Zaměstnávání vězněných osob

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Zaměstnávání vězněných osob Bakalářská práce

Autor:

Ilona Moravcová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Jaroslav Holý

Duben 2010

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Chotyni dne 30. 04. 2010

Ilona Moravcová

Poděkování

Děkuji panu JUDr. Jaroslavu Holému za vedení a odbornou pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Poděkování též patří kolegům a kolegyním z Vazební věznice Liberec a Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky Praha, kteří mi pomáhali získávat informace potřebné pro vytvoření této práce, za jejich ochotu a podporu.

Anotace

V bakalářské práci je pojednáno o Vězeňské službě České republiky, její působnosti, pravomocích, organizaci a členění. Část práce je věnována historii vězeňské služby. Dále je popsána právní úprava zaměstnávání vězněných osob, popsány jsou různé formy v oblasti zaměstnávání. Pozornost je věnována situaci v zaměstnávání vězněných osob ve Vazební věznici Liberec a jakých forem v oblasti zaměstnávání je zde využíváno. V mé bakalářské práci jsem se pokusila zamyslet nad legislativními změnami, které by byly přínosem v oblasti zaměstnávání vězněných osob. Práce je dále zaměřena na odměňování odsouzených zařazených do práce, rozúčtování pracovní odměny a na srážky z těchto odměn. Zabývala jsem se též přínosem zaměstnávání odsouzených pro jejich rodiny a celou společnost.

Annotation

The thesis deals with the Prison Service of the Czech Republic, its sphere of authority, jurisdiction, organization and structure. The first part is devoted to the history of the Prison Service. Further, legal regulations of employing prisoners and various employment forms in correctional settings are described. Special attention is paid to the employment situation of inmates in the Remand Prison in Liberec, and which forms of employment are used there. I also tried to reflect legislative changes which would be beneficial for the employment of prisoners. In another part of this thesis, I focused on rewarding of employed prisoners, reward charging and accounting, and payroll deduction. The benefits of prisoners employment for their families and the social impact in general were also researched.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................................. 7 1.

Vězeňská služba České republiky, její působnost a pravomoc ............................................................. 8 1.1.

2.

3.

Vězeňská služba České republiky dnes a z pohledu historického .......................................... 8

Organizace a členění Vězeňské služby České republiky ...................................................................... 9 2.1.

Organizace Vězeňské služby České republiky ....................................................................... 9

2.2.

Členění Vězeňské služby České republiky ........................................................................... 10

2.2.1.

Generální ředitelství ............................................................................................................. 10

2.2.2.

Vazební věznice a věznice .................................................................................................... 11

2.2.3.

Ústav pro výkon zabezpečovací detence .............................................................................. 13

2.2.4.

Institut vzdělávání ................................................................................................................ 13

2.2.5.

Střední odborné učiliště ........................................................................................................ 14

2.2.6.

Působnost vedoucích funkcionářů ve věcech personálních .................................................. 15

2.2.7.

Členění Vězeňské služby dle druhu zabezpečovaných úkolů ............................................... 15

2.2.8.

Ekonomika Vězeňské služby ................................................................................................ 16

Právní úprava zaměstnávání vězněných osob ..................................................................................... 16 3.1.

Historie zaměstnávání vězněných osob ................................................................................ 16

3.2.

Zaměstnávání odsouzených v období před rokem 1989 ....................................................... 17

3.3.

Zaměstnávání vězněných osob po listopadu 1989 ................................................................ 18

3.4.

Zaměstnávání odsouzených v současných podmínkách ....................................................... 18

3.5.

Legislativní úprava zaměstnávání odsouzených a obviněných ............................................. 19

3.5.1

Zaměstnávání odsouzených .................................................................................................. 19

3.5.2.

Zaměstnávání obviněných .................................................................................................... 20

3.6.

Formy zaměstnávání odsouzených ....................................................................................... 20

3.6.1.

Vnitřní režie .......................................................................................................................... 20

3.6.2.

Ostatní režie .......................................................................................................................... 20

3.6.3.

Středisko hospodářské činnosti............................................................................................. 21

3.6.4.

Zaměstnávání u cizích subjektů ............................................................................................ 24

3.6.5.

Ekonomický přínos zaměstnávání pro Vězeňskou službu .................................................... 26

3.7.

Zařazování odsouzených do práce ........................................................................................ 27

3.7.1.

Výběr a zařazování odsouzených a obviněných k plnění pracovních úkolů......................... 27

3.7.2.

Odměňování odsouzených .................................................................................................... 28

4.

Některé úvahy právní úpravy zaměstnávání vězněných osob de lege ferenda ................................... 29

5.

Rozbor problematiky zaměstnávání ve Vazební věznici Liberec ....................................................... 31 5.1.

Historie Vazební věznice Liberec ......................................................................................... 31

5.2.

Přeměna Vazební věznice Liberec........................................................................................ 31

5.3.

Současnost Vazební věznice Liberec.................................................................................... 32

5.4.

Formy zaměstnávání ve Vazební věznici Liberec ................................................................ 34

5.4.1.

Vnitřní režie .......................................................................................................................... 35

5.4.2.

Středisko hospodářské činnosti............................................................................................. 36

5.4.3.

Cizí subjekty ......................................................................................................................... 37 5

6.

5.4.4.

Terapeutický program pro odsouzené................................................................................... 38

5.4.5.

Výběr a zařazování odsouzených v podmínkách Vazební věznice Liberec ......................... 39

Dopad zaměstnávání vězňů pro rodiny a celou společnost ................................................................ 41 6.1.

Druhy srážek ......................................................................................................................... 41

6.1.1.

Srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí .................................................................. 42

6.1.2.

Srážky k úhradě nákladů výkonu trestu ................................................................................ 43

6.1.3.

Další srážky prováděné na základě výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy ... 43

6.1.4.

Ostatní srážky ....................................................................................................................... 43

6.1.5.

Kapesné ................................................................................................................................ 44

6.1.6.

Úložné .................................................................................................................................. 45

6.1.7.

Srážky z jiných prostředků, než z pracovní odměny ............................................................ 45

6.1.8.

Sociální kapesné ................................................................................................................... 46

6.1.9.

Deponace .............................................................................................................................. 46

6.2.

Rekapitulace mezd odsouzených za měsíc únor 2010 .......................................................... 46

6.3.

Příklady rozúčtování pracovní odměny u konkrétních odsouzených ................................... 47

Závěr .......................................................................................................................................................... 49

6

Úvod Zaměstnávání vězněných osob je velice specifickou oblastí. Vybrala jsem si toto téma zejména z důvodu, že již řadu let pracuji ve Vězeňské službě České republiky a k této problematice mám velice blízko. Vzhledem k tomu, že jsem prošla téměř všemi pozicemi na ekonomickém oddělení, disponuji bohatými zkušenostmi v oblasti pokladní služby, účetnictví, rozpočtu, výkaznictví, vymáhání pohledávek a v neposlední řadě v oblasti mzdové agendy. Problematiku zaměstnávání vězněných osob upravují zákony, nařízení vlády, vyhlášky, dále pak vnitřní nařízení Vězeňské služby České republiky, jimiž jsou nařízení generálního ředitele VS ČR, pokyny a metodické listy. Ze zákonů je to zejména zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody. Tento výčet právních úprav lze rozšířit např. o Sdělení č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších předpisů, zejména čl. 4 odst. 3 písm. a), který je převzat do čl. 9 Usnesení Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. Zaměstnávání

vězněných

osob

je

charakteristické

způsobem

výkonu

práce

odsouzených, způsobem stanovení výše jejich odměny, způsobem rozúčtování – neboli v civilním životě zpracováním mezd, výběrem odsouzených k pracovnímu zařazení, omezenou možností výběru pracovních pozic, dále pak také pohybem odsouzených mezi jednotlivými zařízeními, ve kterých je realizován výkon trestu. Dalším omezujícím faktorem je též nízká kvalifikační úroveň vězněných osob. Ve většině jsou to velice omezující faktory, které jsou častou překážkou při zařazování odsouzených a obviněných do práce. Cílem práce je zmapování forem zaměstnávání vězněných osob vzhledem k právním předpisům.

7

1. Vězeňská služba České republiky, její působnost a pravomoc 1.1.

Vězeňská služba České republiky dnes a z pohledu historického

Vězeňská služba České republiky byla zřízena zákonem České národní rady ve smyslu § 1 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské a justiční stráži České republiky ze dne 17. listopadu 1992 s účinností od 1.1.1993. Historie vězeňství je vázána na systém, který byl budován ve druhé polovině 19. století. V roce 1850 dochází na území habsburské monarchie včetně Čech, Moravy a Slezska k zestátnění soudnictví a vězeňství. Vnitřní organizace věznic byla budována na principech progresivních systémů, vězni byli rozdělování do tříd, které byly rozděleny dle chování vězňů. Odlišovaly se systémem výhod a sankcí. V této době byly významnými věznicemi objekty starých hradů nebo klášterů – Mírov, Valdice, Špilberk. Koncem druhé poloviny 19. století vznikají moderní projekty nových věznic – Liberec, Plzeň, Opava, Praha, Pardubice. V tomto období se také rozvíjí vzdělávání vězňů, zejména mladistvých a sociální pomoc při propuštění, kterou poskytovaly dobrovolné spolky. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl převzat justiční a vězeňský systém rakouské monarchie. Počínaje rokem 1919 byla postupně zdokonalována základní legislativní úprava, organizace a správa vězeňství. Došlo ke sjednocení vězeňských předpisů na území celé ČSR, byly provedeny i reformy, které si vyžádala moderní doba např. zatřídění vězňů podle povahy spáchaného trestného činu, zvláštní statut měli političtí vězni. V období nacistické okupace bylo veškeré vězeňství podřízeno německé státní správě, většinou pod dozorem Gestapa, po ukončení 2. světové války bylo vězeňství opět řízeno ministerstvem spravedlnosti – vznikl Sbor vězeňské stráže. V roce 1948 se k moci dostal totalitní systém a vzniká kategorie protistátních vězňů, odsouzených na základě zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky. Vězeňství se stalo významnou represivní složkou systému státní moci, mělo za úkol provádět přísnou represi a izolaci tzv. třídních nepřátel. Zákonem č. 321/1948 Sb., o uniformovaném Sboru vězeňské stráže došlo k reorganizaci vězeňského personálu podle vzoru Sboru 8

národní bezpečnosti. V roce 1951 byl vydán Vězeňský řád, kterým měli tzv. protistátní vězni výrazně více omezení než kriminální vězni. Ke dni 1.1.1953 bylo vězeňství jako celek převedeno do pravomoci ministerstva národní bezpečnosti, které koncem roku zaniklo a plnění úkolů vězeňství převzalo ministerstvo vnitra. V témže roce byl vydán Řád nápravných zařízení, který novým způsobem a podle vzoru Sovětského svazu stanovil strukturu nápravných zařízení, která byla členěna na 6 typů věznic. V této době bylo také vykonáno 1 031 poprav, z toho 240 osob bylo popraveno z politických důvodů. V roce 1965 byl vydán nový zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a tímto zákonem byl zřízen Sbor nápravné výchovy, který byl organizován a ozbrojen podle vojenských zásad a podřízen ministru vnitra. V souladu se zákonem č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, soudy zařazovaly odsouzené k výkonu trestu odnětí svobody do tří nápravně výchovných skupin (NVS). Do I. NVS byli zařazování prvotrestaní za trestné činy nejméně společensky nebezpečné, do II. NVS prvotrestaní za závažnější trestné činy a ti, kteří v posledních 10 letech spáchali úmyslný trestný čin. Do III. NVS byli zařazováni pachatelé společensky nejzávažnějších trestných činů, např. vlastizrady, rozvracení republiky, teror, záškodnictví, sabotáž, a zvlášť nebezpeční recidivisté. V roce 1968 bylo vězeňství převedeno do působnosti ministerstva spravedlnosti. Po roce 1989 dochází k reformě českého vězeňství, jsou zde snahy o vytvoření nového systému, který by odpovídal potřebám demokratického státu, v této době byl zrušen Sbor nápravné výchovy a jeho práva a závazky přešly na Vězeňskou službu dnem 1.1.1993, kdy nabyl účinnosti zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.

