PS160040115 Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2016 7. volební období
ZÁPIS z 32. schůze zemědělského výboru, která se konala dne 11. května 2016 v PS PČR
Přítomni: poslankyně a poslanci J. Faltýnek, M. Babiš, M. Balaštíková, P. Bendl, V. Gabrhel, O. Havlová, P. Kováčik, P. Kudela, J. Lobkowicz, H. Pavera, Z. Syblík, K. Tureček, L. Velebný a J. Volný Omluveni: poslanci J. Kott, M. Pěnčíková, J. Šenfeld, D. Váhalová a J. Zemánek (Prezenční listina poslanců – příloha č. 2) Hosté:
dle prezenční listiny
(Prezenční listiny hostů – příloha č. 3)
Jednání výboru řídí předseda výboru posl. J. Faltýnek. NÁVRH POŘADU: 1. Zahájení 2. Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2015, kapitola 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální 3. Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2015, kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství – Finanční vztahy SR k Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (sešit F) + výdaje na Společnou zemědělskou politiku EU s dopady na státní rozpočet (přímé platby, Program rozvoje venkova, národní zdroje k provádění trţních opatření v rámci Společné organizace trhu) 4. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 321/2004, Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 712) 5. Informace z podvýborů 6. Sdělení předsedy, různé 7. Návrh termínu příští schůze výboru
1
1. Zahájení Předseda výboru posl. J. Faltýnek přivítal přítomné poslankyně, poslance a hosty. Z jednání se omluvili posl. J. Kott, M. Pěnčíková, J. Šenfeld, D. Váhalová a J. Zemánek. V rozpravě k návrhu pořadu předseda upozornil, ţe v rámci bodu 6. proběhne volba místopředsedy ZEV a umoţní vystoupení prezidenta Agrární komory ČR M. Tomana ke kritické situaci v ţivočišné výrobě v ČR. Nikdo další nevystoupil. Program byl odsouhlasen (+13, 0, 0); přehled hlasování viz příloha zápisu č. 1, str. 1.
2. Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2015, kapitola 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální Kapitolu uvedl předseda ČÚZK K. Večeře. Zákonem o státním rozpočtu na rok 2015 byly ČÚZK stanoveny příjmy 580 mil. Kč, které se zvýšily v průběhu roku o příjmy z rozpočtu EU o 45 mil. Kč. Skutečné příjmy činily 950 mil. Kč, z toho 82 mil. Kč byly příjmy z rozpočtu EU. Největší část příjmů tvořily příjmy daňové 633 mil. Kč za správní poplatky, zejména za vklady do katastru nemovitostí. Ostatní nedaňové příjmy byly splněny ve výši 235 mil. Kč (jednalo se především o příjmy z poskytování údajů z katastru nemovitostí dálkovým přístupem). Výdaje pro r. 2015 byly stanoveny ve výši 2.828 mil. Kč. Meziroční navýšení proti roku 2014 činilo 2,6 %, zejména na platy zaměstnanců. V průběhu r. 2015 byl tento rozpočet výdajů navýšen o 60 mil. Kč, nejvíce o příjmy z rozpočtu EU ve výši 45 mil. Kč. Rozpočet výdajů po změnách činil 2.888 mil. Kč. Výdaje byly čerpány v objemu 2.882 mil. Kč. Největší poloţkou jsou výdaje na platy zaměstnanců a s nimi související výdaje, a to v objemu 2.068 mil. Kč, coţ představuje 72 % všech výdajů. Průměrný plat dosáhl částky 25.176 Kč. Investiční a provozní výdaje (např. na informační systémy, zeměměřictví a katastru nemovitostí) činily 396 mil. Kč. Oproti r. 2014 poklesly o 4 %. Výdaje na provoz budov činily 159 mil. Kč. Katastrální úřady /KÚ/ mají významné provozních výdaje na poštovní sluţby, které činily 142 mil. Kč; oproti r. 2014 stouply o 6 % (došlo k nárůstu počtu podání návrhů na vklad práv). KÚ v r. 2015 vyřídily celkem 1.098 tis. návrhů na vklad práv do katastru nemovitostí. Provádějí další zápisy technických údajů, ale především poznámek, kterými se v katastru vyznačují důleţité skutečnosti – těchto zápisů bylo 544 tis. Další významnou agendou je provádění geometrických plánů změn, změn v konfiguraci pozemků – těch bylo 124 tis. Meziročně došlo k 6 % nárůstu počtu podaných návrhů na vklad práv. Podařilo se přesto zkrátit průměrnou lhůtu pro vyřízení návrhů na vklad na 24 dnů od podání návrhu. Tuto lhůtu jiţ dál zkracovat nelze. Pokračovala digitalizace katastrálních map. Na konci r. 2015 byly digitální formy map dostupné v 92 % katastrálních území. V letošním roce překročí 95 %. Zůstává část kat. území, kde jsou rozpracované pozemkové úpravy nebo obnova operátu novým mapováním. Zeměměřický úřad pokračoval v aktualizaci a zlepšování kvalitativních parametrů základních datových sad a v rozvoji sluţeb pro uţivatele, kde je těţiště v elektronických síťových sluţbách. V r. 2015 bylo dokončeno zpracování dat pro nový výškopisný model. V loňském roce vynaloţili velké úsilí k aplikaci zákona o státní sluţbě. Aplikace jim přináší velké problémy, jak v časovém zatíţení vedoucích pracovníků, tak v obsazování uvolněných míst. Je s tím spojena nebývalá administrativa. Pokud se něco nezmění, bude to mít dopad do odborných činností. Není to jen o novelizaci tohoto zákona, ale je to hlavně o způsobu jeho aplikace v praxi. Závěrem uvedl, ţe svěřené finanční prostředky vynaloţili účelně a hospodárně a úkoly, které splnit měli, splnili v dobré kvalitě a v řádných termínech. 2
Za omluveného zpravodaje posl. J. Šenfelda přednesl zpravodajskou zprávu posl. P. Kováčik. Základní údaje byly uvedeny. Stanovené závazné ukazatele byly v průběhu roku upraveny 15 rozpočtovými opatřeními. Proběhla řada vnějších kontrol, zejména z Ministerstva financí a finančních úřadů. Pokračuje digitalizace, jejíţ dokončení se předpokládá v r. 2017. Pozitivně lze hodnotit vyřizování návrhů na vklad v průměrné lhůtě 24 dnů. Z pohledu zpravodaje úkoly v r. 2015 byly ČÚZK plněny úspěšně. Navrhne tuto kapitolu schválit. V otevřené rozpravě vystoupili: P. Kudela – ČÚZK funguje velmi dobře. Poloţil dotaz k velkému navýšení prostředků na odstupné a co je za poloţkou ostatní platba za provedenou práci? K. Večeře – U odstupného se jedná o výdaje na KÚ. Důvody podrobně nezná, zašle příp. písemnou odpověď s podrobnějším rozborem. (P. Kudela souhlasil.) Ostatní platby za provedenou práci jsou na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, kterými se řeší některé okrajové činnosti a jsou v objemu 3 mil. Kč, coţ je obvyklá výše stejně jako v minulých létech. Významná meziroční změna zde není. L. Velebný – Poděkoval všem zaměstnancům ČÚZK i v regionech za jejich dobrou práci. Poloţil 3 otázky: 1. Proč odešlo v r. 2015 tak velké mnoţství zaměstnanců? 2. K pokutě, kterou ČÚZK obdrţel od finančního ředitelství v Hradci Králové. 3. K budově KÚ v Bruntálu. K. Večeře – add 1) Zde je přímá souvislost se zákonem o státní sluţbě. V Olomouckém kraji je to např. 50 % ředitelů katastrálních pracovišť, kteří v této souvislosti odešli. Došlo k znejistění a rozkolísání těchto úřadů. Za normálních okolností by tito lidé odcházeli v průběhu 2 – 3 let postupně, protoţe se jedná o lidi na hranici důchodového věku, kteří se jiţ nyní nehlásí do výběrových řízení. V příštím roce bude situace pravděpodobně ještě horší, protoţe Ministerstvo vnitra zvolilo velmi přísný výklad přechodných ustanovení zákona o státní sluţbě, co se týká dlouholetých zaměstnanců před penzí, kteří např. nemají středoškolské vzdělání s maturitou a v podstatě jsou nuceni, aby tito všichni opustili práci pro stát k 30. 6. 