ALGORITMY ŘÍZENÍ VE VÝROBĚ A ROZVODU TEPLA - VÝPOČTOVÝ SOFTWARE PRO SIMULACI PROVOZU ZOKRUHOVANÝCH TEPELNÝCH SÍTÍ disertační práce
CONTROL ALGORITHS IN HEAT GENERATION AND DISTRIBUTION SOFTWARE FOR SIMULATION OF CIRCLE HEAT NETWORKS OPERATION Doctoral Thesis
autor:
Ing. Michal PRINC
školitel:
prof. Ing. Jaroslav BALÁTĚ, DrSc.
studijní obor: Technická kybernetika rok:
2006
Děkuji mému školiteli prof. Jaroslavovi Balátěmu z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně za vedení mého doktorského studia, jeho odborné konzultace, cenné rady a pomoc při vypracování této disertační práce. Zároveň děkuji zástupcům teplárenské společnosti United Energy, a.s. Most-Komořany za odborné informace z teplárenské praxe a za poskytnutí rozsáhlého množství provozních dat, která jsem mohl v této práci analyzovat a která mi umožnila demonstrovat praktické použití vzniklé aplikace. Předkládaná
práce
byla
také
podporována
grantovým
projektem GAČR č. 101/01/0345 „Řídicí algoritmy vyšší úrovně pro řízení rozlehlých teplárenských soustav s vlivem na snižování cen energií a zlepšování životního prostřed“ a dále grantem Fondu rozvoje vysokých škol č. MŠMT G1 68/2001 „Vývoj výpočtového programu pro simulaci provozu tepelných sítí.“ Speciální poděkování patří také mé ženě Lence za obětavost a všestrannou podporu. Ing. Michal Princ Rožnov pod Radhoštěm, duben 2006
ABSTRAKT Předkládaná disertační práce se zabývá modelováním a simulací tlakových,
průtokových
a
teplotních
poměrů
v
zokruhovaných
tepelných sítích soustav centralizovaného zásobování teplem (SCZT). Předmětem práce bylo vytvoření výpočtového programu, který by umožnil
na
základě
stanovených
parametrů
potrubní
sítě,
definovaných výkonů zdrojů a potřeb odběrů spotřebitelů určit rozložení tlaků, průtoků a teplot podél jednotlivých potrubí. Uvedený program lze aplikovat na jakoukoliv potrubní síť s jedním či více zdroji tepla, kde teplonosným mediem je pára nebo horká voda. Pro výpočet hmotnostních toků v jednotlivých větvích zokruhované tepelné sítě je použita metoda tzv. okruhových průtoků. Jedná se o analogii metody elektrických smyček používané v elektrotechnice. Elektrickému proudu zde odpovídá hmotnostní tok, napětí odpovídá tlak a elektrickému odporu odpovídá odpor hydraulický. Jestliže aplikujeme na definovanou síť 1. a 2. Kirchhoffův zákon, získáme soustavu nelineárních algebraických rovnic, jejímž řešením jsou sledované veličiny. Uvedené výpočty mají svůj praktický význam nejenom při projekci rozvodných sítí, ale především při samotném provozu. Možnost simulace poměrů v síti pro různé výkony zdrojů nebo různé odběry spotřebitelů může být pro dispečery v teplárnách velmi užitečná. Z dosažených výsledků lze vysledovat jaké parametry bude mít proudící medium v různých místech potrubní sítě, jaký je smysl proudění v jednotlivých větvích a také jaké budou teplotní a tlakové ztráty v potrubích pro zadané odběry. Je možno také porovnávat hodnoty jednotlivých veličin v různých místech potrubní sítě a určit tak oblasti, v nichž nabývají svých mezních hodnot. V neposlední řadě lze s pomocí tohoto produktu řešit simulaci hydraulických a teplotních poměrů
při
eventuálním
odpojování
nebo
připojování
nového
spotřebitele a také při různých provozních stavech z hlediska odběrů v průběhu ročního období. Součástí práce je i prezentace výsledků statických a dynamických simulací, jež byly pomocí vzniklého software provedeny. Jedná se o aplikaci uvedeného programu na dvě konkrétní tepelné sítě: •
Elektrárna Bohunice - Leopoldov, Hlohovec
•
Litoměřice
ABSTRACT The dissertation deals with the modeling and the simulation of hydraulic and heat proportions in district heating (DH) circle heat networks. To create a complex computational program for pressure, flow and temperature ratio simulations in heat networks was the main goal. The software calculates pressures, flows and temperatures in particular places in the network, then pressure and heat losses in particular pipelines. The calculation runs based on the defined network parameters, source delivery and consumer‘s demands. It can be applied to circle and radial heat supply networks with one or more heat sources, where steam or hot water as a heat-carrier medium can be used. There was used the method of so called circle flow for calculating the mass flow in separate branches of circle piping system. It is an analogy of
the method of
loop current, which is used in
electrotechnics. The mass flow corresponds here to the electric current, the pressure corresponds to the voltage and the hydraulic st
resistance corresponds to the electric resistance. If we apply the 1
nd
and 2
Kirchhoff’s Law to the defined heat network, we obtain the
system of non-linear algebraic equations that are solved by means of numeric methods. The stated calculations have their practical importance not only for planning of heat networks but above all in the operation itself. The possibility to simulate the proportions in the network for various operating conditions i.e. for various output of sources or for various loads of consumers and also monitoring time behaviour at changes of operating conditions is very useful for dispatchers in power and heating plants. A key part of the dissertation is focused on results of static and dynamic simulations, which were made using the created software. It deals with the analysis of hydraulic and heat relations in the following real heat networks: •
DH Power Plant Bohunice - Leopoldov, Hlohovec (Slovak Republic)
•
DH Litoměřice (Czech Republic)
Obsah
ABSTRAKT..........................................................................................3 ABSTRACT .........................................................................................4 SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................8 SEZNAM TABULEK...........................................................................10 SEZNAM SYMBOLŮ .........................................................................11 1 ÚVOD............................................................................................16 2 STRUČNÝ PŘEHLED SOUČASNÉ SITUACE V PŘEDMĚTNÉ PROBLEMATICE ..........................................................................20 3 CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE ..........................................................25 4 MATEMATICKO – FYZIKÁLNÍ ANALÝZA TEPELNÝCH SÍTÍ .......26 4.1 Popis hydraulických poměrů v potrubním systému .................26 4.2 Popis teplotních poměrů v potrubním systému........................33 5 VÝPOČTOVÉ PRINCIPY ..............................................................37 5.1 Princip výpočtu hydraulických poměrů ....................................37 5.1.1 Metoda okruhových průtoků ............................................37 5.1.2 Rozbor tepelné sítě z hlediska topologické struktury .......43 5.1.3 Popis fází výpočtu hydraulických poměrů ........................49 5.2 Princip výpočtu teplotních poměrů ..........................................52 5.3 Stanovení průměrného dopravního zpoždění v tepelné síti a určení polohy referenčního bodu .........................................55 5.4 Princip algoritmu pro sledování dynamiky horkovodních sítí ...60 6 POPIS VYTVOŘENÉHO VÝPOČTOVÉHO PROGRAMU PRO SIMULACI PROVOZU ZOKRUHOVANÝCH TEPELNÝCH SÍTÍ SIMTS ...........................................................................................63 6.1 Položka „Soubor“ ....................................................................65 6.2 Položka „Editace“....................................................................71
6.3 Položka „Výsledky“ .................................................................73 6.4 Položka „Výsledky – Graf – Dynamika“...................................80 7 HLAVNÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ VYTVOŘENÉHO PROGRAMU .....84 7.1 Využití při operativním řízení dodávky tepla horkovodem........84 7.2 Využití při optimalizaci provozu teplárenských soustav s více zdroji tepla..............................................................................93 7.3 Další možnosti využití .............................................................97 8 REALIZOVANÉ VÝPOČTY PRO REÁLNÉ TEPLÁRENSKÉ SOUSTAVY ................................................................................100 8.1 SCZT EBO - Leopoldov, Hlohovec........................................100 8.1.1 Výsledky výpočtu statických poměrů ve větvích.............103 8.1.2 Výsledky výpočtu statických poměrů v uzlech ...............106 8.2 SCZT Litoměřice...................................................................109 8.2.1 Výsledky výpočtu statických poměrů ve větvích.............113 8.2.2 Výsledky výpočtu statických poměrů v uzlech ...............117 8.2.3 Korekce a filtrace měřených dat ....................................126 8.2.4 Topné charakteristiky ....................................................127 8.2.5 Analýza závislosti průměrného dopravního zpoždění a polohy referenčního bodu horkovodní sítě na čase.....136 8.2.6 Dynamické simulace s výpočtovým programem SIMTS 140 9 ZHODNOCENÍ ............................................................................147 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................149 SEZNAM VLASTNÍCH PRACÍ .........................................................153 CURRICULUM VITAE .....................................................................157
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23 Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Obr. 27 Obr. 28 Obr. 29
Rozdíl mezi klasickou kondenzační elektrárnou a teplárnou s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla............................16 Jednotlivé články teplárenských soustav..............................17 Ukázka původní verze programu Stat v OS MS DOS – zadávání vstupních hodnot...................................................21 Ukázka původní verze programu Stat v OS MS DOS – prezentace výsledků ............................................................21 Porovnání výsledků výpočtu ρs na mezi sytosti páry.............31 Porovnání výsledků výpočtu ρs v okolí meze sytosti páry .....32 Porovnání výsledků výpočtu ρs v okolí meze sytosti páry .....32 Porovnání výsledků výpočtu ρs v okolí meze sytosti páry .....33 Schéma jednoduché sítě......................................................37 Blokové schéma algoritmu MOP ..........................................42 Blokové schéma algoritmu pro určení vektoru U ..................45 Blokové schéma algoritmu pro určení incidenční matice B ..48 Celkové blokové schéma algoritmu pro určení hydraulických poměrů.................................................................................51 Blokové schéma algoritmu pro určení teplot.........................54 Blokové schéma algoritmu pro určení polohy referenční bodu tepelné sítě ..........................................................................58 Blokové schéma algoritmu pro sledování dynamiky horkovodních sítí..................................................................62 Úvodní okno programu.........................................................64 Standardní dialogové okno pro výběr vstupního datového souboru................................................................................65 Ukázka způsobu uložení vstupních dat ve formě textového souboru................................................................................68 Ukázka způsobu uložení vstupních dat ve formě xls souboru69 E/R (Entity/Relationship) diagram datové struktury ..............69 Ukázka způsobu uložení vstupních dat ve formě databázového mdb souboru.......................................70 Úvodní editační okno pro zadávání obecných parametrů potrubní sítě .........................................................................72 Editační okno pro zadávání parametrů jednotlivých větví sítě72 Editační okno pro zadávání parametrů jednotlivých uzlů sítě73 Okno výpočtového programu s rozvinutou položkou Výsledky - Tabulka..............................................................................73 Ukázka prezentace výsledků výpočtu statických poměrů v tabelární formě – větve ........................................................75 Ukázka prezentace výsledků výpočtu statických poměrů v tabelární formě - uzly ...........................................................75 Okno výpočtového programu s rozvinutou položkou Výsledky – Graf – Statika....................................................................76
Obr. 30 Ukázka prezentace výsledků výpočtu statických poměrů v grafické formě ......................................................................77 Obr. 31 Okno výpočtového programu s rozvinutou položkou Výsledky – Výstup...............................................................................78 Obr. 32 Ukázka uložení výsledků výpočtu statických poměrů v xls souboru................................................................................78 Obr. 33 Ukázka uložení výsledků výpočtu statických poměrů v txt souboru................................................................................79 Obr. 34 Ukázka způsobu uložení vstupních dat (aktualizovaných hodnot v daných časových okamžicích) pro účely sledování dynamiky horkovodní sítě.....................................................81 Obr. 35 Okno výpočtového programu s rozvinutou položkou Výsledky – Graf – Dynamika ...............................................................82 Obr. 36 Vzhled obrazovky po vybrání jedné z položek v menu Výsledky – Graf – Dynamika ................................................83 Obr. 37 Ukázka grafického zobrazení časových průběhů teploty ve vybraných uzlech 0, 6, 15.....................................................83 Obr. 38 Možné začlenění simulačního modulu do řídicího systému ..86 Obr. 39 Algoritmus kvalitativně-kvantitativního způsobu řízení výkonu horkovodu s horkovodními kotli jako zdroji tepla ..................87 Obr. 40 Ukázka idealizovaného průběhu topné charakteristiky.........90 Obr. 41 Ukázka reálné topné charakteristiky zpracované z naměřených dat.................................................................90 Obr. 42 Využití programu SIMTS pro řízení dodávky tepelné energie do zokruhované horkovodní sítě v reálném čase .................92 Obr. 43 Původní schéma SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec.........101 Obr. 44 Upravené schéma SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec ......101 Obr. 45 Statické poměry v jednotlivých větvích SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec..........................................................103 Obr. 46 Vypočítané průtoky v jednotlivých větvích (1-33) SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec..........................................................104 Obr. 47 Detail průtokových poměrů ve vybraných větvích 2-33.......104 Obr. 48 Vypočítané rychlosti media v jednotlivých větvích SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec.......................................................105 Obr. 49 Vypočítané tlakové ztráty v jednotlivých větvích SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec..........................................................105 Obr. 50 Statické poměry v jednotlivých uzlech SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec..........................................................106 Obr. 51 Vypočítané hodnoty tlaku v jednotlivých uzlech SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec..........................................................107 Obr. 52 Vypočítané hodnoty teplot v jednotlivých uzlech SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec..........................................................107 Obr. 53 Tlakový diagram přívodního potrubí EBO – Leopoldov, Hlohovec ............................................................................108 Obr. 54 Výchozí přehledové schéma SCZT Litoměřice...................109 Obr. 55 Popisové schéma tepelné sítě Litoměřice s očíslováním větví a uzlů .................................................................................110
Obr. 56 Statické poměry v jednotlivých větvích horkovodní soustavy Litoměřice (část 1) .............................................................113 Obr. 57 Statické poměry v jednotlivých větvích horkovodní soustavy Litoměřice (část 2) .............................................................114 Obr. 58 Vypočtené průtoky v jednotlivých větvích horkovodní soustavy Litoměřice ..........................................................................115 Obr. 59 Vypočtené rychlosti media v jednotlivých větvích horkovodní soustavy Litoměřice ...........................................................115 Obr. 60 Vypočtené tlakové ztráty v jednotlivých větvích horkovodní soustavy Litoměřice ...........................................................116 Obr. 61 Statické poměry v jednotlivých uzlech horkovodní soustavy Litoměřice (část 1) .............................................................117 Obr. 62 Statické poměry v jednotlivých uzlech horkovodní soustavy Litoměřice (část 2) .............................................................118 Obr. 63 Vypočtené hodnoty teplot v jednotlivých uzlech horkovodní soustavy Litoměřice ...........................................................119 Obr. 64 Vypočtené hodnoty tlaků v jednotlivých uzlech horkovodní soustavy Litoměřice ...........................................................119 Obr. 65 Vypočtené hodnoty tlaků v relaci s výškovými poměry .......121 Obr. 66 Tlakový diagram části horkovodní soustavy Litoměřice......122 Obr. 67 Grafické znázornění polohy referenčního bodu v horkovodní síti ......................................................................................123 Obr. 68 Hodnoty tlaků vypočtené pomocí programu SIMTS v relaci s hodnotami poskytnutými United Energy, a.s....................125 Obr. 69 Relace mezi průměrným dopravním zpožděním a celkovým odběrem sítě během dne 11. 12. 2003...............................137 Obr. 70 Relace mezi průměrným dopravním zpožděním a celkovým odběrem sítě během dne 27. 1. 2004.................................138 Obr. 71 Relace mezi průměrným dopravním zpožděním a celkovým odběrem sítě během dne 29. 8. 2003.................................139 Obr. 72 Dynamická simulace tlakových poměrů v okolí hydraulicky nejvzdálenějšího odběratele pro dny 3. - 5. 12. 2003 .........143 Obr. 73 Dynamická simulace průtokových poměrů ve větvích č. 1 a 57 pro dny 3. - 5. 12. 2003 ......................................................144 Obr. 74 Dynamická simulace teplotních poměrů v uzlech č. 1, 2, 4, 6, 8, 9 a 11 pro dny 3. - 5. 12. 2003 .......................................145 Obr. 75 Dynamická simulace – velikost průměrného dopravního zpoždění pro dny 3. - 5. 12. 2003.......................................146
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4
Výškové rozdíly jednotlivých uzlů SCZT Litoměřice vzhledem ke zdroji .............................................................................120 Výsledky statických výpočtů pro den 11. 12. 2003 .............137 Výsledky statických výpočtů pro den 27. 1. 2004 ...............138 Výsledky statických výpočtů pro den 29. 8. 2003 ...............139
SEZNAM SYMBOLŮ symbol
jednotka
význam
∑ξ
[-]
součet
koeficientů
vnitřních
odporů
v uvažovaném úseku potrubí λ
[-]
součinitel tření
ρ
-3 [kg.m ]
měrná hmotnost proudící tekutiny
ρ1
[kg.m-3]
měrná hmotnost proudící tekutiny na začátku potrubí
ρ2
[kg.m-3]
měrná hmotnost proudící tekutiny na konci potrubí
ρS
-3
[kg.m ]
střední hodnota měrné hmotnosti páry v úseku potrubí
λ iz
[W.m-1.K-1] součinitel tepelné vodivosti izolace
λ tr
[W.m .K ] součinitel tepelné vodivosti materiálu potrubí
λz
[W.m-1.K-1] součinitel tepelné vodivosti půdy
αv
[W.m .K ] součinitel přestupu tepla na vnější straně potrubí
αu
[W.m-2.K-1] součinitel přestupu tepla na vnitřní straně potrubí
∆ϑ
[°C]
teplotní spád
ηČ
[-]
účinnost čerpacího agregátu
atz
[Pa]
absolutní tlak na prahu zdroje ve výchozím uzlu
ZDROJE bdisp
[Kč/GJ]
dispečerský poměrný přírůstek nákladů zdroje
-1
-2
-1
-1
pro výrobu jednotky tepla
symbol
jednotka
význam
ZDROJE bDOD
[-]
poměrný přírůstek spotřeby tepelného výkonu v palivu [W] na jednotku dodávaného tepelného výkonu [W]
bEZDROJE , DOD
[-]
poměrný
přírůstek
vyráběného
elektrického
výkonu [W] na jednotku dodávaného tepelného výkonu [W] (u teplárny)
bEZDROJE ,SPOTŘ
[-]
poměrný přírůstek spotřeby elektrického výkonu [W] na jednotku dodávaného tepelného výkonu [W] (u výtopny)
c
[J.kg-1.K-1] měrná tepelná kapacita proudícího media
cPAL
[Kč/GJ]
průměrná cena paliva potřebného pro výrobu jednotky tepla
cE
DOD
[Kč/GJ]
cena
vyrobené
jednotky
elektrické
energie
dodané do elektrizační sítě (prodej elektřiny u tepláren), cE
SPOTŘ
[Kč/GJ]
cena spotřebované jednotky elektrické energie odebírané z elektrizační sítě (nákup elektřiny u výtopen),
d
[m]
vnitřní průměr potrubí
diz
[m]
vnější průměr izolace
diz
[m]
vnější průměr izolace
du
[m]
vnitřní průměr potrubí
dv
[m]
vnější průměr potrubí
e
[-]
váhový koeficient
symbol
jednotka
význam
eps1
[Pa]
zvolená přesnost výpočtu tlakové diference okruhů
eps2
[%]
zvolená přesnost výpočtu tlaku v uzlech
ETd
[h]
průměrné dopravní zpoždění
h
[m]
hloubka uložení potrubí
∆h
[m]
výškový rozdíl mezi počátečním a koncovým průřezem potrubí
h1
[m]
vertikální
vzdálenost
počátečního
průřezu
potrubí od zvolené horizontální úrovně h2
[m]
vertikální vzdálenost koncového průřezu potrubí od zvolené horizontální úrovně
Hi
[Pa]
činný tlak v i-té větvi
k
[m]
absolutní drsnost vnitřního povrchu potrubí
L
[m]
délka rovných částí potrubí
M, MV
[kg.s ]
hmotnostní tok tekutiny potrubím
M1
[kg.s-1]
hmotnostní tok v 1. větvi,
M2
[kg.s ]
hmotnostní tok v 2. větvi
n
[-]
počet odběratelů
p1
[Pa]
statický tlak proudící tekutiny na začátku potrubí
p2
[Pa]
statický tlak proudící tekutiny na konci potrubí
pS
[Pa]
střední hodnota tlaku syté páry v uvažovaném
-1
-1
úseku potrubí ∆p
[Pa]
tlaková ztráta v uvažovaném úseku potrubí
∆pZ
[Pa.m-1]
tlaková ztráta připadající na 1 m potrubí
symbol
jednotka
význam
p (n) j
[Pa]
tlak v j-tém uzlu při n-té vnější iteraci
p (n+1) j
[Pa]
tlak v j-tém uzlu při (n+1)-ní vnější iteraci
PT
[W]
tepelný výkon horkovodu
PČ
[kW]
čerpací práce
(i ) PTZDROJE [MW] , DOD
množství dodávané tepelné energie z i-tého tepelného zdroje
& Q z1
[W]
tepelná ztráta při nadpovrchovém uložení potrubí
& Q z2
[W]
tepelná ztráta při podpovrchovém uložení potrubí
Q(i)
[t/h]
odběr jednotlivých odběratelů
Q(zdroje)
[t/h]
celkový výkon zdroje (zdrojů zařazených do společné sítě)
R
[m2s-2K-1]
r
[Pa.s2.kg-2] hydraulický odpor potrubí
ri
[Pa.s2.kg-2] hydraulický odpor i-té větve
siz
[m]
tloušťka izolace
s
[h]
směrodatná
plynová konstanta páry v potrubí
odchylka
dopravních
zpoždění
jednotlivých odběratelů S
[m2]
tv
[ C]
teplota okolního vzduchu (venkovní teplota)
tu
[oC]
teplota teplonosného media
tuk
[oC]
teplota proudícího media na konci uvažovaného
o
průtočný průřez potrubí
úseku potrubí
symbol
jednotka
význam
tuz
[oC]
teplota
proudícího
media
na
začátku
uvažovaného úseku potrubí tuk1
[oC]
teplota media přitékajícího z 1. větve
tuk2
[oC]
teplota media přitékajícího z 2. větve
tz
[ C]
teplota půdy
Td
[h]
dopravní
o
zpoždění
jednotlivého
spotřebitele
od zdroje TS
[K]
UL
[W.m .K ] délkový koeficient prostupu tepla
v
[%]
střední teplota páry v úseku potrubí -1
-1
variační koeficient vyhodnocený při statistické analýze
dopravních
zpoždění
jednotlivých
odběratelů -1
w
[m.s ]
rychlost proudění
w1
[m.s-1]
rychlost proudící tekutiny na začátku potrubí
w2
[m.s-1]
rychlost proudící tekutiny na konci potrubí
V textové části jsou dále použity tyto zkratky:
MOP
metoda okruhových průtoků
SCZT
soustava centralizovaného zásobování teplem
CHP
Combined Heat and Power Generation
DH
District Heating
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
16
1 ÚVOD Předmětem mého doktorského studia ve studijním programu „Chemické a procesní inženýrství“, oboru „Technická kybernetika“ bylo studium algoritmů řízení ve výrobě a rozvodu tepelné energie. Tematicky spadá předkládaná disertační práce do oblasti teplárenství, které je nedílnou a významnou součástí energetického sektoru hospodářství. Jako prostředek k úspornému využívání primárních paliv a energií přináší nemalé efekty v oblasti ekonomiky i ochrany životního prostředí a může přispívat k životní úrovni a spokojenosti obyvatelstva. Vzhledem ke stále rostoucím cenám energií proto neustále nabývá na významu. Podstata teplárenství spočívá v kombinované výrobě elektřiny a tepla (Combined Heat and Power – CHP), což je proces přeměny energie, při kterém se současně produkuje elektřina a užitečné teplo. Zatímco v klasické kondenzační elektrárně dochází pouze k výrobě elektřiny a odpadní teplo je mařeno v chladicích věžích, v teplárenství je odpadního tepla využíváno a dálkově se jím zásobují odběratelé (Obr.
1).
Tím
je
zajištěno
racionální
využívání
primárních
energetických zdrojů.
Obr. 1 Rozdíl mezi klasickou kondenzační elektrárnou a teplárnou s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla Zásobování teplem je možno definovat jako uspokojování potřeb tepla pro vytápění, větrání, klimatizaci, ohřev teplé užitkové vody a pro
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí technologické
účely.
