046kovak 27.1.2006 9:49 Stránka 8
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006
nizací, ale jejich skutečný zánik nepřivodily. Po čase byly cechy znovu obnovovány a práva řemeslnictva - pokud neškodila městům Vývoj cechů nebyl rovnoměrný, odpovídal byla opět uznávána. stupni rozvoje výrobních sil. Cechovní regule Cechovní korporace obohatily spolevětšiny cechů zakotvovaly vedle již dříve zmíčenský život mnoha symboly, dokazujícími na veřejnosti sebevědomí a vážnost něné ochrany práv cechovních členů rovněž cechů. Po vzoru šlechty dbaly o svou premonopol a odbyt výrobků. Sem patřil i dohled zentaci vlastními znaky (erby), praporci, nad kvalitou výročních a týdenních trhů, kam korouhvemi či vývěsními štíty, měly bylo dovoleno svobodně dovážet i cizí tovar. vlastní pečetě a žezla (tzv. ferule), oděvní Statuta řešila zajištění přednostního nákupu součástky, označující příslušnost k dasurovin za zvýhodněné ceny apod. Zejména nému řemeslu (například kováři nosili tybylo přísně upravováno právo přístupu do cepické kožené zástěry, chránící je před chu; základní podmínkou cechovního uspořáúčinky kovářské výhně), apod. Při slavdání byl tzv. „přímus“ - tj. povinné členství nostních shromážděních - přijímání do každého jednotlivého řemeslníka v cechu jeho cechu nebo volbě cechmistra - používaly řemesla. To bohatí měšťané, většinou kupci, cechy rituální cínové a skleněné konvice, považovali za nebezpečný precedens a pokus číše aj. nádoby. Ve větších městech si ceo konspiraci a odboj proti městské správě. chy pořizovaly v kostele vlastní oltáře Prosazování volné soutěže tak naráželo na a měly i kaple, užívané při pohřbu členů vcelku pochopitelnou snahu řemeslníků o vya jejich rodinných příslušníků. Bytelné loučení této konkurence. truhly sloužily jako pokladnice, v nichž Nelze zde popsat do nejmenších podrobbyly přechovávány cechovní finance, důností jednotlivé články cechovních statut. ležité listiny a jiné cenné věci. Obecně lze konstatovat, že upravovaly vnitřní Nad jednotlivými řemesly a cechy poměry jednotlivých cechů a vyjadřovaly vyměla patronát celá plejáda světců. S. Rahraněné požadavky řemeslných výrobců dané vik ve Velké knize světců uvádí, že kováři doby. Je ale možné uvést pro ilustraci vztah címěli ochránce například ve sv. Barboře, saře Karla IV. k řemeslům. Na počátku své sv. Floriánu či sv. Hadriánovi, sv. Eligius vlády císař po krátkou dobu „nadržoval“ řebyl patronem zlatníků, stříbrotepců, zámeslníkům v Praze, když vyhověl jejich snamečníků a jiných kovodělníků, ale souhám prosadit do městské rady také zámožčasně též kovářů a podkovářů, svého nější zástupce cechů. Proti vůli městské ochranitele měli i klempíři (sv. Eustach), smetánky tak po dva roky v městské správě slévači cínu (sv. Fabián); archanděl Mivedle boháčů zasedali nožíř a zlatník jako rechael byl nakloněn řemeslům používajíprezentanti kovodělné výroby. (Dějiny Prahy, cím oheň a žár pece. Patroni obvykle měli sv. I.) Pak se však Karel postavil na proticevícero kompetencí, které jim byly svěchovní pozici a zakazoval zakládání cechů řeny (Velká kniha světců). v zájmu kupců. Stejnou politiku prováděl na Husitské války v 15. století přinesly Moravě i císařův bratr moravský markrabě Interiér městské kovárny. Její vybavení již podstatně pokročilo: Jan Jindřich. V listu Karla IV. ze 6. července výheň má podobu pece, vzduch je vháněn větším měchem na konjunkturu řemeslům vyrábějícím 1352, adresovaném představitelům radnice dřevěné konstrukci a kovadlina je svým tvarem typická pro ruční zbraně, zbroj a další předměty potřebné královského věnného města Hradce Králové, kovářství (asi konec 15. století) pro ozbrojené akce. V Praze to byli přese dočítáme: „Ať jsou zakázány monopoly devším platnéři, kováři, brníři, helméři, i skrytá shromáždění řemeslníků i jejich 1365 povolující cechu štítařů (výrobci kovo- nožíři aj. Staré Město pražské přijalo podle tajné... ustanovení mezi sebou. Nedovolujeme, vých štítů) provozovat neomezenou výrobu dochovaných zpráv v období mezi roky 1424 aby měli... nějaký spolek.“ K takovému po- (podle historika Z. Fialy). V každém případě až 1436 celkem 43 příslušníků kovodělných stoji možná Karla vedly jeho vyhraněné hos- je možné spatřovat v tom jistý hospodářský řemesel, pro většinu však válka znamenala podářské názory a snahy upevnit všude „řád „liberalismus“. „nepřirozený stav“. (Dějiny Prahy, sv. I.) Podobné zákroky z nejvyšších míst čás- Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc. Bohem daný“ a tudíž také nezměnitelný. (Pokračování příště) Tomu odpovídá i Karlovo privilegium z roku tečně omezily působnost řemeslnických orga-
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XIII.)
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ
4 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 26. LEDNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 3. ÚNORA 2006, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Zákon o pfievodu pozemkÛ odborÛm pro‰el prvním ãtením - str. 2
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● Spoleãné zdanûní manÏelÛ ● Nová v˘‰e sociálních dávek od ledna 2006 (III.)
Ilustrační snímek M. Beneše z projednávání návrhu zákoníku práce v poslanecké sněmovně v 1. čtení dne 19. 10. 2005 My, kapsáři, jsme teď v zimě namydlení. Lidi mají v kapsách furt vražený ruce…
„SUPERHRUBÁ“ MZDA PANA TLUSTÉHO ANEB KOMU BY „ZTLOUSTLA“ A KOMU „ZHUBLA“ PENĚŽENKA? Koncem roku 2005 byly noviny, rádia i televize plné různých prohlášení politiků ODS, jak jejich Modrá šance pomůže zejména prostým zaměstnancům a jejich rodinám, jak každému (včetně dětí) vláda ODS zajistí příjem nejméně 6000 Kč měsíčně a jak stačí v letošních parlamentních volIng. Jan Uhlíř bách volit ODS, abychom se všichni měli jak v ráji. A to přesto, že zdanění potravin a dalších základních životních potřeb
(Pokračování na str. 3) V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je švýcarský rodák Erich von Däniken. Jeho knížka Vzpomínky na budoucnost, dokončená v roce 1968, se stala okamžitě světovým bestsellerem. I v dalších dílech, která následovala s téměř stejným úspěchem, přináší autor zajímavé argumenty o stopách, které na Zemi zanechali mimozemšťané. S řadou jeho tvrzení a důkazů mnozí vědci sice polemizují, čtenářský zájem to však nijak nesnižuje. Z dalších jeho děl: Pojídači mrtvých, Šok z bohů, Záhady staré Evropy, Soudný den dávno nastal. (jk) Vyluštění z Kováku č. 3/2006 (výrok Josefa Václava Myslbeka): Orel létá sám a vrabci v hejnu. 4
ČLENOVÉ OS KOVO MAJÍ DO ŘECKA SLEVU
Jaromír Endlicher
Vážené kolegyně, vážení kolegové, přicházíme s nabídkou, která umožňuje rozšířit servis pro ZO OS KOVO a současně i další zajímavou výhodu pro členy Odborového svazu KOVO a jejich rodinné příslušníky. Chceme členům OS
(Pokračování na str. 3)
ZÁKONÍK PRÁCE VÚSTAVNĚ-PRÁVNÍM VÝBORU Poslanci řešili soulad normy s ústavou Je čtvrtek 19. ledna 2006, těsně před 16. hodinou. Do budovy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve Sněmovní ulici č. 4 přicházejí zástupci ČMKOS a odborových svazů a absolvují obvyklou uvítací proceduru. Po předložení občanky obdrží plastovou vizitku označující návštěvníka, v šatně odloží přebytečné svršky, projdou bezpečnostním rámem, aby do chrámu legislativy nepronesli „zakázané předměty“, a neomylně zamíří do jednací místnosti, kde již v prosinci prodělali duševní trauma při projednávání návrhu zákoníku práce ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví (viz Kovák č. 1/2006 - pozn. red.). Co je čeká dnes? Ústavně-právní výbor si vyžádal projednání návrhu zákoníku práce, ačkoliv jej poslanecká sněmovna v prvním čtení neurčila jako garanční výbor. Divíte se? Já už ne. Strach o soulad s ústavou byl nepochybně hnacím motorem připraveného jednání. Jaroslav Souček Co se změnilo proti prosincovému zasedání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví? Rozhodně osoby. Nebyla tam ani paní poslankyně Páralová, ani Bořek Šubrt z Asociace pro rozvoj kolektivného vyjednávání, aby se k němu chodila paní poslankyně radit, jak má hlasovat. Byli tam však opravdoví „matadoři“ právní teorie - poslanec Marek Benda (nyní ODS), poslanec Jiří Pospíšil (životními zkušenostmi doslova nabitý stínový ministr spravedlnosti ODS), poslankyně Vlasta Parkanová (naštěstí bývalá ministryně spravedlnosti, jedna z politických turistek - nyní KDU-ČSL a předsedkyně ústavně-právního výboru) a také poslanec Vladimír Říha (KDU-ČSL, obětavý politik, který se i při náročné profesi poslance uvolil pracovat v dozorčí radě a. s. Sazka).
Poslanci ODS a KDU-ČSL „nezklamali“ Co se nezměnilo? Přece stranický duch. Poslanci ODS opět znevažovali návrh zákoníku práce, pravda je, že mnohem sofistikovaněji a také zákeřněji. Poslanci KDU-ČSL na rozdíl od prosincového zasedání (kdy se při návrzích ODS zdržovali hlasování) hlasovali svorně se svými staronovými přáteli z ODS. Kdo mě zná, ví, že se mi to nepíše lehce, ale naštěstí poslanci ČSSD a KSČM argumentovali věcně, bez emocí a se znalostí věci. Naštěstí. A stejně se chovali i při hlasování, takže z výboru nejsou negativní výstupy. Zpravodajem výboru byl pan poslanec Benda. Za vydatné podpory poslance Pospíšila útočil na protiústavnost návrhu zákoníku práce - odbory povinně zastupují všechny zaměstnance v individuálních záležitostech vůči zaměstnavateli, i když si to neodboráři nepřejí! Oni nechtějí, aby se odbory dozvěděly informace v souvislosti s tímto zastupováním. Odbory uzavírají kolektivní smlouvy za všechny zaměstnance a oni jsou tím vázáni (a nuceni využívat sjednané nadstandardy - FUJ!)! Protiústavní je i to, že návrh obsahuje právo (Pokračování na str. 2) 1
046kovak 27.1.2006 9:51 Stránka 2
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006
(2) O předání a převzetí majetku uvedeného v § 15a sepíše předávající s nabyvatelem nejpozději do 31. prosince 2006 protokol o předání a převzetí. (3) Protokol podle odstavce 2 musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo předávajíPrvním čtením prošel 24. ledna 2006 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh po- cího a nabyvatele a výčet pozemků s uvedením slanců Miloslava Kaly a Miroslava Kapouna (oba ČSSD) na změnu zákona č. 290/2002 Sb. údajů nezbytných pro zápis do katastru nemoa dalších zákonů s ním souvisejících. Smyslem poslaneckého návrhu je, aby pozemky, ke vitostí. Protokol musí být podepsán za předávakterým bylo zřízeno právo trvalého užívání nebo jsou ve výpůjčce odborových organizací, jícího jeho vedoucím a za nabyvatele jeho stapřešly z vlastnictví státu do vlastnictví odborových organizací, obdobně jako se tomu stalo tutárním orgánem. v případě bytových družstev a občanských sdružení působících v oblasti tělovýchovy. (4) Protokol podle odstavce 1 je listina, kterou nabyvatel zašle s ohlášením přechodu vlastzemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve nického práva z České republiky na nabyvatele Navržená změna zní takto: vlastnictví těchto odborových organizací, jest- k provedení záznamu do katastru nemovitostí. Čl. I liže zároveň k těmto pozemkům bylo uvede(5) Majetek, který přechází do vlastnictví V zákoně č. 290/2002 Sb., o přechodu někte- ným odborovým organizacím nebo jejich práv- nabyvatele podle § 15a, musí být po dobu 5 let rých dalších věcí, práv a závazků České repub- ním předchůdcům zřízeno právo trvalého ode dne nabytí užíván pouze k naplňování poliky na kraje a obce, občanská sdružení působící užívání, trvalé užívání se podle zvláštních práv- slání a činnosti nabyvatele. Stane-li se před v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících ních předpisů změnilo na výpůjčku, výpůjčka ke uplynutím této doby pro nabyvatele pro tento změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvá, po- účel nepotřebným, musí být přednostně nabído přechodu některých věcí, práv a závazků zemky slouží k naplňování poslání a činnosti nut bezúplatně do vlastnictví státu; organizační z majetku České republiky, ve znění zákona č. odborových organizací v souladu s čl. 27 Listiny složkou státu příslušnou k přijetí nabídky je 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči základních práv a svobod. předávající. Pokud předávající nepřijme píse§ 15b o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, se za mnou nabídku nabyvatele ve lhůtě 6 měsíců od (1) Nabývající odborová organizace (dále jejího doručení, naloží nabyvatel s majetkem § 15 vkládají nové § 15a a 15b, které včetně pojen „nabyvatel“) požádá předávající organi- bez uvedených omezujících podmínek.“ známek pod čarou znějí: zační složku státu (dále jen „předávající“) „§ 15a Čl. II - Účinnost Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pře- o předání majetku uvedeného v § 15a nejpoTento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vycházejí z vlastnictví České republiky bez- zději dne 30. června 2006; neučiní-li tak, ke hlášení. úplatně do vlastnictví odborových organizací, změně vlastnického práva podle § 15a nedojde Příště: z diskuse při 1. čtení tohoto návrhu které mají podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdru- a výpůjčka podle zvláštních právních předpisů zákona a přehled o hlasování poslanců. žování občanů, postavení právnické osoby, po- odborové organizaci nadále trvá. Připravil MARTIN BENEŠ
