpoklad pro racionalizaci ve spotřebě paliv, energie, vody a v neposlední řadě i pracovních sil. Vzhledem k tomu, že zřizování zařízení pro výrobu a rozvod tepla má být podle navrhovaných zásad řešeno především cestou sdružování, zefektivní se využití bilančních prostředků i finančních a materiálových zdrojů. Důležitým a z hlediska dalšího rozvoje čs. teplárenství rozhodujícím faktorem je ustanovení zásady 2, kterým se ukládá federálnímu ministerstvu paliv a energetiky určovat koncepci
- 11 rozvoje zásobování teplem v ČSSR a metody jeho dodržování v souladu s jednotnou státní palivo energetickou politikou. Tento princip je právním vyjádřením skutečnosti, že oblast zásobování národního hospodářství a obyvatelstva není záležitostí jednotlivých resortů a místních orgánů, ale vyžaduje jednotné koncepční i metodické řízení z centra. To je kvalitativně vyšší a nová etapa řízení této oblasti. Při přípravě návrhu zásad zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla byla zkoumána rovněž právní úprava dané oblasti v evropských socialistických státech. V Polské lidové republice je problematika teplárenství řešena nařízeními ministra hornictví a energetiky upravujícími využívání tepelných sítí a ministra materiálně technického zásobování 6 podmínkách dodávky tepelné energie a podmínkách vytápění objektů. Všechna tato nařízení jsou vydána k provedení zákona o palivo energetickém hospodářství. V Německé demokratické republice v oblasti teplárenství platí nařízení ministra pro uhlí a energetiku o zásobování ústředně vytápěných obytných budov, jakož i průmyslových, živnostenských a veřejných staveb tepelnou energií. Nařízení ministra, které velmi podrobně, upravuje povinnosti dodavatelů tepelné energie, odběratelů tepla, provozovatelů zařízení k výrobě, rozvodu a spotřebě tepla a upravuje vztahy vznikající při řízení a plánování zásobování tepelnou energií a její spotřebě. Nařízení ministra určuje orgány, popřípadě osoby, odpovědné za zabezpečeni stabilního zásobování tepelnou energii, kterými v Německé demokratické republice jsou organizace resortu pro uhlí a energetiku. Nařízením je rovněž upraveno řízení zásobovacího procesu teplem a stanoveny normy vytápění. Ze Svazu sovětských socialistických republik jsme k informaci obdrželi pravidla používání tepelné energie vydaná
- 12 -
v souladu s usnesením Rady ministrů SSSR č. 726 ze dne 29. července 1967. Uvedená pravidla upravují základní podmínky dodávky tepla a jsou závazná jak pro organizace dodávající teplo, tak pro odběratele tepla bez ohledu na resortní příslušnost. Nejobsáhleji řeší problematiku teplárenství opatření ministra těžkého průmyslu Maďarské lidové republiky č. 9/1972 o jednotlivých otázkách dálkového dodávání tepla. Uvedené opatření je vydáno v souladu se zákonem o rozvoji, přenosu a rozdělování elektrické energie a obsahuje ustanovení upravující dodávku tepelné energie jak pro bytovou, tak průmyslovou sféru. Rozvoj centralizovaného zásobování teplem se provádí na základě rozvojových teplofikačních studií, které jsou zpracovány při respektování požadavků hospodaření s energií, urbanistických hledisek a stavebně technologických podmínek. Rozvojové teplofikační studie schvaluje Úřad pro hospodaření energií ministerstva těžkého průmyslu. Opatřením ministra těžkého průmyslu se rovněž stanoví povinnosti pro Státní energetickou a bezpečnostní inspekci v oblasti teplárenství, povinnosti investorů a provozovatelů zařízení pro zásobování teplem. Vztahy mezi zúčastněnými orgány jsou upravenyprocesně—právnímiustanoveními. V některých západních státech / NSR, Francie, Dánsko, Finsko aj. /, i přes zcela odlišný charakter základních vztahů daný principy kapitalistického podnikání, se v zásobování teplem uplatňují stále ve větší míře státní zájmy a jednotná politika vyjádřená též v právních předpisech a normách. Nejdále je v tomto směru Dánsko, kde byl již před několika lety vydán zákon o teple. Z průzkumu právní úpravy zásobování teplem v evropských státech vyplynulo, že systémový přístup k řešení této problematiky a právní úprava jednotlivých otázek nejsou specifickou
- 13 -
