Zaměstnávání zdravotně postiţených osob

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Zaměstnávání zdravotně postiţených osob Bakalářská práce

Autor:

Miluše Minaříková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Alena Polívková

Duben, 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.

……………………………………. Miluše Minaříková Karlovy Vary dne 16. 04. 2010

Poděkování Chtěla bych poděkovat paní Mgr. Aleně Polívkové, vedoucí mé bakalářské práce, za cenné rady, návrhy a připomínky a panu Ing. Rudolfu Borýskovi, řediteli společnosti Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s., za pomoc a poskytnutí nezbytných informací k vytoření této bakalářské práce.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá tématem zaměstnávání zdravotně postiţených osob se zaměřením na zaměstnavatele zaměstnávajícího více neţ 25 zaměstnanců. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů a definic, dále na nejdůleţitější prameny legislativy ČR v této oblasti a stěţejní organizace věnující se této problematice. Teoretické poznatky jsou vyuţity v praktické části, která je zaměřena na konkrétního zaměstnavatele s více neţ 25 zaměstnanci a jeho povinnosti v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Na závěr jsou uvedeny a shrnuty poznatky z praktické části včetně návrhů a řešení. Klíčové pojmy: Náhradní plnění, odvod do státního rozpočtu, osoba s těţším zdravotním postiţením, osoba se zdravotním postiţením, přímý způsob plnění, sníţená pracovní schopnost, zaměstnanost osob se zdravotním postiţením, zaměstnavatel s méně neţ 25 zaměstnanci, zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci, zaměstnavatel zdravotně postiţených, zdravotní postiţení.

Annotation This bachelor thesis deals with employment of handicapped people and concentrates on employers with more than 25 employees. The theoretical part explains the elementary terms and definitions and it also focuses on the most important sources of the legislation of the Czech Republic in this domain and the main organisations dealing with this issue. The theoretical findings are used in the practical part of the thesis that concentrates on a particular employer with more than 25 employees and its obligations as far as employing handicapped people is concerned. The conclusion presents and summarizes the findings from the practical part, including suggestions and solutions. Key words Indemnification, transfer to national budget, severely handicapped person, handicapped person, direct method of fulfilment, reduced working ability, employment of handicapped people, employer with less than 25 employees, employer with more than 25 employees, employer of handicapped people, handicap.

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 8 1. DEFINICE A NÁZVOSLOVÍ V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÝCH OSOB .............................................................. 10 1.1. Zdravotní postiţení........................................................................................... 10 1.2. Osoby se zdravotním postiţením a zdravotně znevýhodněné osoby ............... 11 1.3. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ............................................................ 13 1.4. Náhrada škody .................................................................................................. 13 1.4.1. Náhrada za ztrátu na výdělku ........................................................................ 13 1.4.2. Náhrada za bolest a ztíţené společenské uplatnění ....................................... 14 1.4.3. Náhrada účelně vynaloţených nákladů spojených s léčením........................ 14 1.4.4. Náhrada za věcnou škodu .............................................................................. 14 1.5. Pracovní rehabilitace ........................................................................................ 14 1.6. Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna ....................................... 15 2. LEGISLATIVA V OBLASTI OZP ........................................................... 16 2.1. Ústavní pořádek................................................................................................ 16 2.2. Nejdůleţitější zákony v oblasti zaměstnávání OZP ......................................... 17 2.3. Další právní předpisy v oblasti zaměstnávání OZP ......................................... 19 3. ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP ............................................................................. 21 3.1. Zaměstnavatel zdravotně postiţených.............................................................. 21 3.1.1. Chráněné pracovní místo ............................................................................... 22 3.1.2. Chráněná pracovní dílna ................................................................................ 23 3.2. Zaměstnavatel s méně neţ 25 zaměstnanci ...................................................... 24 3.3. Zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci ........................................................ 25 3.3.1 Přímý způsob plnění ...................................................................................... 25 3.3.2 Náhradní plnění ............................................................................................. 26 3.3.3. Odvod 2,5 násobku průměrné mzdy.............................................................. 26 4. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ORGANIZACE PRO PODPORU OZP .............. 28 4.1. Vládní výbor pro zdravotně postiţené občany ................................................. 28 4.2. Národní rada osob se zdravotním postiţením ČR ............................................ 30 5. LIAS VINTÍŘOV, LEHKÝ STAVEBNÍ MATERIÁL K.S. – ZAMĚSTNAVATEL S VÍCE NEŢ 25 ZAMĚSTNANCI .................................. 33 5.1. Historie firmy ................................................................................................... 33 5.2. Právní forma ..................................................................................................... 38 5.3. Předmět podnikání ........................................................................................... 38 5.4. Organizační struktura ....................................................................................... 39 5.4.1. Rozdělení zaměstnanců ................................................................................. 40 5.4.2. Počet zaměstnanců ........................................................................................ 41 5.4.3. Pracovní doba (směnné provozy) .................................................................. 42 5.5. Přehled zaměstnanosti OZP v letech 2004 – 2009 ........................................... 43 5.5.1. Analýza přímého způsobu plnění povinnosti a náhradního plnění ............... 43 5.5.2. Analýza odvodu 2,5 násobku průměrné mzdy .............................................. 45 5.5.3. Příklady oznámení ......................................................................................... 45 5.5.3.1. 5.5.3.2.

Příklad A – Oznámení za rok 2008 ..................................................... 47 Příklad B – Oznámení za rok 2009...................................................... 50

5.5.4. Přehled a grafické zpracování všech tří moţností ve společnosti ................. 52

6. NÁVRHY A ŘEŠENÍ K PROBLEMATICE ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP VE FIRMĚ LIAS VINTÍŘOV, LEHKÝ STAVEBNÍ MATERIÁL K.S. ......... 53 6.1. Podpora rozvoje pracovních míst ..................................................................... 55 6.2. Vyuţívání finančních prostředků k nákupu výrobků a sluţeb ......................... 56 6.3. Rozšíření zaměstnaneckého programu pro skupinu OZP ................................ 57 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 61 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT ................................. 64 SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................. 65 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 66

ÚVOD Tématem této bakalářské práce je zaměstnávání zdravotně postiţených osob se zaměřením na konkrétního zaměstnavatele s více neţ 25 zaměstnanci. Ačkoliv se nejedná o mediálně atraktivní téma, jeho aktuálnost je zřejmá, zvláště pak v ekonomicky vyspělých zemích, mezi které se řadí i Česká republika. Cílem této práce je seznámení se s platnou legislativou v České republice v oblasti zaměstnávání zdravotně postiţených osob a zmapování situace v konkrétní obchodní společnosti Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. Teoretická část této bakalářské práce je rozdělena do čtyř základních kapitol. První kapitola je věnována vymezení základních pojmů souvisejících s oblastí zaměstnávání zdravotně postiţených osob, jako např. zdravotní postiţení, osoby se zdravotním postiţením a zdravotně znevýhodněné osoby, dlouhodobě nepříznivý stav, náhrada škody v souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání a další. Druhá kapitola je věnována současné legislativě v České republice v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, zejména podle Listiny základních práv a svobod, zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a dalších důleţitých právních předpisů, které se touto problematikou zabývají a úzce s ní souvisí. Třetí kapitola je věnována zaměstnávání zdravotně postiţených osob a specifikům u zaměstnavatelů zdravotně postiţených, zaměstnavatelů s méně neţ 25 zaměstnanci a zaměstnavatelů s více neţ 25 zaměstnanci. Podrobněji je zde vymezeno chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části je věnována nejvýznamnějším organizacím pro podporu zdravotně postiţených osob. Jsou jimi Vládní výbor pro zdravotně postiţené občany jako poradní orgán vlády České republiky pro problematiku podpory zdravotně postiţených občanů a Národní rada osob se zdravotním postiţením ČR, která je hlavním poradním orgánem Vládního výboru pro zdravotně postiţené občany a největší a nejznámnější organizací, která se zasazuje o kvalitnější a plnohodnotnější ţivot zdravotně postiţených osob.

8

Praktická část této bakalářské práce je tvořena dvěma základními kapitolami. Vychází z poznatků získaných v teoretické části a z porovnání údajů a vývoje situace v oblasti zaměstnávání

zdravotně

postiţených

v průběhu

několika

let

u

konkrétního

zaměstnavatele s více neţ 25 zaměstnanci, firmy Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. První kapitola praktické části je věnována historii firmy, předmětu podnikání, organizační struktuře, přehledu zaměstnanosti zdravotně postiţených osob v letech 2004 – 2009 včetně dvou příkladů oznámení o plnění povinného podílu osob se

zdravotním

postiţením

na

celkovém

počtu

zaměstnanců

zaměstnavatele

podle § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, které je zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci povinen odevzdat místně příslušnému úřadu práce podle sídla zaměstnavatele. Tato oznámení jsou zpracována za rok 2008 a rok 2009 a na jejich základě je porovnán vývoj situace v oblasti zaměstnávání zdravotně postiţených osob, která se během těchto dvou let výrazně změnila. Druhá kapitola praktické části je věnována shrnutí nabytých poznatků z předchozí kapitoly a obsahuje vlastní návrhy a vhodná řešení pro firmu Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. v oblastech podpory rozvoje pracovních míst, vyuţívání finančních prostředků k nákupu výrobků a sluţeb od zaměstnavatelů zdravotně postiţených jako moţnost náhradního plnění a v oblasti moţného rozšíření zaměstnaneckého programu pro skupinu osob se zdravotním postiţením.

9

1. Definice a názvosloví v oblasti zaměstnávání zdravotně postiţených osob Pro jakoukoliv oblast, stejně tak jako pro oblast zaměstnávání zdravotně postiţených osob (dále jen „zaměstnávání OZP“), je typické specifické názvosloví a s ním spojené nezbytné definice důleţité zejména pro charakteristiku, přesné vymezení a jasné vyjádření jednotlivých pojmů. Mezi širokou veřejností jsme se mohli setkat s různými termíny pro osoby, které mají nějaké zdravotní postiţení, např. tělesně postiţení, handicapovaní, invalidé, postiţení atd., avšak mezi odbornou veřejností a také dle platné legislativy v České republice se ustálil termín „osoba se zdravotním postiţením“. V bodě 1.1. se seznámíme a pokusíme se osvojit si alespoň základní termíny dle platné legislativy v ČR, které jsou úzce spjaté s problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Právě toto téma je jedním z nejvíce diskutovaných témat v oblasti podpory začleňování osob se zdravotním postiţením do společnosti, zlepšením kvality jejich ţivota a jejich uplatněním na trhu práce.

1.1. Zdravotní postiţení Nejprve je nutno seznámit se s pojmem zdravotní postiţení. Jde o tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby.1 Jedná se o určitou odchylku ve zdravotním stavu člověka, která jej omezuje v určité činnosti (pohyb, kvalita ţivota, uplatnění ve společnosti). Na rozdíl od nemoci se v případě zdravotního postiţení jedná o dlouhodobý nebo trvalý stav, který jiţ nelze léčbou zcela odstranit. Nejčastějšími příčinami mohou být dědičnost, nehoda, úraz či nemoc, ale také příčiny, které vznikly v prenatálním období důsledkem uţívání léků, nadměrné konzumace alkoholu a jiných omamných látek, nebo příčiny vzniklé v perinatálním období, tzn. při komplikovaném porodu. 1

Businesscenter.cz [online]. 1998 [cit. 2009-12-29]. Businesscenter.cz. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235.

10

Podle zmíněných příčin lze rozdělit zdravotní postiţení na: vrozené získané Rozdíl mezi vrozeným a získaným postiţením je především v jeho vnímání. Zatímco získané postiţení traumatizuje především jedince samotného, kdy je nucen se sţít a zvyknout si na novou skutečnost a má moţnost porovnání s minulostí, postiţení vrozené je traumatizující hlavně pro okolí. Nevýhodou u tohoto druhu postiţení pak můţe být také jeho vliv na vývoj osobnosti. Jakékoli zdravotní postiţení ovlivňuje celou osobnost jedince. Důsledky jsou u kaţdého postiţení různé, záleţí zde na mnoha faktorech, např. na osobnostní výbavě jedince, na kvalitě jeho přirozeného prostředí. Postiţený člověk velmi citlivě vnímá reakce rodiny a společnosti.

1.2. Osoby

se

zdravotním

postiţením

a

zdravotně

znevýhodněné osoby Osoby se zdravotním postiţením (dále jen „OZP“) definujeme na základě § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o fyzické osoby, které jsou určitým způsobem znevýhodněni na trhu práce, a tudíţ je jim poskytována na tomto trhu zvýšená ochrana. To, zda dané fyzické osoby patří či nepatří mezi osoby se zdravotním postiţením, určuje dle zákonných předpisů orgán sociálního zabezpečení, který zároveň tyto osoby uznává buď „plně invalidními“, tedy osobami s těţším zdravotním postiţením (dále jen „OTZP“), nebo „částečně invalidními“. Tato označení byla platná do 31. 12. 2009. Novelizací zákona o zaměstnanosti, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2010, došlo ke změně následujících termínů: plně invalidní byli nahrazeni invalidními ve třetím stupni, částečně invalidní byli nahrazeni invalidními v prvním nebo druhém stupni. V jakém věku a za jakých podmínek je fyzická osoba zařazena do prvního, druhého či třetího stupně invalidity je stanoveno v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Mezi OZP patří také fyzické osoby, které byly rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými.

11

Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat, jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.2 Skutečnost o tom, ţe se jedná o osobu se zdravotním postiţením, dokládá daná fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení na základě posouzení posudkovým lékařem, a to v případě osob invalidních v prvním, druhém i třetím stupni. Posuzování invalidity upravuje zákon o důchodovém pojištění a vyhláška č. 359/2009 Sb. Příslušným orgánem sociálního zabezpečení je posudková komise, jejíţ člen nebo členové jsou pověřeni k posouzení zdravotního stavu pro příslušnou správu sociálního zabezpečení. Eventuelní přezkoumání těchto posudků pak spadá do působnosti posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Skutečnost, ţe se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou, dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce, který má mj. na starosti vedení řádné evidence těchto osob, zejména: identifikační údaje, údaje o poskytování pracovní rehabilitace, údaje o omezeních v moţnostech pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů atd. Evidenční údaje slouţí pouze ke statistickým účelům a k účelům začleňování těchto osob na trhu práce. V případě, ţe fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním postiţením, veškeré údaje jsou v této evidenci okamţitě znepřístupněny.

