Založení a vedení školy jachtingu Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu

Založení a vedení školy jachtingu Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Oldřich Racek

Tereza Huková Management sportu Brno, 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Zaloţení a vedení školy jachtingu“ vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Oldřicha Racka a pouţila jsem literaturu, kterou uvádím v seznamu pouţité literatury.

V Brně dne: …………………

Podpis:………………

Poděkování Chtěla bych poděkovat zvláště Mgr. Oldřichu Rackovi za odborné vedení a cenné rady, které mi poskytl v průběhu psaní této bakalářské práce. Dále pak Romanu Vašíkovi, trenérovi mládeţe v klubu LS Brno, za poskytnutí veškerých odborných informací, týkajících se vedení sportovního klubu. Současně bych chtěla poděkovat své rodině, která mi vytvořila skvělé zázemí, jak při psaní této práce, tak i po celou dobu studia.

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 5 1. Přehled literatury ................................................................................................. 6 1.1. Historie jachtingu ......................................................................................... 6 1.2. Český jachting .............................................................................................. 9 1.2.1. Český svaz jachtingu ............................................................................. 9 1.2.2 Okruhový jachting................................................................................ 11 1.2.3 Námořní jachting.................................................................................. 12 1.3. Jednotlivé fáze manaţerského řízení podniku............................................ 13 1.3.1. Plánovací etapa ................................................................................... 14 1.3.2. Realizační etapa .................................................................................. 16 1.3.3. Kontrolní etapa .................................................................................... 19 1.4. Projektový management ............................................................................. 20 1.4.1. Plánování projektu .............................................................................. 21 1.4.2. Ganttův diagram .................................................................................. 22 1.5. Podnikatelský plán ..................................................................................... 23 2. Cíl práce a metodika.......................................................................................... 25 2.1. Cíl práce ..................................................................................................... 25 2.1.1. Dílčí cíle .............................................................................................. 25 2.2. Metodika .................................................................................................... 25 3. Výsledky ........................................................................................................... 27 3.1. Vázaná ţivnost ........................................................................................... 27 3.2. Podmínky zaloţení ..................................................................................... 28 3.3. Roční rozpočet ........................................................................................... 34 3.3.1. Příjmy .................................................................................................. 34 3.3.2. Výdaje ................................................................................................. 35 3.4. Výsledky a vyhodnocení průzkumu ........................................................... 37 4. Diskuze.............................................................................................................. 45 5. Závěr ................................................................................................................. 46 Seznam pouţité literatury: .................................................................................... 47 Přílohy ................................................................................................................... 49 Resumé .................................................................................................................. 51

Úvod V dnešní moderní době a uspěchané společnosti, kdy většina populace má špatné ţivotní návyky, by lidé měli trávit svůj volný čas sportovními aktivitami. Ve sportu najdou nové přátele, pocit radosti z pohybu a vítězství. Sport nás můţe ovlivnit tak, ţe mu přizpůsobíme i svůj ţivotní styl. Tato bakalářská práce se zaměřuje na zaloţení školy jachtingu. Je to projekt, který by měl napomoci právě těm lidem, kteří se sportu chtějí věnovat, mají rádi přírodu, vodu a spolupráci v kolektivu. Teoretická část je zaměřena na seznámení se s tímto sportem. Dále je zde náhled do jeho minulosti a popis současné situace. Praktická část je pak věnována samotnému zaloţení této instituce. Od procesu ohlášení ţivnosti na ţivnostenském úřadě, přes sestavení ročního rozpočtu aţ po vyhodnocení provedeného průzkumu. Jachting byl dříve povaţován za sport bohatých lidí, ale dnes je situace jiná. Uţ neexistují jen obrovské námořní jachty, ale i malé okruhové plachetničky, které mohou být i jednoposádkové. Tyto závody uţ zcela naplňují charakter sportu a utvrzením tohoto názoru je i fakt, ţe jachting patří mezi olympijské sporty. Mohou jej provozovat takřka všechny věkové skupiny a krásu jachtingu je moţno nalézt jak v pohybu v přírodě, tak v naučení se kompromisu, komunikace a přiměřené soutěţivosti, ale také v budování fyzické zdatnosti. Ta je totiţ důleţitá nejen ve sportu a tělesné výchově, ale je důleţitou součástí i zdraví a zdravotní výchovy. Je také významná při vybudování dobré kvality ţivota. Jachting jako sport velkou mírou napomáhá i v sociální sféře, a to například při formování osobnosti. Je to vhodná aktivita pro trávení volného času, děti mají moţnost najít si kamarády a seznámit se. Naučit se důvěřovat jeden druhému a společně překonávat nastalé překáţky. Při trénování také zjistí, ţe pro výhru je třeba něco obětovat, učí se vytrvalosti, ctiţádostivosti, strategii a taktice.

5

1. Přehled literatury 1.1. Historie jachtingu Plavba na plachetní lodi je starověký vynález, který je po tisíciletí pouţívaný jako způsob vodní dopravy. Nejstarší vyobrazení plachetní lodě bylo nalezeno na Egyptské váze z roku 3 500 př.n.l. Termín jachta pochází z holandského yacht, coţ znamená lov. Tento typ lodi byl pouţíván pro boj proti pirátům a byl vyvinut v první polovině 17. století. Jednalo se o 15-23 m dlouhou loď ozbrojenou maximálně 10 lehkými děly. Výtlak se pohyboval mezi 100-200 t. Na jedné této lodi se vrátil Karel II. Stuart do Anglie a 15 těchto plavidel zařadil do britského námořnictva, stala se tato loď známá také jako plavidlo pro vysoce postavené osobnosti. Jednu jachtu z roku 1640 vlastnil například Petr Veliký. [8] Jachtou bylo v historii a je i v současnosti označováno celkem široké spektrum malých lodí. Původně se jednalo převáţně o vojenská plavidla. Dnes jsou takto nazývány lodě vyuţívané pro rekreační a sportovní jachting. Tento sport je provozován na plachetních lodích hnaných silou větru. Zpravidla se jedná o plutí na vodě, ale vzhledem k nedostatku lepšího názvosloví se tímto termínem označuje i jízda na zamrzlé vodě, takzvaný lední jachting. V poslední době se přeneseného názvu vyuţívá i pro jiné povrchy jako je například písek nebo dokonce pevná zem. Předpokládá se, ţe soutěţení plachetních lodi začalo v Nizozemí, někdy v 17. století, odkud brzy postoupilo do Anglie, kde se začaly objevovat první na zakázku zhotovené závodní „jachty“. V roce 1851, vyzval americký jachetní klub v New Yorku své členy k prvnímu souboji a to vedlo k zaloţení slavné tradice Amerického poháru, nejstarší dodnes existující sportovní soutěţe na světě. První regatu vyhrál domácí klub, který slavnou trofej ubránil aţ do roku 1983, kdy ji získala posádka lodi Australia II. Postupem času se závody jachet, a to nejenom na moři, vyvíjely spolu se zdokonalováním výcviku posádek. [9]

6

Plachetnice je loď, která je vybavena plachtami připevněnými na stěţních a ráhnech a je poháněna silou větru. Jedná se o jeden z prvních dopravních prostředků, které vyuţívaly k pohybu jinou sílu neţ zvířecích či lidských svalů. Vyuţívání těchto lodí je doloţeno jiţ od starověku. Kolébkou plachetnic je Indonésie, kde se na pirogách a katamaranech plavili lidé jiţ před 4000 lety. Později se pouţívaly plachetnice i ve starém Egyptě a pravděpodobně i v Mezopotámii. Systém plachetnic byl postupně zdokonalován a byly vyuţívány v dopravě i vojenství. I většina velkých zeměpisných objevů byla uskutečněna za pomoci plachetnic. Ještě na konci 19. století byly plachetnice ve vhodných oblastech s pravidelným vzdušným prouděním schopny konkurovat parníkům svou rychlostí. Během konce 19. a ve 20. století byly ale prakticky ze všech oborů vodní dopravy vytlačeny parníky a motorovými loděmi. Principem plachetnice je vyuţívání kinetické energie větru. U prvních plachetnic se jen vyuţívalo síly, vzniklé aerodynamickým odporem vzduchu, působícího na plachtu postavenou kolmo na směr větru. Tento způsob umoţňoval plavbu jen ve směru větru. Později byly plachty zdokonalovány a byla objevena moţnost postavit plachty ve vhodném úhlu k větru a tak plout i kolmo na směr větru či dokonce šikmo proti němu. Postup, kdy se plachetnice pohybuje klikatým kursem proti směru větru, se nazývá křiţování proti větru. [10] Kromě plachetnic, které jsou poháněny výhradně silou větru, existovaly i lodě s kombinovaným pohonem, kde byly plachty pouze doplňkem, nebo byly rovnocenné s jiným druhem pohonu. Do této skupiny patří mnoho středověkých typů veslic, jako je například galéra, nebo novověké plachetní parníky. Dále se v novodobé historii objevily i pokusy vyuţít sílu větru pro pohon lodí netradičními způsoby. Příkladem jsou Flettnerův rotor, nebo plachty z pevných materiálů. Díky rozdělení lodí do jednotlivých kategorií a určení tvaru a velikosti malých závodních člunů s jedním stěţněm, došlo ke vzniku vodního plachetního