záležitostí ČSSR, ale naopak, že v zemích s* obdobnými klimatickými podmínkami a rozvinutým hospodářstvím je právní regulace, i když na různých úrovních, prováděna. Charakteristickým rysem těchto právních úprav je to, že se v nich odráží nezbytnost dodržování státní palivoenergetické politiky a centralizace řízení a že obsahují jednotná pravidla pro orgány a organizace činné v procesu zásobování teplem. Skutečnost, že právní úprava zásobování teplem v socialistických zemích není provedena speciálním zákonem, ale vyhláškami, nařízeními nebo opatřeními resortně příslušných ministrů vyplývá z odlišností v systému právního řádu a legislativní kompetence. V podmínkách čs. právního řádu a s ohledem na dynamický rozvoj zásobování teplem a jeho podíl v palivoenergetickém hospodářství státu je nezbytné, aby základní principy rozvoje zásobování národního hospodářství a obyvatelstva teplem, metody a nástroje řízení progresivní výroby i rozvodu a hospodárné spotřeby tepla byly stanoveny zákonem. Zákon o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla umožní pomocí instrumentů v něm zakotvených prosazovat záměry a cíle jednotné státní palivoenergetické politiky v této oblasti a na základě zmocnění k vydávání dalších obecně závazných právních předpisů k jeho provedení budou vytvořeny předpoklady takové právní úpravy, jaká již na úseku výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny byla založena zákonem č. 79/1957 Sb. a na úseku výroby, rozvodu a využití topných plynů zákonem č. 67/1960 Sb.
- 14 -
III.
K provedení navrhované právní úpravy výroby, rozvodu a spotřeby tepla má v souladu s čl. 37, odst. l, písm. b/ Ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., zákonodárnou pravomoc Federální shromáždění, neboť se jedná o věc svěřenou československé socialistické republice. Usnesením vlády ČSSR č. 130/1979 bylo uloženo federálnímu ministerstvu paliv a energetiky metodicky a koncepčně řídit centralizované zásobování teplem v celé ČSSR a byly stanoveny zásady dlouhodobé energetické politiky na úseku výstavby a provozu zařízení pro zásobování národního hospodářství a obyvatelstva teplem. Při posuzování, ústavní, problematiky navrhované právní úpravy nutno dále vycházet z čl. 17 a 21. ústavních zákonů, podle nichž patří do působnosti federace stanovit zásady průmyslové politiky, vykonávat v rozsahu stanoveném zákony Federálního shromáždění státní správu v odvětví energetiky a uskutečňovat v základních otázkách jednotnou technickou a investiční politiku. Koordinace a řízení výroby, rozvodu a spotřeby tepla v ČSSR, tj. zásobování národního hospodářství a obyvatelstva teplem, je z hlediska současné a zejména výhledové palivoenergetické situace obtížný úkol s významným společenským a ekonomickým dopadem. Hlavní roli zde musí sehrát řízení této oblasti podle zásad jednotné palivo energetické politiky jako součásti průmyslové politiky státu a racionální rozvoj této oblasti v souladu s jednotnou technickou a investiční politikou. Prosazováni a plné uplatňování těchto zásad v odvětví tepelné energie nezbytně vyžaduje vymezit na úrovni federálního zákona povinnosti orgánů, organizací i občanů, stanovit právní vztahy a postupy a určit úkoly ústředního orgánu státní správy - federálního ministerstva paliv a energetiky. Přijetím navrhovaného zákona o výrobě, rozvedu a spotřebě tepla se vhodně doplní stávající zákony č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, a č. 67/1960 Sb., o
- 15 -
výrobě, rozvodu a využití topných plynů, a vytvoří se tak soubor základních právních předpisů pro řízení energetického hospodářství ČSSR na jednotných principech. Vydání zákona nevyvolá žádné nové požadavky na státní rozpočet ani žádné nároky na zvýšení počtu pracovníků. Jednotný systém řízení úseku zásobování teplem byl již vybudován na základě usnesení vlády ČSSR č. 130/1979, kterým byly stanoveny zásady dlouhodobé energetické politiky na tomto úseku a zároveň uloženy úkoly a vytvořeny potřebné předpoklady k zabezpečení jejich realizace. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že vydáním zákona nevzroste ani administrativní náročnost v dané oblasti. X X X
Vydání zákona je odůvodněno:
- naší současnou a výhledovou palivoenergetickou situací, která je zásadním způsobem ovlivňována potřebou paliv na výrobu tepla a nadále neumožňuje využívat pro tuto oblast ve větším rozsahu nedostatková ušlechtilá paliva a kvalitní uhlí, - potřebou stanovení metod a nástrojů rozvoje centralizovaného zásobování teplem k dosažení úspor paliv při výrobě tepla, úspor pracovních sil a zlepšení čistoty ovzduší, - vytvořením podmínek pro důslednou racionalizaci ve spotřebě tepla, kde dosud jsou značné rezervy, - nutností řídit celou oblast zásobování tepleni v souladu s palivoenergetickou politikou státu, ekonomicky, efektivně a bez ohledu na místní zájmy,
- 16 -
- vyšším kvalitativním stupněm koncepčních řešení vyplývajícím z vytvoření velkých, soustav centralizovaného zásobování teplem, - nutností vytvořit v právním řádu odpovídající úpravu práv a povinností k dosažení výše uvedených cílů.