2

Businesscenter.cz [online]. 1998 [cit. 2010-02-01]. Businesscenter.cz. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235.

12

1.3. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.3

1.4. Náhrada škody Jiţ v bodě 1.1. jsme se seznámili s rozdělením postiţení na vrozené a získané. Vzhledem k tomu, ţe v současnosti stále více dochází ke způsobení postiţení následky nehod, úrazů či dokonce pracovních úrazů, tzn. k získanému postiţení, je nutno zmínit si i několik pojmů úzce souvisejících s tématem zaměstnávání OZP, jimiţ jsou náhrady škod v případě pracovního úrazu či nemoci z povolání. Lidé, u nichž došlo ke vzniku invalidity tímto způsobem, mají oproti občanům, kteří jsou invalidní z jiných důvodů, některé specifické nároky. Konkrétně se jedná o: náhradu za ztrátu na výdělku, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu za věcnou škodu.4

1.4.1. Náhrada za ztrátu na výdělku Náhrada za ztrátu na výdělku můţe být odškodněna dvěma formami. První forma je ztráta výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti, coţ je rozdíl mezi průměrným výdělkem poškozeného před úrazem či nemocí a nemocenskými dávkami, které jsou mu vypláceny. Druhá forma je ztráta výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. V tomto případě se jedná o rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem nároku na náhradu a příjmem, který má po úrazu či nemoci, a to včetně přiznaného částečného nebo plného invalidního důchodu. Náhrada u této

3

Businesscenter.cz [online]. 1998 [cit. 2010-02-01]. Businesscenter.cz. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235. 4 HUTAŘ, J. Sociálně právní minimum pro osoby se zdravotním postižením, aktualizovaný stav k 1.4.2009. 10. vydání. Praha: Národní rada osob se zdravotním postiţením ČR, o.s, 2009. 242 s. ISBN 978-80-87181-02-7.

13

formy však náleţí poškozenému pouze po dobu jednoho roku od ukončení pracovní neschopnosti, popř. po uznání plné či částečné invalidity.

1.4.2. Náhrada za bolest a ztíţené společenské uplatnění Náhrada za bolest, tzv. bolestné, se odškodňuje finančně. Jde o bolesti způsobené poškozením zdraví, dále sem patří léčba a také odstraňování následků poškození. V případě ztíţení společenského uplatnění se jedná o nepříznivé důsledky úrazu či nemoci, které poškozeného omezují nebo dokonce mohou vést ke ztrátě moţnosti a schopnosti výkonu povolání či účasti na společenském a ţivotním uplatnění.

1.4.3. Náhrada účelně vynaloţených nákladů spojených s léčením Za vynaloţené náklady spojené s léčením se povaţují výdaje, které poškozený musel vynaloţit na to, aby dosáhl zlepšení svého zdravotního stavu, dále náklady na zvláštní stravu nutnou pro jeho léčbu, náklady na ošetřovatelku nebo výpomoc třetí osoby v domácnosti, atd.

1.4.4. Náhrada za věcnou škodu U věcné škody se uplatňuje náhrada za věci zničené při úrazu.

1.5. Pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitace je pojem úzce související se zaměstnáváním OZP. Osoby zdravotně postiţené mají na pracovní rehabilitaci právo ze zákona a zajišťuje ji příslušný pracovní úřad, pod který daná osoba bydlištěm spadá. Jedná se o činnost, která by měla pomoci si udrţet, popř. získat vhodnou pracovní pozici pro osobu zdravotně postiţenou, která této moţnosti vyuţije. Patří sem zejména: poradenská činnost, teoretická příprava pro budoucí zaměstnání, praktická příprava pro budoucí zaměstnání, atd.

14

1.6. Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna Dle zákona o zaměstnanosti s problematikou zaměstnávání OZP úzce souvisejí další dva důleţité pojmy, jimiţ jsou chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna. Chráněné pracovní místo je dle zákona o zaměstnanosti definováno jako pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce.5 Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců.6 Podrobněji viz body 3.1.1. a 3.1.2.

5

Businesscenter.cz [online]. 1998 [cit. 2010-02-01]. Businesscenter.cz. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235. 6 Businesscenter.cz [online]. 1998 [cit. 2010-02-01]. Businesscenter.cz. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235.

15

2. Legislativa v oblasti OZP 2.1. Ústavní pořádek Česká republika je stát zaloţený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Z toho vyplývá, ţe stejně tak, jako kaţdý občan ČR, má i osoba se zdravotním postiţením zaručená práva dle Ústavy České republiky (dále jen „Ústava ČR“) a Listiny základních práv a svobod. Oba tyto právní prameny jsou součástí ústavního pořádku, jenţ je vrcholem legislativy v ČR. Ústava ČR vznikla po rozdělení ČSFR na ČR a SR a byla přijata jako Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., v současnosti včetně změn provedených Ústavními zákony č. 347/1997 Sb., č. 300/2000 Sb., č. 395/2001 Sb., č. 448/2001 Sb. a č. 515/2002 Sb. Listina základních práv a svobod byla vytvořena v roce 1991 a byla připojena jiţ k zákonu o federaci, avšak po rozdělení ČSFR na ČR a SR nikdy nebyla přepracována v rámci této změny a byla tedy přijatá v původním znění. Dle čl. 3 Ústavy ČR je součástí ústavního pořádku a označena je jako zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Ústava ČR obecně popisuje fungování státu, a to v osmi hlavách. Jádrem fungování státu jsou moci zákonodárná, výkonná a soudní. Za nejdůleţitější lze povaţovat moc zákonodárnou. Upravena je v hlavě II. Ústavy ČR a náleţí Parlamentu, jenţ je rozdělen na dvě komory – Poslaneckou sněmovnu a Senát. Listina základních práv a svobod zaručuje v čl. 26 hlavy čtvrté Hospodářská, sociální a kulturní práva, kde je citováno toto: Kaţdý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.7 Specifická ustanovení týkající se osob se zdravotním postiţením jsou uvedeny v čl. 29 téţe hlavy, který říká, ţe osoby zdravotně postižené

7

Úplné znění č. 746 Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod : podle stavu k 11.9.2009. Ostrava: Nakladatelství Sagit, a.s., 2009. 208 s. ISBN 978-80-7208-755-67.

16

mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky, dále na zvláštní ochranu v pracovně právních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.8

2.2. Nejdůleţitější zákony v oblasti zaměstnávání OZP Problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postiţením se v současnosti zabývá hned

několik zákonů. Těmi

nejdůleţitějšími

jsou

zákoník práce

a

zákon

o zaměstnanosti. Zatímco zákon o zaměstnanosti jasně definuje osoby se zdravotním postiţením a rozvádí hlavní zásadu, ţe se těmto osobám poskytuje zvýšená pomoc a péče při přístupu k zaměstnání a při zaměstnání, zákoník práce naopak obsahuje ochranu těchto osob v pracovněprávních vztazích. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), je významným právním pramenem, který obecně upravuje pracovněprávní vztahy, podmínky uzavření a ukončení pracovního poměru, práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů a další. Jednou z hlavních zásad pracovněprávních vztahů je povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnanci: rovné zacházení – týká se pracovních podmínek, odměňování za práci a poskytování jiných peněţitých plnění a plnění peněţité hodnoty, odborné přípravy a příleţitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání (§ 16, odst. 1), dodrţovat zákaz jakékoliv diskriminace zaměstnanců – pokud je však pro odchylnou úpravu dán věcný důvod, nemůţe být taková úprava povaţována za diskriminující (§ 16, odst. 3). Př. Za diskriminaci není povaţován stav, kdy povaha zaměstnání (druh práce) neumoţňuje uplatnění OZP (viz příloha 3). Jednou z hlavních povinností zaměstnavatele je dle tohoto zákoníku dbát na to, aby náročnost práce, kterou zaměstnanec vykonává, odpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103, odst. 1). V případě nutnosti převedení zaměstnance na jinou práci vzhledem ke změně jeho zdravotního stavu, je zaměstnavatel povinen přihlíţet k tomu, aby tato práce pro něj byla vhodná, aby odpovídala jeho schopnostem a kvalifikaci (§ 41, odst. 6).

8

Úplné znění č. 746 Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod : podle stavu k 11.9.2009. Ostrava: Nakladatelství Sagit, a.s., 2009. 208 s. ISBN 978-80-7208-755-67.

17

Důleţitým paragrafem v oblasti zaměstnávání OZP je § 103, odst. 5, ve kterém je dána povinnost zaměstnavatele zajistit osobám se zdravotním postiţením úpravu pracovišť a pracovních podmínek, dále zřízení chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen, zajistit proškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a v neposlední řadě se postarat o zvyšování jejich kvalifikace při výkonu svého zaměstnání. To vše pomocí technických a organizačních opatření a na své náklady. V § 237 tohoto zákona je odkaz na zvláštní právní předpis, jeţ stanovuje povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání OZP a vytváření potřebných pracovních podmínek. Tímto zvláštním předpisem je zákon o zaměstnanosti, § 67 – § 84. Podstatnou změnou proti předchozímu zákoníku práce je, ţe zaměstnavatel jiţ není povinen zaměstnanci OZP, kterému dal výpověď, účinně pomáhat ve spolupráci s příslušným

orgánem

státní

správy

při

získání

nového

pracovního

místa.

Podle současné úpravy zákoníku práce je zaměstnavatel povinen po ukončení pracovního poměru s OZP tuto skutečnost pouze oznámit příslušnému úřadu práce, a to písemnou formou. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Cílem tohoto zákona je především naplnit hlavní úkoly státní politiky zaměstnanosti, kterými jsou především: dosaţení maximální zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Tento zákon jasně stanovil určitou povinnost pro všechny zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více neţ 25 zaměstnanců. Touto povinností je zaměstnat minimálně 4% zaměstnanců, jeţ patří mezi občany se zdravotním postiţením. Zákon nezapomněl ani

na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají méně neţ 25 pracovníků. V jejich případě

se nejedná o povinnost zaměstnávat OZP, nicméně pokud tyto občany zaměstnají, mají moţnost vyuţít podpory, kterou nabízí stát (viz bod 3.2. a tabulka 2). Důleţitým bodem tohoto zákona je také § 4, který řeší rovné zacházení a zákaz diskriminace. Konkrétně v odstavcích 2, 6 a 9 tohoto paragrafu. odst. 2 říká – Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, ..., zdravotního stavu, ... Za diskriminaci

18

se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.9 odst. 6 říká – ...; nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k zaměstnání.10 odst. 9 – v tomto odstavci je zmíněno, ţe za diskriminaci se povaţuje i obtěţování a sexuální obtěţování z důvodu zdravotního postiţení. Část třetí tohoto zákona je celá věnována problematice zaměstnávání osob se zdravotním postiţením: § 67 definuje osoby se zdravotním postiţením, § 68 obsahuje povinnost úřadů práce vést evidenci OZP, § 69 – § 74 se zabývají pracovní rehabilitací, § 75 – § 77 jsou věnovány chráněnému pracovnímu místu a chráněné pracovní dílně, § 78 obsahuje informace o poskytování příspěvku zaměstnavatelům na podporu zaměstnávání OZP, § 79 – § 84 se zabývají právy a povinnostmi zaměstnavatelů a spolupráci s pracovními úřady.

2.3. Další právní předpisy v oblasti zaměstnávání OZP Významným právním předpisem je i zákon o důchodovém pojištění, který obsahuje specifika týkající se sníţení pracovní schopnosti a moţnosti získání nároku na invalidní důchod. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Tento zákon přináší s účinností od 1. 1. 2010 řadu změn v oblasti invalidních důchodů a invalidity. Jde např. o: rozčlenění invalidity do tří stupňů podle míry poklesu pracovní schopnosti (viz tabulka 1), 9

Portal.mpsv.cz [online]. 2002 [cit. 2010-01-25]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . 10 Portal.mpsv.cz [online]. 2002 [cit. 2010-01-25]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: .

19

jednotný způsob posuzování invalidity pojištěnců na základě stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, nové vymezení pracovní schopnosti a jejího poklesu, vymezení zdravotního postiţení atd. Tabulka 1: Rozdělení invalidity dle poklesu pracovní schopnosti Stupeň invalidity

Pokles pracovní schopnosti nejméně o

avšak nejvíce o

1. stupeň invalidity

35%

49%

2. stupeň invalidity

50%

69%

3. stupeň invalidity

70%

Zdroj: MPSV.cz [online]. 2009 [cit. 2010-01-25]. Zdravotní postiţení. Dostupné z WWW: – vlastní tabulka.

Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti Autorem této vyhlášky je Ministerstvo práce a sociálních věcí a v osmi částech podrobně upravuje následující: pracovní rehabilitaci osob se zdravotním postiţením, chráněné pracovní místo a chráněnou pracovní dílnu, výpočet

průměrného

čtvrtletního

přepočteného

počtu

zaměstnanců

a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením, výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočet plnění povinného podílu, poradenskou činnost, příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, sluţební průkazy a účinnost této vyhlášky, účinnost. Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců stanovuje formy rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a také náklady, které se povaţují za rekvalifikační. Touto vyhláškou se řídí i rekvalifikace osob se zdravotním postiţením.

