Zákonitosti interakce systému voda-hornina-krajina a jejich využití při ochraně podzemních vod v České republice

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VRŠOVICKÁ 65, 100 10 PRAHA 10 Zpráva o řešení projektu Výzkumu a vývoje v roce 2007

Zákonitosti interakce systému „voda-hornina-krajina“ a jejich využití při ochraně podzemních vod v České republice Evidenční označení projektu: SP/2e1/153/07 Příjemce: Česká geologická služba Řešitel: RNDr. Renáta Kadlecová

Autoři : RNDr. Renáta Kadlecová a kol.

Odborný garant za MŽP: RNDr. Martin Hrubeš

Prosinec 2007

1

Řešitelé: 1. Česká geologická služba RNDr. Renáta Kadlecová RNDr. Zuzana Krejčí CSc. RNDr. Jaroslav Aichler CSc. RNDr. Jiří Burda Ing. Lucie Kondrová Ing. Martina Fifernová Mgr. Eva Kryštofová Richard Binko Milena Janušková Hana Kratochvílová 2. Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i. Podbabská 30/2582, Praha 6, 160 62 RNDr. Hana Prchalová Doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc. Mgr. Gabriela Hofmannová Ing. Marie Šnajberková Ing. Anna Hrabánková Ing. Miroslav Olmer 3. Česká geologická služba – Geofond Kostelní 26, Praha 7, 170 06 RNDr. Dana Čápová 4. Český hydrometeorologický ústav Na Šabatce 17, Praha 4 – Komořany, 143 06 RNDr. Eva Novotná Pg. Dagmar Pavlíková Ing. Václav Sosna

Ing.M.Kněžek,CSc. 5. Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. Boční II č.p.1401, Praha 4, 141 31 David Uličný, RNDr., CSc. RNDr. Lenka Špičáková, PhD.

2

Seznam použitých zkratek BRIDGE Background Criteria for the Identification of Groundwater Tresholds ČGS Česká geologická služba ČGS-Geofond Česká geologická služba - Geofond ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČR Česká republika EHS Evropské hospodářské společenství ES evropské společenství EU Evropská unie GFÚ AV ČR Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky ISPA Instrument for Structural Policies for Pre-accession. MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí SR směrnice Rady EU VÚV T.G.M. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka WFD Rámcová směrnice pro vodní politiku EU (z angl. Water Framework Directive)

Rusek, Skalička Posouzení možnosti odběru vody z pískovny jako zdroje technologické vody pro stavbu tepelné elektrárny ve Skal

3

OBSAH 1. ÚVOD……............................................................................................................................5 2. OBSAH PRACÍ ETAPY 2007 ...............................................................................................6 DÚ01…………….. ....................................................................................................................6 Cíle etapy 2007 ...............................................................................................................6 01.1. Webové stránky projektu .......................................................................................7 01.2. a 01.3. Výběr a analýza relevantních datových zdrojů, vhodných pro konstrukci digitální bezešvé hydrogeologické mapy ................................................................9 01.4. Vyhodnocení z hlediska obsahového i z hlediska jejich dostupnosti, získání relevantních podkladů včetně podkladů významných z pohledu vývoje a uchování kvalitních zdrojů podzemních vod.........................................................................11 01.5. Návrh metodiky aktualizace informací o ovlivnění vody z hlediska geochemického, geologického a geoekologického ..............................................18 DÚ02 ......................................................................................................................................35 Cíle etapy 2007 .....................................................................................................................35 02.1. Testování možností využití databáze ČGS - ČGS - Geofondu pro konstrukci hranic v prostředí s rozdílnou průtočností............................................................35 02.2. Zahájení tvorby metodiky agregace dat z GEOČR50 v rámci hydrogeologických struktur na území ČR pro pokryvné útvary na území ČR s rozdělením na propustné a nepropustné pokryvné útvary ...........................................................37 02.3. Zahájení tvorby metodiky tvorby liniových............................................................42 hydrogeologických hranic ......................................................................................42 DÚ 03 .....................................................................................................................................44 Cíle etapy 2007 .....................................................................................................................44 03.1. Výběr ukazatelů, pro které se budou stanovovat prahové hodnoty.....................45 03.2. Návrh metodiky stanovení přirozeného pozadí na základě postupů z mezinárodního projektu BRIDGE .........................................................................52 03.3. Návrh typologie hydrogeologických struktur/kolektorů pro potřeby stanovení přirozeného pozadí ...............................................................................................56 03.4. Sběr dat, potřebných pro etapu 2008 ...................................................................60 3. NÁVAZNOST NA JINÉ PROJEKTY...................................................................................61 4. ZÁVĚR ...............................................................................................................................61 VÝBĚR Z POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................63 Příloha I Approach to assess Natural Background Levels ……………………………………………………….……………………………….64 Příloha II General metodology for deriving the treshold values ..………………………………70

4

1.

Úvod

Etapová zpráva 2007 za projekt SP/2e1/153/07 Zákonitosti interakce systému „vodahornina-krajina“ a její využití při ochraně vod v České republice je v zásadě úvodní etapou celého projektu už s ohledem na její délku. Kromě řady administrativních prací byly provedeny základní analýzy dat dostupných na jednotlivých spoluřešitelských pracovištích – České geologické službě, ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G.M., v.v.i., v České geologické službě – Geofondu, Českém hydrometeorologickém ústavu, Geofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i a i v hydrogeologických firmách např. Aquatest a.s., Geotest a.s., Progeo s.r.o., které se v minulosti podílely na regionálních hydrogeologických průzkumech či se dlouhodobě zabývají tvorbou a verifikací matematických modelů řešících optimalizaci jímání podzemní vody ve vodohospodářsky významných oblastech. Výstupem etapy projektu 2007 jsou funkční webové stránky projektu na adrese www.geology.cz/vav-hydrocr50 a metodika vyhodnocení režimů podzemních vod. K dosažení cílů je projekt rozdělen na dílčí úkoly: DÚ01 – Analýza a aktualizace informací o ovlivnění podzemní vody z hlediska geochemického, geologického a geoekologického včetně studia geologického vývoje vybraných oblastí s významnými zdroji podzemních vod DÚ02 –

Tvorba hydrogeologické informační vrstvy

DÚ03 –

Metodika a uplatnění metodiky aplikovaného využití hydrogeologické informační vrstvy

Práce v DÚ01 jsou směřovány 1. ke snadné a rychlé komunikaci mezi spoluřešitelskými organizacemi 2. ke shromáždění a vytvoření dostatečných podkladů včetně již existujících např. GEOČR50, DIBAVODu, atd. či v rámci matematických modelů, které lze snadno interpolovat do GISového prostředí a které bude možné použít při tvorbě živé hydrogeologické informační vrstvy. DÚ02 se svou náplní již věnovuje vlastní tvorbě hydrogeologické informační vrstvy. Ta zahrnuje hydrogeologické vektorovou vrstvu ČR a atributové tabulky k jednotlivým polygonům, které budou obsahovat základní přírodní charakteristiky. Hydrogeologická vektorová vrstva vznikne zjednodušením vrstvy GEOČR50, jejím průnikem s vrstvami DIBAVODu (rozvodnice, linií toků atd.) a zahrnutím topografie a statistického vyhodnocení hydraulických parametrů v rámci jednotlivých hydrogeologických struktur. Hydrogeologická informační vrstva bude ve významných pánevních strukturách pokud to budou data umožňovat, konstruována prostorově minimálně v pseudo 3D, aby bylo možno lépe vyjádřit charakteristiky superponovaných kolektorů. Práce na úkolech DÚ01 a 02 se vzájemně prolínají a doplňují a jsou koncipovány jako základní či aplikovaný výzkum včetně tvorby obecných metodik, zatímco DÚ 03 svou náplní „Zpracování metod a nástrojů pro tvorbu plánů oblastí povodí v ČR a dosažení environmentálních cílů v jakosti vody“ je zaměřen na splnění požadavku implementace evropské legislativy, respektive Směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršením stavu v ČR a Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES. Výsledky z DÚ03 budou začleněny do hydrogeologické informační vrstvy, vytvořené v DÚ 02 a hydrologického informačního systému.

5

Řešení projektu je tedy zaměřeno jednak na metodické postupy tvorby hydrogeologické informační vrstvy včetně výběru vhodných dat pro její konstrukci a přírodní charakteristiky hydrogeologických prostředí včetně bilančních hodnocení, dále pro stanovení limitů ukazatelů dobrého chemického a kvantitativního stavu podzemních vod a jejich aplikace na všechny hydrogeologické rajony/útvary podzemních vod v ČR a na vytvoření internetové aplikace s údaji týkajícími se podzemních vod pro tvorbu plánů oblastí povodí v ČR. Při posuzování výsledků za etapu 2007 je nutno vzít v úvahu, že projekt byl zahájen v září 2007 a zpráva se předkládá v listopadu 2007, že se tedy jedná o výsledky řešení za relativně krátké časové období a že práce ve skutečnosti musí probíhat až do konce kalendářního roku. Předpokládané výstupy roku 2007 Typ výsledku - skupina

Prototyp, uplatněná metodika, funkční vzorek, autorizovaný software, užitný vzor, výsledky aplikovaného výzkumu promítnuté do právních předpisů a norem, specializovaná mapa s odborným obsahem:

typ výsledku jednotlivě

nová metodika vyvinutá v rámci řešení projektu pro aktualizaci informací o ovlivnění vody z hlediska geochemického, geologického a geoekologického, v rámci projektu inovovaná metodika agregace dat z GEOČR50 v rámci hydrogeologických struktur na území ČR pro pokryvné útvary na území ČR s rozdělením na propustné a nepropustné pokryvné útvary – obecné uplatnění

uplatněná metodika

autorizovaný software internetové aplikace

2.

výčet

www prezentace projektu a jeho průběžných výsledků, mimo jiné zajišťující komunikaci řešitele, spoluřešitelů a zadavatele vytvořeno pro projekt, bude průběžně doplňováno

Obsah prací etapy 2007

DÚ01 Cíle etapy 2007 01.1.

Příprava webové stránky projektu

01.2. Výběr a analýza relevantních datových zdrojů, vhodných pro konstrukci bezešvé hydrogeologické mapy v ČGS

digitální

01.3. Výběr a analýza relevantních datových zdrojů, vhodných pro konstrukci digitální bezešvé hydrogeologické mapy v externích organizacích (ČGS – Geofond – ČGS - Geofond, ČHMÚ či VÚV TGM). 01.4. Vyhodnocení z hlediska obsahového i z hlediska jejich dostupnosti, získání relevantních podkladů včetně podkladů významných z pohledu vývoje a uchování kvalitních zdrojů podzemních vod

6

01.5. Návrh metodiky aktualizace informací o ovlivnění vody z hlediska geochemického, geologického a geoekologického

01.1. Webové stránky projektu Pro potřeby projektu byly založeny webové stránky (obr.1), které slouží především: pro propagaci projektu a jeho cílů veřejnosti (volný přístup) pro řešitele jako hlavní zdroj informací, úložiště projektových dokumentů a diskusní fórum (pouze autorizovaný přístup) Webové stránky jsou na Informačním portálu České geologické (www.geology.cz) a jsou volně přístupné pro veřejnost přes zkrácenou www.geology.cz/vav-hydrocr50 (obr.2).

služby adresu

Stránky projektu jsou budovány na platformě Oracle Aplication Server 10g (dále jen Oracle AS), který současně tvoří základ informačního systému v ČGS. Oracle AS je robustní a propracované prostředí, ve kterém se pomocí specifických nástrojů buduje libovolná struktura webové presentace. Stránky jsou řešeny s pomocí kombinace html šablony a portálové šablony s využitím kaskádových stylů, využívajících při tom všechny výhody řešení aplikačního serveru Oracle AS, tj. snadné rozšiřování struktury stránek s využitím šablon, široké spektrum možnosti publikování textů (rich text editor) i položek (soubory doc, xls, pdf, zip,.), indexování a fultextové vyhledávání publikovaného obsahu apod. Systém obsahuje vlastní autorizační procesy založené na standardu LDAP, pomocí kterých lze přesně nastavovat přístupová práva k obsahu. Pro vysokou bezpečnost přenášených dat přes HTTP protokol nechybí podpora šifrované verze protokolu (HTTPS), která se v našem případě používá při přenosu důvěrných dat jako jsou přihlašovací či odhlašovací procesy. Dále se šifruje veškerý přenos dat při editaci osobních údajů. Pro zajištění maximální dostupnosti je celý IS monitorován (24x7) a pravidelně zálohován. Vytvořené zálohovací sady jsou pravidelně testovány. Úvodní stránka je dále členěna na podstránky: •

Aktuality

•

Projekt

•

Řešitelé

•

Harmonogram

•

Odkazy

•

Kontakty

•

Interní info

•

Mapa stránek

•

Pomocná stránka

•

Vyhledávání

7

Úvodní okno projektových webových stránek projektu (www.geology.cz/vav-hydrocr50).

Obr. 1

Okno veřejně přístupné stránky Projekt, přinášející základní informace a dokumenty projektu VaV.

8

Obr.2

Stránky obsahují rovněž stránku vyhledávání, umožňující fultextové a položkové prohledávání jejich obsahu. Provoz na projektových stránkách je vedle nástrojů aplikačního serveru AS Oracle Portal monitorován též s pomocí nástroje Google Analytics, který díky skriptu umístěnému do šablony stránek monitoruje četnost a charakter přístupů na tyto www stránky. Pro spolupráci a management projektu slouží oblast Interní info, kam mají přístup pouze řešitelé projektu obr. 3 (skupina uživatelů „vav_hydrocr50“ Informačního portálu ČGS po zalogování typu SSO - Single-Sign-On). K dispozici je zde jednoduché diskusní fórum, kde mohou všichni řešitelé zanechávat komentáře, připomínky a náměty, a dále pak neveřejná projektová dokumentace.

Okno Interní info webových stránek projektu, které jsou přístupny pouze autorizovaným řešitelům. Obr.3

01.2. a 01.3. Výběr a analýza relevantních datových zdrojů, vhodných pro konstrukci digitální bezešvé hydrogeologické mapy Tabulka č. 1 podává přehled o relevantních datových zdrojích vhodných pro konstrukci digitální bezešvé hydrogeologické mapy včetně přírodních charakteristik u jednotlivým polygonům.

9

U analyzovaných datových zdrojů byly sledovány základní informace (měřítko, vlastník, název) a řada dalších charakteristik datového zdroje jako např.: datový formát, zpracování, pokrytost území. Metadatotový popis zdrojů je součástí metadatových katalogů jednotlivých vlastnických organizací. Metadatové popisy jsou založeny na normě ISO a jsou veřejně dostupné na stránkách Cenie na adarese http://mis.cenia.cz/metadata/catClient.php Tab. 1 Seznam datových zdrojů využitelných pro konstrukci digitální hydrogeologické mapy

Popis vrstvy

Typ

Pokrytí

Zdroj

Vektory geologické mapy 1:50 000

vektor celá republika


vektor nové geologické ČGS mapování do roku 2007


vektor celá republika (verze 2007) vektor celá republika (stará verze) vektor celá republika (Dr. Majer) celá republika vektor vektor do roku 2000

Vektory geologické mapy 1:500 000 Analýzy povrchových vod

Hydrogeologické rajony Skládky ČGS

Analýzy litogeochemie vektor Rastrové ekvivalenty geologických rastr map 1:25 000 Rastrové ekvivalenty geologických rastr map 1:50 000 Rastrové ekvivalenty geologických rastr map 1:200 000 Rastrové ekvivalenty rastr hydrogeologických map 1:50 000 Rastrové ekvivalenty rastr hydrogeologických map 1:200 000 Vodohospodářské mapy 1:50 000 vektor Topografická vektorová sada vektor ArcČR500 (1:500 000) včetně anotací Topografické rastrové ekvivalenty rastr 1:50 000 (polohopis, popisky, vodstvo, vrstevnice) Topografické rastrové ekvivalenty rastr 1:25 000 (polohopis, popisky, vodstvo, vrstevnice) Digitální model reliéfu s 60 m vektor rozlišením

ČGS ČGS ČGS ČGS, VÚV ČGS

celá republika ČGS cca 200 mapových ČGS listů celá republika ČGS

ArcGIS desktop, mapový server ČGS ArcGIS desktop

ArcGIS desktop, mapový server ČGS ArcGIS desktop, mapový server ČGS ArcGIS desktop, mapový server ČGS ArcGIS desktop, mapový server ČGS ArcGIS desktop, mapový server ČGS ArcGIS desktop ArcGIS desktop ArcGIS desktop

celá republika

ČGS

ArcGIS desktop

celá republika

ČGS

ArcGIS desktop

celá republika

ČGS

ArcGIS desktop

celá republika celá republika

VÚV ArcGIS desktop ArcData Praha ČÚZAK

celá republika (ČÚZAK)

Pokrytí - nové geologické mapování Celorepublikové pokrytí s širokým přeshraničním pokryvem Detailní model reliéfu s krokem 2,5 m vektor celá republika

Hydrogeologická data

ČGS

Přístup

vektor celá republika

10

ČÚZAK ČGS -na ArcGIS desktop základě SRTM dat ČGS -na ArcGIS desktop základě SRTM dat ČGS Geofond

Důležitým závěrem, který vyplynul ze zhodnocení všech přístupných a obecně použitelných datových zdrojů bylo určení společného topografického podkladu, který bude tvořit základní podklad jak pro vstupní data po celé období zpracování (v případě digitálních vstupů), tak bude podkladem datových vrstev ve výsledném informačním systému. Jedná se o rastrový ekvivalent topografických map 1: 50 000 v souřadném systému S-JTSK, Křovákově zobrazení.

