ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

květen 2008

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:


Zakázka:

C620-08

Objednatel:

Jihočeský kraj, Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic oddělení územního plánování

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

P Koláček

J. Nezvalová

E. Ondráčková

Datum 29.5. 2008

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník:

1 výtisk Jihočeský kraj 1 výtisků archiv AMEC, s.r.o.

© AMEC s.r.o, 2008 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC, s.r.o.

FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00

Zakázka/Dokument: C620-08 /Z01 Vydání: 01 Strana: 1 z 60


Zpracovatelé posouzení

Oprávněná osoba: Ing. Pavel Koláček, Ph.D. držitel autorizace k posuzování vlivů dle §45i č. j. 58988/ENV/06 2028/630/06 ze dne 31. 1. 2007

Posouzení zpracoval:

Ing. Pavel Koláček, Ph.D.

Datum zpracování posouzení

29.5. 2008

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.2, registrovaným u společnosti ESRI. FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00

Zakázka/Dokument: C620-08/Z01 Vydání: 01 Strana: 2 z 60


Obsah Zpracovatelé posouzení ........................................................................................................................ 2 Obsah ................................................................................................................................................... 3 I. ÚVOD, CÍL POSOUZENÍ.................................................................................................................... 4 II. ÚDAJE O KONCEPCI, PŘEDMĚT POSOUZENÍ KONCEPCE.......................................................... 5 2.1 Základní údaje ............................................................................................................................. 5 2.2 Obsah koncepce .......................................................................................................................... 5 III. EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE....... 7 3.1 Stručný popis evropsky významných lokalit (vyhlášené a navržené) ............................................. 8 3.2 Stručný popis ptačích oblastí...................................................................................................... 34 IV. VLASTNÍ POSOUZENÍ KONCEPCE ............................................................................................. 38 4.1 Rozvojové plochy a koridory ZÚR u nichž nelze vyloučit významně negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 ............................................................................................................. 39 4.2 Rozvojové plochy a koridory ZÚR s možným negativním vlivem na lokality soustavy NATURA 2000 ........................................................................................................................................... 41 4.3 Rozvojové plochy a koridory ZÚR s předpokládaným mírně negativním vlivem na lokality soustavy NATURA 2000 ............................................................................................................. 50 4.4 Plochy a koridory územní rezervy............................................................................................... 52 4.5 Vyhodnocení koncepce z hlediska kumulativních vlivů ............................................................... 55 4.6 Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů ............................................................................... 56 V. ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 58 VI. PŘÍLOHY....................................................................................................................................... 60




I. ÚVOD, CÍL POSOUZENÍ Vyhodnocení vlivů koncepce "Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje" na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 bylo zadáno Krajským úřadem Jihočeského kraje v únoru 2008. Předmětem hodnocení je koncepce"Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje" ve fázi návrhu. Zásady územního rozvoje představují územně plánovací dokumentaci reagující na požadavky nového stavebního zákona - zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcí vyhlášek. Vzhledem k tomu, že se jedná se o koncepci ve smyslu ustanovení § 10i zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, v platném znění, podléhá vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Cílem tohoto hodnocení je zjistit, zda má koncepce významně negativní vliv na předměty ochrany a celistvost dotčených evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO). Posouzení proběhlo v měsících únoru až květnu 2008, souběžně s posouzením SEA a zpracováním jednotlivých tematických okruhů ZÚR.




II. ÚDAJE O KONCEPCI, PŘEDMĚT POSOUZENÍ KONCEPCE

2.1 Základní údaje Zásady územního rozvoje představují územně plánovací dokumentaci reagující na požadavky nového stavebního zákona - zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcí vyhlášek.Tento dokument je legislativně zakotven §36 tohoto zákona. Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Vymezují plochy a koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména pro plochy a koridory veřejně prospěšných staveb.

Název:

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Objednatel:

Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice

Zhotovitel:

A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé věže 9, 370 01 České Budějovice

Schvalující orgán:

Zastupitelstvo Jihočeského kraje

Zdůvodnění

Důvodem zpracování ZÚR JK je novela stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Ta ukládá zpracování ZÚR jako koncepčního dokumentu kraje. Obsah ZÚR upravuje prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb., přílohy č. 4 a 5

ZÚR jsou zpracovány pro území Jihočeského kraje. Kraj tvoří správní obvody 17 obcí s rozšířenou působností (ORP). Jsou to: Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany. Jihočeský kraj má výměru 10 056 km2, zabírá 12,8 % z celkové rozlohy ČR. Na jeho území žije 630 063 obyvatel (stav k 30.9. 2006) a má nejnižší hustotu obyvatelstva (62 obyvatelé na km2) v ČR. Kraj má na svém území 623 obcí, z nichž statut města má 52 obcí, statut městyse pak 12 obcí.

2.2 Obsah koncepce Koncepce ZÚR je zpracována v jedné variantě a sestává z textové a grafické části. Textová část řeší následující okruhy: a) Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území b) Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os [§32 odst. (1) písm. b) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a nadmístní rozvojové osy) c) Zpřesnění vymezení specifických oblastí [§ 32 odst. 1 písm. c) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu d) Zpřesnění vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv e) Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



f) Vymezení cílových charakteristik krajiny g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezených asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit h) Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury i) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti j)

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje

k) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost l)

Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 pro plochu nebo koridor vymezený podle písmene k) a l)

m) Stanovení pořadí změn v území (etapizace), je-li to účelné




III. EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V průběhu zpracování posouzení bylo zveřejněno odborné sdělení MŽP ze dne 22. února 2008 o evropsky významných lokalitách, které nebyly zařazeny do evropského seznamu, 82/2008 Sb. Rozhodnutím Komise ze dne 13. listopadu 2007, kterým se přijímá seznam lokalit významných pro Společenství podle směrnice Rady 92/43/EHS (2008/26/ES), publikovaných v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. ledna 2008, nebyly do evropského seznamu zařazeny evropsky významné lokality uvedené v nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Jak vyplývá z § 45b odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., u těchto lokalit zaniká jejich předběžná ochrana. Tyto lokality již dále nebudou zahrnuty do posouzení a hodnocena možnost jejich ovlivnění koncepcí. Z EVL vymezených na území Jihočeského kraje jsou to: kód lokality

název lokality

CZ0313811

Hrbků rybník

CZ0312039

Lštění

CZ0312042

Nad Dvorcem

CZ0315003

Odměny u rybníka Svět

CZ0313108

Věžiště

CZ0313139

Záhostice - potok

CZ0313133

Žďárské louky

V současnosti je na území Jihočeského kraje vyhlášeno 70 evropsky významným lokalit (EVL) a 7 ptačích oblastí (PO). Tab.: přehled evropsky významných lokalit na území Jihočeského kraje kód lokality CZ0313092

název lokality Bedřichovský potok

kód lokality

název lokality

CZ0313106

Lužnice a Nežárka

CZ0313805

Blanice

CZ0313114

Onšovice - Mlýny

CZ0314124

Blanský les

CZ0314044

Opolenec

CZ0313094

Blatná

CZ0312045

Polná

CZ0314123

Boletice

CZ0313820

Prachatice - kostel

CZ0314021

Borkovická blata

CZ0313117

Přesličkový rybník

CZ0312029

Bošice

CZ0313129

Purkrabský rybník a Točník

CZ0313115

Boukal

CZ0313116

Radomilická mokřina

CZ0313097

Cepská pískovna a okolí

CZ0313513

Rašeliniště Kapličky

CZ0313096

Ćábuze

CZ0313119

Rašeliniště Radlice

CZ0310610

Červené blato

CZ0314109

Ruda

CZ0312030

Čistá hora

CZ0313066

Rybník Vočert a Lazy

CZ0315002

Dolejší rybník

CZ0315005

Řežabinec

CZ0310001

Fabián - Homolka

CZ0313120

Římov

CZ0312032

Háje

CZ0313113

Sokolí hnízdo a bažantnice

CZ0313098

Hliníř - Ponědrážka

CZ0313123

Stropnice

CZ0313099

Hlubocké hráze

CZ0312226

Svatý kříž

CZ0314126

Hlubocké obory

CZ0310611

Široké blato

CZ0314022

Horní Malše

CZ0313122

Štěkeň

CZ0312033

Hroby

CZ0312048

Štičí rybník

CZ0314634

Chýnovská jeskyně

CZ0314024

Šumava

CZ0312034

Jaroškov

CZ0313125

Tábor - Zahrádka

CZ0312035

Kladrubská hora

CZ0313131

Třeboň

CZ0312036

Kozlovská stráň

CZ0314023

Třeboňsko - střed

CZ0312222

Kralovické louky

CZ0313132

Tůně u Špačků

CZ0313635

Kratochvíle - zámek

CZ0312050

Úbislav

CZ0313101

Krvavý a Kačležský rybník

CZ0313134

Újezdec - Planinský rybník a Kozor



ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb. CZ0313103

Lom Skalka u Sepekova

CZ0314019

CZ0312038

Lomnický velký rybník

CZ0313137

Veverský potok

CZ0313104

Luží u Lovětína

CZ0313009

Vlašimská Blanice

CZ0313815

Malý Bukač

CZ0313138

Vrbenské rybníky

CZ0312040

Malý Horusický rybník

CZ0313140

Závišinský potok

CZ0313110

Moravská Dyje

CZ0310170

Zhejral

CZ0312043

Nad Zavírkou

CZ0313141

Žofina Huť

CZ0313128

Nadějská soustava

CZ0310163

Žofínský prales - Pivonické skály

Velký a Malý Tisý

Tab.: přehled ptačích oblastí na území Jihočeského kraje název ptačí oblasti

zřizovací předpis

Boletice

Nařízení vlády ČR č.19/2005 Sb.

Českobudějovické rybníky

v současnosti je zřizovací proces odložen

Dehtář

v současnosti je zřizovací proces odložen

Hlubocké obory


Novohradské hory


Řežabinec


Šumava


Třeboňsko


Údolí Otavy a Vltavy


3.1 Stručný popis evropsky významných lokalit Bedřichovský potok Název

Bedřichovský rybník

Kód lokality

CZ0313092

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

1,10 ha

Biogeografická oblast

Kontinentální

Kategorie chráněného území Přírodní památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

živočichové

1096

mihule potoční (Lampetra planeri)

Katastrální území: Bedřichov u Horní Stropnice, Konratice, Meziluží Blanice Název

Blanice

Kód lokality

CZ0313805

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

7,44 ha


Kontinentální


živočichové

1029

perlorodka říční (Margaritifer margaritifera)

1163

vranka obecná (Cottus gobio)

Katastrální území: Horní Záblatí, Kratušín, Saladín, Zábrdí u Lažišť FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



Blanský les Název

Blanský les

Kód lokality

CZ0314124

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

22 240,70 ha


Kontinentální Přírodní památka Kategorie chráněného území Chráněná krajinná oblast Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód 3260 6190

stanoviště Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion

rozloha v lokalitě (ha) 108,202

6510

Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) (význačná naleziště vstavačovitých ) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

8220

Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

3,2089

9110

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

312,2941

9130

Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

241,4611

9170

Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

78,7854

9180*

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

73,573

91I0*

Eurosibiřské stepní doubravy

40,794

kód

živočichové

1014

vrkoč útlý (Vertigo anquistior)

1078

přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)

1096


1163


1324

netopýr velký (Myotis myotis)

1361

rys ostrovid (Lynx lynx)

6210* 6410

kód

rostliny

4094*

hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica)

1,6802 19,2308 21,7156 72,6259

Katastrální území: Borová u Chvalšin, Boršov nad Vltavou, Brloh pod Kletí, Čakovec, Český Krumlov, Dobročkov, Dolní Chrášťany, Habří u Lipí, Holašovice, Holubov, Horní Chrášťany, Chabičovice, Chlum u Křemže, Chvalšiny, Jankov u Českých Budějovic, Janské Údolí, Janské Údolí-Kovářov, Jaronín, JaronínKuklov, Kamenný Újezd, Kladné, Kladné-Dobrkovice, Křemže, Křenov u Kájova, Kvítkovice u Lipí, Lipanovice, Lipí, Nová Ves u Brloha, Opalice, Plešovice, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Rájov, RájovČernice, Rojšín, Slavče, Smědeč, Srnín, Střemily, Štěkře, Třešňový Újezdec, Třísov, Vodice u Lhenic, Vrábče, Vyšný, Záboří u Českých Budějovic, Zahorčice u Vrábče, Záluží nad Vltavou, Zlatá Koruna.




Blatná Název

Blatná

Kód lokality

CZ0313094

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

43,3607 ha


Kontinentální


živočichové

3260* páchník hnědý (Osmoderma eremita)

Katastrální území: Blatná Boletice Název

Boletice

Kód lokality

CZ0314123

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

20 348,7324 ha


Kontinentální Přírodní památka Kategorie chráněného území Chráněná krajinná oblast Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

stanoviště

rozloha v lokalitě (ha)

3150

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

0,106

237,889

6510

Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

7140

Přechodová rašeliniště a třasoviště

239,1805

7230

Zásaditá slatiniště

3,0703

9110


1 932,5347

9130


2 590,0513

9180*

133,8595

91E0*

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

kód

rostliny

1758

popelivka sibiřská (Ligularia sibirica)

kód

živočichové

1029

perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)

1059

modrásek očkovaný (Maculinea teleius)

1061

modrásek bahenní (Maculinea nausithous)

1163


1361


6410 6430

406,4977

451,1261

222,3792

Katastrální území: Arnoštov u Českého Krumlova, Boletice, Jablonec u Českého Krumlova, Maňávka u Českého Krumlova, Ondřejov u Českého Krumlova, Polná u Českého Krumlova, Třebovice u Českého Krumlova, Uhlíkov u Českého Krumlova




Borkovická blata Název

Borkovická blata

Kód lokality

CZ0314021

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

857,90934 ha


Kontinentální

Kategorie chráněného území Přírodní prezervace Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód 6410

stanoviště Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

rozloha v lokalitě (ha) 243,1453

7140


27,9683

91D0*

Rašelinný les

76,8179

kód

živočichové

1042

vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)

Katastrální území: Borkovice, Klečaty, Komárov u Soběslavi, Mažice, Sviny, Vlastiboř u Soběslavi, Zálší Bošice Název

Bošice

Kód lokality

CZ0312029

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

0,3234 ha


Kontinentální

Kategorie chráněného území Přírodní památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód 4094*

rostliny hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica)

Katastrální území: Benešova Hora, Javorník u Stach Boukal Název

Boukal

Kód lokality

CZ0313115

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

4,6143 ha


Kontinentální


živočichové

1188

kuňka ohnivá (Bombina bombina)

Katastrální území: Něžovice




Cepská pískovna a okolí Název

Cepská pískovna a okolí

Kód lokality

CZ0313097

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

141,1588 ha


Kontinentální Chráněná krajinná oblast Kategorie chráněného území návrh Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

živočichové

1166

čolek velký (Triturus cristatus)

Katastrální území: Cep Čábuze Název

Čábuze

Kód lokality

CZ0313096

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

38,5459 ha


Kontinentální


živočichové

1061


Katastrální území: Benešova Hora, Čábuze, Mladíkov, Rohanov Červené blato Název

Červené blato

Kód lokality

CZ0310610

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

395,3683 ha


Kontinentální

Kategorie chráněného území Chráněná krajinná oblast Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

stanoviště


7120

Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy)

27,9683

91D0*

Rašelinný les

76,8179

Katastrální území: Bor, Byňov, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, Těšínov




Čistá hora Název

Čistá hora

Kód lokality

CZ0312030

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

0,6985 ha


Kontinentální



Katastrální území: Horosedly u Čkyně Dolejší rybník Název

Dolejší rybník

Kód lokality

CZ0315002

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

6,3927 ha


Kontinentální

Kategorie chráněného území Přírodní rezervace Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód 1393

rostliny srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus)

Katastrální území: Tchořovice Fabián - Homolka Název

Fabián - Homolka

Kód lokality

CZ0310001

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

263,2859 ha


Kontinentální

Kategorie chráněného území Přírodní rezervace Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

stanoviště


9110


196,9616

9130


16,6628

Katastrální území: Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou




Háje Název

Háje

Kód lokality

CZ0312032

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

1,6967 ha


Kontinentální



Katastrální území: Onšovice u Čkyně Hliníř - Ponědrážka Název

Hliníř - Ponědrážka

Kód lokality

CZ0313098

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

164,3175 ha


Kontinentální Chráněná krajinná oblast Kategorie chráněného území návrh Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

