Zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám – pohled veřejnosti
Základní údaje o výzkumu:
• zadavatel výzkumu: • koncepce, analýza: • sběr dat (dotazování): • terénní sběr dat: od 21. 9. do 2. 10. 2006 (před testem KLDR) 1021 respondentů starších 18 let kvótní výběr podle věku, pohlaví, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště
Cíle projektu • analýza postojů české společnosti k možnostem zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám v širším kontextu hodnocení bezpečnosti a možných globálních bezpečnostních hrozeb • bezpečnostní rámec přesahoval čistě vojenská rizika • perspektiva národní bezpečnosti ČR a jejího optimálního zajištění
STRUKTURA ZÁKLADNÍCH VÝSLEDKŮ • • • •
percepce bezpečnostních rizik možnosti obrany, role ČR v této obraně partneři obrany pozitiva a negativa možného přijetí projektu na území ČR • informovanost o systému a projektu obrany proti balistickým raketám • kdo má o participaci ČR rozhodovat • jak se má ČR rozhodnout?
1. Percepce bezpečnostních rizik
Ohrožení následujícími událostmi a procesy
určitě ano
spíše ano
33
Riziko, že se zbraně hromadného ničení dostanou do rukou teroristů
spíše ne
učitě ne
43
Nárůst mezinárodního organizovaného zločinu
29
Pandemie nakažlivých chorob (ptačí chřipka, HIV, tuberkulóza atd.)
29
39
Islamistické teroristické útoky
30
36
20
43
4
23
5
25
7
25
9
Ekologická krize, klimatické změny
19
39
32
10
Sílící migrace a příliv uprchlíků
19
38
32
11
Vývoj jaderné technologie v Iránu
17
Konflikt muslimských menšin, žijících v evropských zemích, s většinovou populací
16
Vyčerpání energetických zdrojů
16
32
Přílišný globální vliv USA
16
30
Konflikty vyvolané diktátorskými a nedemokratickými režimy
13
Zkoušky balistických střel v Severní Koreji
14
Izraelsko-arabský konflikt
Kolaps světového obchodu
37 35
6
37
13
36 43
26
38
27 20
14
36
31
12
33
43 49
16 18 13 22 18 24
Kterou ze jmenovaných hrozeb je podle Vás třeba považovat za prioritní? 18 17
Islamistické teroristické útoky Pandemie nakažliv ých chorob
15
Riziko, že se zbraně dostanou do rukou teroristů
12
Ekologická krize, klimatické změny
8
Nárůst mezinárodního organizov aného zločinu
6 6
Přílišný globální v liv USA Sílící migrace a příliv uprchlíků
5
Vy čerpání energetických zdrojů
4
Konf likt muslimských menšin s v ětšinov ou populací
3
Výv oj jaderné technologie v Iránu
2 2
Zkoušky balistických střel v Sev erní Koreji Izraelsko-arabský konf likt Kolaps sv ětov ého obchodu Konf likty v y v olané diktátorskými a nedemokratickými režimy
1 1
• tři typy ohrožení: - externí vojenská ohrožení - vnitřní rizika - ekologicko-civilizační rizika • Irán a Severní Korea (součást externích vojenských ohrožení) představují pro občany ČR bezpečnostní hrozbu, nikoliv však prioritní – za prioritní je označilo méně než 3 % lidí • rizika jaderného programu Iránu a balistických zkoušek Severní Koreje jsou ale vnímána jako prioritní v kontextu dalších zemí, které disponují ZHN
Do jaké míry představují, podle Vás, jaderné zbraně v rukou následujících zemí mezinárodní hrozbu určitě ano 100
spíše ano
3
4
13
16
80
60
9
32 40
spíše ne 10
13
32
32
určitě ne 14
19
42 42
52
% 40
40
36
37 30
20
44
39
21 19
22
19
0
Írán
Severní Pákistán Korea