V porovnání
s lokálním
vytápěním
17
má
centralizované zásobování teplem (District Heating) řadu významných výhod, např.: • vykazuje lepší energetickou účinnost • umožňuje využívání horších druhů paliv • zlepšuje čistotu ovzduší, neboť jednak zmenšuje celkovou spotřebu paliva a také umožňuje ve velkých centralizovaných zdrojích uplatnit všechny moderní metody boje s exhalacemi • zlepšuje hygienu a dává větší komfort spotřebitelům, apod. Z hlediska systémového přístupu můžeme chápat teplárenské soustavy jako technologické řetězce skládající se ze tří základních článků, jak je naznačeno na Obr. 2:
výroba tepla
doprava + distribuce tepla spotřeba tepla
Obr. 2 Jednotlivé články teplárenských soustav Ve své disertační práci se soustřeďuji na druhý článek tohoto technologického řetězce, a sice na rozvodné tepelné sítě, které jsou prostředkem pro dopravu a distribuci tepelné energie směrem od výrobce (teplárny, elektrárny, výtopny) ke koncovému spotřebiteli (obytné jednotky, občanská vybavenost, průmyslový odběr, přípravny teplé užitkové vody). Kromě jednoduchých radiálních sítí se v praxi velmi často vyskytují složitější zokruhované tepelné sítě, jak parní tak horkovodní, které mohou zahrnovat několik tepelných zdrojů a velké množství odběratelů. Provoz a řízení takových teplárenských systémů je
komplikovaná
činnost,
obzvláště
v případě
rozsáhlých
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
18
zokruhovaných sítí. K tomu, aby takové soustavy bylo možno efektivně řídit, je nejprve nutné co nejlépe poznat jejich vlastnosti a chování v různých provozních situacích. Pro tyto účely bylo vhodné pracovat na vývoji výpočtového programu sloužícího pro simulaci statických a dynamických vlastností zokruhovaných tepelných sítí. Konkrétně vznikl software, jenž umožňuje pro obecně strukturalizovanou tepelnou sít vypočítávat parametry teplonosného media (teplota, tlak, průtok,...) v definovaných místech tepelné sítě, a to při různých výkonech kooperujících zdrojů a různých odběrech jednotlivých konzumentů. Uvažovaná práce spadá do koncepce řešení „Návrhu řízení rozlehlých teplárenských soustav“, který je dlouhodobě řešen pod vedením školitele a který byl v letech 2001 – 2003 finančně podporován
Grantovou
agenturou
České
republiky
(Grant
č. 101/01/0345 - „Cost Effective and Environmental Operation of District Heating Systems by means of Advanced Control Algorithms“). Současně byla práce na vývoji samotného výpočtového programu pro simulaci provozu tepelných sítí podporována také Fondem rozvoje vysokých škol (MŠMT G1 68/2001). Zájem o výsledky projevili energetické podniky, navázána je perspektivní spolupráce s United Energy, a. s. Most - Komořany, Elektrárnou Hodonín, Teplárnou Otrokovice a Teplárnou Olomouc. Práce je rozdělena do 9 kapitol, přičemž teoretické základy jsou podány v kapitolách 4, 5 a dosažené výsledky a výstupy disertační práce jsou popsány v kapitolách 6, 7 a především v odstavci 8. V první teoretické kapitole (č.4) jsou položeny základy matematickofyzikální
analýzy
potřebné
pro
statické
řešení
hydraulických
a teplotních vlastností tepelných sítí včetně popisu zavedených zjednodušujících předpokladů. V druhé teoretické kapitole (č.5) je dále naznačen způsob výpočtu hydraulických poměrů pomocí metody
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
19
okruhových průtoků, způsob výpočtu teplotních poměrů, popis algoritmu pro určení polohy referenčního bodu a také popis algoritmu pro sledování dynamiky horkovodních sítí. Podrobným popisem vzniklého výpočtového programu pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí se zabývá kapitola 6, přičemž rozbor hlavních možností jeho využití je uveden v následující kapitole 7. S popisem výsledků dosažených při aplikaci uvedeného programu na dvě konkrétní tepelné sítě pak seznamuje kapitola 8. Jedná se o aplikaci výpočtů na SCZT EBO - Leopoldov, Hlohovec a SCZT Litoměřice (SCZT značí soustavu centralizovaného zásobování teplem).
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
20
2 STRUČNÝ PŘEHLED SOUČASNÉ SITUACE V PŘEDMĚTNÉ PROBLEMATICE Realizace
výpočetního
programu
vychází
z
výsledků
několikaletého pracovního úsilí, které bylo započato již roku 1980. VUT v Brně tehdy převzalo od EGÚ Praha (od Ing. Pavla Kratochvíla, CSc.) jádro programu pro výpočet hydraulických poměrů v tepelných sítích metodou okruhových průtoků [21] a Josefa Šnajdar ve své diplomové práci pod vedením prof. Balátě poprvé řešil statické poměry v brněnské zokruhované tepelné síti. Tématika byla v letech 1982 – 1992 dále rozpracovávána v diplomových pracích vedených prof. Balátě a Ing. Beránkem, přičemž pozornost byla soustředěna především na úpravy a přepisy programu do nově vznikajících programovacích jazyků, které vyžadovala výpočetní technika ve své době (Fortran apod.). Na FT ve Zlíně poprvé řešila danou problematiku Koutná [20], na jejíž diplomovou práci jsem v roce 1999 navázal. Práci jsem převzal ve stádiu, kdy existovala verze pro MS DOS (viz Obr. 3, 4). Zacházení s programem bylo značně uživatelsky nepohodlné a vyskytovala se v něm spousta chyb. Mým přínosem bylo přepracování staré verze programu do nové podoby, běžící pod OS Windows. Program jsem rozšířil o výpočty teplotních poměrů v sítích, které doposud chyběly. Dále byl program doplněn o výpočet dopravních
zpoždění
a
navržena
metodika
hledání
polohy
referenčního bodu horkovodní sítě, což ve výsledku umožňuje sledovat dynamiku těchto tepelných sítí. Toho je možné využít při řízení dodávky tepla jak je popsáno v kapitole 7.1. Vedle využití v řízení byly navrženy a popsány i principy, které využívají vzniklého nástroje v optimalizaci provozu teplárenských soustav s více zdroji tepla (viz kapitola 7.2). Nemalým zásahem do programu byly také
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
21
úpravy možností v zadávání a správě vstupních dat, jakož i možností prezentace a uchovávání dosažených výsledků – vedle původního textového souboru bylo umožněno uchovávat vstupní data i výsledky výpočtů v dnes již standardních formátech aplikace MS Excel (*.xls) a MS Access (*.mdb).
Obr. 3 Ukázka původní verze programu Stat v OS MS DOS – zadávání vstupních hodnot
Obr. 4 Ukázka původní verze programu Stat v OS MS DOS – prezentace výsledků
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí Při
zpracovávání
problematiky,
jsem
literární se
rešerše,
seznámil
týkající
s pracemi
se
22
předmětné
několika
autorů,
pocházejících povětšinou ze severských zemí. V těchto zemích jako je Dánsko, Švédsko či Norsko je dálkové vytápění velmi rozšířené a na velmi vysoké úrovni, což je jistě spjato s širokou podporou tohoto oboru. Za těchto podmínek pak vzniká dobré zázemí pro výzkum, vývoj a implementaci nových přístupů a řešení. Publikovány byly nejenom práce popisující přímo modelování a simulace chování tepelných sítí [24], [40], ale také práce týkající se zjednodušování a agregace dynamických simulačních modelů tepelných sítí [23], [24], optimalizace
provozu
teplárenských
soustav
s využitím
výše
zmíněných modelů [7], [41], či práce popisující využití vytvořených modelů pro nově navrhované strategie řízení teplárenské soustavy jako celku [40]. Z výše uvedeného výčtu mě zaujaly především práce [7], [40], ve kterých se autoři věnují modelování tepelných sítí a popisují své způsoby výpočtu sledovaných ukazatelů (průtoky, tlaky, teploty). V [7] je např. využívána metoda uzlů (node method), při níž je tepelná síť reprezentována počtem uzlů, jejich spojeními a přiřazenými technickými informacemi jako je tepelná kapacita a průměry potrubí. Podstatou této metody je sledovat, jak dlouho je množství vody, které ve sledovaný okamžik přitéká do uzlu, na cestě z předchozího uzlu. Ve [40] je popsána metodika výpočtu neznámých průtoků v síti s využitím Kirchhoffových zákonů a teorie grafů. Lze konstatovat, že svým přístupem založeným na využití analogie proudění teplonosného média s analogií elektrického proudu je tato práce blízká metodě okruhových průtoků, popsané v této disertaci. Rozdílný je ovšem způsob řešení soustavy rovnic vzniklých aplikací 1. a 2. Kirchhoffova zákona. Společným rysem všech výše uvedených referencí je soustředěnost pouze na horkovodní systémy bez zaměření na parní rozvody, což je dáno tím, že jsou v severských zemích nejvíce rozšířeny právě horkovodní systémy.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
23
Vedle prací pocházejících z Evropy jsem při rešeršní činnosti narazil také na některé práce čínských autorů, např.: Tian Zi-Ping, Bao Fu-Min, Real time simulation in computer for oversize heat network. Journal of Shanghai Jiaotong University, 2000, vol.34, no.4, p.486-90. Zhang Zhijun, Xu Xiangdong, Study and application of heat network optimal monitoring systems. Journal of Tsinghua University, 1999, vol.39, no.3, p.53-55. Podle anotací se čínští autoři zabývají velmi podobným tématem, ovšem
nebylo možné porovnat
jejich přístupy k řešení dané
problematiky vzhledem k absenci plných verzí článků ve světových databázích a vzhledem k jazykové bariéře (články jsou psány v čínštině).
Uvedené
reference
však
dokladují,
že
sledovaná
problematika je aktuální v celosvětovém měřítku a je žádoucí se jí v dnešní době zabývat. Simulací statických a dynamických vlastností tepelných sítí se zabývaly také některé disertační práce vypracované na VŠB-TU v Ostravě. Velmi podobné téma zpracoval Kolomazník [18], který se ovšem nesoustředil na tepelné sítě, ale svou pozornost věnoval zkoumání vlastností sítí v širokém slova smyslu (rozvody vody, elektřiny, plynu, kanalizace, ústřední vytápění, větrání,...). Jeho výpočtový nástroj, který ve svém jádře využívá tzv. „metody kritické cesty“ je určen obecně pro jakékoliv zokruhované sítě, ve své práci se však autor soustředil především na elektrické a větrní sítě v dolech. Možný přístup k modelování energetických sítí a simulaci jejich chování přináší práce Macháčka [26], jenž využívá grafové modely a teorii grafů. Přesto, že se zde zmiňuje o modelování tepelných sítí, výsledky práce byly aplikovány pouze na elektrizační soustavu,
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
24
konkrétně na reálnou síť VVN. Při modelování tepelných sítí lze také využívat teorii stochastických sítí, jak je naznačeno v práci [19]. Vedle teoretických prací z oblasti modelování potrubních systémů [3], [11], [13], [28], [30] jsem při studiu používal příslušné české normy [12] a literaturu, týkající se popisu teplárenských soustav [25], [32], [39]. S jednoduchými, víceméně orientačními výpočty statických poměrů v tepelných sítích jsem se setkal i při návštěvách v teplárenských podnicích. Z hlediska softwarového použití je zajímavý přístup pracovníků v United Energy, a. s., Most - Komořany, kteří danou problematiku řeší dostupnými nástroji kancelářského programu Excel. Samotné mapování všech potřebných parametrů rozvodné sítě nutných pro výpočet je však velmi náročné, což podstatně stěžuje práci na vývoji samotného softwarového nástroje. I když byly v některých podnicích řešeny dílčí výpočty, v této navrhované šíři takový výpočtový nástroj chybí a může se stát vhodným předmětem pro energetické závody.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
25
3 CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE V následujícím odstavci chci připomenout cíle mé disertační práce, jak byly vytčeny v tezích, schválených komisí státní doktorské zkoušky ve Zlíně dne 22.6.2001.
•
Vytvoření komplexního výpočtového programu pro simulaci tlakových,
průtokových a teplotních poměrů v rozvodných
tepelných sítích soustav centralizovaného zásobování teplem. Ten by kromě kalkulace statických poměrů také umožňoval sledovat dynamiku těchto sítí, tzn. průběhy sledovaných veličin v čase. Konkrétně jde o výpočet tlakových a tepelných ztrát v jednotlivých potrubích a o výpočet tlaků, hmotnostních toků, teplot a jejich časových průběhů v jednotlivých místech obecně strukturalizované zokruhované tepelné sítě. Aplikovat bude možné na jakoukoliv radiální i zokruhovanou potrubní síť s jedním či více zdroji tepla, kde teplonosným mediem je pára nebo horká voda.
•
Ošetřit výpočtový program pro práci na databázové úrovni tak, aby bylo možno jednoduše a přehledně vkládat vstupní data pro výpočet a aby byl zajištěn snadný přístup k dosaženým výsledkům.
•
Doplnit program o sadu příslušných teplárenských tabulek, podprogramy pro převod jednotek, příp. pro další doplňující výpočty z teplárenské praxe usnadňující práci s touto aplikací.
•
Využít program pro řízení tepelných sítí. V rámci diskuse bylo konstatováno, že téma disertace je velmi
aktuální a pro praxi prospěšné. V zápise bylo také poznačeno, že zvolené cíle jsou však velmi náročné a že by bylo vhodné je v průběhu řešení redukovat. Přesto jsem postupoval tak, aby byly vytčené cíle dodrženy. Pouze přepisování teplárenských tabulek do vzniklého programu jsem se vyhnul a všechny materiály v elektronické formě jsem soustředil v jeden archiv.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
26
4 MATEMATICKO – FYZIKÁLNÍ ANALÝZA TEPELNÝCH SÍTÍ 4.1 Popis hydraulických poměrů v potrubním systému Hydraulické (tlakové a průtokové) poměry v potrubních sítích jsou ovlivňovány změnou tlakové, polohové, pohybové, vnitřní energie proudícího teplonosného media a velikostí práce spotřebované na překonání hydraulických odporů při průtoku media potrubím. Při stanovování hydraulických poměrů je zapotřebí rozdělit potrubní síť na úseky s neproměnným průřezem, v nichž se hmotnostní tok tekutiny nemění. Za těchto předpokladů jsou změny vnitřní energie proudící tekutiny všeobecně zanedbatelně malé a pro každý takový úsek potrubí (větev sítě) pak můžeme psát obecnou Bernoulliho rovnici ve tvaru
p1 + kde
w12 w2 ρ1 + h1 gρ1 = p2 + 2 ρ2 + h2 gρ 2 + ∆p , 2 2
p1, p2 [Pa]
(1)
je statický tlak proudící tekutiny na začátku a na konci uvažovaného úseku potrubí,
w1, w2 [m.s-1] - rychlost proudící tekutiny na začátku a na konci uvažovaného úseku potrubí, -3
ρ1, ρ 2 [kg.m ] - měrná hmotnost proudící tekutiny na začátku
a na konci uvažovaného úseku potrubí, h1, h2 [m]
- vertikální vzdálenost počátečního a koncového průřezu uvažovaného úseku potrubí od zvolené horizontální úrovně,
∆p [Pa]
- tlaková ztráta v uvažovaném úseku potrubí.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
27
V rovnici (1) můžeme zavést následující zjednodušení. Dynamický tlak
w 2ρ lze zanedbat, neboť má ve srovnání se statickým 2
tlakem velmi malou hodnotu (2-5% při průtoku plynů a 0,1% při průtoku kapalin). Hydrostatický tlak hgρ se prakticky uplatňuje jen u tekutin s velkou měrnou hmotností a při větších výškových rozdílech, a proto lze v případě páry taktéž zanedbat. Za těchto předpokladů způsobuje
změnu
tlakové
energie
pouze práce spotřebovaná
k překonání hydraulických odporů v potrubí a tlakové poměry můžeme vyjádřit vzorcem
p1 = p2 + ∆p . kde
p1,p2 [Pa]
(2)
je statický tlak proudící tekutiny na začátku a na konci uvažovaného úseku potrubí,
∆p [Pa]
- tlaková ztráta v uvažovaném úseku potrubí.
Při výpočtu hydraulických poměrů v horkovodních sítích však vliv potenciální energie nemůžeme zanedbat a proto musíme k výpočtu užít následujícího vzorce
p1 = p2 + ∆p ± ∆hgρ S , kde
∆h [m]
(3)
je výškový rozdíl mezi počátečním a koncovým průřezem uvažovaného úseku potrubí, -3
ρ S [kg.m ]
- střední měrná hmotnost v uvažovaném úseku potrubí.
Prakticky se ve výpočtech tlakových poměrů postupuje tak, že se nejprve provede výpočet pro vodorovné potrubí a teprve potom se ve výpočtu zohlední vliv hydrostatického tlaku.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
28
Tlakovou ztrátu ∆p vznikající při průchodu tekutiny kruhovým potrubím je možno vypočítat podle vztahu
∆p = kde
λ [-]
λL ρ d 2
w2 + ∑ ξw2
ρ 2
,
(4)
je součinitel tření,
w [m.s-1]
- rychlost proudící tekutiny,
-3 ρ [kg.m ]
- měrná hmotnost proudící tekutiny,
L [m]
- délka rovných částí potrubí,
d [m]
- vnitřní průměr potrubí,
∑ ξ [-]
- součet koeficientů vnitřních odporů v uvažovaném úseku potrubí.
V předcházející rovnici vystupují dvě významné veličiny, a sice rychlost proudící tekutiny w a součinitel tření λ. Rychlost proudění tekutiny v uvažovaném úseku potrubí w můžeme vyjádřit z rovnice kontinuity
w= kde
-1
M [kg.s ] 2 S [m ]
M 4M = 2 , Sρ πd ρ
(5)
je hmotnostní tok tekutiny potrubím, - průtočný průřez potrubí.
Součinitel tření λ závisí na Reynoldsově čísle a na relativní drsnosti vnitřního povrchu potrubí
k d
wd k , , ν d
λ = f Re, = f kde
2
-1
ν [m .s ] k [m]
(6)
je kinematická viskozita proudící tekutiny, - absolutní drsnost vnitřního povrchu potrubí.
Při turbulentním proudění se však vliv Reynoldsova čísla na velikost tření zmenšuje a při zcela turbulentním proudění drsnými trubkami mizí. Velikost součinitele tření λ tedy bude záviset pouze na
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
29
relativní drsnosti vnitřních stěn potrubí a můžeme ji vypočítat podle následujícího vztahu, viz [34]
d 1 = 2log 3,72 ⇒ λ = . 2 k λ d 2log 3,72 k
1
(7)
V převážné většině případů vyskytujících se v praxi, zejména u tepelných sítí, lze počítat pro jednotlivá potrubí s touto konstantností. Dosazením vztahu (5) a (7) do rovnice (4) obdržíme po úpravě výraz pro tlakovou ztrátu ve tvaru
8∑ ξ 2 8L ∆p = + 2 4 M = rM 2 , 2 π 2 d 5 ρ 2log 3,72 d π d ρ k kde
2
-2
r [Pa.s .kg ]
(8)
je hydraulický odpor potrubí.
Proudí-li potrubím kapalina, lze předpokládat, že hodnota její měrné hmotnosti je stálá, neboť kapaliny jsou prakticky nestlačitelné. Hydraulický odpor r lze pak pro jednotlivá potrubí považovat za konstantní. V případě stlačitelných tekutin, a tedy i páry, může být však hodnota měrné hmotnosti ρ v jednotlivých místech potrubí různá což ovlivní i velikost hydraulického odporu v daném potrubí. K řešení stavové rovnice ρ=ρ (p,T) se používají celosvětově uznávané rovnice prof. Jůzy [15], podle nichž jsou sestaveny tabulky a diagramy vodních par platné v energetice. Pro výpočet tepelně energetických zařízení je možno použít také vztahy publikované Rivnikem [33]. Tyto vztahy byly samostatně sestaveny pro různé oblasti parametrů – pro přehřátou páru, vodu a pro vodu a páru ve stavu sytosti. Pro oblast vodní páry v rozsahu provozních parametrů tepelných sítí lze podle Rivnika uplatnit následující vztah
30
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
ρs =
kde
-3
ρ S [kg.m ]
1 R.y + A0 + ps .A1 ps .106
,
(9)
je střední hodnota měrné hmotnosti páry v úseku potrubí ( ρs = (ρ1 + ρ2) / 2 ),
pS [Pa]
- střední hodnota tlaku páry v úseku potrubí ( ps = (p1 + p2) / 2 ),
TS [K]
- střední teplota páry v úseku potrubí,
y=TS /1000, A1=0,0000056084 – 0,0000025993/y8 – 0,000000012604/y16, A0=0,0003237+0,00025.y–0,0011354/y2 – 0,0004381/(y-0,21)2, R=0,46151. Pro zjednodušení byl pro řešení praktických úloh v oblasti syté vodní páry odvozen následující jednoduchý lineární vztah, aproximující řešení stavové rovnice ρ=ρ (p,T) v příslušném rozsahu parametrů
ρ S = 0,146 + 4,967.10 6 pS .
Při
porovnání
zjednodušující
lineární
(10)
aproximace
(10)
s výpočtem dle vztahu (9) lze konstatovat, že v oblasti syté vodní páry vykazuje lineární aproximace spolehlivé výsledky s rozdíly mezi vypočítanými hodnotami menšími než 2,5 %. Porovnání výsledků výpočtu ρ S na mezi sytosti páry v rozmezí tlaků 0,1 – 1,5 MPa (T = o 99,61 – 198,3 C) demonstruje následující graf.
31
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí Porovnání výsledků výpočtu ρ s na mezi sytosti páry
9 8
-3 ρ s [kg.m ]
7 6 5 výpočet dle Rivnika
4 3
výpočet dle zjednodušující lineární aproximace
2 1 0 0
0,5
1
1,5
2
ps [MPa]
Obr. 5 Porovnání výsledků výpočtu ρs na mezi sytosti páry
Mimo porovnání výsledků výpočtu na mezi sytosti páry jsem provedl porovnání výsledků v okolí meze sytosti, jak je zobrazeno na Obr. 6, 7, 8. Je patrné, že zavedená lineární aproximace podává nejpřesnější výsledky v oblasti mírně přehřáté páry, což je dáno tím, že právě přehřátá pára je použita v tepelných sítích jako teplonosné medium. Uvedené srovnání tedy opodstatňuje oprávněnost použití zvolené aproximace popsané v rovnici (10).
32
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Porovnání výsledků výpočtu ρ s v okolí mezi sytosti páry při o
T konst = 151,84 C
12
-3 ρ s [kg.m ]
10 8 6 4
výpočet dle Rivnika
mez sytosti
výpočet dle zjednodušující lineární aproximace
2 0 0
0,5
1
1,5
2
ps [MPa]
Obr. 6 Porovnání výsledků výpočtu ρs v okolí meze sytosti páry
Porovnání výsledků výpočtu ρ s v okolí meze sytosti páry při o
T konst = 167,76 C
12
-3 ρ s [kg.m ]
10 8 6 mez sytosti
4
výpočet dle Rivnika
2
výpočet dle zjednodušující lineární aproximace
0 0
0.5
1
1.5
2
ps [MPa]
Obr. 7 Porovnání výsledků výpočtu ρs v okolí meze sytosti páry
33
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Porovnání výsledků výpočtu ρ s v okolí mezi sytosti páry při o
Tkonst = 167,76 C
12
-3 ρ s [kg.m ]
10 8 6 mez sytosti
4
výpočet dle Rivnika výpočet dle zjednodušující lineární aproximace
2 0 0
0,5
1
1,5
2
ps [MPa]
Obr. 8 Porovnání výsledků výpočtu ρs v okolí meze sytosti páry Při
určování
hydraulických
poměrů
jsou
tedy
zavedena
tato
zjednodušení: a) neuvažuje se dynamický tlak, b) hydrostatický tlak je uvažován pouze při výpočtech v horkovodních systémech, c) předpokládá se, že proudění probíhá za dokonale vyvinuté turbulence, d) závislost ρ=ρ (p,T) je u páry aproximována lineárním vztahem (10); u vody se uvažuje, že ρ = konst.
4.2 Popis teplotních poměrů v potrubním systému Tepelné
ztráty
potrubí
jsou
dány
prostupem
tepla
z teplonosného media přes stěnu trubky a tepelnou izolaci do okolního prostředí,
v němž
se
potrubí
nachází.
Pro
potrubí
uložené
nadpovrchově lze určit tepelnou ztrátu z následující rovnice [36]
34
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Q& z1 =
kde
πL(tu − tv ) , 1 1 dv 1 d v + 2 siz 1 + + ln + ln αu d u 2λtr d u 2λiz dv αv (d v + 2 siz )
L [m]
(11)
je délka rovných částí potrubí,
dv [m]
- vnější průměr potrubí,
du [m]
- vnitřní průměr potrubí,
siz [m]
- tloušťka izolace,
o
- teplota okolního vzduchu,
o
tu [ C]
- teplota teplonosného media,
λ tr [W.m-1.K-1]
- součinitel tepelné vodivosti materiálu
tv [ C]
potrubí, -1
-1
λ iz [W.m .K ]
- součinitel tepelné vodivosti izolace,
α v [W.m-2.K-1]
- součinitel přestupu tepla na vnější straně potrubí,
-2
-1
α u [W.m .K ]
- součinitel přestupu tepla na vnitřní straně potrubí,
& [W] Q z1
- tepelná ztráta při nadpovrchovém uložení potrubí.
Protože 1. a 2. člen jmenovatele rovnice (11) jsou proti 3. a 4. 2 4 členu menší řádově 10 až 10 krát, lze je zanedbat a celou rovnici tak
zjednodušit na tvar
Q& z1 =&
kde
πL(t u − t v ) d v + 2s 1 1 iz + ln 2λiz dv αv d v + 2s
diz = dV + 2siz [m]
(
= iz
)
πL(t u − t v ) d 1 1 , (12) ln iz + 2λiz d v αv d iz
je vnější průměr izolace.
Prakticky toto zjednodušení znamená, že přestup tepla na vnitřní straně potrubí a vedení tepla v kovové stěně potrubí jsou zanedbatelné údaje vzhledem ke ztrátám vzniklým vedením tepla
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
35
v izolačním materiálu a přestupem tepla do okolí na vnější straně potrubí. Tepelné ztráty izolovaného potrubí uloženého podpovrchově možno určit z rovnice
Q& z2 =
1 2λiz
kde
h [m]
πL(tu − t z ) ln
, d iz 1 4h ln + d v 2λ z d iz
(13)
je hloubka uložení,
λ z [W.m-1.K-1] - součinitel tepelné vodivosti půdy, tz [oC]
- teplota půdy,
& [W] Q z2
- tepelná ztráta při podpovrchovém uložení potrubí.