živočichové

1166


Katastrální území: Bošilec, Lhota u Dynína, Ponědraž, Ponědrážka Hlubocké hráze Název

Hlubocké hráze

Kód lokality

CZ0313099

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

67,1265 ha


Kontinentální


živočichové

1083

roháč obecný (Lucanus cervus)

1088

tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)

Katastrální území: Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Zliv u Českých Budějovic




Hlubocké obory Název

Hlubocké obory

Kód lokality

CZ0314126

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

3257,0505 ha


Kontinentální


rostliny

1381

dvouhrotec zelený (Dicranum viride)

kód

živočichové

1083

roháč obecný (Lucanus cervus)

4026

rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus)

Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic Horní Malše Název

Horní Malše

Kód lokality

CZ0314022

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

1619,3787 ha


Kontinentální


stanoviště


9110


116,3517

9130


45,8957

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91E0*

13,1875

kód

živočichové

1029


1355

vydra říční (Lutra lutra)

Katastrální území: Bělá u Malont, Cetviny, Dolní Dvořiště, Dolní Příbraní, Kaplice, Mikulov, Mostky, Pohoří na Šumavě, Rapotice u Malont, Rychnov nad Malší, Suchdol u Bujanova, Štědrkov, Tichá, Všeměřice, Zdíky




Hroby Název

Hroby

Kód lokality

CZ0312033

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

0,7021 ha


Kontinentální



Katastrální území: Hroby Chýnovská jeskyně Název

Chýnovská jeskyně

Kód lokality

CZ0314634

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

0,0398 ha


Kontinentální

Kategorie chráněného území Národní přírodní památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

stanoviště

8310

Jeskyně nepřístupné veřejnosti


kód

živočichové

1324


Katastrální území: Dolní Hořice Jaroškov Název

Jaroškov

Kód lokality

CZ0312034

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

1,5069 ha


Kontinentální



Katastrální území: Jaroškov




Kladrubská hora Název

Kladrubská hora

Kód lokality

CZ0312035

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

12,5259 ha


Kontinentální


rostliny

1902

střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)

Katastrální území: Dolní Hořice, Kladruby Kozlovská stráň Název

Kozlovská stráň

Kód lokality

CZ0312036

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

1,3186 ha


Kontinentální



Katastrální území: Kozlov nad Otavou Kralovické louky Název

Kralovické louky

Kód lokality

CZ0312222

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

4,8294 ha


Kontinentální

Kategorie chráněného území Přírodní rezervace Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód 4094*


Katastrální území: Kralovice




Kratochvíle - zámek Název

Kratochvíle - zámek

Kód lokality

CZ0313635

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

3,034 ha


Kontinentální


živočichové

1324


Katastrální území: Netolice Krvavý a Kačležský rybník Název

Krvavý a Kačležský rybník

Kód lokality

CZ0313101

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

561,6693 ha


Kontinentální


živočichové

1149

sekavec písečný (Cobitis taenia)

1355


Katastrální území: Člunek, Hospříz, Kačlehy, Kunějov, Střížovice u Kunžaku Lom Skalka u Sepekova Název

Lom Skalka u Sepekova

Kód lokality

CZ0313103

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

2,1662 ha


Kontinentální


živočichové

1166


Katastrální území: Sepekov




Lomnický velký rybník Název

Lomnický velký rybník

Kód lokality

CZ0312038

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

41,6304 ha


Kontinentální


rostliny

1887

puchýřka útlá (Coleanthus subtilis)

Katastrální území: Lomnice nad Lužnicí Luží u Lovětína Název

Luží u Lovětína

Kód lokality

CZ0313104

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

4,9515 ha


Kontinentální


živočichové

1042


1166


Katastrální území: Lovětín Lužnice a Nežárka Název

Lužnice a Nežárka

Kód lokality

CZ0313106

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

859,5027 ha


Kontinentální Chráněná krajinná oblast, Přírodní rezervace, Přírodní Kategorie chráněného území památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

živočichové

1032

velevrub tupý (Unio crassus)

1042


1084*

páchník hnědý (Osmoderma eremita)

1145

piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis)

Katastrální území: Bechyně, Bežerovice, Čelkovice, Čeraz, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Dobřejice, Doubí nad Lužnicí, Drahov, Dráchov, Dražice u Tábora, Dražičky, Hamr nad Nežárkou, Hatín, Hnojná Lhotka, Hodonice u Bechyně, Horky u Tábora, Hosty, Hvožďany u Bechyně, Kardašova Řečice, Klenovice u Soběslavi, Klokoty, Koloděje nad Lužnicí, Křída u Stádlce, Malšice, Nítovice, Novosedly nad Nežárkou, Nuzice, Planá nad Lužnicí, Roudná nad Lužnicí, Rybova Lhota, Řepeč, Řípec, Senožaty u Bechyně, FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



Sezimovo Ústí, Skalice nad Lužnicí, Slavňovice, Soběslav, Stádlec, Stráž nad Nežárkou, Tábor, Třebiště, Týn nad Vltavou, Ústrašice, Val u Veselí nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Vlkov nad Lužnicí, Žíšov u Veselí nad Lužnicí. Malý Bukač Název

Malý Bukač

Kód lokality

CZ0313815

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

5,0877 ha


Kontinentální


živočichové

1166


Katastrální území: Nová Olešná Malý Horusický rybník Název

Malý Horusický rybník

Kód lokality

CZ0312040

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

4,9892 ha


Kontinentální


rostliny

1887


Katastrální území: Horusice Moravská Dyje Název

Moravská Dyje

Kód lokality

CZ0313110

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

167,6624 ha


Kontinentální


živočichové

1042


Katastrální území: Dačice, Holešice u Cizkrajova, Hradišťko u Dačic, Marketa, Modletice, Mutná, Nové Hobzí, Nové Sady u Písečného, Písečné u Slavonic, Staré Hobzí, Urbaneč, Václavov u Chvaletína, Vnorovice

Nad Zavírkou FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



Název

Nad Zavírkou

Kód lokality

CZ0312043

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

3,393 ha


Kontinentální



Katastrální území: Javorník u Stach, Úbislav Nadějská soustava Název

Nadějská soustava

Kód lokality

CZ0313128

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

612,2595 ha


Kontinentální


živočichové

1042


1084*


Katastrální území: Frahelž, Klec, Kolence, Lomnice nad Lužnicí, Ponědraž, Ponědrážka, Val u Veselí nad Lužnicí, Vlkov nad Lužnicí Onšovice - Mlýny Název

Onšovice - Mlýny

Kód lokality

CZ0313114

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

24,1455 ha


Kontinentální


živočichové

1061


Katastrální území: Nespice, Onšovice u Čkyně, Putkov, Žár u Čkyně




Opolenec Název

Opolenec

Kód lokality

CZ0314044

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

19,3426 ha


Kontinentální



Katastrální území: Bořanovice u Vimperka, Smrčná u Čkyně, Výškovice u Vimperka Polná Název

Polná

Kód lokality

CZ0312045

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

0,6404 ha


Kontinentální



Katastrální území: Polná u Českého Krumlova Prachatice - kostel Název

Prachatice - kostel

Kód lokality

CZ0313820

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

0,0776 ha


Kontinentální


živočichové

1324


Katastrální území: Prachatice




Přesličkový rybník Název

Přesličkový rybník

Kód lokality

CZ0313117

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

8,4441 ha


Kontinentální


živočichové

1324


Katastrální území: Veveří u Nových Hradů Purkrabský rybník a Točník Název

Purkrabský rybník a Točník

Kód lokality

CZ0313129

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

7,8973 ha


Kontinentální


živočichové

1084*


Katastrální území: Hamr, Chlum u Třeboně Radomilická mokřina Název

Radomilická mokřina

Kód lokality

CZ0313116

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

47,4734 ha


Kontinentální


živočichové

1188


Katastrální území: Záblatí




Rašeliniště Kapličky Název

Rašeliniště Kapličky

Kód lokality

CZ0313513

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

115,6438 ha


Kontinentální Přírodní rezervace, Přírodní Kategorie chráněného území památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

živočichové

1914*

střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei)

Katastrální území: Kapličky Rašeliniště Radlice Název

Rašeliniště Radlice

Kód lokality

CZ0313119

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

4,7441 ha


Kontinentální


živočichové

1042


1166


Katastrální území: Radlice u Volfířova Ruda Název

Ruda

Kód lokality

CZ0314109

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

77,7623 ha


Kontinentální


stanoviště


7140


11,5238

91D0*

Rašelinný les

23,0145

kód

rostliny

1903

hlízovec Loeselův (Liparis loeselii)

1393

srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus)

Katastrální území: Bošilec, Horusice, Ponědrážka




Řežabinec Název

Řežabinec

Kód lokality

CZ0315005

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

2,7884 ha


Kontinentální

Kategorie chráněného území Národní přírodní rezervace Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód 1393

rostliny srpnatka fermežová (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus)

Katastrální území: Lhota u Kestřan Římov Název

Římov

Kód lokality

CZ0313120

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

2,0421 ha


Kontinentální

Kategorie chráněného území přírodní památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

živočichové

1078*

přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)

Katastrální území: Římov Sokolí hnízdo a bažantnice Název

Sokolí hnízdo a bažantnice

Kód lokality

CZ0313113

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

47,7426 ha


Kontinentální

Kategorie chráněného území přírodní památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

živočichové

*


Katastrální území: Nové Hrady, Štiptoň, Údolí u Nových Hradů




Stropnice Název

Stropnice

Kód lokality

CZ0313123

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

1257,2436 ha


Kontinentální Národní přírodní rezervace, Kategorie chráněného území Přírodní památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

živočichové

1355


Katastrální území: Buková u Nových Hradů, Byňov, Dvorec u Třebče, Hluboká u Borovan, Jílovice u Trhových Svinů, Lhotka u Třebče, Olešnice u Trhových Svinů, Těšínov, Třebeč, Údolí u Nových Hradů Svatý Kříž Název

Svatý Kříž

Kód lokality

CZ0312226

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

8,3988 ha


Kontinentální



Katastrální území: Chvalšiny Široké blato Název

Široké blato

Kód lokality

CZ0310611

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

95,5628 ha


Kontinentální


stanoviště


7140


2,6728

91D0*

Rašelinný les

79,882

Katastrální území: Nová Ves u Klikova




Štěkeň Název

Štěkeň

Kód lokality

CZ0313122

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

6,0222 ha


Kontinentální


živočichové

1088


Katastrální území: Štěkeň Štičí rybník Název

Štičí rybník

Kód lokality

CZ0312048

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

3,8105 ha


Kontinentální


rostliny

1887


Katastrální území: Branná, Třeboň Šumava Název

Šumava

Kód lokality

CZ0314124

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

171958,7133 ha


Kontinentální Národní park, Chráněná krajinná oblast, Přírodní rezervace, Přírodní památka

Kategorie chráněného území Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód 3130 3150 3260 4030 5130 6230*

stanoviště Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea


Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion

16,9548

Evropská suchá vřesoviště Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech)


26,8954

58,2154 73,9483 3,9231 844,3318



6410 6430

Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

121,94 358,95

6510

Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

6520

Horské sečené louky

2779,3392

7110*

Aktivní vrchoviště

340,3352

7140


1000,3413

8220

Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

137,387

9110


15146,2669

9130

2572,324

9140

Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius)

594,7917

9180*

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

217,8729

91D0*

3207,633

91E0*

Rašelinný les Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

177,4962

9410

Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

18366,4478

kód

živočichové

1029


1096


1163


1303

vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

1324


1355


1361


1914*

střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei)

kód

rostliny

4094*

hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica)

142,9126

Katastrální území (pouze za Jihočeský kraj): Albrechtovice, Arnoštka, Borová Lada, Březová Lada, Bučina u Kvildy, Buk pod Boubínem, Cudrovice, Černá Lada, Černá v Pošumaví, České Žleby, Dobročkov, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Frydava, Frymburk, Hlásná Lhota, Hliniště, Hodonín u Zdíkovce, Horní Cazov, Horní Planá, Horní Sněžná, Horní Světlé Hory, Horní Vltavice, Horní Záblatí, Houžná, Hrabice, Huťský Dvůr, Chlístov u Lažišť, Chlum u Volar, Chroboly, Jaroškov, Jasánky, Kapličky, Klášterec u Vimperka, Knížecí Pláně, Korkusova Huť, Koryto, Kratušín, Krejčovice, Křesanov, Křišťanov, Křišťanovice u Záblatí, Křížovice u Ktiše, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Kyselov, Lenora, Libínské Sedlo, Lipka u Vimperka, Masákova Lhota, Michlova Huť, Milešice, Milov, Mlynářovice u Volar, Mýto u Hořic na Šumavě, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Nový Svět u Borových Lad, Ovesné, Pasečná, Paseka u Borových Lad, Pěkná, Pernek, Pestřice, Polka, Pravětín, Přední Výtoň, Račí, Radvanovice, Řasnice, Řepešín, Řetenice u Stach, Saladín, Silnice, Skláře u Vimperka, Skříněřov, Slatina u Horní Vltavice, Smědeč, Solná Lhota, Spálenec, Stachy, Stodůlky u Strážného, Stožec, Strážný, Studenec u Stach, Svinná Lada, Sviňovice, Šindlov, Šumavské Hoštice, Švihov u Lažišť, Trhonín, Úbislav, Včelná pod Boubínem, Veselka u Vimperka, Vimperk, Vlčí Jámy, Volary, Vyšovatka, Záblatí u Prachatic, Zadní Výtoň, Záhoří u Chrobol, Zahrádky u Borových Lad, Zbytiny, Zdíkov, Zdíkovec, Zvěřenice, Zvonková, Želnava, Žlíbky




Tábor - Zahrádka Název

Tábor - Zahrádka

Kód lokality

CZ0313125

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

30,0786 ha


Kontinentální


živočichové

1188


Katastrální území: Klokoty Třeboň Název

Třeboň

Kód lokality

CZ0313131

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

98,1216 ha


Kontinentální


živočichové

1084*


1088


Katastrální území: Branná, Domanín u Třeboně, Třeboň Třeboňsko - střed Název

Třeboňsko - střed

Kód lokality

CZ0314023

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

4026,9316 ha


Kontinentální


stanoviště


9190

40,7974

91F0

Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)

kód

rostliny

1393

srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus)

kód

živočichové

1037

klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia)

91E0*

1082

potápník (Graphoderus bilineatus)

1084*



3,59 100,6679


ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb. 1088


1145

piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis)

1149

sekavec (Cobitis taenia)

1355


Katastrální území: Cep, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Hamr, Holičky u Staré Hlíny, Chlum u Třeboně, Klec, Klikov, Krabonoš, Libořezy, Lutová, Lužnice, Majdalena, Mirochov, Mláka, Mníšek, Nová Ves nad Lužnicí, Nová Ves u Klikova, Rapšach, Stará Hlína, Stříbřec, Suchdol nad Lužnicí, Tušť, Žíteč Tůně u Špačků Název

Tůně u Špačků

Kód lokality

CZ0313132

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

0,6413 ha


Kontinentální


živočichové

1134

hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus)

Katastrální území: Staré Hodějovice Úbislav Název

Úbislav

Kód lokality

CZ0312050

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

0,2557 ha


Kontinentální



Katastrální území: Úbislav Planinský rybník a Kozor Název

Planinský rybník a Kozor

Kód lokality

CZ0313134

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

20,4734 ha


Kontinentální


živočichové

1188


Katastrální území: Březí u Blatné, Újezdec u Bělčic FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



Velký a Malý Tisý Název

Velký a Malý Tisý

Kód lokality

CZ0314019

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

677,6577 ha


Kontinentální


živočichové

1084*


1355


1887


Katastrální území: Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Přeseka, Smržov u Lomnice nad Lužnicí Veverský potok Název