7

sportu, který je u nás nazýván okruhový jachting. Tento sport je provozován jedno aţ tříčlennými posádkami a mnohde se provádí i na řekách či jezerech. Jachtařské závody malých plachetnic nejrůznějších kategorií jsou dnes sportem dostupným pro nejširší veřejnost, mládeţ a dokonce i děti. Na plachetnících se závodí ve všech zemích světa, ve kterých se nacházejí vodní plochy, které jsou pro jachting vhodné a mají dobré větrné podmínky. Většinou mezi sebou závodí lodě jednoho typu. Některé malé loďky mají pouze jedinou trojúhelníkovou plachtu, ale většina má plachty dvě a obvykle nese i třetí-spinaker. Okruhový jachting je sportem letních olympijských her od roku 1896. Kategorie malých plachetnic obsahuje jak nejpomalejší typy pro výcvik začínajících posádek, tak i rychlé lodě jakou je např. australský 18 stop dlouhý člun dosahující rychlosti aţ 40 km za hodinu i v relativně slabém větru. Vyvíjejí se i velké námořní kajutové plachetnice, které závodí především na moři a na těch největších se uplatňují nejnovější poznatky v konstrukci lodí. Vítězství ve velkých transatlantických závodech je prestiţní událostí prezentace jednotlivých států a sponzorských firem. Existují nejrůznější druhy závodů (regat) od soutěţí osamělých mořeplavců, etapové závody mnohočetných posádek, aţ po nepřerušované plavby z jednoho přístavu do jiného často leţícího na jiném kontinentu. Plavba na plachetnicích se stala díky vyuţívání nejmodernější navigační a komunikační techniky bezpečnou a dosáhla obrovského rozšíření. Mnoho firem vyrábí sériově moderní trupy a stavba sportovních plachetnic se stala bouřlivě se rozvíjejícím druhem průmyslu. [9] Jachting je nejenom rekreací či sportem, ale i ţivotním stylem. Po celém světě najdete tisíce lodí a posádek, které tráví dlouhé měsíce a roky na moři. Například přeplavba Atlantiku je dnes jiţ relativně běţnou záleţitostí a ročně ji absolvují stovky malých lodí.

8

1.2. Český jachting Rodištěm českého jachtingu je Podolí, známé svou vorařskou minulostí. Proti vorařskému kostelíku ze 14. století stojí unikátní celodřevěná třípatrová loděnice Českého Yacht Klubu, postavená r. 1912 na hrázi podolského přístavu, pod ochranou skály, na které stojí památný Vyšehrad. Loděnice se stala další historickou památkou této části Prahy. [11] O stáří neorganizovaného jachtingu svědčí rytina významného českého rytce Antonína Pucherny z r. 1807, zobrazující plachetnice na Labi v Roudnici a v Děčíně. Pravděpodobně nejstarším v Praze byl veřejný jachetní závod mezi Střeleckým a Barvířským ostrovem 25. září 1870, ve kterém zvítězila Libuše Jindřicha Odkolka. Historicky nejdůleţitější osobností jachtingu v zemích koruny české byl Josef Rőssler Ořovský, který byl zakladatelem jednoho z nejstarších jachetních klubů ve střední Evropě Českého Yacht Klubu. Český Yacht Klub byl zaloţen v roce 1893. Josef Rőssler Ořovský byl také členem Veslařského klubu Blesk a byl zároveň i prvním kdo získal tomuto klubu mistrovský titul. Český jachting mu také vděčí za to, ţe se česká delegace účastnila olympijských her jako uznaný národ a to ještě před vyhlášením státní samostatnosti v roce 1918. Díky němu se v roce 1912 účastnilo osm členů Českého Yacht Klubu Olympijských her ve Stockholmu. Společně se středoškolským profesorem Dr. J. Guth-Jarkovským výpravu osobně vedl.

1.2.1. Český svaz jachtingu V roce 1893, tedy ještě v době Rakousko-Uherské monarchie, vznikly v zemích koruny české dva kluby organizovaných jachtařů – Český Yacht Klub a klub německých jachtařů v Litoměřicích. Následovaly další v Čechách, na Moravě a Slezsku, od r. 1952 na Slovensku. Po ukončení 1. světové války byla z popudu Rösslera-Ořovského zaloţena Československá Yachetní Associace (1929). Jejím prvním předsedou byl sám zakladatel, a po jeho smrti (1933) Ing.

9

Pavlousek. Po 2. světové válce v obnoveném Československu zůstal jediný jachetní klub – ČYK. Rychle však vznikaly nové kluby, a činnost obnovila i asociace. Při sjednocení tělovýchovy r. 1948 změnila se asociace na Jachetní ústředí ČOS a všechny kluby dostaly název SOKOL. Likvidací Sokola a uplatňováním organizace podle sovětského vzoru měnily se názvy klubů i asociace několikrát, neţ se v r. 1989 ustálil na názvu Český Svaz Jachtingu. Po všechna období vývoje tohoto centrálního orgánu byl český jachting členem mezinárodní organizace (IYRU – International Yacht Racing Union, dnes ISAF – International Sailing Federation), a v jeho výborech měl a má své zástupce. Český svaz jachtingu zastřešuje organizačně veškeré formy jachtařských aktivit a prosazuje společné zájmy svých členů. Ve 110. roce trvání českého organizovaného jachtinku sdruţuje 118 jachetních oddílů a klubů. Jeho součástí jsou téţ asociace jednotlivých lodních tříd (Cadet, Café 24, Evropa, Finn, Fireball, Flying Dutchman, Fortyniner, Laser, lední jachty, Optimist, Pirát, Soling, Star, Tornado, Vaurien, „420“, „470“), Česká windsurfingová asociace ČWA, Česká asociace námořního jachtingu ČANY a nově Asociace Match a Team Racing (AMTR). [11] Po druhé světové válce vznikly díky iniciativě Českého Yacht Klubu další jachetní kluby a také Oblastní svaz jachtingu Praha. Politický vývoj, v naší zemi po druhé světové válce, přinesl i změny v klubech. Poté, co došlo ke sjednocení čs. Tělovýchovy, byl Český Yacht Klub začleněn do tělovýchovné jednoty Slavoj Vyšehrad. Úřady tehdy nebyly příliš příznivé, protoţe v jachtingu spatřovali burţoazní sport, i přesto se členové snaţili amatérskými silami udrţet toto sportovní odvětví tím, ţe udrţovali náročnou loděnici a lodě. A dokonce prováděli i amatérskou stavbu nových lodí, zejména pro mládeţ. Nemysleli přitom jenom na sebe, ale podporovali i vznik dalších klubů a český jachting jako takový. Český Yacht Klub zůstal ryze českým klubem i v době okupace Německem. V řadách členů Českého Yacht Klubu se vyskytují i občané jiných zemí, kteří pobývají nebo pracují na území naší země. To proto, ţe internacionalismus, který je všem jachtařům a námořníkům po celém světě

10

vlastní, není cizí ani českým jachtařům. Dokonce existovaly i mezinárodní odbory v zahraničí a to před první světovou válkou v Terstu a před druhou světovou válkou ve Splitu. Bohuţel byly oba odbory zničeny světovými válkami. I přes to pokračuje mezinárodní spolupráce dodnes a Český Yacht Klub spolupracuje s jachetními kluby v Německu (s berlínským jachetním klubem FRATERNITAS, zaloţeným r. 1891), v Chorvatsku PLAV, nejstarším chorvatským jachetním klubem, který se věnuje výhradně mládeţi) a

také v Rakousku (ÖSYC –

Österreichischer Hochsee Yacht Club). Český Yacht Klub je jediným, z cca dvaceti praţských jachetních klubů, který se za pomoci dobrovolných trenérů programově věnuje mládeţi. V jachetní sezóně probíhají tréninky na Vltavě a v Podolí. Dorost a ţactvo se téţ účastní závodů na českých a moravských jezerech a nádrţích, které probíhají téměř kaţdý týden. Dále se v létě účastní výcvikového tábora mládeţe na moři nebo na jezeře. V zimní sezóně mládeţ navštěvuje kryté bazény a v rámci zachování kondice trénuje v tělocvičnách. Prioritou těchto společenských akcí je podpora sportovní činnosti mládeţe a setkávání mladých lidí.