Podle [36] se teplota půdy mění s hloubkou h a venkovní teplotou vzduchu tv podle vztahu
t z = tv + (11 − tv )
h , h0
(14)
který byl odvozen ze zkušenosti, že v hloubce h0 = 6 až 8 m bývá o teplota tz0 = 11 C již nezávislá na venkovní teplotě vzduchu.
Česká norma ČSN EN ISO 12241 z roku 1998 [12] předkládá pro výpočet tepelné ztráty v potrubí vztah ve tvaru
tuk − tv = tuz − t v .e kde
-1 -1 UL[W.m .K ] -1
-1
c [J.kg .K ] o
tuz [ C]
−
LU L Mc
,
je délkový koeficient prostupu tepla, - měrná tepelná kapacita proudícího media, - teplota proudícího media na začátku uvažovaného úseku potrubí,
o
tuk [ C]
- teplota proudícího media na konci uvažovaného úseku potrubí.
(15)
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
36
S použitím vztahu (15) lze na základě informace o teplotě na začátku uvažovaného úseku potrubí určit teplotu na konci tohoto potrubí. Jestliže budeme uvažovat nadpovrchově uložené potrubí, pak lze k výpočtu teplot v koncových bodech užít následující úpravu vztahu (15)
t uk = t v + t uz − t v .e
−
LU L1 Mc
.
(16)
Při určování délkového koeficientu prostupu tepla UL1 je možné aplikovat zjednodušení ve smyslu rovnice (12), jak je naznačeno zde U
L1
=
π π , (17) =& dv d v + 2s d iz 1 1 1 1 1 1 + ln + ln + ln + αu d u 2λtr d u 2λiz dv αv (d v + 2 s ) 2λiz d v αv d iz
tj. lze zanedbat tepelné ztráty vzniklé přestupem na vnitřní straně potrubí a vedením ve stěně potrubí. U podpovrchově uložených potrubí lze pak analogicky odvodit následující vztahy, vycházející z rovnic (13), (14), (15)
h h − tuk = tv + (11 − tv ) + tuz − tv − (11 − tv ) .e 6 6
U L2 =
LU L2 Mc
,
π
1 2λiz
ln
. d iz 1 4h ln + d v 2λ z d iz
(18) (19)
Při určování teplotních poměrů jsou tedy zavedena tato zjednodušení: a) ve výpočtu tepelných ztrát potrubí se neuvažují ztráty vzniklé přestupem tepla na vnitřní straně a ztráty vzniklé vedením tepla stěnou trubky, b) u proudícího media se předpokládá, že podél potrubí nenastává výměna tepla vedením, c) ze znalosti teploty ve výchozím zdroji tepla se postupně dají vypočítat teploty na koncích potrubí (větví), přičemž konec jednoho potrubí je vždy začátkem potrubí druhého.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
37
5 VÝPOČTOVÉ PRINCIPY 5.1 Princip výpočtu hydraulických poměrů 5.1.1 Metoda okruhových průtoků K
výpočtu
hmotnostních
toků
v jednotlivých
větvích
zokruhované i radiální potrubní soustavy lze s výhodou použít tzv. metoda okruhových průtoků (MOP). Jedná se o analogii metody elektrických smyček používané v elektrotechnice. Elektrickému proudu zde odpovídá hmotnostní tok, napětí odpovídá tlak a elektrickému odporu odpovídá odpor hydraulický. Jedná se o zjednodušený model neboť indukce a kapacity v něm uvažovány nejsou. Jestliže aplikujeme na definovanou síť 1. a 2. Kirchhoffův zákon, získáme soustavu nelineárních algebraických rovnic, jejímž řešením jsou sledované veličiny. Postup je znázorněn na jednoduché síti se čtyřmi uzly u a šesti větvemi v (viz Obr. 9).
M3
M4
H4
1
2
5
4
1
M1
3
3
4
1
3
6
2
2
M2
Obr. 9 Schéma jednoduché sítě Nejprve je nutné, tak jako u elektrických obvodů, zvolit směry proudění v jednotlivých větvích jak naznačují šipky. Dále označíme
38
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
neznámý hmotnostní tok tekutiny v i-té větvi symbolem xi, odebírané/ dodávané množství tekutiny v j-tém uzlu symbolem Mj a činný tlak v i-té větvi Hi . Z 1. Kirchhoffova zákona vyplývá, že součet všech průtočných množství pro určitý uzel je roven nule. Můžeme tedy psát následující bilanční rovnice: -x1 – x4 – x5 + M1 = 0, x1 – x2 – x6 – M2 = 0, x2 – x3 + x6 – M3 = 0.
uzel 1 : uzel 2 : uzel 3 :
(20)
Obecně u sítí s u uzly stačí sestavit pouze u-1 rovnic, neboť poslední rovnice by byla lineární kombinací některých z předešlých rovnic. Dále můžeme pro každou větev vyjádřit tlakovou diferenci jako rozdíl mezi tlakovou ztrátou větve a činným tlakem v této větvi:
∆pi = ri xi xi − H i , kde
2 -2 ri [Pa.s .kg ]
Hi [Pa] Z důvodu
(21)
je hydraulický odpor i-té větve, - činný tlak v i-té větvi (vřazené čerpadlo).
akceptování
zvoleného
smyslu
proudění
byla
nahrazena druhá mocnina u průtočného množství xi součinem absolutní hodnoty a skutečné hodnoty. S použitím vztahu (21) můžeme podle 2. Kirchhoffova zákona pro zvolené okruhy
,
a
(viz Obr. 9) psát tyto rovnice, popisující tlakové ztráty ve větvích jednotlivých okruhů: okruh okruh okruh
r4 |x4| x4 – r5 |x5| x5 – H4 = 0, – r1 |x1| x1 – r3 |x3| x3 + r5 |x5| x5 – r6 |x6| x6 = 0, – r2 |x2| x2 + r6 |x6| x6 = 0.
(22)
Aby metoda okruhových průtoků konvergovala ke správnému řešení, je nezbytné, aby vybraná soustava
okruhů, pro které
sestavujeme rovnice (22), byla soustava okruhů hlavních. V každém takovém hlavním okruhu řešené soustavy existuje nejméně jedna větev, která již nepatří žádnému jinému okruhu. Popis algoritmů
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
39
hledání hlavních okruhů sítě je blíže specifikován v následující kapitole 5.1.2. Rovnice
(20)
představují
soustavu
(tří)
u-1
lineárních
algebraických rovnic a rovnice (22) soustavu o (tří) nelineárních algebraických rovnic, dohromady tedy v (šest) rovnic, neboť pro každou síť platí o = v – (u – 1). Protože máme v (šest) neznámých průtoků x1-6 ve větvích, je tato soustava řešitelná. K jejímu řešení použijeme Newtonovu iterační metodu, podle které jednotlivé rovnice nahradíme prvními dvěma členy Taylorova rozvoje. V obecném případě
řešení
nelineárních
rovnic
n-tého
řádu
přecházíme
k postupnému řešení soustav lineárních rovnic typu
δf i δf δf δf ∆x1 + i ∆x2 + i ∆x3 + ...+ i ∆xv = ∆f i , δx1 δx2 δx3 δxv kde
(23)
fi = fi (x1, x2, ... xv). Zvolíme-li pro počáteční odhad neznámých hmotnostních toků
označení xi(0), pak bude mít naše soustava, tvořená rovnicemi (20) a (22) tvar
- x1(0) - x4(0) - x5(0) + M 1 = ∆M 1(0) , (0) 1
(0) 2
(0) 6
x - x - x - M 2 = ∆M
(0) 2
(24)
,
x2(0) - x3(0) + x6(0) - M 3 = ∆M 3(0) ,
( ) ( ) - r (x ) - r (x ) + r (x ) - r (x ) = ∆p - r (x ) + r (x ) = ∆p 2
2
r4 x4(0) - r5 x5(0) - H 1 = ∆p1(0) ,
1
kde
(0) 2 1
3
(0) ∆M1(0) , ∆M(0) 2 , ∆M 3 (0) ∆p1(0) , ∆p (0) 2 , ∆p 3
(0) 2 3
5
(0) 2 5
2
(0) 2 2
6
6
(0) 2 6
(0) 2 ,
(0) 2 6
(0) 3 ,
je nesoulad průtoků v uzlech 1-3, - nesoulad tlakových diferencí v okruzích 1-3.
Zvolíme-li počáteční odhad xi
(0)
tak, aby byla zachována
hmotná bilance v uzlech a zachováme-li tuto bilanci i při přechodu od
40
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
(0) n-té k (n+1)-ní iteraci, bude ∆M1(0) = ∆M(0) 2 = ∆M 3 = 0 . Řešením
soustavy (24) Newtonovou metodou dostaneme pro první přiblížení:
- ∆x1(1) - ∆x4(1) - ∆x5(1) = 0 , (1) 1
(1) 2
(25)
(1) 6
∆x - ∆x - ∆x = 0 , ∆x2(1) - ∆x3(1) + ∆x6(1) = 0 , 2r4 x4(0)∆x4(1) - 2r5 x5(0)∆x5(1) = ∆p1(0) , - 2r1 x1(0)∆x1(1) - 2r3 x3(0)∆x3(1) + 2r5 x5(0)∆x5(1) - 2r6 x6(0)∆x6(1) = ∆p2(0) , - 2r2 x2(0)∆x2(1) + 2r6 x6(0)∆x6(1) = ∆p3(0) . Řešením
této
soustavy
obdržíme
přírůstky
průtoků
při přechodu od n-té k (n+1)-ní v jednotlivých větvích ∆x1(n+1) ,..., ∆x (n+1) 6 iteraci. Z nich se potom vypočítávají nové průtoky
xi(n+1) = xi(n) - ∆xi(n+1) pro i=1-6
(26)
se použijí pro výpočet nových odchylek funkcí Hodnoty x (n+1) i ∆p(n+1) , parciálních derivací a nových přírůstků průtoků x (n+2) . Tento i i
postup opakujeme dokud není splněna podmínka
∆pC(n+1) ≤ eps1 pro c=1-3, kde
eps1 [Pa]
(27)
je předem zvolená přesnost výpočtu tlakové diference okruhů.
Použijeme-li transformace,
ke
známé
zjednodušení
výpočtů
z elektrotechniky,
tzv.
Maxwellovy
můžeme
dosáhnout
podstatného snížení řádu soustavy rovnic. Myslíme tím zavedení myšlených okruhových průtoků x ′C (c = 1,2,3) jimiž vyjádříme průtoky v jednotlivých větvích. Pro náš případ sítě z Obr. 9 bude platit:
x1 = − x2′ , x2 = − x3′ ,
(28)
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
41
x3 = − x′2 , x4 = + x1′ , x5 = − x1′ + x′2 , x6 = − x2′ + x3′ . Podobně můžeme vyjádřit přírůstky ve větvích ∆xi (i = 1,2,...v) pomocí přírůstků v okruzích ∆xc′ (c = 1,2,...o):
∆x1 = − ∆x2′ , ∆x2 = −∆x3′ , ∆x3 = −∆x′2 , ∆x4 = + ∆x1′ , ∆x5 = − ∆x1′ + ∆x′2 , ∆x6 = −∆x′2 + ∆x3′ .
(29)
Dosadíme-li vztahy (29) do soustavy rovnic (25), dostaneme pro přechod od n-té k (n+1)-ní iteraci po úpravě: (30) 0=0 0=0 0=0 (n) (n) (n+1) (n) (n+1) ′ ′ 2(r4 x4 + r5 x5 )∆x1 - 2r5 x5 ∆x2 = ∆p1(n) , - 2r5 x5(n)∆x1′(n+1) + 2(r1 x1(n) + r3 x3(n) + r5 x5(n) + r6 x6(n) )∆x′2(n+1) - 2r6 x6(n)∆x3′(n+1) = ∆p2(n) , - 2r6 x6(n)∆x2′(n+1) + 2(r2 x2(n) + r6 x6(n) )∆x3′(n+1) = ∆p3(n) .
Tím se nám redukuje počet neznámých ze šesti na tři, a současně i řád celé soustavy algebraických rovnic potřebných pro výpočet, což podstatně urychlí výpočet. Řešením takové soustavy lineárních rovnic získáme neznámé přírůstky okruhových průtoků ∆x ′C(n+1) a z nich můžeme vypočítat opravené průtoky v jednotlivých
větvích. Tento algoritmus končí splněním podmínky (27). Výsledná redukovaná
soustava
lineárních
algebraických
rovnic
(30)
je
numericky řešena obecně známou Gauss-Seidlovou iterační metodou.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
42
S ohledem na výše uvedený rozbor postupů můžeme algoritmus metody okruhových průtoků souhrnně popsat pomocí následujícího blokového schéma. Příprava dat pro MOP: - analýza sítě - výpočet ri - počáteční přiblížení průtoků xi
∆p (n) C =
(∑ r x i
(n) i
)
x (n) - HC i
výpočet ∆xC′(n+1) (n+1) x(n+1) = x(n) i i - ∆x′C
∆p (n+1) = C
NE
(∑ r x i
(n+1) i
)
x(n+1) - HC i
∆p (n+1) ≤ eps 1 C ANO
Obr. 10 Blokové schéma algoritmu MOP Nejprve se podle počátečního přiblížení průtoků nebo předchozí iterace vypočítá odchylka tlakové ztráty v daném okruhu ∆p (n) C . Pomocí
Newtonovy
metody
se
vypočítají
jednotlivé
přírůstky
okruhového průtoku ∆x ′C(n+1) . Poté se stanoví nové průtoky pro , jimiž se opraví hodnoty odchylek všechny větve daného okruhu x (n+1) i tlakových ztrát. Iterace se opakují tak dlouho, dokud odchylky tlakových ztrát nejsou ve všech okruzích menší než zvolená přesnost eps1.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
43
5.1.2 Rozbor tepelné sítě z hlediska topologické struktury Výpočtu neznámých průtoků pomocí metody okruhových průtoků musí předcházet analýza topologické struktury tepelných sítí. Tuto topologickou strukturu lze do počítače zadávat ve formě matice A typu v,u, kde v je počet větví sítě a u je počet uzlů této sítě. Prvky matice A mají následující hodnoty: Ai,j = 1 má-li větev i počáteční uzel v uzlu j, Ai,j = -1 má-li větev i koncový uzel v uzlu j, Ai,j = 0 jestliže větev i neinciduje s uzlem j. Pro náš případ sítě z Obr. 9 bude matice A vypadat následovně: 1 1 0 0 1 1 0
1 2 3 4 5 6
A=
2 -1 1 0 0 0 1
3 0 -1 1 0 0 -1
4 0 0 -1 -1 -1 0
Tato matice se však zadává do počítače v jiné formě, a to ve tvaru vektoru čísel počátečních uzlů větví Q a vektoru čísel koncových uzlů větví Z. Oba vektory mají rozměr v a pro náš případ sítě z Obr. 9 budou vypadat následovně: Q=
1
2
3
1
1
2
Z=
2
3
4
4
4
3
Vektory Q, Z tedy jednoznačně určují topologickou strukturu zapojení tepelné sítě. Každému zapojení sítě odpovídá jediná kombinace vektorů Q, Z a naopak určité kombinaci vektorů Q, Z odpovídá jediné schéma zapojení sítě. Zadání vektorů Q, Z plně postačuje k sestavení ostatních vektorů potřebných pro další výpočty.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
44
Aby metoda okruhových průtoků konvergovala ke správnému řešení, je nezbytné, aby vybraná soustava okruhů, pro které sestavujeme rovnice (22), byla soustava okruhů hlavních. V každém takovém hlavním okruhu řešené soustavy existuje nejméně jedna větev, která již nepatří žádnému jinému okruhu. Odstraněním těchto tzv. nezávislých větví vznikne radiální síť, tzv. úplný graf stromu. Abychom získali systém hlavních okruhů, je nutné úplný graf stromu nalézt. Postup je takový, že se zvolí jeden uzel soustavy za výchozí (referenční uzel) a označí se číslem 0. Za referenční uzel můžeme zvolit kterýkoliv uzel sítě, zpravidla však volíme uzel hlavního zdroje. Zvolený referenční uzel se pak spojuje s ostatními uzly grafu zařazováním jednotlivých větví. Přitom se zařazují jen ty větve, které vytvářejí spojení mezi výchozím uzlem a některým dalším dosud nepřipojeným uzlem. V případě, že by se zařadila větev vedoucí k uzlu, který byl již dříve připojen, vznikl by uzavřený okruh. Taková větev se vypustí. Tak se postupně přiřazují jednotlivé větve, až vznikající graf (částečný strom) má všechny uzly spojené větvemi a přejde v úplný strom. Zbývající nepřipojené větve tvoří úplný systém nezávislých hlavních větví. Zařazováním těchto větví do úplného stromu pak vzniknou uzavřené okruhy, pro které sestavujeme předem zmíněné bilanční rovnice ve smyslu 2. Kirchhoffova zákona. V počítači je reprezentován úplný strom vektorem U, který je tvořen čísly větví úplného stromu (se znaménkem) sestavených za sebou od referenčního uzlu ke koncovým uzlům stromu. Vektor U pak umožňuje vypočítávat tlaky v jednotlivých uzlech tepelné sítě postupným přičítáním nebo odečítáním tlakových ztrát a činných tlaků jednotlivých větví stromu. Algoritmus sestavení vektoru U je detailně popsán na Obr. 11.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
45
volba prvního uzlu j částečného stromu
volba první větve i
NE
NE
souvisí větev i s částečným stromem koncovým uzlem
souvisí větev i s částečným stromem počátečním uzlem
NE
ANO
-i je prvkem vektoru U
ANO
souvisí ANO větev i s částečným stromem koncovým uzlem
i je prvkem vektoru U
označení větve i jako větve částečného stromu
přešel částečný strom v úplný ?
ANO konec
NE volba další větve
NE
byla již větev i označena ?
ANO
Obr. 11 Blokové schéma algoritmu pro určení vektoru U
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
46
Pro náš případ sítě z Obr. 9 bude vektor U vypadat velmi jednoduše: 1
U=
2
3
Pokud byla provedena analýza výskytu nezávislých větví a sestaven vektor úplného stromu U, lze přistoupit k určení tzv. incidenční matice okruhů a větví B, která udává příslušnost větví k okruhům. Tato matice je typu o,v a její prvky mohou mít následující hodnoty: Bci = 1
je-li větev i součástí okruhu c a orientace obou se shodují,
Bci = -1
je-li větev i součástí okruhu c a orientace obou je opačná,
Bci = 0
není-li větev i součástí okruhu c.
Pro náš případ sítě z Obr. 9 bude matice B vypadat následovně: 1 0 -1 0
1 2 3
B=
2 0 0 -1
3 0 -1 0
4 1 0 0
5 -1 1 0
6 0 -1 1
pozn: směr okruhu je dán orientací nezávislé větve. Matice B je však v počítači upravena do tvaru vektoru a pomocného vektoru PR, který udává počet nenulových prvků původní matice B, jak je naznačeno níže. B=
4
-5
-1
PR =
2
4
2
-3
5
-6
-2
6
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
47
Při sestavování incidenční matice B se postupuje následovně: Zvolí
se
jedna
větev
z úplného
systému
nezávislých
větví
(nezařazených do vektoru U) za výchozí. Tím je zároveň zvolen jeden hlavní okruh, neboť vřazením této větve do úplného stromu vznikne právě jeden okruh. S využitím vektoru U se sestaví orientovaná cesta Cq0 od počátečního uzlu q zvolené nezávislé větve do referenčního (nulového) uzlu a orientovaná cesta Cz0 od koncového uzlu z zvolené nezávislé větve do referenčního uzlu. Orientovanou cestou se rozumí vektor orientovaných větví úplného stromu, v němž prvním prvkem je větev, jejíž počáteční uzel je totožný s počátečním (koncovým) uzlem zvolené nezávislé větve, a posledním prvkem je větev, jejíž koncový uzel je totožný s referenčním uzlem. Orientace cesty nezávisí na původní orientaci větví. Čísla větví cest Cq0 a Cz0 s příslušnými znaménky od jejich počátku až k jejich prvnímu společnému uzlu k, tzn. cesty Cqk a Czk spolu s číslem nezávislé větve, tvoří již prvky prvního řádku hledané matice B. Tento postup je aplikován pro všechny nezávislé větve. Blokové schéma popsaného algoritmu je na Obr. 12.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
48
volba první větve
NE
je větev i nezávislou větví ?
ANO i je prvkem matice B
vyhledání cesty Cq0
vyhledání první větve cesty Cz0
inciduje větev cesty Cq0 s větví cesty Cz0 v uzlu k ?
NE
vyhledání další větve cesty Czo
ANO zařazení čísel větví cesty Cqk jako prvky matice B zařazení čísel větví cesty Czk jako prvky matice B
ANO je větev i poslední větví ?
konec
NE volba další větve i
Obr. 12 Blokové schéma algoritmu pro určení incidenční matice B
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
49
5.1.3 Popis fází výpočtu hydraulických poměrů Jak bylo popsáno v předchozí kapitole, vlastnímu výpočtu hydraulických vlastností předchází zpracování informací o topologické struktuře příslušné tepelné sítě. Ze zadaných vektorů Q a Z jsou postupně stanoveny vektory U, B, PR, jež jednoznačně popisují úplný strom a systém hlavních okruhů. Po této analýze struktury sítě následuje stanovení počátečních odhadů průtoků větvemi x [1..v], stanovení středního tlaku pS [1..u], střední měrné hmotnosti ρ S [1..u] a hydraulických odporů r [1..v]. Protože na začátku výpočtu ještě neznáme tlaky v jednotlivých místech sítě, předpokládáme střední tlak v celé síti stejný a roven
pS = kde
atz + 4.10 5 , 2
(31)
atz [Pa] je absolutní tlak na prahu zdroje ve výchozím uzlu. Samotný výpočet hydraulických poměrů probíhá ve dvou cyklech
iterací. Ve vnitřním cyklu iterací se pomocí metody okruhových průtoků stanoví rozdělení průtoků na jednotlivé větve tepelné sítě a tlakové ztráty v těchto větvích. Tento cyklus popisuje Obr. 10 a je ukončen tehdy, je-li pro všechny okruhy splněna podmínka (27). Ve vnějším cyklu iterací se pak vypočítávají a postupně opravují tlaky v uzlech (u páry dle rovnice (2), u horké vody dle rovnice (3)) a podle nich měrné hmotnosti a hydraulické odpory větví. Protože voda je prakticky nestlačitelná, není nutné počítat se změnami měrné hmotnosti.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
50
Vnější cyklus končí splněním podmínky:
p(nj+1) - p(n) j p(nj+1) kde
.100 ≤ eps2 ,
p (n) j
[Pa]
je tlak v j-tém uzlu při n-té vnější iteraci,
p (n+1) j
[Pa]
- tlak v j-tém uzlu při (n+1)-ní vnější iteraci,
eps2
[%]
- zvolená přesnost výpočtu tlaku v uzlech.
(32)
Při výpočtu tlaků v jednotlivých uzlech sítě se vychází z referenčního uzlu (zdroje), kde je tlak znám. Postupuje se po větvích stromu U, přičemž se odčítají tlakové ztráty v jednotlivých větvích. Tak postupně dostáváme hodnoty tlaku v jednotlivých uzlech. Úplné schéma výpočtů statických vlastností tepelných sítí je znázorněno na Obr. 13.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
51
čtení vstupních dat analýza sítě a stanovení počátečních přiblížení průtoků větvemi xi stanovení středního tlaku pS a měrné hmotnosti ρ S pro celou síť výpočet odporů ri pro všechny větve
MOP
NE
∆p (n+1) ≤ eps 1 C ANO výpočet tlaků v uzlech
výpočet středních tlaků pS a měrných hmotností ρ S ve větvích
NE p (n+1) - p (n) j j p (n+1) j
.100 ≤ eps 2
ANO výpočet teplot a rychlostí prezentace výsledků
Obr. 13 Celkové blokové schéma algoritmu pro určení hydraulických poměrů
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
52
5.2 Princip výpočtu teplotních poměrů Výpočet teplotních poměrů vychází ze znalosti tepelně izolačních parametrů potrubí, průtokových poměrů v síti a výchozí teploty ve zdroji (zdrojích) tepla. S využitím vztahů (16) (17) resp. (18) (19) se dají postupně vypočítat teploty na koncích potrubí (větví), přičemž konec jednoho potrubí je vždy začátkem potrubí druhého. Při algoritmizaci této úlohy v počítači byl zaveden pomocný vektor pp s proměnnou délkou, ve kterém se postupně uchovávají čísla větví, ke kterým se má výpočet postupně vracet. Na začátku jsou v pp uloženy všechny větve, které vycházejí ze zdroje (zdrojů). Poté se vždy vybere poslední prvek (větev) z pp, vypočítá se teplota v koncovém uzlu této aktuálně zpracovávané větve a v dalším kroku se následně poslední prvek (větev) vektoru pp nahradí čísly větví navazujících na koncový uzel aktuálně zpracovávané větve (viz Obr. 12). V tomto kroku algoritmu mohou nastat tyto situace: a)
síť se v koncovém uzlu aktuálně zpracovávané větve rozvětvuje – pak se poslední prvek vektoru pp nahradí čísly navazujících větví,
b)
na koncový uzel aktuálně zpracovávané větve navazuje další větev – pak se poslední prvek vektoru pp nahradí číslem navazující větve,
c)
na koncový uzel aktuálně zpracovávané větve již nenavazuje žádná další větev (může zde být odběratelské místo) – pak se poslední prvek vektoru pp pouze umaže a výpočet se vrací k větvi, která je ve vektoru pp na předposledním místě.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
53
Celý algoritmus se cyklicky opakuje dokud se neprojdou všechny větve sítě, tj. dokud vektor pp je nulový. Na konci tohoto cyklu se ze znalosti teplot v jednotlivých uzlech počítají tepelné ztráty v jednotlivých větvích. Tepelné ztráty je možno určit pomocí rovnic (12) resp. (13). V uzlech, kde dochází k soutoku dvou a více větví, je algoritmus ošetřen tak, že je výsledná teplota počítána pomocí směšovací rovnice. Pro soutok ze dvou větví tedy platí:
tuk = kde
o tuk [ C]
M 1tuk 1 + M 2tuk 2 , M1 + M 2
je vypočítaná teplota po smíšení dvou toků,
o
- teplota media přitékajícího z 1. větve,
o
- teplota media přitékajícího z 2. větve,
tuk1 [ C] tuk2 [ C] -1
M1 [kg.s ]
- hmotnostní tok v 1. větvi,
-1 M2 [kg.s ]
- hmotnostní tok v 2. větvi.