2017. U nich se jedná cca o 70 zaměstnanců, kteří dlouhodobě vykonávají jednoduché činnosti. Je velmi omezená moţnost nabírat na tato uvolněná místa nové lidi, protoţe je jim nabízen základní stupeň platové třídy. Výběrové řízení trvá min. 2 měsíce. add 2) Navrhnul písemnou odpověď, protoţe se jedná o čerstvou záleţitost. (L. Velebný souhlasil.) add 3) Zde byl restituční nárok. Budova nebyla vydána a je podána ţaloba. Rozhodne soud. Výsledek nelze předjímat. V Bruntálu je k dispozici více státních budov, kam by šlo příp. KÚ přestěhovat. P. Bendl – Také poděkoval za dobrou práci ČÚZK. Poţádal, aby vše, co zde bylo řečeno k aplikaci zákona o státní sluţbě, obdrţeli členové ZEV písemně, aby se dalo hledat řešení. Nikdo z přítomných nemá zájem na tom, aby se zneprůchodnilo fungování katastrálních úřadů. Poloţil dotaz v souvislosti s dvouletou zkušeností s novým zákonem o KÚ, kam byly vloţeny nové hlídací mechanismy, aby nedocházelo k podvodům při zápisech do katastru nemovitostí. K. Večeře – Písemný podklad s aplikací zákona o státní sluţbě poskytnout můţe. Řešili to i s dalšími předsedy ústředních správních úřadů. Zformulovali několik bodů, kde vidí největší problémy. Výboru tento materiál poskytne. Ke zkušenostem s dvouletým fungováním nového katastrálního zákona v podmínkách nového OZ: V obecné rovině u 99 % případů, které KÚ řeší, nová právní úprava funguje dobře a spolehlivě. Nevznikají neřešitelné problémy. Malé procento se týká nejasností kolem nových typů práv, které zavedl nový OZ (např. „právo stavby“). Sloţitost opatření, která mají bránit podvodům, odrazuje od takového jednání. S případy falšovaných doloţek na písemnostech se setkávají méně. Proti tomu samozřejmě stojí prodlouţení doby, neţ je vklad proveden, a zvýšené výdaje. 3
Zastupující zpravodaj posl. P. Kováčik přenesl návrh usnesení. Bylo přijato usnesení č. 111 (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1. 3. Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2015, kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství – Finanční vztahy SR k Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (sešit F) + výdaje na Společnou zemědělskou politiku EU s dopady na státní rozpočet (přímé platby, Program rozvoje venkova, národní zdroje k provádění trţních opatření v rámci Společné organizace trhu) Za omluveného ministra zemědělství kapitolu uvedl náměstek J. Šír. Schválený rozpočet kapitoly na r. 2015 zahrnoval příjmy a výdaje vlastního úřadu a 7 řízených organizačních sloţek státu, příspěvek na provoz 10 příspěvkových organizací, prostředky na podporu výzkumu a vývoje vč. podpor pro 7 veřejných výzkumných vědeckých institucí a 8 nestátních výzkumných organizací, výdaje na financování společných programů ČR a EU vč. výdajů na Společnou zemědělskou politiku /SZP/, národní podpory do zemědělství a lesního a vodního hospodářství, dotace neziskovým organizacím, transfery krajům, obcím, vysokým školám, fyzickým osobám nepodnikajícím, transfery do zahraničí a výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi. Mezi nejvýznamnější změny patří navýšení výdajů kapitoly přesunem 786 mil. Kč z kapitoly VPS na odstraňování povodňových škod ve vodním hospodářství na státním vodohospodářském majetku státních podniků, povodí a na infrastruktuře vodovodů a kanalizací. Z VPS byly rovněţ převedeny prostředky ve výši 700 mil. Kč na financování pozemkových úprav Státním pozemkovým úřadem /SPÚ/. Další významná posílení výdajů kapitoly byly přesun 820 mil. Kč z kapitoly státních finančních aktiv na podporu a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací a přesun 1 mld. Kč z kapitoly Státní dluh na posílení národních podpor agropotravinářského komplexu. Celkové příjmy kapitoly schválené ve výši 45.893 mil. Kč nebyly v průběhu r. 2015 rozpočtovými opatřeními navýšeny. Skutečné plnění příjmů bylo ve výši 44.356 mil. Kč (tj. 96,65 %). Niţší plnění příjmů bylo způsobeno především niţším plněním příjmů za vynaloţené výdaje na SZP, konkrétně PRV (Program rozvoje venkova). Je to dáno tím, ţe končí programové období na r. 2007 – 2013. K tomuto období se zahrnuje do legislativy EU ještě dofinancování plateb v letech 2014 a 2015. Poté předloţí SZIF Evropské komisi závěrečnou zprávu za PRV za celé programové období. Zbývající částku za vynaloţené výdaje na PRV z celkového objemu (5 %) zašle EK aţ po schválení závěrečné zprávy, coţ se předpokládá nejdříve v září t.r. Celkové výdaje kapitoly ve výši 53.755 mil. Kč byly rozpočtovými opatřeními MF navýšeny na 56.985 mil. Kč (zvýšení o 3,2 mld.). Skutečné čerpání za r. 2015 činilo 48.286 mil. Kč (zhruba 85 % rozpočtu po změnách). Z toho běţné výdaje byly čerpány na 80,17 % a kapitálové výdaje na 106,45 %. Běţné výdaje kapitoly směrované na činnost organizačních sloţek státu vč. mzdových výdajů byly v průběhu roku sníţeny na 5.457 mil. Kč. Sníţení rozpočtu běţných výdajů organizačních sloţek státu v úhrnné výši 376 mil. Kč zahrnuje především sníţení na posílení výdajů na pozemkové úpravy a převod do příspěvku na provoz příspěvkových organizací. Běţné výdaje organizačních sloţek státu byly čerpány na upravený rozpočet ve výši 83,3 % a bylo dosaţeno úspory 911 mil. Kč oproti upravenému rozpočtu r. 2015. Kapitálové výdaje schválené rozpočtem ve výši 8.874 mil. Kč byly v průběhu roku zvýšeny rozpočtovými opatřeními o 1.191 mil. Kč na upravenou výši 10.065 mil. Kč. Ve zvýšení je promítnuto posílení programu vodního hospodářství. Skutečná výše kapitálových výdajů byla 10.540 mil Kč a je ovlivněna pouţitím nároků z nespotřebovaných výdajů přechozích let, a to zejména na financování kapitálových výdajů v rámci PRV a programů v rámci dotací směrovaných do vodního hospodářství. Národní dotace byly směrovány do zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Schválený rozpočet 7.344 mil. Kč byl navýšen o 4
2.450 mil. Kč na upravených 9.794 mil. Kč a byl čerpán ve výši 7.829 mil. Kč (zhruba na 80 %). Do zemědělství bylo poskytnuto 4.361 mil. Kč; v tom na podpůrné programy 2.245 mil. Kč, do vodního hospodářství 1.734 mil. Kč a do lesního hospodářství 381 mil. Kč. Nejvýznamnější poloţkou z rozpočtu kapitoly byly prostředky směrované na financování SZP prostřednictvím SZIF. Výdaje schválené ve výši 38.763 mil. Kč nebyly v průběhu roku navýšeny. Na účty SZIF bylo poskytnuto 32.758 mil. Kč (84,5 %) se zapojením nároků z nespotřebovaných výdajů předchozích let ve výši 11.791 mil. Kč na krytí závazků přechozích let. Na předfinancování přímých plateb ze SR bylo poskytnuto SZIF 16 mld. Kč (67,77 %) ze schváleného rozpočtu, který činil 23.611 mil. Kč. Z nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let šla částka 2.207 mil. Kč. Tyto prostředky jsou na základě ţádosti SZIFu vráceny do státního rozpočtu. Na přechodnou vnitrostátní podporu přímým platbám bylo poskytnuto 846 mil. Kč (96,14 %) ze schváleného rozpočtu, který činil 880 mil. Kč. Na PRV prostředky kryté spolufinancováním z EU bylo poskytnuto SZIFu 11.971 mil. Kč (117,65 %) ze schváleného rozpočtu, který činil 10.200 mil. Kč. Vyplacená výše těchto prostředků bude na základě ţádosti SZIFu Evropskou unií vrácena do státního rozpočtu. Na PRV, část krytá ze SR, bylo poskytnuto 3.508 mil. Kč (103,18 %) ze schváleného rozpočtu 3.400 mil. Kč. Třetí