1.2.2 Okruhový jachting I kdyţ většina členů ČYK provozuje jachting jako rekreační sport, závodů se účastní zejména mládeţ, a ČYK sám jachetní závody organizuje. V období po 1. světové válce k nejvýznamnějším závodníkům nesporně patřil Eduard Bürgermeister, který se účastnil olympijské regaty v Paříţi v r. 1924. Výčet jmen jachtařů, kteří úspěšně obhajovali české barvy v zahraničí od vzniku organizovaného jachtingu, je obsáhlý. Na počátku této historie naleznete jména jiţ zmíněných zakladatelů ČYK, a později mnoho dalších, z nichţ nutno jmenovat alespoň M. Brebtu, Vítězslava Pavlouska (zvaný Ata) a Ctibora Burdu, kterému navzdory vybojované kvalifikace byla zrušena nominace na Olympiádu v Londýně r. 1948 z politických důvodů. Po druhé světové válce vyšla nová hvězda jachtingu – Miroslav Vejvoda, účastník dvou Olympijských her (1964 Tokio, 1972 Kiel), později trenér československého reprezentačního muţstva. [10]

11

1.2.3 Námořní jachting Termín námořní jachting je naší vnitrozemskou zvláštností, kterou přímořské státy neznají. Vznikl z potřeby nějakým způsobem odlišně pojmenovat něco co je v našich podmínkách nerealizovatelné. Pod pojmem námořní jachting rozumíme v uţším slova smyslu hlavně sportovní a rekreační dálkové plavby, nebo rodinné plavby v přímořských vodách Baltu, nebo Jadranu, dálkové plavby po všech Evropu obklopujících mořích a oceánské plavby. Jestliţe někoho zaráţí, ţe vnitrozemský občan touţí po opanování vod a moří, měl by si připomenout, ţe do bezprostředního styku s moři přišlo mnoho vnitrozemských Čechů v minulých stoletích nejen proto, ţe byli dobrodruţnější povahy, ale také jako cestovatelé, vědci a objevitelé, nebo z důvodů existenčních, např. při vystěhování do Ameriky nebo na útěku před politickou persekucí. Jinou, dnes jiţ málo známou skutečností je, ţe z Čech a Moravy pocházela asi třetina námořníků rakousko-uherské monarchie. Většinou byli strojníky a palubními důstojníky. Vedle Rősslera-Ořovského, který se seznámil s mořem jiţ jako student, nastoupila trojice jachtařů z Českého Yacht Klubu, která také okusila moře. Byli to Škvor z Horomilů, Arnošt a Eduard Bürgermeister. S nimi začíná výměna zkušeností se zahraničními jachtaři a seznamování se s teorií plavby plachetnice. Zkušenosti Rősslera-Ořovského z Jadranu, Středozemního a Severního moře i Atlantiku, a Arnošta Bürgermeistera, který byl častým hostem berlínských a severoněmeckých klubů, nacházely uplatnění u pokračovatelů. Jiţ v roce 1896 měl ČYK zaregistrovánu jachtu Stella v Opatii. O váţnosti snah o námořní plavby svědčí téţ skutečnost, ţe s lodí Marina I, dovezenou z Jadranu, přijel do Prahy dalmatský plavec profesionál, který o loď pečoval. Tehdy byla tato třináctimetrová jachta největší plachetnicí, která se na Vltavě plavila. V témţe roce byl zaloţen odbor klubu ČYK v Terstu, kde členstvu byly k dispozici tři námořní jachty, z toho jedna měla oprávnění plavby po všech mořích. Odbor zanikl vznikem první světové války. Po válce první plavby na moři se uskutečnily v norských vodách. Druhý zahraniční odbor klubu ČYK vznikl aţ po smrti zakladatele, péčí kapitána klubu Eduarda Bürgermeistera v r. 1934 ve Splitu, při jachetním klubu Labud. V r. 1935 byla dokončena stavba desetimetrové kýlové

12

plachetnice, která dostala jméno Vltava. V roce 1935 vyhrála první mezistátní regatu o pohár, který věnoval praţský primátor Dr. K.Baxa. Tuto jachtu se podařilo přivézt do Prahy před vypuknutím druhé světové války. Druhá loď klubu, která se plavila na Jadranu, se stala obětí bombardování Splitu spolu s celou flotilou jugoslávského klubu Labud. [12]

1.3. Jednotlivé fáze manažerského řízení podniku Kaţdý, účelově orientovaný systém, musí být řízen. Řízení firem je systematické a permanentní řešení neustále vznikajících konfliktů zájmů jednotlivců i zájmových skupin a vytváření rovnováţného stavu přijatelného pro všechny. Jádrem řízení je rozhodovací proces, volba variant a řešení případů. Řízení je vţdy primární, organizování druhotné. [1] Marketingový proces představuje kontinuální proces, který probíhá ve třech po sobě následujících etapách: plánování realizace kontrola V etapě plánování jsou stanoveny základní úkoly, které v rámci realizační etapy budou převedeny do konkrétních výrobků a sluţeb. Kontrolní etapa prověří správnost zvoleného směru postupu, platnost strategických hypotéz, porovná plánované úkoly se skutečně dosaţenými realizačními výsledky a upozorní na nezbytnost provedení nápravných opatření. V rámci marketingového procesu se jednotlivé etapy uskutečňují ve vzájemných návaznostech, sled etap nelze měnit. Proces je nepřetrţitý a etapy jsou chápány relativně samostatně v rámci jednoho celku, který obsahuje jak kontrolní mechanismy, tak zpětné vazby. [2]

13

1.3.1. Plánovací etapa Plánování je nejnáročnější a nejdůleţitější manaţerská činnost. Na základě analýzy současného stavu jsou formulovány vize, cíle a eventuálně i konkrétní úkoly. Ty jsou základem dlouhodobých, krátkodobých, případně operativních plánů. Rozhodování prolíná celým plánovacím procesem, stejně jako kontrola správnosti kaţdého kroku. Plán je také orientací pro kaţdého pracovníka, proto je nutné, aby se pracovníci na jeho tvorbě podíleli a bylo jim zřejmé jejich postavení a jejich podíl na realizaci. Plán musí být stále aktualizován. Plánování je zaměřeno na budoucnost, formuluje cíle a určuje cesty, jimiţ má být těchto cílů dosaţeno. Plánování v podniku je systematický, trvale probíhající proces, který vyuţívá sběr a vyhodnocování informací Základní pojmy plánování Plánování - je manaţerská činnost zaměřená na budoucí vývoj podniku, určuje, co a jak má být dosaţeno. Vede ke stanovení cílů, strategií a rozpočtů Cíle- určité výsledky Strategie - podniky volí k dosaţení cílů a odpovídají na otázku jak cílů dosáhnout a prostřednictvím čeho? Rozdíl strategie a taktiky- časový horizont, důleţitost a rozsah Taktika - střední či niţší úrovneň řídících pracovníků a pro kratší časová období. Plánovací procesy a jejich výsledky lze kategorizovat podle různých hledisek. Nejčastěji pouţívaným kritériem je hierarchická úroveň rozhodování o plánech. V závislosti na důsledcích rozhodnutí, které tvoří základ plánovacího procesu na efektivnosti podnikání jako celku, lze rozlišit plány: Strategický plán

14

určuje rozhodující celkové záměry a cíle firmy v (zpravidla) dlouhodobém časovém horizontu. Cíle a strategie, které tyto plány obsahují, se týkají podniku jako celku a jeho organizačních jednotek. Má ţivotní důleţitost pro podnik. Operativní plán musí obsahovat konkrétní úkoly pro jednotlivé organizační útvary podniku, kratší časová období. Např. měsíční plán prodeje výrobku, plán distribuce výrobku na příští týden. Časové rozpětí plánovacího procesu roční (krátkodobý) střednědobý (3-5 let) dlouhodobý (10-15 let) Z hlediska věcné náplně plánů plán marketingový finanční plán výzkumu a vývoje a jiné dle funkčních činností podniku podnikatelský plán - zvláštní postavení, podnik pouţívá zpravidla jako podklad, který vyţadují bankovní instituce pro získání úvěru, má komplexní charakter, obsahuje řadu věcných plánů se značnou podrobností, která závisí na konkrétním účelu, charakteru a riziku podnikání Strategické plánování souvisí s adaptací firmy na měnící se prostředí základním předpokladem úspěšné existence firmy je tvorba takové strategie, která ji dlouhodobě slučuje s prostředím, v kterém firma operuje