(33)
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí 1 2
3
teplota ve zdroji (zdrojích) se nastaví na zadanou hodnotu do vektoru pp se uloží čísla všech větví, které vycházejí ze zdroje (zdrojů)
číslo aktuálně zpracovávané větve = poslední prvek vektoru pp
je orientace NE aktuálně zpracovávané větve souhlasná se směrem proudícího media ?
4
změna orientace aktuálně zpracovávané větve
ANO je aktuálně zpracovávaná větev uložena podpovrchově ?
5
NE
ANO
6
výpočet teploty v koncovém uzlu aktuálně zpracovávané podpovrchově uložené větve
7
výpočet dopravního zpoždění Td v koncovém uzlu aktuálně zpracovávané větve
byla teplota v konc. uzlu již dříve vypočítávána (dochází k soutoku) ?
8
ANO
výpočet teploty v koncovém uzlu aktuálně zpracovávané nadpovrchově uložené větve
teplota v koncovém uzlu aktuálně zpracovávané větve je přepočítána dle rovnice míšení
NE
9
čísla větví navazujících na konc. uzel aktuálně zprac. větve nahradí na konci vektoru pp číslo aktuálně zprac. větve (pokud neexistují, vektor pp se o poslední člen zkrátí)
11
10 ANO
NE je vektor pp nulový ?
výpočet tepelných ztrát jednotlivých větví a průměrného dopravního zpoždění v síti
Obr. 14 Blokové schéma algoritmu pro určení teplot
54
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
55
5.3 Stanovení průměrného dopravního zpoždění v tepelné síti a určení polohy referenčního bodu Z hlediska dynamiky je nutné, aby při výpočtu poměrů v horkovodních
systémech
program
poskytoval
také
informaci
o dopravních zpožděních v celé síti. Vzhledem k velkým vzdálenostem mezi zdroji a odběrateli totiž hraje dopravní zpoždění v dodávce tepla velmi významnou roli. Běžně se jeho hodnota může pohybovat řádově od
několika
minut
až
po
několik
hodin.
Dopravní zpoždění
v horkovodní síti je funkcí hmotnostního toku oběhové vody a je dáno vztahem
Td = f (M ) =
kde
M [kg.s-1] L [m]
L L.S .ρ = M w
(34)
je hmotnostní tok tekutiny potrubím, - délka potrubí,
-1
w [m.s ] 2
- rychlost proudění,
S [m ]
- průtočný průřez potrubí,
-3 ρ [kg.m ]
- měrná hmotnost proudící tekutiny.
Velikost dopravního zpoždění u jednotlivých odběratelů tepla Td(i) je dána součtem dopravních zpoždění jednotlivých větví, kterými teplonosné medium směrem od zdroje k příslušnému odběrateli protéká. Pro jeho určování lze s výhodou použít v předchozí kapitole popsaný algoritmus, využívající vektoru pp. Vedle teplot lze totiž v každém cyklu tohoto postupu stanovit také dopravní zpoždění v koncovém uzlu aktuálně zpracovávané větve, jak je popsáno na Obr. 14 (krok 7).
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
56
Pro účely řízení dodávky tepla je také žádoucí počítat hodnotu tzv. průměrného dopravního zpoždění ETd. Tu zjistíme pomocí dopravních zpoždění jednotlivých odběratelů tepla vynásobených jejich váhovými koeficienty, které jsou definovány v (36). Výpočet je obecně pro n odběratelů definován takto: n
ETd = ∑ e(i ) ⋅ Td (i ) , pro (i =1…n),
(35)
i =1
kde
ETd [h]
je průměrné dopravní zpoždění v síti,
e [-]
- váhový koeficient,
Td [h]
- dopravní zpoždění jednotlivého spotřebitele od zdroje,
přičemž váhový koeficient příslušného odběratele lze vypočítat pomocí vztahu:
e (i ) = kde
Q(i) [t/h] Q(zdroje) [t/h]
Q( i ) Q( ZDROJE )
, pro (i =1…n),
(36)
je odběr jednotlivých odběratelů, - celkový výkon zdroje (zdrojů zařazených do společné sítě).
Hodnota průměrného dopravního zpoždění je podkladem pro určení tzv. referenčního bodu tepelné sítě. Tento bod, ve kterém je dopravní zpoždění od zdroje rovno právě průměrnému dopravnímu zpoždění vypočítanému podle (35), prakticky představuje určité místo v tepelné síti, na které můžeme pohlížet jako na soustředění všech odběratelů. Na základě vypočtené hodnoty průměrného dopravního zpoždění,
známých
hodnot
rychlostí
v
jednotlivých
větvích
a příslušných délek potrubí lze stanovit polohu referenčního bodu
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
57
v síti. Jednoznačné určení polohy referenčního bodu popisuje Obr. 15 a lze jej charakterizovat následujícím postupem: -
vychází se ze zdroje (krok 1)
-
posun do následujícího uzlu musí být vždy shodný se směrem proudícího média. Směr proudícího média lze zjistit z výpočtu statických parametrů, konkrétně průtoku média ve větvích tepelné sítě (krok 2)
-
v každém uzlu, do kterého se dostaneme, je nutné zjistit, jestli daný uzel je počátečním uzlem pro více větví, tedy jestli se v tomto uzlu síť rozvětvuje. Pokud ne, lze pokračovat dále, pokud ano, je zapotřebí zjistit celkový odběr (resp. sumu) všech spotřebitelů umístěných ve větvích (podsítích), které na uzel postupně navazují. (krok 3)
-
pokračuje se z uvažovaného uzlu tou větví, pro kterou vyšel celkový odběr největší, resp. tou větví, do které proudí větší hmotnostní tok (krok 4)
-
tento postup se opakuje dokud je suma všech dopravních zpoždění (Td) v již prošlých větvích menší než dříve stanovené průměrné dopravní zpoždění ETd. V okamžiku, kdy tato podmínka již není splněna, je zřejmé, že referenční bod se nachází v naposledy uvažované větvi a je třeba dopočítat jeho přesnou polohu. (krok 5)
Poznámka: Na tomto místě je vhodné upozornit na skutečnost, že je důležité odlišovat výrazy referenční bod a referenční uzel !
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
58
1 vychází se ze zdroje Td=0
2 posun do následujícího uzlu L (predchozí vetve) Td = Td + w (predchozí vetve)
5 Td < ETd
NE
přesné určení polohy referenčního bodu v naposledy prošlé větvi
ANO
konec rozvětvuje se síť v tomto uzlu ?
3
NE
ANO výpočet celkového odběru všech spotřebitelů umístěných ve větvích (podsítích), které na uzel postupně navazují
4 posun do následujícího uzlu větve, pro kterou vyšel celkový odběr největší L (predchozí vetve) Td = Td + w (predchozí vetve)
Obr. 15 Blokové schéma algoritmu pro určení polohy referenční bodu tepelné sítě
59
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Při stanovování referenčního bodu lze jako ukazatel rozlehlosti tepelné sítě použít směrodatnou odchylku s, resp. variační koeficient v, získaný při statistické analýze dopravních zpoždění jednotlivých odběratelů. Tato statistická kritéria jsou v našem případě vypočítávána následovně:
s=
kde
s [h]
1 n 2 ( ETd − Td ( i ) ) , ∑ n i=1 s v= .100% , ETd
(37) (38)
je směrodatná odchylka dopravních zpoždění jednotlivých odběratelů,
v [%] je
variační koeficient
vyhodnocený
při
statistické
analýze dopravních zpoždění jednotlivých odběratelů, n [-]
je počet odběratelů.
Variační koeficient patří k charakteristikám relativní variability statistického souboru a udává, z kolika procent se podílí směrodatná odchylka na aritmetickém průměru. Malý stupeň variability znamená malou vzájemnou různost hodnot jednotlivých dopravních zpoždění a tedy velkou podobnost těchto hodnot, což zároveň signalizuje, že vážený průměr je v tomto případě dobrou charakteristikou obecné výše hodnot dopravních zpoždění. Naopak vysoká variabilita značí velkou vzájemnou odlišnost, což zároveň signalizuje, že vážený průměr není dobrou charakteristikou obecné výše hodnot dopravních zpoždění [10]. Vzhledem k těmto zavedeným statistickým ukazatelům lze tedy prohlásit, že čím menší bude hodnota variačního koeficientu, tím bude větší soustředění odběratelů v síti, resp. čím větší bude hodnota tohoto koeficientu, tím větší bude rozptýlení odběratelů po síti. To dává přehled o rozlehlosti celé tepelné sítě a o míře opodstatněnosti hledání referenčního bodu.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
60
5.4 Princip algoritmu pro sledování dynamiky horkovodních sítí Jedním z vytčených cílů předkládané práce bylo zpracovat dynamiku předmětných tepelných sítí a rozšířit výpočtový programu o možnosti sledování chování tepelných sítí v čase. Vzhledem k tomu, že parní sítě jsou v současné době užívány stále méně a že počas práce nebyla možnost studia a zpracování konkrétní parní soustavy (k dispozici byly jen popisy reálných horkovodních soustav), byla pozornost soustředěna pouze na sledování dynamiky dodávky tepla a teplotních poměrů v horkovodních systémech. V těchto sítích se také nejmarkantněji projevuje dopravní zpoždění, které má na dynamické chování celé soustavy značný vliv (viz odst. 5.3). Při tvorbě algoritmu pro sledování dynamiky horkovodních sítí jsem vycházel z následujících předpokladů: •
Proudící horká voda je prakticky nestlačitelné medium a změny hydraulických poměrů se promítají v soustavě prakticky okamžitě, bez přechodových časů. Časová konstanta charakteristiky potrubí je zanedbávána, čímž se např. zvýšení tlaku na prahu zdroje okamžitě projevuje adekvátním zvýšením tlaků ve všech uzlech sítě.
•
Změny teplotních poměrů v sítích jsou dány změnami teploty okolního vzduchu (venkovní teploty) a změnami teploty na výstupu ze zdrojů. Vzhledem k proměnným dopravním zpožděním mezi jednotlivými uzly se tyto teplotní změny promítají v soustavách s různými časovými odezvami.
•
Vzhledem k poměrně velkým dopravním časům v sítích (řádově desítky až stovky minut) zřejmě nebude třeba klást velké požadavky na přesnost výpočtu – hodnota vzorkovací periody ∆T se může pohybovat v jednotkách až desítkách minut.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
61
Za těchto předpokladů lze princip vytvořeného algoritmu popsat následujícími kroky: -
výpočet statických poměrů v tepelné síti pro určení počátečního rozdělení teplot v jednotlivých uzlech sítě v čase T0 (krok 1)
-
posun o jednu vzorkovací periodu vpřed do času T1 = T0 + ∆T, aktualizace odebíraných výkonů u všech spotřebitelů, aktualizace teploty na prahu zdroje (zdrojů) a aktualizace venkovní teploty (krok 2)
-
výpočet nových hydraulických poměrů, kterým se určí nové rozložení průtoků, rychlostí a dopravních zpoždění v celé síti (lze užít statický model vzhledem k praktické nestlačitelnosti vody a při zanedbání časové konstanty charakteristiky potrubí) (krok 3)
-
v návaznosti na výpočet hydraulických poměrů se odděleně stanoví nové teplotní poměry v horkovodní síti, a to následujícím způsobem. Nejprve se pro každý uzel sítě určí odpovídající bod/body, ve kterých se proudící hmota nacházela v předchozím vzorkovacím čase. K jejich určení je nutné znát aktualizovaná dopravní zpoždění v jednotlivých větvích a topologii sítě. Více než jeden bod se hledá v případech, kdy do sledovaného uzlu přitéká medium z více směrů a dochází k soutoku. Prakticky si lze tuto úlohu představit jako hledání míst, která jsou od příslušného uzlu proti proudu „vzdálená o vzorkovací periodu“, tj. dopravní zpoždění mezi těmito body a příslušným uzlem je rovno právě periodě vzorkování. Po stanovení těchto míst se určí, jakou teplotu měla proudící hmota v těchto bodech v předchozím vzorkovacím čase. K tomu využijeme údaje o předchozím rozložení teplot a údaje o délkách jednotlivých potrubních úseků. Pokud již známe teploty v bodech,
ve
kterých
se
hmota
nacházela
v předchozím
vzorkovacím čase, lze již lehce dopočítat, jakou teplotu bude mít medium v příslušných uzlech sítě na konci vzorkovací periody.
62
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
K tomu se dá využít postupu již popsaného na Obr. 14, pouze s tím rozdílem, že se nevychází ze zdroje, ale z příslušných nalezených bodů, a neprochází se celá síť, ale pouze její podmnožina
zahrnující
úseky
mezi
nalezenými
body
a odpovídajícím uzlem. Tento nový výpočet teplotních poměrů je již ovlivněn novými aktualizovanými průtokovými poměry a novou aktualizovanou hodnotou venkovní teploty. Nutno podotknout, že po celou vzorkovací periodu je na prahu zdroje již uvažována nová aktualizovaná hodnota teploty, která odráží kvalitativní řízení dodávky tepla ze zdroje. Celý algoritmus pokračuje krokem 2 a dále se cyklicky opakuje tolikrát, kolik je k dispozici nových aktualizací. Princip tohoto algoritmu shrnuje následující obrázek. 1
výpočet statických poměrů v čase T0
2
T1 = T0 + ∆T aktualizace vstupních údajů
3
výpočet nových hydraulických poměrů v celé síti
4
výpočet nových teplotních poměrů (uzel po uzlu)
ANO
je k dispozici další nová aktualizace vstupních údajů?
NE
Obr. 16 Blokové schéma algoritmu pro sledování dynamiky horkovodních sítí
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
63
6 POPIS VYTVOŘENÉHO VÝPOČTOVÉHO PROGRAMU PRO SIMULACI PROVOZU ZOKRUHOVANÝCH TEPELNÝCH SÍTÍ SIMTS Nově vzniklý výpočtový program pro simulaci hydraulických a teplotních poměrů v tepelných sítí nazvaný SIMTS byl vytvořen v programovacím prostředí Delphi 6 od firmy Borland. Delphi jako vizuálně orientovaný vývojový prostředek nové generace ke tvorbě robustních, uživatelsky přívětivých aplikací v současnosti představuje jeden z nejmodernějších prostředků pro tvorbu programů. Základem programování je objektová verze jazyka Pascal (Objekt Pascal), jež je následníkem
proslulého Turbo Pascalu,
doplněná o pokročilé
koncepce programování. Pomocí Delphi a v něm zabudovaných objektů lze jednoduchou formou a v relativně krátkém čase vytvářet efektní, uživatelsky velmi příjemné aplikace. Díky těmto vlastnostem a díky kompatibilitě s Turbo Pascalem, bylo rozhodnuto využít k tvorbě programu právě tento vývojový nástroj. Většina naprogramovaných procedur a funkcí slouží k ošetření práce uživatele se samotným programem (práce s daty, zobrazování a tisk výsledů,...), přičemž k vlastním výpočtům je použito pouze následujících 5 procedur. První z nich je procedura VEKTOR, ve které se určuje topologická struktura sítě, tzn. sestavení úplného stromu grafu (viz kapitola 5.1.2) podle zadaných vektorů počátečních a koncových uzlů větví. Samotný výpočet statických vlastností se provádí v procedurách VODA nebo PÁRA podle typu teplonosné látky zadané ve vstupním souboru. Protože při metodě okruhových průtoků musíme zachovat hmotnou bilanci v uzlech, předpokládáme na počátku nulový průtok v nezávislých větvích. V obou procedurách probíhá výpočet ve dvou cyklech iterací jak je popsáno v kapitole
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
64
5.1.3. U parních sítí lze výškové rozdíly zanedbat, naopak u vodních sítí má rozdíl nadmořských výšek mezi zdrojem a spotřebitelem značný vliv, a to díky zhruba 1000x větší měrné hmotnosti vody vzhledem k páře. Tyto skutečnosti jsou ve výpočtech zohledněny a proto procedura VODA uvažuje i tlakovou ztrátu vlivem převýšení a umožňuje také vřazovat do větví činné tlaky. Procedura TEPLO zajišťuje ve smyslu kapitol 5.2, 5.3 výpočet tepelných poměrů a dopravních
zpoždění v předmětných
sítích.
Poslední volanou
procedurou je DYNAMIKA, v níž jsou realizované dynamické výpočty, viz. kapitola 5.4. Po spuštění programu (viz Obr. 17) se v horní části obrazovky objeví hlavní menu, které obsahuje několik položek. Aktivovat lze pouze ty nabídky, do kterých lze vstoupit. Jednotlivé nabídky se aktivují najetím kurzoru myši na příslušnou nabídku a zmáčknutím levého tlačítka myši nebo pomocí funkční klávesy F10 a kurzorových kláves (šipek). Přítomnost kurzoru ve funkčním obdélníčku je signalizována změnou jeho barvy.
Obr. 17 Úvodní okno programu
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
65
Obr. 18 Standardní dialogové okno pro výběr vstupního datového souboru
6.1 Položka „Soubor“ První položkou hlavního menu je funkce Soubor, zajišťující práci s datovými soubory. Po spuštění programu je to jediná položka hlavního menu, která je aktivní. Obsahuje jednoduché podmenu, pomocí jehož položek můžeme načítat a ukládat datové zdroje pro výpočet. Konkrétně lze načítat a uchovávat vstupní data popisující sítě v následujících formátech, zvolených vzhledem k jejich značnému rozšíření v praxi (viz Obr. 18): • *.dat
- ve formě jednoduchého textového souboru,
• *.xls
- ve formátu sešitu aplikace Microsoft Excel,
• *.mdb
- ve formátu databáze Microsoft Access.
Protože výpočet hydraulických a teplotních poměrů se provádí na základě definovaných parametrů potrubní sítě, definovaných
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
66
výkonů zdrojů a odběrů spotřebitelů, je nutné jako vstupní hodnoty zadat následující parametry: • pro každou větev: vnější a vnitřní průměr potrubí, délka potrubí, tloušťku izolace, tepelnou vodivost izolace, součet koeficientů místních odporů, absolutní drsnost potrubí, teplotu okolního vzduchu a v případě podpovrchového uložení jeho hloubku, • pro každý uzel: dodávané/ odebírané množství teplonosného média, výškový rozdíl vzhledem ke zdroji, • pro zdroj tepla: teplotu a absolutní tlak na prahu zdroje v referenčním uzlu. Vstupní data ve formě textového souboru (*.dat) mají následující strukturu: POZN MED, PVE, PUZ, PZS, PVP, EPS1, EPS2, ADR, ATZ, GA, PCT, TR, TOV Q [1…PVE] Z [1…PVE] D [1…PVE] DD [1…PVE] TLIZ [1…PVE] L [1…PVE] LAMIZ [1…PVE] CVPOD [1…PVP] H [1…PVP] F
[1…PVE]
V W VYS CV
[1…PZS] [1…PZS] [1…PUZ] [1…PCT]
CITL
[1…PCT]
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
67
Význam jednotlivých proměnných je následující: POZN
uživatelská poznámka (např. specifikace datového souboru)
MED
typ media: pára=1, voda=0
PVE
počet větví
PUZ
počet uzlů
PZS
počet uzlů zdrojů a odběratelů
PVP
počet větví podpovrchových
EPS1
požadovaná přesnost výpočtu tlakové diference [kPa]
EPS2
přesnost výpočtu tlaků v uzlech [%]
ADR
absolutní drsnost potrubí [m]
ATZ
absolutní tlak ve zdroji [kPa]
GA
způsob výpočtu hydraulického odporu: GA=1: program počítá s nulovými místními odpory ve všech větvích GA=2: pro každou větev se zadává součet koeficientů místních odporů (armatury, oblouky, odbočky, clony,…)
PCT
počet větví s činným tlakem (u páry je 0)
TR
o teplota ve zdroji (referenční) [ C]
TOV
teplota okolního vzduchu [ C]
Q
vektor počátečních uzlů jednotlivých větví
Z
vektor koncových uzlů jednotlivých větví
D
vektor vnitřních průměrů potrubí [m]
DD
vektor vnějších průměrů potrubí [m]
TLIZ
vektor tlouštěk izolací [m]
L
vektor délek potrubí [m]
LAMIZ
vektor tepelných vodivostí izolace [W/mK]
o
CVPOD vektor čísel větví uložených podpovrchově H
hloubky uložení [m]
F
pro GA=2 vektor součtů koeficientů místních odporů
V
vektor uzlů zdrojů a spotřebičů
W
vektor výkonů zdrojů (-) a odběrů spotřebitelů (+) [t/h]
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí VYS
68
vektor rozdílů nadmořských výšek mezi referenčním zdrojem a jednotlivými uzly tepelné sítě [m]
CV
vektor čísel větví s činným tlakem
CITL
vektor hodnot činných tlaků [kPa] Ukázka způsobu uložení vstupních údajů (parametrů sítě) ve
formě textového souboru je na následujícím Obr. 19.
Obr. 19 Ukázka způsobu uložení vstupních dat ve formě textového souboru Ukázka způsobu uložení vstupních údajů (parametrů sítě) ve formě xls souboru je na Obr. 20. Jednotlivé listy sešitu Excel obsahují údaje o: a) obecných vlastnostech tepelné sítě (list „obecné“) b) vlastnostech všech větví sítě (list „větve“) c) vlastnostech všech uzlů sítě (list „uzly“)
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
69
Obr. 20 Ukázka způsobu uložení vstupních dat ve formě xls souboru Stejně jako jsou u xls souborů vstupní údaje logicky rozděleny do 3 listů, při ukládání do mdb databáze se vytvářejí 3 tabulky. Struktura tabulek samotné databáze a jejich vzájemné vazby jsou naznačeny na Obr. 21. OBECNE VETVE ID_SIT ID_VETVE Cislo_poc_uzlu Cislo_konc_uzlu Vnitrni_prumer Vnejsi_prumer Tloustka_izolace Delka Tepel_vodivost Podpovrch_ulozeni Hloubka_ulozeni Mistni_odpor Cerpadlo Hodn_cinneho_tlaku
ID_SIT Popis_site Medium Poc_vetvi Poc_uzlu Poc_zdroju_odberatelu Poc_vetvi_podpovrch EPS 1 EPS 2 Absolutni_drsnost Absolutni_tlak Zpusob_vypoctu PCT Teplota_zdroje Teplota_vzduchu
UZLY ID_SIT ID_UZLU Zdroj_odberatel Dodavka_odber Vyskovy_rozdil
Obr. 21 E/R (Entity/Relationship) diagram datové struktury
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
70
Z uvedeného schéma vyplývá, že ukládání dat je rozděleno do tří tabulek: „OBECNE“, „VETVE“ a „UZLY“, přičemž tabulka „VETVE“ zahrnuje tolik záznamů, kolik je v popisované síti větví a tabulka „UZLY“ obsahuje tolik záznamů, kolik je v popisované síti uzlů. Atributy v jednotlivých tabulkách jsou patrné z E/R diagramu na Obr. 21. Návrh databáze je koncipován tak, aby bylo možné uchovávat v jediném mdb souboru (databázi) data popisující i několik provozních variant (z hlediska výše odběrů a dodávky tepelné energie), což je zajištěno vložením primárního klíče ID_SIT. Ukázka databáze v mdb je na následujícím Obr. 22.
Obr. 22 Ukázka způsobu uložení vstupních dat ve formě databázového mdb souboru
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
71
6.2 Položka „Editace“ Kliknutím na položku Editace, se otevře nové editační okno s dialogovým panelem. Ten je rozdělen do tří stránek umožňujících snadné a přehledné zadávání a upravování vstupních dat. Na první stránce se zadávají obecné parametry potrubní sítě, na druhé stránce údaje vztahující se k jednotlivým větvím a na třetí stránce data týkající se jednotlivých uzlů sítě (viz Obr. 23, 24, 25). Pozn.: Vstupní data lze při zachování odpovídajícího formátu připravit i v prostředích MS Excel nebo MS Access a pak načíst do programu. Tento přístup vychází z předpokladu, že u každé teplárenské soustavy existuje ukládání a archivace měřených dat právě v podobě xls nebo mdb souboru, případně ve formátu, který lze lehce zkonvertovat na tyto běžně používané standardy. Za těchto předpokladů pak již stačí tato vstupní data uspořádat do podoby, v které je možné je načíst do vytvořeného programu (viz předchozí obr. s ukázkou vstupních souborů). Pro ukončení editace vstupních dat se použije tlačítko OK, které je umístněno na všech třech záložkách a po jehož odkliknutí jsou data připravena k výpočtu. Samotné výpočty jsou odstartovány po kliknutí na položku Výpočet v hlavním menu.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
72
Obr. 23 Úvodní editační okno pro zadávání obecných parametrů potrubní sítě
Obr. 24 Editační okno pro zadávání parametrů jednotlivých větví sítě
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
73
Obr. 25 Editační okno pro zadávání parametrů jednotlivých uzlů sítě
6.3 Položka „Výsledky“ Poslední položkou hlavního menu je funkce Výsledky, která slouží pro prezentaci vypočítaných hodnot. Po jejím výběru je rozvinuto další podmenu s nabídkou těchto tří funkcí: Tabulka, Graf a Výstup (viz. Obr. 26, Obr. 29, Obr. 31).