01.4. Vyhodnocení z hlediska obsahového i z hlediska jejich dostupnosti, získání relevantních podkladů včetně podkladů významných z pohledu vývoje a uchování kvalitních zdrojů podzemních vod Datové zdroje uvedené v tab. 1 jsou pro ČGS dostupné a lze je využít pro konstrukci bezešvé hydrogeologické vektorové digitální mapy. K základním vektorovým datům patří geologické mapy v měřítku 1:50 000 - GEOČR50, které pokrývají celé území ČR. Původní předlohou těchto map jsou tištěné mapy, ve kterých je zobrazen vedle předkvartérních hornin i pokryv kvartérních sedimentů. Pro konstrukci rajonů byla využívána GEOČR50-Verze 3, pro kterou je charakteristická harmonizace geologického obsahu po jednotlivých geologických jednotkách, nikoliv po mapových listech, jak tomu bylo ve verzi 2. Jedná se tedy o mapu bezešvou opatřenou jednotnou geologickou legendou pro celé území ČR. Společná geologická legenda ČR obsahuje čtyři základní okruhy informací o geologické jednotce: litologický popis, chronostratigrafické členění, litostratigrafické členění, regionální členění. Významnou roli bude rovněž hrát nová verze geologické mapy v měřítku 1:500 000, která se bude uplatňovat zejména jako jeden z podkladových zdrojů při doplňování informací po odkrytí základní geologické mapy 1:50 000. Data digitální rastrová - tento typ dat je soustředěn v digitálním archivu ČGS. Jedná se o rastrové ekvivalenty tištěných map, které jsou rektifikovány do souřadného systému SJTSK a jsou připraveny tak, aby byly přístupné pro všechny zpracovatelské subjekty. Jsou to především hydrogeologické mapy v měřítku 1:50 000 pokrývající celé území ČR. Jejich edice byla zpracována v období 1985 až 1998. Hydrogeologická vrstva charakterizuje zobrazené prostředí z kvantitativního a částečně i kvalitativního hlediska. Koncepce zmiňované vrstvy prosazuje explicitní znázornění hydrogeologických poměrů pouze s implicitním vyjádřením hydrogeologicky významných prvků a základních rysů dynamiky podzemních vod za současného kvantitativního vyjádření některých hydrogeologických vlastností. Hydrogeologická vrstva obsahuje základní typy a charakter hydrogeologického prostředí, které jsou odvozovány z geologické vrstvy. Dále obsahuje indexy označující stratigrafickou příslušnost hydrogeologického prostředí nebo jeho převládající litologický typ. V pánevních zvodněných systémech jsou zjednodušeně vyjádřeny prostorové hydrogeologické prvky (superpozice kolektorů a izolátorů). Tyto mapy však nezohledňují přirozené hydrogeologické celky, protože na nich prezentovaná statisticky zpracovaná hydrogeologická data jsou vztažena k jednotlivým mapovým listům.

11

Dada ČGS-Geofondu (hydrogeologická databáze) včetně jejich dostupnosti Jedna ze základních vstupních databází, která bude použita při tvorbě vrstvy hydraulických parametrů horninového prostředí, bude databáze ČGS-Geofondu (hydrogeologická databáze) s cca 70700 objekty. Vrstva obsahující hydraulické parametry bude sestavena na základě výpočtů hydraulických parametrů podle Jetela (1973) a jejich následného statistického hodnocení právě z převážné části dat v hydrogeologické databáze ČGS-Geofondu (ne všechny objekty v hydrogeologické databází obsahují informace z hydrodynamických zkoušek, ale lze ze zkušeností předpokládat, že cca 70-80% dat bude použitelných). Výše uvedená databáze obsahuje kromě základních informací o hydrogeologických objektech i informace o hydrodynamických zkouškách na objektech, informace o hladině podzemní vody z doby hloubení objektu (GDO, HYD). Bohužel databáze Hydrogeologické databázi neobsahuje informace o výstroji a těsnění vrtů, které zejména v pánevních strukturách se superponovanými kolektory, neumožňuje snadné dělení objektů podle typů testovaných kolektorů. I když databáze obsahuje otevřené úseky, resp. úseky perforované, neznamená to, že skutečně vrt testuje pouze kolektor v místech otevřeného úseku vrtu. Proto bude nutné v další fázi řešení projektu výše uvedený problém řešit a databázi doplnit. V etapě 2007 byla po vzájemné komunikaci mezi ČGS a ČGS – Geofondem provedena analýza a dokumentace systému GDO a souvisejících subsystémů (GEO, HYD, KAR, HMD) z hlediska posouzení potřeby změn datového modelu a způsobu budoucího využití jednotlivých částí informačního systému. Mezi ČGS a ČGS-Geofondem byl diskutován obsah souboru účelových atributů, které budou přičleněny k již existujícímu modelu a způsob integrace. Hlavní důraz byl kladen na posouzení využitelných technologií pro zabezpečení požadované funkčnosti. Základem HW a SW architektury jsou na obou stranách databázové servery ORACLE 10g. Nad těmito servery běží aplikační a webové servery, které jsou na straně ČGS rovněž na platformě ORACLE. Na straně ČGS-Geofondu jsou na platformě NET a PHP (obr. 4).

Možné přístupy k řešení poskytování dat Na základě výše popsané architektury jsou možné dva přístupy: •

Systém centrální databáze – data jsou ukládána do centrální databáze a dávkově aktualizována. Vyhledání a konsolidace dat bude probíhat pouze na jedné straně (ČGS-Geofond) v rámci stávajícího technologického vybavení. Systém předpokládá uživatelské napojení vnitřního uživatele ČGS do datového serveru ORACLE v ČGS – Geofond přes aplikační server ČGS – Geofond. Toto řešení není podporováno zejména ze strany požadavků bezpečnosti systému.

•

Systém distribuovaný – data zůstanou v původních databázích a uživatel do nich bude nahlížet přes webové rozhraní poskytující export uživatelem vybraných dat. Toto řešení umožňuje uživateli ČGS zpracovávat data v lokálním GIS prostředí. Zpět do databáze ČGS Geofond budou pak vrácena pouze rozšířená atributová data k vybraným objektům zájmu.

12

Obr. 4 Stávající architektura prostředí

Data státní pozorovací sítě podzemních vod ČHMÚ Projekt zejména jeho DÚ03 počítá s využitím režimních pozorování podzemních vod, neboť jedním z požadavků Evropské unie je hodnocení kvantitativního a kvalitativního stavu vodních útvarů na území ČR. Pozorování režimu podzemních vod je nezbytné nejen z hlediska dopadů jejich využívání na ekologické systémy ve vztahu podzemní – povrchová vody, ale i z hlediska „přirozeného“ poklesu přírodních zdrojů v důsledku zvyšujících se teplot a změn rozložení srážek. Tak například podzemní voda tvoří v ročním průměru 32 % odtoku Labe na naší státní hranici. V hydrogeologických rajonech s malou akumulační potencí je to přibližně 15 % (např. Cidlina), v regionech s velkou akumulační potencí je to až kolem 60 % průměrného ročního průtoku (např. Metuje v Polické pánvi, Ploučnice). Malá a značná část i středně velkých průtoků je tedy tvořena podzemní složkou odtoku, resp. základním odtokem. Podzemní vody tedy stabilizují odtoky z území.Výrazný pokles přírodních zdrojů podzemní vody by se velmi negativně projevil především na vodnosti toků 4. a 3. řádu v oblasti malých průtoků. Podle výsledků řešení dopadu prognózovaných klimatických změn by se velikost základního odtoku zmenšila o 30-50 %, podle hydrogeologického typu povodí. V těch nejnepříznivějších podmínkách by základní odtok v minimech zanikl úplně.

13

Základním ukazatelem režimu podzemních vod je stav jejich hladiny. Již současný stav metodiky hodnocení hydrologického režimu umožňuje vyčlenit podíl podzemních vod v odtoku z území, který lze v dlouhodobějším měřítku ztotožnit s přírodními zdroji. Proto lze režim hodnotit i kvantitativně. Postup není principielně náročný, vyžaduje však souměřitelné a kvalitní údaje o podzemních i povrchových vodách. Celoplošná pozorovací síť mělkých zvodní vznikla postupně v letech 1957-1969. Postupně se rozšiřovala o převážně přebírané objekty k pozorování hlubších zvodní. Ty však namnoze nebyly konstruovány pro účel dlouhodobého pozorování režimu podzemních vod, některé se stávaly časem méně objektivními. Situace by se měla podstatně zlepšit od roku 2008, kdy budou k dispozici nové pozorovací objekty budované jako pozorovací a moderně vybavené. Nicméně možnost jejich plného zařazení do sítě vyžádá několikaletou řadu pozorování. Proto se první fáze snahy o zkvalitnění výsledků v základní pozorovací síti zaměřila na vyhodnocení režimu mělkých zvodní, kde jsou dostatečně dlouhé řady pozorování. Řešitelé ČHMÚ připravili metodiku hodnocení režimu podzemních vod, která bude testována v dalším roce řešení projektu (viz kap. DÚ01.5.) Další data, kterými ČHMÚ disponuje jsou časové řady vývoje chemického složení podzemních vod pořízená v rámci státní pozorovací sítě mělkých a hlubokých podzemních vod.

Geofyzikální data Prostorové rozmístění kolektorových a izolátorských horninových celků ve výplni pánve je funkcí (1) tektono-sedimentárního vývoje pánve během jejího vyplňování a (2) postsedimentární deformace. Faciální charakter, rozmístění a prostorové tvary těchto těles pak určují jejich primární povahu z hydrogeologického hlediska, která je následně silně modifikována během další deformace a eroze pánevní výplně v postsedimentární etapě. V první fázi řešení půjde o rekonstruovat pánevní výplň z hlediska synsedimentárních procesů metodou geneticko-stratigrafické analýzy, v druhé fázi pak na základě znalosti současné strukturní stavby pánve zasadit sestrojený obraz stratigrafické stavby do současného strukturního kontextu. V návrhu projektu předpokládaná geologická část projektu pokryje celý rozsah české křídové pánve, cca 12 000 km2. V rámci této pánve bude soustředěna pozornost do oblastí s významnými hydrogeologickými areály: např. sz. část pánve (tzv. lužický a jizerský vývoj) a jv. část (tzv. orlicko-žďárský vývoj). K řešení tektonosedimentárního vývoje pánve v zájmových regionech je použita metoda geneticko-stratigrafické analýzy s využitím rozsáhlé sítě stávajících i nově karotovaných vrtů a návazných výchozů. Tato metoda vychází z identifikace chronostratigrafických ploch a jejich korelací formou stratigrafických korelačních řezů (obr. 5). Po doplnění nově získanými daty z vrtů pozorovací sítě ČHMÚ revidované korelační řezy poskytnou podklad pro geologické řezy a strukturní mapy. Na základě těchto řezů budou v další fázi projektu sestrojeny izopachové mapy hydrogeologicky významných jednotek resp. sedimentárních těles, dále mapy stratoizohyps nejvýznačnějšího chronostratigrafického horizontu - báze turonu a báze cenomanu. V další fázi budou zpracovány geologické řezy, jež využijí těchto stratigrafických řezů, které budou podle zjištěného strukturního plánu transformovány do současné topografické pozice. Principy interpretace litofacií a významných hraničních ploch v písčitých sedimentárních systémech a následné sekvenčně stratigrafické analýzy jsou popsány v pilotní studii Uličný & Laurin (2000), s příklady z cenomanu a turonu české křídy. Genetické sekvence jsou sedimentární tělesa oddělená navzájem tzv. plochami maximální transgrese (MTS, maximum transgressive surfaces, viz Helland-Hansen & Martinsen, 1996). V případě dostatečného litofaciálního kontrastu jako např. v jizerském souvrství – v sekvencích TUR 4 a 5 - na obr. 5c lze tyto plochy definovat relativně snadno podle maximálních hodnot křivek přirozené radioaktivity (GR). Jak ale ukazují obr. 5a a 5c, v případě výrazně písčitých facií v sekvencích TUR 2 a 3 s výraznou litologickou amalgamací na severozápadě pánve,

14

Obr. 5 Příklady vymezení transgresních ploch v turonu české křídové pánve, v oblasti s dominancí pískovců (a, Úštěcko) a v oblasti s vyváženým podílem pískovců a jemnozrnných facií (b, Turnovsko). Korelace výchozů se sousedními vrty ukazuje využití karotážních dat pro detailní korelaci. Křivky souhrnné gama-aktivity převzaty z diplomové práce Šplíchala (2002). Obr. 5c je příkladem vyčlenění genetických stratigrafických sekvencí v typickém vrtu z jižního okolí Děčína - J 582380 a jejich srovnání s litostratigrafickým schématem ve smyslu Čecha et al. (1980). Rozlišení genetických sekvencí je několikanásobně detailnější než rozlišení standardního litostratigrafického schématu. Členění sekvencí je definováno na základě regionální prostorové korelace. Zdroj ilustrací (a) a (b): Uličný, Laurin and Čech (předloženo, 2007).

15

definice MTS na jediném profilu de facto není možná a je nutné interpretaci založit na zhodnocení 2D až 3D obrazu změn litofacií. Přesnost stratigrafické korelace je tedy u geneticko-stratigrafické analýzy přímo závislá na prostorové hustotě vrtných dat. V cenomanu existují dosud nepublikovaná korelační schémata v centrální a východní části pánve (Uličný et al., 2004). Od r. 2006 do r. 2008 probíhá řešení grantového projektu GAČR zaměřeného na cenoman v západní části pánve (hl. řešitel L. Špičáková), a pro řešení tohoto projektu VaV není relevantní plné využití detailní genetické stratigrafie cenomanu. Pro turon a spodní coniak je v současné době pro západní část české křídové pánve (zhruba na západ od linie Kolín – Hořice) vypracováno korelační schéma, vyčleňující 8 genetických sekvencí (obr. 2c; Laurin & Uličný, 2004; Uličný, Laurin & Čech, předloženo). Korekce a detailní úpravy tohoto schématu nadále pokračují, spolu s pokračující akvizicí dat zejména z regionů dosud málo pokrytých digitalizovanými karotážními daty. V etapě 2007 se práce soustředily na inventarizaci vrtů (1) vedených v ČHMÚ jako objekty stávající pozorovací sítě a (2) nově vrtaných od roku 2003. V době psaní této zprávy probíhá zpracování nově získaných dat do digitálních formátů, takže nebylo možné získat data z větší části vrtů pozorovací sítě ČHMÚ. Na základě komunikace s řešitelem a zástupci ČHMÚ předpokládáme, že k akvizici hlavní části dat dojde v prvním polovině roku 2008. Výsledky inventarizace stavu vrtných dat Ze strany ČHMÚ byla předána tabulka vrtů vedených jako „hluboké“ ze stávající pozorovací sítě. Do české křídové pánve jich spadá 160, většina z těchto vrtů již je v databázi GFÚ AVČR. Probíhá dohledávání případných zachovaných karotážních dat (primárně přirozená radioaktivita a zdánlivý měrný odpor měřené před vystrojením) u několika objektů situovaných v klíčových oblastech, kde je nedostatek karotovaných vrtů pro detailní korelaci (např. HJ 31 Zimoř, vedený v síti ČHMÚ jakoVP 8203-8205 s lokalizací Vysoká-Chodeč, LO-4 Radvanec a další). Toto dohledávání je časově náročné a proto bude pokračovat i v roce 2008. U 50 objektů jde o revizní karotáž zaměřenou na kontrolu stavu vrtu. U vrtů starších než 30 let došlo často k vícenásobným změnám identifikátorů v databázi –tj. lokalizací a čísel jednotlivých vrtů, což místy komplikuje ověřování duplicit. U vrtů, k nimž byla získána dosud neevidovaná data – litologické popisy a/nebo karotážní křivky, probíhá zpracování informací včetně ruční digitalizace archivních karotážních dat a zpracování grafických kolonek litologie (vrty řady Lo-4, HSP-3, KP). Jiná situace je u vrtů nově hloubených a měřených jako součást sítě ISPA/FS (podle předané tabulky z ČHMÚ jde zatím o 104 vrtů realizovaných v regionu české křídové pánve). Jejich přesná lokalizace dosud většinou nebyla možná, jelikož nově realizované vrty dosud nejsou zaměřeny. V některých případech je lokalita identifikována tak, že lze odhadnout pozici vrtu podle identifikace staršího vrtu, v jehož sousedství je nový realizován (např. HV 1006 Mikuleč) případně u lokality známé pozicí staršího hlubokého vrtu (Habřina, Ptýrov apod.). Lze předpokládat, že u všech vrtů z této skupiny, s výjimkou vrtů aktuálně hloubených, by tedy měla být k dispozici karotážní data ve formátu STG (pro software gdBase). Bohužel ČHMÚ nedisponuje karotážními daty v tomto formátu. Firma Aquatest, realizující karotážní měření, předává podle smlouvy data ve formátu PDF, tedy karotážní křivky naskenované a vhodné jen k prohlížení, nikoli k další analytické práci. Je vhodné poznamenat, že karotážní data jsou ve formátu STG pořizována primárně a teprve pak do PDF převáděna.

Další zdroje dat Další zdroje dat představují karotážní měření v hlubokých vrtech pánví a matematické modely sestavené pro významná jímací území např. v ústecké synklinále, polické pánvi, jihočeských pánvích (obr.6,7), Řepínském důlu, Káraným, Plzeńská pánev atd. Výše uvedená data jsou dostupná v Aquatest a.s., Geotest a.s., Progeo s.r.o., atd. Data z matematických modelů, prostorově vymezujících modelová území včetně litologických

16

hranic lze transformovat do formátu vyhovujícímu prostředí ARCVIEW a získané hranice adaptovat na GEO ČR50.