NĚMEČTÍ KOVÁCI ZAHAJUJÍ TARIFNÍ VYJEDNÁVÁNÍ PRO ROK 2006
městnavatelé potřebují zákoník práce a pokud možno jednoho reprezentanta zaměstnanců. Vše ostatní z jeho vystoupení je na hony vzdáobčanský zákoník bude přijat někdy kolem leno možnosti dojít i v budoucnu ke konsensu (Dokončení ze str. 1) roku 2010 a má mít 3500 paragrafů. Rozho- při tvorbě pracovněprávní legislativy. Stesky zaměstnavatele uzavřít kolektivní smlouvu řčeně tvrdil, že přijat bude ve velmi krátké nad tím, že nebylo vypořádáno 800 zásadních s nejpočetnější odborovou organizací (když době, je v podstatě hotov a bude mít „pouze“ připomínek k „věcnému záměru zákoníku nedojde k dohodě odborových organizací, 2500 paragrafů. Ale prof. Eliáš si dal závazek, práce“, a proto se zaměstnavatelé prostě neže žádný paragraf nebude mít více než dva mohli účastnit přípravy paragrafovaného které u zaměstnavatele působí). Protiústavní je i informační systém o pla- řádky, a tak celý občanský zákoník bude určitě znění zákoníku práce (bez tohoto mezikroku), tech, který je podkladem pro statistické ana- štíhlejší než zákoník práce! Ufff! Místopří- jsou přinejmenším nekorektní. Pan Prior lýzy, a dosud nikdy „protiústavní“ nebyl. Zasa- sežně prohlašuji, že se u toho pan poslanec ani dobře ví, že zásadní připomínky ze strany zanezačervenal. huje prý do osobnostních práv. městnavatelů a odborů byly natolik odlišné, že Prof. Bělina byl zmiňován v souvislosti ke konsensuálnímu vypořádání prostě dojít Se selským rozumem s jeho nedávným článkem v tisku, kde horoval nemohlo. Jeho opakovaná lítost nad tím, že se „Nejodbornější“ diskuse se odehrála na pro princip podřízenosti (subsidiarity) záko- zaměstnavatelé a odbory na zákoníku práce téma, zda má být zákoník práce samostatnou níku práce vůči občanskému zákoníku. Na to neshodly, a parlament tak nemůže snadno normou a odkazovat ve výjimečných přípa- velmi dobře zareagoval ve svém vystoupení a rychle přijmout tuto normu, zněla sice dodech na občanský zákoník (princip delegace), kolega Milan Štěch, předseda ČMKOS. Infor- jemně, ale naprosto nevěrohodně. Korunu anebo zda má být občanskému zákoníku pod- moval, že byl s prof. Bělinou v roce 1993 čle- všemu pak pan viceprezident nasadil po skonřízen, ztratit samostatnost a princip rovnosti nem komise, která už tehdy začala pracovat na čení zasedání, když v šatně při vyzvedávání kamezi občany uplatnit i v pracovním právu zcela novém zákoníku práce. Tehdy prof. Bě- bátů začal ve frontě titulovat kolegyni Alenu (princip subsidiarity). Jdu na to selským rozu- lina nabádal zástupce odborů, aby nikdy nedo- Vondrovou, předsedkyni OS státních orgánů mem a je mi jasné, že spor mezi občanem Fran- pustili ztrátu samostatnosti zákoníku práce. a organizací, „soudružko!“. Kolegyni to velmi tou a občanem Jendou je trochu „jiný kafe“ Milan Štěch se na závěr zeptal: „Co se změnilo urazilo, protože si v minulém režimu „užila než spor mezi firmou a jejím zaměstnancem. za těch 13 let v teorii práva, že pan akademik své“, a pan Prior byl téměř inzultován. Zvláště Zatímco firma si na spor najme advokátní kan- nyní zastává zcela opačný názor?“ A vyslovil kolega Josef Středula, předseda OS KOVO, ho celář a náklady na ni si odečte z daní, zaměst- domněnku, že příčinou může být skutečnost, nenechal na pochybách o tom, že pokud bude nanec to zaplatí ze svého čistého příjmu a ni- že pan profesor je mimo jiné také spolumajite- ve slovním napadání pokračovat, tak i odbokdo - ani soud, ani advokát, ani finanční úřad - lem známé advokátní kanceláře „Bělina ráři se umějí bránit, zvláště když se nevychomu nic neodpustí. Rovnost nade vše! A blbost a Kříž“. Co je to nějakých 390 paragrafů záko- vanost projevuje vůči ženě. Bylo to nedůstojné taky! níku práce proti 2500 paragrafům občanského tak vysokého reprezentanta Svazu průmyslu Poslanci Benda a Pospíšil zapojili do debaty zákoníku? Co si myslíte, budou firmy a za- a dopravy, který podle svých slov ve výboru zai nepřítomné právní kapacity - prof. Bělinu, městnanci studovat 2500 paragrafů, když bude stupuje „většinu firem v průmyslu ČR“. Pokud šéfa katedry na Právní fakultě Univerzity Kar- třeba občas řešit nějaký problém v mezích zá- je to opravdu tak, a prezentované názory jsou lovy, a prof. Eliáše, akademika z Právní fakulty kona, nebo se obrátí na „renomované odbor- opravdu názory většiny zaměstnavatelů, tak v Plzni - ano, toho profesora, který loni ve níky“ od fochu, kteří si z toho udělají vědní nám nezbývá než se připravit na opravdu tusvém článku v denním tisku použil slovník disciplínu? Já bych si na to klidně vsadil u sáz- hou obranu zákoníku práce jak nyní, tak přepavlačové drbny a zákoník práce přirovnal po- kové kanceláře. devším v budoucnu. stupně k italskému a německému fašismu Závěrečná poznámka: Ústavně-právní výDojemné, ale nevěrohodné a nezapomněl na stalinismus. Tento profesor je bor doporučil poslanecké sněmovně návrh zápředstavován jako autor (spoluautor - jak kdy) Vrcholem tohoto smutného představení koníku práce schválit. Opačná stanoviska ponového občanského zákoníku, který v potu však bylo vystoupení viceprezidenta Svazu slanců ODS a KDU-ČSL nebyla v hlasování tváře vzniká již několik let. Poslanec Benda průmyslu a dopravy ČR ing. Pavla Priora, přijata. JAROSLAV SOUČEK, podrážděně reagoval v diskusi na námitku, že člena tripartity. Řekl jedinou pozitivní věc - zamístopředseda OS KOVO
plánuje Modrá šance zvýšit na trojnásobek, aby bylo na pokrytí ztrát ze snížení daní z příjmů těch opravdu bohatých.
ZÁKON O PŘEVODU POZEMKŮ ODBORŮM PROŠEL PRVNÍM ČTENÍM
ZÁKONÍK PRÁCE V ÚSTAVNĚ-PRÁVNÍM VÝBORU
2
Do prvního kola tarifního vyjednávání se zaměstnavateli, které má začít nejpozději v polovině února, s úkolem stanovit nové mzdy a další sociální náležitosti, vstupuje Odborový svaz pracovníků ve strojírenství (IG Metall) jménem 3,4 miliónu kováků s jasnými požadavky. Jak v průběhu ledna upřesnilo vedení IG Metallu v kováckém měsíčníku Metal, odboráři požadují zvýšení tarifních mezd o pět procent, jakož i úpravu kvalifikačních a inovačních zásad. Zřejmým jablkem svárů se, ostatně jako při všech vyjednáváních v minulých letech, opět jeví rozpor mezi nároky kováků a stanoviskem Svazu zaměstnavatelů (Gesamtmetall), který nabídl maximální růst mezd o 1,2 procenta. „Pět procent je naprosto iluzorních,“ prohlásil již počátkem ledna Martin Kannegiesser (64), šéf Gesamtmetallu, jinak též majitel továrny na výrobu praček. Podle jeho poněkud demagogicky vyznívajícího argumentu by nízký růst mezd „přinejmenším zajistil stabilizaci zaměstnanosti“. Kannegiesser upozornil, že „při zvýšení mezd v roce 2005 o 2,7 pro-
centa jsme ztratili odhadem 50 000 pracovních míst. A právě růst mezd pouze o cca jedno procento by tento trend pravděpodobně zastavil“. Zvýšení výroby v kovo- a elektroprůmyslu, které jen za prvních deset loňských měsíců činilo 4 procenta a u zakázek dokonce pět procent, označil za „pořád ještě příliš skromné v mezinárodním pohledu, než aby umožnilo zvýšení mezd podle představ IG Metallu“. Jeho slova odmítl druhý předseda IG Metallu Jürgen Peters, jenž v rakouském měsíčníku Arbeit+Wirtschaft v čísle 1/2006 poukázal na stoupající produktivitu ve strojírenství, kde „situace bude letos ještě příznivější“. Stávající tarifní smlouva z loňského roku by měla být nahrazena novou tak, aby nebyl narušen smír sjednaný loni do 28. března 2006. JAN HÁLA
„SUPERHRUBÁ“ MZDA…
cené zaměstnavatelem, a z některých vyjádření politiků ODS lze dedukovat, že konečným cílem je stav, kdy veškeré odvody bude hradit zaměstnanec ze své tzv. „superhrubé“ mzdy. Samozřejmě, v první fázi hry ODS patrně zákonem uložila zaměstnavatelům, aby o příslušnou část, tj. o 35 %, byla jednorázově zvýšena hrubá, nebo „superhrubá“ mzda zaměstnanců. A co by ve většině firem nastalo při kolektivním vyjednávání? Zaměstnavatel by argumentoval: „Zvýšil jsem vám mzdu o 35 %, víc vám přidat nemůžu,“ a stejný argument by používal i několik dalších let. Výsledkem takové operace by byl stav, kdy by sice zaměstnanec měl v kolonce hrubá mzda mnohem více, ale čistého na ruku vlastně méně než nyní a jeho reálná čistá mzda by vzhledem k inflaci dále klesala. Pak je jen krok k tomu, aby za odvody na pojištění odpovídal výhradně zaměstnanec, a to i v případě, že má mzdu jen na papíře a zaměstnavatel ji nevyplácí. Dnes v takovém případě odpovídá zaměstnavatel a pokuty v případě neplacení jsou opravdu „mastné“. Superhrubá mzda nebo příjem může být i ve slibu ODS „6000 korun měsíčně každému“. Pokud by z 6000 korun bylo nutné dát na pojištění například těch 47,5 % (12,5 % plus 35 %), zbývá zaměstnanci na ruku (bez daně z příjmu) 3150 korun, tedy úroveň nižší, než je dnes životní minimum. ODS sice slibuje snížit odvod na sociální - penzijní - pojištění o 8 %, při jimi plánovaném žebráckém státním důchodu ve výši 20 % průměrné mzdy by však každý musel pro své zajištění ve stáří platit mnohem více - v dnešní úrovni přes 2000 korun měsíčně - na připojištění. A to nehovořím o placení u doktorů, ve školách, zvýšení zdanění potravin atd. Peněženka dle slibů pana Tlustého by určitě „ztloustla“ pro lidi s nadprůměrným příjmem, ale s největší pravděpodobností „zhubla“ pro obyčejné občany, stejně jak se stalo na Slovensku zemi, dnes s největším poměrným počtem občanů pod hranicí chudoby v celé EU. Ing. JAN UHLÍŘ
(Dokončení ze str. 1)
Marně jsem hledal ekonomické kalkulace vývoje státního rozpočtu, ty jsem zatím v Modré knize nenašel. Pravda, na internetových stránkách ODS byl v roce 2003 uveřejněn jejich výhled státního rozpočtu po zavedení rovné daně; v prvním roce po jejím zavedení počítal tehdy pan Tlustý s deficitem cca 180 miliard korun (tedy téměř třikrát vyšším, než je současný deficit, tak úporně pravicovými politiky i ekonomy kritizovaný), poté však raději tento materiál z internetu odstranili. A prognóza 180miliardového deficitu jim vyšla už tehdy, kdy ještě neslibovali 6000 korun měsíčně každému. Nemusím být vystudovaným ekonomem, abych si dovedl představit, že za sliby pana Tlustého je nějaký fígl nebo podvod (pokud ovšem nemá ODS tajnou informaci o zatím neobjevených obrovských ložiskách nafty, zemního plynu, zlata, diamantů atd. v ČR, které z nás udělají Kuvajt nebo alespoň Norsko). Před volbami bude nutné sledovat nejen oficiální materiály politických stran, ale také „ulétnutá“ prohlášení politiků. V případě Tlustého, tlusté nebo hubené - peněženky, může být celý podvod založen i na manipulaci s tím, co se skrývá pod pojmem mzda nebo příjem. Pro občany je důležité, kolik dostanou čistého na ruku a kolik si za to koupí. V současné době v případě zaměstnanců, tito ze své hrubé mzdy platí jen cca jednu čtvrtinu odvodů na pojištění (12,5 % z hrubé mzdy), další cca tři čtvrtiny (35 % hrubé mzdy) hradí zaměstnavatel a v hrubé mzdě na výplatnici se to vůbec neobjeví. Pan Tlustý ovšem hovoří o tzv. „superhrubé mzdě“, která by zahrnovala i odvody pla-