20

3. Zaměstnávání OZP Téma zaměstnávání OZP je i přes svoji důleţitost neustále trochu opomíjené. Mnoho zaměstnavatelů jej vnímá spíše jako charitativní činnost. Problémy při zaměstnávání OZP však nejsou výhradně záleţitostí České republiky. Tyto problémy se dotýkají celé Evropy a lze je povaţovat i za celosvětový problém stejně jako nezaměstnanost, která se mj. týká i osob se zdravotním postiţením, zejména osob s těţším zdravotním postiţením. Proto je jedním z hlavních úkolů Ministerstva práce a sociálních věcí přijímat opatření pro zaměstnávání OZP, zajistit rovné zacházení s těmito osobami a v neposlední řadě i zajistit jejich uplatnění a ochranu na trhu práce. Nezaměstnanost OZP je způsobena především nedostatkem vhodných pracovních míst, ale také nezájmem ze strany zaměstnavatelů tyto osoby zaměstnávat. Dá se říci, ţe jakýmsi průlomem v této oblasti se stal zákon o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti 1. 10. 2004 a stanovil povinnost pro zaměstnavatele s více neţ 25 zaměstnanci zaměstnávat alespoň 4% OZP, v případě neplnění stanovil povinnost odvodu do státního rozpočtu (podrobněji v bodě 3.3.). Bohuţel zaměstnavatelům s počtem niţším neţ 25 pracovníků tento zákon obdobnou povinnost nepřikazuje a oni často odmítají OZP zaměstnávat zejména díky niţšímu průměrnému výkonu a vyšší absenci v zaměstnání z důvodu nemoci. Dalším, avšak neméně důleţitým důvodem, bývá často nízká úroveň vzdělání, která dovoluje osobám se zdravotním postiţením vykonávat jen pomocné manuální práce, které pro ně nejsou mnohdy vhodné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu. V tuto chvíli opět přichází na řadu zákon o zaměstnanosti, který informuje o moţnosti získání příspěvků na zaměstnávání OZP. V oblasti zaměstnávání OZP se můţeme setkat se třemi druhy zaměstnavatelů: zaměstnavatel zdravotně postiţených, zaměstnavatel s méně neţ 25 zaměstnanci, zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci.

3.1. Zaměstnavatel zdravotně postiţených Za zaměstnavatele zdravotně postiţených (dále jen „ZZP“) je povaţován zaměstnavatel, který zaměstnává více neţ 50% OZP z celkového počtu zaměstnanců, a je mu tudíţ příslušným úřadem práce, ke kterému adresou sídla spadá, vyplácen příspěvek 21

na podporu těchto osob, na nějţ má měsíčně nárok. Vyplácen je vţdy čtvrtletně zpětně na základě ţádosti, a to ve výši skutečně vynaloţených mzdových nákladů, avšak maximálně do výše 8 000 Kč za zaměstnance v pracovním poměru. Příspěvek se ovšem nevyplácí automaticky, ale je potřeba ho nárokovat písemnou ţádostí, která musí obsahovat: doloţení celkového počtu zaměstnanců, počtu zaměstnanců, kteří jsou OZP a OTZP – způsob výpočtu je stanoven prováděcím právním předpisem Ministerstva práce a sociálních věcí, jmenný seznam OZP včetně zákonem poţadovaných identifikačních údajů, doloţení skutečnosti, ţe osoba, na kterou je příspěvek poţadován, je OZP. Příspěvek se nevyplácí v případě, ţe v daném čtvrtletí, za který je poţadován, osoba se zdravotním postiţením pobírala starobní důchod nebo na ni byl poskytnut úřadem práce jiný příspěvek. Kromě tohoto příspěvku si můţe zaměstnavatel zdravotně postiţených ze zákona zaţádat o příspěvek na vytvoření či provoz chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa. Tento příspěvek ale není nárokový tzn., ţe úřady práce rozhodnou, zda jej ZZP poskytne či ne. Dalšími příspěvky, které je moţno získat, jsou např. příspěvek na rekvalifikaci atd. Výrobky a sluţby, které ZZP poskytují, můţe běţný zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci odebírat a zároveň si částku, za kterou mu byly fakturovány, započíst jako

tzv. náhradní plnění, čímţ si můţe sníţit procento OZP, jeţ je povinen

zaměstnávat.

3.1.1. Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo je místo vytvořené zaměstnavatelem pro OZP, a to na základě dohody s úřadem práce, která musí být písemná. Musí být provozováno po určitou dobu, jak je uvedeno v dohodě, a to nejméně dva roky od sjednaného dne. Úřad práce na vytvoření takového místa poskytuje zaměstnavateli příspěvek. Tento příspěvek můţe činit aţ, avšak maximálně, osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. U osob s těţším zdravotním postiţením je to maximálně dvanáctinásobek. Příspěvek můţe být vyšší, u OZP

22

maximálně

desetinásobek

a

u

OTZP

maximálně

čtrnáctinásobek

v případě,

ţe zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce vytvoří deset a více chráněných pracovních míst. Úřad práce můţe dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa uzavřít také s OZP, která je samostatně výdělečně činná. Podmínky pro poskytnutí jsou stejné jako pro zaměstnavatele. Výjimkou je pouze to, ţe pokud OZP samostatně výdělečně činná ukončí tuto činnost ze zdravotních důvodů nebo z důvodu úmrtí, nelze poţadovat vrácení tohoto příspěvku. Kromě příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa lze získat také příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů s tímto místem spojených. Lze jej poskytnout opět na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a úřadem práce nebo na základě dohody mezi OZP samostatně výdělečně činnou a úřadem práce. Roční výše tohoto příspěvku můţe činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

3.1.2. Chráněná pracovní dílna Chráněná pracovní dílna je pracoviště vymezené na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Toto pracoviště musí být uzpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců musí být nejméně 60% OZP. Pro chráněnou pracovní dílnu platí stejné podmínky jako pro chráněné pracovní místo. Například doba, po kterou musí být tato dílna provozována. Opět jsou to minimálně dva roky ode dne, který byl sjednán v dohodě. Také příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny má stejné podmínky. I zde se jedná o maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku pro OZP a dvanáctinásobek pro OTZP. Příspěvek je poskytován na kaţdé pracovní místo této chráněné dílny, které bylo vytvořeno pro osobu se zdravotním postiţením. V případě, ţe je v rámci chráněné dílny vytvořeno deset a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postiţením, pak můţe příspěvek činit aţ desetinásobek pro OZP a čtrnáctinásobek pro OTZP. Na základě dohody s úřadem práce lze také získat příspěvek na částečnou úhradu nákladů souvisejících s provozem chráněné pracovní dílny. Výše příspěvku můţe činit 23

maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je OZP, a šestinásobek na jednoho zaměstnance, který je OTZP. Při zjišťování počtu zaměstnanců je vţdy důleţité rozlišit, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením a kteří osobami s těţším zdravotním postiţením. Podle toho se pak vypočítává průměrný roční přepočtený počet.

3.2. Zaměstnavatel s méně neţ 25 zaměstnanci Zaměstnavatel, který zaměstnává méně neţ 25 zaměstnanců, ze zákona není povinen zaměstnávat OZP. Avšak pokud OZP zaměstná, můţe vyuţít podpory od státu dle daných parametrů, coţ můţe zaměstnavatele zajímavě motivovat. Vybrané parametry pro získání podpory v roce 2009 na jednu osobu jsou uvedeny v následující tabulce 2. Tabulka 2: Vybrané parametry podpory na jednu osobu

Osoby plně invalidní (§ 39, odst. 1 písm. a) Osoby plně invalidní (§ 39, odst. 1 písm. b)

Roční sleva na dani při plném úvazku nenárokové

Max. výše příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa smlouva s ÚP

Max. roční výše příspěvku na provozní náklady smlouva s ÚP

Úhrada nákladů v rámci přípravy k práci smlouva s ÚP

Veřejně prospěšné práce – max. úhrada smlouva s ÚP

Příspěvek na vyhrazené společensky účelné pracovní místo – max. úhrada smlouva s ÚP

60 000

275 304

137 652

Ano

nelze

nelze

Úhrada mzdy aţ 12 měsíců včetně odvodů Úhrada mzdy aţ 12 měsíců včetně odvodů Úhrada mzdy aţ 12 měsíců včetně odvodů

Úhrada mzdy aţ 12 měsíců včetně odvodů

60 000

275 304

137 652

Ano

Osoby částečně invalidní 18 000 Osoby se zdravotním znevýhodněním

18 000

183 536

183 536

91 768

91 768

Ano

Ano

Úhrada mzdy aţ 12 měsíců včetně odvodů Úhrada mzdy aţ 12 měsíců včetně odvodů

Zdroj: HUTAŘ, J. Sociálně právní minimum pro osoby se zdravotním postižením : aktualizovaný stav k 1.4.2009. 10. vydání. Praha: Národní rada osob se zdravotním postiţením ČR, o.s, 2009. 242 s. ISBN 978-80-87181-02-7.

24

3.3. Zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci Zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci je povinen podle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat nejméně 4% osob se zdravotním postiţením z celkového ročního přepočteného počtu zaměstnanců. V případě zaměstnání OTZP je mu tato osoba započítávána do povinného podílu, jako by zaměstnával tři OZP. Pokud ovšem osoby se zdravotním postiţením nezaměstnává, má právo vyuţít náhradního plnění či moţnosti odvodu do státního rozpočtu. Zvolit si také můţe kombinaci všech tří variant. Záleţí vţdy pouze na samotném zaměstnavateli. Výjimku tvoří pouze zaměstnavatelé, jeţ jsou organizačními sloţkami státu nebo jsou zřízeni státem. Tito zaměstnavatelé nemohou plnit svůj povinný podíl odvodem do státního rozpočtu. Moţné jsou pro ně pouze přímý způsob plnění nebo náhradní plnění, popř. vyuţití obou těchto variant. Pro porovnání jednotlivých variant klasického zaměstnavatele s více neţ 25 zaměstnanci nám pro představu poslouţí tabulka 3 s platnými údaji pro oznámení za rok 2009. Tabulka 3: Přehled variant pro zaměstnavatele s více neţ 25 zaměstnanci Počet zaměstnanců (přepočtený)

Odvod do

Povinnost

Odebrat výrobky

státního

zaměstnat OZP

a sluţby od ZZP

rozpočtu

25

1

57 240

160 272

50

2

114 480

320 544

100

4

228 960

641 088

250

10

572 400

1 602 720

500

20

1 144 800

3 205 440

Zdroj: EXODUS, sdružení občanů [online]. 2004 [cit. 2010-03-05]. Náhradní plnění. Dostupné z WWW: – vlastní úprava.

3.3.1 Přímý způsob plnění Přímým způsobem plnění se rozumí skutečnost, ţe zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci zaměstnává osoby se zdravotním postiţením ve výši 4% z celkového

25

přepočteného ročního počtu zaměstnanců. Ve sloupci 1 a 2 tabulky 3 si můţeme porovnat, o jaký počet OZP se při daném počtu zaměstnanců jedná. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou OZP, se zjišťuje stejným způsobem jako průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Průměrný počet osob s těţším zdravotním postiţením (dále jen „OTZP“) se vynásobí třemi a sečte se s průměrným ročním přepočteným počtem OZP. Výsledkem je pak počet OZP, který zaměstnavatel v daném roce, za které podává oznámení příslušnému úřadu práce, zaměstnával. Výpočet se provádí na dvě desetinná místa.

3.3.2 Náhradní plnění Náhradním

plněním

se

rozumí

moţnost,

kdy

zaměstnavatel

nezaměstnává,

ať jiţ z jakéhokoliv důvodu, OZP nebo jejich počet nenaplňuje povinná 4%. Jedná se o moţnost odebrat výrobky a sluţby nebo zadat zakázky ZZP, tedy zaměstnavatelům zaměstnávajících více jak 50% OZP, popř. samostatně výdělečně činným osobám se zdravotním postiţením, ve výši sedminásobku průměrné mzdy za 1. – 3. čtvrtletí kalendářního roku. Tuto částku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Přepočet odebraných výrobků a sluţeb nebo zadaných zakázek se provádí dle § 18 Vyhlášky č. 518/2004 Sb. tak, ţe cena všech skutečně zaplacených výrobků, sluţeb či zadaných zakázek (vţdy bez DPH) se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí sledovaného roku. Pokud cena za výrobky, sluţby či zadané zakázky není zaplacena, lze je započítat pouze tehdy, pokud byly skutečně odebrány ve sledovaném roce, ale splatnost dokladů za ně spadá mimo sledované období, nejdéle však do 15. 2. následujícího kalendářního roku. Výsledkem je pak počet OZP, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu na základě odběru výrobků, sluţeb či zadáním zakázek. Výpočet se provádí na dvě desetinná místa.

3.3.3. Odvod 2,5 násobku průměrné mzdy Odvod 2,5 násobku průměrné mzdy do státního rozpočtu je zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci povinen odvádět tehdy, pokud neplní zákonem stanovenou povinnost

26

(viz bod 3.3.1.) nebo nevyuţil ani moţnosti náhradního plnění (viz bod 3.3.2.), popř. kombinaci těchto dvou variant. Jedná se o 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí kalendářního roku, kterou vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět a výslednou sumu zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Jedná se o nejméně výhodnou variantu pro zaměstnavatele.