Obr. 6 Izolinie báze budějovické pánve (dle Milický a kol. 2006)

17

Obr. 7 Báze předpokládaný tvar podloží s. části třeboňské pánve (Milický a kol. 2005)

01.5. Návrh metodiky aktualizace informací o ovlivnění vody z hlediska geochemického, geologického a geoekologického Práce na aktualizaci informací o ovlivnění vody z hlediska geochemického, geologického a geoekologického se v etapě 2007 zaměřili na propojení a způsob aktualizace databáze ČGS-Geofond ČGS a na zpracování metodiky vyhodnocení režimů podzemních vod a normalizaci naměřených údajů v ČHMÚ, neboť tato data jsou jeden ze zásadních podkladů pro průběžné hodnocení bilance podzemních vod na území ČR. 01.5.1. Metodika poskytování dat z databáze ČGS - Geofond 01.5.2. Metodika vyhodnocení režimů podzemních vod a normalizace naměřených údajů

01.5.1. Metodika poskytování dat z databáze ČGS – Geofond V rámci řešení projektu byla zvolena varianta distribuovaný systém, kdy data zůstanou v původních databázích ČGS- Geofond a uživatel do nich bude nahlížet přes webové rozhraní poskytující export uživatelem vybraných dat. Toto řešení umožňuje uživateli ČGS zpracovávat data v lokálním GIS prostředí, neboť pro tvorbu hydrogeologické informační

18

vrstvy je třeba stávající data ČGS-Geofond přetřídit podle vybraných kritérií a vybraná data statisticky zpracovat na základě vlastností vybraných souborů. Zpět do databáze ČGS Geofond budou pak vrácena pouze rozšířená atributová data k vybraným objektům zájmu. Další realizace projektu předpokládá vytvoření webových služeb, pomocí kterých bude: pro tok dat ve směru z ČGS-Geofond k uživateli ČGS • autorizovat uživatele přistupujícího k systému GDO, HYD v CRD ČGSGeofondu • položit dotaz na vybraná data do systému GDO, HYD • připravit data pro distribuci k uživateli ČGS • download exportovaných dat pro tok dat ve směru od uživatele ČGS do databáze ČGS-Geofond • autorizovat uživatele přistupujícího k systému GDO, HYD v CRD ČGS Geofondu • příprava pro distribuci dat od uživatele ČGS směrem do ČGS-Geofond • upload rozšířených atributů zpracovaných dat do databáze ČGS-Geofond

Obr. 8 Současný datový model systému GDO - HYD

0.1.5.2. Metodika vyhodnocení režimů podzemních vod, volba srovnávacího období, výběr statistických veličin a normalizace naměřených údajů Pozorování režimu podzemních vod je tedy nezbytné nejen z hlediska dopadů jejich využívání na ekologické systémy ve vztahu podzemní – povrchová vody, ale i z hlediska „přirozeného“ poklesu přírodních zdrojů v důsledku zvyšujících se teplot a změn rozložení

19

srážek. Domníváme se, že tento druhý důvod hodnověrného hodnocení režimu podzemních vod bude převažujícím. Základním ukazatelem režimu podzemních vod je stav jejich hladiny. Již současný stav metodiky hodnocení hydrologického režimu umožňuje vyčlenit podíl podzemních vod v odtoku z území, který lze v dlouhodobějším měřítku ztotožnit s přírodními zdroji. Proto lze režim hodnotit i kvantitativně. Postup není principielně náročný, vyžaduje však souměřitelné a kvalitní údaje o podzemních i povrchových vodách. Celoplošná pozorovací síť mělkých zvodní vznikla postupně v letech 1957-1969. Postupně se rozšiřovala o převážně přebírané objekty k pozorování hlubších zvodní. Ty však namnoze nebyly konstruovány pro účel dlouhodobého pozorování režimu podzemních vod, některé se stávaly časem méně objektivními. Situace by se měla podstatně zlepšit od roku 2008, kdy budou k dispozici nové pozorovací objekty budované jako pozorovací a moderně vybavené. Nicméně možnost jejich plného zařazení do sítě vyžádá několikaletou řadu pozorování. Proto jsme se v prvé fázi snahy o zkvalitnění výsledků v základní pozorovací síti zaměřili na vyhodnocení režimu mělkých zvodní, kde jsou dostatečně dlouhé řady pozorování. Systém sběru a zpracování operativních dat Pro záruku jednotné úrovně zpracování byl zpracován a v letošním roce sestaven -

program výpočet referenčních charakteristik za období 1971-2000,

-

program pro pravidelné měsíční vyhodnocování aktuálního stavu podzemních vod.

Pro řádné fungování programů a výpočtů statistik bylo třeba provést očištění a doplnění časových řad objektů sítě podzemních vod ČHMÚ. Jednalo se o doplnění chybějících hodnot pomocí lineární regrese a lineární interpolace, opravy hrubých chyb pozorovatelů a očištění řad od hodnot ovlivněných lidskou činností ( např. čerpací zkoušky, apod.). Pro výpočty referenčních statistik budou použity pouze řady s kompletním nebo alespoň doplněným měřením ve stanoveném třicetiletí 1971-2000. Tyto očištěné a opravené řady byly nazvány varianta 3 ( pro časové řady s týdenní četností měření) a varianta 4 ( pro řady s denní četností měření). Takto vzniklé řady jsou uloženy v databázi samostatně. Srovnávací třicetiletí bylo stanoveno na základě obdobného třicetiletí, které funguje u časových řad povrchových vod. Srovnávací třicetiletí 1971-2000 bude platné pouze pro objekty mělké sítě ČHMÚ. Pro hlubinné objekty, jejichž síť vznikala až v 90. letech minulého století, bylo stanoveno srovnávací období 1995-2005. Je to jediné možné období, které bude sloužit k porovnání naměřených hodnot. Delší časové řady na hlubinných objektech existují pouze výjimečně, a proto bylo navrženo toto období. U hlubinné sítě se bude jednat o první ucelené zpracování a vyhodnocení. Poté by mělo dojít k potvrzení.tohoto srovnávacího období, popřípadě navržení nového. Jako základními statistickými ukazateli byly stanoveny měsíční a roční normály, tj. průměr, medián, směrodatná odchylka, šikmost, tabulka kvantilů = čára překročení, tabulka extrémů. Tyto ukazatele jsou počítány výhradně z řady měsíčních mediánů. Vzhledem k jeho zaměření na bilancování režimu je to oprávněný předpoklad tím spíše, že hlavní pozornost je věnována podnormálním stavům. V dlouhodobém režimním hodnocení tak nehrají krátkodobé vzestupy hladiny významnější roli. Pro porovnání objektů podzemních vod mezi sebou v ploše se pří zpracování dat ukázalo nutné stanovit relativních (bezrozměrných) statistiky tak, aby je bylo možno zakreslit do map. Proto byla zavedena měsíční směrodatná proměnná (jeden měsíc), měsíční proměnná (rok), normalizované časová řada. Tyto statistiky nám umožní objekty a skupiny objektů mezi sebou porovnávat a řádně vyhodnocovat. Tyto bezrozměrné statistiky byly definovány takto : Měsíční směrodatná proměnná (jeden měsíc) vznikne odečtením dlouhodobého měsíčního průměru od měsíčního mediánu a následným vydělením tohoto rozdílu

20

dlouhodobou měsíční směrodatnou odchylkou. Jedná se vlastně o normalizované měsíční hodnoty. Lze ji také chápat jako odchylku od měsíčního průměru vyjádřenou v násobku měsíční směrodatné odchylky. Měsíční směrodatná proměnná (poslední rok) Časová řada posledních třinácti měsíčních směrodatných proměnných (aktuální měsíc a předchozích dvanáct měsíců). Jedná se o časovou řadu, ve které je potlačen vliv ročního chodu. Kladné hodnoty znamenají, že měsíční medián je větší než dlouhodobý průměr v daném měsíci, záporné hodnoty pak menší.. Normalizovaná časová řada vznikne tak, že se od každého měsíčního mediánu odečte celkový dlouhodobý průměr a vzniklý rozdíl se vydělí celkovou dlouhodobou směrodatnou odchylkou. Lze ji také chápat jako odchylku od celkového dlouhodobého průměru vyjádřenou v násobku celkové dlouhodobé směrodatné odchylky. V takto vzniklé časové řadě není potlačen vliv ročního chodu. Tyto nové relativní (bezrozměrné) veličiny budou použity v dalším programu pro měsíční vyhodnocení aktuálního stavu hladin a vydatností podzemních vod ze specifické sítě objektů ČHMÚ. V tomto programu bude umožněno provádět různé agregace dat, jako měsíční průměry nebo mediány, roční hodnoty, klouzavé měsíční mediány, měsíční nebo roční směrodatnou proměnnou. S jeho pomocí lze porovnat velikost měřené veličiny (hladina ve vrtech nebo vydatnost pramenů) s dlouhodobým normálem. Dále posoudit rozdíl měřené veličiny oproti předchozímu měsíci, posoudit nárůst nebo pokles veličiny oproti stejnému období před jedním rokem a porovnat ji s extrémy naměřenými v minulosti. Objekty lze sdružovat do libovolně vybraných skupin a vyhodnocování uskutečnit pro skupinové statistiky včetně vyčíslení, kolik objektů ve skupině má určitou vlastnost. Tento pracovní nástroj umožňuje hodnotit objekty podle jejich příslušnosti k hydrogeologickým celkům. Umožňuje též vybrat anomálie z celkového hodnocení, což je předpokladem pro určení jejich příčin (např. umělé zásahy do režimu). Vyhodnocování pomocí tohoto programu je možné jak pro všechny objekty skupiny, tak pro jejich vybranou podskupinu, např. při podezření na ovlivnění. Z hlediska bilance je významná možnost stanovit průměrnou pravděpodobnost překročení v % celé skupiny, spolu s růstem nebo poklesem oproti minulému roku nebo měsíci. Pro získání základních normálových statistik ze srovnávacího období byl vytvořen program mesmed_rchod_PZV.EXE . Jeho autorem je Ing.V.Sosna z pobočky Plzeň ČHMÚ.

Program pro vyhodnocení režimu úrovně hladin ve srovnávacím období včetně sestrojení čar překročení Základní vlastnosti programu pro výpočet statistik ročního chodu měsíčních mediánů dat podzemních vod: • • •

•

Programový soubor má název: mesmed_rchod_PZV.EXE Program je databázová aplikace napsaná v prostředí programovacího jazyka Delphi (Visual Pascal). Pro uložení dat je použita databáze Oracle. Pracuje s daty podzemních vod (nadmořská výška hladiny vody ve vrtu a vydatnost pramenů). Původní data načítaná z databáze Oracle jsou časové řady s periodou měření jeden týden nebo jeden den. Jedná se o data tzv. varianty 3 nebo 4, která jsou očištěna od ovlivněných hodnot a doplněná pomocí lineární regrese v případě chybějících hodnot (přerušení měření). Program převádí data s týdenním nebo denním měřením na časové řady měsíčních mediánů. Postupuje tak, že v případě denního měření vybírá hodnoty naměřené ve

21

středu. Získá tak časovou řadu pouze s týdenním měřením. Z ní je potom počítána časová řada měsíčních mediánů. Veškeré výstupní statistiky programu jsou vždy počítané pro měsíční mediány (nejsou použity měsíční průměry pro jejich nevhodné vlastnosti – jsou málo robustní statistikou). Měsíční mediány alespoň částečně filtrují časové řady od krátkodobých excesů v datech (např. vliv srážek u vydatnosti pramenů). Program umožňuje vytváření skupin objektů podzemních vod a počítání statistik pro tyto skupiny. Vypočítané statistiky jsou ukládány do souborů programu MS Excel v případě tabulek nebo do .JPG souborů v případě grafických výstupů (grafů ročního chodu). Pro výpočet statistik ročního chodu je zpravidla použito normálové období od roku 1971 do roku 2000. Program umožňuje použít pro výjimečné případy i jiné normálové období (pro konkrétní zvolený objekt) Vlastní dlouhodobé statistiky jsou počítány jak pro jednotlivé měsíce v roce (pro lednové, únorové, březnové atd. měsíční mediány, tj. statistiky vlastního ročního chodu). Kromě toho je pro srovnání vždy počítána i odpovídající celková statistika (opět z měsíčních mediánů, ale bez uvažování ročního chodu).

•

• • • •

Přehled počítaných statistik ročního chodu: (srovnejte s obrázkem č. 9,10) • • • • • • • • • • • • • • •

Počet měsíčních mediánů použitých pro výpočet (zpravidla 30 hodnot) Aritmetický průměr Směrodatná odchylka Šikmost Hodnota s 90%-ní pravděpodobností překročení (tj. 10%-ní kvantil) Hodnota s 85%-ní pravděpodobností překročení (tj. 15%-ní kvantil) Hodnota s 75%-ní pravděpodobností překročení (tj. 25%-ní kvantil, dolní kvartil) Hodnota s 66.6%-ní pravděpodobností překročení (tj. 33.3%-ní kvantil) Hodnota s 50%-ní pravděpodobností překročení (tj. 50%-ní kvantil, medián) Hodnota s 33.3%-ní pravděpodobností překročení (tj. 66.7%-ní kvantil) Hodnota s 25%-ní pravděpodobností překročení (tj. 75%-ní kvantil, horní kvartil) Hodnota s 15%-ní pravděpodobností překročení (tj. 85%-ní kvantil) Hodnota s 10%-ní pravděpodobností překročení (tj. 90%-ní kvantil) Dosažené maximum měsíčního mediánu a rok maxima Dosažené minimum měsíčního mediánu a rok minima

Souhrnné doplňkové statistiky ročního chodu: (Program je při zápisu do .XLS souboru doplňuje o Gaussovy souřadnice a umožňuje tak jejich následné zakreslení do mapy pomocí GIS): •

• •

Index ročního chodu. Tato statistika umožňuje třídit objekty do kategorií podle toho, jak významně se roční chod podílí na celkovém režimu objektu podzemních vod. . Index ročního chodu je počítán jako podíl průměrné amplitudy ročního chodu a celkové směrodatné odchylky. Umožňuje odlišit objekty s významným ročním chodem od objektů s potlačeným ročním chodem. Čím nižší je hodnota indexu, tím méně je roční chod zastoupen. Pořadové číslo měsíce v roce, ve kterém dosahuje dlouhodobý průměr měsíčních mediánů maxima. Pořadové číslo měsíce v roce, ve kterém dosahuje dlouhodobý průměr měsíčních mediánů minima.

(Pozn.: Poslední dvě uvedené statistiky souvisejí s výpočtem průměrné amplitudy ročního chodu, která se používá pro výpočet indexu ročního chodu)

22

Obr. 9 Kopie otevřeného okna programu - tabulka počítaných statistik

Obr. 10 Kopie otevřeného okna programu - Export statistik do Excelu,

Výběr vhodných objektů a jejich roztřídění do skupin podle

23

hydrogeologických poměrů Ke správnému vyhodnocení režimů podzemních vod za období 1971-2000 bylo nutno nejprve provést rozdělení objektů ČHMÚ. Jako první krok bylo provedeno zatřídění objektů dle jejich pozice v nových vodních útvarech. To bylo provedeno v prostředí ArcView GIS. Vznikly tak vrstvy zatříděných hlubinných a mělkých objektů. Z těchto vrstev byly udělány seznamy vrtů podle jejich umístění ve vodních útvarech. Je jasné, že se objevilo mnoho sporných objektů, u kterých došlo k jejich zatřídění dle geologického profilu a hloubky perforace. Jednalo se o vrty, které se nacházejí ve vodních útvarech pokryvných, ale sledují spodní horizont (b,c) podzemní vody. Pouze nedošlo k zatřídění vrtů do bazálních vodních útvarů. Tato práce bude provedena v příštím roce. Po tomto zatřídění byly vybrány objekty vhodné pro vyhodnocení režimů podzemních vod v jednotlivých vodních útvarech v hodnoceném období. Jako základní kriteria byly stanoveny takto: •

Kompletní nebo doplněné měření v období 1971-2000

•

Homogenita řady

•

Geologický profil

•

Hydrogeologická pozice vrtu ve vodním útvaru

•

Perforace

•

Technický stav

Dá se konstatovat, že tato práce byla velmi časově náročná. Celkově bylo prohlédnuto 977 vrtů mělké sítě a 226 vrtů hluboké sítě. Se zatřídění pramenů se v této fázi úkolu zatím neuvažovalo. Na základě stanovených kriteriích (viz výše) byly vybrány vrty vhodné k jejich statistickému zpracování (obr. 11, tab. 2 a 3). Tím vznikly 2 vrstvy v GIS, mělká a hlubinná. Některé vodní útvary, převážně křídové, mají zastoupení jak mělkých vrtů, tak i hlubinných. Tyto nově vzniklé sítě jsou zatím pouze pracovní verze. Po jeho statistickém zpracování pravděpodobně dojde ke korekci objektů, případně nahrazením jiných objektů. Je třeba také zdůraznit, že po včlenění nových vrtů, které byly vybudovány v rámci projektu Fondu soudržnosti, musí dojít k novému vyhodnocení sítě. Podle výsledků zpracování režimu hladin podzemních vod ve vodních útvarech (skupinách) bude podle případných odchylek jednotlivých objektů posouzen současný výběr objektů do hlásné sítě, v krajním případě až návrh vyřazení objektu ze sítě. Na základě alespoň tříletého (možná dvouletého) hodnocení bude provedena celková kontrola výběru objektů do vodních útvarů, včetně věcného zdůvodnění.

24

Obr. 11 Návrh sítě pro vyhodnocení režimů podzemních vod

Navazující a podmiňující práce V souvislosti s uplatněním exaktních vyhodnocovacích metod je nutná zvýšená pozornost při kontrole vstupních dat, především z hlášení pozorovatelů. Není možné, aby se do databáze vkládaly údaje se zjevnými chybami. Kontrolní měření na objektech 2x ročně je minimem přijatelným jen z provozních důvodů. Současně nově zařazované objekty jsou vybaveny automatickou měřící technikou. Považujeme přes její vysoký standard za žádoucí uskutečnit v prvním roce po zavedení čtvrtletní kontrolní měření nastavení přístroje. Totéž platí při osazení stávajících objektů sítě novou měřící technikou. Sestrojení GIS vrstev zatříděných objektů S možností identifikace objektů v systému GIS tak jsou vytvořeny všechny předpoklady pro objektivně podložené hodnocení režimu podzemních vod. Následující tab. 2 a 3 obsahují seznam vybraných objektů mělké sítě vhodný k vyhodnocení režimů podzemních vod. Tab. 2 Seznam vybraných objektů mělké sítě vhodný k vyhodnocení režimů podzemních vod OBJEKT NÁZEV

Pobočka Perforace

Zatřídění

VP0121 VP0123 VP0129 VP0141

HK HK HK HK

11100 11100 11100 11100

Plchovice Čestice Albrechtice Běleč nad Orlicí

25

3.43 - 11.53 3.37 - 9.17 3.13 - 9.93 3.1 - 9.3

Původní HGR 427 427 111 111

VP0144 VP0023 VP0031 VP0093 VP0096 VP0304 VP0305 VP0314 VP0327 VP0210 VP0261 VP0265 VP0266 VP0268 VP0271 VP0331 VP0310

Hradec Králové Česká Skalice (Říkov) Rychnovek Skalička Pouchov (Věkoše) Libišany Opatovice nad Labem Březhrad (8) Bohdaneč Radhošť Čankovice (Blížňovice) Tuněchody Hostovice Pardubice (Spojil) Pardubice (Studánka) Staré Čivice Ráby (Kunětice)

HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK

3.22 - 8.62 3.81 - 6.81 3.87 -8.32 3.34 - 7.04 3.28 - 10.08 3.19 - 8.79 3.39 - 13.99 3.79 - 9.29 3.32 - 10.17 4.52 - 8.92 3.02 - 8.27 3.01 - 8.26 3.0 - 8.25 3.0 - 8.25 3.26 - 8.51 3.18 - 6.18 4.0 - 8.7

11100 11210 11210 11210 11210 11220 11220 11220 11220 11300 11300 11300 11300 11300 11300 11300 11400

