Zaměstnávání cizinců v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Zaměstnávání cizinců v České republice Bakalářská práce

Autor:

Milena Vohnická Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr., Vladimír Tetur

Duben, 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Semilech, dne 31. 3. 2010

Milena Vohnická

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Mgr. Vladimíru Teturovi za jeho vstřícnost, odborné konzultace, podnětné připomínky a cenné rady. Dále děkuji řediteli Úřadu práce v Semilech panu Mgr. Janu Rychlíkovi a ostatním kolegům na úřadech práce za společné diskuze nad problematikou zaměstnávání zahraničních zaměstnanců. V neposlední řadě děkuji své rodině za toleranci a podporu v průběhu celého studia.

Anotace Obsahem této bakalářské práce je zaměstnávání zahraničních pracovníků v České republice v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu hlubšího porozumění dané problematiky se v úvodu zabývám migrací obyvatel a legislativou Evropské unie tematicky související. Nedílnou součástí je i krátké zhodnocení makroekonomických ukazatelů ovlivňujících situaci na trhu práce a vysvětlení základních pojmů. Následuje podrobný popis postupů při zaměstnávání cizích státních příslušníků a rozdílů při zaměstnávání občanů Evropské unie a cizinců ze třetích zemí, včetně specifických případů. Práce poukazuje na změny v oblasti zaměstnávání cizinců, které přinesla novela zákona o zaměstnanosti účinná od 1. ledna 2009. Závěr je zaměřen na problematiku tzv. „zelených karet“ a nelegálního zaměstnávání cizinců.

Annotation The present bachelor thesis deals with the employment of foreign workers in the Czech Republic in compliance with the Act No. 435/2004 Coll., on employment, as amended. To facilitate the understanding of the topic the migration of population in and the relevant legislation of the European Union are discussed in the introductory part. Integral part of the thesis is also a brief evaluation of the macroeconomic factors influencing the situation in the labor market and an explanation of the basic terms. This is followed by a detailed description of procedures related to the employment of foreign workers, and of differences available in this particular field between the EU citizens and those from third party countries. Specific cases are also mentioned. The changes in the employment of foreign workers brought about by an amendment to the Employment Act that came into effect on January 1, 2009 are explained. The closing part deals with the question of the so-called Green Cards and with the problem of illegal employment of foreign nationals.

Obsah PROHLÁŠENÍ................................................................................................................................................. 2 PODĚKOVÁNÍ ............................................................................................................................................... 3 ANOTACE ....................................................................................................................................................... 4 ANNOTATION ............................................................................................................................................... 4 OBSAH ............................................................................................................................................................. 5 ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 1

2

3

MIGRACE .............................................................................................................................................. 9 1.1

Migrace v EU ............................................................................................................................ 9

1.1.1

Právní rámec migrační politiky v EU ...................................................................................... 10

1.1.2

Migrační toky v EU.................................................................................................................. 14

1.2

Migrace v ČR ........................................................................................................................... 16

1.2.1

Vývoj migrace u nás ................................................................................................................ 16

NEZAMĚSTNANOST OBECNĚ ....................................................................................................... 18 2.1

Nezaměstnanost v zemích EU .................................................................................................. 20

2.2

Makroekonomické ukazatele .................................................................................................... 21

2.3

Situace na trhu práce v ČR ...................................................................................................... 23

ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI ......................................................................................................... 27 3.1

4

5

Vymezení pojmů ....................................................................................................................... 28

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ EU/EHP............................................................................................. 31 4.1

Právní úprava rovného zacházení ........................................................................................... 31

4.2

Volný přístup na pracovní trh .................................................................................................. 33

4.3

Občané EU/ EHP evidovaní na úřadech práce ČR ................................................................. 35

4.4

Zaměstnávání občanů EU/EHP ............................................................................................... 37

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ ............................................................................................................ 39 5.1

Cizinci, u kterých se povolení nevyžaduje ............................................................................... 39

5.2

Cizinci, kterým nelze vydat povolení k zaměstnání .................................................................. 44

5.3

Cizinci, u kterých je povolení k zaměstnání vyžadováno ......................................................... 44

5.3.1

Postup získání pracovního povolení před novelou ZoZ ........................................................... 45

5.3.2

Postup získání pracovního povolení po novele ZoZ................................................................. 47

5.4

Speciální případy zaměstnávání cizinců ................................................................................. 52

5.4.1

Plnění běžných úkolů společníkem .......................................................................................... 52

5.4.2

Kontrakt vyslání....................................................................................................................... 54

5

6

5.4.3

Mezinárodní pronájem pracovní síly ....................................................................................... 56

5.4.4

Sezónní zaměstnanci ................................................................................................................ 56

5.4.5

Příhraniční zaměstnanci .......................................................................................................... 56

5.4.6

Zaměstnávání sportovců .......................................................................................................... 56

5.5

Zelené karty ............................................................................................................................. 57

NELEGÁLNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ.................................................................................... 63 6.1

Projekt dobrovolných návratů ................................................................................................. 64

6.2

Trestná činnost cizinců ............................................................................................................ 65

6.3

Trestný čin ............................................................................................................................... 66

ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 69 SEZNAM POUŢITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ............................................................................ 71 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK .......................................................................................................... 76 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................................... 77 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................................................... 77 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................................... 77 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................................... 77

6

Úvod Tématem této bakalářské práce je zaměstnávání cizinců v České republice. Ucelenou úpravu zaměstnávání cizinců představuje zákon o zaměstnanosti. Do 30.9.2004 se jednalo o zákon č. 1/1991 Sb. (dále jen „ZZ“). Tento zákon byl zrušen a nahrazen s účinností od 1. 10. 2004 zcela novým zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který ve znění pozdějších předpisů platí dosud (dále jen „ZoZ“). Podstatné změny v oblasti zaměstnávání cizinců přinesl zákon č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, který nabyl účinnosti 1. 1. 2009 (dále jen „zZoZ“ nebo „novela ZoZ“ viz seznam pouţitých zkratek). Pozdější novelizace ZoZ neuvádím, protoţe do problematiky zaměstnávání cizinců nezasáhly. Při zpracování dané tematiky jsem vycházela z legislativy Evropské unie (dále jen „EU“), legislativy národní, statistických dat zveřejňovaných Eurostatem, Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“), Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) a Ministerstvem vnitra (dále jen „MV“). Dále z uvedené literatury, elektronických zdrojů dat a přednášek zaměstnanců MPSV. V neposlední řadě do práce začleňuji poznatky z diskuzí s kolegy na úřadech práce, zabývajícími se touto problematikou a vyuţívám zkušeností z praxe vlastní. K pochopení širších souvislostí problematiky zaměstnávání zahraničních pracovníků v České republice (dále jen „ČR“), pokládám za nezbytné věnovat se krátce otázkám, které podmiňují pochopení právní podstaty problému, tj. obecným otázkám migrace a některým makroekonomickým ukazatelům ovlivňujícím situaci na trhu práce v návaznosti na aktuální celosvětové hospodářské problémy. Kondice trhu práce je zásadním faktorem, který utváří, byť s určitým časovým zpoţděním, politiku zaměstnanosti a podílí se významnou měrou na utváření legislativních opatření v oblasti zaměstnanosti a migrace. Hlavní část práce je věnována postupům při zaměstnávání pracovníků ze zahraničí v souladu se zákonem o zaměstnanosti s upozorněním na ustanovení, které přinesla novela 7

tohoto zákona s rozlišením na občany EU/EHP a cizince ze třetích zemí. Objasňuji, kteří cizinci povolení k zaměstnání nepotřebují, kterým je vydáváno povolení bez ohledu na situaci na trhu práce a zaměřuji se i na specifické případy zaměstnávání cizinců. V páté kapitole je rozebrána problematika nového duálního povolení – tzv. „zelených karet“ (dále jen „ZK“). Závěr práce je věnován nelegálnímu zaměstnávání cizinců, příčinám a důsledkům tohoto jevu. Agenturní zaměstnávání zmíním jen okrajově, protoţe rozsah bakalářské práce nedovoluje kvalitní zpracování této tematiky. Stěţejní cíl této práce: Podrobný popis postupů při zaměstnávání zahraničních zaměstnanců v souladu se zákonem o zaměstnanosti s rozlišením na zaměstnance, kteří potřebují povolení k zaměstnání, popřípadě ZK, kteří zahraniční zaměstnanci povolení nepotřebují, a kterým povolení nelze vydat. Vedlejší cíle této práce: Upozornění na rozdíly, které přinesla novela zákona o zaměstnanosti účinná od 1. ledna 2009 . Objasnění postupů úřadů práce v oblasti zaměstnávání zahraničních zaměstnanců. Zdůraznění těsného vztahu mezi legislativou naší a legislativou EU, včetně seznámení s příslušnými legislativními akty ES. Zamyšlení čtenáře nad otázkou jaký vliv má ekonomická situace na zaměstnávání zahraničních pracovníků a nakolik ovlivňuje zákonodárce při tvorbě právních norem v oblasti zaměstnávání a migrace. Průzkum, zda předpokládané navýšení nelegálně pobývajících cizinců mělo zásadní vliv na zvýšení kriminality v průběhu roku 2009.

8

1 Migrace Migrací se rozumí proces prostorového přemísťování osob přes hranice. Je to jedna z forem pohybu obyvatelstva, přičemţ souvisí se změnou bydliště na určitou dobu, popřípadě natrvalo. Podle směru migrace rozeznáváme emigraci (vystěhování) a imigraci (přistěhování do určitého prostoru). Migrací vnitřní rozumíme pohyby osob uvnitř hranic vymezené oblasti.1 Rozlišujeme migraci dobrovolnou a vynucenou. Nejčastějšími faktory ovlivňujícími migrační pohyb obyvatel jsou důvody ekonomické, sociální, politické a náboţenské.

1.1 Migrace v EU EU je zaloţena na takzvaném jednotném vnitřním trhu, který je chápán jako prostor bez vnitřních hranic, kde jsou občanům členských států legislativně garantovány čtyři následující svobody pohybu: volný pohyb osob volný pohyb zboţí volný pohyb sluţeb volný pohyb kapitálu a plateb Z hlediska zaměření této práce je nejvýznamnější svoboda volného pohybu osob, která zabezpečuje příslušníkům států EU právo usazovat se, pracovat, podnikat a ţít v jakékoli členské zemi. Zahrnuje volný pohyb pracovníků, podnikatelů a ostatních osob (důchodců, studentů…)2 ve vnitřním prostoru EU. Následující podkapitola se zabývá nejvýznamnějšími právními akty, které upravují zmiňovanou oblast.

1

Polis [online]. 2007 [cit. 2009-11-18]. Http://www.epolis.cz. Dostupné z WWW: . 2

Upraveno komunitárním právem - Smlouvou o zaloţení ES čl. 39-48

9

1.1.1 Právní rámec migrační politiky v EU Migrační politiku můţeme chápat jako soubor legislativních

a jiných opatření, která

směřují k přímé nebo nepřímé regulaci pohybu osob přes státní hranice. Jedná se například o podmínky udělování víz, rozhodnutí o azylu, povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. Problematika migrace se stala předmětem jednání institucí EU aţ v 80. letech. V roce 1985 podepsali zástupci pěti členských zemí (Německo, Francie a státy Beneluxu) tzv. Schengenskou dohodu o vytváření prostoru bez vnitřních hranic. Tato dohoda měla spíše deklarativní význam. O pět let později byla podepsána Schengenská prováděcí úmluva, která původní dohodu rozvedla a konkretizovala opatření zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Dalších pět let vyţadovala příprava tohoto zásadního kroku. V roce 1995 se otevřel schengenský prostor pro sedm států ES3. V následujících letech přistupovaly k této mezinárodní smlouvě další státy a počet států schengenského prostoru se rozšířil aţ na současných 25 států. Podstatou Schengenských dohod je odstranění vnitřních hranic mezi státy tohoto prostoru a umoţnění volného pohybu osob, zboţí a sluţeb. S tím souvisí i zjednodušení vízové politiky. Jednotné schengenské vízum, vydané jedním členským státem, umoţňuje občanům třetích zemí vstup a pobyt na území všech států schengenského prostoru aţ po dobu 90 dnů s tím, ţe celková doba pobytu nesmí překročit tři měsíce za období šesti měsíců ode dne prvního překročení vnější schengenské hranice4. Vzhledem k tomu, ţe v současnosti jsou všechna krátkodobá víza vydávána jako jednotná schengenská víza, je nezbytné, aby cizinec splňoval podmínky, které byly do zákona

3

V mezidobí se připojilo Španělsko a Portugalsko. Následovalo 1997-1998 Rakousko a Itálie, 2000 Řecko, 2001 Finsko Švédsko, Dánsko, Norsko a Island, 2007-2008 Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Zatím posledním přistupujícím státem bylo Švýcarsko 2008-2009. 4 Čl. 5 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)

10

o pobytu5 implementovány na základě Schengenského hraničního kodexu. Na udělení víza není podle § 51 odst. 2 zákona o pobytu právní nárok. Obrázek 1 Mapa schengenského prostoru. Tmavě modrá barva označuje plné členy, světle modrá signatáře, kteří se dosud plně neúčastní. Ţluté tečky jsou malé státy, které nejsou členy EU, ale mají zájem o vstup do schengenského prostoru. Monako (tyrkysová tečka) není signatářem Schengenské dohody, ale fakticky se stalo součástí schengenského prostoru díky bilaterálním úmluvám s Francií.

Zdroj : SchengenAgreement map.png In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 23. 1. 2006, 12. 12. 2008 [cit. 2010-01-11]. Dostupné z WWW: .

5

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (pobytový zákon)

11

Podpis Maastrichtské smlouvy (1992) zakotvil oblast vízové, azylové a přistěhovalecké politiky do třetího pilíře EU, který podléhá pravidlům mezivládní spolupráce a mechanismu jednomyslného rozhodování. Amsterodamskou smlouvou (1997) byly tyto oblasti převedeny z třetího do prvního, komunitárního pilíře6. Amsterodamská smlouva začlenila Schengenské dohody do primárního práva a vytvořila tak prostor pro vydávání právních aktů platných pro všechny členské státy7. Mezi nejvýznamnější nařízení vydané

EU v oblasti migrační politiky patří nařízení

č. 343/2003 Dublin II, které stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu odpovědného za posouzení ţádosti o azyl podané v jednom ze členských států příslušníkem třetího státu. Nařízení stanoví, ţe pouze jeden členský stát EU bude posuzovat ţádost o udělení mezinárodní ochrany. Cílem Dublinského nařízení je vyloučit situace, kdy jeden cizinec ţádal o udělení mezinárodní ochrany v několika členských státech současně. Kritérii, podle kterých se určuje členský stát příslušný k posouzení ţádosti jsou: první podaná ţádost o mezinárodní ochranu rodinné vazby ţadatele na území určitého státu skutečnost, ţe je ţadatel drţitelem víza určitého státu skutečnost, ţe ţadatel neoprávněně vstoupil na území členského státu nebo byl oprávněn vstoupit na jeho území bez víza Zásadní roli v procesu určení členského státu příslušného k posouzení ţádosti o mezinárodní ochranu má systém EURODAC. Jedná se o systém, kde jsou uloţeny a porovnávány otisky prstů všech ţadatelů o mezinárodní ochranu. Systém tak umoţňuje přesně zjistit, zda daná osoba jiţ dříve poţádala v jiném členském státě nebo zda byla

6

Pro novelizační smlovy ES od Jednotného evropského aktu aţ po Lisabonskou smlouvu je charakteristické postupné rozšiřování oblastí, ve kterých Rada EU rozhoduje kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti. 7 Výjimky si vyjednaly Velká Británie, Irsko a Dánsko – nepodepsaly Schengenské dohody.

12

některým členským státem zadrţena v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice EU. Dalším neméně významným komunitárním právním aktem je nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob, tzv. Schengenský hraniční kodex. Toto bezprostředně, pro členské státy8, závazné nařízení obsahuje ucelený soubor právních norem v oblasti společné politiky ochrany vnějších hranic. Prostor pro přijetí nařízení, které unifikuje kolizní normy vytvořila jiţ Amsterodamská smlouva, významný je čl. 659, který zavedl rámec justiční spolupráce v civilních věcech a zaloţil tak pravomoc vydávat normy sekundárního práva v této oblasti. Dnem 21. 12. 2007 vstoupila ČR spolu s dalšími osmi státy10 EU do schengenského prostoru. V témţe roce byl v ČR spuštěn Schengenský informační systém (SIS), který obsahující databázi hledaných a neţádoucích osob, kterým má být odepřen vstup na území členských

států.

V současné

době

probíhají

přípravné

práce

na

zprovoznění

Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), který má po svém spuštění plánovaným na rok 2011 nahradit dosavadní systém. V kontextu zaměstnávání cizinců nelze opomenout nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, nazývané jako Řím I, které se vztahuje na soukromoprávní závazkové vztahy, včetně závazků vyplývajících z pracovních smluv, v případě kolize právních řádů. Nařízení se pouţije na smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Na smlouvy uzavřené před tímto datem je aplikována Římská úmluva z roku 1980, popřípadě národní normy. V oblasti pracovních smluv nepřineslo Nařízení Řím I zásadní změny, hlavní rysy Římské úmluvy, svobodná volba práva a zakotvení kogentních ustanovení zůstávají, rozšířena však byla ochrana slabší strany, tedy zaměstnance.

