Zamezení dvojího zdanění při realizaci zakázek českých podnikatelů na Slovensku, v Bulharsku a Polsku

MEZINÁRODNI ZDANĚNÍ

Zamezení dvojího zdanění při realizaci zakázek českých podnikatelů na Slovensku, v Bulharsku a Polsku Mgr. Magdaléna Vyškovská, daňový poradce č. 2371, PETERKA & PARTNERS v. o. s. advokátní kancelář Článek uvádí informace o povinnostech souvisejících s realizací zakázek v zahraničí z pohledu zaměstnavatele a za­ městnance z oblasti pracovněprávní, zdanění příjmů právnických a fyzických osob včetně zamezení dvojího zdanění a z oblasti sociálního zabezpečení. Po vstupu České republiky do Evropské unie čeští podni­ katelé získávají stále častěji zakázky v zahraničí, zejména v jiných členských státech. Radost z rozšiřování podnika­ telských aktivit za hranice naší republiky však někdy sníží konfrontace s místními pravidly státu realizace zakázky, které musí český podnikatel dodržovat a s jejichž finanč­ ními dopady musí počítat. Ne vždy jsou totiž dopředu čeští podnikatelé se všemi souvisejícími povinnostmi sezná­ meni, a tak se dozvídají o tom, co měli dodržovat, jaké bu­ dou mít zvýšené výdaje např. na mzdy a daně, až při konfrontaci se správními orgány státu realizace zakázky. V neposlední řadě musejí podnikatelé, kteří zaplatili daň v zahraničí, řešit i zamezení dvojího zdanění. Cílem tohoto článku je proto upozornit na nejdůležitější po­ vinnosti českých podnikatelů při provádění zakázek v za­ hraničí, a to jak z oblasti pracovněprávní, daňové včetně zamezení dvojího zdanění, tak i oblasti pojištění na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění. Jako příklady budou v článku uváděny povinnosti českých podnikatelů při reali­ zaci zakázky v následujících státech: Slovenská republika, Bulharsko a Polsko. Nejprve si vyjmenujme, jakými oblastmi se musí český pod­ nikatel, který získá zakázku v jiném členském státě, zabý­ vat. Jedná se o: • Minimální garantované pracovní podmínky státu usku­ tečnění zakázky • Ohlašovací povinnosti v rámci kvalifikací • Zdanění příjmu vyslaných zaměstnanců ve státě reali­ zace zakázky • Zdanění zisků českého podnikatele ve státě realizace zakázky • Zamezení dvojího zdanění příjmů, které byly již zdaněny v zahraničí • Povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění z od­ měn vyslaných zaměstnanců ve státě realizace zakázky

www.danarionline.cz

(uhňan online

I. Minimální garantované pracovní podmínky státu uskutečnění zakázky Dočasné vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1966 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. V souladu s touto směrnicí, která byla transponována do právních řádů všech člen­ ských států Evropské unie, je zaměstnavatel povinen za­ bezpečit, aby se na dočasně vyslaného zaměstnance vztahovaly určité minimální pracovní podmínky platné ve státě, kam bude zaměstnanec vyslán. Tyto garantované pracovní podmínky jsou: a) maximální délka pracovní doby a minimální doba odpočinku, b) minimální délka dovolené za kalendářní rok, c) minimální mzda, včetně sazeb za přesčasy, d) podmínky poskytování pracovníků, zejména prostřednic­ tvím podniků pro dočasnou práci, e) ochrana zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci, f) ochranná opatření týkající se pracovních podmínek těhot­ ných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých, g) rovné zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o nediskriminaci. Každá podmínka se posuzuje odděleně a uplatní se ta, která je výhodnější. Co se týče minimální mzdy, která je jed­ ním z nejčastěji nerespektovaných podmínek, podle výše uvedené směrnice se jí rozumí minimální mzda stanovená vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi členského státu, na jehož území je zaměstnanec vyslán. Z výše uvedených pravidel připouští směrnice několik výji­ mek. Jedná se zejména o případ první montáže nebo první instalace zboží, pokud tvoří podstatnou část smlouvy o do­ dávce zboží a jsou nezbytné pro uvedení dodaného zboží do provozu a provádějí je zkušení nebo specializovaní pracovníci dodavatelského podniku. V případě, že doba vy­ slání nepřesáhne 8 dní, minimální podmínky týkající se roční délky placené dovolené a minimální mzdy se nepou­ žijí. Tato výjimka je pro členské státy povinná. Členské