111 422 422 425 112 112 112 112 114 427 431 431 113 113 113 431 114

VP0318 VP0325

Staré Hradiště (31) Rybitví

HK HK

3.34 - 6.44

11400 11400

114 114

VP0333 VP0338 VP0344 VP0350 VP0368 VP0369 VP0373 VP0375 VP0455 VP0456 VP0426 VP0428 VP0460 VP0463 VP0464 VP0465 VP0466 VP0521 VP0418

Živanice (Nerad) Semín Selmice Břehy Vlačice (Výčapy) Bílé Podolí (Zaříčany) Žehušice Záboří nad Labem (Kobylnice) Nové Dvory (Hlízov) Starý Kolín Libice nad Cidlinou Odřepsy Pňov (Klipec) Vrbová Lhota Pečky Třebestovice Sadská Velenka Měník

HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK PR PR PR PR PR HK

4.01-5.51; 7.74 - 10.04 4.04 - 8.64 6.13 - 10.73 3.51 - 5.81 4.93 - 8.73 3.46 - 7.96 6.51 - 11.01 9.96 - 12.26 3.9 - 7.95 4.55 - 16.05 2.21 - 4.21 4.03 - 7.93 3.27-4.77; 5.61-11.61 5.17-10.27 6.51-11.54; 3.09-5.29 3.46 - 5.41

11400 11400 11400 11400 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11520 11520 11520 11520 11520 11520 11520 11520 11600

114 114 436 114 434 434 434 434 434 115 115 436 436 436 436 117 117 451 436

VP0421 VP0438 VP0439 VP0442 VP0503 VP0505 VP0507 VP0508 VP0510 VP0512 VP0672 VP0674 VP0678

Pamětník Roudnice Kosičky Roudnice Kostomlaty nad Labem (Doubrava) Ostrá (Šnepov) Lysá nad Labem Lysá nad Labem (Litol) Přerov nad Labem Přerov nad Labem Otradovice Nový Vestec Brandýs nad Labem - Stará Boleslav

HK HK HK HK PR PR PR PR PR PR PR PR PR

2.44 - 7.94 3.97 - 9.27 3.32 - 8.77 5.9-6.6;7.4-10.4 9.88-13.13 4.80-14.30 6.25-10.1 6.13-11.43 3.26-7.01

11600 11600 11600 11600 11710 11710 11710 11710 11710 11710 11720 11720 11720

116 116 116 116 117 117 436 117 117 117 117 117 451

26

3.27-6.27 3.11-9.71 3.51-6.61


Dřísy Malý Újezd (Jelenice) Tišice Neratovice (Libiš) Kly Hostín u Vojkovic Vojkovice Cítov Brozany Rohatce (Oleško) Nové Kopisty Cheb (Loužek) Kynšperk nad Ohří Veselí nad Lužnicí Soběslav Skalice (Rybova Lhota) Val (Val u Veselí nad Lužnicí)

PR PR PR PR PR PR PR UL UL UL UL PL PL CB CB CB CB

4.12-8.62 8.54-20.54 4.42-10.47 3.20-6.00 3;45-7;20 3.65-9.95 4.75-13.00 4.50-8.25 5.8 - 15.3 4.0 - 10.10 4.45 - 11.95 2;25-5;25 1;50-6;0 3.6-7.62 2.3-6.8 2.2-6.0 2.3-13.65

11720 11720 11720 11720 11720 11720 11720 11720 11800 11800 11800 11900 11900 12110 12110 12110 12120

451 451 451 451 451 451 451 453 454 454 454 211 211 121 121 121 121

VP1109 VP1113

Strakonice Kestřany (Staré Kestřany)

CB CB

3.0-5.25 2.25-4.5

12300 12300

123 123

VP1115 VP1120 VP1121 VP1580 VP1582 VP1584 VP1561 VP1574 VP1576 VP1570 VP1571 VP1968 VP1970 VP1973 VP2003 VP2006 VP2011 VP2013 VO0052

Štěkeň Vodňany (Čavyně) Protivín Nýrsko (Hadrava) Janovice n.Úhlavou (Veselí) Klatovy Chotěšov Chotěšov Vstiš Plzeň 3 (Skvrňany) Plzeň 1 (Lochotín) Bílý Kostel nad Nisou Václavice Hrádek nad Nisou Raspenava Kunratice Bulovka (Arnoltice) Černousy (Boleslav) Odry

CB CB CB PL PL PL PL PL PL PL PL UL UL UL UL UL UL UL OS

2.25-7.5 2.05-8.7 1.5-3.7 3;0-1O;8 3;0-7;70 3;0-11;4 2;0-2;8 3;0-9;0 3;0-8;25 3;0-9;0 3;0-9;0 3.0 - 9.75 23.5 - 33.5 3.0 - 9.75 2.25-6.95 3.00 - 5.25 3.00 - 11.25 2.50 - 7.00 1.7-4.7

12300 12300 12300 13100 13100 13100 13200 13200 13200 13300 13300 14100 14100 14200 14300 14300 14300 14300 15100

123 123 123 131 131 131 132 132 132 133 133 641 141 142 143 143 143 143 151

VO0116 VO0123 VO0124 VO0126 VO0127 VO0137 VO0030 VO0037 VO0050 VO0071 VO0073 VO0004 VO0010

Ostrava (Svinov) Bernartice nad Odrou Stará Ves nad Ondřejnicí Studénka (Studénka nad Odrou) Pustějov Mošnov Kozmice Opava (Kylešovice) Mokré Lazce Úvalno Velké Hoštice Bohuslavice (Bohuslavice u Hlučína) Hlučín (Darkovičky)

OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS

4.6-6.6 2.8-5.9 3.6-7.6 2.0-6.0 2.8-6.8 2.8-3.8 2.0-2.6 3.0-10.0 5.8-9.0 3.4-6.9 1.8-5.6 4.7-7.7 4.0-7.0

15100 15100 15100 15100 15100 15100 15200 15200 15200 15200 15200 15500 15500

151 151 151 151 151 151 152 152 152 152 152 155 155

27

VO0018 VO0029 VB0012 VB0020 VB0022 VB0026 VB0031 VB0042 VB0502 VB0041 VB0043 VB0046 VB0050 VB0054 VB0055 VB0063 VB0071

Hať Kozmice Šumperk Leština (Leština u Zábřeha) Třeština Hrabová (Hrabová u Dubicka) Moravičany Bílá Lhota (Řimice) Velké Losiny Litovel (Tři Dvory u Litovle) Mladeč Štěpánov (Štěpánov u Olomouce) Litovel (Unčovice) Uničov (Nová Dědina u Uničova) Uničov Olomouc (Chomoutov) Olomouc (Holice u Olomouce)

OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS

3.0-10.0 5.6-10.0 6.3-16.3 5.3-13.6 13.5-17.5 5.8-14.8 5.1-16.3 3.2-6.2 4.9-14.2 3.0-7.1 neuvedeno 3.0-15.7 4.5-19.0 6.0-19.0 3.0-7.0 3.0-6.6

15500 15500 16100 16100 16100 16100 16100 16100 16100 16210 16210 16210 16210 16210 16210 16210 16220

155 155 161 161 161 161 161 161 161 162 162 162 162 162 162 162 162

VB0142 VB0146

Žalkovice Bochoř

BR BR

6.58-13.33 3.02-13.22

16220 16220

162 162

VB0148 VB0151 VB0159 VB0161 VB0402 VB0119 VB0116 VB0121 VB0128 VB0129 VB0135 VB0085 VB0086 VB0090 VB0095 VB0099 VB0103 VB0106 VB0109

Záříčí Kroměříž (Bílany) Kroměříž (Trávník) Tlumačov Věrovany Hrdibořice Bystročice (Žerůvky) Lobodice Polkovice Uhřičice Ivanovice na Hané (Chvalkovice n.Han Valašské Meziřičí (Poličná) Rožnov pod Radhoštěm Zašová Lešná (Lhotka nad Bečvou) Hranice Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Přerov

BR BR BR BR OS BR BR BR BR BR BR OS OS OS OS OS OS OS OS

2.82-24.82 4.83-9.83 4.82-8.82 3.11-6.61 neuveden

16220 16220 16220 16220 16220 16230 16240 16240 16240 16240 16240 16310 16310 16310 16310 16320 16320 16320 16320

162 162 162 162 162 162 162 162 162 162 162 163 163 163 163 163 163 163 163

VB0110 VB0112 VB0248 VB0250 VB0252 VB0266 VB0260 VB0261 VB0263 VB0284 VB0285 VB0326 VB0330

Prosenice (Proseničky) Přerov Tasovice Křídlůvky Hevlín Drnholec Prosiměřice Božice (České Křídlovice) Hrušovany nad Jevišovkou Brno - Černovice Modřice Nosislav Ivaň

OS OS BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR

7.3-10.3 3.8-6.1 5.97-11.17 2.67-7.07 2.86-4.86 3.81-8.91 3.25-6.25 4.22-5.22 3.24-6.24

16320 16320 16410 16410 16410 16410 16420 16420 16420 16430 16430 16430 16430

163 162 654 164 164 164 164 164 164 164 164 164 164

28

4.93-19.13 2.95-14.95 1.87-6.57 2.51-14.81 4.52-6.62 2.0-3.1 1.6-4.0 1.7-5.4 1.9-4.5 3.7-5.8 2.4-9.1 4.1-6.1 3.8-4.9

5.81-9.81 2.7-7.2 4.06-7.18

VB0316 VB0319 VB0322 VB0173 VB0177 VB0184 VB0194 VB0202 VB0229 VB0236 VB0240 VB0349 VB0356 VB0359 VB0360 VB0407 VP1802

Pravlov Malešovice Pohořelice (Pohořelice nad Jihlavou) Napajedla Kněžpole Kunovice Kunovice Nedakonice Strážnice Rohatec Moravská Nová Ves Břeclav (Charvátská Nová Ves) Mikulčice Tvrdonice Lanžhot Podivín Fr.Lázně (Krapice)

BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR PL

VP1812 VP1815

Nová Role K.Vary (Tašovice)

PL PL

VP1866 VP1819 VP1822 VP0814 VP1006 VP1009 VP1030 VP1011 VP1012 VP0816 VP0903 VP0904 VB0154 VB0156 VB0160 VB0132 VB0291 VB0245 VB0312

Patokryje Stroupeč Radičeves (Milčeves) Třebeč Majdalena Třeboň (Holičky) Tušť Klec Lomnice nad Lužnicí (Frahelž) Roudné České Vrbné Hrdějovice (Opatovice) Rymice Třebetice Hulín (Chrášťany) Vyškov Šaratice Dobšice Moravský Krumlov (Rakšice)

UL UL UL CB CB CB CB CB CB CB CB CB BR BR BR BR BR BR BR

VB0325 VB0269 VB0271 VB0176 VB0192 VB0355 VB0361 VB0210 VB0211 VB0217 VB0352 VO0068 VO0074

Pohořelice (Pohořelice nad Jihlavou) Tišnov Březina Huštěnovice Uherské Hradiště (Vésky) Hodonín Břeclav Bzenec Bzenec Kozojídky Milotice Dolní Lutyně Dolní Lutyně (Věřňovice)

BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR OS OS

29

3.52-6.54 5.02-8.02 5.33-8.34 3.68-9.68 5.76-12.26 3.89-10.79 6.88-10.90 1.98-6.50 3.94-7.64 5.37-8.64 5.05-6.45 2.62-7.62 6.75-9.75 3.7-9.7 6.0-8.0;13.12.8-6.0 8;16-17;09

16440 16440 16440 16510 16510 16510 16510 16510 16510 16510 16520 16520 16520 16520 16520 16520 21100

164 164 164 165 165 165 165 165 165 165 165 165 165 165 165 165 211

21200 21200

212 212

2.2-6.0 2.3-12.8 2.95-13.4 4.25-11.0 2.2-5.2 4.9-9.4 2.25-5.35 2.2-5.2 2.25-6.05 2.37-5.87 3.71-9.51 5.18-6.68 3.5-7.3 2.78-7.23 2.53-5.53 3.75-11.12

21310 21320 21320 21400 21400 21400 21400 21520 21520 21600 21600 21600 22202 22202 22202 22300 22300 22410 22410

213 213 213 214 214 214 214 121 121 216 216 216 222 162 222 223 164 224 522

3.86-6.99 4.0-9.0 3.8-8.8 2.69-9.70 5.73-10.25 4.85-7.85 3.49-7.49 3.03-8.05 3.89-9.54 3.07-7.62 3.36-9.36 1.4-4.4 4.3-7.3

22410 22420 22420 22501 22501 22502 22502 22503 22503 22503 22503 22610 22610

224 522 522 165 165 165 165 165 165 165 165 153 153

2.25 - 5.25 2.5 - 8.2

VO0083 VO0160 VO0108 VO0110 VO0098 VO0100 VO0105 VO0084 VO0091 VO0151 VO0138 VO0140 VB0078 VB0079 VB0082 VB0165 VB0168

Ostrava (Hrabová) Bohumín (Kopytov) HV 121 Stonava Karviná (Staré Město u Karviné) Písek (Písek u Jablunkova) Vendryně Chotěbuz (Podobora) Paskov Ostravice (Ostravice I) Dobrá Kopřivnice (Drnholec nad Lubinou) Brušperk Vsetín Ústí (Ústí u Vsetína) Jablůnka Zlín (Příluky) Tečovice

OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS OS BR BR

VB0170 VB0186

Otrokovice Biskupice

VB0187 VB0188 VB0190 VB0200 VB0153 VB0289 VB0337 VB0340 VP0011 VP0012 VP0013 VP0021 VP0107 VP0109 VP0131 VP0115 VP0007 VP0008 VP0017 VP0084 VP0398 VP0102 VP0105 VB0016 VP0118 VP0201 VP0259 VP0119 VP0134 VP0212 VP0343 VP0360

1.3-2.8 2.0-3.5 5.7-8.1 1.75-7.13 2.3-4.3 3.88-7.79 4.29-8.29

22610 22610 22620 22620 32110 32110 32110 32121 32121 32121 32130 32130 32210 32210 32210 32221 32221

151 153 153 153 153 153 153 151 151 151 151 321 163 163 163 162 162

BR BR

4.04-8.55 5.16-9.17

32221 32221

162 322

Uherský Brod (Újezdec u Luhačovic) Uherský Brod Hradčovice Blatnice pod Svatým Antonínkem Kroměříž (Vážany) Hrušky Morkůvky Bořetice Teplice nad Metují Hronov Náchod (Malé Poříčí) Česká Skalice (Ratibořice) Doudleby nad Orlicí (Příkazy) Rychnov nad Kněžnou České Meziříčí Černovír Dvůr Králové Dvůr Králové (Žireč) Heřmanice

BR BR BR BR BR BR BR BR HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK HK

4.85-8.85 4.73-9.22 2.67-9.53 3.45-6.83 4.73-6.53 5.84-8.84 5.37-8.37 4.53-7.53 3.32 - 8.17 3.68 - 9.78 3.87 - 9.87 3.06 - 6.81 3.38 - 7.88 3.22 - 7.02 3.37 - 6.52 4.08 - 8.78 3.15 - 6.85 4.04 - 7.74 5.31 - 9.06

32222 32222 32222 32222 32301 32301 32301 32302 41100 42100 42100 42210 42220 42220 42220 42310 42400 42400 42500

322 165 165 322 162 164 323 323 411 515 515 422 422 422 422 423 424 424 422

Lužany Hořice Líšnice Helvíkovice Žichlínek Ústí nad Orlicí (Kerhartice) Říkovice (Višňáry) Nové Hrady Choceň Lichkov Vinary Spytovice Radostín

HK HK HK HK OS HK HK HK HK HK HK HK PR

4.0 - 8.10 6.11 - 10.61 4.34 - 18.14 4.42 - 10.72 1.7-5.0 3.15 - 8.65 3.1 - 7.1 3.13 - 8.38 4.54 - 14.14 3.95 - 10.8 4.14 - 8.14 3.97 - 8.47 3;77-6;87

42500 42500 42610 42610 42620 42700 42700 42700 42700 42910 43100 43100 43200

425 425 426 426 426 427 427 431 427 429 427 431 432

30

2.8-6.7 6.4-10.0 1.3-4.6 4.0-8.0 1.7-3.7 2.0-4.0 1.5-6.2 2.9-6.7 1.5-3.5


Jeřišno (Čečkovice) Žehušice (Svobodná Ves) Nové Dvory Kostelec nad Černými Lesy Slatiny (Miličeves) Sběř (Hrobičany) Nechanice (Komárov) Vestec (Havransko) Dolánky u Turnova Mohelnice nad Jizerou Zvířetice (Podhradí) Karlovice Turnov Modřišice Žďár (Příhrazy) Bakov nad Jizerou (Trenčín) Osek

HK HK HK PR HK HK HK HK PR PR PR PR PR PR PR PR PR

3.13 - 5.43 2.69 - 3.44 5.54 - 10.29 6.79-12.64 3.13 - 7.03 2.95 - 5.95 3.22 - 7.07 3.92 - 9.17 3.07-5.07 3.03-7.53 3.97-10.82 6.11-9.11 5.34-6.84 2.99-6.09 2.99-8.29 5.27-10.32 3.08-6.53

43300 43400 43400 43500 43600 43600 43600 43600 44100 44100 44100 44300 44300 44300 44300 44300 44300

653 434 434 632 436 436 436 436 441 441 441 442 442 441 443 443 443

VP0663 VP0509

Březno Starý Vestec

PR PR

3.27-9.67 3.26-7.01

44300 45100

443 451

VP1917 VP1919 VP1924 VP1840 VP1907 VP1913 VP1831 VP1835 VP1871 VP1873 VP1933 VP1944 VP1953 VP1954 VP1957 VP1995 VP1998 VP1600 VP1604

Vědomice Vrbice Křesice Mšené lázně Dolní Beřkovice Račice Postoloprty Pátek u Loun (Stradonice) Koštov Ústí nad Labem (Předlice) Křešice Jablonné v Podještědí Česká Lípa Česká Lípa (Dolní Libchava) Děčín Česká Kamenice Srbská Kamenice Líně Třemošná (Záluží)

UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL PL PL

9.00 - 11.85 3.05 - 7.55 3.55 - 8.05 9.9 - 21.0 7.65 - 10.65 3.00 - 10.75 3.0 - 9.0 2.4 - 8.4 6.0 - 9.0 5.0 - 11.2 8.6 - 18.6

3.00 - 10.5 3.0 - 13.5 3.0 - 8.25 3;0-9;0 3;0-8;40

45230 45230 45230 45300 45300 45300 45400 45400 46120 46120 46200 46400 46400 46500 46500 46500 46600 51100 51100

