Vážení obyvatelé, vzhledem k zavádějícím informacím o připravované Rodinné ekofarmě Dubsko, uveřejněných 31.1.2015 v článku Zdeňka Kellnera, jsem požádal zastupitelstvo obce, abych se mohl k těmto informacím vyjádřit a poskytnout Vám i základní informace o budované ekofarmě.
Záměrem Rodinné ekofarmy Dubsko je pěstování bylin, ovoce a zeleniny.
Na ekofarmě mám se svou rodinou úmysl bydlet a hospodařit. Patřičná část daní z našeho podnikání na ekofarmě tak bude odváděna do obecní pokladny Přestavlk.
Je předpoklad, že na ekofarmě vzniknou dvě stálá pracovní místa a několik sezónních (dle úrody v daném roce).
Já i manželka jsme již před rokem (k původně předpokládanému termínu vyhotovení nového územního plánu) rezignovali na naše pracovní pozice, s tím, že se budeme naplno věnovat farmaření a čekáme již pouze na schválení územního plánu, abychom mohli začít s budováním ekofarmy.
Projekt Rodinné ekofarmy Dubsko dostal doporučující stanovisko od Ministerstva zemědělství i od PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, jehož jsem několika-letým členem, poskytuje tomuto projektu i odborné zázemí.
Pozemky na Dubsku vlastním více jak 11 let. Rozloha plánované ekofarmy je necelých 8 ha. Tvoří ji souvislé pole sousedící s bývalou hájovnou, nyní ve vlastnictví rodiny Bernardových a s chatou rodiny Sádovských. Toto pole je z velké části obklopeno lesy. Pro zamýšlenou ekofarmu je to velmi vhodné, protože lesy tvoří přirozenou ochranu proti záletu chemických postřiků případně použitých na okolních polích. Součástí ekofarmy je i plánovaná stavba zemědělské usedlosti, o které koluje asi nejvíce nepravdivých informací. Proto jí věnuji větší prostor.
Její podoba bude vycházet z tradiční zemědělské usedlosti ( viz. ilustrační foto) tak, aby přirozeným způsobem zapadla do prostředí Dubska a okolní krajiny.
V prostoru usedlosti bude umístěno vše potřebné k obhospodařování cca 77 000 m2, tedy veškeré zemědělské stroje a nářadí potřebné k obsluze ekofarmy. Budou zde uskladněny sklizené plodiny, osivo, sušárna bylin, prostor pro sáčkování a balení bylin. Bude zde zázemí pro údržbu ekofarmy a obytné prostory. Pro představu, obytné prostory plánujeme v rozměrech o něco menších, než je vedle sousedící bývalá hájovna rodiny Bernardových. Plánovaná usedlost odpovídá i svými rozměry tradičním usedlostem. Maximální rozměr bude 35 m x 35 m (1225 m2), což odpovídá i podmínkám návrhu územního plánu Přestavlk u Čerčan. Maximální zastavitelná plocha je pro ekofarmu stanovena na 1380 m2, tedy nikoli 1764 m2 jak uvádí pí. Sádovská v článku. Čtyřstranné zemědělské usedlosti v okolí jsou například v Bělčicích, Bezděkově a Čerčanech. Pro srovnání ta v Čerčanech u trati, okolo které vede silnice do Přestavlk a pravděpodobně okolo ní jezdíte, je cca 3 x větší než plánovaná usedlost na Dubsku. Z důvodu svého osobního ujištění, že mnou plánovaná usedlost se skutečně přirozeně začlení do krajiny Dubska jsem v roce 2009 objednal studii u Ing. Tomáše Pospíšila a Ing. Arch. Tomáše Čížka, kteří navázali na studii z 31.12.2007 autorů Ing. Arch. Jana Pešty , Ing. Jany Zmeškalové a A.KTI, s.r.o. Brno, v těchto dnech často zmiňovanou pí. Sádovskou. Ing. Tomáš Pospíšil a Ing. Arch. Tomáš Čížek ve své studii hodnotili mimo jiné rozsah navrhované stavby, zemědělskou půdu, její současné i budoucí využití, zemědělské stroje a případný hluk z využití pozemku, dopravu a dopravní obslužnost pozemku. Při vyhodnocení vlivů ekofarmy na lokalitu Dubsko ve své studii Ing. Tomáš Pospíšil a Ing. Arch. Tomáš Čížek uvádí: „projekt ekofarmy jako takový, včetně všech souvisejících okolností, je pro danou lokalitu přínosem. Lokalita nebude dotčena negativními vlivy a projekt je vhodnou formou oživení vesnického života a využití zemědělské půdy.