V Praze dne 6. prosince 1983
Předseda vlády ČSSR: Štrougal v. r.
Příloha č. l
obr. i VÝVOJ POTŘEBY TEPLA do roku 2000 v ČSSR
Příloha č. 2
obr. 2 ROZVOJ CENTRALIZOVANÉHO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM do roku 2000 v ČSSR
Príloha č. 3
Principy prováděcích předpisů k návrhu zásad zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla
la/ Obsah a způsob zpracování rozvojových teplofikačních dií, jejich projednávání a schvalování
stu-
Účelem předpisu je určit způsob zpracování rozvojových teplofikačnícli studií pro soustavy centralizovaného zásobování teplem ve vybraných územních celcích, rozsah a náplň těchto studií a postup při jejich předkládání, projednávání a schvalování. Rozvojové teplofikační studie se skládají z části koncepční /A/ a z části podrobné /B/, které jsou navzájem oddělitelné. Navzájem oddělitelné jsou rovněž jednotlivé díly dokumentace teplofikačních studií. část A je určena zejména pro potřeby ústředních orgánů při posuzování a rozhodování o volbě optimální varianty centralizovaného zásobování teplem; musí být zpracována ve všech případech a obsahuje shrnutí nejdůležitějších údajů /výchozí údaje, bilance potřeb tepla a jejich krytí a nároky na palivovou základnu, orientační výpočet ekonomické efektivnosti jednotlivých variant řešení, závěrečné vyhodnocení a orientační program investiční výstavby teplofikačních akcí/ se stručnými komentáři. Část B se zpracovává tehdy, jestliže je třeba podrobněji ověřit reálnost navrženého řešení /lokalizace a technický návrh/. Rozhodnutí, ve kterých případech se bude zpracovávat část B /resp. vybrané oddíly z této části/, přísluší federálnímu ministerstvu paliv a energetiky. Organizace odpovídající za návrh koncepce rozvoje centralizovaného zásobování teplem předkládají zpracované rozvojové
- 2-
teplofikační studie příslušným energetickým podnikům. Energetický podnik zašle jedno vyhotovení rozvojové teplofikační studie Státní energetické inspekci ČSR nebo Státní energetické inspekci SSR, která k tomuto materiálu vypracuje vyjádření z hlediska racionálního hospodaření s palivy a energií. Energetický podnik po předběžném projednání s organizací odpovědnou za zpracování rozvojové teplofikační studie a příslušným krajským národním výborem zpracuje k předložené rozvojové teplofikační studii stanovisko a s vyjádřením příslušné Státní energetické inspekce ČSR a Státní energetické inspekce SSR předloží tyto materiály federálnímu ministerstvu paliv a energetiky. Federální ministerstvo paliv a energetiky projedná návrh rozvojové teplofikační studie s Českou plánovací komisí nebo Slovenskou plánovací komisí, se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, s dotčeným krajským národním výborem a příslušnými ústředními orgány resortů, jichž se řešená problematika dotýká a s přihlédnutím k jejich stanoviskům schválí rozvojovou teplofikační studii.