daně a právo v praxi 10 / 2011

41

MEZINÁRODNÍ ZDANĚNÍ státy se rovněž mohou (ale nemusí) rozhodnout, že po dobu prvních 30 dní nebudou aplikovány garantované pod­ mínky u minimální mzdy. Pokud ale zaměstnanec překročí tuto dobu vyslání do daného členského státu v referenčním období jednoho roku, jeho nárok na minimální mzdu, je-li ve státě vyslání vyšší než jeho skutečná mzda, vznikne zpětně. Je nutné upozornit, že do minimální mzdy se neza­ počítávají cestovní náhrady. Žádnou z výjimek není možné uplatnit u vyslaných agenturních zaměstnanců. Pokud se podíváme na příklady některých členských států Evropské unie, např. Slovenska, Bulharska, Polska, mini­ mální podmínky se značně liší. Minimální mzda v Polsku činí 1 386,00 PLN, na Slovensku 317 EUR, v Bulharsku činí 270 BGN. Ve státech bývalého východního bloku jsou ak­ tuálně minimální mzdy nižší než v České republice, bude tedy vždy použita minimální mzda česká. Je však nutné si uvědomit, že taková nebývá situace ve státech západní Evropy, kde jsou minimální mzdy často podstatně vyšší než v České republice (např. v Lucembursku byla k 1. 1. 2011 minimální mzda 1 757,56 EUR, ve Francii 1 365 EUR, v Nizozemí 1 424,40 EUR). Co se týče např. délky dovolené, ačkoliv např. na první pohled vypadá délka minimální zákonné dovolené ve Slovenské republice stejně jako v České republice, jakmile podle slovenského zákoníku dosáhne zaměstnanec věku 33 let, má nárok na pět týdnů dovolené místo základních čtyř týdnů. Český za­ městnavatel musí v daném případě zaměstnancům vysla­ ným na Slovensko, kteří dosáhli věku 33 let, dovolenou prodloužit. Jak jsme si ukázali na několika příkladech, vždy je potřeba zjistit všechny minimální požadavky, které lokální právo klade, a srovnat je s podmínkami českými. Základním zdrojem informací zde mohou být informace uvedené na webu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, vždy je však potřeba je ověřit. Nedodržení těchto minimálních podmínek státu vyslání (re­ alizace zakázky) je ze strany správních orgánů jednotlivých států často kontrolováno a penalizováno. Některé státy navíc vyžadují různé notifikační procedury před nebo při vyslání. I jejich nedodržení může být pro čes­ kého podnikatele dosti nákladné.

II. Ohlašovací povinnosti v rámci kvalifikací Realizace zakázek v rámci volného pohybu služeb se uskutečňuje na základě živnostenských oprávnění vyda­ ných ve státě usazení. To znamená, že český podnikatel uskutečňuje zakázku v jiném členském státě na základě

živnostenských oprávnění vydaných v České republice. Pokud však některá z činností, kterou bude v jiném člen­ ském státě vykonávat, je v tomto členském státě regulo­ vaná, má ve většině členských států Evropské unie český zaměstnavatel povinnost ohlásit předem uskutečňování těchto činností příslušnému uznávacímu orgánu. Zdrojem informací, zda je či není určitá činnost regulovaná, mohou být webové stránky http://ec.europa.eu/internal_market/ /qualifications/regprof/index.cfm?fuseaction=home.home. Pokud tak český podnikatel neučiní, vystavuje se často vý­ znamným sankcím od uznávacích orgánů státu realizace zakázky.

