Biologické centrum AVČR, v.v.i. a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice
Blanokřídlí v českých zemích a na Slovensku 7. setkání
sborník z konference
České Budějovice 16.-17. června 2011
DVOŘÁK L. , HRČEK J. & ERHART J. (eds), 2011: Blanokřídlí v českých zemích a na Slovensku 7, sborník z konference, České Budějovice, 16.-17. června 2011
1
Žahadloví blanokřídlí vybraných lokalit Zdounské brázdy PAVEL BEZDĚČKA1, KLÁRA BEZDĚČKOVÁ1, DUŠAN VEPŘEK2 & ANTONÍN PŘIDAL3 Metodické centrum pro myrmekologii, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, CZ-58601, Jihlava Nábřeží Dr. E. Beneše 2, CZ-75000 Přerov 3 Oddělení včelařství, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, CZ-61300 Brno e-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected] 1 2
Zdounská brázda tvoří geomorfologický předěl mezi dvěma pahorkatinami Středomoravských Karpat a to Chřiby a Litenčickou pahoratinou. Jedná se o mírně členitou, po staletí zemědělsky intenzivně využívanou krajinu s několika nevýznamnými toky a hustým osídlením. Geologické podloží tvoří sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky vnějšího flyšového pásma s výchozy vápnitých jílů, slínů a pískovců. Na prudších svazích a v depresích se zde dochovaly ostrůvky teplomilné travobylinné vegetace, většinou razantně zarůstající náletovými dřevinami, případně zbytky starých a opuštěných ovocných sadů s ostrůvky stepní teplomilné vegetace s výskytem terestrických orchidejí. Před čtyřmi roky jsme na šesti místech provedli základní inventarizační průzkum žahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera aculeata): lokalita Přehon (89 druhů), Zákostelí (71), Zahrádky (52), Litenčická cihelna (92), Lebedov (31) a Stráně u Cetechovic (90). Zjistili jsme řadu zvláště chráněných druhů i druhů Červeného seznamu ČR. K nejvýznamnějším patří kriticky ohrožené druhy (CR) Ancistrocerus auctus (Fabricius, 1793); Astata kashmirensis Nurse, 1909; Cerceris hortivaga Kohl, 1880; Miscophus concolor Dahlbom, 1845; Passaloecus monilicornis Dahlbom, 1842; Pemphredon austriacus (Kohl, 1888) a Tetraloniella inulae (Tkalců, 1979), či ohrožené druhy (EN) Paramyrmosa brunnispes (Lepeletier, 1845); Stenodynerus bluethgeni Vecht, 1971; Tiphia minuta Vander Linden, 1827 a Trypoxylon kolazyi Kohl, 1893. Výsledky průzkumu prokázaly, že ve zdejší antropogenně velmi zatížené krajině představují tyto plošky významná refugia teplomilného stepního hmyzu, včetně druhů vázaných na odumřelé dřevo starých ovocných stromů. Výsledky předané pracovníkům příslušných orgánů ochrany přírody přispěly ke zvýšení jejich zájmu o tyto lokality a doplnily botanické podklady pro vyhlášení územní ochrany většiny z nich. Výzkum byl finančně podpořen krajským úřadem Zlínského kraje.
1
Unikolonialita a superkolonialita u neinvazních druhů mravenců KLÁRA BEZDĚČKOVÁ & PAVEL BEZDĚČKA Metodické centrum pro myrmekologii, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, CZ-58601, Jihlava e-mail:
[email protected]
Některé druhy mravenců vytvářejí obrovské skupiny hnízd, jejichž příslušníci vykazují nulovou, nebo jen velmi nízkou úroveň vzájemné agrese, a to i v případě, že pocházejí z oblastí vzdálených i několik set kilometrů. Terminologie užívaná ve spojení s tímto jevem je dosti nejednoznačná. Populace, která se chová jako jedna extrémně velká polygynní a polydomní kolonie, tzv. superkolonie, bývá označována jako unikoloniální. Termín unikolonialita však někdy bývá zaměňován s termínem superkolonialita a užíván pro potenciál tvořit superkolonie nebo dokonce pro několik superkolonií, koexistujících v jedné lokální populaci. Unikolonialita i superkolonialita byly pozorovány jak u invazních, tak u neinvazních druhů mravenců a v různých případech mohou oba fenomény představovat ekologicky i evolučně výrazně odlišné situace. Současný výzkum této problematiky je zaměřen především na invazní druhy mravenců, z neinvazních byly po této stránce detailně studovány zejména některé druhy rodu Formica. Ve svém příspěvku shrnujeme dosavadní poznatky o unikolonialitě a superkolonialitě u neinvazních druhů mravenců a informace o svých vlastních výzkumech této problematiky u českých populací F. rufa Linnaeus, 1758 a F. picea Nylander, 1846. Výsledky našich studií, založených na terénních pozorováních, experimentálních transferech jedinců a dyadických pokusech, silně podporují hypotézu, že i tyto druhy, u nichž nebyly uvedené jevy dosud zkoumány, mohou vytvářet superkoloniální populace. Výzkum byl podpořen granty VaV DE07PO4OMG009 MK ČR a VaV SP/2d4/23/07 MŽP ČR.