Veverský potok

Kód lokality

CZ0313137

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

2,0661 ha


Kontinentální


živočichové

1096


Katastrální území: Mýtiny, Veveří u Nových Hradů Věžiště Název

Věžiště

Kód lokality

CZ0313108

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

15,8416 ha


Kontinentální


živočichové

1061


Katastrální území: Mečichov




Vlašimská Blanice Název

Vlašimská Blanice

Kód lokality

CZ0213009

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

404,2066 ha


Kontinentální Chráněná krajinná oblast, Kategorie chráněného území Přírodní památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

živočichové

1032

velevrub tupý (Unio crassus)

1084*


1096


1355


Katastrální území (pouze za Jihočeský kraj): Běleč u Mladé Vožice, Mladá Vožice, Šebířov Vrbenské rybníky Název

Vrbenské rybníky

Kód lokality

CZ0313138

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

315,9051 ha


Kontinentální


živočichové

1188


1084*


Katastrální území: České Budějovice 2, České Vrbné, Haklovy Dvory Závišínský potok Název

Závišínský potok

Kód lokality

CZ0313140

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

9,3505 ha


Kontinentální


živočichové

1163


Katastrální území: Hvožďany, Leletice, Roželov, Vacíkov, Voltuš




Zhejral Název

Zhejral

Kód lokality

CZ0610170

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

154,1104 ha


Kontinentální Národní přírodní rezervace, Kategorie chráněného území Národní přírodní památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód


6230*

stanoviště Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech)

7140


21,1922

3130

4,4529 3,0784

Katastrální území: Horní Pole, Světlá pod Javořicí Žofina Huť Název

Žofina Huť

Kód lokality

CZ0313141

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

45,0977 ha


Kontinentální


živočichové

1061


Katastrální území: Dvory nad Lužnicí, Nová Ves nad Lužnicí Žofínský prales - Pivonické skály Název

Žofínský prales - Pivonické skály

Kód lokality

CZ0310163

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

417,1228 ha


Kontinentální Národní přírodní rezervace, Kategorie chráněného území Přírodní památka Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany kód

stanoviště


9110


119,4451

9130


117,97

9410

Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

34,3436

Katastrální území: Pivonice u Pohorské Vsi




3.2 Stručný popis ptačích oblastí Boletice Název

Boletice

Kód lokality

CZ0311040

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

23 579,71 ha

Kategorie chráněného území Ptačí oblast Druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany druh

počet párů

jeřábek lesní (Bonasa bonasia)

50 - 100

chřástal polní (Crex crex)

50 - 80

kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)

30 - 50

datlík tříprstý (Picoides tridactylus)

10 - 20

skřivan lesní (Lullula arborea)

15 - 20

Katastrální území: Arnoštov u Českého Krumlova, Boletice, Horní Sněžná, Jablonec u Českého Krumlova, Koryto, Křenov u Kájova, Křišťanov, Maňávka u Českého Krumlova, Ondřejov u Českého Krumlova, Polná u Českého Krumlova, Spálenec, Střemily, Třebovice u Českého Krumlova, Uhlíkov u Českého Krumlova, Volary a Zbytiny Českobudějovické rybníky Ptačí oblast byla do posouzení zařazena, i když není v současnosti vyhlášena. Zřizovací proces je v současnosti odložen. Důvodem jsou spory ohledně rybničního hospodaření. Z hlediska vymezení PO je vycházeno z původního návrhu, jak byl zveřejněn v první verzi webových stránek natury 2000. Název

Českobudějovické rybníky

Kód lokality

CZ0311037

Kraj

Jihočeský kraj

Status

odloženo

Rozloha

6 362,09 ha


počet párů

kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)

133

rybák obecný (Sterna hirundo)

50 - 72

Slavík modráček (Luscinia svecica)

30 - 50

husa velká (Anser anser)

400 - 2 500

kopřivka obecná (Anas strepera)

800 - 1 200




Dehtář Ptačí oblast byla do posouzení zařazena, i když není vyhlášena. Zřizovací proces je v současnosti odložen. Důvodem jsou spory ohledně rybničního hospodaření. V současnosti byl zveřejněn 4.návrh nařízení vlády k ptačí oblasti. Název

Dehtář

Kód lokality

CZ0311038

Kraj

Jihočeský kraj

Status

odloženo

Rozloha

342,9 ha


počet párů


30 - 80

husa velká (Anser anser)

1000 - 3000

Katastrální území: Čakov u Českých Budějovic, Dehtáře u Českých Budějovic, Radošovice u Českých Budějovic, Záboří u Český Budějovic a Žabovřesky u Českých Budějovic Hlubocké obory Název

Hlubocké obory

Kód lokality

CZ0311036

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

3 321,57 ha


počet párů

strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)

50 - 80

lejsek bělokrký (Ficedula albicollis)

450 - 700

Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice a Vlkov u Drahotěšic Novohradské hory Název

Novohradské hory

Kód lokality

CZ0311039

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

9 054,07 ha


počet párů


15 - 20


30 - 40

Katastrální území: Bělá u Malont, Benešov nad Černou, Dolní Příbraní, Hojná Voda, Lužnice u Pohorské Vsi, Pivonice u Pohorské Vsi, Pohoří na Šumavě, Rapotice u Malont, Staré Hutě u Horní Stropnice a Velký Jindřichov




Řežabinec Název

Řežabinec

Kód lokality

CZ0311035

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

110,32 ha


počet párů 550 - 1000 (počet jedinců)

Husa velká (Anser anser)

Katastrální území: Lhota u Kestřan, Putim a Ražice Šumava Název

Šumava

Kód lokality

CZ0311041

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

97 501,12 ha


počet párů

čáp černý (Ciconia nigra)

8 - 10


500 - 700

tetřívek obecný (Tetrao tetrix tetrix)

40 - 50

tetřev hlušec (Tetrao urogallus)

60 - 80

chřástal polní (Crex crex)

100 - 150


90 - 120

sýc rousný (Aegolius funereus)

90 - 140


60 - 90

datel černý (Dryocopus martius)

100 - 150

Katastrální území (pouze za Jihočeský kraj): Borová Lada, Březová Lada, Černá v Pošumaví, České Žleby, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Frydava, Frymburk, Hliniště, Horní Cazov, Horní Planá, Horní Světlé Hory, Horní Vltavice, Chlum u Volar, Jasánky, Klášterský Mlýn I, Klášterský Mlýn II, Lenora, Lipno nad Vltavou, Milešice, Milov, Mlynářovice u Volar, Nicov, Nová Pec, Nový Svět u Borových Lad, Pasečná, Pěkná, Pestřice, Polka, Přední Výtoň, Radvanovice, Řasnice, Řetenice u Stach, Silnice, Slatina u Horní Vltavice, Stachy, Stodůlky u Strážného, Stožec, Strážný, Studenec u Stach, Svinná Lada, Šindlov, Včelná pod Boubínem, Vlčí Jámy, Volary, Zadní Výtoň, Zahrádky u Borových Lad, Zhůří, Zvonková, Želnava a Žlíbky Třeboňsko Název

Třeboňsko

Kód lokality

CZ0311033

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

47 386,23 ha

Kategorie chráněného území Ptačí oblast



ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb. Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany druh

počet párů

kvakoš noční (Nyctiorax nyctiorax)

100 - 120

volavka bílá (Egretta alba)

380

čáp černý (Ciconia nigra)

10 - 15

včelojed lesní (Pernis apivorus)

10 - 20

orel mořský (Haliaetus albicilla)

10 - 15

moták pochop (Circus aeruginosus)

40 - 60


34 - 82


100 - 150

sýc rousný (Aegolius funereus)

30 - 50

lelek lesní (Caprimulgus europaeus)

15 - 30

ledňáček říční (Alcedo atthis)

20 - 30

žluna šedá (Picus canus)

50 - 100

datel černý (Dryocopus martius)

50 - 100

strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)

50 - 70

skřivan lesní (Lullula arborea)

20 - 40

slavík modráček (Luscinia svecica)

150 - 250

kopřivka obecná (Anas strepera) husa velká (Anser anser)

600 - 1000 10 000 20 000

lžičák pestrý (Anas clypeata)

300 - 600

Katastrální území: Bošilec, Branná, Břilice, Cep, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Domanín u Třeboně, Drahov, Dynín, Frahelž, Hamr, Hamr nad Nežárkou, Hatín, Holičky u Staré Hlíny, Horusice, Hrachoviště u Třeboně, Chlum u Třeboně, Kardašova Řečice, Klec, Klikov, Kojákovice, Kolence, Lhota u Dynína, Libořezy, Lomnice nad Lužnicí, Lutová, Lužnice, Majdalena, Mazelov, Mirochov, Mláka, Mnich u Kardašovy Řečice, Mníšek, Nítovice, Nová Ves u Klikova, Novosedly nad Nežárkou, Plavsko, Pleše, Ponědraž, Ponědrážka, Přeseka, Příbraz, Rapšach, Ratiboř u Jindřichova Hradce, Roseč, Smržov u Lomnice nad Lužnicí, Stajka, Staňkov, Stará Hlína, Stráž nad Nežárkou, Stříbřec, Suchdol nad Lužnicí, Třeboň, Tušť, Újezdec u Kardašovy Řečice, Val u Veselí nad Lužnicí, Vlkov nad Lužnicí, Záblatí u Ponědraže, Záhoří, Zlukov a Žíteč Údolí Otavy a Vltavy Název

Údolí Otavy a Vltavy

Kód lokality

CZ0311034

Kraj

Jihočeský kraj

Status

vyhlášeno

Rozloha

18 381,26 ha


počet párů

výr velký (Bubo bubo)

13 - 16


30 - 40

Katastrální území (pouze za Jihočeský kraj): Borečnice, Branice, Cerhonice, Dědovice, Dolní Ostrovec, Držov, Horní Ostrovec, Chrást u Zahořan, Jetětice, Jickovice, Kamenná u Bohostic, Kostelec nad Vltavou, Kožlí u Orlíka, Kučeř, Květov, Louka nad Otavou, Malčice u Mirotic, Nevězice, Nová Ves u Čížové, Orlík nad Vltavou, Osek u Milevska, Probulov, Rukáveč, Smetanova Lhota, Sobědraž, Stehlovice, Tukleky u Oslova, Varvažov, Vlastec, Voltýřov, Vráž u Písku, Vůsí, Zahrádka u Kovářova, Zbonín, Zlivice a Zvíkovské Podhradí




IV. VLASTNÍ POSOUZENÍ KONCEPCE Koncepce ZÚR stanovuje zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Vymezuje plochy a koridory nadmístního významu. Zde je nutno konstatovat, že koncepce a vymezení rozvojových ploch a koridorů byly zpracovány nad mapami v měřítku 1: 100 000. Vzhledem k rozsahu předmětu posouzení a mapovému měřítku a tomu odpovídající přesnosti vymezení, nemohly být jednotlivé rozvojové plochy a koridory detailněji šetřeny v terénu, v rámci posouzení koncepce to ani není reálné. Toto posouzení tak může jen konstatovat případnou možnost ovlivnění lokalit soustavy NATURA. Pro velkou část záměrů na základě současných dostupných informací o záměru a výskytu předmětů ochrany není možné určit jednoznačně významnost vlivu. Úroveň dostupných informací o záměrech je nedostatečná (např. přílišná obecnost), nebo nejsou k dispozici informace o přesné lokalizaci výskytu předmětů ochrany. Vliv může být přinejmenším mírný, není však vyloučeno, že při podrobném hodnocení vlivů na EVL a PO bude určen jako významně negativní. Těmto záměrům je přiřazena hodnota „?“. Vliv musí být podrobně vyhodnocen v další fázi územního řízení v rámci procesu EIA. Zde bude nutné zpracovat podklady pro vydání územního rozhodnutí, vycházející z šetření v terénu s podrobným hodnocením vlivů záměru na jednotlivé předměty ochrany v konkrétní dotčené lokalitě. U ploch a koridorů územní rezervy bylo provedeno vyhodnocení jednak ve smyslu dlouhodobého hájení, tedy jako území, ve kterém je dlouhodobě udržován současný stav ale také z pohledu možné realizace a dopadů konkrétních záměrů na lokality soustavy NATURA, tj. jako plochy návrhové. V předkládaném posouzení dle §45i budou prezentovány nejproblematičtější rozvojové plochy, u kterých nelze vyloučit významný negativní vliv (hodnota "-2"), dále plochy a koridory s možným negativním vlivem (hodnota "?") a rozvojové plochy a koridory, u kterých se předpokládá ovlivnění EVL, PO na úrovni mírný negativní vliv (hodnota "-1"). Souhrnné vyhodnocení rozvojových ploch a koridorů ZÚR je prezentováno v příloze 1. Pro účely hodnocení byly využity následující podklady: • Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, textová část, výkresová část a datové vrstvy GIS od objednatele (rozvojové plochy a koridory ZÚR a další relevantní datové vrstvy) • Návrh lokalit na doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit • Informace z internetu - mapový server AOPK, informace z www.nature.cz, informační systém EIA MŽP apod. Vzhledem k rozsahu posuzovaného území nebylo možné ověřit konkrétní výskyty stanovišť a druhů v EVL a PO Jihočeského kraje v územích dotčených předmětnými záměry a tak jednoznačně identifikovat předměty ochrany, které mohou být ovlivněny. Týká se to především velkoplošných lokalit jako je např. EVL, PO Šumava, EVL, PO Boletice či EVL Blanský les. Pro provedení tohoto hodnocení však byly podklady shledány jako dostatečné. Hodnoceny byly jednotlivé části koncepce podle následující stupnice významnosti vlivů: Hodnota -2

Termín Významně negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0 ?

Nulový vliv Možný negativní vliv

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Záměr (v koncepci) nemá žádný prokazatelný vliv. Může dojít k negativnímu vlivu, není však možné vyhodnotit jeho významnost.




4.1 Rozvojové plochy a koridory ZÚR u nichž nelze vyloučit významně negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 SR 16 - lyžařský areál Špičák, Horní Planá Sportovně rekreační plocha pro potenciální lyžařský areál v lokalitě hřebenu Hvězda, s hlavním vrcholem Špičáku (1221 m.n.m.), jejíž zásadní koncepční řešení spočívá ve vybudování víceúčelového lyžařského areálu, s částečným letním provozem, s využitím ubytovacích kapacit v Horní Plané a na levém břehu Lipenského jezera. V současnosti není známo detailní prostorové uspořádání sjezdových tratí uvnitř areálu. Areál je v zásadním prostorovém střetu, leží uvnitř EVL, PO Boletice a to v jihozápadní lesnaté části lokality. Plocha je vymezena po délce zalesněného hřbetu Špičáku. Konkrétní řešení lyžařského areálu zatím není známo. Vedle vlastního vlivu daného samotným fyzickým umístěním do tohoto území, může provoz takto rozsáhlého areálu (vč. dopravní infrastruktury na areál vázané - nové železniční napojení a zkapacitnění silničního napojení) generovat další doprovodné jevy často kumulativního charakteru (vysoká koncentrace turistů, zvýšená hluková zátěž apod.), které jsou na taková zařízení nutně vázány. Změny pokryvnosti současného vegetačního krytu mohou odstartovat řetězec negativních jevů spojených s funkčně strukturálními změnami lesních porostů (možný nástup degradačních procesů) - např. narušení vnitřního prostředí ekosystému lesa apod. U lesních druhů je to spojeno s fragmentaci jejich stanovišť a intenzivním rušením. V rámci EVL Boletice nelze vyloučit možnost ovlivnění u rysa ostrovida (Lynx lynx). Vzhledem k jeho potravním a prostorovým nárokům je nezbytné zajistit územní ochranu na souvislé ploše o rozloze v řádech desítek km2. Jádrové oblasti těchto území musí splňovat požadavky na vysokou lesnatost a množství kořisti. Oblast Špičáku svým charakterem splňuje nároky takového území. Realizací záměru by došlo k velkoplošné ztrátě biotopu, fragmentaci území EVL a zvýšenému rušení. Vymezená plocha generuje možnost záboru nebo významného ovlivnění přírodních stanovišť, která jsou předmětem ochrany: 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum V rámci PO Boletice byly k dispozici dílčí informace k výskytům ptačích druhů, které jsou předmětem ochrany (sčítání ptáků z let 2000 - 2005, které v této lokalitě proběhlo): Vzhledem k charakteru dotčeného území v rámci PO Boletice by byly významně ovlivněny lesní druhy, které jsou předmětem ochrany - jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), a chřástal polní (Crex crex) jejichž výskyt je v oblasti Špičáku prokázán. Možné ovlivnění nelze vyloučit i u skřivana lesního (Lullula arborea), který se v území rovněž vyskytuje. Na areál je vázáno dopravní napojení. I mimo vlastní prostor lyžařského areálu mohou být druhy ovlivněny (chřástal a skřivan v nástupním prostoru Otice). Hřbet Špičáku-Hvězda je po orkánu Kyrill útočištěm a genetickou bankou pro lesní organismy, které mají potenciál znovu osídlit poškozené plochy, jakmile na nich znovu odrostou lesní porosty. U nelesních otevřených stanovišť bude rozhodující, bude-li stávající management území v rámci EVL zachován. Výsledkem je u mimolesních ploch vznik a udržování blokovaných sukcesních stadií. Jsou zde zastoupeny vegetační formace, víceméně bez významnějšího vnosu neofytů a ruderálních expanzivních druhů. Jsou to tedy společenstva, se kterými se u nás dnes v běžné krajině skoro nesetkáme. Lze konstatovat, že by realizace lyžařského areálu Špičák generovala významně negativní vliv na výše uvedené předměty ochrany a celistvost EVL, PO Boletice. Umístěním takto rozsáhlého areálu by došlo k celkové změně krajinného charakteru hřbetu Špičáku a především k výrazné fragmentaci rozsáhlého lesního celku v rámci jihovýchodní části EVL, PO Boletice. SR 17 - lyžařský areál Smrčina, Nová Pec Sportovně rekreační plocha pro potenciální lyžařský areál v lokalitě hraničního hřebenu hor Smrčiny (1338 m.n.m.) a Hraničník (1283 m.n.m.), jejíž zásadní koncepční řešení spočívá v propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht a využitím i pro běžkařský sport a v letním období pro turisty a případně i cyklisty (horská kola). Na internetu (www.smrcina.cz) byla prezentována studie ve čtyřech FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