ČLENOVÉ OS KOVO… (Dokončení ze str. 1) KOVO postupně nabízet další služby. Kromě stávajících standardních služeb, jako jsou právní poradenství, zastoupení před soudem, poradenství v sociálních otázkách atp., přicházíme se zvýhodněním pouze pro členy OS KOVO, které bude znamenat úsporu jejich finančních prostředků. Prvním takovou nabídku vám předkládáme dnes. Na základě dobrých zkušeností mnoha našich členů a některých předsedů základních organizací vám nabízíme možnost levnějších zahraničních rekreací. Dohodli jsme s cestovní kanceláří ELECTRA TOURS možnost, aby si členové OS KOVO zakoupili rekreační poukazy do Řecka s 15% slevou. Než jsme vstoupili do jednání, ověřili jsme si solidnost uvedené cestovní kanceláře. Můžeme konstatovat, že se jedná o cestovní kancelář, která v ČR působí od roku 1999, a nejsou nám známy výhrady k jejich činnosti. Je řádně zapsána v obchodním rejstříku a je pojištěna u České pojišťovny pro případ úpadku ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb. Samozřejmostí je ochrana osobních údajů jejích klientů. Jedná se o kancelář, která je vlastníkem nabízených hotelů, nejedná se v žádném případě o zprostředkovatele. V tomto čísle Kováku máte v příloze speciální leták s nabídkou pro členy OS KOVO. Následně do všech organizací zasíláme dopis, jehož přílohou je leták se speciální nabídkou pro členy OS KOVO, který je již v tomto čísle Kováku, dále katalog cestovní kanceláře pro rok 2006, průvodní dopis cestovní kanceláře s návodem jak postupovat a vzor přihlášky. Při vyplňování přihlášky doporučujeme spojit se s cestovní kanceláří - viz jejich průvodní dopis. Je dohodnuto, že zástupci cestovní kanceláře telefonicky pomohou našim členům s vyplněním přihlášky a s výpočtem slevy, protože v katalogu jsou ceny uváděny v plné výši. Vyplněnou přihlášku si nechá člen OS KOVO označit razítkem a podpisem zástupce VZO OS KOVO. Bez tohoto označení (potvrzení ZO OS KOVO) nemusí cestovní kancelář poskytnout 15% slevy. Veškerá jednání a kontakty budou vždy probíhat přímo mezi členem a cestovní kanceláří bez vstupu dalších mezičlánků. Proto je i celá 15% sleva poskytnuta přímo členu OS KOVO. Totéž platí i o uzavřené smlouvě. Nechceme mezi cestovní kancelář a člena OS KOVO stavět jakéhokoli prostředníka, kohokoli, kdo by chtěl za služby platit. Toto je první krok k získání výhod, které z členství v Odborovém svazu KOVO plynou. Doufáme, že se nám podaří škálu takovýchto služeb s výhodou pro členy našeho svazu rozšířit i na jiné činnosti a firmy. S pozdravem JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Ročník L. • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
046kovak 27.1.2006 9:51 Stránka 2
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006
(2) O předání a převzetí majetku uvedeného v § 15a sepíše předávající s nabyvatelem nejpozději do 31. prosince 2006 protokol o předání a převzetí. (3) Protokol podle odstavce 2 musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo předávajíPrvním čtením prošel 24. ledna 2006 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh po- cího a nabyvatele a výčet pozemků s uvedením slanců Miloslava Kaly a Miroslava Kapouna (oba ČSSD) na změnu zákona č. 290/2002 Sb. údajů nezbytných pro zápis do katastru nemoa dalších zákonů s ním souvisejících. Smyslem poslaneckého návrhu je, aby pozemky, ke vitostí. Protokol musí být podepsán za předávakterým bylo zřízeno právo trvalého užívání nebo jsou ve výpůjčce odborových organizací, jícího jeho vedoucím a za nabyvatele jeho stapřešly z vlastnictví státu do vlastnictví odborových organizací, obdobně jako se tomu stalo tutárním orgánem. v případě bytových družstev a občanských sdružení působících v oblasti tělovýchovy. (4) Protokol podle odstavce 1 je listina, kterou nabyvatel zašle s ohlášením přechodu vlastzemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve nického práva z České republiky na nabyvatele Navržená změna zní takto: vlastnictví těchto odborových organizací, jest- k provedení záznamu do katastru nemovitostí. Čl. I liže zároveň k těmto pozemkům bylo uvede(5) Majetek, který přechází do vlastnictví V zákoně č. 290/2002 Sb., o přechodu někte- ným odborovým organizacím nebo jejich práv- nabyvatele podle § 15a, musí být po dobu 5 let rých dalších věcí, práv a závazků České repub- ním předchůdcům zřízeno právo trvalého ode dne nabytí užíván pouze k naplňování poliky na kraje a obce, občanská sdružení působící užívání, trvalé užívání se podle zvláštních práv- slání a činnosti nabyvatele. Stane-li se před v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících ních předpisů změnilo na výpůjčku, výpůjčka ke uplynutím této doby pro nabyvatele pro tento změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvá, po- účel nepotřebným, musí být přednostně nabído přechodu některých věcí, práv a závazků zemky slouží k naplňování poslání a činnosti nut bezúplatně do vlastnictví státu; organizační z majetku České republiky, ve znění zákona č. odborových organizací v souladu s čl. 27 Listiny složkou státu příslušnou k přijetí nabídky je 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči základních práv a svobod. předávající. Pokud předávající nepřijme píse§ 15b o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, se za mnou nabídku nabyvatele ve lhůtě 6 měsíců od (1) Nabývající odborová organizace (dále jejího doručení, naloží nabyvatel s majetkem § 15 vkládají nové § 15a a 15b, které včetně pojen „nabyvatel“) požádá předávající organi- bez uvedených omezujících podmínek.“ známek pod čarou znějí: zační složku státu (dále jen „předávající“) „§ 15a Čl. II - Účinnost Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pře- o předání majetku uvedeného v § 15a nejpoTento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vycházejí z vlastnictví České republiky bez- zději dne 30. června 2006; neučiní-li tak, ke hlášení. úplatně do vlastnictví odborových organizací, změně vlastnického práva podle § 15a nedojde Příště: z diskuse při 1. čtení tohoto návrhu které mají podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdru- a výpůjčka podle zvláštních právních předpisů zákona a přehled o hlasování poslanců. žování občanů, postavení právnické osoby, po- odborové organizaci nadále trvá. Připravil MARTIN BENEŠ
NĚMEČTÍ KOVÁCI ZAHAJUJÍ TARIFNÍ VYJEDNÁVÁNÍ PRO ROK 2006
městnavatelé potřebují zákoník práce a pokud možno jednoho reprezentanta zaměstnanců. Vše ostatní z jeho vystoupení je na hony vzdáobčanský zákoník bude přijat někdy kolem leno možnosti dojít i v budoucnu ke konsensu (Dokončení ze str. 1) roku 2010 a má mít 3500 paragrafů. Rozho- při tvorbě pracovněprávní legislativy. Stesky zaměstnavatele uzavřít kolektivní smlouvu řčeně tvrdil, že přijat bude ve velmi krátké nad tím, že nebylo vypořádáno 800 zásadních s nejpočetnější odborovou organizací (když době, je v podstatě hotov a bude mít „pouze“ připomínek k „věcnému záměru zákoníku nedojde k dohodě odborových organizací, 2500 paragrafů. Ale prof. Eliáš si dal závazek, práce“, a proto se zaměstnavatelé prostě neže žádný paragraf nebude mít více než dva mohli účastnit přípravy paragrafovaného které u zaměstnavatele působí). Protiústavní je i informační systém o pla- řádky, a tak celý občanský zákoník bude určitě znění zákoníku práce (bez tohoto mezikroku), tech, který je podkladem pro statistické ana- štíhlejší než zákoník práce! Ufff! Místopří- jsou přinejmenším nekorektní. Pan Prior lýzy, a dosud nikdy „protiústavní“ nebyl. Zasa- sežně prohlašuji, že se u toho pan poslanec ani dobře ví, že zásadní připomínky ze strany zanezačervenal. huje prý do osobnostních práv. městnavatelů a odborů byly natolik odlišné, že Prof. Bělina byl zmiňován v souvislosti ke konsensuálnímu vypořádání prostě dojít Se selským rozumem s jeho nedávným článkem v tisku, kde horoval nemohlo. Jeho opakovaná lítost nad tím, že se „Nejodbornější“ diskuse se odehrála na pro princip podřízenosti (subsidiarity) záko- zaměstnavatelé a odbory na zákoníku práce téma, zda má být zákoník práce samostatnou níku práce vůči občanskému zákoníku. Na to neshodly, a parlament tak nemůže snadno normou a odkazovat ve výjimečných přípa- velmi dobře zareagoval ve svém vystoupení a rychle přijmout tuto normu, zněla sice dodech na občanský zákoník (princip delegace), kolega Milan Štěch, předseda ČMKOS. Infor- jemně, ale naprosto nevěrohodně. Korunu anebo zda má být občanskému zákoníku pod- moval, že byl s prof. Bělinou v roce 1993 čle- všemu pak pan viceprezident nasadil po skonřízen, ztratit samostatnost a princip rovnosti nem komise, která už tehdy začala pracovat na čení zasedání, když v šatně při vyzvedávání kamezi občany uplatnit i v pracovním právu zcela novém zákoníku práce. Tehdy prof. Bě- bátů začal ve frontě titulovat kolegyni Alenu (princip subsidiarity). Jdu na to selským rozu- lina nabádal zástupce odborů, aby nikdy nedo- Vondrovou, předsedkyni OS státních orgánů mem a je mi jasné, že spor mezi občanem Fran- pustili ztrátu samostatnosti zákoníku práce. a organizací, „soudružko!“. Kolegyni to velmi tou a občanem Jendou je trochu „jiný kafe“ Milan Štěch se na závěr zeptal: „Co se změnilo urazilo, protože si v minulém režimu „užila než spor mezi firmou a jejím zaměstnancem. za těch 13 let v teorii práva, že pan akademik své“, a pan Prior byl téměř inzultován. Zvláště Zatímco firma si na spor najme advokátní kan- nyní zastává zcela opačný názor?“ A vyslovil kolega Josef Středula, předseda OS KOVO, ho celář a náklady na ni si odečte z daní, zaměst- domněnku, že příčinou může být skutečnost, nenechal na pochybách o tom, že pokud bude nanec to zaplatí ze svého čistého příjmu a ni- že pan profesor je mimo jiné také spolumajite- ve slovním napadání pokračovat, tak i odbokdo - ani soud, ani advokát, ani finanční úřad - lem známé advokátní kanceláře „Bělina ráři se umějí bránit, zvláště když se nevychomu nic neodpustí. Rovnost nade vše! A blbost a Kříž“. Co je to nějakých 390 paragrafů záko- vanost projevuje vůči ženě. Bylo to nedůstojné taky! níku práce proti 2500 paragrafům občanského tak vysokého reprezentanta Svazu průmyslu Poslanci Benda a Pospíšil zapojili do debaty zákoníku? Co si myslíte, budou firmy a za- a dopravy, který podle svých slov ve výboru zai nepřítomné právní kapacity - prof. Bělinu, městnanci studovat 2500 paragrafů, když bude stupuje „většinu firem v průmyslu ČR“. Pokud šéfa katedry na Právní fakultě Univerzity Kar- třeba občas řešit nějaký problém v mezích zá- je to opravdu tak, a prezentované názory jsou lovy, a prof. Eliáše, akademika z Právní fakulty kona, nebo se obrátí na „renomované odbor- opravdu názory většiny zaměstnavatelů, tak v Plzni - ano, toho profesora, který loni ve níky“ od fochu, kteří si z toho udělají vědní nám nezbývá než se připravit na opravdu tusvém článku v denním tisku použil slovník disciplínu? Já bych si na to klidně vsadil u sáz- hou obranu zákoníku práce jak nyní, tak přepavlačové drbny a zákoník práce přirovnal po- kové kanceláře. devším v budoucnu. stupně k italskému a německému fašismu Závěrečná poznámka: Ústavně-právní výDojemné, ale nevěrohodné a nezapomněl na stalinismus. Tento profesor je bor doporučil poslanecké sněmovně návrh zápředstavován jako autor (spoluautor - jak kdy) Vrcholem tohoto smutného představení koníku práce schválit. Opačná stanoviska ponového občanského zákoníku, který v potu však bylo vystoupení viceprezidenta Svazu slanců ODS a KDU-ČSL nebyla v hlasování tváře vzniká již několik let. Poslanec Benda průmyslu a dopravy ČR ing. Pavla Priora, přijata. JAROSLAV SOUČEK, podrážděně reagoval v diskusi na námitku, že člena tripartity. Řekl jedinou pozitivní věc - zamístopředseda OS KOVO
plánuje Modrá šance zvýšit na trojnásobek, aby bylo na pokrytí ztrát ze snížení daní z příjmů těch opravdu bohatých.