oblastí financovanou v rámci SZP byly v r. 2015 prostředky směřované na společnou organizaci trhu /SOT/. Prostředky na ukazatel SOT kryté příjmem z rozpočtu EU byly schváleny ve výši 494 mil. Kč; na účty SZIFu bylo převedeno 282 mil. Kč (57,17 %) ze schváleného rozpočtu. Na ukazatel SOT bylo schváleno 145 mil. Kč a čerpány byly ve výši 148,956 mil. Kč (83,68 %) z upraveného rozpočtu, který činil 178 mil. Kč. Uţití převedených prostředků Státním zemědělským intervenčním fondem vůči konečným příjemcům je součástí závěrečného účtu SZIFu za r. 2015. Závěrem uvedl, ţe i MZe musí věnovat nepřiměřené lidské a finanční zdroje na naplnění litery zákona o státní sluţbě. Ukazuje se, ţe aplikace správního řádu dovnitř úřadu státní správy přináší nepřiměřenou administrativní zátěţ. Domnívají se, ţe situace si ţádá poměrně významnou novelizaci. Zpravodaj K. Tureček uvedl, ţe se ztotoţňuje s uvedenými čísly, zejména s bilancí celkových příjmů a výdajů v kapitole MZe. SZÚ této kapitoly je pečlivě zpracován i díky týmu J. Havlíčka. Vyjádřil spokojenost s touto zprávou. Upozornil na závěrečnou část, kde je velmi pečlivě zpracovaný přehled jak vnitřních, tak vnějších kontrol. Avizoval návrh doporučujícího usnesení bez úprav. Pozastavil se nad celkovou bilancí příjmů a výdajů. Zatímco příjmy byly v závěru roku plněny zhruba na 96,6 %, tak výdaje jsou prakticky plněny na 85 %. Vyplývá to z legislativy, ze zákona o rozpočtových pravidlech; v r. 2015 byly zapojeny příjmy z nároků nespotřebovaných výdajů za r. 2014 ve výši cca 11 mld. Kč., nicméně k 31. 12. 2015 účet nároků z nespotřebovaných výdajů se přiblíţil k 30 mld. Kč. Struktura je daná metodikou a financemi EU, kde se jedná cca o částku 21 mld. Kč, dále se člení na profilující a neprofilující výdaje. O tomto se také dnes hovořilo na vedení výboru a byla učiněna dohoda, ţe jako zpravodaj navrhne v závěru projednávání doprovodné usnesení, kde výbor poţádá MZe o to, aby část těchto nároků prioritně směřovala do oblasti ţivočišné výroby na řešení kritické situace v tomto segmentu. Je si plně vědom, ţe část nároků je vázána ustanovením zákona o rozpočtových pravidlech, zejména profilující nároky, nicméně se vedení výboru domnívá, ţe prostor pro směrování prostředků na řešení krize v ţivočišné výrobě je. V otevřené rozpravě vystoupili: J. Faltýnek – Potvrdil slova zpravodaje ohledně návrhu na doprovodné usnesení, kdy se dnes vedení výboru zabývalo krizí v ţivočišné výrobě a v této souvislosti by ZEV poţádal ministra zemědělství, aby nespotřebované výdaje zváţil věnovat na podporu ţivočišné výroby. H. Pavera – Poloţil tyto dotazy: 1. K pozemkovým úpravám? Proč nebyly vyčerpány finanční prostředky? Do budoucna by na ně měly jít vyšší částky. 2. Jak hodnotí činnost Správy 5
sluţeb, kterou MZe vloni zřídilo? 3. Jaké jsou výsledky výzkumu a jak je MZe vyuţívá ve své strategii do r. 2030? 4. K podpoře zahraničních výstav – podílejí se nějakou částkou i firmy, které MZe prezentuje? 5. K likvidaci státních podniků – Při výjezdním zasedání v Brutnále se hovořilo o státních podnicích/státních statcích, které jsou bezprizorní a nikdo toto neřeší a způsobuje to zemědělcům nemalé problémy jak v investování, tak v čerpání dotací. Uvaţuje se o rychlém odprodeji těm, co na takovýchto státních statcích hospodaří? 6. K navýšení částky na marketing na 300 mil. Kč – chybí mu podrobnější rozpis. 7. Ke kapitole „Podpůrné programy“, kde nebyly dočerpány některé dotační tituly. Nezmění se dotační programy např. ve prospěch pozemkových úprav? 8. Ke kontrole NKÚ a finančních úřadů – jsou tam velké částky na penále. J. Šír – add 1) MZe vnímá pozemkové úpravy jako prioritu pro budoucí rozvoj zemědělství, vyuţití krajiny a udrţitelné hospodaření. SPÚ ve spolupráci s obcemi a dalšími připravuje celou řadu komplexní i dílčích pozemkových úprav. Ne vţdy jsou projekty dotaţeny na místní či regionální úrovni a následně realizovány. Mají zájem nedočerpané dotační tituly nasměřovat do posílení pozemkových úprav. add 2) Činnost Správy sluţeb jednoznačně hodnotí dobře, osvědčila se. Zlepšila se flexibilita a nákladově je efektivnější. add 3) MZe věnuje ročně cca 850 mil. Kč na zemědělský výzkum. Vláda v únoru t.r. schválila koncepci zemědělského výzkumu na příští období a schválila program aplikovaného zemědělského výzkumu „Země“. V rámci těchto koncepčních dokumentů se snaţí přiblíţit více výzkum praxi, tzn. provázat výzkumnou základnu s uţivateli a posílit přenos výsledků výzkumu do praxe. add 4) Hlavní poloţky jsou Klasa a Regionální potravina. Sem nespadají propagační aktivity na veletrzích. Zahraničním výstavám MZe přikládá zásadní důleţitost vzhledem k odbytové situaci v řadě komodit na evropském trhu. Je velmi těţké se výrazně prosadit na západních trzích EU. Schůdnou alternativou se jeví odbyt v zemích třetího světa. Proto dochází k navyšování finančních prostředků. MZe platí většinu nákladů, ale zúčastněné firmy se spolupodílejí. Ministr zemědělství podniká mise na perspektivní trhy. J. Jirsa, 1. náměstek MZe – add 5) Při jejich nástupu na MZe bylo aţ 70 státních podniků v likvidaci, konkurzu či insolvenci. Stav byl dlouhodobě neutěšený uţ od 90. let. Výrazně se na tuto oblast zaměřili. Za minulý rok došlo k výmazu z obchodního rejstříku 31 státních podniků či koncernových sloţek státních podniků v likvidaci. Do dnešního data došlo k výmazu dalších 7 státních podniků v likvidaci. V minulém roce bylo podepsáno memorandum s MF a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových tak, aby pozemky a další majetek státních podniků v likvidaci mohl přecházet na ÚZSVM tak, aby stát neplatil likvidátorům vysoké částky. Situace se zlepšuje. add 8) U drobných penále v řádu desítek či stovek tisíc se to vţdy úspěšně dořešilo s příslušnými finančními úřady. U vysokých penále z minulosti u ICT projektů a projektů na propagaci „Ryby domácí“ vyuţili všechny právní prostředky, které bylo moţno vyuţít. Došlo k výraznému sníţení v řádu mnoha desítek procent, ale proces stále pokračuje. J. Havlíček, zástupce náměstka MZe – add 7) U lesního hospodářství bylo naplánováno vápnění, které sklouzlo aţ do letošního roku (proto nečerpání); vyčerpáno bude. U vodního hospodářství probíhá čerpání průběţně, ale mnohdy je čerpání zbrţděno prodluţováním realizace. U dotací do zemědělství agropotravinářského komplexu, tak se v zásadě rozpočtované prostředky čerpají. U podpůrných programů, kdyţ v závěru roku vidí, ţe některý není čerpán, udělají operativní změnu a prostředky upraví, aby bylo čerpáno v maximální míře. P. Bendl – Poukázal na absence ministra zemědělství, který je stále v zahraničí. Chtěl by slyšet důvody k tak významnému navýšení zahraničních cest, jejich srovnání za poslední léta a ekonomické srovnání, kolik tyto cesty stály za jednotlivé roky (2012, 2013, 2014, 2015). 56,9 mld. Kč je původně rozpočtováno a vyčerpáno je 48,2 mld. Kč. Ušetřilo se? Je zřejmé, ţe se jiţ nečerpalo pro období 2014 – 2020. Proč tyto prostředky nebyly utraceny ve prospěch českého zemědělství? Na rekonstrukce bytů prostředky jsou, ale investice do klíčových odvětví se prostředky nečerpaly, přestoţe k dispozici byly. 8 mld. není šetření, ale je to špatně 6