Obr. 26 Okno výpočtového programu s rozvinutou položkou Výsledky Tabulka
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
74
Jednotlivé nabídky se aktivují podobně jako u hlavního menu myší nebo pomocí kurzorových kláves. Položkou Tabulka je umožněno znázornit dosažené výsledky v přehledné tabelární formě na obrazovce počítače. První ze dvou možných tabulek, které lze v nabídce vybrat, znázorňuje statické poměry v jednotlivých větvích a druhá pak statické poměry v jednotlivých uzlech sítě. Jako výstupní vypočítané hodnoty se zobrazují: pro každou větev (viz Obr. 27): •
2 -2 hydraulický odpor [kPa.s .kg ]
•
-1 průtok [kg.s ] / [t/h]
•
tlaková ztráta [kPa] / [atm]
•
-1 rychlost proudění [m.s ]
•
-1 tepelná ztráta [W.m ] / [kW]
•
3 -1 měrný objem [m .kg ] (jen u páry)
pro každý uzel (viz Obr. 28): •
tlak [kPa] / [atm]
•
o teplota [ C]
•
dopravní zpoždění od zdroje [s]
pozn: Šedá pole na Obr. 28 značí odběratelské uzly, tj. uzly, ve kterých je umístěn odběratel
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 27 Ukázka prezentace výsledků výpočtu statických poměrů v tabelární formě – větve
Obr. 28 Ukázka prezentace výsledků výpočtu statických poměrů v tabelární formě - uzly
75
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
76
Po spuštění funkce Graf lze ve vnořeném menu (viz Obr. 29) vybrat buď položku Statika nebo Dynamika podle toho, jaké grafy chceme zobrazit. Pod položkou Statika se skrývá nabídka 5 grafů, které reprezentují výsledky výpočtu statických poměrů v dané tepelné síti.
Obr. 29 Okno výpočtového programu s rozvinutou položkou Výsledky – Graf – Statika Výstupní proměnné (tlak, teplota, průtok, rychlost proudění, tlaková ztráta) se zobrazí na monitor ve formě jednoduchých sloupcových grafů. X-ová osa vždy představuje čísla větví nebo uzlů a y-ová osa skutečné hodnoty vybrané proměnné v těchto větvích či uzlech. Dají se tak snadno porovnávat jednotlivé parametry v různých místech potrubní sítě a také lokalizovat oblasti, ve kterých mohou některé parametry nabývat kritických mezí (maxima, minima). Odečítání hodnot proměnných z grafu usnadňují dvě směrová tlačítka umístněná v horní části grafu. Ta slouží k posunu aktivovaného, červeně zvýrazněného sloupce směrem doprava nebo doleva. Hodnoty proměnné, které aktivovaný sloupec představuje, lze pak sledovat ve dvou textových oknech v levém horním rohu (Obr. 30). Popis položky Dynamika je blíže popsán v odstavci 6.4.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
77
Obr. 30 Ukázka prezentace výsledků výpočtu statických poměrů v grafické formě Informace o spočetlém průměrném dopravním zpoždění, poloze referenčního bodu a variačním koeficientu je možno odečítat ze spodního status baru, jak dokumentují například Obr. 27, Obr. 28 či Obr. 30. Použitím funkce Výstup (viz Obr. 31) je možné tisknout výsledky na tiskárně nebo ukládat výstupní data do textového souboru txt či do souboru ve formátu xls (viz Obr. 32, Obr. 33). Při ukládání výsledků do souboru se zobrazuje standardní dialogový panel, ve kterém musí uživatel specifikovat jméno výstupního datového souboru. Dialogový box pro tisk umožňuje nastavovat druh použité tiskárny a její vlastnosti.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
78
Obr. 31 Okno výpočtového programu s rozvinutou položkou Výsledky – Výstup
Obr. 32 Ukázka uložení výsledků výpočtu statických poměrů v xls souboru
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 33 Ukázka uložení výsledků výpočtu statických poměrů v txt souboru
79
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
80
Konec práce s programem se provádí pomocí funkce Soubor – Konec nebo užitím standardních prostředků ve Windows, tj. kombinací kláves Alt + F4 či tlačítkem závěr v pravém horním rohu okna. Program SIMTS se tak ukončí a systém se vrátí do původního stavu.
6.4 Položka „Výsledky – Graf – Dynamika“ Jak již bylo popsáno v kapitole 5.4 výpočtový program nově zahrnuje i sledování dynamiky horkovodní sítě, resp. sledování odezvy horkovodní sítě při měnících se provozních podmínkách. Podstatou těchto výpočtů je pravidelná cyklická aktualizace informací o spotřebě tepla v jednotlivých odběrných bodech sloužící pro pravidelné upřesňování hydraulických poměrů v síti a dále pak pravidelná aktualizace venkovní teploty a teploty na prahu zdroje (zdrojů), na kterou pak navazuje výpočet nových teplotních poměrů včetně sledování dynamiky těchto tepelných toků. Pro tyto účely bylo nutné zajistit pravidelné načítání výše uvedených aktualizovaných hodnot a opakované spouštění celého výpočtu. Aktualizovaná vstupní data jsou uložena a načítána z xls souboru, jehož formát byl pro tyto účely zvolen vzhledem k široké dostupnosti a snadné manipulaci s daty. Do vstupního datového souboru byl přidán nový list nazvaný „dynamika“, ve kterém jsou pro každý časový okamžik uložena aktualizovaná data, a to v následující struktuře, viz Obr. 34: sloupec A:
čas
sloupec B:
o teplota okolního vzduchu [ C]
o sloupec C-F: teplota ve zdroji X [ C]
sloupec G-K: dodávka ze zdroje X [t/h] sloupec L-…: odběr spotřebitele v uzlu U [t/h]
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
81
Obr. 34 Ukázka způsobu uložení vstupních dat (aktualizovaných hodnot v daných časových okamžicích) pro účely sledování dynamiky horkovodní sítě Takto zpracovaná data jsou připravena pro jednorázový off-line výpočet, ovšem pokud by v provozu bylo možné zajistit pravidelný odečet vstupních dat, lze výpočty realizovat i on-line. Za této situace by bylo nutné připravit např. jednoduché makro, s jehož pomocí by se aktualizovaná
data
převáděla
ze
stávající
formy
zavedené
v konkrétním teplárenském podniku (mdb, xls, dbf, ...) na požadovaný formát v xls (předzpracování dat). Výběr a zobrazení časových průběhů sledovaných veličin, tj. výsledků výpočtu dynamického chování horkovodní sítě, lze iniciovat kliknutím na položku Dynamika v podmenu výpočtového programu (viz Obr. 35). Stejně jako u výpočtu statických poměrů je i zde k dispozici výběr 5 grafů, které zobrazují výsledky výpočtu dynamického chování horkovodní sítě. Navíc jako šestý graf lze ještě sledovat dynamiku dopravního zpoždění.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
82
Obr. 35 Okno výpočtového programu s rozvinutou položkou Výsledky – Graf – Dynamika Po vybrání příslušné položky (grafu) se uprostřed obrazovky zobrazí pouze prázdný graf s nadpisem a popisem jeho souřadnic, viz Obr. 36. Pro zobrazení celého grafu je nejprve zapotřebí v pravé části obrazovky vybrat větve nebo uzly, v kterých se má příslušná zobrazovaná veličina sledovat. U rozsáhlejších horkovodních sítích s velkým množstvím uzlů a větví by v případě zobrazování hodnot dané veličiny ve všech větvích či uzlech činilo graf značně nepřehledný a nečitelný. Proto je třeba vybrat pouze ta místa sítě, která jsou konkrétně předmětem zájmu - jako rozumné se jeví zobrazování max. 10 řad do jednoho grafu. Po zaškrtnutí žádaných položek v seznamu uzlů/větví je třeba kliknout na tlačítko „Potvrď výběr“
v pravém
vykreslování
dolním
příslušného
rohu grafu.
obrazovky, Ukázku
sledovaných veličin v čase představuje Obr. 37.
čímž
je
grafického
spuštěno zobrazení
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
83
Obr. 36 Vzhled obrazovky po vybrání jedné z položek v menu Výsledky – Graf – Dynamika
Obr. 37 Ukázka grafického zobrazení časových průběhů teploty ve vybraných uzlech 0, 6, 15
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
84
7 HLAVNÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ VYTVOŘENÉHO PROGRAMU 7.1 Využití při operativním řízení dodávky tepla horkovodem Možnost simulace poměrů v síti pro různé výkony zdrojů nebo různé
odběry
spotřebitelů,
kterou
vzniklý
výpočtový
program
poskytuje, může být v teplárenských dispečincích velmi užitečnou pomůckou při řízení dodávky tepla do horkovodní sítě. Základní myšlenkou v této oblasti je možnost realizovat na horkovodních teplárenských soustavách tzv. kvalitativně - kvantitativní způsob řízení tepelného výkonu horkovodu [5], [6]. Algoritmus kvalitativně - kvantitativního způsobu řízení s využitím predikce průběhu denního diagramu dodávky tepla v horkovodních systémech centralizovaného zásobování teplem umožňuje eliminovat vliv dopravního zpoždění mezi teplárenským výměníkem ve zdroji tepla a relativně soustředěným odběrem tepla všemi spotřebiteli. Tento způsob řízení výkonu horkovodu spočívá v současném a průběžném působení dvou akčních veličin ovlivňujících přenášený tepelný výkon a ve využívání předpovědi požadovaného tepelného výkonu v dané lokalitě. K řízení tepelného výkonu horkovodu jsou k dispozici tyto dvě akční veličiny: -
pro kvalitativní způsob řízení změna rozdílu mezi teplotami vody v přívodním a vratném potrubí horkovodu, realizovaná změnou tepelného příkonu v páře na vstupu do teplárenského výměníku,
-
pro kvantitativní způsob řízení změna hmotnostního toku horké vody realizovaná změnou otáček oběhového čerpadla.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
85
Platí následující vztah:
PT = M v ⋅ c ⋅ ∆ϑ kvalitativní způsob řízení
kvantitativní způsob řízení kde:
PT [W] Mv [kg.s-1]
∆ϑ [°C]
c [J.kg-1K-1]
(39)
je tepelný výkon horkovodu, - hmotnostní tok teplonosného média, - teplotní spád, - měrná tepelná kapacita.
Tato metoda je však vhodná pro případy, kdy odběratelé tepla jsou
relativně
u rozsáhlých
lokálně
soustředěni.
zokruhovaných
sítí,
Problém
kde
ovšem
vzdálenost
nastává
jednotlivých
odběratelů mezi sebou navzájem je významná. Proto se zdálo být vhodné nalézt u každé takové sítě tzv. referenční bod tepelné sítě, jak je podrobně popsáno v odstavci 5.3. Tento bod prakticky představuje místo v tepelné síti, na které můžeme pohlížet jako na soustředění všech odběratelů právě do tohoto místa. K referenčnímu bodu by pak bylo možné vztáhnout již dříve zmiňovaný způsob řízení, resp. jeho modifikaci č. III popsanou ve výzkumné zprávě VZ UTB-FT-IIT/2003/1 [42]. Nově vzniklá modifikace nazvaná „Algoritmus kvalitativně kvantitativního způsobu řízení výkonu horkovodu s horkovodními kotli jako zdroji tepla“ byla navržena profesorem Balátě v roce 2003. Principielní schéma je naznačeno na Obr. 39. Tento algoritmus vyžaduje pravidelnou aktualizaci informace o okamžité spotřebě tepla
∑P
spotř T ,T
a o průměrném dopravním
zpoždění v referenčním bodě horkovodní sítě Tdref ,T . Tyto informace může cyklicky vypočítávat a pro nadřazený řídicí systém zajišťovat právě simulační modul, jak je schematicky naznačeno na Obr. 38.
86
technologický proces
báze dat optimalizační modul modul predikce denního diagramu dodávky tepla
řídicí systém
simulační modul
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 38 Možné začlenění simulačního modulu do řídicího systému
horkovodu s horkovodními kotli jako zdroji tepla 8
Zpětná predikce:
RT T
ϑP
Schéma horkovodního kotle
∆ tZ = T - RT
∆tZ
t t
ϑZ
Predikce denního diagramu dodávky tepla Predikce denního diagramu dodávky tepla
1 – ohniště, 2- rošt, 3 – zásobník uhlí, 4 – hradítko výšky paliva na rošt 5 – škvárový jízek, 6,7 – přední a zadní klenba
3
0
50
100
150
200
DOD PDOD T
PT
1
Provozní sestava; provozní varianty
Kriterium režimového optima
2
2
Optimalizace provozu zdrojů (kotelny)
2
10 U1
ČÁST ŘÍZENÍ
n
ϑP
ϑZ
PV 1
PV2
ϑZ
ϑP
Automatická regulace spalování kotlù
M vz
VÝTOPNA 2 K 2.1 K 2.2
M pal
i 1
T, K1.i
T, K 2.i
i 1
P ∑ =
n
M vz
VÝTOPNA 1 K 1.1 K 1.2
P ∑ =
PV1 =
PV2 =
10
KVALITATIVNÍ
4
ROZDĚLOVAČ ZATÍŽENÍ MEZI SPOLUPRACUJÍCÍ ZDROJE
3
4
ČÁST ŘÍZENÍ
KVALITATIVNÍ
U1
M pal
Automatická regulace spalování kotlù
9
potrubí
∆ϑ: Primární
9
potrubí
∆ϑ: Primární
ϑ2
ϑ1
ϑZ
∆p ∆
∆ϑ
5
p = f ( PTDOD)
6
7
Tdref,T ∆pmin
Referenční bod
b)
a)
Obě kotelny spolupracují v jedné tepelné síti
Každá výtopna má samostatnou tepelnou síť
Varianty uspořádání tepelné sítě:
ϑZSP
Sekundární potrubí
ϑPSP
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí 87
Obr. 39 Algoritmus kvalitativně-kvantitativního způsobu řízení výkonu
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
88
Legenda k Obr. 39: c - měrná tepelná kapacita, l – délka přívodního větve tepelného napáječe, RT – reálný čas (čas ve kterém působí akční veličina kvalitativního způsobu řízení na horkovodním kotli), S – průřez přívodní větve napáječe, T – čas, ve kterém se projeví působení akční veličiny kvalitativního způsobu řízení u lokálně soustředěných spotřebitelů, Td – dopravní zpoždění, Tdref,T - dopravní zpoždění v referenčním místě Z
horkovodní sítě v čase T, ∆t – doba zpětné predikce (čas, o který je nutné dříve změnit akční veličinu kotlů, aby se změna tepelného výkonu horkovodního kotle kvalitativním způsobem řízení projevila v čase T, tK – doba přechodu regulace výkonu kotle, tKstřed – střední doba přechodu regulace výkonu celé kotelny, TVZ – perioda vzorkování, PTp ,DOD - předpověď denního diagramu dodávky (vyrobeného) tepelného ,DOD ,u výkonu - DDDT, u – číslo časového úseku DDDT, PTp,RT - předpověděný dodávaný
(vyrobený) tepelný výkon v čase RT a v časovém úseku č. u, PTu,Vj ,RT - tepelný výkon kotelny č. j v čase RT v časovém úseku č. u, PT ,Kj .i - tepelný výkon horkovodního kotle č. i ve výrobně č. j, ∆ϑ = ϑP − ϑZ - teplotní rozdíl v přívodním ϑP a zpětném ϑZ potrubí p - teplotní rozdíl horkovodní sítě, M pal ,Vj - tepelný výkon v palivu výrobny č. j, ∆ϑRT
předpověděný v čase RT, tj. teplotní spád v čase RT odpovídající předpověděnému vyráběnému výkonu kotlů, ∑ PTspotř ,T v čase T, ∆p
čerp
- odebíraný tepelný výkon všemi spotřebiteli
– tlaková diference oběhového čerpadla v horkovodní síti, ∆p
ref
–
tlaková diference v referenčním bodě zokruhované horkovodní sítě, ∆M v ,T - oprava hmotnostního toku horké vody v čase T, PTp,Vj ,RT - předpoveděný tepelný výkon ,DOD horkovodních kotlů kotelny č. j v čase RT, PTp,RT - předpověděný tepelný výkon
vyráběný v čase RT, PTp,Kj .i ,RT - předpověděný tepelný výkon kotle č. i kotelny č. Kj, M vp,RT - předpověděný hmotnostní tok v čase RT, ∆ϑTp ,Q - korekce tepelného příkonu
na horkovodním kotli v čase T zahrnující korekci tepelného obsahu v přiváděcí větvi napáječe a současně i v palivu na roštu horkovodního kotle, ϑPSP - teplota horké vody v přívodním potrubí v síti spotřebitelů, ϑZSP - teplota horké vody ve zpětném potrubí v síti spotřebitelů.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Stanovování okamžité spotřeby tepla
∑P
spotř T ,T
89
a průměrného
dopravního zpoždění v referenčním bodě horkovodní sítě Tdref ,T =ETd bude záviset na frekvenci, s jakou lze odečítat okamžité odebírané výkony spotřebitelů a dodávané výkony zdroje. Tyto podklady jsou pro výpočtový
program
vzhledem
k
zajištění
aktuálnosti
zásadní
(parametry potrubí se během provozu nemění). Předpokládáme-li, že řídicí systém je umístěn ve zdroji tepla, odečty okamžitých výkonů dodávaných ze zdroje zřejmě nebude problém zajistit. Jiná však může být situace u odběratelů. Ne vždy je totiž možné z dispečinku monitorovat aktuální odběry na výměníkových stanicích - chybí komunikační linka mezi dispečinkem a výměníkovou stanicí. V tomto případě je nutné skutečný odebíraný výkon spotřebitele určitým způsobem
odhadovat
charakteristiky
či
příslušného
aproximovat, odběratele,
např. tj.
pomocí
pomocí
topné
závislosti
odebíraného výkonu na venkovní teplotě viz Obr. 40.
Čím přesněji by se pak daly určit odběry jednotlivých spotřebitelů, tím přesněji by se dala počítat aktuální hodnota průměrného dopravního zpoždění a poloha referenčního bodu. Ideální by samozřejmě bylo zajistit sběr aktuálních dat přímo odečtem ze sítě.
Při aproximaci nelineární topné charakteristiky se však naráží na řadu úskalí, např. jinak se může za stejné venkovní teploty chovat odběratel při růstu venkovní teploty a jinak při poklesu venkovní teploty, jinak v letním, zimním a přechodovém období, apod. Topné charakteristiky sestavené z reálných denních nebo měsíčních odečtů pak vykazují značnou nesourodost a hledaná závislost odběru tepla na venkovní teplotě se stanovuje stěží. Proto se v mnohých případech při
90
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
použití standardních technik nelineární aproximace nedosahuje potřebné přesnosti výpočtu a korelační koeficient je nízký.
odběr tepla [kW]
100 50 0 -30
O
venkovní teplota [ C]
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
15
20
25
30
Obr. 40 Ukázka idealizovaného průběhu topné charakteristiky
odběr tepla [kW] 1200 1000 800 600 400 200 0 -15
-10
-5
0
5
10
15
20
25 O
venkovní teplota [ C]
Obr. 41 Ukázka reálné topné charakteristiky zpracované z naměřených dat
Při uvažování výše uvedených skutečností by se nakonec dalo konkrétní využití simulačního modulu charakterizovat následujícím postupem: V každé vzorkovací periodě by se odečítaly nebo z příslušné
topné
charakteristiky
aproximovaly
nové
odběry
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
91
spotřebitelů, na základě toho by se provedl součet všech odběrů, spočetly se hydraulické poměry, určila poloha referenčního bodu a aktuální průměrné dopravní zpoždění v referenčním bodě. Takto získané údaje by byly s každým odečtem (vzorkováním) k dispozici pro nadřazený řídicí systém, v němž by byl implementován algoritmus kvalitativně – kvantitativního způsobu řízení výkonu horkovodu s horkovodními kotli jako zdroji tepla.
Tento postup je zobrazen schematicky na Obr. 42, oddíl B. Čas T značí aktuální časový okamžik. V oddíle A na Obr. 42 je pak naznačeno, jak využít dynamických simulací při nastartování celého řídicího algoritmu.
Protože průměrné dopravní zpoždění se během
dne mění, je nutné při rozjezdu algoritmu tuto skutečnost respektovat a
kvalitativní
zásahy
na
zdroji
v čase
RT
provádět
nasimulovaného průběhu hodnoty dopravního zpoždění.
podle
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
1
A
2
3
4
B
5
92
z topných charakteristik a předpovězené venkovní teploty aproximovat odebírané tepelné výkony spotřebitelů v čase RT + X, X = 5, 10, 15, 20, ... min
provést dynamickou simulaci pro budoucí časové okamžiky RT + X
předpokládaný průběh hodnoty průměrného dopravního zpoždění v zokruhované síti ETd
ETd=f(t)
algoritmus kvalitativněkvantitativního způsobu řízení výkonu horkovodu s horkovodními kotli jako zdroji tepla
statická simulace s využitím aktuálních odebíraných tepelných výkonů měřených v čase T (kde chybí on-line měření využít opět znalosti aktuální venkovní teploty a sestavených topných charakteristik)
aktuální hodnota průměrného dopravního zpoždění v zokruhované síti Tdref ,T a okamžitá spotřeba tepla
∑P
spotř T ,T
6
T = T + ∆T (∆T = 5 min)
Obr. 42 Využití programu SIMTS pro řízení dodávky tepelné energie do zokruhované horkovodní sítě v reálném čase
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
93
7.2 Využití při optimalizaci provozu teplárenských soustav s více zdroji tepla Při zajišťování potřeb tepla u velkých teplárenských soustav s dvěma a více nezávislými zdroji tepla (např. ve velkých městech nebo městských aglomeracích) je třeba uvažovat nad hospodárností při rozdělování celkového zatížení na jednotlivé kooperující tepelné zdroje. Z tohoto hlediska je nutné analyzovat ekonomiku výroby jednotlivých zdrojů a také ekonomiku dopravy vyrobené tepelné energie z jednotlivých zdrojů. Cílem tohoto snažení je pak nalézt tzv. optimální provozní sestavu tepelných zdrojů, jak je definováno v [22], více též v [2]. Obecně lze konstatovat, že pro dané celkové zatížení teplárenské soustavy existuje pouze jediný případ rozdělení zatížení mezi spolupracující tepelné zdroje a to takový, aby při další změně rozdělení zatížení již nebylo možno dosáhnout snížení provozních nákladů celé teplárenské soustavy (optimální provozní sestava). Taková varianta rozdělení zatížení mezi jednotlivé tepelné zdroje bude variantou s nejnižšími náklady, tedy variantou ekonomicky optimální. Uvedená problematika je velmi široká a tato práce si neklade za cíl ji řešit. V následujících řádcích chci pouze nastínit možnosti, jak využít výsledků simulací při optimalizaci dodávky tepla ze zdrojů a jak lze optimalizaci se simulací vzájemně provázat. Při hledání optimální provozní sestavy tepelných zdrojů je nejprve nutné rozhodnout o kriteriu, podle kterého se bude stanovovat, nakolik je daná varianta rozdělení zatížení ekonomicky optimální. Pokud předpokládáme, že kromě nákladů na palivo ostatní složky nákladů nezávisí na rozdělení zatížení, můžeme za toto kriterium, označované jako kriterium režimového optima, zvolit minimum nákladů na palivo. Toto kriterium je v elektrizační soustavě pro rozdělování
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí zatížení
mezi
spolupracující
kondenzační
elektrárny
94
běžně
uplatňováno [17]. Pro rozdělování zatížení mezi zdroji SCZT, kde spolupracují
výtopny
i
teplárny
s protitlakovými
a
koncovými
kondenzačními turbínami, se podle [2] nejeví toto kriterium jako výstižné a bylo nahrazeno kriteriem minima energetické náročnosti, jenž respektuje vliv spotřeby elektřiny na dodané teplo u výtopny a závislou výrobu elektřiny u teplárny. Obecně lze základní vztah pro kriterium režimového optima definovat následovně: ZDROJE ZDROJE SPOTŘ ZDROJE bdisp = cPALbDOD − cEDODbEZDROJE bE ,SPOTŘ , ,DOD + c E
kde
ZDROJE bdisp [Kč/GJ]
je
dispečerský
poměrný
(40)
přírůstek
nákladů zdroje pro výrobu jednotky tepla, cPAL [Kč/GJ]
- průměrná cena paliva potřebného pro výrobu jednotky tepla,
cE
DOD
[Kč/GJ]
- cena
vyrobené
jednotky
elektrické
energie dodané do elektrizační sítě (prodej elektřiny u tepláren), cE
SPOTŘ
[Kč/GJ]
- cena spotřebované jednotky elektrické energie odebírané z elektrizační sítě (nákup elektřiny u výtopen),
ZDROJE = bDOD
dPTZDROJE , PAL dPTZDROJE , DOD
[-] - poměrný přírůstek spotřeby tepelného výkonu
v palivu
[W]
na
jednotku
dodávaného tepelného výkonu [W], bEZDROJE ,DOD =
dPEZDROJE , DOD dPTZDROJE , DOD
[-] - poměrný
přírůstek
vyráběného
elektrického výkonu [W] na jednotku dodávaného tepelného výkonu [W] (u teplárny),
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
bEZDROJE ,SPOTŘ =
dPEZDROJE ,SPOTŘ dPTZDROJE , DOD
95
[-] - poměrný přírůstek spotřeby elektrického výkonu [W] na jednotku dodávaného tepelného výkonu [W] (u výtopny).