2. Organizace a členění Vězeňské služby České republiky 2.1.

Organizace Vězeňské služby České republiky

Vězeňská služba je zřízena zákonem a je ozbrojeným bezpečnostním sborem, účetní jednotkou, zdravotnickým zařízením, je správním úřadem a organizační složkou státu. 1 1

§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 9

Vězeňská služba je podřízena Ministerstvu spravedlnosti, které je ústředním orgánem státní správy pro vězeňství.2 V čele stojí generální ředitel Vězeňské služby, kterého ustanovuje a odvolává ministr spravedlnosti. Vězeňská služba zajišťuje zejména výkon vazby a trestu odnětí svobody v rozsahu stanoveném zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, výkon zabezpečovací detence, ve stanoveném rozsahu též ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a ministerstva, poskytuje zdravotní péči a plní další úkoly ve smyslu zákona. Vězeňská služba spravuje dále také zotavovny zřízené ministerstvem jako příspěvkové organizace.3

2.2.

Členění Vězeňské služby České republiky

Vězeňská služba se člení na organizační jednotky, kterými jsou Generální ředitelství Vězeňské služby, vazební věznice, věznice, ústav pro výkon zabezpečovací detence, institut vzdělávání Vězeňské služby a Škola pro osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody („Střední odborné učiliště“).4

2.2.1.

Generální ředitelství

Generální ředitelství je odborným orgánem pro řízení, organizaci a kontrolu Vězeňské služby a pro plnění úkolů zejména v oblasti státní správy vězeňství a člení se na: 5 1. Vedení Vězeňské služby 2. Kabinet generálního ředitele 3. Odbor personální 4. Odbor kontroly 5. Samostatné oddělení legislativní a právní 6. Samostatné oddělení interního auditu 2

§ 11 odst. 3 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky 3 Organizační řád Ministerstva spravedlnosti č.j.: 108/2007 – OPZZ –OS ze dne 4. dubna 2007, ve znění pozdějších předpisů 4 Nařízení ministra spravedlnosti č. 1/2007, kterým se zřizuje Škola pro osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody 5 Příloha č. 1 – organizační struktura Vězeňské služby České republiky 10

7. Bezpečnostní ředitel 8. Odbor vězeňské a justiční stráže 9. Odbor výkonu vazby a trestu 10. Psychologické pracoviště Vězeňské služby 11. Odbor zdravotnické služby 12. Hlavní kaplan 13. Odbor ekonomický 14. Odbor správní 15. Odbor informatiky 16. Odbor logistiky 17. Hlavní požární technik Vězeňské služby 18. Vrchní technik bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Vězeňské služby 19. Hlavní ekolog Vězeňské služby

2.2.2.

Vazební věznice a věznice

Vazební věznice zabezpečují, aby vazba plnila zákonem stanovený účel a byla vykonávána v souladu s právními předpisy.6 Věznice zabezpečují, aby trest odnětí svobody plnil svůj účel, byl vykonáván v souladu s právními předpisy7 a plnil též další povinnosti, které jim v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody ukládají též jiné zákony.8 Vězeňská služba jako součást trestní justice respektuje právní řád České republiky, Listinu základních práv a svobod a Doporučení Rady Evropy. Věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti do základních typů: věznice dohledem věznice s dozorem věznice s ostrahou věznice se zvýšenou ostrahou

6

zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 8 například zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společenství 7

11

Věznice s dohledem jsou nejméně střežené objekty, kontrolu i střežení zde provádí vychovatel. Vězni mají neomezený pohyb a ložnice a ubytovny se nezamykají. V mimopracovní době mohou odsouzení nosit vlastní oděv. Pracoviště mohou být mimo areál vězeňské služby, odsouzení ve většině případů chodí na pracoviště sami, bez dozoru. Odsouzení mají možnost volného pohybu mimo věznici za účelem sportovních i kulturních aktivit. Věznice s dozorem jsou objekty s minimálním střežením, kontrolu zde kromě vychovatele provádí i dozorci. Odsouzení mají volný pohyb v rámci ubytovny, která je na noc uzamykána. Při pohybu mimo věznici jsou odsouzení pod nepřímým dohledem. Pracoviště může být mimo areál věznice. Věznice s ostrahou jsou středně střežené objekty. Odsouzení se ve věznici pohybují pod dohledem personálu, volný pohyb po věznici je povolen jen výjimečně. Odsouzení jsou na noc uzamykáni na celách. Práce odsouzených je umožněna pouze uvnitř objektu Vězeňské služby, mimo areál pouze na střežených pracovištích. Na ubytovnách jsou uplatněny prvky stavebně technického střežení. Věznice se zvýšenou ostrahou jsou objekty s nejvyšší mírou střežení, stavebně technické prvky střežení jsou zde uplatňovány v maximálním rozsahu. Pohyb odsouzených po věznici je zásadně pod přímým dozorem. Není povolen volný pohyb ani za účelem pracovních aktivit. Odsouzení jsou uzamykáni na celách. Vedle základních typů věznic se zřizují zvláštní věznice pro mladistvé, pro ženy – matky s dětmi a ústavy zabezpečovací detence. V rámci jedné věznice mohou být zřízena oddělení různých typů, pokud tím nebude ohrožen účel výkonu trestu. V současné době je celkem 36 věznic, z toho 10 vazebních věznic a 2 ústavy zabezpečovací detence.9 Nejvíce odsouzených, téměř 9000, vykonává trest ve věznicích s ostrahou. V režimu se zvýšenou ostrahou je kolem 1150 odsouzených. Za nejzávažnější trestnou činnost je v českých věznicích také 37 vězňů odsouzených na doživotí, z toho 35 mužů a dvě ženy. Důležitým úkolem Vězeňské služby jsou programy zacházení, které se člení na: pracovní aktivity, vzdělávací aktivity, speciálně výchovné aktivity, 9

Příloha č. 2 – mapa věznic 12

zájmové aktivity, oblast utváření vnějších vztahů. Pracovní a vzdělávací aktivity jsou považovány za nejúčelnější vyplnění volného času odsouzených. Bohužel zatím stále ještě není v možnostech Vězeňské služby České republiky zabezpečit vzdělávání všem odsouzeným v takovém rozsahu, v jakém by bylo potřeba. Doplnění nebo získání úplného základního nebo středního vzdělání (či jiné odborné kvalifikace k výkonu některých druhů práce) by jistě napomohlo vytvořit předpoklady pro možné pracovní zařazení odsouzených ještě v průběhu výkonu trestu odnětí svobody, resp. brzy po jejich propuštění do civilního sektoru. Pracovní aktivity jsou zákonem o výkonu trestu uváděny na prvním místě mezi všemi dalšími aktivitami programu zacházení.

2.2.3.

Ústav pro výkon zabezpečovací detence

Ústav pro výkon zabezpečovací detence, který má sídlo ve Vazební věznici Brno a dislokované pracoviště ve Věznici Opava – ul. Krnovská, je zařízení a organizační jednotka

Vězeňské

služby

s celorepublikovou

působností.

Ústav

pro

výkon

zabezpečovací detence má zvláštní ostrahu. Jeho úkolem je poskytovat ochranu společnosti,

zabezpečit

psychologickými,

terapeutické

vzdělávacími,

a

výchovné

pedagogickými,

působení

rehabilitačními

s léčebnými, a

činnostními

programy a dalšími prostředky stanovenými ve zvláštních právních předpisech10 na osoby ve výkonu zabezpečovací detence.

2.2.4.

Institut vzdělávání

Institut vzdělávání umístěný ve Stráži pod Ralskem je vzdělávacím zařízením a organizační jednotkou Vězeňské služby s celorepublikovou působností, který v souladu se schválenou koncepcí a Programem celoživotního vzdělávání zabezpečuje, aby zaměstnanci byli náležitě vycvičeni a vyškoleni pro výkon služby11 nebo práce12 a 10

zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů 11 § 45 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů 12 § 302 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 13

zvyšovala se jejich odborná úroveň. Na základě potřeb a požadavků Vězeňské služby provádí Institut vzdělávání výzkum v oboru penologie, jehož výsledky a vědecké poznatky jsou využívány při výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody.

2.2.5.

Střední odborné učiliště

Střední odborné učiliště je výchovně vzdělávací zařízení a organizační jednotka Vězeňské služby s celorepublikovou působností, poskytující osobám ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody přípravu pro výkon povolání a odborných činností v učebních a studijních oborech, doplnění základního vzdělání v kurzech pro získání základního vzdělání a doplnění nebo rozšíření kvalifikace ve vzdělávacích kurzech. Střední odborné učiliště bylo zřízeno Pokynem Ministra spravedlnosti

č.

1/2007. V rámci Středního odborného učiliště byla zřízena školská vzdělávací střediska v následujících věznicích: Věznice Heřmanice Věznice Pardubice Věznice Plzeň Věznice Rýnovice Věznice Světlá nad Sázavou Věznice Valdice Věznice Všehrdy Dosažení určité úrovně vzdělání významně podporuje možnost získat zaměstnání jak ve výkonu trestu odnětí svobody, tak zejména po propuštění odsouzeného na svobodu. Vzdělávání je postaveno na roveň zaměstnávání. Tato školská vzdělávací střediska jsou nedílnou součástí celého vzdělávacího systému České republiky a úroveň poskytovaného vzdělání musí zahrnovat náležité standardy vzdělání. Ve věznicích, v nichž tato učiliště nejsou zřízena, zajišťuje vzdělávání odsouzených oddělení výkonu trestu (nebo oddělení výkonu vazby a trestu), většinou ve spolupráci s vybranými školskými zařízeními působícími v místě dislokace věznice. Výjimkou není ani účast odsouzených na alternativních formách vzdělávání, např. účast v korespondenčních vzdělávacích kursech. Pokud věznice zabezpečuje pro mladistvého odsouzeného povinnou školní docházku, pak vždy spolupracuje s příslušnými školami a 14

orgány státní správy a samosprávy působícími v oblasti školství v regionu věznice. Odsouzeným, vykonávajícím trest ve věznici s dohledem, věznici s dozorem nebo ve věznici pro mladistvé, může ředitel věznice povolit volný pohyb mimo věznici k docházce do školy. Do vzdělávacího procesu jsou zařazování především ti vězni, kteří jsou osobně motivováni, kteří mají ke vzdělání předpoklady, přičemž se zohledňují odsouzení mladiství a odsouzení ve věku blízkému věku mladistvého, tj. od 18 do 26 let, kteří stojí na počátku své životní a profesní dráhy. Po úspěšném dokončení vzdělávacího procesu obdrží vězněná osoba osvědčení nebo vysvědčení, ze kterého není zřejmé, že bylo získáno v době výkonu trestu odnětí svobody.

2.2.6.

Působnost vedoucích funkcionářů ve věcech personálních

Generální ředitel ustanovuje na služební místo a také odvolává prvního náměstka generálního ředitele, náměstka generálního ředitele, vrchního ředitele kabinetu generálního ředitele, vrchního ředitele pro penologii – ředitele odboru výkonu vazby a trestu a vrchního ředitele pro bezpečnost – ředitele oboru vězeňské a justiční stráže. Dále ustanovuje na služební místo a odvolává ředitele vazební věznice, věznice, ústavu pro výkon zabezpečovací detence a Institutu vzdělávání. Jmenuje a odvolává také ředitele Středního odborného učiliště.13 Generální ředitel jmenuje a odvolává po předchozím projednání s ministrem vedoucího samostatného oddělení interního auditu.14 Téměř shodná posloupnost je i v případě jmenování a odvolávání služebních funkcionářů ve věznicích, vazebních věznicích, ústavech pro výkon zabezpečovací detence, v Institutu vzdělávání Vězeňské služby a Středním odborném učilišti.

2.2.7.

Členění Vězeňské služby dle druhu zabezpečovaných úkolů

Vězeňská služba se člení na vězeňskou stráž, justiční stráž a správní službu. Vězeňská stráž a justiční stráž mají postavení ozbrojeného sboru.

13 14

sbírka nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 50/2009 § 29 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole 15

Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, střeží vazební věznice, věznice a věznice pro místní výkon trestu a při této činnosti a v uvedených místech zajišťuje stanovený pořádek a kázeň. V případě eskort se jedná o přemísťování osob ve výkonu vazby a trestu mezi věznicemi a vazebními věznicemi, eskortování těchto osob do zdravotnických zařízení a eskortování těchto osob k jednáním u soudů. Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů a státních zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a ministerstva spravedlnosti, v rozsahu stanoveném zákonem zajišťuje bezpečnost výkonu pravomoci soudů a státních zastupitelství. Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních předpisů, zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost. Součástí správní služby je i zdravotnická služba. Činnost správní služby zajišťují občanští zaměstnanci a příslušníci.

2.2.8.