narozpočtováno. V průběhu roku 2015 bylo navyšováno z 53 mld. na 56,9 mld., aby se utratilo 48,9 mld.? Téma sucha musí být od budoucna významnou poloţkou kaţdého budoucího ministra zemědělství a kapitoly MZe. U programu „odbahnění rybníků“ 50 mil. Kč je skandálně málo. Kde jsou nové programy? Našel v letošním roce nový program 831 v PRV, kde se dá ve zvláštních lesích a oborách vlastníkům hospodařících nad 500 ha lesa 100 % dotace na retenční nádrţe a rybníky (to míří na zhruba na 3/5 lidí v ČR). Kde jsou dotace ostatním vlastníkům? Budou také 100 %? Doufám, ţe 100 % dotace dostanou i obce příp. kraje, jestliţe budou chtít dělat retenční nádrţe či odbahňovat rybníky. Proč tak velké sníţení v programu rybářství z 31 mil. Kč na 7,7 mil.? Důvody na navýšení 200 mil. Kč na 303,5 u specifického ukazatele výdaje „ostatní dotace“. Pokud dnes nedostane odpověď, prosí ji zaslat písemně do nějaké rozumně krátké doby, aby věděl, jak byly peníze vyuţity a proč. Stejně tak ţádá o informaci u zahraničních cest, jejich srovnání za posledních 5 let, kolik to stálo. J. Šír – Zopakoval, ţe u zahraničních cest ministra se jedná o jeho úsilí pomoci českému trhu, zejména s mlékem a vepřovým masem a posílit pozici ČR u hovězího masa. A v neposlední řadě i strojního vybavení pro zemědělství. Jedná se o aktivitu v širším významu proexportní politiky vlády. Zahraniční cesty probíhají ve formátu podnikatelských misí. Čerpání finančních prostředků je standardní záleţitost. Srovnání poskytnou. Co se týká nečerpání rozpočtu pro zemědělce, v loňském i letošním roce došlo k významnému navýšení finančních prostředků na národní dotační tituly, coţ jsou výdaje přímo určené pro zemědělce. Z hlediska nečerpání existují určité objektivní příčiny. K odbahnění rybníků poskytnou informaci písemně, stejně jako k operačnímu programu rybářství a k propagaci. J. Havlíček – MZe čerpá podstatnou část nároků, tzn. ţe nečerpají rozpočet. Nároky se čerpají proto, ţe v r. 2015 byl poslední rok kdy se nároky ze starého programovacího období daly čerpat. MZe zbyly finance /cca 6 mld./, které se budou vracet do státního rozpočtu. Co mělo být vyplaceno na dotacích, to vyplaceno bylo. Dochází k různým skluzům. Jeden rok se přednostně vyplácí LFA, tím se pak zpozdí přímé platby, které přecházejí do dalšího roku. To je otázka časového vyplácení jednotlivých výplat jednotlivých dotací. P. Bendl – Některým zemědělcům dotace vyplaceny ještě nebyly. Chce slyšet čísla, kolik bylo plánováno utratit v r. 2015 na finanční období 2014 – 2020 a kolik bylo naplánováno v rozpočtu a kolik se z toho vyčerpalo. To uţ se jede na nové programy. A kolik se „doutratilo“ peněz, které byly na 2007 – 2013 a šly z nespotřebovaných výdajů nebo z „nějakých“ přesunů. Jedna věc je, co zbylo a nebylo utraceno, ale nakonec se utratilo. Druhá věc je, ţe máme za sebou rok 2015, máme finanční období 2014 – 2020, jsme v r. 2016 a nějak se ten „vlak“ nerozjel. Je zde neutracených 8,5 mld. Kč. To tu ještě nebylo, tak velký plánovaný schodek. M. Šebestyán, ředitel SZIF – Základním faktorem bylo nové schéma přímých plateb, kde došlo k oddělení greeningu od přímých plateb (jedná s o poloţku 6,7 mld. Kč) a posun plateb. Toto nebylo součástí výplaty SAPSu, tak jak to bylo v minulých létech do 31. 12. nýbrţ aţ do konce dubna následujícího roku, coţ vedlo k vytvoření zdání nečerpání rozpočtu. 25. 4. mělo 90 % ţadatelů rozhodnutí. Harmonogram výplat je vydáván a garantován několik let stejným způsobem. V letošním roce to není horší. Změnila se SZP, přibyla řada přímý plateb a zemědělská veřejnost si nato ještě nezvykla. Dochází spíše k nedorozuměním. Na podzim 2015 obdrţeli zemědělci harmonogram, aby se na nové platební schéma mohli připravit. U greeningu byl učiněn posun do dubna. Změnil se termín výplat opatření proti r. 2014, 2013, 2012, protoţe přišla nová SZP. Uvědomují si, ţe pro zemědělce je toto sloţité. Dříve bylo přímých plateb na jednotné ţádosti 6 - 7, dnes jich je 22. Termín 30. 6. je jediný legislativní termín daný evropskou legislativou. 95 % plateb musí mít na jednotné ţádosti vyplaceny. U cca 1 - 3 % u kaţdého opatření u ţadatelů mají nějaké nálezy. To se ale řeší standardně. P. Bendl – Zopakoval svoji ţádost o poskytnutí informace, kolik peněz bylo z minulého finančního období utraceno v r. 2015 a kolik bylo naplánováno z nového finančního období na 2015 a kolik bylo utraceno, tj. kolik bylo z 2007/2013 dodatečně a kolik na 2015 bylo 7
plánováno utratit a kolik bylo utraceno. Kde je 8,5 mld., které MZe naplánovalo v rozpočtu a pak se neutratí? Nešlo si říci dříve, jak je vyuţít? M. Šebestyán – Při sestavování rozpočtu na r. 2014 se počítalo s výplatou přímé platby SAPS do 31. 12 z 80 %. Platební období evropské, pokud není záloha, začíná 1. 12. Je jeden měsíc, poslední měsíc v daném rozpočtovém roce, na výplatu 80 % přímé platby. Při sestavování rozpočtu neznali podmínky pro nové schéma. Předpokládali, ţe greening se bude platit jako součást přímé platby. Přistoupilo se ale k oddělení této platby a vyplácela se aţ v r. 2016. P. Bendl – Můţe se to alespoň v letošní roce udělat tak, aby peníze, se kterými zemědělci počítají do 31. 12., dostali co nejdříve? MZe mělo udělat víc, aby se ty peníze do 31. 12. utratily. Vyzval zástupce MZe, aby udělali vše pro to, aby většina plateb pro rok 2016 byla v tomto roce vyplacena (stát je také na ten rok rozpočtuje) a co nejméně je vyplácet v r. 2017. M. Šebestyán – Zde se řeší státní rozpočet, který je koncipován vůči kalendářnímu roku 1. 1. aţ 31. 12. vůči evropskému zemědělskému finančnímu roku, který začíná 16. 10. a končí 15. 10. Na dokrytí mají pouze 2,5 měsíce. I jednotná ţádost, která se podává do 15. 5. kaţdého kalendářního roku z pohledu evropského rozpočtu, je rozpočtována aţ od 15. 10. roku následujícího. J. Faltýnek – Zopakoval ţádost o písemnou odpověď na otázky poloţené v diskusi. L. Velebný – Uvítal by větší iniciativu ministra zemědělství v rámci zrušení embarga pro vývoz zemědělských a potravinářských produktů do Ruska vč. mimořádného balíčku z EU na maso a mléko, které by zemědělci a potravináři měli dostat. Poloţil dotaz k 60 mil. na přípravu realizace stavby vodní nádrţe Nové Heřmínovy. Jak je MZe připraveno pro letošní rok? Poţádal o písemnou odpověď. Schůzi řídí mpř. P. Kováčik. M. Balaštíková – Při schvalování rozpočtu na r. 2016 ministr zemědělství ţádal o zvýšení financování vědy a výzkumu. Tehdy poloţila dotaz, jaká je aplikovatelnost výstupů vědy a výzkumu do zemědělské praxe. Odpověď byla, ţe téměř nulová, nicméně ministr slíbil, ţe učiní kroky a opatření, aby byla efektivita měřitelná. Poloţila dotaz, jaké kroky a opatření byly učiněny, aby byla měřitelná efektivita vynaloţených finančních prostředků do vědy a výzkumu v návaznosti na aplikovatelnost jejich výstupů do zemědělské praxe. Nemá na mysli vědu a výzkum zemědělských vysokých škol. Také prosí o písemnou odpověď. J. Šír – Slíbil, ţe MZe odpoví písemně dle vznesených poţadavků z rozpravy. Zpravodaj posl. K. Tureček předloţil dva návrhy usnesení: 1.
Návrh usnesení k vládnímu návrhu zákona, kapitola 329 – MZe. Bylo přijato usnesení č. 112 (+7, 0, 3 se zdrţeli); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1. Schůzi řídí předseda J. Faltýnek.
2.