Uvažované kritérium režimového optima je univerzální pro všechny typy tepelných zdrojů. Zohledňuje skutečnost, že se v tepelném zdroji nespotřebovává při výrobě tepelné energie jen palivo, ale i elektrická energie, a že se nevyrábí jen energie tepelná, ale i elektrická. Dodávky elektrické energie z tepláren v teplárenské síti tyto zdroje zvýhodňují oproti jiným, které elektrickou energii nedodávají. Pro případ teplárny budou brány v úvahy všechny členy rovnice (40), tedy jak cena paliva, tak i druhý člen, tedy zisk z výroby elektrické energie, a tak také náklady spojené s nákupem elektrické energie pro vlastní spotřebu zdroje. Pro případ výtopny nebude přítomný druhý člen, protože výtopna nevyrábí elektrickou energii. Je zřejmé, že například spalovna, která má nízké náklady na palivo, bude ZDROJE velmi nízký. mít dispečerský poměrný přírůstek nákladů zdroje bdisp
Na
základě
dispečerských
poměrných
přírůstků
nákladů
jednotlivých zdrojů, tedy kriteria režimového optima, se stanovují optimální sestavy zdrojů na pokrytí odběratelské spotřeby tepla. Optimální provozní sestavu tepelných zdrojů lze získat minimalizací následující účelové funkce: ZDROJE ( i ) ZDROJE ( i ) E = ∑ (bdisp PT ,DOD ) ⇒ min , n
(41)
i =1
kde
(i ) PTZDROJE [MW] , DOD
je množství dodávané tepelné energie z i-tého tepelného zdroje.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
96
Výsledkem minimalizace této účelové funkce jsou dodávky (i ) tepelných výkonů PTZDROJE jednotlivých zdrojů. , DOD
Nalezení optimální provozní sestavy tepelných zdrojů, které pokryjí odběratelskou spotřebu tepla, splňuje sice hospodárnost provozu tepelné soustavy, ale z hlediska řízení by bylo žádoucí, aby bylo současně dosaženo také minimálních dopravních zpoždění, které negativně ovlivňují řízení dodávky tepla. Tento oprávněný požadavek je možné v účelové funkci (41) zohlednit a upravit její tvar tak, aby byla splněna jak maximální hospodárnost, tak i podmínka minimálního dopravní zpoždění. K tomuto účelu je možno využít právě analýzy hydraulických poměrů v síti, resp. z této analýzy vyplývající informace o dopravních zpožděních u jednotlivých odběratelů. Účelová funkce řešící optimální navržení provozní sestavy tepelných zdrojů pro krytí odběratelské spotřeby tepla s využitím analýzy dopravního zpoždění bude zohledňovat také průměrné dopravní zpoždění v síti a její tvar bude dán rovnicí (42). Cílem je opět minimalizace této upravené účelové funkce a tím nalezení optimální provozní sestavy tepelných zdrojů pro krytí požadované dodávky tepelné energie v tepelné síti.
n ZDROJE ( i ) ZDROJE ( i ) ) E = ∑ (bdisp PT ,DOD ETd ⇒ min i =1
(
(i) ETd = f PTZDROJE ,DOD
(42)
)
Poznámka: Na tomto místě je vhodné upozornit na skutečnost, že je důležité odlišovat označení účelové funkce E a označení průměrného dopravního zpoždění ETd. Jakkoliv je označení obou veličin pomocí písmena E podobné, nejedná se o stejné veličiny. U všech zdrojů tepla, které dodávají tepelnou energii do horkovodní sítě, vystupují náklady spojené s čerpací prací. Stejně jako jiné náklady spojené s odběrem elektrické energie budou tyto náklady
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
97
zahrnuty do bEZDROJE , SPOTŘ . K výpočtu čerpací práce, tedy výkonu čerpacího agregátu, můžeme použít vzorce
PČ = kde
PČ [kW] -3 ρ [kg.m ]
3,6 ⋅ ∆pZ
ρηČ
10 − 3 M V ,
(43)
je čerpací práce, - měrná hmotnost proudící tekutiny,
∆pZ [Pa.m-1] - tlaková ztráta připadající na 1 m potrubí, ηČ [-]
- účinnost čerpacího agregátu,
MV [kg.s-1]
- hmotnostní tok tekutiny.
V této souvislosti stojí za úvahu využít analýzy hydraulických poměrů také při určování celkových tlakových ztrát. Pomocí této analýzy lze vysledovat, jaké budou pro určité výkony zdroje tlakové ztráty v jednotlivých větvích sítě, resp. jaká bude suma těchto tlakových ztrát. Pokud tento výsledek vztáhneme na součet délek všech potrubí v síti, dostáváme hledané ∆pZ , potřebné pro určení čerpací práce. Jak již bylo zmíněno, tato čerpací práce se ZDROJE u horkovodních soustav promítá do bEZDROJE , SPOTŘ , což ovlivňuje bdisp
každého zdroje. V rámci optimalizace provozu teplárenských soustav nachází tedy vzniklý výpočtový program své uplatnění jednak při stanovování tzv. optimálních provozních sestav tepelných zdrojů, ale také při určování tzv. kriteria režimového optima, jenž hodnotí efektivnost výroby a dopravy tepelné energie z příslušného zdroje.
7.3 Další možnosti využití Z výsledků dosažených pomocí programově zpracované analýzy hydraulických a teplotních poměrů lze vysledovat jaké parametry bude mít proudící medium v různých místech potrubní sítě, jaký je smysl
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
98
proudění v jednotlivých větvích a také jaké budou teplotní a tlakové ztráty v potrubích pro zadané odběry. Vedle těchto základních údajů je možno také porovnávat hodnoty jednotlivých veličin v různých místech potrubní sítě a určit tak oblasti, v nichž nabývají svých mezních hodnot. Všech těchto charakteristik a simulací lze s výhodou využít také v dalších oblastech teplárenského provozu, jenž jsou popsány v následujících odstavcích. Nutno také prohlásit, že své uplatnění mohou tyto výpočty nalézt i mimo teplárenský obor, např. ve vodárenství či jiných příbuzných oborech, kde dochází k rozvodu media. Projektování sítí a připojování / odpojování spotřebitelů Pomocí vzniklého produktu je možno řešit simulaci hydraulických a teplotních poměrů při eventuálním odpojování nebo připojování nového spotřebitele. Cílem může být simulace, která by vyšetřovala, zda je potenciálnímu odběrateli možné garantovat požadované parametry media a zda nebude nutné zvýšit tlak na prahu zdroje. Lze také sledovat, jak tento případný nový odběr bude ovlivňovat okolní odběratele a hydraulické poměry v celé tepelné síti. Sledování chování rozvodné tepelné sítě v různých obdobích roku Z hlediska dodávky tepla během roku lze rozlišovat topné období, přechodné období a netopné období. V každém tomto období je charakter spotřeby tepla různý. Z tohoto pohledu je možné sledovat jaké budou v jednotlivých obdobích hydraulické a teplotní poměry v síti. Pokud jsou k dispozici všechny topné charakteristiky odběratelů, lze hydraulické a teplotní poměry v síti určit pro různé venkovní teploty. Tímto způsobem lze získat informaci o tom, jak venkovní teplota ovlivňuje průměrné dopravní zpoždění a polohu referenčního bodu. Uvedené závěry se pak mohou promítnout do přípravy výroby a taktéž do řízení dodávky tepla.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
99
Simulace teplotních odezev při najíždění, odstavování a výpadcích ve zdrojích Tyto simulační studie mohou být obzvlášť zajímavé, pokud se bude jednat o složité zokruhované sítě, do kterých dodává tepelnou energii více spolupracujících zdrojů. Lze například sledovat, jak ovlivní výpadek či odstávka tepelného zdroje nebo jeho částí teplotní poměry v síti, resp. v jakých časových relacích se tyto změny na jednom ze zdrojů projeví ve vybraných důležitých uzlech sítě (nemocnice, průmyslový výroba závislá na dodávce tepla apod.). To může být užitečné pro vyhodnocování různých krizových řešení, např. je možno vyhodnotit v jakém časovém předstihu musejí postižení odběratelé aktivovat své záložní zdroje tepla, aby byl zachován jejich bezpečný provoz.
Analýza provozních stavů z historických dat Na základě historie měřených dat z teplárenské soustavy lze provádět analýzy provozních situací, ke kterým v soustavě došlo. Současně lze simulovat, jak by se situace v síti dále vyvíjela, pokud by byl či naopak nebyl v daný okamžik proveden patřičný zásah.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 100 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
8 REALIZOVANÉ VÝPOČTY PRO REÁLNÉ TEPLÁRENSKÉ SOUSTAVY V rámci řešení disertační práce a v rámci spolupráce s energetickými podniky byly provedeny výpočty statických poměrů ve dvou konkrétních lokalitách. Jednalo se jednak o radiální rozvodnou horkovodní síť SCZT EBO - Leopoldov, Hlohovec na Slovensku, jejíž popisové schéma představuje Obr. 43, resp. Obr. 44. Tato činnost byla prováděna ve spolupráci se Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě, Fakultou elektrotechniky a informatiky. Další výpočty byly prováděny pro zokruhovanou horkovodní síť SCZT Litoměřice, jejíž schéma zobrazuje Obr. 54 resp. Obr. 55. Tato práce byla motivována zájmem společnosti United Energy, a.s. Most-Komořany, která uvedenou soustavu provozuje. Na základě poskytnutých podkladů pro výpočet, tj. parametrů rozvodného potrubí, definovaných odběrů jednotlivých spotřebitelů a definovaného výkonu zdroje, byl pomocí vytvořeného programu proveden výpočet hydraulických a teplotních poměrů v daných horkovodních sítích.
8.1 SCZT EBO - Leopoldov, Hlohovec Výpočet statických poměrů byl realizován pro radiální přívodní potrubí horkovodní sítě elektrárna Bohunice EBO – Leopoldov, Hlohovec podle Obr. 43. Do tepelné sítě však nebyly zahrnuty OST Slovakofarma, OST Sídlisko „X“ a OST+ZZT Drotovňa (výhled). Dále nebyla uvažována odbočka z uzlu 1 směrem na OST Jaslovské Bohunice a Trenčín a byla nahrazena soustředěným odběrem v uzlu 1 o hodnotě 633,32 kg/s, tj. 2290,75 t/h [27]. Číslování uzlů bylo pozměněno z důvodu návaznosti číselného značení tak, že zdroj EBO je uzel č.0 a další uzly nabývají postupně čísel od 1-33, jak je naznačeno na následujícím Obr. 44.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 101 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 43 Původní schéma SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec
Obr. 44 Upravené schéma SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 102 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí Výpočet hydraulických a teplotních poměrů (statická simulace) proběhl pro definované podmínky a při následovně zvolených hodnotách fyzikálních veličin a konstant:
Absolutní tlak na prahu zdroje
p = 1800 kPa
Výkon zdroje
M = 2579,5 t/h
Teplota ve zdroji
o T = 130 C
Teplota okolí
o Tok = -12 C
Měrná tepelná kapacita proudícího media
cp = 4186,8 J/kg.K
Hustota proudícího media
ρ = 939 kg/m
Absolutní drsnost potrubí
k = 0,00025 m
Součinitel tepelné vodivosti izolačního materiálu
λiz=0,043 W/m.K
3
2 Koeficient přestupu tepla na vnější straně potrubí αv = 32 W/m K
Konkrétní parametry jednotlivých potrubí (délka, průměr, místní odpory,…) a konkrétní odběry jednotlivých spotřebitelů tepla byly dále odečteny z dodaných podkladů [27]. Pro první přiblížení výsledků byly předpokládány nulové výškové rozdíly v síti. Za takto definovaných podmínek proběhl výpočet s následujícími výsledky.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 103 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
8.1.1 Výsledky výpočtu statických poměrů ve větvích
Obr. 45 Statické poměry v jednotlivých větvích SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 104 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 46 Vypočítané průtoky v jednotlivých větvích (1-33) SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec
Obr. 47 Detail průtokových poměrů ve vybraných větvích 2-33
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 105 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 48 Vypočítané rychlosti media v jednotlivých větvích SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec
Obr. 49 Vypočítané tlakové ztráty v jednotlivých větvích SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 106 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
8.1.2 Výsledky výpočtu statických poměrů v uzlech
Obr. 50 Statické poměry v jednotlivých uzlech SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 107 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 51 Vypočítané hodnoty tlaku v jednotlivých uzlech SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec
Obr. 52 Vypočítané hodnoty teplot v jednotlivých uzlech SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 108 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí S využitím dosažených výsledků byl následně sestaven tlakový diagram přívodního potrubí EBO – Leopoldov, Hlohovec. Konkrétně byly do tlakového diagramu začleněny uzly 0, 1, 2, 4, 9, 15, 16, 17, 21, 23, 26, 27, 29, 31, 32, 33.
Obr. 53 Tlakový diagram přívodního potrubí EBO – Leopoldov, Hlohovec Při porovnání dosažených výsledků s hodnotami v [27] - tab. 4.1 str. 28 můžeme konstatovat, že výsledky vykazují shodu. Možné rozdíly mohou být způsobeny odlišným určením některých hodnot fyzikálních veličin (hustoty) či užitím odlišných vztahů pro výpočet hledaných parametrů. Obecně se však výsledky pohybují ve správných, předpokládaných relacích. Na základě vypracování hydraulických a teplotních poměrů v SCZT EBO – Leopoldov, Hlohovec vznikla na IIT ve Zlíně také výzkumná zpráva, která podrobně popisuje dosažené výsledky. Číslo této výzkumné zprávy je UTB-FT-IIT/2002/1: Výpočet hydraulických a teplotních poměrů pro soustavu centralizovaného zásobování teplem EBO - Leopoldov, Hlohovec.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 109 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
8.2 SCZT Litoměřice Analýza hydraulických a teplotních poměrů byla taktéž provedena pro reálnou horkovodní SCZT Litoměřice. Zástupci společnosti United Energy, a.s. Most - Komořany poskytly potřebné vstupní podklady s popisem předmětné sítě v elektronické formě. Další doplnění a upřesnění vstupních údajů pro výpočet bylo prováděno operativně prostřednictvím emailů. Během roku 2001 – 2005 proběhlo několik pracovních setkání jak na půdě UTB tak i v sídle společnosti United Energy v Mostě – Komořanech, kde byly mj. postupně specifikovány podklady pro výpočet statických poměrů a konzultovány mnohé problémy z teplárenské praxe. Výpočet
proběhl
na
přívodním
potrubí horkovodní sítě
Litoměřice, jejíž dodané schéma z MS Excel je znázorněno na Obr. 54. Jedná se o zokruhovanou horkovodní síť s jedním zdrojem, 122 větvemi a 57 odběrateli.
Obr. 54 Výchozí přehledové schéma SCZT Litoměřice Z důvodu zadávání vstupních údajů do programu bylo nutné očíslovat jednotlivé větve a uzly horkovodní soustavy. Toto číselné označení je znázorněno na následujícím Obr. 55:
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 110 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 55 Popisové schéma tepelné sítě Litoměřice s očíslováním větví a uzlů
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 111 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí Výpočet hydraulických a teplotních poměrů (statická simulace) proběhl pro definované podmínky a při následovně zvolených hodnotách fyzikálních veličin a konstant:
Absolutní tlak na prahu zdroje
p = 1,6 MPa
Výkon zdroje
M = 610 t/h
(Výkon zdroje byl stanoven jako suma odběrů jednotlivých spotřebitelů) o
Teplota ve zdroji
T = 130 C
Teplota okolí
Tok = -12 oC
Měrná tepelná kapacita proudícího media
cp = 4186,8 J/kg.K
Hustota proudícího media
ρ = 939 kg/m
Absolutní drsnost potrubí
k = 0,00025 m
Součinitel tepelné vodivosti izolačního materiálu
λiz=0,05 W/m.K pro
3
ABB λiz =0,09 W/m.K pro minerální plsť 2
Koeficient přestupu tepla na vnější straně potrubí αv = 32 W/m K Konkrétní parametry jednotlivých potrubí (délka, průměr, místní odpory,…) a konkrétní odběry jednotlivých spotřebitelů tepla byly dále odečteny
z
dodaných
podkladů,
přičemž
odebírané
výkony
spotřebitelů M byly uvažovány pro zimní období a byly vypočítávány následovně: M [kg/s] = P[W] / (4186,8*(130-70)),
kde P je známá hodnota odebíraného výkonu [W]
M [t/h] = 3,6 * M [kg/s].
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 112 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
V první fázi řešení tlakových poměrů v SCZT Litoměřice byl zaveden zjednodušující předpoklad, že všechny body horkovodní sítě leží ve stejné nadmořské výšce. Dosažené výsledky poskytly obraz o tom, jaké bude asi rozložení tlaků v síti, ale pro praktické potřeby tyto výsledky využívat není možné, a to vzhledem k nepřesnostem vzniklým právě zanedbáním vlivu nadmořské výšky. Proto byla pozornost soustředěna na zahrnutí výškových poměrů do výpočtu. Problémem však byl nedostatek údajů o nadmořských výškách jednotlivých uzlů horkovodní sítě, přesněji řečeno byly známy pouze nadmořské výšky zdroje a jednotlivých odběratelů, údaje o ostatních uzlech sítě chyběly. Tento problém byl řešen aproximací neznámých nadmořských výšek z údajů o sousedních uzlech. Jelikož se berou výškové rozdíly v síti jako relativní a jsou vztaženy k nadmořské výšce zdroje, udává Tab. 1 na straně 120 konkrétní, ve výpočtu použité výškové poměry pomocí ∆h (výškový rozdíl příslušného uzlu vzhledem ke zdroji).
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 113 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
8.2.1 Výsledky výpočtu statických poměrů ve větvích
Obr. 56 Statické poměry v jednotlivých větvích horkovodní soustavy Litoměřice (část 1)
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 114 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 57 Statické poměry v jednotlivých větvích horkovodní soustavy Litoměřice (část 2)
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 115 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 58 Vypočtené průtoky v jednotlivých větvích horkovodní soustavy Litoměřice
Obr. 59 Vypočtené rychlosti media v jednotlivých větvích horkovodní soustavy Litoměřice
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 116 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 60 Vypočtené tlakové ztráty v jednotlivých větvích horkovodní soustavy Litoměřice
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 117 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
8.2.2 Výsledky výpočtu statických poměrů v uzlech
Obr. 61 Statické poměry v jednotlivých uzlech horkovodní soustavy Litoměřice (část 1)
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 118 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 62 Statické poměry v jednotlivých uzlech horkovodní soustavy Litoměřice (část 2)
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 119 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 63 Vypočtené hodnoty teplot v jednotlivých uzlech horkovodní soustavy Litoměřice
Obr. 64 Vypočtené hodnoty tlaků v jednotlivých uzlech horkovodní soustavy Litoměřice
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 120 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
uzel
∆h ∆h ∆h ∆h ∆h ∆h ∆h ∆h ∆h ∆h ∆h uzel uzel uzel uzel uzel uzel uzel uzel uzel uzel [m] [m] [m] [m] [m] [m] [m] [m] [m] [m] [m]
1
0
12 -7 23
5
34
4
45 29 56
2
-2 13 -11 24
6
35
4
46 21 57 -5 68 -11 79 -9 90 -12 101 -14 112 -3
3
-2 14
5
25
5
36
7
47 13 58 -5 69 -11 80 -9 91 -10 102 -15 113 -3
4
-2 15
7
26 19 37
5
48 13 59 -7 70 -13 81 -9 92 -8 103 -20 114 -3
5
-2 16
8
27 21 38
7
49 15 60 -9 71 -11 82 -9 93 -8 104 -19 115 -3
6
-2 17
0
28 23 39
9
50 17 61 -11 72 -11 83 -9 94 -4 105 -21 116 -3
7
-4 18
0
29 27 40 10 51 14 62 -13 73 -10 84 -8 95 -4 106 -21 117 0
8
-3 19
0
30 26 41 12 52 15 63 -11 74 -10 85 -9 96 -4 107 -21 118 -13
9
-4 20
0
31
4
42 10 53 15 64 -13 75 -8 86 -10 97 -4 108 -3 119 0
10 -4 21
0
32
4
43 12 54 12 65 -11 76 -8 87 -10 98 -4 109 -4 120 2
11 -4 22
0
33
4
44 19 55
8
5
67 -11 78 -7 89 -11 100 -4 111 -3
66 -11 77 -7 88 -10 99 -4 110 -5 121 -1
Tab. 1 Výškové rozdíly jednotlivých uzlů SCZT Litoměřice vzhledem ke zdroji
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 121 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 65 Vypočtené hodnoty tlaků v relaci s výškovými poměry
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 122 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí S využitím dosažených výsledků byl následně sestaven tlakový diagram horkovodní soustavy Litoměřice zahrnující uzly 0, 1, 17, 18, 19, 20, 21, 23, 25, 31, 33, 34, 35, 37, 38, 39, 40, 42, 43, 44, 45. Na konci tohoto tlakového digramu leží hydraulicky nejvzdálenější odběratel – VS č. 1701-339 (kasárna Radobýl - Vojenské stavby).
Obr. 66 Tlakový diagram části horkovodní soustavy Litoměřice Na základě vypočtené hodnoty průměrného dopravního zpoždění ETd = 1681s = = 0,47h, známých hodnot rychlostí v jednotlivých větvích a příslušných délek potrubí byla určena poloha referenčního bodu. Referenční bod se nachází ve větvi č. 92, viz Obr. 67. Dosažené výsledky v oblasti výpočtu hydraulických a teplotních poměrů pro SCZT Litoměřice podrobně popisuje také výzkumná zpráva, která vznikla na IIT ve Zlíně. Číslo této výzkumné zprávy je UTB-FT-IIT/2002/2: Výpočet hydraulických a teplotních poměrů pro SCZT Litoměřice. K této zprávě byl také dopracován dodatek s označením UTB-FT-IIT/2002/2 – dod. č. 1.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 123 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 67 Grafické znázornění polohy referenčního bodu v horkovodní síti
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 124 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí V rámci verifikace použitého matematického modelu a celého výpočtového algoritmu pro určování statických poměrů v tepelných sítích jsem provedl porovnání dosažených výsledků s podklady, které byly k dispozici od společnosti United Energy, a.s. Závěry tohoto porovnání jsou následující: •
hodnoty průtoků v jednotlivých větvích se téměř shodují, rozdíly nepřesahují 1%, průměrný rozdíl hodnot činí 0.02%
•
průměrný rozdíl hodnot hydraulického odporu činí 6.4% - to může být způsobeno použitím odlišným hodnot některých fyzikálních veličin (hustota, drsnost potrubí, koeficient místních odporů, apod.) či užitím odlišných vztahů pro stanovení hydraulického odporu
•
hodnoty rychlosti proudění se odlišují průměrně o 6.1% - to může být způsobeno užitím odlišným hodnot hustoty proudící vody
•
při porovnávání hodnot tlaků u jednotlivých odběratelů byla zjištěna průměrná odchylka 1.5% - bližší porovnání je na Obr. 68
•
porovnání teplot v uzlech sítě nebylo možné provést, nebylo s čím porovnávat
•
orientace toků v jednotlivých větvích sítě se shodují
Při provedené verifikaci se neporovnávaly vypočítané hodnoty se skutečnými reálnými hodnotami, pouze byly porovnávány výstupy ze dvou matematických modelů. Vzhledem k tomuto faktu by bylo žádoucí provést další stupeň ověřování správnosti užitého modelu, a to přímo měřením v terénu. V rámci disertační práce k tomuto kroku nedošlo.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 125 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
120 112 109 106 podklady od UE, a.s.
102 97 91 88 81 74
výsledek výpočtu pomocí programu SIMTS
číslo odběratelského uzlu
84 70 67 62 56 54 52 49 45 36 30 27 22 15 11 7 0
200
400
600
800
1000
1200
3
Porovnání hodnot tlaků vypočítaných programem SIMTS s hodnotami, které byly poskytnuty od United Energy, a.s.
116 tlak [kPa]
Obr. 68 Hodnoty tlaků vypočtené pomocí programu SIMTS v relaci s hodnotami poskytnutými United Energy, a.s.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 126 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
8.2.3 Korekce a filtrace měřených dat Prvotní analýzou technologických dat měřených na jednotlivých výměníkových stanicích bylo zjištěno, že jsou data v mnohých případech zatížena chybami měření. Velmi často se jednalo o následující nedostatky: některé zaznamenané hodnoty měřené technologické veličiny výrazně vybočují, jedná se o nahodilé chyby měření řádové rozdíly mezi dvěma po sobě jdoucími hodnotami měřené technologické veličiny (posunutá poloha desetinné čárky) velmi malé naměřené hodnoty tam, kde by měla být nulová hodnota chybějící záznamy z některých dnů v měsíci i celé měsíce Práce s těmito „surovými“ daty by byla zatížena výše uvedenými chybami, ať už by se jednalo o zpracovávání topných charakteristik nebo o využití dat v simulačních výpočtech. Proto bylo nutné data zbavit chyb měření. Vzhledem k tomu, že se jednalo o velké množství dat umístěných v několika stovkách databázových souborů, bylo třeba tuto činnost co nejvíce zautomatizovat. K této činnosti
jsem
využil
možností
VisualBasicu
zabudovaného
v prostředí MS Access a vytvořil několik rutin (maker), které zajistily příslušné korekce v datech. Konkrétně jsem se soustředil na odstranění extrémních hodnot a filtraci naměřených časových řad. Pro filtrování se jako vhodné jevilo použití metodiky exponenciálně váženého klouzavého průměru, definovaného následujícím vztahem: Xt = λYt + (1-λ) Xt-1, pro t = 1, 2, … n kde
X
je filtrovaná hodnota,
Y
- naměřená hodnota,
0<λ<1
- faktor zapomínání.