ZÁKON O PŘEVODU POZEMKŮ ODBORŮM PROŠEL PRVNÍM ČTENÍM
ZÁKONÍK PRÁCE V ÚSTAVNĚ-PRÁVNÍM VÝBORU
2
Do prvního kola tarifního vyjednávání se zaměstnavateli, které má začít nejpozději v polovině února, s úkolem stanovit nové mzdy a další sociální náležitosti, vstupuje Odborový svaz pracovníků ve strojírenství (IG Metall) jménem 3,4 miliónu kováků s jasnými požadavky. Jak v průběhu ledna upřesnilo vedení IG Metallu v kováckém měsíčníku Metal, odboráři požadují zvýšení tarifních mezd o pět procent, jakož i úpravu kvalifikačních a inovačních zásad. Zřejmým jablkem svárů se, ostatně jako při všech vyjednáváních v minulých letech, opět jeví rozpor mezi nároky kováků a stanoviskem Svazu zaměstnavatelů (Gesamtmetall), který nabídl maximální růst mezd o 1,2 procenta. „Pět procent je naprosto iluzorních,“ prohlásil již počátkem ledna Martin Kannegiesser (64), šéf Gesamtmetallu, jinak též majitel továrny na výrobu praček. Podle jeho poněkud demagogicky vyznívajícího argumentu by nízký růst mezd „přinejmenším zajistil stabilizaci zaměstnanosti“. Kannegiesser upozornil, že „při zvýšení mezd v roce 2005 o 2,7 pro-
centa jsme ztratili odhadem 50 000 pracovních míst. A právě růst mezd pouze o cca jedno procento by tento trend pravděpodobně zastavil“. Zvýšení výroby v kovo- a elektroprůmyslu, které jen za prvních deset loňských měsíců činilo 4 procenta a u zakázek dokonce pět procent, označil za „pořád ještě příliš skromné v mezinárodním pohledu, než aby umožnilo zvýšení mezd podle představ IG Metallu“. Jeho slova odmítl druhý předseda IG Metallu Jürgen Peters, jenž v rakouském měsíčníku Arbeit+Wirtschaft v čísle 1/2006 poukázal na stoupající produktivitu ve strojírenství, kde „situace bude letos ještě příznivější“. Stávající tarifní smlouva z loňského roku by měla být nahrazena novou tak, aby nebyl narušen smír sjednaný loni do 28. března 2006. JAN HÁLA
„SUPERHRUBÁ“ MZDA…
cené zaměstnavatelem, a z některých vyjádření politiků ODS lze dedukovat, že konečným cílem je stav, kdy veškeré odvody bude hradit zaměstnanec ze své tzv. „superhrubé“ mzdy. Samozřejmě, v první fázi hry ODS patrně zákonem uložila zaměstnavatelům, aby o příslušnou část, tj. o 35 %, byla jednorázově zvýšena hrubá, nebo „superhrubá“ mzda zaměstnanců. A co by ve většině firem nastalo při kolektivním vyjednávání? Zaměstnavatel by argumentoval: „Zvýšil jsem vám mzdu o 35 %, víc vám přidat nemůžu,“ a stejný argument by používal i několik dalších let. Výsledkem takové operace by byl stav, kdy by sice zaměstnanec měl v kolonce hrubá mzda mnohem více, ale čistého na ruku vlastně méně než nyní a jeho reálná čistá mzda by vzhledem k inflaci dále klesala. Pak je jen krok k tomu, aby za odvody na pojištění odpovídal výhradně zaměstnanec, a to i v případě, že má mzdu jen na papíře a zaměstnavatel ji nevyplácí. Dnes v takovém případě odpovídá zaměstnavatel a pokuty v případě neplacení jsou opravdu „mastné“. Superhrubá mzda nebo příjem může být i ve slibu ODS „6000 korun měsíčně každému“. Pokud by z 6000 korun bylo nutné dát na pojištění například těch 47,5 % (12,5 % plus 35 %), zbývá zaměstnanci na ruku (bez daně z příjmu) 3150 korun, tedy úroveň nižší, než je dnes životní minimum. ODS sice slibuje snížit odvod na sociální - penzijní - pojištění o 8 %, při jimi plánovaném žebráckém státním důchodu ve výši 20 % průměrné mzdy by však každý musel pro své zajištění ve stáří platit mnohem více - v dnešní úrovni přes 2000 korun měsíčně - na připojištění. A to nehovořím o placení u doktorů, ve školách, zvýšení zdanění potravin atd. Peněženka dle slibů pana Tlustého by určitě „ztloustla“ pro lidi s nadprůměrným příjmem, ale s největší pravděpodobností „zhubla“ pro obyčejné občany, stejně jak se stalo na Slovensku zemi, dnes s největším poměrným počtem občanů pod hranicí chudoby v celé EU. Ing. JAN UHLÍŘ
(Dokončení ze str. 1)
Marně jsem hledal ekonomické kalkulace vývoje státního rozpočtu, ty jsem zatím v Modré knize nenašel. Pravda, na internetových stránkách ODS byl v roce 2003 uveřejněn jejich výhled státního rozpočtu po zavedení rovné daně; v prvním roce po jejím zavedení počítal tehdy pan Tlustý s deficitem cca 180 miliard korun (tedy téměř třikrát vyšším, než je současný deficit, tak úporně pravicovými politiky i ekonomy kritizovaný), poté však raději tento materiál z internetu odstranili. A prognóza 180miliardového deficitu jim vyšla už tehdy, kdy ještě neslibovali 6000 korun měsíčně každému. Nemusím být vystudovaným ekonomem, abych si dovedl představit, že za sliby pana Tlustého je nějaký fígl nebo podvod (pokud ovšem nemá ODS tajnou informaci o zatím neobjevených obrovských ložiskách nafty, zemního plynu, zlata, diamantů atd. v ČR, které z nás udělají Kuvajt nebo alespoň Norsko). Před volbami bude nutné sledovat nejen oficiální materiály politických stran, ale také „ulétnutá“ prohlášení politiků. V případě Tlustého, tlusté nebo hubené - peněženky, může být celý podvod založen i na manipulaci s tím, co se skrývá pod pojmem mzda nebo příjem. Pro občany je důležité, kolik dostanou čistého na ruku a kolik si za to koupí. V současné době v případě zaměstnanců, tito ze své hrubé mzdy platí jen cca jednu čtvrtinu odvodů na pojištění (12,5 % z hrubé mzdy), další cca tři čtvrtiny (35 % hrubé mzdy) hradí zaměstnavatel a v hrubé mzdě na výplatnici se to vůbec neobjeví. Pan Tlustý ovšem hovoří o tzv. „superhrubé mzdě“, která by zahrnovala i odvody pla-
ČLENOVÉ OS KOVO… (Dokončení ze str. 1) KOVO postupně nabízet další služby. Kromě stávajících standardních služeb, jako jsou právní poradenství, zastoupení před soudem, poradenství v sociálních otázkách atp., přicházíme se zvýhodněním pouze pro členy OS KOVO, které bude znamenat úsporu jejich finančních prostředků. Prvním takovou nabídku vám předkládáme dnes. Na základě dobrých zkušeností mnoha našich členů a některých předsedů základních organizací vám nabízíme možnost levnějších zahraničních rekreací. Dohodli jsme s cestovní kanceláří ELECTRA TOURS možnost, aby si členové OS KOVO zakoupili rekreační poukazy do Řecka s 15% slevou. Než jsme vstoupili do jednání, ověřili jsme si solidnost uvedené cestovní kanceláře. Můžeme konstatovat, že se jedná o cestovní kancelář, která v ČR působí od roku 1999, a nejsou nám známy výhrady k jejich činnosti. Je řádně zapsána v obchodním rejstříku a je pojištěna u České pojišťovny pro případ úpadku ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb. Samozřejmostí je ochrana osobních údajů jejích klientů. Jedná se o kancelář, která je vlastníkem nabízených hotelů, nejedná se v žádném případě o zprostředkovatele. V tomto čísle Kováku máte v příloze speciální leták s nabídkou pro členy OS KOVO. Následně do všech organizací zasíláme dopis, jehož přílohou je leták se speciální nabídkou pro členy OS KOVO, který je již v tomto čísle Kováku, dále katalog cestovní kanceláře pro rok 2006, průvodní dopis cestovní kanceláře s návodem jak postupovat a vzor přihlášky. Při vyplňování přihlášky doporučujeme spojit se s cestovní kanceláří - viz jejich průvodní dopis. Je dohodnuto, že zástupci cestovní kanceláře telefonicky pomohou našim členům s vyplněním přihlášky a s výpočtem slevy, protože v katalogu jsou ceny uváděny v plné výši. Vyplněnou přihlášku si nechá člen OS KOVO označit razítkem a podpisem zástupce VZO OS KOVO. Bez tohoto označení (potvrzení ZO OS KOVO) nemusí cestovní kancelář poskytnout 15% slevy. Veškerá jednání a kontakty budou vždy probíhat přímo mezi členem a cestovní kanceláří bez vstupu dalších mezičlánků. Proto je i celá 15% sleva poskytnuta přímo členu OS KOVO. Totéž platí i o uzavřené smlouvě. Nechceme mezi cestovní kancelář a člena OS KOVO stavět jakéhokoli prostředníka, kohokoli, kdo by chtěl za služby platit. Toto je první krok k získání výhod, které z členství v Odborovém svazu KOVO plynou. Doufáme, že se nám podaří škálu takovýchto služeb s výhodou pro členy našeho svazu rozšířit i na jiné činnosti a firmy. S pozdravem JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Ročník L. • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
046kovak 27.1.2006 9:49 Stránka 8
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006
nizací, ale jejich skutečný zánik nepřivodily. Po čase byly cechy znovu obnovovány a práva řemeslnictva - pokud neškodila městům Vývoj cechů nebyl rovnoměrný, odpovídal byla opět uznávána. stupni rozvoje výrobních sil. Cechovní regule Cechovní korporace obohatily spolevětšiny cechů zakotvovaly vedle již dříve zmíčenský život mnoha symboly, dokazujícími na veřejnosti sebevědomí a vážnost něné ochrany práv cechovních členů rovněž cechů. Po vzoru šlechty dbaly o svou premonopol a odbyt výrobků. Sem patřil i dohled zentaci vlastními znaky (erby), praporci, nad kvalitou výročních a týdenních trhů, kam korouhvemi či vývěsními štíty, měly bylo dovoleno svobodně dovážet i cizí tovar. vlastní pečetě a žezla (tzv. ferule), oděvní Statuta řešila zajištění přednostního nákupu součástky, označující příslušnost k dasurovin za zvýhodněné ceny apod. Zejména nému řemeslu (například kováři nosili tybylo přísně upravováno právo přístupu do cepické kožené zástěry, chránící je před chu; základní podmínkou cechovního uspořáúčinky kovářské výhně), apod. Při slavdání byl tzv. „přímus“ - tj. povinné členství nostních shromážděních - přijímání do každého jednotlivého řemeslníka v cechu jeho cechu nebo volbě cechmistra - používaly řemesla. To bohatí měšťané, většinou kupci, cechy rituální cínové a skleněné konvice, považovali za nebezpečný precedens a pokus číše aj. nádoby. Ve větších městech si ceo konspiraci a odboj proti městské správě. chy pořizovaly v kostele vlastní oltáře Prosazování volné soutěže tak naráželo na a měly i kaple, užívané při pohřbu členů vcelku pochopitelnou snahu řemeslníků o vya jejich rodinných příslušníků. Bytelné loučení této konkurence. truhly sloužily jako pokladnice, v nichž Nelze zde popsat do nejmenších podrobbyly přechovávány cechovní finance, důností jednotlivé články cechovních statut. ležité listiny a jiné cenné věci. Obecně lze konstatovat, že upravovaly vnitřní Nad jednotlivými řemesly a cechy poměry jednotlivých cechů a vyjadřovaly vyměla patronát celá plejáda světců. S. Rahraněné požadavky řemeslných výrobců dané vik ve Velké knize světců uvádí, že kováři doby. Je ale možné uvést pro ilustraci vztah címěli ochránce například ve sv. Barboře, saře Karla IV. k řemeslům. Na počátku své sv. Floriánu či sv. Hadriánovi, sv. Eligius vlády císař po krátkou dobu „nadržoval“ řebyl patronem zlatníků, stříbrotepců, zámeslníkům v Praze, když vyhověl jejich snamečníků a jiných kovodělníků, ale souhám prosadit do městské rady také zámožčasně též kovářů a podkovářů, svého nější zástupce cechů. Proti vůli městské ochranitele měli i klempíři (sv. Eustach), smetánky tak po dva roky v městské správě slévači cínu (sv. Fabián); archanděl Mivedle boháčů zasedali nožíř a zlatník jako rechael byl nakloněn řemeslům používajíprezentanti kovodělné výroby. (Dějiny Prahy, cím oheň a žár pece. Patroni obvykle měli sv. I.) Pak se však Karel postavil na proticevícero kompetencí, které jim byly svěchovní pozici a zakazoval zakládání cechů řeny (Velká kniha světců). v zájmu kupců. Stejnou politiku prováděl na Husitské války v 15. století přinesly Moravě i císařův bratr moravský markrabě Interiér městské kovárny. Její vybavení již podstatně pokročilo: Jan Jindřich. V listu Karla IV. ze 6. července výheň má podobu pece, vzduch je vháněn větším měchem na konjunkturu řemeslům vyrábějícím 1352, adresovaném představitelům radnice dřevěné konstrukci a kovadlina je svým tvarem typická pro ruční zbraně, zbroj a další předměty potřebné královského věnného města Hradce Králové, kovářství (asi konec 15. století) pro ozbrojené akce. V Praze to byli přese dočítáme: „Ať jsou zakázány monopoly devším platnéři, kováři, brníři, helméři, i skrytá shromáždění řemeslníků i jejich 1365 povolující cechu štítařů (výrobci kovo- nožíři aj. Staré Město pražské přijalo podle tajné... ustanovení mezi sebou. Nedovolujeme, vých štítů) provozovat neomezenou výrobu dochovaných zpráv v období mezi roky 1424 aby měli... nějaký spolek.“ K takovému po- (podle historika Z. Fialy). V každém případě až 1436 celkem 43 příslušníků kovodělných stoji možná Karla vedly jeho vyhraněné hos- je možné spatřovat v tom jistý hospodářský řemesel, pro většinu však válka znamenala podářské názory a snahy upevnit všude „řád „liberalismus“. „nepřirozený stav“. (Dějiny Prahy, sv. I.) Podobné zákroky z nejvyšších míst čás- Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc. Bohem daný“ a tudíž také nezměnitelný. (Pokračování příště) Tomu odpovídá i Karlovo privilegium z roku tečně omezily působnost řemeslnických orga-
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XIII.)
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ
4 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 26. LEDNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 3. ÚNORA 2006, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Zákon o pfievodu pozemkÛ odborÛm pro‰el prvním ãtením - str. 2
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● Spoleãné zdanûní manÏelÛ ● Nová v˘‰e sociálních dávek od ledna 2006 (III.)