8

s výjimkou Velké Británie a Irska

9

Článek 65 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství. Opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem přijímaná podle článku 67, pokud je to nutné k řádnému fungování vnitřního trhu, zahrnují mimo jiné: b) podporu slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech a předpisů pro řešení kompetenčních sporů 10

Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovinskem a Slovenskem

13

1.1.2 Migrační toky v EU Podle prvních kvalifikovaných odhadů Eurostatu ţilo k 31. 12. 2009 ve státech EU 501,26 milionů obyvatel. Navzdory stárnutí obyvatelstva eurozóny se zvyšuje celkový počet obyvatel v důsledku čistého přírůstku migrantů.

Graf 1 Poměr čistého přistěhovalectví během let 2007-2009 v jednotlivých státech na 1000 obyvatel 50 40 30 20 10 0 EU

-10

27

I rs I tá K Li M Po R Ř Sl Be Bu Č e D á Es F i F L L M N N P R S Š Š V lgi lha sk ns ton nsk ranc k o lie y pr t va ot yš uc e aďa alta ěme izoz ols k rt u ako umu eck lov e ov in pan v éd elk á e ga us á k rs sk mb rs sk o ie ns sk ěls sk o c k em o ns o Br ko rep o l o k o k ur ko s o o k ko it á sk ko o o o sk ub o nie o lik a

-20 2007

2008

2009

Zdroj: Vlastní zpracování statistických dat. Eurostat [online]. 2010 [cit. 2010-02-16]. You key to Evropean statistics. Dostupné z WWW: .

Z grafu je patrné, ţe největší nárůst imigrantů na 1000 obyvatel v posledních třech letech zaznamenalo Lucembursko (42), Španělsko (26) a Slovinsko (25), naopak Lotyšsko (8), Litva (3) a Polsko (1) zaznamenaly úbytek obyvatelstva. Situace v Irsku byla ovlivněná radikální změnou hospodářské situace. Od vstupu do EU aţ do roku 2008 neklesl domácí produkt Irska pod 4% hranici růstu a Irsko vykazovalo téměř plnou zaměstnanost. Nejvíce přistěhovalců pracovalo ve stavebním průmyslu. Díky nízké úrokové míře docházelo k enormní výstavbě nemovitostí a při prvních příznacích americké krize splaskla hypotéční bublina. Následkem byl pád „Velké čtyřky“ irských bank, které obchodovaly zejména na amerických trzích. Výrazný úbytek pracovních příleţitostí měl za následek masivní odliv irských imigrantů.

14

Vnitřní migrace V prostoru EU dochází ke dvěma zřetelným migračním tokům. Prvním je přesídlování obyvatel z chudších, východních regionů EU do vyspělých západních států jako Lucembursko, Velká Británie, Švédsko, Francie, Itálie a Portugalsko. Motivem této migrace bývají zejména ekonomické důvody. Druhým vnitřním tokem je přemísťování obyvatel z bývalých průmyslových oblastí Německa, Holandska, Belgie, Lucemburska a Velké Británie směrem na jih do destinací s příznivějšími klimatickými podmínkami jiţní Francie, Itálie, Portugalska a Španělska. Vnější migrace Cílem vnější migrační politiky EU je důsledné potírání negativních jevů s nelegální migrací souvisejících (kriminalita organizovaná - obchod s lidmi, převaděčství, nucené práce i zvýšená běţná kriminalita jednotlivců) a snaha vyuţít přínosů, které nabízí migrace legální. Kvalitně zpracovaná koncepce řízené, legální migrace působí pozitivně ve prospěch jak třetích zemí, tak i EU. Zapojení legálních migrantů do pracovního procesu pomáhá uspokojit aktuální nedostatek vlastních pracovníků v určitých odvětvích, vyrovnává deficit nepříznivého demografického vývoje eurozony a posiluje tak hospodářský růst a konkurenceschopnost EU. Právě z těchto důvodů je v EU kladen takový důraz na migrační a azylovou problematiku. Proto také vznikl koncept „globálního přístupu k migraci“, jehoţ základní myšlenkou je posílit spolupráci a dialog se třetími zeměmi, bez jejichţ zapojení není moţné migrační politiku účinně realizovat. Nedílnou součástí migrační politiky je integrace přistěhovalců do společnosti členských států. Přestoţe aktivity v této oblasti spadají téměř do výhradní kompetence jednotlivých států, pozornost problematice začleňování věnuje i EU. Ta se snaţí koordinovat národní přístupy směrnicemi a nařízeními, neboť neúspěch jednoho členského státu při realizaci politiky integrace můţe různými způsoby negativně dopadat na ostatní členské státy. Jedním z předpokladů úspěšného začlenění cizince do hostitelské společnosti je vzájemné pochopení často odlišných kultur a hodnot. Proto EU rozvíjí mezikulturní dialog, který má přispět k boji proti rasismu a xenofobii.

15

1.2 Migrace v ČR Zpráva o situaci v oblasti migrace na území ČR je pravidelně od roku 1993 předkládána ministrem vnitra vládě ČR, Poslanecké Sněmovně Parlamentu ČR a od roku 2000 také Bezpečnostní radě státu. Významnou roli při sledování migrace na území ČR, včetně s ní spjatých doprovodných jevů, má Analytické centrum pro ochranu státních hranic a migraci (dále jen „Anacen“), které bylo zřízeno usnesením vlády ke dni 1. září 2007. Jedná se o meziresortní orgán11, v jehoţ rámci pracují čtyři strategicky zaměřená fóra. Fórum Strategie, Operativa a bezpečnost, Víza a Migrace. Působení Anacenu urychlilo vzájemné předávání informací mezi zainteresovanými institucemi a orgány ČR v oblasti migrace a ochrany státních hranic. Vedle předávání souhrnných informací z uvedených oblastí a poznatků o aktuálním vývoji a přijatých opatřeních v EU, byla urychlena výměna informací převáţně bezpečnostního charakteru se vztahem ke vstupu a pobytu cizinců na území ČR. Výstupy jsou vyuţitelné jako podklad pro řízení migrační politiky i přijímání politických rozhodnutí v této oblasti.

1.2.1 Vývoj migrace u nás Před rokem 1989 se ještě o migrační politice v Československé republice nedá hovořit. Pouze ve vlnách v obdobích let 1948 a 1968 došlo k emigraci většího počtu osob „na Západ“ z politických a ekonomických důvodů.

Imigranti zejména z Vietnamu, Kuby

a Polska k nám přicházeli jako dělníci na základě mezivládních dohod. Historicky malý objem migrantů, uzavřená hranice a téměř nulová zkušenost s tvorbou migrační politiky si vynutily v dalším období od začátku 90. let vytvoření základů migrační legislativy. Pro konec 90. let je charakteristický proces konsolidace a harmonizace s právními předpisy EU.

11

spolupracuje Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zahraničí České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Policie ČR, Sluţba kriminální policie a vyšetřování, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Cizinecká policie a EUROPOL

16

Dalším vývojovým obdobím je období stabilizace migračních reţimů a další harmonizace se standardy EU. Významným rysem české migrační politiky po roce 1989 je její „apolitičnost“. ČR zaznamenává od roku 2002 poměrně vysoké přírůstky přistěhovalců, coţ z ní činí jednu z mála zemí, které po vstupu do EU nezaznamenaly větší emigraci obyvatelstva. Z výročních zpráv meziresortního orgánu Anacen vyplývá, ţe nejčastějšími legálními imigranty ze třetích zemí jsou státní příslušníci Ukrajiny, Vietnamu a Ruska, Moldavska a Mongolska. Tito cizinci se soustřeďují převáţně do velkých měst. V hlavním městě Praze je usídleno 36 % z celkového počtu státních příslušníků Ukrajiny s povoleným pobytem. V regionech s většími městy je patrná vyšší koncentrace cizinců vzhledem k širší nabídce pracovních příleţitostí i moţností k rozvoji vlastních podnikatelských aktivit. Existuje zde větší poptávka jak po vysoce kvalifikované, tak nekvalifikované pracovní síle12. Graf 2 Poměr čistého přistěhovalectví během let 2002-2009 v ČR na 1000 obyvatel 9

8,123

8 6,887

7 6 5

4,1824

4

3,381

rok 2005

rok 2006

3,338

2,527

3 2

3,539

1,204

1 0 rok 2002

rok 2003

rok 2004

rok 2007

rok 2008

rok 2009

Zdroj: Vlastní zpracování statistických dat. Eurostat [online]. 2010 [cit. 2010-02-16]. Your key to Evropean statistics. Dostupné z WWW: .

12

Míra nezaměstnanosti v Praze je standardně nejniţší v celé České republice.

17

2 Nezaměstnanost obecně Hospodářské cykly se přelévají do zaměstnanosti a nezaměstnanosti. S klesajícími objednávkami a produkcí jsou pracovníci propouštěni ze zaměstnání, mzdy jsou zmraţovány a nezaměstnanost roste. Okunův zákon ukazuje, jak těsný je vztah mezi změnou produktu a změnou nezaměstnanosti. Tento významný ekonom říká, ţe na kaţdá 2 %, o něţ hrubý národní produkt poklesne vzhledem k potencionálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 % nad přirozenou míru nezaměstnanosti13. Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá potencionálnímu produktu dané země. Je to taková míra, která není důsledkem nedostatečné poptávky po práci, ale je dána nedokonalostí trhu. Stručně řečeno, jde o situaci, kdy pracuje kaţdý, kdo pracovat chce. Nezanedbatelný vliv má vládní politika, protoţe větší sociální jistoty a zabezpečení vytvořené vládou vyvolávají menší snahu o zaměstnání a niţší zájem o hůře placenou práci. Z hlediska příčin můţeme nezaměstnanost rozdělit na čtyři základní typy: Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku pohybu lidí mezi pracovními místy, lidé mění zaměstnání v jednotlivých fázích svého ţivota, častými osobními důvody bývají absolvování školy, zvýšení kvalifikace, stěhování, neshody na pracovišti. Je povaţována za dobrovolnou a existuje i při plné zaměstnanosti. Sezónní nezaměstnanost souvisí s tím, ţe někteří zaměstnavatelé mají práci pouze v určitém ročním období. To se týká především zaměstnanců v sezónním zemědělství a turistickém ruchu - hotelnictví, lyţařská střediska … . Strukturální nezaměstnanost je způsobena nesouladem nabídky a poptávky po konkrétních profesích. Nerovnováha vzniká proto, ţe poptávka po kvalifikovaných pracovnících určité profese (např. obsluha strojů) se zvyšuje a po jiné profesi (např. náročné na manuální práci) se sniţuje. Nástrojem pro sniţování strukturální nezaměstnanosti je celoţivotní vzdělávání a rekvalifikace.

13

SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D. Ekonomie. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1992. 204 s. ISBN 80-205-0192-4.

18

Cyklická nezaměstnanost úzce souvisí s hospodářským cyklem celé společnosti, zjednodušeně řečeno, objevuje se a roste v období hospodářské recese a sniţuje se, pokud je ekonomika ve fázi růstu. Důsledky nezaměstnanosti jsou ekonomické i sociální. Vysoká nezaměstnanost je projevem neefektivního nakládání se zdroji, protoţe během depresí produkuje ekonomika hluboko pod hranicí svých moţností. Z hlediska sociálního má nejhorší dopad na ţivoty lidí dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost. S nezaměstnaností úzce souvisí pokles ţivotní úrovně rodiny a nejistota, která můţe zapříčinit stres, moţná zdravotní a psychická rizika, v krajních případech řešení situace návykovými látkami, sebedestrukcí nebo kriminalitou. V širších souvislostech je globální celosvětová vysoká nezaměstnanost potencionálním rizikem sociálních nepokojů. Prudký nárůst nezaměstnanosti, zvýšení chudoby a nerovností, oslabení střední třídy a vysoké ceny potravin spolu s nutnými vládními plány zvýšení daní a rozsáhlými úsporami státních výdajů by mohly v určitých státech světa způsobit napětí. Obrázek 2 Mapa oblastí potencionálního rizika politické nestability

Zdroj: SIMPSON, Alan. Economist Intelligence Unit [online]. 2010 [cit. 2010-01-25]. Manning the Barricades. Dostupné z WWW: .

19

Podle odhadů ředitele prognostických sluţeb Economist Inteligence Unit14 bude v roce 2010 o 60 milionů lidí více bez zaměstnání neţ v roce 2008 a zároveň hrozí, ţe dalších 200 milionů lidí bude muset vyţít s méně neţ dvěma dolary na den. Poklesy v příjmech ale nejsou vţdy spjaty s politickou nestabilitou. Ta závisí na mnoha faktorech např. na stavu vlády, typu politického systému, úrovni sociálních dávek, etnickém napětí, důvěrou veřejnosti ve vládní instituce, historickou politickou stabilitou.

Z tohoto pohledu se

k rizikovým oblastem řadí státy centrální Afriky, ale i východní a jihovýchodní Evropa.

2.1 Nezaměstnanost v zemích EU K 31. 12. 2009 dosáhla míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny 9,5 %, coţ představuje meziroční nárůst o 1,8 %. Enormní nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo Lotyšsko, kde míra nezaměstnanosti vzrostla z 11,2 % na konci roku 2008 aţ na 22,6 % o rok později. Druhým státem s nejvyšší nezaměstnaností v zemích euroregionu je Španělsko s 19,6 %. Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti měli v závěru roku 2009 v Holandsku (4,1 %) a Rakousku (5,7 %). Graf 3 Vývoj míry nezaměstnanosti v zemích EU v letech 2008 a 2009 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0

EU

27 Be l g B Če u lh i e sk a á r rsk o ep ub li k a D án s E s ko to ns ko Fi ns ko Fr an cie Irs ko It á li e K yp r Li t L o va L u t yš ce sk o m bu rs M ko aď ar sk o M al ta N ěm e N izo cko ze m sk o P Po o ls k rtu o ga ls Ra k o ko u Ru sk o m un sk o Ře ck Sl o ov en Sl s ko ov in Šp sk o an ěl sk Šv o V é ds elk á B ko rit án ie

0,0

XII.08

XII.09

Zdroj: Vlastní zpracování statistických dat. Eurostat [online]. 2010 [cit. 2010-02-16]. Your key to Evropean statistics. Dostupné z WWW: . (chybějící údaje nebyly k datu citace zveřejněny)

14

KEKIC, Laza. Pohled za obzor ekonomické krize : Opoţděná exploze. The Economist. Leden 2010, 1, s. 77.

20

Jediným státem eurozóny, kde se nezaměstnanost nezvýšila je Německo. To dokonce sníţilo meziroční míru nezaměstnanosti o 0,1 % na 7,2 %. Ve srovnání s unijním průměrem na tom není špatně ani ČR, která podle metodiky Eurostatu vykázala v prosinci 2009 míru nezaměstnanosti 8,0 %, coţ představuje meziroční zvýšení o 3,3 %. Pokud se podíváme za unijní hranice, zjistíme, ţe Spojené státy jsou na tom obdobně jako eurozóna (9,7 %), ale naopak Japonsku se daří drţet nezaměstnanost na poloviční míře (4,8 %). Všude v EU oslabují spotřebitelskou poptávku problémy na trhu práce. Propouštění zaměstnanců pokračuje a podle analytika Saxo Bank Christiana Blaabjerga15 by se nezaměstnanost mohla ve třetím čtvrtletí 2010 vyšplhat v zemích eurozóny aţ na 10,3 %, coţ by způsobilo další propad soukromé spotřeby. Budoucí vývoj trhu práce bude závist na kondici ekonomiky. Na základě výsledků zveřejněných Eurostatem by se dalo říci, ţe hospodářství eurozóny ve třetím čtvrtletí loňského roku uniklo z recese, protoţe hrubý domácí produkt (dále jen „HDP“) vzrostl oproti druhému čtvrtletí o 0,4 %. Avšak toto oţivení hospodářství stimulovaly zejména velkorysé vládní hospodářské balíčky.

2.2 Makroekonomické ukazatele Podle mého názoru však na základě jediného makroekonomického ukazatele HDP ještě nelze kvalifikovaně rozhodnout, zda recese má své dno jiţ za sebou. O kondici ekonomik vypovídají čtyři základní makroekonomické ukazatele: produkt HDP - cílem je vysoká a rostoucí úroveň HDP (Graf 4) inflace - cílem je stabilní nebo mírně se zvyšující cenová hladina s cenami a mzdami stanovenými na volných trzích (Graf 5) saldo vývozů a dovozů - cílem je vyrovnaná obchodní bilance zaměstnanost - cílem je vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost (Graf 3)

15 Euroactiv [online]. 11.1.2010 [cit. 2010-02-23]. Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla 10 %. Dostupné z WWW:

.