27

4. Nejvýznamnější organizace pro podporu OZP 4.1. Vládní výbor pro zdravotně postiţené občany Vládní výbor pro zdravotně postiţené občany (dále jen „Vládní výbor“) je stálým koordinačním,

iniciativním

a

poradním

orgánem

vlády

České

republiky

pro problematiku podpory zdravotně postiţených občanů a byl zřízen usnesením vlády České republiky č. 151 ze dne 8. 5. 1991 ve znění pozdějších změn a doplňků. Ve své činnosti usiluje o vytvoření rovnoprávných příleţitostí pro zdravotně postiţené občany ve všech oblastech ţivota společnosti. Spolupracuje s ústředními orgány státní správy a občanskými sdruţeními zdravotně postiţených. Jeho hlavním poradním orgánem je Národní rada zdravotně postiţených České republiky. Vládní výbor vydal pro zdravotně postiţené občany Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postiţením na období 2006 – 2009. Tento plán byl přijat usnesením vlády ČR ze dne 17. 8. 2005 č. 1004, aktualizovaný na základě usnesení vlády ČR ze dne 27. června 2007 č. 710, usnesení vlády ČR ze dne 27. června 2008 č. 754 a usnesení vlády ČR ze dne 22. června 2009 č. 792. V národním plánu se Vládní výbor zaměřuje na několik stěţejních témat v oblasti OZP, kterými jsou: Vzdělávání a školství Sociální zabezpečení pro občany se zdravotním postiţením Zaměstnanost a zaměstnávání Zdravotnictví Přístupnost prostředí Přístup k informacím a kulturnímu dědictví Prevence diskriminace občanů se zdravotním postiţením Participace občanů se zdravotním postiţením a jejich organizací na správě veřejných záleţitostí Koordinace a monitorování plnění Národního plánu Finanční dopady jednotlivých opatření

28

Zaměstnanost a zaměstnávání Vládní výbor povaţuje přístup orgánů ČR k zaměstnávání OZP za prioritu komplexního rozvoje lidských zdrojů v ČR. Cílem i přes neustále stoupající počet OZP bez zaměstnání je snaha najít vhodné uplatnění a zaměstnat jich co největší mnoţství. Pro podporu zaměstnanosti OZP je organizován souhrn opatření, která směřují k zajištění rovnováhy na trhu práce, tj. poradenství, rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa, odborná praxe, chráněné dílny apod. Aktivní politika zaměstnanosti je prioritou pro dosaţení cíle přístupu na trh práce pro všechny znevýhodněné skupiny, přičemţ skupina OZP patří z řady důvodů mezi nejvíce ohroţené. Cílem je vytvořit fungující systém pracovní rehabilitace, který zahrnuje zejména poradenskou činnost, přípravu pro pracovní uplatnění, umísťování do zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání. Hlavními nástroji jsou: vytváření odpovídajících pracovních podmínek včetně systému jejich právní ochrany, zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání, systém hmotné motivace pro zaměstnance a zaměstnavatele. Je nutno, aby se mnohem více, neţ-li dosud, na řešení problematiky zaměstnatelnosti OZP účastnil vzdělávací systém a jím vytvořené nástroje vzdělávací, rekvalifikační a celoţivotního učení. Opatření, na která se Vládní výbor zaměřil, jsou například: Řešit problém „prvního zaměstnání“ absolventů se zdravotním postiţením a rozvíjet především spolupráci škol s místními orgány správy zaměstnanosti. Ve spolupráci s Asociací zaměstnavatelů zdravotně postiţených ČR hodnotit podnikatelské aktivity OZP a kaţdoročně vyhlašovat a oceňovat vynikající výsledky. Vypracovat analýzu situace v oblasti zaměstnávání OZP. Vypracovat a předloţit návrh legislativní úpravy, která usnadní přístup chráněných dílen a účastníků s obdobným statutem k veřejným zakázkám. Na posledním zasedání Vládního výboru dne 20. května 2009 byly projednány informace o přípravě nového Národního plánu podpory a integrace OZP na období 2010 – 2014.

29

V pondělí 29. března 2010 vláda České republiky projednala a usnesením č. 253 schválila nový Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 – 2014.11

4.2. Národní rada osob se zdravotním postiţením ČR Bezpochyby největší a nejznámější organizací v České republice, která se intenzívně věnuje a zasazuje o lepší a kvalitnější ţivot zdravotně postiţených osob, je Národní rada osob se zdravotním postiţením ČR (dále jen „NRZP ČR“). NRZP ČR vznikla na ustavujícím shromáždění zástupců organizací zdravotně postižených dne 27. 6. 2000. Důvodem vzniku byla snaha o nalezení co nejefektivnějšího způsobu spolupráce organizací zdravotně postižených v rámci ČR.12 NRZP ČR se skládá z mnoha členských organizací, které původně vznikly např. na úrovni regionů nebo je spojuje druh postiţení atd. Díky spolupráci s orgány státní správy a samosprávy v ČR, ale i s mezinárodními organizacemi a institucemi jako je např. FIMITIC – Mezinárodní federace osob s tělesným postiţením, jejímţ jedním z hlavních cílů je zlepšování sociálních a profesních podmínek osob s tělesným postiţením, jejich zrovnoprávnění a boj proti diskriminaci na základě zdravotního postiţení, je v současnosti NRZP ČR největší a nejreprezentativnější zástupce organizací osob se zdravotním postiţením v ČR. Pro svoji nepřetrţitou a neúnavnou snahu při obhajobě, prosazování a naplňování práv, zájmů a potřeb zdravotně postiţených, a to bez ohledu na druh a rozsah zdravotního postiţení, se povaţuje za významný iniciativní a koordinační orgán v ČR. Je také hlavním poradním orgánem Vládního výboru pro zdravotně postiţené občany a vytrvale hájí zájmy a zastupuje OZP v dalších významných organizacích (např. Svaz měst a obcí ČR). Působnost NRZP ČR je nejen celostátní, ale také na úrovni krajů.

11

Vláda ČR [online]. 2009 [cit. 2010-03-30]. Národní plán vytváření rovných příleţitostí pro osoby se zdravotním postiţením na období 2010 2014 . Dostupné z WWW: . 12 NRZP.cz [online]. 2007 [cit. 2010-02-01]. Národní rada osob se zdravotním postiţením ČR. Dostupné z WWW: .

30

Obhajobu potřeb a zájmů OZP realizuje NRZP ČR různými formami, např.: navrhuje potřebná legislativní opatření ve prospěch OZP orgánům státní správy a samosprávy, posuzuje návrhy předloţené jinými institucemi či orgány, podílí se na vypracování a realizaci dlouhodobých koncepcí, které pomáhají OZP vyrovnávat se s jejich postiţením. Významně se také podílí na osvětové činnosti. Je důleţité, aby společnost byla seznámena s problematikou zdravotního postiţení. Kaţdoročně proto pořádá různé odborné semináře a konference. Nejenţe NRZP ČR spolupracuje s mezinárodními organizacemi, ale je rovněţ i členem některých mezinárodních organizací, jako jsou např. Disabled Peoples International (Mezinárodní organizace sdruţující organizace řízené zdravotně postiţenými – hlavním cílem této organizace je zapojení všech zdravotně postiţených osob do ţivota společnosti, a to včetně osob z rozvojových zemích, které tvoří velkou většinu z celkového počtu 500 milionů zdravotně postiţených osob ve světě.), Rehabilitation International (Federace národních a mezinárodních organizací a agentur – hlavním cílem je aktivní činnost v oblasti prevence zdravotního postiţení, rehabilitace OZP a vyrovnávání příleţitostí) nebo European Disability Forum (Evropské fórum zdravotně postiţených – tato organizace je především poradním orgánem v oblasti zdravotního postiţení). Pro řešení společných otázek života osob se zdravotním postižením jsou ustaveny odborné komise sociální, legislativní, pro zaměstnávání, pro životní prostředí, pro problematiku zdravotně postižených dětí. K 1. 11. 2009 měla NRZP ČR celkem 114 kolektivních členů, ve kterých bylo sdruženo přes 250 tis. fyzických osob.13 (Přihláška za člena NRZP ČR je uvedena v příloze 1). Významnou činností NRZP ČR je podpora zaměstnávání OZP. Jiţ dlouho se tímto tématem zabývá a mapuje situaci OZP na trhu práce. Na základě svých zkušeností nabízí a poskytuje poradenské sluţby z této oblasti jak osobám se zdravotním postiţením, které hledají práci, tak i zaměstnavatelům, kteří by rádi tyto osoby

13

NRZP.cz [online]. 2007 [cit. 2010-02-01]. Národní rada osob se zdravotním postiţením ČR. Dostupné z WWW: .

31

zaměstnali a nemají dostatek informací, jak v této situaci postupovat. K tomuto účelu byla zřízena poradna pro osoby se zdravotním postiţením, která sídlí přímo v NRZP ČR, Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7. K dispozici je také webový portál www.praceprozp.cz.

32

5. Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. – zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci Ke zpracování tématu zaměstnávání OZP jsem si vybrala středně velkou společnost Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. (dále jen „Lias Vintířov, LSM k.s.“), která zaměstnává v současnosti přes 160 zaměstnanců, a na které mohu prezentovat práva a povinnosti úzce spojené s oblastí zaměstnávání OZP. Abychom si byli schopni udělat ucelenou představu o této společnosti, je nutno nejprve se seznámit s historií firmy, předmětem podnikání, strukturou a jejím umístěním na trhu.

5.1. Historie firmy První zmínka o společnosti se datuje jiţ k roku 1964, kdy vznikla výrobna stavebních materiálů v obci Vintířov, která slouţila jako základna výroby materiálů pro státní podnik Pozemní stavby Karlovy Vary. Jako právní subjekt, komanditní společnost, začala firma působit aţ v roce 1992. 1964 – 1992 V tomto období byly uvedeny do provozu pecní linky na výrobu keramzitu, coţ je přírodní materiál, který se vyrábí tepelnou expandací třetihorních jílů, typických pro těţební pánev na Sokolovsku. Jedná se o materiál, který vyniká svými výbornými vlastnostmi, jako jsou: lehkost, pevnost, ţáruvzdornost, sníţená nasákavost a jedinečné tepelně izolační vlastnosti. Je vhodný pro další uplatnění např. ve stavebnictví pro výrobu kvalitních stavebních hmot nebo jako zásypy pro geotechniku. V roce 1968 byl výrobní areál rozšířen o novou halu – panelárnu, která měla na starosti výrobu prefabrikovaných dílců především pro bytovou výstavbu. V roce 1990 došlo k dalšímu rozšíření, a to o vibrolisovací linku Longinotti pro výrobu zámkové dlaţby a zdících tvarovek, která je v současnosti jiţ demontována. Ještě téhoţ roku vznikl na základě rozhodnutí Ministerstva výstavby a stavebnictví ČR z 1. 7. 1990 z bývalého státního podniku Pozemní stavby Karlovy Vary státní podnik Stavebně průmyslová výroba Karlovy Vary. V roce 1992 byl převzat od Fondu národního majetku a byla zaloţena stávající komanditní společnost. Byla vytvořena zcela nová struktura a organizace firmy a společnost se začala připravovat na nutnou rekonstrukci a modernizaci zastaralého

33

výrobního závodu. Počet zaměstnanců se zvýšil ze 190 na rekordních 225. Nakonec však tento rok skončil ztrátou. 1993 Po rozsáhlých přípravách byla spuštěna rekonstrukce na všech výrobních úsecích. Investice tehdy přesáhly 110 milionů Kč. Základní výrobní materiál keramzit, který dosáhl díky usilovné snaze úseku vývoje a kontroly kvality výrazných zlepšení na kvalitě, byl přejmenován na Liapor. Výkon rotační pece byl zvýšen o neuvěřitelných 50%. A nejenom kvalita Liaporu byla zvýšena, ale také prefabrikované výrobky se mohly pochlubit lepší kvalitou, čímţ si získaly oblibu především v zahraničí, ale i na domácím trhu. Nejen výrobní stránka prošla celkovou změnou. Začalo se pracovat na budování image firmy, neboť bylo nutné podchytit a hlavně vyplnit mezery na trhu v tuzemsku a do budoucna se snaţit posílit obchodní značku Liapor (ţádost na zápis ochranné známky u Úřadu průmyslového vlastnictví byla podána 20. 12. 1994, ochranná známka byla zapsána 27. 3. 1997 pod č. známky 198395). Výsledkem bylo hospodaření v kladných hodnotách. 1994 V tomto roce byly investice zaměřeny především na úseku výroby Liaporu, investováno bylo 150 milionů Kč. Došlo ke zprovoznění nové hrubé úpravny, třídírny a drtírny a v rotační peci, která byla rekonstruována, se zvýšil výkon na trojnásobek. Prefabrikované dílce i nadále zaplňovaly především zahraniční trh a na síle začala nabírat výroba a prodej dlaţeb. Na tuzemský trh a do povědomí „stavební veřejnosti“ se dostala nová zdící tvarovka s názvem Liatherm (ţádost na zápis ochranné známky u Úřadu průmyslového vlastnictví byla podána 30. 4. 1993, ochranná známka byla zapsána 25. 1. 1996 pod č. známky 187458). Obchodní oddělení se aktivně zaměřilo na vybudování rozsáhlé sítě licenčních výrobců. 1995 Do provozu byla úspěšně uvedena nová pecní linka s elektrofiltrem, jejíţ systém řízení patřil k těm nejmodernějším v Evropě. Dále byla uvedena do provozu pytlovací linka, coţ vedlo k rozšíření sortimentu. Lehké kamenivo Liapor nebylo jiţ dostupné jen jako volně loţené, ale nově také jako balené. Na panelárně bylo investováno do výrobního zařízení a došlo ke zvýšení podílu zakázek na domácí trh. Vzhled areálu se změnil, investovalo se do infrastruktury (nově vznikly parkovací plochy),

34

byla otevřena jídelna a kantýna pro zaměstnance firmy. Celkově se investovalo 70 milionů Kč. Obchodní oddělení rozšířilo svoji činnost o nabídku komplexních sluţeb pro zákazníky. Liapor si vydobyl pevnou pozici na tuzemském trhu a stal se všeobecně známým pojmem v ČR. 1996 Vybudování volné skládky materiálu mimo areál firmy vyřešilo hned dva základní problémy najednou: sezónnost prodeje lehkého kameniva – nové skladovací prostory otevřely moţnosti vyrábět více a uspokojit tím větší mnoţství zákazníků a zajistit si dostatečné zásoby pro období odstávek strojního zařízení, prašnost uvnitř areálu, čímţ se zlepšilo pracovní prostředí. Do provozu byla uvedena nová a moderní automatická linka s vibrolisem OMAG, čímţ byla zahájena výroba komínových tvarovek a prvků zahradní architektury. Pořizovací náklady činily 60 milionů Kč. Výroba Liaporu se zaměřila na drobné frakce v důsledku zvyšující se poptávky na trhu. Významné v tomto roce bylo rozšíření mateřské základny o dceřinnou společnost KOMTEC komínové technologie, s.r.o., jejímţ úkolem bylo ovládnout trh v oblasti prodeje komínů. Oddělení vývoje a kontroly kvality dokončilo komplexní systém thermoakustického zdícího programu, čímţ došlo k postupnému rozšíření sortimentu vyráběných tvárnic. 1997 Kvalita lehkého kameniva Liapor dosáhla špičkové evropské úrovně a výroba rekordních hodnot. Nadále se rozšiřovala také nabídka vibrolisovaných výrobků. Výsledkem obchodních aktivit bylo získání smlouvy na výrobu komínových tvárnic pro významnou německou firmu Kago-Kamine-Kachelofen GmbH & Co – Deutsche Wärmesysteme

KG.