15

1.3.2. Realizační etapa Realizační fáze je uvedení marketingového plánu (který byl sestaven v plánovací etapě) efektivním způsobem do kaţdodenní praxe. Moţné skutečnosti z praxe: Plán není ve skutečnosti realizován Plán se podniku nepodaří realizovat Realizační etapa je soubor aktivit (proces), díky kterému se marketingové plány stávají skutečností. Změna čísel a verbálně stanovených plánů, výrobku či sluţby. Uvedení plánovaných akcí do kaţdodenního ţivota, znamená realizování v plánovacím procesu zvolených strategií. První část realizační etapy je skutečná (faktická) realizace plánů prostřednictvím prováděcích programů Činnosti v této části realizačního procesu, které je třeba uskutečnit: Faktická realizace a její řízení Vzájemná kooperace Koordinace činnosti Motivace Stanovení odpovědnosti Komunikace Dokumenty, které by měly být sestaveny: Časové harmonogramy Ustavení odpovědnosti

16

Druhá etapa spočívá ve vytvoření marketingové organizace vhodné pro realizaci plánu.

Činnosti: Organizační začlenění marketingových útvarů do podnikové organizační struktury Organizační uspořádání marketingového útvaru Dokumenty: Schéma organizačního uspořádání Popisy jednotlivých činností o Nutnost provádění dobré realizace plánu o Zatím není garance dobré realizace MK plánu o Moţno vyuţít principy a zásady, které nám při samotné realizaci pomáhají (viz. níţe) Je nutné zdůraznit předpoklady, základní realizační aktivity, které musíme vzít v úvahu: manaţer bude úplně ctít zásadu, ţe vlastní realizace znamená přeměnu plánu v realitu manaţer bude vědět či respektovat kvalitní řízení procesu přeměny plánu ve skutečnost (znamená to i řízení členů MK týmu) musíme úspěšnost podpořit vzájemnou kooperací a koordinací činnosti musíme uvést v soulad všechny aktivity, které připadají v úvahu je nutná motivace (motivace jednotlivých pracovníků k vykonání ţádaných činností) musíme motivovat i rozdílným způsobem jednotlivé pracovníky musíme rozpoznat vhodný čas pro motivaci

17

je třeba delegovat konkrétní odpovědnost na pracovníka a organizační struktura nám to musí umoţnit dobrá komunikace je nezbytnou podmínkou pro úspěšnou realizace Metodické principy a zásady, které umožňují úspěšnou realizaci: Princip kvalitního a systémového řízení a sladění všech realizačních činností (vyţaduje: správné informace, uvedení v soulad aktivit všech útvarů podniku, spolupráce všech spolupracovníků podniku a jejich vzájemné porozumění, pochopení a cit pro rozdílné názory ve firmě) Rychlé, přímočaré a maximálně jednoduché předávání rozhodnutí shora dolů Stanovení způsobů, metod a postupů k dosaţení vytypovaných cílů (všichni pracovníci, kteří realizaci uskutečňují, musí být bezpodmínečně a do detailů seznámeni se stanovenými cíly a musí být podrobně instruováni, jak je správně a racionálně splnit) Zásada maximální pozornosti věnované nejen zásadním (rozhodujícím) momentům realizačního procesu, ale i dílčím krokům a detailům procesu – příslušný důraz patří všem částem marketingového realizačního procesu Vymezení úkolů pro jednotlivé pracovníky, ale nejen to, ale i stanovení individuální odpovědnosti za jednotlivé úkoly, a dále musíme ctít i vymezení konečných termínů plnění Princip, který v české ekonomice není dosti vyuţíván, ale v USA je zcela běţný, jde o vytipování vůdčích osobností pro závaţné programy v realizační fázi, tzv. šampióni programu, znamená to vzít vysoce odborně fundované lidi, kteří jsou připraveni pro řešení a dosaţení cílů, umí řešit kritické situace a jsou na programu osobně interesovaní a umí popotáhnout situaci (podnik) dopředu. Budou to lidé, kteří jsou schopni aktivně se zapojit do programu. Vybudování soustavy hmotné zainteresovanosti pracovníků, ale i morální stimulace. Stanovit jasné cíle a správným způsobem motivovat v obou směrech. V ČR spíše hmotná zainteresovanost. Vysoká realizační aktivita vedená správným směrem. Systematický a kontinuální posun přijatého rozhodnutí plánu ke skutečnému provedení

18

Otevřená komunikace znamená mluvit nezakrytě o nedostatcích, problémech, potíţích při vlastním řešení realizačního procesu a nebát se postihů. Pracovníci realizačního týmu by měli být ochotni přijmout návrhy řešící konkrétní problémy od odborníků. Po celou fázi realizace být blízko zákazníkovi, zajímat se o něho, hodnotit situaci na trhu a zaujímat k tomu kvalifikovaná stanoviska.

1.3.3. Kontrolní etapa Kontrolní činnost je nedílnou součástí manaţerských činností na všech stupních. Obecně se dá říct, ţe pojetí kontroly a kontrolování jako procesu je vymezeno dvěma krajnostmi, jedna poloha představuje kontrolní proces, kterým se např. zjišťuje odchylka ukazatele plánu od jeho opravdového průběhu, zatímco druhá mez chápe kontrolu jako rozsáhlou činnost řídícího procesu, coţ je např. controlling. Podstatou kontroly je kritické posuzování skutečnosti s ohledem na řídící záměry. Předmětem kontroly mohou být jevy a procesy provedené, probíhající nebo i budoucí. Účelem kontroly není pouhá informovanost řídících článků o sledované skutečnosti, ale především vliv na lepší výsledky a na rozvoj podniku. Bez vztahu k budoucnosti by se kontrola omezovala výlučně na zpětnou vazbu, coţ je typické v technických systémech. Díváme-li se na kontrolu jako na proces, který probíhá v organizaci, musíme kontrolu rozdělit do 2 kategorií. Vnitřní kontrola – jedná se o kontrolu prováděnou uvnitř organizace. Kontrola je iniciována vnitřními strukturami organizace a zpravidla je realizovaná řídícími pracovníky nebo pracovníky, kteří jsou ke kontrole řídícími pracovníky zmocněni. Vnitřní kontrola se dá rozdělit do několika dílčích činností (fází) kontroly. o Určení předmětu kontroly o Získání a výběr informací potřebné ke kontrole

19

o Ověření správnosti získaných informací o Hodnocení kontrolovaných procesů o Závěry a návrhy opatření o Zpětná kontrola Vnější kontrola – přestoţe organizace vystupuje jako jeden samostatný a suverénní celek, musí se v řadě případů podrobit kontrole, kterou provádí subjekt, či subjekty stojící mimo organizaci. Tato kontrola můţe nabývat dvojího původu. o Smluvní poţadavky – Organizace se v tomto případě smluvně zaváţe, ţe umoţní externímu subjektu prověřit určité skutečnosti, které se týkají její činnosti. Předmětem této kontroly můţe být hospodaření organizace bankou v souvislosti s ţádostí o úvěr. o Zákonné poţadavky – Z celé řady zákonů vyplývá oprávnění státních orgánů provádět určité kontrolní činnosti. Můţe se jednat o kontrolu v souvislosti s daňovým přiznáním, placením příspěvků na sociální a zdravotní pojištění a řadu jiných předpisů. Kontrolní funkce jsou: tvorba a aplikace standardů provádění dozoru měření a porovnávání skutečných výkonů s poţadovanými výkony zjištění a úprava odchylek ovlivňování budoucího rozhodnutí

1.4. Projektový management Projektový management je určitý způsob řízení, při dosahování závaţných změn, které představují obtíţný realizační úkol.