III. Zdanění zisků českého podnikatele ve státě realizace zakázky Připomeňme si v úvodu, že Česká republika uzavřela se všemi členskými státy Evropské unie smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou tedy uzavřeny se všemi v článku popisovanými státy. Po­ kud český podnikatel uskutečňuje zakázku v zahraničí, musí prověřit, zda jeho činnost prováděná v zahraničí má za důsledek vznik stálé provozovny. V takovém případě má totiž stát, v němž je zakázka uskutečňována, nárok na vý­ běr daně z příjmů právnických osob ze zisků za tuto za­ kázku. Zda vzniká stálá provozovna ve druhém smluvním státě či nikoliv, najdeme v článku 5 nazvaném „Stálá pro­ vozovna" u každé ze smluv o zamezení dvojího zdanění. Za stálou provozovnu se podle smluv o zamezení dvojího zdanění uzavřených se Slovenskem, Polskem i Bulhar­ skem považuje trvalé místo pro podnikání, jehož prostřed­ nictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku, obzvláště místo vedení, závod, kancelář, továrna, dílna, důl, dále pak různá naleziště přírodních zdrojů. Za stálou provozovnu může být považována i činnost závislého zá­ stupce, který jedná ve státě zakázky na účet českého pod­ nikatele a má a obvykle používá oprávnění, které mu dovoluje uzavírat smlouvy jménem tohoto podnikatele. S ohledem na téma tohoto článku, který se zabývá jedno­ rázovými zakázkami českých podnikatelů realizovanými v jiných členských státech Evropské unie, jsou nejčastěj­ ším případem, kdy vznikne stálá provozovna, situace, kdy je prováděna stavební zakázka nebo jsou poskytovány ja­ kékoliv služby. Za stálou provozovnu se totiž podle smluv o zamezení dvojího zdanění považuje také staveniště, stavba, instalační nebo montážní projekt nebo dozor s tím spojený v případě, pokud realizace některé z nich trvá déle než 12 měsíců. Co se týče služeb, smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a Slo­ venskem a Českou republikou a Bulharskem považují

Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku publikovaná pod č. 100/2003 Sb. m. s. Smlouva mezi Českou republikou a Bulharskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z pří­ jmů a z majetku publikovaná pod č. 203/1999 Sb. Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku publi­ kovaná pod č. 31/1994 Sb.

daně a právo v praxi 10 / 2011

(cteňaři online

www.danarionline.cz

MEZINÁRODNÍ ZDANĚNÍ rovněž za stálou provozovnu i situaci, kdy česká společ­ nost poskytuje na Slovensku, respektive v Bulharsku, služby, včetně poradenských nebo manažerských, pro­ střednictvím svých zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých pro tento účel. Jsou-li služby poskytovány na Slo­ vensku či v Bulharsku po jedno nebo více období přesahu­ jící v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období bez ohledu na počet projektů, vzniká podle těchto smluv o zamezení dvojího zdanění stálá provozovna zpětně od prvního dne poskytování činností v dané lhůtě.

místnímu finančnímu úřadu oznámit, že uzavřeli smlouvu se zahraničním subjektem, kterému může touto smlouvou vzniknout na jejich území stálá provozovna. Např. ve Slo­ venské republice mají tuto povinnost slovenští plátci příjmů do 15 dnů od uzavření takové smlouvy.

V případě, že vznikne nebo může vzniknout českému pod­ nikateli stálá provozovna ve státě realizace zakázky, musí být především schopen prokázat, že je českým daňovým rezidentem. Jen v takovém případě totiž může požívat vý­ hod, které mu umožňuje příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění. V některých případech, tak jako například v Bulharsku, podléhá od určitého obratu přiznání výhod ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění předchozímu sou­ hlasu místních finančních orgánů, a to i když stálá provo­ zovna nevznikne. Neabsolvuje-li český podnikatel tuto proceduru, má bulharský klient (plátce příjmu) povinnost srážet daň ve výši 10 % ze všech úhrad, které ve prospěch českého podnikatele uskutečňuje.