1b/ Pravidla jednotného systému provozu a údržby zařízení pro zásobování teplem a způsob vedení technické evidence zařízení soustavy centralizovaného zásobování teplem a její obsah
Pravidla se vztahují na soustavy centralizovaného zásobování teplem, s výjimkou vnitřních zařízení a sekundárních rozvodů tepla, s veřejným rozvodem o maximálním tepelném zatížení vyšším než 25 MW. Racionální systém provozu a údržby soustav centralizovaného zásobování teplem spočívá v efektivní koordinaci řízení těchto činností s cílem zabezpečit maximální hospodárnost a spolehlivost dodávky tepla. V rámci dané soustavy centralizovaného zásobování teplem za tuto koordinaci odpovídá organizace, která provozuje veřejný rozvod tepla. Provoz a údržba zařízení centralizovaného zásobování teplem se řídí provozními pravidly pro elektrárny a sítě, místními provozními předpisy a normami. Základním předpokladem pro uplatnění racionálního systému provozu a údržby je jednotná technická evidence zařízení, kterou jsou povinni příslušní správci zajišťovat a předávat odpovědné organizaci. Provoz soustavy centralizovaného zásobování teplem musí být řízen podle závazného dispečerského řádu, který dá pověřené řídící organizaci oprávnění k řízení všech výtopen, tepelných sítí a předávacích stanic zapojených do společné soustavy. Tato organizace je zároveň povinna vypracovat dlouhodobý plán přípravy provozu za příslušnou pětiletku, který bude též obsahovat výkonovou bilanci a krytí potřeb tepla při zohlednění plánovaných Lezných a generálních oprav, výrobní bilanci a bilanci,potřeb paliv soustavy centralizovaného zásobování teplem.
- 2-
Správci zařízení centralizovaného zásobování teplem jsou povinná zabezpečovat preventivní údržbu, běžné a generální opravy rekonstrukce a havarijní opravy. Všechny tyto opravy a údržba s výjimkou havarijních oprav se řídí plánem, který se předkládá odpovědné organizaci. Odpovědná organizace koordinuje plány oprav a údržby v soustavě centralizovaného zásobování teplem s cílem zabezpečit plynulou a hospodárnou dodávku tepla a optimální využití opravárenských a údržbářských kapacit. Zásadou musí být ukončení rozhodujících oprav před topným obdobím. Pro jednotnou evidenci zařízení centralizovaného zásobování teplem slouží pasporty a výkazy, ze kterých se vychází při zpracování rozvojových teplofikačních studií, bilancí potřeb tepla a jejich krytí zdroji, při řízení provozu a údržby zařízení centralizovaného zásobování teplem, při výpočtu hydraulických a tepelných ztrát primární sítě. Výchozími podklady pro vyplňování pasportů zařízení centralizovaného zásobování teplem jsou revizní knihy a pasporty kotlů, turbogenerátoru a tlakových nádob, technická specifikace tepelných sítí, předávacích stanic a úpraven vody, záruční hodnoty výrobců a dodavatelů zařízení, katalogy dodavatelů paliv. Správci zdrojů, primárních tepelných sítí a předávacích stanic uvedou v pasportech a ve schématech změny ve skladbě nebo parametrech zařízení při jeho uvedení do provozu a jeho rekonstrukci, o změnách uvědomí odpovědnou organizaci za provoz a údržbu zařízení v soustavě centralizovaného zásobování teplem. Výkazy zdroje, rozvodu tepla a předávací stanice obsahují základní provozní a ekonomické údaje, které podléhají časovým změnám a proto se jednotlivé sloupce vyplňují vždy za uplynulý kalendářní měsíc podle dosažené skutečnosti. Jsou především podkladem pro aktualizované bilance tepla.