Návrh doprovodného usnesení k vládnímu návrhu zákona, kapitola 329 – MZe. Bylo přijato usnesení č. 116 (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
4. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 321/2004, Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 712) 8
Úvodem předseda výboru J. Faltýnek seznámil přítomné s doporučením vedení ZEV, aby dnes bylo projednávání tohoto sněmovního tisku zahájeno, projednávání přerušeno v obecné rozpravě a stanoven termín pro podávání pozměňovacích návrhů do středy 15. června do 12.00 hodin a doprojednat tento ST na příští schůzi ZEV. Ambicí ZEV i MZe je přijmout tento zákon tak, aby vstoupil v platnost nejpozději od 1. ledna 2017. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o normu, která vzbuzuje v naší společnosti určité emoce, 16. února t.r. proběhlo pracovní jednání členů ZEV za účasti zainteresovaných stran. Této tématice byla věnována široká diskuse nad plusy a mínusy této navrhované normy ze všech pohledů. Z návrhu novely a diskuse nad ní je patrné sdělení, které MZe i ZEV chce říci našim spotřebitelům, našim pěstitelům, našim dovozcům vína, ţe hlavním cílem této novely je nastavit nová pravidla pro prodej vína tak, aby se mohly účinněji eliminovat projevy černého trhu s vínem, prodej vína bez řádné evidence, prodej vína načerno a s tím spojené falšování/pančování vína, klamání spotřebitelů a také oblast daňových úniků. Návrh uvedl náměstek ministra zemědělství J. Šír. Jedná se o klíčovou novelu zákona, která má 2 hlavní cíle: 1. Boj proti různým formám černého trhu s vínem, který poškozuje jednak spotřebitele, ale i české a moravské producenty kvalitního vína. 2. Přizpůsobení právního řádu ČR novým přímo pouţitelným a bezprostředně aplikovatelným nařízení EU. Implementuje se nový systém povolení pro výsadbu révy na období do 31. 12. 2030, a to včetně sankcí za jeho nevyuţití, a nový systém povolení opětovné výsadby vinic. Vzhledem k výše zmíněnému pracovnímu jednání 16. 2. ukončil své úvodní slovo. Je připraven odpovídat v rozpravě na poloţené dotazy. Zpravodaj posl. P. Kováčik potvrdil slova předsedy výboru i zástupce předkladatele. Hlavní diskuse by měla být směřována k předloţeným pozměňovacím návrhům. Jsou 2 důvody, proč je tato novela na stole: 1. Ztíţení nelegálního obchodu a pančování vín a 2. Implementace, která znamená i to, ţe po létech se budou moci, i kdyţ pomalu a nepatrně, rozšiřovat plochy vinic v ČR. Návrh zákona vč. dalších postupů byl velmi podrobně konzultován se zástupci vinařské a vinohradnické veřejnosti a přichází v souladu s potřebou praxe. Řadu věcí je ještě třeba dotáhnout, dotvořit, doupravit, proto navrhovaný termín pro podávání PN. Avizoval předloţení usnesení s přerušením v obecné rozpravě a stanovení termínu pro podávání PN do 15. 6. do 12.00 hodin. V obecné rozpravě vystoupili: H. Pavera – O problematice pančovaného, falešného a nekvalitního vína se ví a je třeba s tím něco dělat. Má výhrady k tomu, ţe při jeho přípravě se nepočítalo s existencí kontrolních hlášení a EET, coţ uţ je dostatečná záruka toho, ţe by to mohlo být pohlídané. Hovoří se o tom, ţe 1/3 odebraných vzorků je pančovaná, coţ není pravda (uvedl dopis ústředního ředitele SZPI M. Klanici). M. Klanica, ústřední ředitel SZPI – Potvrdil slova předřečníka. Nelze zaměňovat falšovaná vína s víny, která nejsou kvalitní a neodpovídají poţadavkům právních předpisů. SZPI dává výsledky úřední kontroly. U výsledků vzorků, které byly analyzovány v jejich laboratořích a jejichţ výběr byl dle specifické analýzy rizika, kde se předpokládá, ţe by záchyt mohl být, někdy dochází k zaměňování výrazů např. nejakostí/nekvalitní (např. z důvodu vyššího obsahu alkoholu nebo cukru a dalších fyzikálních a chemických parametrů, neţ je deklarováno) za vína falšovaná. P. Bendl – Je kritický k tomuto zákonu. Můţe to poškodit i hodně poctivých vinoték. Návrh obsahuje některé zbytečnosti, které mohou být překáţkou obchodu jako takového. Je třeba se soustředit na 3 věci: 1. Za jak dlouho můţe inspekce dodat kvalifikované rozbory od okamţiku, kdy odebere vzorek (návrh nutí kaţdého dovozce vína, aby 10 dní čekal na inspektora k odebrání vzorku, to je z jeho pohledu nadbytečně dlouhá doba. Tímto směrem půjde jeho PN. 2. Z prodejce se má stát výrobce. Chtěl by slyšet kvalifikovanou odpověď, co to pro dotyčného, který je do dnešního dne prodejcem a od platnosti tohoto zákona se stane výrobcem, prakticky znamená? 9
3. Vinařský fond několikrát argumentoval studií, kde se říká, ţe 39 % vína se pančuje. Poţádal, zda by tuto studii od VF mohli členové ZEV obdrţet. P. Kováčik – Jako člen DR VF si není vědom toho, ţe by podobná studie existovala. 10 dnům čekání na inspektora nepovaţuje za přehnanou dobu. Pokud se kontrola nedostaví, můţe prodávat. Výrobce/vinař musí proti tomu vinici zaloţit, víno vypěstovat, má náklady, v potu tváře sklidit, vylisovat, ošetřovat, starat se, školit zaměstnance – to je více neţ 10 dnů. V porovnání s výrobcem/ vinařem má dovozce uţ tak velkou konkurenční výhodu. U přechodu z prodejce na výrobce je snaha co nejvíce zjednodušit kontrolu a ztíţit uhýbání před ní. J. Faltýnek – Zmínil návštěvu delegace ZEV v Maďarsku, kde diskutovali o praxi v Maďarsku, Slovensku, Rakousku. Nikdo nechce zakazovat prodej sudového vína. Touto novelou se chce stanovit jasná zodpovědnost toho, kdo nebalené víno prodává za to, co a v jaké kvalitě prodává. L. Velebný – Zákon je třeba novelizovat. Společný zájem je zamezit podvodům, které se dějí na trhu s vínem. Je připraven k diskusi a určitě předloţí PN. Je zastánce rakouského modelu. H. Pavera – Plně podporuje domácí a regionální produkty. Pro velkou skupinu spotřebitelů je ale rozhodující cena. J. Faltýnek – Jde i o to, aby spotřebitel, který si bude kupovat víno např. z Moldávie, věděl, ţe si kupuje víno z Moldávie a ţe je to značka, za kterou je vydáváno. P. Bendl – U sudového vína kaţdý ví, co pije. Ve vinotékách je moţnost ochutnat, coţ u lahvového vína nelze. Dále hovořil k pančovaným a nekvalitním vínům. Zde se neruší kontroly, ale zavádějí se nové. Hledá se nový systém. J. Hajda, předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu ČR – Ke kontrole inspektorů se lze nahlásit s předstihem. Analýza, kterou nechal zpracovat Svaz vinařů, říká, ţe se prodává 100 mil. vína načerno, 2,5 mld. daňového úniku jenom v DPH a tím pádem jsou tato vína levnější a likvidují poctivé vinaře. Pokud někdo koupí 5 vagonů Ryzlinku vlašského, musí prokázat, ţe prodal 5 vagonů Ryzlinku vlašského. Jen příjemce a výrobce můţe prodávat sudové víno. Ostatní v nevratných obalech. Jeden z velkých přínosů zákona je, ţe za kvalitu vína zodpovídá prodejce, který to podle evropského potravinového práva prodává spotřebiteli a jasně se definuje, co to falšování jednoznačně je. Není moţné, aby byl někdo opakovaně chycen při falšování vína, prodává dál, nic se neděje a ústavním činitelům se směje. Tomu je třeba učinit přítrţ. M. Babiš – Mnohdy se nazývá prodej sudového vína velmi vznosně vinotékou. Prezident Svazu vinařů říká, ţe máme 30 tis. prodejních míst stáčeného vína. To je vysoké číslo, se kterým se musí něco udělat. V Jihomoravském kraji je na kontrolu vyčleněno 7 inspektorů, kteří to nemohou stíhat. Má být dodrţována i kultura pití vína a s tím související kultura prodeje. Prezident AK zastává stanovisko, ţe by se měly vydávat licence (splnění určitých kritérií, které musí prodejce splňovat) na prodávání vína. To je krok správným směrem. Systém a kultura prodeje. P. Bendl – Jaký je optimální počet vinoték? M. Babiš – Má se prodávat korektně a slušně. Tak, jak si to víno zaslouţí. J. Faltýnek – Je třeba rozlišovat prodejní místo stáčeného vína s kulturním prostředím vinotéky. Zpravodaj posl. P. Kováčik předloţil návrh usnesení na přerušení projednávání tohoto bodu v obecné rozpravě a stanovení termínu pro podávání PN do středy 15. června do 12.00 hodin na sekretariát ZEV. Bylo přijato usnesení č. 113 (+12, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2. V tuto chvíli předseda výboru J. Faltýnek přerušil projednávání tohoto bodu v obecné rozpravě. 5. 10