“ Pro zajímavost uvádím, že na studii často zmiňovanou pí. Sádovskou, se podílela firma A.KTI, s.r.o. Brno, jejíž vlastníkem je Ing. Karel Zlatuška, CSc. Dle sdělení pí. Sádovské na veřejné schůzi k územnímu plánu v r. 2014 je pan Karel Zlatuška její bratr. V roce 2012 jsem objednal další studii, která hodnotí konkrétní umístění usedlosti tak, jak je žádám v podkladech k návrhu územního plánu. Studii jsem objednal u Ing. Arch. Milana Falty. Ve své práci vychází jak ze studie, kterou spolu-zhotovil bratr pí. Sádovské, tak ze studie Ing. Tomáše Pospíšila a Ing. Arch. Tomáše Čížka. Mimo jiné hodnotí i dopravní vytížení cesty na Dubsko, v poslední době hodně zmiňované. Vzhledem k ploše ekofarmy 8 ha, stačí pro odvoz finálních produktů „dodávková nebo lehká nákladní auta v počtu do 5 aut měsíčně“. Ve studii Ing. Arch. Milan Falta hodnotí záměr ekofarmy takto: „Realizací zamýšlené rodinné ekofarmy nebude narušena historická hmotová
struktura malého sídla Dubsko, ani nebudou dotčeny krajinné hodnoty, pohledové osy a prostupnost území. Záměr zároveň přinese rozvoj ekonomickému potenciálu obce a rozvoj šetrné formy zemědělství“. Urbanistický návrh ekofarmy je k prohlédnutí v příloze. Umístění usedlosti se snaží respektovat i požadavky, které jsou často protichůdné, jako je návaznost na zastavitelné území, maximální výhled pro rodinu Bernardových i Sádovských, maximální odstup od lesa atd. Při řešení je respektován i zvyk místních obyvatel a turistů, parkovat na poli ekofarmy automobily při svých vycházkách do okolních lesů. Část pozemku je proto navrhována k užívání veřejností. Toto jsou alespoň základní informace o projektu rodinné ekofarmy Dubsko. V případě zájmu o bližší údaje, mě prosím kontaktujte na
[email protected], velmi rád se s Vámi setkám. Richard Beneš
Vyjádření k článku „Arcivévoda František Ferdinand d´Este se kvůli Dubsku nejspíš obrací v hrobě“ uveřejněném na internetových stránkách Benešovského deníku ze dne 31.1.2015 Hned v úvodu článku je uvedena nepravdivá informace, že na Dubsku vyroste ekofarma s centrálním objektem 42 x 42 metrů. Maximální zastavitelná plocha pro ekofarmu je dle návrhu územního plánu Přestavlk u Čerčan pouze 1380 m2. Je tedy záhadou, jak bych zde mohl umístit stavbu 42 m x 42 m, což je 1764 m2. V této informaci nevychází přinejmenším 384 m2. Článek pokračuje: „Právě benešovská lékařka (Jana Sádovská) je nejaktivnější v této kauze a prostřednictvím petice žádá o záchranu místa“. Kdo zná poměry na Dubsku, ví, že pí. Sádovská zde vlastní rekreační objekt, postavený v území lesa, který sousedí s mým polem. Pí. Sádovská opakovaně prohlásila, že udělá vše pro to, aby se na mém pozemku nikdy nic nepostavilo, protože chce mít nerušený výhled z okna své chaty. A právě tento postoj pí. Sádovské je jádrem všech problémů na Dubsku. V článku je dále citována Jana Sádovská: „ kvůli ojedinělému významu bylo území (Dubsko) chráněno stavební uzávěrou“. Ověřoval jsem na stavebním úřadě v Benešově i na obecním úřadě v Přestavlkách, zda je na Dubsku stavební uzávěra s výsledkem - Ne, Dubsko nemá stavební uzávěru. Na Dubsku stojí mimo stavby uvedené v článku ještě dalších více než deset, převážně rekreačních budov. Mimochodem, vyniká mezi nimi budova pí. Sádovské. Tato třípodlažní budova obsahující garáž, není zapsaná v katastru nemovitostí a oficiálně podle vlastních slov pí. Sádovské se jedná o včelín.