21

Mimo výše uvedené ukazatele výkonnosti ekonomiky bychom měli hodnotit ještě katalyzátor současné recese, a to trh s nemovitostmi. Pokud těchto pět indikátorů neustále klesá, nelze hovořit o tom, ţe by současná ekonomická krize byla zaţehnána. V době, kdy se tyto ukazatele začnou odráţet ode dna, ekonomika vstoupí do počáteční fáze expanze. Firmy budou vytvářet nová pracovní místa a zvýší se koupěschopnost obyvatelstva, která se odrazí ve zvýšené poptávce po výrobcích. Lidé budou více utrácet a méně šetřit. Můţe dojít ke zvýšení míry inflace, která způsobí devalvaci měny. Devalvací se zmenší obrovské zadluţení států na úkor úspor občanů, ale povede v konečném důsledku ke zvýšení konkurenceschopnosti. Graf 4 HDP v zemích EU v roce 2009 a předpověď pro rok 2010 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12 -14 -16 e ni itá Br á lk Ve sko éd ko Šv ěls an o Šp insk ov ko Sl n s e ov Sl o ck ko Ře uns m o Ru usk o ko lsk Ra ga r tu Po o k l s sko Po e m z zo o Ni eck m Ně a t o al M rsk o a sk r aď M mbu ce Lu sko š ty Lo a tv Li pr Ky li e Itá ko Irs cie an Fr o k ns o Fi nsk to a Es ko blik ns epu Dá á r sk o Če rsk a lh Bu ie lg Be 7 2

EU

HDP 2009

HDP 2010 odhad


Po překonání recese bude klíčové vypořádat se s velkým státním zadluţením a s problémy na trhu práce. Míra nezaměstnanosti je zpoţďující proměnná vůči hospodářskému cyklu. K maximu míry nezaměstnanosti dochází často patnáct aţ osmnáct měsíců poté, kdy došlo k odrazu ekonomiky ode dna. Zaměstnavatelé, kteří mají v čerstvé paměti období recese, se v počátečních fázích růstu a zvýšení poptávky po jejích výrobcích a sluţbách obávají přijímat do klasického pracovního poměru větší mnoţství zaměstnanců a situaci řeší přesčasovými hodinami kmenových zaměstnanců, popřípadě najímáním zaměstnanců na krátká období od agentur práce. 22

Graf 5 Inflace v zemích EU v letech 2008 a 2009 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 -4

ie án rit áB elk V o sk éd Šv sk o ěl an Šp sk o in ov Sl s ko en ov Sl o ck o Ře n sk u m Ru k o us ko o Ra al sk g rtu Po o ls k sk o Po m ze izo o N k ec ěm N ta al M sk o ar aď rs ko M bu m ce Lu ko šs ty Lo a tv Li r yp K li e It á ko Irs e ci an Fr ko ns Fi k o ns to Es a o s k b li k án D rep u á sk Če sk o ar lh Bu ie lg Be

-2

Inflace 2008

Inflace 2009


2.3 Situace na trhu práce v ČR Níţe uvedený graf znázorňuje poměr počtu nezaměstnaných, evidovaných na úřadech práce a počtu volných pracovních míst (dále jen „VPM“) nahlášených zaměstnavateli úřadům práce. Obecná teoretická definice označuje nezaměstnaného jako člověka, který práci nemá, je práceschopný a pracovat skutečně chce. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst

Graf 6 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst v ČR 700

600

osoby, místa v tis.

500

400

uchazeči o zaměstnání 300

200

100

0

91 992 993 994 995 996 997 998 999 000 001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 19 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

Zdroj: Vlastní zpracování statistických dat. Portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-03-31]. Statistiky zaměstnanost. Dostupné z WWW: .

23

Míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet nezaměstnaných a ve jmenovateli pracovní síla. V ČR existují dva ukazatele nezaměstnanosti. o počtu nezaměstnaných získává,

Podle toho, jak se údaj

rozlišujeme registrovanou míru nezaměstnanosti a

obecnou míru nezaměstnanosti. První z nich pouţívá MPSV, druhý ČSÚ. Graf 7 Vývoj registrované a obecné míry nezaměstnanosti v průběhu roku 2009 10,0 9,0 8,0 7,0

6,8

7,4

7,7

7,9

7,9

6,0 5,0 4,0

5,4

5,1

5,5

5,7

III.09

IV.09

8,0

6,1

6,3

V.09

VI.09

8,4

6,3

8,5

6,8

8,6

6,9

8,5

6,8

8,6

7,6

9,2

8,0

3,0 2,0 1,0 0,0 I.09

II.09

VII.09 VIII.09 IX.09

MPSV-registrovaná MN

X.09

XI.09

XII.09

Eurostat - obecná MN

Zdroj: Vlastní zpracování statistických dat. Eurostat [online]. 2010 [cit. 2010-02-16]. Your key to Evropean statistics. Dostupné z WWW: . a Portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-01-31]. Statistiky zaměstnanost. Dostupné z WWW: .

MPSV vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří jsou na úřadech práce registrováni, přičemţ zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nebo odměna za práci nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Míra nezaměstnanosti se vypočítá jako podíl mezi počtem dosaţitelných16 uchazečů registrovaných na úřadech práce a celkovou disponibilní17 pracovní silou.

16

„Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí zaměstnání. Za dosaţitelné se nepovaţují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněţitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené“. Citace z pravidelné měsíční zprávy MPSV o nezaměstnanosti http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes Zákon o nezaměstnanosti však v § 25 odst. 2 písm. b) taxativně vymezuje okruhy osob, které se nemohou stát uchazeči o zaměstnání – „ … v době, po kterou vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě.“Tato kolize pojmů však výpočet míry nezaměstnanosti neovlivňuje.

24

ČSÚ provádí kaţdé čtvrtletí speciální šetření nazvané jako výběrové šetření pracovních sil a na jeho základě pak stanovuje tzv. „obecnou míru nezaměstnanosti“. Dotazník je od roku 2002 plně harmonizován se standardem Eurostatu. Podle těchto kritérií se za nezaměstnaného povaţují takové osoby, které v referenčním období neměly ţádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které byly schopny nastoupit během čtrnácti dnů. Tato metodika odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce (ILO), je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje o počtu nezaměstnaných v jednotlivých zemích viz Graf 3. Graf 8 Počet uchazečů registrovaných na ÚP v ČR a počet volných pracovních míst 600 000

541 762

510 416

539 136

500 000

448 545 364 878

400 000

352 250

300 000 200 000 100 000

52 850

141 343

93 489 52 162

91 189 30 927

0 rok 2004

rok 2005

rok 2006

rok 2007

uchazeči o zaměstnání

rok 2008

rok 2009

počet VPM


Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v prosinci 2009 stoupla na 9,2 %. Míru nezaměstnanosti vyšší neţ celorepublikový průměr vykázalo 50 okresů ze 77. Nejvyšší vykazovaly okresy Jeseník (16,9 %), Most (16,4%) a Hodonín (15,9 %). Naopak tradičně nejniţší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okresech Praha-východ (3,4 %), Praha (3,7 %), Praha-západ (4,0 %) a Mladá Boleslav (4,7 %)18.

17 18

Údaj o disponibilní pracovní síle je kvartálně zveřejňován ČSÚ.

Portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-01-31]. Zpráva MPSV o počtu nezaměstnaných v České republice k 31.12.2009. Dostupné z WWW: .

25

Graf 9 Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v letech 2004-2009 20,0

17,4

18,0 16,0 14,0 12,0

9,5

10,0

10,6

9,8

8,9

9,2 7,7

8,0

6,0

4,8

6,0

6,0

4,0

3,9

2,5

2,0 0,0 rok 2004

rok 2005

rok 2006

rok 2007

míra nezaměstnanosti v %

rok 2008

rok 2009

počet uchazečů na 1VPM


Obrázek 3 Míra nezaměstnanosti v okresech ČR k 31. 12. 2009

M íra n e z a m ě s t n a n o s ti v o k r e s e c h Č e s k é r e p u b lik y k 3 1 . p r o s in c i 2 00 9 DC

MO

TP

SO

SM

LT LN

KV

JN

CL

CV

TU MB

ME

CH

JC NB

HK

AB TC

BE

RO

PA UO

KH PB

PJ

ST

BR

SU

CR

BN

OP

SY

HB

KT

JE

RK KO

PY

PZ

PM

DO

NA

KL

RA

PS

M íra n ez a m ěs tn an o s ti (% ) 0 - 4,99 5 - 9,99 10 - 14 ,9 9 15 a v íc e

LB

UL

OT OL

PI

PE

TA

ZR

PR

PV

VS

JH

PT

NJ FM

BK

JI

KA

TR

CB

BO

BM

VY

KM ZL UH

ZN

CK

HO BV

© MP SV - V EŘ 0

100

200

300

km

Z h o t o v e n o v o d d ě le n í 1 4 3 D a tu m zh o to v e n í 1 1 . 1 . 2 0 1 0

Zdroj: Portál MPSV [online]. 2010-01-11[cit. 2010-01-31]. Statistiky zaměstnanost. Dostupné z WWW: .

26

3 Zákon o zaměstnanosti Poslanecká sněmovna schválila dne 22. srpna 2008 novelu zákona o zaměstnanosti a změnu dalších souvisejících předpisů, jejichţ cílem je pruţnější pracovní trh v ČR. Hlavní novinkou bylo zavedení duálního povolení - ZK, která slouţí současně jako povolení k zaměstnání i povolení k pobytu. Na základě pozměňovacích návrhů poslanců bylo schváleno zpřísnění právní úpravy v oblasti agentur práce. Zákon o zaměstnanosti byl koncipován, připomínkován i schválen v období hospodářského růstu a nedostatku pracovníků na trhu práce. Mottem navrhovaných změn bylo19: „Ten, kdo pracuje, se musí mít lépe, neţ ten, kdo nepracuje. Ten, kdo se snaţí, se musí mít lépe, neţ ten, kdo je pasivní. Rychleji vyřešit ţivotní situaci se vyplatí.“ Bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas k zákonu uvedl: „Naším cílem je zvýšit motivaci lidí k rychlé změně jejich nepříznivé sociální situace pomocí opětovného začlenění na trh práce. Chceme zabránit jejich nedůvodnému setrvání v systémech sociální ochrany. Zároveň chceme řešit situaci na pracovním trhu, kde je rekordní počet volných pracovních míst, a řadě firem se nedostávají potřební zaměstnanci.“ V době schvalování zákona se ekonomika v ČR i celosvětové hospodářství nacházely ve zcela jiných podmínkách. Ekonomika rostla, míra nezaměstnanosti byla na historicky nejniţší úrovni, zaměstnavatelé nabízeli obrovský počet volných pracovních míst a volali po zahraniční pracovní síle. Úřady práce nebyly schopny obsadit všechna nabízená místa vhodnými tuzemskými uchazeči, částečně z důvodů nevhodné kvalifikace a částečně z důvodů neochoty tuzemských uchazečů pracovat v určitých pracovních pozicích. Zejména se jednalo o nekvalifikované profese v zemědělství a pomocné dělníky v průmyslové výrobě. Na obranu uchazečů je třeba dodat, ţe zaměstnavatelé tuzemské uchazeče dostatečně nemotivovali a upřednostňovali „levnější a výkonnější“ cizince.

19

Tisková zpráva MPSV 27.8.2008 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z WWW: .Tisková zpráva MPSV ze dne 27.8.2008

27

3.1 Vymezení pojmů Pro účely výkladu Zákona o zaměstnanosti vymezilo MPSV níţe uvedené pojmy následovně20: Místně příslušný úřad práce Místně příslušným úřadem práce, který rozhoduje o povolení k zaměstnání cizince, je úřad práce, v jehoţ územní působnosti bude zaměstnávání vykonáváno. Zaměstnávání Zaměstnávání je forma závislého vztahu zaměstnance na zaměstnavateli, kdy zaměstnanec provádí činnost podle pokynů zaměstnavatele v době a na místě zaměstnavatelem k tomu určeném, za předem dohodnutou odměnu. Tuzemský zaměstnavatel Tuzemským zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává osoby v pracovněprávních vztazích. Z tohoto hlediska je nerozhodné, zda je zaměstnavatelem např. česká firma, česká firma se zahraniční majetkovou účastí nebo organizační sloţka zahraničního zaměstnavatele. Podmínkou pro rozvíjení této činnosti je zápis do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, příslušného seznamu nebo vedení ve stanovené evidenci u příslušného orgánu ČR. Jde-li o právnickou nebo fyzickou osobu zahraniční, která v ČR podniká, je zápis této osoby do obchodního rejstříku povinný. Povinnost zápisu do obchodního rejstříku se netýká fyzické osoby, která je státním příslušníkem členského státu EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „EHP“) nebo Švýcarské konfederace, a jejich rodinných příslušníků, kteří mají v ČR právo pobytu. Povinnost zápisu do obchodního rejstříku se dále netýká fyzické osoby, která je příslušníkem třetího státu, které bylo v členském státě EU přiznáno právní

20

Portál MPSV [online]. 2009 [cit. 2010-01-15]. Zaměstnávání cizinců - vymezení pojmů. Dostupné z WWW: .

28

postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Výše uvedené osoby podléhají stejnému právnímu reţimu jako české fyzické osoby. Zahraniční zaměstnavatel Zahraničním zaměstnavatelem se v souladu s předpisy o zaměstnanosti rozumí právnická nebo fyzická osoba se sídlem mimo území ČR, která v ČR trvale nepodniká, své zaměstnance do ČR vyšle za účelem realizace obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou

právnickou

nebo

fyzickou

osobou.

Vyslaní

zaměstnanci

jsou

v pracovněprávním vztahu k tomuto zahraničnímu zaměstnavateli a po provedení práce, na kterou jím byli do ČR vysláni, se vracejí zpět do sídla zaměstnavatele. Za náleţitosti spojené s vysíláním zaměstnanců je odpovědná právnická nebo fyzická osoba, k níţ bude cizinec vyslán zahraničním zaměstnavatelem (viz 5.3.2. Kontrakt vyslání). Cizinec Cizincem se z hlediska zákona o zaměstnanosti rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Stejně se pohlíţí na cizince, kteří poţívají dočasné ochrany podle zvláštního zákona. Cizincem je i osoba bez státní příslušnosti. Cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako občané ČR, tzn. ţe při výběru zaměstnání nejsou omezováni s výjimkou některých povolání, kde podle právních předpisů platných na území ČR se vyţaduje státní občanství. ____________ Podle ustanovení § 85 novelizovaného zákona o zaměstnanosti se „Pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle tohoto zákona za cizince nepovažuje občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník...“ Toto vymezení však koliduje s § 5 písm. b) téhoţ zákona, kde je uvedeno „bydliště u cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem…“. Kolize je způsobena rozdílným vymezením pojmu cizinec v zákoně o zaměstnanosti a v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „pobytový zákon“). Pobytový zákon definuje cizince 29

jako fyzickou osobu, která není státním občanem ČR, včetně občanů EU (§ 1 odst. 2 pobytového zákona). Pro účely této bakalářské práce vymezíme cizince jako fyzickou osobu, která není občanem států EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Osoby, které jsou v předchozí větě negativně vymezeny budeme pro účely této práce označovat jako zaměstnance ze zahraničí. ___________ Rodinný příslušník Rodinným příslušníkem občana EU (také občana ČR)/EHP a Švýcarska se podle pobytového zákona pro účely zákona o zaměstnanosti rozumí manţel; rodič, jde-li o občana EU mladšího 21 let, kterého vyţivuje a se kterým ţije ve společné domácnosti; dítě mladší 21 let nebo takové dítě manţela občana EU a dále nezaopatřený příbuzný (rodič/dítě) nebo takový příbuzný manţela občana EU. Nelegální práce Nelegální prací se rozumí pokud fyzická osoba - cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li zákonem vyţadováno. Rovněţ se nelegální prací rozumí činnost cizince v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (ZK). Nelegální prací není změna pracovní náplně těhotné zaměstnankyně, pokud výkon činnosti vymezené v povolení k zaměstnání ohroţuje dle vyjádření lékaře její těhotenství. Novela ZoZ

nově vymezila pojem povolání v

§ 5 odst. 2

písm. f), jako souhrn

pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichţ výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost. Bez této legislativní opory docházelo v minulosti k podávání ţádostí cizinců na zaměstnavatelem ohlášená volná místa bez dostatečné kvalifikace (např. specialista v určitém oboru se základním vzděláním).

30

4 Zaměstnávání občanů EU/EHP Občané EU, kterým je komunitárním právem garantována svoboda volného pohybu, mají v pracovně právních vztazích stejné postavení jako občané ČR, tudíţ nepotřebují pracovní povolení.

Obvykle

je

vztah

mezi

tuzemským

zaměstnavatelem

a zahraničním

zaměstnancem upraven zákoníkem práce. Pracovní vztah však můţe být upraven, pokud se strany dohodnou, odchylně, a to podle předpisů o mezinárodním právu soukromém (mezinárodní smlouvy, Římská úmluva a Nařízení Řím I). Pojem pracovník není komunitárním právem vymezen, ale Evropský soudní dvůr (dále jen „ESD“) ho definuje poměrně široce jako osobu, která je v závislém poměru. Velmi důleţitými články primárního práva v oblasti zaměstnávání občanů EU jsou čl. 12 a čl. 39 Smlouvy o zaloţení evropského společenství (dále jen „SES“).