Faktor zapomínání byl nastaven na hodnotu λ = 0,6 .
(44)
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 127 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
8.2.4 Topné charakteristiky Z poskytnutých provozních dat, které byly naměřeny na výměníkových stanicích, byly zpracovány topné charakteristiky, tj. závislosti odebíraného tepla spotřebitelů na venkovní teplotě. Díky těmto charakteristikám je pak možné s určitou mírou přesnosti aproximovat odběr stanice při známé aktuální venkovní teplotě. Toho lze využít při různých statických nebo dynamických simulacích, jež je možné s pomocí výpočtového programu SIMTS realizovat. Podle typu předávací
stanice
byly
zpracovávány
topné
charakteristiky
následovně: kompaktní předávací stanice KPS K dispozici
byly
hodinové
záznamy
technologických
veličin
měřených na stanicích. Pro každý zaznamenaný den byl z naměřených dat stanoven celkový denní odběr tepla a průměrná venkovní teplota. Celkový denní odběr tepla byl určen jako rozdíl hodnot součtového kalorimetru na konci a na začátku dne dělený počtem sekund za den: -9 P[W] = 10 (W1[GJ]24hod - W1[GJ]0hod) / 86400s.
(45)
Průměrná venkovní teplota byla stanovena z náměrů ze 7.,14. a 21. hodiny dle následujícího vztahu: o
o
o
o
TVENK[ C] = (TVENK[ C]7hod + TVENK[ C]14hod + 2TVENK[ C]21hod) / 4. (46)
Pro každý den byl tedy určen jeden bod topné charakteristiky, přičemž záznamy dat z měsíců říjen až květen včetně byly použity pro sestavení topné charakteristiky topného období a zbylé měsíce červen až září pro sestavení topné charakteristiky netopného období. V netopné období se však jedná pouze o odběr pro účely ohřevu teplé užitkové vody a nelze vysledovat žádnou závislost
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 128 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí odběru tepla na venkovní teplotě. Proto byla spočtena pouze průměrná hodnota odběru v těchto letních měsících. Pokud byly náměry v některém ze dní zjevně zkreslené (nulová venkovní teplota, konstantní hodnota měřeného tepla na kalorimetru, záporná hodnota odebraného tepla během dne, apod.) nebyly příslušné body do topných charakteristik zahrnuty. Aproximace funkčních závislostí z jednotlivých bodů pak byla provedena polynomem 3. řádu. Přestože uvedená činnost byla zčásti zautomatizovaná pomocí vytvořených jednoúčelových maker ve VisualBasicu, zpracování tak velkého množství dat (45KPS x 8760 hodinových hodnot jedné měřené veličiny za rok) byla činnost velmi pracná a náročná a tak byla k sestavení topných charakteristik použita pouze data za rok 2004. Výsledky práce shrnuje kapitola 8.2.4.1. výměníkové stanice VS a EC Přestože byly k dispozici hodinové záznamy technologických veličin měřených na stanicích VS a EC, nebylo možné z nich žádným
způsobem
určit
odebírané
tepelné
výkony.
Tato
problematika byla několikrát konzultována se zástupci UE, a.s., skutečností však zůstává, že hodinové odběry tepla u těchto stanic z poskytnutých výměníkové
databázových
stanice
patří
souborů
k největším
určit
nelze.
odběratelům
Tyto SCZT
Litoměřice, a proto je škoda, že jejich chování nebylo možno v plné míře poznat. K sestrojení topných charakteristik bylo použito známých měsíčních odečtů odebrané tepelné energie, a to z každého
měsíce
let
2002-4.
Celkem
byly
tedy
topné
charakteristiky aproximovány z 3x12 hodnot. Nevýhodou u takto získaných
závislostí
je,
že
jsou
sestavovány
z měsíčních
průměrovaných hodnot venkovní teploty a tak se ztrácí informace
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 129 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí o chování odběru při venkovních teplotách bod bodem mrazu. Výsledky práce shrnuje kapitola 8.2.4.2. odběrná místa s měsíčními odečty Poslední skupinu odběratelů tvoří výměníkové stanice, kde není realizovaný on-line odečet měřených technologických dat a kde se odečítá spotřebované teplo pouze jednou do měsíce. U těchto odběratelů byly topné charakteristiky zpracovány podobně jako v předchozím případě, s tím rozdílem, že k dispozici byly měsíční odečty pouze za leden 2002 – duben 2003, celkem tedy 16 hodnot.
Výsledky
odpovídají
množství
vstupních
informací
a aproximace závislostí je v těchto případech značně nepřesná, viz kapitola 8.2.4.3.
8.2.4.1 Kompaktní předávací stanice KPS uzel 5, VS 1704-303, KPS 205
uzel 7, VS 1704-301, KPS 206
průměrný odběr v netopné období = 16,3 kW
průměrný odběr v netopné období = 0 kW
600
70
500
60
y = 0.0326x 3 - 0.2606x 2 - 18.635x + 259.12 R2 = 0.7832
40
P[kW]
P[kW]
300
30
200
20
100
10 0
0 -15
-10
-5
y = 0.0027x 3 - 0.0189x 2 - 2.4678x + 38.256 R2 = 0.8464
50
400
0
5
10
15
20
25
-15
-10
-5
0
T v enk [oC]
5
10
15
20
T v enk [oC]
uzel 11, VS 1704-305, KPS 207
uzel 13, VS 1701-332, KPS 201
průměrný odběr v netopné období = 6,8 kW průměrný odběr v netopné období = 5,7 kW 45
400
40
350
35
y = 0.0012x3 - 0.0182x 2 - 1.1148x + 25.36 R2 = 0.9022
30
250 P[kW]
25
P[kW]
300
20
150
15
100
10
50
5
0
0 -15
-10
-5
y = 0.0266x 3 - 0.2815x 2 - 17.116x + 250.36 R2 = 0.8134
200
0
5 T v enk [oC]
10
15
20
25
-15
-10
-5
0
5 T v enk [oC]
10
15
20
25
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 130 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí uzel 41, VS 1701-340, KPS 117
uzel 45, VS 1701-335, KPS 100
průměrný odběr v netopné období = 11,5 kW průměrný odběr v netopné období = 7,4 kW 250 250 200
y = 0.0068x 3 - 0.0375x 2 - 8.3219x + 144.82 R2 = 0.5864
200
y = 0.0017x 3 + 0.0821x 2 - 6.8605x + 99.72 R2 = 0.7923
P[kW]
150 P[kW]
150
100 100 50
50
0
0 -15
-10
-5
0
5
10
15
20
-15
25
-10
-5
0
5
10
15
20
25
T v enk [oC]
Tv enk [oC]
uzel 46, VS 1701-334, KPS 160
uzel 49, VS 1701-345, KPS 104
průměrný odběr v netopné období = 0 kW
průměrný odběr v netopné období = 1,8 kW
350
250
300
150 P[kW]
200
P[kW]
y = 0.0157x3 - 0.2734x2 - 7.8307x + 147.19 R2 = 0.8026
200
y = -0.0038x 3 + 0.0962x 2 - 9.1395x + 202.02 R2 = 0.9094
250
150
100
100
50 50
0
0 -15
-10
-5
0
5
10
15
20
-15
25
-10
-5
0
5
T v enk [oC]
10
15
20
25
Tvenk [o C]
uzel 50, VS 1701-344, KPS 126
uzel 52, VS 1701-342, KPS 130
průměrný odběr v netopné období = 0 kW
průměrný odběr v netopné období = 7 kW 400
80
350
70 3
y = -0.0009x - 0.0402x - 1.4844x + 54.714 R2 = 0.8686
60
300
50
250
40
200
P[kW]
P[kW]
2
30
150
20
100
10
50 0
0 -15
-10
-5
y = 0.0064x 3 - 0.2259x 2 - 11.49x + 272.8 R2 = 0.9771
0
5
10
15
20
-10
25
-5
0
5
10
15
20
25
-50
-10 T v enk [oC]
T v enk [oC]
uzel 53, VS 1701-348, KPS 108
uzel 54, VS 1701-333, KPS 159
průměrný odběr v netopné období = 3,3 kW průměrný odběr v netopné období = 0,9 kW 60
120
50
100
y = -0.0007x3 + 0.0006x 2 - 1.3779x + 42.203 R2 = 0.8825
30
60
20
40
10
20
0 -15
-10
-5
y = 0.0004x 3 - 0.0313x 2 - 2.819x + 72.901 R2 = 0.9367
80 P[kW]
P[kW]
40
0 0
5 T v enk [oC]
10
15
20
25
-15
-10
-5
0
5 T v enk [oC]
10
15
20
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 131 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí uzel 55, VS 1701-343, KPS 121
uzel 62, VS 1701-312, KPS 14
průměrný odběr v netopné období = 3 kW
průměrný odběr v netopné období = 7,5 kW
90
100 90
80 70 60
70
P[kW]
40
50 40
30
30
20
20
10
10
0 -15
-10
-5
y = 0.0003x3 - 0.0038x 2 - 2.5231x + 61.646 R2 = 0.9273
60
50
P[kW]
80
y = 0.0031x3 - 0.0292x2 - 2.9402x + 48.136 R2 = 0.6972
0 0
5
10
15
20
25
-15
-10
-5
0
T v enk [oC]
5
10
15
20
25
T v enk [oC]
uzel 64, VS 1701-314, KPS 13
uzel 67, VS 1701-316, KPS 11
průměrný odběr v netopné období = 6,1 kW průměrný odběr v netopné období = 5,1 kW 70
160 140
60
120
y = 0.0014x 3 - 0.0277x 2 - 1.825x + 47.11 R2 = 0.9352
50
P[kW]
P[kW]
y = -0.0003x3 - 0.0006x2 - 3.9883x + 91.206 R2 = 0.9232
100
40 30
80 60
20
40
10
20
0 -15
-10
-5
0 0
5
10
15
20
25
-15
-10
-5
0
T v enk [oC]
5
10
15
20
25
T v enk [oC]
uzel 68, VS 1701-313, KPS 12
uzel 70, VS 1701-315, KPS 10
průměrný odběr v netop. období = 6,3 kW
průměrný odběr v netopné období = 5,9 kW
120
80 70
100
60 y = -0.0005x 3 + 0.0433x 2 - 3.2167x + 68.645 R2 = 0.773
60
y = 0.0014x 3 - 0.0121x 2 - 2.147x + 48.239 R2 = 0.9415
50 P[kW]
P[kW]
80
40 30
40
20 20
10
0 -15
-10
-5
0 0
5
10
15
20
25
-15
-10
-5
0
T v enk [oC]
5
10
15
20
25
T v enk [oC]
uzel 73, VS 1701-319, KPS 9
uzel 74, VS 1701-317, KPS 8
průměrný odběr v netopné období = 5,5 kW průměrný odběr v netopné období = 2,3 kW 120
70 60
100
50 y = 0.0008x 3 - 0.0303x 2 - 2.9593x + 72.379 R2 = 0.9587
60
30
40
20
20
10
0 -15
-10
-5
y = 0.0006x 3 + 0.0068x 2 - 1.8652x + 39.123 R2 = 0.89
40
P[kW]
P[kW]
80
0 0
5 T v enk [oC]
10
15
20
25
-15
-10
-5
0
5 T v enk [oC]
10
15
20
25
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 132 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí uzel 78, VS 1701-326, KPS 1
uzel 81, VS 1701-322, KPS 2
průměrný odběr v netop. období = 82,8 kW
průměrný odběr v netop. období = 26,9 kW 400
1200 350
1000
250
y = 0.0213x 3 - 0.2534x 2 - 31.468x + 679.18 R2 = 0.922
P[kW]
P[kW]
y = 0.0065x 3 + 0.1163x 2 - 12.476x + 236.22 R2 = 0.7234
300
800
600
200 150
400
100 50
200
0 -15
0 -15
-10
-5
0
5 Tv enk [ oC]
10
15
20
-10
-5
0
25
5
10
15
20
25
T v enk [oC]
uzel 82, VS 1701-323, KPS 3
uzel 84, VS 1701-336, KPS 4
průměrný odběr v netopné období = 0 kW
průměrný odběr v netopné období = 0 kW
14
90 80
12
70 y = 0.0009x3 - 0.0053x 2 - 0.496x + 7.032 R2 = 0.8381
10
6
y = 7E-05x 3 + 0.0137x 2 - 2.7158x + 51.422 R2 = 0.939
60 50
P[kW]
P[kW]
8
40 30
4 20 2
10 0
0 -15
-10
-5
0
5
10
15
-15
20
-10
-5
0
5
10
15
20
25
T v enk [oC]
T v enk [oC]
uzel 86, VS 1701-320, KPS 5
uzel 88, VS 1701-321, KPS 15
průměrný odběr v netopné období = 3 kW
průměrný odběr v netopné období = 6,8 kW
50
140
45
120
40 y = 0.0015x 3 - 0.0226x 2 - 1.4939x + 35.598 R2 = 0.9048
35
100
25
y = 0.0002x 3 + 0.0024x 2 - 4.2666x + 79.636 R2 = 0.9328
80
P[kW]
P[kW]
30
60
20 15
40
10 20
5
0
0 -15
-10
-5
0
5
10
15
20
-15
25
-10
-5
0
5
10
15
20
25
T v enk [oC]
T v enk [oC]
uzel 90, VS 1701-318, KPS 6
uzel 91, VS 1701-328, KPS 7
průměrný odběr v netopné období = 5,1 kW průměrný odběr v netopné období = 1,1 kW 120
3.5 y = 3E-05x3 - 0.0005x2 - 0.0095x + 1.4185 R2 = 0.0164
3
100
2.5 y = 0.0002x3 + 0.0572x2 - 3.8651x + 60.799 R2 = 0.8346
2 P[kW]
P[kW]
80
60
1.5 1
40
0.5
20
0 -15
0 -15
-10
-5
0
5
10 o
T v enk [ C]
15
20
25
-10
-5
0
5
-0.5 T v enk [oC]
10
15
20
25
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 133 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí uzel 93, VS 1701-311, KPS 16 průměrný odběr v netopné období = 1,8 kW 200
150 y = 0.001x 3 + 0.0603x 2 - 6.4614x + 94.128 R2 = 0.8926 P[kW]
100
50
0 -15
-10
-5
0
5
10
15
20
25
-50 T v enk [oC]
8.2.4.2 Výměníkové stanice VS a EC uzel 17, VS 1703-006, EC6
uzel 24, VS 1702-001, EC1
2500
500 450
2000
400 350
y = 0.0435x 3 - 1.364x 2 - 8.863x + 412.96 R2 = 0.9811
250 200
y = 0.1716x3 - 4.9202x 2 - 54.397x + 1869.8 R2 = 0.9798
1500
P [kW]
P [kW]
300
1000
150 500
100 50 0 -5
0 0
5
10
15
20
25
-5
30
0
5
10
Tv enk [ oC]
uzel 29, VS 1702-007, EC7
25
30
1800
1800
1600
1600
1400
y = 0.1636x 3 - 4.8967x 2 - 44x + 1763.4 R2 = 0.9736
1400
1000 800
y = 0.1473x3 - 4.2367x 2 - 43.536x + 1571.2 R2 = 0.9742
1200 1000
P [kW]
1200
P [kW]
20
uzel 32, VS 1702-003, EC3
2000
800 600
600
400
400
200
200 0 -5
15 Tv enk [ oC]
0 0
5
10
15
20
25
-5
30
0
5
10
Tv enk [ oC]
15
20
25
30
Tv enk [ oC]
uzel 36, VS 1702-002, EC2
uzel 56, VS 1702-004, EC4
2500
2000 1800
2000
1600
1200
P [kW]
P [kW]
1500
1000
y = 0.1779x3 - 5.4914x 2 - 39.356x + 1769.7 R2 = 0.984
1400
y = 0.1871x 3 - 5.8015x 2 - 40.989x + 1839.8 R2 = 0.9608
1000 800 600
500
400 200 0
0 -5
0
5
10
15 Tv enk [ oC]
20
25
30
-5
0
5
10
15 Tv enk [ oC]
20
25
30
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 134 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí uzel 58, VS 1702-005, EC5
uzel 112, VS 1701-004, VS4
90
3500
80
3000
70 2500
y = 0.2649x 3 - 7.9448x 2 - 70.999x + 2771.3 R2 = 0.9792
60
1500
y = 0.0049x 3 - 0.1423x 2 - 1.9422x + 60.969 R2 = 0.9328
50
P [kW]
P [kW]
2000
40 30
1000
20 500
10
0 -5
0 0
5
10
15
20
25
-5
30
0
5
10
Tv enk [ oC]
uzel 116, VS 1701-002, VS2
25
30
1800 1600
1400
1400
1200
y = 0.124x 3 - 3.5892x 2 - 40.608x + 1404.2 R2 = 0.9833
800
y = 0.1101x3 - 2.9053x 2 - 41.342x + 1241.9 R2 = 0.8521
1200 1000
P [kW]
1000 P [kW]
20
uzel 118, VS 1701-001, VS1
1600
800
600
600
400
400
200
200 0
0 -5
15 Tv enk [ oC]
0
5
10
15
20
25
30
-5
0
5
10
Tv enk [ oC]
15
20
25
30
Tv enk [ oC]
8.2.4.3 Odběrná místa s měsíčními odečty uzel 3, VS 1704-302,
uzel 10, VS 1704-304,
Prádelna Českolipská 3
Kasárna J. z Poděbrad
16
600
14
500
12
y = -0.6878x + 10.755 R2 = 0.442 P [kW]
P [kW]
y = 0.0569x 3 - 1.9022x 2 - 7.2038x + 490.12 R2 = 0.9872
400
10 8
300
6
200
4 100
2 0 -2
0 0
2
4
6
8
10
12
14
-5
0
5
10
T v enk [oC]
15
20
25
T v enk [oC]
uzel 15, VS 1703-301, Městská nemocnice
uzel 22, VS 1702-301, OSEVA Nerudova ul. 60
2000 1800
50
1600
y = 0.0035x3 - 0.1426x2 - 1.0417x + 47.116 R2 = 0.9871
y = 0.1776x 3 - 5.2089x 2 - 44.574x + 1724.2 R2 = 0.9863
1400
40 P [kW]
P [kW]
1200 1000
30
800
20
600 400
10
200 0 -5
0 0
5
10 T v enk [oC]
15
20
25
0
2
4
6
8
10 Tv enk [ oC]
12
14
16
18
20
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 135 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
uzel 27, VS 1702-302, ALBERT Litoměřice
uzel 30, VS 1702-008, EC 8 - U kapličky
200
1600 1400 y = 0.006x 3 - 0.0062x 2 - 10.62x + 175.19 R2 = 0.9644
150
1200 1000
P [kW]
P [kW]
100
y = 0.1126x 3 - 3.0994x 2 - 42.618x + 1387.6 R2 = 0.9914
800 600
50
400 0 0
5
10
15
20
25
200
30
0 0
-50
5
10
uzel 97, VS 1701-308, Policie ČR
20
25
uzel 99, VS 1701-307, 3.ZŠ B. Němcové
300
160 140
250
120
y = 0.0099x 3 - 0.3891x 2 - 7.3828x + 239.13 R2 = 0.9914
y = -0.0092x3 + 0.2918x2 - 9.2625x + 126 R2 = 0.9779
100 80
P [kW]
200 P [kW]
15 Tv enk [oC]
Tv enk [ oC]
150
60
100
40 20
50
0 0 -5
-5 0
5
10
15
20
0
25
5
20
uzel 104, VS 1701-306, TELECOM
Pražská 10,12/531
Litoměřice
70
350 300
60 50
250 3
y = 0.0048x - 0.1205x - 2.2996x + 61.849 R2 = 0.9925
40
y = -0.0904x3 + 2.8467x2 - 35.671x + 226.07 R2 = 0.7504
2
200
P [kW]
P [kW]
15
T v enk [oC]
uzel 102, VS 1701-338,
30
150
20
100
10
50
0
0
0
5
10
15
20
25
30
-2
0
2
4
6
Tv enk [ oC]
8
10
12
14
16
18
T v enk [oC]
uzel 106, VS 1701-309, Věznice
uzel 107, VS 1701-305, Okresní úřad 800
120
100
700
y = 0.0002x3 - 0.0527x 2 - 1.4984x + 95.92 R2 = 0.6805
600
80
y = 0.0711x3 - 2.0745x2 - 21.473x + 690.53 R2 = 0.9693
500 P [kW]
P [kW]
10
-20
T v enk [oC]
60
400 300
40
200 20
100 0
0 0
5
10
15 Tv enk [ oC]
20
25
-5
0
5
10 T v enk [oC]
15
20
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 136 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí uzel 109, VS 1701-302,
uzel 110, VS 1701-303,
Svojsíkova - školní jídelna
Plavecký bazén
450
350
400
250
300 P [kW]
250
P [kW]
y = -0.0071x3 - 0.1866x2 - 2.6879x + 288.35 R2 = 0.8771
300
y = 0.048x3 - 1.4666x2 - 7.9977x + 391.99 R2 = 0.9874
350
200
200 150
150 100 100 50
50 0 -5
0 0
5
10
15
20
25
0
5
10
T v enk [oC]
15
20
25
Tv enk [ oC]
uzel 115, VS 1701-347, Vrchlického 292 - HD uzel 120, VS 1701-301, 6.ZŠ, U stadionu 4 300
300
250
250 y = 0.0192x 3 - 0.5428x 2 - 7.3709x + 249.62 R2 = 0.9834
200 P [kW]
P [kW]
200
150
100
100
50
50
0
y = 0.0138x3 - 0.2398x2 - 11.556x + 235.34 R2 = 0.987
150
0 0
5
10
15
20
25
30
Tv enk [ oC]
0
5
10
15
20
25
30
Tv enk [ oC]
uzel 122, VS 1791-301, ČSAD Litoměřice 300 250
y = 0.0312x 3 - 0.9612x 2 - 5.7488x + 250.61 R2 = 0.9511
P [kW]
200 150 100 50 0 0
5
10
15
20
25
30
-50 Tv enk [ oC]
8.2.5 Analýza závislosti průměrného dopravního zpoždění a polohy referenčního bodu horkovodní sítě na čase Vytvořený výpočtový program SIMTS byl využit pro sledování velikosti průměrného dopravního zpoždění v horkovodní síti během zimního a letního období. Zároveň byla analyzována závislost průměrného dopravního zpoždění na denní hodině. Za tímto účelem byly provedeny statické simulace pro dva vhodně zvolené dny v zimním období (čt. 11. 12. 2003 a út. 27. 1. 2004) a pro jeden den
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 137 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí v letním období (pá. 29. 8. 2003). Vždy se jednalo o pracovní dny a vždy byly venkovní teploty typické pro dané roční období, tj. bez výraznějších extrémů. Sledována byla velikost průměrného dopravního zpoždění v síti, dále poloha referenčního bodu, variační koeficient a celkový odběr sítě. Pro každý den bylo provedeno 6 statických simulací v šesti časových okamžicích. Dosažené výsledky jsou shrnuty v následujících Tab. 2, Tab. 3, Tab. 4 a na Obr. 69, Obr. 70, Obr. 71.
o
hodina
TVENK [ C]
ETd [s]
0 4 8 12 16 20
0.2 -1.6 -2.5 0.7 2.3 -0.4
3390 3447 2678 3503 3373 2932
čt. 11. 12. 2003 poloha ref. var. koef. [%] bodu větev 96 186.8 větev 96 125.7 větev 92 221.8 větev 96 188.8 větev 96 187.7 větev 92 126.9
celk. odběr [t/h] 301 287 382 293 303 349
3700
390
3500
370 350
3300
330 3100
310
2900
290
2700
270
2500
celkový odebíraný výkon [t/h]
průměrné dopravní zpoždění [s]
Tab. 2 Výsledky statických výpočtů pro den 11. 12. 2003
250 0
5
10
15
20
hodina prům. dopr. zpoždění
celk. odběr
Obr. 69 Relace mezi průměrným dopravním zpožděním a celkovým odběrem sítě během dne 11. 12. 2003
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 138 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
o
hodina
TVENK [ C]
ETd [s]
0 4 8 12 16 20
-1.6 -2.5 -2.3 -0.7 -1.2 -0.7
3139 3245 2675 2962 2841 2743
út. 27. 1. 2004 poloha ref. var. koef. [%] bodu větev 96 76.4 větev 96 76.8 větev 96 77.1 větev 96 72.5 větev 92 77.7 větev 92 89.4
celk. odběr [t/h] 325.2 314.7 381.2 344.4 360.7 375.3
3300
390
3200
380
3100
370 360
3000
350
2900
340
2800
330
2700
320
2600
310
2500
celkový odebíraný výkon [t/h]
průměrné dopravní zpoždění [s]
Tab. 3 Výsledky statických výpočtů pro den 27. 1. 2004
300 0
5
10
15
20
hodina prům. dopr. zpoždění
celk. odběr
Obr. 70 Relace mezi průměrným dopravním zpožděním a celkovým odběrem sítě během dne 27. 1. 2004
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 139 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
hodina
o
TVENK [ C]
ETd [s]
0 4 8 12 16 20
20 17.4 18.4 27 28.4 25.3
17229 20072 16703 13606 12550 11973
pá. 29. 8. 2003 poloha ref. var. koef. [%] bodu větev 96 183.6 větev 60 120.5 větev 96 92.1 větev 96 164 větev 96 194 větev 96 147.7
celk. odběr [t/h] 58 50 60 74 81 84
Tab. 4 Výsledky statických výpočtů pro den 29. 8. 2003
90
22000
průměrné dopravní zpoždění [s]
80 75
18000
70 65
16000
60
14000
55 50
12000
45
10000
celkový odebíraný výkon [t/h]
85
20000
40 0
5
10
15
20
hodina prům. dopr. zpoždění
celk. odběr
Obr. 71 Relace mezi průměrným dopravním zpožděním a celkovým odběrem sítě během dne 29. 8. 2003 Výsledky provedené analýzy je možno shrnout následovně: Hodnota průměrného dopravního zpoždění je závislá na ročním období, resp. na venkovní teplotě. Nejnižších hodnot dosahuje v zimních měsících, kdy se pohybuje okolo 3000s, tj. 50min,
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 140 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí zatímco v letních měsících je naopak průměrné dopravní zpoždění největší a činní cca 16000s, tj. 4,5 hodiny. Hodnota průměrného dopravního zpoždění je také závislá na celkovém odběru spotřebitelů, čím vyšší je celkový odběr tím nižší je průměrné dopravní zpoždění. Přestože se velikost průměrného dopravního zpoždění mění během roku i v rámci jednoho dne, poloha referenčního bodu se výrazně nemění a osciluje mezi větvemi č. 60 a 96.