Společnost

v tomto

období

svoji

pozornost

nezaměřila

jen na zákazníky, ale také na své zaměstnance a investovala do sociálního programu (rekonstrukce šaten a kuchyně). 1998 – 1999 Významnou událostí byla investice do ekologických opatření, a to uvedením do provozu kontinuálního měření emisí ve spalinách. Rekonstrukce a modernizace mísícího jádra panelárny přinesla zvýšení kvality a zejména hospodárnost výroby

35

betonových směsí. Kapacita panelárny byla v tomto období vytíţena na 100% a výroba dosáhla rekordních výsledků. První fáze modernizace vibrolisovací linky Longinotti umoţnila zahájit výrobu dvouvrstvých zámkových dlaţeb. V neposlední řadě je nutno zmínit investice do vybudování nové datové sítě, coţ umoţnilo propojit všechny důleţité objekty společnosti, a pořízení nové telefonní digitální ústředny. Sortiment vyráběného Liaporu byl rozšířen o drobné frakce 0-2, 2-4 a 1-4 (s moţností volby poměrů 0-2 a 2-4 dle přání zákazníka). Byla navázána spolupráce se zahraniční firmou EUDUR-Bau GmbH & Co.KG ve výrobě protihlukových stěn. Po osvojení nové technologie výroby těchto stěn došlo k zaloţení dceřinné společnosti Liadur s.r.o., jejíţ činnost je zaměřena právě na protihlukové stěny. 2000 – 2001 Na úseku výroby lehkého kameniva Liapor proběhla rekonstrukce jemné úpravny a tím se zvýšila moţnost výroby drobných frakcí do 4 mm aţ na 50%. Ve výrobě liaporu bylo dosaţeno historického výkonu výroby 40 m3/hod. A co víc, díky vyuţití dřevěných pilin jako druhotného paliva, byly sníţeny výrobní náklady. Do provozu byla uvedena drtící linka na recyklaci lehkého betonu. Díky neustálé práci úseku vývoje a kontroly kvality byla zvládnuta technologie samozhutnitelných betonů a výsledkem byl např. fotbalový stadion ve Wolfsburgu. Druhá fáze modernizace vibrolisovací linky Longinotti byla zaměřena na rekonstrukci mísícího jádra. V roce 2000 získala firma certifikát kvality podle ISO 9001. Současně došlo k zavedení nového informačního systému SCALA. Avšak v rámci organizačních změn a nutných úsporných opatření došlo k výrazné redukci personálu. 2002 – 2004 Rekonstrukcí třídírny bylo dosaţeno podstatného zvýšení kvality třídění Liaporu. Lehké kamenivo našlo uplatnění ve spolupráci se specializovanými pracovišti v oblasti geotechniky (konstrukce pozemních a inţenýrských staveb). V oblasti lehkých betonů se firma stala garantem výzkumu, vývoje a také propagátorem jejich aplikací v ČR – vznikl první most z lehkého betonu v ČR. Díky uvedení do provozu nové (druhé) moderní automatické linky OMAG dosáhla firma velkého rozmachu nejen v sortimentu, ale také v kvalitě vibrolisovaných výrobků. Byla zaloţena další dceřinná společnost Kago s.r.o., která se zabývá prodejem krbů a kachlových kamen. Jako snaha oslovit zákazníky i partnery na celém tuzemském trhu vznikl zcela nový projekt

36

Dům jedním tahem (viz příloha 5). Jedná se o moderní stavebnicový systém výstavby rodinných domů z velkoplošných dílců z lehkého keramického betonu. 2005 – 2008 V těchto

letech

firma

investovala

nemalou

částku,

cca

31

milionů

Kč,

nejen do výrobního zařízení, ale také do vývoje a výzkumu. Byla zprovozněna nová linka na balení Liaporu, jeţ umoţnila dosaţení vyšších výrobních kapacit. Investice do kalibrovací (brousící) linky splnila svůj účel a po letech vývoje a vylepšování vlastností zdících prvků firma uvedla na trh novinku – kalibrované zdivo Liapor pro přesné zdění na tenkou zdící maltu 2mm s dokonale rovnými loţnými plochami. Změnilo to náhled na současnou technologii provádění zdiva, respektive na spojování zdících prvků a zdící systémy vůbec. Výrazné proměny se také dočkala administrativní budova (rekonstrukce kanceláří a nové vybavení). Byl nainstalován nový automatický docházkový systém včetně záznamového zařízení. Jedná se o biometrický snímač, který pracuje na principu snímání trojrozměrného obrazu tvaru ruky. 2009 Rok velice náročný. Dopad ekonomické krize, stagnace ve stavebnictví, rozsáhlé investiční projekty, to vše firmu velmi ovlivnilo a nesmazatelně se zapsalo do její historie. Na úseku výroby lehkého kameniva probíhá obrovská investice do odsíření, která by měla být ukončena do konce 2. čtvrtletí roku 2010. Je to významný krok v oblasti ekologie a čistoty ovzduší. Ve výrobě vibrolisovaných prvků byl instalován robot KUKA, první ve střední Evropě. Tento průmyslový robot provádí s milimetrovou přesností manipulace v okruhu 3200mm s výrobky do hmotnosti 1000kg a svou univerzálností umoţňuje další variabilitu při volbě nových řešení dopravních cest. Do provozu byl uveden nový informační systém SAP. Díky ekonomické krizi musela být nastolena krizová a úsporná opatření, která se v nemalé míře dotkla i organizační struktury.

37

5.2. Právní forma V letech 1964 aţ 1992 byl tento výrobní podnik státním podnikem, stejně jako většina ostatních podniků v naší republice. Po roce 1989, kdy postupně docházelo k privatizaci a k zakládání obchodních společností, byl tento podnik převzat od Fondu národního majetku a přeměněn na komanditní společnost, jednu z forem obchodních společností, tedy osobní společnost. Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. byla zaloţena společenskou smlouvou dvou společníků ze dne 19. srpna 1992 a zapsána do obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Plzni oddíl A, vloţka 2285, dne 28. srpna 1992. Kromě obchodního rejstříku je firma dále zapsána v ţivnostenském rejstříku. Komanditní společnost (dále jen „k.s.“) se řídí ustanoveními § 93 – § 104 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění novel. Pro k.s. je typické dvojí postavení společníků: komplementáři – ručí za závazky celým svým majetkem, jsou zároveň statutárním orgánem společnosti a vztahuje se na ně zákaz konkurence – tzn., ţe společník nesmí bez souhlasu ostatních společníků podnikat mimo společnost ve stejném oboru, který je předmětem podnikání společnosti, komanditisté – ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu. Komplementářem a tedy zároveň statutárním orgánem společnosti Lias Vintířov, LSM k.s. je právnická osoba Lehký stavební materiál s.r.o., která společnost zastupuje ve všech věcech a jejíţ působnost vykonává jednatel. Společníky – komanditisty je zahraniční firma Lias International GmbH Hallerndorf – Pautzfeld, SRN. Tato společnost je zapsána u Úředního soudu Bamberg pod HRB 3662.

5.3. Předmět podnikání Je důleţité zdůraznit, ţe v rámci stavebního průmyslu firma Lias Vintířov, LSM k.s. produkuje a nabízí celou škálu výrobků. Právě díky těmto mnoha komoditám a neustálému vývoji dalších stavebních prvků si udrţuje své dobré a stálé postavení na trhu.

38

Na základě výpisu z obchodního rejstříku a dle ţivnostenských listů je předmětem podnikání hned několik činností: Provádění staveb, jejich změn a odstraňování Výroba stavebních hmot a stavebních výrobků Výroba porcelánových a keramických výrobků Velkoobchod Specializovaný maloobchod Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd

5.4. Organizační struktura Společnost Lias Vintířov, LSM k.s. je z hlediska organizace řízení uspořádána do struktury úseků a středisek, v rámci středisek pak do struktury oddělení, pracovních skupin a samostatných pracovníků. Organizační struktura společnosti je znázorněna ve schématu 1. Schéma 1: Organizační struktura Lias Vintířov, LSM k.s. Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s.

Ředitel

Manaţer kvality Asistent ředitele IT oddělení Technický ředitel Sekretariát a správa budov

Výrobní úsek

Středisko

Středisko

Středisko

Středisko

Středisko

Středisko

Obchod a marketing

Vývoj a kontrola kvality

Ekonomika a zásobování

Liapor

Prefa a transportbeton

Vibrolisované výrobky

Liapor

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., Organizační řád, 3. vydání, 2010.

39

Liapor

Středisko Servis, údrţba a investice

5.4.1. Rozdělení zaměstnanců Výběr a přijímání pracovníků do firmy Lias Vintířov, LSM k.s. se řídí zákoníkem práce a interním předpisem, který se nazývá Pracovní a provozní řád. Uzavření a ukončení pracovního poměru se řídí dle zákoníku práce. Další náleţitosti týkající se pracovního poměru jsou zakotveny v Podnikové kolektivní smlouvě na rok 2009 aţ 2011 (dále jen „Kolektivní smlouva“). Zaměstnanci firmy Lias Vintířov, LSM k.s. se dělí na technicko hospodářské pracovníky (dále jen „THP“) a pracovníky dělnických profesí (dále jen „dělníci“ či „D“). Pro zařazení na jednotlivé pracovní pozice musejí jak THP, tak i dělníci splňovat řadu podmínek a poţadavků nutných pro kvalitní plnění pracovních povinností. Nezbytná je i potřebná kvalifikace pro výkon zaměstnání. V současnosti

je

ve

společnosti

zaměstnáno

celkem

166

pracovníků

(aktuální stav k 1. 3. 2010), z toho 117 pracovníků dělnických profesí, coţ činí zhruba 70% z celkového počtu pracovníků, a 49 pracovníků technicko hospodářských, coţ činí zhruba 30% z celkového počtu pracovníků (viz graf 1). Osoby se zdravotním postiţením firma, aţ na jednu výjimku, která byla zaměstnána jako THP na středisku Ekonomika a zásobování, zaměstnává jako dělníky. Pracovní doba dělníků v provozu je rozdělena na směny (viz bod 5.4.3.). Osoby se zdravotním postiţením jsou ve firmě Lias Vintířov, LSM k.s. zaměstnávány od poloviny roku 2006 pouze v jednosměnném provozu. Graf 1: Stav zaměstnanců k 1. 3. 2010 – Lias Vintířov, LSM k.s. S tav k 1. 3. 2010 30% 49 THP 117 dělníků

70%

1

2

Počet THP

Počet dělníků

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SAP, 2010 – vlastní grafické zpracování.

40

5.4.2. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců je dynamicky se měnící ukazatel. V bodě 5.1. je uvedeno, ţe firma byla v minulosti několikrát nucena k výrazným personálním změnám. V následující tabulce 4 se tedy můţeme seznámit, jak se počet zaměstnanců ve společnosti Lias Vintířov, LSM k.s. měnil v průběhu posledních 10 let. Stavy zaměstnanců jsou uváděny vţdy k poslednímu dni v roce, tedy k 31.12. Pro vyjádření dynamičnosti tohoto ukazatele slouţí také tabulka 5, ve které je zobrazen po jednotlivých měsících počet zaměstnanců v roce 2009 vţdy k poslednímu dni daného měsíce. Údaje z tabulek 4 a 5 jsem pouţila pro grafické znázornění, které je mnohem přehlednější, jakým směrem se zaměstnanost ve firmě vyvíjela (viz graf 3 a 4). Tabulka 4: Počet zaměstnanců firmy Lias Vintířov, LSM k.s. v letech 2000 – 2009 rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

208

190

181

178

177

180

180

194

193

163

počet zaměstnanců k 31.12. Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA a IS SAP, 2010 – vlastní zpracování.

Graf 2: Počet zaměstnanců firmy Lias Vintířov, LSM k.s. v letech 2000 – 2009

Počet zaměstnanců v letech 2000 – 2009 Počet zaměstnanců

250

208

200

190

181

178

177

180

180

2002

2003

2004

2005

2006

194

193 163

150 100 50 0 2000

2001

2007

Rok

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA a IS SAP, 2010 – vlastní zpracování.

41

2008

2009

Z grafu 2 je patrno, jak výrazně se změnil počet zaměstnanců během jednoho desetiletí. Nejvýraznější změny byly v roce 2001 (sníţení počtu zaměstnanců téměř o 10%) a v roce 2009 (sníţení počtu zaměstnanců zhruba o 15%). Tabulka 5: Počet zaměstnanců firmy Lias Vintířov, LSM k.s. v roce 2009 – měsíčně měsíc

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

189

186

184

177

177

178

181

180

179

179

176

163

počet zaměstnanců v roce 2009 Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA a IS SAP, 2010 – vlastní zpracování.

Graf 3: Počet zaměstnanců firmy Lias Vintířov, LSM k.s. v roce 2009 – měsíčně

Počet zaměstnanců v roce 2009 – měsíčně Počet zaměstnanců

200

189

190

186

184 177

180

177

178

181

180

179

179

176

170

163

160 150 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Měsíc

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA a IS SAP, 2010 – vlastní grafické zpracování.

První čtvrtletí roku 2009 bylo ve znamení lehkého poklesu. Ačkoliv se situace ve 2. a 3. čtvtrtletí celkem stabilizovala a počet zaměstnanců se pohyboval zhruba kolem 179, ve 4. čtvrtletí došlo k výraznému poklesu.

5.4.3. Pracovní doba (směnné provozy) Pracovní doba ve firmě Lias Vintířov, LSM k.s. se řídí zákoníkem práce a podrobné rozvrţení pracovní doby je popsáno v podnikovém dokumentu – Kolektivní smlouva.

42

Směnné provozy ve firmě jsou následující: jednosměnný – pracovníci THP, někteří zaměstnanci dělnických profesí a OZP, dvousměnný – zaměstnanci dělnických profesí, třísměnný – zaměstnanci dělnických profesí.

5.5. Přehled zaměstnanosti OZP v letech 2004 – 2009 V přehledu zaměstnanosti OZP firmy Lias Vintířov, LSM k.s. pracuji s daty od roku 2004, kdy 1. 10 2004 nabyl účinnosti zákon o zaměstnanosti, jenţ stanovil plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením na 4% z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců (§ 81, odst. 5 tohoto zákona a § 15, § 16 a § 20 prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb.). Pokud zaměstnavatel tuto povinnost neplní, pak je povinen dle § 81, odst. 2, písm. c) tohoto zákona odvést do státního rozpočtu určitou částku (viz bod 3.3.3.).