variantách (V1 - plnohodnotný areál se sjezdovými tratěmi, V2 - realizace pouze lanové dráhy na Smrčinu jako řešení tranzitu lyžařů na rakouskou stranu, V3 - realizace lanové dráhy i tranzitu přes Smrčinu a realizace návratové sjezdovky, V4 - nulová varianta s tím, že tranzit bude veden skibusem přes Zadní Zvonkovou na Hochficht). V současnosti však není známo konkrétní finální řešení a prostorové uspořádání sjezdových tratí uvnitř areálu. Areál je v zásadním prostorovém střetu, leží uvnitř EVL, PO Šumava a to v jihozápadní lesnaté části při hranici s Rakouskem. Navíc je převážná část takto vymezeného území součástí 1. zóny Národního parku Šumava, tedy v území s naprostým zákazem jakékoli stavební činnosti. Plocha je vymezena na převážně severovýchodních zvlněných souvisle zalesněných svazích masivu Smrčiny. Z realizace sjezdových tratí vyplývá přímá fyzická likvidace lesních porostů a ve výsledku fragmentace souvislého lesního vegetačního krytu. Vedle vlastního vlivu daného samotným fyzickým umístěním do tohoto území, může provoz takto rozsáhlého areálu (vč. dopravní infrastruktury na areál vázané - nové železniční napojení a zkapacitnění silničního napojení) generovat další doprovodné jevy často kumulativního charakteru (vysoká koncentrace turistů, zvýšená hluková zátěž apod.), které jsou na taková zařízení nutně vázány. Změny pokryvnosti současného vegetačního krytu mohou odstartovat řetězec negativních jevů spojených s funkčně strukturálními změnami lesních porostů (možný nástup degradačních procesů) - např. narušení vnitřního prostředí ekosystému lesa apod. U lesních druhů je to spojeno s fragmentaci jejich stanovišť a intenzivním rušením. V rámci EVL Šumava však vymezená plocha generuje potenciální možnost záboru či významného ovlivnění následujících přírodních stanovišť, která jsou předmětem ochrany: 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) V rámci posouzení ZÚR nebyly k dispozici podrobné informace ke konkrétním výskytům předmětů ochrany v tomto prostoru. Vzhledem k charakteru území však nelze vyloučit možnost ovlivnění např. u rysa ostrovida (Lynx lynx). Vzhledem k jeho potravním a prostorovým nárokům je nezbytné zajistit územní ochranu na souvislé ploše o rozloze v řádech desítek km2. Jádrové oblasti těchto území musí splňovat požadavky na vysokou lesnatost a množství kořisti. Oblast Špičáku svým charakterem splňuje nároky takového území. Realizací záměru by došlo k velkoplošné ztrátě biotopu, fragmentaci území EVL a zvýšenému rušení. Vzhledem k charakteru území v rámci PO Šumava by byly významně ovlivněny lesní druhy, které jsou předmětem ochrany - tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus), jejichž výskyt je v oblasti Smrčiny prokázán. Realizace záměru by mohla generovat rozsáhlé změny charakteru současných biotopů. U lesních ptačích druhů lze předpokládat fragmentaci, příp. až možnost destrukce jejich stanovišť, která může negativně ovlivnit jejich populační dynamiku. Z dalších vlivů je to pak především intenzivní rušení. Lze tak konstatovat, že by lyžařský areál Smrčina generoval významně negativní vliv a narušil by celistvost PO Šumava v její jižní části. V rámci EVL Šumava je vliv na celistvost dán umístěním do jednoho z mimořádně cenných území v rámci EVL. Výrazná fragmentace se týká především celého severovýchodního svahu Smrčiny, v nejvyšších polohách pak hraničního hřbetu. D 65 - napojení Zadní Zvonkové na silnici I/39 v Želnavě přes Novou Pec Dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Z části využívá stávající komunikaci, počítá se také se směrovými úpravami trasy. Předmětem je celkové zkvalitnění komunikace z hlediska bezpečnosti a dopravní prostupnosti. Koridor leží v EVL Šumava a část koridoru zasahuje do PO Šumava. Některé úseky budou směrově upraveny, nově je navržen úsek napojení z Bělé na navrhovaný dopravní koridor I/39 Horní Planá Želnava - Slunečná. V celém stávajícím koridoru budou provedeny šířkové úpravy. Nelze tak vyloučit možnost ovlivnění EVL, PO Šumava. Vedle potenciálně možného zásahu do ploch s výskytem předmětů ochrany lze uvažovat s komplexem nejrůznějších vlivů - ovlivnění z hlediska emisí, hluku, rušení, příp. i chemické kontaminace posypovými solemi apod. V rámci procesu EIA bylo pro předmětný záměr již zpracováno oznámení záměru (ve 2 variantách) "Rekonstrukce silnic III/1632, III/1631 a III/1634 v úseku Želnava - Nová Pec - Bližší Lhota - Zadní Zvonková" dle zákona č. 100/2001 Sb. a provedeno naturové hodnocení dle § 45i. V rámci hodnocení natura byl v obou variantách konstatován významně negativní vliv FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



na předměty ochrany. Ze závěrů zjišťovacího řízení vyplývá, že záměr bude dále posuzován. Koridor se může významněji spolupodílet na celkovém kumulativním ovlivnění pravobřežní části Lipenska (viz kap. 4.5). V rámci EVL Šumava, mohou být potenciálně dotčeny druhy jako mihule potoční (Lampetra planeri), vranka obecná (Cottus gobio), vydra říční (Lutra lutra) v blízkých tocích (Hamerský potok, Pestřice), které koridor kříží, dále nelze vyloučit možnost ovlivnění stanovišť s potenciálním výskytem střevlíka Menetresiova (Carabus menetriesi pacholei). V území mezi státní hranicí a Zadním Hamrem kříží koridor prostor využívaný jako potravní cesta pro rysa ostrovida (Lynx lynx). Koridorem mohou být dotčeny či ovlivněny následující následující přírodní stanoviště, která jsou předmětem ochrany: 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6520 Horské sečené louky 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Z charakteru dotčeného území v rámci PO Šumava nelze vyloučit potenciální možnost ovlivnění chřástala polního (Crex crex), především v prostoru mezi státní hranicí a Zadní Zvonkovou, kde jsou zachovány rozsáhlé segmenty potenciálně vhodných biotopů.

4.2 Rozvojové plochy a koridory ZÚR s možným negativním vlivem na lokality soustavy NATURA 2000 A5 - asanační území Špičák Navrhovaný lyžařský areál je umisťován do vojenského újezdu Boletice. Tato část by byla z jeho působnosti vyňata a musela by být podrobena sanaci. S vynětím je dle návrhu ZÚR uvažováno a proto byla vymezena (téměř v identických hranicích) plocha území asanace v této části vojenského újezdu. Území leží z větší části na plochách určených k dopadu střel, které tvoří bezpečnostní zóny (ohrožené prostory). Jsou to zóny, u kterých je vysoká pravděpodobnost dopadu střel. Na těchto plochách je nutné provést opatření k zajištění bezpečnosti života a ochrany zdraví osob formou provedení pyrotechnické asanace. Asanace plochy by byla vynucena v případě realizace lyžařského areálu. Asanace plochy leží v EVL, PO Boletice. Toto vyčištění by si zcela jistě vynutilo odstranění ploch vegetačního krytu - keřového a bylinného patra. V rámci EVL tak mohou být potenciálně dotčeny, nebo ovlivněny přírodní stanoviště, jež jsou předmětem ochrany. V rámci PO je potenciální ovlivnění dáno zásahem do biotopů lesních druhů jako jsou jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), datlík tříprstý (Picoides tridactylus)a skřivan lesní (Lullula arborea). V této fázi nelze posoudit míru tohoto ovlivnění. Není znám rozsah a způsob asanace. Předpokládá se přímé fyzické ovlivnění vegetačního krytu. Tyto případné zásahy by podléhaly posouzení EIA dle zákona č. 100/2001 Sb. a v rámci tohoto i posouzení dle §45i, příp. i biologickému posouzení dle §67 zákona 114/1992 Sb. v platném znění. SR 9 - Kubova Huť - Boubín - lyžařský areál Je vymezena na západním úbočí Basumského hřebenu (1288 m.n.m.) hory Boubína. Areál je umístěn ve vazbě na stávající vybavenost obce Kubova Huť a stávající lyžařský areál. Jedná se o rozšíření současného areálu směrem na opačnou stranu. Plocha leží v EVL Šumava. Legislativním střetem je skutečnost, že horní část areálu zasahuje do 2. zóny CHKO Šumava. Realizace sjezdovek generuje zábor lesních porostů a z toho plynoucí fragmentaci víceméně souvislého vegetačního krytu, především v horní části areálu. Záborem tak mohou být dotčeny, nebo ovlivněny přírodní stanoviště, jež jsou předmětem ochrany. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. U rysa ostrovida (Lynx lynx), vranky obecné (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), vydry říční (Lutra lutra), lze předpokládat, že by se v území potenciálně mohly vyskytovat, protože se tu vyskytují vhodná stanoviště. Vedle tohoto přímého ovlivnění lyžařský areál ve výsledku může generovat komplex nepřímých vlivů FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



vyplývajících ze samotného provozu. V současnosti nelze objektivně vyhodnotit významnost ovlivnění EVL Šumava jako celku. Rozšíření areálu v lokálním měřítku však může představovat významnější negativní ovlivnění území v blízkosti NPR Boubín. SR 14 - Třeboň, Břilice - golf Návrh sportovně rekreační plochy s hlavním využitím jako golfové hřiště. Je vymezena na západním okraji Třeboně, v bezprostřední vazbě na lázeňský komplex Aurora a rybník Svět, v blízkosti EVL Třeboň a PO Třeboňsko na levém břehu rybníka Svět. Z nepřímých možných vlivů nelze vyloučit potenciální možnost znečištění podzemních vod, potažmo vodních ploch vyplývající z možného užívání chemikálií (pesticidů) v rámci managementu údržby golfového hřiště. V této fázi nelze objektivně posoudit specifikaci a významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. SR 15 - Třeboň, Domanín - lázně Návrh smíšené sportovně rekreační plochy, jejíž hlavní náplní je nově navrhovaný lázeňský komplex s navazujícím lesoparkem a funkce ubytování se službami, vyplývajícími z hlavní funkční náplně této plochy. Je vymezena na jižním okraji Třeboně v blízkosti PO Třeboňsko na levém břehu Opatovického rybníka. Nelze zcela vyloučit možnost nepřímých vlivů. V této fázi však nelze objektivně posoudit specifikaci a významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. SR 20 - Lipenská nádrž - sportovně rekreační plocha Dolní Vltavice Víceúčelová sportovně rekreační plocha s možností vybudování maríny je navržena na levém břehu Lipenské nádrže. Rozvojová plocha leží uvnitř EVL Šumava, v levobřežní části Lipenské přehrady. Záborem mohou být potenciálně dotčeny, nebo ovlivněny přírodní stanoviště, jež jsou předmětem ochrany. Dále je nutno upozornit na možnost nepřímého ovlivnění PO Šumava, PO Boletice, která vyplývá z faktu, že levý břeh Lipenska představuje migrační trasu mezi oběma PO. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Není známa konkrétní náplň sportovních ploch. Proto nelze v této fázi objektivně posoudit významnost a charakter možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. SR 21 - Frymburk - golf Na levém břehu Lipenské vodní nádrže je mezi Frymburkem a Kovářovem navržena plocha pro sportovně rekreační funkci, hlavní náplní této plochy má být golfové hřiště. Poměrně plošně rozsáhlá rozvojová plocha leží uvnitř EVL Šumava, v levobřežní části Lipenské přehrady. Záborem mohou být potenciálně dotčeny, nebo ovlivněny přírodní stanoviště, jež jsou předmětem ochrany. Dále nelze vyloučit potenciální možnost ovlivnění kvality vod v širším území (Lipno) při intenzivním užívání chemikálií (pesticidů) v rámci managementu údržby hřiště. Dále je nutno upozornit na možnost nepřímého ovlivnění PO Šumava, PO Boletice, která vyplývá z faktu, že levý břeh Lipenska představuje migrační trasu mezi oběma PO. V této fázi však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. Z hlediska fragmentace však může plocha významně změnit stávající strukturu krajinné mozaiky a celkový krajinný ráz v této části území. D 1 - Dálnice D3 Tábor (Měšice) - Dolní Třebonín x I/39 Úsek návrhu koridoru převzatého z ÚP VÚC. Prochází severně od Veselí nad Lužnicí přes EVL Lužnice a Nežárka (vyplývá z něj nutnost přemostění). Nelze tak zcela vyloučit možnost ovlivnění EVL v tomto prostoru. V současnosti však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. D 3 - IV. tranzitní železnicí koridor - úseky - hranice kraje - Tábor, Doubí u Tábora - Soběslav Úsek návrhu železničního koridoru převzatého z ÚP VÚC.




