Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2016 7. volební období
ZÁPIS z 37. schůze výboru pro sociální politiku, která se konala dne 3. února 2016 v budově Poslanecké sněmovny, Praha 1- Malá Strana, vchod z Malostranského nám. č. 7/19, v místnosti č. 48/přízemí – tzv. „Konírna“
Přítomni: Adamová, Aulická Jírovcová, Beznoska, Hnyková, Chalánková, Kailová, Maxová, Nohavová, Opálka, Pastuchová, Pecková, Semelová, Sklenák, Strnadlová, Soukup, Vilímec, Zavadil Omluveni: Kaňkovský, Kasal, Nytrová, Šánová, Schůzi výboru zahájil v 9.05 hodin předseda výboru Jaroslav Zavadil. V úvodu avizoval nutnost změnit pořad schůze z důvodu žádosti Ministerstva práce a sociálních věcí o přesunutí bodu 3 na 14 hodinu nebo na jiný den. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyla přítomna 3/5 většina všech poslanců, nebylo možné hlasovat o změně časového pořadu 37. schůze. V rozpravě vystoupily poslankyně Maxová, Chalánková, Aulická, které vyjádřily nesouhlas s přístupem ministerstva k takto důležité otázce. Návrh podpořila i poslankyně Pastuchová. V rozpravě zazněl apel, aby se jednání účastnili vždy kompetentní zástupci ministerstva. Do rozpravy se přihlásila náměstkyně Iva Merhautová, která informovala poslance o tom, že je pověřena zastoupit náměstkyni Zuzanu Jentschke Stöcklovou spolu s dalšími pracovníky MPSV na předložení tohoto bodu. Po 5 minutové přestávce, kdy byla otázka vyjasněna i s vedením MPSV, bylo rozhodnuto, že se nebude hlasovat o přesunutí bodu č. 3. Prvním projednávaným bodem byl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 654/. Návrh za MPSV odůvodnila náměstkyně Iva Merhautová.
1
Zpravodajem bodu byl předseda výboru Jaroslav Zavadil, pověřený řízením byl místopředseda Miroslav Opálka. Náměstkyně Merhautová uvedla, že zákon je diskutován již dlouho. Jeho hlavním úkolem je sjednotit podmínky pro horníky bez ohledu na dobu kdy nastoupili do výkonu své práce. Dosud tento nárok mohou uplatnit pouze horníci, kteří nastoupili do důchodu před rokem 1993. Zákon má časové vymezení ode dne svého předložení a vztahuje se pouze na profese horníků v hlubinných dolech. Rovněž se mění podmínky nároku na předčasný důchod, který je o 3 roky dříve a je prakticky beze změny proti normálnímu důchodu. Příslušná novela se týká 3 100 osob, celkové náklady se budou v horizontu 40 let pohybovat okolo 1,6 miliard korun. Zpravodaj výboru Jaroslav Zavadil zdůraznil, že se otázkou důchodových kategorií zabývá již dlouho. Před 23 lety byly zrušeny důchodové kategorie a bylo slíbeno, že budou kompenzovány. Nelze oddiskutovat i skutečnost, podstatně nižšího věku dožití u hornických profesí. Je tedy třeba hledat prostor pro řešení této situace. Návrh se týká skutečně 3700 důchodců, doporučuje návrh k přijetí. Poslanec Opálka vyslovil politování, že zákon nepamatoval na vytvoření rezervy či fondu na straně zaměstnavatelů, kteří by mohli vyplácet svým zaměstnancům předdůchody již v době kdy se vytvářely předdůchody. To že návrh projednává Sněmovna je díky tlaku jejich organizací a odborů. Problém se netýká pouze hlubinných horníků, ale i dalších profesí. Určitá výhoda je u vojáků a policistů, kde je možné dřívější odchod řešit formou renty. Poslankyně Hnyková uvedla, že, jakkoliv je práce horníků obtížná, jsou, i jiné skupiny zaměstnanců např. v sociálních službách, kde jsou často ženy vystaveny i velké fyzické námaze. Jejich důchody jsou tak malé, že jim neumožní do budoucna se stát klienty těchto domovů, kde samy pracují. Poslankyně Pecková uvedla, že pokud se bude uvažovat i o dalších profesí, u kterých vznikají rizika, mělo by to být ve vazbě na vznikající zákon o úrazovém pojištění. Předseda a zpravodaj výboru Jaroslav Zavadil uvedl, že v naprosté většině států je kategorie horníků vyčleněna ve speciálním režimu důchodů. Poslankyně Maxová uvedla, že jakkoli je návrh míněn dobře, je orientován na horníky, kteří pracují v dolech OKD, kteří na něj vzhledem k tomu, že se do 3 let důl zavře, nedosáhnou. Dále uvedla, že horníci mají jiný výpočet důchodu a předčasný důchod se jim, na rozdíl od jiných profesí, nekrátí. Rovněž upozornila na kolektivní smlouvou sjednané odstupné ve výši až 10 násobku mzdy, s tím, že pokud na toto nebude mít zaměstnavatel, jak bude věc řešena. Nebylo by vhodné, aby tento závazek na sebe přebíral stát.