4.1 Právní úprava rovného zacházení SES zaručuje občanům členských států rovné, nediskriminační zacházení ve svém ustanovení čl. 12: V rámci použití této smlouvy, aniž jsou dotčena její zvláštní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti. Rada může postupem podle článku 251 přijímat předpisy zakazující takovou diskriminaci. Zvláštními ustanoveními se rozumí právo členských států vyhradit si určitá pracovní místa ve státní správě. Články 12 a 39 SES byly byly implementovány do české legislativy jiţ před přijetím tzv. „antidiskriminačního zákona“. Konkrétně § 139 a § 140 zákona o zaměstnanosti diskriminaci zakazuje. Porušením zákazu diskriminace nebo rovného zacházení podle zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce se fyzická osoba dopouští přestupku a právnická osoba správního deliktu v širším slova smyslu, za které můţe úřad práce uloţit pokutu aţ do výše 1 000 000 Kč. K přijetí zákona, který by vymezil a postihoval nerovné zacházení, se ČR zavázala jiţ vstupem do EU. Průtahy při schvalování tohoto zákona vedly aţ k podání ţaloby Evropské komise vůči ČR za neimplementaci směrnic týkajících se rovného zacházení. 31

Dne 17. 6. 2009

byl konečně přijat zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení

a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (dále jen „antidiskriminační zákon“), který dne 1. září 2009 nabyl účinnosti. V lednu 2010 rozhodla Evropská komise ukončit řízení o porušení směrnic komunitárního práva EU proti ČR, jelikoţ antidiskriminační zákon platný od září 2009 tyto směrnice správně upravuje. Zákon stanovuje jednotlivé formy diskriminace a nastoluje tak jistotu do právních vztahů. Zavádí nový institut zvláštní ţaloby jako ochranu před diskriminačním jednáním. Důleţité je vymezení pojmů přímá a nepřímá diskriminace a přesné vymezení případů, kdy je rozdílné zacházení přípustné a nejedná se tedy o diskriminaci. Antidiskriminační zákon podléhá kontrole Veřejnému ochránci práv. Ustanovení § 2 tohoto zákona vymezuje diskriminací jako takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s určitou osobou zachází méně příznivě, neţ se zachází nebo neţ by se v obdobné situaci zacházelo s jinou osobou, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postiţení, náboţenského vyznání, víry či světového názoru. „Muţ nemůţe být labuť. Jak ale poznáte, ţe v konkrétní situaci nepřekračujete zákon? Základem je zdravý selský rozum. Bude-li se muţ ucházet o roli labutě do klasického baletního kusu Labutí jezero, pravděpodobně ho legitimně odmítnou právě proto, ţe je muţ. V tomto případě se nebude jednat o diskriminaci,“ uvádí příklad Motejl21. Dalším pramenem práva upravujícím problematiku rovného zacházení je Listina základních práv EU, ze které si však ČR vyjednala výjimku. Článek 23 Listiny základních práv EU: Rovnost žen a mužů Rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci. Zásada rovnosti nebrání zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch nedostatečně zastoupeného pohlaví.

21

SÝKOROVÁ, Petra . BussinesInfo [online]. 26.8.2009 [cit. 2010-01-16]. Antidiskriminační zákon: rychle zapomeňte na předsudky. Dostupné z WWW: .

32

4.2 Volný přístup na pracovní trh Práva pracovníků jsou vymezena v čl. 39 SES: 1. Je zajištěn volný pohyb pracovníků ve Společenství. 2. Volný pohyb pracovníků zahrnuje odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky. 3. S výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností a ochranou zdraví zahrnuje právo: a) ucházet se o skutečně nabízená pracovní místa; b) pohybovat se za tím účelem volně na území členských států; c) pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání v souladu s právními a správními předpisy, jež upravují zaměstnávání vlastních státních příslušníků; d) zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání za podmínek, které budou předmětem prováděcích nařízení vydaných Komisí. 4. Tento článek se nepoužije pro zaměstnání ve veřejné správě. Na základě rozhodnutí ESD je třeba pojem zaměstnání ve veřejné správě chápat nikoli obecně, tzn. všechna místa ve veřejné správě, ale pouze ta místa, která jsou spojena s plněním takových úkolů, kde je předpokládána zvláštní oddanost zaměstnance ke státu (armáda, justice, policie). Naopak např. státní zaměstnanci

ve školství mohou být

příslušníky jiného členského státu - klasickým příkladem je soudní rozhodnutí ESD v případu Deborah Lawrie-Blum proti Land Baden Wurtenberg22. V tomto případu došlo zároveň k vymezení pojmu pracovník. Základním kritériem posuzování zaměstnaneckého vztahu je, ţe osoba vykonává sluţbu, která má hospodářskou hodnotu, pro jinou osobu pod vedením jiné osoby a dostává za to odměnu. Povaha právního vztahu mezi pracovníkem a osobou, pro kterou pracovník sluţbu koná nejsou podstatné. Judikáty ESD jsou významným pramenem práva EU a jejich nerespektování justičními a správními orgány členských států zakládá odpovědnost státu za škodu.

22

C-66/85

33

Právo občanů členských států pracovat kdekoli na území Společenství, které vychází z čl. 39 ES, by bylo ohroţeno, pokud by orgány EU neměly oprávnění přijímat taková opatření, která jsou nezbytná pro zajištění svobodného pohybu pracovníků. Na základě tohoto úkolu bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Po dlouhých jednáních byl v roce 2009 přijat prováděcí předpis k tomuto nařízení pod označením nařízení Evropského Parlamentu a Rady ES č. 987/2009, které vstoupí v platnost 1.5.2010. Smyslem nařízení je zajistit, aby migrující osoba zaměstnaná ve více zemích neztratila své nároky na sociální zabezpečení z důvodu jiného státního občanství, bydliště nebo proto, ţe nesplnila potřebnou dobu pojištění vyplývající z předpisů země, ve které pracuje23. Obsahem nařízení jsou čtyři principy koordinace24: Rovnost nakládání – Diskriminace z důvodu státního občanství je zakázána a pokud národní předpisy států EU stanoví jinou právní úpravu pro cizince, nebude tato úprava platit pro občany členských států EU, se kterými musí být zacházeno stejně jako s vlastními občany. Aplikace právního řádu jediného státu – Principem je, aby nedošlo k situaci, ţe osoba bude pojištěná ve více státech EU/EHP zároveň (tzv. pozitivní kolize právních řádů) nebo naopak v ţádném z nich (tzv. negativní kolize právních řádů). Sčítání dob pojištění – Tento princip platí pro všechny druhy dávek a vzhledem k tomu, ţe státy EU podmiňují přiznání dávek určitou dobou zaměstnání, pojištění nebo bydlení, je nutné sčítání dob pojištění v rámci EU koordinovat, aby nedocházelo k znevýhodňování migrujících občanů. Zachování nabytých práv (výplata dávek do ciziny) – Podle právních předpisů některých států EU je moţné poskytovat dávky pouze osobám s bydlištěm v daném státě. Stejně jako v předchozím případě by mohlo dojít k omezení práva volného pohybu a znevýhodnění migrantů. Z tohoto důvodu se členské státy na základě nařízení č. 883/04 vzdávají všech doloţek vyţadujících bydliště pro poskytování

23

24

Na urychlení přijetí těchto nařízení mělo zásadní význam rozhodnutí ESD v případu Jauch

Odbor Evropské unie a mezinárodní spolupráce MPSV. Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci Evropské unie. Vyd.1. Praha : MPSV, 2009. 8-11 s.

34

dávek. Poskytování dávek bez ohledu na bydliště platí také pro poskytování rodinných dávek, přídavků na děti a podpory v nezaměstnanosti. V ustanovení § 25 zZoZ se uvádí: „Uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která má na území ČR bydliště. A dále v § 5 vymezuje pojem bydliště u cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje.“ Ze zZoZ tedy vyplývá, ţe by nebylo moţné vyplácet dávky v nezaměstnanosti občanu EU, který se vrátil do své země a na území ČR se jiţ nezdrţuje. V tomto případě se uplatní nařízení č. 883/04 a č. 987/2009, které představují sekundární právní akty komunitárního práva. Nařízení vydaná orgány ES jsou pro členské státy a jejich orgány přímo závazná a národním právním normám nadřazená i bez toho, ţe by je bylo třeba nějakým způsobem zapracovávat do právního řádu státu.

4.3 Občané EU/ EHP evidovaní na úřadech práce ČR Vzhledem k tomu, ţe občané EU/EHP a Švýcarska mají stejné právní postavení jako obyvatelé ČR, mají moţnost se také registrovat jako uchazeči o zaměstnání na úřadě práce, v jehoţ obvodu mají bydliště. Podmínkou přiznání podpory v nezaměstnanosti je předchozí pojištění (zaměstnání) s délkou trvání minimálně 12 měsíců během posledních třech let. Výše podpory se vypočítává z průměrného čistého měsíčního výdělku. Pokud se občan EU/EHP a Švýcarska stane v ČR nezaměstnaným, můţe poţádat o započtení dob pojištění (zaměstnání) ze všech členských zemí, kde byl pojištěn (zaměstnán). Doby pojištění jsou zaznamenány na jednotném evropském formuláři E 301, který v ČR potvrzují úřady práce. Níţe uvedený graf zobrazuje počet občanů EU/EHP registrovaných na úřadech práce po vstupu ČR do EU.

35

Graf 10 Uchazeči z EU/EHP evidovaní na Úřadech práce ČR v letech 2004-2009

7 000

6 535

6 000 5 000 3 773

4 000 3 000 2 000

3 289

3 222

2 874

1 421

1 617

3 084

3 007 1 927

1 599

1 687

1 000 0 rok 2004

rok 2005

rok 2006

rok 2007

celkem

rok 2008

rok 2009

ženy

Zdroj:Vlastní zpracování statistických dat. Portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-01-16]. Statistiky zaměstnanost. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/zam_ciz_stat_prisl>.

Následující graf zobrazuje procentuelní zastoupení uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2009 podle státní příslušnosti. Téměř ¾ uchazečů tvoří občané Slovenska a dalších 14 % občané Polska. Zbývajících pouhých 13 % je registrováno z ostatních států EU/EHP. Graf 11 Uchazeči z EU/EHP evidovaní k 31. 12. 2009 na ÚP ČR podle státní příslušnosti

Státy<10 1%

Státy<50 3%

Bulharsko 4%

Německo 2%

Rumunsko 3%

Polsko 14% Slovensko 73%

Zdroj:Vlastní zpracování statistických dat. Portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-01-16]. Statistiky zaměstnanost. Dostupné z WWW: .

36

4.4 Zaměstnávání občanů EU/EHP Zaměstnávání pracovníků z členských zemí EU je velmi jednoduché, protoţe kromě informační povinnosti, zaměstnavatel ani zaměstnanec nemusí zajišťovat jakákoli speciální povolení a zaměstnávání těchto občanů nepodléhá regulaci úřadů práce. Novela ZoZ nepřinesla v oblasti zaměstnávání státních občanů EU k ţádné výrazné změny. Pro zaměstnavatele nadále platí povinnost vést evidenci zaměstnávaných zahraničních zaměstnanců a povinnost informovat místně příslušný úřad práce25 o nástupu a ukončení zaměstnání státního příslušníka členského státu. Evidence u zaměstnavatelů obsahuje jméno, příjmení, případně rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo, adresu v zemi trvalého bydliště a adresu v ČR pro doručování zásilek, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnávání vykonáváno. Dále zaměstnavatel eviduje nejvyšší dosaţené vzdělání, zařazení dle KZAM-R26 a CZ-NACE27, poţadované vzdělání pro výkon práce a pohlaví zaměstnance. Povinnost písemně informovat (Příloha č. 1) úřad práce o nástupu zahraničního zaměstnance musí být splněna nejpozději v den nástupu zaměstnance. Změny údajů uvedených ve vyplněném formuláři „Informace o nástupu do zaměstnání“ a formulář „Informace o (předčasném) ukončení zaměstnání“ (Příloha č. 2) je zaměstnavatel povinen doručit úřadu práce nejpozději do 10 kalendářních dnů. Porušení této informační povinnosti nebo nevedení výše uvedené evidence je: u zaměstnavatele-fyzické osoby přestupkem, za který lze uloţit pokutu do výše 500 000 Kč. u zaměstnavatele-právnické osoby

nebo podnikající fyzické osoby správním

deliktem, za který lze uloţit pokutu do výše 500 000 Kč.

25

26 27

Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má být zaměstnávání vykonáváno. Klasifikace zaměstnání – přehled klasifikace. Dostupné z WWW: .

Klasifikace ekonomických činností- přehled klasifikace. Dostupné z WWW: .

37

Správní delikty v širším slova smyslu projednává v prvním stupni příslušný úřad práce. Při určování výše pokuty se přihlíţí k okolnostem deliktu, způsobu a následkům jeho spáchání. Pokud správní orgán nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o spáchání správního deliktu dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán, zaniká odpovědnost za spáchaný správní delikt. Pokuty, které jsou příjmem do státního rozpočtu, vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Graf 12 Přehled zaměstnanosti občanů států EU/EHP v ČR v letech 2005-2009 160 000

144 751

141 101

140 000 116 846

120 000 93 867

100 000 80 000

72 840

60 000 40 000 20 000

139 315

18 878

35 004

26 107

45 258

44 926

45 162

0 rok 2004

rok 2005

rok 2006 celkem

rok 2007

rok 2008

rok 2009

ženy


38

5 Zaměstnávání cizinců Zákon o zaměstnanosti se nevztahuje na cizince-fyzické osoby, kteří vykonávají pracovní činnost na vlastní účet na základě ţivnostenských listů a dále na studenty a absolventy vysokých škol, kteří mohou vykonávat určité pracovní činnosti, ale pouze v případě, ţe výkon těchto činností není podloţen pracovní smlouvou a zároveň je součástí jejich vzdělávání. Ostatní cizinci v zaměstnaneckém poměru mít povolení k zaměstnání musí, pokud nespadají do kategorie, které zZoZ taxativně vymezuje.

5.1 Cizinci, u kterých se povolení nevyţaduje Zaměstnávání cizinců, u kterých povolení k zaměstnání není vyţadováno, se řídí stejnými pravidly jako zaměstnávání cizinců EU/EHP. Zaměstnavatel má tedy povinnost písemně informovat místně příslušný úřad práce: o nástupu cizince uvedeného v § 98 zZoZ do zaměstnání a to nejpozději první den jeho zaměstnání vyplněním formuláře „Informace o nástupu do zaměstnání“ o veškerých změnách, ke kterým došlo v průběhu zaměstnávání oproti údajům nahlášeným ve formuláři „Informace o nástupu do zaměstnání“ do deseti kalendářních dnů o ukončení zaměstnání cizince na formuláři „Informace o ukončení zaměstnání“ rovněţ do deseti kalendářních dnů Další povinností je vedení evidence obsahující údaje uvedené v § 102 zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů EU, jejich rodinných příslušníků a evidenci rodinných příslušníků občana ČR majících v právních vztazích upravených zákonem o zaměstnanosti stejné právní ostavení jako občané ČR a dále evidenci všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu k výkonu práce vysláni zahraničním zaměstnavatelem. Za porušení těchto povinností můţe být úřadem práce udělena pokuta do výše 500 000 Kč. 39

Graf 13 Cizinci zaměstnaní v ČR, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání 2004-2009 20 000

17 680

18 000 16 000

14 516

14 000 12 000

10 140

10 000

8 600 7 066

6 777

8 000

5 044

6 000 4 000 2 000

3 322

2 659 747 417

1 297

0 rok 2004

rok 2005

rok 2006 celkem

rok 2007

rok 2008

rok 2009

ženy


Dne 21. prosince 2007 nabyla účinnosti novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, tímto zákonem byla provedena i změna zákona zaměstnanosti doplněním odstavce 3 v § 3 .„Rodinní příslušníci občana České republiky, kteří nejsou státními příslušníky České republiky ani jiného členského státu Evropské unie, mají v právních vztazích upravených tímto zákonem stejné právní postavení jako občan České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.“ Nový odstavec byl doplněn na základě pozměňovacího návrhu přijatého při projednávání novely ZoZ bez potřebné vazby na další ustanovení tohoto zákona. Proto v mezidobí do nabytí účinnosti novely ZoZ například cizinec-rodinný příslušník občana ČR nemohl být evidován na úřadu práce. Podle mého názoru by bylo poměrně komplikované i po účinnosti novely vyloţit, zda např. cizinka, která se právě provdala za občana ČR nebo EU musí mít pracovní povolení. Z výkladu § 3 odst. 3 lze dovodit, ţe nemusí, pokud zZoZ nestanoví jinak. V ustanovení § 89 zZoZ je uvedeno: „Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky nebo je-li držitelem zelené karty, pokud tento zákon nestanoví jinak.“ 40

Paragraf 89 lze vyloţit tak, ţe zZoZ stanoví jinak v § 3 odst. 3 a tudíţ povolení není nutné. Rozpor ale nastává v § 98 zZoZ, kde jsou taxativně vymezeny okruhy osob, u kterých se povolení k zaměstnání nebo ZK nevyţadují (viz dále). Cizinci, kteří jsou rodinnými příslušníky občana ČR nebo EU zde nejsou uvedeni. Závěrem lze říci, ţe ve výše uvedeném případě zZoZ nestanoví jinak v tom smyslu, ţe by taková cizinka povolení k zaměstnání měla mít, ale zároveň ji ani nezařazuje do okruhu osob, které mít povolení nemusí, coţ je paradoxní vzhledem k tomu, ţe osoby uvedené pod písmeny l) a p) § 98 povolení k zaměstnání nepotřebují. Před novelou pobytového zákona do 21. 12. 2007 získal cizinec sňatkem s občanem EU trvalý pobyt okamţitě. Z důvodu většího mnoţství případů fiktivních sňatků došlo novelou pobytového zákona ke změně. V současné době můţe cizinec-rodinný příslušník občana EU poţádat o trvalý pobyt aţ po dvou letech nepřetrţitého přechodného pobytu, pokud je zároveň nejméně 1 rok rodinným příslušníkem občana ČR nebo občana EU s povoleným trvalým pobytem. Výčet cizinců, u nichţ se povolení k zaměstnání nebo ZK nevyţaduje, vymezuje § 98 zZoZ. Kategorie těchto osob byly novelou ZoZ rozšířeny o cizince spadající pod písmena o) a p). Jedná se o cizince: a) s povoleným trvalým pobytem O udělení povolení trvalému pobytu můţe cizinec zaţádat po uplynutí pěti let jeho nepřetrţitého pobytu na území ČR, dále je moţno poţádat o trvalý pobyt z důvodů slučování rodin, humanitárních důvodů a důvodů hodných zvláštního zřetele28. b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky, pokud je vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, zaručena vzájemnost

28

viz Hlava IV pobytového zákona

41

c) kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana29 Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. Osobou poţívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, ale byla mu udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. d) jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce (viz 5.3.5 Zaměstnávání sportovců) nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána f) který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelných pohrom, a v případech humanitární pomoci g) zaměstnávaného v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků i) který je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona 30

29 30

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů § 5 zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil na jiných států na území ČR

42

j) který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání Tím je míněna doba denního studia na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky a doba studia na vysoké škole, a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo akademického roku. k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie31 l) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c)32 m) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie33 za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více než 12 měsíců Toto povolení je udělováno osobám, jimţ byl v jiném členském státě EU přiznán status dlouhodobě pobývajícího rezidenta v ES, hodláli na území ČR pobývat dobu delší neţ 3 měsíce. n) který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního právního předpisu O povolení dlouhodobého pobytu za účelem vědeckého výzkumu můţe poţádat cizinec, který uzavřel dohodu o hostování s výzkumnou organizací uvedenou v seznamu organizací schválených pro přijímání vývojových a výzkumných pracovníků ze třetích zemí. Seznam vede Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy.