Další otázkou, kterou musí podnikatel, jenž vysílá své za­ městnance na zakázku do jiného členského státu, řešit, je otázka zdanění příjmů vyslaných zaměstnanců za práci v tomto členském státě. Smlouvy o zamezení dvojího zda­ nění stanoví v článku nazvaném „Zaměstnání" (u popisova­ ných smluv o zamezení dvojího zdanění uzavřených s Polskem a Bulharskem se jedná o článek 15, v případě Slovenska o článek 14), v jakých případech mají státy rea­ lizace zakázky nárok na výběr daně z příjmů ze závislé čin­ nosti z odměn za práci nerezidentů uskutečňované na jejich území. Uvedený článek stanoví, že stát realizace za­ kázky má nárok na zdanění odměny za práci nerezidenta, pokud je práce vykonávána na jeho území. Nicméně toto pravidlo se neuplatní, -pokud jsou zároveň splněny násle­ dující podmínky:

Vznikne-li českému podnikateli ve státě realizace zakázky stálá provozovna, pak se musí v daném státě zaregistrovat jako plátce daně z příjmů právnických osob a podávat tam ve lhůtě stanovené místním zákonem přiznání k dani z pří­ jmů právnických osob. V tomto přiznání uvede náklady a výnosy, které lze přičíst stálé provozovně (tedy náklady a výnosy s ní související) za podmínek, jako by stálá pro­ vozovna vykonávala činnost jako samostatný podnik za stejných nebo obdobných podmínek při naprosté nezávis­ losti na českém podniku, jehož je stálou provozovnou. Ohledně správného vyčíslení základu daně si český podni­ katel musí zjistit, zda musí vést účetnictví podle předpisů státu realizace zakázky či zda postačí účetnictví podle čes­ kých předpisů s příslušnými úpravami základu daně tak, aby odpovídal místním podmínkám. Základ daně stálé pro­ vozovny pro účely zdanění ve státě její existence se totiž vždy vyčísluje podle daňových zákonů toho státu, kde se stálá provozovna nachází. Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob je např. na Slovensku i v Polsku stejná jako v České republice, tj. do konce třetího měsíce následujícího po skon­ čení zdaňovacího období. V zásadě je tedy lhůta pro po­ dání přiznání stejná jako v Bulharsku, kdy je do 31. března následujícího roku po zdaňovacím období, za něž se přiznání podává. V Bulharsku činí sazba daně z příjmů právnických osob 10 %, na Slovensku a v Polsku 19 %. O opomenutí daňových povinností českého podnikatele ve státě reali­ zace zakázky se finanční orgány ve státě realizace za­ kázky často snadno dozvědí, protože v mnoha případech mají plátci příjmů (tzn. zákazníci českého podnikatele v za­ hraničí) oznamovací povinnost spočívající v tom, že musejí 2

IV. Zdanění příjmů vyslaných zaměstnanců ve státě realizace zakázky

• českému zaměstnavateli nevznikla ve státě realizace zakázky stálá provozovna a • zaměstnanec nestrávil ve státě realizace zakázky více než 183 dní za dvanáct po sobě jdoucích měsíců, re­ spektive 183 dní za dvanáct měsíců končících nebo za­ čínajících v příslušném daňovém roce2 a • odměna není vyplácena zaměstnavatelem nebo za za­ městnavatele, který je rezidentem státu realizace zakázky. Je-li jedna z výše uvedených tří podmínek porušena, má stát realizace zakázky právo na výběr daně z příjmů ze zá­ vislé činnosti z odměn vyslaných zaměstnanců za práci re­ alizovanou na jeho území. Pak je potřeba, aby český podnikatel-zaměstnavatel zjistil, jakým způsobem je daň v tomto státě vybírána. Pokud tedy český podnikatel ví, že mu vznikne nebo již vznikla stálá provozovna ve státě realizace zakázky, nebo že zaměstnanci budou pobývat v tomto státě po dobu delší než 183 dní (i když stálá provozovna nevznikla), daň z pří­ jmů ze závislé činnosti vyslaných zaměstnanců bude odvá­ děna ve státě realizace zakázky od prvního dne jejich práce na území tohoto státu. Může nastat i situace, že pře­ sto, že zaměstnance vysílá český zaměstnavatel, odměna bude vyplácena za zaměstnavatele, který je rezidentem státu realizace zakázky. Taková situace může nastat, po­ kud by zakázka spočívala v pronájmu pracovní síly zahra­ ničnímu zaměstnavateli, tedy v agenturním zaměstnávání. Vyslaní zaměstnanci by v takovém případě byli řízeni za­ hraničním zaměstnavatelem, který je rezidentem státu realizace zakázky a opětně by byla jedna z kumulativních