5.5.1. Analýza přímého způsobu plnění povinnosti a náhradního plnění Jak je patrno z grafu 4, nebylo nutno, aby firma Lias Vintířov, LSM k.s. v letech 2004 – 2007 odváděla povinný podíl do státního rozpočtu (dále jen „SR“), ale také nemusela odebírat výrobky a sluţby od ZZP. Pro státem uloţenou povinnost si naprosto vystačila se zaměstnáváním osob se zdravotním postiţením. Dokonce, jak je patrno z tabulky 6, počet zaměstnaných OZP v těchto letech přesáhl povinný podíl. Graf 4: Přehled zaměstnanosti OZP v letech 2004 – 2007 – Lias Vintířov, LSM k.s. Rok 2004 – 2007 0%

0%

100%

1 Poče t O ZP

2

O dbě r výrobků a sluţ e b

3 O dvod do SR

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA, 2009 – vlastní grafické zpracování.

43

Tabulka 6: Počet zaměstnanců OZP firmy Lias Vintířov, LSM k.s. – 2004 – 2007 rok

2004

2005

2006

2007

povinný podíl 4%

7,00

7,48

7,46

7,81

plnění povinnosti zaměstnáním OZP

9,19

9,44

8,02

7,85

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA, 2009 – vlastní grafické zpracování.

Jinak tomu ovšem bylo v roce 2008 (viz graf 5), kdy jiţ firma nebyla schopna pokrýt povinný podíl pouze zaměstnáváním OZP. Proto začala odebírat výrobky a sluţby od ZZP a podařilo se jí odběrem doplnit zbývající místo tak, aby nebyla nucena k odvodu do SR. Graf 5: Přehled zaměstnanosti OZP v roce 2008 – Lias Vintířov, LSM k.s. Rok 2008 0% 39%

61%

1 Poče t O ZP

2

O dbě r výrobků a sluţ e b

3 O dvod do SR

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA, 2009 – vlastní grafické zpracování.

V roce 2009 se situace ještě více změnila, a to díky výrazným personálním změnám, které byly mimo jiné ovlivněny především ekonomickou krizí. Jak je patrno z grafu 6, počet OZP se výrazně sníţil, naopak odběr výrobků a sluţeb od ZZP se zvýšil téměř o polovinu. I přesto se firmě opět podařilo situaci zvládnout tak, aby nebylo nutno provést odvod do SR.

44

Graf 6: Přehled zaměstnanosti OZP v roce 2009 – Lias Vintířov, LSM k.s. Rok 2009 0%

27%

73%

1 Poče t O ZP

2

O dbě r výrobků a sluţ e b

3 O dvod do SR

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA a IS SAP, 2010 – vlastní grafické zpracování.

5.5.2. Analýza odvodu 2,5 násobku průměrné mzdy Pokud zaměstnavatel neplní povinnost ze zákona zaměstnat 4% OZP z celkového ročního přepočteného počtu zaměstnanců, ale také za daný kalendářní rok neodebral dostatečné mnoţství sluţeb a výrobků od ZZP, pak nastává třetí varianta, kterou je odvod 2,5 násobku průměrné mzdy za 1. – 3. čtvrtletí následujícího kalendářního roku, a to za kaţdého pracovníka, o kterého neplní tuto uvedenou zákonnou povinnost. Tzn., pokud zpracováváme oznámení za rok 2008, pak je pro nás směrodatné 1. – 3. čtvrtletí roku 2009, coţ činilo 57 335 Kč na jednu osobu. V následujícím bodě 5.5.3. popíši, jak vypadá a co vše je nutné zaznamenat do oznámení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců pro místně příslušný úřad práce.

5.5.3. Příklady oznámení Kaţdý zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci je povinen za kaţdý uplynulý kalendářní rok vyplnit a odevzdat oznámení o plnění povinného podílu příslušnému úřadu práce, kterým je pro firmu Lias Vintířov, LSM k.s. Úřad práce v Sokolově. Na obrázku 1 jsou uvedeny nejdůleţitější údaje tohoto oznámení. Kompletní oznámení včetně identifikačních údajů a popisu, jak toto oznámení vyplnit, je uvedeno v příloze 2.

45

Oznámení o způsobu plnění je zaměstnavatel povinen odevzdat nejpozději do 15. února. Obrázek 1: Oznámení

Oznámení za rok 200X Kromě identifikačních údajů společnosti je nutno vyplnit následující body: A) průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců a z toho povinný podíl 4%

.........osob .........osob

B) plnění povinnosti: 1.

zaměstnáním u zaměstnavatele

.........osob

2.

odběrem výrobků a sluţeb nebo zadáním zakázek

.........osob

3.

součet bodů 1 a 2

.........osob

C) odvod do státního rozpočtu 1.

odvod do státního rozpočtu za

.........osob

2.

vypočtená výše odvodu (.............. Kč / 1 osoba)

.........Kč

Zdroj: Www.mpsv.cz [online]. 2006, 8.1.2010 [cit. 2010-02-15]. Www.mpsv.cz. Dostupné z WWW: – vlastní obrázek.

Pro zajímavost a porovnání uvedu dva příklady tohoto oznámení včetně výpočtu, a to za roky 2008 a 2009, kdy firma začala také odebírat výrobky a sluţby od ZZP.

46

5.5.3.1. Příklad A – Oznámení za rok 2008 Pro výpočet nutný pro podání oznámení za rok 2008 pouţiji údaje z tabulek 7 a 8. Tabulka 7: Průměrný přepočtený počet zaměstnanců firmy Lias Vintířov, LSM k.s.

Jednosměnný provoz – D Jednosměnný provoz – THP Dvousměnný provoz – D Třísměnný provoz – D

Odpracované

Dovolená

Nemoc

§

Přesčasy

hodiny

hodiny

hodiny

hodiny

hodiny

Celkem

133 848

16 657

11 302

1 819

13 646

177 272

91 707

11 372

488

52

0

103 619

Jednosměnný provoz celkem

280 891

44 749

58 093

5 812

682

5 329

224

2 318

53 785

Dvousměnný provoz celkem

53 785

3 290

164

6 029

72 905

Třísměnný provoz celkem

72 905

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA, 2009 – vlastní zpracování.

V roce 2008 bylo celkem 253 pracovních dní. Tento údaj slouţí pro další výpočet. Celkový počet hodin z tabulky 7 pro jednotlivé směnné provozy je vydělen násobkem hodin pro daný směnný provoz a počtem pracovních dní v kalendářním roce (př. pro jednosměnný provoz 8 x 253 = 2024). Hodnoty, získané tímto výpočtem, se sečtou a výsledkem je průměrný přepočtený počet zaměstnanců firmy. Jednosměnný provoz (dělníci i THP – 8 hod.)

280 891 : 2 024,00

=

138,78

Dvousměnný provoz (dělníci – 7,75 hod.)

53 785 : 1 960,75

=

27,43

Třísměnný provoz (dělníci – 7,5 hod.)

72 905 : 1 897,50

=

38,42

Celkem

=

204,63

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců za rok 2008 činí celkem 204,63. Povinný podíl 4% činí 8,19. Nyní mám k dispozici první dva údaje bodu A v oznámení za rok 2008. Přistoupím tedy k získání údajů bodu B. K tomu mi poslouţí tabulka 8 a potvrzení od ZZP.

47

Tabulka 8: Zaměstnanci Lias Vintířov, LSM k.s. se zdravotním postiţením v roce 2008 Směna

Postiţení

Jméno

Odprac.

Dovolená

Nemoc

§

Přesčas

hodiny

hodiny

hodiny

hodiny

hodiny

Celkem

1

OZP

A

1 135

129

0

0

0

1 264

1

OZP

B

1 840

184

0

0

0

2 024

1

OZP

C

1 528

176

272

48

82

2 106

1

OZP

D

896

104

0

12

0

1 012

1

OZP

E

1 168

192

640

24

98

2 122

1

OTZP

F

1 712

240

40

32

0

2 024

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA, 2009 – vlastní zpracování.

Při celkovém součtu hodin jednotlivých zaměstnanců z této tabulky nesmíme zapomenout, ţe v posledním řádku jsou uvedeny údaje osoby s těţkým zdravotním postiţením,

coţ

znamená,

ţe

součet jeho hodin musíme

vynásobit třemi

(2 024 x 3 = 6 072). Celkový součet hodin (včetně trojnásobku u OTZP) vydělíme násobkem hodin pro daný směnný provoz a počtem pracovních dní v kalendářním roce. Hodnota, kterou tímto výpočtem získáme je počet OZP, které firma Lias Vintířov, LSM k.s. zaměstnávala v roce 2008. Pro úplnost je nutné uvést, ţe všichni uvedení zaměstnanci v tabulce 8 pracovali v jednosměnném provozu. Jednosměnný provoz (dělníci i THP – 8 hod.)

14 600 : 2 024

=

7,21

Z toho vyplývá, ţe firma Lias Vintířov, LSM k.s. v roce 2008 zaměstnávala 7,21 zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením nebo osobou s těţším zdravotním postiţením. Mám tedy k dispozici další údaj do oznámení za rok 2008. Na začátku kaţdého roku zasílají zaměstnavatelé zdravotně postiţených čestná prohlášení a potvrzení o tom, kolik firma Lias Vintířov, LSM k.s. odebrala výrobků a sluţeb jako náhradní plnění. Za kaţdého pracovníka, o kterého neplní zákonnou povinnost, musí odebrat výrobky a sluţby ve výši sedminásobku průměrné mzdy za 1. – 3. čtvrtletí kalendářního roku (v roce 2008 tato částka činila 160 594 Kč).

48

Jen pro názornou ukázku uvedu příklad výpočtu na základě potvrzení firmy ERA – PACK s.r.o. Chrudim (viz příloha 4), jeţ je dodavatelem obalových materiálů a balících strojů a od roku 2001 má statut chráněné dílny. Za rok 2008 firma Lias Vintířov, LSM k.s. odebrala výrobky v celkové hodnotě 401 363,87 Kč. Pokud od této sumy vydělíme sedminásobek průměrné mzdy za 1. – 3. čtvrtletí kalendářního roku, získáme počet osob náhradního plnění. př.:

401 363,87 : 160 594 = 2,49

Takto bych mohla náhradní plnění vypočítat ze všech čestných prohlášení. Nebudu však detailně vyjmenovávat a popisovat výpočty z jednotlivých čestných prohlášení, ale budu rovnou pracovat s konečným číslem, které budu moci dosadit do oznámení za rok 2008, a které činí 4,66. Pokud si tedy všechny modře označené údaje dosadím do oznámení pro rok 2008 (viz obrázek 2), získám tím konečný přehled zaměstnanosti OZP a také definitivní verzi pro odevzdání příslušnému úřadu práce. Obrázek 2 – Oznámení za rok 2008

Oznámení za rok 2008 Kromě identifikačních údajů společnosti je nutno vyplnit následující body: A) průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců a z toho povinný podíl 4%

204,63 osob 8,19 osob

B) plnění povinnosti: 1.

zaměstnáním u zaměstnavatele

7,21 osob

2.

odběrem výrobků a sluţeb nebo zadáním zakázek

4,66 osob

3.

součet bodů 1 a 2

11,87 osob

C) odvod do státního rozpočtu 1.

odvod do státního rozpočtu za

0 osob

2.

vypočtená výše odvodu (.............. Kč / 1 osoba)

0 Kč

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA, 2009 – vlastní zpracování.

49

Jak je vidět z řádku 3 bodu B, celkový součet zaměstnaných OZP a odebraných výrobků a sluţeb je vyšší neţ povinný podíl 4%, coţ znamená, ţe firma Lias Vintířov, LSM k.s. nebyla povinna do státního rozpočtu odvést ţádný odvod.

5.5.3.2. Příklad B – Oznámení za rok 2009 V příkladu B nebudu jiţ podrobně popisovat postup výpočtu, zaměřím se jen na samotný výpočet, údaje potřebné pro tento výpočet (viz tabulka 9) a poté rovnou dosadím hodnoty do oznámení, které firma Lias Vintířov, LSM k.s. odevzdala v letošním roce Úřadu práce v Sokolově. Příklad B slouţí jako údaj pro porovnání, jak se situace změnila v průběhu dvou let. V roce 2009 bylo celkem 251 pracovních dní. Jednosměnný provoz (dělníci i THP – 8 hod.)

278 721,4 : 2 008

=

138,81

Dvousměnný provoz (dělníci – 7,75 hod.)

28 776,75 : 1 945,25=

14,79

Třísměnný provoz (dělníci – 7,5 hod.)

65 981,5 : 1 882,5 =

35,05

Celkem

=

188,65

Celkem 188,65 zaměstnanců za rok 2009. Povinný podíl 4% činí 7,55. Tabulka 9: Zaměstnanci Lias Vintířov, LSM k.s. se zdravotním postiţením v roce 2009 Směna

Postiţení

Jméno

Odprac.

Dovolená

Nemoc

§

Přesčas

hodiny

hodiny

hodiny

hodiny

hodiny

Celkem

1

OZP

A

1286

232

448

31

42

2039

1

OZP

B

784

108

0

8

0

900

1

OZP

C

1174

184

624

26

15

2023

1

OTZP

D

120

8

72

8

0

208

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA a IS SAP, 2010 – vlastní zpracování.

Všechny OZP pracovaly v jednosměnném provozu. Jednosměnný provoz (dělníci i THP – 8 hod.)

5586 : 2 008

=

2,78

Za rok 2009 firma Lias Vintířov, LSM k.s. odebrala výrobky v celkové hodnotě 1 192 018,23 Kč. Pokud od této sumy vydělíme sedminásobek průměrné mzdy za 1. – 3. čtvrtletí kalendářního roku, získáme počet osob náhradního plnění.