Informace z podvýborů J. Volný, předseda PV pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství. PV zasedal včera. Diskutována byla novela zákona o myslivosti a připravovaná novela zákona o ochraně zvířat proti týrání. Podvýbor vzal na vědomí informaci, ţe byla podána ţádost AK a ČMMJ o přerušení projednávání zákona o myslivosti; jedním z hlavních důvodů této ţádosti je absence dlouhodobé koncepce myslivosti. MZe bude diskutovat s těmito organizacemi, jak s tímto zákonem naloţit. Co se týká připravované novely zákona o ochraně zvířat proti týrání, byl podvýbor konzistentní, jako při jednání před 6 měsíci. V podstatě vyjádřil nesouhlas s tím, ţe by se ze zákona rušilo nějaké odvětví ekonomické výroby. PV vzal na vědomí informaci zástupce předkladatelů posl. R. Böhnische. K. Tureček, předseda PV pro lesní a vodní hospodářství - podvýbor bude zasedat zítra. L. Velebný, předseda PV pro rozvoj venkova - podvýbor bude zasedat zítra. P. Kováčik, předseda PV pro potravinářství, veterinární péči a ţivočišnou výrobu - v rámci tohoto podvýboru byla zřízena pracovní skupina pro dohled nad dodrţováním novely zákona o významné trţní síle; skupinu vede posl. M. Balaštíková. 6. Sdělení předsedy, různé 6.1. Sdělení předsedy 6.1.1. Volba místopředsedy ZEV Na 30. schůzi ZEV rezignoval na funkci místopředsedy posl. K. Tureček. Předseda obdrţel návrh z klubu TOP09 na volbu nového místopředsedy, a to posl. H. Pavery. Navrhnul veřejnou volbu. V rozpravě vystoupil posl. H. Pavera, který nominaci přijal. Následovalo hlasování o veřejné volbě (+9, 0, 0). Byla odsouhlasena veřejná volba. Následovalo hlasování o volbě místopředsedy ZEV (+9, 0, 0). Posl. H. Pavera byl zvolen novým místopředsedou ZEV. Posl. H. Pavera poděkoval za zvolení. Dále předseda navrhnul nové pořadí zastupování, s tím, ţe H. Pavera nahradí na 6. místě bývalého místopředsedu (+10, 0, 0). Bylo přijato usnesení č. 114 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2. 6.1.2. Ve dnech 25. aţ 27. dubna 2016 uskutečnila delegace ZEV zahraniční cestu do Maďarska. Proběhla oficiální jednání se zástupci MZe, partnerského výboru a Agrární komory. Na všech těchto jednáních panovala shoda na společném postupu na úrovni EU při řešení těchto zásadních otázek: přijetí mimořádného krizového balíčku na podporu prasnic a dojnic, zrušení sankcí proti Rusku, navýšení dotací na citlivé komodity a ţivočišnou výrobu, společný postup vůči severským zemím při řešení regulace kormorána.
6.1.3. Dne 18. května 2016 se členové ZEV zúčastní, jak je jiţ dlouholetou tradicí, zahájení výstavy Natura Viva 2016 v Lysé nad Labem.
6.2. Různé Předseda J. Faltýnek uvedl, ţe obdrţel ţádost prezidenta AK M. Tomana o vystoupení na tomto jednání k problematice krize v ţivočišné výrobě (cena vepřového masa a mléka). K tomuto bodu přizval komoditního náměstka ministra zemědělství J. Šíra. M. Toman, prezident Agrární komory ČR - Členové ZEV obdrţeli písemný podklad ohledně objemů dovozů některých zemědělských komodit. Chce výbor informovat o současné situaci 11
v sektoru zemědělství z pohledu zemědělců samotných. Dnes byly diskutovány v rámci kapitoly MZe dotace, které tvoří značnou část výdajů. Pro velkou část společnosti, stejně jako pro zemědělce samotné, je toto velmi citlivé téma. V rámci diskuse o finanční podpoře zemědělství je často slyšet, ţe finanční prostředky ze státního nebo unijního rozpočtu by mohly být vyuţity lépe v jiných sektorech. Ţe si zemědělci pořád na něco stěţují a přitom dostávají velké dotace. Samotní zemědělci zase prohlašují, ţe by byli radši, kdyby zemědělské dotace neexistovaly nejen v ČR, ale i v dalších částech světa, a výroba a prodej potravin by se řídily principy volného trhu. Rozuzlení těchto dvou pohledů na věc není jednoduché. Často odborná i laická veřejnost dochází k závěru, ţe SZP a důsledky její existence jsou pro sektor zemědělství v ČR natolik zásadní, ţe prostě tuto hru hrát musí minimálně do té doby, dokud ji budou hrát ostatní. Závislost sektoru na dotacích je ale enormní, protoţe podle údajů, které vyplývají právě ze SZÚ za rok 2015, by tuzemské zemědělství bez dotačních podpor vykazovalo více neţ 20 mld. ztrátu. V tomto roce to můţe být ještě horší, protoţe na vině je přílišná orientace zemědělství na několik málo rostlin a ţivočišných komodit. Mléko tvoří aţ 18 % celkových příjmů ze zemědělské výroby a pokles cen komodit na trzích můţe vyvolávat velké problémy. Po vyhlášení ruského embarga a po zrušení mléčných kvót došlo v mléku v srpnu 2014 k prudkému poklesu cen. V obou případech se jednalo o politické rozhodnutí a zemědělci nemohli ţádným způsobem tato rozhodnutí ovlivnit. Jako jedni z mála se musí vypořádat s jejich faktickým ekonomickým dopadem. EU tuto situaci do velké míry způsobila a v jejím řešení si počínala velmi neefektivně a z pohledu zemědělství střední a východní Evropy dokonce nespravedlivě. Mimořádná podpora pro chovatele dojného skotu a prasnic z prostředků EU dělá řádově 500 mil. EUR. Nicméně škody způsobené uměle vyvolaným pádem cen přesahují 5 mld. Kč. Jen v ČR ztráty chovatelů mléčného skotu na trţbách jsou cca 9 mld. Kč. K vyplácení další podpory navíc, podle signálů z EU, nemusí v nejbliţší době dojít vzhledem ke skutečnosti, ţe přechozí záchranný balíček byl vyplacen ze zdrojů z pokut za překročení mléčné kvóty, která se v r. 2016 po ukončení reţimu nevyměřuje. ČR stejně, jako ostatní členské země, to bude muset řešit na národní úrovni, ať uţ se jedná o zintenzivnění kontrol dovozů nebo dodatečnou podporou chovatelům, aby vůbec byli schopni tuto situaci překlenout. To, ţe tuzemská cena patří dlouhodobě k těm nejniţším v Evropě, není potřeba zdůrazňovat. Myslí si, ţe tento fakt nebyl při stanovení alokace balíčku pro ČR zohledněn. Naopak, výplata balíčku probíhala na základě historických kvót a byli upřednostněni ti, kteří svoji produkci neomezují. Dovozy mléka a mléčných výrobků mají vzrůstající tendenci. V porovnání se začátkem loňského roku bylo za leden a únor letošního roku dovezeno více neţ 2,5 tis. tun mléka, tzn. téměř o 1500 tun másla a téměř 2 tis. tun sýrů více. Dovoz mléčných výrobků se na celkové spotřebě mléka a mléčných výrobků uţ podílí řádově ze 42 - 43 %. A tento podíl stoupá. Před vstupem do EU