Ilustrační snímek M. Beneše z projednávání návrhu zákoníku práce v poslanecké sněmovně v 1. čtení dne 19. 10. 2005 My, kapsáři, jsme teď v zimě namydlení. Lidi mají v kapsách furt vražený ruce…
„SUPERHRUBÁ“ MZDA PANA TLUSTÉHO ANEB KOMU BY „ZTLOUSTLA“ A KOMU „ZHUBLA“ PENĚŽENKA? Koncem roku 2005 byly noviny, rádia i televize plné různých prohlášení politiků ODS, jak jejich Modrá šance pomůže zejména prostým zaměstnancům a jejich rodinám, jak každému (včetně dětí) vláda ODS zajistí příjem nejméně 6000 Kč měsíčně a jak stačí v letošních parlamentních volIng. Jan Uhlíř bách volit ODS, abychom se všichni měli jak v ráji. A to přesto, že zdanění potravin a dalších základních životních potřeb
(Pokračování na str. 3) V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je švýcarský rodák Erich von Däniken. Jeho knížka Vzpomínky na budoucnost, dokončená v roce 1968, se stala okamžitě světovým bestsellerem. I v dalších dílech, která následovala s téměř stejným úspěchem, přináší autor zajímavé argumenty o stopách, které na Zemi zanechali mimozemšťané. S řadou jeho tvrzení a důkazů mnozí vědci sice polemizují, čtenářský zájem to však nijak nesnižuje. Z dalších jeho děl: Pojídači mrtvých, Šok z bohů, Záhady staré Evropy, Soudný den dávno nastal. (jk) Vyluštění z Kováku č. 3/2006 (výrok Josefa Václava Myslbeka): Orel létá sám a vrabci v hejnu. 4
ČLENOVÉ OS KOVO MAJÍ DO ŘECKA SLEVU
Jaromír Endlicher
Vážené kolegyně, vážení kolegové, přicházíme s nabídkou, která umožňuje rozšířit servis pro ZO OS KOVO a současně i další zajímavou výhodu pro členy Odborového svazu KOVO a jejich rodinné příslušníky. Chceme členům OS
(Pokračování na str. 3)
ZÁKONÍK PRÁCE VÚSTAVNĚ-PRÁVNÍM VÝBORU Poslanci řešili soulad normy s ústavou Je čtvrtek 19. ledna 2006, těsně před 16. hodinou. Do budovy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve Sněmovní ulici č. 4 přicházejí zástupci ČMKOS a odborových svazů a absolvují obvyklou uvítací proceduru. Po předložení občanky obdrží plastovou vizitku označující návštěvníka, v šatně odloží přebytečné svršky, projdou bezpečnostním rámem, aby do chrámu legislativy nepronesli „zakázané předměty“, a neomylně zamíří do jednací místnosti, kde již v prosinci prodělali duševní trauma při projednávání návrhu zákoníku práce ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví (viz Kovák č. 1/2006 - pozn. red.). Co je čeká dnes? Ústavně-právní výbor si vyžádal projednání návrhu zákoníku práce, ačkoliv jej poslanecká sněmovna v prvním čtení neurčila jako garanční výbor. Divíte se? Já už ne. Strach o soulad s ústavou byl nepochybně hnacím motorem připraveného jednání. Jaroslav Souček Co se změnilo proti prosincovému zasedání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví? Rozhodně osoby. Nebyla tam ani paní poslankyně Páralová, ani Bořek Šubrt z Asociace pro rozvoj kolektivného vyjednávání, aby se k němu chodila paní poslankyně radit, jak má hlasovat. Byli tam však opravdoví „matadoři“ právní teorie - poslanec Marek Benda (nyní ODS), poslanec Jiří Pospíšil (životními zkušenostmi doslova nabitý stínový ministr spravedlnosti ODS), poslankyně Vlasta Parkanová (naštěstí bývalá ministryně spravedlnosti, jedna z politických turistek - nyní KDU-ČSL a předsedkyně ústavně-právního výboru) a také poslanec Vladimír Říha (KDU-ČSL, obětavý politik, který se i při náročné profesi poslance uvolil pracovat v dozorčí radě a. s. Sazka).
Poslanci ODS a KDU-ČSL „nezklamali“ Co se nezměnilo? Přece stranický duch. Poslanci ODS opět znevažovali návrh zákoníku práce, pravda je, že mnohem sofistikovaněji a také zákeřněji. Poslanci KDU-ČSL na rozdíl od prosincového zasedání (kdy se při návrzích ODS zdržovali hlasování) hlasovali svorně se svými staronovými přáteli z ODS. Kdo mě zná, ví, že se mi to nepíše lehce, ale naštěstí poslanci ČSSD a KSČM argumentovali věcně, bez emocí a se znalostí věci. Naštěstí. A stejně se chovali i při hlasování, takže z výboru nejsou negativní výstupy. Zpravodajem výboru byl pan poslanec Benda. Za vydatné podpory poslance Pospíšila útočil na protiústavnost návrhu zákoníku práce - odbory povinně zastupují všechny zaměstnance v individuálních záležitostech vůči zaměstnavateli, i když si to neodboráři nepřejí! Oni nechtějí, aby se odbory dozvěděly informace v souvislosti s tímto zastupováním. Odbory uzavírají kolektivní smlouvy za všechny zaměstnance a oni jsou tím vázáni (a nuceni využívat sjednané nadstandardy - FUJ!)! Protiústavní je i to, že návrh obsahuje právo (Pokračování na str. 2) 1
046kovakA 27.1.2006 9:48 Stránka 6
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006/příloha
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006/příloha
NOVÁ VÝŠE SOCIÁLNÍCH DÁVEK OD LEDNA 2006 (III.)
PORADNY NA PŘÁNÍ
JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení
Sociální příplatek Účelem sociálního příplatku je pomoci rodinám s nízkými příjmy zajišťovat potřeby dětí. V jeho výši se zohledňuje zdravotní stav, respektive zdravotní postižení, dítěte a jeho rodiče. U rodiče i jeho osamělost. Výše sociálního příplatku je tak výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se snižuje. Nárok: Rodič, který pečuje o nezaopatřené dítě, jestliže příjem v rodině byl v rozhodném období nižší než 1,6 násobku částky životního minima rodiny. Nárok nevznikne osobě, které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče. Sociální příplatek také nenáleží z důvodu péče o dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu nebo zařízení pro péči o děti a mládež. Podmínka péče o dítě není v těchto případech splněna. Výše sociálního příplatku za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte (nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více) a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby dítěte (nebo dětí) a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,6. Výpočet lze zapsat vzorcem. SP = ŽMO - ŽMO x příjem rodiny ŽMR x 1,6 (SP = sociální příplatek, ŽMO = částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte, respektive nezaopatřených dětí, ŽMR = životní minimum rodiny). Příklad: Úplná rodina s 1 dítětem ve věku 12 let měla čistý průměrný měsíční příjem 15 362 Kč. Životní minimum rodiny je od 1. 1. 2006 10 370 Kč (2400 Kč + 2400 Kč + 2310 Kč + 3260 Kč). 1,6 násobek životního minima rodiny je 16 592 Kč (10 370 Kč x 1,6). Nárok na sociální příplatek při příjmu 15 362 Kč vznikl, neboť příjem rodiny je nižší než 1,6 násobku jejího životního minima. Výše sociálního příplatku rodiny od 1. 1. 2006: SP = 2310 Kč - 2310 Kč x 15 362 Kč = 2310 Kč - 2138,75 Kč = 171,25 Kč = 172 Kč. 10 370 Kč x 1,6 Sociální příplatek náleží ve výši 172 Kč. Příklad: Úplná rodina s 2 dětmi ve věku 12 a 14 let měla čistý měsíční příjem 18 325 Kč. Životní minimum rodiny činí od 1. 1. 2006 12 680 Kč (2400 Kč + 2400 Kč + 2310 Kč + 2310 Kč + 3260 Kč). 1,6 násobek = 20 288 Kč (1,6 x 12 680 Kč). Nárok na sociální příplatek při příjmu 18 325 Kč vznikl, neboť 1,6 násobku životního minima rodiny je vyšší než průměrný příjem rodiny. Výše sociálního příplatku od 1. 1. 2006: SP = 2310 Kč + 2310 Kč - 2310 Kč + 2310 Kč x 18 325 Kč = 4620 Kč - 4172,98 Kč = 12 680 Kč x 1,6 = 447,02 Kč = 448 Kč. Sociální příplatek náleží ve výši 448 Kč. Zvýšení částky na osobní potřeby z důvodů na straně dítěte: Při výpočtu sociálního příplatku se z nepříznivých důvodů na straně dítěte částka na osobní potřeby dítěte zvyšuje a tím se zvyšuje i sociální příplatek. Zvýšení se provádí tak, že se částka na osobní potřeby dítěte vynásobí, jde-li o: a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70 b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40 c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20 d) děti, které se narodily současně v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10. Toto zvýšení se nepoužije, je-li nezaopatřené dítě poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění. Příklad: Rozvedená osamělá matka pečuje o 2 nezaopatřené děti ve věku 9 a 17 let. Mladší dítě je dlouhodobě nemocné. Průměrný čistý měsíční příjem rodiny je 15 250 Kč. Životní minimum rodiny je od 1. 1. 2006 s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu mladšího IV
Sociální rubrika
dítěte 10 530 Kč (2400 Kč + 1950 Kč x 1,2 + 2530 Kč + 3260 Kč). 1,6 násobek životního minima rodiny je 16 848 Kč (10 530 Kč x 1,6). Nárok na sociální příplatek při příjmu 15 250 Kč vznikl, neboť 1,6 násobku životního minima rodiny je vyšší než průměrný příjem rodiny. SP = (1950 Kč x 1,2) + 2530 Kč - (1950 Kč x 1,2) + 2530 Kč x 15 250 Kč = 10 530 Kč x 1,6 = 4870 Kč - 4408,08 Kč = 461,92 Kč = 462 Kč. Sociální příplatek bude osamělé matce, která pečuje o 2 děti, z toho o 1 dlouhodobě nemocné, vyplácen ve výši 462 Kč měsíčně. Zvýšení částky na osobní potřeby z důvodů na straně rodiče: Při výpočtu sociálního příplatku se z nepříznivých důvodů na straně rodiče částka na osobní potřeby dítěte zvyšuje a tím se zvyšuje i sociální příplatek. Zvýšení se provádí tak, že se částka na osobní potřeby rodiče vynásobí, jde-li o případ, kdy: a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40 a) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40 b) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10 c) jde o osamělého rodiče, který není dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05.
Příspěvek na bydlení Zvýšení životního minima znamená také automatické zvýšení příspěvku na bydlení. Jím stát rodinám a osobám s nízkými příjmy přispívá na náklady na bydlení. Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení. Může jít o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo ve vlastním domě. Vlastník nemovitosti, ve které je byt, který užívá, má na příspěvek nárok, splňuje-li „příjmovou podmínku“ a je-li v bytě přihlášen k trvalému pobytu. Výše skutečných nákladů na bydlení není podstatná. Příspěvek nelze přiznat při užívání bytu formou podnájmu nebo je-li byt věcným břemenem. Vlastníkovi nebo nájemci bytu vznikne nárok na příspěvek na bydlení za podmínky, že průměrný čistý příjem rodiny nedosahuje 1,6 násobku jejího životního minima. Za rodinu se pro tyto účely považují všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu. Výjimkou je nezaopatřené dítě, které je v zaopatření ústavu pro děti a mládež. Podmínkou není, že tyto osoby musí spolu trvale žít a společně uhrazovat náklady na své potřeby. Při změně pobytu osoby, která je v bytě trvale hlášena, v průběhu kalendářního měsíce se z hlediska příspěvku na bydlení ke změně pobytu přihlíží až od následujícího kalendářního měsíce. Změnou pobytu může být výměna bytu nebo přihlášení se k trvalému pobytu jinde. Jde-li o společný nájem bytu manžely, považují se za nájemce bytu oba manželé. Nárok ovšem vznikne stejně jako i u jiných dávek státní sociální podpory jen jedné osobě, tedy jednomu z manželů. Nedohodnou-li se, určí příslušný úřad, kterému z nich příspěvek přizná. Příspěvek na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,6. Jestliže rozhodný příjem rodiny nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu rodiny. Příklad: Starobní důchodce žije s manželkou, poživatelkou plného invalidního důchodu, v nájemním bytě s neprovdanou dcerou. Všichni tři jsou v bytě trvale hlášeni. Průměrný čistý příjem této rodiny je 16 280 Kč měsíčně. Životní minimu této rodiny je 10 460 Kč (2400 Kč + 2400 Kč + 2400 Kč + 3260 Kč). 1,6 násobku životního minima rodiny je 16 736 Kč (10 460 Kč x 1,6). Nárok na příspěvek na bydlení vznikl, neboť průměrný měsíční čistý příjem rodiny nepřevýšil 1,6 násobku jejího životního minima. PB = 3260 Kč - 3260 Kč x 16 280 Kč = 3260 Kč - 3171,17 Kč = 88,83 Kč = 89 Kč. 10 460 Kč x 1,6 (PB = příspěvek na bydlení) Příplatek na bydlení náleží od 1. 1. 2006 ve výši 89 Kč měsíčně. (Pokračování příště)
Je pro nás daňový bonus výhodný? Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast
Na naše tři děti dostáváme přídavky a některé další sociální dávky. Naše příjmy nejsou vysoké, a manžel proto navíc od zaměstnavatele získává daňový bonus. Obávám se, zda se nám o jeho výši nesníží sociální dávky, pak by pro nás byl daňový bonus zřejmě nevýhodný. K. V., Klatovy Ve svém dotazu bohužel neuvádíte, které další sociální dávky kromě přídavku na dítě pobíráte, zda se jedná pouze o dávky státní sociální podpory (například sociální příplatek, příspěvek na bydlení atd.) nebo i o dávky sociální péče. Daňový bonus se jako jedna z forem daňového zvýhodnění vyplácí od loňského roku. Současně s jeho zavedením byla provedena novelizace některých předpisů upravujících oblast sociálního zabezpečení, například zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti atd. Účelem jejich novelizace bylo vyloučit daňový bonus z okruhu příjmů, které ovlivňují nárok na sociální dávky či jejich výši, jinak by daňový bonus ztratil svoje poslání. K daňovému bonusu se díky tomu nepřihlíží při posuzování příjmu pro účely sociální potřebnosti, jejíž přiznání je podmínkou pro výplatu některých dávek sociální péče. Jedná se o dávky, které mohou být poskytovány, pokud příjem osoby či rodiny nedosahuje úrovně životního minima. Daňový bonus neovlivní ani nárok příspěvku při péči o osobu blízkou, který je vyplácen tomu, kdo pečuje o bezmocnou či částečně bezmocnou osobu. Příjmy, které ovlivňují nárok a výši přídavku na dítě, upravuje § 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jejich posuzování je v tomto předpisu na roz-
díl od ostatních sociálních systémů upraveno odlišně - započítávají se pouze ty příjmy, které jsou v zákoně vyjmenovány. Za tzv. příjem rozhodný pro přiznání dávky státní sociální podpory se s určitými výjimkami pokládají příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu a některé druhy tzv. ostatních příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu.Tyto příjmy se započítávají po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, po odpočtu pojistného na sociální i zdravotní pojištění a odpočtu daně z příjmu. Mezi rozhodné příjmy pak dále patří i některé příjmy od daně z příjmů osvobozené. Jedná se například o výživné přijaté v rámci plnění vyživovací povinnosti, o stipendia ze státního rozpočtu či z prostředků veřejné vysoké školy, některé příspěvky ozbrojených složek atd. Započítávají se i dávky nemocenského a důchodového pojištění, dávky v nezaměstnanosti, mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a některé sociální dávky.To je velice zjednodušený výčet rozhodných příjmů pro nárok na dávky státní sociální podpory, mezi které přídavek na dítě patří. Daňový bonus, ke kterému směřuje dotaz, zákon do rozhodného příjmu nezahrnuje. Příjem přijatý v podobě daňového bonusu proto výši přídavku na dítě neovlivní a nezapočítával by se ani v případě zjišťování příjmu pro sociální příplatek a příspěvek na bydlení.