Prochází jv. od Veselí nad Lužnicí přes EVL Lužnice a Nežárka (vyplývá z něj nutnost přemostění). Nelze tak zcela vyloučit možnost ovlivnění EVL v tomto prostoru. V současnosti však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. D 5 - Silnice I/4 v úseku Nová Hospoda - Vimperk - Strážný Dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Úsek Nová Houžná - Korkusova Huť leží v EVL Šumava. Z velké části je koridor veden v novém úseku z důvodu optimalizace směrového vedení trasy. Předmětem je celkové zkvalitnění komunikace z hlediska bezpečnosti a dopravní prostupnosti. Krátký úsek koridoru D 50 je s ním ve vazbě. Tento záměr byl již posouzen v rámci procesu EIA dle zákona 244/1992 Sb. již v roce 1995, tedy v době neexistence soustavy NATURA 2000. Koridor leží v EVL Šumava. Úsek D 5/12 v nové trase mezi Horní Vltavicí a Kubovou Hutí podélně prochází nivou Kubohuťského potoka. Úsek D 5/11 v prostoru Kubovy Huti prochází lesním celkem. Vedle potenciálně možného záboru či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy) a fragmentace krajiny tam, kde je navrženo nové vedení úseků, lze uvažovat s komplexem nejrůznějších vlivů z hlediska emisí, hluku, rušení (vč. uvažované možnosti jejich navýšení), příp. i chemické kontaminace apod. V koncepci ZÚR je v rámci těchto úseků uvažováno s řešením vést koridor v úseku Mezi Horní Vltavicí a Korkusovou Hutí částečně tunelem. Podrobnější řešení není známo. V současnosti tak nelze vlivy specifikovat ani stanovit jejich rozsah a objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. D 6 - silnice I/19 v úseku hranice s Plzeňským krajem - Oltyně Dopravní koridor nadregionálního významu převzatý z ÚP VÚC. Předmětem je homogenizace stávající komunikace. Úsek D 6/5 prochází přes PO Údolí Otavy a Vltavy ve stávajícím silničním korioru. Podrobnější řešení úprav není známo V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Ovlivnění PO a její míru nelze v této fázi objektivně posoudit. I když není předpokládána, nelze ji zcela vyloučit. D 12 - vyjmenované úseky silnice I/24 Veselí n. Luž. - Třeboň - Halámky, státní hranice Dopravní koridor nadregionálního významu. U dílčích úseků silnice I/24, dojde k šířkové homogenizaci a směrovým úpravám (obchvat Lomnice nad Lužnicí). V několika krátkých úpravách dílčích úseků koridor v severní části okrajově zasahuje do PO Třeboňsko (obchvat Lomnice nad Lužnicí - úsek D 12/1 a úseky D 12/3, D 12/4), bezprostředně se přibližuje od východu k EVL Velký a Malý Tisý krátkou úpravou úseku D 12/2, dále na jih upravovaný úsek protíná EVL Třeboňsko - střed (D 12/5). Může se jednat o komplex nejrůznějších (stávajících) vlivů - ovlivnění z hlediska emisí, hluku, příp. i chemické kontaminace posypovými solemi apod. Není však předpokládána významnější kvalitativní změna současného zatížení území v okolí koridoru. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. U EVL Třeboňsko - střed (přechod přes Lužnici) a EVL Velký a Malý Tisý by mohla být potenciálně ovlivněna vydra říční (Lutra lutra). Míru tohoto ovlivnění však v současnosti nelze objektivně posoudit. D 15 - silnice I/39 v úseku Dolní Třebonín - Český Krumlov - Horní Planá - Volary - křižovatka s I/4 Nová Houžná Dopravní koridor nadregionálního významu. Předmětem je úprava stávajících dílčích (homogenizace). Úsek Horní Planá - Slunečná a obchvat Lenory jsou vedeny v novém koridoru.

úseků

Úseky koridoru okrajově zasahují do EVL Blanský les (úsek D 15/3a), prochází EVL Šumava (úsek D 15/4, D 15/6, D 15/7) , okrajově zasahují do PO Šumava (úsek D 15/6, D 15/7 ) a velmi okrajově do EVL, PO Boletice (úsek D 15/6). Z hlediska rozsahu vlivů není předpokládáno významnější ovlivnění EVL Blanský les. V rámci EVL Šumava nelze vyloučit ovlivnění v území, kde je úprava navržena v novém koridoru. Vedle potenciálně možného záboru či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy) a fragmentace krajiny tam, kde je navrženo nové vedení úseků, lze uvažovat s komplexem nejrůznějších vlivů spojených s provozem na komunikaci. V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. Koridor se však může významněji spolupodílet na celkovém kumulativním ovlivnění levobřežní části Lipenska (viz kap. 4.5). FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



Nepřímý vliv může mít na PO Šumava a PO Boletice, plynoucí z toho, že levý břeh Lipenska představuje migrační trasu mezi oběma PO. D 18 - lehká železnice ŠED v úseku Lipno nad Vltavou - Frymburk - Černá v Pošumaví Dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Železniční dopravní propojení sídel na levobřežní straně vodní nádrže Lipno od jihu je navrženo v novém koridoru, mezi Lipnem a Černou v Pošumaví. Má rovněž umožnit napojení na lyžařský areál Špičák od jihu. Koridor vede od Lipna nad Vltavou (kde je napojen na stávající železniční trať Lipno nad Vltavou Dolní Dvořiště) přes Frymburk a Dolní Vltavici do Černé v Podšumaví, přes záliv Lipna do osady Hůrka, kde bude napojen na stávající železnici Volary - Horní Planá - Český Krumlov. Severní část koridoru u Frymburku vstupuje do EVL Šumava. Jde o vznik zcela nového dopravního koridoru, umisťovaného do území soustavy NATURA 2000. Nelze tak vyloučit možnost ovlivnění EVL Šumava plynoucí z potenciálně možného záboru ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Z dalších funkčních vlivů lze předpokládat fragmentaci území v levobřežní části Lipna. V současnosti však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. Koridor se však může významněji spolupodílet na celkovém kumulativním ovlivnění levobřežní části Lipenska (viz kap. 4.5). Nepřímý vliv může mít na PO Šumava a PO Boletice, plynoucí z toho, že levý břeh Lipenska představuje migrační trasu mezi oběma PO. D 29 - úsek Tábor - Horky - Tábor x II/603 Dopravní koridor převzatý z ÚP VÚC. Úsek D 29/5 přechází přes EVL Lužnice a Nežárka (vyplývá z něj nutnost přemostění). Nelze tak zcela vyloučit možnost ovlivnění EVL v tomto prostoru. V současnosti však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany D 31 - silnice II/141 v úseku Vodňany - Bavorov - Prachatice - Volary Dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Z velké části využívá stávající komunikaci, počítá se také se směrovou úpravou trasy. Úseky D 31/7 a D 31/8 leží v EVL Šumava. Vedle potenciálně možného záboru či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy) a fragmentace krajiny tam, kde je navrženo nové vedení úseků, lze uvažovat s komplexem nejrůznějších vlivů spojených s provozem komunikace. Směrová úprava silnice překonává nivu řeky Blanice u Blažejovic a část upravovaného úseku ve stávajícím koridoru kříží její lokální přítok. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Dle podkladů, které měl zpracovatel k dispozici je v této části povodí Blanice potvrzen výskyt perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Dále mohou být potenciálně dotčeny druhy jako mihule potoční (Lampetra planeri), vranka obecná (Cottus gobio) a vydra říční (Lutra lutra), u nichž nelze vyloučit možnost výskytu v tomto území. V současnosti však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. D 33 - silnice II/143 u Křemže Přeložka silnice II/143 jako severní obchvat Křemže. Koridor leží v EVL Blanský les. Mezi Křemží a Chlumem kříží nivu a tok Křemžského potoka. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V rámci výstavby dojde k záboru ploch v trase obchvatu. Míru ovlivnění nelze v této fázi objektivně posoudit, možnost významnějšího vlivu na EVL však není předpokládána. D 60 - jižní silniční napojení lyžařského areálu Špičák Nově navrhovaný dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Zčásti využívá stávající komunikaci. Nové úseky jsou navrženy východně od Horní Plané, kde je trasa vedena v novém obchvatu, a severněji je to východní obchvat Hodňova. Záměr je jako kapacitní silniční napojení ve vazbě na realizaci proponovaný lyžařského areálu Špičák.




Koridor leží v EVL Šumava, od jihu zasahuje do EVL, PO Boletice. Část koridoru je navržena v nových úsecích, nelze tak vyloučit možnost ovlivnění EVL Šumava a EVL, PO Boletice. Vedle potenciálně možného záboru či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy) a fragmentace krajiny tam, kde je navrženo nové vedení úseků, lze uvažovat s komplexem nejrůznějších vlivů spojených s provozem na komunikaci. V rámci PO Boletice, vzhledem k charakteru dotčeného území, nelze vyloučit potenciální možnost ovlivnění chřástala polního (Crex crex). V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti tak nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. Koridor se však může významněji spolupodílet na celkovém kumulativním ovlivnění levobřežní části Lipenska (viz kap. 4.5). D 61 - východní silniční napojení lyžařského areálu Špičák Dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Využívá stávající komunikaci, kde jsou navrženy její úpravy (šířková homogenizace). Předmětem je kapacitní silniční napojení na proponovaný lyžařský areál Špičák od východu (od Českého Krumlova). Koridor prochází jižní částí PO Boletice (úsek D 61/1a) a po většině své délky se dotýká hranice EVL Boletice, v západní části pak do ní vstupuje. Jižní úsek (D 61/1b) leží v EVL Šumava. Je navržen v částečné směrové úpravě v nových trasách. Napojuje se v Hodňově na koridor úpravy silnice D 60. Vedle potenciálně možného záboru či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy) a fragmentace krajiny tam, kde je navrženo nové vedení úseků, lze uvažovat s komplexem nejrůznějších vlivů z hlediska emisí, hluku, rušení (vč. uvažované možnosti jejich navýšení), příp. i chemické kontaminace apod. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V rámci PO Boletice, vzhledem k charakteru dotčeného území, nelze vyloučit potenciální možnost ovlivnění chřástala polního (Crex crex). V současnosti však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. Západní část koridoru se však může významněji spolupodílet na celkovém kumulativním ovlivnění levobřežní části Lipenska (viz kap. 4.5). D 68 - železniční napojení lyžařského areálu Špičák na ŠED Dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Železniční dopravní napojení lyžařského areálu Špičák je navrženo v novém koridoru na levobřežní straně vodní nádrže Lipno. Je využit krátký úsek stávající trati Černá v Podšumaví - Český Krumlov do Olšova. Od Olšova je napojení řešeno v novém koridoru k osadě U Šmardů zhlavovým zakončením a napojením na stávající železniční trať Černá v Podšumaví Český Krumlov v Polečnici. Část koridoru leží v EVL Šumava (úsek D 68/1), část pak zasahuje do EVL, PO Boletice (úsek D 68/1 A D 68/2). Jde o vznik zcela nového dopravního koridoru, umisťovaného do území soustavy NATURA 2000. Nelze tak vyloučit možnost ovlivnění EVL Šumava a EVL, PO Boletice plynoucí z potenciálně možnho záboru ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V rámci PO Boletice vzhledem k charakteru dotčeného území nelze vyloučit potenciální možnost ovlivnění chřástala polního (Crex crex). V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Z dalších funkčních vlivů lze předpokládat fragmentaci území danou souběhem železnice a koridorů úpravy silnic v tomto území. Vyhodnocení kumulativních vlivů. V současnosti však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. Koridor se však může významněji spolupodílet na celkovém kumulativním ovlivnění levobřežní části Lipenska (viz kap. 4.5). D 69 - lehká železnice ŠED v úseku Nová Pec - Klápa Dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Železniční dopravní napojení lyžařského areálu Smrčina je navrženo v novém koridoru na pravobřežní straně vodní nádrže Lipno. Železnice je v Peci napojena na stávající železniční trať v Nové Peci. Zčásti využívá vlečku. Koridor vede směrem na jihozápad k osadě Klápa, která by tak sloužila jako nástupní prostor do lyžařského areálu. Koridor leží v EVL Šumava, dotýká se hranice PO Šumava. Jde o vznik zcela nového dopravního koridoru, umisťovaného do území soustavy NATURA 2000. Nelze tak vyloučit možnost ovlivnění především u EVL Šumava plynoucí z potenciálně možnho záboru ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). Z funkčních vlivů lze předpokládat fragmentaci krajiny, především v prostoru jižně od osady Láz. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Lze uvažovat o možném vlivu např. na rysa ostrovida (Lynx lynx). Rovněž FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



nelze vyloučit vliv na PO Šumava. V současnosti však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. Záměr představuje významnější zásah do pravobřežní, zatím málo dotčené části Lipenska. Koridor se tak může významněji spolupodílet na celkovém kumulativním ovlivnění v oblasti Lipenska (viz kap. 4.5). D 70 - železnice č. 194 v úseku Nové Údolí - státní hranice Dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Železniční dopravní prodloužení do Bavorského Haidmühle je navrženo v původním železničním koridoru. Koridor leží v EVL, PO Šumava. Jedná se o krátký úsek obnovy původní železnice. Možnost ovlivnění v rámci stavební čínnosti nelze zcela vyloučit (stanoviště, druhy). V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Z druhů, které by mohly být potenciálně dotčeny jsou to mihule potoční (Lampetra planeri), vranka obecná (Cottus gobio) a vydra říční (Lutra lutra). Předpokladem je potenciální možnost jejich výskytu ve Studené Vltavě, která prostorem protéká v těsné blízkosti dotčeného území. Rozsah ovlivnění může být jen lokální. V současnosti však nelze významnost vlivů objektivně posoudit. Hraniční prostupové místo Bučina - Knížecí Pláně V rámci ZÚR je navrženo turistické prostupové místo do NSR - Finsterau. Přechod je umisťován do EVL, PO Šumava. V současnosti není místo napojeno na stávající síť turistických cest. Zřejmě by byla využita stávající lesní cesta a ta napojena na červeně značenou v prostoru Chaloupek. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V rámci PO Šumava nelze vzhledem k charakteru území vyloučit možnost výskytu lesních druhů, které jsou zde předmětem ochrany. Ve vazbě na turistické propojení s německou stranou lze uvažovat o potenciální možnosti rušení (především u tetřeva hlušce Tetrao urogallus), pokud by zde byly jejich výskyty prokázány. V současnosti však nelze možnost a významnost ovlivnění objektivně posoudit. Hraniční prostupové místo Žďárek V rámci ZÚR je navrženo turistické prostupové místo do NSR. Přechod je umisťován do EVL, PO Šumava. V současnosti není místo napojeno na stávající síť turistických cest. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V rámci PO Šumava nelze vzhledem k charakteru území vyloučit možnost výskytu lesních druhů, které jsou zde předmětem ochrany. Ve vazbě na turistické propojení s německou stranou lze uvažovat o potenciální možnosti rušení, pokud by zde byly jejich výskyty prokázány (především u tetřeva hlušce Tetrao urogallus). V současnosti však nelze možnost a významnost ovlivnění objektivně posoudit. Hraniční prostupové místo Stožec V rámci ZÚR je navržen železniční hraniční přechod do NSR. Věcně souvisí se záměrem prodloužení železnice č. 194 v úseku Nové Údolí - státní hranice na německou stranu. Přechod je umisťován do EVL, PO Šumava. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti tak nelze možnost ovlivnění a jeho případnou významnost objektivně posoudit. Hraniční prostupové místo Smrčina V rámci ZÚR je navrženo turistické prostupové místo do Rakouska (lyžařský areál Hochficht) v prostoru jižně od Hraničníku (1283 m n. m). Přesnější prostorová lokalizace a způsob napojení však nejsou v současnosti známy. Přechod je umisťován do EVL, PO Šumava. Vzhledem k charakteru území v rámci PO Šumava mohou být potenciálně ovlivněny lesní druhy, které jsou předmětem ochrany - tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus), jejichž výskyt je v oblasti Smrčiny prokázán. V současnosti však nelze možnost ovlivnění a jeho případnou významnost objektivně posoudit. Hraniční prostupové místo Kyselov V rámci ZÚR je navrženo turistické prostupové místo do Rakouska, které využívá stávající komunikaci od Kyselova. Přechod je umisťován do EVL, PO Šumava. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Vzhledem k charakteru území v rámci PO Šumava mohou být potenciálně ovlivněny lesní druhy, které jsou předmětem ochrany a to z hlediska jejich rušení. V současnosti tak nelze možnost ovlivnění a jeho případnou významnost objektivně posoudit. Hraniční prostupové místo Cetviny V rámci ZÚR je navržen silniční hraniční přechod do Rakouska v osadě Cetviny. Přesnější prostorová lokalizace a způsob napojení nejsou v současnosti známy. Propojení obou stran by zřejmě znamenalo nutnost přemostění řeky Malše. Tok a okolní porosty jsou součástí EVL Horní Malše. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Rozsah ovlivnění může být jen lokální. V současnosti tak nelze možnost ovlivnění a jeho případnou významnost objektivně posoudit. Hraniční prostupové místo Malá Ktiš V rámci ZÚR je navrženo turistické prostupové místo do Rakouska, západně od osady Žofín. Přechod je umisťován do PO Novohradské hory. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V úvahu připadá potenciální možnost rušení (především u jeřábka lesního Bonasa bonasia). V současnosti však nelze možnost ovlivnění a jeho případnou významnost objektivně posoudit. Hraniční prostupové místo Františkov V rámci ZÚR je navrženo turistické prostupové místo do Rakouska, západně od hájovny Nová Huť. Přechod je umisťován do PO Třeboňsko. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V úvahu připadá potenciální možnost rušení citlivějších druhů. V současnosti však nelze možnost ovlivnění a jeho případnou významnost objektivně posoudit. V 2 - vodovod - nový zdroj v lokalitě Mažice Vybudování nového zdroje - čerpání vody v lokalitě Mažice pro skupinový vodovod Dolní Bukovsko. Voda z tohoto zdroje bude zpracována v úpravně vody Dolní Bukovsko. Nový zdroj má sloužit k posílení skupinového vodovodu Dolní Bukovsko a v případě výpadku centrálního zdroje ÚV Plav má sloužit pro havarijní zásobování Jihočeské vodárenské soustavy (JVS). Území čerpání vody leží mimo EVL Borkovická blata avšak v jeho blízkosti. Kombinace přímého a nepřímého ovlivnění. Přímé ovlivnění vyplývá z průchodu jihovýchodní větve přes EVL (v rámci výkopových prací), nepřímé pak vyplývá z možnosti změn hydrologických poměrů v širším území čerpáním vod. Nelze vyloučit ovlivnění předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V rámci posouzení ZÚR nelze míru významnostI tohoto ovlivnění jednoznačně posoudit. Problematika čerpání vod z lokality Mažice byla již řešena v rámci posouzení SEA a hodnocení dle § 45i "Změny č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje - oblast Třeboňská pánev sever". Byly diskutovány možné vlivy čerpání podzemních vod na celkové změny ekologických poměrů v lokalitě. V rámci naturového posouzení byla navržena opatření ke zmírnění negativních vlivů a tento soubor opatření plně zapracován do koncepce. Ke koncepci však bylo vydáno nesouhlasné stanovisko. V 3 - vodovod - přivaděč Dynín - Třeboň U obce Dynín bude provedena odbočka na dálkovém řadu JVS České Budějovice - Tábor. Nový řad bude veden až do Třeboně, kde bude propojen se skupinovým vodovodem z úpravny vody Hamr. Nový vodovodoní dálkový řad umožní stabilní zásobování města Lomnice nad Lužnicí a okolních obcí. Koridor prochází přes PO Třeboňsko a dále okrajově zasahuje do EVL Velký a Malý Tisý. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V rámci PO Třeboňsko je koridor veden víceméně v souběhu se stávajícími komunikacemi, povětšinou na orné půdě. Není tak předpokládáno ovlivnění PO. Hranici EVL Velký a Malý Tisý tvoří hráz s komunikací lemovanou alejí se starými stromy s možností výkytu páchníka hnědého * (Osmoderma eremita*). Tato část EVL může být dotčena v rámci výkopových prací. Nelze tak vyloučit ovlivnění předmětu ochrany. V této fázi však nelze objektivně posoudit významnost vlivů na EVL. FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