Čína
Izrael
15
9
Ruská Indie federace
2. Možnosti obrany, role ČR
Do jaké míry jsou účinné následující možnosti obrany proti hrozbám, které představují Irán a Severní Korea? určitě ano 100
6
8
spíše ano 8
10
spíše ne 13
12
určitě ne 17
16 80
60
28
29
31
28
21 45
35
32 34
43
% 44
40
20
46
40
44
35
33 39
31
34 20
17
19
14 15
18
12
14
0 Diplomati cké mise, mírová vyjednává ní
Přísnější bezpečnos tní opatření v ČR včetně projektů civilní obrany
Spoluprác e s oběma zeměmi a jejich hospodářs ká podpora
Sankce OSN
Technolog pomoc v nevojensk ém využití nukleární energie
Tlak na vnitřní demokrati zaci a změnu režimu
Vývoj a rozmístění protiraket ového systému
Maximální neutralita, nezapojov ání se do dění v těchto zemích
8 Preventiv ní vojenský zásah
• tři skupiny bezpečnostních nástrojů: - kooperativní, aktivní diplomatická a hospodářská politika - pro-demokratizační zahraniční politika, vůči původcům rizik (anti-izolacionismus) - vojenská řešení • protiraketový systém není považován za prioritní nástroj řešení bezpečnostní hrozby ze Severní Koreje, Iránu (hospodářsko-diplomatický tlak; demokratizace a změna režimu) • systém obrany proti balistickým raketám je vnímán jako součást vojenských řešení • vojenská řešení jsou hodnocena jako krajní, použitelná až po nevojenských metodách • představa zapojení ČR odpovídá konceptu vícedimenzionálního mezinárodního postupu
Způsob zapojení ČR do zajištění mezinárodní a evropské bezpečnosti považujete za nejefektivnější? (pouze jedna volba v %)
• česká veřejnost není naladěna pasivně či izolacionisticky, neodmítá spoluúčast • důraz na multilaterálnost, systém kolektivní obrany - podpora bilaterální spolupráce s USA je znatelně nejnižší 18 17 14
13
12
11 9 5
Prostor k umístění obranných systémů řízených NATO
Investice do vlastních zbraňových systémů
Finanční účast na vývoji mezinárodních obranných systémů
Účast Armády Změna režimu a Finanční podpora Prostor k ČR v demokratizace chudých zemí umístění obranných zahraničních zemí, z kterých misích pochází hrozba systémů řízených USA
neví, odmítl odpovědět
3. Partneři obrany
Do jaké míry důvěřujete následujícím organizacím a státům z hlediska jejich schopnosti čelit mezinárodním bezpečnostním hrozbám? určitě ano 100
80
5 22
6
spíše ano 6
15
spíše ne
12
11
16 28
25 34 30
37
38 46
60
%
určitě ne
50
43 47
40
44
41
42
43 32
20
23 23
22
16
14
0
NATO
OSN
EU
USA
9
7
6
5
Velká Francie Německo Ruská Británie federace
• silný důraz především na nadnárodní instituce, inklinace ke kolektivní obraně a bezpečnosti • s členstvím v NATO v ČR spokojeno více než 71 % občanů, což je evropský nadprůměr • USA nejsou unilaterálně bezproblémovým aktérem v oblasti obrany před globálními hrozbami, nebyl však identifikován silný antiamerikanismus • hledisko kolektivní obrany a bezpečnosti je zásadní i z hlediska projektu protiraketové obrany
Do jaké míry je podle Vašeho názoru potřeba brát při rozhodování o umístění systému v úvahu i zájmy a postoje následujících států a organizací? určitě ano 100%
spíše ano
4 12
5 13
43
40
80% 60%
spíše ne 7 14
45
určitě ne
22
33
40%
30 20%
41
42
34 16
0%
EU
NATO
Naši nejbližší sousedé
Ruská federace
Kterou z následujících možností byste preferoval(a)?