Ekonomika Vězeňské služby

Vězeňská služba České republiky jako organizační složka státu je financována prostřednictvím kapitoly státního rozpočtu č. 336, jejímž správcem je Ministerstvo spravedlnosti. Největší výdajovou část rozpočtu Vězeňské služby tvoří mzdové náklady občanských zaměstnanců a příslušníků Vězeňské služby. Další významnou položku tvoří výdaje na investiční opravy, výdaje na energie, potraviny, pohonné hmoty a další. Vězeňská služba jako organizační složka státu je ze zákona plátcem daně z přidané hodnoty ve své hospodářské a ekonomické činnosti.

3. Právní úprava zaměstnávání vězněných osob 3.1.

Historie zaměstnávání vězněných osob

Ve všech oblastech naší společnosti, ve všech jejich činnostech se odráží dlouhodobý vývoj společnosti, její politická, kulturní a ekonomická vyspělost. Tento vývoj se nevyhnul ani oblasti vězeňství. I to prošlo dlouhodobým vývojem. Postoj společnosti k občanským právům a svobodě jedince je vyjadřován přístupem k odsouzeným a také způsobem zacházení. V minulé době byly vedle obvyklých trestů využívány i jiné 16

prostředky, které jsou vlastně předchůdcem zaměstnávání. Byly to zejména tresty nucených prací a galeje. Odsouzení velice často pracovali v krutých podmínkách, zabezpečovali nejtěžší druhy prací a toto vše bylo doprovázeno nedostatkem jídla a hrubým nedostatkem hygieny. Tito odsouzení ve většině případů tento druh trestu nepřežili. Vznik věznic je dán především rozvojem městských celků, rozvojem výroby a tím likvidací malých výrobců. Vzrůstal počet lidí bez pracovní příležitosti, tuláků a žebráků, kteří se soustřeďovali v těchto městských částech. Z tohoto důvodu začala narůstat kriminalita. První věznice vznikaly v 16. století v Anglii. Na přelomu 19. století bylo zaměstnávání vězňů zároveň i přípravou na fungování v civilním životě. Začala se v této době také objevovat snaha odsouzené alespoň z části za vykonanou práci odměňovat. To také z důvodu, aby se odsouzení, byť malou měrou, podíleli na krytí nákladů spojených s jejich pobytem ve věznici. Zkušenosti, dovednosti a znalosti získané při pracovní činnosti pak mohli odsouzení využít při propuštění na svobodu. „Trestanec sice neměl nárok na mzdu za konanou práci, avšak mohl dostat odměnu za splněný denní úkol. Polovinu odměny měl povoleno utratit v trestnici za věci na přilepšenou, mohl si dále koupit mýdlo, papír, knihu, nebo směl poslat tuto část peněz své rodině. Druhá polovina získané odměny mu byla uložena na úrok a mohla být i užita i k náhradě škody, kterou vězeň věznici způsobil. Ušetřené peníze s úroky byly vězni vypláceny při propuštění z věznice po odpykání trestu.“15

3.2.

Zaměstnávání odsouzených v období před rokem 1989

V podmínkách komunistického Československa bylo nedílnou součástí věznění i povinné pracovní zařazení. Podle J. Uhlíka (2006, str. 28) bylo k 1. 3. 1959 vězněno 39.383 osob. Z tohoto počtu bylo v letech 1958 a 1959 kolem devíti tisíc politických vězňů. Bezpečnostní sbory ve své podstatě zajišťovaly svou činností dostatek pracovních sil především pro uranové doly, kde byla fyzická práce obzvlášť náročná. Postupem času se zaměstnávání stalo nejúčinnějším prostředkem v převýchově vězňů a také k odstraňování nepříznivých vlivů výkonu trestu. Práce se stala pro společnost prospěšnou. Z pohledu vězňů se narušila monotónnost výkonu trestu a vězni již nebyli 15

UHLÍK JAN, Historie věznění a vězeňství v Čechách. Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR ve Stráži pod Ralskem. 1.vydání . 2006. 17

od okolí izolováni. Pracovní výsledky se staly jedním z nejdůležitějších kritérií při hodnocení odsouzených. Tato hodnocení měla zejména vliv na možnost zkrácení trestu a podmínečné propuštění. V období normalizace byla zaměstnanost vytvářena uměle a všichni práceschopní vězni pracovali. Podniky dostávaly závazné počty vězňů, které musely zaměstnávat. Státní podniky měly své výrobní dílny a haly přímo v objektech věznic. Toto mělo samozřejmě své výhody – vězni se nemuseli přepravovat do zaměstnání a tím se snížila rizika, která při zaměstnávání na pracovištích mimo věznici vznikala.

3.3.

Zaměstnávání vězněných osob po listopadu 1989

V devadesátých letech, zejména v jejich počátcích, se většina státních podniků privatizovala, přešla na tržní ekonomiku a tím došlo k poklesu pracovních míst pro odsouzené. Výrazně se na počtu zaměstnaných odsouzených projevila amnestie prezidenta republiky z 1.1.1990. Po této amnestii zůstalo ve věznicích přibližně 6000 vězňů z předchozího stavu 22000 vězněných osob. Z tohoto důvodu se podstatně snížila zaměstnanost vězňů. V dalším období se ovšem řada vězňů vrátila do výkonu trestu a v roce 1999 bylo v českých věznicích více než 16 tisíc odsouzených. Z výše uvedených důvodů bylo potřeba přizpůsobit se novým trendům a nacházet nové formy zaměstnávání.

3.4.

Zaměstnávání odsouzených v současných podmínkách

Zaměstnávání odsouzených je činnost, kterou se v rámci programu zacházení usiluje o resocializaci odsouzeného a jeho začlenění do společnosti po propuštění z výkonu trestu. Důraz je během výkonu trestu kladen na získání běžných pracovních návyků a zvyšování kvalifikace. Ve většině případů odsouzení nemají z civilního života pracovní návyky a ve výkonu trestu se v mnoha případech jedná o jejich první pracovní zkušenosti. Zaměstnávání odsouzených má také ekonomický dopad, a to jak pro společnost, tak pro odsouzené. Odsouzený, který je zařazen do práce se podílí na úhradě nákladů výkonu trestu a tím dochází k úsporám v čerpání státního rozpočtu, dále si plní své vyživovací

18

povinnosti a také jsou z jeho pracovní odměny hrazeny další pohledávky ve prospěch oprávněných. Odsouzení jsou vybíráni k zařazení do práce odbornou komisí, na základě posouzení jejich aktuálního zdravotního, tělesného a duševního stavu. Toto vyšetření provádí vězeňský lékař, často i odborní lékaři. Zaměstnávání vězněných osob se logicky dotýká také Koncepce rozvoje českého vězeňství do roku 2015. Prioritním úkolem, zde zakotveným, je výrazné zvýšení počtu pracovních míst pro odsouzené, případně obviněné. K tomu je nezbytné rozšiřovat kvalifikaci vězněných osob a současně hledat další příležitosti k zaměstnávání jak vně, tak zejména uvnitř vězeňských objektů. Důležité je také hledat odbyt pro výrobky Vězeňské služby. Cesty k realizaci záměrů v oblasti zaměstnávání vězněných osob lze spatřovat v aktivním využívání spolupráce veřejného a soukromého sektoru, v metodách dlouhodobého úvěrování a v možnostech připojení se k programům spolufinancovaným Evropskou unií. Chce-li Vězeňská služba udržet procento zaměstnanosti, je nutno toto učinit decentralizovanou formou řízení. To znamená, že k dosažení tohoto cíle je potřeba zvýšit zainteresovanost vedení jednotlivých organizačních jednotek, aby se tento cíl stal jednou z priorit jejich řízení.

3.5.

Legislativní úprava zaměstnávání odsouzených a obviněných

3.5.1 Zaměstnávání odsouzených Zaměstnávání odsouzených osob řeší zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 359/1999 Sb. V paragrafu 28 tohoto zákona se stanovují odsouzeným základní povinnosti. Jedna z těchto základních povinností je povinnost pracovat. Pokud je odsouzenému přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce.16 Zaměstnávání odsouzených ale také řeší množství dalších právních předpisů, jako jsou zákony, vyhlášky, nařízení vlády, nařízení, pokyny a metodické listy generálního ředitele Vězeňské služby. 16

§ 28 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody 19

3.5.2.

Zaměstnávání obviněných

Zaměstnávání osob ve výkonu vazby se řídí zákonem č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby. V zákoně je stanoveno, že obviněný může být na vlastní žádost po dobu trvání vazby pracovně zařazen. Jeho pracovní zařazení se řídí Zákoníkem práce.17 K zaměstnávání obviněných věznice však často nepřistupují a to zejména z důvodu zamezení maření vyšetřování. Obvinění musí být pracovně zařazeni odděleně od odsouzených, dále musí být přihlíženo k možnosti kontaktu s osobou spoluobviněnou. Vzhledem k tomu, že je málo pracovních příležitostí, není dost možné ještě zřizovat zvláštní pracoviště pro obviněné osoby.

3.6.

Formy zaměstnávání odsouzených

Zaměstnávání odsouzených se uskutečňuje v rámci vnitřní režie, v ostatní režii, v provozovnách střediska hospodářské činnosti a u cizích subjektů.

3.6.1.

Vnitřní režie

Na pracovištích vnitřní režie zajišťují odsouzení činnosti důležité pro vnitřní potřebu věznice. Jedná se zejména o provoz kuchyně, prádelny, knihovny, údržby, autodílny apod. Organizaci práce a dohled nad odsouzenými zajišťují zaměstnanci Vězeňské služby, kteří jsou zároveň vedoucími úseků jednotlivých pracovišť. Nad těmito odsouzenými vykonávají také dozor příslušníci Vězeňské služby. Mzdové náklady odsouzených jsou hrazeny z výdajové části rozpočtu, který byl dané věznici přidělen na příslušný kalendářní rok. Počet pracovních míst ve vnitřní režii se tak odvíjí od objemu přidělených finančních prostředků.

3.6.2.

Ostatní režie

Jedná se o druh vlastní výroby, kterým se zabezpečují potřeby Vězeňské služby. Tohoto způsobu zaměstnávání mohou využívat pouze věznice, které k tomu mají vyhovující podmínky, hlavně co se týče pracovních prostor. V některých věznicích v České

17

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 20

republice se například vyrábí nábytek, kterým jsou vybaveny administrativní budovy věznic, některé justiční budovy a také například kancelář ombudsmana, dále se ve věznicích vyrábí mříže nebo celové dveře. Při této formě zaměstnávání odsouzených se již věznice musí chovat podle pravidel tržní ekonomiky, neboť vznikají náklady s pořizováním materiálu, provozem a také se zajištěním odbytu. Kalkulace výroby musí být vyhotovena tak, aby příjem z této činnosti polně pokryl veškeré vynaložené náklady.

3.6.3.

Středisko hospodářské činnosti

Středisko hospodářské činnosti je plně podnikatelským subjektem. Vězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost na základě zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 460/2000 Sb. a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 93/2001 Sb., o hospodářské činnosti Vězeňské služby. Podmínky provozování hospodářské činnosti a zřizování provozoven hospodářského střediska upravuje Nařízení generálního ředitele č. 25/2002, o podmínkách provozování hospodářské činnosti a zřizování provozoven hospodářského střediska ve Vězeňské službě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Má vlastní živnostenská oprávnění na každou podnikatelskou činnost. Ze živností řemeslných jde o tyto obory činnosti – truhlářství, obráběčství, kovářství, zámečnictví, broušení a leptání skla, galvanizérství. Ze živností vázaných – provádění staveb, jejich změn a odstraňování, podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady. Ze živností volných jsou to obory činnosti - skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě; výroba a opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží; výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků; návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling; poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví

a myslivost;

výroba

a zpracování

skla;

výroba

stavebních

hmot,

porcelánových, keramických a sádrových výrobků; výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů; vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce; nakládání s odpady (vyjma nebezpečných); zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků; výroba plastových a pryžových výrobků; výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků;