452 452 452 453 453 453 213 454 461 461 462 464 464 465 465 465 466 511 511

VP1636 VP1823 VP1601 VP1715 VP0004 VP0016 VP0015 VP2033 VP0114 VB0032 VB0033 VB0035 VB0270

Krupá Blšany Mladotice Zákolany (Trněný Újezd) Hostinné Havlovice Náchod (Běloves) Broumov (Velká Ves) Hnátnice Moravská Třebová (Boršov u Mor.Třeb. Linhartice Chornice Hradčany (Tišnov)

PL UL PL PR HK HK HK HK HK OS OS OS BR

5;0-7;0 2.4 - 8.7 3;0-10;7 9.79-14.79 3.17 - 8.42 3.83 - 6.83 neni dokumentace 3.03 - 5.98 3.49 - 6.89 1.6-5.1 2.8-6.7 3.3-7.3 3.93-8.47

51310 51310 51320 51400 51510 51510 51520 51620 52110 52120 52120 52210 52210

513 513 623 625 515 515 515 516 521 521 521 522 522

31

VB0278 VB0307 VB0313 VP1811 VP1814 VP1565 VP1573 VP1596 VP1586 VP1587 VP1602 VP1606 VP1614 VP1625 VP1626 VP1103 VP1116

Lhota Rapotina Ivančice (Alexovice) Ivančice Nejdek (Pozorka) Bochov (Dlouhá Lomnice) Tachov Staňkov Plzeň 2 (Božkov) Lužany Přeštice Plasy Rokycany Chodouň Radotín Zbraslav Sušice (Dobršín) Bavorov

BR BR BR PL PL PL PL PL PL PL PL PL PR PR PR CB CB

VP1143 VP1023

Nemětice Klokoty

VP1125 VP1128 VP1318 VP1320 VP1966 VP2001 VO0001 VO0009 VO0049 VO0072 VB0002 VP1005 VP1016 VP1028 VP1306 VP1309 VP1312 VP0361 VP0366 VP0252 VP0255 VP0258 VB0243 VB0244 VB0303 VB0305 VB0308 VB0311 VB0280 VB0282 VB0314 VO0021

3;0-7;6 3;0-6;15 3;1-7;7 3;0-9;2 3;0-8;45 3;0-10;7 3;0-8;40 2.99-6.89 3.49-5.74 3.35-8.65 2.25-6.8 2.25-5.25

52210 52220 52220 61110 61120 62121 62121 62222 62223 62223 62300 62300 62300 62400 62500 63101 63101

522 522 522 611 611 621 621 134 622 622 511 623 623 135 135 631 631

CB CB

3.6-5.0 2.25-9.75

63101 63201

631 632

Bezdědovice Myslín Všechlapy Čerčany Chrastava (Andělská Hora) Raspenava Jeseník (Bukovice) Česká Ves Mikulovice Velká Kraš Bohdíkov (Dolní Bohdíkov) Chlum u Třeboně Přehořov (Přehořov u Soběslavi) Mirochov Pohled Okrouhlice (Olešnice) Pávov Hluboká Vinaře

CB CB PR PR UL UL OS OS OS OS OS CB CB CB PR PR PR HK HK

2.25-9.0 2.25-5.25 3.06-7.71 2.98-8.28 3.0 - 7.45 1.5-5.0 4.0-7.5 6.2-11.4 3.5-8.6 3.5-11.0m 2.3-7.65 2.3-7.55 2.3-7.0 2.93-6.88 3.00-6.92 3.27-7.97 4.2 - 7.2 3.42 - 4.97

63201 63201 63201 63201 64130 64130 64311 64311 64311 64312 64321 65100 65100 65100 65200 65200 65200 65310 65310

632 632 632 632 641 641 643 154 154 154 643 651 651 651 652 652 652 432 434

Chlumětín Vysočina (Svobodné Hamry) Podlíšťany (Loučky) Staré Hobzí (Vnorovice) Staré Hobzí Jihlava Třebíč (Ptáčov) Jaroměřice nad Rokytnou (Popovice) Rybníky Rájec - Jestřebí (Rájec) Ráječko Moravské Bránice Hradec nad Moravicí

HK HK HK BR BR BR BR BR BR BR BR BR OS

4.7 - 10.7 3.01 - 6.76 3.03 - 8.28 2.67-4.67 1.82-4.52 3.92-7.85 3.26-6.85 3.36-5.55 7.5-11.5 4.61-8.41 2.59-6.69 3.82-9.62 1.8-3.7

65321 65321 65321 65401 65401 65500 65500 65500 65500 65700 65700 65700 66111

653 653 653 654 654 655 655 655 224 657 657 657 152

32

4.47-8.95 2.95-6.91 5.72-12.14

VO0022 VO0035 VO0067 VO0077 VB0038 VB0040

Město Albrechtice (Hynčice u Krnova) Krnov (Opavské Předměstí) Osoblaha (Studnice u Osoblahy) Vrbno pod Pradědem Vranová Lhota (Vranová) Moravičany (Doubravice nad Moravou)

OS OS OS OS OS OS

2.0-5.0 10.5-24.0 5.8-11.0 2.8-5.8 3.6-8.3 3.7-7.0

66111 66111 66111 66111 66200 66200

152 152 154 152 662 161

Tab. 3 Seznam vybraných objektů hlubinné sítě určené k vyhodnocení režimů

POBOČKA Perforace

VP7617 VP7621 VP7711 VP7712 VP7713 VP7718 VP7720 VP7721

Nakolice NA 1 Třebeč TJ 4 C Hamr KH Lhota TJ 18 A Lhota TJ 18 B Ševětín H 5 Komárov B 2 Komárov B 13

CB CB CB CB CB CB CB CB

127-284m stridav 20-65m strid. 20-25;27-32m 167-226m strid. 12-115m strid. 14;5-37;5m str. 27-57m strid. 30;25-53m

21400 21400 21400 21400 21400 21510 21510 21510

214 214 214 214 214 215 215 215

VP7722 VP7723 VP7715 VP7717 VP7614 VP7616 VB9652 VB9653 VB9655 VB9650 VB9752 VB9753 VB9756 VB9851 VB9800 VB9801 VB9900 VP7008 VP7016

Hartmanice (Hartmanice u Žimutic) B Borkovice V 20 Horní Miletín HP 23 Smržov (Smržov u Lomnice n.Luž.) HP Pištín HP-XII Dasný HP-IX Lutín HV 303/1 Kyselovice HV 304 Kyselovice HV 304/2 Pustiměř HV 26 Novosedly HV 602 Drnholec HJ 418 Slup HV 305 Jiřice u Miroslavi Jinačovice HV 213 Brno - Žebětín Pavlov HV 101 Machov V 16 Žďár (Ostaš) V 23

CB CB CB CB CB CB BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR HK HK

30-87m strid. 7-15m 11-17m 5-25m 47;23-127m 22-189m stridave 35.0-45.0 108.0-125.0 40.0-62.0 39.0-100.0 35.0-50.0 102.8-156.5 107.0-160.0 23.0-30.0 7.5-68.84 33.5-62.0 50.0-250.0

21510 21510 21520 21520 21600 21600 22201 22201 22201 22300 22410 22410 22410 22410 22420 22420 31100 41100 41100

215 215 214 215 216 216 162 162 162 223 224 224 224 224 657 657 311 411 411

VP7018 VP7203 VP7215 VP7218 VB9802 VB9803 VP7211 VP7212 VP7013 VP7409 VP7205 VP7207 VP9500

Provodov PV 1 Vamberk HP 1 České Libchavy US-1 B Opatov US-4 C Svitavy HV 1005 A Svitavy HV 1005 B Opatovec HV 1007 A Opatovec HV 1007 B Bílá Třemešná AL 1 Horní Nová Ves MS 3/C Dlouhoňovice HP 9 T 1 Slatina nad Zdobnicí LT 7 Albrechtice HP 8

HK HK HK HK BR BR BR BR HK HK HK HK OS

43 - 90 5.4 - 14.4 203.0 - 238.0

42210 42220 42310 42310 42320 42320 42320 42320 42400 42500 42610 42610 42620

422 422 423 423 423 423 423 423 424 425 426 426 426

33

254.0-285.0 147.1-193.8 214.0-265.0 97.65-140.0 20-38; 42-59 13.8-33.8;40-65 74 - 90; 95 -110 61.0 - 122.5 26.5-37.5

Zatřídění

Původní HGR

OBJEKT NÁZEV

VP9504 VP9505 VP9507 VP7208 VP7303 VP7304 VB9515 VB9516 VP7500 VP7501 VP7506 VP7508 VP7510 VP7512 VP7513 VP7406 VP7515

Borušov (Prklišov) HP 13 Lanškroun HP 17 Lanškroun HP 17 T 3 Zdelov 101 A Trstěnice 102 A Trstěnice 102 B Velké Opatovice (Korbel.Lhota) HV 10 Malá Roudka HV 102 Kobyly HP-24 C Kobyly HP-24 T Všelibice HP-18 C Všelibice HP-18 T Cetenov (Hrubý Lesnov) HP-17 T Bukovno (Líny) HSP 1 T Ralsko (Náhlov) HP 15 T Zbožíčko MP-7 A Mnichovo Hrad.(Lhotice u Bosně) SK 7

OS OS OS HK HK HK OS OS PR PR PR PR PR PR PR PR PR

VP7408 VP7525

Vyšehořovice VH-3 Stránka (Tajná) PŠ 19

VP7526 VP8202 VP8205 VP8219 VP8220 VP8221 VP8408 VP8437 VP8209 VP8433 VP8505 VP8415 VP8416 VP8419 VP8420 VP8421 VP8422 VP8423 VP8424 VP8441 VP8443 VP8445 VP8442 VP8461 VP8429 VP8431 VP8462 VP8502 VP8503 VB9805 VP8401 VP8101

42620 42620 42620 42700 42700 42700 42800 42800 44100 44100 44100 44100 44100 44100 44100 44300 44300

426 426 426 427 427 427 428 428 441 441 441 441 441 441 441 436 443

PR PR

45100 45210

451 452

Kropáčova Vrutice (Sušno) V 3 Medonosy (Chudolazy) HJ-28 T Vysoká (Chodeč) HJ-31 TL Štětí (Chcebuz) SK 4 TA Býčkovice (Velký Újezd) SH 13 Býčkovice (Velký Újezd) SH 13 C Modlany TH 20 Dobkovice (Prosetín) SK 13 C Úštěk (Habřina) SH 14 A Zubrnice (Týniště) SK 26 Děčín (Nová Ves) DSNST 1 Rynoltice (Jitrava) HP-7 C Rynoltice (Jitrava) HP-7 T Doksy (Břehyně) HP-21 C Doksy (Břehyně) HP-21 T Tachov HJ-30 C Tachov HJ-30 T Doksy (Obora) HP-22 C Doksy (Obora) HP-22 T

PR UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL

45210 45220 45220 45230 45230 45230 46120 46120 46200 46200 46300 46400 46400 46400 46400 46400 46400 46400 46400

452 452 452 452 452 452 461 461 462 462 463 464 464 464 464 464 464 464 464

Ralsko (Skelná Huť) MIPC 12 Zákupy 380 425 T Zákupy (Kamenice) 324 337 C Svor (Rousínov) SK 9 C Chřibská (Krásné Pole) LO 5 JC Janská 1992 Chřibská (Dol.Chřibská) HMÚ2-1990 Jetřichovice (Vysoká Lípa) K II C Doubice LO-7 JT Jetřichovice LO-16-NT Krhov HV 401 Dubí TH 30 Loza P-PP-15

UL UL UL UL UL UL UL UL UL UL BR UL PL

46400 46400 46400 46500 46500 46600 46600 46600 46600 46600 52210 61330 62300

464 464 464 465 465 466 466 466 466 466 522 613 511

34

87.99-110.64 474.67-508.97 302.7-400.3 137-147;171-183 108.9 - 168.9 35.0 - 75.0 41.06-156.96 5.48-83.98 355;71-404;71 40;81-70;81 240;63-275;63 22;70-41;70 25;36-36;71 1;55-1;65 31;99 - 43;51 345;0-388;0

20.65 - 50.65 15.70 - 25.70 90;0-115;0 ter. 145;06 - 188;06 24;58 - 37;08 310.76 - 465.76 128;06 - 240;66 400.81 - 740.81 54;34 - 93;24 180.38 - 280.38 36.78 - 112.78 186.47 - 214.97 19.01 - 103.61 176.81 - 224.21 40.81 - 72.81 184.0 - 208.0 9.66 - 95.66 242.85 - 262.85 320.75 - 350.75 557.04 - 579.94 540.06 - 614.06 539.82 - 631.82 10.5 - 30.0 40.8-60.0 173.16 - 244.16 10.17 - 101.17 17.55 - 107.45 7.0-68.0 10;0-22;0

VP7622 VP7800 VB9513 VB9514 VB9509 VB9809 VB9806 VB9807

Chotýčany LE 1 Hlubyně Lukavice (Lukavice na Moravě) HV 302 Lukavice (Lukavice na Moravě) HV 302 Postřelmov HV 301 Brno - Líšeň HV 110/A Ostrov u Macochy HV 201 Habrůvka HV 104

CB CB OS OS OS BR BR BR

2-38;4m 75.07-80.07 36.48-50.98 82.89-105.39 bez vystroje 88.65-200.5 3.0-40.0

63201 63202 64321 64321 64322 66200 66300 66300

632 632 161 161 161 663 663 663

Ověřovací práce na programu Začátkem roku 2008 dojde k ověření programu mesmed_rchod_PZV.EXE. ve vybraných lokalitách Ústí nad Labem a Děčín a Vsetínsko.

DÚ02 Cíle etapy 2007 02.1. Testování možností využití databáze ČGS - Geofondu pro hranic v prostředí s rozdílnou průtočností

konstrukci

Databáze ČGS - Geofondu, resp. její hydrogeologická část, byla testována na studijním území Děčínska a Ústecka na mapových listech 02-23 Děčín a 02-41 Ústí nad Labem v měřítku 1:50.000 a v oblasti Vsetínských vrchů v rozsahu českého státního území na mapových listech 25-14 Valašské Meziříčí, 25-23 Rožnov pod Radhoštěm, 25-32 Púchov a 25-41 Bytča v měřítku 1:50.000. Jako nejvhodnější charakteristika vyjadřující míru zvodnění horninového prostředí byla i na základě zkušeností s tvorbou analogových hydrogeologických map v měřítku 1:50.000 pro území ČR zvolena transmisivita (průtočnost) horninového prostředí, resp. index transmisivity s klasifikací dle Krásného (1986, 1990). Pro studijní lokalitu Děčínska a Ústecka bylo v databázi ČGS-Geofondu nalezeno 360 hydrogeologických objektů. Z výše uvedeného počtu bylo možné pro výpočet hydraulických parametrů dle Jetela (1973) a Krásného (1986, 1990) pro první kolektor v horninách skalního podkladu a kvartérní kolektor využít 97 % (37 % reprezentovalo kolektor fluviálních sedimentů a 73 % horniny skalního podloží). Ne všechny objekty v databázi ČGS Geofondu obsahují informace z hydrodynamických zkoušek, na řadě objektů byly provedeny expresní orientační zkoušky, které nelze pro celkové hodnocení využít, neboť charakterizují pouze bezprostřední okolí vrtu. V oblasti s výskytem superponovaných kolektorů má řada vrtů propojeny kolektory, takže i když na objektu byla provedena reprezentativní přítoková zkouška, nelze její výsledek využít pro charakteristiku příslušného kolektoru. Obrázek č.12 a) a b) ukazuje v oblasti Děčínska a Ústecka s polygony indexu transmisivity a atributovou tabulku s vybranými přírodními charakteristikami. V oblasti Vsetínských vrchů bylo k dispozici 563 hydrogeologických objektů v databázi ČGS-Geofond a z toho bylo využitelných pouze 59 %. Z výše uvedeného počtu 63 % hydrogeologických objektů s vyhodnotitelnými daty charakterizovalo hydraulické parametry kvartérních sedimentů a pouze 37 % parametry hornin skalního podloží. Celých 86 % informací o hydraulických parametrech kvartérních sedimentů reprezentovalo kolektor fluviálních sedimentů. Bude-li probíhat hodnocení transmisivity v rámci uzavřených hydrogeologických celků, lze předpokládat, že bude na většině území ČR k dispozici dostatek vyhodnotitelných dat, která umožní konstrukci izolinií indexů transmisivity v rozsahu klasifikace Krásného (1986,

35

1990). Pokud nebude dostatek dat vhodných k vyhodnocení, bude využito výsledků režimních měření ČHMÚ a dat o podzemním odtoku ke kvalifikovanému odhadu výše převládající transmisivity.

Obr. 12 a,b)

Ukázka hydrogeologické mapy oblasti Ďečínska s barevnou škálou indexů transmisivity ve horninách skalního podkladu a kvartérních sedimentech s atributovými tabulkami, obsahujícími vybrané přírodními charakteristiky

36

02.2.