základna součástí stávajícího amerického obranného systému 6%
neví, odmítl odpovědět 22 %
základna, vytvořená v rámci společné obranné politiky EU 37 %
základna, která by byla součástí obranného systému NATO 35 %
Postoj k základně v závislosti na spokojenosti se členstvím v NATO proti umístění jakékoli části am. systému u nás pro upřítomnost pouze radarového systému, bez raket pro umístění am. protiraketového systému u nás 100%
80%
29 60
60%
38 40%
20%
33
34 6
0%
rozhodně či spíše SPOKOJEN(a)
rozhodně či spíše NESPOKOJEN(a)
4. Pozitiva a negativa možného přijetí projektu na území ČR
POZITIVA – důsledky umístění protiraketového systému na naše území určitě ano
spíše ano
Vznik nových pracovních míst, ekon. přínosy
20
Zlepšení transatl. vztahů, postavení ČR vůči USA
19
Zvýšení bezpečnosti Evropy a světa
18
Růst mezinár. prestiže, pozice ČR v EU a NATO
Podpora technologií a vědy u nás
Tlak proti korupci, org. zločinu a praní peněz
8
28
12 11
34 29
31
15
33
7 5
19
27
34
12
8
24
36
11
10
30
30
10
7
21
39
6
8
22
40
14
neví 21
42
22
Odstranění víz při cestách do USA
určitě ne
44
16
Zvýšení bezpečnosti ČR Pozitivní vliv na úroveň naší armády
spíše ne
14 18
12 9 12 13
NEGATIVA - důsledky umístění protiraketového systému na naše území určitě ano
spíše ano
spíše ne
Ohrožení bezpečnosti, zbytečné vystavení ČR riziku útoku
38
Zbytečné zatažení ČR do velké politiky s nepředvídatelnými důsledky
36
Ztráta kontroly nad částí našeho území
Zhoršení vztahů s Ruskem
Omezení státní suverenity ČR
Narušení vnitřní rovnováhy a domácích poměrů v ČR Nastane stejná situace, jako když byly v období studené války umístěny na území ČR sovětské rakety
18 21
12
24
11
30
27
25
6 9 7 6
11
34
31
11
14
26
27
26
6
25
31
4
9
27
39
28
6 5
21
34
24
6 4
18
32
20
24
neví
34
25
Američtí vojáci se u nás budou chovat jako páni v cizím domě
Nepřijatelná přítomnost vojáků USA na našem území
určitě ne
14
13
Cost-benefit analýza přínosů a rizik participace ČR pro kolektivní bezpečnost • jak z hlediska přínosů, tak z hlediska rizik dominují bezpečnostní a zahraničně-politické otázky, s výjimkou přínosu v oblasti zaměstnanosti • paralela se situací před listopadem 89 a základnami SSSR není v tomto kontextu příliš relevantní • Vážení: vstupu ČR do prostoru vyšší bezpečnostní zátěže (uvědomují si ho téměř všichni) VERSUS posílení kolektivní bezpečnosti, význam kontextu kolektivní obrany, role loajality vůči NATO, pocit spoluodpovědnosti • potenciál kompenzace snížení vlastní bezpečnosti u lidí, kteří věří v globální přínos protiraketové obrany
Protiraketový systém by vedl ke SNÍŽENÍ bezpečnosti ČR Protiraketový systém by vedl ke ZVÝŠENÍ bezpečnosti světa
ANO
NE
ANO
41 %
24 %
NE
32 %
3%
5. Informovanost o systému a projektu
Cítíte se dostatečně informován(a) o otázce protiraketového systému?
určitě ne 34 %
určitě ano 5%
spíše ne 42 %
spíše ano 19 %
Chtěl(a) byste se o celém projektu dozvědět víc?
určitě ne 10 %
určitě ano 23 %
spíše ne 25 %
spíše ano 42 %
• česká veřejnost se necítí dostatečně informována, a to žádná její socio-demografická podskupina • projekt není občanům lhostejný – zájem o informace je extrémní a uniformní – absence tradiční úměry mezi stávající informovaností a zájmem o další informace
6. Kdo má o participaci ČR rozhodovat
Máte pocit, že ve vedení našeho státu existuje na celou věc jasný názor?
určitě ano 2%
spíše ano 9%
určitě ne 47 %
spíše ne 42 %
Do jaké míry důvěřujete svým spoluobčanům ve schopnosti rozhodnout o umístění či neumístění amerického protirakterového systému v referendu?
neví, odmítl 14 %
určitě ano 12 %
určitě ne 10 %
spíše ne 28 %
spíše ano 36 %
Do jaké míry důvěřujete našim jednotlivým představitelům v jednání a v rozhodování o umístění či neumístění amerického protiraketového systému u nás? určitě ano 100%
80%
7 9 20
60%
40%
spíše ano
19
17
11
12
21
27
45 38
určitě ne
neví
8
6
26
22
32
37
45
26
24
24
21
14 21
8 33
33
34
20%
19
spíše ne
11
10
6
6
3
4
Prezident
Náčelník
Ministr obrany
Ministr
Premiér Mirek
Poslanecká
Předseda ČSSD
Václav Klaus
generálního
Jiří Šedivý
zahraničních
Topolánek
sněmovna
Jiří Paroubek
0%
štábu Pavel
věcí Alexandr
Štefka
Vondra
Parlamentu ČR
• v celé věci chybí jasné politické vedení, instituce, které mají o celé věci rozhodovat, jsou stiženy nízkou důvěrou v jejich kompetence • pocit neexistujícího jasného postoje ve vedení našeho státu mají zástupci všech socio-demografických skupin, včetně voličů všech hlavních politických stran • jen necelá polovina respondentů věří, že by jejich spoluobčané rozhodli správně. Přesto z hlediska otázky aktuálního jednání převládá vysoká podpora uskutečnění referenda
Co by podle Vás měl premiér a česká vláda udělat?