2
Nové, zapomenuté a málo užívané metody sběru mravenců PAVEL BEZDĚČKA & KLÁRA BEZDĚČKOVÁ Metodické centrum pro myrmekologii, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, CZ-58601 Jihlava e-mail:
[email protected]
Metody sběru mravenců se neustále rozvíjejí a to v souladu s rozšiřováním metod na sběr jiných skupin bezobratlých živočichů. Tyto, zpravidla kvantitativní metody, jsou neselektivní, nebo jen částečně selektivní, proto jimi lze dokumentovat i přítomnost mravenců. A nejen to, velmi často tak můžeme zaznamenat i druhy běžnými metodami jen obtížně (či vůbec) zjistitelné. Jedná se např. o Winklerovu extrakční metodu, Malaiseho pasti, Mörického misky, letové nárazové pasti a jejich obdoby, stromové padací pasti, stříškové (canopy) pasti, oklep z vyšších stromů a další. Ve svém příspěvku prezentujeme tyto metody a diskutujeme jejich vhodnost pro faunistické průzkumy marmekofauny. Připomínáme také staré zapomenuté metody a diskutujeme některé aspekty klasických metod sběru mravenců. Prezentace je podpořena grantem VaV DE07PO4OMG009 MK ČR.
3
Poznatky o rozšíření druhu Bombus cryptarum (Hymenoptera, Apoidea) na Moravě a jeho laboratorním chovu ALENA BUČÁNKOVÁ1, OLGA KOMZÁKOVÁ2, TEREZA CHOLASTOVÁ1 & VLADIMÍR PTÁČEK1 Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Zahradní 1, CZ-66441, Troubsko, e-mail:
[email protected] Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Zahradní 1,CZ-66441, Troubsko
1 2
Druhy B. cryptarum a B. magnus patří mezi tzv. kryptické druhy, jejichž identifikace je velmi obtížná kvůli vysoké interspecifické variabilitě morfologických znaků. To značně limituje možnost poznávat jejich biologii, bionomii a ekologii. Cílem tohoto výzkumu bylo přispět ke znalosti o rozšíření druhu B. cryptarum v oblasti Moravy a ověřit možnosti jeho laboratorního chovu. V letech 2006–2009 byly proto provedeny sběry na 26 moravských lokalitách. Ze 17 jedinců, kteří byli na základě morfologie přiřazeni ke druhu B. cryptarum popř. B. aff. cryptarum bylo molekulární analýzou mtDNA RFLP potvrzena identifikace u 10 jedinců. Ke druhu B. cryptarum byl na základě molekulární analýzy přiřazen i jedinec určený morfologicky jako B. aff. magnus. Ze čtyř matek, které byly odchyceny na jaře se podařilo v laboratoři metodou používanou pro chov B. terrestris vychovat dvě kompletní hnízda, včetně matek 2. generace, které v laboratoři založily vlastní plod. Druhová identifikace těchto matek byla potvrzena jak molekulární analýzou, tak analýzou značkovacího feromonů samců v jejich potomstvu. Osiřelá dělnice B. terrestris byla schopna vychovat z plodu B. cryptarum mladé matky. Práce byla financována z prostředků MŠMT (2B06007).
4
Pompilidae – Potrava imag JAN ERHART Parazitologický ústav, Biologické centrum AV ČR, Branišovská 31, CZ-37005 České Budějovice, e-mail:
[email protected]
Aktivita imag hrabalek (Pompilidae) závisí na přísunu proteinů v larválním stadiu. V dospělosti pak na příjmu karbohydrátů, získaných sáním z květů a olizováním medovice. U některých druhů je uváděna také malaxace, nebo sání hemolymfy na uloveném, případně uloupeném pavoukovi. Cílem práce bylo zjistit druhové a barevné spektrum živných rostlin Pompilidae. Poznatky o živných rostlinách u jednotlivých druhů hrabalek mohou být přínosem jak pro samotnou bionomii, tak i pro účely individuálního sběru, nebo zvolení vhodné barvy misky (Morickeho past). V současnosti jsou živné rostliny známy v případě asi 70 % našich druhů hrabalek. Literatura GAULD I. & BOLTON B., 1996: The Hymenoptera. Oxford University Press. WISNIOWSKI B. 2009, Spider-hunting wasp (Hymenoptera: Pompilidae) of Poland. Ocjow National Park. WOLF H. 1971: Prodromus der Hymenoptera der Tschechoslowakei, Pars 10: Pompiloidea. Acta Faunistica Entomologica Musei Nationalis Pragae, 14, Supplementum 3: 1–76.