2
V další rozpravě vystoupili poslanec Opálka, Zavadil. Bylo dohodnuto, že pokud se nevyskytnou a nebudou avizovány žádné pozměňovací návrhy, je možné projednávání tisku uzavřít. Náměstkyně Merhautová uvedla, že zákon se snaží vyrovnat výhody. Na uplatnění tohoto principu i v jiných profesích se tváří skepticky z důvodu, že neexistují dlouhodobá zdravotní sledování těchto zaměstnanců. Poslankyně Maxová uvedla, že by důchodová komise měla zintenzivnit svoji práci na posouzení tohoto tématu i pro další profese. Domnívá se, že problém vyřešit do konce tohoto roku je příliš dlouhá doba. Náměstkyně Merhautová potvrdila, že konkrétní termín ještě není stanoven, nicméně při jednání s profesorem Potůčkem toto téma rozhodně otevře. Ředitel Machanec deklaroval připravenost ministerstva sumarizovat a spočítat výsledky. I z jejich strany je tlak na to, aby komise pracovala v rychlejším tempu. V další rozpravě, v které vystoupili Opálka, Maxová vyplynulo, že by bylo vhodné práci komise více sledovat a komisi dát konkrétní úkoly. Náměstkyně Merhautová přislíbila ze strany ministerstva co nejusilovnější práci na zmíněných tématech. Poslankyně Pecková, která uvedla, že klub TOP 09 se zdrží hlasování nikoliv z pochybnosti o legitimních nárocích horníků, ale z důvodu, že prostředky jsou brány z částky, která je určena všem důchodcům. V závěrečné rozpravě vystoupili Maxová, Opálka, kteří uvedli, že studie, které prokazují dřívější umírání horníků, jsou více než 20 let staré. Není zcela průkazné, že toto skutečnost je. Faktem je vyšší úrazovost v tomto segmentu. Předseda Zavadil uvedl, že není nutné bod přerušovat vzhledem k tomu, že nejsou pozměňovací návrhy. Návrh uzavřít bod ještě na 37. schůzi doporučil také poslanec Sklenák. Na návrh poslankyně Maxové bylo hlasováno o návrhu na přikázání tohoto návrhu podvýboru pro pojistné systému. V hlasování číslo 1 se z 16 poslanců 6 vyslovilo pro, 8 proti, 2 se zdrželi. Návrh nebyl přijat. Po hlasování poslankyně Hnyková doporučila, aby přesto podvýbor pro pojistné systémy projednal případnou kompenzaci i pro ostatní náročné profese. Poté byla otevřena podrobná rozprava, ve které nikdo nevystoupil a na závěr přednesl předseda výboru a zpravodaj Jaroslav Zavadil usnesení číslo 173, pro které se v hlasování číslo 2 vyslovilo 11 poslanců, proti nikdo, 5 se zdrželo. Návrh usnesení byl přijat.