Na slovíčko s bezpečákem
Zaměstnavatel nám tají rizika MILAN TĚŠÍNSKÝ, odbor BOZP a životního prostředí OS KOVO
Co máme dělat, když nás zaměstnavatel při zavedení nové výroby neseznámil s možnými zdravotními riziky, tedy s výskytem škodlivin v pracovním prostředí, které by mohly ohrozit náš zdravotní stav? Máme podezření, že používané chemické látky jsou škodlivé. A. K., Brno Povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s riziky (rozumí se i zdravotní rizika) a s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, které se týkají jejich práce a pracoviště, je zakotvena zejména v § 133 odst. 1 písm. f) zákoníku práce (ZP). Totéž ustanovení ZP je příhodné i k případům změn ve výrobě: „... Informace a pokyny je třeba zajistit zejména při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.“ Co dělat v uvedeném případě? Za nejvhodnější řešení považuji obrátit se na odborovou organizaci, která může nejlépe požadovat na zaměstnavateli nápravu. Odborová organizace také může problém konzultovat, respektive řešit s pomocí místně příslušného metodického pracoviště OS KOVO, a dále třeba postupovat pohrůžkou oznámení, či přímo uvědoměním příslušného oblastního inspektorátu práce o tomto problému. Na výše uvedené nedostatky totiž pamatuje zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb., kde v § 30 odst. 1 písm. f) „Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce“ se dočteme, že „právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 133 zákoníku práce...“ Jinými slovy - zaměstnavatel (většinou zřejmě půjde o tzv. „právnickou osobu“) neseznámí s předvídatelnými riziky práce, kterou bude zaměstnanec konat, včetně opatření na ochranu před jejich působením. Maxi-
mální výše případné pokuty pro uvedený správní delikt činí 2 milióny Kč. V případě podezření na škodlivost chemických látek lze postupovat opět nejlépe prostřednictvím odborové organizace obdobně. Ohrožení zdraví na pracovišti má však v gesci Státní zdravotní dozor podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, kde v § 84 odst. 1 písm. s) je upřesněno: Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti... „mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance... provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek... a mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem...“ Při podezření, že určitá chemikálie je škodlivá, bude asi nejrychlejším orientačním údajem tzv. bezpečnostní list k chemické látce nebo přípravku, který musí u takové látky být k dispozici, dle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů (v úplném znění je tento zákon vyhlášen pod. č. 434/2005 Sb.). Bezpečnostní list je souhrnem identifikačních údajů o výrobci nebo dovozci, jeho povinný obsah a informace musí být uvedeny pro každou nebezpečnou vlastnost, obsahuje informace o složení a údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku atd. (další upřesnění jsou uvedeny ve vyhlášce č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, změněná vyhláškou č. 460/2005 Sb.). Pokud má zaměstnavatel provedena vhodná opatření k omezení rizik, nemá důvod bezpečnostní list nepředložit k nahlédnutí, ledaže by tyto údaje označil jako obchodní tajemství, pak je nahlédnutí do bezpečnostního listu již poněkud složitější. I
046kovakA 27.1.2006 9:47 Stránka 4
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006/příloha
SPOŘIT, ČI NESPOŘIT? BOHUMÍR HANÁK, předseda ZO OS KOVO Královopolská, a. s., Brno
Jedním z motivačních prvků při rozhodování, zda spořit, či nespořit, je určitě fakt dlouhodobé neudržitelnosti důchodového systému. A tak si stále více lidí uvědomuje, jak je důležité vytváření vlastních rezerv. Ti, kdo stále ještě váhají, zda zahájit spoření, se zpravidla obávají, aby své peníze neukládali špatně, aby jim je nepohltila a neznehodnotila inflace. Takže jak na to? A jak na to? Doporučuje se dotované spoření, protože je stabilní! Díky státním příspěvkům se velmi stabilně vyvíjí jak stavební spoření, tak i penzijní připojištění, zatímco stagnací procházejí produkty životního pojištění. Stavební spoření převzalo doslova roli termínovaných vkladů a pro 7 miliónů klientů spravuje již přes 300 miliard korun. Počet klientů penzijních fondů překonal již hranici 3 miliónů lidí, což je zhruba třetina obyvatel ČR, se 120 miliardami korun. A tak můžeme hovořit o stabilním přísunu peněz, a to díky státním příspěvkům. A co investice? Vítězí! Situace nízkých úrokových sazeb a přímo oslnivých výnosů dluhopisových i akciových trhů pomáhá lidem pochopit pravidla a zákonitosti racionálního zhodnocování úspor. Vloni poprvé v naší historii došlo k tomu, že příliv peněz do otevřených podílových fondů dosáhl za pololetí nejen rekordních 27,5 miliardy korun, ale stoupl i počet lidí, kteří využívají podílové fondy, na více než 1 milión. A co akcie? Těch se bojíme! Počet aktivních akcionářů se u nás odhaduje nejvýš na několik desítek
tisíc, ale investorů do akcií je již víc. Přesto zejména v poslední době dochází k citelnému růstu obliby akciových fondů. Ještě je brzo hovořit o masovém trendu, protože stále převažují investice do nejkonzervativnějších fondů peněžního trhu, i když výnosy z akcií lákají čím dál více lidí. V porovnání se světem je podíl akcionářů (v % celkového počtu obyvatel) v ČR zhruba mezi 5 - 10 procenty, suverénně vede Kanada s 38 procenty, kterou následuje Švédsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Japonsko, USA, Británie a další. A co naše domácnosti? Jsou spořivé. Zatímco v předchozích letech se za první pololetí ušetřilo 70 - 72 miliard korun, vloni lidé za stejné období tuto hranici překonali a ušetřili rekordních 93 miliard. Celková suma, kterou mají naše domácnosti ve finančních aktivech, tak překračuje již 1600 miliard (1,6 biliónu) korun a na každou domácnost připadá průměrně více než 400 000 korun. Měsíčně vychází, že domácnosti uspoří 4000 Kč. Není to sice nijak zanedbatelná, ale ani nijak šokující suma. Připustíme-li, že podle průzkumů nejméně jedna třetina domácností neuspoří nic, vychází průměr na jednu domácnost na 6000 korun. A tak lze členům našeho odborového svazu doporučit spořit, ale takovým způsobem, aby jim peníze vydělávaly, neboť ty spící, tj. ležící na účtech, tam doslova zahálejí.
PRÁVNÍ NOVINKY - PROSINEC 2005 JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Částka 165 * Zákon č. 471/2005 Sb. - úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn. Částka 166 * Vyhláška č. 473/2005 Sb., o základních sazbách stravného v cizí měně pro rok 2006. Účinnost 1. 1. 2006. Částka 169 * Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 487/2005 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2005 pro účely zákona o zaměstnanosti. Částka 170 * Vyhláška č. 490/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006. Částka 173 * Vyhláška č. 496/2005 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohoných hmot. Účinnost 1. 1. 2006. Částka 176 * Nařízení vlády ČR č. 505/2005 Sb., o zvýšení částek životního minima. Účinnost 1. 1. 2006. * Vyhláška č. 506/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006. * Vyhláška č. 507/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zýákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Účinnost 1. 1. 2006. Částka 177 * Nařízení vlády ČR č. 512/2005 Sb., o stanovení rozsahu poštovního oprávnění. Účinnost 1. 1. 2006. II
* Nařízení vlády ČR č. 513/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 a 4, která nabývají účinosti dnem 1. 7. 2006. * Nařízení vlády ČR č. 514/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2006. Částka 178 * Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám a o výši paušální částky nákladů řízení. Účinnost 1. 1. 2006. Částka 182 * Nařízení vlády ČR č. 533/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 7, 58 až 69, 142 a 273 až 276, která nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Částka 183 * Nařízení vlády ČR č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Účinnost 30. 12. 2005. * Vyhláška č. 539/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006.
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006/příloha
Částka 186 * Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Účinnost 1. 1. 2006, s výjimkou části šesté, čl. IX, která nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2007.
Částka 188 * Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006.
SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ JINDŘIŠKA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO S ohledem na skutečnost, že se jedná vlastně o nový způsob zdanění příjmů a že se tato možnost dotkne i širokého okruhu našich členů (což je zřejmé i z množství dotazů týkajících se této problematiky), jsme se rozhodli uveřejnit bližší informaci jak postupovat při společném zdanění manželů, kdy je to výhodné a kdy naopak vyloučené. Jaké jsou podmínky pro uplatnění společného zdanění? ● Být manžely. ● Mít alespoň jedno vyživované dítě. Komu se tedy vyplatí společné zdanění manželů? Je to především tam, kde jeden z manželů má příjem a druhý je bez příjmů, popřípadě tam, kde je velký rozdíl mezi příjmy manželů. Znamená to tedy: čím je větší rozdíl v příjmech manželů, tím je větší efekt a daňová úspora. Kdy naopak nelze použít možnost společného zdanění manželů? ● Jestliže má jeden nebo oba z manželů daň stanovenou paušální částkou. ● Jestliže má jeden nebo oba z manželů povinnost stanovit svou daňovou povinnost z minimálního základu daně. ● Jestliže se u jednoho nebo obou z manželů vypočítává daň z příjmů dosažených za více zdaňovacích období. ● Jestliže jeden z manželů uplatňuje druhého (z manželů) jako spolupracující osobu. Z toho je zřejmé, že pokud mají manželé, popřípadě pouze jeden z nich, příjmy jako zaměstnanci, tzn. pouze ze závislé činnosti, mohou uplatnit, pokud chtějí, společné zdanění. Je to možnost, nikoliv povinnost. Za kdy mohou manželé poprvé tuto možnost společného zdanění použít? Poprvé lze tuto možnost použít za zdaňovací období roku 2005. Takže manželům, kteří vyživují alespoň jedno dítě, umožňuje zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon o daních z příjmů, a to § 13a, počínaje rokem 2005 využít institut výpočtu daně ze společného základu daně. Za vyživované dítě se pro tyto účely považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk, popřípadě vnučka, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, a to pokud se jedná o: ● dítě nezletilé ● dítě zletilé až do dovršení 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání ● dítě, které se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz ● dítě, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Společné zdanění lze uplatnit, pokud podmínku vyživování dítěte manželé splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, což znamená poprvé alespoň dne 31. prosince roku 2005. Zákon totiž nestanoví podmínku, že dítě musí manželé vyživovat po celé zdaňovací období. Společný základ daně představuje součet dílčích základů daně obou manželů snížený o součet nezdanitelných částek obou manželů. Polovinu tohoto základu si každý z manželů uvede ve svém vlastním daňovém přiznání. Dnes se již nedělí daňové přiznání na formulář typu A nebo B. Formulář pro zdanění fyzických osob je pouze jeden. Tento má pak několik samostatných příloh. Pro společné zdanění manželů je to příloha č. 5. Společné zdanění manželů má však v současné době jeden nevyřešený problém. Při společném zdanění se rozpočítají na jednu polovinu příjmy, ale nikoliv zaplacené zálohy. Znamená to tedy, že pokud má manžel za zdaňovací období, a to i díky rozdělení příjmů, přeplatek na dani, tak například manželka,
která získala svou polovinu příjmů právě jen díky polovině příjmů druhého z manželů, se k datu splatnosti daně stává daňovým dlužníkem. Vzhledem k tomu, že přeplatky na dani se vracejí až cca za měsíc, znamenalo by to tedy, že druhý z manželů je po celou tuto dobu daňovým dlužníkem včetně všech sankčních dopadů. V současné době je navržena legislativní změna, a to prostřednictvím novely zákona „o podnikání na kapitálovém trhu“. Návrh zní: „Požádá-li současně s podáním daňového přiznání jeden z manželů o převedení vratitelného přeplatku, který vznikl v důsledku zaplacených záloh na daň, a uplatnění společného zdanění na osobní účet druhého z manželů, správce daně uskuteční tento převod ke dni splatnosti daně druhého z manželů.“ V případě, že by tato legislativní změna iniciovaná ministerstvem financí nebyla schválena, bude tuto situaci řešit přímo ministerstvo financí tzv. „generálním pardonem“. Výsledkem tohoto „generálního pardonu“ bude, že manželé nebudou muset žádat o prominutí penále, a tudíž ani žádost o prominutí penále zpoplatňovat. Příklad společného zdanění: Manžel
Manželka
prům. hrubá mzda 25 000 Kč 0 počet nezaop. dětí 2 manželka vyživovaná osoba (například na mateřské dovolené, v domácnosti, nezaměstnaná... tzn. v roce nedosáhla příjmů ve výši 38 040 Kč) společný základ 300 000 Kč minus 12,5 % uhrazeného sociálního a zdravotního pojištění, což je 37 500 Kč = 262 500 Kč odpoč. položky 97 800 Kč (2x 38 040 Kč + 21 720 Kč celkem na vyživovanou manželku) snížený základ daně 164 700 Kč základ daně 82 350 Kč 82 350 Kč daň 12 352,50 Kč 12 352,50 Kč daň. sleva 12 000 Kč čistý příjem 262 147,50 Kč - 12 352,50 Kč Srovnání: ● čistý roční příjem v případě odděleného zdanění činí celkem: 239 400 Kč ● čistý roční příjem při společném zdanění činí celkem: 249 795 Kč (262 147,50 Kč - 12 352,50 Kč). Použité materiály: návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu, výklad MF ČR ke společnému zdanění manželů.