Prioritně se snažit o podporu NATO
Přijmout projekt, Neví, jak navrhne neumí americká si vybrat strana
2%
6%
Uspořádat referendum, pak jednat na základě jeho výsledků
36 %
14 % Odmítnou celý projekt a dále o něm nejednat
14 % Jednat o co nejvýhodnějších podmínkách, pak se rozhodnout
28 %
7. Jak rozhodnout?
Jak byste se vy osobně rozhodl(a) ve věci umístění amerického protiraketového systému u nás?
neví, odmítl odpovědět 10,1 %
proti umístění jakékoli části systému 37,7%
pro umístění protiraketového systému 19,8 %
pouze pro radarový systém 32,4%
Do jaké míry by byl daný výsledek výhodný z hlediska zájmů ČR? určitě ano
100% 80%
15 28
60% 40%
40
spíše ano
22
spíše ne
22
18 42
28 36
20%
35
42 40
34
22 18
13 5
Odmítnutí účasti v projektu
Umístění celého protiraketového systému pouze na území ČR
17
14
9
Přijetí pouze radarové stanice bez raket
Umístění protiraketového systému na území ČR s tím, že celý projekt zastřeší NATO
Umístění obranného systému bez přítomnosti amerických vojáků
0%
určitě ne
• minimální podporu mají obě krajní řešení – přijmout či odmítnout vše a nejednat • největší podporu má z hlediska zájmů ČR umístění radarové stanice u nás • individuální posouzení: - vnitropolitická ukotvenost postojů, silnější vliv negativních, než pozitivních očekávání, minimální vliv percepce bezpečnostních rizik, podpora spojená s -
důrazem na pro-aktivní zahraniční a bezpečnostní politiku, odmítáním izolacionismu, podporou demokratizace rizikových zemí, nižší důvěrou v hospodářské nástroje, preferencí nástrojů vojenských, důvěrou v USA, nadnárodní instituce a spokojeností s členstvím v nich
- proti základně - izolacionismus (základna světu možná pomůže, nás ale zbytečně ohrozí) x neefektivní řešení bezpečnostní hrozby (světu základna nepomůže, je třeba hledat jiné nástroje)
HLAVNÍ ZÁVĚRY • Irán, Severní Korea – bezpečnostně - jsou vojenská hrozba, nikoliv však hrozba prioritní • protiraketový systém je vnímán jako součást vojenských, ofenzivních řešení • protiraketový systém není sám o sobě považován za zcela efektivní nástroj řešení bezpečnostní hrozby Korea/Irán komplexní hrozby vyžadují komplexní řešení – vojenská řešení jsou jejich součástí, nikoliv prioritní, ale krajní. Prioritní (do jisté míry konkurenční) jsou nevojenská řešení – diplomaticko-hospodářská a demokratizační, sankce
• převažuje zájem o kolektivní obranu a zapojení protiraketového systému do kolektivní obrany – pokrytí celého evropského území, kolektivní nositel (NATO) • cost – benefit analýza, posuzující smysluplnost zvýšení bezpečnostní zátěže ČR přínosem pro kolektivní obranu a bezpečnost euro-atlantického prostoru • většina je připravena nést vyšší rizika, akceptuje závazky ke kolektivní obraně a NATO - závazek vůči NATO z části překonává pochybnosti o efektivnosti celého systému • klíčovou otázkou je jasný postoj politické reprezentace a další postup vyjednávání o participaci ČR • umístění „radarové stanice“ je v zásadě přijatelná varianta; pokud se jedná o celou základnu, podporováno je pouze přijetí projektu pod hlavičkou NATO • naprostá většina občanů má zájem se o věci dozvědět více informací, není zájem na ukončení jednání.
DĚKUJEME ZA POZORNOST