„Včelín“ pí. Sádovské, co by na něj asi řekl v článku zmiňovaný František Ferdinand d´Este? Napadá mě otázka, před čím je vlastně potřeba Dubsko chránit? Opravdu je to před tradiční zemědělskou usedlostí, která bude zajišťovat obhospodařování pole, na kterém leží? Fakta o stavební uzávěře jsou taková, že na Dubsku bylo před časem založeno občanské sdružení, jehož představiteli jsou pí. Sádovská a p. Bernard, kteří chtěli na základě studie, kterou spoluvytvářel bratr pí. Sádovské, prosadit stavební uzávěru pro Dubsko. Paradoxem je, že právě p. Bernard sám v loňském roce porušil, co hlásá a v těsné blízkosti své historické hájovny postavil objekt pro podnikání.
Ukázka zachování historického krajinného místa? Hájovna a objekt pro podnikání p.Bernarda. Úsměvný byl i průběh této stavby. Pan Bernard se přišel omluvit, že nákladní automobily, které k němu zajížděly, rozjezdily část mého pole. Při této příležitosti mi sdělil, že nic nestaví, pouze čistí meliorace na svém pozemku. Po několika týdnech, když „meliorace“ dosáhly prvního nadzemního
podlaží, jsem se od něj dozvěděl, že se vlastně jedná o objekt pro podnikání.
Objekt pro podnikání postavený r. 2014 propagátorem stavební uzávěry na Dubsku - p.Bernardem. Na otázku jak tato stavba jde dohromady s jeho snahou o stavební uzávěru, odpověděl, že ani nyní jejich občanské sdružení postoj nezměnilo a na stavební uzávěře trvá i nadále. Výstižně řečeno, prostě pro vybrané členy občanského sdružení Dubsko neplatí, co sami prosazují! O něco níže v článku tvrdí lékařka Jana Sádovská: „zamýšlená stavba statku s plochou 1764 metrů čtverečních.“ V návrhu územního plánu Přestavlk u Čerčan je jasně uvedeno, že maximální zastavitelná plocha ekofarmy je 1380 m2!! Uvedené tvrzení pí. Sádovské je tedy prokazatelně nepravdivé. Je možné, že pí. Sádovská, která zablokovala celý proces územního plánu Přestavlk, osoba která sepisuje petice a je citována ve veřejných médiích, si ani zmiňovaný návrh územního plánu neprostudovala? Nebo je to od ní snad záměr jak manipulovat s veřejným míněním? V tento okamžik rovněž netuším, jaké informace o ekofarmě dostali účastníci petice, kterou zorganizovala právě pí. Sádovská! Velmi zajímavé téma je i v článku uveřejněný odstavec Voda v Dubsku: „V Dubsku není voda, upozorňovali lidé při schůzi zastupitele Přestavlk“ Paní Sádovská táhne přes mé pozemky, bez mého svolení, vodovod (cca 300 m). Jak jednou podotkla, není si jista jeho technickým stavem z důvodu jeho stáří. Vodovod vede z velmi vydatného pramene v lese, který v minulosti sloužil k zásobení rekreačního objektu Hořalka. Tento vodní zdroj by svou vydatností pravděpodobně stačil pro celé Dubsko. Ve snaze najít všestranně přijatelný kompromis pro situaci na Dubsku, jsem před několika lety kontaktoval pí. Sádovskou s návrhem vybudovat pro Dubsko nový, tentokrát veřejný vodovod, který by řešil stáří jejího vodovodu i dostatek vody pro ostatní obyvatele Dubska. Navrhl jsem, že místo abychom hrotili situaci okolo
ekofarmy přes právníky, dal bych raději peníze na něco užitečného a navrhl jsem, že bych na stavbu daroval 100 000 Kč. Dále bych nechal vodovod bezplatně projít přes své pozemky a pokusil bych se vyjednat na úřadech dotace. Paní Sádovská poněkud hlasitěji řekla, že toho mám okamžitě nechat. Studna sice prý není její, ale o vodu se s nikým dělit nebude. Vzápětí dodala, že Jahnovi stejně nebudou mít zájem se připojit, Bernardovi vodu mají a ostatní jsou rekreanti a vodovod nepotřebují. Tak nevím jak to s tou vodou na Dubsku vlastně je?! V článku je ještě celá řada „zajímavých“ věcí, jejichž komentářem bych však natáhl toto vyjádření do neúměrné délky. Věřím, že i tak je již nyní zřejmé, že na Dubsku ve skutečnosti nejde o krajinný, historický ani jiný ráz viz. fotografie „včelínu“ pí. Sádovské a stavby p. Bernarda, ale o to, že pod petici za záchranu nerušeného výhledu z okna chaty, by se mnoho lidí nepodepsalo. Richard Beneš
5.2.2015