20

Vlastní náplň řídících aktivit projektového managementu je rozmanitá. Od různých plánovacích činností, přes kompletační a koordinační činnosti, také činnosti dozorové, operativní řešení problémů či změn, úlohy evidenční atd. Projektové řízení nemá charakter rutinní činnosti, a proto je pochopitelné, ţe na rozdíl od řízení standardních, běţně se opakujících aktivit, se musí počítat s vyšší mírou rizika při přípravě a hlavně při realizaci projektů. [4] Rizika projektů Kaţdý projekt, v důsledku své jedinečnosti, zahrnuje řadu rizik, která se týkají jak konečné podoby projektu, tak i průběhu jeho realizace. Smyslem řízení rizik projektu, je naučit se je určit, analyzovat a dokázat na ně reagovat. Seznam potencionálních rizik by měl zahrnovat charakteristiku moţného rizika, odhad pravděpodobnosti rizikového stavu, popř. i četnosti výskytu daného rizikového stavu, očekávané trvání neţádoucího stavu atd. Předmětem ohodnocení rizik, je posouzení jejich moţných důsledků pro výsledný projekt, především u rizikových stavů, které se vyznačují vysokou pravděpodobností. [4]

1.4.1. Plánování projektu Etapa plánování představuje velice důleţitý moment, pro celkovou ideovou přípravu projektu, neboť na jejím pečlivém a přesném zabezpečení závisí reálnost a plynulost daného projektu. Výstupem tohoto procesu je plán projektu, určující věcnou, časovou, rozpočtovou a organizační dimenzi projektu. Vstupy: zadání projektu smluvní vztah komentář k zadání projektu Plánovací proces:

21

definování činnosti a vazeb vymezení času určení nákladů Výstupy: specifikace věcné náplně specifikace harmonogramu specifikace rozpočtu Důleţitým momentem při stanovení náplně plánu projektu je určení vzájemných vazeb mezi jednotlivými činnostmi. Některé mohou být prováděny paralelně a tudíţ na sobě nezávisle, a jiné musí být uskutečněny v přesně dané posloupnosti. Máme-li k dispozici časové údaje vztahující se k jednotlivým činnostem, můţeme přistoupit k určení celkového harmonogramu projektu. V praxi se k tomuto účelu vyuţívá „Ganttův diagram“. [4]

1.4.2. Ganttův diagram Jedná se o horizontální úsečkový diagram, který graficky zobrazuje vztahy jednotlivých kroků v projektu. V řádcích grafu jsou vyznačeny úsečky, znázorňující časové trvání dané činnosti. Tato činnost je pojmenována v hlavičce nebo přímo nad úsečkou. Ve spodní části diagramu je časová osa, na které jsou příslušné časové intervaly (dny, týdny nebo měsíce). Kaţdá činnost projektu je v diagramu prezentována právě jednou časovou úsečkou, odpovídající době jejího trvání. Umístění úsečky určuje období, ve kterém má být činnost realizována.

22

Z kompletně vyplněného Ganttova diagramu (viz. Graf 1.) si lze udělat představu o celkovém času potřebném pro realizaci celého projektu, jeho struktuře i o vztazích mezi činnostmi. [4]

Graf 1 : Ganttův diagram Zdroj : http://lorenc.info/3MA381/graf-ganttuvdiagram.htm

1.5. Podnikatelský plán Obsahuje klíčové zásadní informace, je jasný, vystiţný a čitelný. Objasňuje jak pouţívat zdroje k dosaţení cílů. Předpokládá segmentaci trhu a vytipování jednoho nebo více segmentů, které chce podnik uspokojovat, musíme znát cílové trhy a jejich velikost, velikost trţního podílu a identifikovat trţní pozice. Plán je nutné prezentovat, musíme s ním seznámit zaměstnance, a ty, kteří ho budou realizovat. Situace v prostředí, kde podnik operuje, se mohou měnit, proto musí být plán pravidelně revidován a aktualizován. Obsah podnikatelského plánu: titulní strana:

23

podnik sídlo období ředitel společnosti, odpovědný pracovník. Přehledný obsah: úvod, závěry, analýzy, cíle, strategie, provaděči programy, rozpočet shrnutí - úvodní část (preambule) situace, za které je plán sestavován charakteristika podniku, který plán předkládá prostředí, ve kterém firma funguje klíčové výrobky a trhy časový horizont, pro který je plán sestaven cíle a strategie stručné závěry situační analýzy (většinou SWOT) – prezentuje nejdůleţitější faktory S a W vzhledem k O a T klíčová fakta, na kterých je plán zaloţen ovlivňují dosaţení cílů předpokládaná úroková míra a míra inflace kurz koruny a jeho vývoj zásadní data o prodejích v minulem roce a prognózy prodeje v budoucnosti akční programy (projekty) odpovědnost za provedené úkoly a stanovený časový horizont rozpočet – příjmy z prodeje, výdaje a náklady na prodej, administrativní náklady, platy a nájemné, propagace, výstavy

24

2. Cíl práce a metodika 2.1. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je shromáţdit, utřídit a analyzovat co nejvíce informací potřebných k zaloţení školy jachtingu a připravit teoretický plán, který povede realizaci tohoto projektu ke zdárnému konci. Samozřejmě také sestavit rozpočet a vyhodnotit ziskovost daného projektu. Tímto způsobem se také pokusit seznámit širší veřejnost s jachtingem, uvést ho lidem do povědomí a tento sport více medializovat a zviditelnit.

2.1.1. Dílčí cíle historický přehled a vývoj jachtingu charakteristika jednotlivých fází manaţerského řízení podniku vymezení projektového managementu charakteristika podnikatelského plánu podmínky pro zaloţení ţivnosti sestavení ročního rozpočtu vyhodnocení výsledků průzkumu

2.2. Metodika Tato bakalářská práce má charakter teoreticko-empiricky zaměřené práce, takţe je rozdělena na část teoretickou a praktickou. K vypracování části teoretické byly pouţity zdroje odborné literatury, které se zabývají klasickým i sportovním managementem, dále pak projektovým managementem a plánováním projektů. Byly také pouţity odborné materiály k manaţerskému řízení podniku.

25

Druhá část je praktická a byla tudíţ zaměřena na samotné zaloţení jachtařské školy. Zde pro mě důleţité materiály tvořily především rozhovory s pracovníkem ţivnostenského úřadu, Mgr. Petrem Mittnerem.

26

3. Výsledky 3.1. Vázaná živnost Ţivností je ve smyslu §2 ţivnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem. Kromě všeobecných podmínek provozování ţivnosti musí podnikatel splňovat pro provozování ţivnosti vázané zvláštní podmínky provozování ţivnosti, tj. odbornou způsobilost. (Vázané ţivnosti jsou uvedeny v příloze č. 2 ţivnostenského zákona). Obsahová náplň vázané živnosti Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti jachtingu Výuka dovedností příslušného sportovního odvětví a s tím spojené organizování sportovní činnosti pro jednotlivce a skupiny, včetně půjčování sportovního nářadí, náčiní a technických sportovních prostředků. Vedení veřejných tělovýchovných a sportovních škol.

Příloha 2: „Poskytování tělovýchovných a sportovních sluţeb v oblasti*) a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo c) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehoţ působnosti patří odvětví, v němţ je ţivnost provozována

27

*) ohlašovatel vymezí předmět podnikání podle § 45 odst. 4 věty první zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č.130/2008 Sb., v souladu s předloţenými doklady o odborné způsobilosti“ [14]

3.2. Podmínky založení Vázanou ţivnost si mohou zaloţit subjekty oprávněné k ohlášení ţivnosti vázané. Tedy fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (tím se rozumí trvalý pobyt na jejím území). Podmínky provozování vázané živnosti Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami jsou: Dosaţení věku 18 let. Způsobilost k právním úkonům. Bezúhonnost. Zvláštní podmínky provozování ţivnosti pak jsou odborná způsobilost pro vázané ţivnosti (ta je upravena zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 2 ţivnostenského zákona nebo stanovena touto přílohou). Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie můţe odbornou způsobilost téţ prokázat dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, jímţ je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Také ji můţe prokázat doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, ţe předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie: po dobu 6 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemţ výkon činnosti nesmí být ukončen více neţ 10 let před ohlášením ţivnosti nebo podáním ţádosti o koncesi, po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li drţitelem dokladu o dosaţené kvalifikaci

28

vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, po dobu 4 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li drţitelem dokladu o dosaţené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba, prokáţe-li,

ţe

vykonával

předmětnou

činnost

nejméně

5

let

v

pracovněprávním vztahu, přičemţ výkon činnosti nesmí být ukončen více neţ 10 let před ohlášením ţivnosti nebo podáním ţádosti o koncesi, po dobu 5 po sobě jdoucích let ve vedoucím postavení, z toho nejméně 3 roky v odborné funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku, je-li drţitelem dokladu o dosaţené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, po dobu 5 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemţ výkon činnosti nesmí být ukončen více neţ 10 let před ohlášením ţivnosti nebo podáním ţádosti o koncesi, po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáţe-li, ţe vykonával předmětnou činnost nejméně 5 let v pracovněprávním vztahu, přičemţ výkon činnosti nesmí být ukončen více neţ 10 let před ohlášením ţivnosti nebo podáním ţádosti o koncesi, po dobu 5 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li drţitelem dokladu o dosaţené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, po dobu 6 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li drţitelem dokladu o dosaţené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem

29

nebo institucí členského státu a potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, po dobu 3 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, přičemţ výkon činnosti nesmí být ukončen více neţ 10 let před ohlášením ţivnosti nebo podáním ţádosti o koncesi, po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li drţitelem dokladu o dosaţené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, po dobu 2 po sobě jdoucích let jako samostatně výdělečně činná osoba nebo ve vedoucím postavení, prokáţe-li, ţe vykonával předmětnou činnost nejméně 3 roky v pracovněprávním vztahu, přičemţ výkon činnosti nesmí být ukončen více neţ 10 let před ohlášením ţivnosti nebo podáním ţádosti o koncesi, nebo po dobu 3 po sobě jdoucích let v pracovněprávním vztahu, je-li drţitelem dokladu o dosaţené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo institucí členského státu a potvrzujícího vzdělání a přípravu, které jej odborně připravují pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu, pokud tak stanoví příloha č. 2 k ţz; při posuzování odborné způsobilosti se pouţije zákon o uznávání odborné kvalifikace. Ohlášení živnosti Ohlášení je moţno podat osobně u jakéhokoliv obecního ţivnostenského úřadu – centrálního registračního místa (CRM) nebo zaslat tomuto úřadu poštou nebo elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem). Dále je moţno ţádost podat osobně prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT). Ohlášení se podává u jakéhokoliv obecního ţivnostenského úřadu – centrální registrační místo (CRM).

30

Potřebné doklady, formuláře a poplatky Ohlášení ţivnosti (vyplněné předem, případně vyplněné na místě). Je-li fyzická osoba občanem jiného členského státu EU, předkládá výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu nebo členského státu posledního pobytu. Pokud stát takový doklad nevydává, předkládá čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehoţ je občanem, nebo státu posledního pobytu (ne starší 3 měsíců). Doklad můţe být nahrazen dokladem o odborné způsobilosti, pokud prokazuje i bezúhonnost. Tytéţ doklady předkládá i odpovědný zástupce je-li státním příslušníkem členského státu Evropské unie. Je-li fyzická osoba občanem jiného neţ výše uvedených států, předkládá výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je občanem. Pokud stát takový doklad nevydává, předkládá čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehoţ je občanem, nebo posledního pobytu (ne starší neţ 3 měsíce). Prohlášení odpovědného zástupce (je-li ustanoven), ţe souhlasí s ustanovením do funkce, podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před ţivnostenským úřadem. Doklad

prokazující

odbornou

způsobilost

podnikatele,

popř.

jeho

odpovědného zástupce. Doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor, do nichţ fyzická osoba umístila místo podnikání, liší-li se od bydliště ohlašovatele. Doklad o zaplacení správního poplatku. K ohlášení ţivnosti je potřeba „Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby“ (JRF), prostřednictvím kterého lze učinit na obecním ţivnostenském úřadu podání i k dalším úřadům, a to finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Formulář lze získat na jakémkoliv obecním ţivnostenském úřadu, příp. je volně dostupný na internetových stránkách.

31

V ohlášení fyzická osoba uvádí zejména tyto údaje: Jméno a příjmení, příp. obchodní firmu, je-li fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Státní občanství. Bydliště. Rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, místo narození a rodné příjmení. Provozuje-li se ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvedou se údaje týkající se jeho osoby (jméno a příjmení, státní občanství, bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, místo narození a rodné příjmení). Předmět podnikání. Místo podnikání. Identifikační číslo (IČ), bylo-li přiděleno. Provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování ţivnosti zahájeno, bezprostředně po vzniku ţivnostenského oprávnění, s výjimkou mobilních provozoven a automatů. Datum zahájení provozování ţivnosti. Datum ukončení provozování ţivnosti, pokud zamýšlí provozovat ţivnost na dobu určitou. Datum vzniku ţivnostenského oprávnění, je-li pozdější neţ den ohlášení. V Jednotném registračním formuláři podnikatel dále můţe uvést údaje nezbytné pro podání vůči dalším výše uvedeným úřadům. Správní a jiné poplatky, které jsou potřeba uhradit 1 000,- Kč za ohlášení ţivnosti při vstupu do ţivnostenského podnikání. 500,- Kč za další ohlášení ţivnosti bez ohledu na to, zda je ohlašována jedna či současně více ţivností.

32

Poplatek se vybírá jen jednou, pokud bylo ohlášeno současně více ţivností nebo pokud je současně ohlášena ţivnost a podána ţádost o koncesi. Poplatek je moţno uhradit v hotovosti v místě sídla obecního ţivnostenského úřadu nebo poštovní poukázkou nebo bankovním převodem. 50,- Kč za přijetí podání kontaktním místem, je-li ţádost podána prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, kromě výše uvedeného správního poplatku. Lhůty pro provedení zápisu do živnostenského rejstříku Jsou-li splněny podmínky stanovené ţivnostenským zákonem pro ohlášení ţivnosti, ţivnostenský úřad ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení ohlášení provede zápis do ţivnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis. Právní předpisy související s živností a postup úřadu Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ţivnostenský zákon je těsně spjat s dalšími zákony a právními předpisy: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;

33

Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů; Četné právní předpisy technického charakteru podle druhu provozované ţivnosti.

3.3. Roční rozpočet Důleţitým krokem před zaloţením jakékoliv organizace, je sestavení předběţného ročního rozpočtu, pro vytvoření představy o ziskovosti daného projektu. Při sestavování rozpočtu bychom měli vycházet z reálných cen a výpočtů a zejména pak ze zkušenosti. Hlavní a vlastně i jediné příjmy organizace, kterou se tato práce zabývá, tvoří částky vybrané od klientů za výuku.

3.3.1. Příjmy Jak jiţ bylo řečeno, příjmy školy jachtingu tvoří pouze vybrané částky od klientů. Z průzkumu, který musel být proveden před samotnou realizací, vyplynulo, ţe konečný počet klientů bude šedesát. Přičemţ polovina bude chodit na výcvik pouze jednou za čtrnáct dní a druhá polovina bude chodit jednou týdně. Z průzkumu také vyplynula očekávaná cena za hodinovou lekci, která činila

34

250kč. Z následujících výpočtů bude patrné, ţe i při této částce bude tento projekt ziskový. Při kalkulaci příjmů se tedy vycházelo z těchto údajů. Dalším údajem bylo, ţe sezóna, po kterou bude škola jachtingu, otevřena trvá šest měsíců. Zahrnuje tedy celkem 26 týdnů. 30 klientů – 250kč – 26 týdnů  195 000,30 klientů – 250kč – 13 týdnů  97 500,Celkové příjmy za jednu sezónu provozování školy jachtingu činí 292 500,-.

3.3.2. Výdaje Výdaje při realizaci toho projektů jsou sestaveny z mnoha poloţek. Je třeba zapůjčit nezbytné vybavení. To zahrnuje zapůjčení šesti lodí a také záchranného vybavení jako jsou vesty, trapézy apod. Největší poloţka rozpočtu je tvořena výplatou mezd brigádníkům, kteří budou klienty vyučovat. Všichni tito pracovníci jsou drţiteli VMP (Vůdce malého plavidla) a jsou tudíţ oprávněni poskytnout odborné znalosti a náleţitou výuku klientům. Kaţdý brigádník bude mít na výuku deset klientů a jejich hodinová mzda bude 70kč/hod. Vyučovací hodiny si domlouvají s klienty přes administrativního pracovníka. Dalšími poloţkami jsou pronájem šatny a sociálního zařízení v areálu sportovního klubu. Dále pronajmutí motorového člunu, včetně uhrazení všech pohonných hmot a oleje.