31

Čl. 43 a následující Smlouvy o zaloţení Evropského společenství § 42a odst.1 zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR 33 § 42c odst.1 zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR 32

43

o) který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách34 nebo p) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem, jenž má statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství nebo dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a který během tohoto pobytu byl na území České republiky zaměstnán na základě povolení k zaměstnání nebo zelené karty minimálně po dobu 12 měsíců

5.2 Cizinci, kterým nelze vydat povolení k zaměstnání Povolení k zaměstnání podle zZoZ nelze vydat cizinci, který: v ČR poţádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po dobu 12 měsíců ode dne podání ţádosti o udělení mezinárodní ochrany (v případě, ţe mu bude mezinárodní ochrana udělena, můţe po 12 měsících od podání ţádosti pracovat bez toho, aby po něm bylo pracovní povolení nebo ZK vyţadovány). nesplňuje některou z podmínek stanovených zZoZ

5.3 Cizinci, u kterých je povolení k zaměstnání vyţadováno Nejvíce změn přinesla novela ZoZ v oblasti zaměstnávání cizinců, kteří k výkonu práce potřebují povolení k zaměstnání.

34

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vdělávání, ve znění pozdějších předpisů

44

Graf 14 Cizinci s pracovním povolením zaměstnaní v ČR v letech 2004-2009 140 000

128 934

120 000 100 000

85 351

73 663

80 000

40 000 20 000

61 452

55 210

60 000

42 794

34 397 18 106

11 740

28 534

20 140

25 034

0 rok 2004

rok 2005

rok 2006

rok 2007

celkem

rok 2008

rok 2009

ženy


Graf 15 Cizinci s pracovním povolením zaměstnaní v ČR podle státní příslušnosti Uzbekistán 3%

Vietnam 3%

Státy <100

Čína

Státy 101-500

2%

4%

Státy <501-1000 5%

2% Moldav sko 6% Mongolsko 5%

Rusko 3%

Spojené státy Ukrajina

2%

65%


5.3.1 Postup získání pracovního povolení před novelou ZoZ Před 1.lednem 2009 musel zaměstnavatel, který hodlal zaměstnat cizince, nejprve nahlásit úřadu práce charakteristiku volného pracovního místa. Po nahlášení volného pracovního místa mohl podat „Ţádost o povolení získávat na volná pracovní místa zaměstnance ze 45

zahraničí“, čímţ bylo zahájeno správní řízení. Úřad práce ve lhůtě 30 dnů (ve zvlášť sloţitých případech ve lhůtě do 60 dnů) rozhodl o vydání povolení/nepovolení získávat na určitý počet volných pracovních míst zaměstnance ze zahraničí. Ţádost (nikoli rozhodnutí) byla zpoplatněna správním poplatkem, hrazeným nejčastěji formou kolkové známky ve výši 2000 Kč. Ţádost obsahovala identifikační údaje zaměstnavatele, údaje o volném pracovním místě a jeho charakteristice, která se měla shodovat s charakteristikou nahlášeného volného místa. Ve lhůtě před vydáním rozhodnutí úřad práce prověřoval, zda ve své evidenci uchazečů o zaměstnání vede vhodné uchazeče z ČR (EU/EHP), kteří vyhovovali poţadavkům nahlášeného volného pracovního místa. V některých případech se zaměstnavatelé snaţili nahlašovat volná pracovní místa takovým způsobem, aby jejich poţadavky vylučovaly nástup tuzemských uchazečů. Například poţadavek znalosti ruštiny u pomocného dělníka se základním vzděláním, nemůţe být úřadem práce akceptován, protoţe u prací, kde je poţadováno pouze základní vzdělání nemohou být vyţadovány jakékoli speciální znalosti, zejména jazyková vybavenost na úrovni rodilého mluvčího. Proto v případě, ţe existoval dostatečný počet uchazečů o zaměstnání, kteří splňovali podmínky nahlášeného volného pracovního místa, rozhodl úřad práce nepovolit zaměstnávání cizinců. Proti tomuto rozhodnutí bylo moţno se do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí odvolat. V případě nedostatečného počtu vhodných uchazečů rozhodl úřad práce (dále jen „ÚP“) o povolení získávat na určitý počet volných pracovních míst zaměstnance ze zahraničí. Toto povolení bylo vydáváno na dobu určitou, standardně na tři měsíce. Během tříměsíční lhůty mohli cizinci (popř. zaměstnavatel zplnomocněný cizincem) podávat na ÚP „Ţádost cizince o povolení - prodlouţení zaměstnání“ (Příloha č. 3). Ţádost podléhala správnímu poplatku ve výši 500 Kč. Povinnými

přílohami

ţádosti

byly

doklady

osvědčující

odbornou

způsobilost,

poţadovanou zaměstnavatelem v nahlášeném volném pracovním místě a vyplněný formulář „Vyjádření zaměstnavatele, ţe cizince zaměstná“ (Příloha č. 4). Dalším nezbytným dokladem bylo lékařské potvrzení o zdravotním stavu cizince s datem vystavení ne starším jednoho měsíce před datem podáním ţádosti. Dodrţení jednoměsíční 46

lhůty mohlo být poněkud komplikované, zejména pokud se jednalo o cizince ze vzdálených zemí s nepříliš spolehlivými poštovními sluţbami jako Vietnam, Čína, Mongolsko i Ukrajina. Splnění lhůty bylo podmíněno správným načasováním. Jakmile zaměstnavatel obdrţel povolení k zaměstnání cizinců, informoval cizince o tom, ţe je třeba absolvovat lékařskou prohlídku. Cizinec obratem odeslal poţadované dokumenty, zaměstnavatel zajistil úřední překlad a s plnou mocí dokumenty doručil na místně příslušný úřad práce. Je nutné konstatovat, ţe některá lékařská potvrzení zejména z Ukrajiny, vyvolávala pochybnosti o jejich hodnověrnosti. Nebylo však v kompetencích ani moţnostech pracovníků jednotlivých úřadů práce prověřovat lékaře a jejich praxi ve třetích státech, takţe se v podstatě jednalo jen o formální doklad. Povolení k zaměstnání se vydávalo vţdy na dobu určitou, nejdéle na jeden rok. Úřad práce mohl cizinci povolení k zaměstnání prodlouţit, a to i opakovaně, vţdy nejdéle na dobu jednoho roku. Ţádost o prodlouţení cizinec podával nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím platnosti vydaného povolení k zaměstnání. Tuto lhůtu si cizinci velmi hlídali, protoţe pozdní předloţení ţádosti znamenalo de facto návrat do vlasti. Prodlouţení povolení k zaměstnání podléhalo správnímu poplatku ve výši 250 Kč.

5.3.2 Postup získání pracovního povolení po novele ZoZ Zásadní změnou, kterou novela ZoZ v této oblasti přinesla, bylo sníţení administrativní a finanční zátěţe zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců. Novela zrušila povinnost zaměstnavatele poţádat úřad práce o vydání povolení tzv. „Ţádost o povolení získávat na volná pracovní místa zaměstnance ze zahraničí“, zpoplatněnou správním poplatkem ve výši 2000 Kč. I nadále však platí, ţe prvním krokem k zaměstnávání cizinců, je nahlášení volného pracovního místa úřadu práce, v jehoţ obvodu má být zaměstnávání vykonáváno. Zaměstnavatel je povinen volné pracovní místo (pracovní místo uvolněné nebo nově vytvořené) nahlásit úřadu práce do 10 kalendářních dnů včetně jeho charakteristiky a zároveň je povinen nabídnout cizinci tytéţ pracovní a mzdové podmínky jako občanu ČR ve stejném pracovním zařazení. 47

V platnosti

zůstává i to, ţe povolení k zaměstnání je cizinci moţné vydat pouze za

podmínky, ţe se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem buď na poţadovanou kvalifikaci nebo z důvodu nedostatečného počtu vhodných evidovaných uchazečů obsadit jinak. Před rozhodnutím o vydání/nevydání rozhodnutí o povolení k zaměstnání oddělení zprostředkování úřadu práce prověřuje, zda v evidenci uchazečů existují osoby, které splňují poţadavky nahlášeného volného místa. Pokud je moţné obsadit volné místo evidovanou osobou, úřad práce vystaví tzv. „doporučenku“, uchazeč se s ní odebere k zaměstnavateli, který ji vyplní a uvede, zda uchazeče přijímá popř. důvod, proč uchazeč do zaměstnání nenastoupí. Důvod nenastoupení uchazeče do zaměstnání má zásadní vliv na udělení/neudělení povolení. V případě, ţe zaměstnavatel odmítne vhodné uchazeče, kteří splnili veškeré podmínky jím nahlášeného volného místa bez závaţného důvodu, povolení k zaměstnání cizince bude zamítnuto. Pokud uchazeč o zaměstnání odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání bez závaţného důvodu, bude z evidence úřadu práce vyřazen35, čímţ ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti a do evidence můţe být opětovně zařazen nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vyřazení. Vhodným zaměstnáním se podle § 20 odst. 1 zákona o zaměstnanosti rozumí takové zaměstnání, které: a) zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Z toho vyplývá, ţe se bude jedná buď o klasický

pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti. b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby (u uchazečů, kteří jsou evidováni déle neţ 1 rok minimálně 50 % stanovené týdenní doby) c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání Termín dopravní dosaţitelnost není zákonem vymezen, protoţe nelze dost dobře zákonem stanovit do jaké

35

§ 30 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

48

vzdálenosti je zaměstnání ještě

vhodné. V praxi se vychází z dopravní

obsluţnosti hromadné dopravy. Při udělování povolení k zaměstnání úřad práce přihlíţí k situaci na trhu práce. Výjimku, kdy úřad práce vydá povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce mají níţe uvedení cizinci36: zaměstnaní na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáţ) do věku 26 let zaměstnávaní příleţitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládeţ kteří jsou duchovními církví nebo náboţenských společností registrovaných v ČR o kterých to stanoví ratifikovaná mezinárodní smlouva kterým bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo jim za tím účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu kteří jsou ţadateli o udělení mezinárodní ochrany, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání ţádosti o azyl Po nahlášení volného pracovního místa podává cizinec sám

nebo prostřednictvím

zaměstnavatele (zaměstnavatel můţe podat ţádost bez zplnomocnění cizincem, ovšem k vyzvednutí povolení k zaměstnání cizince plnou moc potřebuje), u kterého má být zaměstnán nebo ke kterému bude vyslán k výkonu práce, písemnou ţádost místně příslušnému úřadu práce. „Ţádost o vydání povolení k zaměstnání“ obsahuje identifikační údaje cizince: jméno popř. jména, příjmení popř. rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum narození a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno a dále bydliště. Podle ustanovení § 5 odst. 3 písm. b) zZoZ je bydlištěm u cizince, který není občanem EU ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana ČR, adresa místa trvalého pobytu na území ČR. Tato definice vychází ze zákona o pobytu cizinců , ve znění pozdějších předpisů, ale nedovoluje přesné naplnění litery zákona v tom smyslu, ţe pro účely ţádosti o povolení k zaměstnání cizinec vyplní své identifikační údaje.

36

§ 97 zákona o zaměstnanosti

49

Identifikačními údaji se z dikce ZoZ rozumí mj. i bydliště a za bydliště se podle ZoZ povaţuje adresa trvalého pobytu na území ČR. Cizinci, kteří ţádají o povolení k zaměstnání trvalý pobyt nemají, protoţe pokud by jej měli, nemuseli by vůbec podávat ţádost o povolení k zaměstnání, jelikoţ na základě

§ 98 písm. a) se od cizinců

s povoleným trvalým pobytem povolení k zaměstnání nebo ZK nevyţaduje a jejich zaměstnavatel má vůči úřadu práce pouze informační povinnost. Ve standardizovaném formuláři „Ţádost cizince o povolení/prodlouţení povolení k zaměstnání je povinným údajem adresa v zemi trvalého bydliště a adresa pro doručování zásilek (tím je míněna adresa na území ČR), údaj o trvalém bydlišti z výše uvedených důvodů není uveden. Dalšími povinnými údaji jsou číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal; identifikační údaje budoucího zaměstnavatele; druh práce, místo výkonu práce a doba, po kterou by mělo být zaměstnávání vykonáváno, nejvyšší dosaţení vzdělání cizince, vzdělání, které je pro výkon daného zaměstnání poţadováno a údaj o tom, zda se jedná o cizincovo první zaměstnání na území ČR. K ţádosti cizince o povolení/prodlouţení povolení k zaměstnání je nutno přiloţit: zaměstnavatelem vyplněný formulář o tom, ţe cizince zaměstná fotokopii stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikační údaje cizince doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon zaměstnání, ve kterém bude na území ČR pracovat (doklad o ukončení vysokoškolského studia, maturitní vysvědčení, výuční list, potvrzení o délce praxe v oboru, pokud byla zaměstnavatelem v charakteristice volného místa poţadována, řidičský, svářečský průkaz aj.) další doklady, jestliţe to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo jestliţe to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, jíţ je ČR vázána. Z povinných náleţitostí vydání povolení k zaměstnání bylo novelou vypuštěno lékařské potvrzení o zdravotním stavu cizince, neboť podle poznatků z praxe bylo vydáváno často formálně. Cizojazyčné přílohy ţádosti o povolení k zaměstnání se přikládají v originálním znění a v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. 50

Vyřizování ţádosti probíhá ve správním řízení, které je zpoplatněno správním poplatkem ve výši 500 Kč. Oba díly kolkové známky nalepí ţadatel do pravého horního rohu ţádosti, zpoplatněna je ţádost, nikoli rozhodnutí. V případě, ţe správní poplatek nebyl uhrazen, správní řízení se přeruší a úřad práce vyzve účastníka řízení k úhradě poplatku. Pokud účastník řízení (cizinec nebo jím zplnomocněná osoba) poplatek v určené lhůtě neuhradí, úřad práce správní řízení o ţádosti zastaví. Stejně tak, pokud ţádost není kompletní a přes výzvu úřadu práce nejsou chybějící doklady v poţadované lhůtě doloţeny. Před přijetím novely ZoZ bylo moţné vydat povolení k zaměstnání nebo prodlouţit jeho platnost maximálně na dobu jednoho roku. V době hospodářského růstu, velkého počtu volných pracovních míst a nedostatku ochoty tuzemských uchazečů o zaměstnání pracovat v určitých oborech, se tato doba zdála být příliš krátká a způsobovala nadbytečnou administrativní zátěţ jak na straně cizinců, tak na straně zaměstnavatelů i úřadů práce. Novelou ZoZ

byla tato lhůta pro povolení k zaměstnání i pro povolení prodlouţení

k zaměstnání stanovena aţ na dva roky. Za současné hospodářské situace, v období rapidního poklesu počtu volných pracovních míst a markantního zvýšení meziroční míry nezaměstnanosti z 6,0 % na 9,2 % (prosinec 2008 a 2009), úřady práce často vydávají i prodluţují povolení cizinců pouze na dobu 1 roku důvodu moţnosti pruţně reagovat na vývoj situace na trhu práce. Ţádost o povolení k prodlouţení k zaměstnání (i opakovaně) podává cizinec popř. zmocněnec ve lhůtě 3 měsíce aţ 30 dní před uplynutím platnosti povolení k zaměstnání. K vyplněné ţádosti s nalepenou fotografií pasového formátu se přikládá formulář „Vyjádření zaměstnavatele, ţe cizince zaměstná“ a fotokopie cestovního dokladu. Doklady o dosaţeném vzdělání jiţ nepředkládá, neboť jsou jiţ zaloţeny ve spise u prvního rozhodnutí o povolení k zaměstnání. Při vydávání rozhodnutí o prodlouţení povolení k zaměstnání cizince úřad práce přihlíţí k integraci konkrétního cizince v ČR (délka pobytu, školní docházka dětí, úmysl cizince zaţádat o trvalý pobyt na území ČR, kvalifikace, profese). Rozhodnutí o vydání povolení/nepovolení k zaměstnání cizince vyhotovuje úřad práce v pěti stejnopisech. První je bezprostředně po vyhotovení odeslán na oddělení cizinecké 51

policie a slouţí k ověření shody údajů s rozhodnutím, které předloţí později cizinec. Toto opatření bylo zavedeno po zajištění několika falzifikovaných rozhodnutí. Zbývající čtyři cizinec podepíše a tři stejnopisy mu jsou předány. Jeden je zaloţen ve spisu úřadu práce, druhý cizinec předá cizinecké policii spolu se ţádostí o povolení k pobytu, třetí je určen pro cizincova zaměstnavatele a čtvrtý náleţí cizinci. Před předáním třech stejnopisů rozhodnutí pracovník úřadu práce překontroluje shodnost údajů vyznačených v cestovním dokladu s údaji z předloţené fotokopie cestovního dokladu a fotokopii pasu cizinci vrátí37. V případě, ţe cizinec na pracovní místo, pro které bylo vydáno povolení k zaměstnání, nenastoupí nebo zaměstnání ukončí předčasně, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost ohlásit úřadu práce vyplněním formuláře „Sdělení zaměstnavatele o předčasném ukončení zaměstnání“ (Příloha č. 7). Úřad práce bez zbytečného odkladu skončení zaměstnání oznámí příslušnému oddělení cizinecké policie a ta cizinci ukončí povolení k pobytu. Spolupráce s cizineckou policií funguje obousměrně. Pokud cizinecká policie ukončí z nějakého důvodu cizinci pobyt, je povinna informovat příslušný úřad práce.