3
Dalším projednávaným bodem byla informace o aktuálním stavu řešení LPS. Jako první vystoupila náměstkyně Iva Merhautová, která uvedla, že již tak složitá situace v posudkové službě se vystupňovala přijetím služebního zákona. 1.2.2016 došlo k jednání mezi resorty MPSV a MZ, kde na úrovni náměstků byla konstatována shoda a snaha postupovat shodně. Dále vystoupil ředitel LPS MPSV JUDr. Jiří Veselý PhD., který předvedl poslancům prezentaci, která jim byla rovněž rozeslána. Kompetence LPS se dělí do oblastí důchodového pojištění, zjišťování pro účely zaměstnanosti a v nepojistných agendách. Důležitou oblastí je činnost v oblasti nemocenského pojištění, kde LPS posuzuje pracovní schopnost pojištěnce po uplynutí podpůrčí doby, provádí kontroly, posuzování dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři. Z hlediska struktury je LPS v rámci resortu MPSV členěna na okresní správy sociální zabezpečení, kde se posuzuje pro první stupeň správního řízení a ČSSZ, kde probíhá námitkové řízení. Úloha MPSV je v posouzení pro odvolací řízení, správní nepojistné agendy a přezkoumání soudního řízení ve věcech důchodového pojištění, které je prováděno komisionálně tříčlennou skupinou. Předsedou je vždy lékař, vesměs musí jít o zaměstnance MPSV. Pro objektivní zjišťování zdravotního stavu posuzovaného je zásadní součinnost LPS s ošetřujícím lékařem, od kterých je získávána převážná většina údajů. Lékař LPS má možnost údaje doplnit vlastním vyšetřením. Z hlediska dopadu služebního zákona na LPS je dramatická právě limitace věkem 70 let. Na ČSSZ k 31.12.2015 bylo systemizována v LPS celkem 803 míst z toho 398 jsou místa lékařů. Na těchto místech pracuje 448 lékařů z toho 304 ve státní službě. K 30.6.2017 by ze zákona mělo skončit 144 lékařů z důvodu věkového omezení a nepožádání o přijetí do státní služby. V roce 2020 bude muset ČSSZ uvolnit dalších 51 lékařů ze státní služby z důvodu dovršení věkové hranice. Mezi navrhovaná opatření, která by udržela stávající lékaře a pomohla získat nové, patří především platová otázka, kde se uvažuje o zvláštním příplatku za neuropsychickou zátěž. Obecně by měl být navržen nový způsob odměňování státních zaměstnanců v gesci MPSV. Další řešení je změna zákona o státní službě v otázce věkového omezení. Zároveň zjednodušit zařazování nových lékařů do státní služby (§ 29 příslušného zákona). Mezi další opatření patří stanovení rovnocenných atestací z posudkového lékařství z obecnou částí úřednické zkoušky a také zařazení výuky posudkového lékařství na lékařských fakultách. Důležité je, aby posudkové lékařství bylo i v rámci atestační přípravy vybraných klinických oborů. Existují samozřejmě ještě další opatření pro nahrazení části posudkových lékařů a to jednak vnitřní, které by zavedlo nové nelékařské odbornosti s vysokoškolských vzděláním do procesu posuzování
4
v rámci dosavadních rozhodovacích kompetencí LPS a rovněž vnější, kam patří převod některých kompetencí LPS na ošetřující lékaře. Dále vystoupil za MZ náměstek Prof. Vymazal, který uvedl, že proběhla minimálně dvě jednání k tomuto tématu, jednou na úrovni náměstků, jednou na úrovni ministrů a náměstků. Resort MZ se na místech, na která vyžadují kompetenci služebního zákona, potýká s obdobným problémem v otázce věku. Rovněž vyslovil obavu z příliš empatického přístupu ošetřujícího lékaře při posuzování, nedostatek lékařů je obecný problém prakticky celé Evropy. Poslankyně Adamová se dotázala na dlouhé lhůty rozhodování. V průměru jí vychází okolo 5 posudků denně na jednoho posudkového lékaře. Táže se, zda by rozhodovací proces nebyl možný přeci jenom rychlejší. JUDr. Veselý odpověděl, že do 5 dnů od podání žádosti na ÚP se zahajuje sociální šetření. Vše by mělo běžet v řádných lhůtách. Jde o správní řízení. Poslankyně Pecková považuje předložená opatření za naprosté minimum, které ani nebude stačit. Přimluvila se za zapojení smluvních lékařů