5
Blanokřídlí parazitoidi vybraných druhů pavouků na uzemí České republiky PETR JANŠTA1 & JAN ERHART2 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra zoologie, Viničná 7, CZ-12844, Praha 2 Biologické Centrum AVČR, Parazitologický ústav, Branišovská 31, CZ-37005, Č. Budějovice
1 2
Blanokřídlý parazitický hmyz (Hymenoptera: „Parasitica“) je jedna z druhově nejpočetnějších skupin hmyzu a zároveň nejznámější představitel parazitoidů vůbec. Dospělé samičky těchto drobných vosiček kladou vajíčka do různých vývojových stadií jiných druhů členovců. Larvy vosiček se pak živí tkáněmi hostitele dokud ho úplně nezahubí. Nicméně v rámci některých skupin parazitoidů se vyvinuly i fytofágní taxony, které se živí přímo rostlinným pletivem. Celkově se blanokřídlí parazitoidi svým specifickým způsobem života podílejí významnou mírou na udržování biologické rovnováhy společenstev. Vyskytují se téměř ve všech terestrických a i v některých vodních ekosystémech. Během evoluce se u nich vyvinulo mnoho různých strategií, jak vyhledat a posléze napadnout svého hostitele, včetně nejrůznějších, často velmi složitých behaviorálních mechanizmů. Některé druhy parazitoidů dokáží poměrně úspěšně napadat také vajíčka různých druhů pavouků v jejich kokonech. Celosvětově je známo asi 34 druhů chalcidek (Hymenoptera: Chalcidoidea) ze čtyř čeledí (Eulophidae, Pteromalidae, Eupelmidae a Eurytomidae) a několik druhů z nadčeledi Platygasteroidea, přičemž v Evropě je dosud známo 23 druhů blanokřídlých parazitoidů. V letech 2006–2007 probíhal v ČR intezivní výzkum parazitace kokonů různých pavouků, konkrétně Agriope bruennichi, Cheiracanthium eraticum, Ch. punctiorum a Clubiona sp. Z kokonů bylo dochováno množství jedinců několika druhů parazitoidů, zejména z čeledí Eulophidae a Scelionidae. Je obdivuhodné, jak byla v některých případech parazitace vysoká.
6
Odchyt samotářských vos pomocí metody trap nesting MARTIN LIBRA Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 31, CZ-37005 České Budějovice e-mail:
[email protected]
Tématem mé bakalářské práce jsou důsledky predace parazitovaných hostitelů pro parazitoidy. K tomu potřebuji vybrat vhodný modelový systém ve kterém vosa loví housenky, u kterých budu zjišťovat parazitaci. Pro odchyt samotářských vos (Eumeninae) společně s jejich kořistí byla vybrána metoda trap nestingu. Letošním cílem odchytu je vyzkoušet úspěšnost této metody a vytipovat vhodný druh vosy pro podrobnou studii v následujícím roce. Metoda trap nestingu je založená na použití dřevěných pastí jakožto nabídnutých hnízd. Pasti jsou vyrobené z borovicového dřeva, opracované do rozměrů 25x25x120 mm. Do hranolů jsou vyvrtány díry s odlišnými průměry (8, 10 a 12 mm). Pasti jsou umístěné do výšky ~1,5m po 9–12 ks na větev stromu. Na každé lokalitě jsou pasti rozloženy do několika stanovišť, která jsou pravidelně kontrolována. Obsazené pasti jsou odebrány a uloženy k dolíhnutí. Jako doplněk pro pasti jsou na některých místech přidána stébla rákosu. Při případném neúspěchu této metody budu odchytávat vosíky při příletu k hnízdu, odebírat jim kořist a u ní pak molekulárními metodami zjišťovat parazitaci.