V 8 - skupinový vodovod Lipensko V rámci stavby budou nově využívány dva zdroje. Vybudována bude nová úpravna vody Bližná a vodojem Lískovec. Dojde k propojení vodovodních systémů obcí Horní Planá, Černá v Pošumaví, Lipno nad Vltavou, Frymburk a dalších osad na břehu Lipna. Koridor z velké části leží EVL Šumava a je povětšinou veden v souběhu se stávajícími komunikacemi. Od Dolní Vltavice do Frymburku je navržen koridor po dně Lipenské vodní nádrže. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V období výstavby (výkopové práce) nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V současnosti však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. V 19 - vodovod Otice - Horní Planá Vodovod převzatý z ÚP VÚC. Je navrženo posílení infrastruktury v souvislosti s rozvojem území v jižním nástupním prostoru navrhovaného lyžařského areálu Špičák. Leží v EVL Šumava a EVL, PO Boletice. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V období výstavby (výkopové práce) nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V současnosti však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. V 23 - vovodovod - zásobení Suchdolska a Velenicka Je navržen dálkový řad z ÚV Hamr (Třeboň) do Českých Velenic. Nový vodovodní řad umožní napojení obcí Suchdol nad Lužnicí, České Velenice, Nová Ves nad Lužnicí, Dvůr nad Lužnicí a Halámky na JVS. Severní část koridoru leží v PO Třeboňsko, 2x protíná EVL Třeboňsko - střed. Větší část trasy vodovodu je v PO Třeboňsko vedena v průseku koridoru stávajícího elektrovodu, případně podél stávajících komunikací nebo na orné půdě. Není tak předpokládán významnější zásah do PO. Střet s EVL Třeboňsko - střed je dán přechodem koridoru nivou Lužnice a říčky Dračice. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V rámci realizace záměru (výkopové práce) mohou být potenciálně dotčeny či ovlivněny plochy s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). Při přechodu toků mohou být potenciálně dotčeny sekavec (Cobitis taenia), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) a vydra říční (Lutra lutra). Míru tohoto ovlivnění však v současnosti nelze objektivně posoudit. Ee 8 - elektrovod VVN 110 kV Těšovice - Volary Koridor vedení vysokého napětí VVN 110 kV. Elektrovod z větší části leží EVL Šumava a 2x kříží EVL Blanice. V období výstavby může dojít k zásahům do území EVL. Převážně je je koridor veden v otevřené krajině, na několika místech prochází lesními celky (např. území v okolí Mlynářovické myslivny, přechod přes údolí Blanice), většinou však do lesních porostů zasahuje víceméně okrajově. V rámci realizace záměru (výkopové práce, kácení) nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V rámci EVL Blanice nelze zcela vyloučit potenciální možnost ovlivnění vranky obecné (Cottus gobio) a perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) při přechodu Blanice. Pokud však nebude vymezení staveniště a stavební aktivity zasahovat do území vlastní nivy toku, ovlivnění je vyloučeno. V této fázi však nelze u obou EVL významnost vlivu objektivně posoudit. Ee 13 - elektrovod VVN 110 kV Větřní - Horní Planá Koridor vedení vysokého napětí VVN 110 kV. Elektrovod prochází víceméně okrajově jižní částí EVL, PO Boletice a dále zasahuje do jižní části EVL Šumava. Nelze tak vyloučit možnost ovlivnění EVL Šumava a EVL, PO Boletice. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V rámci realizace záměru (výkopové práce, kácení) mohou být potenciálně dotčeny či ovlivněny plochy s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V rámci PO Boletice nelze zcela vyloučit zásah




do biotopů potenciálně vhodných pro chřástala polního (Crex crex). V této fázi však nelze míru ovlivnění objektivně posoudit. Ep 9 - plynovod VTL Lenora - Strážný Prodloužení stávající koncové větve VTL plynovodu od Lenory k sídlu Strážný s odbočením do Horní Vltavice včetně regulačních stanic. Koridor trasy plynovodu leží v EVL Šumava, malá část západní větvě u Strážného a východní větve u lenory okrajově zasahují do PO Šumava. Vyhýbá se lesním celkům, zčásti prochází údolím a svahy Řásnice a mezi Lenorou a Horní Vltavicí zčásti vede údolím Teplé Vltavy, kterou jižně od Horní Vltavice přechází. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Celý dotčený prostor je však bohatý na výskyt přírodních stanovišť. V rámci výstavby (výkopové práce) tak nelze vyloučit možnost ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy) především v EVL Šumava. Koridor plynovodu zasahuje do nivy Řásnice a kříží ji při soutoku s Teplou Vltavou, dále kříží Teplou Vltavu a Houženský potok. Potenciálně nelze vyloučit ovlivnění vranky obecné (Cottus gobio) a mihule potoční (Lampetra planeri), dané jejich možností výskytu ve výše zmíněných tocích. V rámci PO Šumava z hlediska charakteru dotčeného území nelze zcela vyloučit možnost zásahu do biotopů s potenciální možností výskytu chřástala polního (Crex crex). Jedná se však o okrajový zásah do PO. V této fázi však nelze míru ovlivnění objektivně posoudit. Ep 10 - plynovod VVTL Protivín (Záboří) - státní hranice s Rakouskem (Kyselov) Předmětem je vybudování dálkového tranzitního plynovodu DN 800 PN 80 Transgaz, který bude propojen v rakousku na plynovod WAG. Koridor trasy plynovodu je od severu veden tak, že se víceméně vyhýbá lokalitám soustavy NATURA 2000, případně do nich jen okrajově zasahuje. U Smědče lokálně okrajově prochází severovýchodním cípem EVL Šumava. Dále na jih je veden úzkým prostorem krajiny mezi EVL, PO Boletice a EVL Blanský les. Pomístně do těchto lokalit koridor plynovodu velmi okrajově zasahuje. U Kájova se plynovod stáčí na jihozápad a z jihu obchází EVL, PO Boletice. Znovu do EVL Šumava koridor vstupuje jihovýchodně od Černé v Pošumaví. Je veden přes Lipenskou vodní nádrž. Na pravém břehu dále vstupuje do PO Šumava až ke státní hranici. V úseku mezi osadou Plánička a Dolní Vltavicí na levém břehu a na pravém břehu ke Kyselovu trasa prochází lesními celky, jinak se jim víceméně vyhýbá. V rámci výstavby (výkopové práce) tak nelze vyloučit možnost ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy) především v EVL, PO Šumava, velmi okrajově i v EVL Blanský les . V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Koridor plynovodu kříží nivu Dobročkovského (Křemžského) potoka s výskytem perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Druh může být dotčen v rámci realizace záměru (výkopové práce, kácení). Mimo vlastní území EVL Šumava může být perlorodka a její biotop dotčen průchodem koridoru přes nivu a tok Chvalšinského potoka, severozápadně od Chvalšin. Jižně od Dobročkova se koridor v těsné blízkosti vyhýbá lokalitě s výskytem hořečku českého (Gentianella bohemica *). Jižně od Chvalšin pak osa koridoru prochází v těsné blízkosti EVL Svatý Kříž hořeček český (Gentianella bohemica *). Lokalita by však neměla být ovlivněna. Potenciálně nelze vyloučit ovlivnění vranky obecné (Cottus gobio) a mihule potoční (Lampetra planeri), dané jejich možností výskytu ve výše zmíněných tocích. V této fázi však nelze objektivně posoudit významnost ovlivnění. Ep 11 - VTL plynovod - Smědeč - Brloh Koridor plynovodu leží v EVL Blanský les. V rámci výstavby (výkopové práce, kácení) nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti tak nelze objektivně posoudit významnost ovlivnění. Ep 12 - plynovod VTL Kájov - Hořice na Šumavě - Horní Planá Rozšíření VTL plynovodů s odbočením k Černé v Pošumaví. Předpoklad odběrů plynu v oblasti Lipenské nádrže. Koridor trasy plynovodu z jihu obchází EVL PO Boletice. Dál na západ vstupuje do EVL Šumava. V rámci výstavby (výkopové práce, kácení) nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti tak nelze objektivně posoudit významnost ovlivnění.

4.3 Rozvojové plochy a koridory ZÚR s předpokládaným mírně negativním vlivem na lokality soustavy NATURA 2000 D 9 - vyjmenované úseky silnice I/20 Písek - České Budějovice Dopravní koridor nadregionálního významu. Část koridoru využívá stávající úseky silnice I/20 , kde dojde k šířkové homogenizaci. V jihovýchodní části budou řešeny nově obchvaty obcí Češnovice a Dasný. Dopravní koridor ve dvou oblastech prochází PO Českobudějovické rybníky (úseky D 9/3, D 9/4), v severozápadní části kopíruje hranici PO (úsek D 9/3). Na jihovýchodě je částečně koridor nově veden jako obchvat obcí a to krajinou s převahou orné půdy. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V rámci výstavby dojde k záboru ploch v nově vedených úsecích apod. V rámci provozu se pak může jednat o komplex nejrůznějších vlivů souvisejících s provozem na komunikaci. Území je provozem již dlouhodobě zatěžováno. Bylo zpracována studie "Odborné posouzení vymezení PO Českobudějovické rybníky (Prof. V.Bejček, červenec 2007), a v rámci něho byl konstatován mírně negativní vliv, s tím že jej dále lze eliminovat vhodnými zmírňujícími opatřeními v rámci investiční přípravy. D 14 - silnice I/34 v úseku České Budějovice -Jindřichův Hradec - hranice s krajem Vysočina Dílčí úsek koridodu - D 14/4 leží v PO Třeboňsko. V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Je však předpokládáno jen lokální ovlivnění s nízkou významnosti. D 42 - silnice Č.Budějovice x D-3 – Trhové Sviny - Nové Hrany - Vyšné - státní hranice, II/157 Směrová úprava silnice II/156, převzatá z ÚP VÚC. Trasa koridoru prochází přes nivu Stropnice, kde okrajově zasahuje do EVL Sokolí hnízdo a bažantnice. V místě střetu bude ve společné trase s územní rezervou plynovodu Ep 24. V rámci výstavby (výkopové práce, kácení) mohou být dotčeny dřevinné porosty s výskytem páchníka hnědého (Osmoderma eremita*). Vzhledem k okrajovém zásahu do lokality je předpokládáno jen lokální ovlivnění s nízkou významnosti. D 44 - silnice II/157 v úseku Český Krumlov - Trhové Sviny - Borovany Dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Předmětem hodnocení je nový úsek D 44/1 v Českém Krumlově - přemostění Vltavy. Úsek okrajově prochází přes EVL Blanský les, který zde tvoří výběžek vymezený na obou stranách údolím Vltavy, které úsek překonává. Zcela nelze vyloučit možnost zásahu do porostů severního svahu údolí, představující přírodní stanoviště, které je předmětem ochrany, v rámci přemostění. V současnosti není známo, bude-li přemostění vedeno v takové výškové hladině nad údolím, která by vyloučila možný kontakt s chráněnými porosty na severním svahu při zaústění mostu. I v případě, že by k němu došlo, jednalo by se spíše o okrajový zásah do lokality s nízkou významnosti. D 49 - silnice II/163 v úseku Černá v Pošumaví - Vyšší Brod - křižovatka s R3 u Dolního Dvořiště Dopravní koridor regionálního a nadmístního významu. Předmětem hodnocení je úprava úseku D49/1 a D/49/2. Úseky vedou v souběhu s hranicí EVL Šumava. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Nelze zcela vyloučit okrajový zásah do lokality, jeho rozsah však bude zřejmě jen lokální.




D 75 Regionální cyklostezky na Táborsku Navrhovaný koridor cyklostezky v okolí Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí. Úsek D 75/2 severně od Plané nad Lužnicí prochází přes EVL Lužnice a Nežárka (vyplývá z něj nutnost přemostění). Nelze tak zcela vyloučit možnost ovlivnění EVL v tomto prostoru, jeho rozsah však bude zřejmě jen lokální. D 76 - Regionální cyklostezky u Hluboké nad Vltavou Navrhovaný koridor cyklostezky v okolí Hluboké nad Vltavou. Koridor okrajově zasahuje do EVL Hlubocké hráze. V rámci vymezení koridoru nelze zcela vyloučit možnost ovlivnění EVL (pokud by výstavba zasáhla do porostů v úseku, kde je cyklostezka vedena v souběhu se silnicí č. 146). Vzhledem k okrajovém zásahu do lokality je předpokládáno jen lokální ovlivnění s nízkou významnosti. D 78 - regionální cyklostezka v úseku Zlatá Koruna - Český Krumlov Navrhovaný koridor cyklostezky mezi Českým Krumlovem a Zlatou Korunou. Je veden zčásti v souběhu s místními komunikacemi, zčásti veden v novém koridoru. Koridor leží v jihovýchodním okraji EVL Blanský les. Cyklostezka je umisťována do suburbanizovaného území v severní části Českého Krumlova, prochází několika obcemi víceméně v souběhu se stávajícími komunikacemi. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Jedná se však o okrajový zásah do EVL. Možnost ovlivnění nelze zcela vyloučit, jeho rozsah však bude zřejmě jen lokální. D 80 - regionální cyklostezka v úseku Lipno - Nová Pec V nárhu ZÚR jsou vymezeny úseky mezi Novou Pecí a Horní Planou - Jenišovem, dále úsek mezi Černou v Pošumaví a Frymburkem a úsek mezi Frymburkem a Lipnem nad Vltavou. Navrhovaný koridor cyklostezky je veden v souběhu s místními komunikacemi. Úsek koridoru mezi Novou Pecí a Horní Planou (D 80/3) leží v jihovýchodní části EVL Šumava, úsek mezi Černou v Pošumaví a Frymburkem (D 80/2) je v souběhu s hranicí EVL. Úsek mezi Frymburkem a Lipnem nad Vltavou leží již mimo EVL. Cyklostezka je navrhována v souběhu se stávajícími komunikacemi. V úseku mezi Horní Planou a Pernekem nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Možnost určitého ovlivnění tak nelze zcela vyloučit, jeho rozsah však bude zřejmě jen lokální. V 21 - skupinový vodovod Křemže Leží v EVL Blanský les. Nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch (v rámci výstavby) s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Možnost určitého ovlivnění tak nelze zcela vyloučit, jeho rozsah však bude zřejmě jen lokální. Ee 12 - elektrovod VVN 110 kV Dasný - Větřní Koridor vedení vysokého napětí VVN 110 kV. Koridor má být napojen na rozvodnu Dasný. Elektrovod víceméně okrajově zasahuje do PO Českobudějovické rybníky a v místě přechodu přes údolí Vltavy do EVL Blanský les. V rámci EVL Blanský les je veden v souběhu se stávajícím koridorem el. vedení. Zde nelze vyloučit možnost zásahu do přírodních stanovišť, jež jsou předmětem ochrany (v etapě výstavby zemní práce a kácení). Rozsah ovlivnění by však byl zřejmě jen lokální. Zde je doporučujeno vést elektrovod ve stávajícím průseku. Pokud by byl pro elektrovod využit průsek stávajícího vedení a oba elektrovody tak sdruženy na společných stožárech, možnost zásahů do EVL lze vyloučit. Z hlediska ochrany ptáků by měly být nově umisťované elektrovody vybaveny technickými opatřeními proti možnosti zabití elektrickým proudem (ptačí armatury, ochranné tyče pro dosedání pro velké druhy apod.).