Zahájení tvorby metodiky agregace dat z GEOČR50 v rámci hydrogeologických struktur na území ČR pro pokryvné útvary na území ČR s rozdělením na propustné a nepropustné pokryvné útvary

V etapě zpracování projektu v roce 2007 byly zahájeny práce na metodice agregace dat z GEOČR50 v rámci hydrogeologických struktur na území ČR a pokryvných útvarů s členěním na propustné a nepropustné pokryvné útvary. Pro tvorbu digitální hydrogeologické vrstvy je jednou ze základních vrstev vrstva hranic polygonů jednotlivých hydrogeologických prostředí, resp. zjednodušené geologické mapy. Zásadní pro výše uvedenou vrstvu je využití stávajících geologických vrstev GEOČR25, GEOČR50 a GEOČR500. Výchozí vrstvou je vrstva GEOČR50, která je zpracována pro území celé České republiky. Tvorba hranic hydrogeologických těles z GEOČR50 je časově velmi náročná činnost, neboť nelze jednoduchým způsobem doplnit chybějící polygony po sejmutí vrstvy pokryvných útvarů. Vrstvy GEOČR25 a GEOČR500 budou sloužit právě jako jeden z podkladů při doplňování chybějících polygonů po odkrytí GEOČR50. Stejným způsobem budou využity rovněž hydrogeologické rastrové mapy v měřítcích 1:200 000 a 1:50 000. V prvním kroku byly tedy odseparovány ze stávající GEOČR50 kvartérní sedimenty a relikty starších pokryvných útvarů bez regionálního hydrogeologického významu. Zbývající část ploch byla klasifikována dle společných hydrogeologických vlastností (agregace legendy geologické mapy GEOČR50 viz. tabulka 2. a tabulka 3.), čímž vznikl základ ploch hydrogeologických těles pro interaktivní tvorbu hydrogeologických hranic. Celkově bylo takovýmto způsobem agregováno celkových 2228 položek společné geologické legendy svázané s GEOČR50. Tabulky 3 a 4 ukazují příklady agregace dat z GEO ČR50. Rozdíly před a po agregaci dat jsou patrné v obrázku č. 13 z oblasti Vsetínských vrchů, či dalších území ČR na obrázcích č.14 a 15. Tab. 3. Agregace položek legendy GEOČR50 – předkvartérní jednotky, kritérium stáří

Předkvartérní jednotky HG agregovaná jednotka

Hodnoty pole UTVAR v GEOČR50

křída křída křída křída terciér terciér terciér terciér svrchní paleozoikum permokarbon svrchní paleozoikum permokarbon svrchní paleozoikum permokarbon proterozoikum proterozoikum křída, paleogén křída, paleogén neogén, kvartér paleozoikum paleozoikum

jura jura, křída křída trias neogén paleogén paleogén, neogén terciér (paleogén - neogén)

1 1 1 1 2 2 2 2

karbon

3

karbon, perm

3

perm neoproterozoikum proterozoikum křída, paleogén křída, terciér (paleogén - neogén) neogén, kvartér kambrium kambrium, ordovik

3 5 5 6 6 7 8 8

37

Kód

paleozoikum paleozoikum paleozoikum střední paleozoikum silur, devon střední paleozoikum silur, devon střední paleozoikum silur, devon neznámé stáří

ordovik paleozoikum spodní paleozoikum

8 8 8

devon

9

silur

9

silur, devon neznámé stáří

9 10

Tab. 4 Agregace položek legendy GEOČR50 – kvartérní horniny, kritérium litologie a geneze

Kvartér Kód Hodnoty pole NAZEV v GEOČR50 1 spraš a sprašová hlína 1 sprašová hlína 1 spraš 2 navátý písek 2 nivní sediment 2 písek, štěrk 2 písek až štěrk 2 sediment fluviální 2 jíl, písek 2 jíl, písek, štěrk 2 hlína, písek, štěrk 2 písčité štěrky 2 štěrk, písek 2 výplavový kužel 3 smíšený sediment 3 karbonát sladkovodní karbonát sladkovodní (vápenec, travertin, 3 pramenit, pěnovec) 4 slatina, rašelina, hnilokal 4 slatina, rašelina 5 navážka, halda, výsypka, odval 5 vytěžené prostory 5 uloženiny odkalovacích nádrží (popílek, kal)

Hodnoty pole GENEZE v GEOČR50 eolická eolická eolická eolická fluviální, deluviofluviální fluviální, deluviofluviální fluviální, deluviofluviální fluviální, deluviofluviální fluviální, deluviofluviální fluviální, deluviofluviální fluviální, deluviofluviální fluviální, deluviofluviální fluviální, deluviofluviální fluviální, deluviofluviální deluviofluviální chemogenní chemogenní organogenní organogenní antropogenní antropogenní antropogenní

nevytříděné štěrky till jíl, varvy tufy ol. sodalitického melilititu (pyroklastika z 8 Železné hůrky) 9 písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment hlinito-kamenitý, balvanitý až blokový 9 sediment 9 kamenitý až hlinito-kamenitý sediment 9 suťový kužel, osyp 9 písčité humózní hlíny (ronové) 10 jíly 6 6 7

glacigenní glacigenní limnická, glacigenní vulkanická deluviální deluviální deluviální deluviální deluviofluviální deluviofluviální, limnický

38

Obr. 13 Ukázka vytvořené zjednodušené geologické mapy pomocí agregace dat GEOČR50

39

40

Obr. 14 Ukázka geologické mapy 1:50 000 (GEOČR50) po agregaci – třídy křídy, terciéru, permokarbonu a krystalinika doplněné hranicemi základní vrstvy hydrogeologických rajonů 2005.

41

Obr. 15 Ukázka geologické mapy 1:50 000 (GEOČR50) po agregaci – třídy kvartéru doplněné hranicemi kvartérní vrstvy hydrogeologickýchrajonů 2005.

02.3. Zahájení tvorby metodiky tvorby liniových hydrogeologických hranic Příprava systémových nástrojů, vybudování jádra systému Hlavním cílem je vytvořit metodiku zpracování a konstrukci hranic hydrogeologických polygonů. Pro tyto účely je třeba zvolit nástroje, které budou jednak dostupné všem řešitelům , zároveň nebudou vyžadovat náročná školení pracovníků a budou kompatibilní s doposud používanými nástroji na jednotlivých řešitelských pracovištích. Vzhledem k tomu, že již v předešlé etapě byl jako všem zúčastněným organizacím vyhovující zvolen výměnný formát SHP, případně ESRI geodatabáze (formát produktů ESRI) i pro další zpracování byla zvolena platforma SW produktů ESRI. Výhodou těchto softwarových produktů je škálovatelnost řešení od volně šiřitelných produktů (ArcExplorer) až po nástroje pro vytváření a správu centralizovaných dat dostupných oprávněným uživatelům. Systém , který je základem pro technické zpracování hranic hydrogeologických polygonů má klasickou třívrstevnou architekturu a je složen z následující komponent: • Jádrem tohoto systému je geodatabáze (RDBMS Oracle), která obsahuje jak tabulková data, tak prostorově orientované objekty potřebné pro konstrukci rajonů. V databázi jsou postupně shromažďována narůstající data (data testovacích oblastí) vznikajících v rámci projektu. • Aplikačním jádrem systému jsou SW produkty ArcIMS (technologie mapového serveru), ArcSDE a web server Appache, které vytváří vrstvu zabezpečující komunikaci uživatelů s geodatabází. Projekt využívá hlavně mapových služeb dovolujících prezentovat data z geodatabáze v různých tematických datových sadách (mapových službách, včetně vzdálených mapových služeb jiných organizací), které sdružují vrstvy potřebné pro jednotlivé skupiny řešitelů. Výhodou mapových služeb je skutečnost, že jsou šiřitelné pomocí webovských technologií a dále, že mohou být zabezpečeny uživatelskými jmény a hesly. Z hlediska uživatelů (řešitelů projektu) mapová služba splňuje základní požadavky na přehlednost (jednoznačné pojmenování vrstev, symbolika jednotlivých vrstev atd.) a je optimalizována tak, aby přístup k ní byl co nejrychlejší – využívání zobrazování závislého na měřítku, u rastrových vrstev využívání maximálně komprimovaných formátů (MRSID), popř. rastrů převedených z file systému do geodatabáze pomocí nástrojů ArcSDE. • Vrstva klientských stanic, která je reprezentována širokou sadou desktop nástrojů jako jsou výše zmiňovaný volně šiřitelný ArcExplorer (neumožňuje sice editaci prvků, ale dovoluje všem spolupracovníkům využívat data z centrální geodatabáze a kombinovat je s daty na lokálních stanicích a vytvářet si na základě jednoduchého dotazování vlastní pracovní výstupy), ArcView3.x, ArcInfo a sada nástrojů ArcGIS. Pokud spoluředitelé nebudou mít možnost přistupovat k těmto centrálním datům on-line (pomalé nebo neexistující spojení), bude komunikace s centrálními daty zabezpečena formou poskytování výřezů dat, popř. ve formě analogové. Tvorba vektorových hranic hydrogeologických polygonů Pro základní zpracování liniových prvků jako hranic budoucích hydrogeologických polygonů jsou v centrálním datovém skladu ČGS připraveny následující vrstvy: • listoklad S-JTSK 1:50 000 umožňuje rychlou orientaci v prostoru České republiky na základě čísel mapových listů. • vrstva vodstva a polohopisu, která je další podpůrnou vrstvou umožňující detailnější prostorovou orientaci. • vrstva rastrových ekvivalentů hydrogeologických map 1:50 000 a 1: 200 000 je příkladem rastrových dat převedených do geodatabáze. Dosavadní práce potvrdily, že tato velmi rozsáhlá data je díky převedení do prostředí relační databáze možno zobrazovat velmi efektivně v prostředí různých desktopový nástrojů.

42

• vektorové vrstvy GEOČR50 – linie a plochy. Plochy nesou podrobnou geologickou informaci (litologie, litostratigrafie, chronostratigrafie, regionální členění). Kromě těchto podrobných geologických informací jsou ještě přidány atributy, které jsou svázány s tvorbou hydrogeologických polygonů – z hydrogeologického hlediska agregovaná společná geologická legenda ČR. Na základě této agregace je pak GEOČR50 barevně symbolizována, takže pro potřeby konstrukce hydrogeologické vrstvy poskytuje přehledně informaci o rozšíření agregovaných horninových skupin. Vrstva linií poskytuje informace o typu hranice horninových těles včetně tektonických fenoménů. Vlastní konstrukce nových hranic hydrogeologických rajonů představuje po technické stránce dvě základní operace: • Primární vektorizace hranic na základě rastrových, popř. vektorových podkladů (přebírání hranic např. z HG map 1:50 000 nebo dalších podkladů). • Přejímání vybraných segmentů již existujících dat, jedná se především o vrstvy rozvodnic a hranic přebíraných z GEOČR50, případně hydrogeologické rajony – hranice těles, tektonika (obr.16).

Obr. 16 Různé typy liniových hranic sloužící ke konstrukci hydrogeologických ploch – rozvodnice, geologické hranice, tektonické linie, hydrogeologické rajony atp.

43

DÚ 03 Cíle etapy 2007 03.1. Výběr ukazatelů, pro které se budou stanovovat prahové hodnoty 03.2.

Návrh metodiky stanovení přirozeného mezinárodního projektu BRIDGE

pozadí

na

základě

postupů

z

03.3. Návrh typologie hydrogeologických struktur/kolektorů pro potřeby stanovení přirozeného pozadí 03.4. Sběr dat, potřebných pro etapu 2008 Náplň tohoto dílčího úkolu je primárně zaměřena na splnění požadavku implementace evropské legislativy, respektive Směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršením stavu v ČR a Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES. Podle Rámcové směrnice o vodách je nutné mmj. vyhodnotit chemický a kvantitativní stav útvarů podzemních vod, k tomu je však nutné znát kritéria a limity dobrého stavu. Pro kvantitativní stav útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí byla kritéria a limity zpracována na základě bilance. Pro značnou část útvarů podzemních vod však nejsou k dispozici věrohodné údaje o přírodních zdrojích podzemních vod a pro některé typy hydrogeologických struktur ani neexistuje použitelná metodika jejich stanovení. Pro správnou implementaci směrnice je však nutné do hodnocení zapracovat ještě hodnocení režimů hladin podzemních vod. V prvních plánech oblastí povodí v ČR byly použity limity a ukazatele chemického stavu útvarů podzemních vod podle současných znalostí a možností. Na konci roku 2006 však byla vydána Směrnice o ochraně podzemních vod a kromě dalších požadavků, které však nejsou předmětem řešení tohoto projektu, musí být podle ní na konci roku 2008 určeny tzv. prahové hodnoty polutantů v podzemních vodách, tedy limity dobrého chemického stavu útvarů podzemních vod v jednotlivých členských zemích. V současné době se zároveň zpracovávají na evropské úrovni směrné dokumenty pro společnou implementaci, zabývající se problematikou hodnocení chemického a kvantitativního stavu a stanovením prahových hodnot. Zároveň v letech 2005 – 2006 probíhal celoevropský projekt BRIDGE, speciálně zaměřený na metodiku stanovení prahových hodnot. Zaměření tohoto dílčího úkolu je tedy na vytvoření metodik stanovení přírodních zdrojů, režimů hladin a prahových hodnot a posléze jejich aplikace na útvary podzemních vod v ČR. Termín stanovení prahových hodnot na konci roku 2008 je z hlediska řešení velmi brzký, ale protože vyplývá z evropské legislativy, je nutné ho splnit. Prahové hodnoty pak musí být zveřejněny v plánu oblasti povodí pro období 2009 – 2015. Protože však prahové hodnoty útvarů podzemních vod je možné aktualizovat pro druhé a třetí plány oblastí povodí (tj. nejpozději k roku 2014 a 2020), bude řešení pokračovat i další roky, aby bylo možno zahrnout další vhodná data, postupy apod. Konečný výsledek tak bude moci být uplatněn pro druhé plány oblastí povodí. Jak již bylo zmíněno, projekt je sice primárně zaměřen jako podklad pro legislativní dokument, to však nevylučuje další výstupy – články v impaktovaném nebo recenzovaném časopise.

44

03.1. Výběr ukazatelů, pro které se budou stanovovat prahové hodnoty Některé části této kapitoly jsou převzaty z výstupů za rok 2007 projektu SP/2e7/229/07 Antropogenní tlaky na stav půd, vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe. Totéž platí i pro další kapitoly, neboť metodika stanování přirozeného pozadí toxických prvků je vyvíjena ve výše zmíněném projektu. Pro podzemní vody neexistuje na evropské úrovni jednoznačný seznam fyzikálně chemických ukazatelů, povinných pro hodnocení stavu. Rámcová směrnice pro hodnocení chemického stavu kromě odkazu na další směrnice pouze požaduje minimální rozsah sledovaných ukazatelů (příloha I a II), což jsou obsah kyslíku, pH, vodivost, dusičnany a amonné ionty. Kromě toho je povinnost sledovat ty ukazatele, kvůli kterým byly útvary podzemních vod označeny jako rizikové. Směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu stanovuje v souladu s čl. 17 Rámcové směrnice kritéria pro hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod. K tomu se zavádějí dva klíčové pojmy: standardy environmentální kvality (nebo také normy jakosti, EQS), což jsou limity, určené staršími směrnicemi a jsou společné pro všechny členské státy a prahové hodnoty (treshold values), jejichž hodnoty si členské státy stanovují podle postupu, uvedeného ve směrnici. Standardy environmentální kvality se týkají pouze dusičnanů (limit 50 mg NO3/l je uveden z Nitrátové směrnice 91/676/EHS), sumy a jednotlivých pesticidů (limity 0,5 a 0,1 µg/l účinných látek včetně jejich metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů jsou převzaty ze směrnice o prostředcích na ochranu rostlin 91/414/EHS). Pro prahové hodnoty je ve směrnici 2006/118/ES uveden tzv. minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž musí členské státy zvážit stanovení prahových hodnot (viz tabulka 5). To znamená, že tyto látky a ukazatele jsou povinné pouze v tom případě, že jsou kvůli nim v souladu s charakterizací podle článku 5 směrnice 2000/60/ES, útvary podzemních vod označovány za rizikové z hlediska nedosažení dobrého chemického stavu podzemních vod. Při charakterizaci oblastí povodí v ČR, provedené v roce 2004, byly útvary podzemních vod označeny za rizikové kvůli znečišťujícím látkám a jejich ukazatelům, uvedeným v tabulce 6. Tab. 5 Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů

1. Látky, ionty nebo ukazatele, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností Arsen Kadmium Olovo Rtuť Amonium Chlorid Sírany 2. Uměle vyráběné syntetické látky Trichlorethylen Tetrachlorethylen 3. Parametry ukazující na zasolování nebo jiné vniky (1) Vodivost

45

Tab. 6 Přehled látek a ukazatelů, způsobujících rizikovost útvarů podzemních vod v ČR

Látka nebo ukazatel 1,1 dichlorethen 1,1,2-trichlorethen 1,1,2-trichlorethan 1,2 dichlorethan 1,2 dichlorethen aldrin antracen arsen atrazine benzen benzo(a)antracen benzo(a)pyren benzo(g)pyren benzo(b)fluoranthen benzo(g)perylen benzo(k)fluoranthen etylbenzen fenantren fluoranten dusičnany chrysen indeno(1,2,3 cd)pyren kadmium kyanidy Lindan naftalen olovo pesticidy pentachlorbenzen PAU polychlorované bifenyly pyren Rtuť tetrachlorethen tetrachlormethan toluen trichlorbenzen trichlormethan xyleny

Počet rizikových útvarů 3 7 6 5 10 2 2 1 31 5 5 7 2 5 5 5 8 11 12 23 5 8 10 2 2 15 9 2 4 19 5 16 1 5 4 6 3 3 9

Na základě těchto požadavků byl pro první plány oblastí povodí navržen přehled látek ukazatelů pro hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod (viz tab. 7).

46

Tab. 7 Přehled ukazatelů chemického stavu útvarů podzemních vod v ČR pro první plány oblastí povodí

CAS-No.

Název látky/ukazatele

79-01-6 1,1,2-trichlorethen 15972-60-8 alachlor 309-00-2 aldrin 7440-38-2 arsen a jeho sloučeniny 1912-24-9 atrazin 71-43-2 benzen 50-32-8 benzo(a)pyren 205-99-2 benzo(b)fluoranthen 191-24-2 benzo(g,h,i)perylen 207-08-9 benzo(k)fluoranthen 6190-65-4 desethylatrazin 60-57-1 dieldrin 72-20-8 endrin 206-44-0 fluoranten 118-74-1 hexachlorbenzen 7429-90-5 hliník a jeho sloučeniny 2921-88-2 chlorpyrifos 193-39-5 indeno(1,2,3-cd)pyren 465-73-6 isodrin 34123-59-6 isoproturon 7440-43-9 kadmium a jeho slouč. 74-90-8 kyanidy veškeré 91-20-3 naftalen 7439-92-1 olovo a jeho sloučeniny 50-29-3 p,p-DDT 608-93-5 pentachlorbenzen 7439-97-6 rtuť a její sloučeniny 122-34-9 simazin 127-18-4 tetrachlorethen (PER) 1582-09-8 trifluralin kyselinová neutralizační kapacita do pH 4.5 amonné ionty dusičnany dusitany chloridy sírany hydrogenuhličitany

Kód

Akronym

FC0070 FE0360 FF0155 DA0005 FE0365 FD0010 FD0060 FD0065 FD0070 FD0075 FE0370 FE0375 FE0380 FD0050 FF0060 DA0025 FE0395 FD0085 FF0150 FE0400 DA0045 CD0100 FD0015 DA0095 FF0072 FF0055 DA0100 FE0420 FC0075 FE0430

1,1,2-TCE ALACHLOR ALDRIN AS ATRAZIN BENZEN B-A-PYREN B-B-FLUORANT B-GHI-PERYL B-K-FLUORANT DE-ATRAZIN DIELDRIN ENDRIN FLUORATEN HCB AL CHLORPYRIFOS IN-123-CDPYREN ISODRIN ISOPROTURON CD CN-V NAFTALEN PB DDT PENTACBENZEN HG SIMAZIN PCE TRIFLUARIN

CB0050

KNK-4,5

CC0035 CC0045 CC0040 CD0000 CD0005 CB0025

NH4 NO3 NO2 CL SO4 HCO3

47

V projektu SP/2e7/229/07 Antropogenní tlaky na stav půd, vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe je zpracovávána metodika stanovení přirozeného pozadí toxických prvků a posléze budou stanovovány hodnoty přirozeného pozadí toxických prvků v oblasti povodí Labe. Pro tento účel byl v projektu zpracován seznam látek a ukazatelů, pro něž budou stanovovány hodnoty přirozeného pozadí včetně priorit (tabulka 8). Hodnoty přirozeného pozadí pro prvky s prioritou 1 musí být vyřešeny v roce 2008, prvky s prioritou 2, pokud bude k dispozici dostatek pokladů také v příštím roce, ostatní v etapě 2009 – 2011. Pokud se však na základě dalších prací prokáže nerelevance u prvků s prioritou 2 nebo 3, budou ze zpracování vyřazeny. To znamená, že prahové hodnoty se určitě budou stanovovat pro prvky s prioritou 1, u ostatních bude záležet na jejich relevanci. V této fázi se téměř jistě nebudou stanovovat prahové hodnoty pro prvky s prioritou 3 – pro ně by měly stačit hodnoty přirozeného pozadí. Tab. 8 Látky nebo ukazatele, pro které budou stanovovány hodnoty přirozeného pozadí v projektu SP/2e7/229/07

Látka nebo ukazatel Arsen Hliník Kadmium Rtuť Měď Olovo Nikl Zinek Berylium Antimon Baryum Bor Kobalt

Priorita 1 1 1 1 2 2 2 2 2 3 3 3 3

Kromě výběru kovů bude však nutné stanovit prahové hodnoty i pro ostatní ukazatele, uvedené v tabulce 7.