35

Další personál jachtařské školy je záchranář, který bude placen od hodiny a to částkou 150kč/hod. Tento pracovník musí být drţitelem průkazu „Hladinové záchranné sluţby“ a náplní jeho práce bude dohlíţet na výuku klientů a zabezpečovat jak technickou, tak i zdravotní podporu. Administrativu a veškerou domluvu s klienty bude provádět další pracovník. Ten bude mít přesně stanovené úřední hodiny, ve kterých bude moţnost domlouvat si jednotlivé lekce i jejich náplň. Jeho mzda bude činit 50kč/hod. Zapůjčení 6-ti lodí na 26 týdnů  12 000,Zapůjčení vybavení na vodu  2 000,Mzdy brigádníků  81 900,Pronájem šatny a sociálního zařízení  4 800,Pronajmutí motorového člunu  14 000,Zakoupení PHM do motorového člunu  16 120,Zakoupení oleje do motorového člunu  6 500,Mzda záchranáře  39 000,Mzda administrativního pracovníka  13 000,Celkové náklady pro jachtařskou školu na dobu 26-ti týdnů činí 189 320,-.

36

Po odečtení veškerých nákladů od výnosů, vyjde hospodářský výsledek pro šesti měsíční sezónu 103 180,-. Celkový čistý zisk pro jeden měsíc tedy tvoří částku 17 196,-.

3.4. Výsledky a vyhodnocení průzkumu Pro průzkum byl jako vyšetřovací metoda pouţit dotazník o osmi otázkách, z nichţ sedm bylo zavřených a jedna otevřená (viz. Příloha č. 1). Cílem tohoto dotazníku, bylo zjistit četnost zájmu o výuku jachtingu a také rozšířenost tohoto sportu v povědomí běţné populace. Z výsledků pak byl sestaven návrh ročního rozpočtu, který je uveden výše. Pro tento dotazník byl zvolen počet 200 respondentů, jehoţ vypovídající hodnota uţ má určitou váhu. Cílovou skupinou byli lidé ve věku 20-35 let, na které je právě škola jachtingu zaměřena. 1. Co se Vám vybaví, když se řekne „Jachting“? Tato otázka byla záměrně poloţena na začátku dotazníku a jako otevřená. Měla prokázat znalost tohoto sportu a tím i povědomí o něm. Nejčastějšími odpověďmi byly: Loď, jachta, plachta, moře, námořník, … Z těchto odpovědí jasně vyznělo, ţe širší veřejnost tento sport zná. Další otázky uţ tedy byly zaměřeny odborněji a tím způsobem, aby bylo moţné sestavit skupinu váţných uchazečů o naučení se jachtingu. Z počtu potencionálních uchazečů uţ pak bylo moţné sestavit rozpočet a zjistit zda tento projekt bude ziskový.

37

2. Měli jste někdy možnost sledovat jachtařské závody? U této otázky byl předpoklad, ţe většina odpoví záporně. Tady se měla vyčlenit určitá skupina, která jachtařské závody někdy sledovala a tudíţ by o tento sport a o naučení se základních technik měla mít zájem.

Měli jste někdy moţnost sledovat jachtařské závody?

ANO; 89; 45%

NE; 111; 55%

Graf 2 : Otázka č. 2

ANO NE

Zdroj : Vlastní práce

Jak bylo předpokladem, většina, tedy 56% dotazovaných (viz. Graf 2) odpovědělo na tuto otázku záporně. I kdyţ menšina, tvořená 44% respondentů, byla překvapivým výsledkem. Plyne z toho určitá výhoda při dotazování se dalších otázek, protoţe skupina lidí o jachting se zajímající je, co se týče počtu, dosti široká. 3. Měli byste zájem naučit se ovládat a kormidlovat loď? Zde uţ bylo jasně stanoveno rozdělení na dvě skupiny. První, která by se toho to projektu zúčastnit nechtěla a druhá, se kterou by bylo moţno při plánování teoreticky počítat. Cílem zde bylo oslovit respondenty, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně a zjistit jejich konkrétní stanovisko. Předpokladem tedy bylo, ţe aspoň určitá část respondentů ze 44% bude i nadále odpovídat kladně.

38

Měli byste zájem naučit se ovládat a kormidlovat loď?

NE; 78; 39% ANO; 122; 61%


ANO NE


Výsledky této otázky byly překvapivé (viz. Graf 3). Více neţ polovina respondentů odpověděla kladně, z čehoţ vyplývá velký zájem o tento sport. Mělo by to tedy naznačovat, ţe realizace školy jachtingu by byla úspěšná a zisková. 4. Chtěly byste chodit do školy jachtingu? Opět záměrně a velmi konkrétně stanovená otázka. Cílem uţ bylo definitivně vyčlenit skupinu respondentů, mající o tento projekt zájem. Z těchto výsledků pak nadále bude moţné sestavovat finanční plány. Vzhledem k projevení velkého zájmu u předchozí otázky, byl předpoklad kladných odpovědí u této otázky aspoň polovina z 61%.

Chtěli by jste chodit do školy jachtingu?

ANO; 60; 30% ANO NE

NE; 140; 70%



39

Očekávaný počet respondentů se ukázal jako správný. Celých 30% ze všech 200 dotázaných má zájem navštěvovat tuto organizaci (viz. Graf 4). Kalkulace zisků a nákladů v návrhu ročního rozpočtu tedy počítala s tímto konkrétním číslem. 5. Jaká si myslíte, že je vhodná cena za hodinovou lekci jachtingu? Touto otázkou zde byla vytvořena určitá moţnost pro respondenty, zvolit si za lekce jachtingu přiměřenou částku. Tyto projevené názory se pak samozřejmě vhodným způsobem promítly na stanovení pevně dané ceny za hodinovou výuku. Byly navrhnuty čtyři moţné částky. Očekávalo se, ţe nebude zvolena ani nejniţší ani nejvyšší částka, tudíţ se bude volit mezi dvěmi prostředními. S ohledem na aktuální finanční a hospodářskoiu situaci ve státě se dalo předpokládat, ţe z těchto dvou moţností bude zvolena ta niţsí. 150 kč/hod 250 kč/hod 350 kč/hod 450 kč/hod

Jaká si myslíte ţe je vhodná cena za hodinovou lekci jachtingu?

450Kč; 11; 6% 150Kč; 45; 22% 350Kč; 21; 11% 250Kč; 123; 61%


sto padesát dvěstě padesát třista padesát čtyřista padesát


40

Dle předpokladu měla poslední moţnost, tedy nejdraţší, nejméně procentuálního zastoupení (viz. Graf 5). Dále se ovšem očekávalo, ţe nejvíce respondentů bude zastávat varianty dvě a tři. Třetí moţnost, druhá nejdraţší ovšem měla jen o něco málo víc, neţ moţnost poslední. Hlavní část odpovídajících se soustředila na dvě nejlevnější varianty. Toto chování ne nejspíše opravdu zapříčiněné hospodářskou situací v našem státě. Nicméně o 39% zvítězila druhá varianta. Za nejvhodnější cenu byla zvolena částka 250 kč/hod, coţ v kalkulacích vyplývá ziskově, tudíţ můţeme zvolenou cenu ponechat a tím tak vyhovět většině respondentů. 6. Na kolik hodin týdně byste chtěli chodit? Opět konkretizace za účelem přesného stanovení zisků a nákladů. Respondenti měli na výběr ze čtyř moţností četnosti jejich výuky. Jedna z moţností je i 0 hod/týden, která je zde stanovena pro potřebu té skupiny, jeţ o školu jachtingu nemá zájem. Další moţnosti uţ zahrnují běţný výčet moţností v jakémkoliv sportu nebo volnočasové aktivitě. Jelikoţ pracující lidé, na které byl průzkum zaměřen nemají přebytek volného času, byl zde předpoklad, ţe největší zájem a tím i procentuální zastoupení, bude u druhé a třetí moţnosti. 0 hod/týden 1 hod/2 týdny 1 hod/týden 2 hod/týden

41

Na kolik hodin týdně by jste chtěli chodit?

1/čtrnáct dní; 30; 15%

2/týden; 0; 0%

1/týden; 30; 15%

0/týden 1/týden

0/týden; 140; 70%


1/čtrnáct dní 2/týden


Z tohoto grafu je jasně patrné to, co se předpokládalo (viz. Graf 6). První nabízená moţnost – 0 hod/týden zde byla zastoupena nejvíce. Tuto variantu tedy zvolili ti respondenti, kteří o školu jachtingu nemají zájem. Na další moţnosti uţ odpovídali jen ti, kteří se tohoto projektu budou účastnit a mají zájem o výuku. Výsledky této otázky jsou směrodatné při plánování a organizaci. Také se z nich vycházelo při sestavování rozpočtu. Polovina respondentů by chtěla školu jachtingu navštěvovat pouze jednou za čtrnáct dní a druhá polovina má zájem o častější výuku, a to jednou týdně. 7. Chodili by jste do školy jachtingu spíše pro: nechodili naučení se základních postupů při kormidlování lodi naučení se závodní strategie a stylu jízdy Tato otázka uţ byla zaměřena čistě na styl výuky ve škole jachtingu. Bylo potřeba zjistit preference a z toho potom odvodit a naplánovat obsah vyučovacích lekcí. Opět zde byla uvedena jedna moţnost, kterou zvolili všichni ti, u kterých se tento projekt neshledal s úspěchem. U dalších dvou moţností se předpokládalo, ţe

42

větší zájem bude o všeobecné a základní postupy při jízdě na lodi neţ o závodní strategii. Samozřejmě zde bude i určité procento se zájmem o styl jízdy a strategii, ale v takovém případě uţ by byla výuka na domluvě a sestavení určitého individuálního tréninkového plánu.