do celého procesu. Rovněž se dotázala na inspiraci v zahraničí, zda by bylo možné zaslat, jak je tato záležitost řešena. Poslanec Opálka se pozastavil na poněkud nesystémovým přístupem v rámci ministerstev na dopady služebního zákona. Bylo by dobře, kdyby se obecně v rámci vlády koordinovaly tyto aktivity. Poslankyně Aulická pochválila připravenost posudkových lékařů v ústeckém regionu, kterou si ověřila vlastní osobní návštěvou. Přimlouvá se za to, aby obor posudkové lékařství nebyl etablován na fakultách, neboť je zde nepochybná nutnost předchozí praxe. Jinak práce posudkového lékaře je z 80% legislativa z 20% samotná posudková činnost. Poslankyně Aulická hodnotila ČSSZ jako vždy dobře připraveného a solidního partnera. Náměstkyně Merhautová uvedla, že jde o první sérii opatření ke stabilizaci LPS. Ředitel Veselý potvrdil, že posudková atestace je až nástavbová, předpokládá se atestování v některém ze základních oborů. Na dotaz poslankyně Adamové ředitel JUDr. Veselý oponoval, že zvyšování počtu posudků není příliš reálné už například proto, že je snaha, aby v případě zájmu mohl být posudek zpracováván v přítomnosti posuzovaného. V závěru diskuse byl projednáván návrh k možnosti rozšíření posudkového lékařství v atestaci. Například tak, aby v rámci přípravy byl jeden den věnovaný přípravě k úřednické zkoušce. V rozpravě vystoupily: Maxová, Pecková, Aulická, Nohavová. 5
Poslankyně Nohavová vznesla dotaz k usnesení č. 174. V hlasování č. 3, se pro usnesení vyslovilo z 12 poslanců 12. Návrh byl přijat. Třetím bodem byla „Varianta financování a dofinancování ZDVOP“. Bod uvedla v zastoupení za náměstkyni Zuzanu Jentsche Stöcklovou náměstkyně Iva Merhautová. Dále byli přítomni Mgr. Hana Jamrichová, vedoucí oddělení ochrany práv dětí a náhradní rodinné péče a Mgr. Daniel Hovorka z téhož oddělení. V souvislosti se zvýšeným zájmem o tuto oblast, ministerstvo v současné době řeší vícezdrojové financování, vyvolané mimo jiné i legislativní aktivitou senátora Papouška. Dále vystoupila Mgr. Hana Jamrichová. Financování se opravdu předpokládá jako vícezdrojové financování, předpokládá se úhrada na pobyt od rodičů dítěte. Organizace, která zřizuje ZDVOP může žádat o další dotace od MPSV, krajů, obcí a může být financován ze soukromých darů. Státní příspěvek pokrývá více než 50% nákladů na lůžko, byl několikrát valorizován. Oproti sociálním službám jsou zde mnohem jasnější pravidla a předpoklady. V rozpravě vystoupila poslankyně Maxová. Upozornila, že se konal koncem ledna kulatý stůl, Byly předloženy 4 varianty. Zástupkyně MPSV paní Šlesingerová neřekla, která z variant je přijatelná, na rozdíl od stanoviska Ministerstva financí. Dotázala se, zda probíhá stejně důkladná analýza potřebnosti pěstounů, jako probíhá u potřebnosti lůžek ze strany MŠMT a MPSV. Upozornila na velké částky, příspěvků, které jsou nevyčerpané na obcích a městech. Neziskové organizace s těmito prostředky hospodaří s minimální kontrolou. V současné době se nachází na účtech měst účelově vázané prostředky na ochranu dětí a na okamžitou pomoc dětem, v celkové výši 36 milionů korun. Nejde pouze o problém Klokánku, ale o všechny ZDVOPy. Zpochybnila komunikaci ministerstva s kraji, která na rozdíl např. od pana Vaňka z FOD, je zřejmě nedostatečná. Mgr. Daniel Hovorka potvrdil, že skutečně nelze příspěvek podle zákona vyúčtovat. Některé prostředky zůstávají nevyužité. Je možné už jen uzavřít dohodu s jiným poskytovatelem služeb. Jediná možnost, jak uchovat nevyčerpané příspěvky je změna zákona. Ze zákona nemohou být určeny na jiný účel než na pomoc dětem potřebující okamžitou pomoc. Metodika existuje od roku 2013 a ta nepředpokládá převedení prostředků na jinou neziskovou organizaci. Poslankyně Pastuchová zpochybnila úsilí ministerstva z vlastní zkušenosti, kdy při jednání s krajem se okamžitě dozvěděla o počtech aktuálních lůžek a o potřebě lůžek v Libereckém kraji.