48

Požadavky na stanovování prahových hodnot Ve směrnici o ochraně podzemních vod jsou požadavky pro stanovování prahových hodnot poměrně stručné: Článek 3 Kritéria pro hodnocení chemického stavu podzemních vod 1. Pro účely hodnocení chemického stavu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod podle oddílu 2.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES používají členské státy tato kritéria: a) normy jakosti podzemní vody uvedené v příloze I; b) prahové hodnoty, které mají členské státy stanovit postupem podle části A přílohy II pro znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek a ukazatele znečištění přispívající na jejich území k označení útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod za rizikové, s přihlédnutím alespoň k seznamu obsaženému v části B přílohy II. Prahové hodnoty pro dobrý chemický stav podzemních vod jsou založeny na ochraně útvarů podzemních vod v souladu s částí A body 1, 2 a 3 přílohy II, se zvláštním ohledem na jejich dopady na přilehlé povrchové vody a pozemní ekosystémy a mokřady, jež na nich závisí, a na vztahy s nimi, a berou mimo jiné v úvahu antropogenní toxikologické a ekotoxikologické poznatky. 2. Prahové hodnoty mohou být stanoveny na celostátní úrovni, na úrovni oblasti povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, která se nachází na území členského státu, nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod. Členské státy zajistí, aby stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod, o něž se dělí dva nebo více členských států, a pro útvary podzemních vod, v jejichž rámci proudí podzemní vody přes hranici členského státu, bylo mezi dotyčnými členskými státy koordinováno v souladu s čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/60/ES. Přesahuje-li útvar nebo skupina útvarů podzemních vod území Společenství, usiluje dotyčný členský stát či státy o stanovení prahových hodnot ve spolupráci s dotyčnou třetí zemí nebo třetími zeměmi v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/60/ES. 5. Členské státy poprvé stanoví prahové hodnoty podle odst. 1 písm. b) do 22. prosince 2008. Veškeré stanovené prahové hodnoty se zveřejní v plánech povodí, které mají být spolu se souhrnem údajů uvedených v části C přílohy II této směrnice předloženy podle článku 13 směrnice 2000/60/ES. 6. Členské státy za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí změní seznam prahových hodnot v případech, kdy nové informace o znečišťujících látkách, skupinách znečišťujících látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že by měla být stanovena prahová hodnota pro další látku nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně zavedena prahová hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta. Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelům znečištění rizikový. Veškeré takové změny seznamu prahových hodnot se oznamují v rámci pravidelného přezkumu plánů povodí.

49

PŘÍLOHA II PRAHOVÉ HODNOTY PRO LÁTKY ZNEČIŠŤUJÍCÍ PODZEMNÍ VODY A PRO UKAZATELE ZNEČIŠTĚNÍ PODZEMNÍCH VOD

Část A Pokyny pro stanovení prahových hodnot členskými státy v souladu s článkem 3 Členské státy stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele znečištění prahové hodnoty, na jejichž základě jsou, v souladu s charakterizací provedenou v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES, útvary nebo skupiny útvarů podzemních vod označovány za rizikové z hlediska nedosažení dobrého chemického stavu podzemních vod. Prahové hodnoty se stanoví takovým způsobem, že pokud výsledky monitorování na reprezentativním monitorovacím místě přesáhnou prahové hodnoty, naznačí to, že hrozí možnost, že není splněna jedna či více podmínek dobrého chemického stavu podzemních vod podle čl. 4 odst. 2 písm. c) bodů ii), iii) a iv). Při stanovování prahových hodnot zohlední členské státy tyto pokyny: 1) rčení prahových hodnot by mělo vycházet z těchto faktorů: a) rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími vodními ekosystémy a závislými suchozemskými ekosystémy; b) narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkcí podzemních vod; c) veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v části B; d) hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o úrovních pozadí a vodní bilanci. 2) Určení prahových hodnot by mělo přihlédnout i k původu znečišťujících látek, jejich možnému přirozenému výskytu, jejich toxicitě a tendenci se rozptylovat, jejich perzistenci a jejich bioakumulačnímu potenciálu. 3)

Pokud dojde ke zvýšení úrovní pozadí u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit tyto úrovně pozadí u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot.

4) Určení prahových hodnot by mělo využít kontrolního mechanismu pro shromážděné údaje, který by se měl opírat o hodnocení kvality údajů, analytické úvahy a úrovně pozadí pro látky, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností.

Část B

Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž musí členské státy zvážit stanovení prahových hodnot v souladu s článkem 3 1. Látky, ionty nebo ukazatele, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností:

50

Arsen Kadmium Olovo Rtuť Amonium Chlorid Sírany 2. Uměle vyráběné syntetické látky: Trichlorethylen Tetrachlorethylen 3. Parametry ukazující na zasolování nebo jiné vniky: Vodivost

Část C Informace, které mají členské státy poskytnout ohledně znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž byly stanoveny prahové hodnoty: Členské státy shrnou v plánech povodí předložených v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES způsob uplatnění postupu podle části A této přílohy. Pokud je to možné, sdělí členské státy zejména a) informace o počtu útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod označených za rizikové a o znečišťujících látkách a ukazatelích znečištění, které k tomuto označení přispívají, včetně zjištěných koncentrací nebo hodnot; b) informace o každém z útvarů podzemních vod označeném za rizikový, zejména o velikosti vodních útvarů, o vztazích mezi útvary podzemních vod a souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy a v případě přirozeně se vyskytujících látek o úrovních přirozeného pozadí v útvarech podzemních vod; c) prahové hodnoty, které platí na celostátní úrovni nebo na úrovni oblasti povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, jež se nachází na území členského státu, nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod; d) vztah mezi prahovými hodnotami a i) v případě přirozeně se vyskytujících látek zjištěnými úrovněmi pozadí, ii) cíli environmentální kvality a jinými normami pro ochranu vod platnými na vnitrostátní úrovni, na úrovni Společenství nebo na mezinárodní úrovni a iii) veškerými důležitými informacemi ohledně toxikologie, ekotoxikologie, perzistence a bioakumulačního potenciálu znečišťujících látek a jejich tendence se rozptylovat. Veškeré další požadavky jsou pak uvedeny ve zprávě za evropský projekt BRIDGE (který však není závazný) a některé požadavky budou pravděpodobně uvedeny v Guidance dokumentu pro společnou implementační strategii, jehož závaznost je na úrovni doporučení. Tento dokument však není dosud dokončen a tudíž ani schválen vodními řediteli.

51

03.2. Návrh metodiky stanovení přirozeného pozadí na základě postupů z mezinárodního projektu BRIDGE Doporučené postupy pro stanovování prahových hodnot Protože stanovování přirozeného pozadí je významná součást určování prahových hodnot, jsou doporučené postupy rozděleny na problematiku přirozeného pozadí a prahových hodnot. Doporučené postupy pro stanovování přirozeného pozadí jsou převzaty z projektu BRIDGE, stanovování prahových hodnot ze současného znění Guidance dokumentu „Groundwater Chemical Status and Treshold values“.

Postupy pro stanovování přirozeného pozadí V 6. Rámcovém programu EU byl v letech 2005 – 2006 řešen účelově zaměřený projekt BRIDGE (Background Criteria for the Identification of Groundwater Tresholds), řešený 27 evropskými pracovišti ze 17 zemí, který navrhl některé přístupy pro stanovení hodnot přirozeného pozadí znečišťujících látek. Česká republika se bohužel jako jedna z mála tohoto projektu nezúčastnila, k dispozici jsou však vybrané materiály, vzniklé v tomto projektu. Jedna část tohoto projektu je věnována problematice stanovování přirozeného pozadí. Jako první krok se předpokládá použít typologie útvarů podzemních vod, charakterizované hlavně litologií. Tato typologie je však v projektu zpracována pro evropský kontext, to znamená, že je hodně obecná. Po zpracování a přirazení typologie útvarům podzemních vod je další postup rozlišen podle stupně znalosti geochemických procesů a podle množství dat z monitoringu podzemních vod. Pro útvary podzemních vod s vysokou znalostí geochemických procesů a množstvím dat o jakosti podzemních vod je možno vyvinout a uplatnit postup, odpovídající znalostem a datům. Pro útvary podzemních vod se středním stupněm znalosti a existujícími daty z monitoringu se doporučuje použít zjednodušený postup, založený na statistické analýze dat o jakosti, které prošly procesem předvýběru. U útvarů podzemních vod, kde je minimální znalost geochemických procesů a neexistence dat z monitoringu je doporučeno použít výsledky statistické analýzy pro útvary se stejnou typologií v jiných evropských zemích. Celý rozhodovací proces je znázorněn na obrázku 17.

52

Obr. 17 Návrh postupu pro stanovení přirozeného pozadí v projektu BRIDGE

V projektu BRIDGE je také uveden seznam parametrů, u kterých má smysl stanovovat přirozené pozadí (pokud jsou používány pro hodnocení stavu útvarů a hlavně pokud způsobují rizikovost. I zde jsou parametry rozděleny do několika skupin s různým významem. V první skupině jsou významné přírodně se vyskytující polutanty, kde se z kovů vyskytují stříbro, hliník, chróm, měď, zinek a arsen. V druhé skupině doplňujících ukazatelů se z kovů nachází pouze kadmium, rtuť a olovo. Ostatní kovy patří do skupiny méně významných ukazatelů. V doporučené metodice projektu BRIDGE je také uveden postup pro zjednodušený postup při určování přirozeného pozadí – zásady předvýběru dat z monitoringu: Vyřazení dat s chybnou iontovou bilancí (nad 10 %); Vyřazení vzorků s neznámou hloubkou; Vyřazení dat neodpovídající typologii útvarů podzemních vod; Vyřazení dat z termálních zvodní; Vyřazení dat ze slaných zvodní (NaCl více než 1 000 mg/l); Zpracování časových řad – použít medián. Po tomto předvýběru by měl postup stanovení přirozeného pozadí statistickou metodou pokračovat těmito kroky: Vyřazení dat s koncentracemi dusičnanů nad 10 mg/l; Vyhodnocení přirozeného pozadí jako koncentrace s percentilem 90 nebo 97,7.

53

Postupy pro stanovování prahových hodnot Podle posledního znění Guidance dokumentu je nutné stanovit dva základní typy kritérií pro stanovování prahových hodnot: environmentální kritéria, která zohledňují přímo závislé aquatické ekosystémy a terestrické ekosystémy; kritéria užívání – tj. voda pro pitné účely v chráněných územích pro lidskou spotřebu a nebo ostatní legitimní užívání podzemní vody (odběry pro zavlažování, průmysl apod.). Nejprve je doporučen celkový postup pro stanovování prahových hodnot podzemních vod, podle něhož je nutné nejdříve stanovit jednotlivá„criteria value“, což jsou limitní hodnoty bez uvažované vazby na přirozené pozadí s ohledem na jednotlivá kritéria. Pak je nutné podle hodnot přirozeného pozadí stanovit jednotlivé prahové hodnoty podle různých kritérií ( obr. 18) Při stanovování environmentálních kritérií není v dokumentu doporučen žádný postup pro stanovování tzv. „criteria value“ (což jsou limitní hodnoty bez uvažované vazby na přirozené pozadí) pro přímo závislé terestrické ekosystémy. Postup je však stanoven pro limitní hodnoty pro akvatické ekosystémy – což jsou prakticky povrchové vody a při stanovení prahových hodnot je nutné mít na paměti, že jakost podzemních vod při splnění dobrého chemického stavu nesmí způsobovat nedosažení dobrého ekologického nebo chemického stavu souvisejících útvarů povrchových vod. K tomu se doporučuje použít limitní hodnoty dobrého stavu pro jednotlivé útvary povrchových vod a dále zvažovat faktor ředění a atenuace. Pro kritéria užívání se předpokládá použití standardů pro pitné vody, případně limity pro jiné typy užívání – to vše ovšem jen v případě, že tento typ užívání je významný vzhledem k ploše útvaru podzemních vod. V Guidance dokumentu je také zmíněno stanovování prahových hodnot pro zasolování nebo jiné intruze, v ČR však není tento antropogenní vliv považován za významný.

54

Obr. 18 Obecná metodika stanovování prahových hodnot podzemních vod

55

03.3.

Návrh typologie hydrogeologických struktur/kolektorů pro potřeby stanovení přirozeného pozadí

Návrh postupu pro stanovení prahových hodnot a využití typologie útvarů podzemních vod v ČR Podle obecného postupu stanovování prahových hodnot je nutno odlišit prahové hodnoty pro environmentální kritéria a kritéria užívání vody. V souladu se schváleným harmonogramem prací v tomto projektu je v období 2007 – 2008 řešena metodika stanovování prahových hodnot podzemních vod podle kritérií užívání vody – tedy prahové hodnoty, které budou používány v celém útvaru podzemních vod. Metodika stanovení prahových hodnot podle environmentálních kritérií je naplánována na období 2009 – 2010. Zároveň je nutné uvést, že vzhledem k možným změnám v Guidance dokumentu je možné, že bude muset být zde navrhovaný postup pro stanovení prahových hodnot poněkud pozměněn. Stejně jako v obecném postupu bude nejprve nutné stanovit hodnoty přirozeného pozadí všech ukazatelů pro hodnocení chemického stavu. Zde je nutno rozlišit přirozeně se vyskytující znečišťující látky (nebo jejich ukazatele) a syntetické znečišťující látky. Pro syntetické znečišťující látky je přirozené pozadí nula, protože však při měření koncentrací nula neexistuje, je pak možno u nich za přirozené pozadí považovat mez stanovitelnosti. Za syntetické znečišťující látky je možno považovat všechny organické látky, uvedené v seznamu hodnocených ukazatelů. Pro ostatní znečišťující látky bude nutné stanovit hodnoty přirozeného pozadí. Postup pro stanovování přirozeného pozadí kovů je popsán dále a byl zpracován v projektu SP/2e7/229/07 Antropogenní tlaky na stav půd, vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí. Návrh postupu pro stanovování přirozeného pozadí ostatních přirozeně se vyskytujících znečišťujících látek je nutné vyvinout v rámci tohoto projektu. Návrh využití typologie pro stanovování přirozeného pozadí toxických prvků (kovů) v ČR Při určování přirozeného pozadí toxických prvků v ČR lze v zásadě vyjít z obecného postupu, doporučeného v projektu BRIDGE. Tj. zpracovat typologii útvarů podzemních vod, shromáždit a provést předvýběr dat z monitoringu, shrnout znalosti o geochemických procesech, potřebných pro zjištění přirozeného pozadí a na základě toho použít různé typy metodik. Zároveň je vhodné doporučený obecný postup v jednotlivých podrobnostech poněkud modifikovat. První modifikace by se měla týkat typologie. I když se ve výsledku bude pro jeden útvar reportovat jen jedna prahová hodnota, je vhodné v první fázi zpracovávat hodnoty přirozeného pozadí na menší jednotky, hlavně v případě rozlehlých útvarů podzemních vod. To znamená použít v této fázi tzv. pracovní jednotky útvarů podzemních vod (viz obr. 19). Při stanovování typologie bude nutné sice kvůli souladu s ostatními evropskými státy nejprve použít hrubou litologickou typologii, doporučenou v projektu BRIDGE, ale tuto typologii dále rozšířit podle charakteristických obsahů jednotlivých kovů. Pro rozšířenou typologii bude nutné vyjít z klasifikace, používané ČGS pro digitální geologickou, případně hydrogeologickou mapu, neboť ta bude hlavním zdrojem dat v ČR.

56

Obr. 19 Ukázka vymezení útvarů podzemních vod a jejich pracovních jednotek

Zároveň s přípravou podrobné typologie bude nutné zpracovat shrnutí geochemických procesů, typických pro vybrané kovy. Důležitou vlastností je například závislost uvolňování kovů v podzemní vodě na dalších faktorech. Obsahy kovů, které se dostávají za normálních přirozených podmínek do podzemních vod jsou relativně velmi nízké. Jejich rozpustnost ovlivňuje celá řada faktorů, z nichž jedním z nejvýznamnějších a současně nejsnáze dokumentovatelným je pH. V obecné rovině lze konstatovat, že rozpustnost většiny kovů stoupá s přibývající zásaditostí a nebo kyselostí. Nicméně intenzita nárůstu rozpustnosti v závislosti na pH je pro každý kov individuelní a každý kov proto musí posuzován samostatně. Jako příklad může posloužit hliník a berylium. Oba kovy reagují na pokles pH stejně – růstem rozpustnosti, intenzita rozpustnosti je však odlišná. Uvedený příklad (viz obr. 20) je výsledkem statistického zpracování účelového monitoringu podzemních vod z let 2000 – 2002 z Krušných hor a velmi dobře se shoduje s laboratorními experimenty. Z běžně dostupné chemické literatuře, (jako je například práce Appela a Postmy: Geochemistry, Groundwater and Pollution) jsou dostupné teoretické křivky rozpustnosti pro jednotlivé kovy.