21

povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů; výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí; výroba a opravy čalounických výrobků; přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti; velkoobchod a maloobchod; realitní činnost, správa a údržba nemovitostí; praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží; poskytování technických služeb. Z výše uvedeného je zřejmé, jak široký okruh činností jednotlivá střediska hospodářské činnosti provozují. Provozovny hospodářské činnosti jsou v současné době zřízeny v 15 věznicích: Vazební věznice České Budějovice Věznice Drahonice Věznice Heřmanice Věznice Horní Slavkov Věznice Jiřice Věznice Kuřim Věznice Kynšperk Vazební věznice Liberec Věznice Mírov Věznice Oráčov Věznice Ostrov Vazební věznice Praha Pankrác Vazební věznice Ruzyně Věznice Příbram Věznice Rýnovice Na základě smlouvy o dílo nebo smlouvy o provedení práce a smluv o zaměstnávání mohou uzavírat smlouvy s právnickými i fyzickými osobami. Středisko hospodářské činnosti je plátcem daně z příjmů právnických osob na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, daně z přidané hodnoty na základě zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a plátcem daně silniční na základě zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Provozovny střediska hospodářské činnosti zjišťují z účetnictví zisk a s těmito 22

finančními prostředky mohou částečně samostatně hospodařit. Část zisku je určena do provozního fondu Vězeňské služby – jednotlivé provozovny střediska hospodářské činnosti tuto část odvádí na generální ředitelství, další část zisku je určena na rozvoj věznice a část je určena na rozvoj střediska hospodářské činnosti. Věznice po uzavření účetnictví za předešlý rok navrhují generálnímu řediteli v jakém poměru a k jakým účelům finanční prostředky ze zisku použijí. Prostředky z provozního fondu je možné použít zejména na krytí ztráty vzniklé při hospodaření střediska, na poskytnutí bezúročné účelové půjčky provozovně určené k překlenutí její tíživé situace, na zřízení nové provozovny či pracoviště hospodářské činnosti a k navýšení návratné finanční výpomoci poskytnuté podle zvláštního právního předpisu.18 Provozovny středisek hospodářské činnosti hrají důležitou roli v zaměstnávání odsouzených, avšak důraz je kladen zejména na ekonomickou stránku této činnosti. Z hlediska zaměstnávání odsouzených jsou provozovny výhodné mj. tím, že jsou zřizovány v objektech věznic a vazebních věznic, a tudíž není problém s dopravou odsouzených do práce, se zajištěním ostrahy apod. Hospodářská činnost je atraktivní zejména pro fyzické osoby a podnikatelské subjekty. Provozovny střediska hospodářské činnosti za ně přebírají organizaci práce a zajišťují s tím související další pracovně provozní činnosti. Dalším přínosem je skutečnost, že tyto provozovny nejsou dotovány z rozpočtových prostředků a splňují přísná ekonomická kritéria nezbytná pro zajištění hospodárnosti provozu. Většina provozoven střediska hospodářské činnosti nevyrábí produkty, ale zpracovává výrobky a materiál, který není ve vlastnictví provozovny a nebo poskytují pracovní sílu. Produkty Vězeňské služby vyrábí čtyři provozovny střediska hospodářské činnosti. Jedná se zejména o kovovýrobu, tiskařské služby a výrobu nábytku. Těmito výrobky se Vězeňská služba uplatňuje zejména ve státní správě. Nejvíce zakázek je zhotovováno pro Ministerstvo spravedlnosti, jednalo se např. o vybavení nábytkem Nejvyššího správního soudu Brno, několik krajských a okresních soudů po celé ČR. Nejvýznamnější zakázkou v objemu 37 miliónů Kč bylo vybavení Justičního areálu v Praze Na Míčánkách nábytkem. Výrobky zhotovované pro organizační složky státu se staly standardní součástí tržní ekonomiky a musí být proto konkurenceschopné jak z hlediska ceny, kvality, životnosti, užitných vlastností tak i designu. Perspektiva dalšího rozvoje této formy zaměstnávání odsouzených je žádoucí, protože organizování pracovní činnosti odsouzených formou hospodářské činnosti je 18

§ 5 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 93/2001 Sb. 23

pro smluvní partnery zajímavé a výhodné. Hospodářská činnost je finančním přínosem i pro samotnou věznici.

3.6.4.

Zaměstnávání u cizích subjektů

Zaměstnávání odsouzených pro cizí je možné jak uvnitř objektů věznic a vazebních věznic, kdy cizí subjekt hradí nájemné z prostor, které využívá k zaměstnávání odsouzených, tak i na vnějších pracovištích. Odsouzení jsou na základě smluvních vztahů mezi věznicí a fyzickou nebo právnickou osobou „propůjčováni“ na pracoviště jednotlivých podnikatelských subjektů. Tyto provozy zajišťuje v plné míře sám subjekt. Za práci odsouzených Vězeňská služba fakturuje cizím subjektům mzdové náklady, náklady na sociální a zdravotní pojištění a také finanční přirážku, která je příjmem státního rozpočtu. Pracovní síla je pro cizí subjekty velice zajímavá hned z několika důvodů. Odměna za vykonanou práci je nižší než u stálých zaměstnanců zaměstnaných na základě pracovní smlouvy. Tyto subjekty také nemusí respektovat tzv. minimální mzdu. Podnikatel může operativně podle své potřeby snižovat a zvyšovat počty zaměstnaných odsouzených, aniž by byl nucen dodržovat výpovědní lhůty a odstupné. Odsouzení nečerpají dovolenou, a pokud onemocní, je odsouzený dle možností věznice nahrazen jiným pracujícím odsouzeným. Pokud zaměstnavatel nemá zakázky pro výrobu, odsouzení nepracují a nenáleží jim v tomto období žádná odměna za práci vzhledem k tomu, že odsouzený je odměňován pouze za vykonanou práci. Podnikatel neproplácí prostoje, ani ty jím zaviněné. Odsouzení také nemají nárok na příplatky za práci o sobotách a nedělích. Vězeňská služba zajišťuje odsouzeným zdravotní péči a 24

cizím subjektům proplácí stravu, pokud je na pracovišti odsouzeným poskytována. Nevýhodou pro cizí subjekty je nižší kvalifikace odsouzených, ztráta pracovní síly při vyhlášení amnestie prezidenta republiky (například v roce 1990 po zvolení Václava Havla prezidentem republiky), dopravu na pracoviště a zpět do věznice zajišťuje cizí subjekt na vlastní náklady. Cizí subjekty nesou plnou odpovědnost za pracovní úrazy odsouzených, jsou povinny uhradit na základě žádosti odsouzeného ušlý výdělek a bolestné.19 Tyto žádosti zpravidla vyřizuje za odsouzené z vlastní iniciativy příslušná věznice. Podnikatelské subjekty se v současné době zajímají zejména o možnost pracovního umístění odsouzených na svých pracovištích mimo areály věznic. Přes tento rostoucí zájem je však složité tuto spolupráci rozšiřovat, protože klesá počet odsouzených, kterým může být na základě stanovených kriterií umožněn volný pohyb při plnění pracovních úkolů mimo věznici, případně je zařadit na nestřežená pracoviště mimo areál věznice. V dnešních podmínkách se u cizích podnikatelských subjektů jedná zejména o práci manuálně méně náročnou, jako jsou kompletace výrobků, balení propagačních materiálů, lepení obálek, výroba jednoduchých výrobků z oblasti sklářství nebo strojírenství. K práci u podnikatelského subjektu musí dát odsouzený v souladu se zákonem o výkonu trestu písemný souhlas.

19

vyhláška č. 440/2001 Sb., z.č. 262/2006 Sb., 25

3.6.5.

Ekonomický přínos zaměstnávání pro Vězeňskou službu

Největší ekonomický přínos pro jednotlivé věznice má provozování hospodářské činnosti. Tady jednotlivé provozovny hospodářské činnosti vytvářejí zisk, který po přerozdělení zůstává ve věznici k vlastnímu využití. Z těchto získaných prostředků mohou jednotlivé věznice financovat pořízení těch potřeb, na které z rozpočtu věznice nezbývá. Dále se tyto prostředky ze zisku mohou použít na rozvoj hospodářské činnosti. Ze zaměstnávání u cizích subjektů nevzniká zisk, pouze věznice odvádí do státního rozpočtu finanční přirážku, kterou fakturují cizím subjektům. Naopak největší finanční zátěž pro jednotlivé věznice je zaměstnávání odsouzených ve vnitřní režii, kde jsou veškeré náklady hrazeny ze státního rozpočtu. Na druhou stranu by náklady na zajištění těchto činností civilními zaměstnanci byly několikanásobně vyšší. Jedná se zejména o obsazování pozic kuchařů, elektrikářů, automechaniků, truhlářů apod. Na druhou stranu má zaměstnávání vězňů velký význam z hlediska úhrady jejich závazků. Pracovní odměna odsouzeného se považuje za příjem ze závislé činnosti. Z této odměny se po srážce pojistného na sociální zabezpečení, srážce na zdravotní pojištění a zálohy na daň provedou i další srážky jednak k úhradě výživného na nezaopatřené děti a jednak na úhradu nákladů výkonu trestu. Rozsah a pořadí dalších srážek z pracovní odměny odsouzeného je stanoveno vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměn těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů. Pro posílení oblasti zaměstnávání vězněných osob v České republice je nezbytné vytvořit systémové předpoklady, jako jsou: výstavba nových nebo rekonstrukce stávajících výrobních objektů uvnitř věznic a pořízení, obnova a rozšíření výrobních technologií. Tak lze rozšířit podmínky pro zaměstnávání vězněných osob uvnitř areálů věznic a současně posílit objem výroby zboží dodávané organizačním složkám státu.

26

3.7.

Zařazování odsouzených do práce

V souladu se zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, má odsouzený povinnost pracovat, pokud byl zařazen do práce a je k práci zdravotně způsobilý. Věznice je povinna při zařazování odsouzených do práce přihlížet jednak k jejich zdravotní způsobilosti a dále také k jejich odborným znalostem a dovednostem. K zaměstnávání u cizího subjektu, jehož zřizovatelem nebo většinovým vlastníkem není stát, je dle zákona zapotřebí souhlasu odsouzeného. Pokud odsouzený nesouhlasí se zařazením do práce u cizího subjektu, nelze toto považovat za odmítnutí práce. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody vymezuje práce, které odsouzení nesmí vykonávat. Je zakázáno školit a zařazovat odsouzené k výkonu prací s výbušninami. Jestliže odsouzený při práci přichází do styku s omamnými a psychotropními látkami nebo jedy anebo s jinými látkami, které mohou vyvolat újmy na zdraví nebo škody na majetku, je třeba nad ním zajistit zvýšenou kontrolu. Zákaz některých prací pro odsouzené ženy a mladistvé je stanoven právními předpisy.20

3.7.1.

Výběr a zařazování odsouzených a obviněných k plnění pracovních úkolů

Tento výběr a zařazování je realizován podle nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 40/2006, o výběru a zařazování odsouzených a obviněných na pracoviště. Nařízení dává jasná kriteria pro zařazování odsouzených a obviněných do práce, výběr a posuzování pracovišť, zajišťování potřebného zaškolení, péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, rozdělování odsouzených a obviněných do pracovních skupin, navrhování rozvržení pracovní doby, její úpravy, práce přesčas. V každé organizační jednotce je na základě tohoto nařízení zřízena odborná komise, která se zejména zabývá výběrem a zařazováním odsouzených a obviněných na pracoviště. Jejími členy jsou: 1.zástupce ředitele věznice, vedoucí oddělení výkonu a vazby, vedoucí oddělení vězeňské stráže, vedoucí oddělení prevence a stížností, vedoucí oddělení správního nebo jím pověřený zaměstnanec, vedoucí oddělení nebo referátu zaměstnávání, speciální pedagog, psycholog, sociální pracovník a vychovatel. Komise vyhotovuje „Návrh na zařazení odsouzeného (obviněného)“.21 Tento tiskopis je 20 21

zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce Příloha č. 3 – vzor „Návrhu“ 27

víceúčelový, lze jej použít pro více druhů rozhodnutí. V konečné fázi dává tato odborná komise doporučení řediteli věznice a ten rozhodne. Odborná komise se skládá z různých odborníků a to zejména z důvodu, že kritérií pro posuzování je celá řada. Je posuzována bezpečnost pracoviště, profesní způsobilost odsouzeného, případně obviněného, zdravotní klasifikace, pracovní podmínky a sociální potřebnost, typ věznice, ve které je odsouzený zařazen, nebezpečnost odsouzeného s ohledem na druh a charakter pracoviště. Na základě kladného stanoviska odborné komise ředitel věznice rozhodne a vydá „Rozhodnutí o pracovním zařazení odsouzeného, respektive obviněného“. Odsouzení mohou být podle tohoto nařízení zařazeni k výkonu práce na střežená pracoviště a nestřežená pracoviště. Střežené pracoviště je charakterizováno použitím stavebně technických prostředků k zabránění útěku a přítomností ozbrojené stráže. Nestřeženým pracovištěm se rozumí místo výkonu práce, kde nejsou používány technické prostředky a ani ozbrojená stráž.

3.7.2.