se dovozy na celkové spotřebě podílely řádově 13 %. To, co se nyní přiveze za čtvrtletí, se vozilo za celý rok. Z celkové produkce téměř 3 mld. litrů mléka jde ročně téměř 1/5 na vývoz, zpátky se to vrací jako zpracovaný produkt. Máslo se dováţí z Německa, Polska; mléko a sýry z Německa, Polska, Slovenska. Pokud vezmeme současnou spotřebu, která činí zaokrouhleně 242 kg/rok a obyvatele, tak na ni potřebujeme řádově při počtu 10,5 mil. obyvatel 2547 mil. litrů mléka a ke zpracování dodali čeští zemědělci včetně zahraničí 2844 mil. litrů mléka. Mléka máme dostatek. Místo toho, abychom konzumovali naši spotřebu, tak konzumujeme z dovozu 4 % konzumních mlék, 15 % smetany, 16 % jogurtů, 43 % ostatních zakysaných výrobků, 43 % másla, 51 % sýrů a tvarohů. Dováţíme výrobky, které jsme si uţ schopni vyrobit u nás. Není řeč o specialitách a o zvláštních výrobcích. Přidanou hodnotu, kterou bychom si u nás vytvářeli, necháváme v zahraničí. Prodej a realizace přidané hodnoty se realizuje v rámci obchodních vztahů v obchodních řetězcích, které jsou v rukách zahraničních vlastníků. Zdůraznil, ţe velká část obchodních řetězců v zahraniční na západ od našich hranic vykazuje ztráty a jsou dotovány ze zisků ze zemí střední a východní Evropy. Kvalita dovozu není, bohuţel, optimální. O tom svědčí nálezy SZPI a SVS. Místo ţivočišných tuků se např. pouţívají rostlinné tuky v sýrech apod. Tlak na tuzemské prvovýrobce, chovatele, zpracovatele, kteří musí konkurovat tomuto nekvalitnímu zboţí na pultech, se zvyšuje. Velmi reálně se jeví scénář, kdy na trhu budou schopni zůstat pouze ti chovatelé, kteří 12
svoji produkci prodají za hranice a zpracovatelský průmysl z větší části zanikne. V oblasti zemědělství dojde nejspíš k přechodu k rostlinné výrobě, která je nejméně náročná na zaměstnanost. V současné době je v ČR registrováno řádově 1800 výrobců mléka. Pokud dojde k redukci dojného skotu o 50 %, tak ztráta bude 10 tisíc pracovních míst přímo v zemědělství a podobný objem bude i ve zpracovatelském průmyslu. Nebavíme se pouze o dotacích pro zemědělce, ale bavíme se také o zaměstnanosti a dalších dopadech. Pokud MZe, Parlament a vláda nezvýší svoji aktivitu, tak můţe dojít k naplnění tohoto černého scénáře, tzn. ukončení řady zemědělsky hospodařících subjektů s odpovídajícím dopadem výběru daní a na zaměstnanost na venkově. Nejedná se pouze o to, aby zemědělci prosperovali, ale jsou zde dopady daňové, na ráz krajiny, zaměstnanost na venkově a 10 tisíc lidí můţe být minimum, kterých se toto dotkne při 50 % zrušení chovů dojného skotu. J. Faltýnek – Všichni si uvědomují, ţe situace je váţná. V Maďarsku více chrání své producenty. V prasatech jsme v ČR na 1,5 mil. kusů ročně, v Maďarsku jsou na 3 mil. Co se týká lidí zaměstnaných v zemědělství u nás je jich 100 tis. a v Maďarsku 200 tis. Jsme stejně velké národy. Akcentoval další roli ŢV, na kterou je pozapomínáno. Všude se diskutuje, ţe půda v ČR postupně ztrácí schopnost zadrţovat vodu. Pokud se odejde od ŢV, přestane se produkovat organická hmota. Tu je třeba vracet do půdy, protoţe ta v půdě zvyšuje její absorbci a s tím související zadrţení vody v krajině. Je třeba tento propad zastavit a vrátit se k ŢV. Není to pouze o zaměstnanosti. MZe představilo svoji vizi do r. 2030, kde se zcela jasně hovoří o podpoře ŢV, úbytku pěstování řepky, resp. zhoršujících plodin. Pokud se podpoří ŢV, tak ten trend má šanci se postupně obrátit. Toto se řešilo i dnes na schůzce vedení ZEV, kde se dohodlo, ţe ZEV vyzve ministra zemědělství, aby se společně hledaly cesty, jak najít zdroje na podporu chovatelů, kteří vytvářejí přidanou hodnotu, vrací organickou hmotu do půdy a zaměstnávají lidi. J. Šír, náměstek ministra zemědělství – MZe vnímá krizi v sektoru mléka velmi podobně jako AK a zemědělci, stejně jako roli ŢV pro zaměstnanost na venkově a její důleţitost při realizaci opatření v prioritách půda a voda. MZe usiluje na všech frontách o to, aby ŢV v ČR byla udrţena i v tomto krizovém roce. Souhlasí s hodnocením prezidenta AK, ţe hlavní faktory propadu cen jsou známé a jsou částečně v rukách EU i určitých globálních vlivů. V letošním roce byly vyplaceny mimořádné podpory z balíčku EU vč. 100 % příplatku ve výši 300 mil. Kč z národního rozpočtu. Připravili nové dotační tituly č. 19 (kvalitní mléko) a 20 (zlepšení podmínek chovu dojnic, na které je vyčleněno 850 mil. Kč). Probíhá standardně administrace a koncem roku budou vyplaceny existující dotační tituly, mj. nákazový fond ve výši přes 1 mld. Kč; aktuálně řeší marketingový fond, který by měl pomoci s odbytem a posílením české produkce na území ČR a jiţ zmíněné aktivity při hledání vývozu do třetích zemí. Celkem je v letošním roce na národní dotační tituly vyčleněno zhruba 3,5 mld. Kč. Většina z toho je určena pro sektor ŢV. Hledají další cesty, jak efektivně chovatelům pomoci. O dalších kompenzačních balíčcích jedná ministr s komisařem Hogenem. Zatím EK nenašla finanční zdroje na příp. podporu. Ministr se obrátil i z pozice předsedy Višegrádské 4 v rozšířeném formátu na všechny komisaře EU, i na předsedu EK Junkerse s výzvou k řešení závaţné situace na trhu v sektorech mléka a vepřového masa. Pro příští rok se budou snaţit zajistit minimálně stejnou, ale spíše vyšší úroveň státního rozpočtu ČR pro kapitolu 329 s tím, aby byla schopnost saturovat nově připravované dotační tituly pro ŢV. Z. Jandejsek, generální ředitel Rabbit,Trhový Štěpánov a.s. – Souhlasí s prezidentem AK, ale oni neřeší stav, oni potřebují hlavně systém v tom stavu. Jsou schopni dělat produkci nejlaciněji. Přesto je dováţeno zboţí, které je na cenové úrovni 50 – 70 %. Zde by se měl udělat pořádek. Zemědělci nepotřebují v podstatě dotace, oni potřebují pořádek v EU, aby český zemědělec/výrobce nebyl diskriminován. Aby nedocházelo k dumpingovým cenám a k likvidaci našeho systému. Uvedl tato čísla: u dojnic jsme na úrovni 30 %, v prasatech na 32 %, v prasnicích 30 % (srovnání roku 2014/2015 k roku 1990), ale pokles pokračuje. A ČR se nebrání. Poláci i Němci zvýšili objemy (za posledních 5 let o 67 % zvýšili drůbeţ a my jsme ji sníţili na 60 %). U národních dotací se říká, ţe nejde navyšovat, ale příklad z Rakouska (má písemný 13