6
Poslankyně Hnyková upozornila, že jednotlivé organizace mají pověření od ministerstva pro řešení krizových situací. Dále se dotázala, jak jsou vyhodnocována a kontrolována zařízení a plnění standardu v těchto zařízeních, která poskytují okamžitou pomoc. Obává se, že MPSV chce zlikvidovat ZDVOPy, což ovšem v současné době je naprosto nereálné a ohledem na počet pěstounů a požadavky na umístění dětí potřebující okamžitou pomoc. Možnost vystoupení hostů navrhl předseda v hlasování číslo 4, z 10 přítomných hlasovalo 10 poslanců. Poslankyně Aulická vytkla pracovníkům MPSV podceňování poslanců. Praxe nekoresponduje s vystoupením MPSV. Uvedla některé nerovnosti v případě krátkodobých pěstounů, kteří např. dostávají i rodičovský příspěvek. Zároveň se předpokládá, že zde budou umísťovány děti do 3 let věku. Existuje prý pokyn v krajích, že nevyužité prostředky budou rozděleny neziskovým organizacím přesto, že to je v rozporu se zákonem. Poslankyně Maxová pořádala o zpracování materiálu, kolik proběhlo kontrol ze strany Úřadu práce a s jakými výsledky. Příspěvek 48 tisíc MPSV evidentně není schopno vyhodnotit. Ráda by věděla, kolik prostředků jde do neziskových organizací, jsou za organizaci, které dostávají částky v 10 milionů korun. Rovněž se domnívá, že přístup MPSV povede k reálné likvidaci ZDVOPů. Snaha je směřovat co nejvíce prostředků do neziskových organizací. Je s podivem, že tyto prostředky nelze uvolnit na ZDVOPy. Řada ZDVOPů má nastavené podmínky, má ze zákona určité povinnosti. Jde o mandatorní výdaj, a pokud je snaha všechny děti přesměrovat pěstounům, domnívá se, že se nejednají v nejlepším zájmu dítěte. Dále vystoupil pan Vaněk, ředitel Fondu ohrožených dětí. Sešlo se 31 ZDVOPů, představujících 550 míst pro dětí a musí konstatovat velkou ztrátu, většina rodičů neplatí náklady. Mantinely jsou nastaveny ministerstvem, státní příspěvek za prosinec přichází v měsíci únoru dalšího roku. Hrozí reálně, že poskytovatelé i ZDVOPy se zhroutí, protože nebudou mít prostředky na provoz. Dále vystoupil Daniel Hovorka. Domnívá se, že neví o žádných jiných zřizovatelích ZDVOPu, kromě FOD, kteří by se potýkali s insolvencí, s nemožností splatit svoje závazky. Co se týče nevyčerpání státních příspěvků, žádný příkaz kterým by se doporučoval převod na neziskové organizace, nebyl ze strany MPSV vydán. Co se týče vzdělání, není problém, aby měl nejen pěstoun základní, (ale to se týká i zaměstnance ZDVOPu). Kvalifikační předpoklady pro zaměstnance ZDVOPu jsou měkčí ve srovnání s pěstounskou péčí a s doprovodnými organizacemi. Mgr. Jemrichová uvedla, že se nehradí 100% nákladů, u sociálních služeb například se hradí pouze 25% formou příspěvku. Přechodní pěstouni se starají opravdu o nejmenší děti. Existuje ovšem několik desítek pěstounů, kteří se starali i o děti větší. Státní příspěvek se vyplácí zpětně, je možné ho vyplácet i 3 měsíce zpětně, 7
nicméně leden je skutečně specifický. Toto pravidlo je ovšem již zaběhlé a funguje dlouhodobě. Pěstouni jsou podrobeni téměř podrobnému auditu, který se netýká pouze vzdělání, ale i zkoumáním motivace, psychologickému profilu a dalších věcí. Poslankyně Aulická upozornila na skutečnost, že ZDVOPy jsou podfinancovány všude, nejedná se jenom o problém FOD. Zároveň upozornila na skutečnost, že přechodní pěstouni jsou orientováni především na děti do tří let, je citace samotné paní ministryně. Domnívá se, že ministerstvo jasně deklaruje, že služby ZDVOPu chce utlumovat ve prospěch přechodné pěstounské péče a doprovodných neziskových organizací. Poslankyně Maxová upozornila, že všechny ZDVOPy mají problémy. Pracovníci ministerstva by se měli více zajímat o bezprostřední okolí, neboť tyto informace jsou snadno dostupné. Rovněž si stěžovala, že v komunikaci s výborem nejsou přítomny kompetentní osoby, vždy jsou přítomni jiní lidé. Poslankyně Hnyková doporučila přerušení s tím, že by měli být přítomni pracovníci, kteří jsou schopni odpovědět na budoucí dovzdělávání pěstounů. Poslankyně Chalánková se vyslovila k připravované novele, která by situaci