8.2.6 Dynamické simulace s výpočtovým programem SIMTS Vytvořený výpočtový program SIMTS je možné použít také k nejrůznějším dynamickým simulacím, jak popisuje kapitola 6.4. Je možné sledovat časové průběhy určité fyzikální veličiny ve vybraných místech horkovodní sítě, a to při nejrůznějších stavech, ve kterých se může celá soustava nacházet. Tyto simulace je možné provádět na generovaných datech, kdy chceme nasimulovat určitou hypotetickou situaci, která může v soustavě nastat. Ale simulace můžeme také provádět na historických datech (zpětně), abychom lépe poznali, jak se soustava v některých místech během času chová. Funkčnost těchto dynamických simulací byla ověřena právě na historických datech a může být demonstrována na následujících případech. 8.2.6.1 Dynamická simulace č.1 – tlakové poměry v okolí hydraulicky nejvzdálenějšího odběratele Důležitou úlohou při provozu tepelných sítí je zajištění minimálního
tlakového
spádu
u
hydraulicky
nejvzdálenějšího
odběratele. Z tohoto pohledu bude jistě užitečné sledovat, jak se tlakové poměry v okolí tohoto kritického místa mění s časem. Pro
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 141 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí ukázku byla provedena dynamická simulace s využitím poskytnutých historických dat sledující hodnoty tlaku v uzlech 45, 46, 49, 50, 52 a 53. Uvedená simulace využívá informace o měřených hodinových odběrech výměníkových stanic; tam, kde nebyla tato data k dispozici byla k aproximování aktuálního odběru využita příslušná topná charakteristika. Simulace byla provedena pro časové období od 3.12.2003 0:00 do 5.12.2003 23:00, přičemž simulačním krokem byla jedna hodina. Z dosažených výsledků na Obr. 72 lze vysledovat, že v uzlu 45 je po celou dobu nejnižší tlak z celé sítě a jeho hodnota se pohybuje v rozmezí 1255 kPa – 1214 kPa. Zároveň lze pozorovat, že v nočních hodinách je tlak nejvyšší, zatímco během dne jsou hodnoty o něco nižší. 8.2.6.2 Dynamická simulace č.2 – průtokové poměry ve vybraných větvích Cílem následující dynamické simulace je poznat, jak se mění průtok ve větvi č. 57, která uzavírá zokruhování horkovodní sítě. Dá se předpokládat, že velikost a orientace toku touto větví se s měnícími odběry spotřebitelů může výrazně měnit. Obzvláště, když se v její bezprostřední blízkosti nachází jedna z největších výměníkových stanic – v uzlu č. 58. Vycházel jsem ze stejných vstupních dat jako v předchozím případě, tj. sledováno bylo období mezi 3.-5.12.2003. Vedle průtoků ve větvi č. 57 zobrazují výsledky simulace na Obr. 73 také hodnoty průtoku ve větvi č. 1. Z uvedeného grafu je patrné, že průtok větví č. 57 je po celou dobu záporný vhledem k původně zvolené orientaci větve, tj. horká voda proudí z uzlu č. 57 do uzlu č. 33. V některých časových okamžicích je však průtok velmi blízký nule a nelze proto vyloučit, že v určitých případech může nastat situace, kdy se smysl orientace toku
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 142 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí na jistou dobu změní. Průtok větví č. 1 odráží celkovou spotřebu sítě nepřekvapuje tedy, že v nočních hodinách je průtok nízký a že během dne stoupá. To, že mezi 3. až 5. prosincem postupně klesala venkovní teplota, vysvětluje vzrůstající tendenci průtoku větví č. 1. 8.2.6.3 Dynamická simulace č.3 – teplotní poměry ve vybraných uzlech S pomocí výpočtového programu SIMTS byla provedena také dynamická simulace teplotních poměrů podél jednoho z paprsků tepelné sítě, zahrnující uzly č. 1, 2, 4, 6, 8, 9 a 11. Z výsledků na Obr. 74 je patrné, jak se teplota proudícího media se vzdáleností příslušného uzlu od zdroje postupně snižuje a zároveň jak se mění teplota v definovaných uzlech sítě s časem. 8.2.6.4 Dynamická simulace č.4 – průměrné dopravní zpoždění Další z možností (nikoliv však poslední), které výpočtový program SIMTS skýtá, je sledování měnící se hodnoty průměrného dopravního zpoždění během dne. Jak popisuje kapitola 8.2.5, hodnota průměrného dopravního zpoždění je závislá na celkovém odběru spotřebitelů a čím vyšší je celkový odběr tím nižší je průměrné dopravní zpoždění. Toto tvrzení dokládá i Obr. 75, který prezentuje výsledky výpočtu průměrného dopravního zpoždění v závislosti na čase. V nočních hodinách, kdy jsou odběry nižší je průměrné dopravní zpoždění vyšší a v denních hodinách, kdy jsou odběry vyšší je průměrné dopravní zpoždění nižší.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 143 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 72 Dynamická simulace tlakových poměrů v okolí hydraulicky nejvzdálenějšího odběratele pro dny 3. - 5. 12. 2003
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 144 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 73 Dynamická simulace průtokových poměrů ve větvích č. 1 a 57 pro dny 3. - 5. 12. 2003
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 145 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 74 Dynamická simulace teplotních poměrů v uzlech č. 1, 2, 4, 6, 8, 9 a 11 pro dny 3. - 5. 12. 2003
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 146 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
Obr. 75 Dynamická simulace – velikost průměrného dopravního zpoždění pro dny 3. - 5. 12. 2003
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 147 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
9 ZHODNOCENÍ Předmětem řešené problematiky bylo zabývat se analýzou hydraulických a tepelných poměrů v tepelných sítích soustav centralizovaného zásobování teplem. Hlavním výstupem práce je výpočtový program pro simulaci těchto poměrů, který může být aplikován
na
jakoukoliv
obecně
strukturovanou
tepelnou
síť.
K výpočtům byla s výhodou použita metoda okruhových průtoků, vycházející z metody elektrických smyček používané v elektrotechnice. Elektrickému proudu zde odpovídá hmotnostní tok, napětí odpovídá tlak a elektrickému odporu odpovídá odpor hydraulický. Na základě zadaných parametrů potrubní sítě, definovaných výkonů zdrojů a odběrů spotřebitelů lze stanovit hodnoty tlaku a teploty v jednotlivých uzlech a dále průtoky, rychlosti, měrné objemy, hydraulické odpory, tepelné a tlakové ztráty v jednotlivých větvích sítě. Program lze použít pro zokruhované a nezokruhované potrubní sítě s jedním nebo více zdroji tepelné energie, přičemž teplonosným
mediem
U horkovodních
sítí
může lze
být
kromě
pára statických
nebo
horká
simulací
voda.
provádět
i dynamické simulace, které umožňují sledovat časové průběhy určité fyzikální veličiny ve vybraných místech horkovodní sítě, a to při nejrůznějších stavech, ve kterých se může celá soustava nacházet. Přínosem je také možnost sledovat průměrná dopravní zpoždění v horkovodních sítích (vážený průměr dopravnách zpoždění mezi zdrojem a spotřebitelem) a možnost určovat polohu referenčního bodu tepelné sítě. Na tento bod, ve kterém je dopravní zpoždění od zdroje rovno právě průměrnému dopravnímu zpoždění, můžeme prakticky pohlížet jako na soustředění všech odběratelů. Vzniklý software má široké uplatnění v teplárenské praxi, může se stát vhodným nástrojem především pro provozovatele z řad
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 148 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí energetických podniků a pro projektanty z teplárenského oboru. Dá se využít například při: •
projektování sítí a připojování / odpojování spotřebitelů,
•
sledování chování rozvodné tepelné sítě v různých obdobích roku,
•
simulaci
teplotních
odezev
při
najíždění,
odstavování
a výpadcích ve zdrojích, •
analýze provozních stavů z historických dat,
•
operativním řízení dodávky tepla horkovodem – nejdříve jako pomůcka operátora, v pokročilejší fázi jako součást řídicích systémů
•
optimalizaci provozu teplárenských soustav s více zdroji tepla, a jinde. Funkčnost a účelnost využití vytvořeného softwaru byla
ověřena výpočty na dvou konkrétních teplárenských lokalitách. Jednalo se jednak o radiální rozvodnou horkovodní síť SCZT EBO Leopoldov, Hlohovec na Slovensku a dále pak o zokruhovanou horkovodní síť SCZT Litoměřice. Dosažené výsledky byly hojně prezentovány na národních i mezinárodních konferencích pořádaných v daném oboru. Soupis doposud publikovaných příspěvků je přiložen níže.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 149 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
BALÁTĚ, J. Automatické řízení. Praha: BEN - technická literatura, 2003. ISBN 80-7300-020-2.
[2]
BALÁTĚ,
J.
centralizovaného
Návrh
automatizovaného
zásobování
teplem.
systému
Doktorská
řízení
disertační
práce.VUT v Brně, Brno, 1982. [3]
BALÁTĚ, J. Dynamika a regulace parních kotlů, Regulace a automatizace turbosoustrojí. VUT v Brně, Brno, 1987.
[4]
BALÁTĚ, J. Vybrané statě z automatického řízení. VUT v Brně, Brno, 1996. (ISBN 80-214-0793-X)
[5]
BALÁTĚ, J., SYSALA, T. Algoritmus řízení tepelného výkonu v horkovodních systémech centralizovaného zásobování teplem. Automatizace, 1995, vol. 38, no.11, p. 435-438.
[6]
BALÁTĚ, J., SYSALA, T. The Way of District Heating Output Control by Means of Hot Water Piping. In: Preprints: 5th IFAC Workshop on Algorithms and Architectures for Real-Time Control – AARTC ´98Cancun. 1998, Mexico.
[7]
BENONYSSON, A., BOHM, B., RAVN, H.F. Operational optimization of a district heating system. In: Energy Convers. Mgmt. 1995, vol. 36, No. 5, p. 297-314.
[8]
BOBÁL, V. Identifikace systémů. VUT v Brně, Brno, 1990. (ISBN 80-214-0125-7)
[9]
COMAKLI, K. , YÜKSEL, B. and COMAKLI, Ö. Evaluation of energy and exergy losses in district heating network. In: Applied Thermal Engineering. 2004, vol. 24, Issue 7, p. 1009-1017.
[10] CYHELSKÝ, L., KAHOUNOVÁ, J., HINDLS, R. Elementární statistická analýza. Praha: Management Press, Ringier ČR, 1999. ISBN 80-7261-003-1
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 150 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí [11] ČERMÁK,
J.,
PETERKA,
V.,
ZÁVORKA,
J.
Dynamika
regulovaných soustav v tepelné energetice a chemii. Praha: Academia, 1968. [12] ČSN
EN
ISO
12241
-
Tepelná
izolace
pro
technická
a technologická zařízení staveb, pravidla výpočtu. Praha: 1998. [13] ENENKL, V. Termomechanika. VUT v Brně, Brno, 1983. [14] GRUNTA, M. Analýza statických a dynamických vlastností zokruhovaných tepelných sítí. Diplomová práce. UTB ve Zlíně, Fakulta technologická, 2002. [15] JŮZA, J. Rovnice termodynamických vlastností vody a vodní páry upravené pro samočinné počítače. Strojírenství, 1967, vol. 17, no. 3. [16] KADRNOŽKA, J., OCHRANA, L. Teplárenství. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2001. ISBN 80-7204-222-X. [17] KLÍMA, J., JIREŠOVÁ, A., IBLER, Z., LENCZ, I. Ekonomika a řízení elektroenergetiky. Praha: SNTL, 1984. [18] KOLOMAZNÍK, I. Simulace statických a dynamických vlastností energetických sítí. Doktorská disertační práce. VŠB – TU Ostrava, 1997. [19] KOUCKÝ, M. Spolehlivost stochastických sítí. In: Zborník 4. medzinárodnej konferencie Riadenie v energetike. Bratislava: Vydavatelství Slovenské technické univerzity v Bratislavě, 2000. (ISBN 80-227-1354-6) [20] KOUTNÁ, M. Vyšetřování vlastností teplovodních sítí soustav centralizovaného zásobování teplem. Diplomová práce. VUT v Brně, Fakulta technologická ve Zlíně, 1994. [21] KRATOCHVÍL, P., LIŠKA, J., URBÁNEK, M. Sborník referátů na seminář Analogový model tepelných sítí EGÚ a programy pro výpočet tepelných sítí na číslicovém počítači. Praha: VÚE Praha, 1976.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 151 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí [22] LAPČÍK, R. Optimalizace kombinované výroby elektřiny a tepla. Diplomová práce. UTB ve Zlíně, Fakulta technologická, 2003. [23] LARSEN, H.V., BOHM, B., WIGBELS, M. A comparison of aggregated models for simulation and operational optimisation of district
heating
networks.
In:
Energy
Conversion
and
Management. 2004, vol. 45, p. 1119-1139. [24] LARSEN, H.V., PÁLSSON, H., BOHM, B., RAVN, H.F. Aggregated dynamic simulation model of district heating networks. In: Energy Conversion and Management. 2002, vol. 43, p. 995-1019. [25] MACKENZIE
–
KENNEDY,
C.
District
Heating;
Thermal
Generation and Distribution. Oxford: Pergamon Press, 1979. ISBN 0080227112. [26] MACHÁČEK, R. Využití metod teorie grafů v optimalizaci energetických sítí. Doktorská disertační práce. VŠB-TU Ostrava, Ostrava, 2000. [27] MICHALEC, P., MEREŠ, B. Analýza teplotných a hydraulických pomerov SCZT Leopoldov, Hlohovec při paralelnej spolupráci s SCZT Trnava. STU v Bratislavě, Katedra tepelnej energetiky, Bratislava, 1998. [28] MÍKA, V. Základy chemického inženýrství. Praha: SNTL, 1977. [29] MÍKA, V. a kol. Sbírka příkladů z chemického inženýrství. Praha: SNTL, 1978. [30] NOSKIEVIČ, J. Mechanika tekutin. Praha: SNTL, 1987. [31] NOSKIEVIČ, P. Modelování a identifikace systémů. Montanex, a.s., 1999, ISBN 80-7225-030-2. [32] POLESNÝ, B. Teplárenství a potrubní sítě. VUT v Brně, Brno, 1989. [33] POLESNÝ, B. Termodynamická data pro výpočet tepelných a jaderných energetických zařízení. VUT v Brně, Brno, 1990. [34] PROCHÁZKA, A. Proudění tekutin. Praha: SNTL, 1987.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 152 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí [35] RIORDAN, R., M. Vytváříme relační databázové aplikace. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-360-9. [36] SAZIMA, M., KMONÍČEK, V. Teplo. Praha: SNTL, 1989. [37] SEDLÁČEK, J., SLABA, J. Delphi v kostce. Praha: Ben technická literatura, 1997. ISBN 80-86056-12-0. [38] SVOBODA, L., VONEŠ, P., KONŠAL, T., MAREŠ, M. 1001 tipů a triků pro Delphi. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 80-7226529-6. [39] VLACH, J. Teplárenství. Praha: SNTL, 1972. [40] WERNSTEDT,
F.,
DAVIDSSON,
P.,
JOHANSSON,
Ch.
Simulation of District Heating Systems for evaluation of RealTime Control Strategies. In: First European Simulation and Modelling Conference. Naples, Italy, 2003. [41] WIGBELS,
M.,
ALTHAUS,
W.,
LUCHT,
M.
Nonlinear
Optimisation in CHP-Applications. Optimization Online, 2002, no. 11. [42] Výzkumná zpráva č. UTB-FT-IIT/2003/1: Způsob řízení tepelného výkonu
horkovodu
za
současného
působení
kvalitativní
i kvantitativní části řízení. UTB ve Zlíně, Fakulta technologická, 2003.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 153 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
SEZNAM VLASTNÍCH PRACÍ (1) BALÁTĚ, J., PRINC, M. Statické řešení hydraulických poměrů zokruhovaných tepelných sítí. In: 3. Mezinárodní konference New Trends of Automation in Energetic Processes ‘98. Zlín: VUT v Brně, FT ve Zlíně, 1998. (2) PRINC,
M.
Statická
analýza
hydraulických
poměrů
zokruhovaných tepelných sítí. In: Sborník anotací „Studentská tvůrčí a odborná činnost STOČ’99“. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 1999, p.17. (3) BALÁTĚ, J., PRINC, M. Analýza hydraulických a tepelných poměrů v zokruhovaných tepelných sítích. In: Proceedings of XXIII. ASR Seminary ’99 „Instruments and Control“. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 1999, p.7. (ISBN 80-7078-666-3) (4) BALÁTĚ, J., PRINC, M. Analysis of Hydraulic and Heat Relations in Circle Heat Supply Networks. In: Proceedings of the 10th International
DAAAM
MANUFACTURING
&
Symposium AUTOMATION:
INTELIGENT PAST-PRESENT-
FUTURE. Vienna: Vienna University of Technology, 1999. (ISBN 3-901509-10-0) (5) BALÁTĚ, J., PRINC, M. Solution of Static Properties in Circle Heat Supply Networks. In: Proceedings of the world – wide workshop DISTRICT HEATING CONTROL ’99. Zlín: Academia Centrum Zlín, 1999. (ISBN 80-214-1461-8) (6) PRINC, M., BALÁTĚ, J., CHRAMCOV, B. Řešení hydraulických a tepelných poměrů tepelných sítí. In: Sborník příspěvků 4. mezinárodní vědecko – technické konference ŘÍZENÍ PROCESŮ 2000. Kouty nad Desnou: 2000, p. 92. (ISBN 80-7194-271-5) (7) PRINC, M., BALÁTĚ, J., CHRAMCOV, B. Řešení hydraulických a tepelných vlastností tepelných sítí. In: Zborník 4. medzinárodnej konferencie Riadenie v energetike. Bratislava: Vydavatelství
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 154 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí Slovenské technické univerzity v Bratislavě, 2000, p. 302-307. (ISBN 80-227-1354-6) (8) PRINC, M., BALÁTĚ, J., CHRAMCOV, B. Řešení hydraulických a tepelných vlastností tepelných sítí. In: Proceedings of the 2nd DAAAM Workshop. Košice: DAAAM International Vienna, 2000, p. 67-68. (ISBN 3-901509-18-6) (9) PRINC, M., BALÁTĚ, J., CHRAMCOV, B. Solving of Hydraulic and Heat Relations of Heat Networks. In: Proceedings of International Carpathian Control Conference. Krynica: AGH Krakov, 2001, p.597-602. (ISBN 83-91340-07-4) (10) BALÁTĚ, J., CHRAMCOV, B., PRINC, M. Behaviour Analysis and Control of Heat Networks Economical Operation. In: Summaries Volume of the 13th International Conference on Process Control ’01. Štrbské Pleso: Slovak University of Technology in Bratislava, 2001, p.200. (ISBN 80-227-1542-5) (11) BALÁTĚ,
J.,
CHRAMCOV,
B.,
PRINC,
M.,
PHAN,
T.D.
Economical Operation of District Heating Systems. In: Annals of DAAAM for 2001 & Proceedings of the 12th International DAAAM Symposium. Jena: DAAAM International Vienna, 2001, p. 15-16. (ISBN 3-901509-19-4) (12) PRINC, M., KAJAN, S., BALÁTĚ, J. Calculation of Hydraulic and Heat Relations in Heat Networks; Accession to the Solution in Real Locality. In: Proceedings of Annotations of the 5th International Conference Control of Power & Heating Systems 2002. Zlín: Tomas Bata University in Zlín, 2002, p.156-157. (ISBN 80-7318-074-X) (13) STRAKOŠ, V., BALÁTĚ, J., KOLOMAZNÍK, I., PRINC, M. Solution
of
Operating
Situation
in
Heat
Distribution.
In:
Proceedings of Annotations of the 5th International Conference Control of Power & Heating Systems 2002. Zlín: Tomas Bata University in Zlín, 2002, p.176-177. (ISBN 80-7318-074-X) (14) PRINC, M., BALÁTĚ, J., CHRAMCOV, B. Analysis of Hydraulic and Heat Relations in Heat Networks; Calculation in Real Locality.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 155 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí In:
Proceedings
of
3rd
International
Carpathian
Control
Conference. Malenovice: VŠB-Technical University of Ostrava, 2002, p. 775-780. (ISBN 80-248-0089-6) (15) BALÁTĚ, J., PRINC, M., CHRAMCOV, B. Analýza a syntéza řízení horkovodní sítě; návrh pro konkrétní lokalitu. In: Zborník abstraktov medzinárodnej konferencie Kybernetika a informatika. Trebišov: Vydavateľstvo STU v Bratislavě, 2002, p. 109-110. (ISBN 80-227-1749-5) (16) BALÁTĚ, J., CHRAMCOV, B., PRINC, M., HAMPEL, R. Conception
of
Design
Beitragsmanuskripte
of
der
District XXXIV.
Heating
Control.
In:
Kraftwerkstechnisches
Kolloquium. Dresden: Technische Universität Dresden, 2002, p. 185-194. (17) PRINC, M., KAJAN, S., BALÁTĚ, J. Výpočet hydraulických a tepelných poměrů v rozvodných tepelných sítích; přiblížení na řešení v konkrétní lokalitě. AT&P Journal, 2003, no. 1/2003, p. 6466. (ISSN 1335-2237) (18) BALÁTĚ, J., CHRAMCOV, B., PRINC, M. Strategy of Control of Extensive District Heating Systems. In: Proceedings of the IFAC Symposium on Power Plants & Power Systems Control 2003. Seoul: KIEE, 2003, vol. II, p. 762-767. (19) BALÁTĚ,
J., CHRAMCOV, B., PRINC, M. Strategy and
Philosophy of District Heating Systems Control. In: Abstracts Volume of the 2nd IFAC Conference Control Systems Design ’03. Bratislava: IFAC, 2003, pp. 41. (20) PRINC, M., BALÁTĚ, J., JENÍK, P., KOPA, J., CHRAMCOV, B. Využití analýzy hydraulických a teplotních poměrů v horkovodních sítích pro řízení dodávky tepla. In: Teplárenské dny 2004. Pardubice: TSČR, 2004.
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 156 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí Výzkumné zprávy: pro STU FEI Bratislava: (21) UTB-FT-IIT/2002/1 Výpočet hydraulických a teplotních poměrů pro soustavu centralizovaného zásobování teplem EBO Leopoldov, Hlohovec, březen 2002 pro United Energy, Most - Komořany, a.s.: (22) UTB-FT-IIT/2002/2 Výpočet hydraulických a teplotních poměrů pro SCZT Litoměřice, prosinec 2002 (23) UTB-FT-IIT/2002/2 – dod. č.1 : Výpočet hydraulických a teplotních poměrů pro SCZT Litoměřice, duben 2003 pro GAČR: (24) UTB-FT-IIT/2003/2: Analýza statických a dynamických vlastností tepelných sítí a její využití pro řízení teplárenské soustavy, prosinec 2003
Algoritmy řízení ve výrobě a rozvodu tepla - výpočtový software 157 pro simulaci provozu zokruhovaných tepelných sítí
CURRICULUM VITAE Jméno:
Ing. Michal Princ
Datum narození:
25. července 1976, Uherské Hradiště
Adresa:
Zašová 207, 756 51, okr. Vsetín
E-mail:
[email protected]
Rodinný stav:
ženatý
Vzdělání a kvalifikace: 1982 - 1990
základní škola v Uherském Hradišti
1990 - 1994
gymnázium v Uherském Hradišti, maturitní zkouška s vyznamenáním
1994 - 1999
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta technologická ve Zlíně, obor Automatizace a řídicí technika ve spotřebním průmyslu (Ing.), diplomová práce: Analýza statických a dynamických vlastností zokruhovaných tepelných sítí ”
1999 - 2002
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, Institut informačních technologií, prezenční doktorské studium v oboru Technická kybernetika, od r. 2004 studium v kombinované formě
2002 - 2004
civilní služba, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
2004 - dosud Freescale Polovodiče, s.r.o. Rožnov pod Radhoštěm – System Application Engineer Jazykové znalosti: angličtina – aktivní znalost němčina – základní znalost