7
Hnízdní biologie a alternativní reprodukční strategie u včel rodu Anthophora MACHÁČKOVÁ LENKA, REZKOVÁ KATEŘINA & STRAKA JAKUB Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra zoologie, Viničná 7, CZ-12844, Praha 2
Dodnes bylo popsáno kolem 16 500 druhů včel (Apiformes), přitom pro většinu druhů včel je charakteristické samotářské chování. Na rozdíl od eusociálních druhů jsou samotářské včely přesto dosud opomíjeny a málo studovány. V letech 2009 a 2010 proběhlo etologické pozorování na samotářském druhu včely Anthophora plumipes, na kterém jsem se podílela společně s dalšími kolegy. Anthophora plumipes (pelonoska hluchavková) je rozšířena po celé Evropě a běžně se vyskytuje též v České Republice. Druh má výrazný pohlavní dimorfismus a samice se vyskytují ve dvou barevných variantách (hnědé a černé), samci jen ve variantě hnědé. Druh je aktivní časně na jaře přibližně od začátku dubna do poloviny června, přičemž samci se objevují o několik týdnů dříve než samice. Výzkum se uskutečnil na lokalitě Strahov na Praze 6, kde tento druh včely hnízdí v početné agregaci. Hnízda si zde vytváří v udusané hlíně, či obsazuje již vzniklé otvory. Lokalita byla navštěvována v roce 2009 od 20.4 do 28.5. nepravidelně, ale vždy v dopoledních až poledních hodinách a v roce 2010 od 14.4. do 9.6. každý den. Samice daného druhu byly individuálně označeny pomocí permanentního lakového popisovače Uni Paint Marker tak, že měly jednu značku na hrudi a dvě značky na zadečku. Barevná kombinace značek byla unikátní pro každého označeného jedince. Stejnou barevnou kombinací byla označena i hnízda dané samice. V jednotlivých sezónách bylo na lokalitě označeno přibližně 130 a 200 jedinců. U včel byla sledována jejich aktivita (přílety a odlety s pylem a bez pylu, zakládání si nových hnízd, usurpace hnízda jiné samici a hledání místa pro stavbu nového hnízda). U každé aktivity byl zaznamenán přesný čas a délka jejího trvání. Aktivita samic se lišila v jednotlivých sezónách. V roce 2009 byly samice aktivní od poloviny dubna do konce května, kdežto v roce 2010 od poloviny dubna do poloviny června. Maximální počet jedinců vyskytujících se na lokalitě v roce 2009 byl koncem dubna, kdežto maximální počet pro rok 2010 byl až v polovině května. Aktivita včel se odvíjela od počasí na dané lokalitě. Nejdelší zaznamenaná délka života včely (respektive doba pozorování jedince na lokalitě) byla 34 dní v roce 2009 a 41 dní v roce 2010. Každý den byla provedena také revize dosavadních hnízd a zjišťování současného majitele hnízda, což umožnilo monitorovat zakládání nových hnízd a usurpace hnízd cizí včelou. Do hnízd není vidět a z tohoto důvodu byla v roce 2010 pro zjištění hnízdního parazitizmu použita nová metoda značení pylu pomocí lanthanoidů. Lanthanoidy byly nanášeny pomocí pipety na pyl, který měla vracející se samice do hnízda na noze. Na konci sezony byla hnízda vykopána, označena a zpracována. Lanthanoidy v jednotlivých vzorcích hnízd byly následně detekovány metodou emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) a hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Zjištěné informace by měly vést k nalezení preadaptací samotářských včel pro eusociální, komunální a obligátně parazitické chování.