Odměňování odsouzených

Odsouzeným přísluší odměna podle vykonané práce. Výše odměny a podmínky pro její poskytování jsou stanoveny nařízením vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody a dále dle nařízení generálního ředitele č.

48/2000, o odměňování

odsouzených osob zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. Pracovní odměna odsouzeného je souhrnem základní složky odměny, odměny za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, příplatku za práci v noci, příplatku za řízení určité pracovní skupiny nebo úseku práce, příplatku za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a ohodnocení pracovního výkonu. Základní složka odměny je diferencována do tří skupin. Odsouzenému je přiznána odměna v I. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon není potřebná odborná kvalifikace, ve II. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon je potřebné vyučení v oboru nebo jiná odborná kvalifikace a ve III. skupině, jedná-li se o samostatný výkon zvláště náročných a specializovaných prací vyžadujících zpravidla vyšší než úplné střední nebo vyšší než úplné střední odborné vzdělání. V I. skupině je to 4.500,-Kč, ve II. skupině 6.750,-Kč a ve skupině třetí 9.000,-Kč (měsíčně).

28

Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin se výše základní složky odměny úměrně upraví podle délky týdenní pracovní doby. Odsouzenému, který neodpracuje v měsíci všechny pracovní směny, přísluší základní složka odměny ve výši odpovídající odpracované době.

4. Některé úvahy právní úpravy zaměstnávání vězněných osob de lege ferenda V této části bych se chtěla zabývat některými úvahami nad případnými změnami, které by vedly k jednoduššímu průběhu zařazování odsouzených do práce, ale i úvahami nad ekonomickou stránkou zaměstnávání odsouzených. Snahy všech zainteresovaných by měly vést ke zkvalitňování vnitřních předpisů, zejména jejich přizpůsobení potřebám každodenní praxe. Zejména se jedná o nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 40/2006, o výběru a zařazování odsouzených a obviněných na pracoviště. V tomto nařízení je stanoveno, že zařazovací komise projednává a navrhuje řediteli věznice zařazení odsouzeného na právě jedno konkrétní pracoviště. Z tohoto důvodu nelze odsouzeného přeřadit v případě potřeby na jiné pracoviště. Tím vzniká dlouhodobý proces vyřazování z jednoho pracoviště a proces zařazování na pracoviště druhé. Vězeň je hodnocen a posuzován komisí pro jedno pracoviště a je-li z něj vyřazen včetně důvodů, které s jeho osobou vůbec nemusí souviset (např. dočasný útlum pracoviště, jeho úplné skončení apod.), musí být komisí opětovně (a v některých případech i několikrát za dobu jeho pobytu ve výkonu trestu či vazby) hodnocen a posuzován. Komise, protože je složena z pracovníků různých oddělení (referátů) a specializací, nepracuje permanentně, ale schází se dle plánu 1x týdně. Tím bohužel dochází k tomu, že vězeň, který by mohl pracovat, čeká poměrně dlouhou dobu na další projednání v komisi a na opětovné zařazení do práce. Jako možná cesta k řešení tohoto problému se jeví přepracovat kategorizaci pracovišť a zformovat je do určitých skupin se stejnými či obdobnými požadavky kladenými na zařazené vězně a pro tyto skupiny pracovišť vězně schvalovat. Vězeň schválený pro určitou skupinu pracovišť by mohl být operativněji (bez dalšího projednávání a schvalování) přeřazován v rámci této skupiny, a tím by odpadlo již zmíněné čekání na administrativní úkony a zvýšila by se tím jeho využitelnost. V neposlední řadě by tato úprava měla kladný ekonomický efekt nejen pro vězně samotného, ale i pro další subjekty, které jsou na jeho pracovní odměnu 29

„navázáni“ (stát reprezentovaný Vězeňskou službou České republiky v oblasti nákladů výkonu trestu, rodina v oblasti výživného, věřitelé a poškození – úhrada pohledávek atd.). Dalším faktorem, který by ovlivnil výši zaměstnanosti je skutečnost, že zatímco odsouzený, který nepracuje ve výkonu trestu odnětí svobody, nemusí hradit náklady spojené s jeho pobytem ve výkonu trestu, tak odsouzený, který pracuje, což je často jeho svobodné rozhodnutí, je za tento svůj pozitivní postoj ještě potrestán tím, že musí splácet náklady výkonu trestu, právě na rozdíl od odsouzeného, který nepracuje a k práci má v zásadě negativní postoj. Co se týká ekonomické stránky zaměstnávání vězněných osob, určitým řešením by byla zpět decentralizace zejména v oblasti hospodářské činnosti. V letech 1993 až 1997 měla každá organizační jednotka své identifikační číslo a z tohoto důvodu v podstatě hospodařila sama za sebe, svůj zisk ponechávala v organizační jednotce a v oblasti daňové spadalo středisko hospodářské činnosti pod místně příslušný Finanční úřad. V roce 1997 bylo všem organizačním jednotkám přiděleno stejné identifikační číslo a provozovny hospodářské činnosti byly sloučeny pod středisko hospodářské činnosti, staly se tak účetně i daňově nesamostatné. Pokud by se v budoucnosti staly provozovny hospodářské činnosti opět samostatnými s vlastním identifikačním číslem, staly by se účetně i daňově samostatnými podnikatelskými subjekty. Organizační jednotky by tak mohly opět samostatně rozhodovat o použití zisku, celý rozhodovací proces by se zjednodušil a zrychlil. Určitou motivací pro organizační jednotky by mohla být i úprava v oblasti daňové povinnosti, a to například osvobozením provozoven hospodářské činnosti od daňové povinnosti v případě zaměstnávání vězněných osob. Tato možná daňová úleva by se pozitivně projevila i tím, že by Vězeňská služba České republiky byla jako smluvní partner pro cizí subjekty zajímavější. Dále by takto získané finanční prostředky mohly být předpisy účelově vázané na rozvoj zaměstnanosti odsouzených, tzn., že by mohly být směřovány pouze do dalšího rozvoje zaměstnávání.

30

5. Rozbor problematiky zaměstnávání ve Vazební věznici Liberec 5.1. Historie Vazební věznice Liberec Vazební věznice se nachází nedaleko historického centra města Liberce a spolu s moderním justičním palácem a státními zastupitelstvími tvoří ucelený komplex poskytující zázemí všemu, co s výkonem spravedlnosti souvisí. Budova věznice a soudu byla postavena jako ucelený komplex podle plánu vrchního stavebního rady Johanna Kaura v toskánském slohu v roce 1877, tedy v období, kdy Liberec prožíval díky textilní výrobě nebývalý rozvoj. Svojí rozlohou se řadí mezi nejrozsáhlejší cihlové stavby na území města Liberce. Část budovy slouží jako věznice nepřetržitě již od svého založení s výjimkou let 1958 - 1966, kdy byl v objektu umístěn státní archiv. V jejím druhém křídle byly v minulosti umístěny místnosti okresního soudu a pobočky krajského soudu. 22

5.2.

Přeměna Vazební věznice Liberec

Roku 1992 byla zpracována koncepce rozvoje věznice na dalších deset let, zahrnující již rozšíření o prostory využívané soudem s výhledem na celkovou modernizaci zázemí jak pro vězněné, tak pro zaměstnance Vězeňské služby ČR v rámci Evropských vězeňských pravidel. Právě jim totiž stávající dispozice více než stoletého komplexu nevyhovovala. Uspořádání cel bylo nevhodné jak kapacitně, tak rozmístěním, podobné to bylo i s tzv. obslužným zázemím pro personál. S výstavbou nového justičního areálu, zahájenou v červenci 1999, vznikl projekt na využití bývalé části soudní budovy pro potřeby věznice. Rekonstrukce byla zahájena po zprovoznění nového justičního paláce v roce 2001 a její základní část dokončena v červenci 2004. Tato výstavba přinesla především zvýšení ubytovací kapacity pro odsouzené, včetně dodržení minimální 4m2 podlahové plochy na osobu. Z původních 197 ubytovacích míst se ubytovací kapacita zvýšila celkem pro 376 osob. Po rekonstrukci budovy přibyla pouze 3 lůžka pro výkon vazby 22

www.vscr.cz/vazebni_věznice_liberec 31

na celkových 168. Navýšení míst došlo především pro odsouzené, z původních 32 lůžek na 243 míst. Rekonstrukce nové části věznice si vyžádala náklad více než 93,5 milionů korun. Plánovaná reprofilace z vazební věznice na věznici pro odsouzené byla realizována nákladem 11 mil. Kč včetně komplexní vybavenosti ubytovacích cel, výstupního oddělení, prostředků pro realizaci volnočasových aktivit, sportovního nářadí a stavebních úprav administrativní části budovy. Neinvestiční výdaje na vybavení nových kanceláří byly ve výši téměř 1,9 milionu. Tyto náklady umožnily postupně změnit stavbu věznice na jednu z nejmodernějších věznic, splňující všechny nároky pro moderní evropské penologické zařízení. Podařilo se vybudovat zázemí určené k realizaci volnočasových aktivit, ať už jsou to nové kulturní místnosti, terapeutická místnost, posilovna, tělocvična, dílny pro modelářský a keramický kroužek, počítačová učebna, pracovní dílny, knihovna a kaple pro věřící vězně. Nedílnou součástí reprofilace byla modernizace všech bezpečnostních systémů v areálu věznice, byl vybudován rozsáhlý monitorovací systém disponující cca 90 kamerami, které zabezpečují nepřetržitý přehled o bezpečnostní situaci v celé věznici o aktuálním pohybu kteréhokoliv ze zaměstnanců nebo vězňů, včetně nejmodernější bezdrátové signalizace v areálu věznice. Téměř každý pohyb ve věznici je registrován a umožňuje zpětnou kontrolu. Slavnostní otevření nové části věznice bylo uskutečněno dne 28.července 2004.

5.3.

Současnost Vazební věznice Liberec

Dnes je vazební věznice moderním zařízením sloužícím jak pro výkon vazby, tak pro výkon trestu odnětí svobody. Provoz věznice zajišťují jednotlivá oddělení (ekonomické, oddělení logistiky, personální, zdravotní středisko a oddělení správní). Na zajišťování vnitřní a vnější bezpečnosti se podílí zejména oddělení vězeňské a justiční stráže, které rovněž zajišťuje eskorty všeho druhu. V posledních letech dochází ke stabilizaci počtu eskort jak k soudům, tak i do zdravotnických zařízení. Větší výkyvy nezaznamenává ani počet přepravovaných vězněných osob v souvislosti s mezikrajovými eskortami. Vzhledem k poloze věznice, která se nachází v bezprostřední blízkosti centra města Liberce, je otázka bezpečnosti jednou z klíčových. Systém moderních bezpečnostních prvků zajišťuje maximální bezpečnost uvnitř i vně objektu věznice. Mechanické 32

překážky v kombinaci s elektronickým a monitorovacím systémem, detekční rámy a rentgenové zařízení minimalizují bezpečnostní rizika. Podíl na bezpečnosti uvnitř věznice má rovněž oddělení výkonu vazby a trestu, které se zároveň podílí na organizování činností obviněných a odsouzených. Náročnost dnešní doby přináší i nárůst trestných činů páchaných narušenými osobami, které vyžadují specifický přístup. I vazební věznice dokázala zachytit tento narůstající trend a vybudovala specializované oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování, kteří jsou zařazeni do věznice s dozorem. V měsíci listopadu 2008 bylo toto oddělení uvedeno do provozu. Kapacita vazební věznice se navýšila na 372 míst při 4m2 na osobu. Jedná se o 123 míst pro obviněné a 249 míst pro odsouzené. Kapacita byla ke dni 31.1.2010 využita na 100%, přičemž u obviněných na 86,99% a u odsouzených na 106,43%. Současný trend klade důraz nejen na kvalitu ubytování, ale zvyšují se i nároky na kvalifikaci zaměstnanců. Dnes již prakticky není možné zaměstnat nikoho, kdo nesplňuje minimálně úplné střední vzdělání. Ve vazební věznici pracuje k celkem 246 zaměstnanců, přičemž 73,98% tvoří příslušníci a 26,02% občanští zaměstnanci. Z celkového počtu 182 příslušníků dosahuje 4,4% příslušníků bakalářského vzdělání a 2,2% příslušníků magisterského vzdělání. Z celkového počtu 64 občanských zaměstnanců dosahuje 18,75% bakalářského vzdělání a 26,56% magisterského vzdělání. Práce s obviněnými a odsouzenými je psychicky velmi náročná a proto je dnes, více než kdy jindy, kladen velký důraz na výchovu a celoživotní vzdělávání vězeňského personálu. Ve výčtu studijních aktivit nelze skončit pouze doplňováním vzdělání. Nezbytnou nutností se stává účast na různých odborných kurzech pořádaných zejména Institutem vzdělávání VS ČR ve Stráži pod Ralskem. Jak již bylo zmíněno, součástí vazební věznice je také výkon trestu. I zde se tým odborníků stará o vytvoření podmínek, které usnadňují návrat odsouzených do běžného občanského života. Podstatnou složkou práce s odsouzenými je i jejich zaměstnávání. V rámci již zmíněné rekonstrukce, byla vytvořena pracoviště uvnitř objektu věznice, kde je v současné době zaměstnáno zhruba 40 odsouzených. Další desítky odsouzených pracují na vnějších nestřežených pracovištích nebo na pracovištích s volným pohybem. Ve vnitřním provozu věznice je zaměstnáno zhruba 30 odsouzených. Průměrná zaměstnanost odsouzených se pohybuje okolo 70%. Zájem firem o zaměstnávání odsouzených neustále narůstá. 33

Zaměstnanci vazební věznice realizují i další typy speciálních výchovných postupů, z nichž mezi nejoblíbenější patří zejména extramurální aktivity, tj. mimo objekt věznice. Odsouzení spolu s vychovateli, speciálními pedagogy nebo psychology navštěvují zejména kulturní akce, avšak výjimkou nejsou ani sportovní utkání, návštěva bazénu, ZOO nebo botanické zahrady. Také opuštění věznice v souvislosti s návštěvou nebo přerušení trestu má jistě velmi kladný motivační efekt a zároveň pomáhá udržovat odsouzeným sociální vazby s rodinami a blízkými. Do programu zacházení musíme zařadit též vzdělávací, speciální výchovné a zájmové aktivity. Ve vzdělávacím programu zacházení je kromě výuky cizího jazyka zahrnut i kurz přírodních a historických

zajímavostí.