4.4 Plochy a koridory územní rezervy Představují území, která jsou dlouhodobě hájena z důvodů strategických zájmů na národní úrovni. Vymezení ploch územní rezervy ovšem neznamená omezení využití území pro běžný rozvoj takto dotčených obcí. V rámci posouzení je na plochy a koridory územní rezervy pohlíženo ve dvou rovinách. V rovině územní rezervy, jak ji definuje stavební zákon, nebudou mít tyto plochy a koridory vymezené v koncepci ZÚR vliv na lokality soustavy NATURA 2000. Územní rezerva znamená v podstatě vyloučení významných záměrů z hlediska veřejné infrastruktury a udržování současného status quo v území. V rovině možné faktické realizace se musí plocha územní rezervy změnit na plochu návrhovou. Tato změna však může být stanovena pouze na základě změny, resp. pořízení nové koncepce ZÚR. Taková změna koncepce by však pochopitelně podléhala vedle posouzení SEA také posuzování vlivů na lokality soustavy NATURA 2000. Pokud by došlo k faktické realizaci záměrů, pro něž byla vymezena plocha, či koridor územní rezervy, nelze vyloučit možnost ovlivnění EVL či PO (viz vyhodnocení dále). Na územní rezervy je však třeba pohlížet z hlediska nutnosti podchycení nejrůznějších vývojových trendů, které mohou akcelerovat na základě mnoha různých faktorů. Jejich hybateli mohou být např. faktory geopolitické, ekonomické, energetická, potravinová soběstačnost, globální změny klimatu apod.). Koncepce tak musí uvažovat i v dlouhodobějších časových horizontech. Např. u realizace vodních nádrží to bude zřejmě až budoucí generace, která zhodnotí, zda bude územních rezerv využito za situace, kdyby nastaly klimatické změny. Plochy územní rezervy pro vodní nádrže vychází ze Směrného vodohospodářského plánu (SVP) o jehož platnosti se vedou dlouhodobé spory na úrovni MŽP a MZe. V současnosti je schválen nový Plán hlavních povodí, který po dohodě rezortů neobsahuje seznam lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod. Plochy je nutné držet jako rezervu v ÚP až do doby zpracování Plánu oblasti povodí (cca v roce 2009). Vodní nádrž Brloh Územní rezerva pro vodní nádrž na Dobročkovském (Křemžském) potoce. Je navržena východně od Dobročkova a téměř celý leží v EVL Blanský les. Realizací nádrže by bylo významně přerušeno říční kontinuum (zástopa úseku toku) Dobročkovského (Křemžského) potoka a tím i zániku biotopu s výskytem perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Perlorodka se vyskytuje i v okolních tocích výše (např. Rybářský potok). Vedle perlorodky mohou být negativně ovlivněny mihule potoční (Lampetra planeri) a vranka obecná (Cottus gobio), které se rovněž vyskytují v Dobročkovském potoce. Dále nelze vyloučit možnost ovlivnění či záboru ploch při výstavbě přehrady s výskytem přírodních stanovišť, která jsou předmětem ochrany. Případná realizace vodní nádrže by měla významně negativní vliv na EVL Blanský les. Vodní nádrž Březí Územní rezerva pro vodní nádrž na Vltavě. Předpokládá zátopu rozsáhlého úseku zaříznutého údolí Vltavy mezi osadou U Prokopa a Březím. Bezprostředně navazuje na návrh územní rezervy pro vodní nádrž Dívčí Kámen. Leží ve východní části EVL Blanský les, která vymezuje údolí a svahy řeky Vltavy. Realizací nádrže by došlo k významnému přerušení říčního kontinua, dále zániku nivy a údolí řeky Vltavy. Výstavbou přehrady by došlo k zániku či významnému ovlivnění ploch s výskytem přírodních stanovišť, která jsou předmětem ochrany. Z druhů, které jsou předmětem ochrany by byla významně ovlivněna mihule potoční (Lampetra planeri) a vranka obecná (Cottus gobio). Případná realizace vodní nádrže by měla významně negativní vliv na EVL Blanský les. Míra významnosti je zvýšena faktem, že jsou v této části EVL Blanský les navrženy na Vltavě vodní nádrže Dívčí Kámen a Rájov. Vodní nádrž Dívčí Kámen Územní rezerva pro vodní nádrž na Vltavě. Předpokládá zátopu rozsáhlého úseku zaříznutého údolí Vltavy mezi Zlatou Korunou a osadou U Prokopa. Leží ve východní části EVL Blanský les, která vymezuje údolí a svahy řeky Vltavy. Realizací nádrže by došlo k významnému přerušení říční kontinua, dále zániku nivy a údolí řeky Vltavy. Výstavbou přehrady by došlo k zániku či významnému ovlivnění ploch s výskytem přírodních stanovišť, která jsou předmětem ochrany. Z druhů, které jsou předmětem ochrany by byla významně ovlivněna mihule potoční (Lampetra planeri) a vranka obecná (Cottus gobio). Případná realizace vodní nádrže by měla významně negativní vliv na EVL Blanský les. Míra významnosti je zvýšena faktem, že jsou v této části EVL Blanský les navrženy na Vltavě vodní nádrže Rájov a Březí. FileName: ZÚR_JK_posouzení_§45i.doc SaveDate: 16.6.2008 15:16:00



Vodní nádrž Rájov Územní rezerva pro vodní nádrž na Vltavě. Předpokládá zátopu poměrně rozsáhlého úseku zaříznutého údolí Vltavy mezi Českým Krumlovem a Rájovem. Leží v jihovýchodní EVL Blanský les, která vymezuje údolí a svahy řeky Vltavy. Realizací nádrže by došlo k významnému narušení říční kontinua, dále zániku nivy a údolí řeky Vltavy. Výstavbou přehrady by došlo k zániku či významnému ovlivnění ploch s výskytem přírodních stanovišť, která jsou předmětem ochrany. Z druhů, které jsou předmětem ochrany by byla významně ovlivněna mihule potoční (Lampetra planeri) a vranka obecná (Cottus gobio). Případná realizace vodní nádrže by měla významně negativní vliv na EVL Blanský les. Míra významnosti je zvýšena faktem, že jsou v této části EVL Blanský les navrženy na Vltavě vodní nádrže Dívčí Kámen a Březí. Vodní nádrž Krejčovice Územní rezerva pro vodní nádrž na Blanici. Předpokládá zátopu úseku údolí Blanice a jejího lokálního přítoku u Krejčovic. Záměr leží v EVL Šumava. Realizací nádrže by došlo k významnému přerušení říčního kontinua Blanice a tím i zániku biotpu s výskytem perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), která se vyskytuje i v okolních přítocích. Případná realizace vodní nádrže by měla významně negativní vliv na EVL Šumava. Vodní nádrž Modletice Územní rezerva pro vodní nádrž na Moravské Dyji. Předpokládá zátopu rozsáhlého území - především nivu toku mezi Písečným a Hejbalovým mlýnem, tedy cca 60 % z území vymezeného jako EVL Moravské Dyje. Realizací nádrže by došlo k významnému přerušení říčního kontinua Moravské Dyje. Tok a niva Dyje jsou biotopem vydry říční (Luta lutra). Případná realizace vodní nádrže by měla významně negativní vliv na EVL Moravská Dyje. Vodní nádrž Spůle Územní rezerva pro vodní nádrž na říčce Spůli. Předpokládá zátopu (téměř úplnou) rozsáhlého území především nivu toku s komplexem mokřadními luk vymezených jako EVL Onšovice - Mlýny. Louky představují biotop modráska bahenního (Maculinea nausithous), který je zde předmětem ochrany. Případná realizace vodní nádrže by měla významně negativní vliv na EVL Onšovice - Mlýny. V 28- vodní nádrž Mladá Vožice Územní rezerva pro vodní nádrž na Vlašimské Blanici leží jižně od Mladé Vožice. Je navržena mimo EVL Vlašimská Blanice. V případě realizace nádrže však nelze zcela vyloučit možnost potenciálního nepřímého ovlivnění, plynoucího z možných změn průtokových charakteristik ve Vlašimské Blanici. V této fázi nebyly zjišťovány vlivy na konkrétní předměty ochrany. Mohly být potenciálně ovlivněny druhy vázané na biotop toku, jako mihule potoční (Lampetra planeri), velevrub tupý (Unio crassus) a vydra říční (Lutra lutra). Možnost a míru takového ovlivnění však v současnosti nelze objektivně posoudit. PT 10 - územní rezerva pro plochu těžby rašeliny Branná Územní rezerva pro výhledovou plochu těžby rašeliny v k.ú. Branná, Majdalena, Třeboň. Leží v PO Třeboňsko. V případě realizace plocha generuje plošně významnější zábor rozředěných lesních porostů. Ty mohou představovat potenciálně vhodné stanoviště pro předměty ochrany, především pro lesní druhy (hnízdní biotopy, zdroje potravních příležitostí apod). Obecně lze uvažovat o možnost ovlivnění především druhů vázaných na lesní biotopy, které by byly odstraněny v důsledku těžby. V případě možnosti ovlivnění lelka lesního (Camprimulgus europaeus) by nutně nemusely být tyto změny negativní, preferuje často lesní okraje, rozsah okrajových zón se rozšířením dobývacího prostoru může zvýšit. V této fázi však nelze objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. PT 13 - územní rezerva pro plochu těžby Halámky Územní rezerva pro výhledovou plochu těžby písku, štěrkopísku, živce, v k.ú. Krabonoš. Na větší části území v současnosti těžba štěrkopísku probíhá.




Plocha leží v těsné blízkosti EVL Třeboňsko - střed. V případě realizace těžby lze z možných vlivů uvažovat o potenciální změnách hydrologických poměrů v území těžby, které by teoreticky mohly ovlivnit blízké území nivy Lužnice. Podrobněji však v současnosti nelze vlivy specifikovat ani stanovit jejich rozsah a objektivně posoudit významnost možných vlivů na jednotlivé předměty ochrany. D/C - Volary - návaznost na přeložku II/141 Koridor územní rezervy je navržen při západním okraji Volar. Leží v EVL Šumava. V rámci případné realizace nelze zcela vyloučit možnost ovlivnění v tomto prostoru. V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti tak nelze objektivně posoudit významnost ovlivnění. D/G -přeložka silnice II/141 u Volar, návaznost na přeložku I/39 Koridor územní rezervy je veden jižně okrajem Volar. Leží v EVL Šumava. V rámci případné realizace nelze zcela vyloučit možnost ovlivnění v tomto prostoru. V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti tak nelze objektivně posoudit významnost ovlivnění. D/J - územní rezerva pro železniční napojení Českého Krumlova na IV. TŽK Koridor je v Českém Krumlově napojen na stávající železnici. Napojení do IV. TŽK je navrženo v Dolním Třeboníně. Úsek překonává údolí Vltavy, které je součástí EVL Blanský les. V rámci případné realizace přemostění tak nelze zcela vyloučit ovlivnění EVL v tomto prostoru, dané možností zásahu do přírodních stanovišť, která jsou předmětem ochrany. Rozsah ovlivnění by však byl zřejmě jen lokální. Ep 16 - územní rezerva pro plynovod VTL Stachy - hranice Plzeňského kraje (Kašperské Hory) Možné budoucí propojení VTL plynovodní sítě Jihočeského kraje s VTL plynovodní sítí Plzeňského kraje. Koridor územní rezervy prochází od Stach okrajem EVL Šumava směrem na severozápad. Od Nicova pak vstupuje do PO Šumava a hlouběji do EVL Šumava. Koridor končí v Plzenškém kraji, jihovýchodně od Kašperských Hor. V rámci případné realizace (výkopové práce, kácení) nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V rámci PO Šumava z hlediska charakteru dotčeného území nelze zcela vyloučit možnost zásahu do biotopů s potenciální možností výskytu chřástala polního (Crex crex). V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti tak nelze objektivně posoudit významnost ovlivnění. Ep 18 - územní rezerva pro plynovod VTL Horní Vltavice - Vimperk Navržený výhledový propojovací úsek VTL plynovodu. Větší část koridoru územní rezervy leží v EVL Šumava. Od Dolní Vltavice na sever prochází souvisle zalesněnými celky. Dotčené území je bohatým na výskyt přírodních stanovišť. V rámci případné realizace (výkopové práce, kácení) nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti tak nelze objektivně posoudit významnost ovlivnění. Ep 20 - územní rezerva pro plynovod VTL Strážný - státní hranice - SRN Uvažované přeshraniční propojení dvou distribučních soustav VTL plynovodů. Plynovod leží v EVL, PO Šumava. Koridor trasy je veden víceméně v souběhu se silnicí I/4 Vimperk Strážní - státní hranice SRN. Prochází územím s pestrou krajinou mozaikou a bohatým na výskyt přírodních stanovišť s převahou travobylinných formací ale také mokřadních biotopů. V rámci případné realizace (výkopové práce, kácení) tak nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V rámci PO Šumava z hlediska charakteru dotčeného území, nelze vyloučit možnost zásahu do biotopů s potenciální možností výskytu chřástala polního (Crex crex). V této




fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti tak nelze objektivně posoudit významnost ovlivnění. Ep 21 - územní rezerva pro plynovod VTL Horní Planá - Volary Navržený výhledový propojovací úsek VTL plynovodu. Plynovod leží v EVL Šumava a v blízkém souběhu s východní hranicí PO Šumava. Zároveň část trasy prochází v úzkém pásu mezi PO Šumava a EVL, PO Boletice. Koridor trasy je veden po levobřežní části západních svahů údolí Vltavy, kde víceméně souběžně vede dopravní koridor silnice I/39 Volary - Horní Planá. Prochází územím s relativně pestrou krajinnou mozaikou, zvláště v úseku mezi Záhvozdím a Bělou. Protíná drobné přítoky Vltavy. Jižně od Planerova Dvora koridor prochází souvislým lesním celkem výběžku Mechového vrchu. V rámci případné realizace (výkopové práce, kácení) tak nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). V této fázi však nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. V současnosti tak nelze objektivně posoudit významnost ovlivnění. Ep 23 - územní rezerva pro plynovod VTL Kaplice - Horní Stropnice Navržený výhledový propojovací úsek VTL plynovodu. Trasa koridoru jižně od Kaplice kříží údolí Malše, vymezené jako EVL Horní Malše. Údolí je v místě střetu poměrně hluboké. V rámci případné realizace (výkopové práce, kácení) tak nelze vyloučit možnost zásahu či ovlivnění ploch s výskytem předmětů ochrany (stanoviště, druhy). Realizací průseků mohou být dotčena přírodní stanoviště, která jsou předmětem ochrany. V rámci zásahů do vlastního toku by mohla být významněji ovlivněna perlorodka říční (Margaritifera margaritifera). Pokud by byl přechod řešen s minimalizací zásahů ve formě protlaku, mohlo by být ovlivnění eliminováno. V současnosti však není známo konkrétní technické řešení přechodu plynovodu. V této fázi tak nelze objektivně posoudit významnost ovlivnění. Ep 24 - územní rezerva pro plynovod VTL Nové Hrady - České Velenice Navržený výhledový propojovací úsek VTL plynovodu. Trasa koridoru prochází přes nivu Stropnice, kde okrajově zasahuje do EVL Sokolí hnízdo a bažantnice. V místě střetu bude ve společném koridoru směrové úpravy komunikace II/156. Záměr je rovněž předmětem ZÚR. V rámci případné realizace (výkopové práce, kácení) mohou být dotčeny dřevinné porosty s výskytem páchníka hnědého (Osmoderma eremita * ). Vzhledem k okrajovém zásahu do lokality by toto ovlivnění zřejmě bylo méně významné, lokálního charakteru.