Upozornění V Kováku č. 2 jsme otiskli Metodický pokyn ČMKOS k odpočtu členských příspěvků. Tento pokyn byl otištěn v původním znění, které se neměnilo, a to včetně vzoru (příkladu) potvrzení. S ohledem na to, že mnohé organizace tento vzor používají jako tiskopis, je nutné upozornit na skutečnost, že od znění tohoto pokynu byl zákon několikrát novelizován, a tak v této souvislosti došlo i k přečíslování příslušného odstavce v § 15. Znamená to tedy, že zatímco v době vydání tohoto pokynu se jednalo o § 15 odst. 14 zákona č. 586/19920 Sb., za rok 2005 se jedná o § 15 odst. 11 zákona č. 586/1992 Sb. a za rok 2006 o § 15 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. V souladu s touto informací jsou opraveny i intranetové stránky OS KOVO. JINDŘIŠKA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO III
046kovakA 27.1.2006 9:47 Stránka 4
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006/příloha
SPOŘIT, ČI NESPOŘIT? BOHUMÍR HANÁK, předseda ZO OS KOVO Královopolská, a. s., Brno
Jedním z motivačních prvků při rozhodování, zda spořit, či nespořit, je určitě fakt dlouhodobé neudržitelnosti důchodového systému. A tak si stále více lidí uvědomuje, jak je důležité vytváření vlastních rezerv. Ti, kdo stále ještě váhají, zda zahájit spoření, se zpravidla obávají, aby své peníze neukládali špatně, aby jim je nepohltila a neznehodnotila inflace. Takže jak na to? A jak na to? Doporučuje se dotované spoření, protože je stabilní! Díky státním příspěvkům se velmi stabilně vyvíjí jak stavební spoření, tak i penzijní připojištění, zatímco stagnací procházejí produkty životního pojištění. Stavební spoření převzalo doslova roli termínovaných vkladů a pro 7 miliónů klientů spravuje již přes 300 miliard korun. Počet klientů penzijních fondů překonal již hranici 3 miliónů lidí, což je zhruba třetina obyvatel ČR, se 120 miliardami korun. A tak můžeme hovořit o stabilním přísunu peněz, a to díky státním příspěvkům. A co investice? Vítězí! Situace nízkých úrokových sazeb a přímo oslnivých výnosů dluhopisových i akciových trhů pomáhá lidem pochopit pravidla a zákonitosti racionálního zhodnocování úspor. Vloni poprvé v naší historii došlo k tomu, že příliv peněz do otevřených podílových fondů dosáhl za pololetí nejen rekordních 27,5 miliardy korun, ale stoupl i počet lidí, kteří využívají podílové fondy, na více než 1 milión. A co akcie? Těch se bojíme! Počet aktivních akcionářů se u nás odhaduje nejvýš na několik desítek
tisíc, ale investorů do akcií je již víc. Přesto zejména v poslední době dochází k citelnému růstu obliby akciových fondů. Ještě je brzo hovořit o masovém trendu, protože stále převažují investice do nejkonzervativnějších fondů peněžního trhu, i když výnosy z akcií lákají čím dál více lidí. V porovnání se světem je podíl akcionářů (v % celkového počtu obyvatel) v ČR zhruba mezi 5 - 10 procenty, suverénně vede Kanada s 38 procenty, kterou následuje Švédsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Japonsko, USA, Británie a další. A co naše domácnosti? Jsou spořivé. Zatímco v předchozích letech se za první pololetí ušetřilo 70 - 72 miliard korun, vloni lidé za stejné období tuto hranici překonali a ušetřili rekordních 93 miliard. Celková suma, kterou mají naše domácnosti ve finančních aktivech, tak překračuje již 1600 miliard (1,6 biliónu) korun a na každou domácnost připadá průměrně více než 400 000 korun. Měsíčně vychází, že domácnosti uspoří 4000 Kč. Není to sice nijak zanedbatelná, ale ani nijak šokující suma. Připustíme-li, že podle průzkumů nejméně jedna třetina domácností neuspoří nic, vychází průměr na jednu domácnost na 6000 korun. A tak lze členům našeho odborového svazu doporučit spořit, ale takovým způsobem, aby jim peníze vydělávaly, neboť ty spící, tj. ležící na účtech, tam doslova zahálejí.
PRÁVNÍ NOVINKY - PROSINEC 2005 JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Částka 165 * Zákon č. 471/2005 Sb. - úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn. Částka 166 * Vyhláška č. 473/2005 Sb., o základních sazbách stravného v cizí měně pro rok 2006. Účinnost 1. 1. 2006. Částka 169 * Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 487/2005 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2005 pro účely zákona o zaměstnanosti. Částka 170 * Vyhláška č. 490/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006. Částka 173 * Vyhláška č. 496/2005 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohoných hmot. Účinnost 1. 1. 2006. Částka 176 * Nařízení vlády ČR č. 505/2005 Sb., o zvýšení částek životního minima. Účinnost 1. 1. 2006. * Vyhláška č. 506/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006. * Vyhláška č. 507/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zýákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Účinnost 1. 1. 2006. Částka 177 * Nařízení vlády ČR č. 512/2005 Sb., o stanovení rozsahu poštovního oprávnění. Účinnost 1. 1. 2006. II
* Nařízení vlády ČR č. 513/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 a 4, která nabývají účinosti dnem 1. 7. 2006. * Nařízení vlády ČR č. 514/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2006. Částka 178 * Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám a o výši paušální částky nákladů řízení. Účinnost 1. 1. 2006. Částka 182 * Nařízení vlády ČR č. 533/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 7, 58 až 69, 142 a 273 až 276, která nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Částka 183 * Nařízení vlády ČR č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Účinnost 30. 12. 2005. * Vyhláška č. 539/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006.
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006/příloha
Částka 186 * Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Účinnost 1. 1. 2006, s výjimkou části šesté, čl. IX, která nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2007.
Částka 188 * Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2006.
SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ JINDŘIŠKA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO S ohledem na skutečnost, že se jedná vlastně o nový způsob zdanění příjmů a že se tato možnost dotkne i širokého okruhu našich členů (což je zřejmé i z množství dotazů týkajících se této problematiky), jsme se rozhodli uveřejnit bližší informaci jak postupovat při společném zdanění manželů, kdy je to výhodné a kdy naopak vyloučené. Jaké jsou podmínky pro uplatnění společného zdanění? ● Být manžely. ● Mít alespoň jedno vyživované dítě. Komu se tedy vyplatí společné zdanění manželů? Je to především tam, kde jeden z manželů má příjem a druhý je bez příjmů, popřípadě tam, kde je velký rozdíl mezi příjmy manželů. Znamená to tedy: čím je větší rozdíl v příjmech manželů, tím je větší efekt a daňová úspora. Kdy naopak nelze použít možnost společného zdanění manželů? ● Jestliže má jeden nebo oba z manželů daň stanovenou paušální částkou. ● Jestliže má jeden nebo oba z manželů povinnost stanovit svou daňovou povinnost z minimálního základu daně. ● Jestliže se u jednoho nebo obou z manželů vypočítává daň z příjmů dosažených za více zdaňovacích období. ● Jestliže jeden z manželů uplatňuje druhého (z manželů) jako spolupracující osobu. Z toho je zřejmé, že pokud mají manželé, popřípadě pouze jeden z nich, příjmy jako zaměstnanci, tzn. pouze ze závislé činnosti, mohou uplatnit, pokud chtějí, společné zdanění. Je to možnost, nikoliv povinnost. Za kdy mohou manželé poprvé tuto možnost společného zdanění použít? Poprvé lze tuto možnost použít za zdaňovací období roku 2005. Takže manželům, kteří vyživují alespoň jedno dítě, umožňuje zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon o daních z příjmů, a to § 13a, počínaje rokem 2005 využít institut výpočtu daně ze společného základu daně. Za vyživované dítě se pro tyto účely považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk, popřípadě vnučka, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, a to pokud se jedná o: ● dítě nezletilé ● dítě zletilé až do dovršení 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání ● dítě, které se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz ● dítě, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Společné zdanění lze uplatnit, pokud podmínku vyživování dítěte manželé splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, což znamená poprvé alespoň dne 31. prosince roku 2005. Zákon totiž nestanoví podmínku, že dítě musí manželé vyživovat po celé zdaňovací období. Společný základ daně představuje součet dílčích základů daně obou manželů snížený o součet nezdanitelných částek obou manželů. Polovinu tohoto základu si každý z manželů uvede ve svém vlastním daňovém přiznání. Dnes se již nedělí daňové přiznání na formulář typu A nebo B. Formulář pro zdanění fyzických osob je pouze jeden. Tento má pak několik samostatných příloh. Pro společné zdanění manželů je to příloha č. 5. Společné zdanění manželů má však v současné době jeden nevyřešený problém. Při společném zdanění se rozpočítají na jednu polovinu příjmy, ale nikoliv zaplacené zálohy. Znamená to tedy, že pokud má manžel za zdaňovací období, a to i díky rozdělení příjmů, přeplatek na dani, tak například manželka,
která získala svou polovinu příjmů právě jen díky polovině příjmů druhého z manželů, se k datu splatnosti daně stává daňovým dlužníkem. Vzhledem k tomu, že přeplatky na dani se vracejí až cca za měsíc, znamenalo by to tedy, že druhý z manželů je po celou tuto dobu daňovým dlužníkem včetně všech sankčních dopadů. V současné době je navržena legislativní změna, a to prostřednictvím novely zákona „o podnikání na kapitálovém trhu“. Návrh zní: „Požádá-li současně s podáním daňového přiznání jeden z manželů o převedení vratitelného přeplatku, který vznikl v důsledku zaplacených záloh na daň, a uplatnění společného zdanění na osobní účet druhého z manželů, správce daně uskuteční tento převod ke dni splatnosti daně druhého z manželů.“ V případě, že by tato legislativní změna iniciovaná ministerstvem financí nebyla schválena, bude tuto situaci řešit přímo ministerstvo financí tzv. „generálním pardonem“. Výsledkem tohoto „generálního pardonu“ bude, že manželé nebudou muset žádat o prominutí penále, a tudíž ani žádost o prominutí penále zpoplatňovat. Příklad společného zdanění: Manžel
Manželka
prům. hrubá mzda 25 000 Kč 0 počet nezaop. dětí 2 manželka vyživovaná osoba (například na mateřské dovolené, v domácnosti, nezaměstnaná... tzn. v roce nedosáhla příjmů ve výši 38 040 Kč) společný základ 300 000 Kč minus 12,5 % uhrazeného sociálního a zdravotního pojištění, což je 37 500 Kč = 262 500 Kč odpoč. položky 97 800 Kč (2x 38 040 Kč + 21 720 Kč celkem na vyživovanou manželku) snížený základ daně 164 700 Kč základ daně 82 350 Kč 82 350 Kč daň 12 352,50 Kč 12 352,50 Kč daň. sleva 12 000 Kč čistý příjem 262 147,50 Kč - 12 352,50 Kč Srovnání: ● čistý roční příjem v případě odděleného zdanění činí celkem: 239 400 Kč ● čistý roční příjem při společném zdanění činí celkem: 249 795 Kč (262 147,50 Kč - 12 352,50 Kč). Použité materiály: návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu, výklad MF ČR ke společnému zdanění manželů.
Upozornění V Kováku č. 2 jsme otiskli Metodický pokyn ČMKOS k odpočtu členských příspěvků. Tento pokyn byl otištěn v původním znění, které se neměnilo, a to včetně vzoru (příkladu) potvrzení. S ohledem na to, že mnohé organizace tento vzor používají jako tiskopis, je nutné upozornit na skutečnost, že od znění tohoto pokynu byl zákon několikrát novelizován, a tak v této souvislosti došlo i k přečíslování příslušného odstavce v § 15. Znamená to tedy, že zatímco v době vydání tohoto pokynu se jednalo o § 15 odst. 14 zákona č. 586/19920 Sb., za rok 2005 se jedná o § 15 odst. 11 zákona č. 586/1992 Sb. a za rok 2006 o § 15 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. V souladu s touto informací jsou opraveny i intranetové stránky OS KOVO. JINDŘIŠKA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO III
046kovakA 27.1.2006 9:48 Stránka 6
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006/příloha
KOVÁK číslo 4 — 3. února 2006/příloha
NOVÁ VÝŠE SOCIÁLNÍCH DÁVEK OD LEDNA 2006 (III.)