V oblasti

speciální

výchovné

aktivity

se

zejména

psychologové zaměřují na individuální terapii dle potřeb a aktuálních stavů odsouzených. V oblibě nezůstávají stranou ani zájmové aktivity a to zejména práce v keramické dílně, sportovní aktivity, kondiční cvičení a práce na PC. Aktualizaci programů zacházení provádějí speciální pedagogové nejen s ohledem na závěry jednotlivých vyhodnocení programů, ale též s přihlédnutím k aktuálním změnám potřeb odsouzeného. 23

5.4.

Formy zaměstnávání ve Vazební věznici Liberec

Vazební věznice využívá vyjma zaměstnávání odsouzených v ostatní režii všech forem zaměstnávání. Jedná se o zařazení odsouzených do vnitřního provozu, zaměstnávání u cizích subjektů a zaměstnávání ve středisku hospodářské činnosti nebo jsou zaměstnáváni jinými formami, např. v terapeutickém programu specializovaného oddělení pro odsouzené v typu věznice s dozorem s poruchou duševní a poruchami chování, nebo při pracích pro zajištění běžného provozu věznice (tj. bez nároku na odměnu za provedenou práci). V současné době má i naše Vazební věznice problém se zaměstnáváním odsouzených. V našem regionu je podle zprávy o nezaměstnanosti a volných pracovních místech, kterou vydal Liberecký kraj, ke dni 28.2.2010 11,6% nezaměstnaných. Před rokem činila nezaměstnanost 9,1 %. Na jedno volné místo nyní připadá 27,1 uchazeče o 23

www.vscr.cz/vazebni_věznice_liberec 34

zaměstnání, což je nejvíce v historii kraje. I měsíc únor 2010 přinesl našemu regionu hromadné propouštění, jednalo se celkem o 208 zaměstnanců, z nichž mnozí přijdou do evidence nezaměstnaných za několik málo měsíců. Z výše uvedených údajů je zřejmé, jak obtížné je zajistit práci pro odsouzené. Při hledání nových pracovních příležitostí se setkáváme i s tím, že firmy mají špatné zkušenosti se zaměstnáváním vězněných osob a i přes výhody zaměstnávání odsouzených, které jsem již popsala v předcházejících částech mé práce, je málo firem, které tuto nabídku využijí. Dalším faktorem ovlivňujícím nabídku práce je příliv zahraničních pracovníků, stagnace rozvoje středních a drobných podnikatelů, fluktuace pracovně zařazených odsouzených (podmínečné propuštění, přemístění, zařazení do věznic mírnějšího typu, eskorty atd. Volné pracovní pozice pro odsouzené se zainteresovaní pracovníci věznice snaží získat prostřednictvím inzerátů na Úřadech práce v našem regionu, oslovováním firem prostřednictvím e-mailu a osobním kontaktem se zástupci podnikatelských subjektů.

5.4.1.

Vnitřní režie

Vnitřní režie zabezpečuje chod vězeňské kuchyně, kuchyně závodní (zabezpečuje stravování pro zaměstnance), údržbu, dále odsouzení pracují ve skladu intendantu a jeden odsouzený jako holič. Průměrně bylo v roce 2009 zařazeno na úseku vnitřní režie 41,06 odsouzených, což představovalo částku vyplacenou na odměně za práci ve výši 2.030 mil. Kč. Průměrná mzda představovala v roce 2009 částku ve výši 4.119,-- Kč. Odsouzení na úseku údržby jsou velice často využíváni pro různé činnosti, které by jinak musela věznice hradit ze svého rozpočtu, tj. za dodavatelsky prováděné práce. V tomto případě věznice nakupuje pouze materiál a práci provedou odsouzení. V roce 2008 a 2009 se jednalo například o rekonstrukci šaten a koupelen pro příslušníky Vazební věznice Liberec, o rekonstrukci sociálních zařízení v administrativní budově, malování cel a chodeb, pokládání dlažby v prostorách věznice apod.. Tímto způsobem se ve velké míře ušetří finanční prostředky, které je možno využít na jiné účely ve prospěch věznice. Odsouzení z vnitřní režie se velice často podílí na odklízení sněhu a v letních měsících na úklidu a úpravě okolí věznice.

35

5.4.2.

Středisko hospodářské činnosti

Středisko hospodářské činnosti Vězeňské služby ČR funguje jako celek, s rozdělením na jednotlivé provozovny hospodářské činnosti zřizované v dislokaci jednotlivých věznic a vazebních věznic. Středisko hospodářské činnosti má ve Vazební věznici Liberec velice dlouhou tradici. Již dne 23.7.1993 byla zahájena činnost tohoto střediska. Velkým dodavatelem pracovních příležitostí byla Firma Bílý – výroba obalů na videokazety. Středisko hospodářské činnosti mělo vždy velký význam pro hospodaření věznice. Jeho zisky sice za posledních deset let dosahovaly různé výše, ale vždy byly tyto finanční prostředky použity buď na rozvoj hospodářské činnosti nebo pro rozvoj věznice (tj. tak, jak stanoví NGŘ č. 25/2002, o podmínkách provozování hospodářské činnosti a zřizování provozoven hospodářského střediska ve Vězeňské službě České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Z těchto prostředků byly v počátku Střediska hospodářské činnosti nakoupeny počítače, manipulační vozík, finanční prostředky byly použity na vylepšení pracovních podmínek odsouzených v prostorách určených k výrobní činnosti střediska, dále na vylepšení pracovních podmínek zaměstnanců Vazební věznice Liberec – rekonstrukce sociálních zařízení apod. Je třeba říci, že výsledky Střediska hospodářské činnosti jsou důležitým ekonomickým ukazatelem pro hospodaření Vazební věznice Liberec. Vzhledem k hospodářské krizi a k vysoké míře nezaměstnanosti v našem regionu v uplynulém roce došlo i k poklesu výrobní činnosti ve Středisku hospodářské činnosti, což se projevilo v dosaženém zisku. Ten byl pouze ve výši 6.666,-- Kč, což bylo nejméně za posledních pět let. V roce 2009 byli odsouzení zařazeni na pracovišti firmy Lusia, Ilona Ackermanová, Desná v Jizerských horách. Veškeré práce probíhají v prostorách budovy Vazební věznice Liberec. Odsouzení brousí sklo, respektive pomocí strojního vybavení odstraňují kazy na dekorativním a užitkovém skle, určeném pro konečného zákazníka v SRN (vázy, sklenice, popelníky apod.). Průměrně bylo v roce 2009 v této provozovně zařazeno 10,17 odsouzených. Hlavním úkolem pro nadcházející období je získávat nové smluvní partnery pro Středisko hospodářské činnosti. 36

5.4.3.

Cizí subjekty

Vazební věznice Liberec měla v roce 2009 uzavřené smlouvy o zaměstnávání odsouzených se sedmi firmami: ELEKTROPOLI-GALVIA s.r.o., pracoviště Český Dub. Jedná se o externí pracoviště cca 15 km vzdálené od věznice. Odsouzení provádějí obsluhu linky pro zinkování odlitků pro automobilový průmysl a další pomocné práce v galvanizovně. Pracoviště je s nepřetržitým provozem. V roce 2009 bylo průměrně zařazeno na tomto pracovišti 15,45 odsouzených. TK SERVIS v Liberci Kateřinkách. Hlavní pracovní náplň odsouzených spočívá v apretaci hliníkových odlitků pro automobilový a elektrotechnický průmysl. Apretace se provádí ručně i strojově. Pracoviště je zařazeno do dvousměnného režimu. V roce 2009 bylo průměrně zařazeno na tomto pracovišti 10,60 odsouzených. AZOS CZ s.r.o., Chrastava. Hlavní pracovní náplň spočívá v obsluze odmašťovací linky a výrobě kovových palet pro firmu Peguform. Externí pracoviště je cca 9 km od věznice a pracuje na jednu směnu. V roce 2009 bylo průměrně zařazeno na tomto pracovišti 5,94 odsouzených. SLÉVÁRNA OSTAŠOV a.s., provozovna Liberec Ostašov. Jedná se o externí pracoviště v Liberci cca 5 km od věznice. Odsouzení provádějí apretaci na odlitcích ze šedé litiny, které jsou určeny pro železniční dopravu. V roce 2009 bylo průměrně zařazeno na tomto pracovišti 3,79 odsouzených. TOMOVY PARKY, spol. s r.o., Radvánovice. Externí pracoviště cca 33 km od věznice. Firma se zabývá výrobou vybavení pro dětská hřiště z akátového dřeva (prolézačky, houpačky, skluzavky apod.). Odsouzení se zabývají komplexní výrobou, tj. od přípravy dřeva, opracování dřeva a konečnou povrchovou úpravu (leštění, nátěry apod.). V roce 2009 bylo průměrně zařazeno na tomto pracovišti 3,14 odsouzených. LIGRANIT a.s., Liberec. Externí pracoviště se nachází 4 km od věznice. Odsouzení vykonávají pomocné práce v kamenolomu, odklízení suti, manipulaci s materiálem, třídění kamene. V roce 2009 bylo průměrně zařazeno na tomto pracovišti 1,73 odsouzených. KVS TRADING s.r.o, Liberec. Externí pracoviště je 3 km od věznice v průmyslové zóně. Odsouzení pracují na kompletaci reklamních předmětů. V roce 2009 bylo průměrně zařazeno na tomto pracovišti 3,08 odsouzených.

37

Všechny cizí subjekty, u kterých Vazební věznice Liberec zaměstnává odsouzené, si zabezpečují dopravu na pracoviště a zpět na vlastní náklady svým dopravcem. Všechna pracoviště, mimo fi KVS Trading, jsou pracoviště s volným pohybem odsouzených mimo věznici. Pracoviště KVS Trading je nestřežené pracoviště za přítomnosti dozorce z oddělení výkonu vazby a trestu Vazební věznice Liberec. Firmy zabezpečují odsouzeným stravování, které fakturují věznici. V současné době získala Vazební věznice Liberec nového obchodního partnera pro zaměstnávání odsouzených. Jedná se o nově vzniklou příspěvkovou organizaci Městské lesy Liberec. Firma ovšem v současné době požaduje zařazení do práce pouze dvou odsouzených. Jedná se zejména o úpravu zeleně a úklid veřejných prostranství v lesích a parcích v katastrálním území města Liberce. V poslední době se začíná projevovat hospodářská krize i v oblasti platební schopnosti jednotlivých firem. Dochází k opožděným platbám za práci odsouzených. To bohužel vede k výpovědím ze smluvních vztahů a tím pádem ke snížení zaměstnanosti odsouzených.

5.4.4.