vyřešila a zamezila by zbytečným polemikám mezi pracovníky MPSV a výborem. Obecně pomocí zákona by bylo dobré trochu narovnat systém, neničit to co se podařilo doposud zdárně vybudovat. Neměl by se administrativně zvýhodňovat jeden typ péče. Pro MPSV jsou k dispozici podklady nejen z kulatých stolů, ale i z Českomoravské psychologické společnosti. V závěru poděkovala krajům, které se k věci pozitivně staví. Poslankyně Kailová, která uvedla, že se domnívá, že schůzi řídí předsednictvo, jehož členem je poslankyně Maxová. Doporučila, aby se termínově koordinovalo jednání s MPSV, aby se mohla účastnit ministryně, která ve středu vždy jedná ve vládě. Poslanec Zavadil uvedl, že není možné dojít k úplné dohodě, neboť o jednací místnost se dělí sociální výbor se zdravotním výborem, střídá se středa a čtvrtek. Paní ministryně mnohdy, když bylo jednání ve čtvrtek, se rovněž jednání nezúčastnila. Nicméně chápe neúčast paní ministryně, a nevidí to jako překážku dalšího jednání. Poslanec Soukup uvedl, že se doporučuje, aby bod byl přerušen, neboť bod je možné dokončit pouze s lidmi s nejvyšší kompetencí, tedy s účastí paní ministryně. Poslanec Sklenák vyzval kolegy z výbory k větší věcnosti. Mělo by jít o řešení věci. Chce vědět, co je cílem bodu, zda hledat řešení, nebo svádět souboje s pracovníky ministerstva. Poslankyně Maxová uvedla, že nežádá přímo účast paní ministryně, ale o kompetentní pracovníky. Neútočila na paní ministryni, ale spíše na pracovníky konkrétního oddělení, kteří
8
mají být schopni odpovídat na příslušné otázky. Uvedla, že je rozdílný přístup jednotlivých poslanců výboru k přípravě a informovanosti k tomuto bodu. Poslankyně Chalánková upozornila, že problém vznikl skutečně v minulém volebním období, kdy diskuze k tématu nebyla dostatečně odborná a důsledná. V další rozpravě vystoupili Maxová, Sklenák, Zavadil s žádostí, aby usnesení bylo rozšířeno o to, zda prostředky, které zůstávají na účtech měst, se dají využít např. i pro ZDVOPy. Poslankyně Kailová uvedla, že zástupci MPSV slyšeli otázky, které se týkají na přerozdělení peněz, nedoporučuje přijímat usnesení, chce nejdříve slyšet od kompetentních zástupců jejich názor. V další rozpravě tedy bylo navrženo, aby ministerstvo předložilo informaci o způsobu přerozdělení prostředků ve výši 48 tisíc korun. Poslankyně Kailová uvedla, že návrh usnesení předpokládá, jak ministerstvo by mělo odpovědět a jak by měla být věc řešena. Domnívá se, že toto by mělo být projednáno až na příštím jednání výboru. Bylo hlasováno o jednotlivých bodech. O přerušení se vyslovili všichni poslanci. Pro informaci o počtu a výsledcích kontrol provedených úřadem práce se vyslovilo 11 poslanců, návrh byl přijat. Pro návrh, aby ministryně do 18. 2. 2016 předložila návrh na uvolnění prostředků na účtech měst, se vyslovilo z 12 poslanců 8 pro, 4 se zdrželi, návrh byl přijat. Pro celek usnesení č. 175 hlasování č. 8 se vyslovilo z 11 poslanců 10, 1 poslanec se zdržel. Dalším projednávaným bodem bylo Sdělení předsedy a předsedkyň podvýborů. Jako první vystoupil předseda podvýboru Zdeněk Soukup, který informoval, že podvýbor se zabýval otázkou přetahování pracovníků v pohraničí. Problematické bylo, že pracovníci končili ze dne na den. Setkal se v této záležitosti s panem Špidlou, který navrhl určitý postup. Připravuje se další téma na podvýbor, půjde o zaměstnávání žen, zkracování pracovních úvazků, flexibilní úvazky. A byla rovněž dohoda s poslankyně Kailovou, aby proběhlo společné zasedání k důchodovému zvýhodňování některých profesí. Dále vystoupila poslankyně Hnyková. Uvedla, že se den před jednáním výboru konal podvýbor k azylovým domům. Problém je především s financováním těchto aktivit. Dalším tématem bylo vícezdrojové financování sociálních služeb. V závěru předložila návrh usnesení č. 176. Podvýbor se rovněž dohodl na plánu aktivit v 1. pololetí roku 2016. Dále vystoupila poslankyně Kailová, která uvedla, že by pravděpodobně ještě v únoru mohlo dojít ke společnému jednání k tématu hornických důchodů, staženo i na další profese.