57

1,6

Al (mg/l), Be (ug/l)

1,4

Be

1,2

Al

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 4.0-4.5

4.5-5.0

5.0-5.5

5.5-6.0

6.0-6.5

6.5-7.0

7.0-7.5

pH

Obr. 20 Vztah koncentrací Be a Al na pH podzemních vod v Krušných horách

Dá se předpokládat, že pro většinu kovů bude možné označit znalosti o geochemických procesech za střední, případně vysoké. V takovém případě bude možné zpracovat vlastní postup pro stanovování přirozeného pozadí. Kromě dat z monitoringu k tomu určitě budou nutné např. údaje o místech těžby, které jsou dostupné v Geofondu. Návrh využití typologie pro stanovování přirozeného pozadí ostatních přirozeně se vyskytujících znečišťujících látek v ČR Pokud ze seznamu ukazatelů chemického stavu útvarů podzemních vod vyloučíme syntetické látky a kovy, zbývá nám pouze kyselinová neutralizační kapacita do pH 4.5, amonné ionty, dusičnany, dusitany, chloridy, sírany a hydrogenuhličitany. Pro dusičnany není potřeba hodnotu přirozeného pozadí pro prahové hodnoty řešit, neboť dusičnany patří do standardů, určených na evropské úrovni limitní hodnotou 50 mg/l a stanovování nižších prahových hodnot bude pravděpodobně nutné pouze pro povrchové vody nebo terestrické ekosystémy. Pro ostatní ukazatele bude zřejmě dostatečné rozdělit útvary podzemních vod, respektive jejich pracovní jednotky na typy podle litologie, přičemž pro chloridy, sírany a KNK bude ještě zváženo využití údajů o místech těžby, které budou využívány pro kovy. Návrh postupu pro stanovování přirozeného pozadí v ČR Při výběru dat o jakosti podzemních vod bude nutné zohlednit kromě postupů, popsaných v projektu BRIDGE charakter existujících dat. V zásadě jsou pro celé území ČR k dispozici tři hlavní zdroje dat: data ze státní sítě sledování podzemních vod, provozovaných ČHMÚ, dále historická data z Geofondu a data o využívaných zdrojích podzemních vod. Data z ČHMÚ budou s největší pravděpodobností splňovat všechna formální kritéria (iontová bilance, známá hloubka atd.). Je však možné, že bude nutné některé objekty vyřadit kvůli neodpovídající litologické typologii (v případě, že budou umístěny v lokalitách s výjimečným litologickým složením) a dá se předpokládat, že některé lokality budou významněji ovlivněny antropogenní činností. Je otázka, jestli pro zjišťování přirozeného pozadí kovů stačí vyřadit vzorky s koncentrací dusičnanů nad 10 mg/l. Pravděpodobně bude nutné navrhnout ještě další kritéria. Co se týče dat z Geofondu, na vzorku dat byla v letošním roce prováděna preselekce údajů. Konkrétní objekty (celkem 651 vrtů), ze kterých data pocházely, se nacházejí na území Středočeského a Jihočeského kraje na poměrně velké ploše, zhruba 1300 km2.

58

Studované objekty jsou lokalizovány v osmi okresech, nejvyšší množství se nachází v okresech Praha-západ, Příbram a Písek. Pouze u 57 objektů byly v databázi k dispozici výsledky 2 chemických analýz různého data (většinou se jednalo vzorky odebrané v jiných fázích čerpací zkoušky), v ostatních případech pouze jedna. Soubor obsahuje datum odběru vzorku, názvu laboratoře. Z fyzikálně-chemických parametrů jsou zde údaje o teplotě vzorku, pH, celkové mineralizaci, aciditě a alkalitě, chemické spotřebě kyslíku, koncentracích hlavních kationtů, aniontů, dusitanů, amonných iontů a některých kovů. Tyto data jsou vcelku kompletní, k dispozici zhruba pro 70 – 90 % objektů (vyjma údajů o draslíku – 50 %), U zhruba 40 % objektů jsou údaje o fosforečnanech, křemičitanech a fluoridech. Organické látky, těžké kovy a stopové prvky u převážné většiny objektů stanoveny nebyly. Výhodou údajů z Geofondu je velká četnost dat, která studované území pokrývají relativně rovnoměrně. Použitá data však pocházela z poměrně rozsáhlého časového intervalu (více než 40 let). V takovémto dlouhém časovém úseku a u takového množství dat lze předpokládat, že při zpracování výsledků analýz a jejich následném, možná i několikerém přepisování, kdy postupně vznikala souhrnná databáze, mohlo dojít k některým chybám při jejich zápisu. Dále není jisté, zda v každém případě byla kontrolována správnost analýzy, např. metodou ověření podmínky elektroneutrality. Při takovém množství dat není dost dobře možné zpětně dohledat jednotlivé staré protokoly z odběru vzorků a laboratorního zpracování a provést kontrolu. Aby však toto možné riziko nesprávných údajů bylo eliminováno na minimum, bylo provedeno třídění dat na základě několika kritérií. V prvním kroku byly vyřazeny z databáze ty analýzy, které nesplňují podmínku elektroneutrality. Ta je splněna v případě, že: [| Σ kat – Σ an | / (Σ kat + Σan) ] x 100 ≤ 5 %, kde: Σ kat…sumární součet ekvivalentových koncentrací hlavních kationtů Σ an….sumární součet ekvivalentových koncentrací hlavních aniontů Do skupiny hlavních kationtů byly zařazeny Na+, K+, Mg2+, Ca2+ a Fe2+ , do skupiny aniontů pak HCO3-, Cl- NO3-, SO42- . Tímto způsobem bylo vyřazeno celkem 235 analýz. Druhým krokem bylo porovnání (již v databázi existujících) údajů o celkové mineralizaci s nově (autorkou) propočítanými hodnotami mineralizace z přítomných koncentračních dat. Do výpočtu celkové mineralizace byly nyní zahrnuty hlavní ionty (Na+, K+, Mg2+, Ca2+ Fe2+, HCO3-, Cl- NO3-, SO42- ) a dále pak údaj o koncentraci SiO2. Pokud se tyto spočítané hodnoty lišily od předešlých (v databázi uvedených) o více jak o 5 %, byla analýza z databáze vyřazena. Takto bylo z databáze odstraněno 142 analýz. Obě tato kritéria byla ověřována i u analýz, kde některý z koncentračních údajů chyběl. Těchto analýz nebylo mnoho (výjimkou byly údaje o draslíku, jehož hodnota chyběla zhruba v 50 % případech). Nebylo totiž možné říct, zda údaj chybí z důvodů absence látky ve vzorku (koncentrace pod mezí detekce), neúplného rozboru, neúplného laboratorního protokolu popř. chybného zapsání do databáze. Tyto analýzy povětšinou oběmi kritérii (s výjimkou analýz bez údaje o draslíku) neprošly. V závislosti na metodice dalšího zpracování může být doplňujícím krokem při třídění dat i vyřazení analýz s anomálními hodnotami některých prvků. Za anomální je možno považovat např. koncentrace dvoumocného železa nad 20 mg/l. Analýzy s tímto obsahem železa byly tedy také vyřazeny. Z původního počtu 651 objektů tak zůstalo celkem 324 (50 %) jímacích objektů.

59

Z toho lze konstatovat, že alespoň z formálního hlediska je v zásadě databáze Geofondu využitelná. Problémem však je jednak nedostatečné množství dat s údaji o koncentracích kovů a neznalost používané meze stanovitelnosti. Pro chloridy a sírany však bude databáze Geofondu pravděpodobně postačující. Data o jakosti využívaných podzemních vod mají podobné problémy jako data z Geofondu, snad jen s tím rozdílem, že jsou většinou k dispozici z posledních cca 3 let (pro celou ČR) a nejsou shromažďována kompletní, takže kontrola elektroneutrality může být problematická i u korektních vzorků. Závěrem je možno konstatovat, že pro stanovení přirozeného pozadí znečišťujících látek v ČR budou využity postupy jak pro dobrou znalost geochemických procesů a dostatek dat z monitoringu („vlastní přístup“), tak pro střední znalost a částečná data z monitoringu (statistický přístup včetně předvýběru dat). Třetí navrhovaný postup – tj. použít hodnoty přirozeného pozadí z ostatních zemí pro útvary se stejnou typologií nebude pravděpodobně do konce roku 2008 využít, neboť termín pro stanovení prahových hodnot (prosinec 2008) je pro všechny země EU stejný a dá se předpokládat, že údaje o přirozeném pozadí budou k dispozici až po procesu schvalování v jednotlivých členských státech. Porovnání hodnot přirozeného pozadí pro útvary s obdobnou typologií a eventuální úprava by tak přicházelo v úvahu pravděpodobně až v roce 2010, až budou zasílány zprávy EK. Návrh postupu pro stanovení prahových hodnot v ČR Pro prahové hodnoty, pokud jsou známy hodnoty přirozeného pozadí, je nutné stanovit limitní hodnoty užívání. Protože se bere v úvahu pouze způsob užívání, významný vhledem k ploše celého útvaru (nebo pracovní jednotky), bude pro ČR pravděpodobně relevantní pouze hledisko užívání pro pitné účely. Jako limitní hodnota bude tedy použit standard pro pitnou vodu. Pro stanovení prahových hodnot pak mohou v zásadě nastat dvě situace – hodnota přirozeného pozadí je nižší nebo vyšší než určená limitní hodnota. V obou případech je pak nutné stanovit, nakolik bude prahová hodnota zvýšena od přirozeného pozadí. V případě, že je přirozené pozadí nižší, metodika BRIDGE doporučovala použít prahovou hodnotu rovnou součtu přirozeného pozadí a polovině rozdílu mezi limitní hodnotou a přirozeným pozadím. Původní Guidance dokument navrhoval použít v takových případech limitní hodnotu. V současné době se doporučuje použít národní strategii a hodnocení rizikovosti, ale požaduje se jasné zdůvodnění. V případě, že hodnota přirozeného pozadí je vyšší než limitní hodnota, má být prahová hodnota rovna přirozenému pozadí, mírně zvýšenému. Mírné zvýšení má reprezentovat akceptovatelný vliv člověka. K tomu se doporučuje použít hodnocení rizikovosti a zranitelnosti podzemní vody. Požadavkem je však splnit článek 5 Rámcové směrnice a zvrátit významný stoupající trend polutantů. V současné době ještě není jasné, jaká bude výsledná podoba Guidance dokumentu, zdá se však být zřejmé, že stanovování prahových hodnot bude ve značné míře také politické rozhodnutí.

03.4. Sběr dat, potřebných pro etapu 2008 V zásadě jsou pro celé území ČR k dispozici tři hlavní zdroje dat: data ze státní sítě sledování podzemních vod, provozovaných ČHMÚ, dále historická data z Geofondu a data o využívaných zdrojích podzemních vod. Data z ČHMÚ budou s největší pravděpodobností splňovat všechna formální kritéria (iontová bilance, známá hloubka atd.). Je však možné, že bude nutné některé objekty vyřadit kvůli neodpovídající litologické typologii (v případě, že

60

budou umístěny v lokalitách s výjimečným litologickým složením) a dá se předpokládat, že některé lokality budou významněji ovlivněny antropogenní činností. Je otázka, jestli pro zjišťování přirozeného pozadí kovů stačí vyřadit vzorky s koncentrací dusičnanů nad 10 mg/l. Pravděpodobně bude nutné navrhnout ještě další kritéria.

3. Návaznost na jiné projekty Dílčí úkol 03 úzce souvisí s řešením úkolu VÚV T.G.M. v.v.i. “Odborná podpora při transpozici směrnice 2006/118/ES O ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršením stavu“, zadaným OOV MŽP. Úkol však není zaměřen na odborné řešení, pouze na zpracování požadavků, nutných pro implementaci směrnice 2006/118/ES v ČR včetně transpozice do legislativy. Další navazující projekt je SP/2e7/229/07 Antropogenní tlaky na stav půd, vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe, kde je hlavním řešitelem VÚV T.G.M. v.v.i. V tomto projektu je dílčí blok 9, zabývající se stanovováním přirozeného pozadí toxických prvků v oblasti povodí Labe. To znamená, že některé části metodiky jsou přebírány z tohoto projektu a naopak výsledky DÚ 03 mohou být používány v dalším projektu. Určitá návaznost je také s výzkumným záměrem VÚV T.G.M., respektive s subprojektem 17 Vývoj komplexního konceptuálního modelu pro řešení vlivů a dopadů antropogenní činnosti na podzemní vody. PřF UK Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky získal grant od GA ČR na období 2007-2009 projekt 205/07/0691 „Geotermální zdroje, jejich limity a trvale udržitelné využití: benešovsko-ústecký zvodněný systém“, jehož výsledky bude možné využíti i v projektu SP/2e1/153/07. Výše uvedený projekt je zaměřen na bilanci termálních vod v bazálním křídovém kolektoru benešovsko-ústecké oblasti a na vytvoření numerického modelu proudění podzemní vody a tepelný tok. Projekt SP/2e1/153/07 bude využívat i výsledky projektu ISPA "Monitorování a hodnocení hydrosféry v ČR v souladu se směrnicemi ES o životním prostředí" ISPA/FS č.2000/CZ/16/P/PE/003, který je spolufinancovaný Evropskou unií. Z výše uvedeného projektu budou využity zejména geologická a karotážní data z křídových vrtů pro rekonstrukci křídových pánví a zpřesnění rozsahu jednotlivých superponovaných kolektorů.

4. Závěr V úvodní etapě řešení projektu SP/2e1/153/07 byl v rámci řešení DÚ01 proveden výběr a analýza relevantních datových zdrojů, vhodných pro konstrukci digitální bezešvé hydrogeologické mapy v ČGS, ČGS – Geofond (hydrogeologická databáze), ČHMÚ či VÚV TGM i v hydrogeologických firmách Geotest a.s., Aquatest a.s. a Progeo s.r.o. včetně zjištění jejich dostupnosti. Bylo zjištěno, že všechny potřebné vrstvy pro konstrukci digitální hydrogeologické vrstvy jsou bez větších problému dostupné. Byly uzavřeny smlouvy s hydrogeologickými firmami o poskytnuty geologických prostorových dat z matematických modelů, které lze adaptovat na GEOČR50, neboť je předpoklad vytvoření prostorové digitální hydrogeologické mapy. Na internetu jsou připraveny funkční webové stránky projektu www.geology.cz/vav-hydrocr50 jak pro řešitele projektu tak i pro veřejnost. Řešiteli z ČHMÚ byla zpracována Metodika vyhodnocení režimů podzemních vod a součástí zprávy je i speciální software. V DÚ02 bylo na dvou lokalitách Dečínsko-ústecko a Vsetínské vrchy otestováno využití databáze ČGS - Geofondu pro konstrukci hranic v prostředí s rozdílnou průtočností a zjištěny případné nedostatky databáze. Možnost jejich doplnění bude řešeno v další etapě projektu, případně samostatným projektem neboť jde o doplnění přes 70 tis. dat. Byla zahájena agregace dat z GEOČR50 v rámci hydrogeologických struktur na území celé ČR. Ze

61

stávající GEOČR50 byly odseparovány a rozděleny pokryvné útvary na území ČR a podle útvarů rozděleny podložní horniny. Ve studijních lokalitách byly vytvořeny liniové hranice hydrogeologických celků a připojeny vybrané přírodní charakteristiky. V rámci řešení DÚ03 byl proveden výběr ukazatelů, pro které se budou stanovovat prahové hodnoty včetně metodiky stanovení přirozeného pozadí na základě postupů z mezinárodního projektu BRIDGE, návrh typologie hydrogeologických struktur/kolektorů pro potřeby stanovení přirozeného pozadí.

62

Výběr z použité literatury Čech, S., Klein, V., Kříž, J. &Valečka, J. , 1980. Revision of the Upper Cretaceous stratigraphy of the Bohemian Cretaceous Basin. Věstník Ústředního Ústavu geologického, 55, 277-296. Helland-Hansen, W. & Martinsen, O.J., 1996. Shoreline trajectories and sequences: description of variable depositional-dip scenarios. J. Sed. Res., 66, 670-688. Jetel, J. (1973): Logický systém pojmů – základní podmínky formalizace a matematizace v hydrogeologii. Geol. Průzk. 15,1, str. 13-17. Praha. Krásný, J. (1986): Klasifikace transmisivity a její použití. - Geol. Průzk. 6, 28, 177-179. Praha. Laurin, J., & Uličný, D., 2004. Controls on a a shallow-water hemipelagic carbonate system adjacent to a siliciclastic margin: example from Late Turonian of Central Europe. J. Sed. Res., 74, 697-717. Milický M. a kol. (2005): Bilanční hodnocení zásob podzemních vod, varianty jímání, perspektivní odběry, ovlivnění zásob třebońská pánev s. část. – MS Progeo s.r.o., Roztoky u Prahy. Milický M. a kol. (2006): Hodnocení a bilance zásob podzemních vod, varianty jímání,v budějovické pánci. – MS Progeo s.r.o., Roztoky u Prahy. Šplíchal, L., 2002. Sedimentologická a stratigrafická analýza jizerského souvrství (turon) severozápadní části české křídové pánve s využitím geofyzikálních dat. Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta UK, Praha. 1-87. Uličný , D., Špičáková, L., Tasáryová, Z., Čech, S., Hradecká, L., Švábenická, L., Grygar, R., & Svobodová, M., 2004: Stratigrafická architektura cenomanu české křídové pánve: vztahy sedimentárních systémů a reaktivace struktur podloží křídy. Závěrečná zpráva studie odboru geologie Ministerstva životního prostředí č. OG – 9/02. Uličný, D. & Laurin, J., 2000. Korelace geofyzikálních a sedimentologických dat z vrtů a výchozů: stratigrafická analýza pískovcových těles cenomanu a turonu v oblasti MělníkČeská Lípa jako doplňková metoda studia heterogenity kolektorových hornin. Závěrečná Zpráva, Studie odboru geologie Ministerstva životního prostředí č. OH-27/00. 1-31. Uličný, D., Laurin, J. & Čech, S. Controls on clastic sequence geometries in a shallowmarine, transtensional basin: the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. In review, Sedimentology.

63

Příloha I

64

65

66

67

68

69

Příloha II

70

71

72

Zákonitosti interakce systému voda-hornina-krajina a jejich využití při ochraně podzemních vod v České republice

Recommend Documents