Terapeutický program pro odsouzené

I tito odsouzení zařazení do tohoto programu se započítávají do pracovně zařazených odsouzených. V terapeutickém programu specializovaného oddělení pro odsouzené v typu věznice s dozorem s poruchou duševní a poruchami chování je momentálně zařazeno 16 odsouzených, kteří se účastní řízených aktivit v rozsahu nejméně 21 hodin týdně.

Posláním tohoto

oddělení

je

omezovat

a

snižovat

nebezpečnost a

pravděpodobnost recidivy u rizikových pachatelů trestné činnosti a přispívat ke zvyšování ochrany společnosti po jejich návratu do občanského života. Závěrem této kapitoly lze konstatovat, že i přes mnoho faktorů, které omezují zaměstnanost odsouzených, se ve Vazební věznici Liberec podařilo v roce 2009 dosáhnout 75%-ní zaměstnanosti.

38

5.4.5.

Výběr a zařazování odsouzených v podmínkách Vazební věznice Liberec

Obecně byla tato problematika popsána v kapitole v kapitole 3.7.1. věnované „Výběr a zařazování odsouzených a obviněných k plnění pracovních úkolů“. Na tomto místě bych se ráda zabývala otázkou konkrétního výběru ve Vazební věznici Liberec. Zařazovací komise se schází jedenkrát týdně. Výběr jednotlivých odsouzených provádí oddělení výkonu vazby a trestu. K návrhu na jejich zařazení je třeba vyjádření všech členů komise. V konečné fázi dává tato odborná komise doporučení řediteli věznice. Na základě kladného stanoviska odborné komise ředitel věznice rozhodne a vydá „Rozhodnutí o pracovním zařazení odsouzeného, respektive obviněného“. Na možnost zařazení odsouzeného do práce má vliv několik aspektů. Jedná se zejména o zdravotní stav odsouzených. Ten se stále zhoršuje a tato skutečnost omezuje jejich zařazení na konkrétní pracoviště. Z větší části se jedná o pracoviště fyzicky náročná a klesá možnost zařazenosti odsouzených. V případě Vazební věznice Liberec je to např. pracoviště firmy LIGRANIT, jedná se o práci v lomu a pracoviště ve Slévárně Liberec, v tomto případě se jedná o výrobu odlitků. Dalším negativem je kvalifikace odsouzených. V dnešní době nedosahují odsouzení zpravidla potřebné a požadované kvalifikace. Řada odsouzených se nikdy nezapojila do pracovního procesu a nemají základní potřebné návyky. Dalším omezujícím faktorem je zařazení odsouzených do jednotlivých typů věznice. Ve Vazební věznici Liberec bylo ke dni 28.2.2010 celkem 397 vězněných osob, z toho 125 obviněných a 272 odsouzených, z tohoto počtu 4 obviněné ženy a 4 odsouzené ženy. Z počtu 272 odsouzených je 232 kmenových, to jsou ti, kteří ve Vazební věznici vykonávají trest a 40 odsouzených je ve Vazební věznici Liberec umístěno dočasně, a to zejména z důvodu, že byli předvoláni k soudnímu jednání k jednomu ze soudů, které spadají do působnosti Vazební věznice Liberec. Jedná se o trestní senáty u Okresního soudu Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily, Česká Lípa, Mladá Boleslav a odvolací senát u pobočky Krajského soudu v Liberci. Tito odsouzení setrvají ve Vazební věznici Liberec pouze po nezbytně nutnou dobu a po soudních jednáních se vracejí mezikrajovou eskortou do kmenových věznic. Vzhledem ke krátkému pobytu ve Vazební věznici Liberec nejsou zařaditelní do práce. Z počtu 232 kmenových odsouzených je 180 zařazeno do typu věznice s dozorem a 52 do typu věznice s ostrahou. Možnost zaměstnávání odsouzených s dozorem je podstatně větší vzhledem 39

k tomu, že tito odsouzení mohou opouštět objekt věznice a pracovat u státních organizací nebo podnikatelských subjektů bez střežení. Zaměstnávání odsouzených s ostrahou je již problematičtější, je méně možností vyvážet odsouzené mimo objekt věznice. Tato pracoviště musí splňovat přísné podmínky z hlediska bezpečnosti a střežení. Sice Vazební věznice Liberec disponuje velkým počtem odsouzených, kteří by mohli opouštět věznici za účelem zaměstnání, ale objevují se zde další negativa, která činí překážky v zařazování odsouzených do práce. Jsou to zejména krátké tresty u odsouzených s dozorem. Ti velice často opouštějí brány věznice díky podmíněnému propuštění z výkonu trestu odnětí svobody už po uplynutí poloviny uděleného trestu. Tyto aspekty způsobují velkou fluktuaci a komplikují výrobní činnost spolupracujících subjektů. Z celkového počtu 180 odsouzených v dozoru bylo k 28.2.2010 pracovně zařazeno 99 odsouzených, z tohoto počtu 11 bez nároku na odměnu. Jsou to odsouzení, kteří vykonávají úklid ve vězeňské části Vazební věznice Liberec, zabezpečují úklid sněhu a škrábání brambor. Ze zbývajícího počtu 88 odsouzených je zařazeno 41 odsouzených ve vnitřním provozu věznice 37 odsouzených je zaměstnáno u tzv. cizích subjektů a k pracovní činnosti opouštějí každý den objekt věznice, 10 odsouzených je zařazeno ve středisku hospodářské činnosti. Počty odsouzených zařazených ve vnitřní režii (celkem 41 odsouzených) : -

úsek údržby 13 odsouzených

-

úklid správních budov 4 odsouzení

-

knihovník 1 odsouzený

-

kadeřník 1 odsouzený

-

vývařovna pro vězně a zaměstnance 19 odsouzených

-

intendanční sklad 3 odsouzení.

Z těchto odsouzených je 39 zařazeno v I. skupině odměňování se základní odměnou ve výši 4.500,--Kč, ve II. skupině jsou zařazeni 2 odsouzení se základní odměnou ve výši 6.750,--Kč. Průměrná odměna za měsíc únor 2010 činila ve vnitřní režii 4.357,--Kč. Počty odsouzených zařazených na pracovištích mimo Vazební věznici Liberec (celkem 37 odsouzených) : Galvia Český Dub – 16 TK servis Liberec - 13 Tomovy parky Radimovice – 7 40

Slévárna Ostašov – 1 Průměrná odměna odsouzených zařazených mimo objekt věznice u cizích subjektů činila za měsíc únor 2010 3.324,--Kč. Ve středisku hospodářské činnosti bylo v měsíci únoru 2010 zařazeno 10 odsouzených zařazených do typu věznice s ostrahou. Jejich průměrná odměna činila 4.524,--Kč.

6. Dopad zaměstnávání vězňů pro rodiny a celou společnost V této kapitole bych se chtěla zabývat rozúčtováním pracovní odměny odsouzených a jednotlivými druhy srážek prováděných na základě vyhlášky č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.

6.1.

Druhy srážek

Z odměny příslušející odsouzenému za vykonanou práci srazí a odvede vazební věznice pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob. Část odměny, včetně případné nemocenské, která zůstane po provedení těchto srážek, se dále označuje jako čistá odměna. Z čisté odměny odsouzeného provede věznice srážky - k úhradě výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, včetně příspěvku na úhradu nákladů při péči o dítě v ústavní nebo ochranné výchově, - k úhradě nákladů výkonu trestu a nákladů výkonu vazby, která mu předcházela, - na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy, - k úhradě jiných pohledávek vůči odsouzenému podle této vyhlášky. Úhrn srážek nesmí překročit 78 % čisté odměny odsouzeného. Zbytek čisté odměny rozdělí věznice na kapesné a úložné. V dalších podkapitolách jsou mimo obecných informací uvedeny též skutečné údaje týkající se odsouzených zařazených do práce ve Vazební věznici Liberec.

41

6.1.1.

Srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí

Na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí se použije 30 % čisté odměny a srážky k úhradě výživného se provádějí - na základě rozhodnutí soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z odměny odsouzeného a to ve výši stanovené tímto rozhodnutím - na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost hradit výživné nebo soudem schválené dohody o výši výživného a písemné žádosti odsouzeného o provádění srážek, a to do výše stanovené takovým rozhodnutím nebo dohodou - na žádost zařízení, kde je dítě umístěno v ústavní nebo ochranné výchově, a to do výše, kterou požaduje toto zařízení, pokud s prováděním srážek odsouzený vyjádřil písemně souhlas - na žádost odsouzeného nebo, pokud s tím odsouzený vyjádřil písemně souhlas, též na žádost osoby, která je příjemcem výživného. Pokud jsou srážky prováděny pouze k úhradě nařízeného výživného, srazí se na každé dítě částka ve výši soudem stanoveného výživného. Pokud by součet těchto srážek přesáhl 30 % čisté odměny, srazí se na každé dítě poměrná částka ve vztahu ke stanovené výši výživného. V ostatních případech se srazí na každé nezaopatřené dítě stejná částka. Je-li výkonem rozhodnutí vymáháno výživné nezaopatřených dětí vyšší než 30 % čisté odměny, posuzuje se neuhrazený rozdíl jako jiná pohledávka. Částka použitá na srážky výživného se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro další srážky a naopak nevyčerpaná částka k úhradě výživného nezaopatřených dětí se převádí k použití na srážky nákladů výkonu trestu odnětí svobody. Za měsíc únor 2010 byl objem hrubých mezd odsouzených ve výši 385.420,--Kč. Z této částky činila čistá odměna odsouzených (tj. mzda po úhradě sociálního pojištění, zdravotního pojištění a daně ze závislé činnosti) 343.268,-- Kč. Z této částky představovalo výživné nezaopatřených dětí částku 43.549,--Kč, tj. 12,69%. Výše výživného na jedno nezaopatřené dítě se pohybovala v měsíci únoru 2010 od 112,-- Kč do výše 1.420,--Kč. Rozdíly vznikají v závislosti na počtu nezaopatřených dětí a samozřejmě na výši pracovní odměny odsouzeného, jakož i na výši dalších pohledávek.

42

6.1.2.

Srážky k úhradě nákladů výkonu trestu

Na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, který odsouzený vykonává, se použije 32 % čisté odměny, nejvýše však 1 500 Kč za kalendářní měsíc. Nevyčerpaná částka k úhradě nákladů výkonu trestu se převádí k použití na další srážky, ale přednostně na výživné. Za měsíc únor 2010 byla z mezd odsouzených sražena ve prospěch úhrady nákladů výkonu restu částka ve výši 108.541,--Kč, tj. 31,62% z čisté odměny odsouzených.

6.1.3.

Další srážky prováděné na základě výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy

Z čisté odměny se použije 12 % na srážky k úhradě pohledávek vzniklých na základě - výkonu rozhodnutí nařízeného soudem, - výkonu rozhodnutí nařízeného orgánem státní správy, nejde-li o srážky k výkonu rozhodnutí podle, - nařízeného výkonu rozhodnutí ředitele věznice např. náklady výkonu vazby, zvýšené náklady zdravotní péče podle § 28 odst. 2 písm. k), z.č.169/1999 Sb., zvýšené náklady střežení, náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení podle § 36, z.č.169/1999 Sb., o uložení povinnosti náhrady škody podle § 38, z.č.169/1999 Sb. Částka použitá na srážky se opět zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro jiné srážky a nevyčerpaná částka se převádí k použití na jiné srážky. Pořadí srážek k úhradě pohledávek se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohoda, popřípadě dnem uzavření dohody, jde-li o dohodu mezi věznicí a odsouzeným. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a nestačí-li srážka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Pořadí, které pohledávka získala u předcházejícího plátce mzdy, zůstává ve věznici zachováno.

6.1.4.

Ostatní srážky

Z čisté odměny se použijí 4 % na srážky k úhradě - částek propadajících státu v důsledku vykonatelného rozhodnutí o uložení peněžitého trestu (pokuty), jakož i náhrady uložené odsouzenému vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů 43

- přeplatků na dávkách nemocenského a důchodového pojištění, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí neprávem přijaté částky dávek státní sociální podpory a sociální péče, pokud je odsouzený povinen je vrátit - částky pojistného na všeobecné zdravotní pojištění při neomluvené nepřítomnosti odsouzeného v zaměstnání, které plátce odměny za odsouzeného za tuto dobu uhradil - pohledávek zajištěných dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů - částek na základě dohody o srážkách z odměny odsouzeného uzavřené mezi odsouzeným a věznicí. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Částka použitá na srážky se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro jiné srážky a nevyčerpaná částka se převádí k použití na jiné srážky. Na srážky uvedené v bodě 6.1.3. a 6.1.4. - ostatní druhy srážek – bylo v měsíci únoru 2010 sraženo z čisté odměny odsouzených celkem 78.268,-- Kč.