5.4 Speciální případy zaměstnávání cizinců 5.4.1 Plnění běţných úkolů společníkem Ze zákona o zaměstnanost vyplývá, ţe je nutné mít povolení k zaměstnání i v případě, ţe cizinec-společník vykonává plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby pro obchodní společnost nebo člen druţstva vykonává běţné úkoly vyplývající z předmětu činnosti druţstva. Například člen druţstva (člen statutárního orgánu nebo jiného orgánu druţstva), které má v předmětu činnosti stavební práce musí mít povolení k zaměstnání v případě, ţe bude vykonávat stavební práce. Běţným úkolem vyplývajícím z předmětu činnosti obchodní společnosti nebo druţstva nejsou úkoly (u těchto osob není povolení k zaměstnání zákonem poţadováno), které statutární nebo jiné orgány společnosti nebo druţstva plní z titulu této funkce, např. obchodní vedení jednatelem, účast na řízení

37

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

52

druţstva členem představenstva druţstva, činnost dozorčí rady atd. Úkoly statutárních orgánů blíţe definuje obchodní zákoník. Před přijetím ZoZ nebyli společníci a členové druţstev povinni plnit běţné úkoly společnosti nebo druţstva na základě povolení k zaměstnání i přesto, ţe se v naprosté většině případů jednalo o klasické zaměstnance, kteří vykonávali činnost na základě zadaných pokynů, s nástroji firmy nebo druţstva a neměli ţádné rozhodovací pravomoci. V našem právním řádu nebyly vytvořeny účinné legislativní nástroje, které by tento postup eliminovaly a docházelo proto často k účelovému zakládání obchodních společností a zejména druţstev s vysokým počtem členů-cizinců ze třetích států. Jednalo se v podstatě o obcházení zákona o zaměstnanosti tím, ţe nemuseli ţádat úřad práce o vydání povolení k zaměstnání a úřady práce nemohly regulovat příliv těchto cizinců na trh práce. Částečné vyřešení problému přinesl ZoZ, který do svých ustanovení zakotvil povinnost získat povolení k zaměstnání u společníků a členů druţstev, kteří vykonávají běţné úkoly. V této souvislosti se zakladatelé druţstev a obchodních společností dotazovali, zda vyţadování povolení k zaměstnání není v rozporu s ustanovením § 24 obchodního zákoníku38 a zda tak není bráněno podnikání. Ustanovení § 24 obchodního zákoníku: 1) Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákona za účelem podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Může také sama českou právnickou osobu založit nebo se stát jediným společníkem české právnické osoby, pokud tento zákon jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. 2) Právnická osoba může být založena pouze podle českého práva. 3) Ve věcech uvedených v odstavci 1 mají zahraniční osoby stejná práva a povinnosti jako české osoby. Ustanovení § 89 zZoZ není v kolizi s § 24 obchodního zákoníku, protoţe má zabránit neţádoucím jevům na tuzemském trhu práce spočívajícím v účelovém zakládání

38

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

53

právnických osob a obcházení povinnosti mít platné povolení k zaměstnání k plnění běţných úkolů. Úkoly by měly být plněny v rámci pracovněprávních vztahů, jde tedy pouze o právní ochranu trhu práce před neţádoucími jevy, která je běţná ve většině států EU. Zákon o zaměstnanosti a obchodní zákoník sledují jiné cíle, smyslem § 24 obchodního zákoníku je zaručit moţnost zahraničním osobám zakládat a podílet se na zakládání právnických osob a dále účastnit se jako společník nebo člen druţstva na činnosti českých právnických osob zaloţených k podnikání. K získání povolení k zaměstnání se vyţaduje, aby obchodní společnost nebo druţstvo nahlásily místně příslušnému úřadu práce charakteristiku volného pracovního místa. Pokud nebude moţné obsadit volné pracovní místo s ohledem na poţadovanou kvalifikaci nebo nedostatek uchazečů jinak, úřad práce vydá na základě ţádosti cizince (Přílohy č. 3a, 4a) povolení k zaměstnání. Zde však naráţíme na několik problémů, zejména u druţstev. Druţstvo na rozdíl od jiných typů právnických osob neuvádí do obchodního rejstříků jmenný seznam osob, je právnickou osobou s proměnlivým počtem členů, který lze kdykoli změnit pouze na základě notářského zápisu. Druţstvo vytvořené často i mnoha desítkami cizinců nemá z pochopitelných důvodů zájem zaměstnávat české uchazeče a naopak málokterý český uchazeč má zájem pracovat v druţstvu sloţeném výhradně z cizinců. Narazíme také na otázku, zda je volné pracovní místo pro účastníka v právnických osobách vhodným zaměstnáním, uţ kvůli více či méně otevřeně deklarované podmínce členského vkladu. Z tohoto důvodu je podle mého názoru moţné vydání tzv. „doporučenky“ (viz 5.3.2) na takové pracovní místo pouze se souhlasem uchazeče.

5.4.2 Kontrakt vyslání Povolení k zaměstnání je vyţadováno i v případě cizince, zaměstnávaného zahraničním subjektem, vyslaného k výkonu práce v ČR na základě smlouvy. Zde je třeba rozlišovat, zda je obsahem smlouvy pronájem pracovní síly39 či nikoli. V prvém případě by se jednalo o zprostředkování zaměstnání a zahraniční zaměstnavatel by musel mít platné povolení ke

39

Pojem pronájem zahraniční pracovní síly není v českém právním řádu definován, ale lze dovodit, ţe se jedná o situace, kdy zahraniční subjekt propůjčuje své pracovníky a český subjekt si je za úplatu pronajímá.

54

zprostředkování zaměstnání vydané MPSV. Zprostředkováním zaměstnání40 se rozumí zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uţivatele. Uţivatelem je míněna jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíţí na její provedení. V případě, ţe půjde o pronájem pracovní síly, musí právní subjekt, ke kterému budou cizinci vysláni, nahlásit úřadu práce charakteristiku volných pracovních míst. Povolení k zaměstnání můţe úřad práce vydat za podmínky, ţe se jedná o ohlášené volní pracovní místo, které nelze s ohledem na poţadovanou kvalifikaci nebo nedostatek evidovaných uchazečů obsadit jinak. V případě, ţe se nejedná o pronájem pracovní síly, ale např. o smlouvu o dílo, která bude realizována vyslanými zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele v pronajaté části objektu na strojích pronajatých tuzemským subjektem, je tuzemský smluvní partner zodpovědný za projednání počtu vysílaných osob, jejich profese a plánované doby vyslání s příslušným úřadem práce. Úřad práce vyhotoví písemné stanovisko a v případě kladného vyjádření můţe zahraniční společnost uzavřít smlouvu o dílo s tuzemskou fyzickou nebo právnickou osobou s garancí kladného vyřízení následně předloţeného počtu ţádostí cizinců. Tato osoba také zodpovídá, za to, ţe cizinci mají platná povolení k zaměstnání a k pobytu. Zahraniční subjekty často jednají prostřednictvím svých organizačních sloţek. Je důleţité vědět, ţe organizační sloţka nemá vlastní právní subjektivitu a jejím zřízením a zápisem do českého obchodního rejstříku nevzniká nový právní subjekt. Z toho vyplývá, ţe nemůţe např. uzavírat smlouvy. Proto musí být ve smlouvách i na ţádosti (Příloha č. 5) vţdy uvedena zahraniční společnost. V čele organizační sloţky je vedoucí organizační sloţky, který činí za zahraniční společnost veškeré právní úkony. Vedoucí nejedná za organizační sloţku, ale je zplnomocněný jednat za zahraniční společnost v záleţitostech týkajících se organizační sloţky v rámci svých pravomocí, v případě jejich překročení, by byly takové právní úkony neplatné. Rovněţ udělení plné moci právnímu zástupci je neplatné, pokud tato moţnost není výslovně uvedena v zakládacích listinách zahraniční společnosti. Organizační sloţka nemá: právní subjektivitu,

40

Ustanovení § 14 odst.1 písm. b) zákona o zaměstnanosti

55

způsobilost k právním úkonům, způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost

5.4.3 Mezinárodní pronájem pracovní síly V případě, ţe je obsahem smlouvy o vyslání cizinců k výkonu práce na území ČR mezi jejich zaměstnavatelem, který je zahraničním subjektem a českou právnickou nebo fyzickou osobou pronájem pracovní síly, zahraniční zaměstnanci musí mít pracovní povolení. Úřad práce těmto cizincům můţe vydat povolení k zaměstnání pouze v tom případě, ţe zahraničnímu zaměstnavateli bylo MPSV vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání. Současně se musí jednat o obsazení pronajímatelem nahlášených volných pracovních míst, která nelze s ohledem na poţadovanou kvalifikaci nebo nedostatek vhodných uchazečů obsadit tuzemskými občany nebo státními příslušníky EU/EHP.

5.4.4 Sezónní zaměstnanci Povolení k zaměstnání je vyţadováno i v případě, ţe cizinec bude sezónním zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na střídání ročních období, avšak nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na území ČR uplyne doba nejméně 6 měsíců.

5.4.5 Příhraniční zaměstnanci V souvislosti se vstupem ČR do EU a jejím rozšířením v roce 2004 jiţ ČR nemá společnou hranici s jiným neţ členským státem a proto jiţ není třeba legislativně upravovat zaměstnávání cizinců (tzv. pendlerů) v příhraničních oblastech ČR, a proto byla tato právní úprava ze zákona vypuštěna.

5.4.6 Zaměstnávání sportovců Ze stanoviska MPSV k problematice právního reţimu působení sportovců ze třetích zemí vyplývá, ţe postup úřadů práce ve věci působení sportovců se řídí typem vztahu, který 56

sportovec s klubem uzavírá. V případě, ţe sportovní klub uzavře s cizincem inominátní smlouvu o výkonu sportovní činnosti (případně hostování) podle § 51 občanského zákoníku jako s osobou samostatně výdělečně činnou, cizinec není v pracovněprávním vztahu a o povolení k zaměstnání tedy ţádat nemusí. Jestliţe však inominátní smlouva o hostování sice byla uzavřena, ale obsahuje závazek, ţe sportovní klub uzavře s cizincem smlouvu zakládající pracovní vztah (smlouva o smlouvě budoucí), v tom případě je cizinec povinen zaţádat o povolení k zaměstnání. Pokud činnost sportovce

vykazuje

znaky

závislé

práce,

musí

být

tato

vykonávána

pouze

v pracovněprávním vztahu. Povolení k zaměstnání cizinec nemusí mít pouze tehdy, ţe jeho činnost na území ČR nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v roce. V ostatních případech sportovec musí mít platné pracovní povolení, a to i v případě, ţe je jako zaměstnanec zahraničního klubu vyslán k působení (k výkonu práce) do jiného klubu v ČR. Před uzavřením smlouvy o vyslání sportovce mezi oběma kluby je tuzemský klub povinen projednat toto vyslání s příslušným úřadem práce, protoţe na toto vyslání se nevztahuje § 98 písm. k) zZoZ, neboť výkon sportovní činnosti v tomto případě nelze chápat jako poskytování sluţeb.

5.5

Zelené karty

Po dlouhých měsících diskuzí a přípravy legislativního procesu mohou od 1. ledna 2009 cizinci získat v ČR nový typ duálního povolení – ZK.

Projekt ZK byl koncipován

v období hospodářského růstu, v době naprosto odlišné od současné situace na trhu práce viz Grafy 8 a 9. Na počátku roku 2008 dosahovala průměrná míra nezaměstnanosti v ČR pouhých 6 %, úřady práce registrovaly 150 000 volných pracovních míst a na jedno pracovní místo v průměru připadali 2-3 uchazeči o zaměstnání.

57

Podnikatelé, kteří měli zájem zaměstnávat zejména na nekvalifikovaných pracovních pozicích zahraniční zaměstnance, volali po větším otevření pracovního trhu pro cizince ze třetích zemí a zjednodušení administrativy při jejich zaměstnávání. Oponentem podnikatelů byla Českomoravská konfederace odborových svazů, kteří s navrhovanou úpravou zásadně nesouhlasili, neboť podle jejich názoru povede ke sníţení moţnosti regulace zaměstnávání cizinců na trhu práce k oslabení role MPSV v této agendě a v konečném důsledku i ke sníţení ochrany českého trhu práce a k prohloubení problémů nelegálního zaměstnávání41. Po více neţ roce, kdy program funguje lze konstatovat, ţe očekávání přílivu tisíců cizinců nebyla reálná a počty vydaných ZK se v prvním pololetí roku 2009 pohybovaly v jednotkách a v druhém pololetí v desítkách cizinců (Grafy 16 a 17). K 28. 2. 2010 pracovalo v ČR na ZK 69 cizinců, z toho téměř polovina ţen. O ZK měli zájem občané Ukrajiny (51), Spojených států (11 - z tohoto počtu bylo 10 míst určeno pro klíčový personál - viz níţe), Srbska (4), Chorvatska (2) a Makedonie (1). Graf 16 Počet cizinců zaměstnaných v reţimu ZK 80 70 60

64

69

51

50 40

28

0 I.1

09 II. X

I.0

31

6

9

6

X

X

.0 9 III V

celkem

.0 9

0

09 II. V

4

.0 9

0

21 20

4

2

IX

1

9

1 0

I.0

.0 9

0

V

.0 9

0

IV

.0 9

0

III

II.

I.0

09

0

9

0

1

V

10

20

10

16

16

20

II.

30

ţeny


41

BOHUTÍNSKÁ, Jana. Podnikatel [online]. 20.11.2008 [cit. 2010-02-21]. Česko otevírá náruč cizincům se zelenou kartou. Dostupné z WWW: .

58

Graf 17 Počet zaměstnaných cizinců podle typu ZK 30 25 20 15 10 5

typ A

typ B

typ C

10 II.

0 I.1

II.

09

9 X

I.0 X

.0 9 X

.0 9 IX

.0 9 V

V

III

II.