9
Původní plán měl být projednání nemocenské, ale to bude odloženo. V hlasování č. 9 bylo předloženo usnesení č. 176. Pro usnesení se vyslovilo 11 poslanců, všichni přítomní. Dále bylo předloženo v bodě Sdělení předsedy usnesení k účasti předsedy na Meziparlamentním setkání k Evropské sociální chartě. V usnesení č. 177, v hlasování č. 10, byla odhlasována cesta předsedy do Turína. Vyslovilo se 9 poslanců, 1 se zdržel. Dalším bodem byla Kontrola plnění usnesení. Poslanci byli informováni, že u některých požadavků byl vytvořen otazník. Mělo by dojít k dohodě, které body jsou ještě aktuální a které vyžadují určitou inovaci. V bodě Různé vystoupila poslankyně Chalánková k otázce veřejných zakázek. Pro vystoupení Karla Rychtáře se vyslovilo 10 poslanců v hlasování č. 11. Návrh byl přijat. Vystoupil k tématu regulovaného zvýhodnění veřejných zakázek pro osoby se zdravotním postižením. Daná záležitost není sice přímo v agendě sociálního výboru, nicméně má značný sociální dopad. V podpoře zdravotně postižených, existují pouze dva přímé nástroje a oba nástroje jsou kontraverzní. Zvýhodňování veřejných zakázek a náhradní plnění. Sílí tendence tato zvýhodnění zrušit, neboť vždy představují určitou deformaci trhu. Sociální podnikání je problematické, legislativní úprava zatím není předložena do vlády. Doporučuje určité zachování cenového zvýhodnění. Rozhodně nechtějí současný stav, který je nevýhodný a vyvolává mnohé spekulace a zneužití. K této záležitosti je i podpora ministryně Marksové. Jde o upozornění na hlasování ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. V bodě Různé vystoupila dále poslankyně Hana Aulická, která předložila program výjezdního zasedání. Požádala, aby poslanci do konce února dali vědět svojí přítomnost. Požádala poslance o jejich maximální angažovanost a účast. Návrh programu byl písemně předložen. Pro výjezdní zasedání se v usnesení č. 178 vyslovilo 8 poslanců, v hlasování č. 12, návrh by přijat. Poslankyně Aulická vystoupila, zda by bylo možné předložit členům sociálního výboru koncepci řešení bezdomovectví. Rovněž se zmínila o povinných posudcích na řidiče nad 65 let. Bylo by vhodné přizvat zástupce Ministerstva dopravy. Záležitost vyvolala velké pozdvižení i na Svazu seniorů. Poslankyně Kailová doporučila, aby materiál z konference o bezdomovectví, který vyšel jako brožura, nákladem MPSV, byl poskytnut každému z poslanců. Poslanci byli informování o slovenské delegaci, které se zúčastní přihlášení poslanci v termínu od 8. do 10. února. 10
Na závěr byla projednána pozvánka na 38. schůzi. Poslankyně Kailová doporučila zařazení problematiky ZDVOPů na ráno na dopolední jednání. Na závěr byla odhlasována pozvánka na 38. schůzi, v hlasování č. 13 se vyslovilo 7 poslanců, všichni přítomní.
Zaznamenal: Antonín Papoušek
Markéta A d a m o v á , v. r. ověřovatelka výboru
Jaroslav Z a v a d i l , v. r. předseda výboru
11