6.1.5.

Kapesné

Na kapesné se použije 20 % čisté odměny. Odmítne-li odsouzený v průběhu kalendářního měsíce bez závažného důvodu pracovat, kapesné mu nenáleží. Vzniklé kapesné se převede k použití na srážky, tzn. 20% z čisté odměny, které by byly použity na kapesné, se použije na pohledávky. Pokud odsouzený nemá v evidenci pohledávky, převede se tato částka na úložné. Odsouzenému, který odmítl pracovat, se vyměří úhrada nákladů výkonu trestu ve výši 50,--Kč za den. Kapesné je jediná finanční částka z pracovní odměny, kterou může odsouzený libovolně použít (např. na nákup kuřiva, pochutin v kantýně atd.) V měsíci únoru 2010 byla použita z pracovní odměny odsouzených na kapesné částka ve výši 68.562,-- Kč. O použití této částky mohou odsouzení svobodně rozhodnout, jakým způsobem ji využijí. Buď ji mohou použít k nákupům během měsíce v ústavní kantýně, nebo je mohou také využít při volných vycházkách a různých aktivitách mimo objekt Vazební věznice Liberec. Vězni často navštěvují kulturní a společenské akce, sportovní utkání, navštěvují divadlo, kino, zoologickou zahradu apod.

44

6.1.6.

Úložné

Na úložné se použijí 2 % čisté odměny. Úložné se zvyšuje o nevyčerpané částky určené pro ostatní srážky. Z úložného nad 2 000,-- Kč se na základě rozhodnutí ředitele věznice uhradí i náhrada nákladů výkonu trestu, pokud nebude tato pohledávka uhrazena srážkami z odměny odsouzeného. Odsouzený může použít část úložného přesahující částku 2 000,-- Kč k úhradě zdravotní péče včetně léčivých přípravků doporučených lékařem, výživného osobám, kterým je povinen výživné poskytovat, k podpoře své rodiny a k plnění svých závazků. Tuto část úložného může odsouzený odesílat také svým příbuzným a jiným osobám blízkým a osobám, které jej ve VTOS pravidelně navštěvují, případně použít k nákupu potravin a věcí osobní potřeby, nebo ji věnovat na dobročinné účely. Z úložného se dále sráží částka na naplnění tzv. cestovného, což jsou peníze, které budou odsouzenému vyplaceny při propuštění z VTOS. Výše této částky vychází z nákladů, které bude odsouzený potřebovat, aby se dopravil z věznice do místa, kde se bude po propuštění nacházet a stravného na jeden den. Pokud odsouzený takovéto finanční prostředky nemá na kontě, je mu věznice povinna, poskytnou příspěvek při propuštění. Tento příspěvek je hrazen ze státního rozpočtu. Z rozúčtování pracovních odměn za měsíc únor 2010 byla použita na úložné částka ve výši 40.764,-- Kč.

6.1.7.

Srážky z jiných prostředků, než z pracovní odměny

V případě, že jsou odsouzenému do věznice zaslány finanční prostředky (důchod, dar od blízkých osob, platby z doby před VTOS atd.), je ½ této částky odsouzenému poskytnuta k libovolnému použití a druhá polovina se použije na úhradu pohledávek dle výše uvedeného pořadí (vyjma nákladů VTOS-pokud nepracuje). Takto se postupuje, dokud nejsou všechny pohledávky uspokojeny. Odsouzený musí souhlasit s přijetím takto zaslaných peněz.

45

6.1.8.

Sociální kapesné

Sociální kapesné není sice srážkou z odměny odsouzeného, ale je třeba se o něm zmínit. Předpokladem pro přiznání sociálního kapesného, které je nákladem státního rozpočtu, je skutečnost, že odsouzenému nebyly během kalendářního měsíce připsány na konto žádné finanční prostředky. Pokud pracovní odměna odsouzeného za příslušný měsíc nedosahuje 100,-- Kč, provede se doplatek sociálního kapesného ve výši příslušného rozdílu. V měsíci únoru 2010 bylo ze státního rozpočtu vyplaceno na sociálním kapesném celkem 10.676,-- Kč. Toto kapesné bylo vyplaceno celkem 78 odsouzeným, to je těm, kteří v měsíci únoru 2010 nebyli pracovně zařazeni a neměli žádný příjem na konto. Například v roce 2009 byla z rozpočtu Vazební věznice Liberec vyčerpána na sociální kapesné celková částka ve výši 130.413,-- Kč.

6.1.9.

Deponace

Nedílnou součástí srážek jsou také deponované částky ve prospěch jednotlivých pohledávek. Jedná se o pohledávky, které jsou zaevidované, ale dosud nenabyly právní moci. Tyto částky se deponují a po obdržení vyrozumění ve věci výkonu rozhodnutí o nabytí právní moci se takto deponované částky odesílají oprávněným. Například z pracovních odměn za únor 2010 bylo takto deponováno celkem 9.601,--Kč.

6.2.

Rekapitulace mezd odsouzených za měsíc únor 2010 Počet vyplacených odsouzených Mzdy celkem (vnitřní režie, cizí subjekty, SHČ) z toho základní mzda Příplatky Přesčasy náhrada dnů nemoci Zdravotní pojištění zaměstnanec (odsouzený) sociální pojištění zaměstnanec (odsouzený) daň ze závislé činnosti čistá odměna Výživné náklady výkonu trestu pohledávky Úložné Kapesné 46

109 385 420,00 Kč 372 454,00 Kč 5 070,00 Kč 7 896,00 Kč 389,00 Kč 17 434,00 Kč 25 107,00 Kč - Kč 343 268,00 Kč 43 549,00 Kč 108 541,00 Kč 81 852,00 Kč 40 764,00 Kč 68 562,00 Kč

Jak již bylo výše zmíněno, kapesné mohou odsouzení použít pro svou potřebu. V měsíci únoru 2010 činil průměr na jednoho odměňovaného vězně 629,--Kč kapesného. Ve výjimečných případech se stává, že odsouzení na vlastní žádost z kapesného, ale i z úložného nad hranici 2.000,--Kč, odesílají finanční částky na přilepšenou svým rodinám. Výjimkou nejsou ani případy, kdy odsouzení odesílají příspěvky na nadační fondy a různé humanitární akce.

6.3.

Příklady rozúčtování pracovní odměny u konkrétních odsouzených

Příklad rozúčtování pracovní odměny u odsouzeného, který má dvě vyživovací povinnosti a dvě pohledávky. Odsouzený L.K, ve výkonu trestu od 25.2.2007, odsouzen k výkonu trestu na šest let do věznice s dohledem, pracovně zařazen od 1.11.2008 do ukončení výkonu trestu dne 9.3.2010. Při nástupu trestu uvedl odsouzený, že má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem. Matka nezletilých dětí doložila veškeré potřebné doklady pro srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí, a proto mohly být prováděny srážky počínaje měsícem listopadem 2008. Celkem bylo během výkonu trestu odesláno matce nezletilých dětí výživné ve výši 17.664,-- Kč. Dále byly u odsouzeného evidovány celkem dvě pohledávky v celkové výši 32.145,--Kč, na které bylo během výkonu trestu sráženo a odesláno oprávněným 9.452,--Kč. Příklad rozúčtování pracovní odměny výše uvedeného odsouzeného za měsíc únor 2010:

mzda celkem sociální pojištění zdravotní pojištění čistá mzda výživné náklady výkonu trestu pohledávky kapesné úložné

4 444,00 Kč 289,00 Kč 200,00 Kč 3 955,00 Kč 1 186,00 Kč 1 265,00 Kč 632,00 Kč 791,00 Kč 81,00 Kč

47

Příklad rozúčtování pracovní odměny u odsouzeného, který nemá vyživovací povinnost a je proti jeho osobě evidováno pět pohledávek Odsouzený L.Č., ve výkonu trestu od 14.2.2009, odsouzen k výkonu trestu na tři roky do věznice s dohledem, pracovně zařazen od 28.8.2009 dosud. U odsouzeného jsou evidovány pohledávky v celkové výši 10.145,--Kč, z pracovní odměny bylo do konce měsíce února 2010 sraženo 7.858,--Kč. Příklad rozúčtování pracovní odměny výše uvedeného odsouzeného za měsíc únor 2010: mzda celkem sociální pojištění zdravotní pojištění čistá mzda výživné náklady výkonu trestu pohledávky kapesné úložné

4 188,00 Kč 273,00 Kč 189,00 Kč 3 726,00 Kč - Kč 1 192,00 Kč 1 713,00 Kč 745,00 Kč 76,00 Kč

Jak je z výše uvedených dvou příkladů patrné, nesráží se odsouzeným záloha na daň ze závislé činnosti. Všichni odsouzení mají podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Při výši pracovní odměny jakou odsouzení mají, nedosahují částky, která zakládá povinnost platit zálohy na daň.

48

Závěr Význam zaměstnávání odsouzených ve výkonu trestu Zaměstnávání vězňů má velký přínos jak pro rodiny odsouzených, tak i pro celou naši společnost. Velký vliv má i na samotné odsouzené, učí je každodenním návykům, prohlubují si své znalosti, pokud jsou pracovně zařazeni, mohou během výkonu trestu umořovat svoje pohledávky. Pracovní zařazení také umožňuje odsouzeným přispívat svým rodinám i finančními prostředky zasílanými mimo srážek z pracovní odměny. Na vlastní žádost mohou tyto prostředky odesílat jimi určeným příjemcům. Dalším přínosem je skutečnost, že z pracovní odměny odsouzených jsou hrazeny náklady výkonu trestu. I když tato částka nepokryje náklady na pobyt a stravu odsouzeného, i tak tato částka napomáhá státnímu rozpočtu. Například ve Vazební věznici Liberec představovaly průměrné náklady na jednoho vězně a den v roce 2009 942,--Kč. Tento údaj však není srovnatelný v rámci celé vězeňské služby a to vzhledem k tomu, že každá věznice hradí jiné výdaje, které jsou důležité pro tento výpočet. Například Vazební věznice Liberec nehradí výdaje za teplo a pro jiné věznice je částka vydaná ročně za teplo, částkou zásadní. Závěrem je nutno konstatovat, že veškerá výše uvedená fakta jsou v dnešní době pro všechny zaměstnance Vězeňské služby zásadní a prvořadá. Zaměstnávání je vedle bezpečnosti věznic řazeno jako nejdůležitější úkol do budoucna. I když je v současné době velice obtížné zajistit pro odsouzené pracovní příležitosti, je nezbytně nutné se touto činností neustále zaobírat a věnovat jí veškerou pozornost.

49

organizační členění VSČR

Příloha č. 1

50

mapa věznic

Příloha č. 2

51

vzor formuláře

Příloha č. 3

52

Seznam literatury 1) Generální ředitelství Vězeňské služby ČR: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/organizacni-struktura-2/ http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/zakladni-informace-4/mapa-veznicvazebnich-veznic-a-detencnich-ustavu-cr-5401 2) Vazební věznice Liberec: http://www.vscr.cz/liberec http://www.vscr.cz/vazebni-veznice-liberec-79/historie-veznice-659/vazebni-vezniceliberec-5707 3) UHLÍK JAN, Historie věznění a vězeňství v Čechách. Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR ve Stráži pod Ralskem. Vydání 1., 2006. 4) Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č, 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 53

Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 93/2001 Sb., o hospodářské činnosti Vězeňské služby České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů Nařízení generální ředitelky č. 48/2000, o odměňování odsouzených osob zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů Nařízení generálního ředitele č. 40/2006, o výběru a zařazování odsouzených a obviněných na střežená pracoviště a odsouzených na nestřežená pracoviště, o povolování volného pohybu při plnění pracovních úkolů odsouzeným a o součinnosti mezi některými odděleními věznic a vazebních věznic Vězeňské služby České republiky při plnění pracovních úkolů odsouzenými a obviněnými, ve znění pozdějších předpisů Nařízení generálního ředitele č. 25/2002, o podmínkách provozování hospodářské činnosti a zřizování provozoven hospodářského střediska ve Vězeňské službě České republiky, ve znění pozdějších předpisů Časopis České vězeňství č. 2/2009, 3/2009, 4/2009. Vězeňská služba České republiky. Praha 2009. Registrační značka MK ČR 6334. ISSN 1213-9297. Časopis České vězeňství č. 1/2010. Vězeňská služba České republiky. Praha 2010. Registrační značka MK ČR 6334. ISSN 1213-9297.

54