8
Výskyt hlístovca Sphaerularia bombi Dufour 1837 v populácii čmeľov mesta Nové Zámky PETER ŠIMA1 & VLADIMÍR SMETANA2 Koppert s.r.o.., Komárňanská cesta 13, SK-94001 Nové Zámky, Slovenská republika Tekovské múzeum, SK-93469 Levice. Slovenská republika e-mail:
[email protected],
[email protected] 1 2
Prírodné populácie čmeľov a pačmeľov (Bombus spp.) sú veľmi často parazitované širokou škálou organizmov s rôznym patologickým efektom. Medzi najnebezpečnejšie parazity čmeľov patrí endoparazit Sphaerularia bombi Dufour 1837 (Nematoda: Tylenchidae). Jedná sa o drobného, len 1 až 2 mm veľkého hlístovca, ktorý parazituje výlučne v samičkách (v kráľovnách) čmeľov a pačmeľov. K invázii parazita do teľa hostiteľa dochádza v letnom a jesennom období po zahájení diapauzy čmeľov. Oplodnené samičky S. bombi prenikajú z pôdy do tiel hibernujúcich samičiek čmeľov. Nasledujúcu jar samičky čmeľov opúšťajú svoje hibernačné komôrky a začínajú s konzumáciou peľu a nektáru, pričom v ich tele dochádza ku zvýšenej aktivite parazita. Samičkám S. bombi sa vyliačuje ovárium v ktorom neskôr dozrievajú vajíčka. Neskôr sú vajíčka v značných množstvách uvoľňované do vnútorného prostredia čmeľa, kde dochádza k liahnutiu juvenilných štádií. Prítomnosť parazita výrazne mení fyziológiu a správanie sa svojho hostiteľa. Samičky čmeľov sú často sterilné, nezakladajú hniezda a správajú sa ako čmele v období pred diapauzou. Vyhľadávajú stanovištia vhodné k hibernácii, kde sa často zdržiavajú a neskôr hynú. Juvenilné štádiá S. bombi sa dostávajú do vonkajšieho prostredia najčastejšie prostredníctvom výkalov. V pôde dospievajú, pária sa a vyhľadávajú svojich hostiteľov potrebných k tvorbe nasledujúcej generácie. V súčasnej dobe neexistuje dostatok informácií o rozšírení S. bombi na Slovensku. Publikácie zaoberajúce sa čmeľmi (MAY 1959, PAVELKA & SMETANA 2000) a patológiou hmyzu (WEISER 1966), uvádzajú len všeobecné informácie o tomto parazitovi. Konkrétne údaje o výskyte S. bombi v populáciách čmeľov Slovenska alebo Českej republiky sú veľmi zriedkavé (ŠIMA & SCHLARMANNOVÁ 2009). V našom príspevku prinášame nové poznatky o výskyte S. bombi v populácii čmeľov (Bombus spp.) mesta Nové Zámky. Prehliadkou materiálu nazbieraného v jarných mesiacoch roku 2010 sme zístili až 46,15 % (n = 52) podiel parazitovaných samičiek. Keďže infikované samičky čmeľov sú zdrojom veľkého množstva lariev S. bombi, dovoľujeme si vniesť do diskusie myšlienku znižovania populácii S. bombi odchytom samičiek čmeľov s prejavmi parazitácie. Literatúra MAY J., 1959: Čmelácia ČSR, jejich bionomie, chov a hospodářský význam. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 170 pp. PAVELKA M. & SMETANA V., 2000: Čmeláci. ZO ČSOP Valašské Meziříčí, 109 pp. ŠIMA P. & SCHLARMANNOVÁ J., 2009: Sphaerularia bombi Dufour 1837 (Nematoda: Tylenchidae) – zaujímavý a nebezpečný endoparazit čmeľov (Hymenoptera: Apidae). In: OMELKA R., KUNA R., BOLEČEK P. & STREJČEK F. (eds): 5. Biologické dni (Nitra, 8.–9.10.2009), Zborník referátov: Progres v biológii (CD), edícia prírodovedec č. 385, Nitra. pp. 192–194. WEISER J., 1966: Nemoci hmyzu. Academia, Praha,. 534 pp.
9
Adresář českých a slovenských zájemců o blanokřídlé Jan Batelka, Nad Vodovodem 16, CZ-10000 Praha 10, e-mail:
[email protected], telefon: 736280962, specializace: Apoidea, Strepsiptera Karel Beneš, Kreuzmannova 14, CZ-31800, Plzeň, e-mail:
[email protected], specializace: Symphyta Jiří Berkovec, Plaská 19, CZ-32327 Plzeň, e-mail:
[email protected], telefon: 377526535, specializace: Ichneumonidae na dřevokazném hmyzu, Siricidae Pavel Bezděčka, Metodické centrum pro myrmekologii, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, CZ-58601, Jihlava, e-mail:
[email protected], telefon: 724285355, specializace: Formicidae, Bombini, Vespidae Klára Bezděčková, Metodické centrum pro myrmekologii, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, CZ-58601, Jihlava, e-mail:
[email protected], telefon: 567573894, specializace: Formicidae Lukáš Blažej, Správa CHKO Labské pískovce, Teplická 424/69, CZ-40502 Děčín, e-mail: lukas.
[email protected], telefon: 412518202, 739089629, specializace: Sphecidae, Crabronidae Petr Bogusch, Katedra biologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, CZ-50300, Hradec Králové, e-mail:
[email protected], telefon: 493331197, 775960131, specializace: Apoidea, Mutillidae, faunistika ostatních Aculeata Alena Bučánková, VUPT spol. s r. o., Troubsko, Zahradní 1, CZ-664 41, Troubsko, e-mail: aja.