1c/ Jednotné připojovací podmínky odběrných zařízení k veřejným rozvodům tepla
Veřejným rozvodem tepla je část rozvodu od ústředního zdroje, která slouží k dodávce tepla více odběratelům. Ústředním zdrojem tepla je zdroj, vyrábějící teplo dodávané prostřednictvím rozvodu pro více objektů nebo technologických spotřebičů bez ohledu na způsob získávání tepla, jestliže je jeho instalovaný tepelný výkon vyšší než 6 MW. K připojení odběratele na veřejný rozvod tepla slouží tepelná přípojka, která končí u armatury, připojující odběrná zařízení. Tepelnou přípojku zřizuje investor nebo správce / vlastník / zařízení, která mají být na veřejný rozvod tepla připojena. Tepelnou přípojku lze zřídit jen se souhlasem organizace provozující veřejný rozvod tepla a za podmínek ji stanovených. Tepelná přípojka musí vyhovovat bezpečnostním předpisům a technickým normám. Provozovatel veřejného rozvodu tepla je povinen investorovi sdělit údaje potřebné pro bezpečné a hospodárné zřízení tepelné přípojky a stanovit závazné podmínky pro její připojení k veřejnému rozvodu tepla. Nejsou-li investorem tyto podmínky splněny, je provozovatel veřejného rozvodu oprávněn odmítnout její připojení. Tepelnou přípojku, která je součástí primárního rozvodu tepla, provozuje provozovatel veřejného rozvodu tepla. Tepelné přípojky, které jsou součástí sekundárního rozvodu tepla provozuje, není-li dohodnuto jinak, odběratel tepla. Připojováním nebo rozšiřováním tepelných přípojek se rozumí činnost investora přípojky.
- 2-
Provozováním tepelných přípojek se rozumí kromě činnosti opojené s jejich vlastním provozem také povinnost pečovat o jejich údržbu a opravy. Postup při připojování stanoví technické normy. Odběrným zařízením jsou tepelné spotřebiče a rozvodné potrubí. Odběrná zařízení zřizuje a provozuje odběratel teplá. Odběrná zařízení musí vyhovovat bezpečnostním předpisům a technickým normám; nevyhovují-li těmto podmínkám, nesmí být ani tepelná přípojka, která slouží dopravě tepla, připojena na veřejný rozvod tepla. Předávací stanici, není-li dohodnuto jinak, provozuje provozovatel tepelné přípojky. Pracovníci organizace provozující veřejný rozvod tepla jsou oprávněni kontrolovat předávací stanice, tepelné přípojky a odběrná zařízení, zda vyhovují připojovacím podmínkám.
Postup při změně teplonosné látky Za změnu teplonosné látky se považuje přechod z páry na horkou vodu. Týká-li se změna teplonosné látky většího počtu odběratelů, projedná ji energetický podnik s příslušným národním výborem a zároveň o ní uvědomí odběratele, jichž se změna týká, v přiměřené lhůtě před začátkem roku, v němž má být změna provedena. Úpravu odběrných zařízení ve vlastnictví nebo trvalém užívání bytových družstev a občanů provede na svůj náklad organizace realizující změnu teplonosné látky v soustavě centralizovaného zásobování teplem.
- 3-
Odběratelé tepla připojení na tepelnou přípojku jsou povinni, s výjimkou případů uvedených v předchozím odstavci, dát na svůj náklad upravit svá odborná zařízení tak, aby byly zachovány zásady bezpečného provozu. Odběratelé tepla jsou povinni umožnit pracovníkům energetických podniků, případně pracovníkům organizací, kteří prokazatelně pracují na úkolech spojených se změnou teplonosné látky, přístup ke všem odběrným tepelným zařízením, která jsou v jejich objektech.
2a/ Ochranná pásma
Ochranným pásmem je prostor v bezprostřední blízkosti rozvodu tepla, který je určen k zabezpečení plynulého provozu rozvodu a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Ochranná
pásma
*
veřejných rozvodů tepla a tepelných pří-
pojek jsou vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na rozvod nebo tepelnou přípojku. Tato vzdálenost bude určena pro parovody a horkovody v závislosti na jmenovité světlosti potrubí a tlaku teplonosného media. Rozvody, jimiž se teplo dopravuje ve městech, sídlištích a v souvisle zastavěných obcích se ochrannými pásmy nechrání. Ochrana těchto rozvodů je stanovena technickými normami. Správci, vlastníci a uživatelé nemovitostí, jakož i další organizace a občané jsou povinni v ochranném pásmu se zdržet všeho, co by mohlo ohrozit rozvody tepla a plynulost a bezpeč• nost jejich provozu. V ochranných pásmech nesmí být zřizovány stavby, popřípadě prováděny práce, které by mohly poškodit rozvod tepla, popřípadě jeho izolace. Konkrétní ochranné pásmo, jakož i stanovení druhů činností, které jsou v něm omezeny či zakázány, určí příslušný orgán územního plánování na návrh investora rozvodu tepla. Omezení v ochranných pásmech vznikají dnem právní moci rozhodnutí o umístění stavby a zanikají zrušením zařízení pro rozvod tepla. Došlo-li při zřizování ke styku rozvodu tepla s elektrickým vedením, plynovodem, ropovodem, podzemním potrubím pro pohonné látky či s dalším zařízením, které je chráněno ochranným pásmem
- 2-
podle zvláštního předpisu, je nutno tato zařízení zřizovat tak, aby byla dodržena minimálně ochranná pásma stanovená pro tato zařízení. O podmínkách styku rozvodu tepla s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly platí předpisy o styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními /vyhláška č. 137/1958 Ú. l. / a technické normy.