09

9 I.0 V

.0 9 V

.0 9 IV

III

.0 9

09 II.

I.0

9

0

klíčový personál

Zdroj MPSV. Vlastní zpracování statistických dat dostupných z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/zam_ciz_sta t_prisl [cit. 2010-03-10]

Nenaplnění očekávání způsobila nejen hospodářská krize, ale i fakt, ţe oproti původnímu záměru vyjmout z projektu „Zelených karet“ pouze země představující bezpečnostní riziko, jsou ZK v současnosti přístupné jen pro občany 12 států. MV stanovilo vyhláškou č. 461/2008 Sb. ze dne 17. 12. 2008 seznam zemí, jejichţ státní příslušníci jsou oprávnění ţádat o vydání ZK. Konečný seznam zemí byl zveřejněn pouhých 14 dní před nabytím účinnosti zZoZ. Projekt vynechal krom Ukrajiny mnoho zemí, jejichţ občané často migrují do ČR za prací (Graf 15) a naopak zařadil i státy, z nichţ v ČR pracoval s povolením k zaměstnání na konci roku 2008 jen nevelký počet zaměstnanců.42. Jedná se o Austrálii (109), Černou Horu (9), Chorvatsko (127), Japonsko (775), Kanadu (146), Koreu (617), Nový Zéland (30), Bosnu a Hercegovinu (1 316), Makedonii (1 326), Spojené státy americké (1 316), Srbsko (660) a Ukrajinu (73 937). Zelená karta je duálním povolením, spojuje zároveň povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. Přijetí ţádosti o vydání ZK podléhá správnímu poplatku43, ale na řízení se

42

Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/zam_ciz_stat_prisl>. HŘEBÍKOVÁ, Iva, et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009. Povolování pobytu cizinců na území ČR, s. 124. ISBN 978-80-7263-525-2. 43

59

nevztahují části druhá a třetí správního řádu44. Podle pobytového zákona rozlišujeme tři typy ZK: ZK typu „A“ je určena pro vysokoškolsky kvalifikované pracovníky a klíčový personál. Je vydávána a opakovaně prodluţována nejdéle na dobu tří let. ZK typu „B“ je vystavována pro pracovníky na pracovních místech vyţadujících minimálně výuční list. Vystavuje se na dobu dvou let a prodluţuje se i opakovaně maximálně na tři roky. ZK typu „C“ pro ostatní zaměstnance je vydávána na dobu dvou let bez moţnosti prodlouţení. Zelené karty se vydávají na konkrétní pracovní místa, vedená v centrální evidenci MPSV. ZK není přenosná na jiné pracovní místo, byť u stejného zaměstnavatele. Není moţné vlastnit dvě ZK současně, v případě vydání nové ZK končí platnost předchozí. Volným pracovním místem obsaditelným v reţimu ZK je takové pracovní místo, které bylo zaměstnavatelem nahlášeno na úřad práce a nebylo obsazeno do 30 dnů od nahlášení45. Po 30 dnech se charakteristika volného pracovního místa (druh práce, místo výkonu práce, kvalifikační předpoklady a údaje o pracovních a mzdových podmínkách) automaticky zkopíruje do centrální evidence za předpokladu, ţe zaměstnavatel při nahlašování místa udělil souhlas (i dodatečně) se zveřejněním volného místa v centrální evidenci. Před uplynutím 30denní lhůty se mohou nahlášená volná místa objevit v evidenci pouze v případě, ţe je Ministerstvo průmyslu a obchodu označí za vhodná pro klíčový personál. Centrální evidence je pro zájemce a veřejnost volně přístupná na portálu MPSV http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka/vm na stejné adrese je k dispozici formulář Ţádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ČR ve zvláštních případech (ZK). K ţádosti je nutné doloţit 2 fotografie a doklady k prokázání vzdělání nebo odborné kvalifikace. Předkládají se originály nebo úředně ověřené kopie a úředně ověřený překlad těchto dokladů do českého jazyka. Pro výkon zaměstnání ve zdravotnictví vyţadujících vysokoškolské vzdělání je nutné úspěšné vykonání aprobační zkoušky, pokud

44

HŘEBÍKOVÁ, Iva, et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009. Povolování pobytu cizinců na území ČR, s. 124. ISBN 978-80-7263-525-2. 45

Tato praxe se netýká volných pracovních míst ve státní správě a samosprávě.

60

tato zkouška jiţ nebyla sloţena v jiném členském státě. Dále je moţné poţadovat lékařské potvrzení a doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů. Vyplněnou ţádost (Příloha č. 6) zpoplatněnou správním poplatkem ve výši 1000 Kč (platí se ekvivalentní částka v příslušné cizí měně) cizinec doručí na zastupitelský úřad ČR v zahraničí. Pracovník zastupitelského úřadu zablokuje v centrální evidenci volné pracovní místo a ţádost odešle k vyřízení odboru azylové a migrační politiky MV. V této fázi ţádosti je místo na úřadech práce nadále vedeno jako volné. Problém tedy můţe nastat v případě, ţe zaměstnavatel v mezidobí vyřizování ţádosti o ZK přijme na volné pracovní místo jiného zájemce. K vydání ZK není vyţadován souhlas zaměstnavatele na rozdíl od vydání klasického povolení k zaměstnání cizince. Zaměstnavatel není povinen cizince se ZK zaměstnat. Je proto v zájmu ţadatele, aby kontaktoval svého budoucího zaměstnavatele a informoval ho o skutečnosti, ţe na nahlášené volné místo podal ţádost o ZK. V případě, ţe zaměstnavatel drţitele ZK na pracovní místo z jakéhokoli důvodu nepřijme, musí cizinec opustit území ČR. O ţádosti rozhodne46 MV do 30 dnů a v centrální evidenci vyznačí den, kdy bylo o ţádosti rozhodnuto. V případě kladného vyřízení je volné místo z této evidence automaticky vyřazeno. MV uvědomí zastupitelský úřad ČR v zahraničí o rozhodnutí o ţádosti a zastupitelský úřad vyzve cizince k převzetí vstupního víza za účelem převzetí ZK. Kartu je nutné osobně vyzvednout na MV do tří dnů ode dne vstupu na území ČR. Po vydání ZK MV neprodleně informuje MPSV a sdělí údaje o cizinci a pracovním místě, informační povinnost má MV rovněţ v případě prodlouţení, zrušení nebo zániku ZK. Současně informuje zaměstnavatele a písemně mu sdělí i číslo ZK a datum převzetí. Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů nahlásit příslušnému úřadu práce nástup a předčasné ukončení zaměstnání drţitele ZK. Informační povinnost má zaměstnavatel i v případě, ţe cizinec do 45 kalendářních dnů ode dne, kdy bylo vyhověno jeho ţádosti o vydání ZK do zaměstnání nenastoupí. Úřad práce o nenastoupení popřípadě předčasném ukončení zaměstnání neprodleně informuje příslušné orgány cizinecké policie a MV.

46

Na vydání ZK není právní nárok (§ 42g odst. 10 pobytového zákona)

61

Pokud drţiteli ZK skončí pracovní poměr z některého důvodu uvedeného v zákoníku práce § 52 písm. a) aţ e) nebo podle § 56, má cizinec moţnost v ochranné 60ti denní lhůtě si vyhledat nové zaměstnání47. V případě skončení pracovního poměru z jiného důvodu, musí území ČR neprodleně opustit. V souvislosti s problematikou ZK je třeba zmínit i tzv. „modré karty“. Směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009, o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci (dále jen „směrnice o modrých kartách“) byla uveřejněna v úředním věstníku EU 18. června 2009 a den poté vstoupila v platnost.48 Členské státy mají povinnost ji implementovat do 19. června 2011. Cílem směrnice je zjednodušit a urychlit příchod vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří získali minimálně tříleté vysokoškolské vzdělání nebo mají alespoň pětiletou praxi v oboru. Směrnice v odstavcích (10) a (11) upravuje podmínky při stanovení minimální mzdy těchto pracovníků. Drţitelům modré karty budou přiznány stejná práva jako občanům dané členské země EU, budou mít zajištěn volný pohyb v rámci EU a po dvou letech legálního zaměstnání v první členské zemi by drţitel mohl pracovat i v dalších členských zemích49.

47

Cizinci, kteří jsou zaměstnáni na pracovní povolení, ochrannou lhůtu vyuţít nemohou.

48

Euroskop [online]. 29.6.2009 [cit. 2010-02-19]. Aktualizace: Směrnice o modrých kartách. Dostupné z WWW: . 49

GENTILI, Mirko. European Union Blue Card [online]. 3.12.2008 [cit. 2010-02-21]. Interwiew with Eva Klamt. Dostupné z WWW: .

62

6 Nelegální zaměstnávání cizinců Zahraniční pracovní síla, zejména kvalifikovaná, je důleţitou součástí nabídky pracovních sil na trhu práce. Legální zaměstnávání s řádným odvodem zdravotního, sociálního pojištění a příslušných daní pomáhá vytvářet národní důchod a zajišťuje cizincům právní ochranu. Cílem národní i nadnárodní legislativy EU je vyuţití pozitivních aspektů legálního zaměstnávání a zamezení neţádoucích důsledků neregulérního zaměstnávání, které není v zájmu ani samotného cizince. Nelegálně zaměstnaní cizinci se nemohou doţadovat jakékoli právní ochrany, protoţe na území státu vlastně nepobývají. Tyto osoby ve většině případů nedostávají odpovídající mzdu50, rozsah pracovní doby převyšuje zákonnou normu a pracující v nevyhovujících pracovních podmínkách bez dodrţování zásad bezpečnosti práce, coţ je vzhledem k neexistenci zdravotního pojištění vystavuje cizince závaţným rizikům. Nelegální práce je vysoce škodlivý a vysoce nebezpečný jev, proto novela ZoZ do svých ustanovení51 zakotvila zvýšení pokuty za umoţnění výkonu nelegální práce ze 2 milionů Kč na 5 milionů Kč. Moţnost uloţení vyšších pokut, které jsou příjmem státního rozpočtu, je způsob, jak postihnout zaměstnavatele, kteří ze mzdy nelegálních pracovníků neodváděli příslušné odvody52. Naproti tomu výše pokuty, kterou lze uloţit za přestupek, kterého se fyzická osoba dopouští tím, ţe vykonává nelegální práci zůstává ve výši 10 000 Kč, a to z důvodu, ţe cizinci sami ve vlastním zájmu preferují legální zaměstnávání. Na předpokládané zvýšení

50

Známý je případ Mongolů, kteří byli zaměstnáni v průmyslové zóně Plzeň-Borská pole, kde jim podnik vyplácel méně, neţ po nich vyţadovala agentura za ubytování a poplatky za zprostředkování. Mongolští zaměstnanci museli situaci řešit prací na černo.

HOLUB, Petr. Migration4media [online]. 22.2.2009 [cit. 2010-02-27]. Zelené karty pomohou firmám, cizincům méně. Dostupné z WWW: . 51

§ 140 odst.1 písm. c) V důsledku implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, (Platnost od 20. 7. 2009, provedení do 20. 7. 2011), lze očekávat v tomto období další úpravu ustanovení ZoZ v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců. 52

63

počtu nelegálně zaměstnávaných cizinců v roce 2009 měla vliv ekonomická situace. Dopad hospodářské recese se projevil nejdříve v poklesu zakázek výrobních podniků. Zaměstnavatelé situaci řešili především zeštíhlováním počtu svých zaměstnanců. Malé a střední firmy v první řadě ukončovali pracovní poměry s lidmi v důchodovém věku, s agenturními pracovníky, se zaměstnanci na dobu určitou, a cizinci. Během roku 2009 přišlo o zaměstnání velké mnoţství cizinců (počet platných povolení k zaměstnání dle statistik MPSV meziročně klesl o 55 271, coţ představuje pokles o 43 %), kterým ukončením pracovního poměru skončila platnost povolení k zaměstnání i pobytu a současně vznikla povinnost neprodleně opustit území ČR. Obava z doprovodných jevů masivního nárůstu nelegálně pobývajících cizinců odstartovala projekt „Dobrovolných návratů“

6.1 Projekt dobrovolných návratů Cílem projektu byla realizace opatření usměrňujících stoupající počet cizinců, kteří v důsledku ekonomické krize ztratili zaměstnání. Motivem pro cizince měla být bezplatná letenka domů a příspěvek 500 eur pro dospělou osobu v první fázi a 300 eur ve fázi druhé. Důvodem realizace projektu byla zejména eliminace následujících rizik: zvýšení vnitrostátní a mezinárodní migrace nárůst počtu osob ţádajících v ČR o mezinárodní ochranu (azyl) nárůst nelegálního zaměstnávání cizinců nárůst trestné činnosti, včetně organizovaného zločinu Projekt byl rozčleněn do dvou fází pro legálně pobývající cizince a zahrnoval i jednu tříměsíční fázi pro nelegálně pobývající cizí státní příslušníky. Realizace projektu začala 16. února 2009 a byla ukončena 15. prosince 2009. Náklady financované ze státního

64

rozpočtu činily 67,1 mil. Kč. Do projektu se zařadilo 169 nelegálně a 2 089 legálně pobývajících osob53. Tabulka 1 Počty účastníků projektu – Dobrovolné návraty dle státní příslušnosti

Registrace Mongolsko Uzbekistán Vietnam Ukrajina Indonésie Moldavsko Kyrgystán Státy<10 Celkem

legálně - fáze I. 1220 287 239 52 20 15 1 37 1871

legálně - fáze II. 122 27 44 8 8 2 1 6 218

nelegálně 15 13 20 70 0 13 14 24 169

6.2 Trestná činnost cizinců Na území ČR v roce 2009 dosáhla registrovaná kriminalita celkového počtu 332 829 skutků, přičemţ objasněnost činí 38,3 %. Při meziročním srovnání bylo v roce 2009 zjištěno o 10 970 skutků méně neţ v roce 2008. V roce 2009 bylo rozhodnuto o zahájení trestního stíhání policejními orgány u 8 362 cizinců54, coţ je 6,8 % všech stíhaných osob na území ČR. Ve sledovaném období bylo objasněno 9 512 skutků, na kterých se podíleli cizinci, coţ je 6,7 % ze všech stíhaných osob na území ČR. Počet trestně stíhaných cizinců se v roce meziročně sníţil o 210 osob.55

53

Údaje převzaty z prezentace Martina Peciny, ministra vnitra a Tomáše Haišmana, ředitele odboru azylové a migrační politiky. PECINA, Martin; HAIŠMAN, Tomáš. MVCR [online]. 15.12.2009 [cit. 2010-02-25]. Projekt dobrovolných návratů úspěšně ukončen. Dostupné z WWW: . 54

Při zpracování této podkapitoly vycházím z měsíčních zpráv meziresortního orgánu Anacen, který v souladu se zákonem o pobytu pod termín cizinec řadí i občany EU/EHP. Nebylo moţné kvalifikovaně rozlišit cizince a zahraniční zaměstnance tak, jak jsou definovány pro účely této bakalářské práce a zároveň zpracovat údaje , aby věrně odpovídaly realitě. Pro účely této podkapitoly budeme proto výjiměčně vykládat pojem cizinec v souladu se zákonem o pobytu. 55 ANACEN. Trendy poznatky v oblasti migrace a ochrany hranic. Prosinec 2009.

65

Tabulka 2 Trestná činnost cizinců – porovnání let 2008 a 2009

Trestně stíhaní cizinci s rozlišením pobytu

rok 2008

rok 2009

8 572 3 495 1 851 1 505 521 955 190 55

8362 3 339 2 197 1 162 670 784 164 46

Celkem Občan EU Trvalý Ostatní Dlouhodobý Neoprávněný Krátkodobý Azylant

změna v % -2,5 -4,5 18,7 -22,8 28,6 -17,9 -13,7 -16,4

Zdroj: ANACEN. Trendy poznatky v oblasti migrace a ochrany hranic. Prosinec 2009.

Na trestné činnosti 3 339 občanů EU se více neţ třemi čtvrtinami (79 %) podíleli občané Slovenska. Dále se jednalo o občany Polska (6,5 %), Rumunska (3,5 %), SRN (3,3 %) a Bulharska (2,7 %). V kategoriích trvalého, dlouhodobého, neoprávněného i krátkodobého pobytu byli nejvíce stíhanými občané Ukrajiny (36 %) a Vietnamu (20 %).

6.3 Trestný čin Od 1. 1. 2010 došlo k nabytí účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jimţ došlo k rekodifikaci trestního práva hmotného. Trestní zákoník nově dělí trestné činy na přečiny (úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby do pěti let a všechny nedbalostní trestné činy) a zločiny (úmyslné trestné činy se sazbou převyšující pět let odnětí svobody). U nejzávaţnějších zločinů se zvýšila maximální trestní sazba z patnácti na dvacet let, výjimečným trestem je pak odnětí svobody zvýšeno aţ na 30 let. Trestní zákoník zvyšuje trestní represe u organizovaných zločinů a nově vymezuje v § 129 odst 17 pojem organizovaná zločinecká skupina. V úzkém vztahu k řešené problematice zaměstnávání cizinců obecně jsou také další dva nové trestné činy, a to trestný čin napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky dle § 341 a neoprávněné zaměstnávání cizinců dle § 342 trestního zákoníku. 66

§ 341 Napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (1) Kdo v úmyslu získat neoprávněný majetkový nebo jiný prospěch pomáhá jinému k neoprávněnému pobytu na území České republiky, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, jestliže a) čin uvedený v odstavci 1 zorganizuje, b) spáchá takový čin jako člen organizované skupiny, c) spáchá takový čin opětovně, nebo d) spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. § 342 Neoprávněné zaměstnávání cizinců (1) Kdo ve větším rozsahu neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizinců zdržujících se neoprávněně na území České republiky, nebo kdo ve větším rozsahu neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizinců, kteří nemají platné povolení k zaměstnání podle jiného právního předpisu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) za úplatu, nebo c) opětovně. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. 67

(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. Přísnější postih nelegálního zaměstnávání a přistěhovalectví je v souladu se záměrem tvůrců zákona namířen především proti organizovaným gangům, které vydělávají na nelegálním zprostředkování práce a přistěhovalectví.