[email protected] specializace: Apidae: Bombus spp. Ilona Černá, Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Branišovská 31, CZ-37005 České Budějovice, e-mail: mufi
[email protected], zájmová skupina: Aculeata Tomáš Daněk, Filosofická fakulta, Masarykova Univerzita v Brně, Arna Nováka 1, CZ-60200 Brno, specializace: Apini, Bombini Jan Deván, Adamovské Kochanovce 195, SK-91305 Melčice-Lieskové, specializace: Formicidae Libor Dvořák, Městské muzeum Mariánské Lázně, Goethovo náměstí 11, CZ-35301 Mariánské Lázně, e-mail:
[email protected],
[email protected], telefon: 354603025, specializace: Bombini, Vespidae Jan Erhart, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Parazitologický ústav, Branišovská 1160/31, CZ37005 České Budějovice, e-mail:
[email protected], telefon: 387775438, 605140340, specializace: Aculeata na pavoucích Anna Falkenauerová, Biologická fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 31, CZ-37005 České Budějovice, e-mail:
[email protected], telefon: 605488228, specializace: polinační ekologie drvodělek Miroslav Fiala, U tenisu 1119/15, CZ-75002 Přerov, e-mail:
[email protected], telefon: 605855948, specializace: Ichneumonidae Jiří Halada, Hamr 97, CZ-37804 Chlum u Třeboně, e-mail:
[email protected], telefon: 384797713, 723649363, 235514766 (Praha), specializace: Sphecidae, Cerceris (celosvětově) Marek Halada, M. Chlajna 5, CZ-37005 České Budějovice, telefon: 602180043, e-mail:
[email protected], specializace: Chrysididae, faunistika Milada Holecová, Katedra zoológie Prírodovedeckej fakulty UK, Mlynská dolina B1, SK-84215 Bratislava, e-mail:
[email protected], telefon: 00421260296249, 00421910593950, specializace: Formicidae Jaroslav Holuša, VÚLHM Jíloviště-Strnady, pracoviště Frýdek-Místek, Na Půstkách 39, CZ-73801 Frýdek-Místek, e-mail:
[email protected], telefon: 602351908, specializace: Symphyta, Sphecidae, Chrysididae Kamil Holý, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Drnovská 507, 161 06 Praha 6, e-mail: holy@vurv. cz, telefon: 733131276, specializace: Symphyta, Ichneumonidae a vybrané čeledi z Parasitica Jan Hrček, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita a Entomologický ústav, Biologické centrum AVČR, Branišovská 31, CZ-37005 České Budějovice, e-mail:
[email protected], telefon: 10
604159076, specializace: ekologie parazitoidů Milan Janda, Biologická fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 31, CZ-37005 České Budějovice, e-mail:
[email protected], telefon: 777322291, specializace: ekologie a etologie Formicidae Petr Janšta, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, CZ-12844 Praha 2, e-mail:
[email protected], telefon: 776582280, specializace: Chalcidoidea Kateřina Jůzová, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie, Viničná 7, CZ-12844 Praha 2, e-mail:
[email protected], telefon: 737018079, specializace: Strepsiptera parazitující Hymenoptera Zdeněk Karas, Jáchymovská 345, CZ-37344 Zliv, e-mail:
[email protected], telefon: 608154347, specializace: Aculeata Stanislav Komárek, Katedra fi losofi e a dějin přírodních věd, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, CZ-12844, Praha 2, e-mail:
[email protected], telefon: 607824348, specializace: mimetické jevy Olga Komzáková, VUPT spol. s r. o., Troubsko, Zahradní 1, CZ-664 41, Troubsko, e-mail:
[email protected], specializace: Apidae: Bombus spp. Bára Křížkova, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie,Viničná 7, CZ-12844 Praha 2, e-mail:
[email protected], specializace: Chalcidoidea Pavel Lauterer, Entomologické oddělení, Moravské zemské muzeum, Hviezdoslavova 29a, CZ62700 Brno-Slatina, e-mail:
[email protected], telefon: 545 218 277, 608 631 367, vedlejší specializace: parasitoidi Auchenorrhyncha a Psylloidea (Dryinidae, Strepsiptera), Formicidae Martin Libra, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 31, CZ-37005 České Budějovice, e-mail:
[email protected], telefon: 724163414, specializace: ekologie vos a parazitoidů Peter Liška, Pod driením 8, SK-91101 Trenčín, e-mail:
[email protected], mobil: +421910125928, specializace: Sphecidae, Pompilidae Aurel Lozan, Entomologický ústav AV ČR, Branišovská 31, CZ-37005 České Budějovice, e-mail:
[email protected], specializace: Braconidae Jozef Lukáš, Katedra ekológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Mlynská dolina, SK-84215 Bratislava 4, telefon: 260296479, specializace: Braconidae, Apoidea, Sphecidea, Crabronidae Igor Malenovský, Entomologické oddělení, Moravské zemské muzeum, Hviezdoslavova 29a, CZ62700, Brno-Slatina, e-mail:
[email protected], telefon: 545218277, specializace: Strepsiptera (faunistika, taxonomie), Hymenoptera (správa sbírek). Jan Macek, Národní muzeum, Golčova 1, CZ-14800 Kunratice, e-mail:
[email protected], telefon: 244911374, specializace: Aculeata, Proctotrupoidea, Symphyta Monika Mazalová, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí, Třída Svobody 26, 771 46, Olomouc, e-mail:
[email protected], telefon: zaměstnání: 585 634 575; mobil: 605 927 883; zaměření: Apidae: Bombini - ekologie r. Bombus Pavel Pech, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 31, CZ-37005 České Budějovice, e-mail:
[email protected], nebo
[email protected], specializace: Formicidae Luboš Pruner, Hodonínská 63, CZ-32300 Plzeň, e-mail:
[email protected], telefon: 606737470, 377534563, specializace: informatika v entomologii, Apoidea: Bombinae Antonín Přidal, oddělení včelařství, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, CZ-61300 Brno, e-mail:
[email protected], telefon: 545133248, specializace: Apoidea, včelařství Ladislav Roller, Zoologický ústav Slovenské akademie věd, Dúbravská 9, SK-84506 Bratislava, e-mail:
[email protected], telefon: 421 0259302640, specializace: Symphyta Lukáš Roudný, Záchranná stanice ČSOP JARO Jaroměř, 5. května 45, Jaroměř, 551 01,
[email protected], 732 753 460, specializace: Chrysididae Kateřina Rezková, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, CZ12844 Praha 2, e-mail:
[email protected], telefon: +420 608148420, specializace: Apoi11
dea (etologie a hnízdní chování solitérních včel) Martin Říha, Čelakovského 14, CZ-61500 Brno, e-mail:
[email protected], telefon: 732434076, specializace: Crabronidae: Crabronini et Oxybelini orbis Alena Samková, Komenského náměstí 256, Police nad Metují 54954, email: alsamkova@gmail. com, telefon: 607228572, specializace: Chalcidoidea: Mymaridae Vladimír Smetana, Tekovské muzeum, Sv. Michala 40, SK-93401 Levice, e-mail:
[email protected], telefon: 0366312112, specializace: Apoidea: Bombinae, Vespidae: Polistinae et Vespinae, Sphecoidea Miroslav Srba, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, CZ-12844 Praha 2, e-mail:
[email protected], telefon: 604402160, specializace: Sphecoidea Petr Starý, Entomologický ústav AV ČR, Branišovská 31, CZ-37005 České Budějovice, e-mail:
[email protected], telefon: 387775311, specializace: Braconidae-Aphidiinae (biosystematika, ekologie, biologický boj s mšicemi) Jakub Straka, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie,Viničná 7, CZ12844 Praha 2, e-mail:
[email protected], telefon: +420728445448, specializace: Aculeata, Strepsiptera Jaromír Strejček, Mládežnická 3063, CZ-10600 Praha 2, specializace: Bethylidae, Dryinidae Peter Šima, Koppert s.r.o., Komárňanská cesta 13, SK-940 01 Nové Zámky, e-mail:
[email protected], telefon: 0356445390, specializace: Apidae, Bombini (chov, trofické interakcie, faunistika, parazitológia čmeľov) Bořek Tkalců, Štěchovická 5, CZ-10000 Praha 10, Strašnice, telefon: 274815653, 721625238, specializace: Apoidea: Apidae, Megachilidae Pavel Tyrner, Tylova 2073, CZ – 436 01 Litvínov, e-mail:
[email protected], telefon: 474546633, 777859177, specializace: zejména Chrysididae, Sphecoidea a Tiphiidae, méně ostatní Aculeata Adam Véle, Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, tř. Svobody 26, CZ-77146 Olomouc, e-mail:
[email protected], tel.: 737309406, specializace: Formicoidea Dušan Vepřek, Nábřeží Dr. E. Beneše 2, CZ-75000 Přerov, e-mail:
[email protected], telefon: 581331461, specializace: Aculeata Dalibor Všianský, Výzkumný ústav stavebních hmot, Hněvkovského 65, CZ-61700 Brno. e-mail:
[email protected], telefon: 543529348, 776365633, specializace: Apoidea: Andrena spp., Nomada spp. Petr Werner, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Drnovská 507, CZ-16106 Praha 6, e-mail:
[email protected], telefon: 233022348, 604 205 604, specializace: Formicoidea Michal Wiezik, Technická univerzita Zvolen, T. G. Masaryka 24, SK-960 53 Zvolen, Slovenská republika, e-mail:
[email protected], specializace: Formicoidea Jiří Zeman, Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, CZ-12844 Praha 2, e-mail:
[email protected], telefon: 607903809, specializace: Formicidae (ekologie lesních mravenců) Vladimír Zeman, Tomáškova 421, CZ-50004 Hradec Králové, telefon: 732747096, specializace: Ichneumonidae Zdislava Žáková, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Viničná 7, CZ12844 Praha 2, e-mail:
[email protected], telefon: 602406770, specializace: ekologie a etologie včel
12
Program Blanokřídlí v českých zemích a na Slovensku, 7. setkání 16.–17.6.2011 1. den: Konference, 16.6., čtvrtek 8:30–9:30 registrace dopolední blok přednášek 10:00 Zdeněk Karas Ukázka nového programu pro ukládání dat 10:20 Alena Bučánková, Olga Komzáková, Tereza Cholastová & Vladimír Ptáček Poznatky o rozšíření druhu Bombus cryptarum (Hymenoptera, Apoidea) na Moravě a jeho laboratorním chovu 10:40 Peter Šima & Vladimír Smetana Výskyt hlístovca Sphaerularia bombi Dufour 1837 v populácii čmeľov mesta Nové Zámky 11:00 Petr Janšta & Jan Erhart Blanokřídlí parazitoidi vybraných druhů pavouků na území České republiky 12:30–13:00 oběd odpolední blok přednášek 13:30 Pavel Bezděčka, Klára Bezděčková, Dušan Vepřek & Antonín Přidal Žahadloví blanokřídlí vybraných lokalit Zdounské brázdy 13:50 Martin Libra Odchyt samotářských vos pomocí metody trap nesting 14:10 Jan Erhart Pompilidae – Potrava imag 14:30–15:00 přestávka na občerstvení 15:00 Lenka Macháčková, Kateřina Rezková & Jakub Straka Hnízdní biologie a alternativní reprodukční strategie u včel r. Anthophora 15:20 Klára Bezděčková & Pavel Bezděčka Unikolonialita a superkolonialita u neinvazních druhů mravenců 15:40 Pavel Bezděčka & Klára Bezděčková Nové, zapomenuté a málo užívané metody sběru mravenců 17:30 Večeře a posezení 13
2. den: Terénní exkurze, 17.6., pátek návštěva zajímavých pískoven Třeboňska (Cep I, PP Pískovna u Dračice), příp. další lokality. Doprovod v terénu přislíbil RNDr. Jiří Řehounek z Agentury Calla. Přesun se bude pravděpodobně realizovat vlastními auty.
14
Obsah Pavel Bezděčka, Klára Bezděčková, Dušan Vepřek & Antonín Přidal Žahadloví blanokřídlí vybraných lokalit Zdounské brázdy Klára Bezděčková & Pavel Bezděčka Unikolonialita a superkolonialita u neinvazních druhů mravenců Pavel Bezděčka & Klára Bezděčková Nové, zapomenuté a málo užívané metody sběru mravenců
............ 1
............ 2
............ 3
Alena Bučánková, Olga Komzáková, Tereza Cholastová & Vladimír Ptáček Poznatky o rozšíření druhu Bombus cryptarum (Hymenoptera, Apoidea) na Moravě a jeho laboratorním chovu ............ 4 Jan Erhart Pompilidae – Potrava imag
............ 5
Petr Janšta & Jan Erhart Blanokřídlí parazitoidi vybraných druhů pavouků na uzemí České republiky Martin Libra Odchyt samotářských vos pomocí metody trap nesting Macháčková Lenka, Rezková Kateřina & Straka Jakub Hnízdní biologie a alternativní reprodukční strategie u včel rodu Anthophora
............ 6
............ 7
............ 8
Peter Šima & Vladimír Smetana Výskyt hlístovca Sphaerularia bombi Dufour 1837 v populácii čmeľov mesta Nové Zámky ............ 9 Adresář českých a slovenských zájemců o blanokřídlé Program
.... 10–12 .... 13–14
15