2b/ Pravidla hospodaření s teplem při jeho výrobě, rozvodu a spotřebě
Organizace vyrábějící a dodávající teplo jsou povinny: - používat zařízení pro výrobu a rozvod tepla vybavených potřebnou měřicí, regulační, automatizační a zabezpečovací technikou, o nichž je prokázáno, že vyhovují příslušným bezpečnostním předpisům a technickým normám; - sledovat trvale měrné spotřeby tepla, zavádět technicky zdůvodněné normy spotřeby a snižovat je racionalizačními opatřeními; - udržovat zařízení pro výrobu a rozvod tepla v dobrém technickém stavu, nevyhovující rekonstruovat a zastaralá včas vyměňovat za hospodárnější a technicky dokonalejší; - trvale kontrolovat a operativně řídit hydraulické veličiny v teplárenských soustavách, kde teplonosnou látkou je horká nebo teplá voda; - provoz zařízení pro výrobu a rozvod tepla řídit podle provozního řádu, který musí být vypracován individuálně pro každý zdroj i předávací stanici; - vést pro soustavy centralizovaného zásobování teplem v topném období záznamy předpovědi počasí. Na základě těchto předpovědí stanovit předběžný provozní režim zdrojů a předávacích stanic; - dodržovat dodávkové normy pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody.
- 2-
Odběratelé tepelné energie a teplé užitkové vody jsou povinni: - řídit teplotu ve vytápěných prostorách regulačními armaturami otopných těles a nikoliv trvalým větráním; - instalovat v maximální míře a řádně udržovat termostatické ventily k regulaci teploty ve vytápěných prostorách a to především nebytových; - měřit odběr tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody; - dodržovat horní hranice teplot ve vytápěných prostorách.
3/ Projednávání územně plánovací dokumentace / vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a federálního ministerstva paliv a energetiky /
Orgán Územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci, si vyžádá od energetického podniku podklady o zásobování teplem. Pro vybrané územní celky / zásada 3/ jsou těmito podklady rozvojové teplofikační studie schválené federálním ministerstvem paliv a energetiky, pro ostatní území závazné stanovisko energetického podniku. Zpracovatel územně plánovací dokumentace vyhodnotí rozvojovou teplofikační studii, popřípadě závazné stanovisko. V případě jejich nesouladu s dalšími podklady pro územně plánovací dokumentaci je pořizovatel územně plánovací dokumentace povinen tento rozpor projednat s organizací, která zabezpečila zpracování rozvojové teplofikační studie a s federálním ministerstvem paliv a energetiky; jestliže územně plánovací dokumentace má být zpracovávána na základě závazného stanoviska energetického podniku, je pořizovatel územně plánovací dokumentace povinen případný rozpor projednat s tímto podnikem. Územně plánovací dokumentace musí kromě náležitostí stanovených předpisy o územním plánování obsahovat dále: a/ stávající bilance potřeb tepla řešeného území a jejich krytí zdroji b/ přehled o stávajících ústředních zdrojích tepla včetně údajů o palivových základnách c/ výhledové bilance potřeb tepla řešeného území
- 2-
d/ návrh zásobování teplem ve výhledu, zejména zásady pro decentralizované zásobování teplem a podrobnější způsob řešení centralizovaného zásobování teplem e/ přehled o potřebě paliv ve výhledu •
f/ návrh investiční výstavby soustavy centralizovaného zásobování teplem g/ přehled o potenciálních druhotných a netradičních zdrojích tepla.