doklad) je, ţe dávají na aplikaci kejdy atd. obrovské objemy peněz. Tyto doklady by ale měly shánět instituce a ne zemědělci. M. Toman – Peněz je dost, ale jsou špatně rozdělované, hledají systémové řešení. Ať uţ se jedná o dovozy nekvalitního či dumpingového zboţí. Nestěţují si. M. Balaštíková – Dumpingové ceny jsou spojené se zákonem o významné trţní síle /VTS/. Dnes zástupci PK a AK říkají, ţe je k nám dováţena ţivočišná produkce, kterou jsme měli v r. 1992 téměř soběstačnou a dnes jsme méně neţ na polovině stavech. Ruské embargo a vývoj v celém světě znamená, ţe ceny se pohnuly. Ostatní země, které jsou součástí EU, umí daleko rychleji reagovat na to, co se na trhu děje. Řešit tuto situaci příští rok je pozdě. Proto jsou zde dnes zástupci zemědělského sektoru a toto se řeší. Platí zákon o VTS, vznikla pracovní skupina, která bude dohlíţet nad tím, zda tento zákon je funkční nebo ne. Za posledních 10 dnů bylo 5 velkým dodavatelům odmítnuto vzít zboţí, co se týká vepřového a drůbeţího masa a jejich výrobků s tím, ţe musí brát německé, protoţe má lepší ceny. Řetězce se samozřejmě budou vymlouvat na zákon o VTS. Ne. Tím to není způsobeno. Ukazuje se, ţe díky tomu, ţe byl schválen, můţe alespoň částečně ÚOHS kontrolovat dumping. Nejhorší je, ţe 3 z těchto dodavatelů jí ukázali nabídku německých společností na odprodej českého podniku. To je odpověď na to, jak s námi členové EU zacházejí. Pokud se nic nestane a tomuto sektoru nebude pomoţeno, ŢV nebude a stane se to, ţe zahraniční společnosti budou na území ČR vlastnit další výrobní podniky, budou si dodávat produkci od svých zemědělců a ČR se stane pouze importní zemí. Na začátku projednávání zákona o VTS si ani ona sama neuvědomila, jak je vše úzce spojeno a jaký je průběh. Zopakovala, ţe naše země neumí dostatečně rychle reagovat na to, co se děje. Naše národní dotace neumíme přesměrovat rychle tak, abychom zachránili, co zde funguje. P. Bendl – Přečetl si podklad od prezidenta AK. Co bod, to diskuse na hodinu. Jak s tímto podkladem nakládat dále? S řadou věcí souhlasí, řada je k polemice (např. mimořádný balíček u bodu 2 aj.). Nyní řešíme nějakou kritickou situaci, ale co bude dál? Toto by nemělo zapadnout. K jednotlivým bodům tohoto materiálu by MZe mělo vpracovat nějaký návrh strategie. Co MZe konkrétně udělá, aby se věci pohnuly, kdo to udělá a kdy. O. Havlová – Předloţená čísla jsou strašná. Kdyţ máme dostatek mléka přesto se dovoze 43 % másla. To nedokáţeme naše zemědělce chránit? Někde je chyba. Je třeba si sednout a věci řešit. Velký problém vidí v tom, ţe všechny státy kolem nás vč. Polska radši zemědělce dotuje, neţ by je dal na úřady práce. My radši dáme 25 tisíc na jednoho člověka na úřadu práce, neţ bychom těm lidem pomohli z druhé strany. Je třeba řešit celý systém. J. Lobkowicz – Vystoupil k polovičním cenám v řetězcích u dováţených másel ve vztahu k českým. Lidé nakupují většinou podle ceny. Z. Jandejsek – Tento stav je způsoben tím, ţe dováţené zboţí je 3x-4x dotováno národními dotacemi, neţ to naše. Marţe na dováţené zboţí je např. 5 % a na naše je 100 % právě proto, aby se prodávalo dováţené máslo nebo jiný produkt. Funguje to obráceně. Aţ dojde na takovou maličkost, ţe se nebudou moci do Evropy vozit bílkovinné koncentráty a Německo bude vyrábět jenom pro sebe, tak nevíme, kam budeme chodit pro potraviny? Do Rakouska, Maďarska? Připadá mu, ţe spíme. J. Faltýnek – Vyzval p. Jandejska k předloţení návrhu konkrétních řešení. (Mimo mikrofon p. Jandejsek: To není tak jednoduché. ) M. Toman – Poţádal o přijetí usnesení, kterým by bylo poţádáno MZe příp. další dotčené orgány, a aby byly zodpovězeny dotazy, které zde byly poloţeny. Závěry představenstva AK byly zaslány i Ministerstvu zemědělství. Jsou zde dnes proto, aby se zemědělský výbor s těmito materiály seznámil, s věcmi, jak jsou a kam by bylo třeba se posunout. Ocenil by, kdyby měli moţnost častěji osobně předloţit ZEV čísla na jednáních výboru a promluvit si o nich, vč. toho, jak by se mělo pokračovat dál. Pracovat v součinnosti, aby se společně tlačilo na MZe i další orgány, aby byl nabrán správný směr. J. Faltýnek - Návrh usnesení je připraven. Měla by to být kombinace, jak se pokusit zastavit propad ev. pomoci mírnému návratu v kombinaci s nástroji, které stát a unie má k dispozici, tzn. dotací na jedné straně a na druhé straně je to o tom, co jsme schopni udělat pro to, abychom 14
odradili legálními prostředky proud dumpingového zboţí do ČR. Do toho je třeba zapojit i další resorty a instituce. Sám si bere za úkol iniciovat jednání zástupců ministrů zemědělství, financí, vnitra, pokud to bude moţné i pana premiéra, i s jejich podřízenými sloţkami, coţ je Policie, Celní správa atd., abychom si řekli, ţe tato situace je neudrţitelná a ţe je potřeba konat. Na adresu p. Jandejska uvedl, ţe si všichni uvědomují současnou situaci, protoţe v ní všichni ţijí kaţdý den. Sám vidí, jak to řeší okolní státy a čísla zná. Následně přenesl návrh vedení ZEV na usnesení. M. Toman - Poděkoval za tento návrh usnesení. Poţádal i o účast zástupce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe. Poznamenal ještě, ţe o víkendu se mléko v Itálii vykupovalo za 2,90 Kč. Situace je opravdu velmi vyhrocená, velmi nervózní a vypadá to tak, ţe to bude pokračovat minimálně další rok, rok a půl. Bylo přijato usnesení č. 115 (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 3. J. Šír – Bude panu ministrovi osobně ještě dnes tlumočit průběh dnešního jednání ZEV a seznámí ho i s tímto usnesením. 7. Návrh termínu příští schůze výboru Předseda J. Faltýnek sdělil, ţe další schůzi výboru plánuje svolat na středu 22. června k doprojednání sněmovního tisku 712, příp. dalších tisků, které Sněmovna zemědělskému výboru přikáţe.
*** Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek poděkoval přítomným za účast a jednání 32. schůze zemědělského výboru ukončil v 11:35 hodin.
Dne: 11. května 2016 Zapsali: T. Vrba, J. Závodská
15
Ladislav VELEBNÝ v.r. ověřovatel výboru
Jaroslav FALTÝNEK v.r. předseda výboru
16
Příloha zápisu č. 1/1 Hlasování 32. schůze zemědělského výboru PS PČR /11. května 2016/ Pořad 32. schůze ano
ne
zdr
usn. 111 SZÚ, kap. ČÚZK
ano
ne
zdr
usn. 112 SZÚ, kap. MZe ano
1.
BABIŠ Miloš
/
/
-
2.
BALAŠTÍKOVÁ Margita
/
/
/
3.
BENDL Petr
/
/
4.
FALTÝNEK Jaroslav
/
/
5.
GABRHEL Vlastimil
-
6.
HAVLOVÁ Olga
/
7.
KOTT Josef
-
8.
KOVÁČIK Pavel
/
/
/
9.
KUDELA Petr
/
/
/
10. LOBKOWICZ Jaroslav
/
/
/
11. PAVERA Herbert
/
/
12. PĚNČÍKOVÁ Marie
-
13. SYBLÍK Zdeněk
/
14. ŠENFELD Josef
-
15. TUREČEK Karel
/
16. VÁHALOVÁ Dana
-
17. VELEBNÝ Ladislav
/
/
/
18. VOLNÝ Jan
/
-
-
19. ZEMÁNEK Jiří
-
-
-
-
-
-
13
0
0
11
0
0
Celkem:
-
-
-
ne
/ / -
-
/ -
-
-
-
-
-
/ -
-
-
-
-
-
17
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
7
0
3
-
-
/ -
-
/
-
zdr
/
-
-
-
Příloha zápisu č. 1/2 Hlasování 32. schůze zemědělského výboru PS PČR /11. května 2016/ usn. 116 DOPROVODNÉ SZÚ, kap. MZe ano
ne
zdr
usn. 113 ST 712 víno ano
ne
usn. 114 volba místopředsedy zdr
ano
ne
zdr
-
-
-
-
1.
BABIŠ Miloš
/
/
/
2.
BALAŠTÍKOVÁ Margita
/
/
/
3.
BENDL Petr
/
/
/
4.
FALTÝNEK Jaroslav
/
/
/
5.
GABRHEL Vlastimil
-
/
/
6.
HAVLOVÁ Olga
/
/
/
7.
KOTT Josef
-
8.
KOVÁČIK Pavel
/
/
9.
KUDELA Petr
/
-
10. LOBKOWICZ Jaroslav
/
/
/
11. PAVERA Herbert
/
/
/
12. PĚNČÍKOVÁ Marie
-
-
-
-
-
-
-
-
-
13. SYBLÍK Zdeněk
-
-
-
-
-
-
-
-
-
14. ŠENFELD Josef
-
-
-
-
-
-
-
-
-
15. TUREČEK Karel
/
16. VÁHALOVÁ Dana
-
-
-
17. VELEBNÝ Ladislav
/
/
/
18. VOLNÝ Jan
-
/
-
19. ZEMÁNEK Jiří
-
-
-
-
-
-
-
-
-
11
0
0
12
0
0
10
0
0
Celkem:
-
-
-
-
-
-
-
/ -
18
-
-
-
-
/ -
-
-
Příloha zápisu č. 1/3 Hlasování 32. schůze zemědělského výboru PS PČR /11. května 2016/ usn. 115 situace v ţiv. výrobě
ano 1.
BABIŠ Miloš
/
2.
BALAŠTÍKOVÁ Margita
/
3.
BENDL Petr
/
4.
FALTÝNEK Jaroslav
/
5.
GABRHEL Vlastimil
/
6.
HAVLOVÁ Olga
/
7.
KOTT Josef
-
8.
KOVÁČIK Pavel
-
9.
KUDELA Petr
-
10. LOBKOWICZ Jaroslav
/
11. PAVERA Herbert
/
12. PĚNČÍKOVÁ Marie
-
13. SYBLÍK Zdeněk
-
14. ŠENFELD Josef
-
15. TUREČEK Karel
/
16. VÁHALOVÁ Dana
-
17. VELEBNÝ Ladislav
/
18. VOLNÝ Jan
/
19. ZEMÁNEK Jiří
-
Celkem:
ne
zdr
0
0
11
19
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