Ve starších smlouvách o zamezení dvojího zdanění se tento časový limit posuzuje za kalendářní rok.

www.danarionline.cz

(cjhnaři online

daně a právo v praxi 10 / 2011

43

MEZINÁRODNI ZDANĚNI podmínek porušena. Jejich odměna by v takovém případě podléhala zdanění ve státě realizace zakázky od prvního dne. Pokud se podíváme na konkrétní sazby zdanění příjmů ze závislé činnosti ve vybraných členských státech Evropské unie, pak jsou následující: Stát

Sazby daně

Slovensko Polsko

19% 18 % v pásmu od 3 091 - 85 528 PLN 32 % nad částku 28 828 PLN

Bulharsko

10%

Daň je ve všech výše uvedených případech vybírána sráž­ kou u zdroje, tj. nejedná-li se o pronájem pracovní síly, čes­ kým zaměstnavatelem, který se musí ve státě realizace zakázky zaregistrovat jako plátce k dani z příjmů fyzických osob. Aby zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti nebyly vybí­ rány dvakrát, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP"), na takovou si­ tuaci pamatuje v § 38h odst. 11 a 12. Vznikne-li českému zaměstnavateli ve státě, kam zaměstnance vyslal, stálá provozovna, povinnost srážet a odvádět daň z příjmů ze závislé činnosti z odměn vyslaných zaměstnanců za práci v zahraničí se zruší v České republice automaticky. Pokud ale stálá provozovna nevznikne a přesto odměna vyslaných zaměstnanců za práci ve státě realizace zakázky podléhá zdanění (např. pokud pobyt zaměstnance ve státě vyslání přesáhne 183 dní), musí český zaměstnavatel o zrušení po­ vinnosti srážet a odvádět zálohy na daň z příjmů v české re­ publice svůj místně příslušný finanční úřad požádat.

V. Zamezení dvojího zdanění příjmů, které byly již zdaněny v zahraničí A jak bude postupovat český podnikatel v případě, že mu vznikla stálá provozovna ve státě realizace zakázky, kde její základ daně řádně zdanil, v České republice? I na to pamatují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, jak již na­ povídá jejich název. Každá ze smluv uvádí v článku „Za­ mezení dvojího zdanění" (v případě Slovenska článek 22, Bulharska článek 23 a Polska článek 24) způsob, kterým se dvojímu zdanění zabrání. Ve všech třech případech může být daň z příjmů právnických osob zaplacená v těchto státech v souladu s příslušnou smlouvou o zame­ zení dvojího zdanění započtena na daň vyčíslenou ze zá­ kladu daně podle českého ZDP. Započíst (tj. odečíst od daně vypočítané ze základu daně podle ZDP) lze však podle výše uvedených článků smluv o zamezení dvojího zdanění a podle § 38f ZDP jen částku zahraniční daně do výše daně z příjmů právnických osob vypočtené podle ZDP připadající na základ daně stálé provozovny. Daň, kterou uhradil český podnikatel v zahraničí, je povinen českému fi­ nančnímu úřadu prokázat potvrzením o zaplacení daně vy­ staveným zahraničním finančním úřadem.

44

daně a právo v praxi 10 / 2011

Co se týče zamezení dvojího zdanění u příjmů vyslaných zaměstnanců, kteří zůstanou českými daňovými rezidenty, je nutno upozornit, že úhradou daně v zahraničí není jejich daňová povinnost v České republice vyrovnána. Jak uve­ deno výše, všechny tři smlouvy o zamezení dvojího zda­ nění předpokládají jako metodu zamezení dvojího zdanění zápočet prostý. Zaměstnanec by tedy měl podat v České republice přiznání k dani z příjmů a v něm si daň zaplace­ nou v zahraničí započítat na daň, která mu při výpočtu zá­ kladu daně podle českých předpisů vyšla v přiznání. Podle § 38f odst. 4 ZDP však může zaměstnanec, je-li to pro něj výhodnější, využít možnosti příjem vyjmout ze zdanění, a to i když smlouva o zamezení dvojího zdanění stanoví jinak. Podmínkou uplatnění tohoto postupu je však to, že činnost zaměstnance byla vykonávána ve státě, s nímž Česká re­ publika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a také, že zaměstnavateli, který zaměstnance vyslal do to­ hoto státu, vznikla v tomto státě stálá provozovna, k jejíž tíži mzda zaměstnance šla. Nutno upozornit, že i v případě vy­ nětí ze zdanění má zaměstnanec povinnost podat přiznání k dani z příjmů v České republice, kde tento příjem uvede, i když jen formálně. Takovou povinnost by zaměstnanec neměl pouze v případě, kdy by činnost ve státě vyslání vy­ konával po celé zdaňovací období a mohl by využít ustano­ vení § 38 odst. 4 ZDP, tedy vynětí příjmů ze zdanění.