50

1 192 018,23 : 160 272

= 7,44

Opět tedy můţeme dosadit všechny modré údaje do oznámení za rok 2009 (viz obrázek 3) a získáme konečnou verzi, která je jiţ připravená pro odevzdání. Obrázek 3 – Oznámení za rok 2009

Oznámení za rok 2009 Kromě identifikačních údajů společnosti je nutno vyplnit následující body: A) průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců a z toho povinný podíl 4%

188,65 osob 7,55 osob

B) plnění povinnosti: 1.

zaměstnáním u zaměstnavatele

2,78 osob

2.

odběrem výrobků a sluţeb nebo zadáním zakázek

7,44 osob

3.

součet bodů 1 a 2

10,22 osob

C) odvod do státního rozpočtu 1.

odvod do státního rozpočtu za

0 osob

2.

vypočtená výše odvodu (.............. Kč / 1 osoba)

0 Kč

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA a IS SAP, 2010 – vlastní zpracování.

51

5.5.4. Přehled

a

grafické

zpracování

všech

tří

moţností

ve společnosti V příkladech A a B jsme měli moţnost porovnat, jakým způsobem se situace změnila během dvou posledních let. Nejen v průměrném ročním počtu zaměstnanců, ze kterého se vypočítává povinný podíl, ale především v plnění povinnosti. V příkladu A bylo plnění povinnosti splněno zejména zaměstnáním u zaměstnavatele a odběr výrobků a sluţeb doplňoval zbývající mezeru, zatímco v příkladu B to bylo přesně naopak. Nejlépe je to vidět na následujícím grafu 7, ve kterém jsem znázornila situaci nejen posledních dvou let, ale jiţ od roku 2004. Graf 7: Přehled všech tří moţností – Lias Vintířov, LSM k.s.

Přehled všech tří moţností ve firmě Lias Vintířov, LSM k.s. 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2003

9,19

9,44 8,02

7,85

7,21

7,44

4,66 3,45

0 2004

0 2005 Počet OZP

0 2006

0 2007

Náhradní plnění

2,78

0 2008

0 2009

Odvod do SR

Zdroj: Lias Vintířov, LSM k.s., IS SCALA a IS SAP, 2010 – vlastní grafické zpracování.

52

2010

6. Návrhy

a

řešení

k problematice

zaměstnávání OZP ve firmě Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. Vzhledem k náročnému provozu, přestoţe je jiţ valná část technologických zařízení plně automatizována, je velice těţké, ba dokonce nemoţné, zde a za podmínek, kladených na pracovníky v provozu, najít osobám zdravotně postiţeným uplatnění a zajistit, aby pracovní místo bylo vhodné pro OZP a splňovalo veškeré podmínky s tím související. Z tohoto důvodu tento problém společnost Lias Vintířov, LSM k.s. řešila, řeší a jistě i nadále řešit bude zaměstnáváním OZP buď jako THP, nebo jako pracovníky dělnických profesí v úseku správy budov, který má na starosti především pomocné a úklidové práce, popř. jako dělníky pomocných prací v rámci technického úseku. V minulosti bylo obrovskou výhodou, ţe do úseku správy budov spadala i činnost stráţní, která zahrnovala především provoz vrátnice, zajištění kontroly vstupu a výstupu do a z areálu, ale také dohlíţení nad bezpečností v areálu a to prostřednictvím kamerového systému, který je centralizován na monitorech na vrátnici. Tuto činnost vykonávali celkem čtyři pracovníci, z nichţ tři byli osobami se zdravotním postiţením. Stráţní činnost i nadále funguje, nicméně od roku 2006 je vykonávána prostřednictvím outsourcingu, tedy najatou bezpečnostní agenturou. Firma Lias Vintířov, LSM k.s. toto řešení přijala hlavně z důvodu ekonomické výhodnosti. Avšak nejen finanční úspora byla tehdy výhodou pro firmu. Toto řešení bylo výhodné i z hlediska provozního, neboť v případě dlouhodobější nemoci osoby se zdravotním postiţením bylo velice těţké najít náhradu. Přestoţe činnost vykonávaná na pozici vrátného nebyla ani není nijak fyzicky náročná, její problematika spočívá v nepřetrţitém provozu. Areál musí být střeţen 24 hodin denně. Také nakládací činnost je z časového hlediska náročná, zvláště pak v jarních a letních měsících, kdy musí být často zajištěna ve večerních hodinách, po dohodě i o víkendech. Ostatní kolegové, kteří patřili také mezi OZP, nemohli vzhledem ke svému zdravotnímu stavu zajišťovat zastoupení nemocného pracovníka v plné míře. Tento problém zcela zanikl právě v souvislosti s uzavřením smlouvy s bezpečnostní agenturou.

53

Nicméně to, co bylo v minulosti pro firmu Lias Vintířov, LSM k.s. výhodou, zdá se být v současnosti pravým opakem. Díky ekonomické krizi, která se nejvíce projevila v loňském roce a stavební průmysl zasáhla ve velké míře, byla firma donucena celkem k razantnímu restrukturalizačnímu kroku a k propuštění několika desítek zaměstnanců. Do této doby společnost nikdy neměla problém s přímým způsobem plnění povinnosti zaměstnávat 4% OZP, nicméně zrušením stráţní činnosti v rámci úseku správy budov, ale i díky odchodu dvou osob se zdravotním postiţením (jedné do starobního důchodu a druhé dohodou) a propouštění, které se dotklo i OZP, se společnost dostala do situace, kdy začala řešit, zda bude výhodnější odvod do státního rozpočtu nebo zajistit do konce roku vyšší odběr výrobku a sluţeb od ZZP v rámci náhradního plnění. Společnost kromě osob se zdravotním postiţením, ať jiţ na plný či částečný pracovní úvazek, zaměstnávala na plný úvazek i jednu osobu s těţkým zdravotním postiţením, která, jak jsem jiţ v této práci uvedla, se započítává jako tři OZP. Tento pracovník vykonával pomocné práce v rámci úseku správy budov a byl přidělen a kontrolován dalším pracovníkem tohoto úseku, aby byla zajištěna jeho maximální bezpečnost při práci. Bohuţel tento pracovník, který vykonával dohled nad OTZP, ukončil v roce 2008 pracovní poměr odchodem do starobního důchodu. Náhle nastala situace, kdy se firma musela rozhodnout, zda tohoto OTZP propustit nebo najít adekvátní náhradu za pracovníka, který vykonával dohled. Dočasně byl přidělen k pracovníkům úklidových prací. Bohuţel však v tomto roce došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu tohoto pracovníka a jeho ošetřujícím lékařem mu bylo doporučeno zaţádat si o plný invalidní důchod. Tehdy se tento zaměstnanec rozhodl ukončit svoji aktivní pracovní činnost a odejít do invalidního důchodu. Pracovní poměr byl ukončen na jeho ţádost dohodou a tímto krokem firma přišla o dalšího zaměstnance se zdravotním postiţením, navíc těţkým a tudíţ o moţnost ho započítat jako tři OZP. V tuto chvíli na úseku správy budov zůstali jen pracovníci úklidových prací, jejichţ činnost zahrnuje zajistit čistotu a úklid v budovách areálu. Ovšem tyto úklidové práce jiţ nezahrnují úklid venkovních prostranství, péči o zeleň, zimní posypy atd. a opět bylo nutné, aby firma na tyto činnosti uzavírala smlouvy a najímala jiné firmy. Pokud se v letošním roce ekonomická situace ve společnosti vyjasní a zlepší do té míry, ţe bude moci opět přijímat nové pracovníky, navrhovala bych vzhledem k teď jiţ vysokým nákladům spojených s najímáním firem na pomocné a úklidové práce

54

a také agentury, která zajišťuje stráţní činnost, aby si tyto činnosti opět zajišťovala firma sama prostřednictvím zaměstnání několika osob se zdravotním postiţením. Pro tyto pracovní pozice není nutná kvalifikace, která je mimo jiné velkým celostátním problémem u osob se zdravotním postiţením. Pro pomocné a úklidové práce bych navrhovala dva zaměstnance OZP. Tento počet je naprosto dostačující, i v případě ţe by tito zaměstnanci chyběli ze zdravotních důvodů. Co se týká provozu vrátnice, zde je situace naprosto jiná. Navrhovala bych kombinaci OZP a zaměstnanců bez zdravotního postiţení. Jiţ v minulosti se osvědčil pro provoz vrátnice počet čtyř zaměstnanců. Se stejným počtem pracovníků disponuje i agentura, která stráţní činnost zajišťuje v současnosti. Proto bych navrhovala zaměstnat tři zaměstnance bez zdravotního postiţení v rámci třísměnného provozu a jednu OZP pro provoz ranní směny jako pomocného pracovníka kontrolní a pochůzkové činnosti. Do budoucna bych viděla ještě jednu moţnost, jak zvýšit počet zaměstnanců OZP ve firmě. Jedná se o pozici recepční/ho, kterou bude muset firma zajistit po odchodu současného pracovníka do starobního důchodu. Z pohledu fyzické náročnosti je toto místo naprosto vyhovující pro OZP, nicméně je tato práce z hlediska jazykových znalostí a administrativních dovedností velice náročná.

6.1. Podpora rozvoje pracovních míst Pokud se jakýkoliv zaměstnavatel rozhodne zaměstnat OZP, musí brát v úvahu druh zdravotního postiţení. Např. u vozíčkářů je potřeba zváţit, zda jsou prostory upravené pro bezbariérový vstup (vstup do budovy, do kanceláře, toalety) nebo aby tito pracovníci měli kolem svého pracovního místa dostatek prostoru či měli moţnost parkovacího místa. Toto je konkrétní příklad, se kterým by se potýkala firma Lias Vintířov, LSM k.s., neboť vzhledem k řešení, ale i stáří celého komplexu budov zde schází bezbariérová úprava. Nicméně toto je jen jeden z mnoha druhů zdravotního postiţení. Firma vţdy zaměstnávala a i nadále zaměstnává osoby s takovým zdravotním postiţením, aby jim byla schopna nabídnout a zajistit maximálně vhodné podmínky k práci.

55

Moţný nedostatek vhodných pracovních míst ať jiţ z důvodu předmětu podnikání, či dispozičního řešení, firma kompenzuje náhradním plněním, jak uvádím v následujícím bodu.

6.2. Vyuţívání finančních prostředků k nákupu výrobků a sluţeb Jak je patrno z grafu 7, v tomto směru se firma začala angaţovat jiţ v roce 2008. Kaţdým rokem odebere větší mnoţství výrobků a sluţeb od ZZP jako náhradní plnění. Jedná se o pracovní oděvy a hlavně o obalové materiály. Snahou firmy Lias Vintířov, LSM k.s. je při zvaţování nabídek na dodání materiálu, výrobků či sluţeb zohlednit nejen cenu, dodací podmínky a kvalitu nabízených sluţeb, ale také zda se jedná o ZZP či ne. Firma zastává názor, ţe zaměstnavatele zdravotně postiţených je nesmírně důleţité a nezbytné podporovat, snaţit se zajistit jim rovné podmínky pro lepší umístění nejen na trhu práce, ale především na trhu ekonomickém. Nezaměřila se na tyto subjekty jen regionálně, ale celostátně. Výrobky a sluţby jsou

odebírány

od

firem

Ladislav

Dubnický

Sokolov

(pracovní

oděvy),

ERA – PACK s.r.o. Chrudim (obalové materiály) a ROLOFOL s.r.o. Bordovice u Frenštátu pod Radhoštěm (obalové materiály). V současnosti je realizován návrh na odběr veškerých provozních náplní do tiskáren, plotteru a kopírek od firem poskytujících náhradní plnění. Po podrobnějším prozkoumání situace na oddělení IT jsem zjistila, ţe veškeré tyto provozní náplně tvoří nemalou částku výdajů společnosti (zhruba 300 000 Kč), proto rozhodně stálo za zváţení, zda najít nového dodavatele či ne. Správa IT ve společnosti je kompletně řešena outsourcingem. Hlavním dodavatelem tohoto smluvního partnera je firma nabízející náhradní plnění, proto se nakonec obě strany dohodly, ţe dodavatel provozních náplní bude dodávat přímo do firmy Lias Vintířov, LSM k.s. a ne prostřednictvím smluvního partnera. Jen pro porovnání, pokud by firma odebrala provozní náplně ve stejné hodnotě jako v loňském roce, mohla by si uplatnit náhradní plnění zhruba za dvě OZP.

56

Dále bych navrhovala, aby společnost zkusila na našem trhu najít dodavatele (ZZP) čistících a hygienických potřeb a papírenského zboţí. Obojí je pro firmu nezbytným spotřebním materiálem, který je ročně odebírán za stovky tisíc korun. Proto by bylo vhodné zváţit, samozřejmě v případě, ţe tyto ZZP najde a jejich nabídka bude srovnatelná s nabídkami dodavatelů, jejichţ sluţeb firma vyuţívá v současnosti, a nahradit stávající dodavatele za subjekty ZZP. U současného dodavatele kancelářských potřeb by bylo moţno zajistit náhradní plnění přes Sdruţení občanů Exodus, které v rámci svých obchodních aktivit nabízí i zajištění kompletního vybavení kanceláří či kancelářské spotřební zboţí.