Do školy jachtingu by jste chodili spíše pro:

naučení základních postupů při kormidlování lodi; 48; 24%

naučení závodní strategie a stylu jízdy; 12; 6%

nechodili

nechodili; 140; 70%


naučení základních postupů při kormidlování lodi naučení závodní strategie a stylu jízdy


Jak vyplývalo jiţ z předpokladů pro tuto otázku, 70% odpovídajíchích si vybralo první moţnost (viz. Graf 7). Většina zbývajících respondentů, 24%, zvolilo moţnost, ţe by školu jachtingu navštěvovali kvůli základním postupům kormidlování a ovládání lodi. Výuka tedy bude zaměřena převáţně tímto směrem. Zbylým 12% ovšem bude umoţněno sestavit si vlastní tréninkový plán a to na základě jejich preferencí. 8. Chtěli by jste se někdy zúčastnit jachtařských závodů? Poslední otázka uţ byla jen doplňující a cílem bylo zjistit motivaci respondentů a jejich aspirace v rámci jachtingu. Zde tvořil základní předpoklad fakt, ţe ta skupina lidí, která bude do školy jachtingu chodit, bude mít i zájem se jachtařských závodů někdy v budoucnu účastnit. Poukazovalo by to na úspěšnost tohoto projektu a patřičné naplnění základní vize.

43

Chtěli by jste se někdy zúčastnit jachtařských závodů?

NE; 78; 39% ANO; 122; 61%


ANO NE


Předpoklad se v této otázce ukázal jako nesprávný protoţe kladná odpověd se dočkala 61% zastoupení a tudíţ i většinového (viz. Graf 8). Poukázalo to na ten fakt, ţe jachting je pro společnost lákavým a zajímavým sportem a účastnit se ho mají zájem i lidé, kteří se tomuto sportu nevěnují. Z toho se dá usuzovat i úspěšnost jachtařské školy do budoucích let.

44

4. Diskuze Škola jachtingu, podobná svým zaloţením, vizí a základními cíly tomuto projektu, dosud v České Republice není svou četností rozšířena a nemá zde dostatečnou tradici, která by podporovala její snadnou propagaci a hospodářskou úspěšnost. Dá se tedy očekávat, ţe její zaloţení nebude snadné a bude třeba propracovat všechny plánovací a realizační záměry, na základě kterých by měl být tento projekt uskutečněn. Jistou výhodou jachtařské školy by měla být její snadná dostupnost. Zatím se jako nejvhodnější místo pro realizaci jeví Brněnská přehrada, která nabízí potřebné vybavení prostory i zázemí. Je zde také moţnost domluvy a dlouhodobější spolupráce. Sezóna by trvala šest měsíců, coţ je dostatečně dlouhá doba na zavedení a zajištění jisté hospodářské prosperity.

45

5. Závěr Sport je oblast. Která provází snad kaţdého člověka jiţ od pradávna a je podstatnou součástí lidského bytí. Stal se také určitým fenoménem, o jehoţ existenci nás média pravidelně informují. Tato práce je věnována propojení sportu a managementu. Cílem tedy bylo tyto dvě oblasti zorganizovat a naplánovat projekt, na základě kterého by tato idea mohla být zrealizována. Bylo nutné se zaměřit především na pozici organizátora a vycházet z všeobecně platných a uznávaných teoretických postupů. První část se zabývá odbornou literaturou vztahující se k danému tématu. Je zde tedy jak historie jachtingu, tak i část věnovaná manaţerským postupům, a to plánování, realizaci a kontrole. Praktická část je uţ pak zaměřena na samotné zaloţení jachtařské školy. Popis zaloţení ţivnosti, plán ročního rozpočtu a také vyhodnocení dotazníku, zaměřeného na tuto tematiku.

46

Seznam použité literatury: Literární prameny [1] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar . Strategický marketing. Vyd. 1. Praha : Grada, 2008. 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8. [2] BOUČKOVÁ, J., et al. Marketing. Vyd. 1. Praha : C. H. Beck, 2003. 464 s. ISBN 80-7179-577-1. [3] ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management v tělesné výchově a sportu. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1995. 51 s. ISBN 80-7184-066-1. [4] VEBER, J., et al. Management - základy, prosperita, globalizace. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2000. 700 s. ISBN 80-7261-029-5. [5] DURDOVÁ, RNDr. Irena. Sportovní management. Vyd. 1. Ostrava : VŚBTechnická univerzita Ostrava, 2002. 121 s. ISBN 80-248-0130-2. [6] HOBZA, V.; REKTOŘÍK, J. Základy ekonomie sportu. Vyd. 1. Praha : Ekopress, s.r.o., 2006. 191 s. ISBN 80-86929-04-3. [7] ČÁSLAVOVÁ, Eva . Management sportu. Vyd. 1. Praha : East West Publishing Company, 2000. 172 s. ISBN 80-7219-010-5.

Internetové zdroje [8] Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 2004 [cit. 2010-03-12]. Jachta. Dostupné z WWW: . [9] Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 2004 [cit. 2010-04-11]. Jachting. Dostupné z WWW: . [10]

Wikipedie

otevřená

encyklopedie [online].

2004

[cit.

2010-03-11].

Plachetnice. Dostupné z WWW: . [11] Český yacht klub [online]. 2006 [cit. 2010-03-21]. Historie. Dostupné z WWW: [12] Česká asociace námořního jachtingu [online]. 2003 [cit. 2010-03-11]. Námořní jachting. Dostupné z WWW:

47

[13] Business center : Živnostenský zákon [online]. 2004 [cit. 2010-03-13]. Dostupné z WWW: [14] Business center : Živnostenský zákon, Příloha č. 2. [online]. 2004 [cit. 201003-13]. Dostupné z WWW:

48

Přílohy Příloha č. 1. Dotazník – Škola jachtingu 1. Co se Vám vybaví, když se řekne „Jachting“? ……………………………………………………………………………………… 2. Měli jste někdy možnost sledovat jachtařské závody? a) ANO b) NE 3. Měli byste zájem naučit se ovládat a kormidlovat loď? a) ANO b) NE 4. Chtěly byste chodit do školy jachtingu? a) ANO b) NE 5. Jaká si myslíte, že je vhodná cena za hodinovou lekci jachtingu? a) 150 b) 250 c) 350 d) 450 6. Na kolik hodin týdně byste chtěli chodit? a) 0 hod/týden b) 1 hod/2 týdny c) 1 hod/týden d) 2 hod/týden

49

7. Chodili by jste do školy jachtingu spíše pro: a) nechodili b) naučení se základních postupů při kormidlování lodi c) naučení se závodní strategie a stylu jízdy 8. Chtěli by jste se někdy zúčastnit jachtařských závodů? a) ANO b) NE

50

Resumé Tématem bakalářské práce Terezy Hukové, „Zaloţení a vedení školy jachtingu“, je zpracování teoretických poznatků a jejich praktického vyuţití při plánování, vedení a řízení této instituce. Primárním cílem bylo nashromáţdění potřebných informací a vypracování teoretického projektu, který by vedl k úspěšné realizaci vytyčeného cíle. Jako podklady pro praktickou část byly vyuţity poznatky a výsledky z provedeného průzkumu. Vypracování této bakalářské práce napomohlo ke zlepšení a osvojení organizačních a plánovacích schopností, vyuţitelných v oboru managementu sportu.

Summary The topic of Tereza Hukova´s Bechelor´s thesis „Establishment and leading of yachting school“ is theoretical knowledge elaboration and its practical utilization in planing, leading and managing this institution. Primary goal was to assemble needed information and make up theoretical project, leading to succesfull realization of the deternined aim. Knowledge and outcomes from the performed research were used as background papers for the practical part. Working out this thesis helped to improve and develop organizational and planning skills, usable in the sport management area.

51

Založení a vedení školy jachtingu Bakalářská práce

Recommend Documents