PORADNY NA PŘÁNÍ
JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení
Sociální příplatek Účelem sociálního příplatku je pomoci rodinám s nízkými příjmy zajišťovat potřeby dětí. V jeho výši se zohledňuje zdravotní stav, respektive zdravotní postižení, dítěte a jeho rodiče. U rodiče i jeho osamělost. Výše sociálního příplatku je tak výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se snižuje. Nárok: Rodič, který pečuje o nezaopatřené dítě, jestliže příjem v rodině byl v rozhodném období nižší než 1,6 násobku částky životního minima rodiny. Nárok nevznikne osobě, které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče. Sociální příplatek také nenáleží z důvodu péče o dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu nebo zařízení pro péči o děti a mládež. Podmínka péče o dítě není v těchto případech splněna. Výše sociálního příplatku za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte (nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více) a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby dítěte (nebo dětí) a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,6. Výpočet lze zapsat vzorcem. SP = ŽMO - ŽMO x příjem rodiny ŽMR x 1,6 (SP = sociální příplatek, ŽMO = částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte, respektive nezaopatřených dětí, ŽMR = životní minimum rodiny). Příklad: Úplná rodina s 1 dítětem ve věku 12 let měla čistý průměrný měsíční příjem 15 362 Kč. Životní minimum rodiny je od 1. 1. 2006 10 370 Kč (2400 Kč + 2400 Kč + 2310 Kč + 3260 Kč). 1,6 násobek životního minima rodiny je 16 592 Kč (10 370 Kč x 1,6). Nárok na sociální příplatek při příjmu 15 362 Kč vznikl, neboť příjem rodiny je nižší než 1,6 násobku jejího životního minima. Výše sociálního příplatku rodiny od 1. 1. 2006: SP = 2310 Kč - 2310 Kč x 15 362 Kč = 2310 Kč - 2138,75 Kč = 171,25 Kč = 172 Kč. 10 370 Kč x 1,6 Sociální příplatek náleží ve výši 172 Kč. Příklad: Úplná rodina s 2 dětmi ve věku 12 a 14 let měla čistý měsíční příjem 18 325 Kč. Životní minimum rodiny činí od 1. 1. 2006 12 680 Kč (2400 Kč + 2400 Kč + 2310 Kč + 2310 Kč + 3260 Kč). 1,6 násobek = 20 288 Kč (1,6 x 12 680 Kč). Nárok na sociální příplatek při příjmu 18 325 Kč vznikl, neboť 1,6 násobku životního minima rodiny je vyšší než průměrný příjem rodiny. Výše sociálního příplatku od 1. 1. 2006: SP = 2310 Kč + 2310 Kč - 2310 Kč + 2310 Kč x 18 325 Kč = 4620 Kč - 4172,98 Kč = 12 680 Kč x 1,6 = 447,02 Kč = 448 Kč. Sociální příplatek náleží ve výši 448 Kč. Zvýšení částky na osobní potřeby z důvodů na straně dítěte: Při výpočtu sociálního příplatku se z nepříznivých důvodů na straně dítěte částka na osobní potřeby dítěte zvyšuje a tím se zvyšuje i sociální příplatek. Zvýšení se provádí tak, že se částka na osobní potřeby dítěte vynásobí, jde-li o: a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70 b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40 c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20 d) děti, které se narodily současně v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10. Toto zvýšení se nepoužije, je-li nezaopatřené dítě poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění. Příklad: Rozvedená osamělá matka pečuje o 2 nezaopatřené děti ve věku 9 a 17 let. Mladší dítě je dlouhodobě nemocné. Průměrný čistý měsíční příjem rodiny je 15 250 Kč. Životní minimum rodiny je od 1. 1. 2006 s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu mladšího IV
Sociální rubrika
dítěte 10 530 Kč (2400 Kč + 1950 Kč x 1,2 + 2530 Kč + 3260 Kč). 1,6 násobek životního minima rodiny je 16 848 Kč (10 530 Kč x 1,6). Nárok na sociální příplatek při příjmu 15 250 Kč vznikl, neboť 1,6 násobku životního minima rodiny je vyšší než průměrný příjem rodiny. SP = (1950 Kč x 1,2) + 2530 Kč - (1950 Kč x 1,2) + 2530 Kč x 15 250 Kč = 10 530 Kč x 1,6 = 4870 Kč - 4408,08 Kč = 461,92 Kč = 462 Kč. Sociální příplatek bude osamělé matce, která pečuje o 2 děti, z toho o 1 dlouhodobě nemocné, vyplácen ve výši 462 Kč měsíčně. Zvýšení částky na osobní potřeby z důvodů na straně rodiče: Při výpočtu sociálního příplatku se z nepříznivých důvodů na straně rodiče částka na osobní potřeby dítěte zvyšuje a tím se zvyšuje i sociální příplatek. Zvýšení se provádí tak, že se částka na osobní potřeby rodiče vynásobí, jde-li o případ, kdy: a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40 a) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40 b) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10 c) jde o osamělého rodiče, který není dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05.
Příspěvek na bydlení Zvýšení životního minima znamená také automatické zvýšení příspěvku na bydlení. Jím stát rodinám a osobám s nízkými příjmy přispívá na náklady na bydlení. Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení. Může jít o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo ve vlastním domě. Vlastník nemovitosti, ve které je byt, který užívá, má na příspěvek nárok, splňuje-li „příjmovou podmínku“ a je-li v bytě přihlášen k trvalému pobytu. Výše skutečných nákladů na bydlení není podstatná. Příspěvek nelze přiznat při užívání bytu formou podnájmu nebo je-li byt věcným břemenem. Vlastníkovi nebo nájemci bytu vznikne nárok na příspěvek na bydlení za podmínky, že průměrný čistý příjem rodiny nedosahuje 1,6 násobku jejího životního minima. Za rodinu se pro tyto účely považují všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu. Výjimkou je nezaopatřené dítě, které je v zaopatření ústavu pro děti a mládež. Podmínkou není, že tyto osoby musí spolu trvale žít a společně uhrazovat náklady na své potřeby. Při změně pobytu osoby, která je v bytě trvale hlášena, v průběhu kalendářního měsíce se z hlediska příspěvku na bydlení ke změně pobytu přihlíží až od následujícího kalendářního měsíce. Změnou pobytu může být výměna bytu nebo přihlášení se k trvalému pobytu jinde. Jde-li o společný nájem bytu manžely, považují se za nájemce bytu oba manželé. Nárok ovšem vznikne stejně jako i u jiných dávek státní sociální podpory jen jedné osobě, tedy jednomu z manželů. Nedohodnou-li se, určí příslušný úřad, kterému z nich příspěvek přizná. Příspěvek na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,6. Jestliže rozhodný příjem rodiny nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu rodiny. Příklad: Starobní důchodce žije s manželkou, poživatelkou plného invalidního důchodu, v nájemním bytě s neprovdanou dcerou. Všichni tři jsou v bytě trvale hlášeni. Průměrný čistý příjem této rodiny je 16 280 Kč měsíčně. Životní minimu této rodiny je 10 460 Kč (2400 Kč + 2400 Kč + 2400 Kč + 3260 Kč). 1,6 násobku životního minima rodiny je 16 736 Kč (10 460 Kč x 1,6). Nárok na příspěvek na bydlení vznikl, neboť průměrný měsíční čistý příjem rodiny nepřevýšil 1,6 násobku jejího životního minima. PB = 3260 Kč - 3260 Kč x 16 280 Kč = 3260 Kč - 3171,17 Kč = 88,83 Kč = 89 Kč. 10 460 Kč x 1,6 (PB = příspěvek na bydlení) Příplatek na bydlení náleží od 1. 1. 2006 ve výši 89 Kč měsíčně. (Pokračování příště)
Je pro nás daňový bonus výhodný? Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast
Na naše tři děti dostáváme přídavky a některé další sociální dávky. Naše příjmy nejsou vysoké, a manžel proto navíc od zaměstnavatele získává daňový bonus. Obávám se, zda se nám o jeho výši nesníží sociální dávky, pak by pro nás byl daňový bonus zřejmě nevýhodný. K. V., Klatovy Ve svém dotazu bohužel neuvádíte, které další sociální dávky kromě přídavku na dítě pobíráte, zda se jedná pouze o dávky státní sociální podpory (například sociální příplatek, příspěvek na bydlení atd.) nebo i o dávky sociální péče. Daňový bonus se jako jedna z forem daňového zvýhodnění vyplácí od loňského roku. Současně s jeho zavedením byla provedena novelizace některých předpisů upravujících oblast sociálního zabezpečení, například zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti atd. Účelem jejich novelizace bylo vyloučit daňový bonus z okruhu příjmů, které ovlivňují nárok na sociální dávky či jejich výši, jinak by daňový bonus ztratil svoje poslání. K daňovému bonusu se díky tomu nepřihlíží při posuzování příjmu pro účely sociální potřebnosti, jejíž přiznání je podmínkou pro výplatu některých dávek sociální péče. Jedná se o dávky, které mohou být poskytovány, pokud příjem osoby či rodiny nedosahuje úrovně životního minima. Daňový bonus neovlivní ani nárok příspěvku při péči o osobu blízkou, který je vyplácen tomu, kdo pečuje o bezmocnou či částečně bezmocnou osobu. Příjmy, které ovlivňují nárok a výši přídavku na dítě, upravuje § 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jejich posuzování je v tomto předpisu na roz-
díl od ostatních sociálních systémů upraveno odlišně - započítávají se pouze ty příjmy, které jsou v zákoně vyjmenovány. Za tzv. příjem rozhodný pro přiznání dávky státní sociální podpory se s určitými výjimkami pokládají příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu a některé druhy tzv. ostatních příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu.Tyto příjmy se započítávají po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, po odpočtu pojistného na sociální i zdravotní pojištění a odpočtu daně z příjmu. Mezi rozhodné příjmy pak dále patří i některé příjmy od daně z příjmů osvobozené. Jedná se například o výživné přijaté v rámci plnění vyživovací povinnosti, o stipendia ze státního rozpočtu či z prostředků veřejné vysoké školy, některé příspěvky ozbrojených složek atd. Započítávají se i dávky nemocenského a důchodového pojištění, dávky v nezaměstnanosti, mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a některé sociální dávky.To je velice zjednodušený výčet rozhodných příjmů pro nárok na dávky státní sociální podpory, mezi které přídavek na dítě patří. Daňový bonus, ke kterému směřuje dotaz, zákon do rozhodného příjmu nezahrnuje. Příjem přijatý v podobě daňového bonusu proto výši přídavku na dítě neovlivní a nezapočítával by se ani v případě zjišťování příjmu pro sociální příplatek a příspěvek na bydlení.
Na slovíčko s bezpečákem
Zaměstnavatel nám tají rizika MILAN TĚŠÍNSKÝ, odbor BOZP a životního prostředí OS KOVO
Co máme dělat, když nás zaměstnavatel při zavedení nové výroby neseznámil s možnými zdravotními riziky, tedy s výskytem škodlivin v pracovním prostředí, které by mohly ohrozit náš zdravotní stav? Máme podezření, že používané chemické látky jsou škodlivé. A. K., Brno Povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s riziky (rozumí se i zdravotní rizika) a s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, které se týkají jejich práce a pracoviště, je zakotvena zejména v § 133 odst. 1 písm. f) zákoníku práce (ZP). Totéž ustanovení ZP je příhodné i k případům změn ve výrobě: „... Informace a pokyny je třeba zajistit zejména při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.“ Co dělat v uvedeném případě? Za nejvhodnější řešení považuji obrátit se na odborovou organizaci, která může nejlépe požadovat na zaměstnavateli nápravu. Odborová organizace také může problém konzultovat, respektive řešit s pomocí místně příslušného metodického pracoviště OS KOVO, a dále třeba postupovat pohrůžkou oznámení, či přímo uvědoměním příslušného oblastního inspektorátu práce o tomto problému. Na výše uvedené nedostatky totiž pamatuje zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb., kde v § 30 odst. 1 písm. f) „Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce“ se dočteme, že „právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 133 zákoníku práce...“ Jinými slovy - zaměstnavatel (většinou zřejmě půjde o tzv. „právnickou osobu“) neseznámí s předvídatelnými riziky práce, kterou bude zaměstnanec konat, včetně opatření na ochranu před jejich působením. Maxi-
mální výše případné pokuty pro uvedený správní delikt činí 2 milióny Kč. V případě podezření na škodlivost chemických látek lze postupovat opět nejlépe prostřednictvím odborové organizace obdobně. Ohrožení zdraví na pracovišti má však v gesci Státní zdravotní dozor podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, kde v § 84 odst. 1 písm. s) je upřesněno: Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti... „mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance... provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek... a mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem...“ Při podezření, že určitá chemikálie je škodlivá, bude asi nejrychlejším orientačním údajem tzv. bezpečnostní list k chemické látce nebo přípravku, který musí u takové látky být k dispozici, dle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů (v úplném znění je tento zákon vyhlášen pod. č. 434/2005 Sb.). Bezpečnostní list je souhrnem identifikačních údajů o výrobci nebo dovozci, jeho povinný obsah a informace musí být uvedeny pro každou nebezpečnou vlastnost, obsahuje informace o složení a údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku atd. (další upřesnění jsou uvedeny ve vyhlášce č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, změněná vyhláškou č. 460/2005 Sb.). Pokud má zaměstnavatel provedena vhodná opatření k omezení rizik, nemá důvod bezpečnostní list nepředložit k nahlédnutí, ledaže by tyto údaje označil jako obchodní tajemství, pak je nahlédnutí do bezpečnostního listu již poněkud složitější. I