68

Závěr Z pohledu zaměstnavatelů, kteří musí sledovat prosperitu svých podniků je sníţení nákladů na pracovní sílu zaměstnáním cizinců často nejjednodušším vyřešením problémů své konkurenceschopnosti, neboť náklady na pracovní sílu bývají rozhodující nákladovou poloţkou. Drahá pracovní síla můţe ohrozit samotnou existenci podniků, která v konečném důsledku můţe způsobit i ztrátu zaměstnání kmenových zaměstnanců. Z pohledu státu a úřadů práce je cílem co nejvyšší zaměstnanost domácích občanů, protoţe vysoká nezaměstnanost zvyšuje výdaje na sociální politiku a dávky v nezaměstnanosti. Pokud zaměstnavatel ušetří na mzdách a odvodech, roste tlak na zvýšení daní do státního rozpočtu, ze kterého jsou vypláceny také podpory v nezaměstnanosti a sociální pojištění uchazečů o zaměstnání. Nízké mzdy nejsou dostatečnou motivací pro nezaměstnané, kteří upřednostňují čerpání sociálních dávek, popřípadě souběţně s evidencí na úřadech práce vykonávají „nekolidující“ zaměstnání56 nebo si nahodile přilepšují prací bez uzavření pracovní smlouvy či dohody. Z výše uvedených důvodů je nesmírně obtíţným úkolem pro zákonodárce nastavit ekonomický a sociální systém tak, aby na jedné straně motivoval zaměstnavatele k zaměstnávání domácích občanů/občanů EU a EHP a na straně druhé, aby mzdy a sociální dávky byly v takovém poměru, aby se pracovní poměr nezaměstnanému vyplatil. Neméně důleţitým úkolem je kvalitní koncepce migrační politiky se zaměřením zejména na kvalifikované odborníky a jejich trvalou integraci v ČR. Pruţný pracovní trh by měla kopírovat legislativní úprava podmínek legálního zaměstnávání příslušníků třetích států. Závěrem lze říci, ţe problematice migrace je v současnosti věnována velká pozornost i na úrovni států EU a implementace příslušných směrnic si vyţádá v blízké budoucnosti další

56

Nekolidujícím zaměstnáním se rozumí výkon činnosti na základě dohod o provedení práce, pracovní činnosti, na základě pracovního nebo sluţebního poměru, pokud výdělek nebo odměna za práci nepřesáhne polovinu minimální mzdy - § 24 odst. 3 ZoZ. Novela ZoZ přinesla zjednodušení administrativní zátěţe zaměstnavatelů tím, ţe vypustila druhou podmínku - výkon činnosti v rozsahu kratším neţ polovina stanovené týdenní pracovní doby.

69

změny

ustanovení

příslušných

zákonů,

zejména

zákona

o

pobytu

a

zákona

o zaměstnanosti. Migrace nejen jakoţto fenomén právní, ale i sociální bude vzhledem k demografickému vývoji v evropském prostoru nabývat stále většího významu. Pochopení jeho sociální podstaty, právních konsekvencí a úlohy státu při její regulaci se tak stane jednou z nezbytných podmínek pro fungování trhu práce.

70

SEZNAM POUŢITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJU Právní předpisy 1. Amsterodamská smlouva (1997) 2. Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaná v Lisabonu dne 13.prosince 2007. 3. Nařízení č. 343/2003 Dublin II 4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 562/2006, ze dne 15.března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravující přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). 5. Nařízení Rady EU č. 343/2003 stanovící kritéria a postupy pro určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl podané v jednom ze členských států příslušníkem třetího státu. 6. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/2007/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnávání a o pracovní podmínky. 7. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. 8. Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. 9. Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. 10. Smlouva o založení 31.srpna 1992.

Evropského společenství (konsolidované znění 1992 ze dne

11. Smlouva z Nice ze dne 10. března 2001. 12. Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 13. Zákon č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů 14. Vyhláška č. 192/1993 Sb., o kolkových známkách, ve znění pozdějších předpisů 15. Zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 71

16. Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 17. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 18. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) 19. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (pobytový zákon) 20. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 21. Zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád) 22. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 23. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Tištěné monografie 1. LEIBLOVÁ, Zdeňka. Zákon o zaměstnanosti s komentářem včetně prováděcích předpisů k 1.4.2009. 5. aktualizované vyd. Olomouc : ANAG, spol. s.r.o.,2009. ISBN 97880-7263-533-7 2. Odbor Evropské unie a mezinárodní spolupráce MPSV. Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci Evropské unie. Vyd.1. Praha : MPSV, 2009. 8-11 s. 3. SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D. Ekonomie. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1992. 204 s. ISBN 80-205-0192-4. 4. STEINICHOVÁ, Ladislava. Průvodce zaměstnáváním cizinců v České republice. Praha : BMSS-Start, spol. s.r.o., 2004. ISBN 80-86140-23-7. 5. WEIDENHOFFEROVÁ, Iva; MASOPUST, Zdeněk. Amsterodamská smlouva (1999). Praha : Ústav mezinárodních vztahů, 1999. 277 s. ISBN 80-85864-73-8.

Články v tištěných seriálech 1. KEKIC, Laza. Pohled za obzor ekonomické krize : Opoţděná exploze. The Economist. Leden 2010, 1, s. 77. 72

Části tištěných monografií

1. HŘEBÍKOVÁ, Iva, et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. Olomouc : ANAG, 2009. Povolování pobytu cizinců na území ČR, s. 124. ISBN 978-80-7263-525-2.

Periodické zprávy 1. ANACEN. Trendy a poznatky v oblasti migrace a ochrany hranic. Vydává a na vyţádání zasílá pro potřeby veřejnoprávních orgánů Analytické centrum pro ochranu státních hranic a migraci. Říjen 2009. 1x měsíčně. 2. ANACEN. Trendy a poznatky v oblasti migrace a ochrany hranic. Vydává a na vyţádání zasílá pro potřeby veřejnoprávních orgánů Analytické centrum pro ochranu státních hranic a migraci. Listopad 2009. 1x měsíčně. 3. ANACEN. Trendy a poznatky v oblasti migrace a ochrany hranic. Vydává a na vyţádání zasílá pro potřeby veřejnoprávních orgánů Analytické centrum pro ochranu státních hranic a migraci. Prosinec 2009. 1x měsíčně. 4. Ministerstvo vnitra České republiky : Migrační a azylová politika ČR [online]. 7.12.2009 [cit. 2010-03-01]. Zpráva o situaci v oblasti migrace na území ČR za rok 2008. Dostupné z WWW: <www.mvcr.cz/clanek/migracni-a-azylova-politika-ceske-republiky470144.aspx?q=Y2hudW09NA%3D%3D>. 5. Ministerstvo vnitra České republiky : Migrační a azylová politika ČR [online]. 12.2.2010 [cit. 2010-04-01]. Výroční zpráva o situaci v oblasti mezinárodní ochrany na území ČR v roce 2009. Dostupné z WWW: .

Elektronické monografie 1. HORÁKOVÁ, Milada Proměny trhu práce v České republice po roce 1989 se zřetelem na pracovní migraci. In Migrace. Praha : VÚPSV, Květen 2005 [cit. 2010-02-03]. Dostupné z WWW: .

73

Elektronické články 1. BOHUTÍNSKÁ, Jana. Podnikatel [online]. 20.11.2008 [cit. 2010-02-21]. Česko otevírá náruč cizincům se zelenou kartou. Dostupné z WWW: . 2. Euroskop [online]. 29.6.2009 [cit. 2010-02-19]. Aktualizace: Směrnice o modrých kartách. Dostupné z WWW: . 3. GENTILI, Mirko. European Union Blue Card [online]. 3.12.2008 [cit. 2010-02-21]. Interwiew with Eva Klamt. Dostupné z WWW: . 4. HOLUB, Petr. Migration4media [online]. 22.2.2009 [cit. 2010-02-27]. Zelené karty pomohou firmám, cizincům méně. Dostupné z WWW: . 5. MPSV. Tisková zpráva. 27.8.2008 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z WWW: . 6. Euroactiv [online]. 11.1.2010 [cit. 2010-02-23]. Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla 10 %. Dostupné z WWW: . 7. PECINA, Martin; HAIŠMAN, Tomáš. MVCR [online]. 15.12.2009 [cit. 2010-02-25]. Projekt dobrovolných návratů úspěšně ukončen. Dostupné z WWW: . 8. Polis [online]. 2007 [cit. 2009-11-18]. Http://www.epolis.cz. Dostupné z WWW: . 9. Portál MPSV [online]. 2009 [cit. 2010-01-15]. Zaměstnávání cizinců - vymezení pojmů. Dostupné z WWW: . 10. SchengenAgreement map.png In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 23. 1. 2006, 12. 12. 2008 [cit. 2010-01-11]. Dostupné z WWW: . 11. SIMPSON, Alan . Economist Intelligence Unit [online]. 2010 [cit. 2010-01-25]. Manning the Barricades. Dostupné z WWW: . 12. SÝKOROVÁ, Petra . BussinesInfo [online]. 26.8.2009 [cit. 2010-01-16]. Antidiskriminační zákon: rychle zapomeňte na předsudky. Dostupné z WWW: . 74

Elektronické zdroje statistických dat

1. ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2010-01-16]. Statistiky zaměstnanost.Dostupné z WWW: . 2. Eurostat [online]. 2010 [cit. 2010-02-16]. Your key to Evropean statistics. Dostupné z WWW: . 3. Portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-01-16]. Statistiky zaměstnanost. Dostupné z WWW: . 4. Portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-01-16]. Statistiky zaměstnanost. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/zam_ciz_stat_prisl>. 5. Portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-01-16]. Statistiky zaměstnanost. Dostupné z WWW: .

Semináře a přednášky 1. BOUŠKOVÁ, Petra; Mgr. Oddělení zahraniční zaměstnanosti MPSV. Současný vývoj na trhu práce. Beroun : 4.11.2009 2. BRYCHTA;O.; Mgr.; KALINOVÁ, M., PhDr. pracovníci odd. zahraniční zaměstnanosti MPSV. Poslání a činnost Meziresortního orgánu pro potírání nelegálního zaměstnávání cizinců (MOPNZC). Beroun : 5.11.2009 3. DRBOHLAV, D.; Doc. RNDr. CSs. Z přírodovědecké fakulty UK v Praze. Problémy současné migrační politiky v ČR v letech 1990-2009a migrační situace ve střední Evropě na příkladu ČR, Polska a Maďarska. Beroun : 4.11.2009 4. KALINOVÁ, M.; PhDr. Oddělení zahraniční zaměstnanosti MPSV. Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. Modré karty). Beroun : 5.11.2009 5. KOLMEROVÁ, V.; Paedr. Vedoucí odd. zahraniční zaměstnanosti MPSV. Informační a poradenská činnost EURES a příhraniční spolupráce EURES-T ČR. Beroun : 5.11.2009 6. STEINICHOVÁ, L.; JUDr. Ředitelka odboru realizace sluţeb zaměstnanosti. Průběh českého předsednictví v Radě Evropy. Beroun : 4.11.2009. 7. VAŇÁSEK, J; JUDr. Vedoucí odd. zprostředkování zaměstnání MPSV. Agentury práce. Beroun : 4.11.2009

75

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČR ......... Česká republika ČSÚ ...... Český statistický úřad EHP....... Evropský hospodářský prostor EHS....... Evropské hospodářské společenství ES ......... Evropská společenství ESD....... Evropský soudní dvůr EU ......... Evropská unie HDP ...... hrubý domácí produkt HNP ...... hrubý národní produkt ILO ....... Mezinárodní organizace práce MPSV ... Ministerstvo práce a sociálních věcí MV ........ Ministerstvo vnitra SES ....... Smlouva o evropských společenstvích SIS ........ Schengenský informační systém VPM ..... volné pracovní místo ZK ......... zelená karta ZZ ……..zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ZoZ ....... zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., č. 202/2005 Sb.,č.253/2005 Sb., č. 350/2005 Sb., č.382/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 44/2005 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 213/2007 Sb., Č.261/2007 Sb., č.362/2007 Sb., č. 379/2007 Sb., č. 57/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 129/2008 Sb., č. 306/2008 Sb. zZoZ ..... zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., č. 202/2005 Sb.,č.253/2005 Sb., č. 350/2005 Sb., č.382/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 44/2005 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 213/2007 SB., Č.261/2007 Sb., č.362/2007 Sb., č. 379/2007 Sb., č. 57/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 129/2008 Sb., č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb. Pro účely této práce je novelou ZZ míněn zákon č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a další související zákony

76

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 MAPA SCHENGENSKÉHO PROSTORU. ............................................................................................. 11 OBRÁZEK 2 MAPA OBLASTÍ POTENCIONÁLNÍHO RIZIKA POLITICKÉ NESTABILITY ............................................ 19 OBRÁZEK 3 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESECH ČR K 31. 12. 2009 .......................................................... 26

SEZNAM GRAFŮ GRAF 1 POMĚR ČISTÉHO PŘISTĚHOVALECTVÍ BĚHEM LET 2007-2009 V JEDNOTLIVÝCH STÁTECH NA 1000 OBYVATEL .............................................................................................................................................. 14

GRAF 2 POMĚR ČISTÉHO PŘISTĚHOVALECTVÍ BĚHEM LET 2002-2009 V ČR NA 1000 OBYVATEL ................... 17 GRAF 3 VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH EU V LETECH 2008 A 2009 ............................................ 20 GRAF 4 HDP V ZEMÍCH EU V ROCE 2009 A PŘEDPOVĚĎ PRO ROK 2010 ......................................................... 22 GRAF 5 INFLACE V ZEMÍCH EU V LETECH 2008 A 2009 .................................................................................. 23 GRAF 6 VÝVOJ POČTU UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ A POČET VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST V ČR..................... 23 GRAF 7 VÝVOJ REGISTROVANÉ A OBECNÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V PRŮBĚHU ROKU 2009 ........................ 24 GRAF 8 POČET UCHAZEČŮ REGISTROVANÝCH NA ÚP V ČR A POČET VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST ............... 25 GRAF 9 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI A POČET UCHAZEČŮ NA JEDNO VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO V LETECH 20042009 ....................................................................................................................................................... 26 GRAF 10 UCHAZEČI Z EU/EHP EVIDOVANÍ NA ÚŘADECH PRÁCE ČR V LETECH 2004-2009 .......................... 36 GRAF 11 UCHAZEČI Z EU/EHP EVIDOVANÍ K 31. 12. 2009 NA ÚP ČR PODLE STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI .............. 36 GRAF 12 PŘEHLED ZAMĚSTNANOSTI OBČANŮ STÁTŮ EU/EHP V ČR V LETECH 2005-2009 ........................... 38 GRAF 13 CIZINCI ZAMĚSTNANÍ V ČR, KTEŘÍ NEPOTŘEBUJÍ POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ 2004-2009 ................. 40 GRAF 14 CIZINCI S PRACOVNÍM POVOLENÍM ZAMĚSTNANÍ V ČR V LETECH 2004-2009 .................................. 45 GRAF 15 CIZINCI S PRACOVNÍM POVOLENÍM ZAMĚSTNANÍ V ČR PODLE STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI...................... 45 GRAF 16 POČET CIZINCŮ ZAMĚSTNANÝCH V REŢIMU ZK ................................................................................ 58 GRAF 17 POČET ZAMĚSTNANÝCH CIZINCŮ PODLE TYPU ZK ............................................................................ 59

SEZNAM TABULEK TABULKA 1 POČTY ÚČASTNÍKŮ PROJEKTU – DOBROVOLNÉ NÁVRATY DLE STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI ................... 65 TABULKA 2 TRESTNÁ ČINNOST CIZINCŮ – POROVNÁNÍ LET 2008 A 2009 ......................................................... 66

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 INFORMACE

O NÁSTUPU ZAMĚSTNÁNÍ – O VYSLÁNÍ K VÝKONU PRÁCE OBČANA ŠVÝCARSKA NEBO JEHO RODINNÉHO PŘÍSLUŠNÍKA NEBO CIZINCE, KTERÝ NEPOTŘEBUJE K ZAMĚSTNÁNÍ NA ÚZEMÍ ČR

EU/EHP

A POVOLENÍ

Příloha č. 2 INFORMACE O UKONČENÍ ZAMĚSTNÁNÍ – O UKONČENÍ VYSLÁNÍ K VÝKONU PRÁCE OBČANA EU/EHP A ŠVÝCARSKA NEBO JEHO RODINNÉHO PŘÍSLUŠNÍKA NEBO CIZINCE, KTERÝ NEPOTŘEBUJE POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ NA ÚZEMÍ ČR

77

Příloha č. 3 ŢÁDOST CIZINCE O POVOLENÍ - PRODLOUŢENÍ POVOLENÍ

ZAMĚSTNÁNÍ NA ÚZEMÍ ČR

Příloha č. 3a ŢÁDOST CIZINCE O POVOLENÍ - PRODLOUŢENÍ POVOLENÍ ZAMĚSTNÁNÍ.NA ÚZEMÍ ČR, KTERÝ JE SPOLEČNÍKEM, STATUTÁRNÍM ORGÁNEM, ČLENEM STATUTÁRNÍHO NEBO JINÉHO ORGÁNU OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, ČLENEM DRUŢSTVA, STATUTÁRNÍM ORGÁNEM, ČLENEM STATUTÁRNÍHO NEBO JINÉHO ORGÁNU DRUŢSTVA

Příloha č. 4 VYJÁDŘENÍ ZAMĚSTNAVATELE Příloha č. 4a VYJÁDŘENÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI – DRUŢSTVA Příloha č. 5 INFORMACE PRÁVNICKÉ NEBO FYZICKÉ OSOBY

V ČR K PROJEDNÁNÍ SMLOUVY, NA JEJÍMŢ ZÁKLADĚ DOJDE K VYSLÁNÍ CIZINCŮ K VÝKONU PRÁCE NA ÚZEMÍ ČR

Příloha č. 6 ŢÁDOST

O POVOLENÍ K DLOUHODOBÉMU POBYTU ZA ÚČELEM ZAMĚSTNÁNÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH („ZELENÁ KARTA“)

Příloha č. 7 SDĚLENÍ ZAMĚSTNAVATELE O NENASTOUPENÍ - PŘEDČASNÉM UKONČENÍ ZAMĚSTNÁNÍ CIZINCE NA ÚZEMÍ ČR

78

Zaměstnávání cizinců v České republice

Recommend Documents