VI. Povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění z odměn vyslaných zaměstnanců ve státě realizace zakázky Posledním bodem tohoto článku, na který bych chtěla upo­ zornit, je otázka sociálního a zdravotního zabezpečení z odměn zaměstnanců, kteří budou na zakázce v zahraničí pracovat. V případě všech členských států bude postupo­ váno podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Bude-li se jednat o české zaměstnance, kteří alespoň mě­ síc před vysláním podléhali českým předpisům v oblasti alespoň jednoho z pojištění a budou-li splněny následující podmínky, pak zůstanou zaměstnanci po dobu vyslání po­ jištěni v České republice. Podmínky, aby jim byl přiznán statut vyslaných zaměstnanců pro účely pojištění, musejí být splněny kumulativně a jsou následující: doba předpo­ kládaného vyslání nesmí přesáhnout 24 měsíců, mezi za­ městnavatelem a zaměstnancem musí zůstat zachována přímá vazba, vysílající zaměstnavatel musí vykonávat v České republice podstatnou část své činnosti, vyslaná osoba nesmí nahradit jinou vyslanou osobu. Přímá vazba se posuzuje z hlediska zodpovědnosti zaměstnavatele za přijetí zaměstnance, za jeho odměňování a za jeho výkon práce, dále z hlediska možnosti skončení pracovního po­ měru a pravomoci stanovit povahu práce. Jsou-li splněny všechny výše uvedené podmínky, měl by před vysláním za­ městnanců zaměstnavatel spolu se zaměstnancem požá­ dat Českou správu sociálního zabezpečení o vystavení potvrzení o příslušnosti k českým předpisům, tedy formulář A1. Uvedené potvrzení lze sice vystavit zpětně, nebudou-li

ňaři online

www.danarionline.cz

MEZINÁRODNI ZDANĚNÍ však toto potvrzení vyslaní pracovníci mít v případě kontroly např. místním úřadem práce na místě realizace zakázky, může českého podnikatele opětně postihnout sankce.

ve státě vyslání. Pojištění za něj tedy musí být odváděno do státu vyslání a nikoliv do České republiky (nezíská-li vy­ slaný zaměstnanec výjimku z těchto pravidel). Sazby po­ jistného jsou v popisovaných státech následující:

Je-li vyslání delší než 24 měsíců, pak od samého počátku podléhá vyslaný zaměstnanec v oblasti pojištění předpisům Zdravotní pojištění

Stát

Sociální pojištění

9 % zaměstnanec z celé mzdy

Polsko

• Slovensko

4 % zaměstnanec 10 % zaměstnavatel MAX VZ (měsíční): 2 233,50 EUR

9,4 % zaměstnanec 20,45 % zaměstnavatel MAX VZ (měsíční): 1 116,75 - 2 978 EUR dle druhu pojištění