4.5 Vyhodnocení koncepce z hlediska kumulativních vlivů V rámci Jihočeského kraje existují dvě oblasti, ve kterých je soustředěno velké množství záměrů (koridorů a ploch) vymezených v koncepci ZÚR. Vedle Českobudějovické sídelní aglomerace, kde však k významnějším střetům se soustavou NATURA 2000 nedochází, je to především oblast levobřežní oblasti Lipenska (součást specifické oblasti republikového významu Šumava SOB 1), která v současnosti prochází intenzivním rozvojem. Na levém břehu vyrostla a v současnosti vyrůstají četná rekreační zařízení orientovaná především na vodní sporty. Oblast Šumavy s Lipnem má v celorepublikovém měřítku obrovský rekreační potenciál. Převažuje však zde spíše sezóní turistika. Protože je ale využití během roku nevyrovnané, je snahou kraje v rámci priorit z hlediska turistického rozvoje posílení pobytové rekreace i v zimním období, což by vedlo k vyrovnanějšímu celoročnímu turistickému využití oblasti. V rámci koncepce jsou zde navrženy dvě rozvojové plochy - lyžařské areály Špičák (SR 16) a Smrčina (SR 17). Na levém břehu Lipna jsou pak navrženy sportovně rekreační plocha Dolní Vltavice (SR 20) a golfové hřiště Frymburk (SR 21). Především na Smrčinu a Špičák je pochopitelně vázána řada záměrů a to jak dopravních koridorů (směrové a kapacitní úpravy silnic - D 15, D 49, D 60, D 61, D 65 a realizace nových železničních tratí ŠED - D 18, D 68, D 69), tak i posílení technické infrastruktury (koridor vodovodu V 8, plynovodů Ep 12, Ep 21a elektrovodů Ee 13). Některé dopravní koridory ale také mají optimalizovat napojení území Lipenska s oblastmi dále na sever (Horní Planá - Volary). Posílení infrastruktury vychází z předpokladu vysoké návštěvnosti těchto areálů.




Území je součástí CHKO Šumava a leží v EVL, PO Šumava a zasahuje do jižní části EVL, PO Boletice. Prostorová lokalizace a vysoká koncentrace umisťování rozvojových ploch a koridorů ZÚR do tohoto území pochopitelně zvyšuje pravděpodobnost kumulace působení vlivů jednotlivých záměrů v rámci takto vymezených ploch a koridorů. Navíc je nutno počítat již s efektem aktuálních vlivů současného zatížení v oblasti. Potenciálně nejrizikovější se jeví především umisťování nových liniových staveb či směrové úpravy stávajících silničních koridorů do nových úseků, které dále zvyšují fragmentaci krajiny. Z hlediska populační dynamiky a zajištění migračních cest je podstatné, že levobřežní část Lipenska leží mezi dvěma ptačími oblastmi PO Šumava a PO Boletice. Fragmentace území především liniovými stavbami již sama o sobě může migrační prostupnost území snížit. Vedle potenciálně možného záboru ploch s výskyty předmětů ochrany (např. tetřívek obecný a chřástal polní se v levobřežní části Lipenska pravidelně vyskytují), může působit komplex dalších doprovodných vlivů (zvýšená dopravní zátěž, hluk, rušení apod.). Některé záměry jako jsou plynovody, vodovody či elektrovody nejsou samy o sobě z hlediska příspěvku kumulativních vlivům tak významné. Naopak dopravní stavby k celkové zátěži území mohou přispívat nepoměrně více. Míru a významnost této kumulace však v současnosti nelze zcela objektivně stanovit. Lze ji však rámcově odvodit např. z toho, jak takové stavby přispívají k další fragmentace krajiny. V tomto ohledu je třeba hodnotit záměry v území jako skupinu výrazně zvyšující fragmentaci krajiny a tím podílející se na významném negativním ovlivnění EVL, PO Šumava a EVL, PO Boletice. Jsou to: V levobřežní části Lipenska - lyžařský areál Špičák (SR 16) + jižní a východní napojení na areál (D 60, D 61) + železniční napojení ŠED na areál (D 18, D 68) + směrové a kapacitní úpravy silnice Horní Planá Želnava - Slunečná (D 15). V pravobřežní části Lipenska v současnosti zatím ušetřena od významnějších aktivit) - lyžařský areál Smrčina (SR 17) + železniční napojení ŠED na areál (D 69) + směrové a kapacitní úpravy silnice Nová Pec - Zadní Zvonková (D 65). Zde je nutno konstatovat, že především navržené lyžařské areály Špičák a Smrčina jako takové, jsou samy o sobě určující z hlediska narušení integrity EVL, PO Šumava a EVL, PO Boletice. Na ně jsou navíc vázány další doprovodné záměry. Pokud by oba areály nebyly realizovány, z velké části by zřejmě pominul důvod realizovat i tyto. V koncepce ZÚR jsou zásady pro rozhodování o změnách v území formulovány v dosti obecné rovině. Jejich praktické naplňování bude zcela jistě vytvářet často protichůdné situace, neboť oblast Šumavy je na jedné straně zřejmě nejvýznamnějším územím z hlediska turistického potenciálu v rámci celé ČR (což je mimo jiné dáno i na české poměry mimořádnou geografickou rozlohou takto atraktivního území) a zároveň velmi konfliktním z hlediska zájmů ochrany přírody (NP, CHKO Šumava, NATURA 2000). Do budoucna tak lze očekávat akceleraci střetů zájmů mezi rozvojem oblasti a zájmy ochrany přírody. Dle soudu zpracovatele by tato problematika měla být koncepčně řešena, především z hlediska stanovení únosnosti zátěže. To však koncepce ZÚR detailněji řešit nemůže. Zde by bylo vhodné, aby Krajský úřad Jihočeského kraje nebo jiné orgány státní správy zajistily zpracování koncepčních materiálů stanovujících jasná pravidla pro možnosti rozvoje takového regionu.Cílem takové dílčí koncepce (např. územní studie Lipenska) by mělo být důsledné vyhodnocení možných kumulativních vlivů rozvojových ploch a koridorů, které ZÚR v tomto území vymezuje. Na tomto základě by pak byly stanoveny závazné regulativy, jež by sloužily jako podmínky pro rozhodnutí o umístění stavby v další fázi územního řízení.

4.6 Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů Jihočeský kraj hraničí s Německou spolkovou republikou a Rakouskou republikou. Obě země jsou součástí Evropské Unie a na jejich území je vymezena soustava NATURA 2000. Na německé straně (Bavorsko) jsou vymezeny následující lokality soustavy NATURA 2000, které geograficky přiléhají k hranicím Jihočeského kraje: Tab.: Evropsky významné lokality kód lokality

název lokality

6946-301

Nationalpark Bayerischer Wald

7148-301

Bischofsreuter Waldhufen

7148-302

Moore bei Finsterau und Philippsreuth

7248-302

Hochwald und Urwald am Dreisessel



ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb. Tab.: Ptačí oblasti kód lokality

název lokality

6946-301

Nationalpark Bayerischer Wald

Na rakouské straně (Horní Rakousy) jsou vymezeny následující lokality soustavy NATURA 2000, které geograficky přiléhají k hranicím Jihočeského kraje: Tab.: Evropsky významné lokality kód lokality AT1201A00 AT3121000

název lokality Waldviertler Teich - Heide - und Moorlandschaft Böhmerwald und Mühltäler

Tab.: Ptačí oblasti kód lokality

název lokality

AT1201V00

Waldviertel

Koncepcí může být potenciálně ovlivněno 5 lokalit soustavy NATURA 2000. Na německé straně (Bavorsko) nelze vyloučit možnost potenciálního vlivu hraničního prostupového místa Bučina - Knížecí Pláně na EVL, PO Nationalpark Bayerischer Wald, dále v případě faktické realizace plynovodu územní rezervy plynovodu Ep 20 (přeshraniční propojení VTL plynovodů - Strážný - státní hranice se SRN) možnost ovlivnění EVL Moore bei Finsterau und Philippsreuth. EVL Bischofsreuter Waldhufen může být potenciálně dotčena v případě realizace železničního dopravního prodloužení D 70 (železnice č. 194 v úseku Nové Údolí - státní hranice). Na rakouské straně (Horní Rakousy) nelze zcela vyloučit možný vliv realizace lyžařského areálu Smrčina (i když by nezasáhl přímo do rakouské lokality) na EVL Böhmerwald und Mühltäler. Vzájemné propojení obou areálů by mohlo ve výsledku vést k potenciálnímu nárůstu návštěvnosti na obou stranách Šumavy a tím i k dalšímu zvýšení tlaku na území, především v oblasti Hochfichtu. Potenciální možnost ovlivnění EVL rovněž vyplývá ze zkapacitnění a možného navýšení přeshraniční dopravy u koridoru D 65 (napojení Zadní Zvonkové na silnici I/39 v Želnavě přes Novou Pec). U části EVL Waldviertler Teich - Heide - und Moorlandschaft v Rakousku, která vymezuje segment nivy Moravské Dyje v Rakousku jako pokračování EVL Moravská Dyje z české strany, vyplývá potenciální možnost nepřímého vlivu z vymezení plochy územní rezervy pro vodní nádrž Modletice. Zánik biotopu vydry říční na české straně (možný až v dlouhodobém výhledu, pokud by byl záměr realizován), může ovlivnit populace na straně rakouské. Míru významnosti vlivů na výše uvedené lokality však v současnosti nelze objektivně posoudit.




V. ZÁVĚR Při hodnocení vlivů návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na evropsky významné lokality, ptačí oblasti a jejich předměty ochrany, byla shledána možnost významně negativního vlivu u následujících dílčích záměrů: • plocha SR 16 - lyžařský areál Špičák, Horní Planá - dotčeny EVL, PO Boletice; v rámci EVL Boletice možnost ovlivnění prioritního stanoviště 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích • plocha SR 17 - lyžařský areál Smrčina, Nová Pec - dotčeny EVL, PO Šumava, v rámci EVL Šumava na základě současných informací zřejmě nebudou dotčeny pioritní stanoviště a druhy • koridor D 65 - napojení Zadní Zvonkové na silnici I/39 v Želnavě přes Novou Pec1 - dotčeny EVL, PO Šumava; v rámci EVL Šumava ovlivnění prioritního stanoviště 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a potenciální možnost ovlivnění střevlíka Menetresiova (Carabus menetriesi pacholei *) Další možnost významně negativního vlivu byla identifikována v průběhu hodnocení z hlediska kumulativních vlivů záměrů jak na levém břehu Lipna (lyžařský areál Špičák SR 16 + jižní a východní napojení na areál D 60, D 61 + železniční napojení ŠED na areál D 18, D 68 + směrové a kapacitní úpravy silnice Horní Planá - Želnava - Slunečná D 15) tak i břehu pravém (lyžařský areál Smrčina SR 17 + železniční napojení ŠED na areál D 69 + směrové a kapacitní úpravy silnice Nová Pec - Zadní Zvonková D 65). V případě, že by v konečném znění ZÚR nebyly vymezeny lyžařské areály Špičák a Smrčina, je nezbytné před schválením koncepce přehodnotit kapacity resp. další sledování souvisejících záměrů především v oblasti dopravní infrastruktury. Rekreační využití předmětné oblasti je třeba řešit územní studií dle § 36 odst. 2 a § 30 stavebního zákona, která důsledně vyhodnotí možné kumulativní vlivy rozvojových ploch a koridorů, jež koncepce ZÚR v tomto území vymezuje. Na tomto základě by pak byly stanoveny závazné regulativy, které by sloužily jako podmínky pro rozhodnutí o umístění záměru v další fázi územního řízení. Dalším možným řešením je předložení nové varianty koncepce, která nebude obsahovat záměry s významně negativním vlivem. Pro velkou část dílčích záměrů na základě současných dostupných informací o záměru a výskytu předmětů ochrany není možné určit jednoznačně významnost vlivu. Vzhledem k rozsahu posuzovaného území nebylo možné ověřit konkrétní výskyty stanovišť a druhů v EVL a PO Jihočeského kraje v územích dotčených předmětnými záměry a tak jednoznačně identifikovat předměty ochrany, které mohou být ovlivněny. Týká se to především velkoplošných lokalit jako je např. EVL, PO Šumava či EVL, PO Boletice. Vliv bude přinejmenším mírný, není však vyloučeno, že při podrobném hodnocení vlivů na EVL a PO bude určen jako významně negativní. Těmto záměrům je přiřazena hodnota „?“. Vliv musí být podrobně vyhodnocen v další fázi územního řízení v rámci procesu EIA. Plochy a koridory územní rezervy byly ve vzathu k navrhovaným záměrům vyhodnoceny ve smyslu jejich dlouhodobého hájení, tedy jako území, ve kterém je dlouhodobě udržován současný stav, ale pro úplnost také z pohledu možné realizace a dopadů konkrétních záměrů na lokality soustavy NATURA, tj. jako plochy návrhové. Vyhodnocení ploch a koridorů územní rezevervy jako ploch návrhových je však relevantní až v době, kdy budou tyto rezervy převedeny do stadia návrhu2. Závěrem je nutno konstatovat, že předložená koncepce "Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje" má významně negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti - na EVL, PO Šumava a EVL, PO Boletice. Protože však předložená koncepce neobsahuje variantní řešení, může být schválena pouze za podmínek uvedených v § 45i, odst. 9 a 10 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění:

Předmětný záměr je již řešen v rámci procesu EIA (oznámení záměru), který na základě závěrů zjišťovacího řízení bude dále posuzován. 2 U těch ploch či koridorů, které jsou v posuzované koncepci vymezeny jako územní rezerva, a byl u nich shledán významný negativní vliv, bylo toto konstatování vztaženo až pro fázi, kdy bude plocha územní rezervy změněna na plochu návrhovou, ze které již jednoznačně vyplývá realizace záměru. Tato změna by však byla provedena až v rámci aktualizace stávající koncepce formou změny, případně nového návrhu koncepce ZÚR. Taková změna koncepce by však pochopitelně podléhala vedle posouzení SEA také posuzování vlivů na lokality soustavy NATURA 2000. Pojem územní rezerva je chápán ve smyslu stavebního zákona, a to z hlediska faktického dopadu koncepce na území. Tím však není návrh záměru ale dlouhodobé hájení území v době platnosti aktuální koncepce ZÚR, tj. konzervace současného stavu. Po dobu, kdy bude koncepce platit v této podobě, nebudou lokality soustavy NATURA v prostorech územní rezervy dotčeny či ovlivněny významnými záměry (převážně charakteru veřejné infrastruktury). 1




• neexistuje-li variantní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj a to z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti území Natura 2000 • jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit, případně řešení v rámci územně plánovací dokumentace přijmout jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí a existují-li kompenzační opatření




VI. PŘÍLOHY

Příloha 1 Souhrnné vyhodnocení rozvojových ploch a koridorů ZÚR Příloha 2 Autorizační osvědčení zpracovatele Příloha 3 Mapa střetů (1: 100 000) Příloha 4 Dodatek



ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Recommend Documents