6.3. Rozšíření zaměstnaneckého programu pro skupinu OZP Firma Lias Vintířov, LSM k.s. v rámci zaměstnaneckého programu nabízí svým zaměstnancům celou řadu výhod. Za ty nejpodstatnější výhody můţeme povaţovat pravidelný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, dále poskytování příspěvku na stravování a zajištění stravování v rámci areálu. Také finanční bonusy k významným jubileím či dlouhodobému pracovnímu poměru u společnosti, jeţ jsou součástí Kolektivní smlouvy, určitě kaţdého zaměstnance potěší. Dalšími výhodami jsou bezpochyby kulturní a společenské akce, které jsou zajišťovány pravidelně a dá se říci s ţeleznou přesností. Ačkoliv jsou tyto aktivity určeny pro zaměstnance, firma je vţdy ochotna zajistit dostatek míst a dopravu i pro rodinné příslušníky. Totéţ platí pro sportovní akce. Firma je velikým sportovním fanouškem, proto je naprostou samozřejmostí a automatickou záleţitostí, ţe kromě sponzoringu různých klubů a sportovních sdruţení, zajišťuje svým zaměstnancům jako součást jejich odpočinku a odbourávání stresu i potřebné sportovní vyţití, ať jiţ pasivním způsobem (např. permanentky na hokejová utkání HC Energie Karlovy Vary) či aktivním způsobem (zajištění volných vstupů na různá sportoviště – např. tenis, nohejbal a ricochet). Pro zdravotně postiţené zaměstnance je aktivní sportovní činnost vzhledem k jejich zdravotnímu stavu téměř nemoţná. Je pro ně zajištěn pouze pravidelný vstup

57

do bazénu. Navrhovala bych proto, aby pro tyto zaměstnance byla zajištěna ve srovnatelné ceně a počtu hodin například lázeňská či rehabilitační péči. Karlovarský kraj nabízí pestrou škálu těchto sluţeb. Také nesmím zapomenout na sponzorské příspěvky pro OZP. Ty se samozřejmě nedají poskytnout jednotlivci. Pokud jsou ale zaměstnanci OZP součástí nějakého sdruţení či organizace pro podporu těchto osob, poskytuje firma sponzorský dar či finanční částku na jejich podporu, neboť si je vědoma důleţitosti této pomoci v rámci začleňování OZP do společnosti. Finanční podpora se netýká jen sdruţení, ve kterých jsou zaměstnanci aktivními členy, ale i ostatních, které by si o tuto podporu poţádali. Společenské uplatnění osob se zdravotním postiţením je do jisté míry ukazatelem úrovně dané země, proto je důleţité tomuto tématu věnovat dostatečnou pozornost a zasazovat se

o

její zvyšování. Myslím, ţe v tomto ohledu můţe jít firma

Lias Vintířov, LSM k.s. příkladem a doufám, ţe tomu tak bude i nadále.

58

ZÁVĚR V České republice ţije více neţ milion osob se zdravotním postiţením, coţ představuje téměř 10% z celkového počtu obyvatel, a to není rozhodně zanedbatelné číslo. Jedná se o početnou skupinu, jejíţ nevýhodami jsou úroveň vzdělání, která je v porovnání s celkovou populací v České republice niţší, a velmi obtíţné postavení na trhu práce zejména v důsledku toho, ţe společnost se chová trţně a zaměřuje se především na pracovní výkon a zisk. Právě sníţená pracovní schopnost brání zdravotně postiţeným osobám podávat takové pracovní výkony, jakých jsou schopni zdraví lidé. Proto by tomuto tématu měla být věnována zvýšená pozornost, neboť osoby se zdravotním postiţením mají stejná práva jako všichni ostatní občané České republiky, tedy i právo na odpovídající uplatnění na trhu práce. Práce pro člověka není jen zdrojem obţivy, ale naplňuje a uspokojuje i další potřeby člověka, kterými jsou např. potřeba úcty, získání respektu či uznání, pocitu prospěšnosti i úspěšnosti, ale předeším potřeba seberealizace. Jiţ Abraham Maslow vycházel ze svého přesvědčení, ţe výkon pracovníků je moţné zvyšovat, pokud budou uspokojovány nejen materiální, ale i sociální potřeby, např. potřeba seberealizace. K saturaci, tedy naplnění a uspokojení většiny potřeb, dochází právě v pracovním procesu. Firma Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. se řadí mezi zaměstnavatele, kterým situace v oblasti zaměstnávání zdravotně postiţených osob rozhodně není lhostejná. Dodrţuje povinnosti vyplývající ze zákona pro zaměstnavatele s více neţ 25 zaměstnanci a snaţí se svými vlastními silami a všemi dostupnými prostředky napomáhat k lepšímu a kvalitnějšímu ţivotu všech svých zaměstnanců, zvláště pak osob se zdravotním postiţením. Není jednoduché pro firmu zaměstnávat v tak náročném výrobním a směnném provozu osoby zdravotně postiţené, ale přesto dělá maximum, aby dokázala zaměstnat alespoň minimální počet těchto osob, popř. do budoucna najít vhodné pracovní pozice, které by mohly tyto osoby vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vykonávat. Sníţenou zaměstnanost OZP se snaţí řešit nákupem výrobků a sluţeb od zaměstnavatelů zdravotně postiţených jako náhradní plnění a tím bezpochyby podpořit jejich aktivitu na ekonomickém trhu a trhu práce.

59

Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením by měli zaměstnavatelé vnímat jako svoji sociální a společenskou odpovědnost, která je vizitkou úrovně daného podniku. Je důleţité, aby nejen zaměstnanci, ale i široká veřejnost, daný podnik vnímala nejen jako výrobce zboţí či sluţeb, jehoţ cílem je maximalizace zisku, ale také jako společensky odpovědného zaměstnavatele, který je schopen vytvářet kvalitní a rovné podmínky pro své zaměstnance, podpořit jejich pracovní růst a především vnímat své zaměstnance jako individuální jedince, kteří, kaţdý svým vlastním jedinečným způsobem, do jisté míry ovlivňují celkové vystupování a image podniku. Jsem přesvědčena, ţe firmu Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. lze povaţovat za takovéhoto společensky odpovědného zaměstnavatele.

60

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Publikace a tištěné dokumenty 1. HUTAŘ, J. Sociálně právní minimum pro osoby se zdravotním postižení : aktualizovaný stav k 1.4.2009. 10. vydání. Praha : Národní rada osob se zdravotním postiţením ČR, o.s, 2009. 242 s. ISBN 978-80-87181-02-7. 2. KUBÍNKOVÁ, M., a kol. Nový zákoník práce : s účinností od 1. ledna 2007. Praha : SONDY s.r.o., 2006. 512 s. ISBN 80-86846-15-6. 3. Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 - 2009. Praha : Vládní výbor pro zdravotně postiţené občany, 2005. 37 s. ISBN 8086734-66-8. 4. PRAVDOVÁ, M., PRAVDA, P. Obchodní zákoník 2008 – úplné znění s úvodním komentářem. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-2572-7. 5. Úplné znění č. 701 Sociální pojištění 2009 : podle stavu k 12.1.2009. Ostrava : Nakladatelství Sagit, a.s. 384 s. ISBN 978-80-7208-716-7. 6. Úplné znění č. 746 Ústava České republiky, Listina základních práv a svobo : podle stavu k 11.9.2009. Ostrava : Nakladatelství Sagit, a.s. 208 s. ISBN 978-80-7208755-67. 7. Úplné znění č. 757 Pracovněprávní předpisy, Zaměstnanost : podle stavu k 16.11.2009. Ostrava : Nakladatelství Sagit, a.s. 224 s. ISBN 978-80-7208-773-0. 8. Úplné znění č. 765 Zákoník práce : podle stavu k 1.1.2010. Ostrava : Nakladatelství Sagit, a.s. 128 s. ISBN 978-80-7208-780-8. 9. Úplné znění č. 769 Obchodní zákoník : podle stavu k 1.1.2010. Ostrava : Nakladatelství Sagit, a.s. 320 s. ISBN 978-80-7208-779-2. 10. Úplné znění č. 775 Sociální pojištění : podle stavu k 18.1.2010. Ostrava : Nakladatelství Sagit, a.s. 368 s. ISBN 978-80-7208-791-4.

61

Elektronické zdroje 1. Businesscenter.cz [online]. 1998 [cit. 2009-12-29]. Businesscenter.cz. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235. 2. Businesscenter.cz [online]. 1998 [cit. 2010-02-01]. Businesscenter.cz. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235. 3. Dům jedním tahem [online]. 2004 [cit. 2010-03-30]. Www.dumjednimtahem.cz. Dostupné z WWW: <www.dumjednimtahem.cz/index.php?op=home>. 4. EXODUS, sdružení občanů [online]. 2004 [cit. 2010-03-05]. Náhradní plnění. Dostupné z WWW: . 5. Integrovaný portál MPSV [online]. 2002 [cit. 2010-01-25]. Vyhláška č. 518/2004 Sb. Dostupné z WWW: . 6. Liapor.cz [online]. 2006 [cit. 2010-02-01]. Www.liapor.cz. Dostupné z WWW: < http://www.liapor.cz/component.php?cocode=section&seid=21> 7. Maslowova pyramida In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 5. 11. 2008, 13. 4. 2010 [cit. 2010-04-06]. Dostupné z WWW: . 8. MPSV.cz [online]. 2009 [cit. 2010-01-25]. Zdravotní postiţení. Dostupné z WWW: . 9. NRZP.cz [online]. 2007 [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: . 10. Vláda ČR [online]. 2009 [cit. 2010-03-30]. Národní plán vytváření rovných příleţitostí pro osoby se zdravotním postiţením na období 2010 - 2014 . Dostupné z WWW: . 11. Vláda ČR [online]. 2009 [cit. 2010-04-10]. Národní plán vytváření rovných příleţitostí pro osoby se zdravotním postiţením na období 2010 - 2014 . Dostupné z WWW: < http://www.vlada.cz/assets/ppov/vvzpo/dokumenty/NPVRP.pdf. 12. Vláda ČR [online]. 2009 [cit. 2010-02-01]. Zdravotně postiţení občané. Dostupné z WWW: . 13. Zdravotnepostizeni.webovastranka.cz [online]. 2007 [cit. 2010-02-07]. Zdravotně postiţení obecně. Dostupné z WWW: .

62

Ostatní zdroje Interní dokumenty firmy Lias Vintířov, LSM k.s. 1. Organizační řád. 3. vydání. Vintířov : Lias Vintířov, LSM k.s., 2010. 18 s. 2. Podniková kolektivní smlouva na rok 2009 až 2011. Vintířov : Lias Vintířov, LSM k.s., 2009. 21 s. 3. Pracovní a provozní řád. 3. vydání. Vintířov : Lias Vintířov, LSM k.s., 2010. 16 s.

Články z interních časopisů firmy Lias Vintířov, LSM k.s. 1. BORÝSEK, R., GVOŢDÍK, F. Lias míří do budoucnosti se vztyčenou hlavou. LiaporNews. 2007, 3_2007, s. 2. 2. Energetická (ne)náročnost domů jedním tahem. LiaporNews. 2009, 1_2009, s. 11. 3. Jak jsme rostli 1964 - 2002. 10 let trvání společnosti Lias Vintířov, LSM k.s.. 2002, 1, s. 3-5. 4. Modernizace výrobní linky a čištění kouřových plynů. LiaporNews : Podzim 2009 / Zima 2010. 2009, 2_2009, s. 21.

63

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT Seznam obrázků Obrázek 1: Oznámení

Str. 46

Obrázek 2: Oznámení za rok 2008

Str. 49

Obrázek 3: Oznámení za rok 2009

Str. 51

Seznam tabulek Tabulka 1: Rozdělení invalidity dle poklesu pracovní schopnosti

Str. 20

Tabulka 2: Vybrané parametry podpory na jednu osobu

Str. 24

Tabulka 3: Přehled variant pro zaměstnavatele s více neţ 25 zaměstnanci

Str. 25

Tabulka 4: Počet zaměstnanců firmy Lias Vintířov, LSM k.s. v letech 2000 – 2009

Str. 41

Tabulka 5: Počet zaměstnanců firmy Lias Vintířov, LSM k.s. v roce 2009 – měsíčně

Str. 42

Tabulka 6: Počet zaměstnanců OZP firmy Lias Vintířov, LSM k.s. – 2004 – 2007

Str. 44

Tabulka 7: Průměrný přepočtený počet zaměstnanců firmy Lias Vintířov, LSM k.s.

Str. 47

Tabulka 8: Zaměstnanci Lias Vintířov, LSM k.s. se zdravotním postiţením v roce 2008

Str. 48

Tabulka 9: Zaměstnanci Lias Vintířov, LSM k.s. se zdravotním postiţením v roce 2009

Str. 50

Seznam grafů Graf 1: Stav zaměstnanců k 1. 3. 2010 – Lias Vintířov, LSM k.s.

Str. 40

Graf 2: Počet zaměstnanců firmy Lias Vintířov, LSM k.s. v letech 2000 – 2009

Str. 41

Graf 3: Počet zaměstnanců firmy Lias Vintířov, LSM k.s. v roce 2009 – měsíčně

Str. 42

Graf 4: Přehled zaměstnanosti OZP v letech 2004 – 2007 – Lias Vintířov, LSM k.s.

Str. 43

Graf 5: Přehled zaměstnanosti OZP v roce 2008 – Lias Vintířov, LSM k.s.

Str. 44

Graf 6: Přehled zaměstnanosti OZP v roce 2009 – Lias Vintířov, LSM k.s.

Str. 45

Graf 7: Přehled všech tří moţností – Lias Vintířov, LSM k.s.

Str. 52

Seznam schémat Schéma 1: Organizační struktura Lias Vintířov, LSM k.s.

64

Str. 39

SEZNAM ZKRATEK D

dělník

FIMITIC

Mezinárodní federace osob s tělesným postiţením

IT

informační technologie

LSM

lehký stavební materiál (součást názvu firmy Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s.)

NRZP ČR

Národní rada zdravotně postiţených České republiky

OZP

osoba se zdravotním postiţením

OTZP

osoba s těţším zdravotním postiţením

SAP

Systeme, Anwendungen, Produkte in der Datenverarbeitung (název německé firmy)

SR

státní rozpočet

THP

technicko hospodářský pracovník

ZZP

zaměstnavatel zdravotně postiţených

65

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – PŘIHLÁŠKA ZA ČLENA NÁRODNÍ RADY OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM ČR Příloha 2 – OZNÁMENÍ ZA ROK 2009 Příloha 3 – INFORMACE PRO OZP V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI Příloha 4 – POTVRZENÍ ZAMĚSTNAVATELE ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÝCH Příloha 5 – DŮM JEDNÍM TAHEM

66

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1 Přihláška za člena Národní rady osob se zdravotním postiţením ČR

Příloha č. 1 List č. 2 Přihláška za člena Národní rady osob se zdravotním postiţením ČR

Příloha č. 2 List č. 1 Oznámení za rok 2009

Příloha č. 2 List č. 2 Oznámení za rok 2009

Příloha č. 3 List č. 1 Informace pro OZP v oblasti zaměstnanosti

Příloha č. 3 List č. 2 Informace pro OZP v oblasti zaměstnanosti

Příloha č. 4 List č. 1 Potvrzení zaměstnavatele zdravotně postiţených

Příloha č. 4 List č. 2 Potvrzení zaměstnavatele zdravotně postiţených

Příloha č. 5 List č. 1 Dům jedním tahem