Bulharsko

3,2 % zaměstnanec 4,8 % zaměstnavatel MAX VZ (měsíční) 2 000 BGN

9,7 % zaměstnanec 13,5 % zaměstnavatel MAX VZ (měsíční) 2 000 BGN

I. Závěr Na závěr si demonstrujme výše uvedené na příkladu.

Příklad Představme si českou společnost s ručením omezeným, Stavby, s. r. o., která získá stavební zakázku na Slovensku. Stavba hotelu v Prešově bude trvat 15 měsíců. Za účelem provedení této stavby bude společnost Stavby, s r. o., vysí­ lat na Slovensko své zaměstnance, a to podle profesí na ob­ dobí 2-5 měsíců. Zaměstnanci jsou starší než 33 let. Všichni zaměstnanci byli před vysláním alespoň měsíc účastni po­ jištění v České republice. Co tedy musí společnost Stavby, s. r. o., udělat? Před vysláním musí zjistit, jaké jsou mini­ mální pracovní podmínky podle slovenských předpisů. Jak již víme, minimální mzda je vyšší v České republice, zde se tedy slovenská úprava neuplatní. Co se týče např. dovolené, vzhledem k tomu, že všichni zaměstnanci jsou starší než 33 let, poměrně bude muset být všem přiznán delší nárok na dovolenou (nárok na dovolenou podle slovenského záko­ níku práce činí v takovém případě 5 týdnů za kalendářní rok). Samozřejmě musí společnost Stavby, s. r. o., prověřit i další výše vyjmenované minimální pracovní podmínky a srovnat je s českými. Vzhledem k tomu, že ve stavebnic­ tví je značná část profesí na Slovensku regulovaná, musí nahlásit společnost Stavby, s r o., uskutečnění těchto čin­ ností na území Slovenska uznávacímu příslušnému orgánu na Slovensku. Co se týče otázky zdanění, s ohledem na to, že realizace stavby v Prešově bude trvat déle než 12 měsíců, vznikne společnosti Stavby, s. r. o., na Slovensku stálá provozovna

3

13,71 % zaměstnanec z MAX VZ3 (z toho 2,45 % nemocenské pojištění, které je dobrovolné) 14,26 % zaměstnavatel z MAX VZ MAX VZ = 30 x průměrná mzda, tj. cca 3 400 PLN x 30 (starobní a invalidní poj.) 2,55 % zaměstnavatel z celé mzdy (nezaměstnanost a zár. fond zaměstnanců) 0,67-3,33 zaměstnavatel z celé mzdy (pracovní úrazy a nemoci z povolání)

Společnost Stavby, s. r. o., se tedy musí zaregistrovat k dani z příjmů právnických osob a přiznat ke zdanění na Sloven­ sku výnos z realizace stavby v Prešově snížený o souvise­ jící náklady. Společnost Stavby, s. r. o., se rovněž bude muset zaregistrovat na Slovensku jako zahraniční plátce daně z příjmů fyzických osob. Bez ohledu na délku pobytu zaměstnanců vyslaných na Slovensko bude jejich mzda za práci na Slovensku, která se bude přičítat stálé provozovně, podléhat totiž zdanění na Slovensku. V České republice ne­ bude muset společnost Stavby, s r. o., z mezd těchto za­ městnanců odvádět zálohy na daň. Daň z příjmů právnických osob zaplacenou na Slovensku si společnost Stavby, s. r. o., započte na svou daňovou povinnost v České republice, pouze však do výše daně z příjmů právnických osob připadající na základ daně stálé provozovny vypočí­ tané podle českého ZDP. Vyslaní zaměstnanci mají na vý­ běr, zda při podání přiznání v České republice uplatní metodu zápočtu daně či vynětí Co se týče pojištění, vzhle­ dem k tomu, že byli všichni vyslaní zaměstnanci pojištěni před vysláním na Slovensko v České republice po dobu alespoň 1 měsíce před vysláním a budou splněny všechny další výše popsané podmínky, vystaví na žádost ČSSZ po­ tvrzení o příslušnosti k právním předpisům České republiky. Pojištění bude nadále odváděno do českého systému.

Výše uvedený článek si kladl za cíl upozornit na problema­ tiku podnikání českých společností v zahraničí při krátkodo­ bých zakázkách. Ačkoliv přinesl přehled nejdůležitějších povinností s výjimkou povinností souvisejících s DPH, je vždy potřebné si konkrétní podmínky zjistit přímo ve státě reali­ zace zakázky, a to před započetím prací. Správná metoda zamezení dvojího zdanění uplatněná v České republice je pak až poslední „třešničkou na dortu".

MAX VZ = maximální vyměřovací základ.

www.danarionline.cz

@bňaři online

d a n ě a p r á v o v praxi 10 / 2 0 1 1

45